Ptomnost

R O C N 1 K VI.V PRAZE 2. LEDNA 1930.SLO 52.

Jak stavme.

Tsou veejn a nrodn bolesti, na kter se stn, ani se jim dost inn brnme. Hlodaj uvnit, kaz a ochromuj cel organism, nev se vak, co s nimi. Je poteb dn se na neduh podvat, zlo zjistit, pojmenovat a dt se skuten do nho tam, kde je to teba. Nae stavebnictv, nemyslm tm jen stavitelstv, ale vechen okruh jeho, je tak nm, co stn skrz na skrz. Protoe ve pod jen spch, aby se stavlo a stavlo, nen veejnosti znm prav zdravotn stav. Je velmi chatrn. Nae stavebnictv stn hned na vc nemoc, nkter znme, o jinch nechce se mluvit. Nkter jsou ddin, jin doasn, z nouze, nkter z morln patnosti, konen i z nevzdlanosti a hlouposti. A protoe stavebnictv nen jen zleitost jedn ivnosti, ale pmo nrodn zleitost, je vru u teba se tmito nemocemi jednotliv zabvat.

I. Kdy pan enat pedn...

Vru kapitoly o nemocech a neestech naeho stavebnictv nelze lpe zapoti, neli lenm, jak apotolsk prce, kter chce zlepit njak nae bydlen a nae slavn stavitelstv, je pijmna.

In. Berty enat, jemu veejn esk ivot ml by bt, protoe je mu, mnoho a mnoho zavzn za to, e tak nenavn propaguje zlepen a rozum v domcnosti a v byt, jak je byl v Americe poznal, pednel nedvno v S i a, spolku eskoslovenskch inenr a architekt, za velk pozornosti o svch zkuenostech v Americe. Nyn byla pozvna jeho cho do tto nejstar a nejvt technick korporace, aby promluvila o zazen rodinnho domku, kter si ve Zln, u Bati, po arnericku* postavili. Nebudu zde opa- kovati, co tak optimisticky-rozumn pan enat zastv a co, pedneno ped plny domu, tak sympatickou hospodyn, jakou pan enat na pdiu byla, znovu kadho, kdo bydl a bydle trp , pesvduje a zskv. Slyelo se u tolikrt o pednostech takovho americkho domu, o posunovacch oknech a dvech, o zazen zcela mal kuchyn, o topen vzduchem, o obvacm pokoji, kde se jen bydl, o dvou i tech (!) lonicch, kter m kad, i zcela mal domek a kde se jen sp, o lzni, kter je vedle lonice (prosm hned vedle), o sknch ve zdi atd. atd. Pece vak znovu rvpnou do naeho veejnho a soukromho mnn, kdy je slyme lit a kdy se nm pipomenou i takov vesel detaily, ku p., e popel ze sporku a kuchysk zbytky padaj v takovm americkm domku otvorem pod sporkem pmo do sklepa! To vecko se psiouch jako pohdka v zemi. kter nemla nadn na tyto samozejmosti pijt. Amerika, kolonisovan ze star Evropy, stv se tu zase v mnohm uitelem Evrop. Zaslouilo by vru zvl vkladu, kudy k tto rozumnosti a pirozenosti bydlen dospla. Vecko to americk osvtluje, co je u ns nepraktick, nerozumn, nepirozen, neradostn. Dm, jak po jeho plnech posluchae provdla pani enat, je v Americe zcela normln, nen dnm divm techniky XX. stolet a dnm umleckm divm; ale na eskoslovenskou dui psob jako pohdka, jako zjeven. Americk dm a domcnost, to je to, eho je pro ivot teba. Nen to ani Konstrukce*, ani Soustava, ani Umn, ani Racionali- sace, ale nco, co je pirozen, praktick, levn, pohodln a vesel. Nechci tm ci, e je to ji vrchol veho. Bydlen mohlo by bt jet mnohem vc, my vak nemme v prmru ani toto.

Zde vak chci lit, jak toto ve, co jinde u dvno je, psob na eskou dui a psobilo na posluchae pednky, kterch bylo mnoho a mnoho, inenr, technik vech obor, a ovem i en, zvdavch a napjatch. Pednka mla bt toti vodem k debat a k dotazm a tak, jak se rozvinula, osvtlila zcela ve, co je nesnadnho a nemonho v naich stavebncch a stavitelch, v tch, kterm se byty stavj i v tch, kte je pro ony stavj.

Po zjmu, kter americk dm a jeho optimismus vzbuzuje, a kter byl patrn i pi celm vkladu pednejc, bylo divno, e prvn enk, kter k debat se pihlsil, o tomto americkm domku vbec nemluvil! Dma, kter prvn po pan enat mluv, opravdu vbec nemluv o americkm dom, a o tom, je-li co na nm pro ns uitenho. Mluv jako pslunice nov mlad crkve, kter ovem Ameriku dvno pekonala. Mluv o domcnosti, zaloen na jakmsi nboenstv. Slyte stle jen slova: organisace, racionalisace, vdeck' podklad, organisace; a zase: racionalisace domcnosti jako racioneln organisovan provozovny, kter vm mus smovat k tomu, aby nejracionelnji vyrbla svj produkt lovka. Zahrada kolem domu nen zele, ale pda zemdlsky racioneln obrbn hospodyn a dtmi, to ve jen racioneln, eln, technicky. Pan enat mluvila ovem tak o keslech, kter m kad americk dm, o verand na slunci (kde se trv tak 6 msc ron), o zelench trvncch, o acch strojcch, kter nejsou jen technickou prac, ale nedln radost otc rodin. Nae byty, domy a zahrady tonuly a tonou dosud v hlouposti, kter byl ivot obtovn. Ted je tu crkev racionalisace, industrialisace organisace, kter jist m mnoho dobrho myslu, ale kter nemluv skoro ani o ivot; chce jaksi, aby ivot zase nemu vymu byl obtovn.

Druh enk: mu mlad generace, zajist e inenr. sympatick, zejm pejc si bti rozumnji a pkn iv. k: Vecko to zazen americk domcnosti je velmi pkn. Chtl si velicos tak podit. Teba strojky pro kuchyni, praku, vyssava prachu. Ale kad z nich stoj 2, 3, 4 tisce! Jak meme, k, mt dobe zazenou domcnost, kdy nae obchody a nae tovrny nejsou na to zazeny a co vyrbj, je cenou nedostupn?

