ÈESKÝ HERMETISMUS - Dingir · 2014. 4. 2. · la“, byla pìstována hierofanty ... datelù...

73DINGIR 3/2004

ÈESKÝ HERMETISMUSZdenìk Vojtí�ek

Pøi pøípravì ka�dého èísla Dingiru se potýkáme s nedostatkem místa, alenikdy jsme nebyli v takovém poku�ení roz�íøit poèet stran jako tentokrát. U�u� mohl tento Dingir mít zvlá�tní pøílohu o historii èeského hermetismu;nakonec ale z prùkopnické práce Petra Kalaèe tiskneme jen zaèátek (na str.94-97) a pro zveøejnìní celého jeho díla najdeme jinou cestu.

Téma o èeském hermetismu otevírá souhrnný èlánek religionisty Ivana�tampacha (str. 84-87). Pohled zevnitø zprostøedkovávají výrazné osobnos-ti souèasného hermetismu. Jednak je to znalec pøedev�ím alchymie, alei dal�ích hermetických disciplín Vladislav Zadrobílek, který jako spisovatela editor pou�ívá jméno D. �. Bor (str. 88-90), jednak autor knih o hermetis-mu a první pøedseda obnovené Universalie Milan Nakoneèný (rozhovors ním je na str. 100-101). Z mnoha astrologù jsme pro Dingir získali skuteènìreprezentativní osobnost - Pavla Turnovského (str. 91-93). Èlánek renomo-vaného vìdce Jiøího Grygara (str. 98-99) nám pøipomene, �e v rozhovoru oastrologii (a hermetismu vùbec) se pohybujeme na pùdì duchovních nauk,které nesnesou pomìøení pøísným metrem souèasné vìdy. K tématu se vzta-hují i nìkteré recenze, zprávy a ukázka ze základního spisu Corpus hermeti-cum. Oblast èeského hermetismu pøekraèuje portrét svìtovì proslulého her-metika, Anglièana Aleistra Crowleyho od Jany Mannové (str. 76-79).

Z dal�ích èlánkù upozoròujeme pøedev�ím na ten, který poskytuje infor-maci pro první orientaci v bolestném sporu v pra�ské �idovské obci. Je nastr. 82-83.

ÈESKÝ HERMETISMUS

PhDr. Zdenìk Vojtí�ek (*1963) je odborným asistentem na katedøe psychosociálních vìd Husitskéteologické fakulty UK, mluvèím Spoleènosti pro studium sekt a nových nábo�enských smìrù a �éfredak-torem èasopisu Dingir.

Symbolika tapisu na obálce,umístìného v zasedací místnosti Horev-klubuDva sloupy: klad a zápor, korunované trojností v jednom symbolu ini-ciaèního chrámu, poukazují na pøírodní a universální dualismus.

�Bo�ské oko�: z jeho slz, jakvypravuje egyptská legenda,povstali lidé; symbolizuje abso-lutní spravedlnost a Øád.Dvanáct hvìzd pak znaèí doko-nalost.Krychle: symbol v�eho pozem-ského, ale té� otesaný kubickýkámen, poukazující k èlovìku,zu�lechtìnému k obrazu bo�í-mu; se zde stává oltáøem, nanìm� plane oheò.Oheò, symbolizující v�eobjíma-jícího ducha, nebo� duch je vesvé oblasti ohnìm (oheò Horeva s ním spojená �filosofie Svìt-la�, byla pìstována hierofantyPtahova chrámu v Menoferu).

Petr KalaèZmínka o èeském hermetickém

klubu Horevje v èlánku na str. 94-97.

Èeský hermetismus (Zdenìk Vojtí�ek) ............ 73

Sekty a právo I. (Stanislav Pøibyl) ............ 74

Mu� pod vo¾ou (Jana Mannová) ............ 76

Z domova

Buïme Bo�ími posly! (Andrea Hudáková) ............ 79

Se �amany v dolním svìtì (Martina Pekárková) ..... 81

Znepokojující chasidé (Zdenìk Vojtí�ek) ............ 82

Hermetismus (Ivan �tampach) ............ 84

V alchymii jde o zmìnu vìdomí (D. �. Bor) ............ 88

Zpráva o stavu èeské astrologie ............ 91

(Pavel Turnovský)

Poèátky èeského hermetismu (Petr Kalaè) ............ 94

Proè astrologie nefunguje? (Jiøí Grygar) ............ 98

Rozhovor

Vìci mají svou tváø (Zdenìk Vojtí�ek) .......... 100

rozhovor s Milanem Nakoneèným

Info-servis .......... 102

Recenze

O satanismu a èiernej mágii (Jana Mannová) ....... 104

Souhrnnì a solidnì o souèasné religiozitì .......... 104

(Ivan O. �tampach)

Zprávy

První èarodìjnický obchod v Praze .......... 106

(Linda Hrube�ová)

Lama Ole Nydahl v Praze .......... 106

(Petr Vin�)

Dingir pozván mezi ekumenické èasopisy .......... 108

(Andrea Hudáková)

Stìhování kanceláøe Spoleènosti .......... 108

pro studium sekt (Zdenìk Vojtí�ek)

74 DINGIR 3/2004

SEKTYA PRÁVO (I.)peèení aspoò jedné nábo�enské obce a takénauka islámské církve nesrovnává se v lec-èems se zákony a mravy na�ich zemí. Pro-to vysloveno bylo uznání nauky a obyèejùzmínìné nábo�enské spoleènosti jen s ome-zením - �pokud neodporují zákonùm stát-ním�. Co do organisace dovoleno bylo za-kládati nábo�enské nadace i pøed konsti-tuováním nábo�enských obcí a výslovnìzdùraznìna souvislost s islámskou organi-sací v Bosnì a Hercegovinì. Pro man�elstvímohamedánù pøedepsána byla obligatornìcivilní forma oddavek dle ustanovení záko-na ze dne 9. dubna 1870, ø. z. èíslo 51.�7

Období první republikya komunistického re�imuPo vzniku první Èeskoslovenské republikyu nás zaèaly pùsobit nìkteré nábo�enskésubjekty severoamerického èi obecnìjianglosaského pùvodu, které ov�em z nej-rùznìj�ích dùvodù ne�ádaly o státní uznání,jeho� by jinak mohly dosáhnout na základìrecipovaného rakouského zákona è. 68/ 1874 ø. z. Patøily mezi nì nejen metodis-té, adventisté a Armáda spásy, nýbr� takéNábo�enská spoleènost vá�ných badatelùBible - Svìdkové Jehovovi a Mormonskámise (a� od roku 1929). Svìdkové Jehovoviustavili svoji vlastní organizaèní formuv Èeskoslovensku jako sdru�ení pod ná-zvem �Mezinárodní sdru�ení vá�ných ba-datelù bible - Strá�ná vì� biblická a traktátníspoleènost�. Její vznik oznámili sdìlenímministerstvu vnitra roku 1923. �Minister-stvo vnitra k tomuto podání �ádné stano-visko Sdru�ení nevydalo, nebo� tzv. volnéorganizace nebyly uznány jako právnickéosoby a obyèejnì byly - pokud neohro�o-valy veøejný poøádek - mlèky trpìny s tím,�e jejich èinnost mohla být kdykoli zastave-na�.8

1860 Nazarén�tí.4 Liberální pomìry na-stolil v Rakousku a� státní základní zákonè. 142/1867 ø. z., o v�eobecných právechstátních obèanù, který umo�òuje mj. domá-cí, neveøejný výkon nábo�enství zákonnìneuznaného, zatímco veøejný kult je pøiznánpouze zákonnì uznaným subjektùm: �Ka�-dá církev a spoleènost nábo�enská má prá-vo nábo�enství spoleènì a veøejnì provo-zovati, své zále�itosti vnitøní o své mocipoøádati a spravovati ...�5

Rakousko se sice v té dobì nemuselokonfrontovat s takovou záplavou novýchnábo�enských hnutí, jaké jsme svìdkyv souèasné dobì (i kdy� napø. SvìdkovéJehovovi ji� u nás pùsobili je�tì pøed zá-nikem monarchie),6 av�ak zpùsob, jakýmv roce 1912 uznalo islámské nábo�enskéspoleèenství ukazuje, �e pro zachování ve-øejného poøádku bylo ochotno opustit jinaksnadné podmínky veøejného uznání novýchnábo�enských subjektù.

V dobì po rakouské anexi Bosny a Her-cegoviny se toti� nastolila otázka uznáníislámské komunity. Islámské vyznání hane-fitského ritu v�ak nebylo uznáno na zákla-dì zákona è. 68/1874ø. z., obecnì formulo-vaného pro v�echny po-tenciální zájemce o uzná-ní, nýbr� na základìzvlá�tního, samostatnéhozákona è. 159/1912 ø. z.,a to s ohledem na zvý�e-nou opatrnost v zále�i-tostech veøejného poøád-ku (polygamní man�el-ství):

�Forma zákona bylanutna proto, �e tu nebylopodmínek pro uznání dleuvedeného zákona z roku1874; chybìlo zabez-

Otázky právní ochrany pøed sektami v minulosti a souèasnosti

Stanislav Pøibyl

Na pokraèování otiskujeme studii1 o právním postavení alterna-tivních nábo�enských skupin, obecnì oznaèovaných jako sekty.V této èásti se èlánek zákonodárstvím a� do pøijetí souèasné-ho zákona 3/2002 Sb. Tomuto zákonu �o církvích a nábo�en-ských spoleènostech� se budeme vìnovat pøí�tì. redakce

SEKTYA PRÁVO (I.)Demokratický právní stát má v otázce ná-bo�enských vyznání splòovat dvojí úlohu,pozitivní a negativní. Nemá pouze garan-tovat výkon práv plynoucích z nábo�enskésvobody, nýbr� má také chránit obèany pøedpùsobením takových nábo�enských subjek-tù, které by ohro�ovaly veøejnou bezpeènosta poøádek, zdraví a mravnost nebo právaa svobody druhých.2

Rakouské zákonodárstvíJe snad ponìkud pøekvapivé, �e nejliberál-nìj�ím pøedpisem, na jeho� základì byla nana�em území povolována èinnost novýchnábo�enských subjektù, byl rakouský zákonè. 68/1874 ø. z., jen� se týká zákonnéhouznání spoleèností nábo�enských. Pod-mínky oficiálního uznání církve èi nábo-�enské spoleènosti byly prosté: vìrouka,bohoslu�ba, církevní zøízení a zvolené jmé-no nesmìlo obsahovat nìco protizákonnéhonebo mravnì závadného a dále musela býtzøízena a trvale existovat alespoò jedna ná-bo�enská obec církve nebo nábo�enské spo-leènosti �ádající o uznání.

Oproti obìma právním úpravám plat-ným u nás po roce 19893 je v rakouskémzákonì nápadná pøedev�ím absence jaké-hokoli poèetního cenzu, který by urèoval,kolik èlenù se má k novému subjektu hlásit.Po�adavek zákonnosti a veøejné mravnostipøedstavuje velmi �iroce formulovanoukautelu,* která mìla zabraòovat ne�ádou-cím nábo�enským spoleèenstvím v rozví-jení legální èinnosti.

V souvislosti s tím je tøeba upozornit,�e na rakouském území byly ji� zejménav dobì bachovského absolutismu nìkterénábo�enské subjekty zakázány: v roce 1851tzv. Nìmeètí katolíci, v roce 1858 Johan-nisbrüder (bratøi Johanité) a poté v roce* Kautela - preventivní opatøení.

Pøipomenutí dávných èasù svìdkù Jehovových u nás: titulnístrany pøekladu Ruthefordovy �Harfy Bo�í�.

75DINGIR 3/2004

Významné �eny poèátku mormonskémisie u nás: Martha Králíèková-Gaetho-vá, man�elka prvního misijního preziden-ta (ustanoven roku 1929) A. Gaetha,Franti�ka Brodilová, jedna z prvních èes-kých mormonek, a Martha S. Torontová,man�elka druhého prezidenta, ustano-veného roku 1932.

S pøíchodem svìdkù Jehovových a mor-monù na na�em území poprvé operují sub-jekty, které neodborná veøejnost èasto ozna-èuje pojmem �sekta�. Z hlediska právnic-kého je tento pojem irelevantní: �Upozoròu-jeme na potøebu zdr�enlivosti a opatrnostipøi pou�ívání výrazu sekta, a to vzhledemk jeho pejorativnímu charakteru. Tentovýraz má své opodstatnìní v pojednáníchsociologického nebo religionistického rázu,v nich� ov�em bývá zásadnì definováno,jaká skupina vyznavaèù nábo�enské víry jepod tímto oznaèením mínìna. V právnícha právnických textech se radìji tomutooznaèení vyhneme, a tím i nebezpeèí, �ebychom se mohli dopustit urá�ky nìkterécírkve nebo nábo�enské spoleènosti, a� ji�státem uznané (registrované) nebo dosudneuznané (neregistrované), a tedy jejichèlenù, resp. vyznavaèù jimi reprezentova-ného nábo�enství nebo víry�.9

Takový zdr�enlivý pøístup se zásadnìli�í od pojetí právního postavení nábo�en-ských subjektù neuznaných státem v dobìtotalitního re�imu, které získaly automa-ticky nálepku sekty, jak o tom svìdèí úvodnípoznámky ke sbírce právních pøedpisù�Právní pomìry církví a nábo�enskýchspoleèností v ÈSSR a jejich hospodáøskézabezpeèení státem�, vydané v roce 1977:�Nepovolené nábo�enské sekty nemohouna území ÈSSR veøejnì vùbec pùsobit; je-jich faktická a nelegální èinnost vy�adujezvlá�tì úèinný církevnìpolitický dohleda trvalou kontrolu pøíslu�ných státních orgá-

nù, proto�e je v zásadním rozporu s ès.právním øádem. Jednotliví sektáøi svýmpøepjatým fanatismem èasto poru�ují zá-kladní obèanské povinnosti (napø. jehovistéodmítají vykonávat vojenskou slu�bu)�.10

Situace po roce 1989Skuteènost, �e obnovené demokraticképomìry umo�nily po roce 1989 vydáváníprávních pøedpisù, na jejich� základì mo-hou být státem uznávány nové církve a ná-bo�enské spoleènosti, je dùle�itá právìz hlediska rozli�ování nábo�enských sub-jektù. Mo�nost legálního a veøejného pù-sobení mohou novì získávat taková nábo-�ensky motivovaná sdru�ení obèanù, kterásplní podmínky, pøedepsané zákonem,pøièem� zákon je stanoví tak, aby se státemuznanou a financovanou církví èi nábo�en-skou spoleèností nestal subjekt z hlediskareligionistiky a sociologie nebo prosté ne-gativní lidské zku�enosti zaøaditelný mezisekty.

Právní øád totalitního státu takové roz-li�ování neumo�òoval. Komunistický zá-kon è. 218/1949 Sb. o hospodáøském za-bezpeèení církví a nábo�enských spoleè-ností státem toti� zru�il ve svém § 14 ve�-keré dosavadní právní pøedpisy týkající secírkví a nábo�enských spoleèností, a na-stolil tak prostor pro administrativní své-voli, která smìla �uznávat� èi zakazovatèinnost nábo�enských subjektù bez jakého-koli zákonného podkladu. Proto také nebylooficiální uznání nìkterých církví v 50.letech projevem blahovùle státu, nýbr�naopak touhy ovládnout tyto církve skrzefinanèní a politickou závislost na státu.V roce 1951 byly takto bez zákonného pod-kladu pouhými administrativními akty�uznány� Bratrská jednota baptistù, Církevbratrská, Evangelická církev metodistickáa Církev adventistù sedmého dne, v roce1956 pak je�tì Køes�anské sbory (darbisté)a Novoapo�tolská církev.

Na pøíkladu tìchto církví je mo�no uká-zat, �e pejorativní oznaèení �sekta� nále�elopodle tehdej�í doktríny vlastnì ka�démunábo�enskému uskupení, které se vymyka-lo právní a administrativní reglementacitotalitního státu. O Køes�anských sborechtvrdí ji� citovaná oficiální sbírka pøedpisùo církvích z roku 1977, �e �lo �o døívìj�ísektu známou té� pod názvem Darbisté�,11a obdobnì o Církvi novoapo�tolské se uvá-dí, �e �jde o døívìj�í sektu, její� èinnostnebyla v letech 1951-1956 povolena�.12 Zaprojevy �sektáøství� bylo mo�no také zru�itpùvodní uznání, co� se týkalo konkrétnì

adventistù sedmého dne: �Tato církevvznikla na sektáøském základì (její èleno-vé neuznávají práci v sobotu); v letech 1952-1956 nebyla její èinnost v ÈSSR povole-na�.13 Rozli�ovacím kritériem mezi �sek-tou� a církví bylo tedy pouze pøiznání le-gality pùsobení ze strany totalitního státu.

Skuteèným prùlomem v otázce legál-ního uznávání nových církví a nábo�en-ských spoleèností byl a� první zákon o círk-vích po roce 1989, tedy zákon è. 308/1991Sb., o svobodì nábo�enské víry a postavenícírkví a nábo�enských spoleèností. Obsa-hoval v pøíloze seznam osmnácti církvía nábo�enských spoleèností, které ze záko-na nebo na základì souhlasu státu dosudpùsobily na území Èeské republiky a ètrnác-ti takových církví na území Slovenské re-publiky. Pro novì se ucházející subjektyo státní uznání zavedl zvlá�tní správní øízenío registraci církví a nábo�enských spoleè-ností.

Stojí za upozornìní, �e to bylo právìv dobì, kdy k nám ji� pronikalo znaènémno�ství dosud neznámých nábo�enskýchhnutí a kultù. Negativním dùsledkùm pù-sobení nìkterých z nich se v�ak zákonè. 308/1991 Sb. nepokusil èelit pøímo a ne-zabýval se pùsobením a èinností nábo�en-ských subjektù obecnì. Pøedmìtem zájmuzákonodárce byly tyto subjekty teprvev pøípadì, kdy by �ádaly o registraci. A�tehdy se mohlo uplatnit ustanovení o nále-�itostech návrhu na registraci, který mìlobsahovat mj. �prohlá�ení, �e církev nebonábo�enská spoleènost bude plnì respekto-vat zákony a obecnì závazné právní pøed-pisy a bude tolerantní k ostatním církvíma nábo�enským spoleènostem a k osobámbez vyznání�.14

Za hlavní pojistku proti eventuálnímuuznání nebezpeèného nábo�enského hnutínebo destruktivního kultu v�ak zákonodárcepova�oval stanovení poèetního cenzu osob,které se k nové církvi nebo nábo�enské spo-leènosti hlásí, pøièem� ohlednì jeho vý�eodkázal ve svém § 23 na republikové právnípøedpisy.15 Zákon ÈNR è. 161/1992 Sb.,o registraci církví a nábo�enských spoleè-ností stanovil cenzus desetitisícový, obdob-ný zákon SNR, který je na Slovensku do-sud platný, dokonce dvacetitisícový.16

Za zvlá�tní zmínku v�ak stojí skuteè-nost, �e v seznamu uznaných církví naúzemí Èeské republiky obsahuje pøílohazákona è. 308/1991 Sb. také Církev Je�í�e

ð Dokonèení na dal�ích stranách dole.

76 DINGIR 3/2004

MU�POD VÔ¼OU

Krista Svatých posledních dnù, tedy mor-mony. Ti vyu�ili ihned poèátkem roku1990 dosavadního právního vakua a zá-roveò i vstøícnosti, pøíznaèné pro obdobíbezprostøednì po listopadových udá-lostech roku 1989, a dostalo se jim stát-ního uznání usnesením èeské vlády ji�v únoru 1990.17 Díky této vèasnosti,která ilustruje expanzivní styl jejich své-rázného misijního pùsobení, se mormo-ni nemuseli vyrovnávat s desetitisícovýmcenzem, který by v na�ich podmínkáchdodnes nesplòovali.

Na rozdíl od mormonù rozvíjeli u násSvìdkové Jehovovi svoji nábo�enskouagitaci i v dobì totalitního re�imu, a pro-to mìli dostateènou personální základnupro pøekonání desetitisícového cenzupodle zákona ÈNR a dokonce i dvaceti-tisícového cenzu podle zákona SNR,tak�e v obou dnes samostatných repub-

likách pùsobí jako státem uznaná nábo-�enská spoleènost. Ilustrativní v pøípadìSvìdkù Jehovových jsou ov�em odpovìdina otázky adresované jejich pøípravnémuorgánu registrujícím orgánem, tedy od-borem církví Ministerstva kultury ÈR. Tytootázky mìly konkretizovat ochotu nábo�en-ské spoleènosti, hlásící se k registraci, plnìrespektovat zákony a obecnì závazné práv-ní pøedpisy, ve smyslu ji� citovaného § 12písm. e) zákona è. 308/1991 Sb. Jejich cílembylo zjistit, zda Nábo�enská spoleènostSvìdkové Jehovovi uèí, �e rodiè má bránitposkytnutí transfuze krve svému nezletilé-mu dítìti v pøípadì, kdy neposkytnutí trans-fuze mù�e podle vyjádøení o�etøujícího lé-kaøe zpùsobit dítìti po�kození zdraví nebosmrt, rovnì� zda èlen Nábo�enské spoleè-nosti Svìdkové Jehovovi nemá nastoupita vykonávat jak vojenskou základní èi ná-hradní slu�bu, tak ov�em i civilní slu�bu.Tvrzení èlenù pøípravného výboru, �e Ná-bo�enská spoleènost Svìdkové Jehovovi

tyto postoje neuèí,18 se pak stalo základempro její registraci Ministerstvem kultury.

Úspì�né dokázání nepravdivosti to-hoto postoje by znamenalo zru�ení regis-trace ji� podle tehdy platného ustanovení§ 20 zákona è. 308/1991 Sb.: �Jedná-licírkev nebo nábo�enská spoleènost v roz-poru s tímto zákonem nebo podmínkamiregistrace, provede registrující orgán øí-zení o zru�ení registrace�. Lavírovánív tìchto zále�itostech je ov�em umo�nìnozejména odkazem na individuální svì-domí jednotlivých vìøících, kteøí prýodmítají krevní transfúzi nebo civilníslu�bu pouze za svoji osobu, zatímconábo�enská spoleènost jako celek tytopostoje údajnì nehlásá a navíc se u níprokazuje schopnost svoji nauku úèelovìpøizpùsobovat: �Chyba tedy nebyla nastranì vedoucího sboru, který je tvùrcemideologie organizace, nýbr� v jednotliv-cích. Vina se pøesouvá na èleny, je� mìlina základì svého svìdomí a pøesvìdèení

Východiská a zjavenie Knihy zákonaAleister Crowley (1875-1947), vlastnýmmenom Edward Alexander Crowley, po-chádzal z me�tianskeho prostredia vo Ve¾-kej Británii. Vïaka rodinnej podpore získaldobré vzdelanie vrátane �túdia na Univer-zite v Cambridge, no bigotné nábo�ensképrostredie sa na òom podpísalo v podobenenávisti voèi dogmatickému kres�anstvu.U� v búrlivom detstve sa sna�il �okova�rodièov, tak�e ho matka prezývala �elmou,èo mala by� nará�ka na Zjavenie sv. Jána.Sám Crowley sa v dospelosti k tomuto ti-tulu hrdo hlásil. Ve¾ká èas� fanatizmuv Crowleyho magickom systéme má jasné

korene v tlaku raného detstva. Experimen-tálny spôsob �ivota zahàòajúci �kálu ex-trémných �portov, sexuálnych praktík a do-stupných druhov drog pritiahol pozornos�médií, ktorému sa te�il a� do sklonku �ivota.

Vo svojich dvadsiatich rokoch pri�iel dokontaktu s tradíciou rituálnej mágie; roku1898 sa stal èlenom britského Rádu zlatéhoúsvitu (The Golden Dawn), ktorý sa pova-�uje za dedièa templárskeho poznania. Za-kladatelia rádu boli slobodomurári, ktoríprepojili svoju náuku s rozekruciánskyma okultným symbolizmom, enochiánskymsystémom Johna Dee, �idokres�anskoukabbalou, alchýmiou, astrológiou, tarotomap. Rád zlatého úsvitu bol pova�ovaný za

Kdo byl vlastnì Aleister Crowley?

Jana Mannová

Literárny vedec, a zároveò hermetik, znalec mágie, kabbaly,východných a západných ezoterických systémov a vynálezcavlastného tarotu. Britský vzdelanec prvej polovice 20. storoèia,oznaèovaný ako hypersexuálny psychopat, narkoman, pózer�ijúci na úkor druhých a excentrik posadnutý libidom, od-dávajúci sa zvrhlým èarodejným praktikám. Jeden z hlásate¾ovprichádzajúceho Nového veku (aeónu), a zároveò pova�ovanýza �ve¾kého satanistu 20. storoèia�. Aleister Crowley.

MU�POD VÔ¼OUhermetický, nako¾ko hlavnou zlo�kou jehovýrazne synkretického uèenia mala by�tradièná mágia starovekého Egypta, resp.predstavy èlenov o nej. Organizoval hov tej dobe S. L. Mathers, vzdelanec v okult-ných vedách, ktorý prekladal diela o kab-bale a magických rituáloch. Práve jehopreklad rukopisu z 15. st. Kniha posvätnejmágie Abra-Melina Mága dal podnet kuCrowleyho pokusu magického vyvolaniavlastného anjela strá�neho. Objavil vrajspôsob vyvolávania výhradne zlých du-chov, èo ovplyvnilo jeho celý �ivot a smero-vanie. Crowley si vyvolil magický titul Per-durabo (Vytrvám). Po rôznych nezhodáchbol z Rádu zlatého úsvitu roku 1900 vy-lúèený.

Poèas ciest od Mexika po Indiu a Cey-lon, kde sa zoznámil s jogou, nav�tívil ajKáhiru. Tu sa mu v roku 1904 dostalo �pre-budenia� - pod¾a vlastných slov ho oslovi-la vy��ia inteligencia menom Aiwaz, ktorámu nadiktovala Knihu zákona (Liber Legis).Dovtedy v súlade s uèením Rádu zlatéhoúsvitu stoto�òoval anjela strá�neho s Nad-ja, a� odteraz ho pova�oval za entitu vy�-�iu ne� èlovek, oddelenú od magikovhoducha.

Tri roky na to zalo�il vlastnú magickúspoloènos�: Rád striebornej hviezdy známypod skratkou A. A., pravdepodobne Argen-teum Astrum. Sám Crowley meno rádu ni-kdy neodhalil. Názov mal symbolizova�spojenie tajného spoloèenstva so staroby-lými mystériami. Tu zaèal pou�íva� meno

ð Dokonèení z pøedchozích stran.

77DINGIR 3/2004

JUDr. Stanislav Pøibyl, PhD. (*1966), je soudce Inter-diecézního církevního soudu v Praze a vyuèuje konfesníprávo na Teologické fakultì Jihoèeské univerzity v Èes-kých Budìjovicích. Je katolickým knìzem a pùsobí vefarnosti Praha - Lhotka.

tovej vojne prenesený do Spojených �tátovamerických, kde je dodnes èinný pod náz-vom Thelema.

V roku 1920 A. Crowley zalo�il s dvo-ma milenkami a skupinkou nasledovníkovv Cefalú na Sicílii opátstvo Thelemy, ktorétrvalo tri roky. Aktívnou súèas�ou �ivotakomunity bola rituálna mágia zalo�ená nadramatizácii starovekých kultov v spojeníso sexuálnymi aktivitami, zvieracími obe-�ami a po�ívaním drog. Po �kandálnomúmrtí jedného z èlenov komunity bol Crow-ley zo Sicílie vypovedaný. Odvtedy a� dosvojej smrti �il striedavo vo Francúzsku,Anglicku, Spojených �tátoch americkýcha Taliansku.Individuálna vô¾a v centre uèeniaNové uèenie, Thelema (z gréckeho slovaoznaèujúceho vô¾u), bolo zalo�ené na téze:Rob, èo chce�, a to bude tvoj celý zákon(Liber Legis � Kniha zákona I:40). Thele-ma je pod¾a Crowleyho racionálnym zro-zumite¾ným ideálom samým o sebe, ktorýsiaha a� do 18. storoèia. Práve zjavená Kni-ha zákona ohlasovala príchod novej histo-rickej epochy, ktorá sa bude riadi� spomína-ným thelemickým zákonom.

Vô¾a nemá by� nátlakom, ktorý motivu-je priemerných, ale jednotným, vedomýmzámerom. Dôle�ité je v�ak re�pektova� ajvô¾u a zákony druhých. Pod¾a Crowleyhototi� je nezmyselné posúdi� vinu jednotliv-ca, pokia¾ sa nemô�eme odvola� na zákon,pod¾a ktorého on sám �ije.

odli�ný názor. Oni naru�ili uniformitua vyboèili z øady, oni byli neloajální k or-ganizaci, a pøesto�e organizace opravilasvùj postoj, vinu nesou stále oni�.19

V souvislosti s konkrétním pøípademNábo�enské spoleènosti Svìdkù Jehovo-vých lze pozorovat, jak adresná jsounaopak ustanovení nového zákona o círk-vích a nábo�enských spoleènostech, tedyzákona è. 3/2002 Sb., o svobodì nábo-�enského vyznání a postavení církví a ná-bo�enských spoleèností a o zmìnì nì-kterých zákonù. Zøejmou nará�ku napraxi èlenù Nábo�enské spoleènostiSvìdkù Jehovových nalezneme v § 5písm. c), podle nìho� �církev a nábo�en-ská spoleènost nesmí nezletilým zabraòo-vat pøijmout zdravotní péèi odpovídajícízdravotním potøebám�.

Pokraèování v pøí�tím èísle.

Poznámky1 Èlánek v èasopise Dingir je mírnì zkrácenou a upra-

venou verzí studie, která vy�la pod názvem �Právníochrana pøed novými nábo�enskými hnutími a destruk-tivními kulty podle zákona è. 3/2002 Sb.� v èasopisePrávník 2004, 143 (5), str. 502-520.

2 srv. Listina základních práv a svobod, ústavní zákonè. 2/1993 Sb., èl. 16 odst. 4.

3 Zákon è. 308/1991 Sb., o svobodì nábo�enské vírya postavení církví a nábo�enských spoleèností ve spo-jení se zákonem ÈNR è. 161/1992 Sb., o registraci církvía nábo�enských spoleèností, nahrazený zákonem è. 3/ 2002 Sb., o svobodì nábo�enského vyznání a postavenícírkví a nábo�enských spoleèností a o zmìnì nìkterýchzákonù (zákon o církvích a nábo�enských spoleènos-tech).

4 K. HENNER, Základy práva kanonického. Èást druhá� Právo platné, Praha 1921, s. 437.

5 Zák. è. 142/1867 ø. z., èl. 15.6 �Svìdkové Jehovovi (respektive badatelé bible) u nás

pùsobí zhruba od roku 1907. Ve vìt�í míøe v�ak lidézaèali pøijímat uèení spoleènosti Strá�ná vì� a� bìhemdvacátých let.� � B. MARTINEK, Nábo�enská spoleè-nost a stát. Historie svìdkù Jehovových v Èeskoslo-vensku, Praha 2000, s. 58.

7 A. HOBZA, Pomìr mezi státem a církví. Jeho vývoja pøítomný stav, Praha 1931, s. 116.

8 B. MARTINEK, Nábo�enská spoleènost..., s. 9.9 J. R. TRETERA, Stát a církve v Èeské republice,

Kostelní Vydøí 2002, s. 71.

10 Právní pomìry církví a nábo�enských spoleènostív ÈSSR a jejich hospodáøské zabezpeèení státem, Pra-ha 1997, s. 7.

11 Právní pomìry..., s. 21.12 ibid., s. 20.13 ibid., s. 20.14 Zák. è. 308/1991 Sb., § 12, písm. e).15 ibid., § 23: �Zákony národních rad urèí registrující

orgány podle § 10 zákona, poèet osob pøihlá�enýchk církvi nebo nábo�enské spoleènosti podle § 11 záko-na a zpùsob oznamování vzniku a zániku církví a ná-bo�enských spoleèností statistickým úøadùm repub-lik registrujícími orgány podle § 19 odst. 2 zákona.�

16 Zák. è. 192/1992 Zb., o registrácii cirkví a nábo�en-ských spoloèností.

17 Usnesení vlády ÈSR è. 51/1990, o povolení èinnostinábo�enské spoleènosti Církev Je�í�e Krista Svatýchposledních dnù (mormonské) v ÈSR, které vstoupilov úèinnost k 1. 3. 1990.

18 Text odpovìdi Pøípravného výboru Nábo�enské spo-leènosti Svìdkové Jehovovi � in: P. REME�, Svìd-kové Jehovovi. Historický pøehled, Praha 1995, pøílo-ha è. 6.

