(1906 – 1960)

Jaroslav Žák (1906 – 1960)

Almanach ke konferenci konané 24. zá í 2010

na Gymnáziu a SOŠ v Jarom i

Obsah:

K. Glos: Úvodní slovo 9 E. Stejskalová: Edi ní prolog 11 Pozvánky na konferenci 12 Program konference 14 M. Šustová: „...a pa our zrodil se zas nový v nové pýše,

on má pás na b iše a hv zdu na kožiše…“ Životní osudy Jaroslava Žáka v letech 1945 – 1960 17 A. Šimková: Jaroslav Žák jako téma ro níkové práce 24 P. Šimek: Jarom ské hospody v románech Jaroslava Žáka 29 L. Popélyová: Postoj Jaroslava Žáka k Únoru 1948 34 J. Uhlí : Jaroslav Žák a Jarom 40 P. Mertlík: Výstava o Jaroslavu Žákovi v M stském muzeu

v Jarom i v roce 1989 45 Vzpomínka na prof. F. erného 50 J. Žák: Novoro ní zdravice 53 Vzpomínky pam tník 55 J. Krivoss: Spomienka na prof. Jaroslava Žáka 65 J. Uhlí : Zda ilá konference o spisovateli a pedagogovi

J. Žákovi v Jarom i 68 J. Trefilová: Já jsem Žák, profesor 71 N. Jan íková: Konference o ima žák 73 Seznam pam tník , p ednášejících a host 75 Organizace konference 84 Redak ní rada 89 J. Uhlí : Redak ní epilog 91

9

Jméno Jaroslava Žáka jsem si tém vždy spojoval p edevším s „pam tnickými filmy“ - Škola základ života podle jeho knihy Študáci a kanto i a Cesta do hlubin študákovy duše podle knihy stejného jména nato enými režisérem Martinem Fri em. Ostatn tyto filmy asto reprízované televizními stanicemi si oblíbily celé generace divák . Z literárních prací se mn kdysi dostalo do ruky jeho úsm vné pojednání o matematice z knihy Kámen mudrc .

Snad ješt jedna v c m tak trochu spojuje s Jaroslavem Žákem, a to je p sobení na stejné škole. Na Reálném gymnáziu v Jarom i vyu oval nejdéle ze všech škol, kde se ízením osudu ocitl.

Když kolegyn eštiná ky p ipomenuly, že v letošním roce uplyne 50 let od úmrtí této významné osobnosti školy a že by si zcela jist zasloužil naši v tší pozornost, podpo il jsem jejich nápad uspo ádat o Jaroslavu Žákovi konferenci.

S odstupem asu m žeme zcela jist konstatovat, že to byla akce velmi zda ilá. Byla napln na vzpomínkami pam tník na události známé, ale i mén známé, p inesla r zné pohledy na život a práci Jaroslava Žáka a jeho pobyt v Jarom i. M li jsme možnost seznámit se s jeho rozsáhlým literárním dílem, které se ne vždy ve spole nosti setkávalo s pochopením a uznáním. Konference rozší ila náš pohled nejen na jeho dílo, ale i na jeho osobní život a v tomto sm ru p inesla mnoho poznatk i našim student m.

Tento sborník odráží d ní na konferenci, ale je i n ím víc – ne vše bylo možno totiž do programu za adit. Posu te tedy sami, jaká konference byla.

RNDr. Karel Glos, editel Gymnázia a SOŠ v Jarom i

10

11

Vážené tená ky, vážení tená i, p edkládáme Vám almanach, který vznikl na základ konference o Jaroslavu Žákovi, která se uskute nila dne 24. zá í 2010 na Gymnáziu a SOŠ v Jarom i. Uspo ádat ji nás napadlo asi p ed rokem, kdy jsme zjistili, že v roce 2010 uplyne 50 let od smrti tohoto spisovatele, scénáristy, pedagoga, ale i lov ka, který projevil state né ob anské postoje v Únoru 1948 i v dob po n m. Ty mu poté p inesly mnohé profesní i životní obtíže.

Jako u itelé školy, kde byl J. Žák 10 let (1936 – 1946) profesorem latiny a francouzštiny, jsme cítili povinnost jeho osudy a dílo p ipomenout. Kde jinde než v místech, kudy chodil, kde p edstupoval p ed své žáky, kde je vzd lával i vychovával, je taková vzpomínka vhodná a logická. Navíc jsme se setkali s jeho bývalými studenty, kte í na n j rádi vzpomínali a byli ochotni se o své zážitky pod lit i s námi.

Do almanachu jsme za adili p ísp vky p ednášejících, vzpomínky pam tník , n které dokumenty, ohlasy, dopisy, novinové lánky a fotografie. Jeho sou ástí je i DVD s fotografiemi,

s videonahrávkou celé konference a zvukovým záznamem besedy s pam tníky.

Dovolujeme si ješt p ipomenout dva almanachy našeho gymnázia („50 let st ední školy v Jarom i 1919 – 1969“, erven 1969 a „Gymnázium Jarom - 75 let“, erven 1994), kde naleznete rovn ž zajímavé lánky o J. Žákovi. D kuji všem, kte í se na organizaci konference a tvorb almanachu podíleli. Eva Stejskalová, u itelka Gymnázia a SOŠ v Jarom i

122

Gymnázium a SOŠ v Jarom i, Muzeum J. A. Komenského v Praze

a M stské muzeum v Jarom i po ádají

v pátek 24. zá í 2010 KONFERENCI O JAROSLAVU

ŽÁKOVI, profesorovi jarom ského gymnázia,

spisovateli, noviná i a spole ensky angažovaném lov ku

Krom zajímavých p ísp vk o život a díle J. Žáka (p edevším

po roce 1945) zavzpomínají na svého pedagoga jeho žáci a bude pok t no nové vydání jeho knihy

„Na úsvitu nové doby“

Konference bude zahájena v 8:30 hod. v aule Gymnázia a SOŠ v Jarom i

Program zve ejníme v Jarom ském a josefovském zpravodaji v zá í 2010

a na webových stránkách školy - www.goajaro.cz

Všichni jste srde n zváni!

14

Jaroslav Žák, spisovatel, noviná , pedagog a spole ensky angažovaný lov k

Gymnázium a SOŠ v Jarom i ve spolupráci s M stským muzeem v Jarom i a Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze

po ádá konferenci k 50 let m od úmrtí J. Žáka

dne 24. zá í 2010 v aule Gymnázia a SOŠ v Jarom i

Program konference 8:30 – 8:40 slavnostní zahájení konference

1. blok 8:45 – 9:20 Promítání dokumentu „Rebel z recese Jaroslav Žák“

z cyklu Neznámí hrdinové, T 2, premiéra 14. 9. 2009)

9:20 – 9:45 Životní osudy Jaroslava Žáka v letech nesvobody (1945 – 1960)

Mgr. M. Šustová, Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze

9:45 – 10:05 Jaroslav Žák jako téma ro níkové práce A. Šimková, studentka 4. ro níku pedagogického lycea, Gymnázium a SOŠ Jarom

10:05 – 10:15 Bibliografie J. Žáka, diskuse k 1. bloku 10:15 – 10:30 P estávka

15

2. blok 10:30 – 10:45 Škola J. Žáka o ima dnešních student

Studenti 4. ro níku pedagogického lycea, Gymnázium a SOŠ Jarom

10:45 – 11:45 Beseda s pam tníky K est nového vydání knihy J. Žáka „Na úsvit

nové doby“ za p ítomnosti nakladatel M. Mašínové a P. Onufera

a autora doslovu k Žákov knize „Konec starých as “ Z. Vaší ka

11: 45 – 12:05 Jarom ské hospody v románech J. Žáka Mgr. P. Šimek, Gymnázium a SOŠ Jarom 12:05 – 12:15 Diskuse ke 2. bloku 12:15 – 13:15 P estávka na ob d 3. blok 13:15 – 13:45 Prohlídka školy (pop . 13:00) RNDr. K. Glos, editel Gymnázia a SOŠ Jarom 13:45 – 14:05 Postoj J. Žáka k Únoru 1948 Mgr. L. Popélyová, Gymnázium a SOŠ Jarom 14:05 – 14:20 etba ukázek z knih J. Žáka Studenti Gymnázia a SOŠ v Jarom i 14:20 – 14:40 Jaroslav Žák a Jarom PhDr., Mgr. J. Uhlí , ádný len Obce spisovatel 14:40 – 14:50 Diskuse k 3. bloku 14:50 – 15:05 P estávka

16

4. blok 15:05 – 15:15 Kulturní vystoupení 15:15 – 15:25 Vzpomínka na prof. F. erného 15:25 – 15:45 Výstava o J. Žákovi v M stském muzeu

v Jarom i v roce 1989 PhDr. P. Mertlík, vedoucí Odd lení kultury KÚ

Královéhradeckého kraje 15:45 – 16:00 Záv re ná diskuse 16:00 Zakon ení konference

U p íležitosti konference m žete zhlédnout výstavu Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze

„Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše“

Zm na programu vyhrazena

„..v na h

Živv l

MgPev P

huKo20a pMn„huLe Žázav d doFilap ezavporefživ

1 Mstá19knv d

..a pnovhv

votlete

gr. MedagPraz

moronec. spadenoheumosem

áka. ala

dob

pisanovedstavrževáleformvota:

MUDátníh25 aize držen

pavé pzdu

tní oech

Magdgogicze

Jaristic sta

stoleesátýem ristic

m v le29

Snaa ptá

povŽá

spvskéavuj

enéhe ný

m v shá

Dr. Aho gya staDob

ní d

oupýšu n

osu194

daléncké m

aroslcký arýchtí ých)

vckéhetoš9. 8.ad prát pváleákovpoluémuje ne

ho spch roc

án n

Antoymnal sebrý

dic

ur zre, oa k

udy 45 -

éna Šmuz

av Žspis

h a(byly), netší

ho sním 20rávopo

névy osužák.1 Cedocpisovd jie 19ní by

onín nasiae p ebore M

rodon možiš

Jar- 19

Šustozeum

Žák sovas , y vevzb

rozskeroce10 j

o tytoosud. sudyovi

Celkecenivaten –953,ytu v

Fila

a naedobec AUDr

il smá še…

ros960

tová,m J. A

se dtel. Na

všakbudizruce“

e. jsmeo dvdech

y poze

em telné

ele, a– ko, a v Pra

anova prabrazeAntor. An

e zapás

…“

lav

, A. K

do dJehúsvi

k sely v

ch o ú

e si v (reh o

rocžiž

191é svale tomusam

aze,

vský ažskem onínntoní

as ns na

a Ž

Kome

jin ho tit nepsáv dobzpnoro

p ipesp.blíbe

ce 19žkov do

v deaké nisti

moz záp

byl

kém post, ktína F

17

nova b

Žáka

ensk

es

i pnovéány b sob

ovém

pom. t i) enéh

945 vskéopisectví

o dickémejm

pas

l spoŽižktavyterá Filan

7

vý iše

a

kého

ké lpoliticé dob

jižsvéh

bilo m p

n li udá

ho

pomého

a nej

vou m p

o s (n

olužkovy Rud

vyšnovs

e

o

iteracké by), naho

drup evr

již álostprvo

mohgym

pohen od le

pu i mn

ejen

žák J, kddolfašla skéh

aturysatkte

a p evydáuhé ratu

50. ti zporep

l zmmná

hledno neežitý

v únohan) po

Jarode sta Sov roo.

y zaptiry ré velomání

vyv P

výrosob

ublik

mapoázia, nic elehkých oúnora proovále

oslavtudoomrace

psal (Ve

vyšlymu

p ílydánPepo

o í bily, kové

ovat M

z letkém okamru 1oblée ný

va Žovali a v Ž196

p estí

y až let

iš vní ov

úmrže

ého

takéMUDr

t 19oso

mžic1948émecým n

Žákav le

Žáko60. D

edevnu v 90

tyvelkýoboTý

rtí Jse vspi

é nár. A945 obnímcích 8 a ch vnedo

a z etechov Dop

ším kakt0. ley icáý oou nci

arosve ejsova

ález Anto

– 1m ži

esm n

všedostat

eskh 19poslisy

jakotusuetechátýchhlasdílnad

slavajnosatele

jehoonínu1960ivotkýchnové

dníhotkem

kého917 lednjsou

o , h h s.

d

a st e

o u 0

h é o m

o -

ní u

18

prakticky ehokoli, záp j ky obtížn dostupných literárních d l (nap . Haškova Švejka, Carollovy Alenky v íši div atd.) i post eh ze zákulisí tehdejší kulturní scény. V dopisech jsou mnohdy zachyceny drobné všední p íhody, které Jaroslav Žák posléze použil ve svých dílech. Tak nap íklad proslulá v ta otce Breburdy, kterou komentoval únorový komunistický p evrat, se ve skute nosti zrodila takto: „Skv le to vystihl pan Chramosta (nevím, možná že už jsem Ti to psal), takto malí pokoj a lidový humorista vokovický. Za on ch historických dn jsem ho potkal, an sed na podezdívce (Chramosta), hlavu v dlaních. „Co jste tak smutnej, pane mist e?“, povídám. „Ále…“ on na to „podruhý ve sra kách a podruhý až po uši.“ 2 Jaké tedy byly osudy Jaroslava Žáka po druhé sv tové válce? Po návratu z vojenské služby v r. 1945 Jaroslav Žák „zahnul k novinám a filmu. Zatím jen ro ní dovolená od kanto iny, ale tak se mi zdá, že už se asi nevrátím. Tohle mi líp sedí a mám to rád. Jen po tý mládeži se mi bude stýskat.“ 3 K u itelskému povolání se skute n nevrátil a stal se nejprve filmovým lektorem, posléze nezávislým noviná em. S odchodem na profesionální spisovatelskou dráhu souviselo i p est hování do Prahy, k n muž po mnoha komplikacích došlo na podzim roku 1946. Tv r ího klidu si Jaroslav Žák neužíval p íliš dlouho. Již v roce 1945 kritizoval nov se zrodivší odbojá e a i v dalších letech neváhal kritizovat nejr zn jší nešvary. Sv j postoj shrnul v dopise Antonínu Filanovskému: „Když tak mluvíš s lidma, kte í 5. kv tna [1945] byli v tom, tak by ses doslova potento smíchem. Já sám mám úzký film - osmi ku, kde jsou zachyceny state né skutky jarom ských hero . Tak nap íklad hlavní barikáda ve chvíli, kdy p ijížd ly n mecké tanky – je tam ožralý hostinský s pistolí, dva moji sextáni u kulomet /které jsem to u il nabíjet v poslední chvíli/ a jeden délesloužící eta . P i tom bylo v Josefov stovky aktivních d stojník – ti se objevili až p i p íchodu Rus v parádních uniformách. Takových doklad jsem nasbíral po vlastech tisíce. Inu, Hodoquas – proto se na m tak hrozn zlobili, kv li „Kaktusu“ – nebo se v n m poznali.“ 4

Vše vyvrcholilo románem „Ve stínu Kaktusu“, který za al na pokra ování vycházet ve Svobodném slovu a Novoro ní zdravicí,

2 Dopis Antonínu Filanovskému ze dne 13. 4. 1948. 3 Dopis Antonínu Filanovskému z 24. 10. 1945. 4 Dopis Antonínu Filanovskému ze dne 23. 7. 1948.

19

kterou uve ejnily stejné noviny dne 1. ledna 1948 a z níž pochází i dvojverší v názvu tohoto lánku. Ihned v b eznu 1948 byl vyak n n ze Syndikátu spisovatel , „… nebo jsem vyvrhel, v ed na jinak sli né tvá i eské beletrie, jak ses možná do etl v jednotném tisku, jenž jest novou formou svobody projevu…“

Abych se Ti p iznal, nejen že m to nesklí ilo, ani ta tak zvaná revoluce /v Hodoquasu/, ani to, že mi p i tom šlápli na ku í oko, naopak, v nebo nev , ale jak živ jsem nem l tak bujarou náladu, jako te . Ono je to te totiž tak báje n jasný, že si to nelze ani dost vynachválit. Hoši se uchopili vesel, t m druhým dali roubík do huby a my se te pobaven díváme, jak veslujou. P išlo mi na um jedno krásný, starý eský úsloví a sice: „Po posvícení bejvá sra ka.“

Hezky jsem si užil ty kritický dny [komunistický pu v únoru 1948 – pozn. aut.]. Ve tvrtek, když byl ten hlavní maglajz, probojoval jsem se do redakce, kde nikdo nebyl, protože všichni uprchli. Tak jsem se posadil do okna a kolem táhly davy. Nejd ív mi provolávali slávu, pak p išli další, ti mi zas provolávali hanbu a já jsem si p ipadal jako zkratka diktátora, jenž prožívá vrchol moci a pád b hem p l hodiny. Bylo to omamné. Ani bys ne ekl, že když zástup ve „my chceme revoluci“, zní to ve t etím poschodí úpln stejn jako „wir wollen Krieg“. 5 Vedle oficiálního dopisu ze Syndikátu spisovatel , ve kterém mu bylo sd leno, že pokud vytvo í dostate n angažované dílo, nic nebude bránit jeho znovup ijetí, obdržel i osobní dopis od Václava Laciny, v n mž mj. stojí: „Tak jak jste to [tj. Novoro ní zdravice] napsal, by to nemohlo vyjít, už ne verš „Pro zm nu na buku zas inteligent visí“, který jste ve svém komentá i pominul. Ten a Váš Kaktus ukazují, kam se dostal Jaroslav Žák. V obojím je nefalšovaná národn demokratická ideologie.“ 6 Ani návrat ke kanto in nebyl možný – Jaroslav Žák mohl sotva doufat, že by byl uznán zp sobilým vychovávat mládež, zvlášt když v roce 1950 Ladislav Štoll mj. prohlásil: „Lidé typu profesora Žáka je [tj. studenty] u í recesismu“. 7

5 Dopis Antonínu Filanovskému ze dne 17. 3. 1948. 6 Dopis Václava Laciny Jaroslavu Žákovi ze dne 23. 4. 1948. Fond Jaroslav Žák, LA PNP. 7 ŠTOLL, Ladislav: T icet let boj za eskou socialistickou poesii. Praha: Orbis 1950, s. 116.

20

Následující léta se nesla ve znamení psaní „do šuplíku“ – vznikly knihy „Konec starých as “ a „Na úsvit nové doby“, za jejichž rukopisy zaplatil Jaroslavu Žákovi nakladatel Chvojka a v jeho nakladatelství po roce 1989 také vyšly. Ob knížky rozhodn neprokázaly „kladný vztah k novému politickému z ízení“ 8, jak žádal Syndikát, jsou však cenné srovnáním nastupujícího komunismu s nedávno poraženým fašismem. Tuto nápadnou podobu p iléhav komentovala babi ka Vorá ková v Konci starých as : „Co se d je, Breburdo?“ ptala se prababi ka, „to se k nám Prušáci p išli zase nažrat?“ – „Jak jste na to p išla, babi ko?“ podivil se otec. – „Že tak vou v rádiu. Tenkrát taky tak vali.“ 9

Z dopis MUDr. Antonínu Filanovskému vyplývá, že „Flotýnkovci“, jak ob ma knížkám autor p ezdíval, m li mít ješt nejmén jeden, možná i dva díly, ale zám r z stal nerealizovaný. V šuplíku z staly i rukopisy t í povídek s motivy nadp irozena, které v roce 2001 vyšly jako poslední dílo Jaroslava Žáka vydané z poz stalosti Chvojkovým nakladatelství pod názvem „Nesportovní povídky“. Aby se uživil, publikoval pod cizími jmény, pracoval jako korektor i p ekladatel ze a do slovenštiny, áste n zakotvil v Ústavu zdravotnické dokumentace, podporovali ho i p átelé.

V roce 1954 se Jaroslavu Žákovi málem poda ilo uvést hru „Kdyby Laurin mohl mluvit“ (p vodn se jmenovala „Kdyby Tatra mohl mluvit“). Hru m la uvést Pražská estráda v divadle U Novák a autor se ukrýval pod pseudonymem Karel Machek. Režíroval ji Ladislav Šmejkal a úst ední zápletkou bylo putování potrhlých cestovatel Julia Drajfuse (Josef Hlinomaz) a Romea Pazderky (Jan Maška). Hra se však do kala pouze cenzurní premiéry a o d vodech jejího stažení nechám pohovo it samotného autora: „Vyvedl jsem „jim“ zase jednou výbornou kanadu a nechyb lo mnoho a mohlo to pro „n “ dopadnout ješt prekérn ji. Ten Karel Machek jsem já a „Laurin“ visel na všech rozích co velké barevné plakáty, prý „cestovatelská komedie plná p ekvapení“, až do premiéry dne 3. dubna, která se nekonala (to bylo hlavní p ekvapení, ne ovšem pro mne).