Tet enk: Dstojn pn. patrn tovrnk, prav: Nae obchody by rdy prodvaly dobr vrobky, tovrny by je rdy vyrbly, ale esk kupec a esk Hospodyn kupuj nikoli dobr, kvalitn, ale jen a jen nejlacinj. Dobr, ale dra vrobky, nemaj ve velkm mnostv odbytu a zstvaj tedy ovem drah!

tvrt enk: znm representant jednoho z nejvtch naich prmyslovch zvodu: Ano. je pravda, n esk lovk nechce kvalitu, ale lci. Nejvtmi koly naeho prmyslu nejsou ani tak otzky technick a vrobn, jako vchova domcho trhu a eskho lovka k uznn kvality.

Pt enk: Prvn enk, kter konen navazuje na to, co lila pan enat. Prvn stavitel, kter se konen ozval v debat, kde mli mt pedevm slovo tak stavitel. Ale ovem tento stavitel je ech-Ame- rian, kter psobil po ticet let v Americe! Dovede tedy mluvit k vci. k: Americk domcnost, americk dm, ano, ale takov dm sestv nejenom z cihel a deva, ale ku pkladu z kovn oken, zvs, kamen atd. . . . Chce tu v Praze stavt dm po americkm zpsobu, ale zdejch zvs, zmk, nelze potebovat! Jsou ze patnho materilu, primitivn, daj mnoho prce pi osazovni, jsou nespolehliv A kamna, kter se tu dostanou, nejsou snad vbec stavna pro skuten vytpn; jsou chybn a nehospodrn. To, co zde je znmo jako americk kamna*. je v Americe ji dvno

pekonno!

est enk: Stavitel? Ne. Opt obyvatel trpc obyvatel. Vypravuje: Nasthoval jsem se do nejmodernjho, jist draze stavnho domu, na V inohradech. Mme tam ohromn a krsn schodit a tak zazen bytu bylo by pkn, velk okna, krsn koupelna. Ale kuchyn!! Spork je podle star tradice v nejzadnjm tmavm kout, kde nen svtla! V dom nen stedn topeni! Zatpme denn ve tyech kamnech, pedstavte si to noen uhl ze sklepa a slast vynen popele pi pti patrech!

Sedm enk. Byli-li prvn enci vichni upmn pro pokrok, tento sm inenr tlumo zdravou rovnovhu: Pokroky ciziny, to je velmi pkn vc, hod se ovem pro Ameriku, ne vdy pro ns. Co je z ciziny, musme pijmat s rozvahou. Nae pomry nejsou tak patn. Ano, jsme daleko, daleko ped mnoha jinmi nrody. Tak vecko to eten prac nesm se pehnt. Nae eny-matky rdy obtuj se v t namhav prci, vaen, pran a dovedou bt i tak astny. esk lovk nespokoj se materielnim podkem, on ije tak du.

Osm enk: Sympatick dma, mluvc za hospodyn: Nae domcnost a nae obydl maj zapoteb velkho povznesen, zdokonalen ivota a hlavn ulehen prci esk eny. esk ena, ani si toho byla vdoma, obtovala se celm generacm a obtuje dosud sly svoje prem, kter by mly bt v zjmu lidskosti ueteny a zjednodueny V prci naich en mrhme ohromnm nrodnm jmnm sil a ivota. Nae rodiny a nae domcnosti je teba ji v nrodnm zjmu pozvedat k rozumnjmu, zdravjmu a lepmu bydlen i proti jejich vli.

Devt, posledn enk. A ani tentokrt dn stavitel, opt jen obyvatel. Ale zaujat zejm pohodlm americkm: Pan pednejc nm zde lila topen vzduchem v celm domku. To by se mn lbilo. Nechci vdt nic jinho, ne nen-li to drah. Co to asi stoj? Kolik se denn protop? Odpov tazatele mnoho neuspokojuje. V dom enatch top se toti nejen uhlm, ale vm monm. (Ale i cifra by tazatele asi neuspokojila, nebo esk lovk m to u ns lacin, protop mlo. V pokojch se pece vbec netop, protoe esk lovk, jak znmo ije jen v kuchyni. Kdeto Amerian top v celm dom a ovem ije v celm dom!

Tm byla debata skonena, nikdo nehlsil se ji ke slovu. Ku podivu, esk due stavitelsk na to ve vbec nereagovala, k debat nepihlsil se ani jedin do m odbornk a stavitel. A americk domek m pece tolik vc stavitelskho ducha jist drdcch, jako: slab zdi (ovem s isolac vzduchovou!), nzkou konstrukci strop, posunovac okna, dn ploty a levnost, rychlost stavby atd. atd., na co na ve n stavitelsk duch by ml velmi reagovat. A nemluvil tak ani jednou odbornk za stedn topen, a tam jist byli. Pedsedajc k tomu vemu konstatoval, uzavraje schzi, e tak obsan a pohnut debata nebyla v inenrskm dom ji po nkolik let slyena a jednalo se asto o prvoadch technickch problmech.

Debata opravdu odrazila nai situaci vc, ne co jinho! Mezi obyvatelstvem je jet nco (bume optimisty!) pedsudk a naden pro obtavou prci eninu: pro drhnut podlah a proti linoleu, proti pracm strojm a pro domc, pc teplo v kuchyni, kde bydl cel rodina. Jsou tu vak ji obyvatel, kte by rdi rozumnji bydleli. Nejsou tu vak domy a hlavn dobr domy, kde se d dobe bydlet. Obyvatel by ji veitni rdi dobr zazen, ale nae vroba a n obchod je buto nedovede dodat, nebo draho. esk lovk chce dobe bydlet, ale chce kupovat jen lacin vci, teba patn. Ze vech tch obyvatel a zjemc o dobr bydlen jen stavitel nemaj vbec zjem, aby domy byly lep. Ani jeden z nich nepromluvil. Nemaj ani dost mlo ctidosti stavt domy lacino a dobe, povauj za svj zjem, stav-li se vbec draho. Obyvatel, slyme dobe, zanaj myslit na spornost, praktinost, nktei by obtovali u racionalisaci i svj ivot. Ale slyeli jste u od stavitele opravdu nahlas slovo racionalisace, spora, prospch bydlcch? Vidli jste, e by se nkde v takovm smyslu pracovalo? esk stavebnictv m vak vskutku nemoc vce!P. Jank.

