View
2
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA PEDAGOGIKY
Výuka anglického jazyka v předškolním
vzdělávání
Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce: Vypracoval/a:
Mgr. Gabriela Věchtová Kristýna Ješinová
Obsah
Obsah ...................................................................................................................... 2
Anotace ................................................................................................................... 6
Úvod ........................................................................................................................ 8
Teoretická část ....................................................................................................... 9
1 Základní pojmy a definice .............................................................................. 9
1.1 Předškolní vzdělávání ..................................................................................... 10
1.1.1 Cíle předškolního vzdělávání .................................................................. 10
1.1.2 Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) ........................... 11
1.1.3 Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) ....................................... 11
1.2 Didaktický styl učitele mateřské školy ........................................................... 12
2 Anglický jazyk ............................................................................................... 13
2.1 Globalizace angličtiny .................................................................................... 13
2.2 Anglický jazyk a Evropa ................................................................................. 13
2.2.1 Anglický jazyk jako nejrozšířenější a nejpouţívanější cizí jazyk .......... 13
2.2.2 Motivace občanŧ EU učit se cizí jazyky ................................................. 14
2.2.3 Názory Evropanŧ na znalost cizích jazykŧ ............................................. 14
2.2.4 Evropané a výuka cizích jazykŧ ............................................................. 14
2.2.5 Věk pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka dle Evropanŧ
.................................................................................................................15
2.3 Studium cizího jazyka v raném věku .............................................................. 15
2.3.1 Velikost skupiny dětí při osvojování cizího jazyka ................................ 19
2.3.2 Metody osvojování cizího jazyka ........................................................... 19
2.3.3 Aktivity rozvíjející seznamování dětí s cizím jazykem .......................... 21
3 Vztah dítěte k jazyku .................................................................................... 22
3.1 Verbální schopnosti dítěte .............................................................................. 22
3.2 Psychický vývoj dítěte .................................................................................... 25
3.3 Tělesný vývoj dítěte ........................................................................................ 26
4 Výuka anglického jazyka ............................................................................. 27
4.1 Charakteristika mladého ţáka anglického jazyka (5 - 7 let) ........................... 27
4.2 Pedagogické zásady výuky předškolních dětí ................................................ 27
4.3 Stavba hodiny ................................................................................................. 28
4.4 Pouţívání jazyka ............................................................................................. 28
4.5 Motivace ......................................................................................................... 29
4.6 Části výuky ..................................................................................................... 29
4.6.1 Listening – poslech ................................................................................. 29
4.6.2 Oral work – mluvení ............................................................................... 30
4.7 Vyuţití her při výuce anglického jazyka ........................................................ 31
5 Metody a formy výuky ................................................................................. 32
5.1 Jazykové kurzy ............................................................................................... 33
5.1.1 Angličtina ZuZu ...................................................................................... 33
5.2 Mateřské školy s výukou anglického jazyka .................................................. 34
5.2.1 Anglická mateřská škola Mateřídouška .................................................. 34
Praktická část ....................................................................................................... 34
6 Názory rodičů na výuku anglického jazyka v předškolním vzdělávání .. 34
6.1 Metodologie výzkumného šetření a charakteristika zkoumaného vzorku ...... 34
6.2 Analýza dotazníkového šetření ....................................................................... 36
6.3 Vyhodnocení hypotéz ..................................................................................... 46
7 Srovnání vybraných jazykových kurzů a mateřských škol s výukou
anglického jazyka ................................................................................................. 47
8 Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a
mateřské škole s výukou anglického jazyka ...................................................... 51
8.1 Srovnání jazykových kurzŧ a mateřských škol s výukou anglického jazyka . 51
Závěr ..................................................................................................................... 54
Resumé .................................................................................................................. 56
Summary ............................................................................................................... 56
Seznam tabulek a grafů ....................................................................................... 61
Seznam příloh ....................................................................................................... 62
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, s
využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s
Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se
zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
…………………………………….
Podpis
v Brně 27. března 2014
Poděkování
Chtěla bych poděkovat své vedoucí práce Mgr. Gabriele Věchtové za ochotu,
trpělivost a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce.
Také bych chtěla poděkovat panu René Oulehlovi z Angličtiny ZuZu a anglické
mateřské škole Mateřídouška za ochotnou a vstřícnou spolupráci.
V neposlední řadě děkuji také svým rodičŧm a příteli za jejich podporu a
trpělivost.
Bibliografický záznam
JESINOVA, K. (2013). Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání.
Brno. 62 l., 3 l. přil. Bakalarska prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta.
Vedouci prace: Mgr. Gabriela Věchtová
Anotace
Bakalářská práce se věnuje výuce anglického jazyka v předškolním vzdělávání.
Uvádí definici předškolního vzdělání a jeho cíle. Anglický jazyk je prezentován jako
nejpouţívanější a nejrozšířenější cizí jazyk v Evropě. Je uvedena motivace občanŧ EU
učit se cizí jazyky, názory Evropanŧ na znalost a výuku cizích jazykŧ a nejvhodnější
věk pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka dle Evropanŧ.
Práce se zabývá studiem cizího jazyka v raném věku a vztahem dítěte k jazyku;
psychickým, tělesným vývojem dítěte a jeho verbálními schopnostmi. Je
charakterizován mladý ţák anglického jazyka. Práce uvádí pedagogické zásady při
výuce předškolních dětí, jejich motivaci, stavbu výukové hodiny a pouţívání jazyka při
výuce.
Nejdŧleţitějšími částmi výuky jsou poslech (listening) a mluvení (oral work), je
také zmíněna dŧleţitost vyuţívání her při výuce.
Anglický jazyk je v předškolním vzdělávání vyučován prostřednictvím
jazykových kurzŧ a mateřských škol s výukou anglického jazyka.
Práce obsahuje výzkum zaloţený na dotazníkovém šetření týkající se názorŧ
rodičŧ na výuku anglického jazyka v předškolním věku. Dotazník byl určen pro rodiče
dětí, které navštěvují anglické jazykové kurzy v mateřských školách.
V práci je porovnávána předškolní výuka anglického jazyka v jazykových
kurzech a mateřských školách s výukou anglického jazyka, vybrané jazykové kurzy a
mateřské školy s výukou anglického jazyka.
Abstract
Bachelor thesis deals with Teaching English in Pre-school Education. It shows
the definition of pre-school education and its goals. English language is presented as the
most spoken and extensively used language in Europe. It focuses on the motivation of
the European citizens to learn foreign languages, their opinions about the knowledge
and teaching foreign languages and the most appropriate age for learning second
language.
It deals with learning foreign language in pre-school age and the relation of the
child to the language; physic, physical development of the child and the child’s verbal
abilities. The young language learner is characterized. It presents pedagogical principles
when teaching pre-school children, their motivation, the structure of the lesson and the
use of language in teaching.
Listening and oral work are the most important parts of teaching; the importance
of using games in teaching is mentioned.
English language is taught in English kindergartens and language courses in pre-
school education.
The work provides the research based on the questionnaire regarding the
opinions of parents on teaching English in pre-school education. The questionnaire was
created for the parents whose children visit English language courses in kindergartens.
Teaching English in pre-school language courses is compared to English
kindergartens as well as some language courses and English kindergartens are
compared.
Klíčová slova
Anglický jazyk, výuka, předškolní vzdělávání, výukové metody, mateřská škola, cizí
jazyk
Key words
English language, teaching, pre-school education, teaching methods, kindergarten,
foreign language
8
,,Kolik řečí znáš, tolikrát si člověkem.„„
T.G. Masaryk
Úvod
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Výuka anglického jazyka
v předškolním vzdělávání. Předloţená bakalářská práce se skládá z teoretické a
praktické části. Teoretická část je zaloţena na základě analýzy odborné literatury,
zabývající se výukou anglického jazyka v předškolním věku. Teoretická část dále uvádí
studium cizího jazyka v raném věku a metody a formy výuky anglického jazyka.
Příští rok bych ráda začala vyučovat anglický jazyk v mateřské škole, předtím
bych tedy ráda nasbírala co nejvíce teoretických poznatkŧ. Poznatky jistě později
v praxi ocením a vyuţiji.
Ve své bakalářské práci se zaměřím na výuku anglického jazyka, vztah dítěte
k jazyku, anglický jazyk jako nejrozšířenější a nejpouţívanější cizí jazyk a mateřské
školy s výukou anglického jazyka, které jsou poměrně novou formou výuky
v předškolním věku.
V dnešní době se setkáváme s anglickým jazykem téměř denně. Od absolventŧ
škol se očekává, ţe disponují znalostí alespoň jednoho cizího jazyka. Angličtina je
nejrozšířenějším a nejpouţívanějším jazykem nejen v Evropě, ale i ve světě. Znalost
anglického jazyka nabízí moţnost uplatnit své profesní znalosti jak v České republice,
tak v zahraničí.
Čím dříve děti začnou s výukou anglického jazyka, tím více se pro ně stane
jazyk přirozeným a získávání nových znalostí bude méně obtíţnější neţ v pozdějším
věku.
Všichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší do budoucna. Znalost anglického
jazyka jejich dětem přináší mnohé moţnosti. Mohou se dorozumět, studovat, pracovat
či dokonce ţít v cizích zemích. Děti se neučí pouze cizí jazyk, ale jsou vychovávány
v multikulturním duchu, poznávají tradice a kultury jiných zemí.
9
Teoretická část
1 Základní pojmy a definice
Pro definici základních pedagogických pojmŧ lze nejlépe vyuţít pedagogický
slovník.
Podle J. Maňáka je výuka definovaná takto: ,,Hlavní forma vzdělávací činnosti, při
níž učitel a žáci vstupují do určitých vztahů a jejímž cílem je dosahování stanovených
cílů.„„1
Dŧleţitými pojmy pro tuto práci jsou jazyk, který je dle Prŧchy ,,konvenční systém
znaků používaný pro účely sociální komunikace. Je jedním ze základních vyučovacích
předmětů.„„2 a jazyková dovednost (kompetence), coţ je ,,schopnost používat osvojený
jazyk (mateřský, cizí) pro komunikační účely. Základní jazykové dovednosti jsou:
receptivní (poslech s porozuměním, čtení s porozuměním), produktivní (ústní projev,
písemný projev„„)3. S těmito pojmy souvisí cizí jazyk, který je ,,jazyk odlišný od
mateřského jazyka příslušníků určitého jazykového společenství. Nutno odlišovat od
druhého jazyka. Některé cizí jazyky se stávají ,,světovým jazykem„„, tj. jsou rozšířeny
v mezinárodní komunikaci (dnes hlavně angličtina).„„4
Prŧcha charakterizuje předškolní věk jako ,,vývojové období dítěte od dovršení 3.
roku věku po vstup do školy, tzn. dovršení 6. roku života„„5, s tímto pojmem úzce souvisí
předškolní výchova, která je definována jako ,,výchova zabezpečující uspokojování
přirozených potřeb dítěte a rozvoj jeho osobnosti. Podporuje zdravý tělesný, psychický
a sociální vývoj dětí, vytváří předpoklady jejich pozdějšího vzdělávání.„„6 a předškolní
1 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 357. ISBN 9788073676476.
2 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 117. ISBN 9788073676476.
3 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 117. ISBN 9788073676476.
4 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 36. ISBN 9788073676476.
5 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 228. ISBN 9788073676476.
6 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 228. ISBN 9788073676476.
10
zařízení Prŧcha popisuje tak, ţe ,,V ČR jsou to: mateřská škola; přípravný stupeň
pomocné školy; přípravný ročník základní speciální školy; přípravná třída.„„7
Je nutné zmínit pedagogický pojem výuková metoda, coţ je ,,postup, cesta, způsob
vyučování (řec. methodos). Charakterizuje činnost učitele vedoucí žáka k dosažení
stanovených vzdělávacích cílů.„„8
1.1 Předškolní vzdělávání
Předškolní vzdělávání je součástí celkového vzdělávacího systému.
,,Běžná laická představa je, že vzdělávání v pravém slova smyslu začíná až po
zahájení povinné školní docházky, tedy v základní škole. Jak je ale známo jistě i vám,
tato představa není správná. Již v mateřské škole jsou děti začleněny do systematické a
organizované edukace – do předškolního vzdělávání, které je ovšem přizpůsobeno
rozumové vyspělosti a jiným schopnostem dětí ve věku od tří do šesti let. Předškolní
vzdělávání je tedy součástí procesu celoživotního vzdělávání.„„9
1.1.1 Cíle předškolního vzdělávání
,,Nejobecnějším cílem předškolního vzdělávání je dovést dítě k tomu, aby na
základě optimálního rozvoje svých individuálních předpokladů získalo základy
klíčových, to znamená pro život důležitých kompetencí.
K dílčím cílům dále patří pomoc dětem v jejich rozvoji a učení, pomoc při
osvojování základů hodnot, na nichž je založena naše společnost, i pomoc dětem stát se
samostatnými osobnostmi, schopnými se projevit a působit na své okolí.
Oblasti předškolního vzdělávání jsou v rámcovém programu vzdělávání
strukturovány do pěti oblastí – Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý,
Dítě a společnost, Dítě a svět.„„10
Dle Šikulové je hlavním záměrem předškolního vzdělávání, ,,aby dítě na konci
předškolního období získalo věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální
samostatnost a základy k tomu, aby se mohlo dále aktivně rozvíjet a vzdělávat.
7 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 228. ISBN 9788073676476.
8 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 355. ISBN 9788073676476.
9 PRŮCHA, Jan a Soňa KOŤÁTKOVÁ. 2013, s. 112. ISBN 9788026204954.
10 KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a Branislav PUPALA. 2001, s. 138. ISBN 8071785857.
11
V souladu se všeobecnými cíli současného vzdělávání a vzhledem k věku dítěte to
znamená:
- rozvíjet a podporovat sebevědomí dítěte, jeho spokojené prožívání, sebejistotu a
důvěru ve vlastní schopnosti
- učit dítě dívat se kolem sebe, být otevřené poznání
- učit děti přijímat změny a přizpůsobovat se jim
- učit děti žít mezi ostatními, spolu s nimi komunikovat, nacházet mezi nimi své
kamarády pro život, hru i učení
- učit je snášenlivosti a toleranci k odlišnostem druhých
- rozvíjet v nich schopnosti uplatnit se a prosadit se mezi ostatními„„11
1.1.2 Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
- ,,rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání,
naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního
projevu, vyjadřování)
- rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného
projevu
- osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj
zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné,
hudební, pohybové, dramatické)
1.1.3 Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
- artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální
činnosti
- společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění
zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle
vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)
- komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv
- samostatný slovní projev na určité téma
- poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a
divadelních pohádek a příběhů
11 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 68-69. ISBN 8070446854.