19 L. HUMPL, Svìdkové Jehovovi a civilní slu�ba, in:Dingir 2003, 6 (1), s. 6.

Mr. Therion (grécky Zviera), pod ktorýmje známy svojim satanistickým stúpencom.Ako oficiálny orgán rádu v rokoch 1909 a�1936 vydával èasopis Equinox, kde pred-stavoval diela ve¾kých mystikov ako napr.Eliphasa Léviho, tarotové systémy (nielenCrowleyho vlastný), literárnu tvorbu svojuako aj svojich nasledovníkov, a rôzny okult-ný materiál. Práve tu zverejnil tajné rituályRádu zlatého úsvitu, èo malo za následokbúrlivé reakcie. Èasopis vychádzal v èasejarnej a jesennej rovnodennosti (odtia¾ ná-zov) a neskôr sa stretol s ve¾kým úspechom.

V roku 1912 ho kontaktoval nemeckýRád východného chrámu (Ordo TempliOrientis) praktizujúci kombináciu tantra-jogy so slobodomurárskymi rituálmi. Na-ko¾ko Crowley nazávisle na nich �objaviltajomstvo� sexuálnej mágie, ponúkli muvedenie britskej vetvy rádu, èo neskôr ajprijal. Názov rádu odkazuje k templároma ich pravdepodobným sexuálnym prak-tikám, preto O. T. O. prebral aj symbol ba-fometa, rohatého kozla. Crowley sa po ini-ciácii v Berlíne rozhodol nazýva� Bapho-met, èo tie� nemalou mierou prispelo k jehooznaèeniu za satanistu. Rád bol po 2. sve-

Z Knihy ZákonaI,39 Slovo Zákona je qelhma.I,40 Kdo nás nazývá Thelemité, neuèiní �patnì, jestli�ese jen na toto slovo podívá peèlivìji. Nebo� jsouv nìm Tøi Stupnì, Poustevník, a Milenec, a èlovìkZemì. Dìlej, co ty chce�, a� je cele Zákon.I,41 Slovo Høíchu je Omezení. Ó èlovìèe! Neodmítejsvoji man�elku, jestli�e ona chce! Ó milenèe, pokudchce�, odluè se! Neexistuje �ádné pouto, které mù�espojit rozdìlené, jen láska: v�echno ostatní je prokletí.

Budi� to zatraceno na aeony! Peklo.I,42 Nech� je stav rozmanitosti a mnohosti spoután a nech� je v ohavnosti. Tak se v�ímokolo tebe; ty nemá� �ádné právo ne� konat svoji vùli.I,43 Tak èiò, a nikdo dal�í nech� neøekne ne.I,44 Proto�e ryzí vùle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je ka�dýmzpùsobem dokonalá.I,45 Dokonalost a Dokonalost jsou jedna Dokonalost a ne dvì; ne, není �ádné!

Aleister Crowley, Kniha Zákona. Kniha CCXX, èást I, 39-45.Horus, Brno 1991.

78 DINGIR 3/2004

Thelemický zákon po-pisuje Crowley takto: ZoZákona vyvierajú �tyriLúèe: Svetlo, �ivot, Láskaa Sloboda. Èlovek narode-ný do tohto sveta protiklad-ných síl musí v prvom radeusilova� o dosiahnutieSvetla ich uzmierením.1Na dosiahnutie Slobody jepotrebné odstráni� vlastnútú�bu, resp. ju presmero-va� a vykoreni� vlastnýstrach. Vyvrcholením v�et-kého má by� sila k �ivotuv spolupráci s vlastnouprirodzenos�ou.2 Crowley bol pod¾a vlast-ných slov iba zapisovate-¾om toho, èo mu poèas troch dní v apríli1904 nadiktoval jeho anjel strá�ny, pred-stavite¾ duchovnej inteligencie ovládajúcejv súèasnosti túto planétu. Kniha zákona jerozdelená do troch èastí; v prvej hovorív prvej osobe �enský princíp - bohyòa Nút;v druhej mu�ský princíp, symbol veènéhopohybu a energie - Hadit a posledná èas� jevýpoveïou ich spojenia, Pána nového eónuThelemy menom Ra-Hór-Khuit (Horus).Ním zaèína Nový vek, do ktorého ¾udstvovstupuje rokom zjavenia 1904. Crowleysvojím následným dielom má rozvádza�etiku novej periódy, kedy má by� rozpo-znané indivíduum ako jednotka spoloènostia zákon Thelemy má by� jediným spôso-bom, ako zachráni� individuálnu slobodua zaisti� budúcnos� tejto rase. Dôkazomprerodu do Nového veku majú by� aj obesvetové vojny.Boh - ved¾aj�ia postava?Synkretická predstava najvy��ej bytosti jepoznamenaná aj východnými uèeniami.Objavuje sa pod menami �Boh�, Logos�,�Ve¾ké V�etko�, �Séth� alebo �Ve¾ký Pan�(nará�ka na nespútanos� a vô¾u k �ivoturovnomenného satyra). Kniha rovnováhydokazuje v tejto postave dostatok toleran-cie: V pravom nábo�enstve niet rozdielu.Preto sa vystríhaj preklínania mena, kto-rým iný nazýva svojho Boha.3 Ma� úctupred najvy��ou bytos�ou akéhoko¾vek uèe-nia je pod¾a neho dôle�ité. Vo vz�ahu k ¾u-ïom hlásiacim sa k nejakému uèeniu v�aknabáda k opatrnosti, preto�e mô�u vytvára�falo�ných bohov zo svojich vlastných pred-stáv.

Pokladá Boha za v�emocného, ale svoj-vo¾ne nezasahujúceho do behu prírody.

Èloveku nikdy nie je zná-my, ten ho pozná len na-to¾ko, ako ním je èloveksám. Preto je tretím naj-vy��ím heslom crowley-anizmu Deus est homo(Boh je èlovek). Na základetrojjedinosti mikrokozmua makrokozmu je pod¾akabbalistickej metódy te-murah Je�i� Kristus sym-bolom zjednotenia Bohaa èloveka.4 Postava Kristau Crowleyho inak nemávýznaèné postavenie; je ibajeden z uèite¾ov, ktorí stálina poèiatku mystickýchtradícií. Nie je mu prisud-zovaná zodpovednos� za

ne��astia, ktoré napáchalo pokrytectvokres�anov stelesnené hlavne v Lutherovi.5Napriek pozitívnemu hodnoteniu KristaCrowley odsudzuje kres�anskú cirkeva dogmatiku a kres�anstvo v�eobecne ozna-èuje ako ne-nábo�enstvo materialistova senzualistov. Týmto tie� imponuje hnu-tiu satanistov.Sexuálna mágia na výslníTzv. crowleyánsky ritualizmus je postavenýna kombinácii metód ceremoniálnej mágie,ktoré sa nauèil v Ráde zlatého úsvitu, s prak-tikami tantrickej jogy, my�lienkami bud-dhizmu, taoizmu a sexuálnymi aktivitami.Crowley svoj rituálny systém nazval Má-gia s pridaným písmenom �k� (staroan-glické Magick), ktoré malo odlí�i� okultnéceremónie od zaklínania. Posvätné ríty smeodhalili z temnoty dejín a teraz v plnostièasu odkrývame, �e svet mô�e by� vykúpe-ný.6

Cie¾om rituálov je dosiahnutie tzv. mys-tickej èi nábo�enskej extázy. Východnámyse¾ je statická; meditácia ponúka cestu,ktorá sa nám zdá (a medziiným sa stala)neznesite¾ne únavná a zdåhavá. Naprotitomu západná myse¾ je dynamická a aktív-na, tak�e si vy�aduje jedine obradovú ces-tu.7 Neoèakávanou kombináciou dvochideí má by� práve extáza. Pri rituáli trebaspoji� myse¾ s èistou ideou vykonávanímVôle, a� pokým posledná myse¾ neakcep-tuje jej dominanciu. Jedine vá�nym hlas-ným opakovaním invokácie oèakávajúcve¾ký a mysteriózny výsledok sa dá za�i�hlboký pocit duchovnej jednoty, odovzda-nie mysle svojmu Pánovi. Toto dosiahnu-tie má robi� z èloveka svätca a umelca.

Súèas�ou crowleyánskeho ritualizmu jesexuálna mágia. Thelemický zákon je do-plnený o ïal�í spomedzi najdôle�itej�ích:Láska je zákon, láska pod Vô¾ou (t.j. ka�dýpohyb je akt lásky a musí by� riadenývô¾ou). Sexuálny akt je �sviatos� Vôle�.Pod¾a Crowleyho sexualita vyjadruje cha-rakter osobnosti - v�etky ve¾ké historickéosobnosti pova�oval za sexuálne silné. Akohermetik Aleister Crowley zameral svojesnahy dovnútra, na seba samého, svoj osob-ný rozvoj. Cti a nezanedbávaj fyzické telo,ktoré je tvojím doèasným spojením s vonkaj-�ím a materiálnym svetom. Av�ak tvojamentálna vyrovnanos� nech stojí nad zmät-kom fyzických udalostí. Opevòuj a kontrolujzvieracie vá�ne, ukázòuj emócie a rozum,�iv vy��ie snahy.8 Crowley sa nebránil anisexuálnym úchylkám. Otvorene súhlasilokrem iného so sodomiou - tvrdil, �e v�etcive¾kí mu�i staroveku boli sodomiti a on nieje taký ve¾ký rebel, aby im oponoval.Satanista Crowley?K charakteristickým znakom satanizmupatria antropocentrizmus a antagonizmusvoèi kres�anstvu. Crowley za najvy��iumo�nú rovinu bo�skosti èloveka pova�ujezjednotenie s Vô¾ou. Na druhú stranu pod¾aviacerých �ivotopiscov, o.i. najznámej�ie-ho J. Symondsa, doktrína (Thelema) malaslú�i� Crowleymu, nie naopak. Okultnézdru�enia, ktorých bol èlenom, mal vyu�i�na vlastné zu�¾achtenie a posilnenie vôlek moci.

Crowleyho negativistický postoj voèikres�anstvu sa z ve¾kej èasti odrazil v uèenísúèasného satanizmu, nielen v diele A. S.La Veya, zakladate¾a Cirkvi Satanoveja najvýraznej�ej postavy novodobého sata-nizmu. Crowley na rozdiel od uèenia CirkviSatanovej nepritakáva zlu. Pova�uje horovnako ako dobro za abstraktné, nepre-javujúce sa v konkrétnej postave Bohaa Satana. Zlo pova�uje len za nedostatokdobra.

Druhou výraznou èrtou satanizmu jeakcent na sexualitua rituálnu zlo�ku. Abola to pravdepodo-bne práve praktizo-vaná sexuálna má-gia, ktorá Crowley-mu verejne prisú-dila titul ��elma666�. Snáï jediné zná-me pritakanie �èier-nym silám� mo�no

Crowley v ceremoniálnomrúchu Rádu východnéhochrámu. Je podpísaný akoBaphomet.

Aleister Crowleyako predstavite¾Rádu zlatéhoúsvitu.

79DINGIR 3/2004

BUÏTEBO�ÍMI POSLY!Kdy� dnes asi �edesátiletý Walsch vyprávío poèátcích svého povídání s Bohem,1 je totémìø typický pøíbìh o tom, jak pøedtím nicnefunguje, a najednou je v�echno perfekt-ní. Ve svých ètyøiceti devíti letech, po èty-øech ztroskotaných man�elstvích a rùznýchjiných �ivotních nezdarech se ocitl - jak sámøíká - a� na dnì. Byl v depresích, nic se munedaøilo, nic nefungovalo, chtìl si vzít �ivot.Ale Bùh prý v�e zmìnil.

Zpùsob, jakým k tomu mìlo dojít, je tro-chu nezvyklý. Jak sám v Lucernì vyprávìl,jednou v depresivním stavu øekl Bohuv my�lenkách: �Buï mi dá� nìjaké odpovì-di, nebo konèí�!�

V tom usly�el hlas zprava (své vyprá-vìní Walsch podporoval velmi sugestivnígestikulací) - Bùh mu odpovìdìl: �A Neale,skuteènì chce� vìdìt odpovìdi na v�echnyotázky, nebo si jen ulevuje�?�

Na to Neal: �Jo, ulevuju, ale jestli promì má� nìjaké odpovìdi, rád si je poslech-nu.�

Walsch mo�ná pøed publikem tro�kupøehánìl, aby byl zábavný. V jeho kniháchmá tento nadpøirozený okam�ik uhlazenìj�ípodobu: v roce 1992 zaèal do svého blokupsát otázky typu �Co mám dìlat, aby mùj�ivot fungoval?� Od okam�iku, kdy k nìmuBùh promluvil a kdy pocítil energii, kteroupopisuje jako pøenos dat z poèítaèe do svéhlavy, zaèal zapisovat své dal�í otázky dozápisníku a dostával na nì hned odpovìdi.

Trvalo to tøi a pùl hodiny a výsledektohoto rozhovoru známe jako první díl tri-logie �Hovory s Bohem�. Udává se, �e sekniha dr�ela dva a pùl roku na �ebøíèkubestsellerù a Walsch tak rozpoznal, �e zprá-va od Boha nebyla jen pro nìj, ale �e se mástát poslem této zprávy pro celý svìt. Sesvou souèasnou man�elkou Nancy zalo�iliv roce 1995 neziskovou vzdìlávací nadaci

nájs� v Liber Agape v kapitole, ktorá inaks kontextom knihy nesúvisí. Popisuje upír-ske vysávanie obete, prièom autor túto prak-tiku nepova�uje za èiernomagickú. Napriektomu èas� literatúry oznaèuje Crowleyhoza prototyp èierneho mága.9

Rozporuplný charakter Aleistra Crow-leyho opísal jeho uznávaný �ivotopisecJohn Symonds v románe Ve¾ká �elma:10Primárnou Crowleyho tú�bou bolo pomôc�¾udstvu. Veril, �e má zvlá�tne poslanie �vies� svetovú misiu. Na�iel si mnoho stúpen-cov medzi tými, ktorí sú nábo�ní, ale nemajúvyznanie viery. Rád sa prezentoval akonadèlovek nietzscheovského typu, ktorý stojínad v�etkými v�ednými problémami �ivota,silný, zdravý, vynaliezavý, praktický mu�èinu bez zá�te, nenávisti a trpkosti. Jeho silav�ak nebola silou nadèloveka; poháòala honespokojnos� s konvenènými hodnotamia tradiènými cestami za ��astím. Preto ichpretváral, aby mohli jasnej�ie slú�i� jehocie¾om. Ponúka sa aj realistickej�ia inter-pretácia: Aleister Crowley bol bohém celo-�ivotne sa zabávajúci mystifikovaním ¾udí.

Poznámky1 Crowley, A.: Liber Librae, Book XXX., bod 2.2 Crowley, A: De Lege Libellum. Book CL. Universal,

Detroit, Michigan 1919.3 Crowley, A.: Liber Librae, Book XXX., bod 22.4 Bli��ie pozri Crowley, A.: Liber Agape. Horus, Brno

1996, s. 71.5 Crowley, A.: The World�s Tragedy. In: Collected Works

of Aleister Crowley III., London 1907.6 Crowley, A: The Rites od Eleusis.7 V Crowleyho popisoch rituálov mo�no nájs� paralely

s rituálmi opísanými vo Frazerovej Zlatej ratolesti, ktorúale Crowley vtedy e�te neèítal. Poznámka vydavate¾ak básni The May Queen. In: Collected Works of AleisterCrowley I., London-Edinburgh 1905, s. 177.

8 Crowley, A.: Liber Librae, bod è. 11.9 Nakoneèný, M.: Lexikon magie. Ivo �elezný, Praha

2001, s. 152.10 Symonds, J.: The Great Beast. Rider, London 1915.

Mgr. Jana Mannová (*1981) vystudovala religionistikuna Filozofické fakultì Univerzity Komenského v Bratis-lavì. Dlouhodobì se vìnuje tématu satanismu. Pracujev neziskovém sektoru v Praze.

z d o m o v a

Pìt krokù k míru1. Pøiznejte si, �e nìkterá z va�ich starýchpøesvìdèení o Bohu a �ivotì selhala.2. Pøipus�te, �e existuje nìco o Bohua �ivotì, èemu� nerozumíte a tento novýpohled zmìní v�e.3. Se v�í odpovìdností odkryjte novépravdy o Bohu a �ivotì, které umo�nívytvoøit nový zpùsob �ivota na planetì.4. Dodejte si odvahu a prozkoumejte tytonové objevy a jsou-li v souladu s va�ívnitøní pravdou a svìdomím, roz�iøujtedál svùj systém pøesvìdèení.5. �ijte svùj �ivot jako dùkaz a demon-straci va�ich nejvy��ích a nejskvìlej�íchmy�lenek a pøesvìdèení a nepopírejte je.

Neale Donald Walsch, 2002http://www.hovorysbohem.czN. D. Walsch v Praze. Foto: Jan Pelej.

Hovory s Bohem a organizaci ReCreation,nadaci pro osobní rùst a duchovní poro-zumìní.2 Vydávají knihy, video- a audio-kazety, jezdí po svìtì, poøádají pøedná�kya kurzy. Právì pod dojmem zá�itku z osob-ního setkání s Walschem na pøedná�cev Zürichu uspoøádali jeho pøíznivci Bibia-na Voroòáková a RomanVolák3 podobnouakci i v Praze.

V první èásti veèera Walsch vyprávìlo v�ech fale�ných pøedstavách, které málidstvo o Bohu, a zvìstoval Boha �takové-ho, jaký je, a ne takového, jaký není�. Pøi-�el, aby se s námi podìlil o pøíle�itost vy-tvoøení nového svìta. �Bùh mi právì teïodpovìdìl,� pravil Walsch v jednu chvíli,�teï jsem sly�el, øekl: zajisti, aby uèenílásky nebylo pøekroucené, to neznamenásedìt v této místnosti, to vy jste ten zpù-sob, vy jste ten �ivot a to je pravda.�

Vyvrcholením veèera mìla být jehodruhá èást, ve které mìli posluchaèi �pocítit

Neal Donald Walsch v Praze

Andrea Hudáková

Autor známé kni�ní trilogie �Hovory s Bohem�, Neal DonaldWalsch, zavítal v rámci svého evropského turné ve dnech28.-30. kvìtna poprvé i do Prahy. Pøedná�ka v Lucernì, nakterou navazoval dvoudenní víkendový semináø pro u��í okruhjeho pøíznivcù, mìla motto: �Inspirace pro osobní promìnui promìnu celého svìta�.

BUÏTEBO�ÍMI POSLY!

80 DINGIR 3/2004

z d o m o v a

Boha�. O pøestávce mìla proto vzpru�itunavené obecenstvo ve vydýchaných pro-storách Lucerny mistrynì korejského umìníDahn Hak4 J. Hee, která mìla pomocí po-divných cvikù pøipravit obecenstvo naklíèový zá�itek veèera.

Témìø celá Lucerna nad�enì cvièila, od-hazovala ��patnou energii� a pøijímala tudobrou, i splnit pokyn namasírovat �íji své-ho souseda byli lidé ve zvlá�tní atmosféøeveèera velmi ochotni. Dal�ím vystupujícímbyl skladatel a interpret Roland Santé, kterýka�dou èást veèera uvedl svými nìkolika-minutovými instrumentálními meditaènímiskladbami (programovanými na syntezá-toru).

U pøíle�itosti Walschovy náv�tìvyv Praze byl vydán profesionálnì zpracova-ný leták. Vstupenku na pøedná�ku i na se-mináø bylo mo�né si objednávat pøedem,a to ji� od záøí 2003. Akce byla sponzorskyzaji�tìna nakladatelstvím Pragma, kteréu nás vydává Walschovy knihy, a Top Hote-lem, ve kterém se konal víkendový semi-náø. Mediálními partnery akce byly spøáte-lené servery duse.com a esoterika.cz.

I technické zaji�tìní veèera bylo perfekt-ní: ka�dý z náv�tìvníkù si mohl zapùjèitsluchátka, v nich� sly�el simultánní pøeklad,na pódiu byla instalována velká obrazov-ka, tak�e v�ichni velmi dobøe vidìli. V pro-storách Lucerny bylo k dispozici nìkolikstánkù s literaturou, meditativní hudbouapod. Walschova pøítomnost v Praze se sta-la i pøíle�itostí k propagaci a pozvánkámna jiné akce, jako napøíklad na 11. meziná-rodní ezoterický festival �Miluj svùj �ivot�,který se konal zaèátkem èervence v Plzni.O plánované náv�tìvì Walsche referovalyèasopisy a servery zamìøené na alternativní�ivotní styl. Walschova pøedná�ka se stalapøíle�itostí také pro pøíznivce Ing. Bendy

a vesmírných pøátel.5 Pøed vstupem do Lu-cerny rozdávali své propagaèní materiályjako vhodnou pøíruèku pro pøedná�ku.

N. D. Walsch je i hlavním iniciátoremvzniku celosvìtové organizace Humanity�sTeam, která vznikla v reakci na úspìch po-selství jeho knih. Celosvìtové podpùrnécentrum, tzv. Global Office, sídlí v USA,jednotlivé zemì mají svého kooordinátora.V Èechách jsou aktivní ètyøi skupiny Hu-manity�s Teamu (v Praze, Brnì, Ostravìa Liberci), na Slovensku pùsobí zatím dvì(v �ilinì a Velkém Krtí�i).6

Potøeba zmìnit svìt vychází z Wal-schova dùrazu, �e doba, ve které �ijeme, jedobou velké spirituální krize, kterou jemo�né øe�it jen tím, �e lidstvo dosáhne �no-vé úrovnì spirituálního vìdomí�. Walschnám dává maximálnì 30 let, pak pøijde kul-turní srá�ka civilizací, které lze pøedejít je-dinì duchovní revolucí. �Jsem tu s vámi,abych lidi v této mimoøádné zemi pøizval,aby pomohli zmìnit svìt,� øekl Walschv druhé èásti veèera, kdy� vyzýval v�ech-ny v sále, aby se anga�ovali pro nový, lep-�í svìt. Výzvou zakládat nové skupinkya rozmno�it tak základnu Humanity�s Tea-mu také Walsch ukonèil v pùl jedenáctéveèer své pra�ské vystoupení.

Walsch si ve druhé èásti veèera sedl na kraj pódia, abybyl blí� k lidem, a nechal rozsvítit i v hledi�ti.

Foto: Jan Pelej.

Na úplný závìr je�tì upozornil nakní�ku Jany Kyslíkové �Hovory s Bohem- S tebou lásko kvete láska kolem nás�.7V prohlá�ení k této knize se øíká, �e �pøed-mluvu nenapsal Walsch, nedal svolení kestejnojmennému názvu. Aktivity Jany Kys-líkové nepodporuje ani neschvaluje a ce-lou zále�itost bude øe�it právní cestou.� 8

Walsch si zakládá na tom, �e cesta, kte-rou nabízí, není jediná, je jen jiná. Jiná ne�jakou pøedepisují tzv. organizovaná nábo-�enství, která tak nekompromisnì kritizu-je. Bùh, kterého Walsch zvìstuje, je takéjiný. V tom asi tkví Walschùv úspìch. JehoBùh je toti� - øeèeno souèasným jazykem -úplnì v pohodì. Nic nepøikazuje, nezaka-zuje, netrestá, nic nechce, nemù�ete ho na-�tvat a je�tì k tomu v�emu je i docela vtip-ný spoleèník. Prostì skvìlý kámo�, kterýje vám v�dy k dispozici.

Pøítomnost Bo�ího posla Walsche stálazájemce pomìrnì velké peníze. Pøedná�kav Lucernì a víkendový semináø v hotelupøi�ly na tøi tisíce korun. Snad opravdupro�íváme duchovní krizi, kdy� jsme ochot-ni investovat svùj èas a peníze za podivnoukombinaci návodù z pøíruèek pro ��astný�ivot s tím, co èlovìk v�dy rád sly�í.

Poznámky1 Knihy mají v originále název Conversation with God.2 ReCreation. The Foundation for Personal Growth and

Spiritual Understanding.3 Provozují také server http://www.hovorysbohem.cz.4 Podle propagaèního letáku vydaného v souvislosti

s náv�tìvou N. D. Walsche v Praze.5 Více o této nábo�enské skupinì na http://www.universe-

people.cz.6 Na základì údajù na http://www.hovorysbohem.cz.7 O knize Jany Kyslíkové referoval Dingir 2003, 6 (3),

str. 104-105 a Dingir 2003, 6 (4), str. 141.8 Zpøístupnìno i na serveru http://www.hovorysbohem.cz.

Jste dobro a milosrdenství a soucita porozumìní. Jste klid a radost a svìt-lo. Jste odpu�tìní a trpìlivost, síla a odva-ha. Jste pomocníci v dobì nedostatku,utì�ovatelé v dobì zmatku. Nejhlub�ímoudrost a nejvy��í pravda. Jste nejvìt-�í klid a nejkrásnìj�í láska. To v�echnojste. A v nìkterých okam�icích �ivota sito uvìdomujete.Rozhodnìte se, �e si to budete uvìdomo-vat stále.

N. D. Walsch, Hovory s Bohem, s. 92.Mgr. Andrea Hudáková, DiS (*1976), je doktorandkana katedøe religionistiky Evangelické teologické fakultyUK v Praze.

V�echno je relativní, øíká WalschVy lidé nemù�ete vytvoøit nic - ani my�lenku, ani pøedmìt, ani událost -co by se vymykalo Bo�ímu plánu. Nebo� souèástí Bo�ího plánu je, abystetvoøili v�echno, co chcete. V této svobodì spoèívá va�e poznání Bohajako Boha - a pro takové poznání jsem vás stvoøil. Proto jsem stvoøil�ivot.

Zlo je to, èemu øíkáte zlo. A dokonce i to miluji, nebo� jedinì skrze to,èemu øíkáte zlo, mù�ete poznat dobro; jedinì skrze to, èemu øíkáte práceïábla, mù�ete poznat a vykonávat práci Bo�í. Nedávám pøednost horké-mu pøed studeným, vysokému pøed nízkým, pravému pøed levým. Tov�e je relativní. V�echno je souèástí toho, co je.

�Dobro� nemiluji více, ne� miluji �zlo�. Hitler ode�el do nebe. A� topochopíte, porozumíte Bohu.

Neale Donald Walsch, Hovory s Bohem. Neobvyklý dialog.První vydání 1995, èesky 1998 v nakladatelství Pragma, Praha, str. 69-70.

81DINGIR 3/2004

SE �AMANYV DOLNÍM SVÌTÌKromì novodobých Keltù a jiných pohanùbyla té noci na hradi�ti také skupina èes-kých Indiánù. Jejich meditaèní bubnovánítrvalo nepøetr�itì asi pìt hodin. Silný dojemze zvuku bubnù v kombinaci se záøí ohòùve tmì mì podnítil k rozhodnutí, �e se po-kusím s lidmi, kteøí tento zvlá�tní styl hud-by ovládají, zase sejít.

Pøíle�itost se naskytla v èervnu pøi akcipoøádané v èajovnì U cesty. �amanský bub-novací kruh Praha tu pravidelnì poøádápøedná�ky spojené s ukázkou bubnování.Hlavním mluvèím kruhu je Zdenìk Plachý.Pøedstavil sebe a ostatní bubeníky a pro-mluvil o tradici �amanù rùzných národù,o jejich cestování do �dolního a �horního�svìta, léèitelských schopnostech a techni-kách. Následovala krat�í ukázka bubnovánípøi zhasnutých svìtlech. Pøed bubnovánímPlachý provedl rituální oèi�tìní prostoruokuøováním svazkem �alvìje. Pokud si nì-kdo z pøítomných pøál oèistit nìkterý osob-ní pøedmìt, mohl ho polo�it na ozdobnoudeèku s vykuøovadlem. Jako pøíznak dobyse vedle rùzných pøívìskù u vykuøovadlaocitl i mobil.

Posluchaèi sedìli na zemi na pol�táøích,bubeníci stáli. Rychlý rytmus velkých plo-chých bubnù naplnil místnost. Zjistila jsem,�e se mi srdeèní tep pøizpùsobuje rytmububnù, tedy o nìco se zrychluje. Nepøíjem-né pocity to ale nevyvolávalo. Ukázka trva-la asi deset minut, pak následovala diskuseji� pøi rozsvíceném svìtle.

Plachý vysvìtloval zpùsob my�lení �a-manù, vycházející z pøesvìdèení, �e celápøíroda tvoøí nedílný celek. Jeho souèástíje i èlovìk. V�echny bytosti jsou údajnìobdaøeny vìdomím na urèité úrovni. Du�inemají jen lidé a zvíøata, ale i rostliny, ka-meny a krajinné celky. Pro �amany je tedymo�né komunikovat s duchem krajinya získat od nìj pomoc pro své zámìry, mo-hou také mluvit s duchem zvíøete nebo du-

chem jiného èlovìka. Duchové jsou podle�amanù stále kolem nás a zjevují se námv rùzných formách.

Vesmír dìlí �amani na horní, dolnía støední svìt. Horní svìt zahrnuje rùznéúrovnì bytí, které by bylo mo�no nazvatnebem nebo vy��ím astrálem, støední svìtpøedstavuje na�e pozemská úroveò bytía dolní svìt øí�i elementálù (duchù �ivlù)a bytostí a duchù vývojovì ni��ích. V rùz-ných tradicích jsou ov�em rùzné pojmychápány odli�nì.

Pùvodní úkoly �amanù v kmenovýchspoleèenstvích byly podle Plachého ochra-òovat kmen pøed zásahy duchù s nepøátel-skými úmysly, léèit jednotlivé èleny kmene,navazovat a udr�ovat kontakt s duchy pøed-kù spoleèenstva, komunikovat s �dobrýmiduchy� a s duchy zvíøat, odvádìt du�e mrt-vých �do svìtla�, aby se tyto bytosti nepo-tulovaly a neznepokojovaly �ijící, apod. �a-mané také zhotovovali ochranné amulety,chránili pøed kletbami a nebezpeèím, popø.sami nìkoho prokleli. K tomu v�emu potøe-bovali buben, odìv, vìt�inou nìjak pøipomí-nající �amanovo totemové zvíøe, chøestid-la, vykuøovací byliny atd. Nejdùle�itìj�ímspolupracovníkem bylo �amanovo totemo-vé zvíøe. �aman s ním byl úzce spojena nìkdy se s touto bytostí identifikoval.

Po diskusi byla na øadì samotná �aman-ská cesta. Plachý vysvìtlil úèastníkùm, �ecestu mohou zapoèít pøedstavou místa,které je jim známé. Odtud by se mìlipokusit dostat do �dolního svìta�, kde mo-hou potkat své silové (totemové) zvíøe.Úèastníci si lehli si na pol�táøe a Plachýa ostatní �amané opìt pøi zhasnutém svìtlebubnovali.

Bubnování tentokrát trvalo déle. Mùjzá�itek pøipomínal vizualizace pøi medi-taèních cvièeních. Na cestì do �dolního svì-ta� jsem pro�ila setkání s velkým èernýmvlkem. Na mou otázku, nakolik je mo�né

brát takový zá�itek vá�nì, Plachý odpo-vìdìl, �e �amané vìrohodnost zá�itku aninepopírají, ani mu slepì nedùvìøují. Bytos-ti, které se jim zjevují ve stavu zmìnìnéhovìdomí, vìt�inou nepova�ují za zcela reál-né. Zá�itky �amanské cesty pro nì mohoubýt symboly, jimi� se nám na�e vy��í vì-domí sna�í nìco dùle�itého sdìlit.

�amané nezaujímají �ádné vyhranìnéstanovisko k ostatním nábo�enským sys-témùm. Pova�ují �amanismus za nejstar�ínábo�enství, stále existující a stále se obno-vující. Vìøí v reinkarnaci, a jsou tedy pøe-svìdèeni, �e ka�dé nábo�enství mù�e vìøí-címu na urèitém stupni vývoje nìco poskyt-nout. Vnímají pozemské a dal�í bytí jakozpùsob cesty k vìènosti, na ni� ka�dá by-tost podle svých mo�ností a vùle jde rùz-ným zpùsobem.

nPoznámkaNa ilustraèním obrázku je døevìná so�ka z Nikobar (ostrovùsevernì od Sumatry), zhotovená k odpuzování démonù nemo-ci.

Zá�itek �amanského bubnování

Martina Pekárková

Svùj první pøímý kontakt se �amanským bubnováním jsem mìla o le-to�ních oslavách keltského svátku Belthine. U� nìkolik let se v noci naprvního máje na keltském hradi�ti na Závisti u Prahy schází volný okruhlidí, kteøí se cítí být spojeni s pøedkøest�anskými tradicemi.

SE �AMANYV DOLNÍM SVÌTÌ

Martina Pekárková (*1976) nedokonèila studia religio-nistiky. Zajímá se o souèasné pohanství.