8 Oficiální vyjád ení Syndikátu eských spisovatel z 24. 3. 1948 zaslané J. Žákovi. Fond Jaroslav Žák, LA PNP. 9 ŽÁK, Jaroslav: Konec starých as . Praha: Chvojkovo nakladatelství 1991, s. 173.

21

Nelze podrobn vypsat, co všechno se dálo okolo „Laurina“, který, kdyby mohl mluvit, ale nesm l…

M li jsme to smluveno s herci, byla to komedie bujará a tropická a poda ilo se udržet v tajnosti, kdo ji napsal a co se v ní chystá až do st edy dne, tuším 31. b ezna.

Pak nastala panika. Kolem zkoušek se totiž plížili r zní zv dové (mezi nimi prominentní krysa pan Kožík, ten co psal 2x o Katynu,10 nejv tší šašek z pierot a kolouš notorický) a ti to kone n odhalili. Bengál v ministerstvu kultury. Bengál ve Svazu spisovatel , kde sám Veliký Satirik Lacina vytroubil na poplach. Jenže, hra byla vypravena, nacvi ena, plakátována, na 14 dní vyprodána a ve tvrtek ve er generálka pro d lníky z továren.

Poda ilo se získat Ing. Zikmunda (to je ten eský cestovatel, jinak též šašek, který s druhým šaškem Hanzelkou smí jezdit po sv t a d lat propagandu). Ti dva protestovali ve Svazu, že se v komedii urážejí eští cestovatelé, nositelé ádu práce.

Ve tvrtek 1. 4. když se pracující lid nahrnul do divadla, p i ítili se pretoriáni, vyhodili d lníky z divadla a hrálo se bez publika. V pátek se hrála „p edpremiéra“ v p ísné klausu e, p ed poprav í etou složenou z Lumíra ivrného, 11 nám stk ministr , s. cestovatel atd.

No, a pak se to p elepilo a vracely se lidem peníze, divoké pov sti kolovaly mezi lidem divadelním a dosud kolují – stálo to p es

10 Myšlen je spisovatel František Kožík, který byl v letech 1954 – 1955 um leckým vedoucím Estrádního jednatelství. V roce 1943 se jako zam stnanec rozhlasu zú astnil odhalení masových hrob polských d stojník zavražd ných v r. 1940 poblíž Katyn , Ostaškova a Starob lsku. 30. 4. 1943 hovo il o své návšt v v rozhlasovém vysílání a vyjad oval se hlavn o svých pocitech, otázku pachatel masakru se snažil obejít. Projev byl nicmén hodnocen jako potvrzení sov tské viny a p ejala jej v tšina protektorátních novin. V roce 1952 publikoval lánek „Katy o ima pravdy“, kdy prohlásil, že Sov tský svaz byl o ern n a skute ným pachatelem masového vražd ní bylo hitlerovské N mecko. 11 Lumír ivrný byl v letech 1953 – 1954 mj. nám stkem ministra kultury.

22

100 000 na výprav , která se zbourala a dosud nevypo tenou sumu herc m, za kostýmy, plakáty, hudebník m atd.“ 12 Publika ní možnosti Jaroslava Žáka se postupn za aly lepšit, na emž m lo pravd podobn velký podíl i uvoln ní politické situace. Po dvanáctileté odmlce vyšel r. 1958 pohádkový p íb h „Kouzelné rukavice. Pohádkový p íb h o utrpení a slavném vít zství mladého weltera“ a o rok pozd ji, hlavn díky zásahu Vlastimila Rady, tzv. Bohatýrská trilogie 13, tedy první t i ze ty knih, které Jaroslav Žák a Vlastimil Rada napsali.

V roce 1960 vyšlo „infantilní vypráv ní o našem atletickém raném mládí“ 14 - ili „Dobrý borec Antonín. Atletická rapsodie o zrození sportovce“, Žákovy vzpomínky na dobu strávenou na žižkovském gymnáziu a sportovní za átky ve Slávii. 15 Nadšený ohlas vzbudila knížka nejenom u MUDr. Antonína Filanovského, ale mj. také u Václava Kaplického: „Mám z té knížky dvojnásobnou radost: p edn , že vyšlo zas jednou n co vtipného a veselého, což je v dnešní naší literatu e tolik jako najít na Václavském nám stí p ed Domem módy h íbka, za druhé, že se to poda ilo práv Vám.“ 16 „Knížku te te žena a bude ji íst mnoho lidí. Budeme jí d lat šeptanou propagandu, která bude konec konc ú inn jší než oficiální v Literárních novinách. Zasloužil byste si státní cenu, ta se však bohužel ud luje, jak víte, knihám zcela

12 Dopis Antonínu Filanovskému ze dne 15. 4. 1954. V dopise z 23. 8. 1954 je v doušce ukryto i vylí ení dohry, kterou celá událost m la: „Ad Laurin: byla pak istka a jakoby zásahem dobrých sil vylítli nejv tší volové a obrkomoušové z Hlavní art. úst edny – kupodivu, i takové v ci se mohou stát.“ 13 Jedná se knihy „Budulínek a Matlafousek ili Vzpoura na lodi Primátor Ditrich“ (1. vydání 1930), Dobrodružství šesti tramp a Z tajností žižkovského podsv tí (ob 1933). 14 Dopis MUDr. Antonínu Filanovskému ze dne 17. 2. 1960. 15 Jaroslav Žák byl od r. 1922 lenem S. K. Slávia a vyhrál mistrovství republiky v kategorii starších dorostenc v b hu na 400 m a 800 m. R. 1926 byl lenem štafety S. K. Slávia, která ve složení Vykoupil, Žák, P ibyl, Šimek vytvo ila sl. rekord v b hu na 4x440 yard . Aktivn závodil do r. 1929. 16 Dopis Václava Kaplického Jaroslavu Žákovi z 21. 2. 1960. LA PNP.

23

jiným.“ 17 Z úsp chu se Jaroslav Žák radoval pouhého p l roku – 29. 8. 1960 v nedožitých 54 letech náhle zem el na srde ní infarkt.

Po padesáti letech, které uplynuly od jeho smrti, jsou mezi širokou ve ejností známy hlavn oba „študácké“ filmy nato ené podle Žákových p edloh Martinem Fri em. Málokdo si však legendární filmy spojí se jménem Jaroslava Žáka. M žeme tak konstatovat, že se poda-ilo to, o usiloval Ladislav Štoll – vymazat jméno Jaroslava Žáka

z pov domí eských tená . Tato skute nost je o to bolestn jší, že se jedná o jednoho z nejlepších eských humoristických spisovatel , který sv j literární styl založil zejména na dokonalém zvládnutí eského jazyka, jevu dnes tém nevídaném.

Teprve aktivity posledních ty let – výstava uspo ádaná Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze v roce 2007, dokument „Rebel z recese“ nato ený eskou televizí a druhé vydání knih o komunistickém pu i v roce 1948 ukázaly Jaroslava Žáka ve sv tle, v jakém ho širší ve ejnost neznala – jako mravn silného lov ka, který v t žké a komplikované dob dokázal stát za svými

názory. Práv tento postoj je nejcenn jším odkazem, který po sob Jaroslav Žák zanechal.

Použité prameny

Fond Jaroslav Žák, Literární archiv Památníku národního písemnictví Dopisy Jaroslava Žáka MUDr. Antonínu Filanovskému z let 1945 – 1960 (korespondence je v držení d dic MUDr. Antonína Filanovského) Použitá literatura

ŠTOLL, Ladislav: T icet let boj za eskou socialistickou poesii. Praha: Orbis 1950 ŠUSTOVÁ, Magdaléna: Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše. Pedagog a spisovatel Jaroslav Žák. Praha: Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze 2007, ISBN 978-80-86935-05-8, 28 s.

17 Dopis Václava Kaplického Jaroslavu Žákovi z 23. 2. 1960. LA PNP.

24

ŠUSTOVÁ, Magdaléna: Cesta do hlubin eského lidu. Politické satiry Jaroslava Žáka. D jiny a sou asnost, ro . XXX, . 10/2008, s. 34 - 36 ŽÁK, Jaroslav: Konec starých as . Praha: Chvojkovo nakladatelství 1991, ISBN 80-900239-3-2, 206 s. www.databazeknih.cz/zivotopis/lumir-civrny-7083, staženo dne 20. 9. 2010 www.michalstehlik.cz/page.php?fp=projekty/katyn-a-protektorat, staženo dne 20. 9. 2010

Japr

Ze19

A. stu

v Pvycvysas

Žáza„O

poin

nejkazav p„Na

jehS. na S. na

jakkdenaproDitMa

arosráce

e živ938

Šimuden

Prazchovstudsopi

ákovyalypra

d psnnosjd ívndid450

podoapiš

ho vK. S

40K. S4x4

ko ve vypsano dttrichatlafo

slave

vota

mkovntka

Jae, rvávadovais „Sy pr

y vznp vo Odseudsti byv chdát 0 Kob š toh JavelkýSlávi00 aSlávi440 yŽákýpomyu oná vti „B

h“ pousk

v Žá

a J

vá, 4. ro

aroslrodial nl Stá

Sp mrvní nikatodu d rodonyyl vehudefiloz, pared

le, naroslým ia a a 80ia, royardova moc

oval ve sBudu

pojedka, k

ák j

. Žá

o ní

av Že aa Žátní me“,

zkut už vtram

oku ymy elmi ej štzofieak cdaktonapišav Žkonvyh

00 moku

d . Sped

cný latin

spoluulínednávkte í

ako

áka

íku p

Žák ale bŽižkoreálz kt

ušenv jeh

mpsk1922Jerrprostude

e bechudor , š tamŽák ní kehrál m. V192

Sportdagou itenu aupráek avající se

o té

p e

peda

se brzy ov né gteréosti ho 9ko-š2 zary Jastý,

ent, ez dej

mamto,

nebem misV d

26 vyt byl

ogickel naa ešáci sa Maí o p ip

éma

ed m

agog

narzemjejic

gymho sse

9 letetudáa al ack, s napak

civilnovo

alí p ivbyl byl

trovsdalšíytvol jehká ka Mštinu

s maatlafp íhletli

a ro

mob

gické

rodil m elch nasise dopsanech. ácko

pubJer

adsák brníhooma, divydjeno

i ství ích il eo vearié

Masau. Valí eousehodádo v

25

ní

biliz

ého

28.i a nevlium ochoním.Tuto

o-recblikory názkoraneo kvanžeivadláš

om sporkatelete

eskoelkýmra z

arykoV tém

m Vek ách vzpo

5

íkov

zac

lyce

. 11Jaro

lastna užoval. Jeo hiscesivovat ebo

ou byec bvádr

el beelníksi.“ spisrt. Vegorch

oslovm koa al

ov mže Vlast

ili chla

oury

vé

cí

ea

. 19oslaní dž tehy Žáho pstorkvní li

v HJac

y sebez ra, ez nk ,

sovaV rorie sprav

vensoní kla v 1. rerocetimilVzpapcelodn

906 ava d dehdy vákovprvnku Žitera

Humock. Me mo

extpaknábyfilm

tel, oce staršvideský rkemkv

eálne vyem

pourae Buník

i jehe ekvytv

vy epní spŽák paturyoristMotivohl forovn

k výytku

ma

ped19

ších ln reko po tnu ém

ycháRad

a naudul a tr

ho mk. Nvá elpitafpisovpozdy“. tickýv jehorm

ního ýpom. I p

ap

dago922

dorzáv

rd vcelý193gymzí jedou. a paínkaramp

mlada Ž a vyfy. Nvated ji p

ých lho spulov

mumocnp ichp. a

og se s

rostevodil e šta

ý živo30, kmnaseho

Byarní

a a p n

dšíhŽižkoydáv

Nebylsképops

listepiso

vat taunduný házea naš

i scéstal enc

veafetot.

kdy nsiu vprvnla toku jeho

na vl

o bov val tyly toé posal v

ch, ovateaktouru, prof

el Sšeptá

énárle

v be šta

v b

nastov Prní kno knPrimo petavs

ratraŽák

t ídno alekusy

v díle

a toelskéo: „…

pakfeso

Satanával

ristaenemb huafetb hu

oupirazenihanížkamátoejskaském

a k

ní e y e

o é

… k r n l:

a, m u

u

il e, a, a r a m

26

parníku. Dále vyu oval na reálném gymnáziu ve Dvo e Králové, ale v zá í 1932 byl p eložen na Hodžovo státní reálné gymnasium v Liptovském Mikuláši. Po celou dobu svého pobytu na Slovensku se snažil o p eložení do ech.

Vytouženého p eložení dosáhl díky konexím svého otce a v zá í 1936 byl jmenován na místo profesora na Státním reálném gymnasiu v Jarom i. Jaroslav Žák byl profesorem latiny a francouzštiny na Reálném gymnasiu v Jarom i v letech 1936 – 1946. N které jeho knížky se inspirují jarom ským gymnáziem. Mnohý literární typ profesora, studenta, jejich návyky i e – studentský slang – našly sv j živý pravzor ve zdech jarom ského gymnázia

Nejprve bydlel v Jarom i v ulici Na Trati a od zá í 1937 v Josefov v ulici Na Ptákách se svou manželkou Jarmilou Škodovou. Zde se ve volném ase v noval zahrádká ství, filmování, automobilismu (vlastnil kabriolet Škoda-Populár), lehké atletice a p edevším psaní knížek.

V roce 1937 vyšla i Žákova nejslavn jší kniha „Študáci a kanto i“, která se do dnešních dn do kala více než dvaceti vydání. Byla to zárove první kniha, kterou Jaroslav Žák napsal bez Vlastimila Rady. Pozd ji byla ztvárn na jako divadelní hra a film „Škola základ života.“

Autor na úsp ch navázal p ednáškovým turné „Študáci na jevišti, v literatu e a skute nosti“, kdy navštívil n kolik eských a moravských m st. Brn nská p ednáška nez stala bez následk , na Úst ední spolek eskoslovenských profesor (dále jen ÚS P) p išla stížnost

Brn nského krajinského odboru, která shrnula Žákovy „proh ešky“ do p ti bod :

- První dva se týkaly mladých kantor , kte í jeden týden opisují p i záv re ných zkouškách a druhý týden prohlašují žáky p istižené p i opisování za podvodníky a vyvrhele.

- T etí bod se týkal formálního vyu ování, kdy u itel není vychovatelem mládeže, ale pouhým ú edníkem, který má probrat látku a posléze zjistit, zda se ji žáci nau ili.

- tvrtý bod byla anekdota: „ Ten Pilnášek“, povídá mi, „je u mne na propadnutí.“ „Tak ho ješt vyvolejte,“ povídám na to. „Jo, kdepak,“ vece vychovatel, „von by si to mohl vopravit“.

- Pátý bod se týkal tvrzení, že u itelé chodí do školy stejn neradi jako jejich studenti.

27

Jaroslav Žák své výroky nepop el, poukazoval ovšem na fakt, „ … že n kte í kolegové nerozlišují humoristickou p ednášku … od n jaké polemiky. … Vážnost stavu snižují jednotlivci, jichž se tyto výtky týkají, a nikoli já, že na n poukazuji“.

Spor pokra oval, dokonce se dostal i na stránky novin. Jaroslav Žák výstižn shrnul, že „ jde spolku hlavn o to, aby mne zastrašil, abych upustil od dalších p ednášek, resp. asopisecké innosti týkající se st ední školy.“ ÚS P cht l dokonce uspo ádat estný soud, avšak závažná politická situace (blížil se podzim 1938) zp sobila, že spor vyzn l do ztracena.

V roce 1938 vyšlo pokra ování „Študák a kantor “, „Cesta do hlubin študákovy duše“. Pro Jaroslava Žáka m la jeho spisovatelská innost dohru i v zam stnání. V dob první republiky totiž školní ú ady

jednotlivé u itele každoro n pravideln hodnotily. Posuzovány byly: 1) pedagogické a odborné vzd lání, v etn znalosti

služebních p edpis 2) zacházení se žáky, služební styk s kolegy 3) píle a sv domitost 4) úsp chy ve výchov a vzd lání 5) chování (u u itel ve vedoucích místech)

Posudek komise m l následující škálu: velmi dob e – dob e – uspokojiv – mén uspokojiv – neuspokojiv . Pokud u itel dosáhl mén uspokojiv a neuspokojiv , byl mu na 12 m síc zastaven platový postup. Jaroslav Žák byl do školního roku 1938/39 hodnocen jako „velmi dobrý“.

Literární tvorba Jaroslava Žáka byla bohatá a úsp šná, a p ece jeho literární innost vzbuzovala nelibost u jeho nad ízených. Jak u editele jarom ského gymnázia Kaliny, který v rubrice Chování p i inil zaujatý zápis: „Literárními škváry, které vydává, podrývá ve ve ejnosti, st ední školy neznalé, d v ru ve školu i profesorstvo. Dopouští se tím p estupku proti § 25. služ. Pragmatika (zájmy školy, výchova a vyu ování).“

editel Stanislav Štrup jej ve školním roce 1939/1940 posuzoval p ízniv ji – z ejm s rozumným ohledem i na Žákovu existenci za okupace – než p edchozí editel. Jako velmi dobré u Žáka oce uje pedagogické a odborné vzd lání.

V školním roce 1938/1939, ihned po vylepení mobiliza ních vyhlášek 23. 9. 1938, narukoval jako velitel pomocné ety polní pekárny v Pliešovicích u Zvolena, odkud polní poštou poslal odpov tehdejším

28

jarom ským kvintán m, kte í mu napsali dopis adresovaný studujícímu žáku Karlu Hausenblasovi. Jako vždy byla v typicky „žákovském“ stylu:

„Milé dítky, dojat k slzám, s kou ící pistolí v ruce, sed na vzpínajícím se zp n ném ryzáku, v kulometné palb úto ících nep átel, etl jsem váš h ejivý a n žným citem propletený dopis.“

Na záv r Vás seznámím s pr zkumem, který jsem provedla

ve 3. a 4. ro nících našeho gymnázia. Pracovala jsem se 42 dotazníky. První otázka dotazníku zn la: Kdo to byl J. Ž.? Tém všichni

dotázaní správn odpov d li, a už napsali spisovatel, pedagog nebo bývalý žák naší školy.

Byla jsem spokojena i s výsledky následující otázky. Týkala se Žákova díla. Dvacet student si vzpomn lo na film Škola základ života a jeden dotazovaný si dokonce vzpomn l na jméno knihy Študáci a kanto i, která úzce souvisí s tímto dílem. Dalším trnácti student m se vybavilo druhé, podobné Žákovo dílo Cesta do hlubin študákovy duše. Perli kami dotazníku byla smyšlená díla jako Hlubina studentské duše, U itelé a studenti nebo Kanto i a profeso i.

Z pr zkumu mohu vy íst, že i když je Jaroslav Žák známým spisovatelem, není st edem zájmu všech jarom ských student . To bych ani nemohla o ekávat, takže 12 student neznalo ani jediné dílo.