12
- vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo
- přednes, recitace, dramatizace, zpěv
- grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
- prohlížení a „čtení“ knížek
- hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest
- činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny,
časopisy, knihy, audiovizuální technika)„„12
1.2 Didaktický styl učitele mateřské školy
Jak by měl vypadat didaktický styl učitele mateřské školy definuje RVP PV
(2004) v podkapitole týkající se psychosociálních podmínek.
,,Pedagogický styl, resp. způsob, jakým jsou děti vedeny, je podporující,
sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací
pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí z
obavy o časové prostoje, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Jakákoli komunikace s
dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná.
Pedagogové respektují potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální),
reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování (jednají nenásilně, přirozeně a citlivě,
navozují situace pohody, klidu, relaxace apod.). Děti nejsou neúměrně zatěžovány, či
neurotizovány spěchem a chvatem.
Pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v
samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy
a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních
pochval stejně jako odsudků. Pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí
ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných
sociálně patologických jevů u dětí).
Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a
samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě
předškolního dítěte a potřebám jeho života (je dítěti tematicky blízká, jemu
pochopitelná, přiměřeně náročná, dítěti užitečná a prakticky využitelná.) Ve vztazích
mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a
12 SMOLÍKOVÁ, Kateřina. 2004. ISBN 80-870-0000-5.
13
zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a
spolehlivě (autenticky).„„ 13
2 Anglický jazyk
2.1 Globalizace angličtiny
Anglický jazyk je na dobré cestě stát se prvním ,,globálním jazykem‘‘ a stojí za to
zmínit, ţe to není v ţádném případě vzhledem k přínosŧm jazyka samotného nebo jeho
mluvčích. Zjednodušeně lze říci, ţe angličtina měla prospěch ze tří překrývajících se
období světové historie.
První bylo období imperiálních rozšíření evropských mocností, které rozšířily
pouţívání angličtiny – stejně jako ostatních jazykŧ, jako jsou španělština, francouzština
a portugalština po celém světě. Druhé období je období technické revoluce začínají
prŧmyslovou revolucí, ve které anglicky mluvící národy z Velké Británie a Spojených
státŧ amerických měly vedoucí roli a také pozdější elektronická revoluce vedená v prvé
řadě Spojenými státy americkými. Třetím obdobím je období globalizace. Svět se
začíná chovat jako jedna společnost, nicméně komplexně co se týče politické,
ekonomické, ekologické, komunikativní a ostatních sfér činnosti. 14
Dle Svartvika a Leeche v globalizované společnosti, v které nyní ţijeme,
potřebujeme světový jazyk.15
2.2 Anglický jazyk a Evropa
2.2.1 Anglický jazyk jako nejrozšířenější a nejpoužívanější cizí jazyk
,,Nejrozšířenějším cizím jazykem v celé Evropě je angličtina. 38 % občanů
Evropské unie (dále jen ,,EU„„) uvádí, že umí anglicky natolik dobře, že se tímto
jazykem domluví. Angličtina je kromě mateřštiny nejrozšířenějším jazykem, zejména to
platí ve Švédsku (89 %), na Maltě (88 %) a v Nizozemsku (87 %).
13 SMOLÍKOVÁ, Kateřina. 2004. ISBN 80-870-0000-5.
14 SVARTVIK, Jan a Geoffrey Neil LEECH. 2006, s. 227-228. ISBN 1403918309. (vlastní překlad)
15 SVARTVIK, Jan a Geoffrey Neil LEECH. 2006, s. 5. ISBN 1403918309. (vlastní překlad)
14
Nejpoužívanějším jazykem v EU je angličtina, kterou více než 51 % obyvatel
hovoří buď jako svou mateřštinou nebo cizím jazykem.„„ 16
2.2.2 Motivace občanů EU učit se cizí jazyky
Občané EU nejsou příliš motivovaní k učení se cizím jazykŧm. Jen malá většina
uvádí, ţe se během posledních dvou let učili cizí jazyk, zlepšovali si znalosti nebo to
mají v nadcházejícím roce v úmyslu. Nejčastěji je od studia odrazuje nedostatek času,
motivace a náklady na jazykové kurzy.
Kdyţ uţ se rozhodnou, ţe se budou výuce věnovat, činí tak nejčastěji
z praktických dŧvodŧ – vyuţití znalosti v práci nebo práce v zahraničí. Mezi spíše
osobní motivy patří vyuţití znalosti při komunikaci na dovolené a nebo jen pro své
osobní uspokojení. 17
2.2.3 Názory Evropanů na znalost cizích jazyků
Evropané se shodují na tvrzení, ţe umět několik jazykŧ je výhodné a uţitečné.
Jen malá část občanŧ EU si neuvědomuje výhody plynoucí ze znalosti cizího jazyka.
Téměř všichni obyvatelé Švédska, Kypru a Lucemburska jsou si vědomi výhod
znalosti cizího jazyka, stejně jako většina obyvatel zemí s nejniţší podporou –
Portugalska a Řecka.18
2.2.4 Evropané a výuka cizích jazyků
Evropané se učí jazyky zejména na základní a střední škole. Velká většina
respondentŧ si zlepšovala své jazykové znalosti ve škole. Nejvíce respondentŧ tak činilo
na střední škole, méně pak na základní škole. Evropané často neuvádí jiné místo, kde by
si zdokonalovali znalost cizího jazyka.
Shodují se na tom, ţe by se mladí lidé měli učit cizí jazyky z dŧvodu lepších
pracovních příleţitostí či celosvětové rozšířenosti daného jazyka. Téměř nikdo si
nemyslí, ţe pro mladé lidi není dŧleţité učit se cizím jazykŧm. 19
16 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
17 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
18 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
15
2.2.5 Věk pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka dle
Evropanů
,,Většina Evropanů si myslí, že nejlepším věkem pro zahájení výuky prvního a
druhého cizího jazyka u dětí je šest let a více (55 % a 64 %), jinými slovy na základní
škole.
Pokud jde o otázku zahájení výuky dvou cizích jazyků v raném věku, 39 % občanů
EU by souhlasilo s tím, aby se děti začaly učit první cizí jazyk před dosažením věku 6
let. Avšak pouze 17 % respondentů sdílí tento názor, co se týče druhého cizího jazyka.
77 % občanů EU se domnívá, že děti by se měly jako první cizí jazyk učit angličtinu.
Angličtina se na prvním místě umístila ve všech zemích, kde byl proveden průzkum, s
výjimkou Spojeného království, Irska a Lucemburska. Dále následuje francouzština (33
%) a němčina (28 %).„„20
2.3 Studium cizího jazyka v raném věku
Janíková uvádí, ţe ,,Jestliže promeškáme vhodný okamžik pro začátek osvojování
jazyka, je osvojení v pozdějším věku buďto zcela nemožné, nebo je možné jen se
značnými obtížemi, s velkým úsilím a málokdy bude komplexní. Čím více zkušeností děti
během prvních let svého věku nasbírají, čím více podnětům budou vystaveny, tím větší
bude jejich schopnost osvojit si jazyk.„„21
Mertin a Gillernová uvádí, ţe ,,pokud jsou děti správně nastartovány
k seznamování s cizím jazykem a práce je kvalitní a odborně vedena, není důvod, proč
s ní nezačít již v mateřské škole. Domnívají se, že vhodným věkem dítěte pro zahájení
výuky cizího jazyka je kolem pátého roku. Ve věku kolem pěti let se mateřský jazyk stal
pro dítě základním prostředkem dorozumívání, uspokojování jeho potřeb a vyjadřování
jeho přání. Dítě má dostatečnou slovní zásobu v českém jazyce, dokáže téměř správně
vyslovovat. Pokud neovládá mateřský jazyk z důvodu malé slovní zásoby nebo
logopedických vad, lze doporučit rodičům, aby s jazykem počkali na pozdější věk dítěte.
19 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
20 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
21 JANÍKOVÁ, Věra. 2011, s. 24. Pedagogika (Grada). ISBN 9788024735122.
16
Pro dítě při vstupu do základní školy je prioritou, aby dobře vyslovovalo a aktivity před
vstupem do základní školy zaměřilo k tomuto náročnému úkolu.„„ 22
Pro období kolem pátého roku je typická spontánnost projevu dětí, většinou
absence zábran a kontroly, coţ je podle některých odborníkŧ povaţováno za
mimořádně příznivou etapu seznamování se s cizím jazykem. Etapa je neopakovatelná,
děti jsou v tomto období mimořádně citlivé na běţné i specifické jazykové podněty.
Míra citlivosti se s přibývajícím věkem vytrácí. Dle autorŧ jsou dalšími zvláštnostmi
,,značná pruţnost nervové soustavy, imitační schopnosti, úroveň rozvoje paměti, hlavně
převaha její mechanické sloţky, a schopnost sluchové diferenciace.‘‘
Vyskytuje se obava o směšování jazykŧ dětmi a zda-li nebude ohroţen vývoj
mateřského jazyka. Ke směšování mateřského a cizího jazyka dochází v případě, ţe
,,děti znají slovo pouze v jednom jazyce a potřebují je pouţít v jazyce druhém. Toto
experimentování s jazykem nelze nazývat směšováním, neboť je součástí implicitní
strategie poznávání.‘‘23
Dle národního plánu výuky cizích jazykŧ se ,,výhody jazykového vzdělávání v
útlém věku, mezi které patří i lepší dovednosti v mateřském jazyce, projeví jen tehdy,
když jsou učitelé speciálně vyškoleni pro výuku jazyků velmi malých dětí. Odpovídající
nástroje a pomůcky a dostatečný prostor pro jazykovou výuku v učebním plánu jsou
nezbytnými podmínkami. Iniciativy směřující ke snadnější dostupnosti jazykového
vzdělávání pro stále mladší a mladší žáky musí být podpořeny přiměřenými zdroji
včetně zdrojů pro přípravu učitelů.„„24
Děti v raném věku si uvědomují, ţe patří k určité kultuře a zajímají se i o ostatní
kultury. Výuka cizích jazykŧ v mateřských a základních školách hraje dŧleţitou roli co
se týče vztahu k jazykŧm a kulturám. Vytváří celoţivotní přístup ţáka k cizím jazykŧm.
Je třeba zdŧraznit, ţe rané vyučování není klasickou výukou jazyka, ale jedná se
spíše o přípravu na jeho osvojování. Dle odborníkŧ se děti v raném věku potřebují
věnovat výuce denně v krátkých intervalech. Materiály pouţívané v hodině k výuce by
se měly poskytovat také rodičŧm.
22 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 186-187. ISBN 9788073676278.
23 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 187. ISBN 9788073676278.
24 MŠMT ČR. Akční plán výuky cizích jazyků pro období 2005 – 2008: Národní plán výuky cizích jazyků [on-line]. 14 s. [cit. 31. 3. 2014]. Dostupné
z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf
17
Dŧleţitost je přikládána odborné kvalifikaci učitelek mateřských škol. Jiné
zpŧsoby výuky cizího jazyka v mateřské škole jsou označeny za neefektivní a nelze je
srovnávat s dvojjazyčným prostředím v rodině.
Je potřeba vědomí skutečnosti, ţe jedna výuková hodina týdně přináší velmi
slabý výsledek. Rodiče jsou tímto zpŧsobem výuky často zklamáni. 25
Odlišný názor zastává například Alena Coubalová uvádí, ţe ,,dnes již nikdo
nepochybuje o tom, že raný začátek nezajišťuje automaticky výraznou úspěšnost.
Zvládnutí cizího jazyka není totiž závislé na tom, odkdy se jej dítě začne učit, ale na
kvalitním jazykovém i pedagogickém vedení, na pravidelnosti a výši hodinové dotace
pro samotnou výuku. Nestačí tedy pouze přání a tlak rodičů a nadšení vyučujícího.„„26
Obdobný názor prezentují Hanušová a Najvar, dle nich ,,byly v Evropě i Spojených
státech v uplynulých dekádách provedeny desítky rozsáhlých výzkumných projektů v
oblasti osvojování nebo učení se cizích jazyků. Výsledky některých hovoří ve prospěch
rané výuky cizích jazyků, zatímco závěry jiných jsou spíše zdrženlivé. Vliv rané výuky
cizího jazyka je brzy vyrovnán vlivem komplexu jiných proměnných, jako jsou:
- nadání žáka;
- odborná způsobilost učitele;
- materiální podmínky vyučování;
- pohlaví žáka;
- věk žáka;
- motivace žáka;
- osobnostní charakteristiky a hodnotová orientace žáka;
- socioekonomický status rodiny žáka;
- typ a zaměření školy;
- hodinová dotace cizích jazyků v dané škole;
- počet učitelů, kteří žáka vyučovali AJ;
- kvalifikovanost a aprobovanost těchto učitelů;
- věk učitelů;
25 MŠMT ČR. Akční plán výuky cizích jazyků pro období 2005 – 2008: Národní plán výuky cizích jazyků [on-line]. 14 s. [cit. 31. 3. 2014]. Dostupné
z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf
26 COUBALOVÁ, Alena. Podněty k výuce cizích jazyků v ČR: Informační cesta Goethe-institutu po Německu splnila své poslání: Aktuální podněty
k výuce cizích jazyků a vícejazyčnosti na českých školách. In: Podněty k výuce cizích jazyků v ČR [online]. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/podnety-k-vyuce-cizich-jazyku-v-cr
18
- počet žáků ve skupině;
- region;
- velikost sídla;
- počet studovaných jazyků;
- vyučovací metody a techniky, které učitel využívá, a další.„„ 27
Při zavádění cizojazyčné výuky do niţších ročníkŧ základních škol a do škol
mateřských je potřeba myslet na zajištění kontinuity. Nedostatek kontinuity často vede
k neúspěchu v rané výuce. Mohou se objevit problémy, jako například určitý dominový
efekt (,,knock-on effect‘‘), kdy učitelé budou muset přejít od výuky naprostých
začátečníkŧ k výuce stejně starých mírně pokročilých ţákŧ. Do vzdělávacího systému
bude dle Národního plánu výuky cizích jazykŧ zavedena jazykové propedeutika jiţ od
předškolního vzdělávání. Je moţnost vyuţívat CLIL (Content and Language Integrated
Learning), tedy výuku jednotlivých školních předmětŧ v cizím jazyce. U nás však
nebude dostatek kvalifikovaných učitelŧ pro tuto formu výuky. 28
Hanušová a Najvar se domnívají, ţe ,,plošnému zavedení cizích jazyků do
primárního kurikula by měl rovněž předcházet výzkum identifikující vhodné postupy a
metody výuky odpovídající specifickým požadavkům českých žáků. Pozornost je třeba
věnovat postupům optimálním také pro žáky znevýhodněné, zejména pro žáky se
specifickými poruchami učení, u nichž by bylo vhodné zvážit také možnost volby
studovaného jazyka.„„29
Wilesová tvrdí, ţe pokud je dětem, jejichţ mateřštinou není angličtina, ,,umožněno
užívat svůj mateřský jazyk doma i ve škole, postupují v osvojování jazyka mnohem
rychleji. Tímto způsobem je tedy možné aktivně podporovat dvojjazyčnost.„„ 30
27 Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669.
Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVeku_HanusovaNajvar.pdf
28 Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669.
Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVeku_HanusovaNajvar.pdf
29 Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669.
Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVeku_HanusovaNajvar.pdf
30 BRUCEOVÁ, Tina. 1996, s. 85. ISBN 8071780685.
19
2.3.1 Velikost skupiny dětí při osvojování cizího jazyka
Na velikost skupiny při seznamování dětí s cizím jazykem je kladen velký dŧraz.
Pro seznamování je ,,vhodná skupina kolem deseti dětí, optimální je však pět aţ šest
dětí.‘‘ V této skupině jsou děti schopny udrţet pozornost a neustálý kontakt s učitelkou.
Dŧleţité je, aby si děti měly moţnost opakovat znalosti denně, nikoli několikrát
týdně. Při skupinové organizaci práce je dŧleţité nepřekračovat dobu 10-20 minut. Dle
Mertina a Gillernové pokud děti výuka baví a opakují si své znalosti častěji, lze
očekávat dobré výsledky. Pedagog dbá na to, aby nedocházelo k přetěţování dětí.
Dětem mnohem více prospívá, kdyţ na ně není činěn nátlak. 31
Rŧzné aktivity vyţadují rozdílné uskupení dětí. Nejvíce pouţívané jsou:
- individuální: pro čtení, vyrábění věcí, vytváření nahrávek se slovní zásobou
- párové: práce ve dvojicích je nejvíce pouţívaná v mluvených aktivitách jako je
hraní rolí, děti mohou také číst a psát ve dvojicích
- skupinové: skupina se skládá ze tří a více dětí, skupina s více jak pěti dětmi je
obvykle kontraproduktivní
- celá třída: děti mohou pracovat jako celá třída soustřeďující se na učitele, např.:
v prezentaci nebo při hře
Práce ve skupinách mŧţe být pro děti nová a ze začátku to mohou povaţovat za
obtíţné, protoţe potřebují čas k vyvinutí schopnosti převzít odpovědnost a pracovat bez
stálého dohledu. V tomto případě je dobré začít s prací ve dvojicích a přísně
kontrolovanými aktivitami a postupně představit větší skupiny a volné aktivity.32
2.3.2 Metody osvojování cizího jazyka
Existuje mnoho zpŧsobŧ a metod, jakými zpŧsoby se děti v mateřských školách
mohou učit cizí jazyk – angličtinu. ,,Didaktická hra je vhodnou a přirozenou formou
seznamování s cizím jazykem pro děti v předškolním věku. Didaktické hry využívají
různých prvků na posílení svých efektů. Například hra může být spojena s pohybem, při
němž se využívají znalosti angličtiny. Didaktické hry mohou nahrazovat složitý výklad,
který je používán pro starší děti. Ve hrách jsou obsaženy různé modely, kterými si děti
danou mluvnickou látku osvojují.„„33
31 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 188. ISBN 9788073676278.
32 PHILLIPS, Sarah. 1993, s. 7-8. ISBN 0194371956. (vlastní překlad)
33 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 189. ISBN 9788073676278.
20
Situací, při kterých se děti učí efektivně a zábavnou formou je mnoho. Patří mezi
ně pojmenovávání oblečení při oblékání, potravin při jídle, hračky při hraní, názvy
činností, které vykonávají, kdyţ ony samy jinému nebo někdo jiný jim něco dělá.
Objevuje se zde dŧleţitost spojování mluvení s pohybovými aktivitami. Je dŧleţité
fráze opakovat, děti chválit za námahu, kterou vynakládají při seznamování s cizím
jazykem.34
V mateřské škole s výukou angličtiny Mateřídouška bylo moţné pozorovat
mnoho podob didaktických her. Jednou z nich je hra s názvem ,,Let’s make a pizza‘‘.
Hra spojuje pohyb s pouţíváním cizího jazyka. Děti sedí na zemi a za pomoci učitelky
imaginárně ,,vyrábějí pizzu‘‘. Nejprve je potřeba vyválet těsto na samotnou pizzu, děti
se při vykonávání těchto pohybŧ protahují a rozcvičují. Učitelka se jich anglicky ptá,
které ingredience by chtěly přidat na jejich pizzu. Děti anglicky navrhují rŧzné
ingredience, kterých znaly opravdu hodně. Po vyválení těsta a přidání všech přísad děti
dávají pizzu do pece ,,upéct‘‘, pak ji vyndají a rychle sní. Bylo moţné pozorovat, ţe děti
byly hrou nadšené a procvičily si za pomocí ní spoustu anglických slovíček a také se
krásně protáhly. Hra byla dobrovolná a všechny děti se s nadšením zúčastnily.
Mertin a Gillernová uvádí pro inspiraci několik pedagogický zásad při výuce:
- ,,Používat srozumitelný jazyk bez zbytečný slov, ale užívání příliš složitých
výrazů může být důvodem, že dítě ztrácí pozornost a nechce se jazyku učit.
- Neošidit dítě o jeho rodný jazyk. Pokud má dítě potřebu mluvit mateřských
jazykem, nemá mu to pedagog zakazovat.
- Mluvit pomalu, v krátkých větách a frázích.
- Nepoužívat abstraktní slova, ale užívat obrázky nebo jasné gestikulace, která
dělá význam slov ,,čistým„„.
- Zachovávat kratičké přestávky po každé větě nebo frázi, protože tak se výraz
nemůže stát odlišným od zvuku.
- Předvádět ,,čisté a jasné„„ ukázky, aby je děti mohly co nejvěrněji opakovat.
- Předvádět reakci, kterou pedagog požaduje, ukázky toho, co mají děti konkrétně
dělat.
- Opakovat a vysvětlovat tak dlouho, dokud je potřeba.
- Ověřovat, zda dítě pochopilo, co mu chtěl pedagog říci.
34 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 189. ISBN 9788073676278.
21
- Formovat otázky od nejjednodušších, pomocí nichž můžeme zjišťovat, zda dítě
něco nepotřebuje, na které děti mohou odpovídat ,,ano„„, ,,ne„„ (,,Potřebuješ
červenou pastelku?„„, ke složitějším (,,Může malý ptáček létat?„„) až k ještě
složitějším otázkám, kdy dítě volí ze dvou alternativ (,,Kdo se o tebe stará?
Maminka, nebo tatínek?„„) U otázek typu ,,Kdo utíká za tatínkem, kdo za
maminkou?„„, ,,Kde je míč?„„, ,,Jakou má barvu?„„ apod. se doporučuje nejprve
používat obrázky nebo pomůcky.„„35
V mateřské škole s výukou angličtiny pedagog děti sice motivoval a povzbuzoval
k mluvení v anglickém jazyce, nicméně děti nenutil. Zajímavým faktem je, ţe děti při
celodenní výuce mluvily spíše mateřským jazykem, ale odpovídaly jím na otázky
kladené v angličtině. Děti tedy určitě neztrácí naprostý kontakt se svým mateřským
jazykem. Přesto, ţe děti odpovídají mnohdy v češtině na anglicky kladené otázky, pro
pedagoga se jedná o zpětnou vazbu, ţe mu dětí rozumí.
Pedagog mluvil pomalu, v krátkých větách a srozumitelným jazykem, coţ dětem
jistě velice pomohlo k porozumění jeho mluveného projevu.
2.3.3 Aktivity rozvíjející seznamování dětí s cizím jazykem
Děti se učí kontrole nad svým chováním prostřednictvím základních poţadavkŧ,
např.: aby nemluvily - ,,Don’t talk‘‘. Je moţné tento poţadavek doplnit rŧznými
neverbálními signály – zazvoněním zvonečku, zvednutím prstu před ústa atd.
Moţností jsou také pohybové aktivity, kdy učitelka pojmenovává rŧzné pohyby
a cviky nebo hry s kouzelnou krabicí, která obsahuje rŧzné obrázky nebo předměty
k danému tématu.
Dětem lze samozřejmě také vyprávět kratičké příběhy. Doporučuje se příběhy
doplňovat obrázky, mimikou, gesty, maňásky. Je vhodné zařazovat vyprávění příběhŧ
vícekrát do týdne, pokaţdé děti budou rozumět mluvenému slovu více.
Děti se rády učí jednoduché písničky a říkadla s pohybem, musí si však
uvědomovat rozdíl mezi českou a anglickou výslovností. Vhodné jsou písničky, kde se
střídá mateřský jazyk s angličtinou.
Dle autorŧ jsou dŧleţité aktivity učitelek s dětmi, které se vztahují k péči o
školní třídu. Dětem je potřeba zadávat práce, ve kterých se budou střídat – zalévání
35 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 190. ISBN 9788073676278.
22
květin, úklid třídy, rozsvěcení a zhasínání světla. Mohou si tak kaţdodenně procvičovat
angličtinu a upevňovat své znalosti.
Je dobré, aby děti měly doma k dispozici slova a témata, se kterými se setkaly
při výuce během týdne. Materiály jsou předány rodičŧm dětí. Rodiče, kteří angličtinu
neovládají, se mohou učit základy angličtiny společně s dětmi a přispět k jejich rozvoji.
Děti by se neměly zahrnovat nadměrným mnoţstvím nových slovíček a frází. Je
potřeba vracet se k probraným slovíčkŧm, frázím a na ně navazovat ostatní znalosti.
Nemělo by se zapomínat ani na seznamování dětí s reáliemi (typické hračky, typické
jídlo, tradice...). 36
3 Vztah dítěte k jazyku
3.1 Verbální schopnosti dítěte
,,Jazyk je chápán a používán na úrovni, která odpovídá stupni rozvoje
poznávacích procesů. Informace získané v rámci verbální komunikace jsou zpracovány
způsobem odpovídajícím úrovni myšlení určitého jedince.
Verbální kompetence předškolního dítěte se zdokonalují v obsahu i ve formě. Děti
je rozvíjejí především v komunikaci s dospělými, v menší míře je mohou ovlivnit média
(např. televize) a komunikace s vrstevníky. Otázky typu ,,proč“ mají význam nejenom
pro obohacení znalostí, tzn. i dětského slovníku, ale i pro rozvoj správného vyjadřování.
Děti se učí mluvit prostřednictvím nápodoby verbálního projevu dospělých lidí
(případně starších dětí), s nimiž žijí a komunikují. Avšak nápodoba řeči má selektivní
charakter. Předškolní děti nenapodobují všechno, co slyší. Většinou si zapamatují
určitou část sdělení, kterou opakují bezprostředně poté, co ji slyšely. (McTear, 1985).
Často jsou to věty, které obsahují nějaké nové slovo nebo známá slova v nové podobě,
jiné vazbě apod.
Děti rády experimentují s novými slovními výrazy, např. složeným slovem nebo
slovním spojením, a spontánně je různým způsobem modifikují.
Nápodobou se děti učí i gramatická pravidla. Mladší předškoláci ještě užívají
gramatická pravidla rigidně a dělají v nich chyby, které svědčí pro relativně pomalý
rozvoj jazykového citu. Od čtyř let začínají děti mluvit v delších a složitějších větách,
později i souvětích. Avšak stále dělají chyby, zvláště když vyjadřují různé časové vztahy.
36 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 191-192. ISBN 9788073676278.
23
Z hlediska rozvoje poznávacích procesů je významnou složkou řečového vývoje
tzv. egocentrická řeč, která není primárně určena pro jinou osobu a bývá spojena
s myšlením. Egocentrická řeč později přechází na úroveň vnitřní řeči.
V průběhu vývoje se nejprve diferencují různé řečové funkce a teprve mnohem
později, s souvislosti s jejich zaměřením, se začne měnit i jejich struktura.„„37
,,Předškolní období je mimořádně významné pro rozvoj intelektu a osvojení si
jazyka. Děti, na které nebylo z různých důvodů dostatečně mluveno do 6 nebo 7 let věku,
mohou v této oblasti selhat docela.„„38
Dítě by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti řečových schopností:
- ,,ovládat řeč
- používat správně formulované věty
- samostatně vyjadřovat myšlenky, sdělení, otázky, odpovědi
- rozumět slyšenému
- verbálně reagovat
- vést smysluplný dialog„„ 39
Dle Bytešníkové u dětí předškolního věku dochází k ,,postupnému osvojování
základních forem verbální komunikace, tzn. dialogické a monologické řeči.‘‘ Při
dialogu se mluvící a oslovovaný rychle střídají. Rozhovor pedagoga s dětmi většinou
probíhá formou otázek a odpovědí, které jsou určeny situací a zvoleným tématem.
Bytešníková zdŧrazňuje, aby předškolní pedagogové předem dobře promysleli otázky
pro rozhovory s dětmi a byli schopni správně a pohotově formulovat otázky dle situace.
Při vedení monologu musí mít dítě adekvátní slovní zásobu, dostatečné zkušenosti a
poznatky a schopnost ovládat gramatickou stavbu řeči.40
,,Monolog je pro děti často obtížnější než dialog, poněvadž dítě musí vyjádřit
myšlenky v plně rozvinuté formě, logicky a souvisle.„„ 41
Dítě by mělo být schopno na konci předškolního období:
- ,,domluvit se gesty i slovy
- rozlišovat některé symboly
37 VÁGNEROVÁ, Marie. 2000, s. 113-115. ISBN 8071783080.
38 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 11. ISBN 8070446854.
