České stavovské povstání Bílá hora 1620

České stavovské povstání

Bílá hora 1620

7. ročník

- v Čechách panovalo už od dob prvního Habsburka Ferdinanda I. - soupeření krále (chtěl absolutismus) a stavů (na zemských sněmech mluví do politiky a vlády)

+ problémy náboženské = katolíci, kališníci, jezuité (oboustranní, ale chtěli katolictví), protestanti a od 1609 ještě Rudolfův majestát (svoboda víry i pro poddané)

- po Rudolfovi II. vládl jeho bratr Matyáš (sídlil zase ve Vídni) a protože neměl děti, vybral za svého nástupce

bratrance Ferdinanda II.- ten byl 1617 přijat českými stavy jako budoucí král (katolík, tím byli katolíci povzbuzeni, přestali dodržovat Rudolfův majestát, útočili na nekatolíky…stavové si marně stěžovali u Matyáše)

- nespokojení stavové se rozhodli pro rázný čin : 23. 5. 1618 vtrhli na Pražský hrad a vyházeli z oken dva královské místodržící (Slavata z Chlumu a Bořita z Martinic)a jednoho písaře =

pražská defenestrace

- místodržící (zástupci krále v Praze) vyvázli téměř bez zranění, protože padali do příkopu plného suchého listí, ale byla to otevřená vzpoura proti Habsburkům a ta zahájila

české stavovské povstání a tím i celou třicetiletou válku

1618 - 1648

Vilém Slavata

Bořita z Martinic

-1619 zemřel král Matyáš a čeští stavové odmítli uznat Ferdinanda II. za krále, i když ho před dvěma roky přijali … za svého krále si zvolili

Fridricha Falckého (pak se mu říkalo „zimní král“ = v Čechách panoval jen přes jednu zimu)

- původně byl významným německým knížetem, protestant

Fridrich Falcký

byl mladý (23 let), nezkušený, ale vlídný král

- nekatolík

- stavové počítali i s tím, že jim v nadcházejících sporech a bojích s Habsburky pomůže anglický král Jakub (Fridrich měl za ženu jeho dceru Alžbětu)

- marné naděje

- schylovalo se k otevřenému střetnutí mezi stavy a císařským vojskem

bitva na Bílé hoře

8. listopadu 1620- trvala 2 hodiny nedaleko letohrádku Hvězda, král Fridrich Falcký se jí nezúčastnil

Habsburkům moc záleželo na stavovské porážce, protože byli v Evropě v celkovém oslabení, moc stavů byla vyšší než královská, v úřadech měli přednost nekatolíci, rozmáhalo se protestantství…

císařské vojsko : 28 000 vojáků

stavovské vojsko : 21 000 vojáků

vyhrálo císařské vojsko a Habsburkové

Pomník bitvy na Bílé hoře

novodobé rekonstrukce bitvy

- po prohrané bitvě spěchal posel ke králi Fridrichu Falckému se špatnou zprávou…ten se rychle sbalil a okamžitě i s těhotnou manželkou opustil Čechy

- vydali se do Slezska a dožili v Nizozemí - on zemřel ve 37 letech na tyfus a Alžběta až v 66 letech (až do své smrti užívali titul český král a královna)

- jediným českým králem zůstal Ferdinand II. (Štýrský) a bylo jasné, že s povstalci naloží dost krutě

- někteří nekatolíci začali za strachu utíkat za hranice (tušili, že jediné náboženství bude katolictví)

- potlačené stavovské povstání mělo krutou dohru :

někteří občané byli vymrskáni z města

někteří odsouzeni k vyhnanství

zabavování majetku… dostávali ho darem cizí důstojníci nebo věrní katolíci

násilné pokatoličťování měst

- pro zastrašení veřejnosti uspořádal

císař veřejnou popravu 27 pánů na Staroměstském náměstí = 3 šlechtici, 7 rytířů a 17 měšťanů

21.6. 1621- potom byly hlavy popravených vystaveny 10 let na kůlech na obou věžích Karlova mostu

současná pamětní deska

- většina odsouzených byla sťata, některým byla useknuta ruka, jiný byl třeba na 2 hodiny přibit za jazyk k šibenici…

- popravy prováděl vyhlášený kat

Jan Mydlář

- mezi popravenými byl i slavný lékař

Ján Jessenius - tomu byl před smrtí vyříznut jazyk a pak bylo jeho tělo rozčtvrceno

- říká se, že nějaký čas před těmito událostmi navštívil kata Mydláře a tomu se na zdi rozkýval meč (prý cítil svou budoucí oběť)

Ján Jessenius byl velmi vzdělaný lékař, rektor Univerzity Karlovy, prováděl v Praze první pitvu

- vítězství Habsburků bylo o 6 let později 1627 stvrzeno vydáním dokumentu :

OBNOVENÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ trůn dědičný v habsburském rodě

němčina zrovnoprávněna s češtinou

jediné možné katolictví

- věřící měli 2 možnosti :

a/ přizpůsobit se katolictví

b/ emigrovat (to ale mohla jen šlechta a měšťané)

- mezi těmi, kdo opustil rodnou zem byl i

Jan Amos Komenský

- Komenský odešel do Polska a celý život doufal, že se situace v Evropě změní, Habsburkové budou poraženi a bude naděje pro emigranty na návrat do vlasti

- zemřel v Nizozemí a je pochován v Naardenu

Použitá literatura :

Válková, V. : Dějepis 7 pro ZŠ, středověk a raný novověk