TOP2016

Výsledky soutěže

Odpovědnáfirma

Magazín

edicePro

ByznysvydáváEconom

ia,a.s.Sam

ostatněneprodejné

Poradenská společnostse snaží profesionalizovatneziskový sektor.

KPMG učí neziskovkyMosty pro AfrikuFirmy vymýšlejí přitažlivějšíCSR aktivity, do nichž zapojujízaměstnance i veřejnost.

Výsledky TOP Odpovědná firma 2016

Advokátní kancelář Hajduk & PartnersKinstellar, advokátní kancelářMoracell

strategie roku

Allen & Overy ČRAsekolBamboolik

ZOD Brniště

TOP Odpovědná malá firma 2016cena společnosti Plzeňský Prazdroj

Cena pro malou firmuza dlouhodobý přínos CSR v ČR

Allen & Overy ČR

Vysvětlivky: Výsledky ukazují systém certifikací (tedy nikoliv pořadí), které obdržela – v úrovni bronzová, stříbrná či zlatá –každá společnost, jež úspěšně prošla hodnocením. Tučně je označen držitel strategie, resp. projektu roku = vítěz kategorie.V menších, tematických kategoriích byl nad rámec certifikací vybrán „projekt roku“.

Cena veřejnosti vydavatelství Economia

Bamboolik

TOP Odpovědná firma 2016

Odpovědný leader 2016

Jan Žůrekřídící partner (2010–2016) KPMG Česká republika

SPeciální KateGorie

TOP Odpovědná velká firma 2016

AccentureDirect Parcel Distribution CZPlzeňský PrazdrojSkupina ČEZVodafone Czech Republic

KPMG ČesKá rePuBliKastrategie roku

Československá obchodní bankaMicrosoftNestlé ČeskoPwC Česká republika

E.ON Česká republikaGlaxoSmithKlineHeineken Česká republikaPivovary StaropramenSkanskaSodexo Pass ČRTesco Stores ČRVeolia Česká republika

PROBYZNYS 3

MAGAZÍN PROBYZNYS – PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN, 24. 10. 2016. Ředitel speciálních projektů Petr Orálek • Art director Jan Vyhnánek •Vedoucí redakce speciálních projektů Jan Záluský (jan.zalusky@economia.cz) • Editor Tomáš Wehle • Grafika Soňa Žertová, Michal Vocel • Marketinga eventy Pavel Volčík (pavel.volcik@economia.cz) • Inzerce Jakub Novotný (jakub.novotny@economia.cz) • Adresa redakce Pernerova 673/47, 186 00Praha 8 • Tisk Europrint • Samostatně neprodejné • www.probyznys.info

Tomáš Wehleeditor speciálních projektů

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

čas od času se stane, že někdo udělá něco slušnéhonebo čestného, aniž by z toho měl prospěch. Jen tak,pro dobrý pocit, že to tak má být. Třeba ve sportu. Teni-sta přizná, že jím zahraný míček byl v autu, volejbalistanezapře dotek sítě nebo fotbalista gól rukou, když „to“rozhodčí nevidí. Takové fair play, čestné jednání, na-štěstí nezůstává výsadou sportu, ale prostupuje i jinousférou lidského konání, kde také často o výsledku spo-lurozhoduje síla a tah na bránu – byznysem.Férovost v podnikání k sobě přitahuje i další „ušlech-tilé“ postoje, jakými jsou třeba odpovědnost nebo udr-žitelnost. A tak třeba poradenské společnosti nabízíbezplatnou právní pomoc neziskovým organizacím a li-dem v těžké životní situaci, kteří si právníka nemohoudovolit. Jinde dbají o princip rovných příležitostí, a takumožňují lidem práci z domova, na částečný úvazeknebo podporují pracující rodiče. Myslí na životní pro-středí a snaží se snižovat spotřebu papíru, produkci od-padu či emise v důsledku služebních cest.Společensky odpovědné firmy získávají snáze dlouho-dobou důvěru zaměstnanců, zákazníků i veřejnosti.Mají lepší přístup ke kapitálu a promyšlená strategiejim umožňuje inovace a růst. A právě takové firmy a je-jich nejrůznější projekty sleduje cena TOP Odpovědnáfirma platformy Byznys pro společnost. Oceňuje firmy,které se dlouhodobě a strategicky věnují rozvoji společ-nosti, snižování dopadu na životní prostředí a přinášejíinovativní řešení. Kompletní výsledky najdete na vnitř-ních obálkách tohoto magazínu.Pozoruhodný je příběh stavební firmy Hochtief, kterástaví lávky a mosty přes řeky v chudých afrických ze-mích. KPMG zase pořádá kurzy sociálního podnikánípro studenty, organizuje dobrovolnické dny a zasazujese o transparentní podnikání. Anebo každý měsíc pro-mítá zaměstnancům a jejich blízkým dokumentárnífilm týkající se celospolečenského nebo environmentál-ního problému. Více se dočtete na stranách 8–11.

Přeji vám dobré čtení.

4 TémaČeské firmy si uvědomují, žedo svých CSR aktivit mohou zapojitveřejnost i zaměstnance a pomáhatdobré věci. A tak třeba vyvíjejíaplikace pro chytré telefony.

24 TémaLidé uvnitř firem musí myšlenkyspolečenské odpovědnosti přijmoutza své a mít o ně zájem pro svůjdobrý pocit.

22 TrendyPodíváme-li se na globální mapufirem, které jsou lídry ve svémoboru, jsou to zároveň většinoutaké společnosti výrazně viditelnéna poli odpovědnosti.

Úhly pohleduDopad na životní prostředí můžemít třeba chytré parkování.Zkracuje hledání volného místa,což snižuje spotřebu paliva a emisía firmě šetří peníze. V čem se firměvyplatí chovat se ekologicky?

18

16 Rozhovor„Každý má nárok na to, aby se s nímjednalo férově a rovnocenně,“říká Sari Brodyová, manažerkapro globální diverzitu a inkluzive společnosti Ikea.

12 ReportážZemědělsko-potravinářská firmaZOD Brniště získala oceněníTOP Odpovědnámalá firma. JejíPodralský nadační fond přispívámimo jiné ke vzdělávání dětí.

8 RozhovorPoradenská společnost KPMG,TOP Odpovědná velká firma2016, se pomocí školení snažíprofesionalizovat neziskovéorganizace.

OBSAH EDITORIAL

4 PROBYZNYS

TÉMA

FOTO: PHILIPP WEBER

Stavějí mosty, běhajípro postižené. CSRprojekty se zpestřují

Jen posílat peníze na charitu už je z módy. České firmy siuvědomují, že jejich CSR aktivity mohou být daleko kreativnější,zábavnější a přitažlivější. Že do hravých kampaní mohou zapojitveřejnost i zaměstnance a pomáhat dobré věci. A tak firmy vyvíjejíaplikace, stavějí lávky a nakupují pomůcky postiženým.

PROBYZNYS 5

Zuzana Keményová

Mnohé africké děti se každé ráno při cestědo školy brodí přes řeky a potoky po kluz-kých kamenech nebo přelézají poloroz-padlé lávky. Nejenže je to zdržuje v cestě,ale riskují tím i své životy. Stavební firmaHochtief se rozhodla, že Afričanům ces-tu ulehčí. Už čtvrtým rokem spolupracujes neziskovou organizací Bridges to Prospe-rity (B2P), která staví lávky a mosty přespotoky a řeky v chudých afrických státech.Každý rok tak za společnost vyráží mezi-národní desetičlenný tým do středoafric-ké Rwandy stavět bezpečné přechody řektam, kde je místní lidé překonávají po ka-menech nebo spadlých stromech.Organizace B2P vytipuje oblast a koncernHochtief ve spolupráci s místními poboč-kami vybere tým zaměstnanců a zaplatíveškeré náklady. Český Hochtief se při-dal vloni. Jedním z dobrovolníků, kteřído Rwandy vyrazili stavět, byl i osmadva-cetiletý Matěj Bůžek, který má ve společ-

nosti na starosti dopravní stavby na dálniciD3.„O Rwandě jsem se dozvěděl z našeho fi-remního časopisu. Vyplnil jsem přihlášku,poslal motivační dopis a pak mě vybralido desetičlenného mezinárodního týmu,“říká Bůžek.

Africké děti bavily omalovánkyTěsně před odletem se v něm mísily adrena-lin a nejistota z toho, co ho v Africe potká.„Ten pocit bych přirovnal k adrenalinové-mu sportu. Něco jako když jedete rychlena lyžích a užíváte si to, ale víte, že kdyžuděláte chybu, nemusí to dobře dopad-nout,“ popisuje Bůžek. Ve Rwandě strávilcelkem 16 dní. Vstávalo se okolo šesté ránoa na stavbu se odjíždělo před sedmou ho-dinou. Tým pracoval zhruba do pěti do od-poledne, od pondělí do soboty. „Po příjezduna místo ubytování jsme hráli s místnímidětmi různé hry a sportovali. Například

Hochtief

Staví mosty v afrických zemích. Nechávájim i své know-how

Společensky prospěšný projekt 2016

FOTO: PHILIPP WEBER

TÉMA

6 PROBYZNYS

Společensky prospěšný projekt 2016

fotografie z polaroidu nebo nafukovací ba-lonky pro ně byly ohromný hit. Milovalytaké fotbalové míče, fotbalové dresy neboomalovánky,“ vzpomíná Bůžek. Často sitaké povídali s místními o české a africkékultuře.

Staví se bez těžké technikyNa stavbě mostu dělali prý všichni všechno.„Jeden den člověk pracoval na zásypech,další den třeba na mostovce. Jednotlivéúkoly jsme si v našem týmu točili mezi se-bou. Všechny práce ale probíhaly bez po-moci mechanizace,“ upozorňuje Bůžek, kte-rý bydlel zhruba kilometr od místa stavbyv pokoji po třech lidech, kde jediným vyba-vením byly postele a moskytiéry.„Obyvatelé vesnice, kde jsme bydleli, věděli,proč tam jsme, a také jsme jim dávali práci.Takže v naší vesnici nás vítali a brali velmivřele. Když jsme vyjeli mimo, většina lidími přišla neutrální, ale také jsem měl občaspocit, že se na nás místní dívají ve smyslu,odjeďte, nechceme vaši pomoc‘. Každopád-ně všude, kde jsme byli, nás provázely všu-dypřítomné mávající děti,“ popisuje Bůžek.Přínos projektu mostů ve Rwandě není jenv tom, že vznikne lávka. Především tamzůstávají desítky proškolených místníchlidí s expertizou na stavbu a design podob-ných projektů. Jinými slovy, zůstává tamknow-how, jak mosty stavět, a to je pro Af-ričany velmi cenné. Proto bude Hochtiefv projektu pokračovat i v dalších letech.

FOTO: PHILIPP WEBER

Se zajímavým nápadem, jak přimět Čechy sportovata ještě tím přispět na dobrou věc, přišla také SkupinaČEZ. Vyvinula aplikaci pro chytré telefony EPP Pomáhejpohybem, kterou si může kdokoliv stáhnout do svéhotelefonu.„Prostě se přihlásíte, zadáte výšku, hmotnost, pohlavía věk, údaje, které jsou nutné ke správnémuměření,a můžete vyběhnout,“ popisuje Adriana Semorádová,koordinátorka projektů Nadace ČEZ.Každý kilometr, který lidé uběhnou, ujedou na kole,na lyžích nebo třeba odbruslí, přetaví aplikace do bodů,jimiž přispívají na projekt vybraný z nabídky přímov aplikaci.„Nepřispíváte tak penězi, ale vlastním potem: čím víc sidáte do těla, tím víc získáte pro projekt bodů. V momen-tě, kdy s ostatními sportovci bodovou hranici naplníte,přispěje Nadace ČEZ předem stanovenou částkou,“dodává Semorádová.Aplikace zároveň funguje jako standardní sports tracker,takže dobrovolníci mají pořád po ruce statistiku svýchaktivit. Přehled o uběhnutých či ujetých kilometrech,o době trvání aktivity, tempu, spálených kaloriícha nasbíraných bodech se pak zobrazuje na displeji přímoběhem sportování.Aplikace EPP Pomáhej pohybem funguje od loňskéhoroku a stáhlo si ji přes 234 tisíc lidí. Podpořeno bylo díkyní už 368 projektů za více než 26 milionů korun, mezinimi například pomoc autistům, seniorům, vybaveníknihovny, rekonstrukce dětských hřišť nebo pomoczvířecím útulkům.