Použitá literatura

ŠUSTOVÁ, Magdaléna: Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše. Pedagog a spisovatel Jaroslav Žák. Praha: Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze 2007, ISBN 978-80-86935-05-8, 28 s. UHLÍ , Ji í: Jaroslav Žák, p ítel študák . In almanach 50 let st ední školy v Jarom i 1919 – 1969, Jarom 1969, s. 88 – 92

299

JaJa

Mgu

jarv dByje v

o sopstro jtu ve hospo

turpo sana

praccai p

nao ponáum

Žáne

aromaros

gr. Pitel G

omdobyly jve s

studeakovkali aromdnekte

noraolk

ristiksov

mosur

acova 25pohodchávšedniczvy,

míst

áka, byla

mslav

PaveGym

Veský

pím

své k Zaentovánído km s

es merýchace v a b To

ky av tskstatnitou Ve

vníky5 podovoázejm,

cích, s jní. Nacož

a. O

skéva Ž

el Šimmnáz

e sými sob

ob aknizeatímcovi, í ukoulískýcožno

h sev po

besedo vša dkém ného

dobe svy mdnikit oícíchco kteiným

a naje t

O uli

é hoŽák

mek,zia a

svémho

bení as te „Koco vkteriva“í na ch hoost

e seodobd i

še adále

vzo mybu z vémmuze

, o sh nojsemré b

mi jm

aší cunýlici v

ospka

, a SO

m ospo

Jatakéonecve srý „n, nestolosponahltkáv

b rajinýcle sk

e s zoruyšlenhos hleea, kde

spoleovýcm obyly vmén

cestlek nvedle

pod

OŠ v

p ísodamaroslé nac stastudna iebo e“, rodáclédn

valy adnícch skonnás

u kní a pod edánproby

e enh a

objevv romy p

zana He je

dy v

Jaro

sp vmi, ava

avštarýcdentschl o p

rozech dnout

ur ich, u

sdružilo

stupekonz

vyjúpln

ní jo etly mnskýas . vil amánrovo

nu Habee d

v díl

om

ku kteŽá

vovh askýcotco

pánepsal

dalekdo aité vu iteženípo áem zumoad on vsem jsohl

ých Pro

a zjisnechozov

asi eši vlnic

30

lech

i

se eré áka ványas “.ch roovým

ech, l se ko vatmovyhrel a. átke

koovatovanvytram ko

em Jarpom

tožestil, h mnvatel

pomv Jarcká

0

h

zex

v Jay a . omámi sktev kn

více. osféan

a ú e

em dmun a

ní nátily. onzu

doroslam ree vša

budnohd

a

myslnrom

tvr

abývxistoaromzac

ánecsilnýí „j

nize Pro

éry tené s

edník

druhnismalkoházor

ultovostupav ech ak ndu sdy vta n

nou i. Z

r P

vámvaly

m i.chytil

ch sými jakýmKon

otožeehdeskupk , d

é svmu, hol r b

val ipné Žák

v pení

se sipnkdy

bráZde ekin

m y . l

se pdoumisi

nec se žilejší piny dále

v tovktedov

byly

informado

p edmožsnaž zašzb

nou vša

ng,

pouzutník smstarý v ddoblidíem

vé vrý volil,potl

rmacateriostattuše

žné pžit pšifroaven

do ak žákde

e dky pm šných doby ok, jak

mesln

válkysice, aa ov

ce ály t pie npoda

pohoovanné i

sv tádná

stá

doslep i vnými

as jinékny ko sníci,

y s re oale vány

s paa

vo, eradat in

ovo ié poi p

ta Já resála h

echnve e kla J. Ž

é, mpod

sous len

rozvoob a

proy, a

amátstako

dostnformit o od jinvod

arosstauhosp

nemeernímacíkyŽák

mámenik

sedénové

ojeman mojevyž se

tká inovialkuných

macepá

nýmdního

slavauracepoda

e m y

e ,

é, é

m m y e

i, il u h e r

mi o

a e a

31

„U nudle“. To je zcela jiná kategorie - uprost ed d lnického prost edí m la restaurace jist svou neoddiskutovatelnou funkci, ale Jaroslava Žáka bych zde asi nehledal, protože p i vší úct k tehdejší d lnické t íd se tu mnoho maturant , na rozdíl od dnešní doby, asi nevyskytovalo.

Když p jdu po linii, kde by mohl Jaroslav Žák restaurace navšt vovat, mohu se domnívat, že by to byla linie za ínající na Jakubov v dom Vácslava Zauzala, který byl p ímým pokra ovatelem rodu restauratér Zauzalových, a hospoda Grand Atlantik by mohla být práv tímto domem. Nebo si spisovatel ud lal zvláštní obrázek o restauraci Na Most , která, a se zdá utopená, je dosti velkým domem, aby se zde mohly scházet i takové skupiny, jako Spolek st ídmosti…

Na nám stí pak nacházíme dv výrobny likér . Jedna je hned vedle fary, výrobna Linkových, a další je výrobna Hynka Šlosárka – Rosogliofabrik v druho adé hospod pana Pácala, pozd ji pak firma Archleb Dobruška. Restaurace byla tehdy velmi oblíbená armádou. Na nám stí byla zcela jednozna n identifikována restaurace U bernardýna, což byla restaurace U zlatého beránka, kde host m byl prý jednou v alkoholovém opojení hospodského p ipraven k ve e i skute ný bernardýn a od té doby již název U Bernardýna doty nému šenku nikdo neodpáral!

V restauraci Modrá hv zda mohl mistrovi zahrát sextet, který sed l na velkém kule níkovém stole, a je možné, že p i tane ku mohl spisovatel Žák vid t, kterak tane ní pár vráží do stolu a posílá celý jarom ský sextet k zemi. Což byl v té dob asi opravdu veselý okamžik, když se to tak dlouho traduje. Také mohl z ejm okusit tehdy skv lý vyhlášený Gambrinus z ruky pana Martinka nebo Duška. Víme rovn ž, že spolu s herci, kte í natá eli film v r. 1938 dle jeho p edlohy, mohl posed t U erného kon a též pohovo it s panem Julišem, známým to hoteliérem v Jarom i. Mohl si dát pár plze ských piv anebo jarom ský ležák z pivovaru na náb eží Labe a sladovny v ulici pod spo itelnou. Nebo se oh át u úst edního topení a umýt si ruce pod tekoucí vodou v hotelu U dvou jelen , což nebylo úpln b žné. Pokud se Jaroslav Žák cht l vypravit na cesty, pak by asi mohl navštívit restauraci U Zeleného stromu, kde by ho pan Rýdl vybavil na cestu novinkou, a to lahvovým pivem! Hned vedle byla skv lá restaurace U Landr .

Po nám stí by autor mohl sejít k dalším dv ma záchytným bod m, a to restauracím Na Dolívce a U Sokola, pop ípad se zastavit

32

až v Národním dom . P i odbo ení vlevo by se mohl ob erstvit Na Obci v hospod Na Vyšehrad , kde to už tehdy bylo rozkopané.

Myslím, že pravd podobn jší cesta by však vedla do restaurace Afrika, kde se odehrává v knize Konec starých as ona investigativní scénka s rumem a kde se majitel – kožešník a pokladník z p edm stské záložny, vytratil i s nezanedbatelným obnosem do Afriky. Cesty za pivem však v Africe nekon í, ješt se na své pouti m že spisovatel potkat se spoluob any v Grandu U Matouš a také u hoteliéra Václava Hejny v dnešní Expanzi, d íve Hotelu Hejna.

Na Špici však z stáváme ješt ve fiktivní výrobn ko alky a pak už se cesta m že pouze d lit dál. První sm r je na Cihelny k Bílým, druhý sm r je na nádraží, do tehdy vyhlášené restaurace a t etí cesta je dom t eba p es Habeš, kde po pravé stran jako záchranná brzda eká ona již d íve zmi ovaná hospoda U Nudle. Ale znovu opakuji:

„Co by tam n kdo takový, jako byl profesor Žák, d lal …“ A když už jsme u vý tu restaurací, nesmím zapomenout,

že n kdy bylo dobré vyrazit i za m sto. Pro tuto p íležitost byla jako stvo ená restaurace Mexiko na Starém Plese. Zda se Jaroslav Žák setkal alespo s n kým ze zakládajících soused , kte í za Habsburka Maxmiliána vál ili skute n v Mexiku, nevím. Vím jen, že po Jaroslavu Žákovi z staly knížky nesmrtelné a jeho konec je smutným obrazem povále ných nových as , jejichž p ízraky nás n kdy provázejí až do dnešní doby.

333

344

Po

Mgu

nákoo ježijelegseJa

gyje faua vtitužemogyz ed íposáprove

a okdepro

moa vpo

osto

gr. Litelk

pad nfereho e v gend

s Városla

mnáfaktetorev nouly,

od ohlo mnáejmíve dobm do Žáfyzi

osve too roz

ožnovystonas

oj J

Lenkaka Gy

Pop i

encíp spov

dárnámi av ŽPro

ázia?em, m,

ovat kterété dbýt

áziu, éranadat ji

d íveák v ckouAsi žují

o v ezenéVe

ost opovstole

Jaro

ka PoGymn

oté, ipomí, jssobe

domích pod

Žák z v

? Dže

kterse pé bydobyto, kdea pr

dšenistýme s

odcu po

si ící melo ého sStudseznvat tení n

osla

opélynázia

co menome

ení vmí v

filmd lilaza abec

D voŽá

rý jisplnyly vy mže pe ervní í st

m pchu

chodoty k

všicmuse

jak sebedijnínámtak vnové

ava

lyováa a S

na out si u

v Prave ejm a o nal ve Jar

od k zast tv

v doíval

po derpa

kantude

vodtí p

d byl ku, cchni

el býv k

ev dí a

mit svyosho r

Žá

á, SOŠ

nasi Juv daze pjnoso š

n kteejn

roslak

a alpotr í

ob ob

esetal mntorsnti dn opisvša

což tum

t za kultudomv d

se sst enrežim

ka

Š v Ja

aší šJarodompo osti vštuderé

prav Žá

odcl býeboinn

Protas

ti letnohské údavys

sovaak intehdmíme

tétou e, éhoeckés nní jehmu v

k Ú

Jarom

školeoslavili, j

odchtšin

dácíczajím

rezenák p

chodýt pooval osti.tektopro

techo púna

ajn smíval. Zcidey ee po situtak recé kn

kteho pv Úno

35

Únor

m i

e vva Žak odu

nou ch mavntovpo ddu bopula c

. Poorátublém

h úspodn

avy kon

anýmejm

ent sšila

p estuace

v pesisnihoerýmpoliticoru

5

ru 1

vloni Žákamálo z gypoua ka

vé invat sesetbylolárníht l

o rocu zamy sp šn

t a nenstatm a

m as koldoktavite jehpoliticstu! vn

mi Žckýc1948

194

vza too víymn

uze jantorformvé pti let zím a

býtce 19amítns alknéhopro

epoptova

a kriaktuáegoonce, jaho pce.

v Hákovch n8.

8

nikl outo íme náziajako rech

macepolititechejma pot v 945 nutykohoo p

svápulárali, žtizoválnu te šk

ak píchoTo

Hradvýmázor

a v raut

h. De z lecké ode n

o vácenmu

y. Taolemsobeá dírní rže svaný nelocv

kolní pro od dbylo

dci mi l

r a

roce tor kDovoet 19pos

ešel n koálce ntru

konaké

m. Dení íla, nrutinse ým

ejsilnviká e

inspŽák

do poo no

Krállánkž po

194knižnolte 947

st ehz ja

olik. op

kultne nje v

Dalšína janast

ny. Npostkant

n jšímem, pekcka ooválovéh

lové y z

o d

46. Žních

mi,a 19

hy a arom

Pt ž

turnín vyvšakm daromtávaN kttupntor mm dkter

ce. osvole nho m

jsez tétsled

Žák sp e

, ab948,názo

m skedevžádaího yšly

k znád vom sla ute í n zm, kd vorý vy

obozé Pr

mate

em mto d

dky h

stáleedlohbych, kdyory. kéhovším

anýmd n

tyámoodemskému njeho

za akteré

odemyústi

zujícrahyeriálu

m ladobyhned

e h h y

o m m ní

i o, m m

j o al é

m il

cí y, u

a y d

36

V jeho pracích z povále né doby se z eteln objevuje politické téma, i když v recesistickém hávu. Žák kritizuje spole nost, která dokázala áste n kolaborovat s nacisty, a s obavami pozorn sleduje i ší ení komunistických idejí. Politicky sám sebe charakterizoval jako „levého intelektuála“. Po volbách v roce 1946 však vycítil první p íznaky hrozící nové diktatury a jednozna n se p iklonil k proudu demokratických socialist . Krom lenství v eskoslovenské stran národn socialistické se angažoval také jako ob asný p isp vatel a glosátor v deníku této strany – ve Svobodném Slov .

Již ve svém lánku s názvem „ istka se nepovedla“ z 9. 8. 1947 glosuje s údivem rozporuplné výtky na adresu své nové divadelní hry v r zných novinách. P i osobní návšt v p edstavení se však setkal se vst ícným p ijetím hry u divák . Atmosféru sám popsal: „… obecenstvo se chechtá z plných hrdel.“ Žák poznal, že záporná kritika byla vesm s psána na politickou objednávku. Sám se o tom p esv d il, když autory negativních recenzí kontaktoval. „ Jen tak namátkou se pisatel poptal v redakcích na ony dobré duše, které mu hru zepsuly a zhanobily. A co byste ne ekali – on každý z nich v on ch neut šených dobách jaksi kamsi komusi lezl. Poznali se oni pánové a hrozn se roz ilovali. A to je pro autora veliké pot šení – vážn .“

Jaroslav Žák po svém p íchodu do Prahy krom jiného pracoval také jako lektor a scenárista eskoslovenského státního filmu. Již kon-cem roku 1947 se dozv d l o svém propušt ní. V lánku „P i vousu prorokov “ ve Svobodném Slov ze dne 11. 11. se nad tím zamýšlí: „… Byly mi totiž asto p edloženy k posouzení nám ty, vzkvetlé z ducha vynikajících p edstavitel , initel , kapitán a jiných mocná . Vyjad oval jsem se o nich zhusta neuctiv . Mám takovou trapnou charakterovou vadu, že o mrkvi tvrdím, že je to mrkev a o volovi, že je v l. S tím se dnes lov k nikam nedostane, naopak, šlape si po vlastním št stí. … Už asi desátý lov k m však ujistil, že jsem byl vyobcován z po etné rodiny filmových tvo ivc z d vod zcela jiných než politických. … Zaklínám se p i vousu prorokov , že v tom vyobcování nevidím nic politického, p esto, že náhodou pat ím ke stran , která atd., zatím co oni pánové pat í ke stran a tak dále.“

1. ledna 1948 Svobodné Slovo uve ejnilo Žákovu Novoro ní zdravici adresovanou všem, kte í tak jako on vnímají kriticky sou asnou dobu. Žák op t s humorem, tentokrát však ve verších, pojmenovává nejhorší p íznaky p icházející diktatury: bující byrokracii, komunistickou propagandu, budovatelský patos, znárod ování, novodobé papalášství,

37

cenzuru um ní… V záv ru oslovuje studenty, kte í, jak doufá, nepodlehnou ideologickému nátlaku.

Již 16. ledna se Žák ozval v lánku „Už zase nade mnou zlomili h l“, kde reaguje na kritiku Rudého Práva. Redaktor komunistického deníku totiž ve svém listu napsal, že „Nezbývá nám, než zlomit h l nad tímto bývalým humoristou.“ Žák v odvet ve Svobodném Slovu odkrývá praktiky komunistického tisku, který vyplácí odm ny populárním autor m, kte í pouze uvedou své jméno nebo fotografii na ur eném vhodném míst v listu. Žák tuto nabídku (za 3000,- K m sí n ) ozna il za „literární prostituci“ a p ipomíná, že ji již v roce 1946 odmítl.

Svobodné Slovo stojí za Žákem a 1. února na titulní stran upozor uje své tená e, že brzy za ne vycházet Žák v nový román na pokra ování – Ve stínu kaktusu. Sám Žák p edem upozor uje, že „Kdyby snad d j tohoto fantastického románu, p esto, že se rozvíjí v pampách a pralesích Jižní Ameriky, nicmén p ipomínal n které zdemístní politiky, o išt né kolaboranty, ve ejné inovníky, redaktory, šéfredaktory, filmové hv zdy, emigranty, podzemní pracovníky, barikádníky, partyzány a jiné zdobné kv ty eskoslovenských prérií, pak upozor uje redakce i autor, že za nic neru í, že si myjí ruce, protože jde o náhodné podobnosti a nevšední p ípady duchovního dvojnictví mezi ob any dvou stát na r zných polokoulích.“

3. února skute n vychází první ást románu s podtitulkem Tropická romance o vít zství ducha nad hmotou. Dovolím si alespo krátkou ukázku. Dodávám, že smyšlená zem dostala od autora název Hodoquas.

Hlava prvá, v níž národ, nic netuše, byl obohacen o Kaktus Revoluce v Hodoqasu vypukla asn ráno a trvala nep etržit

do p l dvanácté, kdy se bojovníci rozešli do svých domov , aby poob dvali. Znalec tamních pom r to nebude považovat za nic divného, aniž se pozastaví nad tím, že se p estávka v nastolování nového ádu protáhla až do t í odpoledne. Takový už je zvyk v té zemi, že po vydatném ob d popíjejí Hodoquasané mírn alkoholický, kvašený nápoj a pak se oddávají siest . V jejich jazyku se tento národní oby ej jmenuje šlofík.

… Mnoho, p emnoho syn oné zem se živí perem, nebo alespo po tom touží. Je to národ bystrý, jenž záhy p išel na to, že lov k píšící sedí pohodln na zadnici, zažívá a m že v klidu zakládat na sádlo. Být sádelnat se tam považuje za p íznak št stí a osobní d stojnosti. Proto každý ob an se snaží dosáhnout on ch

38

životních podmínek, jež tu n ní usnad ují a všichni lidé v tomto stát si zamanuli, že se d íve nebo pozd ji stanou ú edníky, banké i, spisovateli, vrchními rady, redaktory, básníky, vysokoškoláky nebo n ím podobným. Neusp jí-li v této snaze, nutí alespo své dítky, aby se prodraly k on m hodnostem.

... Jistý Vasco da Nulla byl spisovatelem i p esto, že neum l psát v bec. Tento nevšední jinoch stanul p ed budovou listu Pandero Bumberlikos, vyb hl po schodech a udýchán vrazil do po p evratu prázdné redak ní místnosti. Byl zde první a o to mu zejména šlo. Vy al z náprsní kapsy velkou ceduli, rozbalil ji a p ipevnil zven í na dve e nápis: Z v le lidu hodoquaského zabráno pro redak ní místnosti kulturní revue „Kaktus“, šéfredaktor Vasco da Nulla. Tolik ukázka.

Pom ry v Hodoquasu samoz ejm nápadn p ipomínají nebo dokonce p edvídají d ní v tehdejším eskoslovensku. Že události po átku roku 1948 neomyln sm ují k revolu nímu pu i, ukazují i titulky a podtitulky lánk ve Svobodném Slovu v dalších dvou týdnech. Namátkov :

7. 2. - Komunisté ma í dohodu v Národní front , Fuse bank podle komunistického mocenského receptu, Zákon o pozemkové držb nesmí znamenat zotro ení rolník

20. 2. - Co p ipravují komunisté – Další odhalení o ú elu sjezdu závodních rad a cílech KS , Zem d lci se nedají zmýlit komunistickou agitací, Varujeme p ed zneužitím odbor a zem d lc pro komunis-tickou akci, Odmítáme komunisování bezpe nostní služby,

21. 2. - Nep ipustíme policejní režim, Komunisté proti vládnímu programu, Voláme všechny politické strany a všechny slušné lidi.

Poslední pokra ování románu Ve stínu kaktusu vyšlo 24. února 1948… O n kolik dní pozd ji – 29. února – p ineslo Svobodné Slovo (již s novou redakcí) zprávu o tom, že Ak ní výbor a úst ední výbor Syndikátu eských spisovatel se usnesl na spole né sch zi již 26. února vylou it n které leny. Na seznamu je i Jaroslav Žák.

D sledky této události jsou pro Jaroslava Žáka velmi vážné – deset let mu nikdo nevydá knihu, lánek, nehrají se jeho hry ani filmy. V dom do šuplíku za íná ješt v roce 1948 psát román Konec starých as a poté jeho pokra ování Na úsvit nové doby, jehož nové vydání

v úpln nové dob si zde rádi p ipomínáme.

