View
4
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
Magazín společnosti New World Resources
č. 1
20
13
Open Mine
interview
Ján Fabián:
Rok 2013 je plný výzev.
OKD je zvládne
technologie
Doly na Karvinsku
propojilo pod zemí
unikátní důlní dílo
téma
Moravskoslezský kraj:
region s perspektivou
14 –176–9 12 –13
tec
hn
olo
gie
rek
ult
iva
ce
be
zp
eč
no
st
od
po
vě
dn
os
tin
terv
iew
ek
on
om
ika
2
Open Mine 1 I 2013
Vážení čtenáři,
cílem každé fi rmy je, aby byla ekonomicky úspěšná a přinášela zisk akcionářům.
Toho ale není možné dosáhnout bez efektivního řízení aktivit s ohledem
na odpovědný a udržitelný rozvoj podnikání.
V něm hrají nezastupitelnou roli péče o zaměstnance a pracovní prostředí, které
společně vytváříme, abychom mohli pracovat nejen efektivně, ale především
bezpečně. V hornictví to platí dvojnásob. Ne náhodou je proto mottem naší
společnosti slogan „Bezpečnost na prvním místě“.
V oblasti zvyšování bezpečnosti práce jsme toho v minulých letech udělali mnoho.
Horníci dostali nové ochranné pracovní pomůcky, vybavili jsme doly moderními
technologiemi, zintenzivnili jsme školení a realizovali řadu motivačních kampaní
s cílem zvýšit odpovědnost pracovníků za své zdraví. I díky tomu klesl roční počet úrazů
v našich dolech za posledních pět let téměř o polovinu a úrazová četnost dosáhla
v roce 2012 hodnoty 7,6. Naše doly se tak staly nejbezpečnějšími v historii fi rmy.
Ale naše společné úsilí o bezúrazový provoz a zvyšování úrovně pracovního
prostředí nesmí polevit. Právě naopak, musí být ještě intenzivnější. Připravili jsme
proto Bezpečnostní kampaň OKD 2013, která má přispět k tomu, abychom dosáhli
v roce 2015 v ukazateli úrazové četnosti hodnoty 5, jak jsme si stanovili v programu
PERSPektiva 2015.
Budeme klást ještě větší důraz na školení a vzdělávání zaměstnanců, zintenzivníme
bezpečnostní kampaně, protože odpovědný přístup každého z nás je pro dosažení
společného cíle klíčový. Chceme i nadále zlepšovat mikroklimatické podmínky
v dolech a dokončit výstavbu centrální klimatizace na Dole Karviná a zahájit její
budování na Dole Paskov.
S větším důrazem budeme prošetřovat všechny pracovní úrazy a přijímat taková
opatření, abychom zabránili jejich opakování. Zastavíme každý pracovní postup,
který je - byť jen potenciálně - nebezpečný.
Pevně věřím, že tato a mnohá další opatření, která plánujeme, přispějí k tomu, aby
se všichni zaměstnanci vrátili z práce ve zdraví domů ke svým rodinám.
Zdař Bůh!
Ing. Leo Bayer
provozní ředitel OKD
Open Mine č. 1 I 2013
Vydavatel: New World Resources Plc
c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom
Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands
Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222
E-mail: pr@nwrgroup.eu
Web: newworldresources.cz
Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer
Fotografi e: Boris Renner, Tomáš Souček, Richard Sklář, Radek Lukša, Bohuslav Krzyžanek
Produkce, výroba a distribuce: R MEDIA, s.r.o.
Grafi cká úprava a sazba: R MEDIA, s.r.o.
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 28. 2. 2013
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností,
produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami
příslušných fi rem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat
na e-mailovou adresu: pr@nwrgroup.eu. Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti.
Se čtečkou QR kódu
nemusíte vyťukávat
webovou adresu, stačí
čtečkou naskenovat
obrázek vlevo
3
Open Mine 1 I 2013
ekonomika
4–5 NWR se chce stát evropským lídrem
v prodeji koksovatelného uhlí
5 Peter Carr povede business development
společnosti NWR
interview
6–9 Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev. OKD je zvládne
technologie
10–11 Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH: Být na
českém trhu je strategické
12–13 Doly na Karvinsku propojilo pod zemí unikátní
důlní dílo
odpovědnost
14–17 Moravskoslezský kraj:
region s perspektivou
18–19 Auto za dobrý nápad? Proč ne
rekultivace
20–21 Eliminace dopadů činnosti na životní prostředí
je pro NWR zásadní
odpovědnost
22 NWR pomáhá zvýšit zájem
o matematiku na školách
23 Náměstí v Karviné a Orlové ožila díky OKD
Obsah
6–9
Ján Fabián: Rok 2013
je plný výzev. OKD je
zvládne
10–11
Deilmann-Haniel
Mining Systems GmbH:
Být na českém trhu je
strategické
12–13
Doly na Karvinsku
propojilo pod zemí
unikátní důlní dílo
14–17
Moravskoslezský kraj:
region s perspektivou
20–21
Eliminace dopadů
činnosti na životní
prostředí je pro NWR
zásadní
4
Open Mine 1 I 2013te
ch
no
log
iere
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
we
ko
no
mik
a
Můžete pro naše čtenáře shrnout aktualizaci strategie?Při nástupu do funkce jsem měl jako
nový výkonný předseda představenstva
možnost se společně se svými kolegy
podívat na to, co velmi dobře umíme,
vybrat naše silné stránky a na jejich
základě postavit vhodnou strategii
na dalších pět let.
Nevidíme důvod, proč bychom součas-
ných pět milionů tun koksovatelného
uhlí, které nyní každý rok prodáváme,
nemohli do roku 2017 zdvojnásobit
na zhruba 10 milionů tun. Tohoto cíle
chceme dosáhnout kombinací těžebních
projektů a marketingových počinů, jež
budou zahrnovat posílení naší pozice
v dovozu koksovatelného uhlí do Evropy
a rozšíření prodeje našeho uhlí do zá-
padní Evropy. Střední Evropa však zůsta-
ne i nadále naším přirozeným základním
trhem. Chceme zajišťovat komplexní
dodávky („one-stop shop“) zákazníkům
z řad evropských hutí a nabízet jim
širší portfolio jakostí koksovatelného
uhlí. Máme v úmyslu i nadále zlepšovat
naše stávající důlní provozy tak, aby se
společnost NWR při vyšší produktivitě
a nižších investicích dostala mezi pět
nejlepších světových těžebních spo-
lečností v oblasti hlubinného hornictví
z hlediska bezpečnosti práce.
Myslíte si, že na trhu existuje potenciál, abyste do roku 2017 zdvojnásobili prodeje koksovatelného uhlí v Evropě? Abychom splnili stanovený cíl, museli
jsme se blíže podívat na globální toky
obchodování s koksovatelným uhlím.
Výroba koksovatelného uhlí v Evropě
po desetiletí klesá. Nižší produkce je
kompenzována zvyšujícími se dovozy
do Evropy, a to i proto, že některé druhy
uhlí nejsou v regionu k dispozici. Rozdíl
mezi produkcí a poptávkou po kok-
sovatelném uhlí ve střední Evropě se
odhaduje na přibližně čtyři miliony tun
ročně, v celé Evropě pak na více než 50
milionů tun ročně. A toto číslo v nejbliž-
ších pěti letech dále poroste na zhruba
70 milionů tun. V tom všem vidíme pří-
ležitost stavět na našich zkušenostech.
Společnost NWR dováží jisté množství
prvotřídního koksovatelného uhlí, které
v relativně malém objemu - přibližně
150 000 tun ročně - přidává do své
vlastní produkce koksovatelného uhlí.
Známe své zákazníky. Víme, co chtějí.
Máme velmi silnou logistiku a známe
požadavky na produktový mix. Takže si
logicky myslíme, že ve světle dispropor-
ce mezi nabídkou a poptávkou, která už
v současné době existuje a dále roste,
jde o velmi zajímavý ekonomický záměr.
Můžete vysvětlit, co myslíte tím, že bude společnost NWR nabízet zákazníkům z řad evropských oceláren všechny jakosti koksovatelného uhlí („one-stop shop“)?Ano. Abychom v plné míře využili výše
popsaného dynamického procesu,
budeme se ve druhé oblasti rozvoje sou-
středit na vybudování marketingových
schopností dodávat všechny jakosti
koksovatelného uhlí širší skupině zá-
kazníků z řad evropských hutí. Chceme
na trh dodávat jak koksovatelné uhlí,
které je v regionu k dispozici (poloměkké
uhlí, tvrdé koksovatelné uhlí se středním
obsahem prchavých látek a uhlí typu
PCI), tak i prvotřídní kvalitu koksovatel-
ného uhlí, které se do Evropy dováží.
Jak jsem zmínil, dovážíme už malá
množství koksovatelného uhlí, která při-
NWR se chce stát evropským lídrem
v prodeji koksovatelného uhlí
Při únorové prezentaci ekonomických výsledků
společnosti NWR za rok 2012 v Londýně odhalil
výkonný předseda představenstva Gareth Penny
aktualizaci její strategie.
Gareth Penny, předseda představenstva
5
Open Mine 1 I 2013
dáváme k naší produkci. A vidíme v této
oblasti opravdu zajímavý potenciál.
Nemusí nutně jít o dodávky do střední
a východní Evropy. Jak je vidět z čísel,
která jsem před chvílí uvedl, půjde zřej-
mě o dodávky širšímu kruhu odběratelů.
Myslíme si, že na trhu existuje několik
velkých hráčů, kteří se specializují
na konkrétní ocelářskou výrobu, a vazby
na tyto odběratele se mohou v průběhu
času významně rozvíjet.
Tím, že vybudujeme obchodní stránku
podnikání, která bude stavět na našich
marketingových schopnostech, nabíd-
neme zákazníkům dodávky všech ja-
kostí koksovatelného uhlí. A to je podle
našeho názoru velmi zajímavá součást
naší budoucí strategie.
Řekněte nám, jak chcete bezpečně optimalizovat své důlní provozy?Víme, že silná bezpečnostní politika
a zlepšení důlních provozů v OKD budou
klíčem k naplnění našeho strategického
záměru. Proto chceme zajistit opti-
malizaci stávajících dolů a zlepšovat
bezpečnost práce na hodnotu méně než
pět úrazů s absencí na milion odpraco-
vaných hodin. Vedení společnosti se za-
vázalo pokračovat v přístupu, kdy je bez-
pečnost kladena na první místo, a proto
bude organizovat další bezpečnostní
školení a poskytovat cílenou fi nanční
motivaci. Do roku 2017 se chceme do-
stat mezi pět nejlepších světových fi rem
v hlubinném hornictví v bezpečnostní
metrice úrazové četnosti (LTIFR).