39 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 90. ISBN 9788024730080.
40 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 91. ISBN 9788024730080.
41 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 91. ISBN 9788024730080.
24
- pochopit význam a funkci symbolů„„42
Předškolní pedagogové mohou dosahovat dětských kompetencí při kaţdodenních
činnostech. Například při vycházce se děti seznamují se základními pravidly silničního
provozu a s tím souvisejícími symboly, tzn. dopravními značkami, semafory atd.; při
návštěvě muzea či kina se děti mohou seznámit s běţně pouţívanými piktogramy. Hry
na rŧzná povolání podněcují rozvoj nonverbální komunikace, chápání a uţívání gest a
symbolŧ. 43
,,U dítěte by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti slovní zásoby
docházet:
- k průběžnému rozšiřování
- k aktivnímu používání slov
- k dokonalejší komunikaci
Dítě by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti komunikace v různých
situacích:
- bez zábran komunikovat s dětmi i dospělými
- být komunikativní
- být vstřícné a iniciativní
Dítě by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti cizích jazyků disponovat
následujícími předpoklady:
- chápat, že existuje možnost dorozumívání a učení se jiným jazykům
- mít vytvořeny elementární předpoklady k učením se cizímu jazyku„„44
Bytešníková upozorňuje ,,na nevhodnost výuky cizího jazyka u těch dětí, u kterých
se vyskytují deficity ve výslovnosti v mateřské řeči. V těchto případech je třeba
individuálně vždy zvážit vhodnost a eventuální negativní následky výuky cizího
jazyka.‘‘45
,,Prudký rozvoj řeči, charakteristický pro celý předškolní věk, se u dítěte projevuje
velkým zájmem o řečové formy, neobyčejným smyslem pro osvojování a tvoření
jazykových útvarů. Proto toto období bývá označováno jako senzitivní (citlivá) perioda
z hlediska rozvíjení řeči, perioda, které poskytuje neopakovatelné předpoklady k co
42 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 92. ISBN 9788024730080.
43 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 92. ISBN 9788024730080.
44 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 93, 95. ISBN 9788024730080.
45 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 95. ISBN 9788024730080.
25
nejúčinnějšímu výchovnému využití. Do vstupu do školy by dítě mělo zvládnout řeč po
stránce obsahové i formální tak, aby mu sloužila jako skutečný nástroj dorozumění,
komunikace i poznávání.„„ 46
3.2 Psychický vývoj dítěte
,,Počitky jsou zpravidla již dostatečně rozvinuté a schopné zachytit i nepatrné
detaily, upoutají-li pozornost dítěte. Formou hry je však možné jejich kvalitu ještě
zvýšit. Například soutěžením v rozpoznávání předmětů hmatem, sluchem, čichem atp.
Vnímání dosud zachycuje spíše celkový dojem. Vnímání je tedy globální, neanalytické,
orientované převážně jen na to, co dítě subjektivně a bezprostředně upoutá.
Dítěti prospívá cvičení všímavosti, třeba otázkami: ,,Co má společného či
rozdílného...„„ (např. osobní a nákladní auto aj.).
Po celý předškolní věk dělá dětem potíže i stálá proměnlivost časových vztahů
(dnes, včera, zítra).
Dosud slabou analytičnost vnímání předškolních dětí, včetně faktu, že stále častý
,,obrys„„ není zdaleka ještě žádnou ,,obecnou představou„„, dokládá i skutečnost, že 3 –
4 leté děti znázorňují všechny geometrické tvary jako kruhy.
Přelétavost dětské pozornosti je v raných vývojových fázích nezbytnou podmínkou
častějšího a bohatšího příjmu informací.
Subjektivní prožitky a touhy dětí předškolního věku zasahují i do vštěpování a
vybavování, takže paměť je také dosud nespolehlivá. Díky organické plastičnosti
mozkové kůry si však děti osvojují značné množství materiálu. Přirozeně si fixují zvláště
konkrétní a názorné jevy.
Učí se bezděčně a mechanicky. Snadno si však osvojují říkanky, často i bez
jakéhokoliv soustředění na obsah, uspokojují se jen rytmem a rýmem. Mechanické učení
u dětí nepřetěžujeme. Naopak, je užitečné je vést už v tomto věku k rozvíjení samotných
počátků logické paměti, například podněcováním k vyprávění. Ještě v prvních letech
školní docházky však z řady důvodů převládá sklon k mechanickému osvojování, a to
bez dostatečného myšlenkového zpracování.
46 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 15. ISBN 8070446854.
26
Se vzrůstající kvalitou paměti, pozornosti, emočního prožívání, manipulačních
aj. schopností, jsou také stále jemnější a bohatší dětské představy. Zvláště v těch
oblastech, se kterými přicházejí častěji do styku.
Bohatá dětská fantazie, vyznačující se konkrétností, citlivostí a svérázností, není
dosud zatížena žádnou korekcí kritickým myšlením.47
Kolem čtyř let se předpojmová (symbolická) úroveň inteligence přeměňuje na
názorové (intuitivní) myšlení. Dítě usuzuje pouze na základě toho, co vnímá nebo si
představuje. Je schopné vyvozování závěrŧ, avšak pouze v závislosti na vizuálním
tvaru. Myšlení dítěte je označováno jako ,,prelogické‘‘, předoperační. 48
3.3 Tělesný vývoj dítěte
Dle Mertina a Gillernové se dítě v předškolním věku pohybuje koordinovaněji,
plynuleji, přesněji a účelněji. Velmi dobře napodobuje nebo pozoruje sportovní aktivity,
předškolní období je vhodné pro zahájení sportŧ jako je lyţování, plavání či jízda na
kole. Motorický vývoj souvisí s podmínkami a moţnostmi pohybu, které jsou dítěti
nabízeny. Rovněţ ,,dochází k rozvoji jemné motoriky, která je však značně
determinována osifikací (přeměnou chrupavky v kost) ruky.‘‘ Děti si v tomto období
rády hrají s rŧznými materiály – plastelínou, knoflíky, kostkami, kamínky, látkou,
korálky, napodobují rŧzné rozmanité tvary. Kolem čtvrtého roku se vyhraňuje lateralita
a dítě se stává pravákem nebo levákem.
S rozvojem jemné motoriky souvisí rozvoj kresby. Ze spontánního čárání se stává
schopnost dobře napodobit základní tvary. Děti předškolního věku bývají ve svých
výtvarných výtvorech značně kreativní. ,,Jak rodiče, tak učitelky v mateřských školách
mohou podporovat spontánní umělecké vyjadřování dítěte za pomoci vhodných
podmínek – pracovní prostor, rŧzné vhodné materiály, dostatek podnětŧ.‘‘ 49
,,Vzdělávací záměry v biologické oblasti směřují ke stimulaci a podpoře
neurosvalového vývoje dítěte. Zásadní roli hraje i podpora rozvoje pohybových a
manipulačních schopností dítěte a nácvik samoobslužných činností. V této oblasti má
předškolní pedagog obrovský potenciál pro rozvoj hrubé i jemné motoriky, motoriky
mluvních orgánů a grafomotorických činností, což vše pozitivně působí na rozvoj dětské
47 ČAČKA, Otto. 1994, s. 42-44. ISBN 8085799030.
48 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 16. ISBN 8070446854.
49 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 11-12. ISBN 9788073676278.
27
řeči. Hravou formou lze u dětí vytvářet návyky zaměřené na správné držení těla,
správné dýchání nosem, základy hlasové hygieny. Významnou roli ve sledované oblasti
hraje i rozvoj a užívání všech smyslů, kdy pedagog může do denních činností
zakomponovat smyslové a psychomotorické hry. Zmíněná vzdělávací oblast zahrnuje
dostatečné možnosti pro vytvoření příležitostí pro rozvoj komunikace především v rámci
foneticko-fonologické roviny řeči„„. 50
4 Výuka anglického jazyka
4.1 Charakteristika mladého žáka anglického jazyka (5 - 7 let)
- Ví, ţe svět je řízen pravidly. Vţdy těmto pravidlŧm nemusí rozumět, ale ví, ţe se
jim musí podřídit.
- Rozumí situacím rychleji neţ pouţitému cizímu jazyku.
- Pouţívá jazykové dovednosti o hodně dříve, neţ si jich je vědom.
- Jeho porozumění jazyku prochází skrze ruce, oči a uši. Vnímání světa z jeho fyzické
stránky je vţdy dominantní.
- Uvaţuje logicky, co vyučující řekne jako první, to se také podle něj skutečně stane
první.
- Doba jeho pozornosti a koncentrace je velmi krátká.
- Občas má potíţe s určením, jestli se jedná o fakt nebo fikci. Pomyslná dělící čára
mezi reálným světem a imaginárním není jasná. 51
4.2 Pedagogické zásady výuky předškolních dětí
Děti jsou v předškolním věku rychle unavitelné a také rychle ztrácí pozornost. Pro
úspěšnost výuky je nutné dodrţovat určité zásady. Pokud chceme děti probudit
k aktivitě, nahradíme klidové aktivity za pohybové apod. Děti se budou lépe
koncentrovat, avšak to ještě není dŧvodem k tomu, aby byly přetěţovány. Zvolené
aktivity jsou vţdy závislé na momentální situaci a atmosféře ve třídě. Podle toho volíme
rŧzné druhy aktivit a jejich délku. Pokud jsou s dětmi opakovány jejich znalosti, děti se
50 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 91. . ISBN 9788024730080.
51 SCOTT, Wendy A a Lisbeth H YTREBERG. Teaching English to children. New York: Longman, 1990, s. 1-2. ISBN 058274606x. (vlastní
překlad)
28
cítí bezpečněji a sebevědoměji. Začátek a konec hodiny se stávají rutinní záleţitostí,
stejně tak stavba hodiny a rŧzné aktivity či hry. 52
4.3 Stavba hodiny
,,Angličtina by se v optimálním případě měla začleňovat v průběhu celého dne.
Neměl by být problém si s dětmi popovídat při ranních hrách, udělat rozcvičku
v angličtině a jednoduché organizační pokyny také dávat v angličtině (dojít si na WC,
umýt ruce, oblékat se apod.), zahrát si hru v angličtině během pobytu venku, zopakovat
slovní zásobu či písničku při prostojích, např. když čekáme, až se všichni obléknou.
Přesto by se pravidelná výuka (podle možností školy) měla zařazovat několikrát
během týdne. Tyto hodiny musí mít určitý řád, aby byly pro děti určitou jistotou a
prvkem radosti i bezpečí současně.„„53
V mateřských školách, které nabízejí celodenní výuku anglického jazyka se děti
s jazykem setkávají v běţných denních situacích a stává se pro ně více přirozené cizí
jazyk pouţít. Děti by neměly mít pocit, ţe se učí, ale ţe se pouze účastní her či běţného
denního programu v mateřské škole.
4.4 Používání jazyka
,,Výuka dětí by samozřejmě měla probíhat pouze v angličtině, jelikož pro mnohé
z nich je to jediná příležitost, kdy mohou slyšet cizí jazyk ve známém prostředí. Takto by
s nimi měla komunikovat i učitelka; přirozeně a se slovní zásobou odpovídající jejich
věku, v níž není nutné volit složitá souvětí. Lektor by měl mít středně pokročilé znalosti
jazyka, nestačí znát jen slovní zásobu, kterou má děti učit.
Dětem slovíčka nepřekládáme, k objasnění významu postačí obrázek, reálné
předměty nebo jiné vizuální pomůcky, rovněž tak mimika či gestikulace.„„54
Učitel by měl věnovat velkou část pozornosti svému hlasovému projevu, protoţe
předškolní děti se učí především poslechem a nápodobou.
52 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 12. ISBN 9788073676926.
53 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 13-14. ISBN 9788073676926.
54 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 11. ISBN 9788073676926.
29
4.5 Motivace
Děti je dŧleţité motivovat, v předškolním věku to není příliš obtíţné. Vcítit se do
jejich představ, nálad či problémŧ a dostat se co nejblíţe k dětské duši, je klíčem
k úspěšné motivaci. Samozřejmostí je, ţe výuka probíhá formou hry v přátelské a
příjemné atmosféře. 55
Panenky a loutky, které ,,rozumí pouze angličtině‘‘ jsou dalším efektivním
zpŧsobem, jak povzbuzovat děti k mluvení v angličtině a pomáhají odstraňovat dětské
zábrany. Na druhou stranu některé děti nemají ţádné zábrany a vţdy se snaţí předvést,
co umí.
Pokud chcete děti upozornit, kdy musí pouţít anglický jazyk, mŧţete si nasadit
,,speciální‘‘ čepici či klobouk, která by ale měla být vţdy stejná. Dětem se řekne, ţe
toto je ,,anglická čepice‘‘ a pokud ji má učitel/lektor na sobě, nemŧţe mluvit nebo
rozumět ničemu jinému neţ angličtině. Stejně jako učitel/lektor mohou děti nosit své
,,anglické čepice‘‘, v kterých mohou mluvit pouze anglicky. 56
4.6 Části výuky
Děti předškolního věku se učí zejména prostřednictvím poslechu (listening) a mluvení
(oral work).
4.6.1 Listening – poslech
Poslech patří k obtíţným činnostem při výuce cizího jazyka. Práce vyučujících
je mnohem lehčí, kdyţ jsou ţáci motivovaní a baví je daná činnost. Je na vyučujících,
aby se ujistili, ţe aktivity, které ţáci provádějí, jsou zajímavé a zábavné.
Studie, které se zabývají vzájemnou komunikací ve třídě, ukazují, ţe ţáci stráví
velkou část z vyučovací hodiny poslechem – posloucháním učitele, ostatních ţákŧ nebo
nahrávek. Pokaţdé kdyţ učitel pouţije anglický jazyk, aby něco vysvětlil, zadal
instrukce, řekl příběh nebo někoho pochválil, tak vytváří poslechové nároky na ţáky.
Existuje mnoho aktivit, při niţ si děti procvičují poslechové dovednosti. Jednou
z nich je poslouchání příběhŧ. Poslouchání příběhŧ by mělo být součástí vývoje
kaţdého dítěte. Pedagogové a psychologové jiţ mnohokrát ukázali, ţe příběhy jsou
nezbytnou součástí v dětském vývoji a v neposlední řadě také ve vývoji jazyka.