Po

ŠUPeJ. A Svsoc

oužit

USTOedagA. K

vobocialis

té pr

OVÁgog aKome

dné stick

ram

Á, Maa spensk

Slké, d

meny

agdaisovkého

ovo,deník

y:

alénvatel o v P

, úsk, ro

na: CJaro

Praze

st edo ník

Cestaoslae 20

dní ky II

a doav Žá007,

orgI. (1

39

o hluák. PISB

gán 947)

9

bin šPrah

BN 97

es) a IV

študha: P78-8

skosV. (1

dákoPeda80-8

slove1948

ovy aagog6935

ensk8), P

a kangické5-05

ké sPraha

ntoroé mu5-8,

strana

ovy uzeu28 s

ny

dušeum s.

náro

e.

odn

400

Svvoboodnéé Sloovo 11. 1. 19448

Jasthu

* 2† 2

etživna (19záa fkntypživ

v dod(nyvokabknP eživ

vyt(ps(19tu mapo

stu( apro„An

arosed

umo

28. lis29. s

tnýcvota

Filo925 í 1

rancížkyp prový pr

domešelyn jšlnémbriolížekedevvota

t žil seud941)maj

alomm r

udenasopo níž

Ani pr

slavdoškoris

stopsrpe

esch hu

a ozofi- 29936

couzy se ofesoravzoOblí p

l do ší u

m alet

k a fvšíma poZ prJar

dony). Hlí to

m star . P ed

ntsképisecž serofes

v ŽÁkolssta a

pad 1n 19

ský umo

zcké 9). U

6 dozštin

inspora, or veíben

p. 14Pra

ulice ase Škofilmo

m próosmrastaroslaym adinit fil

a, s

devšého cky ve cítisor a

ÁK skýa sa

1906960 P

spisoristicze

fakU il o záy npirujstu

e zdný a 41 v hy, bRu

v nda-Povýcózy rtn aré av ŽSup

nu žim z e n

ším živo

v bel zvlani ž

(19ý pratir

6 PraPrah

sovackýcživo

ult na s

á í 1na Rí živdent

dechstudulicibydl

uská)ovalPopuch sca fesatiriva

Žák p) hivotamísotno

všaota, eletriláš žák n

906-ofe

rik

aha ha

atel ch pota Uni

st ed1946Reálvoteta, je jarodent Na el v ) sel zaulár)céná

ejetoiry nlity spo

humoa evstníhou d

ak Žáa

isticpov

nem

-196esor

Jaroróz

traiverzdníc6 pnémm nejichomty mTraJos

e svhrád), leá . ny z

na kosou

ole noristvnivýo pr

dávk

ák nto „ké pvolán

m že

60) r a s

oslavze s

ampzity ch šk

sobm gyna jah náské

milovati a oefov

vou dká sehké

Kníze stomusedn

n stickýých rostkou

naps„p írop ílozn, ja

e nap

41

a Jspis

v Žást ed

. Karlkolábil jaymnaromávykyé almaný od zv vemanství,

é atlížektudenistiníchs kolý roobyedí.satir

sal vodopze

ak ppsati

Jarosov

ák jdošk

Vysovy ch vako áziu

m sky i

ma mpro

zá í 1e tvnželk, filmletic

k vyšentskcké

h mego

ományvate Romry s

v Jarpisneskede

ti o š

omvate

je akolskstudv P

v est e

u v Jkém

e matefeso1937vrti kou

mováe, tšlo pkéhop edst

u pn Hel mmán

strefo

romou

kéhoeslal škole

el-

autorkéhodovaPrazeecháedošJaro gym– str.

or ne7 doNa PJar

ání, tenisp eso, trad i p– Jrof.

Hv zste

n, zaoval

i sstud

o sloÚvo

e obj

r o l e latách škol

ommnátude

ejprvo 19.Ptákrmiloauto

su as dvaamppoúnaromFra

zdy e ekamýš

do

své dii“ ova 1odemjektiv

tinu i naský i. N

áziu. entsk

ve b íjn

káchou. Zomoa pacet

pskénorovm eantišk

nak rozšlený

es

nejleŠtu1936m slivní p

a fra Slo

proN kt

Mnký s

ydlea 19 v doZde

obilisede

t doho i vé pe a kemd R

zví í ý jakskýc

epšíudác6, knovo poje

rancovenofesoteré ohý lang

el v J946,om

se smu evším rokspo

praktJos

m SoRoupfilm

ko kach fi

í romci a nižnk u

edná

ouzšnskuor la

Žálite

g – n

Jaro kdy p.Žák(vla

m pku 2ortoviky.

sefovoukuupko

a i, arikailmov

mánkan 19enc

ání. N

štinu. Odatinykovyrárnnašly

omy pak. 273k veastnipsan2010vního

va –upemovem

kteaturavých

y zento937)c mNaše

u d y y

ní y

i k 3 e il

ní 0. o

– m m

í a h

e i

), m:

e

42

p íru ka je však napsána profesorem a Žákem zárove – odtud její v rnost a nestrannost.“ Kniha vzbudila velký ohlas a b hem devíti let se do kala 18 knižních vydání. Byla p eložena i do cizích jazyk . Byla také zdramatizována a uvedena dne 31. 8. 1938 v pražském D38 v režii E. F. Buriana pod názvem Škola základ života ve výprav jarom ského rodáka scénografa Miroslava Kou ila a zfilmována Martinem Fri em (premiéra filmu 11. 11. 1938). Po tomto úsp chu p evedl Fri do filmové podoby další Žák v román Cesta do hlubin študákovy duše (knižn 1938, premiéra filmu 31. íjna 1939). Film je považován za nejzda ilejší studentskou veselohru, zejména pro herecký výkon Jind icha Plachty v roli nesm lého profesora p írodopisu Matulky. Další humoristickou knihou jsou P íb hy d dy Posledy (1937, s Vlastimilem Radou, p epracovanou s názvem Pan Posleda, p ítel študák , 1939). V této moderní pohádce vnese do školy nového ducha „školní sk ítek”, ochránce mládeže, sta ík s bu inkou a deštníkem.

Za jarom ského tv r ího desetiletí vydal J. Žák ješt parodie na sport Vydržte až do finiše! (1939, 1946), humoristické povídky a fejetony; soubor ironických fejeton o lov ku v zajetí vášní Ohe (1943); úvahy Sv t se m ní nenápadn (1940). Po válce pak Žák vydal ješt n kolik svazk fejeton a satirických rt Z palce (1946), Bavíme se ušlechtile (1946), Mezi nebem a zemí (1946), Kámen mudrc (1946). Ur itá spojitost s jarom ským gymnáziem je i v drama-tickém pásmu istka (premiéra v Divadle satiry v Praze 24. 3. 1947 za režie Alfréda Radoka a scény Josefa Svobody), v n mž Žák zobrazil šest r zných typ profesor z jednoho venkovského gymnázia p ed válkou, za okupace i po revoluci.

Literární tvorba J. Žáka za jarom ského tv r ího decennia, jak je patrné z tohoto neúplného p ehledu, byla velmi bohatá a úsp šná. A p ece Žákova literární innost p es z etelné úsp chy vzbuzovala u jeho nad ízených nelibost. Školní inspektor v lednu 1941 ve Kvalifika ním popisu ji zhodnotil takto: „Literárními škváry, které vydává, podrývá ve ve ejnosti, st ední školy neznalé, d v ru ve školu i profesorstvo. Dopouští se tím p estupku proti §25. služ. pragmatiky (zájmy školy, výchova a vyu ování).“ Dokonce v listopadu 1938 rodi e jednoho žáka - kvintána, jenž napsal velmi sprosté verše o jedné profesorce jarom ského gymnázia, svalovali vinu na Žák v film Škola základ života. editel gymnázia Štrup však oce oval jeho odborné vzd lání: „Má velmi p kné odborné v domosti.” A to zejména antických

43

reálií, o emž sv d í etné výp j ky d jepisné literatury se vztahem k antice (Bájesloví, Velišského Život ek v a íman v; Šíleného ecké starožitnosti aj.). Hodnocení pak pokra uje: „V p edpisech jsou jeho znalosti místy malé a také nemá o n zájem. S žáky jedná velmi mírn , schází mu pot ebná p ísnost a d slednost. V služebním styku se leny sboru i se stranami jest vždy ochotný.”

Na ja e p ed sokolským sletem se konaly v Praze IV. St edoškolské hry ve dnech 8. 6. – 12. 6. 1938, jichž se zú astnil jako divák i profesor J. Žák se 250 studenty jarom ského gymnázia a zde se setkal se studenty z liptovskomikulášského gymnázia, jak vzpomíná Ján Krivoss, absolvent Hodžova Štátneho reálného gymnázia v Liptovskom Svatom Mikuláši, kde p ed tím Žák v letech 1935-1936 u il p ed p íchodem do Jarom e. Ve školním roce 1938/1939 profesor Žák u il málo. Hned po vylepení mobiliza ních vyhlášek 23. 9. 1938 narukoval jako proviantní poru ík kamsi na Slovensko, odkud polní poštou poslal žák m své páté t ídy dopis Milé dítky! Po demobilizaci byl od 16. 12. 1938 a po úraze do 11. 5. 1939 nemocný. V roce 1944 jako t ídní oktávy VIII.A dovedl žáky k maturit .

J. Žák a Fr. J. Soukup ješt za nacistické okupace v letech 1941/1942 nato ili v Jarom i a v Babi in údolí amatérskou filmovou grotesku Zlo in plukovníka Burtona parodující detektivní filmy. Scéná vytvo ili spole n J. Žák, který nabyl adu zkušeností p i filmování vlastních scéná , a Fr. J. Soukup. Doplnili jej adou drobných gag , reminiscencí na americké filmové komiky z éry n mých film dvacátých let. V amatérském ernobílém filmu osmimilimetrového formátu hráli manželé Žákovi a Fr. Soukup dostal roli plukovníka. Natá elo se na dvorku vilky Na Ptákách v Josefov , kde Žákovi bydleli, a u vily nad kapli kou u Svaté Anny v Jarom i. Reminiscencí na toto filmování je nám t Žákovy povídky Rejdy pana prokuristy v knížce Z palce, jak vzpomíná Fr. J. Soukup ve sborníku Letokruhy 1982.

V kv tnových dnech roku 1945 byl zodpov dným redaktorem asopisu Kladivo, mluv í národního výboru v Josefov . Vyšlo asi jen

jedno íslo z 19. 5. 1945. Velkou pozornost v našem m st vzbudil i jeho protikolaborantský fejeton Jak urychlit kvas doby z prost edí Jarom e, otišt ný ve Svobodném slov 11. 7. 1945. Významn ji než do politického života m sta zasáhl do života svých student a studentek, jak je patrné z etných vzpomínek absolvent jarom ského gymnázia, otišt ných ve dvou almanaších z roku 1969 a 1994. Velkou zásluhou profesora Žáka bylo, že probouzel

44

ve studentech chu literárn tvo it. Na jarom ském gymnáziu v té dob studenti vydávali studentské rozmnožované asopisy Plavci Kokytu (1938-1939), Lejno (1939), Rozb h (1944), Dob h (1944, 1945) a tišt ný sborní ek septimán MY (Jarom , Alois Šmahel 1940. 23 s.).

V zá í 1946 se Žák odst hoval z Jarom e do Prahy a v noval se vlastní beletristické tvorb , spolupráci s novinami, filmem (1945 - 48 byl lektorem a scenáristou) a rozhlasem. Za své kritické satiry na komunistické d ní byl po únorovém p evratu vylou en ze Syndikátu eských spisovatel a zakázáno mu publikování. Pracoval pak jako

korektor. Od r. 1955 po izoval anotace z odborného tisku v Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci. Zem el náhle na srde ní infarkt ve v ku nedožitých 54 let.

D j politického satirického románu Konec starých as (1991, 2010), týkající se událostí Února 1948, je vsazen do naší Jarom e-Josefova, která je p edobrazem románového Pepova Týnce nad Lesem.

Jarom byla místem, kde Jaroslav Žák nejdéle p sobil za svého života jako st edoškolský profesor a kde literární aktivity ho odvád ly od vlastního pedagogického poslání. Zde dozrál ve spisovatele širokého záb ru a k jarom skému gymnáziu se rád vracel. Naposledy v rozhlasové vzpomínce Jarom ská vále ná generace po patnácti letech, jedna z jeho posledních literárních prací z roku 1960, otišt ná v almanachu 50 let st ední školy v Jarom i 1919-1969, s. 93-94. Vzpomínka byla vysílána pražským rozhlasem k 15. výro í osvobození

eskoslovenska. Autor v obraze „dvou oktáv” ve skute nosti zachytil životní osud n kolika žák z vyšších t íd okupa ního jarom ského gymnázia.

Za editele jarom ského muzea PhDr. Pavla Mertlíka byla na ochozu prvního patra Wenkeova domu (muzea) instalována pozoruhodná výstava Jaroslav Žák – prozaik a humorista od 24. ervna do 24. zá í 1989 a uspo ádána beseda ve spolupráci

s Památníkem národního písemnictví v Praze. A kone n v pátek 24. zá í 2010 uspo ádalo Gymnázium a SOŠ v Jarom i ve spolupráci s M stským muzeem v Jarom i a Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze v aule gymnázia konferenci k 50 let m od úmrtí J. Žáka s názvem Jaroslav Žák, spisovatel, noviná , pedagog a spole ensky angažovaný lov k za velkého nasazení paní profesorky Mgr. Evy Stejskalové z Gymnázia a SOŠ Jarom , které d kuji za pozvání na tuto pozoruhodnou konferenci.

45

Literatura: Ji í Uhlí in Minulostí Jarom e, sborník, svazek 1, 1968, s. 305 - 307; J. Uhlí in almanach 50 let st ední školy v Jarom i 1919 - 1969, Jarom 1969, s. 88 - 92 s lit, 2 obr..; Ján Krivoss, Spomienka na prof. Jaroslava Žáka in Pamätnica 50. výro ia založenia Hodžovho Štátneho reálného gymnázia v Liptovskom Mikuláši. 1. vyd. Martin, Stredoslovenské vydavate stvo 1968, s. 125-129; F. J. Soukup, Jarom ská léta s Jaroslavem Žákem in Letokruhy 1982. Sborník. 1. vyd. Hradec Králové, Kruh 1982, s. 196-209, 1 obr.; eský biografický slovník XX. století, III. Díl Q-Ž, Praha 1999, s. 579 - 580; Blanka Hemelíková in Slovník eských spisovatel od roku 1945, 2. díl, M - Ž, Praha 1998, s. 718 -

719; Slovník eských spisovatel , 2. vyd. Praha, Libri 2005, s. 766 - 767; Dalibor Holub, Eva Taxová in Lexikon eské literatury. Osobnosti, díla, instituce. 4 S-Ž, Svazek II U-Ž. Dodatky A- . Praha, Academia 2008, s. 1804 – 1807; Magdaléna Šustová, Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše. Pedagog a spisovatel Jaroslav Žák. 1. vyd. Praha, Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze 2007. 24 s. s lit.

Vzpomínky a zmínky o Jaroslavu Žákovi

1) v jubilejním almanachu 50 let st ední školy v Jarom i 1919-1969. Red. Miroslav Ptá ek a Ji í Uhlí . 1. vyd. Jarom Gymnasium Václava Lindy v Jarom i v ervnu 1969. 175 s.

2) Auto i Václav Myšák (strana 58-59); Jaroslav Vojt ch (s. 62); František erný (s. 72, 74-75, 76, 77); Karel Hausenblas (s. 86-87); Ji í Uhlí (s. 88-92).

3) v jubilejním almanachu Gymnázium Jarom 75 let 1919-1994. Red. Emilie Schmidtová. 1. vyd. Jarom , Gymnázium Václava Lindy v Jarom i v ervnu 1994. 231 s.

4) Auto i Helena Jirmanová-Mošnová (s. 29-30); Miroslav Kudrna (s. 32-35); Jaroslav Novák (s. 42); Jaroslav Vojt ch (s. 44-47); Karel Hausenblas (s. 48); František erný (s. 51); Vladislav Hora (s. 55); Sláva Jílek (s. 74-75); Ji í Frynta (s. 81).

PhDr. Ji í UHLÍ , Jarom tvrtek 16. 9. 2010 a tvrtek 11. 11. 2010

Vý

v M

v r

Phed

v le

živreanood V ja k

v jaDrSv rTe

enáKrua dmoKrudoVla

zajklap evýzspo

Ja

ýsta

M s

roc

hDr. ditel etec

votemality.vým

asejím

která

aromSc. oce

ehdy ernéhrodnulichdokuohli ulichdat, asta

jímaadenedmznamojen

rosla

ava

stsk

ce 1

PavM s

ch 19

Výzm - . Dv

mi vysu sm ráá bylS n

m sVyc198se

ho ního hovéumen

spohové

že er

Liteavé. n na

ty mnoné. Krátava

o J

kém

989

vel Mstské979

namtím

ojnáydánloužmci la soávrh

skémcház82 oe po

a pís

é shnt . olehné, kt

na rná arárnNemautez jeh

ou ro

tce oŽá

Jaro

m m

9

Mertlkého

– 19

mné sku

ásobnímiží vý

se ou áhem m muzel zo spodaodb

semnhrom

Pnouterá

insa Veí vým lyenticho poli i

o saka

osla

muze

lík, o muz989

udáute

b to p, ale

ýstavchc

ástí pusp

uzeuz úspisovilo

bornýnictv

máždi p

t napak

stalaenušýstavy bycitu, prost sam

motv n

avu

eu v

zea

álostnýmplatíe k vy, lci vrápompo áu p ip c

vatelza v

ých ví v dit vípra

a pok p iaci eše Ovy j

y se orig

t edma

né vn ko

u Žá

v Ja

v Ja

ti, lim, a í o li

p iiteráátit

myslnádat šel uhu vli Javyda

praPra

velmav vomocipravexpopicosou pod

ginálí. V Jaro

výstaolika

ákov

aro

arom

dsképak

terápom

ární k a

néhov r

univvýstaaromatné acov

aze Pmi bvýstc pvila oziceová.

urdoba a pp íp

om

av . po

46

vi

om

m i

é ok ná

árnímmenu

vekci,

o druroce verzitavy,

míru po

vnic PhD

bohaavy rofelibre

e se

itýmat škpokupad

, k

Jejílohá

6

i

sudyásledm dílutí žery na

uhéh198

tní p kteJoh

omocLit

Dr. Matý s

o Jsoraeto e po

m okolnd m Jar

konk

ím cách.

y a dnýme. Tživotnebkter

ho živ89 vprofeerou hnovci pterá

MilensoubJarosa Fra scodíle

íškeím nožnroslarétn

ílem E

umm, k

To jeta abo koré jsvotavýstaesor

jsmvi (Bprávrníh

ny Vbor slavranticénáely z

em násto i oava Ží m

m bylExpo

leckterýe sicea výonfesem a Jaravu PhD

me vohu p

o aVina

neju Žáška

á . Pzam

- jet nkosobŽákaísta

lo pozice

ká ý je e neýznaerenc

se roslao Ja

Dr. Fv mumilu

profearchovér znákov

ePro

m stn

e obkám. bní va sa

a

iblíže za

díla refl

ejlépamu ce, joso

ava ŽarosFranuzeuu Maesorahivu é a Pn jšívi jsernéhúpln

nank

btížnD

v ci amozudá

žit náa ína

žijíexí

pe ožaut

jakoobnŽákaslavuntišeu usarkaa F

PaPhDích sme ho nost kyn

né jeraz autoz ejm

álosti

ávštala

í dvp v

živovtora o je

poa. u Žák e

spo álous

FranamátDr. M

dokse a Mje t

mu

e udje p

ora nm hi s

vnídok

vojímvodnváno

astato

odíle

ákovernýádalsovi)tiškatníku

Mariekladop

Mariet ebauzea

d laprotonebohrálanim

ík mklady

m ní o s

o. el

vi ý, li ). a u e t e a a

at o o a

mi

m y

47

vztahujícími se k jeho mládí, studiu a osobnímu životu v bec v etn jeho zaujetí pro sport. Samostatné kapitoly pak byly v novány jeho dráze st edoškolského profesora, po átk m a vrchol m jeho literární innosti, práci pro divadlo a film. Nechyb ly tu ani odkazy na okruh

Žákových p átel a spolupracovník . P edstaveny byly snad všechny Žákovy knihy v nejr zn jších vydáních (u výstavy tohoto typu se jedná tém o povinnost), etné fotografie, p vodní ilustrace jeho knih od Vlastimila Rady a další písemný material. Tady musím p edevším zmínit Žákovu osobní korespondenci s Vlastimilem Radou, E. F. Burianem, Ji ím Frejkou, Martinem Fri em, Františkem erným a dalšími. Osobních p edm t vhodných k vystavení se nám bohužel poda ilo shromáždit málo, a koliv nám byla ochotn nápomocna Jarmila Žáková. Nejvíce exponát zap j il Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze, mnohé pak profesor František erný, akademický socha Pravoslav Rada, PhDr. František Soukup a PhDr. Ji í Uhlí . Knihy pocházely z fond Studijní a v decké knihovny v Hradci Králové a M stské knihovny v Jarom i, která byla titulárním spolupo adatelem výstavy.

Výstava byla zahájena 24. ervna za osobní ú asti paní Jarmily Žákové. Pro tehdejší pom ry bylo typické, že se vernisáže nezú astnil nikdo z p edstavitel m sta, rovn ž tak nebyl p ítomen ani editel gymnázia. (Fotografie naopak dokládají ú ast profesor Václava Levinského a Stanislava Gabera.) Výstavu uvedla PhDr. Marie Krulichová, plnému sálu muzea zazpíval sbor Cantus a následovala prohlídka expozice na ochozu muzea v prvním pat e. Poté se p ítomní op t shromáždili v p ízemní hale a zú astnili se besedy o Jaroslavu Žákovi.