Nadace ČEZLidé pomáhají pohybem

FOTO: ČEZ

PROBYZNYS 7

Potkala je vážná nemoc nebo těžký úraz. Přesto senevzdali a navzdory handicapu chtějí sportovat. Řeč jeo projektu Nezastavitelní, celkem osmi českých a třechslovenských handicapovaných. Vybrala je odborná ko-mise v čele se známým paralympionikem Jiřím Ježkem.Handicapovaní se tak dočkají vysněných pomůcek, jakojsou handbiky, tedy kola poháněná rukama, monoski,na nichž se dá lyžovat jen s jednou nohou, nebo třebasledge běžky, tedy běžky se sedátkem.Projekt Nezastavitelní značky Birell navazuje na dvěúspěšné kampaně s názvem Birell jízda, díky kterýmzískalo 14 handicapovaných kola a handbiky za více nežmilion korun. Akce spočívá v tom, že kdokoliv z veřej-nosti může projít nebo projet velkou nafukovací bránous logem projektu. Za každý průchod bránou posílá Birellna konto Nezastavitelní pět korun. Brána stála po celémČesku a Slovensku na místech, kde lidé tráví volný čas,například na stezkách nebo sportovištích. Celkem seuž podařilo vybrat téměř milion korun. Do Nezastavi-telných se tak může zapojit každý, kdo chce pohybempomoci handicapovaným, aby se vrátili do aktivníhoživota.„Chcememotivovat lidi, aby svůj volný čas trávili aktiv-ně. Každý, kdo se vydal k bráně Nezastavitelných, po-mohl hned dvakrát. Jednak sobě tím, že sportuje, a také11 Nezastavitelným, kteří neměli v životě takové štěstí,“říká manažerka značky Birell Veronika Hořáková.

BirellBrána Nezastavitelných

FOTO: SAB MILLER

Kosmetická firma L’Oréal si vybrala onkologicky nemoc-né děti, kterým pomáhá prostřednictvím Nadačníhofondu Pink Bubble (růžová bublina). Pro pacienty pořádájednou v roce celodenní program v rámci L’Oréal CitizenDay, což je dobrovolnický program pro zaměstnance.Mimo jiné předala nadačnímu fondu a nemocným dětemmnoho dárků a uspořádala pro ně zábavní a vzdělávacíaktivity.Nadační fond Pink Bubble vznikl v roce 2012 a název jeinspirovaný takzvanoumeditací růžové bubliny. „Ta říká,že když má člověk velké přání, stačí prý si představit svůjsen tak, jako by byl už splněný. Potom je třeba ,zabalit‘tuto představu do pomyslné růžové bubliny a odeslat jido vesmíru. Až nastane správná chvíle, bublina se prývrátí i se splněným snem,“ říká ředitelka fonduMartinaŠmuková. Dodává, že pacienty dokáže povzbudit, kdyžse mohou na něco těšit, mít představu, že se přánívyplní.Fondu se už podařilo rozdělit mladým lidem s rakovinoupřibližně pět milionů korun. Ať už v podobě splněnýchpřání, nebo formou terapeutické zahrady, kterou fondvybudoval v pražské Fakultní nemocnici v Motole.

L’OréalRůžová bublina pomáhá

FOTO: L‘ORÉAL

GRATULUJEMEODPOVĚDNÝMFIRMÁM!

DĚKUJEME VŠEMPARTNERŮMZA PODPORUUDRŽITELNÉHOPODNIKÁNÍ V ČR

WWW.TOPODPOVEDNAFIRMA.CZ

Záštita: Úřad vlády ČR, Poslanecká sněmovnaPČR, Senát PČR, ministr pro lidská práva,rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier,Zastoupení Evropské komise v ČR,Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslua obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj,Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Partneři: Plzeňský Prazdroj, ČSOB, GSK,Microsoft, Skupina ČEZ, Tchibo Praha,Tetra Pak Česká republika

Hlavní mediální partner: Economia

Mediální partneři: Hospodářské noviny,Aktuálně.cz, DeadLineMedia, Neovlivni.cz,Týdeník Echo, MarketingSalesMedia, Faktor S

INZERCE

ROZHOVOR

8 PRO BYZNYS

Učíme neziskovkyfungovat efektivnějiPoradenská společnost KPMG se pomocí školení snaží profesionalizovatneziskové organizace. Auditoři, daňoví a další poradci jim pomáhají zefektivnitproces řízení, aby měly větší kapacitu na věnování se dobročinnosti. Vedletoho KPMG pořádá kurzy sociálního podnikání pro studenty, organizujedobrovolnické dny a zasazuje se o transparentní podnikání. V soutěži TOPOdpovědná firma 2016 získala cenu za strategii roku.

Ráno si v práci koupíte snídani z chráně-né pekárny a posilněni vyrazíte na kolena schůzku s klientem. Po návratu si u šál-ku kávy z fair trade automatu připravítepodklady na školení pro neziskovou orga-nizaci a večer s kolegy společně zhlédnetedokumentární film o ochraně životníhoprostředí. Hádáte-li, že jde o popis dnev nějakém „sluníčkovém“ start-upu, jstena omylu. Řeč je o poradenské firmě KPMG,která letos v soutěži TOP Odpovědná firmazískala titul Strategie roku v kategorii Vel-ká firma.„V posledních letech se posouváme od cha-ritativních sbírek více k udržitelnosti a pro-jektům společenské odpovědnosti, kteréjsou přínosné jak našemu okolí, tak firměsamotné,“ říká Ivana Pokorná, vedoucí CSRoddělení KPMG Česká republika.Karel Růžička, partner KPMG odpovědnýza společenskou odpovědnost, k tomu do-dává: „Pomáháme hlavně tím, co umímenejlépe – tedy našimi službami. Soustřeďu-jeme se přitom hlavně na projekty, do kte-rých můžeme zapojit co nejvíce zaměstnan-ců.“

Na jaká témata se zaměřujete v oblasti CSR?

Karel Růžička: Máme několik základníchpilířů, na nichž stojí naše strategie: jed-náme eticky a transparentně; staráme se

o naše zaměstnance; pomáháme tím, coumíme; podnikáme zeleně a vedeme pří-kladem.Ivana Pokorná: Snažíme se především pro-fesionalizovat neziskový sektor pomocímentoringových programů. Naši auditoři,daňoví a další poradci pomáhají nezisko-vým organizacím zefektivnit proces říze-ní, tak aby měly větší kapacitu věnovat setomu, proč jsou tady – tedy dělat dobro.

Jak taková školení probíhají?

K. R.: Naší vlajkovou lodí je projekt Rokspolečně, krok dopředu. Základem je sérieškolení pro zástupce neziskového sektoru,v rámci kterých získávají znalosti z oblastiauditu, účetnictví, daní či interních proce-sů. Naši mentoři si díky tomu zase osvojujíprezentační a školicí dovednosti. V dalšífázi vybírají zaměstnanci KPMG jednu ne-ziskovou organizaci, s níž navážeme ročnípartnerství. Podporujeme ji jak finančně,tak i odbornou pomocí ve formě poraden-ských služeb, mentoringu a nastavováníprocesů.

Kolik lidí už absolvovalo vaše mentoringovéprogramy?

I. P.: V rámci projektu Rok společně, krokdopředu našimi školeními projde na 250zástupců neziskového sektoru ročně.

Jana Niedermeierová

TOP Odpovědná velká firma 2016 – Strategie roku

» Studentia absolventijsou pro násdůležitá cílováskupina,která je velmiotevřená vůčispojení byznysua pomocidruhým. «

PRO BYZNYS 9

Ivana Pokornávedoucí CSR oddělení, KPMGČeská republika

V KPMG má na starosti přípravu,rozvoj a zavádění strategiíspolečenské odpovědnosti.

V minulosti působila v oblastiCSR a komunikace v T-Mobilu,Accenture a IBM.

Vystudovala managementa komunikaci na Vysoké školeekonomické v Praze.

Karel Růžičkapartner odpovědný za CSR,KPMG Česká republika

V KPMG pracuje už od roku1993, dnes jako partner auditu.

Zahraniční zkušenosti získalv USA, kde rok a půl pracovalv KPMG LLP Seattle.

Vystudoval Podnikatelskoufakultu na Vysokém učenítechnickém v Brně.

Loni jste také rozjeli nový projekt Škola odpo-vědného podnikání. Můžete ho přiblížit?

I. P.: Jde o program, který má za cíl šířit my-šlenku sociálního podnikání na vysokýchškolách. Studenti a absolventi jsou pro násdůležitá cílová skupina, která je velmi ote-vřená vůči spojení byznysu a pomoci dru-hým. V rámci Školy odpovědného podniká-ní jim nabízíme šest odborných školení, jakrozjet sociální podnik. Po jejich absolvová-ní mohou soutěžit o nejzajímavější podni-katelský záměr, který pomůžeme finančnípodporou a individuálními konzultacemirozjet.

Jak do CSR aktivit zapojujete zaměstnance?

I. P.: Jednou z možností jsou už zmíněnémentoringové programy. Naši zaměstnan-ci díky tomu získávají novou zajímavouzkušenost s neziskovým sektorem a záro-veň od organizace, jíž pomáhají, dostávajístrukturovanou zpětnou vazbu, kterou mo-hou použít v rámci svého ročního hodnoce-ní. Od našich zaměstnanců se také snažímesbírat tipy, jaké organizace nebo projektyby chtěli podpořit. Každý, kdo má nápadna nějakou dobročinnou akci, se může obrá-tit na svého CSR koordinátora. To jsou dob-rovolníci v jednotlivých odděleních, kteřífungují jako „spojky“ pro naše CSR oddě-lení a nosí nám podněty od zaměstnanců.

Naši pracovníci také mají možnost vybratmezi sebou peníze na dobročinný účel, kte-ré KPMG následně zdvojnásobí. Od roku2009 jim rovněž umožňujeme pravidelnědarovat krev přímo v našich prostorách.K. R.: Pořádáme také dobrovolnické dny,ať už v rámci celé firmy nebo jednotlivýchoddělení. Mezi zaměstnanci je to velmi ob-líbené, a dobročinné aktivity tak stále vícenahrazují různé společenské či sportovníakce. Do dobrovolnictví se přitom často za-pojují i celá oddělení.

Kolik procent zaměstnanců má o tyto aktivityzájem?

I. P.: Pravidelně se účastní zhruba 30 pro-cent lidí z firmy.

Měříte nějak dopady společensky odpovědnýchprojektů na vaši firmu?

K. R.: Každé dva roky v KPMG pořádámecelosvětový průzkum spokojenosti zaměst-nanců Global People Survey, ze kteréhoopakovaně vyplývá, že si naši zaměstnanciváží možnosti podílet se na společensky od-povědných aktivitách. Otázka ohledně spo-kojenosti se zapojením do CSR aktivit bývápravidelně jednou z nejlépe hodnocených.I. P.: Lidé v KPMG to často vnímají jako ur-čitou formu benefitu. Takovou třešničkou jepak naše neziskové kino. Každý měsíc pro-

FOTO: HN – TOMÁŠ TESAŘ

10 PRO BYZNYS

ROZHOVOR

mítáme dokumentární film, který se týkánějakého celospolečenského nebo environ-mentálního problému. Zaměstnanci se se-jdou po práci a mohou si přivést i své blízké.Zároveň zveme lidi z neziskového sektoru,kteří jsou odborníky na dané téma, takžezaměstnanci mají možnost doptat se na to,co je zajímá.