Dále plánujeme optimalizací dlouho-
dobého těžebního plánu a doplněním
západoevropských dodavatelů důlních
technologií o regionální výrobce snížit
do roku 2017 investice do oprav na roční
výši 100 až 150 milionů eur.
Pro dlouhodobý úspěch našich dceři-
ných společností je absolutně nevy-
hnutelné udržet si společenský souhlas
s našimi podnikatelskými aktivitami.
Běžně se zapojujeme do konstruktivní
diskuze se všemi stakeholdery, jichž se
naše současné činnosti či plány do bu-
doucnosti týkají. Vždy jde o důležitou
součást našeho podnikání, ať už mluví-
me o rekultivaci krajiny nebo snižování
emisí dusíku, síry či uhlíku. Myslím,
že jsme prokázali důležitý trend. A to,
že se snažíme stát na správné straně
ve smyslu podnikání a řízení společnosti
i ve smyslu společenského souhlasu
s našimi aktivitami.
Aktualizace strategie NWR s cílem
vytvořit evropského lídra v těžbě a prodeji
koksovatelného uhlí.
NWR2017
Zdvojnásobit
prodeje
koksovatelného
uhlí na 10 mil.
tun ročně
Uvést na trh
všechny jakosti
koksovatelného uhlí
– regionální
a importované
Být mezi 5
světovými lídry
v bezpečnosti
(koefi cient LTIFR)
Investiční výdaje
na úrovni 100 – 150
mil. EUR/rok
Peter Carr povede business development společnosti NWR
Společnost NWR informovala
o jmenování Petera Carra do nově
vytvořené pozice ředitele pro business
development. Dr. Carr, britský báňský
inženýr, jenž pracoval přes třicet let
v hornictví v JAR, Austrálii, Skandinávii
a ve Spojeném království, přichází
do NWR ze společnosti ArcelorMittal
Mining. Tam jako generální ředitel
pro průzkumné a rozvojové projekty
zodpovídal za identifi kaci rozvojových
příležitostí v rámci akvizic dolů těžících
koksovatelné uhlí a železnou rudu.
V pozici ředitele rozvojových projektů
NWR bude dr. Carr odpovědný
za navyšování množství i počtu druhů
uhlí, které může společnost nabízet
svým zákazníkům v Evropě, a zajištění
dodávek uhlí doplňujících stávající
těžbu dolů OKD. Mezi jeho úkoly bude
patřit zvažování různých variant, včetně
akvizic dolů, rozvojových projektů nebo
komerčních dohod. V první řadě se jeho
úsilí zaměří na identifi kaci a zhodnocení
potenciálních možností pro akvizice
v zámoří. Pokud budou určena cílová
aktiva zajišťující dodávky koksovatelného
uhlí, která následně vykážou potenciál
rostoucí hodnoty, povede proces akvizice
od due diligence a obchodních jednání až
po integraci aktiv po dovršení transakce.
Po dokončení jednoho nebo více
úspěšných akvizičních projektů ponese
zodpovědnost také za řízení organických
rozvojových projektů v Polsku a v České
republice.
„Vítám Petera v týmu NWR. V nejbližších
čtyřech až pěti letech sehraje ústřední
roli v rozvoji a růstu společnosti. Peter
bude úzce spolupracovat s Markem
Jelínkem, Jánem Fabiánem a se mnou,“
uvedl Gareth Penny, výkonný předseda
představenstva NWR.
V průběhu sedmi let, kdy pracoval jako
člen týmu zabývajícího se akvizicemi
a fúzemi v báňské divizi, a posléze
jako ředitel pro rozvojové aktivity pro
skupinu ArcelorMittal, se Peter Carr
podílel na zajištění akvizic uhelných
dolů v Rusku a ve Spojených státech,
železnorudných dolů v Libérii, JAR
a Kanadě i minoritních investic
do důlních provozů v Austrálii, JAR
a Mosambiku.
6
Open Mine 1 I 2013te
ch
no
log
iere
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
ek
on
om
ika
inte
rvie
w
Setkali jsme se přesně dva týdny poté, kdy byl
jmenován generálním ředitelem a předsedou
představenstva OKD. Z rozhovoru jasně vyplynulo,
že před fi rmou stojí klíčový a nelehký rok, kdy se
musí vypořádat s nejistou situací na evropském trhu
a poklesem poptávky, kterému čelí klíčoví zákazníci:
středoevropští oceláři a energetici.
Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev.
OKD je zvládne
Vizi, jak této situaci čelit, má Ján Fabián
jasnou. Zásadní je důraz na zvýšení
efektivity, precizní kontrolu nákladů
a další zvyšování bezpečnosti v dolech
OKD. I když bezpečnost jsme možná
měli jmenovat na prvním místě.
Do OKD jste přišel v roce 2007. Jaké největší rozdíly vidíte při pohledu na fi rmu tehdy a dnes, o téměř šest let později?Kdo by navštívil naše doly a porovnával,
největší rozdíl by určitě zaznamenal
v technickém vybavení. Tam došlo díky
Programu optimalizace produktivity
2010 k zásadní proměně a dnes můžu
říct, že patříme k nejmoderněji vybave-
ným těžařským fi rmám v Evropě. Nemu-
síme se bát ani celosvětového srovnání.
Co se změnilo stejně výrazně, je přístup
lidí k práci. A tím mám na mysli jak
horníky, tak i pracovníky v administra-
tivě. Lidé jsou otevřenější, jsou schopni
se lépe zapojit do týmové práce a nebojí
se říct nahlas svůj názor a stát si za ním,
když jsou přesvědčeni, že mají pravdu.
U horníků je změna v přístupu k práci
úzce spojena s bezpečností. Nakoupili
jsme osobní ochranné pomůcky pro
horníky za více než půl miliardy korun
a práce s novými technologiemi je výraz-
ně bezpečnější než s jejich předchůdci.
Ale nová technika sama o sobě nestačí.
Ten nejdůležitější předpoklad bezpeč-
né práce vždy byl a zůstane i nadále
v hlavách lidí.
Co je tedy možné pro další zvyšování bezpečnosti práce udělat? Jak chcete dosáhnout toho, aby lidé ke svému zdraví přistupovali odpovědněji?V první řadě musím říct, že za uplynu-
lých pět let se v oblasti bezpečnosti
práce udělalo opravdu mnoho. Ve svých
vizích navazuji na směr, který OKD na-
stolilo pod vedením Klause-Dietera Bec-
ka. Náš přístup je v mnohém podobný.
Na co se chci letos zaměřit, je přede-
vším důraz kladený na školení. Výu-
ku chceme ještě zkvalitnit. Udělat ji
atraktivnější, aby ji zaměstnanci nebrali
jako nutné zlo, které je zdržuje, ale jako
něco, díky čemu budou cítit ještě větší
odpovědnost za sebe a za lidi, s nimiž
jsou na pracovišti.
Také budu požadovat, aby inspektoři
bezpečnosti práce ještě přísněji dohlí-
želi na dodržování všech předpisů a na-
řízení. U každého úrazu budu vyžadovat
pečlivé vyšetření. To platí dvojnásob pro
úrazy, u nichž je zřejmé, že příčinou bylo
zanedbání bezpečnostních pravidel.
V případě, že dojde k vážnému úrazu
způsobenému nedbalostí, budeme
zastavovat nebezpečnou práci. Nekom-
promisně. Klidně na několik hodin.
To je dost radikální krok…Ano, ale jen díky kombinaci celého
komplexu těchto opatření se nám podaří
splnit naši letošní prioritu. Tedy žádný
smrtelný úraz v našem dole.
7
Open Mine 1 I 2013
Mnoho kroků už jsme udělali a řada
z nich je koncepčních. Na podzim jsme
změnili organizační strukturu a na kaž-
dém dole máme nově pozici náměstka
pro bezpečnost. Od něj čekám, že
bude přicházet s impulsy, co v dané
problematice dále zlepšovat z hledis-
ka potřebného technického vybavení,
pracovních postupů, náplně a obsahu
školení. Nechci od něho jen pozitivní
zprávy, ale takové, které dokážeme
sdílet v rámci celé fi rmy a adekvátně
na ně reagovat.
S tím, co popisuji, souvisí i fakt, že
máme pro rok 2013 připravenou novou
bezpečnostní kampaň, do níž jsme
v porovnání s uplynulými lety doplnili
nové věci.
Stále narážíme na stejný pojem, a tím je odpovědnost lidí za vlastní zdraví a bezpečnost i bezpečnost svých kolegů. Vidíte zde během svého působení v OKD nějakou změnu?Myslím, že je stále co zlepšovat. I když
musím říct, že i v této oblasti pozoruji
velký posun. Ten je dán širším spole-
čenským kontextem. Veřejnost očekává
a vyvíjí na fi rmy tlak, aby poskytovaly
bezpečná pracovní místa, a vnímá to
velmi citlivě. Ať již prostřednictvím médií,
nebo když mluví s rodinou a známými.
Mimořádné události s desítkami váž-
ných, či dokonce smrtelných úrazů, které
se před desítkami let staly i v našem
regionu nebo v sousedním Polsku, jsou
pro dnešní společnost obtížně předsta-
vitelné a mimo způsob uvažování lidí.
Mluvil jste o investicích do technologií, které kromě efektivity také zvýšily bezpečnost práce. Můžete to konkretizovat?Těch aspektů je mnoho. Proto jen na-
mátkou připomenu několik z nich. Nové
automatizované sekce v porubech lépe
stabilizují strop, a dochází tak k menší-
mu riziku úrazů od pádu horniny. Nové
technologie jsou mohutnější, kombajny
mají lepší postřiky, čímž se podaři-
lo snížit prašnost v porubech. Změnili
jsme systém ražby a došlo k většímu
rozšíření svorníkování.
V uplynulých letech došlo k velkému
kvalitativnímu skoku: naše doly jsou
nejbezpečnější v historii a můžeme se
srovnávat se špičkovými světovými těža-
ři. A to i přesto, že těžíme uhlí v geologic-
ky nejobtížnějších podmínkách na světě.
8
Open Mine 1 I 2013te
ch
no
log
iere
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
we
ko
no
mik
a
Ekonomická situace v průmyslu a Evropě obecně není jednoduchá. Predikce ekonomů a expertů často ztrácejí platnost dříve, než je čtenáři stihnou zaznamenat. Přesto - kde byste chtěl vidět OKD za pět let a jak chcete obtížné situaci v letošním roce čelit?Ke každé činnosti musíme přistupovat
tak, abychom dosáhli co největší efek-
tivity. To platí pro přípravy, rubání, logis-
tiku, úpravu uhlí i pro administrativu.
Ekonomická situace a trhy se v poslední
době výrazně změnily. Na každou inves-
tici se musíme dívat přísněji než kdykoli
dříve, každou vynaloženou korunu bude-
me v ruce dvakrát obracet a rozhodovat
se o jejím co nejefektivnějším využití.