Besedu vedl profesor František erný. Ke kulatému stolu usedli pozvaní hosté - bohemista profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy PhDr. Karel Hausenblas, DrSc. (zem el v r. 2003), profesor jarom ského gymnázia a Žák v literární kolega PhDr. František Soukup (zem el v r. 1994), chemik Ing. Miloslav Kudrna, CSc. (dnes op t p ítomen) a PhDr. Vladislav Hora, nakladatelský redaktor. Byli to n kte í z t ch, o kterých se Jaroslav Žák pochvaln vyjád il ve svém posledním rozhlasovém fejetonu z dubna 1960, když po patnácti letech vzpomínal na “rozbitou generaci“ svých jarom ských student , postihnutou t žkými vále nými léty. Do debaty zasahovali i další diskutující z pléna. Beseda se nesla v duchu vzpomínek na Jaroslava Žáka jako u itele, posléze kolegu a kamaráda. Dotýkala se i jeho

48

literárního tvorby a životních osud poté, co opustil Jarom . Nebylo to tudíž jen veselé vypráv ní. V pr b hu besedy byla promítnuta i ukázka z unikátního 30 minutového amatérského filmu Zlo in plukovníka Burtona z roku 1942, tehdy ješt na “ho lavém” celuloidovém pásku, který zap j il František Soukup. Vzpomínkové setkání m lo velmi p íznivý ohlas a ur it p isp lo k dobrému p ijetí i samotné výstavy.

Výstavu a její vyzn ní je ovšem t eba zasadit do dobových souvislostí. Uspo ádali jsme ji v roce 1989. Jestli si dob e pamatuji, pro ro ní p edstih – ve vztahu k 30. výro í Žákova úmrtí - jsme se rozhodli z obavy, že v roce 1990 se bude dít n co “žákovského” v Praze a pro Jarom pak bude v tšina exponát nedostupných. Jak dob e známo, vše potom bylo jinak. Rok 1989 byl již relativn uvoln ný, nicmén léty utužovaná autocenzura p sobila p i výb ru dokument a psaní text ješt dosti siln . Zatímto Žákovy skryté protinacistické projevy b hem války byly n kolikrát zmín ny, jeho postoj k poúnorovém vývoji v roce 1948 a komunistickému režimu z stal vícemén utajen. Nebyly tudíž p ipomenuty rukopisy d l, která knižn vyšla až po roce 1990, by jsme zásluhou Marie Krulichové o jejich existence n co málo v d li. Nebyla zmín na ani skute nost, že Jaroslav Žák byl v roce 1948 vylou en ze Syndikátu spisovatel a nesm l deset let publikovat. Rovn ž tak jsme t eba nezve ejnili dopis z roku 1960 týkající se vztahu Jaroslava Žáka k Jarom i. Nemohl m stu odpustit, jak se k n mu zachoval jeden z funkcioná MNV p i vynuceném prodeji své zahrady. V d sledku toho odmítl p ijít na besedu se leny pražského Sdružení rodák a p átel Jarom e. Omluvil se jim písemn slovy: nikdo nem že ode mne chtít nadlidskou dávku šlechetnosti – abych totiž po takovém p ímo urážlivém postoji Národního výboru ješt chodil po sv t a velebil ctihodné m sto Jarom . Za p ipomenutí stojí i setkání po mnoha letech Jarmily Žákové s Františkem Soukupem, se kterým se Jaroslav Žák po roce 1948 politicky a lidsky ost e rozešel. Jak dnes potvrdil profesor Aleš Fetters, oba se pozdravili, ale zachovali v i sob chladný odstup a spíše se b hem celého odpoledne jeden druhému vyhýbali. Termín konání výstavy a hlavn besedy byl snad š astný v tom, že žili Žákovi souputníci, zárove však p edb hl dobu, kdy by bylo možné uspo ádat výstavu informa n bohatší. I p es uvedené výhrady jsem s odstupem let p esv d en, že jsme tehdy k uchování literárního a životního odkazu Jaroslava Žáka p isp li zp sobem ur it d stojným. Na záv r jen

dov r

pl uoce

uji, ž200

že M03 a

ver

Marieprof

rnisá

e Kfeso

áž vý

Krulicor Fra

ýsta

chovantiš

avy

vá zšek

49

emern

9

ela ný v

v rov roc

oce e 20

200010.

02,

Jarmmila Žákováá

KaKarea Fra

Javz

el Haantiš

armiladu

ausešek

a ŽáSta

enblaSou

ákovanisla

as, Fkup

vá, Mav G

Fran

MarieGabe

50

ntiše

e Krer

0

k e

ulich

erný

hová

ý, Mi

á a P

losla

Prav

av K

osla

Kudrn

av Ra

na

ada,,

51

Vzpomínka na prof. Františka erného

Prof. PhDr. František erný, DrSc. * 21. února 1926 v Jarom i † 12. ervna 2010 v Praze

Jedním ze student Jaroslava Žáka t sn p ed válkou a za druhé sv tové války byl František erný, pozd jší profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

V almanachu, které sestavilo a vydalo naše gymnázium v roce 1969 k 50. výro í existence gymnázia v Jarom i, jsme našli vzpomínku tehdy asi ty icetiletého Františka erného na jeho u itele Jaroslava Žáka. Profesor Jaroslav Žák žije v mých vzpomínkách jako lov k rozm r kultických. Kdykoli jsem s ním mluvíval, musel jsem se dívat vzh ru, cht l-li jsem mu vid t do o í. Žák pat il k neš astník m, pro n ž je utrpením sed t v eských kinech a divadlech, pon vadž se tu jaksi nep edpokládá, že by i taková vazba, jakou byl práv Žák, mohla mít zájmy kulturní. I po našich jarom ských ulicích chodíval vždy tak, jako by se do nich nemohl vejít, s hlavou i trupem vyst eleným dop edu.

P edevším byl ale Jaroslav Žák slavným mužem našeho profesorského sboru. Vším se n jak vymykal pr m ru. Narodil se v Praze, znal dob e Slovensko, kanto il v Jarom i, bydlel v Josefov . V Praze mu tiskli veselé knihy, tam mu to ili i film a sám E. F. Burian uvád l jeho hru. Když jsme jako primáni vid li Školu - základ života na jevišti ochotník , skoro jsme se báli smát, abychom z toho nem li malér, nebo to byla hra velmi svobodomyslná. P ítomnost Žákova na škole vyvolávala u leckoho snahu literárn tvo it. Epigramatik Jaroslav, vlastním jménem Vojt ch, vyšel také z Žákovy líhn . Vydávaly se i asopisy Plavci Kokytu, Lejno, vyšlo i Dvojlejno cyrilo-metod jské, Rozb h, Dob h, v nichž najdeš ohlasy žákovského recesistického humoru, i když - po pravd e eno - humor okupa ních student byl již jiný než študák let t icátých.

Jako kantor byl Jaroslav Žák velmi náro ný. Up ímn toužil – jako kantor i spisovatel – omladit, ekl bych odrakouštit prvorepub-

52

likánské školství. Pýchou našeho profesora byla vysokoškolská spor-tovní minulost – a zdá se mi, že cht l vnést i do školského života morálku lidí ze závodních ploch. Žák ostatn v bec cht l, aby zápas, který lidé mezi sebou z r zných d vod vedou, byl fair play. Své studenty si k t lu nep ipoušt l – tím mén jejich rodi e. Teprve pozd ji, ve vyšších t ídách, se tu a tam s n kterými z nás sblížil, n kdy dokonce p i tru ku. Pon vadž k nám p istupoval s otev eným hledím, pon vadž v nás nevid l podvodníky, m l náš respekt i lásku. Žák u il latin a francouzštin . Koncem války i angli tin . A bezd n – p i každé své hodin – i eské e i a stylistice. T šívali jsme se na jeho výklady ímských reálií, p i nichž vždy hý il vtipem. S oblibou vždy

po shawovsku stahoval z v cí posvátný obal a ukazoval je v prozaické nahot . Nejednou se prost ednictvím starých íman rozehnal proti nacistickým pohlavár m. Mluvil p ed námi otev en , pon vadž v il, že s ním hrajeme poctivou hru.

Avšak koncem války se v n m najednou n co zlomilo. Škola jej p estala zajímat. Snad už myslel na literární dráhu, kterou po osvobození nastoupil. Ve svých hodinách si nyní psával fejetony. A mne s p ítelem Vladislavem Horou posílával do m sta pátrat po nových zprávách z cizího rozhlasu. Na konci hodiny jsme mu pak vždy referovali, jak postupuje invaze a kam až se dostali Rusové. Pak p išlo totální nasazení. Nechal se do n ho po ádn zar st. Když jsme se sešli znovu, byli jsme zase svobodní, ale nebyli jsme už žáky.

asem se i Jaroslav Žák rozlou il se školou.

Naším p áním bylo, aby slavný jarom ský rodák František erný ozdobil naši konferenci svou p ítomností. To se však bohužel

uskute nit nemohlo. 12. ervna 2010, tedy zhruba p ed t emi m síci, p išla z Prahy smutná zpráva. Pan profesor zem el. Bylo mu 84 let. Dovolte tedy, abychom si alespo krátce p ipomn li jeho bohatý život a rozsáhlé dílo.

Pan František erný se narodil 12. února 1926 ve m st „u t í ek“, jak pojmenoval svou knihu memoár . V Jarom i na soutoku Labe,

Úpy a Metuje absolvoval gymnázium a v mládí hrál divadlo. Po 2. sv tové válce studoval na FF UK estetiku a slovanskou filologii. Specializoval se a celý život se v noval d jinám a teorii divadla. Inicioval komplexní zpracování naší divadelní historie a jako hlavní redaktor se zasloužil o vydání ty svazkových D jin eského divadla. F. erný byl p ední osobností divadelní v dy druhé poloviny 20. století.

53

Napsal adu dalších knih o divadle a vydal n kolik vlastiv dných publikací o rodném regionu.

Od 60. let p sobil na FF UK, kde vedl odd lení d jin a teorie divadla, v letech 1966 – 1969 byl prod kanem fakulty. V roce 1968 byl jmenován profesorem, ale ustaven jím byl až v roce 1989, kdy se stal prvním polistopadovým d kanem. V roce 1992 odešel do d chodu a dalších p t let byl p edsedou Spole nosti brat í apk .

Pan František erný byl velmi vzd laný vysokoškolský u itel a v dec, ozdobený nejvyššími pedagogickými a v deckými tituly profesora a doktora v d. Tento slavný a moudrý lov k je estným ob anem svého rodného m sta Jarom e.

54

J. Žák: Novoro ní zdravice

Lidu studujícímu, studovnímu a studovanému, jakožto odv

na etné gratulace, projevy sympatii a jiné p íjemné vzkazy, p ání a felicitace, zárove pak jako dov tek ke h e „Škola základ života“ po deseti letech, ve verši p ipomínajícím matn alexandrin, s použitím význa ných jev naší ot esné epochy

Zdvo ile a p átelsky Jaroslav Žák

Zda znáš tu š astnou zem, co Sudety ji vroubí, kde Západ s Východem se ut šen snoubí, zemský ráj na pohled, zem mléka, strdí, medu, spojenci dali ji k ob du lidojedu, - hle, jaká prom na, íš pominula z erstva, le kde byl jara kv t, te kvetou ministerstva, kde chodil národ lev a mával pochodní, tam tloustnou sek ové a správci národní, tam tráva neroste, kde germánské šly bandy, le zato rostou tam následky propagandy, co Žižka palcátem, to demagog dnes hubou, na front národní se ty i strany rubou a slavn slavíme te slávu slavných Sláv , juž táhne brigáda, kde d v e žalo trávu, kde oral Vitoušek a sedlák sekal žito, tam bitva o zrno dnes zu í, o koryto, švec visel u Lysý, te vy izuje spisy, na buku pro zm nu zas inteligent visí, est práci e n ním e níci vzdávaj v potu,

trub jásá fanfára, že vyrobili botu, do dvou let bude zas med, mléko, ba i strdí a hin se hukáže, že samochvála … voní, pa ou i pot eni jsou hn vem revoluce, hle, pádí mstitelé a každý s kufrem v ruce, už barbar barví zem arm jc pod kopyty a národ husit se hrne smej it byty, a pa our zrodil se zas nový v nové pýše,

55

on má pás na b iše a hv zdu na kožiše, ze sklepa lezou ven podzemní pracovníci, na hrudi medajle a máslo pod epicí, duch nový zavanul, u žlab nový nával,

ech junák vždycky byl, když do nosu si dával, d ív slavík r ži p l, máj tonul v lásky kv tech, te státní básníci se baští na banketech, bu byt nadbytek, je budování v proudu, již staví na národ budovatel boudu, chaloupku bez došk , kde tesa nechal díru a státní satiru zabalte do papíru, po ádá stavitel lov lasem na zedníka a státní fo t se stal Šuhajem loupežníka, z filmu te ú ad je, moc hlav a žádnou patu, ztratil se demokrat v zástupek byrokrat , Alena s Rohá em jdou v zá i Paroh , lidový um lec tahá lid za nohu, podupej, brat e, ký , te kumšt se d lat bude, sukýnku ervenou ti státní rozhlas hude na západ, na východ, na sever nebo k jihu, lid tápe otráven a topí trudy v lihu, je národ studentský je vesel, il a sv ží a ty i partaje ho lapaj do ot ží, le eský studentík, zocelen šesti léty nic nedá na fráze a nedá trumpety, p ežije poplachy a propaga ní strachy, vždy p ežil Goebbelse a Moravcovy tlachy, študáka nezdolá atom, ni hloupost lidská, ba ani výchova, by byla politická.

Svobodné slovo 1. 1. 1948, ro . IV.

Vz

Vznav d

Do

kojarorgs MJ. Apeorgpaa tpoCítp epo

jed

ve prože sez

dože ob

zpo

zpoa jardob

oc. M

nferomganizM stA. Kdagganizn prlocádk

til jsed sd ko

dnán

svéofeso

jseznám

st ncel

dob

om

omínromb n

MUD

Dneence

skézovátským

Komeogovzátorofescvi nku, em eboovatVšu

ním. Dosé por Žm bmil i Mojeeurolá teím h

ínk

nkam snac

Dr. Ji

e 24e ého ána m enskvé

orkousor Mny a

istáaž du v tt. de

stal jihláš

Žák ubyl v

všee vyovnaehdeheyd

ky p

a naské

cisti

i í Ko

4. zk 50

gypramu

kéhoa

u prMgraž dá až dojet ch

jsm

semšce u il

vyzváechnyystouané. ejší drich

pam

a prém ické

Ková

zá í 0. vymnáacovnuzeeo v Pstud

rofes. Kado vsko

etí ph t íd

me s

m pok úlatinán, y pupenVe atm

hiády

m

ofereáé ok

, CS

201výroázianíky

em Prazdentsorkoarel v žero ni pr

dách

se s

zvánast

n . Tabycítomní bysvé

mosféy, kte

tní

esorálnékup

Sc.

10 o í a Jay Gy

v Je. Nti šou MHübe a neuvrocháh své

setk

nku ti naTatoch s

mné. ylo hém véra erá n

ík

ra laém gpace

jsemúm

arosymnáJaroNa zškolyMgr.bner

do v iteázené býv

ával

na ta této skuse s

hodnvystonašna n

56

atingyme

m smrtí slavaázia

omzdaruy v Evonáskni

elnní znvalé

li s

toto to kutesvým

n kooupeí kv

naše

6

ny Žmná

se úpro

a Ž a Si u ko

eou S

s prohovn. Je nám

é kan

och

setkkonfenost

mi vz

ostrbení jsvinty e d t

Žákáziu

ú asofesŽákaSOŠa

onferele Stejsovedny. to d

mými ntory

hotou

káníerent bylzpom

batésem

v r.tské

ka u

stnil ora

a. TŠ v J

Pedrenc

s skalodl ce

Budd st mísy. Šk

u, p

í mimnci ula z

mínk

, prom nej

. 19duš

TatoJarodago

ce seinic

ovouelou dovaojnýsty. koda

poro

mo juved

ejmkami

otožjd ív

942 še p

koomogice p eciátou. Záško

a jeý stáVid

a, že

zum

jiné dl, žem d

na

e ty ve uvbylasob

onfei vekýmedevrkouástulou v

ánekl js

e jim

m ním

i proe mvodpro

vzpvedla pobila

erence sp

m mvšímu aupceod sbez

k vzdem

m už

m a

oto, mne demfeso

pomí sku

oznad si

ce polupmuz

m poa he edsutezvadd lávv dunem

a m

že jv kv

m k toora Ž

ínky ute nameniv .

bylaprác

zeemdílellavnditeleerénudnémváníuchu

mohu

milým

jsemvintomuŽáka

bylynostnánaBylo

a ci m li

ní e u

m í. u u

m

m

u, a

y t, a o

57

mi tehdy necelých 15 let. Každý den jsme p i ranní cest z jarom ského nádraží do gymnázia na výv sních tabulích etli ervené vyhlášky, na kterých se dvojjazy n (n mecky a esky)

oznamovalo, že dalších 20 eských ob an bylo popraveno za zlo in schvalování atentátu na Reinharda Heydricha, zastupujícího íšského protektora Protektorátu echy a Morava. Bývali to v tšinou mladí lidé z ad inteligence a n kdy i celé rodiny. O Heydrichovi se v encyklopediích ti mladší dov dí, že usiloval zavedením brutálního režimu o zlomení eského odporu, decimoval zejména eskou inteligenci, byl odpov dný za zlo iny proti lidskosti, iniciátor a organizátor vyvraž ování Žid . Po atentátu na n j byly jako výraz pomsty nacist vypáleny obce Lidice a Ležáky a jejich obyvatelé popraveni.

V p ízemí budovy jarom ského gymnázia uprost ed naproti schodišti byla umíst na busta Adolfa Hitlera. M li jsme na ízeno vedením ústavu, nemohu to však tvrdit s jistotou, zdravit ji p i vstupu do budovy arijským pozdravem, tj. vzty enou pravicí. Na to ob as dohlížel editel gymnázia Stanislav Štrup. Pokud nebyl p ítomen, pak jsme tento akt odbývali všelijak, ned stojn , n kdy až šaškovsky. Nikdy se nenašel žádný udava . Jeho udání by m lo nedozírné následky. Stalo se n kolikrát, že editel Štrup stál skryt n kde za sloupem a sledoval naše chování. Jestliže p istihl n kterého studenta a usoudil, že se chová v oblasti Hitlerovy busty nepat i n , hrozil p istiženému žákovi nep íjemný postih, dokonce i vylou ení z ústavu. Když vstoupil vyu ující profesor do t ídy, všichni jsme vstali a zdravili arijským pozdravem, tj. zvednutím pravé paže vzh ru p ed sebe a on se zastavil na stupínku elem k nám a arijským pozdravem odpov d l. I p i odchodu profesora na konci vyu ovací hodiny bylo na ízeno zdravit p edepsaným zp sobem. Profesor Žák – to musím zd raznit – se nikdy k této potupné roli nesnížil. Vstoupil do t ídy a svými dlouhými kroky se hnal ke kated e a v bec se nestaral o to, co d láme my. A my jsme v d li, že v jeho hodinách tyhle nacistické kašpa iny se konat nemusí.

Ve svém diskusním vystoupení na jarom ské konferenci jsem se snažil vyjád it, v em se lišil profesor Žák p i výkladu latinských text od ostatních profesor latiny, kte í m u ili v následujících letech. Zatímco oni p edevším trvali na dokonale provedeném p ekladu latinských autor , on po p e tení n kolika odstavc spisu Gaia Iulia Caesara Commentarii de bello Gallico (Zápisky o válce galské), si sedl mezi nás na lavici a seznamoval nás s ímskými reáliemi, jak se žilo

58

ímským lidem, jak to asi cítili vojáci, kte í byli se svými legiemi t eba po dobu 20 let i mnohem déle daleko mimo území íma, jak byli oble eni, jaké zbran a štíty nosili, jaké byly jejich hodnosti, jak se chovali k podman ným národ m apod. Caesar bojoval úsp šn s Galy, kte í byli velmi state ní. Vedl je jejich ná elník Vercingetorix, který Caesara porazil na hlavu v bitv u Georgovie. Caesar mu porážku pozd ji oplatil, zajal ho a vedl ho potom jako zajatce v et zech ve svém triumfálním pochodu v ím . Pak ho nechal popravit.