Péče o zaměstnance je jedním z pilířů vaší CSRstrategie. Jak se o ně staráte?

I. P.: Uvědomujeme si, že to, co prodáváme,mají naši zaměstnanci ve svých hlavách.Abychom ten produkt mohli rozvíjet, mu-síme o ně dobře pečovat. Potřebujeme, abys námi naši lidé zůstávali co nejdéle a neu-stále nabývali nové znalosti, které využijípři práci s klienty. Udržet je ve firmě se sna-žíme formou široké palety benefitů, od těchklasických, jako je možnost práce z domovači flexibilní pracovní doba, až po méně ob-vyklé, jako třeba lekce jógy a pilates na pra-covišti nebo masáže nevidomými maséry.K. R.: Snažíme se v maximální možné mířevycházet vstříc například ženám na mateř-ské dovolené. Často se k nám vracejí po vel-mi krátké době, v řádech měsíců. Nabízímejim zkrácené pracovní úvazky, dětský kou-tek, ale také možnost pracovat třeba jenna jednom projektu po omezenou dobu.I. P.: S tím souvisí i strategie diverzityv KPMG, kterou loni připravila pracovnískupina zaměstnanců. Vycházeli přitomz průzkumu spokojenosti Global PeopleSurvey, který odhalil, že právě na tomtotématu by pracovníci naší firmy chtěli za-pracovat.

Co konkrétně jste se rozhodli vylepšit?

I. P.: Pracovní skupina přišla se spoustoumožností, jak ulehčit maminkám po mateř-ské návrat do práce. Zavedli jsme „child-fri-endly“ zóny, kde mohou rodiče pracovati s dětmi, nebo třeba den volna navíc nadrámec zákona pro novopečené tatínky.

V pozicích partnerů máte zastoupeno 11,5 pro-centa žen a v řídicím orgánu společnosti 12,5 pro-centa. Je to podle vás dostatečné?

K. R.: U nás ve firmě neděláme rozdíly meziženami a muži. Základním kritériem propovýšení je, jestli ten člověk je šikovnýa odvádí svou práci kvalitně a precizně. Cel-kově nabíráme větší poměr žen než mužů,ovšem bohužel vzhledem k povaze a nároč-nosti naší práce, která vyžaduje mimo jinéčasté cestování za klienty, to mnohdy nevy-hovuje životnímu stylu žen. Jedním z důvo-dů, proč jich v těch nejvyšších pozicích nenítolik, je skutečnost, že si v průběhu kariéryzvolily jiný žebříček hodnot a upřednostni-ly rodinu.

FOTO: HN – TOMÁŠ TESAŘ

» To, co prodáváme, mají našizaměstnanci ve svých hlavách.Proto o ně musíme dobře pečovat. «

Vedle toho se angažujete také v boji proti korup-ci. Jak přispíváte ke zvyšování transparentnostičeského podnikatelského prostředí?

I. P.: Jsme třeba členy Koalice pro transpa-rentní podnikání, jejímž cílem je kultivovatpodnikatelské prostředí v Česku, a signa-táři Doporučení pro dodavatele veřejnýchzakázek, které podporuje transparentnějšízadávání veřejných zakázek a výběr do-davatele. V této oblasti se ale soustřeďu-jeme především dovnitř naší firmy. Máme

TOP Odpovědná velká firma 2016 – Strategie roku

PRO BYZNYS 11

poměrně robustní aparát, kterým vyhod-nocujeme, jestli můžeme přijmout danouzakázku, nebo zda nedochází k nějakémukonfliktu zájmů. Máme i mezinárodní hor-kou linku, na kterou může kdokoliv nahlá-sit, že se setkal s korupcí. Etické a trans-parentní jednání požadujeme i od našichdodavatelů, kteří musí dodržovat náš doda-vatelský kodex.

Jaké nároky musí vaši dodavatelé splňovat?

I. P.: Důležité je pro nás hlavně slušné cho-vání k zaměstnancům a šetrnost k životní-mu prostředí. Oceňujeme ale samozřejmě,i pokud se daná firma věnuje své komunitě.Do našeho dodavatelského řetězce se protosnažíme zapojit také různé neziskové or-ganizace. Je mezi nimi například sociálnípodnik Rozlet, který zaměstnává mladé lidiz dětských domovů, nebo třeba Dismas –kavárna bez předsudků, pomáhající lidems kriminální minulostí začlenit se zpětdo společnosti. Naši zaměstnanci si takémohou nechat na zakázku prát a žehlit svéoblečení sociální firmou Ironing Ladies,která dává příležitost ženám se znevýhod-něním na trhu práce. Vedle toho si každých14 dní mohou koupit snídani od chráně-né pekárny Letohrádek Vendula přímov KPMG. Navíc ve firmě máme i fair tradeautomat na kávu.

Jedním z pilířů vaší CSR strategie je „zelené“podnikání. Co to obnáší?

K. R.: Nejsme výrobní firma, a tak naše uh-líková stopa není tak významná. I tak se jiale snažíme snížit. K největšímu znečištěníživotního prostředí z naší strany dochází,když zaměstnanci odjedou ke klientůmv autech, taxících nebo odletí na nějakouzahraniční cestu. Snažíme se proto vy-užívat taxislužby, které mají alternativ-ní pohon, a motivovat zaměstnance, abyna schůzky jezdili metrem nebo na kole.Máme také elektroauto, které půjčujemedo všech poboček. Zároveň samozřejmě re-cyklujeme a snažíme se nepoužívat plasty.

Co plánujete v oblasti společenské odpovědnostipro rok 2017?

K. R.: V rámci projektu Rok společně, krokdopředu bychom se rádi zaměřili spíš na in-dividuální projekty než jen na jednu ne-ziskovou organizaci. Plánujeme také roz-šířit vzdělávání k sociálnímu podnikáníi na střední a základní školy. Zároveň chce-me do našich CSR aktivit zapojit ještě vět-ší množství zaměstnanců. Dělají to ze svévlastní vůle, takže pokud by se nám poda-řilo zaangažovat třeba 70 procent pracovní-ků, považoval bych to za obrovský úspěch.

DPD CZJak snižovat emisePoskytovatel zásilkových služeb DPD se v letošním roceúspěšně věnuje integraci nové strategie společenskéodpovědnosti pod názvem DrivingChange. Hlavnímcílem je být zodpovědným partnerem všem lidema firmám, se kterými spolupracuje, a podnikat s ohledemna společnost. DrivingChange je zároveň velkou výzvous konkrétními a měřitelnými cíli. Jedním z nich je sníženívyprodukovaných emisí. S tím souvisí i nejnovější projektna jejich kompenzaci, který je realizován přímo v Českérepublice.

Skupina ČEZEnergie pro budoucnostOdpovědnost a udržitelný rozvoj vnímá Skupina ČEZ jakonedílnou součást své firemní filozofie a také jako zdroj no-vých příležitostí pro firmu i pro celou společnost. V roce2016 představila strategii udržitelného rozvoje podnázvem Energie pro budoucnost, jejímž cílem je podpořitpodnikání vedené s ohledem na společenskou odpověd-nost a v souladu s ochranou životního prostředí. V zájmuvětší transparentnosti zavádí také nefinanční reporting.Dlouhodobě razí odpovědný přístup k zaměstnancům,zavedla nové firemní principy, nabízí flexibilní formypráce a podporuje sladění profesního a osobního života.Skupina ČEZ je také velkým podporovatelem a průkopní-kem elektromobility.

TOP Odpovědná velká firma 2016

Plzeňský PrazdrojOdpovědné pivoPlzeňský Prazdroj posouvá neustále dál spolupráci s part-nery z řad drobných podnikatelů v segmentu pohostin-ství a tradičního maloobchodu. V rámci rozvojových pro-gramů nabízí svým zákazníkům vzdělávání v oblasti péčeo pivo, školení personálu nebo marketingovou podporua zlepšování interiérového prostředí. Od roku 2014 se dorozvojových programů Plzeňského Prazdroje zapojilo užtéměř 9500 drobných podniků. Největší český producentpiva se věnuje také zvyšovaní povědomí o odpovědnékonzumaci alkoholu. V uplynulém roce svými programyna toto téma oslovil téměř 2,5 milionu dospělých. Nej-větší ohlas si získal projekt Respektuj 18, který se věnujeprevenci podávání alkoholu mladistvým.

12 PRO BYZNYS

TÉMA

Neobyčejná role„obyčejného“ družstvaZemědělsko-potravinářská firma ZOD Brniště získala už podruhéocenění TOP Odpovědná malá firma roku. Porota ocenila její Podralskýnadační fond, který přispívá ke vzdělávání dětí či propagaci památek.

Na kraji obce Brniště na Českolipsku stojímoderní budova, obklopená opečováva-nou zelení, vlastní zahradou a deseti dře-věnými plastikami. Ekocentrum, jak ten-to dům zemědělci z podniku ZOD Brništěpojmenovali, má za úkol nejen vzdělávatděti i dospělé a kultivovat jejich vztah kekrajině a půdě. Slouží rovněž jako relaxač-ní středisko, galerie nebo mateřský kluba každoročně také pořádá mnoho akcí proširokou veřejnost jak z řad místních oby-vatel, tak i návštěvníků kraje.

ZOD Brniště obhospodařuje více než dvaa půl tisíce hektarů půdy a chová stovkykusů skotu a statisíce krůt. Současní vět-šinoví akcionáři Petr Kubíček a Peter Skle-nár přišli do družstva v roce 2008. Oba siuvědomovali, že by měli svůj mikroregionPodralsko nejen využívat, ale také se sna-žit mu vracet něco zpět. A tak se v hnedv témže roce zrodila kromě finančních plá-nů i strategie společenské odpovědnosti.„Ještě v listopadu roku 2008 jsme založiliPodralský nadační fond ZOD. Základní vizí

Kristina Kadlas Blümelová

TOP Odpovědná malá firma

PRO BYZNYS 13

bylo podporovat tento region, i když jsemv té době ještě neuměl přesně definovat, jakby pomoc měla vypadat. Jen jsem věděl, žechceme něco dělat,“ vzpomíná Petr Kubí-ček.Začaly vznikat malé projekty, které všakbyly pro Podralsko přínosné. Fond podporo-val nejrůznější lokální spolky, pořádal akcepro místní i přespolní veřejnost, finančněpomáhal lidem, které postihla povodeň,a přispěl i na rekonstrukci kaple sv. Floriá-na v nedalekém Náhlově. Formální stvrzenítoho, že fond a jeho aktivity mají opravdusmysl, přišlo v roce 2011, kdy ZOD získalodvě ocenění za společenskou odpovědnost.Od této doby začal fond pracovat trochu ji-nak. Kromě jednorázových akcí postupněvznikaly i dlouhodobé projekty a zrodila setehdy rovněž myšlenka na výstavbu Eko-centra jako víceúčelové budovy pro veřej-nost. A jak si v ZOD řekli, tak udělali.

