EKOLOGICKO-EKONOMICKÉ DŮSLEDKY PROLOMENÍ TĚŽEBNÍCH LIMITŮ

EKOLOGICKO-EKONOMICKÉ EKOLOGICKO-EKONOMICKÉ DŮSLEDKY PROLOMENÍ DŮSLEDKY PROLOMENÍ

TĚŽEBNÍCH LIMITŮ TĚŽEBNÍCH LIMITŮ

Doc. Ing. Josef Seják, CSc., FŽP UJEP Ústí n.L.  

Motto:

„Být ekologicky vzdělán znamená porozumět principům organizace ekologických společenstev (tj. ekosystémů) a užívat tyto principy pro

vytváření udržitelných lidských společností“ F. Capra, Tkáň života, Nová syntéza mysli a hmoty, Academia 2004

„Uznáním hodnoty služeb ekosystémů zlepšit řízení a vyloučit nadměrné čerpání přírodních zdrojů“

Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU přijatá Radou EU 15/16 června 2006

Nerostné bohatství a české právo

• V souladu s § 5 platného horního zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, nerostné bohatství tvoří ložiska vyhrazených nerostů („výhradní ložiska“). Tentýž paragraf dále kodifikuje, že „nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky“.

• Vyhrazené nerosty jsou jmenovitě definovány v § 3 zákona č. 44/1988 Sb., a patří mezi ně mj. radioaktivní nerosty, všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu, všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy atd.

•  

Mezinárodní právo přírodních zdrojů

• Spojené národy přijaly již v r. 1972 rezoluci „O trvalé svrchovanosti nad přírodními zdroji - On Permanent Sovereignity over Natural Resources“, která konstatuje, že „všechny země mají nezadatelné právo užívat volně svých přírodních zdrojů“, přičemž předcházející rezoluce (zejména 1803/XVII) určují, že „autorizovaný subjekt tohoto práva tvoří lidé a národy“, čili toto právo se nedává ani státu ani vládám.

• Úlohou státu je však omezit úlohu ekonomických subjektů při nakládání s přírodními zdroji (Menkes, 1991).

Co se stalo v rámci privatizace v ČRCo se stalo v rámci privatizace v ČR

• V průběhu ekonomické reformy přijala Klausova vláda v r. 1994 usnesení č. 672 (30. 11. 1994) k tezím vymezujícím právní povahu některých přírodních zdrojů, podle něhož při přípravě vodního zákona, horního zákona, zákona o ochraně přírodních léčivých zdrojů a souvisejících právních předpisů budou uplatněny teze: „Voda a nerostné zdroje a) nejsou předmětem vlastnictví s výjimkou vod, které neleží na toku a nejsou jeho pokračováním, jakož i vody ve studních, b) v rozsahu, v jakém nejsou předmětem vlastnictví, nejsou součástí pozemku“.

• Zmíněné usnesení vlády zjevně odporuje zákonu č. 44/1988 Sb., takže bylo od počátku právně neplatné (?!), nicméně právě podle něj byla prováděna privatizace vyhrazených zdrojů, k nimž byla a jsou těžební práva poskytována bezplatně. Přitom byly zachovány nízké sazby plateb za čerpání přírodních zdrojů z dob centrálně plánované ekonomiky. Takže až dodnes držitelé těžebních práv platí pouhé 0,5 % z hodnoty hlubinně těženého uhlí, z hodnoty povrchových těžeb uhlí pak 1,5 %.

Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal (2009)Výnosy z prodeje uhlí 8 071 079 000 Kč

Výnosy z prodané elektrické energie 2 148 847 000 Kč

Ostatní výnosy 935 230 000 Kč

Výnosy celkem 11 155 156 000 Kč

Náklady na prodané zboží 2 162 955 000 Kč

Spotřeba materiálu a energií 1 495 319 000 Kč

Služby 1 251 613 000 Kč

Osobní náklady 2 214 451 000 Kč

Zaměstnanecké požitky 10 882 000 Kč

Odpisy 555 248 000 Kč

Ztráty ze snížení hodnoty 680 192 000 Kč

Ostatní provozní náklady -362 786 000 Kč

Provozní náklady celkem 8 007 874 000 Kč

Provozní hospodářský výsledek 3 147 282 000 Kč

Čisté finanční výnosy (náklady) 804 374 000 Kč

Čistý zisk z dceřin. společností 8 578 000 Kč

Zisk před zdaněním 3 960234 000 Kč

Daň z příjmu 666 734 000 Kč

Zisk po zdanění 3 293 500 000 Kč

Podíly menšinových vlastníků -142 000 Kč

Čistý zisk za období 3 293 358 000 Kč

Je to zisk nebo renta? Komu patří?• Čisté výnosy z těžeb přírodních zdrojů jsou nejčastěji

klasifikovány jako zisky, ve skutečnosti většinu těchto zisků tvoří rentní přínosy přírodních zdrojů. Renta z přírodního zdroje je zisk nad hladinou normálních těžebních nákladů na zajištění nabídky suroviny (zahrnují náklady na těžbu a dodání suroviny plus normální míru zisku k těmto těžebním nákladům – obvykle do 10 % z těžebních nákladů). Vše nad tuto úroveň je rentou z vyhrazeného zdroje, který je vlastnictvím občanů České republiky.

• Renta je v současné ekologické ekonomii definována jako podnikatelem nezasloužený zisk (Daly, Farley, 2011, Ecological Economics, s. 197), jejím právně zdůvodněným příjemcem je subjekt vlastnického práva, občané ČR a patří tudíž do příjmů státního rozpočtu a veřejných rozpočtů ČR.