Samozřejmě, rád bych viděl OKD jako
fi rmu s vynikajícími výsledky, která
investuje do svého dalšího rozvoje.
Ale co je pro mě neméně důležité, rád
bych výrazněji posunul vnímání OKD
u veřejnosti. Jde mi o politiky na místní
i celostátní úrovni a veřejnost jako celek,
počínaje regionem, kde působíme, až
třeba po Prahu.
Jakými konkrétními kroky chcete dosáhnout toho, aby lidé z druhého konce země vnímali pozitivně fi rmu, která do jejich života fakticky nijak nezasahuje?Samozřejmě toho nelze dosáhnout pro-
klamacemi. Musíme začít sami u sebe
uvnitř OKD. Lidé ve fi rmě musí cítit
změny v přístupu vedoucích pracovní-
ků. To, co lidé čtou v novinách nebo vidí
v televizi, se musí shodovat s realitou
uvnitř fi rmy.
Musíme vystupovat jako jedna fi rma.
Ne, že na Karvinsku a Frýdecko-Mís-
tecku existují doly XY, pak je budova
ředitelství OKD v Ostravě a lidé v mateř-
ské společnosti NWR v Amsterdamu. Co
se týče bezpečnosti, investic, ekonomic-
kých výsledků, jsme a stále budeme po-
suzováni jako jedna fi rma. Nesmíme být
v hlavách rozdrobeni na jednotlivé doly
na straně jedné a ředitelství na straně
druhé.
Mluvil jste o vnímání fi rmy. Jaký je tedy význam OKD pro region, kde působí a potažmo pro celou zemi? Ptám se na ekonomické, ale i celospolečenské dopady činnosti. Mimo jiné proto, že plán fi rmy rozšířit těžbu Dolu Karviná do nových, obydlených lokalit se
mnohde setkal s nesouhlasem občanských aktivistů a neziskových organizací.Jsme největším zaměstnavatelem
a nejdůležitějším ekonomickým subjek-
tem v Moravskoslezském kraji. A nejde
jen o naše zaměstnance. Na jedné
straně jsou dodavatelé, z nichž mnoho
je na naší činnosti bytostně závislých. Ať
již nám dodávají technologie, prodávají
materiál nebo služby. Může jít o velké
fi rmy se stovkami zaměstnanců, ale
i drobné živnostníky.
Na druhé straně existují v regionu dva
typy našich klíčových zákazníků: oceláři
a energetici. S nimi jsme historicky
spojeni pupeční šňůrou, průmyslové
podniky v regionu jsou úzce propojeny.
Naše případné problémy dopadnou
na ně, jejich se naopak projeví u nás. Pro
to, aby fi rmy v regionu mohly fungovat,
je nutná zdravá rovnováha mezi všemi
zúčastněnými. To platí pro ceny našich
dodávek uhlí, stejně jako pro ceny vy-
bavení, které oceláři pro naše doly dodá-
vají. Stále se musíme snažit nacházet
rozumné kompromisy.
Navíc, pracujeme v regionu s historicky
danými sociálními specifi ky a vysokou
nezaměstnaností, kde těžký průmysl
Ján Fabián si uvědomuje, že vstoupil do funkce v roce, který je pro OKD obtížný.
Pevně věří tomu, že se s těžkou situací fi rma dokáže vypořádat.
9
Open Mine 1 I 2013
zůstává klíčovou součástí hospodářství.
Není možné skokově přejít z tradičního
silného těžkého průmyslu na nové typy
průmyslu. Pro to chybí infrastruktura
i kvalifi kovaní lidé. Horníci nebo hutníci
těžko ze dne na den přejdou jako progra-
mátoři do IT fi rmy vyrábějící software.
Vraťme se k organizacím na Karvinsku nesouhlasícím s rozšiřováním těžby, která by v případě úspěchu projektu ovlivnila životy stovky lidí…Pochopitelně se dokážu na celou situaci
dívat prizmatem lidí na Karvinsku, kteří
nejsou s naší fi rmou spojeni, a není pro
ně tudíž podstatné, jestli jsme v regionu
aktivní, nebo nikoli. Uvědomuji si, že
zasahujeme do jejich životů a chápu
jejich osobní motivy, případně politické
profi lace.
Rozvoj je pro nás jako pro těžaře zá-
sadní a uvědomujeme si, že úspěchu
můžeme dosáhnout jen vysvětlováním,
argumentací a poukazováním na mož-
né scénáře toho, kdybychom v regionu
nepůsobili.
Tady si myslím, že jsme u jádra věci.
Střetávají se v něm názory založené
na osobnostní rovině s věcnými argu-
menty. V tomto momentě by do celého
procesu měli vstoupit politici, ať již
na místní, nebo celostátní úrovni, lidé
z univerzit, profesní svazy, média a ne-
ziskové organizace. Věcně vysvětlovat
scénáře všech představitelných variant
a jejich důsledky pro region. Není férové
vždy znát a prezentovat jen jeden úhel
pohledu.
Osobně si myslím, že průmyslová zóna
v Karviné, která je často zmiňována jako
alternativa k naší činnosti pro udržení
zaměstnanosti v regionu, nedokáže vy-
kompenzovat tisíce lidí pracujících pro
OKD. A nejde jen o samotnou Karvinou,
ale i další velká města v okolí, jako jsou
Orlová a Havířov, pro jejichž obyvatele
jsme v současnosti my a naši dodava-
telé nezastupitelným poskytovatelem
práce.
Zmínil jste politiky a nutnost toho, aby v důležitých momentech veřejně deklarovali své postoje. Jak se těžařské fi rmě, jakou je OKD, v ČR podniká? Jak je spokojena se stavem legislativy?Myslím, že jsme se historicky na právní
a politické prostředí dokázali adaptovat.
Ostatně - podnikat musíme zde, protože
uhlí leží pod zemí a není možné ho pře-
místit. Pro nás je klíčovým dlouhodobě
stabilně nastavený legislativní rámec.
Přijímáme rozhodnutí na dlouhý čas
dopředu, s vysokými náklady a jistou
mírou nejistoty. Nemohli bychom fungo-
vat efektivně, kdyby se každé 2 až 3 roky
měnila energetická nebo surovinová
politika. Musíme stále trpělivě vysvětlo-
vat naše cíle, protože v našem případě
jde o běh na dlouhou trať.
Jaké výzvy, významné projekty v OKD v současnosti řešíte?Dotáhli jsme úspěšně projekt POP
2010, o kterém jsem mluvil na začátku.
Postupně realizujeme kroky z programu
PERSPektiva 2015. Mám-li být konkrét-
ní - v prosinci jsme dokončili spojovací
překop mezi doly Karviná a Darkov.
Ten je v mnoha ohledech unikátní (viz
strana 12–13) a pomůže nám v mno-
ha oblastech zvýšit efektivitu, snížit
provozní náklady a zlepšit ekologické
parametry naší činnosti.
Implementujeme systém SAP, který při-
spěje k efektivnějšímu řízení a úspoře
nákladů transparentním nastavením
procesů. Budeme moci činnosti lépe
monitorovat, analyzovat a řídit.
Projekt modernizace logistiky a dopravy
v OKD pokračuje a rozšiřuje se z pilotní-
ho Dolu Darkov na další šachty. Prohlu-
bujeme jámu v lokalitě ČSA, která vyřeší
možné problémy s hlubším podpatro-
vým dobýváním a připraví oblasti pro
další rozvoj dolu, o kterém jsem už
mluvil. Na Dole Paskov připravujeme
výstavbu centrální klimatizace.
Rok 2013 bude obtížný a budeme muset
pozorně sledovat reálnou dostupnost
investic, ale pokračovat v nich budeme
a musíme, protože je to nezbytné pro
náš další rozvoj.
Marek Síbrt
10
Open Mine 1 I 2013re
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
wte
ch
no
log
iee
ko
no
mik
a
Společnost Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH
(dhms), německý výrobce technologií pro doly,
hloubení jam a ražbu tunelů, otevřela svou pobočku
v moravskoslezském regionu v blízkosti dolů OKD.
Je to výhodné pro obě strany. Firma se zároveň
poohlíží po dalších subdodavatelích v regionu.
Deilmann-Haniel Mining Systems
GmbH: Být na českém trhu
je strategické
nisterstva průmyslu, se leskne novotou.
České zastoupení zde bylo otevřeno
v únoru loňského roku, kdy se fi rma, jejíž
výrobní závod a ředitelství sídlí v němec-
kém Dortmundu, rozhodla přesunout
blíže k OKD.
Řada razicích technologií fi rmy byla
ze strany společnosti OKD zakoupena
v rámci programu POP 2010, zaříze-
ní byla uvedena do provozu ve všech
čtyřech jejích dolech. Pobočka dhms
v blízkosti OKD tedy byla logickým
řešením pro poskytování běžné údržby,
servisu a oprav s cílem zajistit efektivní
a bezporuchový chod zařízení.
Investice v regionu jako strategická výhodaOtevření závodu v těsné blízkosti dolů
OKD má podle zástupců dhms stra-
tegický význam, neboť se tím nabízejí
další příležitosti k rozvoji fi rmy napří-
klad na další trhy v regionu, především
Polsko, ale i Ukrajinu a Rusko. „V sou-
časnosti pracuje v dolech OKD 42 na-
šich strojů - razicí kombajny, vrtací vozy,
nakladače a přibírkové stroje. Je proto
logické, že chceme-li zajistit pro OKD
efektivní, ekonomický a pohodlný sys-
tém spolupráce, musíme být fi rmě co
nejblíže. V našem areálu v Horní Suché
jsme schopni provádět téměř kompletní
opravy, servis a revize. Nemusíme celé
strojní zařízení převážet do Německa,
a to má pochopitelně pozitivní dopady
na zefektivnění nákladů,“ uvedl vedoucí
české pobočky dhms Michael Wasik.
Více než stoletá tradice jako záruka kvalityHistorie fi rmy, která je v současnosti
součástí divize AT Mining Tech němec-
kého holdingu Aton, sahá až do roku
1888, kdy Carl Deilmann založil v Dort-
mundu společnost zabývající se posky-
továním důlních služeb. V rámci své 125
let dlouhé historie se fi rma vypracovala
z dodavatele oprav a ocelových kon-
strukcí na výrobce vysoce kvalitních
technologií a strojních systémů. Díky
úspěchu na domácím i zahraničním trhu
se v současnosti její výrobky používají
na všech pěti kontinentech světa. Efek-
tivita a kvalita strojního zařízení fi rmy
byla vyzkoušena a otestována v dolech
a staveništích v nejnáročnějších provoz-
ních podmínkách.
Kromě klasických zařízení, jakými jsou
nakladače, přibírkové stroje, vrtné vozy
a systémové prvky pro ražbu důlních
děl, vyrábí fi rma také vrtné soupravy
pro degazační a dlouhé vrty, případně
technologie používané při hloubení
jam. Od roku 2010 společnost dhms
nabízí inovované lehké razicí kombajny
ve dvou hmotnostních třídách s integro-
vanou svorníkovací vrtačkou.