Ekocentrum jakomísto setkáváníEkocentrum vyrostlo před čtyřmi letyna místě, kde do té doby stála stará zchát-ralá administrativní budova bývaléhodružstva. Jde o středně velký jednopodlaž-ní dům, ve kterém je kromě několika admi-nistrativních místností všechno stavěnopro veřejnost. Jeho dominantou je místnostsloužící jako herna pro děti, ale také jako

prostor pro stálou výstavu. Návštěvníci sezde mohou dozvědět nejen místní reáliea něco z historie kraje, ale také interaktiv-ním způsobem získají informace o země-dělství a o tom, čím vším se zabývá brnišť-ské družstvo.„Je to paradox, ale mnohé děti, a to i dětiz okolních vesnic, nevědí, co to zemědělstvíje. Nikdy neviděly krávu a nevědí, kde sevzaly potraviny, které mají doma na stole,“říká ředitel Ekocentra Tomáš Vilím. Kroměprostoru s expozicí se v domě nachází i spo-lečenský sál, vybavený pro výuku a zábavu.Centrum zde pořádá přednášky s ekologic-kou či agrární tematikou pro školy, výstavy,relaxační večery, dílny a různé rukodělnékurzy, ale třeba i lekce jógy. Fungují tu takédva stálé kroužky a tzv. Baby klub, kterýje otevřený dvakrát v týdnu a slouží jakomísto setkávání maminek a dětí z blízkéhookolí.Kromě těchto „interiérových“ aktivit orga-nizuje nadační fond rovněž spoustu akcípod širým nebem. Z původně jednorázo-vých nápadů se postupně stala tradice,takže letos se konal už pátý ročník dožíneks průvodem zemědělské techniky nebo třetíročník půlmaratonu, kde startovalo téměřpět set běžců. Loni také odstartovala tra-dice svatomartinského jarmarku a krůtíchhodů v prostoru před Ekocentrem. Fonddále vybudoval naučnou Stezku hastrmanů,vedoucí přes zajímavá místa v okolí, a zhru-ba 30 kilometrů dlouhou jezdeckou trasu.Po ní se lidé mohou projet jak na vlastním,tak na půjčeném koni.

Fond učí a zároveň výuku podporujeSoučástí areálu Ekocentra je také výukovázahrada, na níž nyní kromě všemožnýchrostlin vyrůstá ze země i deset dřevěnýchsoch, vytvořených českými a německýmiřezbáři. Plastiky symbolizují slunce, zemii zvířata a budou součástí tematicky roz-dělených okruhů v zahradě. Postupně setak realizuje vize, která bude mít ve finálnípodobě velký výukový a zastřešený altán,cestičky, osvětlení i vodní prvky a vlastnístudnu.Zatím je v zahradě, která byla ještě před ne-dávnem zcela zarostlým brownfieldem, ně-kolik záhonů se zeleninou a bylinkami, nověvysazené stromky, houbová zahrádka a dře-věná cesta, vedoucí až na obecní pozemek,kterému se říká Lesní zátiší. A neříká se mutak pro nic za nic. Jde o malebný kout, kte-rý je zčásti obklopený lesem a zčásti je od-tud výhled do kopcovité krajiny Lužických

V hlavní místnosti Ekocentrav Brništi s instalovanouvýstavou se mohou děti nejenvzdělávat, ale také si hrát.

FOTO: JAN MUDRA

» Je to paradox,ale mnohéděti, a to i dětiz okolníchvesnic,nevědí, co tozemědělství je.Nikdy nevidělykrávu a nevědí,kde se vzalypotraviny, ježmají domana stole. «

14 PRO BYZNYS

TÉMA

hor, v němž se pořádají jak obecní akce, taki podniky Ekocentra.Příhodný reliéf tohoto zákoutí dal vznik-nout přírodnímu amfiteátru, kde se hrajedivadlo, pořádají koncerty a vrcholí v němi dožínky. Nedaleký travnatý plac je zasevhodný pro pořádání jurtových táborů proděti, a to nejen z regionu, ale i nedalekéhoněmeckého Neukirchu, s nímž fond spolu-pracuje. Když tábor skončí a děti zase odje-dou domů, získají jurty nové nájemníky. Za-čne totiž festival, který má každý rok trochujiný ústřední motiv, vždy se však nějakýmzpůsobem dotýká přírody. A lokální i repub-likové organizace, jež se festivalu účastní,mají ve stanech například přednášky.Kromě všech těchto kulturních akcí, mají-cích lidem zpříjemnit život, má nadace ještějeden cíl. Přitáhnout k zemědělství mladélidi. Proto spolupracuje se Střední školouhospodářskou a lesnickou ve Frýdlantu, kdepodporuje maturitní obory zemědělec-far-mář a agropodnikání. Studentům dávástipendium ve výši pět set korun měsíčněa následně i prospěchové odměny. Navícnabízí i studentské praxe, stáže a pracovníuplatnění v ZOD Brniště. V současné doběse domlouvá obdobná spolupráce i s odbor-ným učilištěm v České Lípě.

Budoucnost patří řemeslůmPodralský fond má také mnoho plánůdo budoucna. S Tomášem Vilímem jsme

1

FOTO: JAN MUDRA

TOP Odpovědná malá firma

FOTO: JAN MUDRA

FOTO: JAN MUDRA

Pohled na kostel svatého Mikuláše od jednéze zastávek naučné Stezky hastrmanů.

ZOD Brniště

■ Firma je známá předevšímjako největší chovatel krůta krocanů v Česku, kromě nichchová i holštýnský černostrakatýskot. Klíčovou součástí podni-kání je také rostlinná výrobazaměřená na produkci tržníchplodin a vlastních krmiv. Celkovědružstvo obdělává 2300 hazemědělské půdy, na níž pěstujepšenici, ječmen, žito či řepku.

■ Vedle zemědělské prvovýrobyrozšiřuje ZOD Brniště své aktivitydo oblasti zpracování krůtíhoi kuřecího masa, velkoobcho-du a maloobchodu převážněs drůbežímmasem amasnýmispecialitami. Zpracování masaa obchodní činnost jsou sou-středěny do dceřiné společnostiProminent CZ, která má 15 svýchprodejen po celé republice.

■ ZOD Brniště zaměstnává zhru-ba 140 lidí a jeho obrat dosáhlv roce 2015 půl miliardy korun.

PRO BYZNYS 15

1 Společenský sál slouží dospělým i dětem. Konají se zdepřednášky pro žáky základních škol, výstavy či relaxačnívečery.

3 Součástí stálé expozice jsou také informaceo zemědělství a o tom, jak se vyrábějí různé potraviny.

FOTO: JAN MUDRA

3

2 Ředitel Ekocentra Tomáš Vilím seskleněnou duší jedné z dřevěných plastik.

postupně prošli část Brniště a viděli místa,kde fond počítá s brzkou realizací už vy-pracovaných i teprve načrtnutých projek-tů. Připravuje se výstavba cyklostezky, kte-rá by vedla cyklisty přírodou mimo hlavnísilnici a propojovala zajímavá místa v okolíjak na české, tak německé straně.Během pár let by mělo také začít v přibliž-ně tři sta let starém statku fungovat malékomunitní středisko s expozicí řemesela hospodářstvím, jež fond buduje jakoprotipól velkému zemědělskému podniku.Návštěvníci by měli mít možnost se se-známit s farmařením na malém prostoru,péčí o domácí zvířata, pěstováním zeleninynebo včelařením. Rozsáhlá rekonstrukceobjektu počítá rovněž s kavárnou, kde byse mělo prodávat občerstvení z lokálníchsurovin.V plánu je také vytvoření arboreta a pro-jekt Mlýn a mlýn. Název odkazuje ke dvě-ma mlýnům, které se v Brništi nacházejí.Jeden z nich je funkční, ZOD v něm sušía čistí obilí, druhý je zchátralý a opuštěný.„Rádi bychom z něj udělali středisko řeme-sel a stálé tržiště místních výrobků. Zatímje to jenom představa, ale snad se nám po-daří ji uskutečnit. Opět by mělo jít o to, abylidé viděli kontrast velko- a malovýroby,“říká s nadšením Tomáš Vilím. Další nápadyjsou zatím pouze v hlavách zaměstnancůZOD, nadačního fondu i veřejnosti a čekajína podrobnější rozpracování.

2

16 PRO BYZNYS

ROZHOVOR

Lidé mají velképředsudky.I ve vedení firem

Vyrůstala v Izraeli a žije v USA. Není proto divu, že se SariBrodyová specializuje na diverzitu. „Každý má nárok, aby ses ním jednalo férově a rovnocenně. A když to uděláte i ve vašízemi, uvidíte, že lidé pro vás chtějí pracovat,“ říká v exkluzivnímrozhovoru manažerka pro diverzitu a inkluzi ve firmě IKEA.

Které přístupy k diverzitě se ve společnosti IKEAukázaly jako nejúčinnější?

Pozorovali jsme, že každá země dělá něcojiného, více či méně úspěšně. Rozhodli jsmese proto před třemi lety pro jeden systema-tický přístup pro všechny země. Nejdůleži-tější bylo propojit toto pojetí s byznysem.Stanovili jsme tedy konkrétní obchodnícíle, ale tentokrát zaměřené i na diverzitu.Prvním stupněm byl nábor zaměstnanců,kde jsme si například řekli, že chceme najítty nejtalentovanější na trhu. V ten okamžikvlastně propojujete samotný nábor s diver-zitou, protože je potřeba zvolit správná slo-va pro výběr té dané části populace. Musítesi rozmyslet, jak povedete pohovor a jaknásledně proběhne integrace nových spolu-pracovníků do týmu. Druhým stupněm jepovýšení zaměstnanců. Jestliže jsme měliv managementu jen muže a zároveň víme,že vedení je mnohem úspěšnější, je-li za-stoupení diverzitní, musíme se zamyslet,jak integrovat více žen.

Jak jste postupovali?

Začali jsme školit naše prodejce, jak se conejvíce podobat našim zákazníkům, abyjim byli blíže. Tomu pomohl právě diver-zitní tým, který je rozmanitější, navíc sipak mezi sebou stanovuje nové výzvy. Vy-vstane více otázek a docházíme k lepšímvýsledkům. V IKEA je ale nejdůležitější, žejsme hrdí sami na sebe a vážíme si firemníznačky. Proto jsme se společně rozhodli prodiverzitu, protože každý má nárok, aby ses ním jednalo férově a rovnocenně. A kdyžto uděláte i ve vaší zemi, uvidíte, že lidé pro

vás chtějí pracovat a budou přicházet dalšídobří lidé.

Co se naopak neosvědčilo?

Když se některé cíle pro jednu kategoriistanovují až moc specificky a druhá se cítívyčleněná. Jednou jsme se třeba zaměřilina mladší generaci okolo 25 let. Prvním zá-měrem bylo integrovat je do našeho vede-ní. Problém se objevil ve chvíli, kdy se lidéstarší 50 let cítili, jako by selhali. „Zaměřilijste se na mladé, přitom já jsem dala IKEAtolik let a už nemám budoucnost,“ ptali se.Postupně se začali cítit špatně i lidé, kteříbyli mladší, a neměli dobré vyhlídky za ně-kolik let, až překročí padesátku. Začali jsmese tedy věnovat všem věkovým kategoriím.Nerozlišujeme věk, ale jednotlivé generacea jedinečnost každé z nich, aby se mohly na-vzájem podporovat a učit se od sebe.

Funguje tento model? Starší generace někdy pova-žuje svůj styl práce za nejlepší a nechce se odmla-dých učit. Samozřejmě tomůže být i naopak.

Nejde o plynulý proces. Teď se hodně vě-nujeme oblasti takzvaných podvědomýchpředsudků, protože – jak jste řekla – mla-dí lidé mají předsudky o starších, že neu-mí třeba na počítačích. Starší si zase myslío mladých, že nejsou loajální. Jen se chtějíco nejvíce naučit a odejít. Některé předsud-ky jsou realitou, ale některé jsou prostě jenpředsudky. Proto se snažíme zaměstnanceškolit. Každá generace přináší něco nezbyt-ného. Například ta starší je stabilnější a umíse možná díky své životní zkušenosti lépevcítit do zákazníka.