POZNMKY

Odpov na povnon rozjmni.

Tdenn svtky vnon poskytly panu dr. Kahnkovi, redaktoru Polednho listu, pleitost k sestaven lnku, nad jeho dlkou asi teni tohoto asopisu, zvykli na mal, ale tun sousta, potsali v divu hlavou. Pokus pana Kahnka je v prvn ad zajmav tm, e podle tto ukzky ani ti dny nesta pohotovmu novini, aby zmohl bez nsil slohov kol. Ale i ve vcnm ohledu je Kahnkv lnek dosti zajmav, abychom se jm zabvali. Tedy pedn beme s povdkem na vdom, e sm pan Kahnek piznv o tisku pana Stbrnho, jej z neznmch dvod nazv tiskei.i bulvrnm, e je spe povdav ne ryze zpravodajsk, a prosme jej pedem, aby nm prominul, budeme-li se snad tohoto svdectv, je povaujeme za cenn, astji dovolvat. e pan Kahnek tuto okolnost vysvtluje nedostatkem penz a tm, e noviny, je dl, jsou lacin na kor sv kvality, je vc, kter ns ji nezajm vzhledem k hlasitmu a neodbytnmu dvjmu ujiovn, e tisk pana Stbrnho je nejpohotovj, nejlep, nejobsanj atd. V dalm tvrd pan Kahnek, e dokud noviny zstanou obrazem ivota, neubrnme se ani erotice v tisku, a chce tm patrn ci, e tisk pana

Stbrnho je pouze vrnm obrazem ivota. Nue, ivot je koneckonc nco, co m i nejvt chudk, a svdectv o nm me vydati kad. Pochybujeme vak, e by ivot kohokoliv z ns nebo tebas i ivot redaktor pana Stbrnho vyhlel tak, jak je v tchto asopisech len. Za takov Bohem oputn bytosti nepovaujeme ani zmnn redaktory. Nebo komu z ijcch se stalo, e ped jeho oima ptek veholenm zachrnil est dvky a kdo mezi vemi smrtelnky m takov ivot, e by jm vyplnil i jen jednu jedinou strnku Polednho listu? A nech se pihls lovk, jemu by se vbec ivot na zeini jevil tak jak se mu nezbytn mus jevit v podn tohoto tisku. O to pece v podstat jde. Ze kdesi ije komr, jej nm pomocnci pana Stbrnho pedvdj v podob velbloud, o tom rovn nepochybujeme, ale dme, aby nm byla pedvdna jen kom skutenost a ne velbloudi fantasie. A pokud jde o onen sloupek kultury pro kadho, na nj Poledn list v posledn dob optovn s hrdost poukazuje a jeho se dovolv i pan Kahnek, sta pouze zjistit, kolik zprv o opravdu kulturnch udlostech se v nm denn nalz a kolik je mezi nimi zprv a lnk, je denn listy otiskuj nejmenm psmem v rubrice, kde se oznamuj divadeln pedstaven a jin osvtov podniky. Nemluvme ani o tom, kolika zbytenmi osobnmi polemikami je tato rubrika vycpvna. Dr. Kahnek dle uvd, e Poledni list nem pravideln referty ze soudn sn a ukazuje prstem na listy, je podobn referty maj i ve dnech, kdy se soudn leni nekon. Na to lze jen odpovdt, e vymylen proe dvou paniek pro urku na cti, vylen se zejmm humoristickm myslem, je daleko menm zlem ne vymylen povdn o velikch zloinech a afrch, je nebylo sepsno pro zasmn, ale pro citeln pokozen nepjemnch osob. Pokraujce tak od jednoho argumentu k druhmu, jimi pan Kahnek chce oistit svj list, mohli bychom je vyvracet s lehkost, proti n zdvien husho brku je si- lckm vkonem. Ale na to vechno? Nevymizelo jet z pamti, e pan Stbrn nedvno odvolal alobu na list, jen jeho tisk poctil vroky nijak lichotivmi, a pokud to nkomu z pamti vymizelo, jsme ochotni to astji pipomnat. Nebojujeme proti tisku pana Stbrnho proto, e jej povaujeme za tisk bulvrn, ale proto, e jej povaujeme za to, m jest, za jej povauje kad a m bude i tehdy, bude-li rozjmn pana Kahnka otiskovat denn.J. Miinzcr.

Tak pece to jde jinak.

Otzka politickch metod je u ns petsna ustavin a v debatch o nich nen nouze o ulechtilost a slunost. V prak- si vak se setkvme s touto slunost tak zdka, e kad jednotliv ppad stoj za zaznamenn. Zpsobem skuten neobvyklm a pamtnm byli jsme naposledy o monosti uvn slunch metod i v politice poueni u pleitosti volby novho pedsedy sentu, kdy jsme z st dvou politik slyeli slova, s nimi se jindy setkvme jen v tankch pro hodn politick dti. List, jej napsal sentor V. J. Klof sociln demokratickmu klubu sentor, jen jej navrhl za pedsedu sentu, by zasluhoval, aby byl rozmnoen a rozdn zdarma vem politikm jako nvod k upoteben pi kad pleitosti, kdy jim jest mluviti s politikem jin strany. Je ovem pravda, e dopis, na nj sentor Klof odpovdal, je stejn pozoruhodn, zvlt proto, e se v nm sociln demokratick strana ujm iniciativn inu, jakho jsme v naem politickm ivot ji dlouho nebyli svdky- Oba tyto listy nm ukazuj, e to pece tak jde jinak i v ivot politickm a zrove ukazuji, jak krsn by to bylo, kdyby to astji lo jinak.

