(stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní ... · Cortex cerebri Allokortex =...

Mozková kůra(stavba, funkce, korové analyzátory,

nervové dráhy, cévní zásobení mozku)

Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Cortex cerebri● Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty

– Pouze 3 vrstvy– Zaujímá hippokampus a tzv. čichový

mozek (rhinencephalon)● Neokortex = vývojově nejmladší a

nejdokonalejší– 6 vrstev nervových buněk

● „Kůra řídí veškerou činnost organismu a je sídlem vyšší nervové činnosti“ (Klementa, 1981:199)

Funkce kůry● Registruje (zachycuje) + analyzuje (rozlišuje) +

syntetizuje (seskupuje) vzruchy →● → tvorba impulsů = zajišťují odpověď organismu na

změny vnitřního a vnějšího prostředí● ⇒ umožněno drahami – ze všech částí CNS – z nich

přijímá a kam vysílá● Okrsky stejné mikroskopické stavby = jednotná funkce● ⇒ korová projekční centra = korové analyzátory

– Většinou párová, na stejném místě v obou hemisférách

Korové analyzátory1) Motorické korové centrum2) Motorické korové centrum řeči3) Korové centrum kožní citlivosti4) Korové centrum zrakové5) Korové centrum sluchové6) Korové centrum chuťové7) Korové centrum čichové● Většina fcí = zajištěna vzájemnou spoluprací

několika oblastí kůry

1) Motorický korový analyzátor● Kůra lobus frontalis před centrální brázdou

(sulcus centralis)● Jednotlivé oblasti centra ovlivňují jiné

svalové skupiny– Největší oblast pro ústa, jazyk a prsty

(palec!)● Z pyramidových buněk centra vycházejí

dlouhé axony jako vlákna sestupné = ● = pyramidové dráhy

1) Motorický korový analyzátor– Mozkovým kmenem do motorických buněk

předních rohů míšních– Decussatio pyramidum– Řídí VĚDOMÉ, CHTĚNÉ a VŮLÍ ovládané

pohyby● Přes bazální ganglie ovlivňuje extrapyramidový

systém● Oboustranné spojení s mozečkem

(Holibková, 1994: 121)

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray764.png

2) Motorické korové centrum řeči= Brocovo centrum● Zadní úsek čelního laloku, vedle motorickým

centrum ovládajícím ruku● Řídí jemné, přesné pohyby mluvidel – důležité pro

řeč● Poškození = motorická afázie – neschopnost

vyjádřit se mluvenou řečí● Řeč je složitý děj, kromě tohoto centra se podílí i

další analyzátory (motorický, sluchový, zrakový; paměť …) - vznik souhrou senzit. a motor. analyz.

3) Korové centrum kožní citlivosti● V lobus parietalis těsně za sulcus centralis● Končí zde dráhy senzitivních vzestupných drah

– Kříží se – do levé hemisféry informace z pravé poloviny těla a naopak

– Vzruchy od receptorů pro bolest, chlad, teplo, dotyk

– Uspořádání pro jednotlivé části těla jako u motorického centra

● Uvědomování si vlastního těla, vnímání bolesti ...

4) Korové centrum zrakové● Vnitřní strana lobus occipitalis● Končí zde vlákna zrakových drah

– Syntéza obrazů zachycených sítnicí● Vizuální centrum řeči

– Dominantní hemisféra těsně vedle zrakového centra

– Rozeznání tištěného a psaného slova – informace odtud do Wernickeova centra (= senzorické centrum řeči)