55 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 11. ISBN 9788073676926.
56 REILLY, Vanessa a Sheila M WARD. 1997, s. 6. ISBN 019437209x. (vlastní překlad)
30
,,Poslouchej a nakresli“ je dalším oblíbeným typem poslechové aktivity.
Kreslení zabere více času, takţe je potřeba kreslit jednoduché obrázky. V této aktivitě
učitel nebo ţák říká ostatním ţákŧm, co mají nakreslit. Pomocí této aktivity částečně
kontrolujeme znalost předloţek, barev a čísel. 57
4.6.2 Oral work – mluvení
Mluvení patří pravděpodobně k nejnáročnějším schopnostem, které má učitel
své ţáky naučit. V mateřském jazyce jsou děti schopny vyjádřit své emoce, vyjádřit své
záměry a úmysly, prozkoumávat jazyk a je to pro ně zábavné. Očekávají tedy, ţe tohle
mohou dělat také v angličtině.
Pokud je snaha o to, aby ţáci přemýšleli o angličtině jednoduše jako o zpŧsobu
komunikace, je zde moţnost neschopnosti předpovědět, který jazyk děti pouţijí. Jejich
volba je neomezená a nelze rozhodnout, co řeknou nebo co chtějí říct. Děti také často
vyuţijí jejich mateřský jazyk, kdyţ nebudou znát to správné slovo v angličtině.
Při práci se začátečníky je dŧleţité najít rovnováhu mezi představováním jazyka
prostřednictvím kontrolovaných a řízených aktivit a současně dovolit vychutnat si
přirozené mluvení. Mnoho ţákŧ nemá dostatek příleţitostí procvičovat mluvení
v angličtině mimo třídu, proto potřebují hodně procvičování ve výuce.
Při řízených aktivitách, je snaha o to, aby děti pouţívaly bezchybný jazyk. Kdyţ
při těchto aktivitách udělají chybu, měly by být zároveň opraveny učitelem.
Při neřízených aktivitách je hlavním cílem, aby děti řekly, co chtějí říct a
vyjádřily své osobnosti. Aktivita je striktně kontrolována učitelem nebo pomocí
učebnice, ale dŧraz by vţdy měl být kladen na obsah.
Jeden z nejúspěšnějších zpŧsobŧ představení jazyka malým dětem je s pomocí
maňáskŧ nebo třídního maskota. Mít ‘‘někoho‘‘ na ruce, s kým mŧţete mít rozhovory o
čemkoliv a všem je úţasný zpŧsob představení nových předmětŧ a nového jazyka
dětem.
Hraní rolí je jiným zpŧsobem představení dialogŧ. Při hraní rolí děti předstírají, ţe
jsou někdo jiný jako učitel, prodavač, jeden z rodičŧ atd. Je potřeba začít od
strukturovaného k více otevřenému typu aktivity. 58
57 SCOTT, Wendy A a Lisbeth H YTREBERG. 1990, s. 21-24. ISBN 058274606x. (vlastní překlad)
58 SCOTT, Wendy A a Lisbeth H YTREBERG. 1990, s. 33-40. ISBN 058274606x. (vlastní překlad)
31
4.7 Využití her při výuce anglického jazyka
Děti si hrají a chtějí si hrát. Učí se prostřednictvím hraní. Při hraní ve skupině děti
spolupracují a při spolupráci rozvíjejí své jazykové dovednosti.
Co je hra? Kaţdý se intuitivně domnívá, ţe zná definici, ale ta je nezachytitelná.
Klíčovou charakteristikou je, ţe hry jsou aktivity ovládané pravidly, které jasně
stanoveny definují cíle. Dosaţení těchto cílŧ značí konec hry. Hry jsou aktivity, kterých
se děti přirozeně zúčastňují.
Je jasné, ţe hry – dokud je děti chtějí hrát, mohou být motivující. Děti však
potřebují být do hry zahrnuty a dokonce potřebují být nadšené, aby se učily efektivně.
Aktivity zaloţené na úkolech vylepšují učení. Při výuce jazyka aktivity zaloţené
na úkolech jsou ty, které stimulují efektivní pouţití jazyka, ale nezahrnují ţádnou
vědomou analýzu. Hrát hru znamená, uţívat si soutěţení sám nebo ve skupině proti
ostatním hráčŧm, navzdory času nebo navzdory výzvě úkolu a nemyslet vědomě na
zahrnutý cizí jazyk.
Zahrnutí dětí do her, které jsou dychtivé hrát, mŧţe být dobrým zpŧsobem
vytvoření silné potřeby pouţít jazyk.
Učitelé potřebují zváţit, které hry pouţít, kdy je pouţít, jak je spojit s učebním
programem, učebnicí a jak rŧzné hry obohatí děti rŧznými zpŧsoby.
Příkladem hry je Simon says (Simon říká). Učitel instruuje ţáky, jakou aktivitu
předvést. Ţáci aktivitu předvádí, jen kdyţ pokyn začne slovy: ,,Simon says...‘‘ a
pokračuje např.: sit down (všichni hráči by si měli sednout) atd. Hráči, kteří předvedou
aktivitu, bez toho aby bylo řečeno ,,Simon says‘‘, vypadávají ze hry. Vítězem je
poslední hráč, který zŧstane a stává se z něj Simon.59
,,Osou osobnostně orientované předškolní výchovy je hra jako nejlepší způsob,
jak může dítě postupně zvládat předpoklady k rozvoji všeho, co bude v životě později
potřebovat.
Mnohé pedagogické systémy stanovovaly pro hru dítěte určité podmínky,
založené na jejím systematickém uspořádání a řízení dospělým.
59 BRUMFIT, Christopher, Jayne MOON a Ray TONGUE. 1991, s. 142-153. ISBN 000370288x. (vlastní překlad)
32
Za hru v tomto případě označujeme zvnějšku řízenou motivovanou činnost,
kterou využíváme k naplnění pedagogických záměrů.„„60
Dle Zajitzové je ,,hra dítěte v tomto období symbolická. Dítě se přizpůsobuje
vnějšímu sociálnímu světu, jehož pravidla jsou mu cizí, a také zatím nepochopenému
fyzikálnímu světu. Čím je dítě mladší, tím lépe se na prostředí dokáže adaptovat.
Potřebuje ale také asimilovat skutečnost sobě samému a tu realizuje právě
prostřednictvím hry. Vzhledem k tomu, že dítě zatím není zcela schopno své zážitky
vyjádřit jazykem, vyjadřuje je pomocí symbolů a nápodob.„„61
5 Metody a formy výuky
Anglický jazyk je v předškolním vzdělávání vyučován prostřednictvím jazykových
kurzŧ, které zahrnují jednu či více výukových lekcí týdně. Další moţností je
navštěvování mateřských škol s výukou anglického jazyka, kde celodenní výuka
probíhá v anglickém jazyce.
Koťátková uvádí, ţe ,,rozhodují-li se rodiče pro mateřskou školu v cizím jazyce, tedy
pro takovou, která má svůj program organizovaný v jiném než mateřském jazyce, mělo
by jejich přemýšlení směřovat k odpovědím na dvě základní otázky:
1. Je naše dítě z bilingvního prostředí a jazyk, kterým se bude ve školce mluvit, je
mateřským jazykem jednoho z rodičů?
2. Půjde naše dítě do základní školy, která bude mít tento cizí jazyk jako jazyk, ve
kterém se budou všechny předměty vyučovat?
Jestliže v obou případech odpovídáte – ano, pak lze jinojazyčnou školku doporučit.
V ostatních případech je to velmi problematické rozhodnutí. Dítě musí v takovém
zařízení mluvit jen cizím jazykem prakticky po celý den. Několikaleté zkušenosti učitelek
z těchto školek ukazují, že děti, které nemají v tomto jazyce doma žádné zázemí a jsou
např. i mírně uzavřené povahy, často promluví ve školce jen několikrát za den, a to ještě
jednoduchým způsobem. Jejich vlastní mateřština ještě není plně jazykově a gramaticky
utvořena a dítě stagnuje pro nedostatek možností se v ní vyjadřovat a kvalitu
prohlubovat. V cizím jazyce se s ním jinde nemluví a ani v základní škole mluvit nebude,
a to znamená nabytí jednoduché orientační znalosti za poměrně vysokou cenu. Je
60 KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a Branislav PUPALA. 2001, s. 135. ISBN 8071785857.
61 ZAJITZOVÁ, Eliška. 2011, s. 49. ISBN 9788086798141.
33
důležité si taky uvědomit propojenost rozvoje dětského myšlení a vyjadřování a ta je
v případě malé řečové aktivity ohrožena.„„62
5.1 Jazykové kurzy
5.1.1 Angličtina ZuZu
Jedná se o jazykovou školu zaměřenou na alternativní formu výuky angličtiny
v mateřských školách.
,,Tradiční anglické dětské písně (Nursery Rhymes), vytvořené
společnostmi Super Simple Learning, Dream English a Maple Leaf Publishing, jsou
speciálně upraveny tak, aby vyhovovaly výuce dětí ve věku 3 - 6 let, nemajícím
angličtinu jako rodný jazyk. Zpívání těchto písní během výuky je
doprovázeno pohybově-rytmickými aktivitami, kde děti využívají pohybu, gest i mimiky
a tím si snadněji slovíčka z písniček zapamatují.„„63
Metodika se zaměřuje na to, aby děti při výuce zaţily spoustu zábavy, smály se a
byly šťastné. Tak pro ně angličtina bude něčím příjemným v jejich ţivotě a vybudují si
k ní pozitivní vztah. Nebudou tak z ní mít zbytečný strach a ostýchat se jazyk pouţít.
Výuka probíhá 1x týdně po 45 minutách. Závěrečných 15 minut je věnováno
výtvarným aktivitám, zaměřeným na téma z aktuální hodiny. Děti pracují s pracovními
listy, které si pak odnášejí domŧ. Z pracovních listŧ si doma ve spolupráci s rodiči
mohou vytvářet pomŧcky k písničkám a opakovat si probrané učivo. Rodičŧm jsou
emailem zasílány výstupy z kaţdé hodiny s odkazy na pouţité písničky a videa, a také s
radami a tipy, jak s dětmi doma pracovat. Heslo je "To, co se naučíš s radostí... naučíš
se na celý ţivot!" 64
62 KOŤÁTKOVÁ, Soňa. 2008, s. 66-67. ISBN 9788024715681.
63 Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/
64 Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/
34
5.2 Mateřské školy s výukou anglického jazyka
5.2.1 Mateřská škola Mateřídouška
Anglická školka Mateřídouška je mateřská škola, kde celodenní výuka dětí
probíhá převáţně v anglickém jazyce. Cizí jazyk je vyučován v běţných denních
situacích. Kaţdý týden má své téma (např.: nemocnice, zvířátka, rodina), které se
pravidelně mění. Děti mluví častěji ve svém rodném jazyce, ale jsou učiteli vedeni
k mluvení v anglickém jazyce.
Dětem jsou dávány instrukce a kladeny otázky v angličtině, obvykle rozumí a
odpovídají na otázky převáţně česky. Tento druh komunikace poskytuje učiteli zpětnou
vazbu ve smyslu porozumění anglického mluveného slova. Jeden učitel se stará
přibliţně o šest dětí, výuka je proto velice individuální. Účast dětí ve výukových
aktivitách je dobrovolná. Hlavní dŧraz je u dětí kladen na dovednosti poslech a mluvení
v anglickém jazyce.
Praktická část
6 Názory rodičů na výuku anglického jazyka
v předškolním vzdělávání
6.1 Metodologie výzkumného šetření a charakteristika
zkoumaného vzorku
Cíle výzkumného šetření
Hlavním cílem výzkumného šetření je analýza názoru rodičŧ dětí předškolního
věku na výuku anglického jazyka v mateřských školách. Výzkum byl prováděn ve
městě Brně. Respondentŧm byly kladeny otázky týkající se výuky anglického jazyka
v předškolním věku. Dílčím cílem tohoto výzkumného šetření je zjištění názorŧ na
výuku anglického jazyka u respondentŧ, jejichţ děti navštěvují jazykové kurzy
angličtiny ZuZu.
35
Metodologie výzkumného šetření
Empirická část je zaloţena na výzkumném šetření, které má kvantitativní
charakter, přičemţ hlavní technikou tohoto šetření byl dotazník, sestavený autorkou
práce. Tento dotazník obsahuje 12 uzavřených otázek a 1 polootevřenou otázku.
Vyhodnocení tohoto šetření je uspořádáno v grafech, které ukazují kolikrát byla daná
moţnost odpovědi uvedena a kolik respondentŧ tuto moţnost uvedlo.
V rámci výzkumného šetření a na základě uvedeného dílčího cíle byly stanoveny
následující hypotézy:
1. Rodiče jsou toho názoru, že znalost anglického jazyka přinese jejich dětem
náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily.
2. Dle rodičů znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci před
těmi, kteří touto znalostí nedisponují.
3. Rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, která nabízejí
výuku anglického jazyka před těmi, která výuku nenabízejí.
4. Rodiče u lektora/učitele anglického jazyka považují za nejdůležitější jeho
perfektní znalost anglického jazyka a metodu jeho výuky.
Charakter zkoumaného vzorku
Byly tázány rodiče dětí, které navštěvují jazykový kurz anglického jazyka ZuZu.
Empirická část byla realizována ve spolupráci s jazykovým centrem angličtina ZuZu,
které má hlavní sídlo v Tišnově. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 rodičŧ.
36
6.2 Analýza dotazníkového šetření
Otázka č. 1: „Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?“
Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?
87%
9%4%
S nabídkou jazykových kurzů
angličtiny
Mateřskou školu s výukou
angličtiny během celého dne
Bez nabídky jazykových kurzů
angličtiny
Graf č. 1: „Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?“
Z grafu č. 1 vyplývá, ţe 87 respondentŧ (tj. 87 %) by zvolilo pro své dítě
mateřskou školu s nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny, 9 respondentŧ (tj. 9 %) by
zvolilo mateřskou školu s výukou angličtiny během celého dne a 4 respondenti (tj. 4 %)
by zvolili mateřskou školu bez nabídky jazykových kurzŧ. Z uvedených dat vyplývá, ţe
většina rodičŧ preferuje mateřské školy s moţností výuky anglického jazyka pro jejich
děti.