Kolik dstojnosti, kolik vnosti by zskal cel n veejn ivot, o t by bylo v nm postaven emeslnch dry- nk, kte by se svm evem sami vyluovali ze slun spolenosti, v n se poctiv mluv. Sociln demokracie dala nejen satisfakci sentoru Klofovi za brutln odstrann s msta pedsedy sentu obanskou koalic, ale tak pklad ostatnm stranm. Lehk stn padl ovem i na tuto udlost vylouenm slovensk strany ludov z funkc mistopedsednickch. Ale snad by tch krsnch zjev bylo bvalo pli mnoho najednou a snad i v tto vci se dokme npravy, ne v zjmu ludov strany, ale v zjmu eskoslovenskho parlamenta rismu, jen by se neml zastavovat na polovin cest. mz

Podivuhodn strana.

Kdybychom mli v lsce lacin vtipy, ekli bychom, e nejnovj spojenectv mons. Hlinky s Ligou pana Stbrnho, ji hlas lidu nazval Ligou ejdrem, nese ji ovoce. Nebo v posledn dob dopad ejdrem vechno, eho se ludov strana jen dotkne. Po prohran pi proti Tukov pilo vystoupen ludov strany z vldy, je ppadn nelze oznaiti jen proto, e slovo vystoupiti nem trpnho rodu, po vystoupeni z vldy pily finann obte Slovka a v souvislosti s nimi pichz nyn spor s Tukovm obhjcem, jen, jak se ukazuje, hjil Tuku stejn z dvod profesionlnch jako z pesvdeni, a soud, e hoden jest dlnk mzdy sv, poaduje nyi pslunou stku z onch 200.000, je svho asu sloil jako kauci za Tukov spoluobalovanho Macha. Ludov strana tchto 200.000 potebuje pro Slovka a neme se k nim do- stati bez pispn Tukov obhjce dr. Otlyka, jen tuto stku zase nechce u soudu vyzvednout, dokud mu z n nebude' zajitno palmare. Znamenalo by dati od ns nadlidsk pemhn sebc, kdybychom se mli, pihlejce tomuto divadlu, ubrnili kodolibosti. Vdy cel vc vypad tak, jako by ji osud sm nastrojil jen proto, aby potvrdil nae dvn tvrzen, e vecko, co se v ludov stran dje, je charaktcrisovno pmo nepochopitelnou zmatenost a jakousi kivost, je naprosto vyluuje monost, e by se v pondl dalo ci, co tato strana uin v ter. Spory se vyskytuj ovem v kad stran, ale jestlie se rozpory stanou jedinou vc, s n v nkter stran lze potat, a nenormln zjevy jedinou jej normlnost, pak sbohem rozume, soudnosti a vahy. Pak lze jen pihlet, divit se a ekat, jak dlouho to jet potrv, m2

Zbyten protest.

Spolek eskch spisovatel belletrist Mj v Praze probudil se ze svho dlouholetho spnku a s bolest a starost zpozoroval, jak zvolna u ns upad smysl pro nrodn odpovdnost a zdrav nrodn cit. Vzpamatujme se! Zahome znovu lskou k sob a k svmu! Vrame se citem k 28. jnu.... atd.

Naeho nrodnho svtce Mistra Jana Husa, jeho jmno klade francouzsk genius Viktor Hugo v nesmrteln sv Legend vk vedle jmna Sokratova, Kristova a Dantcova snail se potupit a snit dnen rektor nmeck university. Oekvali jsme, e cel nrod vzplane rznm odmtnutm pslunmi korporacemi, aby okikl zpupnost Mommsenova krajana ... atd.

Vtina eskch asopis odmtla ji dve podle svho temperamentu projev rektora Naegla, ovem esk noviny podle svho osvdenho zvyku nepinesly tuto pobuujc e ani ve vtahu, take krom ubezpeen, e Naegel urazil nae city, nevme o n nieho jinho. Pamatujeme-li se jet na nedvnou kampa pravicov urnalistiky proti presidentu na podklade neexistujcch citt z knihy K. apka, musme mli odvodnn podezen, e urnalist, a snad i spolek Mj neznaj autentickho textu projevu rektora Naegla, jako neetli knky K. apka.

Kdyby etli onen projev, byli by ve svch sudcch zdrelivj. Tatek Horsk i jin blah pamti dovedli jet lpe ureti svtlou bytost Husovu, symbol vzneenho lidskho charakteru a mravn vtzn pravdy pro cel svt. Projev rektora Naegla byl ostatn uveejnn v Lidovm Veernku s dodatkem, e vichni eskoslovent katolci s nm souhlas. Me tedy spolek Mj mluviti jmnem celho nroda?

Rektoru Naeglovi mono vytknouti jedin, e neovldaje dostaten ltku, opustil pole vdeck rozpravy, take jeho povrchn projev byl by nejve vhodn pro agitan brourku naich lidovc. Nepovdl nm nic novho. ekl jen rozmlnn to, co ekli dokonaleji ji jin ped nm. Projev jeho svd jen o padku vdeckho mylen. Domnv-li se, e Hus je epigonem Viklefa a e svm vznamem nepevyuje rzn nboensk fanatiky, kte byli ve stedovku upalovni, je to vc jeho nzoru. Vc nzoru velice stranicky zkho, tedy nevdeckho. Profesoru Naeglovi mono doporuiti, chce-li ltku lpe ovldati, obdobn studie nkterch autor eskch. Mnoho povyku pro nic za nic, kdy nezamstnanost denn vzrst-Vclav Hlavek.

Nen poteb?

kalo se, e nen poteb ministerstva zsobovn. etli jsme vak:

... prohldkami zjitno falovn mlka vodou a do 78% a to nkdy i vodou zvadnou. Mslo bylo margarinem anebo jinmi pmsky kaeno a do 95%. Pro pedra- ovn pedmt poteby bylo uinno 4126 trestnch

. oznmen, pro lichvu bytovou 517, pro neoprvnn obchodovn 3422, pro poruovn potravin 7894, pro finann delikty 1877 a jin delikty 18.810.