– Poškození – rozumí mluvenému, NE psanému

5) Korové centrum sluchové ● V lobus temporalis v horním závitu● Nervová vlákna z vnitřního ucha – přes thalamus● Jednotlivé oblasti centra se specializují na

rozpoznávání a rozlišování kvalit zvuku – výška a barva tónu

● Wernickeovo centrum (= akustické centrum řeči)– Dominantní hemisféra, zadní část centra sluchu– Rozpoznání zvuků lidské řeči– Poškození – senzorická afázie = mluví plynule,

správný přízvuk, ale NErozumí

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nkov%C3%BD_lalok

6) Korové centrum chuťové ● V lobus parietalis nad sulcus lateralis za

centrálním závitem● Vjem chuti je dán souhrou s čichovým a

zrakovým vjemem

7) Korové centrum čichové● Neleží v neokortexu, ale ve vývojově starších

oblastech (rhinencephalon)● Na spodině čelních laloků● Vlákna z čichové dráhy – nejdou přes thalamus,

ale přímo● V blízkosti končí i dráhy vedoucí chuťové

podněty

(Holibková, 1994: 115)

Bílá hmota mozková – nervové dráhy (1)

● Vyplňuje vnitřek hemisfér– Mezi bazálními gangliemi a mozkovými komorami– Množství nervových drah

● Mezi nimi řídká síť krevních kapilárDle směru vedení vzruchu jsou dráhy:1) Asociační● Propojují různé gyry stejné hemisféry● Umožnění složité analyticko – syntetické činnosti kůry

Bílá hmota mozková – nervové dráhy (2)

2) Komisurální (spojkové)● Spojují stejná místa v obouch hemisférách● Procházejí většinou corpus callosum3) Projekční – ascendentní a descendentní, zkřížené a

nezkřížené● Spojují mozkovou kůru s nižšími oddíly CNS● Krátká projekční vlákna obousměrně spojují s

bazálními ganliemi

Bílá hmota mozková – nervové dráhy (3)

● Dlouhá sestupná vlákna = se vějířovitě sbíhají z kůry do bílé hmoty capsula interna – vlákna pyramidové dráhy

● Dlouhé vzestupné dráhy = senzitivní – zde končí úsek, který vychází z thalamu do kůry

● Také úseky drah, které vedou do mozečku a konečné zrakové a sluchové dráhy

Tractus nervosi● Krátké míšní dráhy = spojují blízké míšní

segmenty → souhra mezi nimi● Zadní provazce míšní

– Zejména vzestupné (ascendentní) dráhy● Přední provazce míšní

– Zejména sestupné (descendentní)dráhy● Postranní provazce míšní

– Vzestupné i sestupné dráhy

Ascendentní dráhy (1)Přímé1) Tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis● Tříneuronová dráha (dráha hluboké citlivosti)

– 1.neuron – ve spinální ganglii a dendrity sbírají info z kožních čidel, proprioreceptorů šlach, kloubních pouzder, svalů …

● Neurity v zadních provazcích míšních až do jader zadních provazců v medulla oblongata

– 2.neuron – jádra zadních provazců, kříží se v prodl. míše a končí v thalamu (po překřížení se nazývá lemniscus medialis)

Ascendentní dráhy (2)– 3.neuron – z thalamu do gyrus postcentralis a

přilehlých oblastí temenního laloku● Přivádí do kůry vjemy dotykové, tlakové

2) Tractus spino-thalamicus● 3 neuronová dráha

– 1.neuron – spinální ganglie– 2.neuron – zadní roh míšní – ihned se kříží,

vzestupuje předními a postranními provazci a končí v thalamu (senzitivní jádra) opačné strany

– 3.neuron – thalamo – kortikální = primární senzitivní kůra gyrus postcentralis

Ascendentní dráhy (3)● V thalamu se přidávají senzitivní vlákna

hlavových nervů● Vjemy kožní citlivosti – chladu a tepla, bolesti a

hrubého dotykového čití

3) Tractus spino-reticularis● Fylogeneticky stará dráha

– Spojení zadních rohů míšních s retikulární formací mozkového kmene, kříží se v segmentu

● Vjemy pomalé difúzní a těžce lokalizovatelné bolesti, aktivace retikulární formace