37
Otázka č. 2: „Domníváte se, že znalost anglického jazyka přinese
Vašim dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky
nezúčastnily?“
Domníváte se, že znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem
náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky
nezúčastnily?
88%
12%
Ano
Ne
Graf č. 2: „Domníváte se, ţe znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok před dětmi na
základní škole, které se této výuky nezúčastnily?“
Z výzkumného šetření plyne, ţe z celkového počtu 100 respondentŧ se 88
respondentŧ (tj. 88 %) domnívá, ţe znalost anglického jazyka přinese jejich dětem
náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily a 12 respondentŧ
(tj. 12 %) se domnívá, ţe tomu tak není. Lze tedy říci, ţe rodiče mají zájem o dobré
výsledky dětí při výuce anglického jazyka na základní škole. Je však dŧleţité zmínit, ţe
výuka na ZŠ by měla určitým zpŧsobem navazovat na výuku z mateřské školy a záleţí
uţ jen na rodičích, zda-li zvolí takovou ZŠ, která danou návaznost výuky umoţňuje.
Některé ZŠ nabízejí výuku anglického jazyka jiţ od prvního ročníku základní školy.
38
Otázka č. 3: „Myslíte si, že znalost anglického jazyka zvýhodňuje
žadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují?“
Myslíte si, že znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci
před těmi, kteří znalostí nedisponují?
99%
1%
Ano
Ne
Graf č. 3: „Myslíte si, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí
nedisponují?“
Z grafu vyplývá, ţe 99 respondentŧ (tj. 99 %) si myslí, ţe znalost anglického
jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují a 1 respondent
(tj. 1 %) se domnívá, ţe znalost anglického jazyka neznevýhodňuje ţadatele o práci
před těmi, kteří znalostí nedisponují. Lze tedy uvést, ţe rodičŧm záleţí na budoucím
kariérním uplatnění jejich dětí.
Otázka č. 4: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky?“
Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky?
34%
31%
20%
15% Lepší kariérní uplatnění v dospělosti
Možnost studovat nebo pracovat v
zahraničí v dospělosti
Jiná
Výhody při komunikaci v zahraničí
Graf č. 4: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky“
39
Z daných údajŧ vyplývá, ţe 34 respondentŧ (tj. 34 %) chce, aby jejich dítě
umělo mluvit anglicky kvŧli lepšímu kariérnímu uplatnění v dospělosti, 31 respondentŧ
(tj. 31 %) z dŧvodu moţnosti studia nebo práce v zahraničí v dospělosti, 15 respondentŧ
(tj. 15 %) upřednostňuje výhody při komunikaci v zahraničí a 20 respondentŧ (tj. 20 %)
uvádí jiný dŧvod. Názory respondentŧ uvádějící jiné dŧvody: ,,aby dítě nemělo odpor
k cizím jazykŧm‘‘; ,,všechny tři uvedené moţnosti‘‘; ,,dítě to baví‘‘; ,,v tomto věku se
děti učí zcela nenásilně, tak proč toho nevyuţít‘‘; ,,kolik jazykŧ znáš, tolikrát jsi
člověkem‘‘; ,,komunikace s rodinou ţijící v zahraničí‘‘; ,,lepší komunikace v zahraničí,
lepší kariérní uplatnění‘‘; ,,angličtina je v dnešní době nutnost, nikoliv výhoda‘‘;
,,angličtina přispívá k celkové lepší orientaci i doma (počítače, odborná literatura
atd.).‘‘ Lze konstatovat, ţe respondentŧm záleţí zejména na lepším kariérním uplatnění
jejich dětí a chtějí pro ně nechat otevřenou moţnost studovat nebo pracovat v zahraničí.
Část respondentŧ by ocenila, pokud by se jejich děti dokázaly dorozumět v zahraničí.
Zbytek respondentŧ se domnívá, ţe znalost anglického jazyka je v dnešní době nutností,
děti se v předškolním věku učí bez větších obtíţí, tak by byla škoda toho nevyuţít a
v neposlední řadě uvádí názor, aby jejich dítě mělo zkušenost s cizím jazykem jiţ
v tomto věku.
Otázka č. 5: „Co je pro Vás nejdůležitějším kritériem, zda dítě poslat
do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického
jazyka?“
Co je pro Vás nejdůležitějším kritériem, zda dítě poslat do
jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického
jazyka?
57%27%
11%5% Rád/a bych, aby moje dítě umělo
anglicky
Rád/a bych, aby se dokázalo v
zahraničí dorozumět
Pozdější uplatnění znalostí na ZŠ
Zaplnění volného času dítěte
Graf č. 5: „Co je pro Vás nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či
mateřské školy s výukou anglického jazyka?“
40
Z grafu plyne, ţe pro 57 respondentŧ (tj. 57 %) je nejdŧleţitějším kritériem, zda
dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického
jazyka skutečnost, aby jejich dítě umělo mluvit anglicky, 27 respondentŧ (tj. 27 %)
povaţuje za dŧleţité, aby se jejich dítě v zahraničí dorozumělo, 11 respondentŧ (tj. 11
%) myslí na pozdější uplatnění znalosti anglického jazyka na ZŠ a pro 5 respondentŧ (tj.
5 %) je dŧleţité zaplnění volného času dítěte. Lze se domnívat, ţe pro rodiče je
skutečně dŧleţitá znalost anglického jazyka jejich dětí, nejedná se o pouhé zaplnění
volného času dítěte.
Otázka č. 6: „Proč si myslíte, že je dobré s výukou začít již
v předškolním věku?“
Proč si myslíte, že je dobré s výukou začít již v předškolním věku?
41%
34%
20%
5% Pozitivní přístup k angličtině
Možnost brzkého seznámení s
jazykem
To, co se naučí v předškolním
věku, si zafixují již napořád
Příprava na výuku na ZŠ
Graf č. 6: „Proč si myslíte, ţe je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku?“
V otázce č. 6 měli respondenti uvést, proč si myslí, ţe je dobré s výukou začít jiţ
v předškolním věku. Pozitivní přístup k angličtině uvádí 41 respondentŧ (tj. 41 %), 34
respondentŧ (tj. 34 %) uvádí moţnost brzkého seznámení se s cizím jazykem, 20
respondentŧ (tj. 20 %) si myslí, ţe to, co se děti naučí jiţ v předškolním věku, si zafixují
jiţ napořád a pro 5 respondentŧ (tj. 5 %) je dŧvodem příprava na výuku na ZŠ.
41
Z výsledkŧ výzkumného šetření se lze domnívat, ţe rodiče chtějí u svých dětí
vybudovat pozitivní přístup k angličtině jiţ v předškolním věku a nedomnívají se, ţe
se jedná o přípravu na výuku na ZŠ.
Otázka č. 7: „Co považujete za nejdůležitější u lektora/učitele
angličtiny pro Vaše děti?“
Co považujete za nejdůležitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše
děti?
67%
15%
15%3%0%0%
Snaha o to, aby výuka děti bavila
Pozitivní přístup k dětem
Metoda jeho výuky
Perfektní znalost anglického
jazyka
Pedagogické vzdělání
Nepřetěžování dětí
Graf č. 7: „Co povaţujete za nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti?“
Pro 67 respondentŧ (tj. 67 %) je nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny jeho
snaha o to, aby výuka děti bavila, 15 respondentŧ (tj. 15 %) uvádí jako nejdŧleţitější
aspekt pozitivní přístup k dětem, pro 15 respondentŧ (tj. 15 %) je nejdŧleţitější metoda
jeho výuky, pro 3 respondenty (tj. 3 %) se jedná o perfektní znalost anglického jazyka,
pro ţádného respondenta (tj. 0 %) není nejdŧleţitějším faktem pedagogické vzdělání a
nepřetěţování dětí. Je moţné se domnívat, ţe rodičŧm nejvíce záleţí na skutečnosti,
aby děti výuka bavila, metodě výuky a lektorově/učitelově pozitivním přístupu k dětem.
Pro rodiče není nejdŧleţitějším rysem lektora/učitele jeho pedagogické vzdělání a
skutečnost, jsou-li děti ve výuce přetěţovány.
42
Otázka č. 8: „Víte jako metodu výuky používá Váš lektor?
Víte jako metodu výuky používá Váš lektor?
96%
4%
Ano
Ne
Graf č. 8: „Víte jako metodu výuky pouţívá Váš lektor?
Z celkového počtu 100 respondentŧ ví 96 (tj. 96 %), jakou metodu výuky
pouţívá lektor a 4 respondenti (tj. 4 %) neví, jakou metodu lektor pouţívá. Lze uvést, ţe
rodiče znají a zajímají se o metodu výuky anglického jazyka svých dětí.
Otázka č. 9: „Který přístup k výuce upřednostňujete?“
Který přístup k výuce upřednostňujete?
78%
15%
7% Nekonveční přístup - důraz na
poslech, mluvení a zábavu
Učení nových slovíček
prostřednictvím obrázků a jiných
tištěných materiálů
Celodenní přirozená výuka
Graf č. 9: „Který přístup k výuce upřednostňujete?“
43
Dŧraz na poslech, mluvení a zábavu upřednostňuje jako přístup k výuce 78
respondentŧ (tj. 78 %), 15 respondentŧ (tj. 15. %) zvolilo odpověď učení nových
slovíček prostřednictvím obrázkŧ a jiných tištěných materiálŧ, 7 respondentŧ (tj. 7 %)
uvedlo celodenní přirozenou výuku.
Otázka č. 10: „Jste rádi, že Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz
angličtiny?“
Jste rádi, že Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?
100%
0%
Ano
Ne
Graf č. 10: „Jste rádi, ţe Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?“
100 respondentŧ (tj. 100 %) je rádo, ţe jejich dítě navštěvuje jazykový kurz
angličtiny. Z této odpovědi respondentŧ lze říci, ţe jsou s jazykovým kurzem spokojeni
a neváhali by své dítě do kurzu poslat znovu.
44
Otázka č. 11: „Co je pro Vás nejdůležitější u Vašeho dítěte?
Co je pro Vás nejdůležitější u Vašeho dítěte?
58%
35%
7%
Výuka ho baví
Pozitivní přístup k angličtině
Znalosti, které získal
Graf č. 11: „Co je pro Vás nejdŧleţitější u Vašeho dítěte?“
Pro 58 respondentŧ (tj. 58 %) je nejdŧleţitější u jejich dítěte, aby ho výuka
bavila. Pro 35 respondentŧ (tj. 35 %) je to pozitivní přístup k angličtině a pro 7
respondentŧ (tj. 7 %) jsou to znalosti, které získal. Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe
rodiče předškolních dětí upřednostňují výuku, která děti baví před mírou znalostí, které
získaly.
Otázka č. 12: „Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domů?“
Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domů?
91%
9%
Ano
Ne
Graf č. 12: „Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ?“
45
91 respondentŧ (tj. 91 %) si procvičuje s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ, 9
respondentŧ (tj. 9 %) si s nimi angličtinu doma neprocvičuje. Výsledek výzkumného
šetření je příznivý vzhledem ke skutečnosti, ţe děti si potřebují nové znalosti často
opakovat. Při jedné aţ dvou výukových hodinách týdně opakování znalostí v domácím
prostředí jistě přispěje k rozvoji znalostí. Pokud rodiče angličtinu neovládají, mohou se
společně s dětmi naučit její základy.
Otázka č. 13: „Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti
anglického jazyka?“
Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického
jazyka?
90%
10%
Ano
Ne
Graf č. 13: „Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?“
90 respondentŧ (tj. 90 %) pozoruje u svého dítěte pokrok ve znalosti anglického
jazyka, 10 respondentŧ (tj. 10 %) pokrok nepozoruje. Lze tvrdit, ţe metoda výuky
angličtiny ZuZu je efektivní a má svŧj význam.
46
6.3 Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza 1
,,Rodiče jsou toho názoru, že znalost anglického jazyka přinese jejich dětem
náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily.‘‘
Hypotéza č. 1 se potvrdila. V grafu č. 2 je uvedeno, ţe 88 respondentŧ (tj. 88 %)
se domnívá, ţe znalost anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na
základní škole, které se této výuky nezúčastnily a pouze 12 respondentŧ (tj. 12 %) se
domnívá, ţe tomu tak není.
Na druhou stranu podle grafu č. 5 pouze pro 11 respondentŧ (tj. 11 %) je
nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské
školy s výukou anglického jazyka moţnost pozdějšího uplatnění znalosti anglického
jazyka na ZŠ a pro 5 respondentŧ (tj. 5 %) je dŧvodem proč je dobré s výukou začít jiţ
v předškolním věku příprava na výuku na ZŠ.
Hypotéza 2
,,Dle rodičů znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci před
těmi, kteří touto znalostí nedisponují.‘‘
Hypotéza je pravdivá. V grafu č. 3 je uvedeno, ţe tomu tak opravdu je. 99
respondentŧ (tj. 99 %) si myslí, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o
práci před těmi, kteří znalostí nedisponují a pouze 1 respondent (tj. 1 %) se domnívá, ţe
znalost anglického jazyka neznevýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí
nedisponují. Z grafu č. 4 vyplývá, ţe 34 respondentŧ (tj. 34 %) chce, aby jejich dítě
umělo mluvit anglicky kvŧli lepšímu kariérnímu uplatnění v dospělosti.
Hypotéza 3
,,Rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, která nabízejí
výuku anglického jazyka před těmi, která výuku nenabízejí.‘‘
Z grafu č. 1 vyplývá, ţe se jedná o pravdivou hypotézu. 87 respondentŧ
(tj. 87 %) by zvolilo pro své dítě mateřskou školu s nabídkou jazykových kurzŧ
angličtiny, 9 respondentŧ (tj. 9 %) by zvolilo mateřskou školu s výukou anglického
jazyka a pouze 4 respondenti (tj. 4 %) by zvolili mateřskou školu bez nabídky
47
jazykových kurzŧ. Z hypotézy vyplývá, ţe většina rodičŧ preferuje mateřské školy
s moţností výuky anglického jazyka pro jejich děti.