Svým vizím dùvìøuji��amani jsou se svými vidìními èilivizemi zvlá�tním zpùsobem spojeni.Zále�í pak na esenciální síle, která viziprostupuje. Pro mne osobnì je výsledek�amanské práce (napø. cesty ve zmìnì-ném stavu vìdomí) stavebním kamenempro dal�í práci v objektivní i neobvyklé(spirituální) realitì. Svým vizím pøi �a-manské práci dùvìøuji.�

Zdenìk Plachý

z d o m o v a

82 DINGIR 3/2004

ZNEPOKOJUJÍCÍCHASIDÉZNEPOKOJUJÍCÍCHASIDÉRozruch kolem komunity lubavièských chasidù není ojedinìlý

Zdenìk Vojtí�ek

V pondìlí 28. èervna odvolali zástupci pra�ské �idovské obcerabína Karola Sidona (*1942) z úøadu vrchního pra�ského rabí-na. Pra�ské Staronové synagogy se místo nìj ujal rabín luba-vièských chasidù, Amerièan Manis Barash (*1971).1 V rozhovorupro Lidové noviny rabín Sidon vzápìtí oznaèil lubavièské chasi-dy za sektu, která chce pra�skou �idovskou obec ovládnout.2

Ve stejných novinách se pøitom pomìrnìnedávno pra�ský rabinát o chasidech vyjád-øil velmi pøejnì.3 Tento rozpor dobøe ilus-truje postavení, které skupina lubavièskýchchasidù (chabad) v souèasném judaismuzaujímá.ChasidéChasidismus4 je hnutí lidové mystickézbo�nosti východoevropských �idù. Jehovznik v polovinì 18. století je mo�nédobøe pochopit jako reakci na pøíli� racio-nální, a� spekulativní rabínskou zbo�nosta zároveò jako výraz touhy po intenzivnímduchovním �ivotì. Roli pøi jeho vzniku jistìhrála i vzpomínka na zklamání, které �idùmpøinesla mesiánská hnutí �abtaje Cvi (1626-1676) a Ja�akova Franka (1726-1791) a je-jich neblahý konec.

Mezi základní rysy chasidismu patøí vì-domí bezprostøední Bo�í pøítomnosti.K Bohu je tak mo�né se pøiblí�it v ka�-dodenní èinnosti, ve skrovných pomìrechbì�ného �ivota, prostì a spontánnì, bezpotøeby dlouhého studia a hlubokých zna-lostí, za pomoci radostného a nad�enéhoplnìní nábo�enských povinností (pøiká-zání). Velký dùraz chasidské hnutí klade namodlitbu, tøeba a� extatické projevy radostia dal�ích citù, hudbu a tanec, zázrakya mocné èiny, provádìné chasidskými pøe-dáky (tzv. cadiky), lásku k Bohu a k bli�-nímu apod.

Uznávaným zakladatelem chasidismu jeIsra�el ben Eli�ezer z Miedzybo�e (1700-1760), zvaný Ba�al �em Tov. Jeho uèenípromyslel a sestavil jeden z jeho nejvliv-nìj�ích �ákù, rabi Dov Bér z Meziøièe(1710-1772), zvaný Velký magid (kazatel).Desítky a snad stovky jeho �ákù roz�íøilychasidismus do rozsáhlých oblastí dne�níhoPolska, Ukrajiny, Litvy, Bìloruska, Maïar-

ska, Rumunska i dále. Nìkteøí z tìchtocadikù vytvoøili vlastní chasidské �koly,vedené rodinnými dynastiemi a nazývanépodle mìst, k nim� se vá�e historie té kterédynastie.

Chasidské hnutí od poèátku nará�elo narozhodný odpor tìch �idovských obcí a je-jich rabínù, kteøí se k nìmu nepøipojili.Chasidé proto vytvoøili svùj specifický zpù-sob bohoslu�by i osobního �ivota, který jedobøe patrný napø. v tradièním obleèení.Více ov�em chasidismus oslabila kritika zestrany velmi vlivného �idovského reform-ního hnutí kvùli jeho iracionálním èi a�povìreèným rysùm. V 19. století tak chasi-dismus pro�íval svùj úpadek. Tì�kou ra-nou pro chasidimus pak bylo hromadné vy-vra�ïování východoevropských �idù zadruhé svìtové války stoupenci a spojencinìmeckého národního socialismu.

Po druhé svìtové válce tak nabyla navýznamu nepøíli� poèetná komunita chasidùv emigraci, zvlá�tì v USA. Do Spojenýchstátù sice chasidé odcházeli v nìkolikavlnách ji� v 19. století, ale vìt�inou se pøipo-jovali k jiným ortodoxním �idovským sku-pinám. Ortodoxní komunity toti� postupnìzaèaly chasidismus oceòovat pro jeho pra-vovìrnost i pro konzervativní �ivotní zpù-sob.

Po druhé svìtové válce za�il chasidis-mus své obrození, a to pøedev�ím zásluhousvé lubavièské vìtve v americké emigraci.Vedle ní v souèasné dobì pùsobí i jiné ménìvýznamné vìtve chasidismu (napø. sadagor-�tí chasidé, braclav�tí chasidé a dal�í).Lubavièský chasidismusJedním z nejvýznamnìj�ích �ákù vý�ezmínìného Dov Béra z Meziøièe byl �neurZalman z Ljady (1745-1813), zvaný Rav.Je autorem nìkolika spisù; nejdùle�itìj�í

z nich je �Tanja� (tj. Uèení). Roku 1772Zalman ode�el jako misionáø chasidismu doLitvy a od následujícího roku 1773 se ob-vykle datuje vznik lubavièského chasidis-mu, zvaného té� chabad. Název chabad jeodvozen z poèáteèních hlásek hebrejskýchvýrazù pro tøi intelektuální kvality (moud-rost, rozum a poznání). Dùrazem na hod-notu my�lení a vzdìlání �neur Zalmanponìkud vyvá�il emocionalitu, typickoupro celý chasidismus. Spontánnímu vy-jadøování radostných emocí v�ak nebylo nicubráno - dodnes je mezi lubavièskými cha-sidy velmi populární tanec pøi nábo�en-ských slavnostech. Úèastníci tance jsouv�ak z nábo�enských dùvodù oddìleni po-dle pohlaví.

Pro své chasidské uèení byl rabín Zal-man pronásledován a vìznìn a zemøel naútìku pøed francouzskou armádou, bojujícíproti Rusùm. Jeho syn rabín Dov Bér (1773-1827) se usadil v bìloruském mìstì Luba-vièi, které dalo Zalmanovì vìtvi chasidis-mu jméno. V èele vìtve pùsobil po smrtiDov Béra rabín Menachem MendelSchneerson (1789-1866), Zalmanùv vnuk(syn jeho dcery). Vedení lubavièskýchchasidù od té doby pøecházelo z otce nasyna, a to a� do roku 1950. �estý cadik lu-bavièské dynastie, rabín Joseph IsaacSchneerson (1880-1950) napomohl ve 20.letech 20. století vzniku lubavièské komu-nity ve Spojených státech. Roku 1940 doSpojených státù uprchnul pøed nacismem.

Skuteèný rozvoj lubavièské komunity(chabadu) nejen v USA, ale na celém svìtìje ov�em spojen a� se jménem jeho zetì,sedmého cadika Menachema MendelaSchneersona. Tomuto rabínovi se podaøilorozvinout tradièní lubavièský dùraz navzdìlání zalo�ením desítek nábo�enských�kol (je�iv) a vysláním stovek mladých ra-bínù po celém svìtì, aby pùsobili jako uèi-telé �idovského nábo�enství a zvìstovatelé�idovské ortodoxie. Vzdìlávání chabadu jetoti� zamìøeno na probouzení víry u seku-larizovaných �idù a na posilování pravovìøíu tìch �idù, kteøí jsou pøíslu�níky reformo-vaných, liberálních, rekonstrukcionistic-kých a jiných neortodoxních komunit. Ten-to zájem o nechasidské �idovské bratrya láska k nim je toti� vedle vzdìlání druhýmnejvìt�ím dùrazem chabadu (jiné vìtve cha-sidismu obvykle setrvávají na pozici exklu-zivistického odstupu od pøíslu�níkù jiných�idovských tradic).

�iroce rozvinutá práce chabadu pøines-la výsledek v prudkém nárùstu poètu pøí-slu�níkù tohoto hnutí: odhaduje se, �e a�

z d o m o v a

83DINGIR 3/2004

na 200 tisíc lubavièských chasidù patøík asi patnácti stùm center po celém svìtì.Samo hnutí udává 4 tisíce tìch, kdo bylivysláni z ústøedí hnutí v newyorskémBrooklynu do celého svìta. Ústøedí chabaduve ètvrti Crown Heights le�í uprostøed své-rázného chasidského svìta, který kombinu-je prvky �ivotního stylu východní Evropykonce 18. století s nejmodernìj�ími techno-logiemi souèasné západní civilizace. Uzav-øenost tohoto svìta je patrnì jednou z pøíèintoho, �e se lubavièská komunita nìkolikrátocitla v napìtí s jinými kulturními skupi-nami brooklynských obyvatel.Menachem Mendel SchneersonRabín Menachem Mendel Schneerson(1902-1994), s ním� je rozvoj novodobéholubavièského chasidismu spojen, se narodilv rabínské rodinì na ukrajinsko-ruskémpomezí. Jako dospìlý �il a získával svìt-ské i nábo�enské vzdìlání ve støední a zá-padní Evropì (v Polsku, Nìmecku a Fran-cii). Roku 1941 se vystìhoval do NewYorku. Po svém pøíjezdu byl ustanoven doèela lubavièského vzdìlávacího programu,nakladatelství chasidské literatury a sociál-ních aktivit. Po smrti svého tchána se roku1950 ujal vedení lubavièských chasidù.

Jednou z hlavních hnacích sil pováleè-ného chabadu byl odpor proti nábo�enskélhostejnosti �idù, frustrovaných zá�itkemholocaustu, který zpùsobil otøes jejich víryv Boha. Podle mínìní chabadu by právì tatolhostejnost znamenala v dùsledkù vítìzstvíHitlerovy snahy o �koneèné øe�ení�.

Aktivismus chabadu se v�ak nesetkals pochopením u v�ech ostatních pøíslu�níkù�idovského nábo�enství. Chabadu byly ost-øe vytýkány agresivní náborové metody(misie se ov�em v�dy týkala pouze �idù),které vedly k oslabování jiných judaistic-kých komunit. Na konci 60. let v dobìvzniku a probuzení desítek alternativníchnábo�enských skupin byly lubaviètí chasidéèástí (hlavnì �idovské) veøejnosti pøiøazo-váni k tzv. sektám. Chabad se toti� stalcílem nezanedbatelného poètu radikálnícha dramatických rozchodù mladých �idov-

ských vysoko�kolákù s neortodoxní tradicíjejich rodiny.

Dal�í a je�tì silnìj�í kontroverzi mezichabadem a jinými judaistickými skupina-mi zpùsobila tradice silného oèekávání me-siá�e a mesiá�ského vìku. Tato tradice sicebyla v chasidismu pøítomná od saméhopoèátku, Menachem Mendel Schneerson jiv�ak v poslední èásti svého �ivota zdùraznilnatolik, �e se stala pøíèinou konfliktus jinými smìry judaismu. V souvislostis pádem svìtového komunismu kolem roku1989 a s válkou v Zálivu roku 1991 (a se�zázraènou� záchranou Izraele pøed irác-kými raketami) hovoøil rabín Schneersono bezprostøedním pøíchodu mesiá�e a jehoøí�e míru a pokoje. Jistým vrcholem mesiá�-ského hlásání chabadu bylo roku 1993umístìní celostránkového inzerátu do novin�New York Times� s oznámením, �e mesiá�je ji� na cestì.

Nezanedbatelnou èástí lubavièskýchchasidù je za tohoto mesiá�e pokládán právìrabín Schneerson, a to i po jeho smrti roku1994. Nìkteøí chasidé ho stále pova�ují zavùdce svého hnutí a oèekávají jeho návrat.Organizace chabadu v�ak tyto postoje ni-kdy oficiálnì nepotvrdila. Na druhou stranuov�em po smrti rabína M. M. Schneersonanebyl �ádný dal�í cadik do èela lubaviè-ských chasidù ustanoven.

Navzdory diskusím a kontroverzímpøiná�ejí poslední léta hnutí lubavièskýchchasidù stále vìt�í uznání ze strany jak orto-doxní, tak neortodoxní èásti spektra juda-ismu. Vìt�ina lubavièských chasidù sezdr�uje vyhranìných stanovisek k osobìmesiá�e a hovoøí spí�e o mesiá�ské dobì èipøípravì jeho pøíchodu. Pojetí mesiá�ea mesiá�ské doby jsou ponechána na osob-ní víøe jednotlivých pøíslu�níkù hnutí cha-bad a � zdá se - vykazují podobnou varia-bilitu jako u jiných judaistických skupin.Chabad v Èeské republiceVyslancem chabadu pro Èeskou republikuz brooklynského ústøedí hnutí se stal rabínManis Barash. Do Prahy se pøistìhoval roku1996 s man�elkou Nechama Dinah Bara-shovou. Doposud jediným pùsobi�tìmhnutí v Èeské republice je novì vybudo-vaná synagoga ve dvoøe domu v Paøí�skéulici 3 v Praze. Na stejném místì fungujei hebrejská �kola pod vedením rabínovyman�elky. Vzdìlávacím i nábo�enskýmaktivitám slou�í obecnì prospì�ná spoleè-nost Chabad Lubavitch � Czech republic,zalo�ená rabínem a jeho man�elkou roku1999. Pra�ská komunita lubavièských

Manis Barash na archivní fotografii, oti�-tìné ji� v Dingiru 1/2001.

chasidù od poèátku slou�ila spí�e cizincùm,v poslední dobì stoupá i poèet èeskýchnáv�tìvníkù synagogy.ZávìrSidonovo odsouzení lubavièských chasidùslovem �sekta� bylo zajisté unáhlené a podvlivem zjitøených citù. Jistì: kdo chce psabíti, hùl si najde a hledat hùl v minulostichabadu není tì�ké. Na druhou stranu vesvìtì roste poèet neortodoxních komunit,které si na uèitelská místa povolávají vzdì-lané, misijnì zamìøené a pøesvìdèivé lu-bavièské chasidy. Rozhodnutí pra�ské �i-dovské obce tedy nemusí být vidìno jakozas a� tak pøekvapivé. nPoznámky

1 Tìmito slovy popsal situaci sekretariát �idovské obcev Praze v telefonickém rozhovoru s autorem. Rozhod-nutí jeruzalémského Rabínského soudu ov�em odmítá,�e by rabín mohl být odvolán, ani� by se záva�nì pro-vinil. Rabínské kompetence reorganizuje toto rozhod-nutí tak, �e rabín Sidon je �Vrchní zemský rabín a prezi-dent rabínù v Èesku a v Praze� a rabín Vysoké synago-gy, zatímco rabín Barash bude do roka �jmenován rabí-nem Staronové synagogy�, pokud �se nauèí èesky a na-lezne vztah ke v�em èástem obce a obzvlá�tì obce míst-ní�. - Rozhodnutí jeruzalémského Rabínského soudua vysvìtlení k nìmu pøinesl èasopis Ro� chode�, záøí2004, str. 9, resp. 17.Rozhovor s Manisem Barashem otiskl Dingir 2001,4 (1), str. 28-29.

2 �Sidon: �idovskou obec chce ovládnout sekta� - roz-hovor Karla Hví�ïaly s rabínem Karolem Sidonem,Lidové noviny 8. 7. 2004.

3 �evela, V., Pra�ská mise brooklynského rabína, PátekLidových novin, 5. 6. 1998.

4 S chasidismem je mo�né se seznámit v èe�tinì prostøed-nictvím beletristických dìl Jiøího Mordechaje Langera,Martina Bubera a Elieho Wiesela. Hesla �chasidismus�jsou obsa�ena ve slovnících �Judaismus, køes�anství, is-lám� (Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003) a �Juda-ismus od A do Z� (Sefer, Praha 1992). Èlánek o chasi-dismu pøinesl i Dingir 2001, 4 (1), str. 12-13.

LiteraturaMelton, J. G., Encyclopedia of American Religions, 6. vy-

dání, Gale: Detroit, London 1999.Williams, P. W., America´s Religions, University of Illinois

Press 2002.Freedman, S. G., Jew vs. Jew, Touchstone 2001.The Rebbe, URL: http://www.chabad.org; 3. 8. 2004.

z d o m o v a

84 DINGIR 3/2004

HERMETISMUSDisciplíny a smìry západní esoterické nauky

Ivan �tampach

V bì�ném jazyce se o nìèem øíká, �e je to hermeticky uza-vøené, chce-li se øíci, �e napøíklad nádoba je uzavøena nepro-dy�nì. Pùvodní význam tohoto slova související s antickýmbohem Hermem se vytratil. Hermetismus jako smìr souèasnéspirituality se v�ak znovu hlásí o slovo.

HERMETISMUSt é m a

Prehistorie novovìkého hermetismuVe 3. stol. n l. byla sestavena sbírka dialogù,v nich� hovoøí v roli uèitele Hermés Tris-megistos a obrací se na syna Tata nebo naAsklépia. Ve ètrnácti èi osmnácti rozpra-vách se probírají otázky, které v té dobìpodobnì øe�il filosofický novoplatonismus(Ammonios Sakkas, Plótínos, Iamblichos),novopýthagoreismus (napø. Apollóniosz Tyany, pøípadnì i významný pøedchùdcekøes�anství �idovsko-helénský myslitelFilón Alexandrijský), jako� i èetné �kolygnosticismu a rùzná mysterijní nábo�enství.

Hlavní postava pøipomíná svým jmé-nem øeckého boha Herma (odpovídajícíhoøímskému Merkurovi). Hermés mìl býtDiùv syn, nejobratnìj�í z bohù, jejich po-sel a prùvodce mrtvých do podsvìtí. Oslav-ný pøídomek Trismegistos znamená Tøikrátmocný. Vzhledem k pøedpokládanémuegyptskému pùvodu tìchto øeckých textùmù�e jít o egyptského boha Thovta, pøi-èem� jiná verze jeho jména, Tat, je v textechdal�í postavou (zmínìným �synem�). Pù-vodní Thovt je písaøem bohù, bohem moud-rosti, uèenosti a magie; tvùrcem a dárcemøádu a zákonù, písma a øeèi, lékaøství

a magie, bohem nebe a pod-svìtí.

Hermovský soubor setradiènì oznaèuje latinskýmnázvem Corpus hermeticum.Byl dokonèen krátce pøeduznáním køes�anství a v ob-dobí konèící nábo�ensképlurality v Øímské øí�i (4.a 5. století) se ho ujali spi-rituálnì orientovaní intelek-tuálové spí�e na okraji tra-dièních nábo�enských smì-rù. Ve starovìkém a ranìstøedovìkém západním køes-�anství je málo znám.

V závìru byzantskýchdìjin pøed dobytím Konstan-tinopole Osmany r. 1453byla oblíbena platónská tra-dice. S Platónovými textyzpøístupnil øeckou pøedlohuhermovského souboru zá-padnímu svìtu uèenec Geór-gios Gemistos Pléthón(1355-1452). Na jeho podnìtzalo�il r. 1459 ve FlorenciiCosimo Medici Akademii.Byla chápána jako obnova

Platónské akademie (387 pø. n. l. - 529 n.l.), ji� uzavøel byzantský císaø Justinán jakoposlední pohanskou instituci. Dílo vydalv latinì její spoluzakladatel, italský platonikMarsilio Ficino (1433-1499).

Ranì novovìký hermetismus studovaltyto spisy a spatøoval v nich zdroj moudrostispoleèné helénské kultuøe, judaismu a køes-�anství. My�lenky spisu se staly základemrenesanèní pøírodní vìdy. Z významnýchosobností blízkých této kulturní tradicimohou být pøipomenuti Mikulá� Kusánský(1401-1464), Giovanni Pico della Miran-dola (1463-1494) a je�tì i Giordano Bruno(1548-1600).1

Samostatným textem názorovì a tema-ticky blízkým hermovskému souboru jeSmaragdová deska Herma Trismegista. Jdeo krátký, jednostránkový literární útvarpøekládaný (v ponìkud odli�ných verzích)od antiky do rùzných jazykù. Byl znám ji�

Smaragdová deska�Jest pravdivé, jest jisté, jest skuteèné,�e to, co jest dole, jest jako to, co jestnahoøe a to, co jest nahoøe, jest jako to,co jest dole, aby dokonány byly divy je-diné vìci.A jako v�echny vìci byly uèinìny z je-diného, za prostøedkování jediného, takv�echny vìci zrodili se z této jediné vìcipøizpùsobením.Slunce jest jeho otcem, mìsíc jest jehomatkou, vítr nosil jej ve svých útrobách,zemì jest jeho �ivitelkou.On jest otcem universálního telesmatucelého svìta.Jeho síla jest celá, kdy� byla promìnìnav zemi.Oddìlí� zemi od ohnì, jemné od hrubé-ho, opatrnì a nanejvý� moudøe.On vystupuje od zemì k nebi a zase zno-va sestupuje z nebe na zemi a pøijímásílu vìcí hoøeních i doleních.Takto bude� míti slávu celého vesmíru;ve�kerá hmota prchne pøed tebou.Tu sídlí síla, ze v�ech sil nejmocnìj�í,která pøekoná ka�dou jemnou vìc a pro-nikne ka�dou vìc pevnou.Takto stvoøen byl vesmír.Odtud vzejdou pøizpùsobení podivuhod-ná, jich� zpùsob jest zde.Proto jsem byl nazván Hermes Trisme-gistos, maje tøi èásti filosofie celého ves-míru.Co jsem povìdìl o magisteriu slunce, jestúplné.�

Pøelo�il Pierre de Lasenic

85DINGIR 3/2004

t é m a

v renesanèním hermetismu a je pokládán zashrnutí alchymického èi obecnì hermetic-kého pohledu na spojitosti svìtù v jedinémduchovním a zároveò tìlesném celku.2

Ve spekulativním hermetismu na�lyoporu praktické disciplíny navazující naantické tradice, které se v pokøes�an�tìnéEvropì pìstovaly nìkdy skrytì, nìkdy ve-øejnì. Jde o takové disciplíny jako magie,alchymie a astrologie. Renesanèní hledaèipramenù se obrátili nejen k antickým øec-kým a øímským zdrojùm, nýbr� i k juda-ismu a jeho tradici. Takoví autoøi jakoJohann Reuchlin (1454-1522) nebo Theo-phrastus Bombastus von Hohenheim, zva-ný Paracelsus (1493-1541) adaptovali kaba-lu a zaøadili ji k hermetickým disciplínám.Jako samostatná, i kdy� s ostatními propo-jená hermetická disciplína se objevuje takétarot.Hermetické disciplínyHermetismus tvoøí strukturovaný celek.Pokud bychom ho chtìli charakterizovatuvedením do �ir�ích souvislostí, mohli by-chom mluvit pøedev�ím o esoterismu, jím�rozumíme vnitøní, skryté, popøípadì i uta-jené vìdìní, k nìmu� vede cesta pøes za-svìcení, zmìnu mysli a �ivota; jeho jazy-kem jsou zejména symboly a obrazy (po-dobenství, mýty). Hermetismus by pak bylzápadním esoterismem v linii, ji� bychommohli schematicky naznaèit slovy antika -judaismus - køes�anství - renesance - zá-padní novovìk. V jistých obdobích, napø.v 19. století, byl pro tuto disciplínu prefe-rován výraz okultismus (od lat. occultus �skrytý). I kdy� mù�eme pojednávat jednot-livé hermetické nauky a umìní oddìlenì,musíme si být vìdomi toho, jak jsou prople-teny. Tak tøeba mág naplánuje významnýevokaèní rituál na astrologicky vhodnoudobu a pou�ije pøitom kabalistické sym-boly.3

�Astrologie

Tento obor hermetismu se zabývá interpre-tací vztahù mezi jednotlivcem èi jinou en-titou a konstelacemi rùzných viditelnýchútvarù (nebo jen teoreticky stanovenýchbodù a segmentù) oblohy. Pøípravná prácenavazuje na astronomii. Do novovìku setyto dva obory neodli�ovaly. Významníastronomové jako Johannes Kepler neboTycho de Brahe byli zároveò astrology.Nìkteøí souèasní astrologové 20. století sepokou�ejí souvzta�nosti odùvodòovat sta-tisticky zpracovanými pozorováními. Vý-klad v�ak bývá èastìji chápán jako umìní.

Ve standardní astrologii sena základì konstelací odha-doval prùbìh vnìj�ích dìjù,napøíklad lidské osudy neboudálosti státního �ivota. Sou-èasná astrologie spí�e hledáspojení mezi konstelacemia psychikou. Horoskop (sche-matické znázornìní oblohyv urèitém okam�iku) se berejako obrazec tendencí sil a ú-tvarù lidského nitra obvykleve smyslu souèasné hlubinnéa transpersonální psychologie.Tranzity, tedy pohyby planet(k nim� se øadí i Slunce a Mì-síc) vzhledem k výchozímuhoroskopu, ukazují psychic-kou dynamiku.

Èasto se pøipomíná, �e to,co �ukazují hvìzdy� není osu-dové. Spí�e má jít o výzvy,k nim� má jednotlivec jakosuverénní subjekt zaujmoutpostoj. Astrologie je podlo�e-na filosofickým pøesvìdèenímo jednotì lidského mikrokos-mu a makrokosmického cel-ku. Zdánlivé pozice nebeských útvarù a ni-terné události v�ak nejsou spojeny jakopøíèina a následek. Slo�itý rytmus oblohyje synchronní s bìhem událostí v na�em lid-ském mìøítku.

Vedle nároèné hermetické disciplínyexistuje populární, znaènì zjednodu�ující,astrologie, která dìlí v�echny lidi na dvanácttypù podle znamení zvìrokruhu a nabízípøedpovìdi na den, týden èi mìsíc. Upro-støed mezi propracovanou astrologií a její-mi popularizacemi je komerèní astrologie,dnes hojnì vyu�ívající pro sestavení horo-skopu (a dokonce i pro jeho výklad) po-èítaèových programù. Nároèná práces výpoèty a nákresy odpadá, ba není potøeb-ná ani imaginace èi intuice. Nepochybnýmrizikem je pochopení horoskopu a jeho in-terpretace jako osudu. Takové pojetí bereèlovìku iniciativu z rukou, èiní ho závis-lým na vykladaèích a vrhá ho do strachu.

�Alchymie

Alchymie je v nesèetných alchymistickýchtraktátech reflektovaná práce s pøírodnímisubstancemi. Cílem Velkého díla (Opusmagnum) je transmutace, tedy pøemìna ne-u�lechtilého kovu, napø. olova ve zlato.Prostøedkem k tomu má být kámen mudrcù(èi filosofù). Alchymie jako�to hermetickádisciplína poèítá s jednotou vnitøního

a vnìj�ího, tìlesného a psychického. Proce-sy v alchymických nádobách jsou mínìnytak, �e znázoròují, ale i podnìcují vnitønítransmutaci prostøednictvím moudrosti.Zlato symbolizuje zu�lechtìnou tìlesnostnebo duchovní záøi.

O alchymii se nìkdy uvádí, �e v námznámé podobì vznikla v Egyptì. �la od sta-rovìku pøes støedovìk vlastními cestamiv køes�anském a islámském svìtì. Pøedpo-kládá se, �e do Evropy ji pøinesli Arabovépøes Pyrenejský poloostrov. Podobné tra-dice v�ak znají i jiné kultury, napø. indickánebo èínská. Nejstar�í latinské alchymickétexty se datují do 9. století. O alchymii refe-rují významní støedovìcí pøírodní filoso-fové, mezi nimi i dva pøedchùdci novovìképøírodovìdy Roger Bacon a Albert Veliký.

Pøi alchymickém experimentování bylyobjeveny rùzné technologické postupy a al-chymie se tak stala pøedchùdkyní moderníchemie. Je v�ak nevhodné oznaèovat alchy-mii jako �støedovìkou spekulativní formuchemie�. Pøemìny prvkù nelze podle dne�-ních poznatkù dosáhnout procedurami po-psanými v alchymických spisech. To alerozhodnì neznamená, �e ve�keré experi-mentování je omylem èi podvodem.

Ménì známé je, �e jisté vìtve alchymic-kého experimentování jsou dodnes �ivé.I dnes existují alchymické dílny. Zamìøují

Matka Alchymia mluví. Vyobrazení z knihy Leonhar-ta Thurneyssera Quinta Essentia, Münster 1570.

Pøevzato z knihy: D. �. Bor,Napøíè øí�í královského umìní, Trigon, Praha 1995.

86 DINGIR 3/2004

t é m a

se dnes spí�e na spagyrii, v ní� pùvodnì �loo vytvoøení pannacea (v�eléku) nebo elixíru�ivota. I dne�ní spagyrik respektuje �ivlovécharakteristiky látek a tøi principy tradiènìreprezentované solí, sírou a rtutí.

Dne�ní spirituální i fyziètí alchymistése podobnì jako astrologové dovolávajíhlubinné psychologie C. Gustava Junga,který sám pøipou�tìl, �e alchymická sym-bolika vyjadøuje proces individuace, tedydozrání komplexní lidské bytosti zahrnu-jící vìdomé i nevìdomé prvky.

�Magie

Magie je v hermetických souvislostech chá-pána jako alternativní kontakt se skuteè-ností. Obvykle se uvádí magie mantická(zvìdná, divinaèní), která poznává nedo-stupné (minulé, budoucí, skryté) vìci a udá-losti mimo bì�nou funkci smyslù a rozu-mu, a magie operativní, která chce skuteè-nost ovlivòovat jinými cestami ne� pracílidských rukou a technikou. Mù�e v�ak jítjen o dílèí cíle a pak tyto praktiky doplòujemagie v �irokém slova smyslu spekulativní,která si klade cíle filosofické a spirituální.

Magie v tomto smyslu je pa-ralelní k cestì mystické.

Kulturní antropologovémluví o èarodìjnictví, o ma-gii, resp. magickém vìdomív archaických kulturách. Po-dle Jeana Gebsera v�ak pomagickém následuje vìdomímýtické a od novovìku se vy-víjí vìdomí racionální, kterémá být vystøídáno vìdomímintegrálním. Magie jako sou-èást renesanèního a pozdìj-�ího hermetismu není regresík archaickému vìdomí. Spí�ezaøazuje magický pøístupk �ivotu do novodobých kul-turních souvislostí, filosofic-ky ho odùvodòuje a dává mudo jisté míry nový obsah.

Mág rozvíjí své schopnos-ti v podstatì meditativní pra-xí, v ní� klade dùraz na vùlia imaginaci. Celá jeho praxemù�e zùstat mentální magií,ale èasto je ve høe i magie ce-remoniální. Obvykle se nepøi-pisuje úèinnost obøadùm sa-motným, ale má se za to, �epodporují vùli a pøedstavi-vost, které zùstávají hlavnímièiniteli.

Mág obvykle nepracuje sám. Pøivolávási k pomoci bytosti z jiných sfér. Jsou-li toandìlé èi bohové, jde o theurgii. Podle cha-rakteru pomáhajících bytostí a cílù se nì-kdy magie rozli�uje na èernou a bílou, aletoto dìlení se èasto relativizuje.

�Kabala

Pùvodnì jde o esoterní nauku a praxi, v ní�se propojuje �idovská tradice výkladu bib-lických textù s novoplatónskými filosofic-kými podnìty. Odvolává se na Knihu stvo-øení a Knihu záøe. Z bo�ského propastnéhoprazákladu emanují hierarchicky uspoøá-dané duchovní sféry. Postup pøes archetypya øí�e duchovních bytostí k èlovìku a hmot-nému vesmíru, jako� i cestu du�e zpìtk bo�skému prazákladu vyjadøuje diagramzvaný Strom �ivota.

V 16. stol. pùvodnì èistì �idovskounauku pøevzali køes�ané a tak vznikla sa-mostatná linie takzvané køes�anské kabalyzapojené do hermetických nauk. Kabalis-tických symbolù, napø. písmen hebrejskéabecedy vykládaných jako samostatné prin-cipy tvoøení, je vyu�íváno v magickýchoperacích. Na tarotových kartách interpre-

tují symboliku jednotlivých arkán. Nìkteøíhermetici jdou je�tì dále a praktikují du-chovní cvièení podle kabalistických návo-dù.

�Tarot

Jde o soubor 78 karet (z toho 22 velkýcharkán) pou�itelných ke karetní høe, vydá-vaných v mnoha variantách. Jejich symbo-lika je u� tak propracována a výklady k nimtak rozsáhlé, �e sotva kdo myslí na hrua soubor se chápe jako jakási volnì lo�enákniha. Karet je vyu�íváno pro vì�tìní, alepøedev�ím pro svéráznou meditativní prácise symbolikou èísel, znakù, barev, geomet-rických tvarù a obsahu obrazù. Hermetické�koly tarotový soubor upravují, roz�iøujía rùznì vykládají.4

Hermetické smìryNení snadné rozhodnout, co v�e øadit dohermetické souvislosti. Pozorovatel tì�komù�e vytváøet nìjakou hermetickou orto-doxii, podle ní� by se rozhodovalo, kdo jeuvnitø a kdo venku. Zde se mù�eme vestruèném pøehledu dotknout rùzných smìrù,�kol a bratrstev, v nich� hrají spekulacekolem hermovského souboru nebo jednot-livé praktické hermetické disciplíny aspoòdílèí roli.