Chpeme tedy tuto nladu proti ministerstvu zsobovni. Postien se ozvaj, a volaj: zrute ministerstvo zsobovn lidu. Ale je otzka, je-li prospno etit tyto jednotlivce, a nen-li spe poteb chrnit konsumenty. V poslednch letech se s konsumentem nepotalo; vlda pravice se pli neohlela na to, co k konsument. Vnjm vrazem toho bylo sil o plnou likvidaci ministerstva zsobovn. Tento resort sttn sprvy me bti jednm z nejzbytenjch ad, ale me bt jednm z nejdleitjch, dostane-li se mu ve, aby mohl svoji funkci konat. Minul vlda byla vldou podnikatel; takovch, jim zisk je vm a jim na cest za ziskem nezle na methodch. Tm spe je nutno dlat politiku konsumentskou, u proto, e v dob hospodsk krise hodn zle na konsumentech.K- T.

K psychologii nrodnch demokrat.

Nrodn Listy uspodaly o vnocch anketu na thema: jsou lid po vlce astnj? Otzku tuto anketa nerozeila; ale i tak anketa nebyla marnou: ukzala nm, jak sml nrodn demokrat; jak sml, je vidt z toho, e i redakce sNr. List sama doznv, e z

nkterch pspvk vane sice nkdy a trochu neodvodnn pessimismus, ale je to pessimismus' zdrav...*

Od let nrodn demokracie bojuje proti t. zv. defaitismu. A vsledek? e cel nrodn demokracie propadla defaitismu. neve v lepi, neve v npravu, neve v demokracii.

Marnost nad marnost, ve je klam, alba, podvod, vude je korupce, vude je materialismus, to je credo nrodnch demokrat.

Tak sml A. B. Svojsk:

Prospchstv dere se i tam, kde ho dve nebylo a projevuje se odstraovnm i nejlepch osob z veejnho ivota. Zsluhy, prce, schopnosti, charakter lid nezitnch a agilnch jsou nejvce nenvidny a jsou-li spojeny s osobn statenost, jsou pedmtem zavil nenvisti.*

A zase jin:

... pematerialisovanost nese s sebou nezbytn dsledky: bytek idealismu, ne-li jeho plnou ztrtu a tm nedostatek povechnho vkusu ...

Jin pspvek:

... V obanskch ... vrstvch, zvlt v Praze sam, zavld tak siln padek nrodn hrdosti, e pi vstupu do hotelu, kavrny, nebo obchodnho domu bv nae esk obecenstvo po nmeku oslovovno.*

Jinde:

Povlen generace ij vce materialisticky. Jsme v dob sportu, radia, jazzu a emancipace, nikoliv v dob dobr knihy a dobe domcky vychovanch dvek.

Jeden nak, e

spoleensk souit a duchovn ivot po vlce ztratilo svj vznam nacionaln-propagan...

druh prohlauje, e

i v politice zavldl msty zbsil kubismus: bolevismus, komunismus! A hlad a krev!

Co jest tvrzen trochu podivn, a proto nepekvapuje dal passus:

A je dnes obdob nadlid, nadlovka: Kemal paa, Mussolini, t Lenin, Stalin, Pilsudski. A u ns? Drpal se kamsi Gajda.*

Tet nak:

Vude se hz slovy: Sociln spravedlnost, demokracie, lidstv, lska, bratrstv, ale jsou to skuten jen przdn slova, clona na zakryt sobectv.*

Nkte si stuj na socialismus:

Od doby popevratov ijeme ivotem otrocky okovan theorie socialistick ...

Jin je pesvden, e

>jak socialisace, tak internacionalismus a jin -ismy i reformy, jak se dosud provd, jsou tmi nejvtmi vindly, na kter se otrven lidstvo chytilo.*

Atd.

To je tak pohled do due nkterch nrodnch demokrat. Jsou to jen ozvny Nroda, Rsk Stre*, Polednho Listu*, atd. Je to jedin nek na materialismus, nedvra k demokracii, jedin pesvden, e ve je mizern a zlodjna. Tak si nrodn demokracie vychovala sv lidi. Ti lid pak tleskali Dr. Kramovi, kdy dkoval Pnu Bohu za faismus, kdy kal: kdy to nepjde s parlamentem, pjde to bez nj. Ti lid pak tleskali Dr. Kramovi, vtali Gajdu a na konec volili J. Stbrnho. Nedivme se pak, e s nrodn demokraci to jde s kopce; je to strana lid! otrvench, defaitistickch, nevcch v innost politick praxe, strana lid nevcch v lep, strana lid, kte dovedou jen nakat, lomit rukama, nakat nad mravn spout. Je to strana lid otrvench skeps, pessimismem. To je djinn provinn nrodn demokracie: e otrvila smlen buroasie, e ji vychovala jen a jen k lamentovn, tam, kde bylo poteb pracovat.K. T.

rrtOTTinosC

Poznni Jiho Stbrnho.

Poslanec Ji Stbrn pi svm projevu v parlament dotkl se tak toho, pro byl vylouen z sl. strany socialistick. A dosud tisk Jiho Stbrnho to vykldal tak, e vylouenm mue 28. jna z sl. strany socialistick jest vinen dr. Bene a maffie realistick. Tentokrte zmnil se Ji Stbrn o tom, e socialistick strany vracej se k asti na vld, co byla koncepce Jiho Stbrnho, a pokraoval: Je to asi 3 lta snad msc nebo 2 msce dle ne

3 lta kdy byl jsem vylouen se skupinou svch politickch ptel ze strany nrodn-socialistick. Nechci vzpomnati, toho jsem vzdlen, prostedku, jakmi se to stalo, protoe j se tak trochu za to stydm, stydm se za ty pny, kte tch prostedk uvali. Ale chci zm- niti se o t vci, e podle mho nzoru hlavni pohnutkou k tomuto aktu vylouen byl zsadn nesouhlas tehdej majority ve sboru dvrnk a na sjezdu strany nrodn socialistick s politikou, kterou jsem tehdy representoval. Byla to politika venrodn koalice, politika souinnosti, spoluprce nesocialistickch stran se stranami manskmi.