Pavlína Zítková

Sari Brodyovámanažerka pro diverzitu a inkluzive společnosti IKEA

■Diverzitě a inkluzi se profesněvěnuje více než 20 let. Od roku 2012je součástí globálníhomanagementtýmu IKEA, který sídlí ve Švédsku.Stále ale komunikuje s centrálouon-line a přes telekonferencez amerického San Diega, kde žijese svýmmanželem a synem. V USApředtím zastávala pozici talentmanažerky v IKEA pro regionSeverní Ameriky.

■Narodila se v Izraeli, kdevystudovala Bar-llanovu univerzituse zaměřením na průmyslovoua organizační psychologii.

PRO BYZNYS 17

Mohla byste srovnat přístup k diverzitě v Evropěa v USA?

Podle mě je ve Spojených státech diverzi-ta mnohem starším tématem. Je součástíživota a mluvíme o ní otevřeněji. Někdy tomohou být i ne moc hezké diskuse, ale pro-bíhají. Evropa je podle mého názoru méněvyspělá, co se diverzity týče. Proto hodnělidí děsí imigranti, protože jsou jiní, jinakmluví, jinak se oblékají, mají jinou kulturu.V Americe je každý jinak kulturně založený,stejně tak v Izraeli.

Z multikulturního Izraele jste se přestěhovalado „stejných“ Spojených států. Co vás po příjezduz pohledu zaměstnanecké diverzity překvapilonejvíce?

Asi rasové vztahy. Nemyslela jsem si, že fil-mové scény se podobají opravdové realitě.Je to přece Amerika a rok 2016. Nevím, jest-li jsou lidé přímo rasističtí, ale mají velképředsudky. Trhá mi třeba srdce, co se dějev policii, a je to pro mě šokující. Separacev sousedství je ovšem nepřehlédnutel-ná. Vždy existuje černá čtvrť, bílá čtvrť,hispánská nebo asijská.

Děje se něco podobného i ve firmách?

Obdobná situace je i na úrovních vedení.Na nižších pozicích vidíte diverzitu, alejakmile vstoupíte do vyšších pater manage-mentu, zaznamenáte větší separaci.

V IKEA rovněž?

Situace je lepší, ale ne ideální. Jsme součástíspolečnosti, takže pokud dojde na rasovoudiverzitu na úrovníchmanagementu, mámepřed sebou v USA ještě dlouhou cestu.

Které problémy stran diverzity řeší česká IKEA?

Je skvělé, jak se věnují diverzitě a nenechá-vají ji jako okrajovou záležitost. Jestližeale vstoupíte do místnosti společnosti, je-jímž hlavním cílem je mít podíl mužů a ženve vedení 50 ku 50, tak to nevidíte. Byli tampřevážně muži. Uvědomujeme si proto, žeprvním bodem diverzity je zajistit gende-rovou vyváženost a reagovat na jednotlivénárody. V managementu by se měly odrážetvšechny národnosti. Takže jsme stanovilityto dva cíle a vedení je akceptovalo. Dou-fáme, že v roce 2020 se dostaneme na 50procent žen ve vedení.

FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

» Nevím,jestli jsoulidé přímorasističtí, alemají velképředsudky.Trhá mitřeba srdce,co se dějev policii. «

„Doufáme, že v roce 2020 sedostaneme na 50 procent ženve vedení.,“ říká Sari Brodyováo české pobočce IKEA.

18 PRO BYZNYS

ÚHLY POHLEDU

V čem se firměvyplatí chovatse ekologicky?Dopad na životní prostředí může mít třeba chytré parkování.Zkracuje hledání volného místa, což snižuje spotřebu palivaa emisí a firmě šetří peníze. Jiná odpovědná řešení nepřinášíokamžité úspory, ale bývají třeba v souladu s filozofiíspolečnosti nebo posilují její image v očích zákazníků.

Technologie mohou zlepšit životní prostředíVětšinou nepracuji v Ostravě, a už vůbecne o víkendu. První environmentální hac-kathon s využitím internetu věcí (IoT) ale zatuto výjimku stál. Akci na Fakultě elektro-techniky a informatiky VŠB-TUO pořádalana konci září Nadace Vodafone. Sešlo se tampřes padesát lidí, od studentů IT přes ak-tivisty životního prostředí a představiteleostravského magistrátu až po specialisty naIoT z Vodafonu. Jejich úkolem bylo vymys-let projekty, které by s použitím internetuvěcí ulevily nejznečištěnější oblasti repub-liky – Ostravsku. Ti technologicky zaměře-ní zjistili, jaký dopad na životní prostředímohou mít jejich IT řešení. Třeba chytréparkování znamená redukci času v hledánívolného místa, což snižuje spotřebu palivaa emisí CO2. A existují metody, jak tyto bu-jící smart inovace vyčíslit i v penězích. Propolitiky jako ušité. Možná těžší bylo ukázatpotenciál technologií environmentalistůmskeptickým k podobným trendům. Když alezačali analyzovat své potřeby, zjistili, že IoTjim může pomoci hlídat ohrožené druhy čibít na poplach při blížící se smogové krizi.Technologie mají dopad na společnost a ži-votní prostředí a mohou významně přispěti k jejich zlepšení. Toho jsou si vědomi nej-

spíš i naši zákazníci, když do recyklačníchboxů v prodejnách odevzdávají svoje starételefony. Od roku 2004 se jich recyklovalona 50 tisíc a částka získaná z jejich roze-brání se investovala přes Nadaci Vodafonezpátky do projektů na ochranu životníhoprostředí. Telekomunikační služby jsou ná-ročné hlavně na energii. Už před pěti letyjsme První zelenou sítí přešli na udržitelnouenergii tam, kde to bylo možné. Konvenčnízdroje, jež používají naši partneři nebo pro-najaté lokace, se od té doby snažíme kom-penzovat sázením lesů. Takových stromůje teď už přes půl milionu. Před deseti letyjsme si také slíbili, že do roku 2020 snížímenaše emise CO2 na polovinu. To se nám v tu-zemsku povedlo už po pěti letech.Ekologické myšlení a chování není ale jenvěcí strategie, jež protéká z vyšších paternebo zahraniční centrály. Musí být zakoře-něné v každodenním chování zaměstnan-ců, v jednoduchých rozhodnutích. Napří-klad kolik papíru spotřebuji nebo jestli dopráce pojedu autem, MHD či na elektrokole.Formálně (kodexy, legislativou) i neformál-ně je potom potřeba do ekologicky odpo-vědného a udržitelného podnikání zapojiti naše partnery, dodavatele a zákazníky.

Adriana Dergamředitelka korporátníkomunikace a udržitelnéhopodnikání Vodafone CzechRepublic

» Chytréparkováníznamená redukcičasu v hledánívolného místa,což snižujespotřebu palivaa emisí CO2. «

PRO BYZNYS 19

Základem úspěchu je pragmatickýpřístup managementuPro logistickou společnost je klíčové sezaměřit především na efektivitu přepravya zamezení plýtvání zdrojů, primárně nafty.Její spotřebu ovlivňuje nejen kvalita a stářívlastního vozového parku a jeho dodava-telů, ale i samotná hustota dopravní sítě.Ta umožňuje efektivitu při svozech zboží,vytíženost linek a efektivitu rozvozů. Podekologickým chováním logistické společ-nosti se zřejmým ekonomickým motivemsi lze představit nasazení nových a chyt-řejších služeb. Příkladem jsou třeba ještěvětší přepravní soupravy na páteřní lincemezi Prahou a Brnem. Ty umožňují zvýšeníkapacity vozidla až na 102 palet a tím jed-noznačně působí na optimalizaci nákladůfirmy i snížení počtu vyslaných vozidel.Obojí má pozitivní dopad na redukci emi-sí i počtu nákladních automobilů na našínejfrekventovanější dálnici téměř o tisíckamionů za rok.Ekologická politika by měla být zakořeně-na ve všech úrovních firemní struktury.Každý zaměstnanec by měl přemýšlet nadběžnými věcmi, tedy spotřebou elektrickéenergie, vody, kancelářského papíru, recyk-lací odpadu a všemi ostatními způsoby udr-žitelného využívání zdrojů, jako ve své do-

mácnosti. Pokud chce management v tétooblasti dosáhnout úspor, měl by zapome-nout na obecné teze a doporučení a radějivytvořit takové prostředí, kde pomocí mě-ření spotřeby, stanovení cílů, motivací k je-jich dosažení a vyhodnocení jejich plněnídosáhne hmatatelných výsledků. Sníženítěchto ostatních provozních nákladů mápřímý dopad na hospodaření firmy.V řadách zákazníků logistické firmy jemnoho osobností a oficiálních pracovníchskupin, které se zajímají o společenskouodpovědnost svých dodavatelů. Spoluprá-ce se zákazníky na společných projektechnad rámec smluvních podmínek posilujeobchodní vztah, který je základem prospe-rity v dlouhodobém horizontu. Pro nás jepříkladem takové aktivity poskytnutí pře-pravních kapacit ve své existující dopravnísíti a dopravení adresné pomoci k lidem,různým neziskovým organizacím, či do-konce zvířatům v útulcích a volně žijícímživočichům v záchranných stanicích, kteříji potřebují. Podpora dobrovolnictví ve fir-mě s vhodně zvoleným portfoliem smyslu-plných akcí má také přímý dopad na zlepšo-vání kvality života ve vybraných regionecha angažovanosti našich zaměstnanců.

Libor Brůnaregionální finanční ředitelRaben Logistics Czech

» Ekologickápolitika byměla býtzakořeněna vevšech úrovníchfiremnístruktury. «

Vhodná rekultivace může být vzoremVeřejnost a zájmové skupiny je třeba sezná-mit s tím, že těžební aktivity nemusí mítna krajinu pouze negativní vliv. Napříkladrekultivace štěrkoven může mít pozitivníefekt na hydrologické poměry okolí. Dochá-zí k vytvoření zásobárny vody a obnovenímokřin a vodních ploch. Rekultivace můžedokonce pomáhat regulovat možné záplavy.Mnoho studií také dokázalo, že po ukonče-ní těžby mohou štěrkovny či lomy sloužitjako útočiště pro některé vzácné a chráněnérostliny i živočichy, kteří v dnešní, inten-zivně obhospodařované kulturní krajiněnejsou schopni přežít. Vhodná rekultivaceje pak vzorem pro případné povolení dalšítěžební činnosti, a to nejen v očích veřejnos-ti, ale i pro povolující orgány státní správy.Také vlastní nastavení a limity, co se týčezásahů do životního prostředí, mohou býtpřínosem – třeba při zákonném zpřísněníkritérií, jako jsou procenta využití alter-nativních paliv, emise CO2 nebo spotře-ba vody. Potom vynikneme, že jsme tatozpřísněná pravidla dodržovali dobrovolněuž před jejich zavedením; zároveň nám tonezpůsobí žádné potíže ani omezení. Jetedy potřeba mít na paměti i náhled na fir-mu z řad státní správy, což může usnadnit

vzájemnou spolupráci. Zavedení certifikaceISO může mít vliv na účast ve veřejných za-kázkách.Zodpovědné chování a uvědomování simožných zásahů na životní prostředí bymělo být jednou z hlavních zásad každévýrobní firmy. Kromě všech zmíněnýchpřínosů ekologického chování nesmím opo-menout ani vliv na ekonomiku výroby (vy-užití alternativních paliv ve výrobě cemen-tu, snižování spotřeby vody aj.). Napříkladpři výrobě cementu, která je energetickyvysoce náročná, je možné vyšším využívá-ním alternativních paliv snižovat celkovéemise CO2 a zároveň řešit otázku odpado-vého hospodářství. Energetické využívánítříděného komunálního odpadu v cemen-tářských rotačních pecích přináší výhodynejen ve smysluplném využití spalitelnýchfrakcí odpadu, ale i v úsporách neobnovi-telných fosilních paliv (zemního plynu, čer-ného uhlí), jejichž zdroje jsou omezené. Pro-tože spalitelná frakce komunálního odpaduobsahuje poměrně značné procento bioma-sy, která se v systému obchodování s emis-ními povolenkami považuje za uhlíkově ne-utrální, využívání tříděného komunálníhoodpadu přináší i úspory na tomto poli.