Pobočka společnosti dhms v České RepubliceHala společnosti dhms v průmyslové
zóně František v Horní Suché na Ostrav-
sku, která vznikla v areálu bývalého dolu
a byla v roce 2010 vyhlášena vítězem
soutěže „Brownfi eld roku“ českého mi-
Pobočka dhms v blízkosti dolů OKD přináší výhody oběma stranám a má strategický význam.
Pobočka fi rmy dhms v průmyslové zóně v Horní Suché v areálu bývalého dolu František.
11
Open Mine 1 I 2013
Díky otevření pobočky v regionu dokáže
dhms rychleji reagovat na požadavky,
urychlit a zefektivnit opravy a renovace.
Obecně řečeno, nabídnout zákazníkovi
optimální služby. Firma poskytuje OKD
servis 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Na požadavky těžařů reaguje do 4
hodin bez ohledu na denní dobu a řeší
aktuální problémy či poskytuje náhradní
díly ze skladových zásob.
Zaměstnanci OKD mohou kontaktovat
pracovníky dhms a požádat je o asisten-
ci, ať již jde o opravu, konzultaci nebo
dodání náhradního dílu. Spolupráce
mezi oběma fi rmami funguje na bázi life
cycle managementu.
Právě v dolech OKD byly poprvé nasa-
zeny nové razicí kombajny dhms typu
R75. „Tyto stroje se hodí v situacích, kdy
je nutné nasadit velmi výkonné razicí
kombajny s cílem zajistit dobrý denní
postup a zároveň kvalitně zajistit důlní
dílo při menším personálním obsazení
pracoviště,“ vysvětluje Wasik. Náročné
geologické podmínky v dolech OKD
jsou podle něj pro nové technologie tím
nejlepším testem.
Kvalifi kovaná pracovní síla = základ úspěchuMateřský závod v Německu zaměstná-
vá zhruba tři stovky pracovníků, české
zastoupení dhms dává v současnosti
práci dvaceti lidem. „Uvědomujeme si,
že kvalita práce našich techniků a jejich
dovednosti jsou naprosto zásadní. Proto
klademe velký důraz na trvalé vzdělá-
vání a rozvoj jejich kompetencí,“ říká
fi nanční ředitelka Kristýna Paličková.
Většina pracovníků fi rmy má dlouho-
dobé zkušenosti z důlního prostředí.
Díky tomu jsou připraveni kdykoli sfárat
a vyřešit problém přímo na místě.
„Umístění závodu v ČR má pro společ-
nost dhms strategický význam. Nedale-
ko je Polsko a ve většině tamních dolů
se používají naše stroje. Česká pobočka
bude díky svým rozšiřujícím se zásobám
náhradních dílů zajišťovat podporu i pro
polský trh a v budoucnu rozvíjet naše
aktivity v Rusku a na Ukrajině.
Zákazníci ze zahraničí nás navštěvují,
aby viděli zařízení společnosti dhms
přímo v akci v dolech OKD. Zároveň
si zde mohou vyslechnout zkušenos-
ti horníků OKD, kteří perfektně znají
fungování a silné stránky našich strojů,“
popisuje Wasik. Zároveň upozorňuje,
že například s ruskými či ukrajinskými
zákazníky často přijíždějí i zástupci růz-
ných úřadů, kteří se soustředí na bez-
pečnost, normy a ergonomické prvky
strojů.
Příležitost pro místní fi rmyAčkoliv je základ výroby, vývoje a desig-
nu v německém Dortmundu začala
fi rma hledat subdodavatele v Moravsko-
slezském kraji.
„První slovo, které v této souvislosti mu-
sím zmínit, je kvalita. Některé regionální
subdodavatele už máme a hledáme
další. Chceme spolupracovat s místními
fi rmami z prostého důvodu, na jedné
straně to pro nás bude levnější a efek-
tivnější z hlediska logistiky, na druhé
straně dáme práci místním lidem,“
vysvětluje Paličková.
Více informací najdete
na stránkách www.dhms.com.
Marek Síbrt
V rámci investičního projektu POP 2010 byly do dolů OKD nakoupeny také špičkové razicí komplexy společnosti dhms.
12
Open Mine 1 I 2013re
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
wte
ch
no
log
iee
ko
no
mik
a
Stavební část projektu, který povede ke snížení
nákladů, vlivů těžby na okolí a zefektivnění
dopravy vytěženého uhlí na povrch, úspěšně
dokončila OKD, a.s., dceřiná společnost NWR. Jde
o nejdelší a v mnoha ohledech ojedinělé dílo tohoto
charakteru v České republice.
Doly na Karvinsku propojilo
pod zemí unikátní důlní dílo
horniny, bylo použito 4 050 tun vystrojo-
vacího materiálu (TH oblouky, spojovací
materiál, mřížovina, rozpínky), 215 tun
komponentů závěsné drážky a 10 570
tun suchých betonových směsí.
Skvělá práce měřičů OKDVe výběrovém řízení na realizaci projektu
byla vybrána dodavatelská společnost
Pol-Alpex. Ražbu zajišťovaly dva ko-
lektivy horníků, tedy zhruba 70 lidí, a to
v nepřetržitém provozu 168 hodin týdně.
Firma zvítězila ve výběrovém řízení díky
vysoké odbornosti a zkušenostem svých
pracovníků, ale i výborným referencím.
Termín ukončení ražby byl stanoven
na závěr roku 2012, nakonec byly
chodby propojeny v předstihu. Poslední
Unikátní důlní dílo propojilo v den se
symbolickým datem 12. 12. 2012 doly
Karviná a Darkov. Jedná se o více než
tříkilometrový spojovací překop, kterým
bude po vybavení veškerou potřeb-
nou technologií zhruba od července
letošního roku proudit veškerá těžba
z lokality ČSA Dolu Karviná na úpravnu
uhlí Dolu Darkov. Dílo strategického vý-
znamu bude sloužit pro obousměrnou
přepravu materiálu, technologických
celků či lidí.
Úvahy o propojení dolů Karviná a Darkov
se datují do roku 2008. Myšlenka byla
vzkříšena o dva roky později, kdy se
naplno rozeběhly inženýrské práce. Sa-
motná ražba pak začala v dubnu 2011.
Náklady na vybudování a vybavení pře-
kopu, který by měl sloužit minimálně 20
let, dosáhnou téměř 1,3 miliardy korun.
Unikátní dílo parametry i použitými technologiemi. Podle vedení společnosti OKD jde
o strategickou investici. „Dílo nám
umožní dopravovat uhlí vytěžené v loka-
litě ČSA Dolu Karviná do moderní úpravy
Dolu Darkov, která dosud neměla plně
využitou kapacitu. Postupné ukončení
provozu starší úpravny uhlí Dolu Karviná
přinese úsporu provozních nákladů,
zvýšení efektivity a hmatatelně zlepší
ekologické parametry naší činnosti pro
obyvatele Karvinska. Darkovská úpravna
je totiž vybavena špičkovou technologií
světových parametrů s minimálními
dopady na životní prostředí,“ vysvětluje
generální ředitel a předseda předsta-
venstva OKD Ján Fabián.
Vedle délky je překop unikátní svým pro-
fi lem a zvolenou technologií ražby. Jeho
minimální šířka je 6,7 metru a výška 4,5
metru. V místech maximálního profi lu
je překop široký 8,7 metru a vysoký
5,5 metru. V minulosti se obdobná díla
budovala s použitím tunelovacích strojů,
tentokrát se překop razil standardně
pomocí vývrtů, trhacích prací a razicích
komplexů. Poprvé v dolech OKD zde
byly nasazeny dvoulafetové vrtací vozy
DH-DT2 a pracovní plošiny, protože
rozhodující podmínkou provedení stavby
bylo zajistit bezpečnost práce.
Ze strany Dolu Darkov bylo vyraženo cel-
kem 1 580 metrů, ze strany Dolu Karviná
1 451 metrů. Při ražbě spojovacího pře-
kopu bylo vytěženo přibližně 100 200m3
Při realizaci projektu byly poprvé v dolech OKD použity dvoulafetové vrtací vozy DH-DT.
13
Open Mine 1 I 2013
odstřel, který měl za následek probití
obou ražeb, se uskutečnil v hloubce 870
metrů. Obě důlní díla na sebe navázala
s přesností, jež nemá podle vedení OKD
v historii fi rmy obdoby.
„Odchylky v profi lech obou ražeb se pohy-
bovaly v řádu centimetrů. Pro naše měřiče
je to životní úspěch, potvrzení skvělé
práce a ukázka jejich umění,“ vyzdvihnul
umění měřičských expertů provozní ná-
městek Dolu Karviná Roman Dušička.
Podle expertů je jednoduché propojit
dílo v rámci jedné měřičské sítě. V tomto
případě ale horníci razili chodbu ve dvou
sítích proti sobě, ve dvou různých dobý-
vacích prostorech. Bylo nutné provést
připojovací měření, zafi xovat základní
body a obě sítě sjednotit. Projekt proto
spadal do nejvyšší kategorie speciálního
měření. Kromě špičkové práce expertů
byl příčinou úspěchu také nákup nové
měřicí technologie s nejvyšší možnou
přesností.
Unikátní systém dopravníkůOdtěžení mezi doly Karviná a Darkov
se bude skládat ze dvou částí. První
část linky od zásobníků na 11. patře
Dolu Karviná až na 9. patro Dolu Darkov
bude zajištěna pěti pásovými doprav-
níky a dvěma článkovými vynášecími
dopravníky.
„Jsou široké 1,4 metru, dosahují rych-
losti 2,5m/s a mají hodinovou kapacitu
1500 tun. Jejich celková délka je 2925
metrů. Nejzajímavější je třetí z nich,
který má délku 1755 metrů a překonává
dvousetmetrové převýšení. I proto je
vybaven šesti frekvenčně řízenými elek-
tromotory, každý z nich s výkonem 250
kW,“ říká manažer pro infrastrukturu
a logistiku OKD Marian Weiser. Do-
pravník zároveň umožní přepravu osob
v obou směrech společně s těživem.
Druhou část linky odtěžení tvoří čtyři
pásové a jeden článkový dopravník mezi
zásobníky Dolu Karviná. Umožní využít
jejich plnou kapacitu tak, aby se dal re-
gulovat přísun těživa ke skipu a úpravně
Dolu Darkov.
„Ty budou muset zvládat těžbu ze tří
našich dolů, nejen Darkova a Karviné,
ale i ČSM. Plný monitoring jak po pro-
vozní, tak bezpečnostní stránce zajistí
škála čidel, videokamery a vysokoka-
pacitní optické přenosové sítě. Hlavní
řídící centrum bude na dispečinku Dolu
Darkov,“ vysvětluje Weiser.
