View
35
Download
3
Category
Preview:
DESCRIPTION
BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCH. Podmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES. Hana Syrovátková. I. PRVNÍ ROZŠÍŘENÍ ES: vstup Velké Británie, Irska a Dánska. Smlouva 22.1. 1972 → přijaty 4 nové země VB Irsko Dánsko Norsko - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCHPodmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES
Hana Syrovátková
I. PRVNÍ ROZŠÍŘENÍ ES: vstup Velké Británie, Irska a Dánska
•Smlouva 22.1. 1972→ přijaty 4 nové země▫VB▫Irsko▫Dánsko▫Norsko
od 1.ledna 1973: 9 členů
←referendum
Jednání o rozšíření
•2 ETAPY
: 1. pololetí 1970- samotná Šestka
: od 30. června 1970- s kandidátskými zeměmi
Vyjednávání- země Šestky
•Ujednání postupu a základní principy vyjednávání → jeden společný postoj
•Společný postoj vyložen předsedou Rady, úloha komise spíše technická
•Základní principy▫Fungování institucí po rozšíření ▫Přidružení afrických VB zemí k ES▫Vztahy s nekandidátskými zeměmi ESVO▫Řešení ekonomických, finančních a
měnových problémů
Situace ve Velké Británii
•U moci labouristická strana (Harold Wilson)- ochota stát se členem ES, ale zpřísnění postoje
•Bílá kniha s vyčíslením nákladů na vstup→ záporný postoj obyvatel k začlení do ES
• Volby vyhráli konzervativci (Edward Heath) - příznivec
Počátky vyjednávání:Lucemburk- 30. červen
•Seznámení kandidátských zemí s postoji a metodami vyjednávání
•Kandidátské země by měly akceptovat smlouvy se všemi politickými důsledky
•Případné problémy řešením formou přechodných období, NE ZMĚNOU STÁVAJÍCÍCH PRAVIDEL
Vyjednávání- ústupky VB a výhrady k přechodnému
období•Ústupky VB ve vzdání se zemědělských
předpisů pro tekuté mléko, vepřové maso a vejce, úmysl vzdát se „deficiency payment“
•Žádala: přechodné období 7 let pro zemědělství, 3 roky pro průmysl → Francie proti →VB výhrady k 5ti letému přechodnému období → Francie se striktně drží návrhu Komise, Pětka pro osm let přechodného období
•Souhlas se smlouvami a plynoucími rozhodnutími
•Výhrady: ▫body zemědělské politiky▫oblast rozpočtové příspěvky▫cukr z Antil▫máslo z Nového Zélandu
→ vyjednávání s VB od 21.června 1971
Počátky vyjednávání: postoj Velké Británie
Vyjednávání- příspěvky do rozpočtu, cukr z Antil a máslo z Nového Zélandu•Návrh VB na příspěvky do rozpočtu od 2,6
% v roce 1973 do 15 % v roce 1977 → celá Šestka považovala za nedostatečné
•VB: nákup cukru za ceny o 50 % větší než je světová cena → Francie požaduje zrušení
•Přednostní nákupy másla z Nového Zélandu (odbytištěm 85% vývozu)→požadavek na zrušení výjimek → pro VB nepřekonatelný politický problém
Schůzka Heath-Pompidou v Paříži•Francie: obavy z dočasných výjimek pro
VB, ale NECHTĚLA A ANI NEMOHLA BÝT PŘEKÁŽKOU PRO PŘISTOUPENÍ VB
•Schůzka v Paříži▫Výsledek : „Úplná shoda na fungování a
dalším rozvoji ES“▫Pojištění mezivládního charakteru ES▫Šterlinková bilance- příslib jejího zmražení▫Zemědělství- ústupky VB v příspěvcích do
rozpočtu-ústupky Francie ohledně másla z NZ
→ dojednání na konferenci v Lucemburku 21. a 22. června. 1971
Podpis smlouvy- 22. ledna 1972•Smlouva o vstupu Dánského království,
Irska, Norského království, Spojené království Velké Británie do Evropského do EHS a Euratom