Tehdy jsem jako kvintán nechápal, pro se profesor Žák o Vercingetorixovi tak podrobn zmi uje a dokonce se mi zdálo, jakoby cht l slávu ímského vojska trochu v našich o ích oslabit.

Jarom ská konference o profesoru Žákovi mn otev ela o i, když jsem se dov d l o dalších osudech pana profesora, o kterých jsem nem l p ed konferencí ani tušení. Nev d l jsem, že doba peda-gogického p sobení profesora Žáka byla relativn krátká a pro celou spole nost byla daleko d ležit jší jiná sféra jeho innosti, a to innost publicistická, a už práce spisovatele i noviná e.

Ta doba n mecké okupace byla p ece tolik podobná dob Caesarova pustošení Galie (dnešní Francie), profesor Žák stál spíš na stran podma ovaných a popravovaných Gal než na stran íma.

ímská moc a síla byla založena na porob pod ízených okolních národ . I insignie, standarty a prapory n meckých vojsk byly tolik podobné t m ímským, arijským pozdravem se zdravili i ímští ob ané. Slovo „fašismus“ je odvozeno od slova fascikl, což byl svazek prut s vetknutou sekyrou nebo bez ní, kterou nesli likto i p ed ímskými ú edníky jako odznaky ú ední moci na znamení, že ú edník má právo dát ob ana zbi ovat nebo popravit. ímské impérium znamenalo svrchovanou moc vládní, civilní a vojenskou, kterou byli opat eni nejvyšší ú edníci starého íma. Vojenské impérium na okupovaném území bylo neomezené. I triumfální pochody ímských vít zných vojev dc se nápadn podobaly svou okázalostí nacistickým shromážd ním p i oslavách dobytí n kterého území nebo významného m sta.

To všechno profesor Žák v d l. V d l o ímanech daleko více než my a nyní byl z ejm sám zd šen, protože z latinských text v d l, k jakým konc m tato germánská zv le povede. Lépe nám to nemohl tehdy nazna it než svou neur itou sympatií ke Gal m a jejich ná elníkovi Vercingetorixovi. Vždy oni hájili state n své území proti okupant m, kte í byli krutí a nem li s nikým slitování. Žákovy pozd jší

59

postoje k únoru 1948 a následujícímu období zinscenovaných politických proces a systematickému potla ování demokratických princip to p ece jasn a z eteln ukázaly. Profesor Žák podv dom a pozd ji i v dom nesnášel násilí, jakékoli potla ování pravdy, poko ování lidské osobnosti a jakýkoli útlak.

Stávalo se ob as, že profesor Žák býval n kdy v asovém skluzu se svými filmovými scéná i, a proto nás vyzval, abychom ned lali žádný hluk a u dve í sedícího žáka vyzval (ten se jmenoval Kocián a byl to takový dobrosrde ný uli ník a pokud se správn pamatuji, byl synem editele jarom ské banky), aby ihned vstal a za al íst z Ovidia

na stránce té a té verš ten a ten, kdyby náhle vstoupil do t ídy šerif. To byl editel ústavu Stanislav Štrup, se kterým se nem l profesor Žák nijak v lásce, a to platilo oboustrann . My jsme tyto chvíle vítali, na tvere kovaném papí e jsme hrávali námo ní bitvy.

Stalo se p ed koncem školního roku, že nás nesta il profesor Žák všechny vyzkoušet a tak nám ekl, komu dá jakou známku a a se vyjád íme, zda s tím souhlasíme. Já jsem se p ihlásil, že bych cht l lepší známku než tu navrhovanou a na otázku: jakou známku byste cht l, jsem odpov d l, že jedni ku. Argumentoval jsem tím, že m j otec, který studoval rovn ž reálné gymnázium za Rakouska-Uherska v Jilemnici, zná latinu velmi dob e a moje selhání by ho velmi zarmoutilo.

Poj te tedy k tabuli, zn la odpov profesora Žáka. Sám jsem pozd ji u il na léka ské fakult mediky a ve zdravotnických školách budoucí zdravotní sestry po dlouhou dobu 43 let a vím tedy, že v takovýchto chvílích m že do kantora vstoupit jiný duch, který musí dokázat, že pravdu má on a že se ve svém hodnocení žáka nemýlil. Podle toho n kdy volí své otázky podle obtížnosti, aby dokázal své tvrzení. To jsem však v té dob v mysli kvintána ješt nemohl v d t, k tomu jsem došel po mnoha letech úmorné kanto iny.

Profesor Žák m tehdy zkoušel naprosto objektivn . Námitka, že jsem ve svém v ku nemohl posoudit, zda to bylo objektivní, odpadá, protože jsem si na svém vysv d ení p inesl z latiny dom jedni ku.

Nepamatuji, že by se profesor Žák n kdy snažil n kterého žáka p i zkoušení zesm šnit nebo úmysln snížit jeho sebev domí. Všem nám vykal, nikdy se nesnažil získat naše sympatie n jakým podbí-zením se.

Na pana profesora Žáka vzpomínám s ur itou nostalgií, byl jsem tehdy mladý, nezkušený a žil jsem v nebezpe né dob , profesor Žák

60

se snažil nám mladým tu krkolomnou cestu ke vzd lání usnadnit. Když žák hodnotí po letech svého u itele, posuzuje p edevším, zda jeho u itel nezradil své ideály. O panu profesorovi Žákovi mohu sm le prohlásit: jsem hrdý na to, že byl mým u itelem.

Žá

JU

v sjenkaobpo

zna(tj. ku

jaknea tse Pe

ktetak

„KorozktenejRoko

p ezateh

ák

UDr.

septin po ntoraas

kud

alosstar

ltu e

ko zesmam

ležeške

erý bkový

olik zhoverý njd ív

ozdílu e.

edpomhdy

v žá

Aloi

Paim doba i i vpro N

st laro íme. Kerovn

m šsnažžérnm. J Snby m

ý zp Taváž

vor dnevve se vah

Prokládenouv n

ák v

is Ko

an p(ve

bu jez p

v našnema p

atinymské

e stuný

š ovažil n

jaJehonažilmohsob

ak nží kdvou

í, že zvh (v

rotoždali u na

našic

vzp

ová

rofe ško

ednop edší tmoc proby i é) re

udens ro

al aapoako o sym se

hli nb setap .

kou u šleže jeáží ddneš

že jjsm

a škoch

pom

sor olním

oho rdcháíd nebíranofraneálie

nt movný

ani ndoboflin

mpato zp

ktetkáva v n

z dechtice modoutšní t

jsmee, žodlivdobá

míná

Žákm rorokuázejí

nahbo z jou

ncoue a

m p iým, neiroovatk, ptie s

peste í mal vž

naší doutnc , z

ožné tník term

e uže pvost ách

á na

k moce , aleícíchhrazojinýclátkuzštindob

stupcit

onizot n kp edspíše

ení moraždy su eníkuz niczváa po

minol

uvedan pkouslo

a Žá

u i194

e znah obovalch du sny

b e s

povatlivoval.které

dstave patprob

alistés po

ebnicu“. Vchž jážit ko jehlogii

denýprofe

u eníožit

61

áka

l fra43-1al jsebdobl pro

vode vbylase o

al vlí, s. Neého vovat ily bírané krorozuci fraV njedekouho v– ro

ý láesorí. (Njší

nco944em hbí, pofesd n

vždy a vyorien

ídns poemz hr

aný sv dné uritizoumancom

en-te, posykouozdí

ánekr Žá

Nevímúlo

uzšt4), teho japrotosory neby

svynikantova

, berozul rádrdinve dom

u ebovat.ním

ouzšje p

en chstupu enl hm

k pák nám jaha

tinu edy ako ože latin

yli vedom

ající;al i

ez mum nd, k jehfilm

mitýmbní lá U .

štiny p ímhyt ep takní pomotno

probám k dnse

ny ne škomit; skv ro

entoním.dyž

ho romu hm a pátky nás

byl mou ejší-vkovéopel ostí)

írali ulož

nes, st

neboole p p

kv leozsáh

orstv. Nse

ománhercpilný– n

s stu

láe

vysv zjišvyko) je v

zvží naale žejn

o frap ítomiprave zhlé

ví; jeNikdyn kn , nem

ým skdy

uden

nek í re

v tlušt níou eváha

vlášapsakom

ním

ancomni.vovanal fran

ednay s

kdo napLad

tudey zpnt

s neproduje dí umeníma (hm

poat kompoz

výz

ouzš. al. Jlatin

ncou

al s nstudz ná. ch

dislaent

sobse v

adpduko

druhéož

m vznmotn

odroompzice znam

štiny

Jehonskézské

námdentyás tuhovaavemm. bemvšak

isemovánémuujícíniklýnost

obnpozic

bylamem

y,

o é é

mi y u at m

m, k

m n u, í: ý. )

, ci a m

62

pro známku na vysv d ení). Zklamal nás. Francouzsky nám vypráv l zcela jiný p íb h. Mluvil spatra. První vypráv ní pak pomaleji opakoval.

Stru ný obsah vypráv ného p íb hu: V p edm stí Lyonu p ed p knou vilkou kou il starší muž

cigaretu. Neznámý kolemjdoucí se p ed ku ákem zastavil a dal se s ním do e i. Zeptal se ku áka, kolik vykou í za den cigaret. „T icet,“ odpov d l ku ák. „A kolik let kou íte?“ „ ty icet.“ Tázající chodec za al nahlas po ítat. Vypo etl denní náklad na kou ení ve francích, výpo tem ho stanovil za rok a nakonec i za celých ty icet let. Poté ku ákovi sd lil: „Vidíte, kdybyste nekou il, mohl byste si koupit tento p kný domek“ a ukázal na vilku, p ed níž oba stáli. „To bych nemohl,“ replikoval ku ák. „Jak to, že ne? V em je m j výpo et nesprávný?“ „Ta vilka je totiž moje,“ vít zn ukon il debatu ku ák.

Na konci školního roku, v dob , kdy bylo po výro ní konferenci profesor , na níž se rozhodlo o klasifikaci žák (p i této p íležitosti poznamenávám, že pan profesor Žák sice klasifikoval spravedliv , ale velmi p ísn ) a kdy se již ve vlastní výuce v podstat ani nepokra ovalo (tehdy v dob protektorátu nebylo možné tento oddychový as využít školními výlety, ty byly zakázány), seznamoval nás pan profesor s ímskými reáliemi, s poznatky ze svých zahrani ních cest, leckdy se zmínil (zcela skromn ) o své literární innosti a o svých sportovních aktivitách. Odpovídal na naše dotazy. Vše bylo velmi milé a srde né.

Na leccos si pamatuji dosud. Vypráv l nám epizodu z Alžíru. Vstoupil tam do holi ské

provozovny a cht l se dát oholit. P istoupil k n mu holi – vysoký mohutný ernoch, stále se usmívající. Když slyšel zákazníkovo p ání, zeptal se: „P ejete se dát oholit jako chlap nebo jako baba?“ Pan profesor, aniž v d l, v em spo ívá mezi nabízenými zp soby rozdíl, a necht l se projevit jako zbab lec, odpov d l: „Jako chlap“. ernoch uznale p ikývl, vytáhl z pochvy velikou b itvu a za al ji brousit o emen. P i broušení se stále díval na zákazníka a usmíval se. Ob as broušení p erušil a olíznutím b itvy se p esv d oval o tom, jak je ostrá. Když usoudil, že její ostrost je dosta ující, str il si ji mezi rty a tak se p ibližoval k zákazníkovi; p i tom se mra il. Pan profesor za al mít strach. Když byl ernoch u Žáka, b itvu vytáhl ze rt , za al se op t usmívat, p idržel si Žáka za jeho nos a zcela nenamydleného ho tou b itvou oholil. Poté mu oholenou tvá vydezinfikoval kvalitní toaletní

63

vodou. Pan profesor nám k tomu dodal, že tak bezbolestné a rychlé oholení již nikdy v život nezažil.

Pamatuji se i na Žák v výklad o n kterých zákonitostech literární p edlohy pro filmový scéná i n kterých jiných literárních útvar . Zd raz oval, že zajímavost textu zvyšuje taková situace, kdy tená (divák) je chyt ejší nežli jednající osoby, protože mu autor zám rn poskytl informace, které jsou zatím jednajícím osobám nedostupné. Tato situace m že být zdrojem zvýšení nap tí, komi nosti apod. Obdobn je d ležité, aby osoba, jejíž akce na konci rozuzlí celý d j, nebyla tená i (divákovi) zcela neznámá a objevila se již - by t eba jen jako epizodní-na za átku díla.

Jsem si v dom toho, že by možná poslucha i nyn jších škol tv r ího psaní pokládali tyto informace za naivní a samoz ejmé, že by je patrn up esnili, poopravili nebo doplnili desítkami jiných, ale uvažte, že tehdy p ed tém sedmdesáti léty jsme je právem pokládali za zajímavé.

Pan profesor Žák rozum l sportu a zejména atletice. Sám ve svém mládí dosahoval jako b žec sprinter slušných as . Tento jeho zájem o atletiku je ostatn patrný i v jeho literárních dílech i ve fil-mech, jež byly vytvo eny podle jeho literárních p edloh.

V dob protektorátu zejména po atentátu na Heydricha bylo spole enské klima mimo ádn tísnivé. Denn byly uve ej ovány vyhlášky s desítkami jmen eských vlastenc popravených za schvalování atentátu. Nacistický útlak se stup oval i v i st edním školám; proslulé je v tomto sm ru ád ní nacistického školního inspektora Wernera. I naši školu poctil n kolikrát svou návšt vou. P i inspekci k i el a nadával ve t ídách, na chodbách, v editeln i ve sbo-rovn .

Pom rn málo je známé, že od období Heydrichiády (tj. od kv tna 1942) až do konce války bylo student m st edních škol a jejich profesor m na ízeno na za átku každé vyu ovací hodiny povstat a pozdravit se nacistickým pozdravem (vzty ením pravé paže). Profeso i i žáci to odbývali všelijak, ale p ece jen – by ledabyle – zdravili. Pan profesor Žák byl jedinou výjimkou, ten nacisticky nezdravil nikdy a nevyžadoval to ani od žák , když do t ídy na za átku vyu ovací hodny vstoupil.

State nosti pana profesora se obdivuji dodnes. V zájmu objektivnosti však dodávám, že skute né mín ní všech kantor i žák o okupantech bylo jednotné a jednozna n nep átelské. Ovzduší v celé škole i za nesvobody bylo paradoxn zcela svobodné.

64

Nemohu se nezmínit ani o tom, že pan profesor Žák se asto dostával do asové tísn , zejména když byl povinen v krátkém termínu dodat nakladateli korekturu n které ze svých knih. Up ímn nám to na za átku své vyu ovací hodiny vysv tlil a požádal nás, abychom se v novali svým zájm m a p íliš nerušili. My jsme to vždy p ivítali s pochopením. Po asovém odstupu i p i celkové sympatii ke svému oblíbenému u iteli tento – by i výjime ný a nep íliš astý exces – p ízniv nehodnotím.

O vzájemných vztazích mezi jednotlivými profesory naší školy jsme my žáci toho moc nev d li. V d li jsme však, že blízké p átelství vzniklo mezi profesorem Žákem a profesorem Františkem Soukupem, který u il eštinu a n m inu, a že to bylo p átelství dlouholeté. František Soukup byl podstatn menší postavy než Žák. To bylo p í inou jejich p ezdívky – Žákovi jsme íkali Velké pivo a Soukupovi Malé pivo. Tyto p ezdívky jsme však používali jenom tehdy, když jsme hovo ili o obou jako o dvojici. Samostatnou p ezdívku žádný z nich nem l, což lze hodnotit jako projev studentského uznání jejich kvalit. I František Soukup byl vynikající pedagog. I on byl literárn inný.

V dob mých studií na jarom ském gymnáziu vydali profeso i Žák a Soukup (Soukup pod pseudonymem Sup) humoristický román „Hv zdy nad Roupkovem“, kritizující vtipn spole enské prost edí v Jarom i. O abiturientských setkáních po skon ení války jsme si ob as promítli i jejich detektivku, kterou amatérsky nato ili v okolí Jarom e a v Ratibo icích.

Po skon ení války se každý z nich politicky orientoval jinak. Jaroslav Žák se p iklonil k národním socialist m a František Soukup ke komunist m. Zda se rozešli také jako p átelé, nevím.

Jaroslav Žák zažil po roce 1948 mnoho ústrk . P ed asn zem el v roce 1960. Profesora Františka Soukupa jsem pozd ji potkával v sedmdesátých létech v Hradci Králové, kde p sobil jako docent na pedagogické fakult a kde se mu za jeho levicové názory „ odvd ili“ vylou ením z KS a potížemi v zam stnání. Zem el v roce 1994. Zú astnil jsem se posledního rozlou ení s ním v ob adní síni v Kuklenách.

Mo Ja

jseŠti

na jselokz tédloPro

Bretzvsta

povyd

o Jchopodo z tne

ešho

A j

na

oje

armila

em avn

Troem vkalityéto

ouháošel

ezniv.Štiaanice

znaldané

JarosovemmocBan

ituluvím.

štinádiny

á: „P

OP

prv

a Ku

V robyla

ici. OJedn

oji névystoy, alešikm

ána koleZa ci. avnie JoA tala pé knVysvslavm pcné nské

u své. P eká . y p ipKdyProsA tRAV

vní

u ov

oce 1a pOba nou é náoupae z

minyneviem mas nZe cká sefo

ady, profeihy Kv tle

vu Žprob

eté Štié vo

kvapíka

pravyž msím Tto jeVDU

set

vá-Lí

1938primrod

sámat nstal

y vykid lam ana to

ŠtiAn

ov-Jauž j

esoraKonení

Žákovhla

ty avn

ojens

pil malo svuje.

jeTuree v

U NE

tkán

íha o

8 v dmánk

i e use stí, koli

a jskraa. I za pao náiavnka.

aromjakoa Žáec s

k pvi, k

a mopolnice bské

m všse, ž

ednoeckoše,

EP E

ní s

ová

dobkou u ili.vrakdeik scem ovazlaté

ak zmás náice V B

m , sekáka starýprvnkteroobili

ní pbyl ppoz

šak že sv

u vyo.“ „T

co EHL

s J.

vygym

. acím e jsmchods údl vojé kulmizeáklad

tamBrezn

náškund– D

ých ímu ou vzacepekáp eszice,

ještvým

yvolaTak t

jseLÉDN

Žák

hlášmná

zme bd ndivemják, laté

el ve dní am tnici pš novdánkDlou

asse

vydae. Párny s kop, i

jedm nej

al k tedy

em cNUT

65

kem

šení ázia

z hlabydlena zam stvysbrejvrat

autatehdp elový doka, jshého. etká

alo PPan

v pe kcht

dnoujstar

tabuy íkecht

TELN

5

m

mobv B

avní eli. Ma áttát. Ssoký jli kytech

a odsy jožili omosemo F

ání Peda

proPliešky je

l po

u. Mrším

uli, oej Tula

NÉH

bilizaBans

ulMustku tS mí

taky mi

h nedst heštnáš

ov. ješterdu

je agogofesošovi

en skozna

M l nm žák

optaureckzmínO P

ace ské

lice sela této írnýmk, jai p ipdaleova ve

š náb

t vu –

zagickéor bcíchkok.at m

nás nk m

l se ko.“ nit ANA

mi pk jsepadaké vla naedlabyte

íc zkz je

znamé mbyl jh u Zda

místo

na zm sv

vlíd

o sA PR

poskoem aly nvojena ná

a jek do

kopreho

menmuze

jmenZv

a v to s b

zemil,

dn ,

svýchROF

oky dos

na nnskéádražen o vag

rn latepr

nánoum: novávoletomtboha

pis.jak

co n

h vFESO

si pud ž

m é budží v úzkogonu

a, kdrve n

o v„P

án vna.“to matou

. Onse

nejlí

vzpoORA

proti žádnzvládovyHronokoleu. C

dyž jnedá

v broed

velite“ O

m st his

n, latna n

íp um

mínkA ŽÁ

mnnéhoáštníy. nskéejkaílová

jsemávno

ožu eMnielem

Odtud by

storii

tinánaše

mím

káchÁKA.

o í.