Karel Köszegiředitel strategického plánováníspolečnosti Cemex

» ZavedenícertifikaceISO může mítvliv na účastve veřejnýchzakázkách. «

■ Co pro L’Oréal znamená trvaláudržitelnost?

Péče o životní prostředí a trvalá udržitelnostjsou součástí DNA společnosti L’Oréal jižod jejího založení. Skupina si velmi brzy uvě-domila, že snižování dopadů na životní pro-středí bude mít zásadní důležitost. První cílev této oblasti jsmesi stanovili v roce2010.V říj-nu 2013 jsme rozjeli nový program v oblastitrvalé udržitelnosti s výhledem do roku 2020,který se nazývá „Sharing Beauty With All“,kdy chceme jít ještě za hranice našich pů-vodních závazků; přibyl zejména silný důrazna sociální otázky. Program Sharing BeautyWith All představuje snahu snížit naši eko-logickou stopu a zvýšit hodnotu, kterou na-bízíme komunitám prostřednictvím aktivitna úrovni skupiny, rozdělených do čtyř oblas-tí: trvale udržitelná inovace, trvale udržitelnávýroba, trvale udržitelný život a trvale udr-žitelný rozvoj. Na tento program jsme velmihrdí – je to pravděpodobně jeden z nejambi-cióznějších programů tohoto druhu, s jakýmpřišla společnost zaměřená na oblast spo-třebního zboží.

Nejdůležitější je stanovovat si vysoké cíle,postupně je plnit a přitom si zachovat trans-parentnost. Naše pokroky pravidelně auditujínezávislí odborníci a každý rok vydávámeprůběžnou programovou zprávu.

■ Jaké jsou vaše poslední úspěchyv oblasti snižování dopaduna životní prostředí?

V rámci realizace programu Sharing BeautyWith All jsme letos urazili notný kus cesty.Jedním z našich cílů je snížení emisí sklení-kových plynů v absolutním měřítku o 60%.Už v roce 2015 jsme oproti roku 2005 snížiliemise o 56%, a to i přesto, že se za stejnéobdobí o čtvrtinu zvýšila výroba. Lze tedy vi-dět, že je možné, v co jsme v LOréalu vždyvěřili: ochrana životního prostředí a hospo-dářské výsledky jdou ruku v ruce.

Kromě toho jsme si do roku 2020 stano-vili další metu, tzv. uhlíkovou rovnováhu, tj.zachytit tolik emisí, kolik vznikne kvůli našimaktivitám. Tato nová ambice pramení z od-hodlání skupiny investovat do vývoje inova-tivního nízkouhlíkového obchodního modelua věnovat maximální úsilí podpoře společnékampaně za snížení globálního oteplování.

Jsme velmi hrdí na to, že naši snahu oce-ňují i ty v tomto směru nenáročnější orga-nizace. Jeden příklad za všechny: v roce2015 organizace CDP, nejuznávanější aktérv této problematice, ocenila společnostL’Oréal již potřetí za sebou jako lídra v bojis klimatickými změnami.

Skupina učinila také zásadní pokrok v op-timalizaci energetické účinnosti a ve zvýše-ní využívání obnovitelných zdrojů energie.Výsledkem je, že se do ovzduší nevypustilekvivalent čtyřletého objemu emisí ze všechnašich výrobních a distribučních center.A již devět našich provozoven má neutrálníuhlíkovou stopu.

■ Jak se program Sharing Beauty WithAll týká konkrétně České republiky?

V České republice se L’Oréal věnuje zejmé-na trvale udržitelnému růstu, což je jednaz programových priorit celosvětové kampa-ně skupiny Sharing Beauty With All. Každýměsíc měříme a reportujeme mateřské spo-lečnosti stanovené klíčové ukazatele výkon-nosti, naše výsledky pečlivě analyzujemea vybíráme, které oblasti je třeba cílenězlepšovat, abychom co nejvíce pomohli sku-pině v jejím celosvětovém programu trvaleudržitelného rozvoje.

Naše distribuční centrum v Jažlovicíchslouží nyní pro zásobování tří zemí, a přitomvyužívá elektrickou energii výhradně z obno-vitelných zdrojů dle certifikace Energie EKOGOLD; také se v distribučním centru podaři-lo snížit v roce 2015 emise oxidu uhličitéhoo celých 68 % (ve srovnání s rokem 2005,v absolutním měřítku), a to i přesto, že seza stejné období ztrojnásobil objem expe-dovaných výrobků. Celkově činnost našehoskladu neprodukuje žádný průmyslový od-pad, který by bylo nutné skládkovat, a reálněse produkce odpadu snížila již o 49 % (2015vs. 2005, v absolutním měřítku).

V rámci našich projektových týmů prů-běžně analyzujeme výsledky a hledámenová řešení tam, kde vnímáme možnos-ti zlepšení. Například v červnu 2015 jsmev našem skladu přestali používat bublinkovéfólie jako výplň do krabic; nahradili jsme jekartonem z krabic již recyklovaných. Díkytéto iniciativě se nám významně podařilosnížit podíl kartonového odpadu a tato ten-dence pokračuje i nadále.

V rámci lokálních úspěchů bych rád dálezmínil, že naše nákupní oddělení již mnoho letsoustavně spolupracuje s dodavateli a našimimarketingovými odborníky na zavádění eko-logičtějších materiálů při výrobě in-store pro-pagačních materiálů, tzv. POS. Na jejich vý-robu jsme nyní začali používat papír a kartonz obnovitelných zdrojů dřeva s certifikací FSC,vyvinuli jsme i skládací POS. Naše týmy sitaké daly za cíl vyrobit pouze takové množstvíreklamních předmětů, které je skutečně potře-ba, a díky tomuto úsilí se v roce 2015 celkováváha nevyužitých POS reklamních produktůproti roku 2014 snížila téměř o čtvrtinu.

Závazek udržitelnosti a pozitivní hospodářskévýsledky jdou nezbytně ruku v ruceSkupina LOréal má dlouhodobě vysoké cíle – sem patří nejen stabilnědobré hospodářské výsledky, ale i snaha kontinuálně omezovat „stopu“promítající se do životního prostředí. Zde společnost sama soběnastavuje náročné standardy a chce jít příkladem.

Tomáš HRUŠKA, generální ředitel, L’Oréal Česká republika, Slovensko a Maďarsko

ADVERTORIAL HN050461

Tomáš HRUŠKA

Tomáš Hruška s vítězkami 10. ročníku programuocenění LOréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

❞■ mi oval jste trvale udržitelnéinovace jako jeden ze čtyřprogramových pilíř v oblasti trvaléudržitelnosti. Co si pod tím lzepředstavit v pra i?

V L’Oréalu jsme si předsevzali, že do roku2020 bude mít 100 % našich produktů pozi-tivní environmentální nebo společenský profil.Snažíme se udržitelně inovovat prostřednic-tvím různých iniciativ, mezi něž patří i snahasnížit pomocí různých řešení dopady našíčinnosti na životní prostředí, respektováníbiodiverzity pomocí využívání surovin z ob-novitelných zdrojů a používání ekologickýchbalicích technologií. Více než 50 % surovin,které L’Oréal používá, pochází z obnovitelnýchzdrojů; společnost přijala směrnici o využívánísurovin z obnovitelných zdrojů. Mezi produkty,které byly v poslední době uvedeny na trh, jeřada takových, které jsou z 9 –99% rozložitel-né v přírodě (tzv. biodegradovatelné). Kromětoho se zaměřujeme i na ekologičtější obaly,kdy stále častěji využíváme recyklované plastya sklo, na konci roku 2015 skupina představilaprvní lahev z bioplastu.

■ LOréal Česká republika podepsalChartu diverzity. Co pro vásdiverzita znamená?

Diverzita a inkluze jsou velmi důležitými té-maty naší strategie, jak interně v rámci spo-lečnosti, tak i navenek. Pevně věříme, žečinnost a úspěch společnosti čerpá z roz-dílnosti – i naše kreativní týmy jsou diverznía inovativní. A jsme rádi, že to vidí a oceňujei okolní svět. V indexu Diversity nclusion(D ), který nedávno představila agenturaThomson euters, se společnost L’Oréalumístila na devatenáctém místě z více než5000 společností z celého světa, které bylydo hodnocení zařazeny.

Genderová agenda je jedním z hlavníchstrategických pilířů naší politiky nternationalDiversity, i proto jsme v České republice po-

depsali Chartu diverzity a na konci roku 2014jsme pak získali nejvyšší hodnocení od audi-torů Bureau Veritas v oblasti GEES (GenderE uality European Standards, Evropskéstandardy rovných příležitostí).

Dalším dobrým příkladem programu za-měřeného na diverzitu může být oceněníL Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, kdyjiž 10 let podporujeme mimořádné ženskéosobnosti vědy, nebo ženy nejsou obecněani v 21. století ve vědě dostatečně zastou-peny. a dobu existence tohoto programuv České republice jsme tak rozdělili již téměřsedm milionů korun mezi 28 talentovanýchvědkyň.

Jedná se o program, který je svým zamě-řením velmi blízký oboru podnikání LOréalu,protože věda a inovace mají své pevné místov DNA LOréalu – naši společnost založil před10 lety právě vědec.

■ Jak pomáháte místním komunitámv České republice?

V oblasti pomoci místním komunitám je pronás velmi důležité, aby se do této iniciativyzapojili nejen naši zaměstnanci, ale i partneřia zákazníci.

Každý rok věnují zaměstnanci společ-nosti L’Oréal jeden den svého času na po-moc místním komunitám v rámci tzv. CitizenDay. Vztahy s komunitami se snažíme budo-vat dlouhodobě, příkladem může být našečtyřletá spolupráce s nadačním fondem PinkBubble, který pomáhá náctiletým a mladýmlidem, kteří překonali onkologické onemoc-nění, s integrací zpět do běžného života.

Jako další příklad chci zmínit aktivitu našíznačky La oche-Posay, která již 16 let spon-zoruje v České republice Evropské dny mela-nomu. Kromě toho spustila značka v loňskémroce program SkinChecker na osvětu důleži-tosti screeningu mateřských znamének jakoformy prevence rakoviny kůže.

Mezi projekty dalších značek, které seangažují v podpoře místních komunit, pat-ří i edken Střihaton, který se v České re-publice koná ve spolupráci s kadeřníky jižod roku 2010.

Lusky quinoy (slupky chránícísemeno) byly dříve považovány za od-pad bez možného dalšího využití.Oborníci společnosti L’Oréal však obje-vili, že saponiny a polyfenoly v těchtoslupkách obsažené, mají skvělé exfoliač-ní vlastnosti. V roce 2015 tak skupinazačala spolupracovat s partneryv Bolívii na jejich ekologickém zpraco-vání. Vznikl tím nový trh pro pěstitele,z čehož nyní má prospěch 250 rodinzemědělců. Kromě toho L’Oréal úzcespolupracuje s místními partneryna vzdělávání zemědělců v oblasti níz-kouhlíkové zemědělské výroby.Obnovitelné, biodegradovatelné, ekolo-

gicky získávané a „zelenými“ chemický-mi metodami zpracovávané slupkyz quinoy jsou učebnicovým příklademúspěchů programu trvale udržitelnéinovace společnosti L’Oréal.