Tak teme v >Expresu z 18. prosince 1929. - Je pozoru- hodno, e ^Poledn List* z 19. prosince tuto st projevu posl. Stbrnho ji nepin, a jeho projev otiskuje nemn obrn ne Expres. Jest koda, nebo chceme ci, >e J. Stbrn v tchto vtch byl hodn blzko pravdy. Je toti pravdou, e J. Stbrn byl vylouen z sl. strany socialistick proto, e vtina dvrnk a vtina tto strany se postavila proti politice Jiho Stbrnho. Ne ovem proto, e to byla politika spoluprce socialist s nesocialisty. Ale proto, e vtina dvrnk a strany a to vtina vein,i velk se postavila proti methodm politiky Jiho Stbrnho, proti politice, kter smazvala rozdl mezi socialistickmi stranami a nesocialistickini, proti politice, kter se dvala v podru stran nesocialistickch a vliv osobnch. A e J Stbrn byl tehdy siln ve vleku tto politiky, to ukazuje pozdj jeho vvoj, v nm se dostal pln na stranu politick pravice. Vdy sm doznal na sjezdu slov. socialist, e jeho strana byla doasn zatlaena na politickou pravici. Je dobe, e J. Stbrn jednou doznal, e to byla majorita dvrnk a majorita strany, kter se proti jeho politice postavila. A dosud lil J. Stbrn vc tak, e to byl dr. Bene, realist atd. Zd se vak. e tato pravda uklouzla J. Stbrnmu jen v rozruen, s nm se chystal vythnout do enickho taen proti Beneovi. Je toti zajmav, e Expres* tento passus ei J. Stbrnho jet pinesl a Poledn list* u ho nepines,. Pravda nkdy uklouzne nhodou.K. T.

POLITIKA

Dr. Jos. Budnk:

Bude francouzsk ena volit?

rancouzsk urnalistika i veejn mnn jest dnes *- pln diskus o oprvnnosti feministickch poadavk. Feminismus pronik pomalu i do snmovny, nalz tam mnoho zastnc, kte se propjuj i k extravagantnm prostedkm propaganm, jak dokazuje nedvno francouzsk snmovn pedloen nvrh zkona, podle nho ena m bti osvobozena od placen dan proto, e nevol; neme-li volit, neme kontrolovat kam penze pichz, tedy bud anebo. Jeto vak vdy v posledn ad zvis udlen volebnho prva enm na politickch stranch, kter vlastn tvo dnes oficiln veejn mnn o tto vci, jest dobe, ku pochopen k francouzskho feminismu na vtzstv, podvati se na programy stran a na jejich mnn v tto vci.

1. Francouzt faist (Faisceau) nejsou nadeni volebnm prvem en, jako vbec nejsou pvrenci parla- mentrnho reimu. V programu odhlasovanm prvnm kongresem vytyuj si faist za cl pinutiti bezmocn parlament k abdikaci. Zavrhujeme reim elektivn, reim parlamentrn. Chceme dti Francii reim, v nm podle pirozench zkon moc vznik sama ze sebe, msto aby vychzela z umy. Je-li pro njakou representaci, to jen pro zjmovou ve form dvou shromdn; shromdn vrobc a hlav rodin. V tto form representace nen tud msta pro enu, protoe pojem hlavy rodiny se kryje s pojmem mue, kter m rodinu a francouzsk civiln prvo jest dalek toho, piznvati vsady, kter z tohoto prvnickho pojmu vyplvaj by i jen v nepatrn me t en.

2. Republiknsk federace (La Fdration Rpublicai- ne). Tato strana seskupuje vecky republikny ve smyslu naprost svornosti a nrodn velikosti, jejich politick krdo jest obsaeno ve tech ztejnch zsadch francouzsk Revoluce .Libert, .galit, .Fraternit, a v Prohlen prv lovka a obana.

Tyto zsady pak aplikuje nejen na pomr pslunk muskho pohlav, ale d aby byly uiteln i na pomr mezi mui a enami; pro tyto pak d volebn reformu ve smyslu volebnho prva en.

3. Lidov strana demokratick (Parti dmocratique populaire) vydv se za elitn demokratickou stranu, ji u od dob jejho zaloen lo pedevm o to, aby byl jednak zachovn republiknsk reim, jednak, aby pojet jeho aplikovatelnosti bylo peformovno podle dobovch poteb. Jest pro uskutenn takovho reimu politickho a socilnho, kter by umonil kadmu obanu astniti se podle vlastnch schopnost a ve stle rostouc me zen veejnch zleitost ve stt a k veden vlastnch zjm v zamstnn. Demokracie nen pro lidov demokraty dnm stabilnm zazenm, kterm by se nesmlo hbat: pro n znamen pouze jistou tendenci, politickou orientaci, jaksi ivotn princip, kter jest vdy pizpsobiteln novm zvanm spoleenskm zjevm.

Nezmiuje-li se jejich program vslovn o feminismu, neznamen to, e by byl a priori proti udlen volebnho prva en. Myslm, e naopak, z prv naznaenho ideologickho podkladu strany, se d zcela jasn od- voditi ochota jej podpoiti enu bojujc o sv politick prva, jakmile jen jej boj bude tak zvanho rzu, e se d kvalifikovati jako nov instituce, jej realisace posl demokratick princip.

4. Demokratick aliance (LAlliance dmocratique) jest pro svou jednotnou doktrnu politickou stranou, teba e je sloen ze t politickch skupin. Ve snmovn jest zastoupen 1 skupinou demokratick levice, 2 skupinou neodvisl levice. 3" skupinou republikn levice. Stav na principu naveskrz individualistickm, hlavnho neptele spatuje ve vem, co zavn kolektivis- mem. Jest pro jakkoliv pokrok, zejmna pro pokrok sociln. Jeto pak volebn prvo en se ve svtle demokratickch ide povauje tak za sociln pokrok, me francouzsk feminism v tom smru s demokratickou alianc najisto potat. Tak na programu figuruje zsada volebn reformy a progresivn rozen prva volby na eny. Protoe pak Demokratick aliance ped stavuje velmi siln parlamentn skupen (v roce 1924 85 poslanc, 78 sentor), mus francouzskm sufraetkm na tto stran velmi zleet, nebof od zskn jej pzn velmi zvis podpora jejich snah v adch demokratickch republikn.

