Národní park Šumava

Preview:

DESCRIPTION

Národní park Šumava. POLOHA ŠUMAVY. Rozloha 680,64 km2 Založeno 20. března 1991 - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA

POLOHA ŠUMAVY

Rozloha 680,64 km2 Založeno 20. března 1991 Národní park vznikl v roce 1991 z části

území původní Chráněné krajinné oblasti Šumava. Účelem jeho vzniku bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Tvoří největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě.Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Národní park má unikátní přírodu zachovat – nejen pro ni samotnou, ale také proto, aby ji mohli i nadále obdivovat turisté, kterých sem každoročně přijíždějí dva miliony Oblast celé Šumavy patří mezi turisty k těm velmi populárním. Oblibě se těší divoký tok Vydry, Plešné jezero, prameny Vltavy i horské slatě. Horní tok Vltavy je též oblíben vodáky

geologie

Šumava, jako jedno z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami zejména prahorního a prvohorního stáří, žulami (Prášily, Třístoličník, Knížecí stolec), rulami (Boubín) a svory (Ostrý). Velkou část šumavského území zabírá centrální moldanubický masiv. Šumava vznikla při alpinském vrásnění v třetihorách vyzdvižením a rozlámáním zarovnané paroviny starého masivu.

Problémy parkuNárodní park dlouhodobě zápasí s mnoha problémy. Jde zejména o pravidelně se opakující kůrovcové kalamity a otázku zásahů proti nim, o politické spory týkající se těžby dřeva, stavění na turisty zaměřených středisek a areálů na území parku a CHKO, spory s vodáky a provozovateli s vodáctvím spojených zařízení na horním toku Vltavy, spory týkající se struktury parku a o spory s obcemi, jejichž katastry zasahují na území parku.

ŽivočišstvoŠumava jako typická lesní oblast středohorského charakteru je dodnes především domovem původní středoevropské lesní zvířeny. Chybí zde pouze větší šelmy medvěd a vlk, vyhubené zde člověkem až v 19. stol. Původně již ve středověku byli vyhubeni velcí kopytníci zubr a los, který je však již opět součástí zvířeny, byť jen v jižní části Šumavy. Z atraktivních druhů je dnes nejznámější od 80. let úspěšně reintrodukovaný rys ostrovid. Velké druhy kopytníků, především jelen lesní, jsou za absence ostatních predátorů uměle myslivecky obhospodařovány.

Rostlinstvo

Převažujícím typem je lesní vegetace, která je ovlivněna geologickým podložím. Pro horskou část Šumavy jsou dnes charakteristické bukové a smrkové porosty. Přirozený charakter těchto porostů byl však do značné míry pozměněn dlouhodobým lesnickým hospodařením. Lesní vegetace tak v současné době představuje širokou mozaiku od silně pozměněných, nepůvodních společenstev až po původnímu stavu blízké zbytky lesních porostů (Boubín, Smrčina, Stožec ...). V lesních společenstvech se uplatňuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), v mechovém patře různé druhy rašeliníků (Sphagnum), ploník obecný (Polytrichum commune) dřípatka horská (Soldanella montana)

Připravili

Petr Prokop Ronald Laufersweiler Dominik Papřok Jakub Biž

Zdroje:www.wikipedia.czwww.obrazky.cz

Recommended