�Theosofie

Jako theosofická se oznaèuje tendence vy-lo�it køes�anský duchovní �ivot s vyu�itímnìkterých hermetických témat, zejménapomocí spirituální alchymie a køes�anskékabaly. Klasikem tohoto pøístupu je JakubBöhme (1575-1624). V jeho spisech se pro-línají køes�anská témata s interpretací kos-mu jako celku. Podobným smìrem se ubíra-ly úvahy dal�ích osobností, jako byl �véd-ský vizionáø Emanuel Swedenborg (1688 -1772) nebo dnes u� málo pøipomínaníJohann Georg Gichtel (1638-1710) a Fried-rich Christoph Oetinger (1702-1782). Zapozdìj�ího pokraèovatele tìchto snah mù�ebýt pova�ován ideolog vídeòského kongre-su (1814-1815) a první z architektù smíøenípravoslavných, katolíkù a protestantù FranzXaver von Baader (1765-1841). Volnì nato navazovali i nìmeètí klasiètí filosofovéa mezi nimi snad nejvíce pozdní FriedrichWilhelm Joseph Schelling (1775 - 1854).

Pozdìji pod tímto názvem vzniklo hnutípodnícené Ruskou Hanou Petrovnou Bla-vatskou, která v�ak záhy opustila své ranéhermetické zájmy a s celým hnutím se pøi-klonila ke svéráznì pojatému tibetskémubuddhismu. Theosofická spoleènost se je�tì

Kabalistický Strom �ivota, symbolický systém desetisefir - èinitelù, jejich� existence a vzájemné vztahypopisují svìt i èlovìkovu duchovní cestu.

Obraz z knihy D. �. Bora�Obrazový atlas hermetismu�, Trigon, Praha 1990

87DINGIR 3/2004

t é m a

Doc. ThDr. Ivan O. �tampach (*1946) je vedoucím ka-tedry religionistiky a filozofie na Fakultì humanitníchstudií Univerzity Pardubice.

pozdìji (v prvních desetiletích 20. století)pøiklonila k hinduismu. Její nìmecká sekcepod vedením Rudolfa Steinera (1861-1925)se vrátila k pùvodnímu významu theosofie.Pìstuje se dnes pod názvem �anthroposo-fie� jako samostatná na hermetismus jenvelmi volnì navazující �duchovní vìda�,spiritualita a praxe.

�Rosikruciánské hnutí

Jako pokus propojit køes�anské hermetickémotivy se ve druhém desetiletí 17. stoletíobjevily tøi spisy, naznaèující existenciBratrstva køí�e s rù�í. První dva, Fama Fra-ternitatis (1614) a Confessio Fraternitatis(1615) vyprávìly o bratrstvu, jeho legendár-ním obnoviteli a o jeho zásadách. Tøetí mánázev Chymická svatba Christiana Rosen-kreuze roku 1459 5 (1616). Za autora je dnespokládán luterský teolog Johann ValentinAndreae. Spisy vyvolaly rozruch a my�len-ky pronikly a� do nejvy��ích kruhù. Èeský�zimní král� Bedøich Falcký (1619-1620)mìl být oddaným stoupencem rosikrucián-ského projektu nápravy svìta.6 Nìkteré rosi-kruciánské my�lenky, napø. o v�enápravì,

pøevzal i ná� Jan Amos Komenský, kterýse k rosikruciánské ideji vyslovuje souhlas-nì i mírnì kriticky.

Zdá se, �e zájem o spisy vedl ke vznikuhnutí, je� produkovalo dal�í literaturu a do-spìlo a� k dne�ním rosikruciánským orga-nizacím. Z nich Mezinárodní �kola ZlatéhoRù�ového køí�e se hlásí spí�e k alternativníkøes�anské tradici, zejména ke katarùm,zatímco u organizací AMORC (Starý mys-tický øád Rù�e a Køí�e)7 a u nás nepùsobící

Rosecrucian Fellowship jsou hermeticképrvky výslovnì pøipomínány.

�Svobodné zednáøství

Øád svobodných zednáøù v rùzných souèas-ných vìtvích mù�e mít pùvod u kamenic-kých cechù, které ve støedovìku stavìli ka-tedrály a mohly navazovat na star�í tradici.Cechy se pozdìji ji� nezabývaly stavbou ka-menných chrámù, tedy tzv. operativnímzednáøstvím, ale staly se komunitami lidí,kteøí se rozhodli pro stavbu chrámu lidství.Pou�ili modifikovanou biblickou legenduo stavbì �alomounova chrámu, doplnili jijinými prvky, vèetnì prvkù kabalistickýcha rosikruciánských, a tak vytvoøili pozdìj�ísvobodné zednáøství pùsobící dodnes.V historické kontinuitì se dá sledovat odr. 1717, i kdy� jednotlivé zmínky jsou star-�í. Nìkteré jeho organizaèní slo�ky jakoobedience, velké orienty, velké ló�e nebojednotlivé ló�e mohly pozdìji poklesnoutna úroveò uzavøených spoleèenských klu-bù. Jistou návaznost na hermetické motivys respektem k tradièním nábo�enstvím sivìt�inou zachovává.8

�Martinismus

Martinismu pøedchází úsilíMartineze de Pasquallyspojit svobodné zednáøstvína konci 18. století s her-metickými koøeny. Slouèilbiblické motivy stvoøenía návratu èlovìka k nepo-ru�enému stavu (�reinteg-race�) s kabalistickýmia theurgickými motivy.Jeho �ák Louis Claude deSaint-Martin (1743-1803)se zabýval esoterníma mystickým køes�an-stvím. Inspirovali ho takéJakub Böhme a EmanuelSwedenborg.

Martinisté uvádìjí, �einiciace se poskytovalaskrytì od St. Martina do

konce 19. století. Francouzský hermetikznámý pod pseudonymem Papus zakládár. 1890 martinistický øád. Dnes tato tradice�ije v nìkolika spøíznìných øádech, z nich�nìkteré (pùvodní Papusùv ji� r. 1891 èi1892, pozdìji napø. øád nizozemský) zasáh-ly do èeských hermetických kruhù.9

�Magické øády

Nìkteøí jednotlivci pìstují magii soukromì.Existují v�ak i seskupení, která se oznaèují

za øády a která uvádìjí zájemce po stup-ních do praxe ceremoniální magie za pøed-pokladu odpovídajícího osobního vývoje.Magické øády zdùrazòují egyptské koøenya na rozdíl od jiných hermetických vìtvínepokládají obvykle za potøebné propojo-vat svou praxi s køes�anstvím. Øád zlatéhoúsvitu (té� pod anglickým názvem GoldenDawn), zalo�ený v Londýnì r. 1888 skupi-nou tamních rosikruciánù, teoreticky má de-setistupòovou �kálu iniciací. Soubì�nì seZlatým úsvitem pùsobil Øád východníhochrámu (O.T.O.),10 s pøevá�nì hermetický-mi zájmy, av�ak i s prvky hinduistickétantry. Jeho pøedstavitelem v letech 1922-1947 byl proslulý mág Aleister Crowley(1875-1947).

Poznámky1 V èe�tinì není k dispozici vhodný dostupný pramen.

Nedávno uvedl hermetismus na akademickou pùdu An-toine Faivre, který se starovìkými a renesanèními koøenysouèasného hermetismu zabývá podrobnì mj. ve studiiAncient and Medieval Sources of Modern Esoteric Move-ments na s. 1-70 sborníku Modern Esoteric Spirituality,Crossroad, New York 1995, jeho� editorem byl spolus Jacobem Needlemanem.

2 Tomuto textu se vìnuje Milan Nakoneèný v encyklope-dicky pojatém kompilátu pod názvem Smaragdová des-ka Herma Trismegista, Vodnáø, Praha 1994.

3 Podrobnì, systematicky a s hojnými odkazy probírá her-metismus a jeho dílèí disciplíny (z hermetického hledis-ka) Milan Nakoneèný v èlánku Esoterismus, okkultis-mus, hermetismus. Pokus o vymezení pojmù a urèenísystému, Bollingenská vì� 2/90, s. 41-61.

4 Schéma pro v�ech pìt hermetických disciplín poskytlaEncyklopedie Diderot verze 2000 na CD ROM, obsa-hovì byly kapitoly doplnìny o dal�í údaje, napø.v souladu s kapitolami sborníku Opus magnum, vizpozn. 8.

5 Název pravopisnì a stylisticky kolísá v rùzných vydá-ních vèetnì posledního èeského vydání s komentáøemRudolfa Steinera, Baltazar, Praha 1992.

6 Podrobnìji o tom pí�e Frances Yates v populárnì his-torické kní�ce Rozenkruciánské osvícenství, Pragma,Praha 2000.

7 Zkratka pochází z latinského názvu Antiquus mysticusordo Rosae Crucis.

8 Dostateènì podrobnì o svobodném zednáøství v her-metickém kontextu pojednává Blahoslav Jane� ve svéstudii Co je svobodné zednáøství? na s. 230-246 sborníkuOpus magnum, Tri-gon, Praha 1997, vy-daném ke stejnojmen-né výstavì v Prazev domì U kamennéhozvonu 10. 6. - 30. 9.1997

9 Pøehlednì o martinis-mu s ukázkami pra-menných textù MilanNakoneèný v èlánkuMartinisté, Svìt magieè. 7 (1/2001), s. 5-20.

10 Podle latinského ná-zvu Ordo TempliOrientis.

�Dá rù�e med vèelám.� Z knihy rosikruciána Roberta Flud-da z roku 1633. Obraz z knihy D. �. Bora

Napøíè øí�í královského umìní, Trigon, Praha 1995.

88 DINGIR 3/2004

V ALCHYMIIJDE O ZMÌNU VÌDOMÍ

t é m a

Alchymie neusiluje pøedev�ím o zmìnu hmoty, ale vìdomí

D. �. Bor

Jako v�echny vìdy, také achymie hledá odpovìï na tøi základní otázky: Kdo jsme, odkud jsmepøi�li a kam jdeme? Najít správnou odpovìï na jednu z nich bylo by u� vítìzství.

V ALCHYMIIJDE O ZMÌNU VÌDOMÍNa první a druhou otázku odpovídají velkásvìtová nábo�enství jasnì: jsme lidé a stvo-øil nás Bùh. Do vínku nám dal rozum a svìtz jeho rukou pøe�el do na�í péèe. Darwi-nisté odporují: jsme výsledkem (nepøesnìdefinovaného) pøírodního výbìru, co� jenovìj�í oznaèení za ponìkud dnes matoucí,polysémantické starovìké a støedovìké Na-tura. Rozumnosti nabýváme tím, jak se vesvìtì chováme, jak �ijeme v souladu s Natu-rou (?) a uèíme se pro nás co nejvýhodnìjireagovat na nejrùznìj�í podnìty a situace.A kdo�e jsme? Jsme zázraèný brod rodùa rod brodù; stále úspì�nìji a spì�nìji po-stupujeme �vpøed�, pøièem� si neustále ple-teme spì�nost s rychlostí. �Jsme jediný�ivoèi�ný druh na zemìkouli, který se sna�ísám ze sebe vyvolat zmìnu své vlastní exis-tenèní øí�e,� øekl svého èasu básník a ese-jista Paul Valéry.1

Jeho definici se pokusím pro jedena-dvacáté století pøeformulovat: Jsme jedinýbiologický druh na planetì Zemi, který sepokou�í sám ze sebe vyvolat zmìnu své pøi-rozené evoluce. Objev DNA slibuje radi-kálnì zmìnit to, co a� dosud patøilok situaci na�eho èasného bytí. Na danouotázku lze tedy odpovìdìt: v�ichni víme,

co je èlovìk: èlovìk je to, co v�ichni víme.A ejhle! Zapomenutá minulost se stává mo-dem na�í pøítomnosti! Pomalu zaèínámechápat, �e my jsme ti, pøed kterými nás to-lik varovali!

Co tím myslím: na dlouhý èas jsme bylizbaveni pamìti. Amnézie, která nás doteïchránila pøed traumatizujícími vzpomínka-mi na pravìk, se promìòuje v anamnézu.Z temné noci dnù k nám s kolísavou inten-zitou doléhají pablesky hrùz, pøed jejich�nájezdy nás chránilo milosrdné zapomnìní.Toti�: zvlá�tní náhodou, kterou by bylèlovìk málem v poku�ení pøipsat spiknutí,v�echna velká svìtová nábo�enství se za-èala rodit a ustavovat mezi lety -600 a�+600. Uji��ovala, �e stvoøeni Bohem, jsmejeho obrazem a jako bo�í dìti máme vzdo-rovat starovìkým pøedstavám o vznikua podobì svìta, o pùvodu lidí z opièích ná-rodù (viz mýty a eposy Indie, Ugaritu,Mexika atd.) a podobným nehoráznostem,dokonce proti nim bojovat. Uèení, �e jsmebyli stvoøeni Bohem byl první chvályhod-ný terapeutický zákrok, aby byla úspì�nìnavozena umìlá amnézie: neunesli bychompamì�, plnou vzpomínek na stra�livé pra-vìké události.

Zbytek dokonali mocní této planety.Jako domluveni, vládci a bojovní císaøivelkých civilizací zaèali v tém� èase pocelém svìtì nièit knihy, obsahující zprávyo �pravìku�. Obrovské knihovny v Egyp-tì, ve Støedomoøí, v Èínì, v Indii a napo-sledy v Ji�ní Americe propadly zkáze.Hroznými tresty byli stíháni ti, kdo knihyo pravìku opisovali, uchovávali anebo je-jich obsah vyjevovali. Nièila se pamì�starovìku, sochy, nápisy, svitky, knihy. Takéalchymistické knihy.

Pøerozovali jsme se.Ti, co pøerod odmítli, se potajmu zaèali

sdru�ovat. Sna�ili se obnovit starovìká za-svìcení. Byli pronásledováni a vybíjeni.Zaèas tajné spoleènosti, které tvrdily, �euchovávají v�echnu moudrost pravìku, u�samy této moudrosti nerozumìly. Zforma-lizovaly se, pøemìnily v nejrùznìj�í kasty,skupinky, obklopující rùzné proroky, a vespoleèenstva, pracující v�emi zpùsoby na�promìnì svìta�. Utopisté, blázni, fanaticièehokoli, anarchisté a revolucionáøi, tero-risté tou�ili (a dosud tou�í) po zru�ení hier-archického uspoøádání vládnoucích spo-leèností: volnost, rovnost, bratrství! Pryès nábo�enstvími a církvemi! Pryè s ka�dým

Hermetismus je jiný svìtrozhovor s D. �. BoremJenom letmý pohled na va�eaktivity dìlá impozantní do-jem: nakladatelství Trigona jeho velmi vkusná produkcehermetických titulù, sborníkLogos s va�imi pùvodními pra-cemi i pøeklady, kniha o hra-bìti �porkovi. Co vás motivu-je k tolika aktivitám?Øeknu to jedním slovem:zame�kanost. Pøíli� dlouhojsem byl pozorovatelem. Pozo-roval jsem lidi a stra�nì rád jespojoval; to jsem pova�oval za

dùle�ité, proto�e z jejich setkánívyrùstalo v�dy nìco nového.Ale v jednu chvíli jsem zjistil,�e mi to u� nestaèí, �e nechci býtpouze pozorovatelem a spojo-vatelem, �e chci být pøijímaèemvlivù, které se zhurta do�ado-valy mé pozornosti.Jaká to byla chvíle?Narazil o mne nápad. Znièeho-nic (samozøejmì, nic není znièe-honic) jsem se rozhodl psátknihu o císaøi Rudolfu II. Ten-krát mi pøítel fotograf JindøichMarco vìnoval tøi alchymistickéknihy kladenského sládka Ota-D. �. Bor. Foto: Jiøí Nosek.

89DINGIR 3/2004

t é m a

jiným nábo�enstvím, ne� je na�e! My je-diní známe pravdu, jedinì ná� Bùh je tenpravý Spravedlivý! (Omlouvám se za ne-bezpeènou struènost popisu, ale nepí�u zdeknihu, nýbr� èlánek.)

Jasná chvíle Evropy: stavba katedrál,hudba, sochaøství, malíøství, básnictví,mysticismus, støedovìká filosofie a vìda,jasnì vymezená �nábo�ensko-spoleèenskásmlouva� o èasném zpùsobu bytování nazemi. Retardace pøedèasné spì�nosti. S re-nesancí opìt vyvìrají na povrch punkevníproudy, vyvolávající neklid, a v koneènémvýsledku vedou k pádu monarchií, k osla-bení významu �státních� nábo�enství, k rùs-tu moci �lechty, mì��anù a nakonec v éøenejl�ivìj�í: �vláda lidu�. Byla to zástìrka,zastírající pravé úmysly v�ech, kdo skrytìstáli v èele tìchto snah. Ne�lo jim o nicmen�ího ne� o výmìnu garnitur, o pøístupk moci, po nìm� mìl následovat jen jinýdruh útlaku. Bez výjimky v�em ne�lo o nicvíc? Snad pøece jen mezi odpùrci dosavad-ních poøádkù byli lidé jiného typu, idealis-té, utopisté, usilující marnì o pøemìnu svì-ta v pozemský ráj. Výsledek? To, co prvebylo odsuzováno jako nejvy��í zlo, se v ji-ných rukou nepromìnilo v nic lep�ího, jenbeze zbytku zopakovalo tisíce let nemìnnégesto: mít! a staré schéma: �ít � si!

Kdy� byl v Evropì vynalezen tisk po-hyblivými literami odlitými z písmoviny,stalo se zvykem, �e tiskaøská oficína pøedzapoèetím tisku pøedala objednateli náhledsazby vèetnì otisku �toèkù. Ten náhledypeèlivì prohlédl, oznaèil pøípadné nedo-statky a na poslední stranu vepsal: Impri-matur. Teprve potom, po provedení oprava úprav, se kniha mohla tisknout. Pozdìjise ukázalo, �e je tøeba pøihlédnout takék obsahu knihy: pokud ustanovení cenzoøi

(nemá smysl hledatpro nì �kulantnìj�í�oznaèení) vyslovilis jejím tiskem sou-hlas, dali na prvnístranu vytisknout:Nihil obstat a pode-psali se. Bez svolenípanovníka a MatkyCírkve nebo byro-kratických a poli-tických úøedníkùkniha prostì nemoh-la vyjít. Leda tajnì,anonymnì anebopod fingovanýmjménem a èastoi místem vydání. Tosi snad je�tì v�ichnipamatujeme. A teï si polo�me otázku:Existuje v pøípadì �stvoøení svìta� nìjakýzadavatel, nátiskaø, korektor, mistr tiskaø,knihaø a dal�í povolaní, potøební k tomu,aby vznikl ten nejdokonalej�í ze v�echmo�ných svìtù? Kde a kdo jsou ti povo-laní, kteøí rozhodují, jak má novì zøízenýsvìt vypadat? Jaké jsou jejich pravé cíle?

Na tom v�em se alchymisté jen zøídka-kdy prakticky podíleli. Alchymista �ije sám,v odlouèenosti u svých nádob a pecí; kon-centruje se na dílo, je� nesmí opou�tìt.Nemù�e o své práci nikomu nic vykládat.Jeho zásadou je: ORA ET LABORA, modlise a pracuj! Jedinì tak se v alchymistovimù�e rodit mistr, který jej od jistého oka-m�iku vede. Nìkdy je to vnitøní hlas, jindyúspì�nìj�í souputník z vnìj�ího svìta, ménìèasto svìtelný zjev. A potom neèekané: pro-zøení! Iluminace! Otevøení tøetího oka! Jaknazvat onu fantastickou promìnu? Èlovìkse stane nadbdìlým! Mistr se zrodí v alchy-

mistovi tým� zpùsobem, jako v mystikoviRadost a Svìtelné bo�ství (v Evropì v po-stavì záøícího Krista).

Nemluvím o tìch, kteøí hledali zlatotam, kde u� zlato bylo, u bohatých a moc-ných. Ti mo�ná stáli ve správný èas nasprávném místì, ale vnitønì nebyli pøiprave-ni pochopit nic z toho, co se dìje. Napøedmusí� být pøipravený a bdìlý � teprve potomplatí v�echno ostatní! Ne� alchymista s báz-ní, pokorou a zároveò s vírou ve vítìzstvípøistoupí k dílu, dlouhá léta studuje, pøipra-vuje se. Teprve kdy� dospìl, rozpoznala pøijal poselství �pøedpotopního� uèeníhermetismu, pro�el nìkolikanásobným za-svìcením a poznal uèení rùzných nábo�en-ství, procestoval rùzné zemì a nauèil senìkolika jazykùm, pronikl hloubkou rùzno-rodých mytologií a vìnoval se studiu antic-kých i souèasných vìd, kdy� opìtovnìrozva�oval o tøech nejpodstatnìj�ích otáz-kách a pronikl do spletité øeèi alchymie,

kara Zachara, se slovy: �To byste se mìlzajímat o alchymii.� Knihu o RudolfoviII. jsem nikdy nenapsal (vlastnì krátkounovelu ano), ale objevil jsem Bavora Ro-dovského z Hustiøan a v�echno se pro mnezmìnilo.

Témìø dennì jsem docházel do studov-ny Národního muzea a s lupou v ruce lu�tila pøepisoval alchymické rukopisy, plnétajemnì vyhlí�ejících znaèek. Vstoupiljsem do jiného svìta. Výsledky bádáníjsem potom deset let �íøil prostøednictvímsamizdatu - a v této misi dnes pokraèujiv Trigonu.Èeho byste rád touto misí dosáhl?

mu zase jeden z hlavních klíèù k imagi-naci. Neøeknu nic nového, kdy� prohlá-sím, �e my, lidé, máme za úkol jakýmkolivhodným zpùsobem podat o sobì a dosa-�eném stupni svého vìdomí zprávu, ne-bo�, a zde budu citovat Alberta Velikéhov pøekladu alchymisty Pana Bavora Ro-dovského z Hustiøan: �Koho smrt dosáhnea on nic pamìtihodného za svého �ivotaneuèiní, ten hned spolu s tìlem zahynútimusí.�Dìkuji za rozhovor.

Pøipravil Zdenìk Vojtí�ek.

Sna�ím se splatit dluh osobnostem, kterémi v �ivotì mnoho daly, vydáváním jejichknih, nebo o nich samých pí�u. Psal jsemdosud o císaøi Rudolfu II., F. A. hrabìti�porkovi, Otokaru Bøezinovi, GustavuMeyrinkovi, Josefu Váchalovi, Paulu Va-lérym, Oscaru Wildovi, Ladislavu Klímovi,klasicích hermetismu...

V Kni�nici Logosu vydávám pøekladytraktátù významných alchymistù. Jednou zarok vychází Logos, sborník pro esoterníchápání �ivota a kultury, v nìm� - podpo-rován okruhem spolupracovníkù - spojujiumìní s filosofií hermetismu, poeziis vroucností a vizemi mystikù, dionýskéumìní s umìním apollinským. V umìní vìzíobrovská, vyu�itelná energie, a v hermetis-

Døevoryt z knihy Lazara Erckera z roku 1598.Reprodukce z knihy Opus Magnum, Trigon 1997.

90 DINGIR 3/2004

t é m a

ráznì roz�al meèem rozumového pocho-pení víceznaèná enigmata vnìj�ích mistrù,odvá�il se � a pøistoupil k Velkému Dílu.Aby dali pøíklad, støedovìcí adepti Králov-ského umìní toto v�e popsali ve svýchknihách jako svoji vlastní cestu; jedinìvytrvalost a neochvìjná víra, �e cílem jecesta - a ne zlato a prodlou�ení �ivota, ko-runují dílo.

Omlouvám se za neakademický pohledna alchymii, vìøím toti�, �e v�echny velkéPravdy jsou a� neuvìøitelnì prosté; praváalchymická promìna se netýká pøedev�ímkovù, ale otevøení, purifikace, excitace,exaltace a vposled transmutace vrtkavéholidského srdce v ryzí a nedocenitelné �zlatésrdce�. To za prvé. A za dal�í? Poèet øádek,vymezený tomuto èlánku, nedovoluje o dal-�ím pojednávat.

Jenom nìco málo naznaèím: vìt�inamistrù uèila, �e tak, jako se mù�eme noøitdo nitra hmoty, rozkládat ji na stále men�íèásteèky (dnes bychom øekli na atomy, èás-tice, antièástice atd.) a odkrývat jejich vzá-jemné vztahy i to, co tyto vztahy vytváøejí,mù�eme se opaèným smìrem noøit do kos-mického prostoru a setkávat se v nìm s ana-logicky uspoøádaným makrokosmickýmobrazem. To je ono prastaré a vìèné: Jaknahoøe, tak i dole � a vice versa.

Sir Isaac Newton, pravovìrný alchymis-ta laborující po desítky let s nejrùznìj�ímimateriemi, naposledy s èervenou rtutí, sedomníval, �e aktivní Mercurius, vegetativníduch alchymistù, je mo�ná podstatou svìt-la. Hermetik Otec Castel v r. 1728 napsal,�e kdyby se zru�ila tí�e svìta, zru�ilo by sezároveò svìtlo. Franti�kán Roger Bacon (asi1214-1292), vìzeò tøí pape�ù, který pøede-�el svoji dobu o neodhadnutelný poèet sta-letí, pí�e o samohybných vozech, létacíchstrojích, o lodích, které se pohybují bezveslaøù a plachet, o podmoøských lodicích,o výbu�ninì, která v mno�ství zvíci jedno-ho palce je schopna znièit velké mìstoi s armádami, je� je hájí, mluví o daleko-hledu a snad i o mikroskopu. Pí�e o vynále-zu, který umo�òuje vytváøet na nebi pøízraknìkolika sluncí èi velikého mno�ství hvìzd,pøípadnì armád vojenského lidu, tak�e ne-pøítel v dìsu prchne z bitevního pole a navícpøipojuje vìtu: �Nepøátelé by teprve utíka-li, kdyby se jim ukázal pøístroj, jím� se ten-to div pùsobí.�

Nedomnívám se, �e jsou to anticipacegeniálního ducha; kdy� pí�e o létacím stro-ji, poznamenává, �e on sám ho sice ne-sestrojil, ale zná nìkoho, kdo ho vyzkou�el.Dvì kapitoly, pojednávající o Velkém Díle

a o mo�nosti prodlou-�it si �ivot, jsou v tom-to dopisu mnohoná-sobnì za�ifroványa klíè k rozlu�tìní tex-tu, který byl pøedánadresátu zvlá�� vysla-ným kurýrem, se ne-dochoval.2

To, co ve svýchknihách pí�e Fulcanel-li (a� byl, kdo byl),nejsou fantazie. Umípsát poutavì, s erudo-vaností, kterou mumohou mnozí závidìt.Ví mnoho. Snad takémnoho mohl, a protozavèas zmizel. Dovolil nám, abychom jehosdìlení, zaji�tìná pøed vyzrazením pravéhosmyslu dùmyslnou labyrintá�í, pova�ovaliza bajky. V tìchto souvislostech dovolímsi ocitovat jasnozøivého Paula Valéryho:�Na poèátku byla bajka, a bude tam v�dyc-ky,�3 tedy i bajka o svìtì pravìku. To, codnes na�e rodící se globální civilizace, ob-klopena �ni��ími� civilizacemi (omlouvámse za naprosto nevhodné známkování, alejak jinak objasnit to, co mám na mysli?),�ije, pro�ily v pravìku civilizace, které kata-stroficky zanikly a jejich� jsme ��astnìj�ímipotomky. Alchymie traduje, mo�ná ne-úplnì, jednu z dávných technik pøemìòo-vání prvkù a uvolòování energie zpùsobem,který dosud neznáme. Vidím pochybovaènýúsmìv; líbí se mi. Nevìøící Tomá� pøijdev�dycky vhod, hledáme-li pravdu.

Dnes se nalézáme ve fázi, kdy èas sezrychluje: v�ichni cítíme, �e dochází na�lámání chleba�. Reagujeme chybnì: spì-chem. Proè nevyu�ít zrychlení èasu k pro-vedení nutných operací, abychom si tak za-jistili budoucnost? Bylo nám nabídnutomnohé k provedení nejdùle�itìj�ích obratù;vyu�ijeme toho oprávnìným a správnýmzpùsobem? Tak jako mravenci v èase po-hlavní dospìlosti dostávají køídla, aby semohli za letu nad zemí rozplozovat, jsmetaké my, dospívající lidé, dostali køídla,abychom mohli vzlétnout z rodného mrave-ni�tì a oplodnit vzdálené svìty historií. Nadruhé stranì pronikáním do nitra hmotyjsme schopni svùj svìt historie zbavit. Je tovelmi, velmi mo�né.

V�echny spatøitelné skutky jsou zva�o-vány a souzeny na neviditelných vaháchnespatøitelného. Bytí èlovìka je nepøetr-�itým dialogem s nespatøitelným; ze v�echnám známých bytostí tohoto svìta jedinì

èlovìk dokázal zaslechnout otázky, kterému nespatøitelné klade, a pokou�í se na nìodpovídat po svém. V tomto nepøestajnémdialogu tkví nesmírné riziko: na�e nepøes-ná èi dokonce chybná odpovìï mù�e uspí-�it vývoj tak hranièním zpùsobem, �e vy-volaná katastrofa by pøi nejlep�ím zpùso-bila ztrátu celých tisíciletí.

Bujarý kumpán, zevnì lékaø, veselýmilovník dobrého truòku a bájeèný spiso-vatel, uvnitø v�ak zasvìcený hermetik Fran-çois Rabelais, nám z nepøíli� dávného èasuvzkazuje pro danou chvíli snad to nejdùle-�itìj�í: �Vìda bez svìdomí je jen zkázoudu�e!�

Co dodat? � � � . nPoznámky

1 Paul Valéry: Variété I., Praha 1930.2 Rogerii Baconi Angli Epistola de Secretis Operibus Artis

et Naturae et de Nullitate Magiae..., in: Friedrich Roth-Scholtz: Deutsches Theatrum Chemicum, 1732, s. 287ad. Staroèeský pøeklad bez dvou kapitol, v nich� jsouskryta záva�ná sdìlení (Hoec sunt aenigma), se nacházív Národním muzeu, Praha, v alchymistickém sborníku(tzv. Èeská alchymie), jej� uspoøádal rudolfinský alchy-mista Pan Ba-vor Rodovskýz Hustiøan(listy 396-412).

3 Paul Valéry:Viz pozn. 1.

D. �. Bor (*1932), nakladatel. Zabývá se hermetismem,alchymií a mytoetymologií.

Titul knihy �Wo Hermessové ffilozoffiji� Bavora Rodovskéhoz Hustiøan (1526-1600), alchymisty doby Rudolfa II.

Reprodukce z knihy Opus Magnum, Trigon 1997.

Zatím poslední èíslo�sborníku pro esoterníchápání �ivota a kultu-ry� Logos.

91DINGIR 3/2004

ZPRÁVA O STAVUÈESKÉ ASTROLOGIE

t é m a

Ze skromných poèátkù se dostalo èeské astrologii v 90. letech nebývalého rùstu

Pavel Turnovský

Na poèátku zprávy o stavu èeské astrologie bychom si mìli øíci, co je astrologie, co chce a cosleduje. Pou�iji k tomu definici Danea Rudhyara, amerického hudebního skladatele, filosofaa astrologa, zakladatele humanistické a transpersonální astrologie z jeho knihy Astrologietransformace: �Co nejjednodu�eji øeèeno, astrologie je zjevnì úspì�ný pokus o vytvoøeníkomplexní øady logických a spolehlivých souvzta�ností mezi pozorovanými pohyby jasnýchzdrojù svìtla na obloze - Slunce, Luny, planet a hvìzd - a rovnì� tak posti�itelnými sledyzmìn, které se odehrávají v biosféøe a pøedev�ím pak v �ivotì lidských bytostí.�

ZPRÁVA O STAVUÈESKÉ ASTROLOGIE

Taková definice nepøedkládá �ádnou inter-pretaci toho, co pohybující se body èi ko-touèe svìtla na obloze skuteènì znamenají,ani nevysvìtluje druhy zmìn, je� k nim as-trologie vztahuje. Nesna�í se objasòovat,proè a jak takové souvzta�nosti pùsobí. Onapouze øíká, �e dvì øady faktorù - jednu ne-beskou, druhou pozemskou - lze k sobìvztáhnout a �e vytvoøení takových sou-vzta�ností platí do té míry, do jaké se jedná

o dùslednì vyvíjenou snahu lidských bytos-tí pou�ívat mentální (neboli psychické)procesy, které to vy�aduje. Co je v�akúèelem této snahy?