Práce na vybavení si vyžádají půl roku
stavebních úprav a instalačních prací.
Kromě zaměstnanců OKD se na nich
bude podílet 12 dodavatelských fi rem.
Výsledkem bude funkční moderní
odtěžení, které od července letošního
roku nahradí provoz skipového zařízení
na lokalitě ČSA Dolu Karviná.
Marek Síbrt
Od července bude veškerá těžba lokality ČSA Dolu Karviná směřovat spojovacím překopem na moderní úpravnu uhlí na Dole Darkov.
14
Open Mine 1 I 2013te
ch
no
log
iere
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
we
ko
no
mik
ao
dp
ov
ěd
no
st
Ocelové srdce republiky, na jehož výkonu
stojí budování socialismu. Region s nej-
větší koncentrací průmyslu, vysokými
platy horníků a hutníků, ale také velkým
množstvím lidí bez vztahu ke kraji,
kteří se sem přistěhovali, často nuceně,
za prací. Oblast s vysokou kriminalitou,
svérázným životním stylem často pro-
dchnutých nadprůměrnou konzumací
alkoholu. Tak si představovali Ostravsko,
ale vlastně celou severní Moravu a část
Slezska, lidé ve zbytku tehdejšího Čes-
koslovenska před sametovou revolucí
v roce 1989.
Život v kraji se za více než 23 porevoluč-
ních let změnil stejně jako jeho obraz
v očích lidí v dnes už samostatné České
republice. Nicméně, předsudky o něm
ve zbytku republiky ve větší nebo menší
míře přetrvávají, mění se jen postupně
a často příliš neodpovídají skutečnosti.
„Náš kraj nemůže mít menší ambici
než se stát nejdynamičtěji se rozvíjející
oblastí v zemi. A to je také můj cíl. Měl by
být moderním a sebevědomým regio-
nem, který stojí na průmyslové tradici
a dokáže nabídnout lidem uplatnění.
Nechceme se vzdávat historie, která
k tomuto kraji patří,“ říká hejtman kraje
Miroslav Novák.
Moravskoslezský kraj dnes nejsou jen
doly a hutě, už není černou a zapráše-
nou šmouhou na mapě republiky. Stal
se dynamicky se rozvíjejícím regionem
s unikátním propojením nového a tra-
dičního průmyslu. Vzdělávací instituce
produkují kvalifi kovanou, především
technicky orientovanou pracovní sílu,
v kraji vznikají špičková technologická
centra. Životní prostředí se díky rekulti-
vacím lokalit historicky poznamenaných
těžbou uhlí a investicím do snižování
ekologické zátěže hutí i přes přetrváva-
jící problémy výrazně zlepšilo. Kulturní
akce pořádané v kraji se staly celore-
publikovým fenoménem a strmé svahy
Beskyd lákají tisíce návštěvníků, stejně
jako lázně v Karlově Studánce v Jesení-
kách nebo karvinském Darkově.
Kraj nabízí řadu atraktivních cílů k ná-
vštěvě a volnočasovým aktivitám. Ať už
jde o zmiňované hory, ostravskou zoo
nebo kulturní akce ztělesněné přede-
vším fenoménem Colours of Ostrava.
Mnoho z těchto zážitků nabízí právě
místa historicky spjatá s průmyslem.
Ať zmíníme například hornické mu-
Region, v němž vyvíjí většinu svých aktivit skupina
NWR, má silnou průmyslovou tradici. A sebevědomě
vyhlíží do budoucna. V symbióze v něm žijí
tradiční průmysl, nové hi-tech technologie, centra
vzdělanosti, ale i krásná příroda Beskyd a Jeseníků.
Moravskoslezský kraj:
region s perspektivou
Kromě průmyslových areálu je Moravskoslezský raj také místem s krásnou přírodou. Především Beskydy a Jeseníky lákají v létě i zimě
návštěvníky z celé země.
15
Open Mine 1 I 2013
zeum v Ostravě Landek Park, unikátní
industriální areál Dolní oblast Vítkovic,
Dinopark v Doubravě na Karvinsku
a golfový areál Lipiny u Karviné na úze-
mích rekultivovaných po ukončení těžby
uhlí, nebo národní kulturní památku Důl
Michal v Ostravě.
Počátek rozvoje? UhlíU začátku rozvoje původně zemědělské-
ho kraje na periferii tehdejší habsbur-
ské monarchie stálo uhlí. Počátky těžby
sahají do 18. století a první hlubinný důl
v ostravsko-karvinském revíru vzni-
kl v roce 1782 (Důl Anselm na území
Landek Parku v Ostravě). Zlom nastal
ve 30. letech 19. století v souvislosti se
začátkem výroby železa v Ostravě-Vít-
kovicích. Rozvoj dopravy po železnici,
výroby železa a těžby uhlí region výrazně
proměnily. Učinily z něj průmyslové
centrum monarchie. V krátké době se
desetinásobně zvýšil počet obyvatel,
kteří přicházeli z venkova za prací.
Vznikl unikátní provázaný řetězec těžby
uhlí, jeho zušlechťování na koks, násled-
né výroby železa a produkce fi nálních
výrobků často s vysokou přidanou
hodnotou, jako je tomu dnes například
ve strojírenství. Právě tato návaznost
a výhody z ní vyplývající jsou příčinou
faktu, že průmysl dodnes zůstává, i přes
období restrukturalizace a ukončení
činnosti řady neefektivních provo-
zů po pádu komunistického režimu,
nejvýznamnějším zaměstnavatelem
v regionu.
Uhlí z OKD využívají ocelářské giganty
ArcelorMittal Ostrava nebo Třinecké
železárny, které svou produkci dodávají
dalším zpracovatelům. Ti vyrábějí, jako
například Vítkovice Machinery Group,
špičkové strojírenské technologie,
vedlejší produkty vznikající při koksová-
ní uhlí zase využívá chemický průmysl
(BorsodChem MCHZ). A mohli bychom
pokračovat. „Hutní průmysl v rámci
země zůstal už jen v našem regionu, těž-
ba uhlí, výroba koksu a surového železa
tvoří značnou část HDP země a přímo či
nepřímo zaměstnává desetitisíce lidí.
Dnešní moderní doba disponuje takový-
mi technologiemi čištění průmyslových
emisí, že umožní i těmto podnikům
působit v obydlených oblastech,“ dodává
hejtman Novák.
Průmysl a region:vzestupy, pády a transformaceHistorický význam dobývání uhlí pro re-
gion dokládá fakt, že na konci 19. století
pracovala více než polovina obyvatel
Ostravy v těžařském průmyslu. Obě
světové války, období meziválečného
Československa i následných čtyřicet let
komunistického režimu s sebou přinesly
mnoho zvratů a kraj výrazně pozname-
naly. Nároky nacistického i komunistic-
kého režimu na těžbu uhlí a výrobu žele-
za byly značné. Již v roce 1943 přesáhla
těžba v revíru poprvé hranici 20 milionů
tun, nad kterou se držela i v době plá-
novaného hospodářství od roku 1960 až
do sametové revoluce v roce 1989.
Po pádu komunistického režimu došlo
k uzavírání neperspektivních, neren-
tabilních, případně vytěžených dolů
především v ostravské části revíru
a k restrukturalizaci celého oboru.
Na území Ostravy bylo po útlumu pro-
vozů vytěženo poslední uhlí 30. června
1994 z Dolu Odra. Činná do současnosti
zůstala karvinská část revíru a jižní část
revíru na Frýdecko-Místecku, kde těží
uhlí OKD.
Těžba uhlí a hutě:spojeni pupeční šňůrouTěžba uhlí v kraji je neodmyslitelně spjata
s výrobou železa a oceli. Rostoucí potřeby
ocelářů stály u rozmachu jeho dobývání.
Počátky produkce železa sahají do 17.
století, kdy se vyrábělo v malých dřevou-
Symbol Ostravy: industriální areál Dolní oblasti Vítkovic prochází v současnosti dynamickou proměnou a stává se centrem kultury,
společenských akcí a vzdělávání.
16
Open Mine 1 I 2013te
ch
no
log
iere
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
wo
dp
ov
ěd
no
st
ek
on
om
ika
helných pecích v Podbeskydí. Na počátku
19. století začala výstavba Severní dráhy
Ferdinandovy spojující Vídeň a Halič
a provozy přestaly dostačovat poptávce.
To bylo hlavním impulsem pro výstavbu
nového závodu v tehdejší vesničce Vítko-
vice. Strategické místo splňovalo všechny
nezbytné požadavky blízkostí naleziště
černého uhlí (pozdější důl Hlubina)
a blízkostí vody v řece Ostravice. Ve 30.
letech 19. století začíná prudký rozvoj
závodu a stává se hlavním dodavatelem
materiálu pro stavbu železnice.
Vyhloubením dvou jam pro dobývání
ve Vítkovicích v 50. letech 19. století, za-
čátkem těžby a vybudováním koksovny
mezi dolem Hlubina a vysokými pecemi
Vítkovických železáren vznikl ojedinělý
průmyslový komplex od těžby uhlí přes
úpravnu, výrobu koksu až k výrobě suro-
vého železa, který fungoval až do 90. let
20. století. Poslední vůz s uhlím vyjel ze
zdejšího dolu 30. června 1992, jámy byly
zasypány v letech 1995-96. K ukončení
výroby železa došlo v roce 1998. Dnes
je tento unikátní industriální komplex
Národní kulturní památkou ČR a dědic-
tvím EU jako jediný svého charakteru
v Evropě.
Dominanta industriální Ostravy ale ne-
spí, ani nechátrá. Naopak začala znovu
pulsovat životem a stává se jedním ze
symbolů dynamických změn regionu.
Sdružení Dolní oblast Vítkovice realizuje
ambiciózní projekt: revitalizaci loka-
lity s cílem na jedné straně zachovat
industriální dědictví, na druhé straně
dát místu moderní podobu a využití pro
vzdělávací, výzkumné, kulturní a další
aktivity. Je zřejmé, že se tento záměr
začíná naplňovat. Areál hostí řadu
hudebních festivalů, z bývalého plyno-
jemu vznikla multifunkční aula GONG
s a v bývalé VI. Energetické ústředně
vznikla interaktivní expozice Svět
techniky přibližující vývoj technického
poznání.
Výroba oceli a koksu:ekologizace provozůV roce 1942 byl položen základ ocelár-
ny v Ostravě-Kunčicích jako součásti
Vítkovických železáren. Po osamostat-
nění, období plánovaného hospodářství
a restrukturalizaci odvětví je nyní podnik
součástí gigantu ArcelorMittal. Firma
patří spolu s Třineckými železárnami
k největším zaměstnavatelům v kraji
a dává práci tisícům lidí. Obě fi rmy do-
hromady ročně produkují zhruba
5 milionů tun surové oceli.