é a, á

m o

e -

m d yl i,

, e

m.

h

66

A jedna vzpomínka navíc, kterou nám zaslal JUDr. Alois Ková s následujícím dodatkem:

lánek Jána Krivosse byl otišt n v roce 1968 v Pam tnici

50. výro ia Hodžovho št. reálného gymnázia v Lipt. Mikuláši (Zostavil: Ladislav Paška. Lektoroval: Univ. prof. dr. Milan Pišút, DrSc., a prof. Julius Lenko). Lenko na reálném gymnáziu v Liptovském Mikuláši kdysi u il a byl znám také jako básník. Reálné gymnázium bylo založeno 16. 2.1919.

Pam tnica je dostupná v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze. Toto muzeum uspo ádalo v roce 2007 p i p íležitosti 70. výro í prvního vydání knihy Jaroslava Žáka „ Študáci a kanto i“ výstavu, na které byly ve ejnosti poprvé p edstaveny fotografie, archiválie a další p edm ty z poz stalosti Jaroslava Žáka. Návšt vníky výstavy seznámila podrobn ji se životem a dílem prof. Jaroslava Žáka i brožura Mgr. Magdalény Šustové „Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše. Pedagog a spisovatel Jaroslav Žák“ (28 stran), obsahující i adu zajímavých fotografií.

Korekturu textu po jeho p evodu do po íta ové podoby provedla paní JUDr. Klementína Šurmanová, advokátka v Liptovském Mikuláši, která též s nevšední ochotou pátrala po dalších podkladech o p sobení Jaroslava Žáka na reálném gymnáziu Liptovském Mikuláši, kde u il latinu a francouzštinu od školního roku 1932/1933 až do školního roku 1935/1936 v etn . Ani s pomocí JUDr. Šurmanové se však nepoda ilo zjistit, jaké bylo povolání autora lánku Jána Krivosse a zda dosud žije. Protože byl ve školním roce 1935-1936 terciánem, maturoval z ejm v roce 1941 a narodil se patrn v létech 1920 až 1922. Nic bližšího o n m nevíme.

67

Spomienka na prof. Jaroslava Žáka

Ján Krivoss

Prišiel na Slovensko po iatkom 30. rokov, aby – ako sám napísal – infikoval naše svieže, neskazené mozgy bacilom latin iny. Vtedy u nás ešte nik nevedel o jeho literárnej tvorbe.

V tercii, to bolo v školskom roku 1935/36, nás za al zasväcova do tajov jazyka starých Rimanov. Mali sme ho radi. Bol vždy dobrej vôle a nikdy sa zbyto ne neroz u oval. Vedel si nájs zlatú strednú cestu medzi kamarátskym prístupom ku kolektívu mutujúcich pubertálnych šarvancov a medzi strohou kantorskou prísnos ou – a nie na úkor svojej autority.

Mal, pravdaže, zmysel pre humor. Spomínam si, že raz ktosi z nás namiesto správneho „possem“ povedal chybne „potessem“.

akujem, ja zostanem radšej tu, odvetil pán profesor s úsmevom. Od tých ias sme všetci vedeli správne asova nepravidelné sloveso possum, posse, potui …

Na jar, ke príroda, prebúdzajúca sa k novému životu, ostro kontrastovala s gramatickými pravidlami m tveho jazyka, zostúpil ob as z výšin svojej katedry, sadol si medzi nás a rozprával veselé príhody. Zvä ša zo sveta športu. Po úvali sme ho so zatajeným dychom.

Sám tiež športoval. Behával dookola po rozsiahlom školskom dvore. Na jeho vyblednutých teplákoch bolo vidno nie príliš skvelú finan nú situáciu stredoškolských profesorov. O tom svojom športovaní neskôr napísal: „Žactvo stálo opodál a p ihlíželo. Jsem p esv d en, že si p i tom íkali: Maj´ to ti kanto i divný záliby; jeden sbírá brouky, druhej zas b há jako blázen do kole ka.“

Práve tak sme si to mysleli. V kvarte na prvú hodinu latin iny už neprišiel. oskoro sme zistili,

že už nie vôbec v profesorskom zbore. A v XIX. ro nej správe sme potom ítali:

„Odišli: Jaroslav Žák, profesor § 70 PZ, na Št. s. reál. gymnázium

v Jarom i.“ O rok neskôr sa vo výklade Klimešovho kníhkupectva objavila

drobná knižo ka: Jaroslav Žák, Študáci a kanto i. Šla skuto ne „na dra ku“, podobne ako neskôr „Škola základ života“ a „Cesta

68

do hlubin študákovy duše“. Bodaj by nie, ve tieto knižky študentského humoru erpali neraz práve z prostredia mikulášskeho gymnázia. Profesori majúci menej zmyslu pre humor a obávajúci sa, „aby es stavu neutrpela“, h adeli iste so zmiešanými pocitmi na náhly záchvat ítaniachtivosti mikulášskych gymnazistov. A ke boli niektoré Žákove diela sfilmované, nebolo v mikulášskych kinách vo ných miest.

Na jar roku 1938, pred sokolským zletom, sa konali IV. stredoškolské hry. Mikulášska študujúca mládež sa za bujarého revu navagónovala a viezla do Prahy. Ubytovali nás na Malej Strane v Nerudovej reálke na Novodvorskej ulici. Domorodí študenti pozerali s údivom na vpád prišelcov do ich „boudy“ a šepkali si: „N jací Poláci!“

Údiv bol potom na našej strane. To bolo totiž v dvadsiatom roku trvania spolo nej, vtedy už ohrozenej republiky!

Na druhý de pochodovali tisíce študentov hore Pet ínom ku Strahovskému štadiónu. Bolo sparno a predava i freda – o bola obdoba dnešného nanuku – mali dobré zárobky. V drevených šatniach, pripominajúcich tak trochu zariadenia na spolo né ustajnenie, sme sa vyzliekali do ervených trenírok a bielych tri iek, diev atá mali tmavomodré trenírky a žlté blúzky. Medzi týmito šat ami boli zoradiská. Na tom našom vyliezol na akýsi „kance “ nejaký profesor-usporiadate , na rukáve páska, pred ústami mikrofón. Otvoril ústa, no beda! Amplión nefungoval. Pánu profesorovi navreli žily na spánkoch, na ele mu vystúpili kropaje potu. Na prekri anie stoviek rozbujnených študentov treba ma dobrý hlasový fond, no tento pán ho zrejme mal. Trvalo síce dlho, kým sme pobadali, že sa ktosi snaží kri a ešte hlasnejšie než my, a ešte dlhšie, kým sme pochopili, o od nás vlastne chce; no kým sta il celkom zachrípnu , podarilo sa mu zoradi nás, tuším, do desa stupov. Pán profesor si š astne odfúkol a utrel zarosené elo.

A vtedy sa to stalo! Pred nastúpeným šíkom mikulášskych študentov sa objavila

vysoká atletická postava. Široké plecia, pružný krok športovca. Pretiahnutá tvár s vysokým elom, úspešne bojujúcim s vlasovým porastom. Na nose okuliare.

Žák! Žák je tu! A bolo po ažko dosiahnutej formácii! Neš astný usporiadate

skákal na svojom lešení, zúfalo gestikuloval a jeho hlas sa menil v chr anie. No pre nás prestal existova . Všetci sme sa zh kli okolo Jaroslava Žáka, ktorý prišiel navštívi študentov zo svojho bývalého pôsobiska.

69

Každý mu chcel potrias ruku. „Pán profesor! Náš pán profesor!“ Nevnímali sme, že odkia si zaznel rezký pochod, že hlavnou

ulicou zoradiska za ínajú pochodova zástupy študenstva k bráne borcov a že sa blíži chví a, ke aj študenti Hodžovho štátneho realného gymnázia v Liptovskom Mikuláši sa v lenia do pä desiattisícového prúdu študentov, aby vpochodovali na štadión k slavnostnému nástupu pred prezidenta republiky. Dlho trvalo, kým sme si uvedomili, že medzitým za al fungova aj amplión, že zúfalý muž zalamuje rukami a úpenlivo volá:

„Pane kolego! Proboha vás prosím! Pane kolego!“ Profesor Žák sa rozpa ite za ervenal a dal sa na ústup. Šlo

to ažko, musel potrias ešte pár desiatok rúk. Usporiadate nás opä zoradil, otrel si spotené elo, zátylok a bez alších incidentov nás v lenil do mohutného sprievodu.

Neprešiel ani rok a obe asti našej republiky boli hermeticky oddelené hranicou, stráženou mužmi v sivomodrých uniformách s hákovým krížom na prilbách. No po oslobodení r. 1945 sme sa opä stretávali s menom Jaroslava Žáka. Ob as sa objavila nová knižka humoru a satiry, astejšie sme jeho meno ítali na stránkach humoristických asopisov. A vždy v a ne sme siahli do knižnice za tou útlou, ohmatanou, nenáro nou knižo kou, ktorá nás vracala do veselých študentských ias.

Až raz… Cestoval som kamsi a vo vlaku som si kúpil rôzne asopisy.

Naraz zbadám zas jednu satirku od Jaroslava Žáka. Neverím svojim o iam! Verše, humor je to jeho, žákovský. Ale stojí tam napísané:

JAROSLAV ŽÁK 1906-1960. A ten druhý letopo et znamenal, že náš pán profesor už nežije!

Vzpomínky všech pam tník naleznete na audio i video nahrávce na p iloženém DVD.

70

Zda ilá konference o spisovateli a pedagogovi Jaroslavu Žákovi v Jarom i

J. Uhlí

lánek do Náchodského deníku,

pond lí 27. 9. 2010, . 225, s.8, 6 barev. obr.

Jarom / V pátek 24. zá í 2010 uspo ádalo Gymnázium a SOŠ

v Jarom i ve spolupráci s M stským muzeem v Jarom i a Pedagogickým muzeem Jana Amose Komenského v Praze zajímavou, pozoruhodnou a velmi zda ilou konferenci k 50. výro í úmrtí J. Žáka s názvem JAROSLAV ŽÁK (1906-1960), spisovatel, noviná , pedagog a spole ensky angažovaný lov k. Na zdaru konference se p edevším podíleli eštiná ky školy v ele s iniciátorkou a hlavní organizátorkou profesorkou magistrou Evou Stejskalovou, pedagogové a studenti školy, kte í hostili i p ítomné p ednášející a pam tníky J. Žáka. Konference se konala v ozvu ené aule školy s videem a plátnem, kde bylo instalováno asi 20 panel výstavy Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze s názvem Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše o J. Žákovi z roku 2007.

Celou konferenci od 8:30 do 16:20 hodin moderovala profesorka gymnázia Mgr. Kamila K ížová, která v úvodu p ivítala hosty, mezi nimiž nechyb l doktor Ji í Nosek, gestor školství Královéhradeckého kraje, a starosta m sta Jarom e Ing. Ji í Klepsa, kte í pop áli jarom skému gymnáziu i konferenci zdar. V auditoriu zasedly i další významné osobnosti, nap . za Univerzitu Hradec Králové v decký tajemník doktor Ond ej Tikovský, univerzitní profesor Vladimír Wolf, Mgr. Lydia Baštecká, editelka Státního okresního archivu Náchod, PhDr. Vlastimil Havlík, editel Textilního muzea eská Skalice, náchodský spisovatel Mgr. Aleš Fetters s chotí, vedoucí odboru školství a kultury M Ú Jarom Mgr. Kv ta Simonová, akademický malí Ji í Škopek, exsenátor Miloslav Müller, za vydavatele Žákových knih doktor Zden k Vaší ek z Prahy a za Pedagogické muzeum J. A. Komenského histori ka magistra Magdaléna Šustová, autorka knižní studie, moderátorka dokumentárního filmu Rebel z recese Jaroslav Žák, který byl promítnut po zahájení. P ítomni byli samoz ejm p ednášející, pam tníci i studenti

71

3. a 4. ro níku gymnázia a po etná jarom ská ve ejnost. Dopoledne byla aula zapln na do posledního míste ka, i na galerii, odpoledne ady poslucha pro ídly.

Program byl rozložen do ty uzav ených blok . Dva prob hly dopoledne a dva odpoledne. O životních osudech Jaroslava Žáka, profesora latiny, francouzštiny a angli tiny Reálného gymnázia v Jarom i v letech 1936-1946, pojednala Mgr. M. Šustová. Hovo ila velmi podrobn o dalších Žákových osudech a opírala se p itom o nov získanou korespondenci. Stru nou rekapitulaci své ro níkové práce o Jaroslavu Žákovi s promítáním dokument p edvedla studentka 4. ro níku jarom ského pedagogického lycea A. Šimková. Po p es-távce následovala scénka šestice studentek Škola J. Žáka o ima dnešních student .

Vyvrcholením dopoledního programu pak byly vzpomínky 15 pam tník , které p edstavovala a uvád la magistra Eva Stejskalová. Velmi zaujaly reminiscence na Jaroslava Žáka v podání docenta MUDr. Ji ího Ková e, CSc., z Léka ské fakulty Hradec Králové, a jeho bratra JUDr. Aloise Ková e z Krajského soudu Hradec Králové, RNDr. Miloslava Vejlupka z Prahy a manžel Ing. Vladimíra a Mgr. Jarmily Ko varových z Pardubic. N které vzpomínky budou také otišt ny v p ipravovaném almanachu.

Blok uzav elo vystoupení doktora Zde ka Vaší ka, zástupce vydavatele a autora doslovu k novému vydání Žákovy satiry Konec starých as v zastoupení nakladatel M. Mašínové a P. Onufera, kte í se však pro nemoc omluvili. Od 12.00 do 13.15 hodin byla polední p estávka. Škola zajistila odvoz ú inkujících do restaurace Corrado a zp t.

P ekrásnou, prostornou, sv tlou a zmodernizovanou budovou gymnázia od suterénu až k v ži provedl zájemce zástupce editele Mgr. Karel Hübner. S malým zpožd ním pokra oval odpolední program. Mgr. P. Šimek p ednesl p ísp vek Jarom ské hospody v románech J. Žáka s fotodokumentací.

Zajímavé a dopl ující pojednání Postoj J. Žáka k Únoru 1948 s odkazy na novinové lánky Žákovy ve Svobodném slov p edložila Mgr. L. Popélyová, profesorka jarom ského gymnázia. V podání studenta zazn ly i úryvky ze Žákovy prózy Konec starých as . J. Uhlí , len Obce spisovatel , uvedl komplexn a encyklopedicky

koncipovanou rozpravu Jaroslav Žák a Jarom . Po p estávce se uskute nilo kulturní vystoupení klarinetistky a klarinetisty

72

za doprovodu klavíru, kte í sklidili zasloužený potlesk, stejn jako studentská dvojice se vzpomínkou profesora Fr. erného, jarom ského rodáka, na prof. J. Žáka. PhDr. Pavel Mertlík, vedoucí Odd lení kultury Krajského ú adu Královéhradeckého kraje, zdokumentoval výstavu o J. Žákovi v M stském muzeu v Jarom i v lét 1989.

Konferenci zakon ily Mgr. K. K ížová a hlavní organizátorka a iniciátorka Mgr. Eva Stejskalová a pod kovaly všem spolupracov-ník m. Je vcelku logické, že tato konference se konala práv na jaro-m ském gymnáziu. Vždy zde za tv r ího desetiletí (1936-1946) profesor Jaroslav Žák dozrál v uznávaného spisovatele, humoristu i satirika. Zde vytvo il svá nejlepší díla ze st edoškolského života, zde mnohý literární typ profesora, studenta, jejich návyky i e – studentský slang – našly živý pravzor ve zdech jarom ské alma mater. Zbývá pod kovat všem, kte í se zasloužili o zdar této ve ejné literární konference, p ipravované víc než rok. T šíme se na knižní vydání sborníku z této konference, o n mž budeme ve ejnost informovat.

PhDr. Ji í Uhlí , v Jarom i dne 25. zá í 2010

73

Já jsem ŽÁK, profesor

J. Trefilová

lánek do Jarom ského a josefovského zpravodaje, listopad 2010, s. 6

Tak n jak se mohl p edstavit v roce 1936 tehdejšímu editeli jarom ského gymnázia nový len sboru. Žák bylo jméno, profesor povolání.

Letos na konci srpna uplynulo 50 let od p ed asného úmrtí tohoto muže, který v nelehkých letech 1936 – 1946 vzd lával a vychovával gymnazisty v Jarom i.

A tak se v kabinet humanitních v d naší školy zrodil nápad p ihlásit se k této významné osobnosti, jejíž jméno zdobí d jiny gymnázia, a uspo ádat konferenci o Jaroslavu Žákovi.

Hlavní organizátorkou celé akce se stala paní Eva Stejskalová. Kontaktovala pam tníky, sezvala hosty, informovala jarom skou ve ejnost. Na ní ležela nejv tší tíha zodpov dnosti. Po ad moderovala kolegyn K ížová, o techniku – projekci, ozvu ení apod. – se jako vždy spolehliv postarali kolegové Šimek a Bohá . Celou akci podpo il editel školy pan doktor Glos.

Jaroslav Žák je v pov domí široké ve ejnosti p edevším autorem veselých knížek ze studentského života, podle nichž nato il režisér Martin Fri stejn zábavné firmy Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. Tento obraz je však velice zúžený a zkreslený. Vždy Jaroslav Žák napsal mnoho knih, v nichž se humor snoubí s tvrdou politickou satirou. Obzvlášt pak po válce, kdy zanechal u itelské profese, neustále ve ejn prezentoval své názory a psal do novin, p edevším do Svobodného slova. Pat í k t m nemnohým intelektuál m, kte í pochopili rychle, kam sm uje vývoj v naší zemi po roce 1945, a varovali p ed ním. Sv d í o tom teprve v poslední dob vydané knížky Konec starých as a Na úsvit nové doby a rovn ž ada Žákových lánk ve Svobodném slov z let 1947 a 1948. Moje kolegyn Lenka

Popélyová je vyhledala ve v decké knihovn a z jejich kopií vytvo ila panel, který lze zhlédnout u nás ve škole.

Konference se konala v pátek 24. zá í, ale protože p ísp vky do Zpravodaje se p ijímají do 20. dne v m síci, píšu o ní až v listo-padovém ísle na stran 6.

74

Abych se p iznala, m la jsem z celé akce nemalý strach. Bude zájem? Bude po etné publikum? Jak to p ijmou studenti? Zd sí se pojmu „konference“ a eknou si – to bude nuda!? A co pam tníci – lidé kolem 80 let v ku? Jak se budou chovat – zvlášt v kontaktu s mládeží? Budou um t hovo it, podat své vzpomínky?

A jak to dopadlo? Bylo to úžasné, d stojné, neo ekávan krásné. Studenti 3. a 4. ro ník pozorní, p ekvapení pestrou náplní konference (film, referát, dramatické vystoupení, vzpomínky pam tník ) a p ekvapení i informacemi o Jaroslavu Žákovi, o nichž nem li tušení. Pam tníci v obdivuhodné kondici, milí a p ív tiví, s pam tí, jež vyrážela dech. Krásn a emocionáln vypráv li své zážitky s profesorem Žákem. Všechny dámy p iznávaly, jak se jim líbil – vysoký, urostlý, zdatný muž se sportovní minulostí. O p estávkách, když jsem dámy a pány vozila na ob d nebo s nimi popíjela kávu, vzpomínali na mladá léta ve škole, citovali všechno možné, recitovali celé pasáže z Máje, n mecky Heidenröslein! M la jsem co d lat, abych s nimi držela krok, a to jen díky tomu, že mám vystudovanou práv eštinu a n m inu.

Byl to náro ný den. Zajímavý a velmi krásný.

75

Konference o ima žák

Nikol Jan íková, studentka 3. ro níku pedagogického lycea

Konference? Další beseda v aule, šust ní pytlík od sva in, ulití se z nep íjemných hodin matematiky a p íjemné posezení s p áteli, kde si sd líme nejnov jší zážitky a drby. Jaroslav Žák? Nic takového! Tento elegán s krásnou ch zí nás okouzlil už od první minuty. Jak je možné, že jsme se o takovéto osobnosti naší školy dozv d li n co více až te ? Ano, všichni víme, že napsal knihy Cesta do hlubin študákovy duše a Študáci a kanto i, které byly pozd ji zfilmovány a jejichž humor nás dote baví. Ale co Konec starých as a Na úsvit nové doby? Jak to, že v tšin z nás to nic ne íká? My, študáci jarom ského gymnázia, bychom se m li styd t za nev domosti o kantorovi, na kterého bychom m li být pyšní. Proto d kujeme našim u itel m, kte í uspo ádali tuto konferenci a poskytli nám nové zážitky, nové v domosti, nová témata, nad kterými se m žeme p ed spaním zamýšlet.