•Dokument o podmínkách přijetí a přizpůsobení smluv, přílohy, protokoly, dopisy týkající se měnových otázek, rozhodnutí Rady ohledně jmenovaných čtyř zemí do Euratomu a několik deklarací
Institucionální změny
•v Radě: VB 10 hlasů
•v Komisi: VB 2 komisaře
•v Evropském parlamentu: VB 36 křesel
Přechodné období
•Od 1.1. 1973- 1.1. 1978 (5let)
•Postupné snižování celních poplatků v 5 etapách o 20%
•Přiblížení tarifů nových členů ve 4 etapách (výjimka pro VB a Irsko na určité komodity)
•Ihned po přechodném období zavedou všichni noví členové všechna pravidla organizace trhu se zemědělskými výrobky- podle principu preference ES
Přechodné období
•Zvláštní dohody pro země Commonwealthu a máslo a sýr z Nového Zélandu
•„Dohoda Britského společenství o cukru“- do 31.12.1974, poté zvláštní smlouvy se zeměmi Commonwealthu
•Výjimečná kvantitativní opatření v rámci britské strany
Commonwealth
• Smlouva nabízí 3 možnosti• Přistoupení k dohodě z Yaundé• Vlastní sdružení• Jednoduchá obchodní dohoda
• Dohoda z Lomé z 28.2.1975 o přidružení 46 států z Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), později se počet zvýšil na více než 60 států
Měna a finance
•VB: zvažování redukce šterlinkové bilance po vstupu do ES
•Nejdůležitější dohoda- společný rozpočet
•VB: postupné zvyšování od 8,64% (1973) po 18, 92 % (177)
Ratifikace- VB
• Dle britských zvyklostí nemusí být podpis smlouvy ratifikován parlamentem, ale ten musí vydat dokument umožňující legislativní změny
• Referendum proti ústavním tradicím VB (labouristy požadované, ale konzervativci odmítli)
• Kritika vyjednaných podmínek Haroldem Wilsonem (labouristé)
• Po dlouhých debatách odhlasováno ve 3. čtení
ES a ESVO•Nutné ujednání podmínek
•Po jednání vzniká 6 různých dohod (s každou zemí ESVO zvlášť)
•Charakteristický znak: OMEZENÍ NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY▫Platí zrušení celních poplatků mezi ESVO a
kandidátskými zeměmi ES▫nedochází k harmonizaci pravidel▫„evoluční klauzule“
•Později podobná dohoda s Norskem
BRITSKÝ POŽADAVEK AN NOVÉ VYJEDNÁVÁNÍ
• PRO▫Konzervativci (a menší část labouristů)- pro z
ekonomických i politických důvodů▫Liberální stana- navíc myšlenka federální Evropy
• PROTI▫Část konzervativců (Enocha Powell)- odmítání
začlenění▫Labouristická levice- negativní dopady na
britský demokratický systém, nekonkurenceschopné výrobky, kontrola nad a ekonomickou a sociální politikou
Veřejné mínění
• „No Entry, no Tery Terms“- heslo labouristů
• „Keep Britain out“- heslo veřejnosti, která byla proti
- nedostatečná informovanost- stále větší kritika labouristy
Britský požadavek
•Jednání na institucionální úrovni a úrovni členských států
•Po dlouhých jednání názorové sblížení (Osmička souhlasila s různými úpravami modalit v rímci ES)
•Harold Wilson: požadoval „zásadní změny“ ve společné zemědělské politice▫Jistý ústupek Francie bere jako osobní
úspěch▫Evropský fond pro regionální rozvoj
Britský požadavek
•Požadavek zachování „volnosti rozhodování ve věcech průmyslu a fiskální politiky“
•Největší problém v rámci věci rozpočtu ES▫Daleko větší díl do rozpočtu ES, než jaký ji
připadne v HDP▫Kritika se strany ostatních členských států▫Schválení „opravných mechanismů“ (pro
všechny země splňující požadavky, přechodné období 7 let)
Referendum a pozice H.Wilsona ve Velké Británii•Pozice posílena