Majitel Vítkovice Machinery Group Jan
Světlík spatřuje právě v dalším vývoji
oboru hutnictví největší riziko, ale i příle-
žitost pro budoucí prosperitu a konku-
renceschopnost kraje. „Má totiž klíčový
vliv na důležité obory, jako jsou hornictví
a strojírenství, a proto je nezbytné jej
v kraji udržet. Musíme lidem nabízet
především pracovní příležitosti a mož-
nosti výdělku. Současně se musí mít kde
vzdělávat a trávit volný čas. Díky tomu
pak přirozeně vzniká poptávka po dal-
ších kvalifi kovaných lidech – ve školství
i ve službách. Všechno souvisí se vším,
základem jsou ale kvalitní pracovní
příležitosti, které jsou v našem kraji
spojené především s technickými obory,“
vysvětluje.
Kraj strategických investicKraj se stal strategickým místem pro
investice významných světových fi rem,
které sem přilákala infrastruktura
průmyslových zón, úroveň občanské
vybavenosti, kvalifi kovaný personál
a konkurenceschopná výše nákladů.
Automobilka Hyundai postavila poblíž
Frýdku-Místku svůj nejmodernější
závod na světě, který ročně produkuje
300 000 aut. Její investice s sebou při-
táhla řadu dalších fi rem, které zaměst-
návají tisíce lidí v zónách v Ostravě-Hra-
bové, Mošnově, Nošovicích, Kopřivnici,
Českém Těšíně a Třinci a vyrábějí kom-
ponenty pro automobily z celého světa.
Do kraje zamířili díky kvalifi kované pra-
covní síle i výrobci špičkových hi-tech
technologií. Například v zóně v Kopřiv-
nici sídlí výrobce luxusní elektroniky
Bang & Olufsen, v Ostravě otevřela svou
pobočku fi nská softwarová společnost
Tieto, která zaměstnává téměř 2 000
lidí. Ve městě také sídlí jedno ze šesti
globálních center sdílených služeb
průmyslového gigantu Siemens s 500
zaměstnanci.
Multifunkční aula GONG s kapacitou 1500 diváků vznikla z bývalého plynojemu
v industriálním areálu Dolní oblasti Vítkovic.
Dolní oblast Vítkovic je symbolem
proměny Moravskoslezského kraje
a koexistence industriálního prostoru
s moderní architekturou.
Automobilka Hyundai se rozhodla
postavit svůj nejmodernější závod
v průmyslové zóně v Nošovicích poblíž
Frýdku-Místku.
17
Open Mine 1 I 2013
VŠB-TU Ostrava je spolu s dalšími uni-
verzitami v kraji (Ostravská univerzita
v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě)
líhní kvalifi kovaných odborníků, kteří
jsou největším kapitálem a nadějí kraje
do budoucna. V jejím areálu vznikl Vě-
decko-technologický park, který umož-
ňuje začínajícím podnikatelům vstup
na trh, poskytuje jim podmínky pro
úspěšný rozvoj nápadů včetně poraden-
ství a dalších výhod. V areálu školy byla
v lednu roku 2013 zahájena výstavba
superpočítačového centra IT4Inno-
vations za 1,8 miliardy korun. Centrum
bude jedním z nejvýkonnějších v Evropě
a má sloužit především k provádění
náročných výpočtů matematického
modelování s uplatněním například pro
automobilový průmysl, ale i pro tradiční
průmyslové obory.
Stav ovzduší a pracovní místaCo obyvatele kraje nejvíce trápí? V čem
jsou největší rizika? Většina autorit se
shodne na dvou oblastech: nedostatek
pracovních míst a problémy s ovzduším
především v zimním období.
„Stav ovzduší není dobrý, i když za po-
sledních dvacet let došlo k výraznému
zlepšení. Emisní hodnoty naměřené
před dvaceti lety byly mnohonásobně
vyšší, než jsou dnes. Naším cílem je
dosáhnout dalšího zlepšování životní-
ho prostředí systematickými účinnými
opatřeními na lokální, regionální i mezi-
národní úrovni,“ vysvětluje Novák.
Fakta jeho slova potvrzují. Například
ArcelorMittal Ostrava investoval stovky
milionů korun do ekologizace koksovny,
za miliardu korun také pořídil v roce
2011 tkaninový fi ltr snižující emise pra-
chu ročně o 200 tun. Třinecké železárny
koncem roku 2012 oznámily, že v prů-
běhu tří let dokončí ekologické projekty
za více než dvě miliardy korun. Dceřiná
fi rma NWR, společnost OKK Koksovny,
v roce 2011 otevřela novou koksáren-
skou baterii vybavenou špičkovou tech-
nologií a dodržující nejpřísnější normy
v oblasti ochrany životního prostředí.
Další investice do ekologizace prů-
myslových provozů nicméně zůstávají
klíčovým úkolem do budoucna.
Budoucnost:kvalifi kovaná pracovní místaVytváření nových pracovních příležitostí
a vzájemně přínosná spolupráce tra-
dičních a nových průmyslových odvětví
se silným ohledem na životní prostředí
jsou klíčovým předpokladem pro to, aby
byl region dobrým a atraktivním místem
pro život i v budoucnu. „Musíme lidem
nabízet především pracovní příležitosti
a možnosti výdělku. Obyvatelé regionu
se musí mít kde vzdělávat, pracovat,
rozvíjet a vydělávat peníze. Pokud jim to
neposkytneme, budou z kraje odcházet
jinam. A to si nemůžeme dovolit, bez
schopných lidí nemá náš region šanci
na úspěch,“ tvrdí Světlík.
„Budeme dále průmyslovou oblastí
země, ale takovou, která má šanci uspět
i v budoucnu. Je to mimo jiné cesta, jak
zde udržet mladé lidi a jak být konkuren-
ceschopným regionem,“ uzavírá Novák.
Marek Síbrt
Pustevny v Beskydech jsou oblíbeným cílem turistů. Proslavily je mimo jiné stavby světoznámého secesního architekta Dušana Jurkoviče.
18
Open Mine 1 I 2013o
dp
ov
ěd
no
st
rek
ult
iva
ce
be
zp
eč
no
st
inte
rvie
wte
ch
no
log
iee
ko
no
mik
a
Program trvalého zlepšování v OKD pokračoval
úspěšně i v roce 2012. Firma díky němu ušetřila
216 milionů korun a aktivní zlepšovatele ocenila.
Auto za dobrý nápad?
Proč ne
odměny za své návrhy, když se každo-
ročně losuje o atraktivní ceny, jako jsou
poukaz na rodinnou dovolenou nebo
nákup elektroniky. Jako mimořádná
motivační odměna se každoročně losuje
automobil Škoda Fabia, přičemž šanci
na výhru mají všichni pracovníci, kteří
se do projektu zapojí s návrhem, který je
klasifi kován jako smysluplný.
„V podmínkách OKD se proces CI jed-
noznačně osvědčuje a chceme v něm
pokračovat i v dalších letech. V průběhu
času se dostal do povědomí zaměstnan-
ců, a ti začali o tom, jak si ulehčit práci,
udělat ji efektivnější a bezpečnější, více
přemýšlet. A o to nám jde především.
Navíc, úroveň kvality podaných návrhů
se v čase zvyšuje,“ uzavírá Brodský.
Marek Síbrt
Vlastní iniciativa, aktivita a smyslupl-
ný nápad zaměstnanců mohou snížit
fyzickou náročnost práce, zvýšit její
efektivitu, přinést významné fi nanční
úspory, ale především významně přispět
k dalšímu zvyšování úrovně bezpečnosti
práce a pracovních podmínek. To jsou
základní předpoklady, s nimiž skupina
NWR ve svých dceřiných společnostech
v roce 2009 zahájila proces Continuous
Improvement.
Jeho cílem je povzbudit aktivitu zaměst-
nanců v podávání zlepšovacích návrhů,
se osvědčil, a proto se nadále rozvíjí. Za-
městnanci mohou své nápady na inova-
ce podávat písemně ve čtyřech jazycích:
česky, slovensky, polsky a anglicky. To
otevřelo cestu k zapojení do procesu
CI také pracovníkům z dodavatelských
fi rem, především z Polska.
Na každém dole byla vytvořena pozice
manažera pro Continuous Improvement
a v OKD v roce 2012 pracovalo 144
interních konzultantů, jejichž úkolem
bylo vést zlepšovací týmy, případně
motivovat k účasti v procesu radou nebo
konzultací další zaměstnance.
Zlepšovací návrhyjako cesta k úsporámV roce 2012 podali zaměstnanci 847 ná-
vrhů, z nichž bylo 542 uznáno smyslupl-
nými. Více než 400 z nich se již uskuteč-
nilo, další více než stovka se právě uvádí
do praxe. Specializované optimalizační
týmy vytvořené na každém dole OKD loni
přišly s dalšími 74 projekty na zlepšení.
Tři čtvrtiny nápadů ze strany zaměst-
nanců se v roce 2012 týkaly možností
zlepšení na důlních pracovištích, zbytek
na povrchových. A co je důležité, polovi-
na námětů měla pozitivní vliv na zvýšení
bezpečnosti a zkvalitnění podmínek
a prostředí na pracovišti.
To, že kreativita zaměstnanců je pro fi r-
mu přínosná také ekonomicky, dokládá
fakt, že v roce 2012 činily celkové úspory
vzešlé z návrhů podaných ve zmíněném
roce, a částečně i z roku 2011, téměř 216
milionů korun.
„Od roku 2009 přinesly nápady a projek-
ty úspory v provozních nákladech za více
než 850 milionů korun,“ říká manažer
OKD odpovědný za procesu Continuous
Improvement Ivan Brodský.
Ocenění motivovaných zaměstnancůFirma si aktivních zaměstnanců váží,
a proto je za jejich úspěšné nápady do-
káže ocenit. Stanovila konkrétní systém,
který jednoznačně defi nuje výši odměny,
která zaměstnanci za jeho návrh náleží.
Každý zaměstnanec, který podal v da-
ném roce smysluplný návrh na zlepšení,
má nárok na odměnu 1 000 Kč. Výše
další prémie závisí na celkovém přínosu,
který realizace jeho myšlenky fi rmě
přinese. Například opatření, které fi rmě
ušetří jeden milion korun, znamená pro
zaměstnance mimořádnou odměnu
ve výši minimálně 10 000 Kč. Společnost
OKD takto svým zaměstnancům v roce
2012 vyplatila více než 2,5 milionu korun.
Ocenění ale nemá pouze fi nanční
charakter. Na jednotlivých dolech
mají úspěšní inovátoři možnost další
V roce 2012 podali zaměstnanci 847 návrhů,
z nichž bylo 542 uznáno smysluplnými. Více než
400 z nich se již uskutečnilo, další více než stovka
se právě uvádí do praxe.