Hypotéza 4
,,Rodiče u lektora/učitele anglického jazyka považují za nejdůležitější jeho
perfektní znalost anglického jazyka a metodu jeho výuky.‘‘
Dle grafu č. 7 se hypotéza nepotvrdila. Perfektní znalost anglického jazyka není
nejdŧleţitější pro ţádného respondenta (tj. 0 %) a pro 15 respondentŧ (tj. 15 %) je
nejdŧleţitější metoda jeho výuky. Pro většinu respondentŧ tedy 67 respondentŧ (tj. 67
%) je nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny jeho snaha o to, aby výuka děti bavila.
Danou skutečnost potvrzuje graf č. 9, kdy 78 rodičŧ (tj. 78 %) upřednostňuje jako
přístup k výuce dŧraz na poslech, mluvení a zábavu a graf č. 11 dle které je pro 58
respondentŧ (tj. 58 %) nejdŧleţitější u jejich dítěte, aby ho výuka bavila.
Dle grafu č. 8 lze zmínit fakt, ţe 96 respondentŧ (tj. 96 %) ví, jakou metodu výuky
pouţívá lektor.
7 Srovnání vybraných jazykových kurzů a
mateřských škol s výukou anglického jazyka
Jazykový kurz Angličtina Zu-Zu Helen Doron
English
Akcent IH Prague
Možnost účasti Od 3 let Od 3 měsícŧ Od 3 let
Počet dětí ve
skupině na
jednoho
lektora/učitele
Maximálně 12 dětí Není specifikované 4 – 8 dětí
Hlavní cíl výuky
Pozitivní vztah
k angličtině,
rozšíření slovní
zásoby
Rozšíření slovní
zásoby, bezchybná
výslovnost,
osvojení větné
skladby anglické
věty
Dŧraz na pasivní
znalost, která
předchází aktivní
produkci jazyka
48
Průběh výuky Pohybově-rytmické
aktivity spojené
s anglickými
písničkami,
výtvarné aktivity
Animované epizody
s příběhem, písně
Písničky, pohyb,
hry, příběhy,
výtvarná činnost
Hlavní princip
výuky
Základem jsou
speciální anglické
výukové písně
Opakovaný
poslech, pozitivní
podpora při
upevňování
jazykových znalostí
Dŧraz na pasivní
znalost, přirozená
kaţdodenní
komunikace
Opakování učiva
Rodiče mají
k dispozici výstupy
z kaţdé hodiny s
radami a tipy, jak s
dětmi pracovat
doma
Výukové materiály
jsou k dispozici
rodičŧm, záleţí na
jejich rozhodnutí
Potřebná podpora
rodičŧ, domácí
poslouchání CD
s angličtinou
Návaznost na
výuku na ZŠ
Spolupráce
s některými
základními školami
Neexistuje přímá
návaznost
Není uvedeno
Motto "To, co se naučíš s
radostí... naučíš se
na celý ţivot!"
"Angličtina pro děti
s Helen Doron –
výuka, která přináší
skutečné výsledky."
"Naším cílem je
poskytnout dětem
pozitivní a
konstruktivní první
setkání
s angličtinou."
Tab. č. 1: Srovnání jazykových kurzŧ
Z tabulky č. 1 vyplývá, ţe s jazykovým kurzem Helen Doron English (dále jen
,,HDE‘‘) mohou začít děti výuku nejdříve a to jiţ od 3 měsícŧ. Zbývající jazykové
kurzy Angličtina ZuZu (dále jen ,,ZuZu‘‘) a Akcent IH Prague (dále jen ,,Akcent‘‘) je
moţné navštěvovat od 3 let věku dítěte.
HDE nemá specifikovaný počet dětí v jazykovém kurzu, více individuální
přístup k dítěti nabízí Akcent se 4 - 8 dětmi na jednoho lektora/učitele oproti ZuZu, kde
je obvykle 12 dětí ve skupině. HDE a Zuzu mají společný hlavní cíl výuky – rozšíření
49
slovní zásoby dítěte. Zuzu se dále zaměřuje na pozitivní vztah k angličtině, HDE na
bezchybnou výslovnost a osvojení větné skladby anglické věty. Akcent klade dŧraz na
pasivní znalost, která předchází aktivní produkci jazyka. V Zuzu probíhá výuka
prostřednictvím pohybově-rytmických aktivit spojených s anglickými písničkami a
výtvarnými aktivitami. U HDE jsou to animované epizody a písně. Akcent zahrnuje do
výuky písničky, pohyb, hry, příběhy a výtvarnou činnost.
Společným rysem pro všechny jazykové kurzy jsou anglické písničky. Pro Zuzu
jsou hlavním principem výuky anglické výukové písně, HDE se věnuje zejména
poslechu a Akcent kaţdodenní přirozené komunikaci. Rodiče dětí ze všech jazykových
kurzŧ mají moţnost zjistit, jak s dětmi doma pracovat a jsou jim poskytovány rady pro
domácí opakování znalostí. Návaznost na základní školu nabízí pouze jazykový kurz
ZuZu, který spolupracuje s některými ZŠ. 65
Mateřská škola Mateřídouška Safirka Perlička
Možnost účasti Od 3 let Od 3 let Od 3 let
Počet dětí ve
skupině na
jednoho
lektora/učitele
Prŧměrně 10 dětí 13 – 16 dětí Obvykle 15 dětí
Hlavní cíl výuky
Zlepšení dovednosti
poslechu a mluvení
Rozšíření slovní
zásoby, zlepšení
dovednosti
poslechu a mluvení
v angličtině
Osvojení
anglického jazyka
Průběh výuky Kaţdý týden má
své téma, dětem
jsou dávány
instrukce a kladeny
Písničky, říkanky,
pohádky, výtvarné
aktivity, pohybové
a hudební aktivity
Děti se mohou
volně pohybovat po
třídách, pracují
samy nebo se
65 Akcent International House: Prague [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.akcent.cz
Helen Doron English: Angličtina pro děti [online]. 2011 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.helendoron.cz/
Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/
50
otázky v angličtině připojí k jiným
dětem
Hlavní princip
výuky
Pouţívání cizího
jazyka v běţných
denních situacích
motivuje k jeho
pouţití
Snaha
prostřednictvím
zájmu dětí učit o
světe kolem nás a
být jeho spolutvŧrci
Osvojování
anglického jazyka
díky přirozeným
situacím a
smysluplným
aktivitám
Opakování učiva
Záleţí na rodičích Záleţí na rodičích Záleţí na rodičích
Návaznost na
výuku na ZŠ
Spolupráce
s některými ZŠ
Spolupráce s
některými ZŠ
Návaznost výuky
v dvojjazyčné
česko-anglické
Montessori ZŠ
Perlička
Motto "Především chceme
vytvářet podmínky
pro pohodu a
zdraví. "
"Vyuţíváme
přirozené
zvídavosti a
tvŧrčího potenciálu
dětí k jejich učení."
"Radost je známkou
vnitřního rŧstu. "
Tab. č. 2: Srovnání mateřských škol s výukou anglického jazyka
Tabulka č. 2 uvádí, ţe výuky ve všech mateřských školách se děti mohou
zúčastnit od 3 let věku. Počet dětí ve skupině na jednoho lektora/učitele se v mateřské
škole Mateřídouška pohybuje prŧměrně okolo 10 dětí, v Safirce je to 13 - 16 dětí a
v Perličce obvykle 15 dětí. Nejvíce individuální výuku nabízí mateřská škola
Mateřídouška.
Mateřídouška a Safirka si kladou za společný hlavní cíl výuky zlepšení
dovednosti poslechu a mluvení v anglickém jazyce, Safirka se dále zaměřuje na
rozšíření slovní zásoby. Mateřská škola Perlička nemá určen konkrétní hlavní cíl výuky,
věnuje se obecně osvojení cizího jazyka. Narozdíl od mateřských škol Mateřídouška a
Safirka, kde je program výuky určován lektorem/učitelem, se v Perličce děti mohou
volně pohybovat po třídách, pracují samy nebo se připojí k jiným dětem.
51
V Mateřídoušce a Perličce je hlavním principem výuky pouţívání jazyka
v běţných denních situacích. Děti jsou díky přirozeným situacím a smysluplným
aktivitám motivovány k mluvení v angličtině. Ve všech třech mateřských školách záleţí
zcela na rodičích, zda-li budou se svým dítětem procvičovat angličtinu i po příchodu
domŧ.
Mateřídouška a Safirka spolupracují s některými ZŠ ohledně návaznosti výuky,
avšak děti z mateřské školy Perlička mohou navštěvovat dvojjazyčnou česko-anglickou
Montessori ZŠ Perlička, která přímo navazuje svojí výukou na mateřskou školu
Perlička. 66
8 Porovnání předškolní výuky anglického jazyka
v jazykovém kurzu a mateřské škole s výukou
anglického jazyka
8.1 Srovnání jazykových kurzů a mateřských škol s výukou
anglického jazyka
Kritérium srovnání Jazykový kurz Mateřská škola s výukou
anglického jazyka
Délka trvání výuky Obvykle 1 výuková lekce
týdně (45 minut)
5 dnŧ v týdnu, celodenní
výuka
Přístup k výuce Přesně vyměřený čas na
komunikaci a poslech
v anglickém jazyce
Přirozená výuka,
komunikace a poslech
anglického jazyka
v běţných denních
situacích
Opakování učiva Jedenkrát týdně, případně
doma s rodiči
Pětkrát týdně, případně
doma s rodiči
66 Anglická školka v Brně: Safirka [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.safirka.cz/
Mezinárodní Montessori Mateřská škola Perlička [online]. 2006 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.msperlicka.cz/
52
Návaznost na výuku na
ZŠ
Je moţná, záleţí na typu
jazykového kurzu
Je moţná, záleţí na typu
mateřské školy
Používaný jazyk Výhradně anglický jazyk Výhradně anglický jazyk,
v případě kázeňských
obtíţí nutnost pouţití
mateřského jazyka
Počet dětí ve skupině na
jednoho lektora/učitele
Záleţí na velikosti
mateřské školy, obvykle
kolem 12 dětí ve skupině
Individuální, mŧţe se
pohybovat i kolem 6 dětí
ve skupině
Vztah učitele
k anglickému jazyku
Většinou nerodilý mluvčí Nerodilý mluvčí, často také
rodilý mluvčí
Hlavní cíl výuky Často pouze rozšíření
slovní zásoby
Rozšíření slovní zásoby,
zlepšení dovedností
poslech a mluvení
Styk lektora/učitele
s dětmi
Pouze několikrát týdně,
v časově omezenou dobu
Kaţdodenní
Účast dětí v aktivitách Obvykle se od dítěte
očekává, ţe se aktivit
zúčastní
Dobrovolná
Tab. č. 3: Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a anglické mateřské škole
Mezi hlavní přednosti mateřské školy s výukou anglického jazyka patří délka
trvání výuky. Výuka probíhá kaţdý den a to celodenně. Děti se setkávají s anglickým
jazykem v běţných denních situacích, které je mnohdy pobízejí k pouţití cizího jazyka.
Kaţdý den se prostřednictvím poslechu setkávají s cizím jazykem a ten se tak
stává přirozenou součástí jejich denního programu. Dále mají děti moţnost si upevňovat
a procvičovat své znalosti kaţdý den s lektorem, případně také s rodiči po příchodu
domŧ.
Snahou mnoha mateřských škol s výukou anglického jazyka je spolupráce
s místní základní školou ve snaze navázat obsah předškolní výuky na výuku v 1.
ročníku základní školy. Výuka anglického jazyka v předškolním věku ztrácí na svém
významu, pokud děti po nástupu na základní školu nepokračují v prohlubování jiţ
získaných znalostí. Mnoho základních škol nabízí rozšířenou výuku cizích jazykŧ, děti
mají moţnost učit se anglickému jazyku od 1. ročníku na prvním stupni základní školy.
53
Lektoři/učitelé komunikují s dětmi v tomto typu mateřské školy výhradně
anglickým jazykem, pouze v nutných případech pouţijí mateřský jazyk děti. Stává se
tak nejčastěji v případě kázeňských obtíţí.
Počet dětí na lektora/učitele ve skupině bývá nízký. Obvykle se pohybuje od
šesti do třinácti dětí ve skupině. Lektor/učitel má moţnost pracovat s kaţdým dítětem
individuálně a věnovat se jeho potřebám.
Značnou předností bývá anglicky mluvící rodilý mluvčí, který dětem mŧţe
nabídnout poslech typického přízvuku cizího jazyka, který si děti zafixují.
Výuka v mateřské škole s výukou anglického jazyka je zaměřena jak na
rozšiřování slovní zásoby dětí, tak zejména na jejich dovednosti mluvit a poslouchat
v anglickém jazyce. Děti nejsou zkoušeny z jednotlivých slovíček, spíše je lektor/učitel
pobízí k samostatnému slovnímu projevu v cizím jazyce.
Děti mají obvykle se svým lektorem/učitelem blízký vztah, jsou s ním ve styku
kaţdý den. Účast dětí v jazykových aktivitách je zcela dobrovolná. Pokud se dané
aktivity nechtějí zúčastnit, jedinou podmínkou je, aby svou jinou činností nevyrušovaly
ostatní děti.
V případě, ţe děti navštěvují jazykový kurz angličtiny v mateřské škole, výuka
nejčastěji trvá okolo 45 minut týdně. Doba výuky obvykle nestačí k tomu, aby si děti na
cizí jazyk zvykly a začaly jej přirozeně pouţívat. Děti si často potřebují opakovat nově
získané znalosti a pokud si angličtinu doma s dětmi neprocvičují rodiče, mají tuto
moţnost pouze jedenkrát v týdnu. Návaznost znalostí z kurzu na výuku na základní
škole je moţná, záleţí na daném jazykovém kurzu. Vţdy je daná návaznost výhodou
nebo spíše nutností k efektivnímu osvojení jazyka.
Jediným pouţívaným jazykem v době jazykového kurzu je anglický jazyk. Ve
skupině je obvykle 12 dětí na jednoho lektora/učitele, vţdy záleţí na velikosti mateřské
školy a moţnostech jazykové školy. Zřídka bývá lektorem/učitelem v jazykovém kurzu
rodilý mluvčí, není to však pravidlem. Obrovskou slabinou jazykových kurzŧ z hlediska
výuky bývá často fakt, ţe se snaţí naučit děti co nejvíce nových slovíček a frází na
rŧzná témata. Opomíjí tak často rozvíjení dětské dovednosti komunikovat a také skládat
věty v cizím jazyce. Děti obvykle vídají svého lektora/učitele z kurzu pouze jedenkrát
týdně, coţ znevýhodňuje jazykové kurzy oproti mateřským školám s výukou anglického
jazyka. Také oproti mateřské škole s výukou anglického jazyka se od dítěte očekává, ţe
se do všech aktivit zapojí. Povinností lektora/učitele není vymýšlet dítěti náhradní
program v případě jeho nezájmu o výuku.