Úèelem astrologie je vyu�ívat zmínì-ných souvzta�ností k pochopení repetitivnípovahy procesù zmìny zakou�ených v�emilidskými bytostmi �ijícími v biosféøe a vý-znamu toho, co se v prùbìhu tìchto procesùodehrává; výsledek takového pochopení se

projevuje jako vy��í schopnost lidskýchbytostí vyrovnávat se se zmìnami, je� za-kou�ejí, a vyu�ívat jich ve svùj prospìch.�1

Ústup, návrat, represeNa úvod musíme øíci, �e èeská astrologiesdílela do roku 1948 osudy kontinentálníastrologie. Co to znamená? Poté, co bylaevropská astrologie s nástupem racionalis-mu postupnì bìhem 18. a 19. století vy-tlaèena z vysokých uèili��, její �ivot se roz-dìlil. Ve Velké Britanii nebyl její vývoj zce-la pøeru�en a byla i nadále praktikována,na kontinentì v podstatì zmizela. Zatímcoanglická roèenka Vox stellarum vycházelave stotisícových nákladech (560 tisíc vý-tiskù v roce 1839) a udr�ovala tak astrologiiv povìdomí anglicky mluvícího svìta, fran-couzský hermetik Papus zmiòuje v roce1891 astrologii jako zapomenutou vì�teb-nou metodu. Nejinak tomu bylo i v Nì-mecku, Rakousko-Uhersku, Rusko nevyjí-maje.

K celosvìtové renesanci a modernizaciastrologie v�ak do�lo a� po tom, co do Teo-sofické spoleènosti v roce 1890 vstoupilWilliam Frederic Allan, známý pozdìji jakoAlan Leo, který v srpnu tého� roku zaèalvydávat mìsíèník Astrologer�s Magazín.2Díky kontaktùm s francouzskými a nìmec-kými okultisty o�ivil zájem o astrologiiu nás Otakar Griese, jeho� kniha Astrolo-gie - mathematický systém moderní horo-skopické astrologie, vydaná v Pøerovì roku1913, je patrnì první moderní èeská astro-logická publikace.

Proto�e byla astrologie pova�ována zajednu z hermetických vìd, byla bìhemmeziváleèného období u nás pìstována napùdì okultních a hermetických spoleènos-tí, zejména v Universalii a pozdìji v Horev

Planetární èlovìkSaturn: pravé ucho, zuby, slezina, mìchýøJupiter: plíce, �ebra, tep, sémì, játraMars: levé ucho, ledviny, genitálie,

�luèníkVenu�e: prsa, slabiny, lùno, genitálie,

hrdlo, játraMerkur: jazyk, ruce, prsty, mozek, pamì�Luna: mozek, levé oko, bøicho, chu�

Zvíøetníkový èlovìkSkopec: u�i, oèi, hlava, tváøBýk: krk, týl, hrdlo, hlasBlí�enci: ramena, pa�eRak: plíce, hruï, �ebra, prsaLev: bránice, záda, boky, �aludek,

srdcePanna: bøicho, vnitønostiVáhy: pupek, slabiny, zadek, ledví�tír: genitálie, mìchýøStøelec: kyèle, stehnaKozoroh: kolenaVodnáø: holenì, lýtkaRyby: nohy, chodidlaLuna: mozek, levé oko, bøicho, chu�

Ilustrace i text (v Dingiru zkrácen):D. �. Bor, Obrazový atlas hermetismu, Trigon,Praha 1990.

92 DINGIR 3/2004

klubu Petra Kohouta -Lasenica. Spí�e výji-meèný byl Hejnùv Vý-zkumný ústav pro teo-retickou a praktickouastrologii v Praze. Vy-nikajícím astrologemv�ak byl napøíklad bás-ník Vítìzslav Nezval,který dokonce iniciovalzalo�ení Skupiny sur-realistù podle astrolo-gické metody a takéastrologické prvky sou-stavnì pou�íval ve svémdíle.

Bìhem dvaceti letbyla vydána øada pùvod-ních seriozních prací,èerpajících zejménaz nìmeckých pramenù,nejdùle�itìj�í z nichbohu�el a� na sklonku30. let, nejspí� díky snaze ukojit potøebulidí nalézt jistotu v dobì nanejvý� chaotickéa nejisté.

S nacistickou okupací se astrologovépodobnì jako okultisté a hermetici stahujíz oèí veøejnosti. Ostatnì v samotném Nì-mecku nemìla astrologie na rù�ích ustlánonejen za nacistù, ale ani za pøedchozí �vý-marské� republiky. Témìø smrtelnou ránuobdr�ela astrologie po Hessovì misi doBritánie, s ní� chtìl dojednat pøímìøí. Eska-páda druhého mu�e v NSDAP byla svede-na na jeho styky s okultisty a astrology.Podobnì jako v Øí�i byli i v protektorátuÈechy a Morava od 9. èervna 1941 postup-nì zatýkáni hermetici, okultisté, mysticii astrologové, byly jim zabavovány knihov-ny, zakazována èinnost, øada z nich bylaposlána do koncentraèních táborù, nìkteøí(napø. Jan Kefer) zde zahynuli.V izolaciPováleèné období urèité svobody bylo na-tolik krátké, �e k zalo�ení nìjaké astrolo-gické spoleènosti nedo�lo. Po únoru 1948se zbylí astrologové opìt ponoøili do pod-zemí. Máme jen kusé zprávy o studijníchkrou�cích napø. kolem Emanuela �imand-la nebo Otakara Solnáøe, které navazovalyna pøedváleèné aktivity. Po celá desetiletíse astrologové u nás museli potýkat s ne-dostatkem odborných pomùcek, zejménaefemerid (tabulek pozic planet), nutnýchpro výpoèet horoskopù.

Zmìkèení tuhého komunistického re�i-mu v druhé polovinì �edesátých let a ze-

jména v letech 1968-69pøinesla návrat astrolo-gických témat do novina èasopisù. Týdeník �Ahojna sobotu� zaèal otiskovatoblíbené týdenní horo-skopy, nìkolik obecnýchèlánkù vy�lo v mìsíèníkuMY 68 a 69. Slavným v tédobì byl brnìnský astro-log Høebaèka a èeská as-trologie dostala transfuzimladé krve. Nìkteøí do-dnes aktivní astrologové(autora tohoto èlánku ne-vyjímaje) se o svùj oborzaèali zajímat právì tehdy.V tìchto letech se takév celosvìtové astrologickékomunitì proslavil slo-venský psychiatr EugenJoná�, který astrologickoumetodou zaèal urèovat

plodné dny u �en a pohlaví poèatých dìtí.Politická obleva v�ak trvala pøíli� krát-

ce na to, aby na�i astrologové stihli asimi-lovat tehdy aktuální trendy, zejména hu-manistickou astrologii, která se po více ne�tøicetileté snaze jejího zakladatele DaneaRudhyara koneènì zaèala na Západì pro-sazovat. Pøesto v�ak do�lo k oplodnìní mo-derními astrologickými my�lenkami. Stalose to zcela neèekanì v roce 1972, kdy spiso-vatel Milan Kundera pod pseudonymemEmil Werner v týdeníku Mladý svìt publi-koval medailony jednotlivých znamenía nakonec i rozsáhlej�í materiál �Hvìzdya lidský osud�. Byl inspirovaný knihamifrancouzského astrologa André Barbaulta,který se sna�il v té dobì obohatit astrologiio my�lenky psychoanalýzy. Nic inspirativ-nìj�ího ani modernìj�ího od ètyøicátých letdo té doby èesky nevy�lo.

Na dal�í informace jsme si museli poè-kat a� do roku 1983 a� 1984, kdy v tehdyslavném T-magazínu publikovali devìtèlánkù na astrologická témata geolog Mi-lan �pùrek a historik vìdy Zdenìk Horský.Hranice v té dobì sice nebyly tak utìsnìné,ale stejnì jen pramálo zájemcù o astrologiimìlo mo�nost seznámit se s nejnovìj�ímitrendy, kterými astrologie �ila ve svobod-ném svìtì. A tak kdy� jsme na jaøe roku1989 v úzkém kruhu okolo Milana Nako-neèného zaèali pøipravovat obnovení èin-nosti Universalie, zaèalo být jasné, �e k za-celení propasti mezi stavem astrologie vesvìtì a u nás bude tøeba zalo�it svébytnouastrologickou spoleènost.

Slavná doba èeské astrologieHned v prvních dnech po listopadovýchudálostech jsme na 19. prosince 1989 svo-lali do Památníku národního písemnictvíschùzku desítky nám známých astrologù.Rozhodli jsme se zalo�it Astrologickouspoleènost (AS). Byla registrována v dubnu1990, v èervnu následovala zakládajícíschùze, na ní� byly zvoleny její statutárníorgány a na podzim zaèala svou praktickoua pøedná�kovou èinnost.

Spoleènost shromá�dila adresy asi pìtiset zájemcù o èlenství a navázala vztahy sezahranièními spoleènostmi. Díky paní Zo�eKinkorové jsme zaèali spolupracovats man�eli Huberovými, kteøí poøádali ve�výcarském Lucernu proslulé Svìtové as-trologické kongresy. Pod jejich zá�titoua díky sponzorství místopøedsedy AS Rad-ko Tobièíka byly v Praze uspoøádány na jaøe1994 a 1997 Evropské astrologické kongre-sy, na nich� vystoupila souèasná svìtováastrologická �pièka. Bìhem prvního sedmi-letí existence se Astrologické spoleènostipodaøilo zaplnit informaèní vakuum, kterétu pùl století panovalo a navázat tak na prácinìkolika osamìlých astrologù, kteøí udr�o-vali v úzkém okruhu astrologické povì-domí. Za v�echny zmiòuji alespoò nedávnozemøelého Josefa Danzera, spolupracovní-ka Jana Kefera, a dodnes agilního Vratisla-va Jana �i�ku. Souèasná situace v astrologiiodpovídá podstatì stavu, v jakém se obornachází ve svìtì.Souèasný stavZmapovat souèasnou situaci astrologieu nás se jeví nad síly jednotlivce.3 Jen pøizadání termínu astrolog v internetovém vy-hledávaèi se objeví dvì stovky profesionál-ních nebo poloprofesionálních astrologù,nabízejících své poradenské slu�by. Stejnýpoèet polo�ek dostaneme pøi zadání termínuhoroskop. Pokud vyhledáváme fulltextovì,jsme zaplaveni v obou pøípadech milionemzmínek o astrologii na èeském internetu.Astrologie je pøedmìtem zájmu nìkolikadesítek duchovnì zamìøených sdru�ení, jevyuèována v nìkolika desítkách kurzù,astrologickými tématy se zabývají nejenjednotlivá odborná periodika, objevují sei na stránkách duchovnì zamìøených i zce-la svìtských periodik. Pronikla na rùznéúrovni do sdìlovacích prostøedkù, zajímajíse o ni jako o pomocnou metodu nejenokultisté, mystici a hermetici, ale i umìlci,lékaøi, psychologové a psychiatøi.

t é m a

U poèátku novodobé èeskéastrologie (stejnì jako mnohajiných hermetických oborù)stál Otokar Griese.

Foto z knihyM. Nakoneèného,Novodobý èeský

hermetismus, Vodnáø 1995.

93DINGIR 3/2004

InstituceZa nejstar�í astrologickou instituci u násmù�eme pova�ovat Astrologickou spoleè-nost v ÈR (jejím pøedsedou je od roku 1996Zdenìk Bohuslav, místopøedseda RadkoTobièík, v letech 1990-1996 pøedseda PavelTurnovský). V souèasnosti sdru�uje pøede-v�ím zájemce o tradièní astrologii. S postu-pem doby se aktivity pùvodnì soustøedìnév Praze zaèaly pøená�et do regionù a zaèa-ly se také vytváøet aktivity na AS nezávis-lé. V souèasné dobì vyvíjí èinnost zejmé-na její poboèka v Ostravì, dlouhá léta ve-dená Jaroslavem Popelkou, který se sna�íspojit tradièní astrologii s mystikou. Na ASje nezávislá Plzeòská astrologická spo-leènost vedená tradièním astrologem JiøímKubíkem. Agilní je i Olomoucká astrolo-gická skupina shromá�dìná kolem doye-na èeských astrologù Josefa Andra. Vímeo skupinkách, které pracují v Liberci, Èes-kých Budìjovicích, Brnì.

Humanistiètí a transpersonální astrolo-gové inspirovaní uèením Danea Rudhyaravytvoøili Sdru�ení pro rudhyarovská stu-dia (pøedsedkynì Martina Luká�ková, mís-topøedseda Pavel Turnovský), které se sna�ío vzdìlávání v dal�ích oborech, jako je psy-chologie, filosofie, semiotika, religionisti-ka apod. Má propracované etické zásadya supervizní skupinu vy�kolenou v inten-cích supervize pomáhajících profesí.

�Uèili�tì

Nejstar�í je �kola humanistické a trans-personální astrologie Pavla Turnovskéhoa Martiny Luká�kové. Zaèala fungovatv Praze na podzim 1992. Její zamìøení jezøejmé z názvu, poskytuje rozsáhlé a uce-lené vzdìlání v øadì astrologických oborù,po dobu pùsobení pro�lo tìmito kurzy natisíc posluchaèù. Výraznì je zamìøena navýchovu profesionálních a poloprofesionál-ních astrologù v intencích Danea Rudhyaraa Alexandra Rupertiho, tedy v astrologiizamìøené na vývoj osobnosti.

Kurs psychologické astrologie vedev Praze Rudolf Starý, vydavatel astropsy-chologické literatury a jungovský psycho-log.

Dal�í kurzy jsou zamìøeny víceménìtradiènì. �kola vì�teckých umìní Via Re-gia (Zuzana Antares a Roman Petr�íla)v Brnì je druhá nejstar�í �kola v zemi.Kromì astrologie jsou zde vyuèovány i dal�ídivinaèní metody (tarot). Tøetí nejstar�í�kolou je pra�ská �kola nativní astrolo-gie a její karmické nadstavby Petra Ras-tokina. Je zamìøena na karmickou a reinkar-

naèní astrologii. Dále jsou dùle�ité Astro-logická �kola Sirrah Alice de Silva Lago,která stojí na pomezí tradièní a moderní as-trologie, Astrologická �kola Kavalle Zde-ny Kavalové se sna�í slouèit prvky esoter-ní a moderní astrologie a tarotu, �kola kla-sické astrologie Zdeòka Bohuslava a Ri-charda Støíbného, Kurzy tradièní astro-logie Antonína Baudy�e seniora a juniorav Praze a Jiøího Kubíka v Plzni, Astrolo-gická �kola Hvìzda Eli�ky Landovské èiPrvní pra�ská astrologicko-léèitelská�kola �árky Sehnalové. Také øada jednot-livých astrologù poøádá pøíle�itostné kurzy,napø. Petr Trnka v Novém Jièínì, HelenaKovalová-Ale�ová nebo Dagmar Mazurováv Praze.

�Nakladatelství

Odbornou astrologickou literaturu sou-stavnì vydávají nakladatelství Vodnáø(technická literatura, jako jsou efemeridya tabulky domù, knihy Milana �pùrka), Pù-dorys (v Kosmoontologické øadì vycházejíspisy Rudhyara), Sagittarius (astropsycho-logická díla Greeneové, Sasportase, Jehle-ho). I ostatní nakladatelství obèas vydávajíastrologickou literaturu vysoké úrovnì,napø. nakladatelství Dobra, Fontána, Mer-kurius, Poznání, Eugenika, ��astní lidé,Trigon, Eminent (knihy Zo�i Kinkorové).Agentura Kdo je kdo vydala v roce 2001encyklopedii, v ní� naleznete pøes sto me-dailonù souèasných èeských astrologù.

�Periodika a sdìlovací prostøedky

Èistì odbornì zamìøené vycházejí u násdlouhodobì dvì revue. V první øadì je toKonstelace, kterou od roku 1991 vydáváAstrologická spoleènost, a TransForMo-tor, který vydává od roku 1999 MartinaLuká�ková pro spoleèenství humanistic-kých a transpersonálních astrologù. Od roku2001 vycházel spoleènì s Rezonancí Pav-la Turnovského jako dvojèasopis. Vý�ezmínìné publikace jsou vydávány spí�e prosubskribenty, veøejnosti jsou dostupné pou-ze v nìkterých vybraných knihkupectvích,které mají �iroký sortiment astrologické li-

t é m a

Pavel Turnovský (*1950), astrosymbolog, výtvarník,publicista, editor, uèitel.

teratury. V Praze je to knihkupectví Dobra,Neoluxor, v Brnì �ení�ek. Zvlá�tní pozor-nost zasluhuje i revue Prostor, která mìlav letech 1990-1999 stálou rubriku Apendixastropsychologica (�éfredaktorem byl Ru-dolf Starý). Od roku 1992 vychází týdeníkAstro, který v�ak trpí odbornou nevyvá�e-ností, co� je pochopitelné, má-li vycházetka�dý týden. Také duchovnì a esoternìzamìøená periodika zveøejòují èasto astro-logické informace a èlánky, zejména se jed-ná o èasopisy Logos, Regenerace, Regena,Fontána esotera, Spirit, Medium. Rozhovo-ry s pøedními èeskými astrology se objevi-ly snad u� ve v�ech novinách a èasopisech,které u nás vycházejí. Podobnì se vyskytlyrozhovory a besedy rùzné úrovnì i ve v�echmo�ných rádiích a televizích. Vzpomeòmezejména na poøad Horoskop, který se ob-jevoval pravidelnì ka�dý týden poèátkem90. let na ÈT, v nìm� mìli mo�nost vystou-pit témìø v�ichni tehdy pùsobící astrolo-gové. Nicménì nelze zastírat, �e prezenta-ci seriozní astrologie zasadily tvrdou ránukomerèní televize, které tento námìt spí�bulvarizují.

�Poèítaèe a internet

Od konce 70. let pronikla astrologie i dosvìta poèítaèù. V souèasné dobì jsou u násk dispozici kromì zahranièního softwarui tøi èeské utility a to Johanes, Astrolog-Apas a Nebeský kalendáø. S nástupem in-ternetu se øada astrologických aktivit pøe-místila na sí�. Èasté jsou prezentace astro-logù, kteøí tu nabízejí své slu�by, naleznemetu øadu odborných fór, z nich� nejdùle�itìj�ía nejnav�tìvovanìj�í jsou v poøadí vznikuÈeská astrologická stránka http://www.astrologie.cz, zamìøená na humanistickoua transpersonální astrologii, a dále tradiènìzamìøené http://www.astrolot.cz, http://www.astrolab.cz, http://www.ceskaastro-logie.cz.

Poznámky1 Rudhyar, Dane, Astrologie transformace, Pùdorys, Pra-

ha 1997.2 Howe, Ellic, Astrologická válka - vyu�ití astrologie

v psychologickém boji za druhé svìtové války, Pùdorys,Praha 2003.

3 Pro slo�itost a promìnlivost námìtu mù�eme se tu jenpokusit zmapovat hlavní trendy, osobnosti a instituce,a proto se autor pøedem omlouvá za nedostatky, které setu zákonitì objeví.

94 DINGIR 3/2004

POÈÁTKY ÈESKÉHOHERMETISMUStruèná historie èeské hermetické scény na pøelomu 19. a 20. století

Petr Kalaè

Konec XIX. století, doba oznaèovaná jako �fin de siécle�, nebyla jen koncem století, ale takékoncem tradièních spirituálních hodnot. Hluboko zakoøenìná køes�anská tradice Evropy sehroutila pod náporem narùstajícího pozitivizmu. S postupující industrializací mizela bída chu-dých, zato v�ak narùstala bída duchovní. Pøírodní vìdy a prùmysl prodìlávaly obrovský roz-voj a víru mìlo nahradit vìdìní. Zaèínalo nábo�enství svobody a pokroku.

Jako protitlak k tomuto trendu se kdesi na okraji spoleèenského �ivota rodila lidská touhapo hlub�ím poznání tajemna. Byl to poèátek renesance hermetických nauk, které se dají defino-vat jako soubor uèení o tajných vìdách, jakými byly pøedev�ím alchymie, astrologie a magie.Pøísné tajení tìchto nauk v minulosti se jakoby mávnutím kouzelného proutku mìnilo v témìøveøejné hnutí. Vìdìní starého Egypta se mísilo s �idovskou kabalou a orientálními esoteric�kými smìry, zejména indického typu. Spolu s vlnou rychle se �íøícího spiritismu byly promísenyv tzv. okultismus.

POÈÁTKY ÈESKÉHOHERMETISMU

Touto vlnou byla na konci XIX. stoletízasa�ena celá Evropa, ale i Egypt, Tunis,Indoèína, Kolumbie, Argentina, Kubaa USA. Tøemi nejvìt�ími centry evropskéhohermetického hnutí byly Anglie, Franciea Nìmecko. Vznikaly zde øády a spoleènostis nejrùznìj�í náplní duchovnì zamìøenýchaktivit. Byly to pøedev�ím martinisté, teo-sofové, spiritisté, rosikruciáni, neognosti-kové a ilumináti, jejich� veøejné aktivity senejprve promítaly do publikaèní èinnosti.

Vycházely nejrùznìj�í knihy a èasopisya pozdìji vznikala i specializovaná knihku-pectví, zamìøená na danou problematiku.Zájem spoleènosti byl nakonec tak veliký,�e bylo nutné zalo�it výuková centra, �kolya v roce 1897 i hermetickou univerzitu sesídlem v Paøí�i. Reprezentantùm, mnohdypøíslu�níkùm �lechty, se zde dostávalo za-svìcení a po øádnì slo�ených zkou�káchi diplomù z v�emo�ných oborù hermetis-mu a kabaly. Paøí� se tak stala hlavním støe-diskem hermetického hnutí a vábila neklid-né povahy hledajících.

�A právì jednou z takovýchpovah byl èlen starého�lechtického rodu, baronAdolf Franz Leonhardi(16. 5. 1856 - 11. 2. 1908)z jihoèeské Strá�e nad Ne-�árkou. Díky jeho evrop-ským aktivitám se znovu-vzkøí�ený hermetismus do-stal i do Èech, kde padl do

pøipravené pùdy, zryté ji� dlouho pøed tímse �íøícím spiritismem. Tomu se daøilo ze-jména v Podkrkono�í, ale �íøil se i do vel-kých mìst. V celém svìtì se stal nejroz-�íøenìj�í disciplínou novodobého okultis-mu. Sám baron Leonhardi byl tomuto oboruoddán a na svém zámku poøádal èasté spiri-tistické seance. To v praxi znamenalo vy-volávání duchù zemøelých osob prostøed-nictvím jedince ponoøeného do tranzu, tzv.média.

Rychle se �íøící zájem o tento nenároènýa ka�dému èlovìku pomìrnì snadno do-stupný obor poznávání tajemna si brzyvy�ádal tiskový orgán, jen� by se dané prob-lematice vìnoval podrobnìji. Stalo se jímperiodikum �ivot - èasopis pro spiritism,které roku 1896 zaèal vydávat BedøichLadislav Pícha v Praze - Smíchovì. Vedlepraktických rad, jak pracovat na poli po-smrtných fenoménù, se zde objevovalyi èlánky filozofické a témata dotýkající sekøes�anské mystiky. Pøevá�ná vìt�ina tex-tù byla pøekládána z cizí literatury, hlavnì

francouzské, anglické a nìmec-ké.

Roku 1891 zalo�il baronLeonhardi Teosofickou ló�iv Praze, ve které se anga�ovali Gustav Meyer - Meyrink (19.1. 1868 - 4. 12. 1932). Ten bylv té dobì, stejnì jako baronLeonhardi, èlenem celé øadyevropských esoterních spolkù.Teosofie se pokou�ela o integra-ci východního (pøedev�ím in-

dického) a západního okultismu na báziesoterního køes�anství. Hlavním cílem tétonauky bylo pøedev�ím tzv. bo�ské sebe-poznávání, co� mìlo mít za následek du-chovní povznesení èlovìka a lidství vùbec.Vedle spiritismu reprezentovala teosofienejpoèetnìji zastoupený západní esoterickýsmìr.

Orgánem Teosofického spolku v Prazese stal èasopis Lotus, jeho� první èíslo vy-�lo roku 1897. Vùdèími osobnostmi tohotoperiodika byli teosofové Alois Koch a poz-dìji Jan Bedrníèek. Lotus mìl pomìrnì�irokou publicistiku, ve které vedle témato evropském okultismu, filosofii a praxijógy dominovala problematika smrti a ná-sledné reinkarnace. Toto uèení o posmrtnémznovuvtìlování du�í z indické teosofie pøe-vzala teosofie západní jako svou podstat-nou ideu.

�Vedle vlivu teosofie se na formování her-metického hnutí druhé poloviny XIX. sto-letí podepsalo hlavnì uèení tzv. �Nezná-mého filosofa� Louise Claude de Saint-Martina (1743 - 1803). Bylo syntézou her-metismu a esoterního køes�anství. Marti-nismus se po Evropì �íøil velmi rychle,hlavnì díky tomu, �e byl ideovì velmi tole-rantní (vy�adoval jen víru v Boha, av�akpøipou�tìl jakékoliv jeho pojetí) a také pro-to, �e byl v úzkém vztahu k zednáøskýmló�ím. K ustavení martinistického øádudo�lo v Paøí�i r. 1888 a pravdìpodobnì ji�o tøi roky pozdìji vznikl v Èeských Budì-Adolf F. Leonhardi.

t é m a

95DINGIR 3/2004

jovicích martinistickýkrou�ek, jen� vedl - kdojiný ne� opìt baron AdolfLeonhardi.

Roku 1895 se pakz krou�ku stala ló�e, je�nesla název U modréhvìzdy. Èlenem ló�e bylmimo jiné i básník my-stického zalo�ení JuliusZeyer (26. 4. 1841 - 29.1. 1901). Centrum marti-nistického hnutí se poslé-ze pøestìhovalo do Prahya zde r. 1897 skupina pra�-ských martinistù s finanè-ní podporou Hynka Ti-chého v redakci Emanuela Haunera a HugaKosterky zaèala vydávat Sborník pro filo-sofii, mystiku a okkultismus (1897). Jehoprvní roèník byl zároveò tiskovým orgánemprvní pra�ské martinistické ló�e. Vzoremtomuto periodiku byl francouzský martinis-tický èasopis L� Initiation.

Emanuel Hauner (24. 12. 1875 - 14.6. 1943) byl spiritista, èlen Metapsychickéspoleènosti, aktivista pra�ského martinis-tického hnutí, zednáø (r. 1905 byl jednímze zakladatelù pra�ské ló�e U tøí koruno-vaných sloupù), pøekladatel a literát(Struèný nástin nìkterých tajných spoleè-ností, Spiritualistický slovník). U�íval taképseudonym Aurel Vlach (sbírka básní Volá-

ní do kosmu) a Platon.Hugo Kosterka (9. 4.1867 - 31. 5. 1956) bylpra�ský hermetik a pøe-kladatel - polyglot.

U vzniku sborníkustál v�ak je�tì jedenz pøedních èeských okul-tistù, èlen francouzskéhoøádu Rose-Croix-Cabba-listique, svobodný zed-náø, novognostik a ilumi-nát Karel Pavel Dra�-ïák (1872 - 1921), jen�pøedtím spoleènì s HugoKosterkou pùsobil v re-dakci symbolistického èa-

sopisu Moderní revue, ve kterém se v mno-hém pøípadì také zrcadlila èinnost èeskýchhermetikù. Av�ak Moderní revue nebyla a�tak úzce tématicky zamìøená do oblastiokultismu.

Ve Sborníku pro filosofii, mystiku a ok-kultismus, který vycházel dvakrát roènì,byly prezentovány je�tì jiné esoterické smì-ry, jimi� byly napøíklad iluminátství, je� sipodobnì jako zednáøství pøedsevzalo jakosvùj cíl práci na mravním zdokonalováníèlovìka, a neognosticismus, jen� se sna�iluchovávat tzv. �pravou tradici Kristovu�a souèasnì sluèovat víru s vìdìním. Odroku 1898 vycházel sborník s pøílohamiSfinx a Gnosis. Gnosis se pozdìji stalaorgánem èeské neognostické církve, vzniklér. 1900. Sami redaktoøi byli stoupenci tøíesoterických proudù - Josef R. Adamíra bylneognostik, Hauner martinista a Dra�ïákjako iluminát. Pro svoji vysokou kvalitua univerzálnost se Sborník pro filosofii,mystiku a okkultismus stal tiskovým orgá-nem èeského hermetického hnutí. Josef R.Adamíra (1877 - 1953) se pokou�el o re-konstrukci novognostické církve, vedl pra�-skou Du�evìdnou spoleènost, byl dr�ite-lem titulu Papusova �bakalariátu kabaly�a pozdìji organizátorem soukromého okult-ního krou�ku se zamìøením na Isidin kult.

Jako poslední nám dosud známé perio-dikum s takto úzce vyhranìnou tématikouz konce XIX. století byla Hvìzda záhrobnípra�ského redaktora, vydavatele a pøekla-datele Jaroslava Janeèka (28. 1. 1870 -24. 12. 1953). Podtitul znìl: èasopis prospiritism a vìdy okkultní a vycházel v letech1894 - 97. Janeèek (u�íval pseudonym EmilWiesner) byl známý èeský spiritista, pro-pagátor uèení �védského mystika E. Swe-denborga a zároveò neúnavný �iøitel�pravd� o posmrtné øí�i. Tomu také odpo-

vídala tématická skladba èlánkù Hvìzdyzáhrobní. Pro pøeklad a výklad Swedenbor-gova díla Janeèek zalo�il a redigoval ediciNábo�enství a �ivot, revui Nový Jeruzalém,zøídil Swedenborskou charitní jednotua stal se duchovním správcem sweden-borgiánù u nás.

�Z dal�ích významných osobností, které sepøed vstupem do XX. století zaèínaly an-ga�ovat na èeské hermetické scénì a nezøíd-ka po sobì zanechali i literárnì historickéstopy, pøipomeòme alespoò Jana Øebíka(1867 - padesátá léta 20. stol.) zájemceo spiritismus, teosofii, kabalu, martinistu(pozdìji vùdce první martinistické ló�ev Èeských Budìjovicích), zednáøe (ló�o-vým jménem Origenes), ilumináta a poslézepøedsedu spolku èeských hermetikù Uni-versalia.

Právì tak musíme zmínit Karla Wein-furtera (27. 5. 1867- nìkdy je uvádìn rok1868 - 14. 3. 1942), nejprve spiritistu, teo-sofa a martinistu, �arbitera� v celé oblastiokultismu, pøekladatele, kompilátora a spi-

sovatele (Ohnivý keø, Odhalená magie,Tajná tradice a uèení bratrù Rosekruciánù,Astrologie v�eobecná, Astrologie speciál-ní, Pamìti okultisty, atd.), vydavatele a po-pularizátora esoterních dìl, zakladatelespolku (vznikl 27. 11. 1929) a stejnojmen-ného èasopisu Psyche (1924 - 48, po Wein-furterovì smrti vedl redakci èasopisu dr.Otakar Èapek). Weinfurter redigovali první dva roèníky èasopisu Okultní a spi-ritualistická revue (vycházela v letech 1921- 1924). Nelze zapomenout ani na Otaka-ra Zachara (4. 1. 1870 - 29. 11. 1921),kladenského sládka a vynikajícího znalcestøedovìké alchymie, jejího nad�eného pøe-kladatele, spisovatele a vydavatele (O al-chymii a èeských alchymistech, Bavor Ro-

Louis Claude de Saint-Mar-tin.

t é m a

96 DINGIR 3/2004

Universalia.

dovský z Hustiøan, Praktika testamentuRaymunda Lullua, Z dìjin spiritismu atd.),martinistu Odona Koppa (1870 - 1958),Milo�e Maixnera (4. 1. 1873 - 5. 5. 1937),svérázného pra�ského hermetika, spisova-tele (Okkultismus, Mantika, Praktická tele-patie, atd.), pøekladatele a vydavatele (roku1907 zalo�il a vydával èasopis Kosmickérozhledy), �lechtice Josefa Maria Emanu-ela Le�etického z Le�ehradu (15. 11. 1877- 30. 5. 1955), básníka, prozaika, dramati-ka a kritika, zakladatele cenného literárníhoa historického archivu - Le�ehradeum, his-torika èeského klasického rosikruciánstvía esoterních spoleèností, zednáøe, spoluza-kladatele první pra�ské martinistické ló�e(s ló�ovým jménem Orfeus), èlena ló�e Si-meon a Du�evìdné spoleènosti. Podobnìjako K. Weinfurter redigoval tøetí roèník èa-sopisu Okultní a spiritualistické revue.

�Obrovskou zásluhu na posílení kolísajícíèeské hermetické scény na poèátku XX.století mìl Moravan, èestný doktor a pro-fesor hermetických vìd Otokar Griese (19.

10. 1881 - 2. 10. 1932), v�estranný znaleca praktik snad ve v�ech hermetickýchoborech a neúnavný �iøitel �vzne�enýchidejí okkultických�. Byl zakladatelem èa-sopisù Isis (vycházely v letech 1905 - 1910a 1922 - 1924), Lucifer (1913 - 1914), Za-svìcení (1914) a Pentagram (1919 -1920),zakladatelem pøerovské martinisticlé ló�e(r. 1905), neognostické spoleènosti (roku1908) a pøedev�ím Svobodné �koly vìd her-metických (edièní dru�iny, která pøipravo-vala pøeklady a vydání textù ze v�ech oborùhermetismu), spisovatelem, zakladatelema mecená�em Ústøedního nakladatelstvíokkultních dìl v Pøerovì a zakladatelemBratrstva Bílé ló�e, zasvìcujícího do èes-kého iluminátství, a v neposlední øadì za-kladatelem bratrstva Neznámých samari-tánù �jdoucích ve �lépìjích Mistra Naza-retského�.