5. Strana Mlad Republiky (La Jeune Rpublique). Georges Hoog, vicepresident Ligy Mlad Republiky sm karakterisuje tuto stranu jako jedinou kiovatku, kde se harmonicky setkvaj vecky dobr nzory vysloven af u demokraty nebo socialisty. Tato strana zastv adu zsad, kter nejsou jejmi vlastnmi vtvory; jsou vzaty z program demokrat i socialist zcela oportunisticky s jedinm zetelem na idel strany: omlazen starch republiknskch instituc aplikac tebas rznorodch, ale pece jen dobrch zsad a obanskou vchovou. Karakterisuje ji, e tto snce zsad dv vlastn systm a metodick sjednocen z hlediska idelu strany. Mlad Republika nic neschvaluje a nic nezavrhuje en bloc. Vybr pro sebe ve, co je sprvn a zavrhuje ve patn. V jejm programu jest hlavn zetel obrcen k tomu, aby co mon nejvt poet oban byl interesovn na veejnch zleitostech. Ponvad dnes jest prvem zmocnn k tomu pouze mu, jest teba dti i en obansk prva, aby se zvtila kvantita in- teresent. O kvalitu se postar obansk vchova. e- ny maj hlasovati, protoe jest nepijateln, aby polovina lidstva byla odstrena z politickho ivota.

6. Strana radikln a radikln socialistick (Parti Radical et Radical Socialiste).

Strana presidenta republiky Doumergua, znmch sttnk Herriota, Caillauxe, Malvyho, pomrn nejsilnj politick strand francouzsk nen nepzniv politickm snahm en. Ferdinand Bouisson, vznan strannk odvoduje dlouh titul strany historicky: m pipomnati stle jist povinnosti bhem doby vznikl, kter snadno miz z mysli. Radikln strana se neskld z jedin tdy oban, kter by vyluovala kadou jinou a republiku nepojm jako materil konservujc vsady privilegovanch. Jest lidov rekrutuje sv pslunky z vekerch td spoleenskch jest laick, protoe zastv svobodu svdom individua, nrodn vlast poim ve smvslu historickm sociln, protoe jej program jest inspirovn v tom smru pravm francouzskm socialismem, kotvcm pmo v Louis Blancovi a Prouhonovi. Jej socialism nevyluuje soukromho vlastnictv a je proti absolutnmu kolektivismu. Jako socialistick strana neme se vysloviti proti volebnmu prvu en, vdy ena v socialismu jest pirozen rovna mui. M sice nkter odlin fysiologick funkce z hlediska lidsk reprodukce, ale mimo toho m pirozen prvo astniti se stejn jako mu veker prce zvyujc sociln hodnoty ve prospch celku. Proto tak program radikln socialistick vslovn mluv o volebnm prvu en a shrnuje je v nsledujc politick zsady.

Volby nebudou skuten universln dokud se jich nebudou astniti oban obou pohlav.

Vechny velk demokratick nrody udlily enm volebn prvo.

Politick vsledky byly uznny za vten z hlediska morlnho i hmotnho.

Jest tud doucno, aby volitelnost i monost volby byly enm poskytnuty.

Za nutn pendant k tomuto prvu en pokld program uskutenn rovnosti obou pohlav reformou Code civil, jen zn dosud celou adu ustanoven, je pro vdanou enu vytvouj postaven pokoujc a otrock.

Me-li se tud francouzsk ena pi svm boji o politick prva na koho spolehnouti, to v prv ad na radikln socialisty, kte nemohou odmtnouti pomoci, aby nestavli vlastn doktrnu na hlavu.

7. Strana republiknsko socialistick a socialistick francouzsk. (Parti rpublicain socialiste et socialiste francais.) Jako strana naveskrz reformistick neme bti proti udlen volebnho prva en, jeto toto se pokld za pokrok a jeho zaveden za bezespornou reformu stvajcho volebnho du. Jej doktrna sice trv na obran vech republiknskch instituc, ale zrove, jak u z titulu strany vyplv, u, e socialism lze uskuteniti i v republice a to bez jakkoliv revoluce. Touto druhou strnkou te stranick doktrny se d odvodniti programov zsada strany, kter se vyslovuje velmi rozhodn pro enu a jej politick prva. Chceme, aby nae zem konen piznala enm prvo volby obecn i politick; bylo by podivn, e brzy jedin francouzsk ena by ho byla zbavena.

8. Jako strany radikln, socialistick, socialistick

francouzsk, tak tak i strana socialistick. (Pard socialiste S. F. I. O.), kter je lenem mezinrodn dlnick internacionly, tak konen socialistick unie komunistick (Union socialiste conmuniste) a komunistick strana (Parti communiste) nemohou bti zaujati proti feministickm politickm poadavkm. Je-li to u politickch stran demokratickch pkazem pokrokovho svdom, jest to u socialist a komunist samozejmou vc, o n kad diskuse jest vylouena. U socialist kad, u komunist pracujc "ena jest rovna mui..

8. Francouzsk feminism, netvo dosud politickou stranu, jest pouhm vyjdenm ady pn uritho obsahu. M historick pozad (prvn nznaky u v r. 1848) a jest dnes velmi populrnm hnutm. V politickm ivot jest jeho mluvm hned ta, hned ona strana. Podle slov znm ensk pracovnice Henrietty Sau- ret, zrodil se feminismus z touhy eny po sebe-uvdo- mn. Cel feministick doktrna, vyjadujc plnou emancipaci eny v ivot soukromm (zejmna v manelstv) i veejnm, vid jedin kl k oteven brny vedouc do rje veejnho ivota v udlen volebnho prva en. Dvody, kter pro n feminismus uvd jsou nkdy velmi idealisticky zbarven a psob na ns, kte ijeme v zemi volebnho prva eny, velmi komickm zpsobem. Jest teba, aby ena hlasovala, prav, v ten den, kdy bude hlasovati, mui budou lepmi, zkony budou lidtj, feminismus pinese mezi lidi vce lidskosti. ena jest dobr, jest lep ne mu atd. atd.

spch feminismu zvis na tom, jak dovede prakticky jednat s tou kterou politickou stranou, kter ho nejen programov, ale i takticky favorisuje, Politick strany pak, uvid-li, e feminismus uzrl, na tolik, e m ku na spch, jist budou zvodit v jeho podpoe, aby si zjednaly pze a hlasy en. V programech politickch stran m francouzsk ena mohutnou oporu. Jest jen otzkou asu a to jest problm ist taktick kdy ve svm boji proraz nskou zed muskch politickch prv.