54
Závěr
Bakalářská práce se věnuje výuce anglického jazyka v předškolním vzdělávání.
Teoretická část se zabývá anglickým jazykem ve vztahu k Evropě. Míra motivace
občanŧ EU učit se cizí jazyky je malá, avšak občané EU se shodují na tom, aby se děti
začaly učit první cizí jazyk před dosaţením věku šesti let. Tento názor jiţ není sdílen
pro druhý cizí jazyk. Většina občanŧ EU se domnívá, ţe děti by se měly jako první cizí
jazyk učit angličtinu.
Dále se zaměřuje na studium cizího jazyka v raném věku a proč je dobré začít
s výukou co nejdříve. Děti předškolního věku se učí zejména prostřednictvím poslechu
a mluvení. V České republice jsou v předškolním věku metodami a formami výuky
anglického jazyka anglické jazykové kurzy při mateřských školách a mateřské školy
s výukou anglického jazyka. Záleţí na rodičích, kterou metodu a formu výuky zvolí pro
své děti.
Výzkumná část je zaloţena na empirickém výzkumu, jehoţ nejdŧleţitějším
nástrojem byl dotazník. Tento dotazník byl sestaven pro rodiče dětí, které navštěvují
anglické jazykové kurzy při mateřských školách v Brně. Dotazník se týkal především
názoru rodičŧ na předškolní výuku anglického jazyka. Hlavním cílem bylo zjistit, zda-li
rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, které nabízejí výuku
anglického jazyka před těmi, které výuku nenabízejí a jejich názory na rŧzné aspekty
výuky anglického jazyka.
Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe rodiče upřednostňují
mateřské školy s nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny a domnívají se, ţe znalost
anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na základní škole, které se
této výuky nezúčastnily. Rodiče povaţují za dŧvody, proč je dobré s výukou začít jiţ
v předškolním věku pozitivní přístup k angličtině a moţnost brzkého seznámení se
s cizím jazykem. Nejdŧleţitější vlastností lektora/učitele angličtiny je pro rodiče jeho
snaha, aby děti výuka bavila. Není to tedy perfektní znalost anglického jazyka či
pedagogické vzdělání, jak jsem se domnívala. Všichni rodiče jsou rádi, ţe jejich dítě
navštěvuje jazykový kurz angličtiny.
Další část praktické části je věnována porovnání předškolní výuky anglického
jazyka v jazykovém kurzu a mateřské škole s výukou anglického jazyka. Tyto dvě dané
55
formy výuky jsou srovnávány na základě rŧzných kritérií jako je hlavní cíl výuky nebo
návaznost výuky na ZŠ. Mezi hlavní přednosti mateřské školy s výukou anglického
jazyka oproti jazykových kurzŧm patří délka trvání výuky a to, ţe se děti se setkávají
s anglickým jazykem v běţných denních situacích. Také srovnávám vybrané jazykové
kurzy a mateřské školy s výukou angličtiny na základě rŧzných kritérií jako jsou hlavní
princip výuky nebo návaznost na výuku na ZŠ.
Mou snahou je také prostřednictvím práce upozornit na dŧleţitost znalosti
anglického jazyka. Faktem je, ţe angličtina je nejrozšířenějším a nejpouţívanějším
jazykem nejen v Evropě, ale i ve světě. Znalost angličtiny přináší mnohé výhody, jak
pro budoucí profesi, tak i výhody při cestování v zahraničí. V mnohých zemích na
celém světě se lze bez větších problému domluvit v anglickém jazyce. Veškeré přání a
potřeby nelze mnohdy vyjádřit pomocí několika základních slovíček a frází.
Myslím si, ţe tato práce mŧţe být přínosem nejen pro budoucí pedagogy, ale
hlavně pro rodiče dětí předškolního věku. V práci se dozví, kdy je dobré začít s výukou,
aby byla co nejefektivnější, jaké typy zařízení mohou zvolit pro své děti a o vztahu
dítěte k jazyku v předškolním věku.
Rodiče by měli pečlivě zváţit dŧleţitost znalosti anglického jazyka a z ní
plynoucí výhody pro jejich dítě při rozhodování, jestli své dítě v předškolním věku
k výuce přihlásí. Děti se seznámí s tradicemi a kulturou jiných zemí a budou jiţ od
raného věku vychovávány multikulturně.
56
Resumé
Bakalářská práce „Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání“ se
zabývá problematikou výuky anglického jazyka u dětí předškolního věku. Teoretická
část uvádí základní pedagogické pojmy, anglický jazyk ve vztahu k Evropě a přibliţuje
studium cizího jazyka v raném věku. Práce objasňuje vztah dítěte k jazyku a výuku
anglického jazyka. Práce jmenuje konkrétní příklady jazykových kurzŧ a mateřských
škol s výukou anglického jazyka. Praktická část je zaloţena na kvantitativním výzkumu,
jehoţ hlavním nástrojem byl dotazník. Jeho cílem bylo zjistit, jestli rodiče upřednostňují
při výběru mateřské školy ta zařízení, která nabízejí výuku anglického jazyka před těmi,
která výuku nenabízejí a jejich názory na rŧzné aspekty výuky anglického jazyka.
Dotazník byl určen pro rodiče dětí, které navštěvují anglické jazykové kurzy při
mateřských školách. Ve městě Brně se výzkumu zúčastnilo 100 respondentŧ. Odpovědi
respondentŧ jsou analyzovány. V praktické části je dále porovnávána předškolní výuka
anglického jazyka v jazykovém kurzu a mateřské škole s výukou anglického jazyka,
vybrané jazykové kurzy a mateřské školy s výukou anglického jazyka na základě
rŧzných kritérií.
Summary
Bachelor thesis “Teaching English in Pre-school education” deals with teaching
English to preschool children. The theoretical part explains basic pedagogical terms,
English language in relation to Europe and deals with teaching English in early years. It
includes the relation of the child to the language and teaching English. It enumerates the
examples of the language courses and English kindergartens. The practical part is based
on the quantitative research. Questionnaires of this research investigated opinions of
parents about their preferences when choosing kindergartens. It focuses on the fact if
the parents prefer kindergarten with or without teaching English and also their opinions
on different aspects of teaching English in pre-school education. The questionnaire was
created for the parents whose children visit English language courses in kindergartens.
In Brno 100 respondents participated in the research. The answers are analyzed. In the
practical part pre-school teaching in language courses is compared to English
kindergartens as well as some language courses and English kindergartens are compared
and based on various criteria.
57
Seznam literatury
BRUCEOVÁ, Tina. Předškolní výchova: deset principů moderní pedagogiky a jejich
aplikace v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 1996. Výchova dětí od 3 do 8 let. ISBN
8071780685.
BRUMFIT, Christopher, Jayne MOON a Ray TONGUE. Teaching English to children:
from practice to principle. 1st ed. Editor Jayne Moon, Ray Tongue, Christopher
Brumfit. London: Collins ELT, 1991, 309 s. ISBN 00-037-0288-X.
BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. Komunikace dětí předškolního věku. Vyd. 1. Praha: Grada,
2012, 236 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3008-0.
ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. Vydání první. Tišnov: Masarykova Univerzita Brno,
1994. 112 s. ISBN 80-85799-03-0.
HENNOVÁ, Iva. Angličtina pro předškoláky: metodika pro výuku v mateřské škole.
Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 143 s. ISBN 978-80-7367-692-6.
JANÍKOVÁ, Věra. Výuka cizích jazyků. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 978-
802-4735-122.
KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana; PUPALA, Branislav. Předškolní a primární pedagogika.
Praha: Portál, 2001. 455 s. ISBN 80-717-8585-7.
KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Dítě a mateřská škola. Vyd. 1. Praha, 2008. Pedagogika (Grada).
ISBN 9788024715681.
MERTIN, Václav; GILLERNOVÁ, Ilona. Psychologie pro učitelky mateřské školy.
Praha: Portál, 2010. 247 s. ISBN 978-807-3676-278.
58
PHILLIPS. Young learners. Oxford: Oxford University Press, c1993. Resource books
for teachers. ISBN 0194371956.
PRŦCHA, Jan a KOŤÁTKOVÁ. Předškolní pedagogika: učebnice pro střední a vyšší
odborné školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. ISBN 9788026204954.
PRŦCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a
aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476.
REILLY, Vanessa a WARD. Very young learners. Oxford: Oxford University Press,
c1997. Resource books for teachers. ISBN 019437209x.
SCOTT, Wendy A; YTREBERG, Lisbeth H. Teaching English to children. New York:
Longman, 1990. 115 s. ISBN 05-827-4606-X.
SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.
Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. ISBN 80-870-0000-5.
SVARTVIK, Jan a LEECH. English: one tongue, many voices. Hampshire: Palgrave
Macmillan, 2006. ISBN 1403918309.
ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ. Kapitoly z předškolní
pedagogiky. Vyd. 1. V Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2005. Skripta
(Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem). ISBN 8070446854.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha:
Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0.
ZAJITZOVÁ. Předškolní vzdělávání a jeho význam pro rozvoj jazyka a řeči. Vyd. 1.
Praha: Hnutí R, 2011. ISBN 9788086798141.
59
Internetové zdroje
Akcent International House: Prague [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z:
http://www.akcent.cz
Anglická školka v Brně: Safirka [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z:
http://www.safirka.cz/
Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z:
http://www.anglictina-zuzu.cz/
COUBALOVÁ, Alena. Podněty k výuce cizích jazykŧ v ČR: Informační cesta Goethe-
institutu po Německu splnila své poslání: Aktuální podněty k výuce cizích jazykŧ a
vícejazyčnosti na českých školách. In: Podněty k výuce cizích jazykŧ v ČR [online].
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/ministerstvo/podnety-k-vyuce-cizich-jazyku-v-cr
Helen Doron English: Angličtina pro děti [online]. 2011 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z:
http://www.helendoron.cz/
Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr,
2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
Mezinárodní Montessori Mateřská škola Perlička [online]. 2006 [cit. 2014-03-20].
Dostupné z: http://www.msperlicka.cz/
MŠMT ČR. Akční plán výuky cizích jazykŧ pro období 2005 – 2008: Národní plán
výuky cizích jazykŧ [on-line]. 14 s. [cit. 31. 3. 2014]. Dostupné z:
http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf
Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická
společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669. Dostupné z:
60
http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVe
ku_HanusovaNajvar.pdf
61
Seznam tabulek a grafů
Tab. č. 1: Srovnání jazykových kurzŧ
Tab. č. 2: Srovnání mateřských škol s výukou anglického jazyka
Tab. č. 3: Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a anglické
mateřské škole
Graf č. 1: „Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?“
Graf č. 2: „Domníváte se, ţe znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok
před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily?“
Graf č. 3: „Myslíte si, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před
těmi, kteří znalostí nedisponují?“
Graf č. 4: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky?“
Graf č. 5: „Co je pro Vás nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu
angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka?“
Graf č. 6: „Proč si myslíte, ţe je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku?“
Graf č. 7: „Co povaţujete za nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti?“
Graf č. 8: „Víte, jakou metodu výuky pouţívá Váš lektor?
Graf č. 9: „Který přístup k výuce upřednostňujete?“
Graf č. 10: „Jste rádi, ţe Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?“
Graf č. 11: „Co je pro Vás nejdŧleţitější u Vašeho dítěte?“
Graf č. 12: „Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ?“
Graf č. 13: „Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?“
62
Seznam příloh
Příloha č. 1 - Dotazník
Příloha č. 1
Dotazník pro rodiče dětí, které navštěvují jazykové kurzy angličtiny ZuZu v mateřských
školách
Milí rodiče,
jsem studentka pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Tento dotazník je součástí
mé bakalářské práce na téma Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání.
Dovoluji si Vás poprosit o jeho vyplnění, nezabere Vám více neţ pár minut a velice mi
tím pomŧţete.
Děkuji.
Kristýna Ješinová
1) Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?
S nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny
Bez nabídky jazykových kurzŧ angličtiny
Mateřskou školu s výukou angličtiny (výuka angličtiny během celého dne)
2) Domníváte se, ţe znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok
před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily?
Ano
Ne
3) Myslíte si, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před
těmi, kteří touto znalostí nedisponují?
Ano
Ne
4) Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?
Výhody při komunikaci v zahraničí
Lepší kariérní uplatnění v dospělosti
Moţnost pracovat nebo studovat v zahraničí v dospělosti
Jiný dŧvod, uveďte prosím jaký_______________________
5) Co je pro Vás nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového
kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka:
Rád/a bych, aby moje dítě umělo anglicky
Zaplnění volného času dítěte
Pozdější uplatnění znalostí na ZŠ
Rád/a bych, aby se dokázalo v zahraničí dorozumět
6) Proč si myslíte, ţe je dobré začít s výukou jiţ v předškolním věku?
Moţnost brzkého seznámení se s cizím jazykem
To, co se naučí v předškolním věku, si zafixují jiţ napořád
Příprava na výuku na ZŠ
Pozitivní přístup k angličtině
7) Co povaţujete za nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše
děti?
Pozitivní přístup k dětem
Perfektní znalost anglického jazyka
Pedagogické vzdělání
Snaha o to, aby si toho děti zapamatovaly co nejvíce
Nepřetěţování dětí
Metoda jeho výuky
8) Víte, jakou metodu výuky pouţívá Váš lektor?
Ano
Ne
9) Který přístup k výuce upřednostňujete?
Učení nových slovíček prostřednictvím obrázkŧ a jiných tištěných materiálŧ
Nekonvenční přístup – dŧraz na poslech, mluvení a zábavu
Celodenní přirozená výuka
10) Jste rádi, ţe Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?
Ano
Ne
11) Co je pro Vás nejdŧleţitější u Vašeho dítěte?
Výuka ho baví
Znalosti, které získal
Pozitivní přístup k angličtině
12) Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ?
Ano
Ne
13) Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?
Ano
Ne
Recommended