Ascendentní dráhy (4)4) Tractus spino-tectalis● Fylogeneticky stará

– Spojení zadních rohů míšních se středním mozkem● Dotykové a bolestivé podněty do motorických

systémů, které ovlivňují pohyby hlavy a krku

Nepřímé1) Tractus spino-cerebelaris● Z míchy do mozečku

Ascendentní dráhy (5)● Vzruchy z kloubních, svalových a šlachových

proprioceptorů regulace svalového napětí a svalové koordinace

● Probíhá zkříženě i nezkříženě postranními provazci

Descendentní dráhy (1)Přímé 1) Tractus cortico-spinalis (pyramidová

dráha)● Vývojově nejmladší – jednoneuronová

– Dozrávání a myelinizace až po narození, dokončuje se mezi 2.-4.rokem

● Začíná v gyrus precentralis a přilehlých závitech čelního laloku sestupuje přes capsula interna, pons Varoli do medulla oblongata → decussatio pyramidum → medulla spinalis

Descendentní dráhy (2)● Postranní a přední provazce míšní● Zakončení = motorické buňky předních sloupců

míšních (motoneurony)– Odtud 2.neuron – k příčně pruhovanému svalu

● Poškození = porucha volních pohybů na druhé straně těla

2) Tractus cortico-nuclearis (pyramidová dráha hlavových nervů)

● Probíhá s pyramidovou dráhou● Končí u motorických jader hlavových nervů v středním

mozku a prodl. míše

Descendentní dráhy (3)Nepřímé

1) Extrapyramidové dráhy● Začínají v mozkové kůře, končí v motorickém

neuronu jader motorických nervů (např. tr. cortico-reticularis, tr. Cortico-rubralis … extrapyramidové dráhy korové)

– Jejich průběh je ale „přepojen“ v:● Bazálních gangliích● Jádrech mozkového kmene● Jádrech mozečku ….

Descendentní dráhy (4)– Na ně pak navazují tzv. extrapyramidové dráhy

kmenové:● tr. rubrospinalis, tr. tectospinalis, tr.

retikulospinalis …● Uplatnění:

– pro udržení a regulaci svalového tonu– reflektorické udržování rovnováhy těla– Ovládání mimovolních automatických a

poloautomatických pohybů (chůze, plavání ...)

Cévní zásobení mozku

Mozkové tepny – Willisův okruh (1)

● Aa. vertebrales et aa. carotides internae● A. vertebralis

– Párové– Na kaudálním konci pons Varoli se spojují do

a. basilaris● A. basilaris

– Nepárová– Odstupují tepny pro vnitřní ucho, mozeček a

mozečková jádra● Aa. cerebri posteriores

Mozkové tepny – Willisův okruh (2)

● Aa. cerebri posteriores– Vznikají dělením a.basilaris– Od nich jdou dopředu po každé straně a.

communicans posterior– Spojují se s a. carotis interna na každé straně

pod bifurkací na aa. cerebri media a aa. cerebri anterior

● Aa. carotides internae– Přivádí větší množství krve– Rozděluje se na a. cerebri media a a. cerebri

anterior

Mozkové tepny – Willisův okruh (3)

● Aa. cerebri anteriores– Spojeny vpředu a. communicans anterior– vi. následující obrázek

Willisův okruh

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Willis%C5%AFv_okruh

Žíly mozku (1)● Systém povrchových a hlubokých žil a durálních

sinů – Sagitalis – ústí do něho povrchové venae

cerebrales superiores– Transversus – ústí do něho venae

cerebrales inferiores– sigmoideus– Cavernosus – ústí do něho vena cerebralis

media● Následně pak do v. jugularis interna

Žíly mozku (2)

http://tidsskriftet.no/article/1520112

1. Sinus sagittalis superior2a. Sinus transversus2b. Sinus sigmoideus3. Confluens sinuum (torcular herophili)4. Sinus rectus5. V. jugularis interna6. Sinus petrosus superior7. Sinus petrosus inferior8. Sinus cavernosus9. Sinus sagittalis inferior10. Vv. Frontales11. Vv. Parietales12. Vv. Occipitales13. V. Trolard14. V. Labbe15. V. cerebri magna Galeni16. V. cerebri interna17. V. basalis Rosenthali

Žíly mozku (3)

http://scapula.pl/anatomia.php?strona=171

Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha:

Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum,

1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka.

Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3

Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.