Continuous Improvementus IIImppprrroooovvvveeeementtt
19
Open Mine 1 I 2013
Trochu matematiky a úspora v milionech
Na jaře minulého roku byla převedena
část těžby Dolu ČSM z důvodů zvýšení
efektivity podzemním překopem
na Důl Darkov. Těžba tak v některých
momentech překračovala kapacitu
skipové nádoby, kterou uhlí směřuje
na povrch. Tato situace se musela
nutně řešit. A povedlo se: díky detailní
analýze stavu a logickému uvažování
řešitelského týmu Jaroslava Kovala
a Petra Zembola z Dolu Darkov. Jejich
nápad dokázal zkrátit cyklus jízdy
dopravních nádob na skipovém zařízení
Mí 4 Sever o 5,3 s ekundy.
Pouhých pět sekund, ale úspory sahají
k milionům. Stačí jednoduché počty.
Zásluhou zkrácení doby jízdy se počet
výtahů za hodinu zvýší o 1,03. Těžní
zařízení je v provozu každý den 17,5
hodiny. Denně tak vyjede na povrch o 18
nádob více. Při kapacitě 32 tun na výtah
se pak jedná o 570 tun denně navíc.
Cyklus jízdy dopravních nádob inovátoři
rozdělili do několika částí. Jejich rozjezd
je daný typem a výkonem motoru těžní
věže a není možné ho nijak zvlášť ovlivnit.
Samotný pohyb nádoby v jámě dosahuje
14 metrů za sekundu. Ačkoliv by těžní
stroj zvládl i větší rychlost, technický stav
věže ji nedovoluje. Bezpečnost musí být
na prvním místě.
Zůstává tak dojezd nádob: „Ten je řízený
programovatelným automatem, který
nastavil výrobce. Po důkladné analýze
jsme zjistili, že doba dojezdu by se dala
zkrátit. V souvislosti s naším nápadem
jsme kontaktovali výrobce, a ten řídící
program automatu podle něho zkrátil,“
říkají autoři návrhu. Úprava softwaru
za pár desítek tisíc tak přináší milionové
úspory.
Zkrácením dopravního cyklu výtahu
dochází z prostého důvodu k průběžným
úsporám. Na stejný objem těživa je těžní
zařízení v provozu kratší dobu.
Mechanik Dolu Karviná Kamil Pavlíček získal mimořádnou odměnu Škodu Fabia za nápad na vytvoření 1 společného odtěžení ze
3 čeleb, který ušetřil 5 pohonů a 770 metrů pásu.
20
Open Mine 1 I 2013b
ez
pe
čn
os
to
dp
ov
ěd
no
st
inte
rvie
wre
ku
ltiv
ac
ete
ch
no
log
iee
ko
no
mik
a
Ochrana životního prostředí a zahlazování následků
hornické činnosti patří k důležitým pilířům zajištění
udržitelného rozvoje NWR. Je to nezbytné pro udržení
společenského souhlasu s podnikáním fi rmy.
Eliminace dopadů činnosti
na životní prostředí
je pro NWR zásadní
osmnáct jamek. Projekt stál více než 7,2
milionů EUR, z nichž 26 % fi nancovala
Evropská unie.
Dalším dokončeným projektem byl
Dinopark. Na území rekultivovaném pro
výstavbu Dinoparku o rozloze 151 ha
návštěvníky zaujme 70 modelů prehis-
torických zvířat v životní velikosti, které
se pohybují a vydávají reálné zvuky!
V parku se nachází také 3D kino, muze-
um, obchod s upomínkovými předměty
a restaurace. Dinopark byl dokončen
v roce 2009 a každoročně sem zavítá
téměř 200 000 návštěvníků.
V důsledku hornické činnosti dochází
například k poklesům, při nichž se terén
dostává pod úroveň hladiny spodní vody.
Tyto negativní dopady hlubinného hor-
nictví zmírňují různé rekultivační akce.
Další důležité otázky ochrany životního
prostředí zahrnují emise, energetickou
náročnost, problematiku vodohospodář-
ství a nakládání s odpady.
Biodiverzita a rekultivaceNež se zahájí činnost jakéhokoli dolu, je
nutné příslušným úřadům předložit dva
důležité dokumenty: podklady pro posou-
zení vlivů na životní prostředí (EIA) a de-
tailní plán otvírky, přípravy a dobývání.
Tyto dokumenty hodnotí vlivy projektu
na životní prostředí, ochranu zdraví oby-
vatel, biodiverzitu a všechny chráněné
oblasti ovlivněné hornickou činností.
Vzhledem k tomu, že se při posuzování
vlivů na životní prostředí stáváme účast-
níky řízení, jsou veškeré dotazy nebo
připomínky státních orgánů a institucí,
měst a obcí, neziskových organizací,
jednotlivců či jiných případných účastní-
ků řízení řešeny tak, aby bylo dosaženo
všestranně akceptovatelného kompro-
misu.
Řízení je ukončeno rozhodnutím Minis-
terstva životního prostředí ČR. Dohoda
klade na společnost NWR konkrétní
požadavky a zainteresovaným stranám
(stakeholdery) slouží jako záruka, že
nedojde k narušení biodiverzity v dané
oblasti.
Všechna řízení společnosti NWR v České
republice, včetně připomínek účastníků
a konečných rozhodnutí, jsou veřejnos-
ti k dispozici na webových stránkách
České informační agentury životního
prostředí (www.cenia.cz/eia).
V ochraně biodiverzity hrají zásadní roli
sanace a rekutlvace území, kde byla
ukočena těžba. Cíle rekultivačních akcí
se nastavují v několika krocích, od pří-
pravy koncepce po získání povolení
místních úřadů. V roce 2011 jsme ukon-
čili rekultivační akce na území o rozloze
111 hektarů a vynaložili jsme na ně
7 milionů eur. Celková rozloha území,
jež bylo od roku 1993 rekultivováno,
představuje 1 678 ha. Pomohli jsme
vytvořit nové krajinné oblasti i území
pro volnočasové a rekreační vyžití oby-
vatel. Naším cílem je soustředit do roku
2015 rekultivační projekty do několika
velkých sanačně-rekultivačních akcí.
V současné době se připravuje nebo
uskutečňuje 87 různých projektů.
Při provádění rekultivačních akcí jsme
otevřeni návrhům našich stakeholderů –
jedním z hlavních projektů, ukončených
v roce 2012, byla výstavba golfového
areálu Golf Resort Lipiny. Rekultivované
území na ploše 51 ha nyní nabízí devíti-
jamkové golfové hřiště. To se v budoucnu
postupně rozšíří až na kompletních
Rekultivační akce Lipiny – golfové
hřiště, rozloha: 51 ha.
Kvalita vody na čerpací stanici
Sovinec se pravidelně kontroluje.
21
Open Mine 1 I 2013
EmiseVzhledem k naší pozici předního výrobce
energetického a koksovatelného uhlí
a koksu ve střední Evropě, která staví
na pevných kořenech své průmyslové
tradice, si uvědomujeme to nejdůležitěj-
ší: jak místní obyvatelé vnímají vliv emisí
na celkovou kvalitu ovzduší a životní
prostředí obecně. Proto se snažíme
emise minimalizovat a zároveň zlepšovat
energetickou účinnost našich provozů.
Výroba koksu a vedlejších produktů kok-
sování patří k hlavním zdrojům znečiště-
ní v provozech NWR. V souvislosti s tímto
faktem jsme v několika programech
(např. Program optimalizace koksoven,
COP 2010) podnikli rozhodující kroky
vedoucí ke snížení emisí vznikajících
v tomto výrobním procesu.
V roce 2011 snížila naše dceřiná společ-
nost OKK své emise SO2 o 37 %, emise
NOx byly meziročně sníženy dokonce
o polovinu.
Podstatný vliv na kvalitu ovzduší v Mo-
ravskoslezském kraji má koncentrace
polétavého prachu (PM), který vzniká
v průmyslových provozech regionu, a to
i v provozech. Společnost OKK usiluje
o neustálé snižování emisí polétavého
prachu, které v roce 2011 klesly o více než
30 % na konečnou hodnotu 80 tun za rok
2011. Doly společnosti OKD produkují při
větrání emise polétavého prachu ve sta-
bilním objemu zhruba 120 tun ročně.
Uhlíková stopaV souladu s dlouhodobým závazkem
NWR snižovat emise skleníkových plynů
poklesly i přímé emise CO2 z provozů
společnosti OKK o čtvrtinu ze 170 256
na 127 012 tun. To vše díky programu
COP 2010, v jehož rámci byla uvedena
do provozu nová koksárenská baterie č.
10 a modernizací prošla také baterie č.
8 v koksovně Svoboda v celkové hodnotě
63 milionů EUR. Nepřímé emise sklení-
kových plynů pocházejí z tzv. nepřímé
spotřeby energie, např. nakupované
elektřiny, tepla a páry. Emise vznikající
při dopravě jsou zanedbatelné, neboť
98 % našich produktů se přepravuje
po železnici.
EnergieV posledním desetiletí jsme se postupně
snažili zvyšovat energetickou účinnost
našich provozů a tím snižovat spotřebu
energie. Při dodržení stávajícího objemu
výroby se nám to skutečně daří. Další
výrazná úsporná opatření by si však
vynutila snížení výroby.
Jednou z největších položek provozních
nákladů jsou náklady na elektrickou
energii. Abychom je udrželi pod kont-
rolou, zvyšujeme celkovou energetic-
kou účinnost především u strojních
zařízení. Ta se také nepřímo odráží
v emisích skleníkových plynů. Spo-
třeba energie vyjádřená v gigajoulech
(GJ) klesla ze 4 921 000 GJ v roce 2010
na 4 456 000 GJ v roce 2011, což před-
stavuje snížení o 9 %.
Pokud připočteme další úspory
z prodeje vyrobeného koksárenského
plynu a degazovaného důlního plynu,
představuje snížení spotřeby energie vý-
znamných 30 %. Bez ohledu na uvedené
úspory se naši odborníci na energetiku
dále soustředí na průběžné snižování
její spotřeby například optimalizací
nákladů jednotlivých organizačních
jednotek, tj. dolů. Investice do nových
technologií - defi nované v programu
PERSPektiva 2015 - představují další
součást plánu úspor.
VodaVelké množství vody se v NWR používá
při úpravě a praní uhlí. Při vypouštění
těchto vod dodržujeme všechny evrop-
ské i české zákony a nařízení. Jedním
z našich cílů je efektivní spotřeba vod
a zvýšení podílu recyklované vody
na celkové spotřebě. 93 % všech vod,
které společnost NWR použije, spotře-
bovává společnost OKD. Podíl recyklova-
né vody na celkovém objemu představo-
val v roce 2011 38 %.