Z dìl, které sám napsal pøipomeòmeMumiální hermetickou léèbu - pøíspìvekk tajné medicinì starých (Praha 1908),Problém oèarování (Praha cca 1908),Astrologie (Pøerov 1911), Kosmoskop - jehovýznam a u�ití v okultní praxi (Pøerov1920). Významný je jeho pøeklad SeferJeciry - knihy o utváøení (Pøerov 1921).Svým pøíkladným �ivotem dal podnìti k pozdìj�ímu formování Universalie -spoleènosti èeských hermetikù.

Posledním významnìj�ím hermetikempøelomu XIX. a XX. století byl pøeklada-tel, autor románù a básní s okultní témati-kou (Háj Satyrù, Bitva stínù, Bílá paní, atp.)dr. Josef �imánek (1883 - 1959), spoluza-kladatel pra�ské martinistické ló�e Sime-on.

�Na samém poèátku XX. století se v Èeskékotlinì (tzv. èeském magickém kotlíku, jakse dnes mezi na�imi hermetiky øíká) a kra-jích pøilehlých zrodilo hned nìkolik, pro bu-doucnost významných osobností. Z jejichliterárního odkazu èerpajíhermetikové dodnes.1

Z velièin èeskéhohermetismu je tøeba vy-zdvihnout trojici nejvý-znamnìj�ích aktivistù.První z této trojice je PetrKohout alias Pierre deLasenic (17. 5. 1900 -23. 6. 1944), dynamickáosobnost, která vtisklanovodobému èeskémuhermetismu jedineènoupeèe�, experimentální

magik a spagyrik,velký znalec eso-teriky staréhoEgypta, cestova-tel, vùdce Vol-ného sdru�enípracovníkù ok-kultních (vzniklona zaèátku dvacá-tých let a po od-chodu P. Kohoutado ciziny ho vedling. Robert Mach), èlen pra�ské martinis-tické ló�e Simeon (s ló�ovým jménem Mi-lan), èlen spoleèností New Eulis a Societéegiptienne secréte. Roku 1932 zalo�ilpaøí�skou ló�i Universalia (poboèku pra�-ské Universalie, ve které pøi svých pobytechv Èechách pùsobil). Pøedev�ím je ale Ko-hout znám jako zakladatel hermetickéhosdru�ení Horev-klub.

Horev-klub vznikl r. 1938, rok po té, coLasenic vystoupil z Universalie. Pøedcházelmu neúspì�ný pokus o zalo�ení èeskéhoEulis-klubu. Horev-klub mìl povahu eso-terní ló�e, ve které se konaly rozpravy nanejrùznìj�í esoterická témata, alchymické,spagyrické a magické práce, mimo jinéi s pozorováním a �fotografováním� �iv-lových bytostí. Zalo�il té� martinistickouló�i Paragava. Tiskovým orgánem klubui ló�e byl èasopis Horev. Lasenic pøispívali do èasopisu Logos (1934 - 1940) a Herold(jeho jediné èíslo vy�lo v lednu 1933), bylté� redaktorem v periodiku Medium. Jeznám jako autor stì�ejních èeských herme-tických spisù Universalismus, Sexuální ma-gie (obì Praha 1933), Egyptské hieroglyfya jejich filosofie (Praha 1935), Alchymie -její teorie a prakse (Praha 1936), HermesTrismegistos a jeho zasvìcení (Praha 1936),Hermetická iniciace Universalismu na zá-kladì rhodostaurotickém (Praha 1937), Ta-rot - klíè k iniciaci (Praha 1938) a dal�ích.

Karel Weinfurter (uprostøed) se spisova-telem a duchovním uèitelem PaulemBruntonem (1898-1981) a man�elkou. Pierre de Lasenic.

t é m a

97DINGIR 3/2004

Druhý z trojice nejvýznamnìj�ích herme-tikù je vídeòský Èech Frati�ek Kabelák(8. 11. 1902 - 13. 8. 1969), magik, theurga kabalista renesanèního typu, pohybujícíse mezi knihami, laboratoøí a magickýmikruhy, èlen vídeòského krou�ku Magikon,pøední èinovník pra�ské Universalie

(zaslou�il seo vybudovánía vybavení je-jí alchymickélabora toøe ,pøedná�el apsal), redak-tor èasopisuMedium, au-tor øady her-m e t i c k ý c hpøekladù aspisù. Kni�nìvy�lo Kabba-

listické zasvìcení, pøeklad Magia innatu-ralis, Pantakly a charaktery Luny, Knihatajemství velikého �emu, Praktická spagirie,Magia Nigrae, Herbarium spiritualesiderum (v�e Eulis 1940), nedokonèenazùstala Indická astrologie (soukromý tisk,1941. V rukopise je Kniha o jógu, MagiaDivina, Psychurgie v�eobecná a speciální,Uèení mistrù, Merkab�tí jezdci a máloznámé Hvìzdné letoèty. Po válce se stáhlmimo Prahu do Beèova nad Teplou, kdepokraèoval ve svých magických studiícha experimentech.

Kabelák mìl stejnì jako ní�e zmínìnýKefer velkou snahu syntetizovat své vìdìní.Z poznámek v jeho denících je patrné, �epracoval na monumentálním hermetickémdíle. V jeho sepsání mu v�ak bránily tvrdé�ivotní podmínky. V �edesátých letech do-jí�dìl do Prahy za malým krou�kem zájem-cù o hermetismus a pomáhal tak zachová-vat kontinuitu èeského hermetického hnutí.

�Posledním z trojice hermetikù je PhDr. JanKefer (31. 1.1906 - 3. 12. 1941), svérázný,neúnavný a obìtavý èinitel spoleènostièeských hermetikù Universalia, která bylaorganizaèním vrcholem vývoje èeskéhohermetismu. Roku 1927 se z hrstky zájem-cù o hermetismus ustavil volné sdru�eníUniversalia, které se 4. 5. 1930 stalo úøed-nì uznanou spoleèností. V letech 1932 -1940 pak Universalia vydávala obsáhloulístkovou Encyklopedii okultismu, do kterépøispívali pøedev�ím Kefer s Lasenicem.Kefer byl vedoucím duchem spoleènosti,v ní� pracovaly nejrùznìj�í sekce (napø.astrologická), regionální odboèky a roku1937 dokonce laboratoø. Její pøedná�kováa edièní èinnost byla rozsáhlá. Vycházelazde díla z pera Paracelsa, E. Léviho, S. deGuaity, Kefera, Lasenica, Kabeláka, my-stické spisy J. Kmínka, V. Holého a øadydal�ích domácích i zahranièních autorù,dokonce i Tibetská Kniha mrtvých. Vý-znamná byla i edice �pøísnì soukromýchtiskù� Eulis, ve které vy�ly napø. i pøekla-dy nìkterých magických grimoárù.

Roku 1938 se Kefer v Logosu zmínilo tom, �e v na�í vlasti se nalézalo na 700stoupencù hermetismu, zatímco pøed nìko-lika lety jich tu bylo asi jen deset. Na tìch-to èíslech je jasnì vidìt vliv spoleènostiUniversalia, její� hlavní ideou bylo �íøeníuniversalismu, tedy �propagace hermetis-mu a filosofie, syntetické studium nábo�en-ských a okultních nauk v�ech smìrù a dob,aby byl posílen idealistický a duchovníproud v soudobé kultuøe�. Universalia byla

zru�ena v denzatèení Kefe-ra gestapem,9. 6. 1941.

Jan Keferbyl i hlavnímredaktoremè a s o p i s uspoleènosti -Logos, skaut-ským èinov-níkem, kom-ponistou, lek-torem Svobodné �koly vìd hermetických(pokraèování Grieseho �koly), pøekla-datelem, novodobým pøedstavitelem astro-magie - nauky boje proti osudu - a v�estran-ným praktikem hermetických umìní. K in-dickému esoterismu se v�ak stavìl rezer-vovanì.

Narozdíl od Lasenica, který byl za-stáncem ló�ového hermetismu, usilovalKefer o jeho veøejné �íøení. Tou�il po tom,aby se Praha stala jakýmsi centrem herme-tického hnutí a dìlal pro to maximum. Vìøilve významnou roli Slovanù, zejména Èe-chù. Díky svému vlastenectví byl pozdìjitrnem v oku nacistùm (provedl napø. i ma-gickou operaci zamìøenou proti Hitlerovi),kteøí ho nakonec umuèili v koncentraènímtáboøe Flossenbürg.

Duchovním mistrem byl Janu Keferovifrancouzský hermetik Éliphas Lévi, jeho�spisy pøekládal do èe�tiny. Jeho literární díloje slo�eno ze Syntetické magie (ve 30 se-�itech vycházejících v Praze od r. 1935,nebylo dokonèeno), Theurgie (soukromýtisk, Praha 1935), Theutgie magické evo-kace (ló�ový tisk, Praha 1937), Praktickéastrologie aneb umìní pøedvídání a bojeproti osudu (Praha 1939), Encyklopedie za-pomenutého vìdìní (Praha 1940, nedokon-èeno) a Astrologické diagnostiky (Praha1940, nedokonèeno).

Bibliografická poznámkaÈlánek je zaèátkem autorovy rozsáhlej�í práce �Struèná his-torie èeské hermetické scény od konce 19. století do roku1989�, která vznikla v srpnu 2004 pro Dingir. V této práci jetaké uveden seznam pou�ité literatury.Poznámka

1 Obdobím tohoto zatím posledního zlatého vìku èeskéhohermetismu (od konce 19. stol. do r. 1938) se ve svémknize Novodobý èeský hermetismus (vy�lo nejprve jakosamizdat a roku 1995v nakladatelství Vodnáø) s velkoupeèlivostí zabýval prof. Milan Nakoneèný.

Franti�ek Kabelák.

t é m a

Petr Kalaè pracuje v oddìlení èasopisù Knihovny Národ-ního muzea. Vede Dokumentaèní centrum èeského her-metismu (viz oznámení na následující stranì dole).Jan Kefer jako vedoucí skautù.

Gnóm, �ivlová bytost,kterou údajnì vyvolalia vyfotografovali èle-nové Horev-klubu u Ká-raného.

98 DINGIR 3/2004

PROÈ ASTROLOGIENEFUNGUJE?

t é m a

Tøi velké námitky proti tvrzením astrologie

Jiøí Grygar

Astrologie je nauka s hlubokými historickými koøeny sahajícími do doby nìkolika tisíciletípøed na�im letopoètem zvlá�tì k �mudrcùm od východu� v krajinách na jihovýchodním pobøe�íStøedozemního moøe, tj. zejména k Babyloòanùm, Chaldejcùm, Sumerùm, Egyp�anùm i �idùm.Astrologie v�ak kvetla i v antice, kdy získala jistý filosofický podklad, ale u� tehdy se zøetelnìvynoøovaly pochybnosti o jejím smyslu. Proti astrologii ostøe vystupovali velcí køes�an�tímyslitelé sv. Augustin i sv. Tomá� Akvinský a rozhodující úder jí zasadili prùkopníci moderní-ho vìdeckého my�lení v 17. stol. v èele s astronomem a matematikem Janem Keplerem (1571-1630).

PROÈ ASTROLOGIENEFUNGUJE?

Proto je ponìkud pøekvapující, �e je�tì napoèátku XXI. století má astrologie své za-stánce, nejenom v málo znalé èásti laickéveøejnosti, leè i mezi nìkterými filosofy, bai pøírodovìdci nebo techniky (u nás napø.Prof. RNDr. et PhDr. Z. Neubauer, CSc.;Doc. Ing. A. Baudy�, CSc.; RNDr. Milan�pùrek, CSc.). Pøitom je zcela zøejmé, �eobhajoba údajného fungování astrologie jepøímým popøením zásad kritického vìdec-kého my�lení, které se tak výbornì osvìdèu-je pøi rozvoji moderní pøírodovìdy právìod zmínìného 17. stol. Zasvìcený rozborslabin a blamá�í astrologie podali v minu-lých letech v èe�tinì Prof. RNDr. V. Vaný-sek a Ing. M. Grün (viz seznam literatury).

Zku�enosti z debat se zastánci astrolo-gie ukazují, �e je témìø nemo�né pøesnìjivymezit, co vlastnì dne�ní astrologie je.Pochopitelnì i její akademiètí zastánci sevíceménì sna�í distancovat od zcela pokles-lé bulvární astrologie, která naplòuje strán-ky mnoha novin a èasopisù, ale i komerèníelektronická média, pøípadnì vede k tako-vým úletùm jako je povìstná pra�ská As-trologická apatyka Emila Havelky. Není

jistì náhodou, �e za propagaci bulvárníastrologie udìlil Klub èeských skeptikùv posledních �esti letech plnou pìtinu Blud-ných balvanù Sisyfa jednotlivcùm, redak-cím novin a èasopisù i elektronickým mé-diím. Nicménì ani akademiètí pìstiteléastrologie nedoká�í objasnit, èím vlastnì se�solidní� astrologie od té bulvární odli�u-je; pouze tvrdo�íjnì opakují, �e si osobnìovìøili, �e astrologie funguje.

Obecnì lze snad vymezit základní astro-logické tvrzení tak, �e z okam�itého úhlo-vého rozestavení význaèných astronomic-kých objektù (Slunce, Mìsíce, planet) vùèihorizontálním souøadnicím na daném místìna povrchu Zemì lze pøedpovìdìt napø.osud èlovìka, jen� se v tom okam�iku nadaném místì narodil (horoskop-radix), pøí-padnì �e podobnì lze pøedvídat i osudystátù, lodí, letadel atd., co� by v dne�ní dobìteroristických a jiných hrozeb mohlo mítvelký praktický význam. Proti tomuto tvr-zení lze vznést nesmírné mno�ství záva�-ných námitek, z nich� aspoò tøi chci nynípodrobnìji rozvést.

Námitkavùèi historické zku�enosti astrologieSoudobí astrologové se rádi odvolávají nazmínìné dávnovìké zku�enosti svých pøed-chùdcù, ulo�ené do hermetických astrolo-gických spisù. Starovìká astrologie v�aknutnì nará�ela na dva problémy, tj. nepøes-nost v mìøení èasu a nepøesnost v mìøeníúhlových poloh. Chyby v urèení èasu po-mocí sluneèních èi vodních hodin dosaho-valy desítek minut za den a chyby v urèeníúhlové polohy hvìzd èi planet na oblozeasi 1 úhlový stupeò. Pøi tìchto nepøesnos-tech nelze objasnit paradox dvojèat, kteráse obvykle narodí v nìkolikaminutovýchintervalech, tak�e mají v rámci zmínìnénepøesnosti nutnì tý� horoskop, a pøestov naprosté vìt�inì pøípadù zcela odli�néosudy.

Dal�í problém spoèívá v tom, �e staro-vìká astrologie mohla v principu poèítatpouze s pìti planetami viditelnými oèima,kde�to pokrok astronomie od 18. stol. pøi-dal dal�í tøi planety, které proto nemohlybýt souèástí oné historické zku�enosti.

Dokumentaèní centrum èeského hermetismuZku�enost ukazuje, �e bádání v minulosti èeského hermetismu je velmi obtí�né. Dùvodem toho je nejen skuteènost, �e tato oblaststojí a patrnì v�dy bude stát stranou pozornosti historikù z povolání, ale hlavnì to, �e pøíslu�né materiály nejsou nikde cílenìarchivovány a zpracovávány.Dìjiny èeského hermetismu zhruba do roku 1948 zmapoval prof. dr. Milan Nakoneèný ve své knize Novodobý èeský hermetismus(Praha 1995). Nakoneèný doslova v poslední chvíli vyslechl pamìtníky a zpracoval dokumenty, které mìl k dispozici. Doba odroku 1948 do roku 1989 v�ak není zatím podchycena prakticky vùbec. Domníváme se, �e je tøeba pouèit se z minulosti a postarat seo to, aby doklady o duchovním usilování jedincù i skupin byly zachovány i pro budoucí generace. Proto v èervnu roku 2001 vznikloDokumentaèní centrum èeského hermetismu (DCÈH). V jeho èele stojí mladý èlovìk, jeho� knihovnické povolání zaruèuje od-borné zpracování archivních materiálù. Cílem DCÈH je doplnit chybìjící údaje o historii èeského hermetismu pøed rokem 1948,shromá�dit údaje o dosud nezpracovaném období mezi roky 1948 - 1989, a prùbì�nì dokumentovat vývoj èeského hermetismu poroce 1989. Obracíme se proto na v�echny, kteøí by nám v tomto zámìru mohli pomoci.Kontakt: Petr Kalaè - DCÈH (archiv), Královská obora 56, 170 76 Praha 7; kalacak@yahoo.com.

99DINGIR 3/2004

t é m a

Koneènì pak starovìcí astrologové ne-tu�ili, �e zemská rotaèní osa opisuje preces-ní kru�nici v periodì pøibli�nì 260 století.Jeliko� zvìrokruh je rozdìlen na 12 zna-mení, pøibli�nì za 22 století se rozejde polo-ha souhvìzdí zvíøetníku a astrologickéhoznamení o jeden úsek. Jeliko� astrologie jemnohem star�í ne� poèátek køes�anskéholetopoètu, èiní tento posuv v souèasnosti u�témìø dva úseky, tj. tzv. jarní bod, kterýv dobách poèátkù astrologie spadal do sou-hvìzdí Berana, byl v køes�anské éøe v sou-hvìzdí Ryb a brzy pøejde do souhvìzdí Vod-náøe (vìk Vodnáøe je ostatnì známou re-kvizitou hnutí New Age). Není jasné, jaktedy mohou astrologické pouèky odvozenépro polohy planet v tehdej�ích souhvìzdíchplatit i pro souèasnost, kdy se planety v té�ekonfiguraci vyskytují v úplnì jiných sou-hvìzdích.

Pro ilustraci uvádím, �e kdy� souèasnýastrolog napí�e, �e Slunce se nachází veznamení Støelce (22. 11. - 21. 12. bì�néhoroku), ve skuteènosti se Slunce mezi 22.a 29. 11. promítá do souhvìzdí �tíra, od 29.11. do 17. 12. do souhvìzdí Hadono�e (kteréastrologové vùbec mezi souhvìzdí zvíøet-níku nepoèítají!) a teprve od 17. do 21. pro-since je v tom Støelci! V r. 2002 se k tomupøidala je�tì dal�í komplikace, kdy� Saturnvstoupil 31. srpna do souhvìzdí Orionu(rovnì� nepatøícího mezi zvíøetníková sou-hvìzdí) a setrval tam a� do 21. listopadu.Námitka kvùli neopakovatelnostivzájemných poloh planetPøipus�me na chvíli, �e starovìcí astrolo-gové ze zku�enosti zjistili, �e urèité posta-vení planet opravdu jednoznaènì ovlivniloosudy konkrétních lidí, a tudí� opakováníté�e polohy by mohlo pøípadnì vést k té�epøedpovìdi pro osudy dne�ních lidí. Mo-derní výpoèty na výkonných superpoèíta-èích v�ak prokázaly, �e v rámci zmínìnéstarovìké pøesnosti poloh planet se tatá�konfigurace mù�e znovu vyskytnout v prù-mìru teprve za deset tisíc trilionù rokù(1022 let), co� je doba nesrovnatelnì del�íne� stáøí vesmíru øádu 10 miliard rokù(1010 let), resp. doba trvání sluneèní sou-stavy. Jinými slovy, ka�dá poloha planet,Slunce a Mìsíce pro daný okam�ik je nová,a nelze proto pøi výkladu horoskopu pou�ítjakoukoliv pøede�lou zku�enost.Námitka proti tvrzení, �e na vzdálenostiplanet od Zemì nezále�íFyzikální zku�enost uèí, �e jakékoliv silovépùsobení mezi tìlesy klesá se vzdáleností.

Gravitace i elektromagnetická síla dokonces druhou mocninou vzdáleností a tzv. slapo-vé síly (napø. pøíliv a odliv na moøi vlivemMìsíce èi Slunce) dokonce s tøetí mocni-nou vzdálenosti, èili tato závislost je vev�ech pøípadech velmi výrazná. Starovìkáastrologie mlèky pøedpokládala geocentris-mus v tom smyslu, �e ve�kerá kosmickátìlesa se otáèejí kolem Zemì po ideálníchkru�nicích, tj. �e jejich vzdálenost od Zemìje nemìnná, a proto lze pøi výkladu horo-skopu tento faktor bez následkù zanedbat.Dnes v�ak víme, �e situace je naprostoodli�ná; ve sluneèní soustavì platí heliocen-trismus, pøièem� dráhy planet jsou více èiménì výstøedné elipsy, v jejich� jednomohnisku se nachází Slunce (pøesnìji tì�i�tìsluneèní soustavy, ale to je zanedbatelnýrozdíl).

To znamená, �e vzdálenosti planet (ze-jména Merkuru, Venu�e a Marsu) od Zemìse bìhem doby mìní ve znaèných mezích(napø. u Marsu od 56 do 400 milionù km,èili v pomìru 7,14 : 1, tj. gravitaèní pùsobe-ní kolísá v pomìru 51 : 1 !), proto bychomoèekávali, �e to astrologové vezmou v úva-hu. Ka�dý astrolog v�ak takovou námitkudùraznì odmítá, proto�e tvrdí, �e ono tajem-né astrologické �pùsobení� vùbec nezávisína vzdálenosti planety od Zemì, nýbr�pouze na ji� zmiòovaných úhlových roz-teèích mezi pøíslu�nými astrologickýmitìlesy. To jsou ty proslulé trigony, kvadratu-ry, domy, aspekty, �vìdra� a dal�í zvýraz-nìné stupnì ekliptiky, které astrologovés pozoruhodnou umínìností poèítají a jimi�pak argumentují ve svých pøedpovìdích.

Jakkoliv je to z fyzikálního hlediskaabsurdní, pøipus�me na chvíli, �e tento ne-dokázaný astrologický pøedpoklad o ne-závislosti �pùsobení� na okam�ité vzdále-nosti planety od Zemì platí. Pak se lzeov�em ptát, proè mezi planety astrologovénezaøazují taková tìlesa jako tøi nejvìt�ídru�ice Jupiteru Ganymed, Kallisto a Io,které jsou vesmìs vìt�í ne� ná� Mìsíc, co�platí té� pro Titan u Saturnu, Titanii a Obe-ron u Uranu a Triton u Neptunu. Mimo-chodem, v�echny tyto dru�ice jsou podstat-nì vìt�í ne� planeta Pluto, je� je naopako polovinu men�í ne� Mìsíc (astrologickáLuna).

Je�tì vìt�í komplikaci v�ak astrologiizpùsobil nedávný pokrok astronomie, kdy�se podaøilo v roce 1995 objevit první extra-solární planetu u hvìzdy sluneèního typu51 Pegasi. Hmotnost této tzv. exoplanetyje dokonce vy��í ne� hmotnost Jupiteru.V tuto chvíli známe ji� na 125 exoplanet

RNDr. Jiøí Grygar, CSc. (*1936) pracuje v Centru èásti-cové fyziky Fyzikalního ústavu AV ÈR v Praze. Souèas-nì je pøedsedou Uèené spoleènosti ÈR a vicepreziden-tem Evropské rady skeptických organizací (ECSO).

o hmotnostech a� nìkolikanásobku hmot-nosti Jupiteru a minimálnì alespoò 2/3hmotnosti Saturnu - a na tyto objevy astro-logie vùbec nezareagovala! Jak lze potomvìøit horoskopùm zalo�eným na sledovánípouhých 8 planet s relativnì velmi nízký-mi hmotnostmi? Znovu pøipomínám, �e dlezákladní astrologické teze na vzdálenosti�planet� od Zemì prý vùbec nezále�í, tak�enení �ádný dùvod, proè bychom mìliupøednostòovat pouze planety na�í sluneènísoustavy.

Je pøitom zøejmé, �e astronomové za-tím objevili pouze povìstnou �pièku ledov-ce - je jisté, �e v Mléèné dráze (a to je poøádrelativnì blízké kosmické okolí Zemì!) seve skuteènosti nacházejí miliardy planet,které by podle astrologických zásad mìlyrozhodující mìrou ovlivòovat v�e, co sedìje na Zemi. Astrologie je zkrátka u� témìøètyøi století mrtvá a úsilí jejích pøíznivcùo jakousi postmoderní resuscitaci je marnéa popravdì docela smì�né. nLiteraturaTomá� Akvinský: Jsou nebeská tìlesa pøíèinou lidských

skutkù?, Universum 10/1993, str. 47.Marcel Grün: Je astrologie vìda?, Horizont, Praha 1990.Jiøí Grygar: Soumrak astrologie?, Zpravodaj Sisyfos 9 (2003),

è. 2-3, str. 1.Otakar Jelínek: Støedovìký vìdec a filozof o astrologii. Uni-

versum 10/1993, str. 44.Vladimír Vanýsek: Co nám mù�e øíci astrologie? in: Vìda

kontra iracionalita (ed. J. Heøt a L. Pekárek); Academia,Praha (1998), str. 9 - 35.

Který astrolog dostane Bludný balvantentokrát? - Jiøí Grygar pøi vyhla�ováníanticeny �Bludný balvan�.

Foto: Jiøí Nosek

100 DINGIR 3/2004

VÌCI MAJÍSVOU TVÁØRozhovor o hermetismu s Milanem Nakoneèným

Zdenìk Vojtí�ek

Prof. PhDr. Milan Nakoneèný (*1932) je psycholog a vysoko-�kolský uèitel, který dosáhl uznání i jako znalec hermetismu.V tomto oboru publikoval knihy Martinismus (1991), Lexikonmagie (1993), Smaragdová deska Herma Trismegista (1994),Novodobý èeský hermetismus (1995), Magie v historii, teoriia praxi (1999). Byl prvním pøedsedou Universalie, spoleènostièeských hermetikù, po jejím obnovení roku 1990.

VÌCI MAJÍSVOU TVÁØ

r o z h o v o r

Prof. Milan Nakoneèný.Foto: Zdenìk Vojtí�ek.

mi vzory (Jiøí Karásek ze Lvovic, EmanuelHauner a dal�í).Dnes se zdá být hermetismus zase po-pulární.Více populární je bohu�el povìreèný okul-tismus, profanovaná astrologie, komerènìzalo�ené sekty, lákající naivní zájemceo získání nadpøirozených sil. Existují v�aki skvìlá pùvodní i pøelo�ená hermetická dílaa vynikající èe�tí hermetikové, nejvýznam-nìj�ím z nich je nepochybnì zaslou�ilýa obìtavý vydavatel a skuteèný znalec Vla-dislav Zadrobílek, v egyptologii vzdìlanýJaromír Kozák, v �irokých historickýchsouvislostech orientovaný Bohumil Vurm,akademickým znalcem hermetismu je filo-sof Zdenìk Kratochvíl.Kdy� jste zmínil tu komerèní podobuhermetismu, mìl jste na mysli tøeba sou-èasnou záplavu horoskopù?Povìreèný okultismus zahrnuje ov�emi rùzné formy pseudohermetismu, jako jeprávì ona èasto výdìleènì provozovaná�astrologie�, prezentující se poèítaèovouvýrobou drahých horoskopù. C. G. Jungpojímal astrologii jako pozoruhodnou ty-pologii a první charakterologii a nìkterá jejípozorování byla i empiricky potvrzena. Aletak jako naprostá vìt�ina léèitelù prodávápochybné recepty na zdraví a vyléèení, pro-

dává mnoho souèasných �astrologù�pochybné povahopisy a zejména recep-ty na �tìstí.Astrologie je jedním ze tøí klasickýchhermetických oborù. Jak jsou dnesna tom dal�í dva?Alchymie byla v�dy pøedev�ím zále-�itostí duchovní transformace, nikolivýrobou zlata: Na�e zlato není zlatemlidu, napsal jeden z pøedstavitelù spir-ituální alchymie. Alchymie zkoumáhmotné transcendentno, je meta-fyzi-kou a meta-chemií a zná nepochybnìmnohá arkána tohoto druhu, tzn. astrál-ního èinitele v pøírodninách v�ehodruhu, �du�i rostlin� atd. Absurdní seto zdá být jen vyznavaèùm neopoziti-vistického scientistního dogmatismu,kteøí si neuvìdomují, �e svìt vìdy ne-podává úplný obraz svìta, �e je v nìmmnoho mezer a �e má své hranice, danévìdecko-empirickou metodologií. Po-dobnì je tomu s magií.Jak si tedy stojí dnes magie?Roger Bacon definoval magii jako

Jak rozumíte pojmu �hermetismus�?Hermetismus je esoterická nauka, nazvanápodle jejího klasika Herma Trismegista(øecké pojmenování staroegyptského bohavìdìní Thovta), jejím� jádrem je staro-egyptský esoterismus. Hermovi pøipisovanédílo bylo shrnuto do souboru traktátù na-zvaných Corpus Hermeticum, ale pravo-vìrní hermetikové odvozují jeho uèení zeSmaragdové desky, souboru nìkolika tezí,pøipisovaných také Hermovi.Jaký je obsah tohoto uèení?Struènì øeèeno má tøi základní znaky: pan-theismus, panpsychismus èi hylozoismus(v�e je �ivé a svým zpùsobem odu�evnìlé)a transcendentalismus (skuteènost neníomezena hranicemi na�í zku�enosti, tzn.vìdecko-empiricky chápaného èasu, pros-toru, vìcí a jevù).

Hermetismus je tedy prastará nauka,zalo�ená na pøesvìdèení o existenci jinýchsvìtù, ne� tìch, které se jeví na�í vìdeckéempirii, na mo�nosti komunikace s tìmitosvìty a skrytých korespondencích mezinimi, které - kromì jiného - vykazuje tváøvìcí (signatura rerum, zjevné znaky okult-ních vlastností vìcí). Ústøední roli tu hrajeastrál, �du�e svìta�, skrytý zdroj �ivotaa velký magický èinitel, na nìm� je zalo-�ena pøevá�ná èást hermetická praxe.Toto uèení bylo u nás velmi silné v dobìmezi svìtovými válkami. Proè?Zaèátek rozkvìtu èeského hermetismu,který dosáhl vrcholu ve tøicátých létechminulého století, je nutno hledat v osobnostia èinnosti barona Adolfa Leonhardiho zeStrá�e nad Ne�árkou, který mìl stykys mnoha významnými okultisty, zejména

teosofy a hermetiky z celé Evropy a byl za-svìcen do martinismu v Paøí�i samotnýmproslulým Papusem.

Martinismus, uèení �Neznámého filo-sofa� L. Claude de Saint Martina, bylo trestíhermetismu, který se pak po Èechách �íøilzejména prostøednictvím martinistickýchló�í a agilního a obìtavého organizátorai autora Otakara Grieseho. Nejvýznamnìj�ípøedstavitelé èeského hermetismu tøicátýchlet minulého století byli - jak uznal jedenz nich - v�ichni Grieseho �áky. Hermetis-mus k nám pronikal i díky spojení èeskýchsymbolistù-dekadentù s jejich francouzský-

101DINGIR 3/2004

O UniversaliiIdeou Universalie byl universalismus, protose jmenovala tak, jak se jmenovala. Byla tosice spoleènost èeských hermetikù, ale ne-uzavírala se vlivùm smìøujícím k syntézeesoterního vìdìní. V pøíslu�ném hesle Encyk-lopedie okultismu, filosofie a mythologie jeUniversalia charakterizována jako �neodvislánedogmatická spoleènost, pracující v zása-dách filosofického i hermetického universa-lismu� a jejím posláním je �propagace her-metismu a filosofie, syntetické studiumnábo�enských a okultních nauk v�ech smìrùa dob, aby byl posílen idealistický a duchov-ní proud v soudobé kultuøe�.