Bezelstné přiznání Pavla Tykače• „Vršanská uhelná (vlastněná skrze Czech Coal, pozn.

red.) běží téměř bez mé přítomnosti,“ říká Ing. P. Tykač v nedávném interview pro HN a potvrzuje, že jeho firma vzhledem k nastavení dlouhodobých smluv vlastně nemůže mít špatný rok.

• Jakou skutečnou zásluhu na vytváření nových hodnot tedy má vlastník těžebních práv? Sám přiznává, že žádnou.

• Jediným akcionářem Vršanské uhelné je

INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED7101 Larnaka, Aradippou, Dramas 12, FREELAND BUILDING COMPLEX, 2nd floor, Flat/Office 4od 20. 12. 2011

A jak je to se Severní energetickou (lom ČSA s limity těžeb), v níž má Czech Coal 40 procent?

Lom ČSA a prolomení limitů těžeb• Nečekaně rezervovaně se jeden z nejbohatších

Čechů vyjadřuje k otázce prolomení územních limitů. Jejich existence přitom zásadně ovlivňuje hodnotu firmy Severní energetická, v níž má 40 procent.

• „To je nová kapitola a mně se do toho nějak zvlášť nechtělo,“ říká s tím, že už jde o záležitost Jana Dienstla a Tomáše Fohlera, kteří tuto firmu řídí.

• Jaké ztráty na službách ekosystémů na území za limity vzniknou, pokud se stávající příroda přemění na těžební jámu?

Třídy CLC

112 Městská nesouvislá zástavba

121 Průmyslové nebo obchodní zóny

132 Skládky

222 Ovocné sady a keře

231 Louky

243 Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace

311 Listnaté lesy

324 Přechodová stádia lesa a křovin

512 Vodní plochy

Jaké ztráty ekosyst. služeb vzniknou odstraněním vegetace z 13,4 km2

Typy biotopů Natura 2000

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod

Mokřadní vrbiny

Mokřadní olšiny

Údolní jasanovo-olšové luhy

Hercynské dubohabřiny

Květnaté bučiny

Acidofilní bučiny

Rákosiny eutrofních stojatých vod

Mezofilní ovsíkové louky

Vlhká tužebníková lada

Nálety pionýrských dřevin

Extenzivně obhospodařované louky

Lesní kultury s nepůvodními dřevinami

Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace

Urbanizovaná území

mozaika

nemapováno

Typy biotopů Natura 2000

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod

Mokřadní vrbiny

Mokřadní olšiny

Údolní jasanovo-olšové luhy

Hercynské dubohabřiny

Květnaté bučiny

Acidofilní bučiny

Rákosiny eutrofních stojatých vod

Mezofilní ovsíkové louky

Vlhká tužebníková lada

Nálety pionýrských dřevin

Extenzivně obhospodařované louky

Lesní kultury s nepůvodními dřevinami

Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace

Urbanizovaná území

mozaika

nemapováno

Typy biotopů Natura 2000

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod

Mokřadní vrbiny

Mokřadní olšiny

Údolní jasanovo-olšové luhy

Hercynské dubohabřiny

Květnaté bučiny

Acidofilní bučiny

Rákosiny eutrofních stojatých vod

Mezofilní ovsíkové louky

Vlhká tužebníková lada

Nálety pionýrských dřevin

Extenzivně obhospodařované louky

Lesní kultury s nepůvodními dřevinami

Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace

Urbanizovaná území

mozaika

nemapováno

Typy biotopů Natura 2000

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod

Mokřadní vrbiny

Mokřadní olšiny

Údolní jasanovo-olšové luhy

Hercynské dubohabřiny

Květnaté bučiny

Acidofilní bučiny

Rákosiny eutrofních stojatých vod

Mezofilní ovsíkové louky

Vlhká tužebníková lada

Nálety pionýrských dřevin

Extenzivně obhospodařované louky

Lesní kultury s nepůvodními dřevinami

Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace

Urbanizovaná území

mozaika

nemapováno

Přírodní a přírodě blízké biotopy

Více antropicky ovlivněné biotopy

Jaké každoroční ztráty na službách stávajících ekosystémů za limity by vznikaly?

(vypočteno metodou EWVM (Seják a kol. 2010)

Třídy Corine-LC Plocha (m2) Hodnota služeb (Kč.m-2)Celková hodnota (miliony

Kč)(plocha*hodnota služeb)

1.1.2. Městská nesouvislá zástavba

1103143 1946 2147

1.2.1. Průmyslové a obchodní zóny

87890 797 70

1.3.2. Skládky229313 2476 568

2.2.2. Ovocné sady a keře

369366 2205 815

2.3.1. Louky1715620 2562 4396

2.4.3. Zemědělská území s přirozenou vegetací

1161842 2495 2899

3.1.1. Listnaté lesy2877853 3899 11220

3.2.4. Přechodová stadia lesa a křovin

5582274 2661 14852

5.1.2. Vodní plochy289443 3703 1072

Plocha celkem: 13 416 744 Každoroční ztráty ES 38 038 000 000 Kč

Děkuji Vám za pozornost !

Knižní publikace„Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů ČR“ fzp.ujep.cz/Projekty/HodnoceniFunkciaSluzebEkosystemuCR.pdf

„Hodnocení a oceňování biotopů ČR“ fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-5-01/HodnoceniBiotopuCR.pdffzp.ujep.cz/Projekty/bvm/bvm.pdf