Je pro nás dů-ležitým cílem,abychom –stejně jako

v rámci našich aktivituspokojujeme potře-by různých foremkrásy – také chránilidiverzitu na našíplanetě, a pozitivnětak přispívali k rozvojikomunit, v nichžpůsobíme.

Tomáš Hruška

aměstnanci LOréalu spolu se svěřenci Nadačního ondu Pink Bubble v rámci Citizen ay v červenci 01 .

22 PROBYZNYS

TRENDY V ODPOVĚDNÉM PODNIKÁNÍ

Proč jsou odpovědnéfirmy úspěšnější

Podíváme-li se na globální mapu firem, které jsou lídry ve svém oboru, či na ty,jež vykazují zajímavé ekonomické ukazatele, jsou to zároveň většinou takéspolečnosti výrazně viditelné v oboru odpovědnosti. Pozoruhodné je, že jdeo firmy napříč všemi obory.

Firmy už dnes stále častěji integrují prin-cipy udržitelnosti do svého každodenní-ho chodu. Co ovšem bývá náročné, je najíttakový způsob, který by byl prospěšný jakpro firmu, tak pro společnost. Existuje sicecelá řada nástrojů, jak dopady udržitelnéhopodnikání měřit, ale není jeden návod, jakudržitelnost či odpovědnost efektivně řídita směrovat k úspěšnému modelu.Samozřejmě složitost je také úměrná dané-mu oboru podnikání. Co ale s vyšší integra-cí odpovědného přístupu do byznysu firmyzískávají? V prvé řadě jde o otevření se ino-

vacím, oslovení a získání nových zákazníkůči trhů. Odpovědné podnikání také – pokudje aplikováno strategicky – může firmámpřinést lepší ekonomické výsledky, zejménav případě efektivních environmentálníchopatření a snižování nákladů.V neposlední řadě jde o předcházení rizik,a to z pohledu provozního, regulativníhoi reputačního. Průzkum Pure Strategiesz roku 2014, který sledoval stovku největšíchfirem v oborech potravinářství, oděvníhoprůmyslu, výroby hraček nebo elektroniky,potvrdil, že u 79 procent z nich vedlo zavede-

Pavlína Kalousová

Být odpovědný je základ. Je všakvhodné kombinovat to, co firmainterně zavádí, s tím, co o sobě říká.

FOTO: SHUTTERSTOCK

PROBYZNYS 23

ní principů udržitelného a odpovědného pří-stupu k úsporám, 74 procent z nich vykazujedlouhodobě lepší zapojení zaměstnanců,71 procent má zvýšenou důvěru ve značkua 62 procent z nich lépe uspokojuje potře-by zákazníků. Právě míra integrace prin-cipů odpovědnosti do podnikání je klíčemk úspěchu. Firmám se stále více daří nemítCSR (corporate social responsibility, spole-čenská odpovědnost firem – pozn. red.) pou-ze jako přidružené aktivity, ale propojují jes byznys strategiemi, produkty a celkovýmsměřováním. O tom svědčí i letošní projek-ty a firmy, které zvítězily v soutěži TOP Od-povědná firma. Například společnosti jakoKPMG nebo Plzeňský Prazdroj plně sblížilysvé „běžné“ podnikání a odpovědnost. Pl-zeňský Prazdroj tak, že veškerá výroba, lo-gistika, marketing a další úrovně řízení jsouna odpovědném přístupu postavené. KPMGzase staví svůj přístup na propojení služeba svých lidí s potřebami trhu a společnos-ti. Mnohé další, jako Skupina ČEZ, učinilyv této oblasti za poslední roky velký pokrok.

Přitažlivost pro talentyJedním z přínosů odpovědného podnikáníje i výhoda na trhu práce. Mnohé už bylonapsáno o tom, jak mohou firmy přilákata udržet si talenty. Mluví se o společnýchhodnotách mezi zaměstnancem a firmou,nabídkou flexibility práce či mírou ohod-nocení a benefitů. Nedávná studie VanessyBurbanové z Kolumbijské univerzity všakukázala, že u vysoce kvalifikovaných po-zic má na míru zájmu o inzerované pozicei na žádanou výši odměny vliv také skuteč-nost, zda se firma profiluje jako společenskyodpovědná. Ve studii, kterou realizovala,se ukázalo, že inzeráty promující zároveňodpovědnost zaměstnavatele zaznamenalyvyšší zájem těchto uchazečů, a navíc větši-

na z nich si u pohovorů neřekla o maximál-ní výši platu. Naopak byli ochotní pracovatza méně než u pozic ve firmách, které se tak-to neprofilovaly. To potvrzuje trend, že lidé,kteří mohou zároveň při své práci přispětk něčemu dobrému, jsou spokojenější a majídíky tomu ze sebe lepší pocit.Právě práce s talenty a jejich zapojovánído CSR aktivit a profilace na poli odpo-vědnosti jsou dnes stále běžnější i u firempodnikajících v Česku. Nejvíce tento trendvidíme u nevýrobních firem. Tak napříkladadvokátní kancelář Allen & Overy, přestožepatří mezi menší společnosti, investuje stov-ky hodin do pro bono práce, angažuje své za-městnance do CSR aktivit a profiluje se tím-to směrem i vůči studentům práv. Podobnéje to u poradenských a technologických fi-rem. IBM, letošní vítěz kategorie Nejangažo-vanější zaměstnanci, má celou škálu témata projektů, jako je podpora vzdělávacích in-stitucí, do kterých se zaměstnanci zapojují.

Dobrá reputace k nezaplaceníBýt odpovědný je základ, je však vhodnékombinovat to, co firma interně zavádí,s tím, co o sobě říká. Americká výzkum-ná a poradenská společnost ReputationInstitute se už téměř 20 let dívá na to, jakzákazníci a veřejnost vnímají velké společ-nosti a značky. Ve své poslední studii, za-ložené na 240 tisících respondentů v 15 ze-mích, sledovala také postoj zákazníků vůčiodpovědnosti firem. A výsledek překvapil.Ani přední společnosti nekomunikují to, cov této oblasti dělají. Dokonce ty, jež patřímezi odborníky ke špičkám v CSR, se umis-ťují na nižších pozicích než ty, které umějídobře propojit komunikaci s tím, co dělají.A přestože budování silné reputace odpo-vědné firmy může být nákladné a náročné,s ohledem na rostoucí očekávání zákazníkůi dalších skupin se to jednoznačně vyplatí.

Vodafone

FOTO: VODAFONE

Vodafone

Otvírámecitlivá témata

Vodafone podporujediverzitu jako své strategickétéma a zaměřuje se na všechnyskupiny. Například na témaLGBT. Benefity, které jsousamozřejmé pro heterosexu-ální zaměstnance, v případělesbické či gay orientace vždyneplatí.

Právě to se snaží společnostVodafone změnit. Zavedlavolný den na registrovanépartnerství a pět dnů volna přinarození dítěte pro partnerkumatky.

Firma také aktivně i finančněpomáhá s organizací PraguePride. O toto téma se zajímajíi zaměstnanci, kteří mezi sebouvybrali peníze na projekt Sbar-vouven.cz, jenž pomáhá lidems „coming outem“.

O2

FOTO: O2

O2

Pěstujemetalenty

Ve společnosti O2 CzechRepublic pracuje množství lidís velkými znalostmi, vysokoumírou odbornosti a chutípředávat své zkušenosti dál.Úvaha nad tím, jak tentopotenciál využít, vyústilave vznik programu Experts AsTrainers (EasT, expertní trenér),který je založen na principu„zaměstnanci školí zaměstnan-ce“. Projekt pomáhá využívata rozvíjet potenciál všechpracovníků – jak v roli interníchlektorů, tak účastníků.

Školení pořádaných v roce2015 se zúčastnilo 440 zájem-ců. Letos proběhlo už 50 kurzůpro celkem 500 lidí, kteří jejichkvalitu ohodnotili v průměruznámkou 1,3.

Pracoviště budoucnosti 2016 / Diverzita 2016

Autorka je předsedkyníplatformy Byznys prospolečnost.

24 PROBYZNYS

TÉMA

Dejte zaměstnancůmvolnost, radí firmy

Lidé uvnitř firemmusí myšlenkyspolečenskéodpovědnostipřijmout za své a míto ně zájem pro svůjdobrý pocit. Docílittohoto stavu určitěnení jednoduché, alesprávnou kombinacímotivace a odměn selze k ideálu alespoňhodně přiblížit.

Společenskou odpovědností se v naší zemizabývá čím dál tím více firem. Ty velké –mnohdy nadnárodní korporace – si nasta-vují dlouhodobé globální strategie, založenéna propracovaných studiích a plánech. Men-ší firmy naopak častěji reagují na aktuálnípotřeby ve svém blízkém okolí. To, zda bu-dou připravované projekty nakonec úspěš-né, překvapivě nezávisí ani tak na množstvívložených financí, jako spíš na ochotě za-městnanců podílet se na jejich realizaci.

Dobrovolnictví je základJednou z klíčových motivací je možnostvolby. Tedy že si zaměstnanci mohou vybratz velkého portfolia aktivit činnost, ve kte-ré by se chtěli realizovat. „Vedení se minu-lý rok zeptalo zaměstnanců, jak by chtělioslavit 25. výročí působení EY na trhu. A timísto velké party přišli s nápadem, že bychtěli pomáhat potřebným. Mohli nomi-novat neziskovku, která si podle nich za-slouží naši pomoc. A proto je směs hodně

Kristina Kadlas Blümelová

Kde projekt EY 25pro 25 pomáhá◾ Projekt odstartoval na začátkubřezna 2016 finančním daremv hodnotě 50 000 Kč Nadačnímufondu Klíček, který zlepšuje pod-mínky vážně nemocných dětí.

◾ EY také přispěla částkou 150 tisícKč obecně prospěšné společnostiZajíček na koni na nájem prostorukavárny AdAstra, která zaměstnáváhandicapované. Částkou 25 tisíc Kčpřispěla EY na letní tábory pro dětiz této organizace.

◾ Pro Nadaci Naše dítě, která posky-tuje pomoc týraným, zneužívanýma jinak ohroženým dětem, týmzaměstnanců EY provedl pro bonoaudit.

◾ Lokálnímu spolku Újezdský strompomohli zaměstnanci EY při úkliduKlánovického lesa v dubnu 2016.V průběhu letošního roku EY pod-poří dobrovolnictvím další nezisko-vé organizace, mimo jiné i Azylovýdům Gloria pro matky s nezletilýmidětmi, kterým lidé z oddělení pod-nikového poradenství pomohous přestavbou dětského hřiště.

◾ Pro dobročinný obchod DomovaSue Ryder, kavárnu AdAstra Zajíčkana koni a organizace Dotek, Barev-ný svět děti, Nadaci Naše dítě, Na-dační fond Klíček a Sestry v sukni,které pomáhají seniorům a sociálněznevýhodněným dětem, zorgani-zovali zaměstnanci EY sbírku knih,oblečení a věcí na dětské tábory.

◾ 35 zaměstnanců EY darovalokrev Vojenské fakultní nemocnici.V září se v rámci projektu 25 pro25 sešlo v pražské kanceláři firmy20 dobrovolníků, kteří se přihlásilido Českého národního registrudárců kostní dřeně. V listopaduproběhnou podobné akce v Brněa v Ostravě.