Dále se tu uvádí: �Universalismus jde zajedním hlavním cílem, Prapøíèinou nebo Bo-hem, k nìmu� cílí v�echno bytí po rùznýchindividuálnì vhodných cestách. Nezavrhuje�ádného nábo�enství, ani �ádné metodyk tomuto cíli vedoucí, jestli�e je dobrá a indi-viduálnì vhodná, Universalismus je pokládán nejen za filosoficko-hermetický názor,ale i za urèitou vy��í vývojovou fázi kritického badatele. Za hlavní realizátory univer-salismu jsou mimo jiné pokládáni farao Achuenaton (Amenhotep, IV. stol. pø. Kr.)a Platon, ze spoleèností nìkteré z gnostických, alchymisté, Bratrstvo Rù�e a Køí�e,SES, New Eulis.�

Lasenic, který je nepochybnì autorem tìchto slov, pak jinde (...) charakterizovaluniversalismus tìmito slovy: �Fanatické zápasy nábo�enské, filosofické a esoternízplodily podle tohoto zákona nový syntetický proud, jej� nazýváme universalismem.Universalismus jest porovnávací zpùsob nazírání na rùzné kultury, nábo�enství, filo-sofické smìry a metapsychickou praxi rùzných národù a èasù. Jeho stoupenci zapsalise ji� v nepamìtnu do knihy dìjin. Patøí k nim vìt�ina esoterních filosofù a nábo-�enských reformátorù... Chtìje ukázati na spoleènou pravdu v�ech smìrù nábo�enskýcha esoterních, stavìl pùvodní primitivní universalismus na symbolech spoleèných v�em.Nebo� ony jsou abecedou hermetismu... Kdyby chorobnì skeptický rozum pøelil sepøes víru, postavil si universalismus svoje �koly a chrámy a slouèil se ve spoleènos-tech pod rùznými jmény.�

Z knihy Milana Nakoneèného �Novodobý èeský hermetismus� (Vodnáø, Praha 1995), str. 94-96.O souèasné Univerzalii viz http://univerzalia.mysteria.cz

r o z h o v o r

�praktickou metafyziku�. Praktická evoka-tivní magie, její psychurgická forma, je v�akv podstatì praktickou metapsychologií.Vychází z pamìti �ivoèi�ného druhu homosapiens, stimuluje hluboké animální vrstvytéto pamìti, jejím� dùkazem jsou instinkty,podle Junga také archetypy. Znamená tedysestup do fylogenetických vrstev èlovìka -ale jeho vývoj není chápán evolucioni-sticky, resp. darwinisticky. Jako taková jeto velmi riskantní praxe, která pøivedla øadulidí do psychiatrických léèeben a k tragic-kému �ivotnímu konci.Dobøe, ale evokace dnes pøece nikdo ne-koná.To byste se divil, kolik evokací se konáa v jakém duchu! Podobnì jako u astrolo-gie tu dnes pøevládá egoistický, ziskuchtivýpøístup.Spoleèenství hermetikù je tedy hodnì �i-roké a rùznorodé. Projevuje se to i v Uni-versalii?Roku 1993 jsem u� na vedení Universalienekandidoval, proto�e jsem byl velmi zkla-mán èinností jejího vedení. Od té dobynejsem s touto spoleèností v kontaktu a ne-znám ani její vývoj a souèasný stav. Èest-nou výjimkou byl agilní a obìtavý Zadro-bílek, vydavatel a spiritus agens vynikajícírevue Logos.Co pro vás osobnì hermetismus zna-mená?Hermetismus je pro mne pozoruhodnádoktrína, spojená se vzru�ujícím dobro-dru�stvím objevování øady skrytých smys-luplných souvislostí �ivota, lidských osudù,má zvlá�tní poezii tajemna a napovìdìného,tu�ení jiného svìta. Pøe�ít du�evnì ubíje-jící a pro mne i existenènì tì�ké obdobínormalizace mi umo�nila právì víra v her-metické ideje, která pøiná�í jiné �ivotní per-spektivy, proto�e je vyznáním jinýchhodnot, ne� tìch, které nám nabízel �ivotv totalitì.A po pádu komunismu?Hodnì jsem se vìnoval psychologii, zava-zoval mne k tomu návrat k pøedná�kám navysoké �kole. Vydal jsem nìkolik knihz oblasti hermetismu, ale ty byly pøipravenyji� dlouho pøedtím. Je�tì bych rád vydaljednu, kterou pøipravuji u� velmi dlouho.Jinak se omezuji na èasovì nároèné stu-dium, zejména díla G. Evoly a jeho skupinyUr. Bytostný kontakt s hermetiky a her-metickým hnutím jsem ztratil. Kromì zá-

jmu o psychologii, hermetismus, literaturua novodobou historii mne zaujal postupnýa ji� neodvratný �zánik Západu�, posledníkøeèe jeho úpadku. A samozøejmì i tragi-komedie èeské politické scény.Jak jste se vlastnì k hermetismu dostal?Po maturitì jsem se v Èeských Budìjovi-cích seznámil s èlovìkem, který se stal mýmduchovním Mistrem. Potom jsem �el nej-prve �do výroby� a posléze �na vojnu�a kdy� jsem se vrátil, byl ji� mrtev. Nic-ménì mi dal základy, z nich� �iji dodnes.Trochu vlivu mìl i èerný romantismusgotických sklepení, tajemných komnata mnichù atd. Ale byla tu i ú�asná mo�nostsetkat se s Emanuelem Le�etickým z Le-�ehradu, Franti�kem Kabelákem a Josefem

Loudou-Theofanem Abbou. V 50. letechjsem za�il velké dobrodru�ství objevovánísvìta hermetikù, kteøí jsou také tak trochu�lidé zvlá�tního ra�ení�; výsledkem bylrukopis mé knihy Novodobý èeský herme-tismus, vydaný nejprve v samizdatu a roku1995 kni�nì.K hermetismu se teï chcete vrátit dal�íknihou. Co vás na nìm tak fascinuje?Je to ú�asný kulturní jev, který pøe�il celátisíciletí a jak jsem u� øekl, je to zvlá�tnídruh fascinace transcendencí, tu�ením, �eza obzory �vìdeckého pojetí svìta� jsouje�tì nepopsatelné krajiny transcendentna.Dìkuji za rozhovor.

První strana jediného èísla �organi-saèního vìstníku� Herold, který vy-dala Universalia v lednu 1933.

102 DINGIR 3/2004

i n f o - s e r v i s

�idési pøipomínajíznièení chrámùJERUZALÉM 27. èervence - Izraelská po-licie dnes zakázala �idùm vstup na jeruza-lémskou Chrámovou horu z obavy, �e �i-dov�tí extremisté se zde chystají spáchatatentát. �idé si dnes pøipomínají dvì kata-strofy svých dìjin - znièení prvního a dru-hého chrámu. Oba stávali právì na Chrá-mové hoøe.

�idé se v památný den ti�a be-av, nebo-li devátém dni pátého mìsíce �idovskéhokalendáøe, modlí u Zdi náøkù na jihozápadnístranì Chrámové hory. V pondìlí veèer sezde se�lo na 8000 vìøících a dnes je�tì více.Policie k ostraze místa nasadila posily.

Extrémnì pravicová skupina VìrníChrámové hory po�ádala úøady, aby smìlau pøíle�itosti ti�a be-avu polo�it základníkámen ke tøetímu chrámu, který má podletéto organizace vzniknout na prostranstvíhory, kde nyní stojí islámské me�ity. Me�i-ta Al-Aksá je tøetí nejposvátnìj�í místo is-lámu a správa této èásti Jeruzaléma byla jed-ním z nejobtí�nìj�ích bodù dosavadníchizraelsko-palestinských mírových jednání.

�idé mají pøístup na Chrámovou horuza normálních okolností v dobì, kdy se ne-konají muslimské modlitby. Za �ádnýchokolností zde ale nesmìjí poøádat veøejnáshromá�dìní, jak Vìrní Chrámové horyplánovali na dne�ek. Na místo chtìli polo�it�estitunový kámen jako základ pøí�tího�idovského chrámu. ...

Vládní radavaruje pøedprotidrogovoukampaníscientologùPRAHA 27. èervence - Program �Øekni NEdrogám, øekni ANO �ivotu� nemá podlevládní rady zabývající se problematikoudrog za cíl sní�ení poètu narkomanù, alespí�e �íøení názorù scientologù a matení�iroké veøejnosti. Kampaò scientologùzu�uje prevenci na pouhé podepisovánípetic o mìstech bez drog, øekl dnes ÈTKøeditel sekretariátu Rady vlády pro koordi-naci protidrogové problematiky Josef Radi-mecký.

Mluvèí scientologù Jiøí Voráèek po-va�uje stanovisko sekretariátu rady za ryzeúèelové. Nikdo z rady se o tuto akci aktiv-nì nezajímal, a nemohli mít tedy pøístupk výsledkùm programu, sdìlil ÈTK. Vzhle-

je my�lenka multikulturalismu, kterou vlá-da propaguje jako oficiální doktrínu ji�témìø padesát let a která ji� zakoøenilav �ir�ích vrstvách spoleènosti. I minaret jezde vítán, aèkoli lidé jinak chodí do koste-la stále ménì a ménì. Me�it zde v poslednídobì vyrostlo více ne� sto. Ale i tady mátolerance své meze a otázka, kudy vést de-markaèní èáru, by mohla být o�ehavá,zvlá�tì kdy� do zemì pøichází stále vícepøistìhovalcù ze spoleèností s naprosto roz-dílným hodnotovým systémem, pí�e listNew York Times.

Skupina nazvaná Kanadská muslimskáspoleènost tyto hranice testuje tím, �ezalo�ila Islámský institut civilního práva,který by mìl aplikovat islámský právní øád�arí�a na spory týkající se vlastnictví, dì-dictví, man�elství a rozvodù.

Mo�nost, �e by zde �arí�a otevøenì pù-sobila, vyvolává zásadní rozpor, který setoèí kolem problému nepøíjemného pro ja-koukoli liberální spoleènost s rostoucí mus-limskou populací: Mù�e pøevá�nì køes�an-sko-�idovská spoleènost spoléhat na to, �eislámská nábo�enská pravidla ochrání prá-va v�ech jedincù? Muslimská skupina jed-ná na základì ontarijského provinèníhozákona z roku 1991, který dal nábo�enskýmorgánùm pravomoc soudit obèanské sporyza pøedpokladu, �e lidé �ádají o rozsouzenídobrovolnì a mohou se proti rozhodnutíkdykoli odvolat u kanadských soudù.

�idé a køes�ané do tohoto zákona zahr-nuli pomìrnì malé mno�ství otázek, kterése nemusejí øe�it prostøednictvím soudù.Rabínové povolovali nábo�enské rozvody,rozhodovali o otázkách týkajících se ko�erstravy a soudili obchodní spory. Øímsko-katolická církev mohla anulovat sòatkya jiné církve øe�ily spory týkající se nevhod-ného jednání duchovních nebo rùznýchpenì�ních roztr�ek. Islámský institut v�akchce, aby imámové a sudí rozhodovalio mnohem �ir�í �kále problémù.

Sedmasedmdesátiletý Syad MumtazAlí, islámský právník a uèenec indickéhopùvodu, který je hnací intelektuální silouinstitutu, øíká, �e muslim nemù�e být mus-limem, nedodr�uje-li �arí�u. �Muslimové�ijí v zásadì jiným zpùsobem �ivota, ne�je tenzápadní, sekularizovaný,� vyjádøil sev rozhovoru. �V�e, co dìláme, se øídí ná-bo�enským zákonem.�

Pro Alího je naprosto pøirozené, �e syndostane dvakrát vìt�í dìdictví ne� dceraa �e mu� má automaticky právo na rozvod,zatímco �ena ne. Muslim�tí sudí je�tì nevy-nesli jediný veøejný rozsudek, ale je jisté,

dem k tomu, �e rada nemá o projektu �ádnéinformace, prezentuje tisku zkreslené zprá-vy, dodal. Rada má k programu, který sek-ta poøádala bìhem leto�ního i loòskéhoèervna, v podstatì dvì hlavní výhrady.

�V øadì zemí jsou scientologové vnímá-ni negativnì jako sekta, v nìkolika zemíchjsou dokonce zakázáni, napøíklad v Nì-mecku,� uvedl Radimecký. Je tedy podlenìj otázkou, nakolik chtìjí scientologovésvou aktivitou pøispìt ke sní�ení poètuu�ivatelù drog, nebo zda se pouze sna�ízískat publicitu a etablovat se v èeské spo-leènosti.

Podle nìmeckého tisku mohli být sci-entologové v minulých letech sledovániSpolkovým úøadem na ochranu ústavy(kontrarozvìdkou). Správní soud v Berlínìale loni rozhodl, �e pøípadný dozor je pro-tiprávní, nebo� kontrarozvìdce chybí kon-krétní poznatky o protiústavních snaháchscientologù. Ministr vnitra Otto Schily v�akpøesto letos zaøadil scientology mezi �orga-nizace odporující ústavì�, napsal v èervnudeník Die Welt.

Druhým problémem je podle Radimec-kého provádìní scientologického proti-drogového programu. Rada mu vytýká, �enení v souladu se základními po�adavky naprimárnì-preventivní programy, mezi kterépatøí dlouhodobost a systematiènost, ná-vaznost na dal�í aktivity nebo odborná kva-lifikace. Scientologové oslovují starostymìst kvùli podepisování petic a prevencizu�ují na pouhé deklarace, míní Radimec-ký. �Kampaò dává fale�nou informaci ve-øejnosti, �e se problémy odstraní pouhýmpodpisem,� uvedl.

Materiály scientologù také podle nìj ob-sahují zavádìjící a vìdecky nepodlo�enátvrzení. Souèástí leto�ního protidrogovéhoprogramu scientologù bylo prohlá�ení Mìs-ta bez drog, ke kterému se podpisem pøipo-jila øada pøedstavitelù obcí. ...

Podstatné èásti dokumentù, které se tý-kají této kauzy, otiskujeme na str. 107v rubrice �zprávy�.

New York Times:Muslimovév Kanadìchtìjí uplatòovat�aríuTORONTO 10. srpna - Má-li se kimononebo kuøe na kari nakonec pøipojit ke ka-nadským národním znakùm, jako jsou ja-vorový list, hokejka a bobr, budi�. Taková

103DINGIR 3/2004

�e Kanada by nikdy nepøipustila kame-nování nevìrných man�elek nebo uøezávánírukou zlodìjùm, co� jsou tresty pøípustnév té nejextrémnìj�í variantì práva �aría.Odpùrci øíkají, �e �arí�a popírá kanadskouChartu práv a svobod, která zaji��uje rovno-právnost �en a mu�ù.

Podle kanadského rodinného práva majínapøíklad mu�i a �eny stejné nároky na dì-dictví a majetek nabytý bìhem man�elství.... Podle kritikù �arí�i by byly muslimské�eny svých práv zbaveny, nebo� i po pøi-stìhování do cizí zemì �ijí èasto v izolaciod �ir�í spoleènosti a jsou zcela závislé namu�ích, kteøí jim øíkají, co mají dìlat. ...

�Nevím, jak by to mohlo být dobrovol-né, kdy� jsou v�echny ty �eny z Pákistánu,Indie a Afghánistánu dr�eny v izolaci svýchkomunit, neuèí se anglicky a s vnìj�ím oko-lím komunikují pouze skrze své man�elya rodiny svých man�elù,� øíká �ahíra Ha-fazová, anesteziolo�ka egyptského pùvodua pokladnice torontské poboèky Kanad-ského výboru muslimských �en. ...Ministerstvozaregistrovaloprvní muslimskounábo�enskouobecPRAHA 2. záøí - Ministerstvo kultury zare-gistrovalo první muslimskou nábo�enskouspoleènost v Èeské republice. ...

�Je to velmi dùle�itý krok k tomu, aby-chom získali stejná práva jako má vìt�inaji� registrovaných køes�anských církví, �i-dovská obec a dal�í nábo�enské spoleènos-ti,� uvedl pøedstavitel Islámské nadacev Praze Vladimír Sáòka. ...

V Èesku jsou zatím dvì me�ity, jednav Praze a jedna v Brnì. V Teplicích se mìlaletos zaèít budovat tøetí. Arabský investorchtìl v lázeòském mìstì, kde se roènì léèína tisíc Arabù, postavit luxusní hotel s kul-turním centrem a muslimským svato-stánkem. Od svého zámìru ustoupil kvùliprotestu místních obyvatel, kteøí zorgani-zovali petici proti stavbì a sesbírali 4500podpisù. Podobný projekt mìl být reali-zován i v Orlové na Karvinsku. Tamní rad-ní ale nakonec stavbu me�ity nepovolili.Dùvodem byla nedùvìryhodnost orga-nizace Islámský svaz, která ji zastøe�ovala.Starosta mìsta dokonce jednal v Prazes velvyslancem Saúdské Arábie. Ten opa-kovanì zdùraznil, �e neexistuje �ádný saúd-ský projekt týkající se výstavby islámskéhocentra v Orlové.

USA:v Saúdské Arábiineexistujesvobodanábo�enstvíWASHINGTON 15. záøí - Spojené státydnes obvinily svého blízkého spojence naBlízkém východì, Saúdskou Arábii, z hru-bého poru�ování nábo�enské svobody.Saúdská Arábie byla poprvé zaøazena naseznam zemí, které podle amerického mi-nisterstva zahranièí �mimoøádnì ostøe�poru�ují nábo�enskou svobodu a mohouproto proti nim být zavedeny sankce.

Dnes zveøejnìná zpráva ministerstva za-øazuje na tento seznam poprvé Vietnama Eritreu a stejnì jako loni i Barmu, Èínu,Kubu, Írán a Severní Koreu.

V Saúdské Arábii svoboda nábo�enstvíneexistuje, není uznávána a chránìnazákony, uvádí dokument amerického minis-terstva hodnotící situaci v tomto smìru pocelém svìtì. �Základní nábo�enské svo-body jsou upírány v�em kromì tìch, kdose hlásí ke státem prosazované verzi sun-nitského islámu,� tvrdí zpráva. Ve Vietna-mu se podle ní zhor�ily podmínky zejménapro protestanty a nezávislé buddhistya v Eritreji vláda perzekuuje rùzné køes-�anské skupiny. ...Sikhský turbanjako�vedlej�í �koda�zákona o �átcíchve FranciiPAØÍ� 8. záøí - Malá sikhská men�ina veFrancii je rozèarována. Kontroverzní zákonzakazující ve veøejných �kolách nápadnénábo�enské symboly toti� dopadl i na nia nìkolik sikhských chlapcù nemohlo na-stoupit do �kol v tradièních turbanech.

Zákon zakazuje nápadné nábo�enskésymboly v�eobecnì a ponechává na vedení�kol, jak pøísnì ho uplatní. Øeditelé nì-kterých �kol tak sikhské chlapce nepustilido tøíd ani v redukované podobì turbanu,aby pøede�li otázkám typu �proè turban anoa muslimský �átek ne�.

Sikhové øíkají, �e turban není symboljejich nábo�enství, ale praktická souèástobleèení, která kryje jejich nikdy nestøíhanévlasy - ty jsou nábo�enským symbolem.

Sikhské sdru�ení mluví o dvaceti spor-ných pøípadech, co� je relativnì mnoho,vezme-li se v úvahu, �e sikhù je ve Franciijen asi 7000. Muslimù je kolem pìti mili-

i n f o - s e r v i s

onù, a pøitom dnes ministr �kolství FrançoisFillon hovoøil jen o 100 a� 120 muslim-ských dívkách, které dál odmítají ve �kolesundat tradièní �átek. (Jedna z nich se do-konce rozhodla dostudovat radìji v Belgii.)...

Jeden pøedstavitel �kolských odborùøekl listu Libération, �e pøípad sikhskýchturbanù ilustruje �celou vnitøní rozpornostzákona, který byl pøijat proto, aby byly ve�kolách zakázány muslimské �átky, alenepøiznává to. Aby se nemohlo øíct, �e jediskriminaèní, byly do nìho vèlenìny �i-dovské jarmulky, velké køí�e a tak dále. Alepøípad sikhù se nedá rozmotat.� ...

Z informaèního servisu ÈTKvybral a zprávy zkrátil Zdenìk Vojtí�ek.

Rozmotat sikhský turban není pro Fran-cii zrovna snadné...

Ilustraèní foto: archiv.

104 DINGIR 3/2004

r e c e n z e

o satanismua èiernej mágii

Josef Veselý: SatanismusNakladatelství Vodnáø, Praha 2003,viazané, 252 strán textu, farebná obrazováprílohaJosef Veselý: Lucifer a LilitNakladatelství Vodnáø, Praha 2003,bro�ované, 60 strán textu vrátane èierno-bielych ilustrácií a reprodukciíV minulom roku sa dostali na pulty kníhku-pectiev dve knihy v èiernom prebale. Obepochádzajú z pera èeského magika a okul-tistu Josefa Veselého.

Prvá z nich s názvom Satanizmus oslovína prvý poh¾ad asi len záujemcov o èaro-dejníctvo, mágiu a okultné vedy vïakaobálke s fotografiou oltára s lebkou. Hlav-ným zámerom autora bolo v�ak predostrie��irokej verejnosti �pravdivý� obraz o tom-to my�lienkovom hnutí a �ivotnom �týle,aby si spoloènos� uvedomila vlastné pred-sudky a zbavila sa ich.

Kniha je rozdelená do viacerých èastí.Prvou z nich je historický preh¾ad predstávo postave Satana èi Diabla od zoroastriz-mu cez najväè�ie monoteistické nábo�en-stvá a� po slobodomurárov a (pod¾a auto-ra) dva najvplyvnej�ie prúdy, ktoré sa u�samé nazývajú satanistickými (Chrám Sé-tov a Cirkev Satanova). Ich uèenie je pod-robne rozoberané v nasledujúcich dvochèastiach (Ideológia a Súèasná prax). Záve-reènú èas� publikácie tvorí poh¾ad na èeskúsatanistickú scénu a jej najvýznamnej�ieosobnosti.

Josef Veselý sa sám pasoval do rolevýskumníka, keï�e je pod¾a vlastných slovve¾mi znepokojený súèasnou situácioua ignoranciou historikov nábo�enstva a re-ligionistov témy satanizmu. Postupoval pre-to svojskou metódou: v prvej èasti svojejknihy èitate¾ovi ponúkol vybrané èastiz vynikajúcich publikácií, o. i. AlfonsoM. di Nola: Ïábel a podoby zla v dìjinách

lidstva (Volvox Globator, Praha 1998) èiGerald Messadié: Obecné dìjiny Ïábla (vy-�lo v nakladate¾stve Odeon, Praha 1996).V èastiach rozoberajúcich Cirkev Satano-vu a Chrám Sétov, kde autor predstavujeich ideový základ, hierarchické usporia-danie a rituály, uvádza aj mno�stvo neko-mentovaných úryvkov z ich nosných dielvrátene viacmenej náhodne vyberanýchopisov rituálov.

Èeskú satanistickú scénu prezentujepomocou vybraných èastí zo spisov naj-známej�ích èeských satanistov. Nechal ima� príli� ve¾ký priestor a o vlastnom vý-skume, ktorý autor viedol prostredníctvomkore�pondencie i internetu s jedincami za-oberajúcimi sa satanistickým uèeníma okultizmom, bohu�ia¾ nepodáva dosta-tok informácií, ktoré by mohli by� tým naj-zaujímavej�ím, èo by takáto publikáciamohla ponúknu�.

V tejto poslednej èasti knihy, konkrétnev kapitole Satanizmus v hudbe, dal Veselýslovo hudobnému vydavate¾ovi a publicis-tovi Ladislavovi Olivovi. Ten sa pokúsilo zhodnotenie svetovej a hlavne èeskejrockovej scény od poèiatkov �týlu zvanéhoheavy metal podnes. Svoju pozornos� za-meral ako na texty skladieb, tak aj na cel-kové vystupovanie a symboliku pou�ívanújednotlivými hudobnými formáciami.L. Oliva si ale ve¾mi zadal, nako¾ko semzaradil aj hudobné skupiny nemajúce s my�-lienkami satanizmu vôbec niè spoloèné.Príkladom je o. i. plzenská skupina Trol-lech oznaèujúca svoju produkciu ako �les-ný black metal�, ktorá so satanistickýmuèením ani len v prezentovaní sa nemá nièspoloèné.

Vydanie knihy Josefa Veselého Satanis-mus by malo by� prínosom pre spoloènos�,ktorá o tomto fenoméne nemá �iadne in-formácie a médiá ich v dostatoènej mierea uhloch poh¾adu neposkytujú. Autor

chcel poveda�, �e toto hedonis-tické uèenie sa nepokú�a o jej de-�trukciu, ale iba o rast jednotliv-ca, ktorý pre svet nepredstavujehrozbu, akurát svojským spôso-bom poukazuje na otázky, ktoréotázkami dávno prestali by�a stali sa skostnatelými dogma-mi. Kniha bohu�ia¾ postrádadostatoèný vedecký odstupa ve¾mi chýbajú aj komentáresamotného autora.

�túdia Lucifer a Lilit (písané zásadnev poèe�tenej verzii bez závereèného �h�)má by� príspevkom autora k problematikemágie, ktorá niekedy býva oznaèovaná akoèierna. Postava Lucifera tu symbolizujemu�ský pól, Lilit zastupuje �enskú polari-tu. Autor sa pod¾a vlastných slov sna�ilpoda� tieto témy v súvislostiach mytolo-gických aj psychologických, aj keï posled-ne menovaných aspektov je dos� málo.

Publikácia sa delí na dve èasti; prvápojednáva o Luciferovi, druhá, pod¾aoèakávania, o Lilit. Sú zoradené ved¾a sebabez akéhoko¾vek prepojenia. Ka�dá èas�predstavuje poòatie danej postavy, arche-typu v rôznych mytologických systémoch(opä� autor výrazne èerpal hlavne zo spo-mínaných diel Messadiého, di Nolu a Sta-nislasa de Guaita; bohu�ia¾ zas bez vlast-ných komentárov). Autor zdôrazòuje her-metické aspekty oboch postáv so zvlá�tnymprihliadnutím k praxi ceremoniálnej mágie.Preto pribli�ne polovicu ka�dej èasti tvoriaskrátené verzie invokaèných a evokaènýchrituálov Lucifera a Lilit.

Napriek urèitejnevedeckosti spisymagika Josefa Vese-lého predstavujúv na�ej aglomeráciinieèo nové a mo�noich pova�ova� do istejmiery za prínos takpre praktikov mágie,pre verejnos� ako aj

pre �túdium okultizmu a nových nábo�en-ských smerov. nJana Mannová

Èást následující recenze vy�la u� v posled-ním èísle Dingiru, technickým nedopat-øením ale nebyla vyti�tina recenze celá.V tomto èísle chybu napravujeme a auto-rovi i ètenáøùm se omlouváme. redakceSouhrnnìa solidnìo souèasnéreligiozitì

Zdenìk Vojtí�ek:Encyklopedie nábo�enských smìrùv Èeské republicePortál, Praha 2004, 462 strany.I kdy� u významných nábo�enských smìrùa tím v celkovém souhrnu pokraèuje poklespoètu lidí, kteøí se hlásí k nìjakému vyzná-Tradièním satanským oltáøem je nahá �ena, tvrdí

Veselý v obrazové pøíloze své knihy.

Podrobnou recenzi na Veselého knihu �Satanis-mus� otiskl ji� minulý Dingir 2/2004, str. 66-67.

105DINGIR 3/2004

r e c e n z e

ní, je u� dnes jasné, �e nábo�enství neníodepsané. Spí�e se individualizuje a mìnísvou podobu. Men�í a relativnì nové kon-fese se udr�ují nebo mírnì rostou. Alterna-tivní, dosud neusazené proudy dokonce ros-tou rychlým tempem. Lidé, kteøí se spo-léhají na útr�ky informací, pokládají sou-èasnou nábo�enskou scénu za panoptikum,èi se nových hnutí bojí, nebo v nich zasevidí v�elék na civilizaèní potí�e. To je situ-ace, kdy v�ichni potøebujeme uspoøádanéa spolehlivé informace.

Souèasnou religiozitu se sna�í analyzo-vat zejména ze sociologických hledisekDu�an Lu�ný ve své publikaci Nová ná-bo�enská hnutí. Spí�e popisnì k nim pøi-stupuje David V. Barret v knize vydanéu nás pod titulem Sekty, kulty, alternativnínábo�enství, kniha v�ak vystihuje ve svém�est let starém èeském vydání spí�e západo-evropskou a americkou situaci. Èeský,v Bratislavì pùsobící vydavatel F. R. Hra-bal s pøispìním èeských odborníkù z rùznìhodnotných pramenù shromá�dil a abeced-nì uspoøádal informace o více ne� 3000nábo�enských a podobných uskupeníchz celého svìta v díle Lexikon nábo�enskýchhnutí, sekt a duchovních spoleèenství.

Do této situace vstupuje èeský specia-lista na nové nábo�enské smìry PhDr.Zdenìk Vojtí�ek novou publikací. Navazu-je na dosavadní informace novým zpraco-váním tématu. Na toto zásadní dílo o 462stránkách se autor pøipravoval men�ímipublikacemi, zejména Netradièní nábo-

�enství u nás (1989). Autor pravdìpodob-nì neèerpal jen ze stovek publikací uvede-ných v soupisu literatury na s. 403-422nýbr� také zpracoval bohatý materiál shro-ma�ïovaný po deset let v prostøedí Spo-leènosti pro studium sekt a nových ná-bo�enských smìrù.

Aè se nová kniha nazývá Encyklopedienábo�enských smìrù v Èeské republice,není podle oèekávání øazena abecednì,nýbr� systematicky. Autor tøídí skupinya smìry pro pøehlednost do okruhù, pøièem�v nìkterých pøípadech se konstrukce celéhookruhu nebo zaøazení jednotlivé skupinydo nìj jeví jako diskutabilní. Podtitul knihyNábo�enství, církve, sekty, duchovní spo-leèenství reaguje na dosavadní literaturu.Vydání knihy se ujalo nakladatelství Portála po del�ím váhání ji uvedlo na trh v bøeznu2004.

Autor se zabývá historií nábo�enskýchsmìrù ve svìtì a u nás spí�e ilustrativnìa okrajovì. Dùle�itá je pro nìj jejich souèas-nost. Tu je v�ak velmi nesnadné pojednats patøiènou nepøedpojatostí. Bro�ureka èlánkù, v nich� se jednotlivé nábo�enskésmìry vzájemnì napadají a nadávají si dosekt, je plno. Podobné je to s texty, v nich�si staøí známí odpùrci nábo�enství vzali zacíl zejména nábo�enské men�iny, proto�ety jsou v dne�ní situaci samozøejmì snad-nìj�ím terèem, ne� velká nábo�enská usku-pení spjatá s politikou. Bohatá je i nabídkanovinových èlánkù nebo vystoupení v roz-hlase a televizi, pro které platí i kolem ná-bo�enského tématu cynická zásada dobrázpráva - �ádná zpráva. Aktuálním úkolempodle v�eho je zachovat rovnováhu meziochranou religiózních minorit pøed politic-kými, �urnalistickými, právnickými, poli-cejními a v�emo�nými byrokratickýmiútoky na jedné stranì a péèí o lidi zasa�enédestruktivním vlivem nábo�enství na stranìdruhé. Vojtí�ek se v uplynulém desetiletípropracovával k této zdravé rovnováze.V recenzované knize se mu to v mnoha pøí-padech daøí. Ka�dému ze smìrù se sna�ívìnovat nejprve vìcný popis, èasto s ukáz-kami z jejich textù a na to navazuje kapi-tolka nazvaná v�dy Diskuse. V ní se uvádìjírùzné názory, vèetnì kritických a odmí-tavých.

Pøi obrovském mno�ství faktù obsa�e-ných v knize se nemù�eme divit, �e se dotextu vloudily nepøesnosti. Jako sídlo leféb-vristického centra bývá v�dy uvádìno �vý-carské mìsto Econe, nikoli Rickenbach(s. 53). Slezská evangelická církev sotva máv souèasnosti kolem 35 000 èlenù (s. 70),

kdy� pøed tøemi lety pøi posledním sèítánílidu se k ní hlásilo 14 038 obyvatel. Maz-daismus dnes ne�ije jen v Indii (s. 77),nýbr� i ve své vlasti, v Íránu, v okolí mìstaYazd mezi tamními Kurdy. Odhaduje se,�e jde o nìkolik desítek tisícù vyznavaèùv pøevá�nì muslimské zemi. Sotva lze mlu-vit o Swedenborgovì neortodoxním výkla-du Bo�í trojice (219); trojièní pojetí Bohaprostì výslovnì odmítá. Jedinou Bo�í oso-bou je Je�í� Kristus.

Rùzné údaje se bìhem pøípravy knihyzmìnily. V èele Evangelické církve aug-sburského vyznání v Èeské republice ji�není Andrej Hliboký (s. 71), nýbr� (od1. ledna 2003) Du�an Tillinger. Sídlo An-throposofické spoleènosti v ÈR se u� pøednìkolika lety pøesunula z Petr�ílkovy 2485(s. 234) do ulice Na vr�ích 1490/3. Ne-aktuální jsou té� informace o rabínechv Èesku na s. 138-139.

Ètenáøe èasto pøekvapí autorovo tøídìníjevù, jim� se vìnuje. Mimoøádnì pøetí�enouse jeví kategorie Západní esoterismus.Hnutí Nového vìku nebo Teozofie k nìmupatøí men�í èástí své agendy, ufologie snadvùbec. Co vede Z. Vojtí�ka k zaøazení rosi-kruciánù, svobodných zednáøù a mystikùk Filantropickým spoleènostem? Nakolik jeCarl Gustav Jung s teozofií my�lenkovìspøíznìn a nakolik se k ní mù�e øadit, jakby se zdálo podle s. 242? U scientologie(s. 258-261) a Silvovy metody (261-263)mù�eme hledat vzdálené souvislosti se zá-padním esoterismem, ale bì�nì se øadík hnutím lidského potenciálu, k nim� jeEncyklopedie pøekvapivì neøadí.