Při čištění vody používá společnost OKD
tzv. odlučovače magnetitu. Po vyčištění
se voda čerpadlem vrací zpět do úpra-
várenského procesu nebo odchází
do systému odkalovacích nádrží, v nichž
se ukládá fl otační hlušina.
OdpadyVšechny vyprodukované odpady se buď
předávají jiným společnostem k dalšímu
využití, nebo jsou zlikvidovány. Ty určené
k dalšímu využití se nejdříve recyklují.
Nevyužitelné odpady určené k likvidaci
zahrnují většinu nebezpečných odpadů
a také znovu nepoužitelný směsný
odpad. Množství odpadů vyproduko-
vaných v období 2009 - 2011 se zvýšilo
ze 42,2 na 46,2 tisíc tun, a to přede-
vším v objemu kovového šrotu, který je
předáván k dalšímu využití. Toto zvýšení
je důsledkem investic do moderních
technologií v rámci Programu optimali-
zace produktivity (POP 2010) a následné
likvidace starých technologií.
Hlavním zdrojem nebezpečného odpadu
byly žáruvzdorné vyzdívky koksárenské
baterie a směsný stavební odpad obsahu-
jící nebezpečné prvky vyprodukované při
generální opravě koksárenské baterie č. 9.
Tomáš Rak
Manažer udržitelného rozvoje
Desítky tisíc dětí se každoročně můžou díky rekultivačnímu projektu OKD ocitnout
alespoň na chvíli v pravěku ve společnosti dinosaurů.
22
Open Mine 1 I 2013re
ku
ltiv
ac
eb
ez
pe
čn
os
tin
terv
iew
od
po
vě
dn
os
tte
ch
no
log
iee
ko
no
mik
a
NWR pomáhá zvýšit zájem
o matematiku na školách
Více než 2000 žáků základních škol je zapojeno
do projektu Matematika s chutí, který má
zatraktivnit výuku matematiky.
V Česku výrazně upadá zájem o ma-
tematiku, což se negativně projevuje
na počtu technicky vzdělaných pra-
covníků. To představuje problém i pro
průmyslové podniky. NWR si tuto sku-
tečnost uvědomuje, a proto na projekt
přispěla dvěma miliony korun.
V České republice obecně chybějí
dostatečně vzdělaní techničtí odborníci.
To pociťují zejména průmyslové podniky,
výjimkou není ani Skupina NWR. Jedním
z důvodů je i alarmující pokles vědo-
mostí a dovedností v matematice u žáků
základních i středních škol.
V mezinárodním výzkumu matematické-
ho a přírodovědného vzdělávání TIMSS,
který se uskutečnil v roce 2007, se umístili
čeští žáci čtvrtých ročníků na 18. místě
mezi 19 zúčastněnými zeměmi OECD/EU
(v roce 1995 byli na 4. místě z 19) a čeští
žáci osmých ročníků na 8. místě z 15
(v roce 1995 byli na 3. místě z 24).
V posledním výzkumu OECD PISA, který
proběhl v roce 2009, se čeští patnáctiletí
žáci propadli až na 22. místo z 34 zemí
OECD, přičemž pokles ve výsledku od roku
2003 byl u našich žáků největší ze všech
zúčastněných zemí. Za tímto propadem
stojí jednak zlepšování znalostí žáků
a studentů ostatních zemí, ale především
pokles absolutních výsledků Česka.
Tak nelichotivý vývoj ohrožuje budoucí
počet technicky vzdělaných pracovní-
ků v Česku, přitom poptávka po nich
vzhledem k rozvoji ekonomiky nadále
poroste. Studie společnosti McKinsey
například uvádí, že pokud se situace
nezmění, vzdělanostní úroveň českých
žáků klesne do roku 2022 na úroveň
těch rumunských či gruzínských. Česko
by pak do roku 2050 mělo přijít o 11
procent HDP, tedy 400 miliard korun
v současných cenách.
Think-tank ISEA – Institut pro sociální
a ekonomické analýzy se proto spolu
se zástupci české vědy rozhodl usku-
tečnit projekt pod názvem Matematika
s chutí, nad kterým převzal záštitu Svaz
průmyslu a dopravy ČR. Ten probíhá už
od září roku 2011 a skončí v listopadu
letošního roku.
Cílem programu Matematika s chutí
je zvýšit zájem veřejnosti, škol, učitelů
a žáků o výuku tohoto předmětu a obrá-
tit pozornost všech důležitých aktérů
ke skutečnosti, že klíčem ke zlepšení
výsledků je kvalitní a zároveň motivující
výuka v povinném vzdělávání.
Jedním z hlavních nástrojů k dosažení
tohoto cíle je široce publikované a me-
dializované ocenění kvalitních učitelů
matematiky na prvním i druhém stupni
základních škol a zprostředkování
metod jejich práce širší pedagogické
veřejnosti.
Matematika s chutí je svým způsobem
pilotním projektem, který má ukázat,
na jakém základě by měla být postave-
na účinná strategie zvyšování mate-
matické gramotnosti české populace
a růstu zájmu o matematiku, který je
základem změny postojů k technickým
oborům.
Do projektu se zapojilo na 2260 žákůDo projektu se mohli hlásit učitelé 5. až
7. tříd základních škol. Za tímto účelem
museli vypracovat výukové projekty, v ni-
chž uvedli, jakým způsobem zatraktivní
a celkově přiblíží svým žákům výuku
matematiky. Problémem zůstává fakt,
že na školách chybí vnitřní motivace -
české školství je totiž charakteristické
využíváním externí motivace, tedy napří-
klad hrozbou špatných známek. Vhodné
učitele pak vybrala odborná porota.
Celkové náklady na uskutečnění projek-
tu činí 7,5 milionu korun. Skupina NWR
přitom na pilotní projekt přispívá z více
než jedné čtvrtiny.
Do Matematiky s chutí se ve školním
roce 2012/2013 zapojilo celkem 98 uči-
telů ze 13 krajů, se 117 třídami a 2 260
žáků. Žáci prošli vstupním vědomostním
testem, jehož výsledky se následně
porovnaly s celostátním průměrem.
V tomto školním roce pak učitelé kon-
kretizují své projekty, v květnu žáci znovu
projdou výstupním testem. V létě roku
2013 pak odborná komise projekty vy-
hodnotí a ocení zainteresované učitele.
Komise také na základě výsledků
projektu vydá doporučení pro vhodnou
formu výuky matematiky ve školách.
Tomáš Rak
Úroveň technické vzdělanosti v ČR klesá.
Matematika s chutí tomu chce čelit.
Pro více informací navštivte
www.matematikaschuti.com
Kromě oficiálních webových
stránek je možné aktuality
projektu dohledat i na sociální
síti Facebook
23
Open Mine 1 I 2013
Bezplatná kluziště na náměstích postavila
v předvánočním období pro obyvatele Karviné
a Orlové společnost OKD. Akce Bruslíme s OKD!
se setkala s velkým zájmem veřejnosti také díky
atraktivnímu sportovnímu a kulturnímu programu.
Náměstí v Karviné a Orlové
ožila díky OKD
Kapři nad OrlovouDo akce se zapojila i Nadace OKD, která
od 14. do 16. prosince postavila u klu-
ziště v Orlové svůj BezBar. Tedy místo,
kde pro zájemce připravují občerstvení
hendikepovaní lidé na vozíčku. Ten se
v Orlové, stejně jako na letních festi-
valech, kam zavítal minulý rok, setkal
s velkým úspěchem.
Na večerní nebe zároveň vypluli obří
létající kapři. „Vypustili jsme je jako
symbolické poděkování lidem z Orlové
za jejich aktivitu v našem programu
Sídliště žije. Ten je určený pro obyva-
tele paneláků, kteří se rozhodnou něco
ve svém okolí změnit k lepšímu. A právě
v Orlové jsou lidé velmi aktivní,“ vysvětlil
ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek.
Marek Síbrt
Advent na bruslích. I tak mohli strávit
zásluhou společnosti OKD předvánoční
období sportovní nadšenci z Karvinska.
Od 1. do 19. prosince stála na náměstích
hornických měst Karviné a Orlové klu-
ziště, na nichž si mohl kdokoliv zdarma
zabruslit.
Zaměstnanci OKD a jejich rodiny si
mohli navíc bezplatně půjčit brusle,
případně si nechat nabrousit své vlastní.
Ostatní zájemce stály uvedené služby
symbolických 20 korun.
Těžaři přišli s tímto nápadem proto, aby
ukázali lidem, že předvánoční období
není nutné strávit v permanentním
stresu, zda bude vše přichystáno pro
sváteční dny, ani v davu lidí v nákup-
ních centrech. Naopak poznali, že je
možné ho prožít aktivně, ve společnosti
známých a přátel. Prostor a čas pro
sportovní vyžití nabídla společnost OKD
i školám a školkám.
Hornické hry na leděKluziště byla každý den od dvou odpo-
ledne do deseti večer otevřená pro veřej-
nost, od deseti ráno do dvou odpoledne
patřila předškolákům a žákům základ-
ních škol. „Z důvodu omezené kapacity
50 osob si školy a školky musely termín
zarezervovat předem. A musím říct, že
v případě obou měst byla kluziště po ce-
lou dobu akce beznadějně plná žáků.
Jsme rádi, že školy využily tuto možnost
atraktivní výuky tělocviku,“ řekl mluvčí
OKD Vladislav Sobol.
Součástí projektu byla v rámci „Hornic-
kých her“ v obou městech řada víken-
dových společenských akcí. Lidé mohli
zhlédnout špičkovou krasobruslařskou
exhibici nebo utkání hendikepovaných
sportovců ve sledge hokeji. Nechyběla
tradiční mikulášská nadílka, koncerty
a hudební vystoupení, hry a soutěže pro
děti nebo diskotéka na ledě. Zájem byl
v obou městech obrovský.
V Karviné proběhlo slavnostní otevření
kluziště začátkem prosince za účasti
vedení města u příležitosti rozsvěcení
vánočního stromku, kterým začal cyklus
předvánočních kulturních akcí s názvem
Advent ve městě. Ten společnost OKD
také podpořila. Karvinské náměstí tak
před Vánoci naplno ožilo a patřilo nejen
sportu, ale i kultuře a tradičním jarmar-
kům. Kluziště OKD se stalo přirozeným
centrem dění především pro studenty
a mladé obyvatele města.
Kluziště v obou městech neměla o návštěvníky nouzi. Popularitu si bruslení na náměstí
získalo především mezi mladými lidmi.
Plynárensko-energetická společnostŠiroká škála vrtných prací & degazaceInovativní a komplexní řešeníKogenerační jednotky pracují přes 8.000 hodin ročněBezpečnější důlní pracovní podmínkyCíl: instalovaná kapacita 110 MW
Navštivte greengas.net pro více informací a kontakt na nás.
800.534
emisemi
120 3
8.000 DOMÁCNOST
2
650 GIGAWATT HODIN
CH4
Recommended