K lepšímu poznání rebelantské osoby Jaroslava Žáka nám jist pomohl film Magdalény Šustové Rebel z recese Jaroslav Žák. Dozv d li jsme se p edevším jeho životní osudy. Ovšem to, jaký opravdu byl, nám mohli zprost edkovat jen pam tníci, kte í Jaroslava Žáka potkávali nejen jako svého u itele za katedrou, ale také jako kamaráda. Zatímco d v ata obdivovala jeho spanilou ch zi a dlouhé nohy, chlapc m pomáhal s latinou. Tato beseda byla tou nejhez í a nejmilejší ástí konference. Všichni bychom cht li poslouchat další a další vzpomínky. Zdá se nám, jako by uteklo už spousty vody, ale p i pohledu na tyto nesmírn iperné lidi, kte í nám s chutí vypráv jí, jaký byl Jaroslav Žák, jaká byla tehdejší doba, jací byli lidé, by se mohlo zdát, jako by to bylo práv dnes.

Zajímavou a vtipnou se nám zdála být prezentace pana Pavla Šimka na téma Jarom ské hospody v románech Jaroslava Žáka. Marn jsem pátrala v pam ti, kde že stojí ty restaurace ze starých fotografií a jak je možné, že d ív jich tu bylo na každém rohu p t a te si m žeme tak jít sednout k Modré hv zd , na které je p kný leda tak název a to, že tam mají jukebox. Pro tu nejsou tytéž hospody, které

76

by inspirovaly nás, nové mladé talenty spisovatelského um ní stejn , jako inspirovaly Jaroslava Žáka.

Jsou i v dnešní dob takoví u itelé, jako byl tento neskute ný muž, kterého by si p ál osobn poznat kdekdo z nás? Existují dnes takovéto osobnosti, které se perou za sv j názor a v ostatních nechají hluboké zamyšlení a v srdci jistý šrám? Doufám, že ano a že tento dojem nesdílím jen já. Vždy kde bychom byli bez Žák a našich kantor , díky nimž jsme op t o zážitky a v domosti bohatší!

77

P ítomní pam tníci

Mgr. Emílie Fassati – maturitní ro ník 1948, u itelka Ing. Ji í Frynta – maturitní ro ník 1948 V nceslava Hynková – maturitní ro ník 1947, v sekund (1938)

odešla ze Sudet z Gymnázia v Rumburku do Jarom e, v roce 1943 v kvint p ešla na Obchodní akademii v Hradci Králové, kde odmaturovala

Ing. Vladimír Ko vara – maturitní ro ník 1946, na Reálném gym-

náziu v Jarom i studoval v prim až kvart (1937 – 1941), pokra oval na Gymnáziu a St ední pr myslové škole chemicko-technologické ve Dvo e Králové, totáln nasazen, maturitu skládal na Gymnáziu ve Dvo e Králové – textilní chemik-výzkumný pracovník, vyso-koškolský pedagog, publicista

PhMr. Jarmila Ko varová-Vla ihová

– mat. ro ník 1946, do primy nastoupila roku 1938 na Reálném gymnáziu v Trutnov , zbytek primy a sekundu absolvovala na Reálném gymnáziu v Úpici, tercii až sep-timu na Reálném gymnáziu v Jarom i (1940 – 1945), maturovala na Reálném gymnáziu v Trutnov – lékárnice

78

JUDr. Alois Ková – maturitní ro ník 1945, ve škol. roce 1937/1938 nastoupil jako primán do Reál-ného gymnázia v Trutnov , koncem íjna 1938 zahájil jako sekundán svá studia na Reálném gymnáziu v Úpici, po jeho zrušení nastoupil 1. února 1941 do Jaro-m e, r. 1944 dokon il septimu, totáln nasazen, po skon ení války pokra oval ve studiu na Reálném gymnáziu Jarom i ve zkrácené oktáv

– soudce Krajského soudu v Hradci Králové, dosud inný

Doc. MUDr. Ji í Ková , CSc.

– maturitní ro ník 1946, na Reálné gymnázium do Trutnova nastoupil dne 1. zá í 1938, ke 30. zá í pokra oval na reálném gymnáziu v Úpici, po jeho zrušení od roku 1941 studoval na Reálném gymnáziu v Jarom i, v roce 1944 totáln nasazen, po válce nastoupil do Reálného gymnázia v Trutnov , kde složil maturitní zkoušku

– chirurg, p ednosta chirurgie v Pardubicích

Jarmila Ku ová-Líha ová – maturitní ro ník 1947

– u itelka j a Hv na ZŠ v Josefov a v ZUŠ Jarom

Ing. Miloslav Kudrna, CSc.

– maturitní ro ník 1941, do kvarty studoval na Gymnáziu v Benešov , v letech 1936 – 1941 byl studentem Reálného gymnázia v Jarom i – inženýr chemie, výzkumný pracovník, publicista

79

Alena Nepilá-Koubová – maturitní ro ník 1945, od sekundy (1937) studovala na Reálném gymnáziu v Trutnov , v roce 1938 krátce na Reálném gymnáziu v Úpici, do tercie nastoupila do Reálného gymnázia v Jarom i, v sext p estoupila do Obchodní školy v Náchod (1942 – 1944), totáln nasazena, roku 1945 maturovala na Reálném gymnáziu v Jarom i – fará ka eskoslovenské církve husitské

Miroslava Prokšová Jarmila Tomsová-Šádová

– maturitní ro ník 1947, absolventka Reál-ného gymnázia v Jarom i fará ka eskoslovenské církve husitské

RNDr. Miroslav Vejlupek – studentem Reálného gymnázia v Jarom i od primy do septimy 1947, v roce 1948 absolvoval gymnázium v Praze

Marie Veselková-Semerádová

– maturitní ro ník 1948

Josef Veselka – maturitní ro ník 1948

80

Vzhledem k vývoji situace, která vedla k odchodu student na Reálné gymnázium v Jarom i, uvádíme pro její dokreslení citace z dopis bratr Ji ího a Aloise Ková ových.

J. Ková „...na Reálné gymnázium do Trutnova jsem nastoupil dne

1. zá í 1938, ke 30. zá í, tj po jednom m síci v trutnovské prim , po záboru Sudet n meckými fašisty, jsme se p emístili po n kolika týdnech do Úpice do nové budovy Na Lánech, kterou nám úpi tí radní poskytli velkoryse k užívání… Do Úpice jsem chodil ze Stolína u erveného Kostelce p šky 10 km tam a 10 km zpátky p i jakémkoli po así. Železnice do Úpice nevede, autobusy byly na d evoplyn, nespolehlivé a drahé…

Reálné gymnázium v Úpici bylo k našemu žalu ke dni 31. ledna 1941 zrušeno a my jsme mohli už za n kolik dní nastoupit do Reálného gymnázia v Jarom i, díky laskavostí jarom ských radních a celého profesorského sboru v etn pana editele Stanislava Štrupa. Za celou dobu pobytu v Jarom i jsem nepocítil žádné projevy diskriminace od jarom ských profesor nebo student .

Nevýhodou bylo dojížd ní vlakem v p epln ných, nevytopených a tmavých vagonech, ve kterých se nesm lo svítit, protože bylo p ísn na ízené zatemn ní… P ijížd li jsme d lnickým vlakem brzy ráno, školník nás zahnal do sklepa, kde se nás tém 250 student tísnilo pod nízkým stropem, kde byly trubky úst edního topení… ve t ídách se nesm lo svítit…

Koncem listopadu 1944 jsem narukoval k Technische Nothilfe, což byla n mecká vojensky organizovaná pracovní organizace vedená fašistickými d stojníky, v tšinou od SS nebo od státní policie. Odklízeli jsme trosky po náletech a mrtvé. M li jsme i no ní šichty trvající celých 12 hodin. Bylo mn tehdy 16 let, dom jsem m l daleko a ani bych nemohl jet, protože vlakem se tehdy nesm lo jet dál než 75 km… Poda ilo se mi odtamtud utéci v druhé polovin dubna 1945. Skrýval jsem se potom u svého d dy poblíže Police nad Metují.

Po osvobození jsem nastoupil do obnoveného Reálného gymnázia v Trutnov , které jsme si nejd íve museli po N mcích uklidit (byl v n m n mecký vojenský lazaret). Maturoval jsem 26. 5. 1946…“

A.

do gyP ein

do

na a psevežáoktpa

na od a palevys

Kov

Reámnáedtímnnos

sek

Reápo jetotostudkemtávyt il i

Reá20.

po záe asv d

vá „…válnéáziumm, st, jskundKonálnéednáo ujdiu

m kvay jsmjá, dPo álnékv

áv rautod en

ve šého m v než sem

dy Rencemém gáníchalo v Jaarty

me bdo Tsko

ém tna

re nnom

ní…“

školngym

d sp e

v eáln

m íjgymnh m„be

aroma doyli v

Techn engym194

ných mn “

ním mnáledkeložíjnu

néhojna náziezi

ezprim i.

o Javšichniscní dmná45 dzko

ka

rocázia ku zážené 19

o gym193

iu v jehozornŠlo

aromhni toche Ndruhéziu do 1ouškaždý

ce v T

ábor Re

938 mnáz38 jÚpi

o veních o asm eotálnNothé sv

Ja15. ách,

ým

193Trutnru Seálnchozia vjsemici.

edenstu

i o jsen nhilfe.v toaromzá í, jeji

gym

81

37/19novSudeé g

odil v Ná

m zaKe ím a

uden300m n

nasa

ové m i í 19chž mná

938 . K

et zrgymnasi

áchoahájdni a Rnt “ 0 stuasto

azen

válkve

945. náp

áziem

jseKe 3rušennázipo

od . jil ja31. eálna

udenoupili, z t

ky jse z

Mapl nm,

em 30. no aum dob

ako

ledným umo

nt . l 1. toho

sme zkrácturit

nebyjsm

nastzá

a p ezah

bu

sekdna

gymožnilJá úno

o á

pocenéa n

yla sme

toupí 1emíshájilodvou

kund194

mnázo njsem

ora 1ást z

kraé oám tanoobd

pil j938 st no vu a

dán 41 bziem

nám m by1941z nás

ovaoktábyla

ovendržel

ako by

no dov Úpiaž t

svábylo m v J

poyl v 1… s, k

ali veáv a prna celi m

priylo o Úpici sí tý

á stzruš

Jarokraté dNamníž j

e stv d

romientrámatu

imántoto

picesvouýdn

tudiašeno

omova

dobmístojsem

tudiudobinutaálnuritn

n o

e. u

a o i

at

o m

u

a ,

ní

82

P ednášející:

PhDr. Pavel Mertlík – vedoucí odd lení kultury Krajského ú adu Královéhradeckého kraje, v letech 1979 – 1989 editel M stského muzea v Jarom i

Mgr. Lenka Popélyová – u itelka spole enských v d a n meckého

jazyka na Gymnáziu a SOŠ v Jarom i Adéla Šimková – studentka 4. ro níku pedagogického lycea

Gymnázia a SOŠ v Jarom i Mgr. Pavel Šimek – u itel chemie a biologie na Gymnáziu

a SOŠ v Jarom i Mgr. Magdaléna Šustová – autorka brožury Cesta do hlubin študákovy

a kantorovy duše a filmového dokumentu Rebel z recese J. Žák, histori ka Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze

PhDr. Mgr. Ji í Uhlí – emeritní st edoškolský pedagog, ádný len

Obce spisovatel , len Klubu autor literatury faktu, regionální a literární historik, bohemista a onomastik, bibliograf, od roku 1955 publikoval 1982 prací, autor 17 knih, spoluautor desítek dalších knih a 11 vydání st edoškolských u ebnic eského jazyka

83

PhDr. Zden k Vaší ek – absolvent FF UK, p sobil v muzeích a archivech, roku 1972 byl odsouzen na t i roky za podvracení republiky, pat í k prvním signatá m Charty 77 – od roku 1981 žil v zahrani í, kde p sobil na univerzitách v ím , Cambridgi, Bochumi a Pa íži, v devadesátých letech p ednášel na univerzitách v Praze a Brn – je laureátem Ceny Revolver Revue za rok 2000 – autor doslovu k Žákov knize „Konec starých as “

84

Hosté:

Mgr. Lydia Baštecká – editelka Státního okresního archivu v Náchod

Mgr. Aleš Fetters – spisovatel, publicista, apkolog, emeritní

st edoškolský pedagog, polistopadový editel Gymnázia v Náchod a školní inspektor

PhDr. Vlastimil Havlík, PhD.

– editel Muzea textilu a Muzea B. N mcové v eské Skalici, publicista

Mgr. Lenka Jaklová – publicistka a rozhlasová dokumentaristka, editorka a autorka ady publikací a knižních rozhovor (nap . Socha m se netleská, rozhovor se socha em Vladimírem Preclíkem, nakl. Galery 2006, 2007; Iva Bittová, monografie zp va ky a houslistky Ivy Bittové, nakl. Academia 2002 aj.)

Ing. Ji í Klepsa – starosta m sta Jarom (od 2005 dosud) PhDr. Olga Mertlíková – editelka M stského muzea v Jarom i

(od 1990 dosud) PhDr. Bc. Ji í Nosek – len rady Krajského ú adu Královéhradec-

kého kraje a gestor pro oblast školství a kultury

Bc. Ivana Novotná – Studijní a v decká knihovna v Hradci Krá-

lové Mgr. Kv ta Simonová – vedoucí odboru školství, kultury a t lový-

chovy M stského ú adu v Jarom i Ji í Škopek – akademický malí v Jarom i, grafik,

pedagog

85

PhDr. Ond ej Tikovský, PhD.

– tajemník Univerzity Hradec Králové, historik

Ji í Šolc – profesor jarom ského gymnázia v letech 1945 – 1947, u itel t lesné výchovy a zem pisu

Prof. PhDr. Vladimír Wolf – historik, redaktor, autor ady sborník

a publikací, autor historických expozic, iniciátor archeologických výzkum

– d kan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové v letech 1999 - 2005

O

Hla

Re

Sp

Pr

rga

avní

ealiz

poluo

vo

ani

í org

za n

orga

dní

zac

gani

ní tým

aniz

slov

ce

izáto

m

záto

vo

ko

orka

i

nfe

a ko

ere

nfer

Eva

KarJitkPavškoJanúprt ídkon

Olgv Jgog

Kamu itnitna S

nce

renc

a Ste

rel ka Tvel oly na ravada 4nfere

ga aromgické

milatelkaních SOŠ

86

e:

ce

ejsk

GlosTrefil

Šim

Vosa 4. L ence

Mem i é mu

a Ka ev dv Ja

6

kalov

s, Ková,

mek

sáhlo

pede, pr

ertlíka

uzeu

ížoveskéd a varom

vá –

K. H, Ka–

ová

dagoováz

ová Magum J

vá –ého výtva

m i

u it

Hübnamila

edit

–

ogiczení

zagdaléJ. A.

– mjazyarné

elka

ner, a Kel,

u

kéhoí hos

a éna Kom

modeyka é výc

a

Lenížovzást

itelk

o lyst ,

M sŠus

men

erováa lichov

nka vá, Mtupc

ka,

yceaob e

stskéstov

nské

ání teravy n

PoMilošce a

p e

– erstv

é mvá zaho v

konaturyna G

pélyš Boa u

edtis

p ípvení

muza P

v Pra

nferey, huymn

yováohá

itelé

ková

pravaí

zeumPedaaze

enceumanáziu

á, , é

á

a

m -

e, -u

Ku

„Škt íd

ultur

Školada 4

rní v

a J. Ž. L

vysto

Žáka

oup

a o i

pení

ima

dne

Evas pa litna

ešníc– PRaov

a SamteraGym

ch stPetrameš

vá, A

87

Stejstníktury

mnáz

tudea BušováAdéla

7

skaloky, , dziu a

ent “uchtá, Ma Šim

ová u

jin a SO

“ ová,

Martinmko

– itelkum

OŠ v

, Štna Dvá

mka

ní v Jar

pánDusi

odee

a výrom

nka ilová

rováeskéhýtvar

i

Macá, T

ání ho rné

choverez

besja

výc

vá, Aza Š

sedyzykahovy

AliceŠafá

y a y

e -

88

etba ukázek z knih Jaroslava Žáka Zden k Ryba – student oktávy

Hudební vystoupení Veronika Dvorská, studentka 2. L, Pavlína Havlová a Zden k Ryba z oktávy

89

„Vzpomínka na prof. F. erného“ Zde ka Horá ková z kvarty, Zden k Ryba z oktávy a Jitka Trefilová

90

Foto a video dokumentace

Kate ina Berkovcová – studentka oktávy, fotografie Miloš Bohá – u itel, videozáznam konference Radek Malý – student 4. A, fotografie Jind ich Polák – publicista a fotograf Technické zabezpe ení

Martin Havel – zvuka Pavel Šimek – u itel, obsluha dataprojektoru, záznam

prezentací, autor fotomontáží Josef Vencl – zvuka Tvorba DVD

Pavel Šimek – uspo ádání foto, audio a video dokumentace

Sponzo i konference a almanachu

M Ú v Jarom i M stské muzeum v Jarom i Gymnázium a SOŠ v Jarom i

Tisk

Tiskárna – Tisk AS, s.r.o., Jarom

91

Redak ní rada almanachu:

Karel Glos Eva Stejskalová Ji í Uhlí Jana Vosáhlová

92

93

Redak ní epilog

Posláním almanachu JAROSLAV ŽÁK (1906 - 1960) je splatit

dluh nejslavn jšímu pedagogovi jarom ského gymnázia, který byl už za první a druhé republiky i nacistické okupace fenoménem p er stající hranice malom sta, jež se na celé desetiletí stalo jeho druhým domovem. Zde dozrál ve spisovatele širokého tematického záb ru s vysokým morálním kreditem, jenž se projevil tím, že obstál za dvou totalitních režim . Sborník nov osv tluje nejen jeho p sobení v Jarom i 1936 - 1946, ale p edevším jeho poúnorový odkaz eské humoristické literatu e p er stající v b itkou politickou satiru na kolabo-rantské nacistické i komunistické praktiky.

Almanach p edznamenávají dv stat , a to p edmluva editele jarom ského gymnázia a SOŠ RNDr. Karla Glose, který pln podpo il skute n š astný iniciativní návrh hlavní organizátorky konference a odpov dné redaktorky tohoto almanachu Mgr. Evy Stejskalové, autorky Edi ního prologu. P ínos sborníku lze spat ovat v p ísp vcích p ednášejících. Jsou zde stat zam ující se na Žákovo p sobení po odchodu z Jarom e do Prahy, na jeho obavy z hroutící se demokracie po roce 1945 i neblahé d sledky jeho state ného zápasu o záchranu demokracie t sn p ed Únorem a po Únoru 1948 (pozoruhodné p ísp vky M. Šustové a L. Popélyové). Další okruh se týká pobytu a p sobení J. Žáka p ímo v našem m st (A. Šimková, P. Šimek, J. Uhlí ) a tento oddíl uzavírá sta reflektující druhý život J. Žáka na ojedin lé výstav o n m v lét 1989 v jarom ském muzeu (P. Mertlík).

Další okruh tvo í n které dodané vzpomínky pam tník , v tšinou jarom ských žák J. Žáka (J. Ková , A. Ková , J. Ku ová). Ohlasu na uskute n nou konferenci se v nují dva už publikované p ísp vky (podrobný referát J. Uhlí e a hodnocení J. Trefilové) a lánek studentky školy (N. Jan íková). Záv r publikace tvo í pod kování ú inkujícím (E. Stejskalová) a Redak ní epilog (J. Uhlí ).

Unikátní p ílohu našeho sborníku tvo í pozoruhodné DVD s fotografiemi, s videonahrávkou celé konference a zvukovým záznamem besedy s 15 pam tníky. Tento audiovizuální nosi totiž umož uje vracet se k nezapomenutelným chvílím jarom ské konference o J. Žákovi (P. Šimek).

94

Sborník i samotná literární konference jsou také dokladem vzorové týmové práce pedagog i student Gymnázia a SOŠ v Jarom i. Almanach jist ud lá radost mnohým tená m. Škoda, že m že vyjít jen v omezeném nákladu 120 výtisk . Záv rem zbývá pod kovat i tiskárn Tisk AS, s.r.o., v Jarom i za odvedenou kvalitní tiskárenskou práci.

PhDr. Ji í Uhlí , redaktor a korektor almanachu. V Jarom i v ned li 14. listopadu 2010

ISBN 978-80-903131-8-7

ISBN 978-80-903131-8-7