Obsáhlá Vojtí�kova kniha je pøes dis-kutabilní klasifikaci jevù, navzdory obèas-né autorovì jednostrannosti v hodnocenía bez ohledu na nìkolik neaktuálních èinepøesných informací solidním, u�iteènýmzdrojem informací. Poslou�í jako uèebnicea praktická pøíruèka. Mù�e pøispìt k vyrov-nanému a klidnému hodnocení souèasní re-ligiozity veøejností. Budeme-li si její infor-mace doplòovat a podle potøeby ovìøovat,máme v rukou silný nástroj. Zmínìnáspoleènost, jejím� je autor význaèným pøed-stavitelem, se také díky této knize mù�eposunout je�tì o nìkolik dal�ích dlouhýchkrokù od poku�ení být polemicky vyhro-cenou, ideologicky zabarvenou antisektáø-skou organizací k poloze akademického,by� ne ryze teoretického pracovi�tì pro stu-dium souèasné religiozity a mezinábo�en-ských vztahù.

nIvan O. �tampach

U� jsi také v Encyklopedii?Ilustraèní foto: archiv.

106 DINGIR 3/2004

Prvníèarodìjnickýobchod v Praze

Na podzim roku 2003 byl v Praze v Rytíø-ské ulici otevøen obchod s oficiálním náz-vem Svara�s Hexenladen, neboli První èa-rodìjnický obchod Praha. Obchùdky to-hoto typu v na�í metropoli existují ji� øadulet, ale èe�tí vyznavaèi esoteriky se obvykleradìji za�ti�ují vìdeckouterminologií, proto�e slovo�èarodìjnictví� má u násponìkud pejorativní ná-dech zavánìjící teatrálnos-tí a �arlatánstvím. MajiteléPrvního èarodìjnickéhoobchodu, pan Martin Weila sleèna Sabina Gradi-schnik (Svara), jsou obèanéNìmecké republiky, a takzvolili pøístup obvyklýv západní Evropì, kde selidé neváhají takto oznaèit.

V propagaèních mate-riálech se pí�e, �e paní Sva-ra patøí mezi �pièku evrop-ských èarodìjnic a vlastnísí� nìkolika èarodìjnic-kých obchodù v Rakouskua Nìmecku. Dále je prezentována jakoveleknì�ka neopohanské tradice Wicca,zasvìcenec jistého Nava�ského indián-ského kultu a pøedev�ím pak kultu santeriaa voodo.Vydala vlastním nákladem i nì-kolik knih.

Èarodìjnický obchod nabízí �iroký sor-timent zbo�í z mnoha oblastí tajného vì-dìní, bílé a èerné magie a zejména kultusanteria, jeho� magické oleje, svíèky a solitvoøí nepøehlédnutelnou èást nabídky. Dálepak jsou tu slu�by �amanù, èarodìjnic a lé-èitelù od výkladù karetpøes poradnu a� po rituálnípraxi.

Pøi svém pùsobenív obchodì jsem velmirychle zjistila, �e zde má jítv první i poslední øadìo komerèní úspìch. Praxev krámku odhaluje zají-mavé pozadí výroby pro-dávaných magických in-grediencí. Napø. svíce,oznaèené �títkem �Po�eh-náno Svarou�, byly vyrá-bìny z tìch nejlevnìj�íchsurovin bez jakéhokolivpøispìní hlavní èarodìj-

NA PØÍ�TÌMezinárodní skupina s názvem Buddhis-mus Diamantové cesty, o ní� referujeme

na této stránce, je na�ím nejvìt�ímspoleèensvím

tibetského buddhismu.Donedávna u nás okrajové, dnes

pomìrnì silné alternativní nábo�enstvíbude tématem pøí�tího èísla Dingiru.

nice. Magická sùl pak vznikala pouhým pøe-sypáním bì�né koupelové soli do sáèkus nápisem �Magische salz�. Pùvodní magic-ké oleje od americké firmy Anna Riva sezaèaly postupnì nahrazovat levnìj�í varian-tou oznaèenou stejnou etiketou, ov�em vy-robenou v èeských tiskárnách. Odpovìdí naprotesty byla obvykle vìta: �Tohle je byz-nys, a� budu dìlat èarodìjnictví jako hob-by, tak vám dám vìdìt.�

Na jaøe se provozo-vatelé obchodu pokou-�eli zalo�it nejdøívepoboèku Církve satana,pozdìji - kdy� zjistili, �eèeská poboèka u� 13 letexistuje - poboèku sa-tanského øádu Chrámtemnoty (Temple ofDarkness). Oficiálnímèasopisem øádu mìl býtèasopis Temple. Prvníèíslo vy�lo náklademdvou tisíc kusù ve dvouverzích (podle podílureklamy). Na ètyøia-�edesáti stranách bylyèlánky ve tøech jazy-cích, zabývající se pøe-vá�nì magií. Dal�í èís-

lo bylo zastaveno pøed odesláním do tisku.n

Linda Hrube�ová

lama ole nydahlv praze

Ve dnech 21.-23.6. opìt nav�tívil na�i re-publiku vedoucí pøedstavitel populární �ko-ly Buddhismu diamantové cesty lama OleNydahl. Veliký prostor levého køídla Prù-

myslového paláce napra�ském Výstavi�ti sebìhem tøí dnù stal dìji�-tìm Nydahlových pøed-ná�ek i udílení iniciací,jemu� byl v dal�íchdnech pøítomen i XVII.karmapa.

Prvním pøekvape-ním, které se po vstupudo sálu naskytlo, bylskuteènì velký poèetúèastníkù. Podle údajùpoøadatelù jen první dendorazilo pøes dva tisícelidí a (mohu-li souditpodle pozorování u po-

kladny) vìt�ina z nich se nedala odradit vy-sokými úèastnickými poplatky (pøes 1000,-Kè) a mìla v plánu objevit se i ve dnechnásledujících. Musím vyzdvihnout vysokouprofesionalitu organizátorù, celá akce i pøestémìø hodinové zpo�dìní lamy Nydahlanepùsobila nijak rozvláènì. Ba právì na-opak, èesko-anglické informaèní panelyprezentující èinnost, pùsobení a budoucíplány sítì center Diamantové cesty, stánkys obèerstvením a nezbytné pulty s doporu-èenou literaturou (vìt�inou z pera Nydahlasamotného nebo jeho �ákù) se postaralyo zabavení náv�tìvníkù a� do zaèátku pøed-ná�ky. Jen se v tom v�em hem�ení vkráda-la my�lenka, zda zde dnes pùjde o buddhis-mus, nebo spí�e o mno�ství prodaných kniha hamburgerù.

Jak ji� bylo øeèeno, po necelé hodinìod avizovaného zaèátku se na pódiu ozdo-beném kresbami Buddhy a karmapy objevilhlavní aktér veèera - lama Ole Nydahl.V pøedná�ce, která nesla název Buddhismus- svoboda a radost bez hranic, se za ne-ustálého doprovodu záøivých úsmìvù a pøá-telských posunkù vysílaných do publikarozpovídal o svém mládí pro�itém v Indiia o tí�ivé situaci lamù vyhnaných z Tibetu,kteøí nemìli jinou mo�nost, ne� svá tajnáuèení pøedat skupinkám amerických hip-pies, kteøí byli zrovna po ruce. Zde zaèalalogika ponìkud skøípat, a proto jsem bylzvìdav, zda na to nìkdo z pøítomných,pøevá�nì mladých lidí, zareaguje. Marnì.Nic takového se nestalo, témìø v�ichni zasouhlasného pokyvování hlavou sledovaliusmìvavého lamu buï pøímo, nebo navelkoplo�né obrazovce, a ke kladení v�eteè-ných otázek se zjevnì nemìli. V tomtoduchu se nesl i zbytek veèera. Dozvìdìlijsme se leccos zajímavého o seskocíchs padákem a tricích, které pøi nich lama ji�vyzkou�el, obèas se zmínila tí�ivá situacerovníkové Afriky, ve v�ech pádech se sklo-

XVII. karmapa Thaje Dord�e.Fotografie z èasopisu

�Buddhismus dnes�, 2/2000.

ð Dokonèení na stranì 108.

z p r á v y

Obálka prvního a dosud jedi-ného èísla èasopisu �Temple�.Podle vyjádøení pracovnicePrvního èarodìjnického ob-chodu mají dal�í èísla vychá-zet jednojazyènì - v èe�tinì.

107DINGIR 3/2004

Spor o projekt �Øekni NE drogám - øekni ANO �ivotu�TISKOVÁ ZPRÁVA SEKRETARIÁTU RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKYNázev: Aktivity v oblasti primární protidrogové prevence. Spoleèné stanovisko Výboru (VZR), M�MT, MV, NPC a SekretariátuRVKPP. Datum uvolnìní zprávy: 27. 7. 2004... 2) Program �Øekni NE drogám, øekni ANO �ivotu� není v souladu se základními po�adavky na primárnì preventivní programy,stanovenými M�MT. Jedná se zejména o po�adavky (v závorce kurzívou vyznaèeno, které po�adavky zejména nejsou splòovány):a) dlouhodobost a systematiènost (program scientologù má charakter sportovní akce - kampanì),b) návaznost na dal�í programy a aktivity (program scientologù nenavazuje na �ádné odbornì uznávané programy a aktivity),c) spolupráce se �kolami a �kolskými zaøízeními a zaøízeními pro volný èas dìtí a mláde�e,d) pravdivost informací (materiály scientologù obsahují zavádìjící a vìdecky nepodlo�ená tvrzení),e) preference men�ích a cílených aktivit pøed akcemi s vysokým poètem úèastníkù, které se ukázaly být jednoznaènì nejménì

efektivní,f) odborná kvalifikace (scientologové nabízejí programy prostøednictvím osob bez adekvátního vzdìlání a odborných zku�eností)....

STANOVISKOK TISKOVÉ ZPRÁVÌ SEKRETARIÁTU RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKYJsme ohromeni stanoviskem Sekretariátu rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, který se týká celonárodní akce protidrogám s názvem Cyklobìh za ÈR bez drog 2004. Cyklobìh (kombinace bìhu a jízdy) za ÈR bez drog byl zcela urèitì jednouz nejvìt�ích protidrogových akcí, které se uskuteènily v ÈR. Trasa Cyklobìhu mìøila více ne� 1600 kilometrù a vedla pøes v�ech14 krajù na�í zemì. Cyklisté, kteøí si bez nároku na odmìnu na tuto 14-denní akci vzali dovolenou, chtìli pøispìt k øe�eníprotidrogové prevence...Zpráva: dlouhodobost a systematiènost programù (program scientologù má charakter sportovní akce - kampanì)Skuteènost: Cyklobìh za ÈR bez drog 2004 je druhým roèníkem celonárodní akce, která bì�í jako jedna èást projektu Øekni Nedrogám � øekni ANO �ivotu. Projekt Øekni Ano �ivotu � øekni NE drogám bì�í v ÈR od roku 2001. Tento mezinárodní projektzaèal svoji èinnost na zaèátku 80. let minulého století a nezahrnuje jen sportovníakce. Jen za poslední roky sami scientologové a Scientologické církev jednot-livých zemí vydistribuovali kolem 20 milionu bro�urek a letákù o nebezpeèí drog.Zpráva: návaznost na dal�í programy a aktivity (program scientologù nenavazujena �ádné odbornì uznávané programy a aktivity)Skuteènost: Cyklobìh za ÈR bez drog je souèástí projektu Øekni NE drogám �øekni ANO �ivotu. Dal�í souèástí tohoto projektu jsou pøedná�ky a samozøejmìnejdùle�itìj�í je práce na ulici. Projekt má svoji koncepci. Program samozøejmìnenavazuje na aktivity, které jsou propagované Radou vlády pro koordinaci pro-tidrogové politiky jako je napø. výmìna jehel nebo náhra�kové programy typumetadonu (kdy metadon je silnìj�í droga ne� heroin).Zpráva: pravdivost informací (materiály scientologù obsahují zavádìjící a vìdeckynepodlo�ená tvrzení) Skuteènost: Materiály jsou sepsány na základì odborných prací, jsou v nich uvede-ny i citace výrokù a jejich zdroj. Jedná se o bro�urky Fakta o jointu a Extáze �zrádce bez masky. Kromì toho disponujeme odborným posudkem na bro�urku Fakta o jointu (Extáze v souèasné dobì vy�la,tak�e posudek je�tì nemáme k dispozici). V tomto posudku, který zpracoval PhDr. Jiøí Nìmec, tento protidrogový expert zespoleènosti Eteria, øíká: �Vzhledem k tomu, �e uvedený informaèní materiál (Fakta o jointu) je na vysoké odborné úrovni, svouformou oslovuje �irokou veøejnost a ze spoleèenského hlediska je velmi aktuální, jeho vyu�ití pøi pùsobení na mladou generaciv oblasti protidrogové prevence nemá výraznìj�í omezení.� ...

Jiøí Voráèek, tiskový mluvèí Scientologické církve, a Vlastimil �palek, tiskový mluvèí projektu Øekni NE drogám - øekni ANO �ivotu

ÈASOPIS REFLEX: ØEKNI NE SEKTÁM!... Náv�tìva mé osoby v sídle obèanského sdru�ení Øekni ne drogám mìla charakter náv�tìvy sataná�e v chrámu. Paní Leová mì potelefonu odkázala na kolegu, který mi dá bro�uru o trávì a odpoví na základní otázky. Mu� se nepøedstavil (pravdìpodobnì se v�akjednalo o pana Vlastimila �palka, mluvèího projektu) a byl zcela nepøijatelnì hrubý. Na mùj dotaz, z jakých vìdeckých zdrojùjejich kampaò èerpá, byl ochoten odpovìdìt, a� kdy� jsem zatelefonoval paní Leové a ona mu do sluchátka domluvila. Teprve pakvysvìtlil, �e bro�ura je pøevzatá a pøelo�ená, on sám nemá �ádnou odbornou pøípravu v drogové problematice, má prý støednítechnické vzdìlání a bro�uøe vìøí, nebo� jde o materiál jejich církve. Jediné jméno z odborných kruhù, na které se odkazoval, bylojméno plukovníka Komorouse z Národní protidrogové centrály. Nezdálo se mi pravdìpodobné, �e by tato instituce spolupracovalase scientology, a mluvèí Policejního prezídia paní Blanka Kosinová to potvrzuje: �Národní protidrogová centrála není zapojena dokampanì scientologické církve, na kterou se dotazujete. Neposkytovala jí �ádné materiály, nedávala �ádná stanoviska ke kampania nespolupracuje s ní.�...

Jiøí X. Dole�el, Øekni ne sektám, Reflex, http://www.reflex.cz/Clanek28453.htm

z p r á v y

108 DINGIR 3/2004

DINGIRèasopis o souèasné nábo�enské scénì

7. roèníkÈíslo 3/2004 vychází 15. øíjna 2004.

Vydává DINGIR, s.r.o.,Èernokostelecká 36, 100 00 Praha 10

tel.: 274 820 884e-mail: dingir@dingir.czinternet: www.dingir.cz

�éfredaktor:Zdenìk Vojtí�ekRedakèní rada:

Martina Dvoøáková, Pavel Ho�ek,Andrea Hudáková, Martin Koøínek,

Jiøí Koubek, Milo� Mrázek,Tomá� Novotný, Prokop Reme�,

Ivan O. �tampach.Grafický návrh: Richard Bobùrka

Zlom: Zdenìk Vojtí�ekOsvit: CDS - Petr Jandík

Tisk: VS ÈR, Praha 4Cena: 39,- Kè

Objednávky a urgence:SEND - pøedplatné

U Továren 1/770, 100 00 Praha 10tel: 272 706 206; 272 706 213;

272 706 214; 272 706 218e-mail: administrace@send.cz

http://www.send.czISSN: 1212-1371

Registrace:MK ÈR 7943 z 30. 3. 1998

z p r á v y

Je�tì k rozhovoruo Romech a nábo�enství(Dingir 1/2004)Pøi improvizovaném rozhovoru èlovìkvynechá øadu vìcí, na které si vzpomene,kdy� u� je pozdì. Ráda bych dodateènìk rozhovoru o nábo�enství Romù vy-jádøila svùj obdiv k osobnostem jako jeotec Franti�ek Lízna, který pracuje s vìz-ni na Mírovì, nebo témìr osmdesátiletýfranti�kán Vladimír, který se chystá pù-sobit na romském sídli�ti Chanov u Mos-tu. Pøi ne zcela pozitivních zku�enostechs nìkterými pøedstaviteli katolické círk-ve, kteøí pøistupují k Romùm s etnocen-trickou a ideologickou nadøazeností,jsme zapomnìli projevit úctu obìtavýma osvíceným duchovním, kteøí berouRomy jako etnokulturnì svébytné byto-sti a pomáhají tam, kde je tøeba.�

Milena Hübschmannová

Ne, to opravdu není útulek pro delikventy, ale budova Univer-zity Karlovy uprostøed pra�ského sídli�tì. A za oknem, na nìm�nemohou chybìt masivní møí�e, je knihovna a kanceláø Spoleè-nosti pro studium sekt a nových nábo�enských smìrù.

Foto: Zdenìk Vojtí�ek.

òovalo slùvko sex� jenten buddhismus jako byzùstal nìkde za dveømi.Ale zdá se, �e nikomuz pøítomných to pøíli� ne-vadilo. Minimálnì druhápolovina názvu pøed-ná�ky - svoboda a radostbez hranic - se zcela na-plnila a kdo hledal právìtoto, jistì neodcházelzklamán. Slabý vývarz nìkolika zobecnìnýchprincipù Buddhova uèenípohladil po du�i a ujistil,�e být buddhista je poøádje�tì hroznì in� nPetr Vin�

dingir pozvánmezi ekumenickéèasopisyMìstský úøad Rudy Slaºké, mìsta nedale-ko Katovic, uspoøádal v èervnu ve spolu-práci s èasopisem Sekty i Fakty Tøetí mezi-národní sympózium �Spoleèné ekumenickésvìdectví køes�anù proti expanzi sekt�.Pozváni byli hlavnì zástupci redakcí evrop-ských èasopisù, které se z køes�anskéhostanoviska zabývají polemikou s tzv. sek-tami: Berliner Dialog (Nìmecko), Religionie Sette nel mondo (Itálie), Rozmer (Slo-vensko), Sekty i fakty (Polsko), Prozrenie(Rusko). Vìt�ina pozvaných periodik pù-sobí pod zá�titou nìkteré z køes�anskýchcírkví - pøíklademmohou být katolickéSekty i Fakty èi pra-voslavné Prozrenie.Výsledkem bylo vy-tvoøení evropské fe-derace èasopisù, za-bývajících se proble-matikou sekt, podnázvem Eurofakty. Impulsem k orga-nizování ekumenic-kých akcí zamìøe-ných na problema-tiku sekt se v polskéRudì stala tragédie,která se ve mìstì sta-la pøed pìti lety. Dvamladíci tehdy spá-chali v pøedváleè-ném bunkru �rituál-ní satanistickou vra�-du�. Událost velmi

Ole Nydahl.Fotografie z plakátu.

poznamenala �ivot ve mìstìa místní úøady podporují tutomezinárodní akci i jiné pre-ventivní aktivity. nAndrea Hudáková

stìhováníkanceláøespoleènostiprostudiumsektKanceláø Spoleènosti prostudium sekt a nových nábo-�enských smìrù se koncem

srpna pøestìhovala do budovy Fakultyhumanitních studií UK, Husníkova 2075,Praha 13. Náv�tìvní hodiny pro knihovnui poradnu zùstávají v úterý a ve ètvrtek od15,30 do 17,30, telefon 257 31 46 46.

Nová kanceláø je velmi snadno dostup-ná veøejnou dopravou a pì�ky (asi 150 m)podle tìchto instrukcí:1. jeïte metrem �B� na stanici Hùrka;2. po výstupu z metra se dejte ve vestibu-lu vlevo, po schodech dolù, smìrem k vel-kému nápisu ÈALOUNICTVÍ nad prùcho-dem do nitra bloku panelákù;3. pøed prùchodem doprava podle blokupanelového domu a� k dal�ímu prùchodu;4. okno jednopatrové budovy vlevo, kteréz prùchodu uvidíte, patøí kanceláøi Spoleè-nosti. nZdenìk Vojtí�ek

110 DINGIR 3/2004

Ve ètvrtek 23. záøí otevøela Spoleènost pro studium sekt a nových nábo-�enských smìrù kanceláø na novém pùsobi�ti. První náv�tìvníci ji� snadnona�li cestu na pra�ském sídli�ti Hùrka, pro dal�í je popsána na stranì 108.

Foto: Tomá� Novotný.

Èlánkem na str. 79-80 se vracíme ke kvìtnové náv�tìvì Neala DonaldaWalshe, autora populární trilogie �Hovory s Bohem�. Na snímku je pøi prvnímsetkání s èeskými ètenáøi v kavárnì pra�ského knihkupectví Kanzelsberger.

Foto: Luká� Halfar.

PROÈ DINGIR

POZVÁNÍA KONTAKTY

PROÈ DINGIRNìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk,který spoèíval v tom, �e do psaného textu vklá-daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed-

jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno-pisných textech vkládal pøed ka�dou vìc ze døeva (napø.strom, ale i stùl nebo �idli) znak pro døevo. Pøed rybníky,øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis-toval i zvlá�tní znak, který se musel napsat pøed jménojakékoli bo�ské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu-jící na bo�skost toho, co bude následovat, se vìt�inou øíkápodle starého sumerského oznaèení pro boha, DINGIR.Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstar-�ím oznaèením pro bo�skou bytost, jaké známe.

Zajímavé je, �e klínový znak, který se jakooznaèení DINGIR pou�ívá, je ve skuteènostiobrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì-

mu� èlovìk hledí a k nìmu� se upíná. Znak DINGIR setak mù�e pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelnéhorozmìru lidství, který hledá nìco, co ho pøesahuje, na èemse mù�e orientovat a k èemu mù�e smìøovat. Tato lidskátouha nachází nejrozmanitìj�í podoby v nejrùznìj�ích kul-turách a sociálních skupinách. A tak i v na�í souèasnéspoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìj�ích nábo-�enských a pseudonábo�enských skupin, je� jsou výrazemtohoto rozmìru èlovìka.

Chtìli bychom se tedy rozhlí�et kolem sebe, po-zorovat tuto nábo�enskou scénu a zamý�let senad tím, kdo nebo co je DINGIRem tìch, kdo

se k tìmto skupinám hlásí, jak právì jejich DINGIR ovliv-òuje jejich �ivot a jaké formy jejich cesta za tímto cílemnabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci porozumìtoblasti, která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí�ivota lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanoukrajinou. tn

Spoleènost pro studium sekt a nových nábo�enských smì-rù uzavøela dohodu o spolupráci s Fakultou humanitníchstudií (FHS) Univerzity Karlovy v Praze a bìhem prázdninpøestìhovala svou kanceláø do Husníkovy ulice 2075, Pra-ha 13, telefon 257 31 46 46, e-mail sssnns@volny.cz.Náv�tìvní hodiny v úterý a ve ètvrtek od 15,30 do 17,30.Pravidlené semináøe Spoleènosti pro studium sekt a no-vých nábo�enských smìrù se budou v roce 2004 konatje�tì 4. listopadu a 9. prosince, roku 2005 pak první6. ledna, v�dy od 17 h. v budovì FHS na vý�e uvedenéadrese. Cesta je vysvìtlena v rubrice �zprávy� na str. 108.

POZVÁNÍA KONTAKTY

Na 1. stranì obálky je fotografie tapisu z hermetic-kého Horev-klubu. Symbolika na tapisu je vy-svìtlena na protìj�í stranì v rámeèku dole.

Foto: Petr Kalaè.

30. srpna byla v Praze slavnostnì otevøena výstava fotografií z protidrogovéhoprogramu Scientologické církve Cyklobìh za Èeskou republiku bez drog.

Foto: Tomá� Novotný.

111DINGIR 3/2004

1 Kdy� jsi v Obecných øeèech vykládal o bo�ství, otèe, vyjádøil ses hádankovitì a ne zcela zøetelnì. Nepodaljsi mi zjevení, nebo� jsi prohlásil, �e nikdo nemù�e být spasen pøed svým znovuzrozením. Av�ak poté, co jsise mnou rozmlouval, kdy� jsme pøekroèili horu, stal jsem se tvým prosebníkem a �ádal jsem tì, abych smìlpoznat výklad o znovuzrození; nebo� ten jediný ze v�eho jsem doposud neznal. Ty jsi pravil, �e mi ji pøedá�,�jakmile bude� pøipraven odcizit se Kosmu�. Pøipravil jsemse tedy a zocelil jsem svého ducha proti klamu Kosmu. Typak doplò i to ostatní, co mi schází, a pøedej mi tradici zno-vuzrození, jak jsi mi slíbil - a� u� mi ji pøedlo�í� nahlasnebo ve skrytu. Není mi známo, Tøikrát Nejvìt�í, z jakéholùna mù�e být Èlovìk zplozen, a z jakého semene.2 Hermés: Mùj synu, oním lùnem je duchovní Moudrostv mlèení, oním semenem pak pravdivé Dobro.Tat: Kdo zasévá toto símì, otèe? Jsem naprosto bezradný.Hermés: Vùle bo�í, synu.Tat: A co je zaè ten, kdo bude zplozen, otèe? Nebude mítpøece zároveò úèast na duchovním bytostném urèení i natom urèení, které je ve mnì.Hermés: Onen zplozený bude jiný - bùh syn Boha, V�e veV�em, sestávající ze v�ech Mocností.Tat: Mluví� v hádankách, otèe, a ne tak, jak má otec roz-mlouvat se synem.Hermés: Pøíbuznosti s tímto Pokolením se nelze nauèit,synu; bude-li v�ak Bùh chtít, je mo�né se s jeho pomocírozpomenout.3 Tat: Podává� mi nemo�né a násilné výklady, otèe, a protobych chtìl pøímou odpovìï na své otázky. Zrodil jsem sesnad jako syn odcizený od Pokolení Otce? Nebuï skoupý,otèe, jsem tvùj rodný syn. Vylo� mi na rovinu zpùsob znovu-zrození.Hermés: Co ti mám øíci, synu? Nemám, co bych øekl, leda snad toto: Vidìl jsem cosi ve svém nitru, nevytvoøe-nou podívanou, je� vze�la z milosrdenství Boha; vy�el jsem ze sebe sama do nesmrtelného tìla. A nynínejsem tím, kým døíve, nýbr� jsem byl zplozen v Mysli. Tomuto dílu se nelze nauèit, ani to nelze spatøitpomocí onoho vytvoøeného prvku, jeho� prostøednictvím vidíme tady u nás. A proto se mì netýká má pøed-chozí slo�ená podoba, aèkoli mám barvu, lze mì nahmatat a mám i míru: ve skuteènosti je mi v�ak toto v�ecizí. Nyní mì sice vidí� oèima, synu, èím v�ak opravdu jsem, to nechápe�, jakkoli na mì upírá� své tìlo i zrak.Tìmito oèima mì nyní vidìt není, synu.4 Tat: Uvedl jsi mne v naprosté �ílenství a pomátls mì na rozumu, otèe. V�dy� teï u� nevidím ani sám sebe!Hermés: Ké� bys i ty pro�el skrze sebe sama ven, synu, tak jako ti, kterým se ve spánku zdají sny - v tvémpøípadì ov�em beze spánku.Tat: Øekni mi je�tì toto: Kdo je vykonavatelem znovuzrození?Hermés: Syn Boha, jeden Èlovìk, z vùle Bo�í. ...

Corpus Hermeticum, úryvek pøelo�il Dr. Radek Chlup, pracovní verze pro nakl. Hermann a synové.Dostupné na http://www.fysis.cz/hnauky/CH/preklady.htm

Ukázka zde je zbavena komentáøe.

TAJNÁ ØEÈ HERMA TRISMEGISTA NA HOØE K SYNU TATOVI:O ZNOVUZROZENÍ A SLIBU MLÈENÍ

Hermes Trismegistos v knize De chemia, Strassburg,kolem 1560. Pøevzato z knihy D. �. Bora

Napøíè øí�í královského umìní, Trigon, Praha 1995.

ÈESKÝ HERMETISMUS - Dingir · 2014. 4. 2. · la“, byla pìstována hierofanty ... datelù...

Documents

· Zabezpeëit' po dobu od 01.02.2014 do 31.07.2014 vykonávanie aktivaénej éinnosti pre 5 UoZ zaradených na aktivaënú èinnost' poéas prvých šiestich mesiacov v štruktúre:

Konzepte des Hermetismus in der Literatur der Frühen Neuzeit · von Christian Rosencreutz.2 1 [Johann Valentin Andreae]: Chymische Hochzeit: Christiani Rosencreütz. Anno 1459. Straßburg

RODOKMEN VLÁDNOUCÍCH DYNASTIÍ NA ÈESKÉM TRÙNU JAK … · 1. èeský král 3. † 1.9.1126 oo Svatava Polská 2. † 27.1.1062 oo Adléta Uherská znak pražské diecéze Konrád

2016 04 vyrocka cz web01 - c.jewishmuseum.cz · níkùm expozice a èinnost muzea. Virtuálnì lze jejich prostøednictvím navštívit Klausovou, Maiselovu, Pinkasovu a Španìlskou

ÈESKÝ SVAZ PLAVECKÝCH SPORTÙ TJ Lokomotiva Trutnov ... · KomBr KPSP Kometa Brno Kop ř SK Kop řivnice LoBe TJ Lokomotiva Beroun LoNy Lokomotiva Nymburk LoTr TJ Lokomotiva Trutnov

Kostolecký dom — od. 1.7. do 31.12. Kostolecké rebro I — od. 1.7. do 31.12. PP Bosmany Horolezecká èinnost' povolená od 1.7. do 31.12. PP Preëínska skalka Horolezecká èinnost

èeský výzkum a RT Torax - grafika inzerát...Akademik « 2010 « 2 06 pokračování ze strany 05 » Organizátoři změnili nejen jméno, ale také i obsah celé akce. Datum konání

Zum Hermetismus in der Freimaurerei des 18. Jahrhundertsarchiv.ub.uni-heidelberg.de/propylaeumdok/2062/1/Ebeling_Zum... · ausdrücklich auf Hermes Trismegistos als Autor verweisen

Pøívìsný vozík PVK se sklápìcí korbou · mth uŽivatel:td ÈeskÝ tÌŠÍn pvk - 158 r.v. 1983 b zda autom obilovÁ vÁŽeno: 17.5.85 hmot:4,6 t n s: 10 t 5,6m 3,5m r150m

ÈESKÝ SVAZ PLAVECKÝCH SPORTÙ PK Slávia VŠ Plzeò ... · KomBr KPSP Kometa Brno Kop SK Kop ivnice ... SOPKo SOP Kolín SPKLi SPK Liberec SPP Sportovní plavání Praha SjBr Slavoj

Konzepte des Hermetismus in der Literatur der Frühen Neuzeit

Katalog Ætest™‰ko - Štěstíčko · Kabala, hermetismus, magie Tarot v angli‰tinž ... 22005 ºivly jako obraz ‰lovžka Eugenika Hajo Banzhaf 188 Tajemn™

Bezdružice PLZEÒ È e E 3 1 a S A 0 C 8 H K 8 0 Ý S 2 0 ... · 2017 Cyklobusy Èeský les a Mže usnadòují cyklo-turistùm a bikerùm poznat rozsáhlou oblast Èeského lesa

ÈESKÝ SVAZ PLAVECKÝCH SPORTÙ PK Slávia VŠ Plzeò LETNÍ … › new › plavani › vysledky › 10 › lmcr_dor.pdf · 2010-12-30 · MPKÚ Mstský PK Ústí n.L. MoP Motorlet

OSV VDO EGS MKV ENV MED Kouzelný svìt pohádek...Rozmno ování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem. Str. 2 ¨J-163.20 Èeský jazyk a literatura

pravoslavný èeský KALENDÁØ · Typografie u kaple svatých Václava a Ludmily v Jihlavì Pøíští rok 2015 — je pravoslavná Pascha dne 12. dubna (dle obè. kalend.) k Syropustní

A. PUBLIKACE, VÌDECKÁ A ODBORNÁ ÈINNOST Aa) Prestižni · 2015. 7. 13. · PØEHLED O ÈINNOSTI KATEDRY OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ V ROCE 1998 A. PUBLIKACE, VÌDECKÁ A ODBORNÁ ÈINNOST

Konzepte des Hermetismus in der Literatur der Frühen · PDF fileKristine Hannak Pymander als inneres Wort. Sebastian Francks Übersetzung des Corpus Hermeticum in der Tradition mittelalterlicher

ÈESKÝ SVAZ PLAVECKÝCH SPORTÙ TJ Lokomotiva Trutnov …plavani.cstv.cz/Soubory/V20101220_1216_ZMCRDorostu_Vysledky.pdf · KomBr KPSP Kometa Brno ... SOPKo SOP Kolín SPKLi SPK

pravoslavný èeský KALENDÁØ · Cyrilometodìjský pravoslavný èeský KALENDÁØ na rok 2017 Starý pravoslavný kalendáøní styl (tzv. juliánský) pravoslavná paschálie