PROBYZNYS 25

ům v CSRy

FOTO: ARCHIV HN

různorodá – od organizací, které pomáhajíopuštěným kočkám, až například po ty za-měřené na děti nebo staré lidi,“ říká Magda-lena Souček, vedoucí partnerka poradenskéspolečnosti EY v České republice a v částiregionu střední a jihovýchodní Evropy.Kromě finanční a materiální podpory v po-době různých sbírek a fundraisingových ak-tivit nabízí EY také dobrovolnickou pomoc.„Největší přínos pro neziskové organizace vi-díme v pro bono službách, tedy poradenstvív oblasti daní, účetnictví, práva, lidskýchzdrojů, IT a auditu zdarma,“ dodává Souček.Podobný systém funguje i v IBM, kde za-městnanci také pomáhají jako dobrovolníciv neziskových organizacích. „Organizaci, jejízaměření i konkrétní aktivity si volí sami.Často se angažují v místě svého bydliště,podle svých osobních zkušeností, zájmů čipodle toho, co jim sami mohou nabídnouta co chtějí změnit,“ přidává své zkušenostiKristina Kosatíková, která má v českém IBMCSR aktivity na starosti.

Nejčastěji se lidé z firem angažují v oblastechpéče o potřebné, například seniory, sociálněvyloučené děti či handicapované lidi, dálese starají o opuštěná zvířata a zajímají setéž o aktivity v oblastech ochrany přírody,zdravotnictví či školství. „Zaměřujeme sejak na seniory, pro které pořádáme kurzyzákladů práce s počítačem, tak na studen-ty. Zájemce učíme programovat, snažíme semotivovat dívky, aby šly studovat technickéobory. Otevíráme letní IT školy a nabízímepraxe či stáže,“ pokračuje Kosatíková.

Komupomáhá vzděláváníDůležitým faktorem, který přispívá k tomu,že budou mít zaměstnanci o oblast spole-čenské odpovědnosti zájem, je interní ko-munikace a vzdělávání. Firmy na toto témapořádají velké množství seminářů, a to jakpro lidi, kteří nastupují, tak pro jejich stáva-jící kolegy. Společnost EY například o svýchCSR aktivitách zaměstnance pravidelně in-formuje skrze intranet, na sociálních sítích,ale také v rámci různých schůzek či spole-čenských akcí. „Jako člen dobrovolnické ini-ciativy United Nations Global Compact takéglobálně pravidelně vydáváme obsáhlý CSRreport,“ dodává Magdalena Souček.V KPMG funguje zajímavý systém duálnímotivace, který tkví opět v pro bono, tedydobrovolnických aktivitách. Pomáhají ne-ziskovým organizacím efektivněji nastavitjejich fungování a tím vytvářet větší prostorpro samotnou dobročinnou činnost. Vedouškolení pro zástupce neziskových organiza-cí, poskytují individuální konzultace a služ-by a mentorují zástupce neziskového sekto-ru v konkrétních problémech spojených sesvou odborností. Věnují se tedy CSR aktivi-tám v organizacích, jež si sami vybrali, a zá-roveň se rozvíjejí a mají možnost získat jinouperspektivu. „Procvičují si měkké dovednos-ti – asertivitu, komunikaci, prezentační do-vednosti. Mentoringem se učí delegovat, cožje nezbytné k jejich dalšímu růstu ve firmě,“vysvětluje smysl pro bono pomoci Ivana Po-korná, ředitelka CSR aktivit KPMG.Velkou motivací může být pro zaměstnan-ce také to, že organizaci, kterou si vyberou,mohou pomoci reálně získat peníze. IBMnapříklad nabízí dobrovolnické granty. Za-městnanec, který odpracuje určitý početdobrovolnických hodin v neziskovce, můžepro tuto organizaci požádat o grant na ně-jakou konkrétní aktivitu. Dalším bonusemjsou měsíční stáže v rozvíjejících se zemích,kde jsou vybraní lidé součástí mezinárod-ních týmů, a pomáhají tak přímo tam, kde jeto nejvíce potřeba.Co když ale někteří zaměstnanci o tematikuspolečenské odpovědnosti nestojí? Oslovenéfirmy se shodují na tom, že to nevadí, protoženejdůležitější je dobrovolnost a opravdovostcelého CSR. Podle Ivany Pokorné z KPMG senavíc často stává, že zájem a aktivita kolegůnakonec pohltí i původně zapřisáhlé odpůr-ce společenskoodpovědných aktivit.

Nejangažovanějšízaměstnanci 2016

Dell Computer

Když mají zaměstnanci na vý-běr, jak chtějí pomáhat, přinášíto výsledky. Ve společnosti Dellse dnes dobrovolnictví věnujítéměř tři čtvrtiny zaměstnan-ců. Za čtyři roky toto číslovzrostlo více než dvojnásobně.Lidé v Dellu finančně podporujíkampaňMovember a prevencirakoviny prsu nebo se věnujímladým lidem z dětských do-movů v rámci prázdninovýchpraxí. Vysoké účasti napomáhái vtipná forma propagacea možnost setkávat se mimo-pracovně.

GlaxoSmithKline

Společnost GlaxoSmith-Kline se věnuje neziskovýmorganizacím. Odborníci z GSKneziskovkám radí napříklads PR nebo finančním a pro-jektovým řízením. Podílejí setaké na zdravotně-osvětovémprogramu Krokuz pro ženyz azylových domů či projektuInicio, který pomáhá dlouho-době nezaměstnaným ženámpustit se do podnikání. Díkyglobálnímu projektu Pulsepomáhají odborníci z GSKi v rozvojových zemích.

IBM Českárepublika

Posun v myšlení lidí jehlavnímmotivem veřej-ně prospěšných aktivitIBM. Do aktivit se zapojujízaměstnanci jak individuál-ně, tak v týmech. Romskýmstudentům pomáhají uspětve studiu, pro dívky připravujíletní IT tábor. ProstřednictvímPride Business Fora otevíráIBM témata, která řeší lesbickáa gay komunita. K celonárodnídiskusi o vzdělávání přispěliexperti z IBM analýzou obsahusociálních médií pro think-tankEDUin. Díky odbornému speeddatingu (rychlému seznamová-ní) propojuje IBM v rámci sítěKnow-how pro lepší svět firmya neziskovky. IBM Think Aca-demy zase podporuje inovacev boji s virem zika.

26 PROBYZNYS

pRÁVO

Na co myslet při pořádánídobročinných akcí

Dobrým zvykem v mnoha společnostech se stalo pořádání dobročinných akcí. Firemnísbírky nebo například charitativní aukce svědčí o tom, že se společnost snaží chovatspolečensky odpovědně a sociální cítění prohlubuje i u svých zaměstnanců. Je alesamozřejmě zapotřebí pamatovat také na zákony.

františek Korbel

Oblast charitativních sbírek reguluje právníúprava a nastavuje pravidla jejich pořádání.Takováto regulace je namístě, protože dob-ročinnost se v případě sbírek neuskutečňu-je přímo, ale skrze prostředníka. Hrozba, ževybrané peněžní prostředky budou zneuži-ty a nálepka „charita“ bude použita jen jakozástěrka pro vlastní obohacení, je více nežreálná. I v případě firemních sbírek je tedynutné postupovat podle zákona o veřejnýchsbírkách (č. 117/2001 Sb.). Podle něj je možnéveřejnou sbírku pořádat mnoha způsoby:shromažďováním příspěvku na bankov-ním účtu, pomocí sběracích listin, pomocípokladniček, prodejem předmětů, prode-jem vstupenek na různé kulturní či spor-tovní akce, pomocí DMS nebo také jinýmzpůsobem, pokud takovýto způsob schvá-lí příslušný krajský úřad (příkladem můžebýt právě tzv. charitativní aukce). Veřejnousbírku může pořádat pouze právnická oso-ba.Pokud se společnost rozhodne uspořádatdobročinnou sbírku, je povinna tuto sku-tečnost písemně oznámit krajskému úřa-du, příslušnému podle sídla společnosti.V oznámení je potom povinna uvést svéidentifikační údaje, údaje o svých statutár-ních orgánech a dále určit člověka, kterýbude ve věcech sbírky za společnost jednat.Dále je třeba v oznámení uvést předevšímúčel sbírky, místo a čas jejího konání a způ-sob, jakým bude prováděna, a další skuteč-nosti (podle toho kde, jak dlouho a jakýmzpůsobem se bude sbírka konat). Spolus oznámením je třeba předložit mimo jinéčestné prohlášení o tom, že společnost nenív likvidaci či insolvenci, nebo potvrzenío daňových a pojistných nedoplatcích.

U všech veřejných sbírek – kromě těch ko-naných prostřednictvím pokladniček nebosběracích listin po dobu nejvýše tří měsí-ců – je třeba zřídit zvláštní bankovní účet,na který bude převeden její hrubý výtěžek.Aby se sbírka mohla uskutečnit, je zapo-třebí, aby krajský úřad vydal společnostiosvědčení – má na to lhůtu 30 dnů. Sbírkuje tedy třeba připravovat s větším předsti-hem. Ve výjimečných případech, napříkladpři živelní katastrofě, je ale možné požádat,aby osvědčení bylo vydáno bez zbytečnéhoodkladu, a sbírka se tak mohla konat dříve.Například v případě firemních sbírek pro-váděných formou kasiček či prodejem před-mětů bude také nutné pověřit někoho, kdobude sbírku fyzicky provádět. Takovéhodobrovolníka, jemuž musí být aspoň 15 let,je třeba řádně vybavit: kopií osvědčení vy-daného krajským úřadem a plnoumocí s po-řadovým číslem, vydanou společností, v nížbudou uvedeny jeho základní identifikačníúdaje, aby se jím mohl na vyzvání prokázat.Na to je dobré pamatovat zvlášť v případě,že se jedná o společnost s větším počtem za-městnanců, kteří se navzájem příliš neznají.K zajištění organizace sbírky je možné po-užít nejvýše pět procent z jejího hrubéhovýtěžku. Závěrečné vyúčtování sbírky jepak třeba předložit do tří měsíců od jejíhoskončení krajskému úřadu. Nad dodržová-ním pravidel pro pořádání veřejné sbírkybdí krajský úřad. V případě porušení zákonamůže udělit pokutu až do výše 500 tisíc Kč.Dobročinnost lze samozřejmě provádět i ji-nými způsoby, třeba uspořádáním brigády,tedy osobním zapojením zaměstnanců. Ta-kováto činnost zvláštní právní regulaci ne-podléhá.

Připravenove spoluprácis redakcí měsíčníku

Autor je partnerem ad-vokátní kanceláře Havel,Holásek & Partners.

Výsledky TOP Odpovědná firma 2016

Československáobchodní bankaVodafoneCzech Republic

HeinekenČeská republikaPwCČeská republika

KPMGČeská republikaPlzeňský Prazdroj

Speciální kategorieOdpovědný reporting 2016

zlatO stříbrO brOnz Vysvětlivky k metodice soutěže najdete na straně 2. Další pořadí podle abecedy.

tematické kategorie

Cena za společensky prospěšnýprojekt v oblasti médií

Česká televize

projekt roku

Pracoviště budoucnosti 2016cena společnosti Microsoft

O2 CzeCh RepubliC projekt roku

KPMG Česká republika

Dell ComputerGlaxoSmithKlineKPMG Česká republika

ibM Česká republika

nejangažovanější zaměstnanci

projekt roku

Advokátní kancelář Hajduk & PartnersEYPwC Česká republika

Pivovary Staropramen

AccentureAdvantage ConsultingČeská televizeČeskoslovenská obchodní bankaKinstellar, advokátní kancelářMicrosoftPlzeňský PrazdrojTesco Stores ČR

O2 Czech RepublicSodexo Pass ČRT-Mobile Czech Republic

L’Oréal Česká republikaPivovary StaropramenSkupina ČEZ

sanOfi

společensky prospěšný projekt

leader v životním prostředí 2016cena společnosti Tetra Pak ČR

CEMEX

VeOlia ČR projekt roku

KPMG Česká republikaPlzeňský Prazdroj

Diverzita 2016cena společnosti GSK

Sodexo Pass ČR

VOdafOne projekt roku

Attigente GroupC.S. Cargo

HN050517