•Referendu: 5. červen 1975- 67,3% pro setrvání VB v ES
•NEDOŠLO KE ZMĚNĚ SMLUV, spíše formou opravných prostředků k prodloužení přechodných období
Harold Wilson v čele Velké Británie•Volby- výhra labouristů
•1. duben 1974- žádost o důkladné „opětovné projednání“ smlouvy
•Fakticky se jednalo spíše o zkoumání důsledků pro VB
III. OTÁZKA ROZPOČTU• příjmy a výdaje všech tří společenství
sloučeno do jednoho všeobecného rozpočtu
• 95% aktivit ES hrazeno z rozpočtu ES
• postupné uvádění v platnost
• nevyrovnanost a nedostatečnost výdajů
• komunitární výdaje se nepřipočítávají k národní výdajům- šlo spíše o přesuny národních prostředků na komunitární
• cena sama za SZP není tak až tak vysoká- 1/3 rozpočtu →nízký rozpočet
Otázka rozpočtu a Velká Británie•Komplikace: požadavky VB – mohla
využívat přechodných opatření týkající se rozpočtu (do 1980)
•Britové tvrdili, že by dávali 20% do rozpočtu, ale získali by pouze 10%
•Británie patřila k největším přispívatelům, ale národní příjmy na osobu jedny z nejmenších▫velké množství výrobků ze třetích zemí (musí
platit clo), ale má vyspělé zemědělství (nedostává vysoké dotace)
Otázka rozpočtu a Velká Británie• Harold Wilson: „nápravný mechanismus“• Volby ve VB → Výhra konzervativců→Margaret
Tatcherová (tvrdý postoj)▫ Rozpočtový systém, který by dosáhl rovnováhy mezi
příspěvky do komunitárního a výdaji v její prospěch▫ „I want my money back“▫ výhrady, ale 29. a 30. května 1980 značné ústupky ▫ Příspěvek se měl snížit o 2/3
• Rada rozhodla, že britská otázka bude řešena strukturálními úpravami, aby se předešlo nepřijatelným situacím pro některou z členských zemí
Otázka rozpočtu•Na základě „mandátu ze 30. května 1980“
vypracovala Komise ES zprávu z 24. června 1981▫Navrhovala nejen rozpočtové úpravy, ale
strategii celkového a společného oživení evropského snažení (užší měnová a ekonomická koordinace. Odstranění zábran v obchodu mezi Desítkou, apod.)
▫Opatření finanční solidarity v úzkém rozpočtovém rámci
▫SZP má výsledky a je třeba zachovat její principy- ES soběstačné ve většině komodit, zároveň ale lepší organice vývozní politiky
Otázka rozpočtu
▫Navýšení komunitárních zdrojů- nezbytné pro směřování do Hospodářské a měnové unie, zároveň odstraňování regionálních činností
▫Vyšší rozpočet i proto, aby bylo možné přijmout opatření ve prospěch VB a opatření související s rozšířením o středomořské země
▫Od 1981- navrhuje zrušení horní hranice DPH a posílení pravomocí Komise a Evropského parlamentu
Otázka restrukturalizace•Velká Británie chce dále kompenzace až do
doby než bude rozpočet reformován▫Dle Britů by se tak mělo stát pomocí snížení
výdajů na SZP, nikoliv v překročení 1% DPH
•Francie- kompenzace pro VB by měla mít klesající tendenci (jinak by VB měla výsadní postavení)
•Německo nechce být jediným přispívatelem, návrh vlastních limitů pro pozitivní a negativní salda
Otázka restrukturalizace•Britská vláda blokovala stanovení
zemědělských cen. Poukazovali na dohodu z Lucemburska (vysoký národní zájem)- ES to odmítlo
•VB hlasovala proti zprávě EK, Řecko, Dánsko se zdrželi- ale zemědělské ceny odsouhlaseny kvalifikovanou většinou
Závěrem
•Británie se musela spokojit s tím, že ji 24. května bylo odlehčeno
•Problém se opět objeví 1983 a jeho řešení bude o to těžší
Recommended