LITERATURA A UMNI

Franta Kocourek:

Sborov recitace.

ii.

kainik, v nm se vyno z beztvrnho dosud materilu prvn kus pevnho profilu, je zatek kry- stalisace. Jiskra, kter projede masou recitujcch, je primrn pocit kontaktu a kolektivity, kter se rod. Ze sto ticeti prsou a rt vychz v nkolika prvnch zkoukch sto ticet rznch hlas, sto ticet rozdln vidnch obraz, sto ticet rzn ctnch vt. Teprve ted jakoby se sto ticet pramen slilo v jedin tok. Ne na dlouho, jenom na chvli, jenom na ti, pt vtein, po nich nsleduje nov rozpojen, tpn a t. Ale jednota jednou proctn u nebude zapomenuta a neztrat se, tebas vyvstala jen v torsu na prchav okamik: je to zrodek v plnm slova smyslu, dl jde jen o as na rst a o jemnou ruku. Aby mohlo vystoupit, co je skryto, aby vyrostlo do rozmru, kter by umonily intensivni barvy a syt zvuk, nic vc, nepe- kreslovat, ale tak nic mn, neoslabovat samozejmou,

vnitn silu slov. mylenek, dj a obraz.

To, co tu lm jako okamik zapojeni jednotnho proudu do tolika diferencovanch individualit recita- nho sboru, je jedna z tch vci, v nich je samozejmost (aspo pro m) a pirozenost spojena s tajemstvm, jak to itm u vtiny bnch vci kadodennho ivota. Je to pln tot, jako kdy pod rukama hrne se za pomoci rotanho pohybu objevi prvn kus krsn vykrouen hlny, nebo jako kdy pi chemickm pokusu v moi kapaliny vystoup prvn krystal. V recitanm 'sboru ovem znsobenj, spletitj, obtnj, ale v podstat stejn prost a krsn Nechci vak zstat jenom pi dojmu nad timto procesem, tebas vznikl na podklad uvdoml prce.

Chci se pokusit tak o vystien principu: v tomto chaosu, komplikovanosti a nesourodosti nen mono spolhat na nhodu, tebas mli lenov sboru dosti dlouho tento dojem. Mus tu bt njak zkladna, orientace, voditko. Platn pro vechny (o sto ticeti lidech se u d pouit prvem vrazu vichni), vem viditeln, pstupn, bez dirigentova upozorovn, vnucovni a vykldn, l>ez dikttu.

Mus to tedy bt nco ivelnho, prvotnho.

Touto zkladnou jak vystihl jedin z kritik nai sborov recitace, prof. V. Tille je r y t m u s, rytmus lov, rytmus vt. rytmus ei.

Na nm jsem stavl celou budovu, na nm, myslm, budou musit stavt vichni, kdo ve sborov recitaci chtj vychzet z pevn, bezpen pdy a kdo se nespokoj salni a parketovou zkladnou, jako na p. Voiceband. Tato pevn pda je tak pi v sv jednoduch pirozenosti jedinou zrukou velkho vvoje, co se ned ci o pokusech, vychzejcch z pedpoklad vy- umlkovanjch a zdnliv umletjch. Neodvratn dsledek takov vcehlas recitace, kter nem pevnou pdu pod nohama, je honba za novmi efekty, dojem stereotypnosti, jakmile se nkter proces, methoda nebo trik opakuje jak jsme vidli pi poslednch produkcch Voicebandu. Nebezpe slep uliky hroz takovmu podniku div, ne by kdo pi prvnch dvou ukzkch pedpokldal.

Sborov recitace je na pohled a do jist mry i ve skutenosti jednodu. Nemohu ci, e nejde za efekty, vdy vechno, co se obrac k obecenstvu, chce psobit. Ale nemus se tolik starat o pekvapovn a novoty, kter by podchytily znovu pozornost. Je jednodu, ale to tak znamen lapidrnj. Vychz ze iri a pevnj zkladny, m vt nosnost a del dech. Neme setrvvat na objevech jednou uskutennch, neme se stle opakovat. Ale me bt klidnj a vyrovnanj, protoe jej tit le hloubji, n. Me se vce spolehnout na slovo kadmu pstupn, na slova, jejich nosn plocha je vt, ne hrany a hroty grotesknich, rozpitvanch nebo npadn melodisovanch slov voicebandovch. Voiceband, krom nkolika kabaretnch iel, je tvoila chab program italskho zjezdu, bude vdy umni pro exklusivn obecenstvo, potaje v to snoby a odbornky. Sborov recitace me bt daleko vc: me bt umnm populrnm, ani by pestalo bt umnm v ryzm slova smyslu (jako na piklad divadlo).

Rytmus je tedy jednotcm principem mho pojet sborov recitace. Rytmus, slovm imanentn a veobecn sugestivn. Hlavni prce spov v procesu jeho odbavovni, jako spovala v slov recitaci ve stopovni bsnka a hledni pevnch obrys pod zvojem liter. Je to prce sten pasivn, ale nezbytn a vede k ili. Jemn cit vdce je tu stejn dleit, jako pi odhalovni a restaurovni starch, zapadlch fresek: aby nebyl poruen obrys, barva a vraz.

Kad nevid ani nesly stejn. Pi reprodukci tmto rozdlm kad dv hlasit vraz pednesem. To znamen, e se tluou vedle rzn vysokch, silnch a rzn zabarvench hlas tak rzn rytmy, tebas byly dny stejn slovn znaky. Diference vak nejsou tak velik, aby nebyla mon shoda v me dostaten ke spolen stavb. Jinak bychom nemohli rytmu pout jako jednotcho a organisaniho prvku.

Usmrnn rytmu v mnohalennm sboru je kolem dirigenta, jakmile se podailo uvst ensemble jednou, na chvli do spolenho rytmickho toku. Zkuenost u. e tento kol je leh, ne prvni, protoe jednota jedenkrt projeven je branou k cel ad stle rychleji nsledujcch konsolidanch detail a ryvk, z nich jednoho dne vyvstane rytmick celek.

Snad jste jet nezapomnli na kolektivn zpsob prce. kter jsem pi studiu uplatoval. Ted u to nejsou rady a pokyny, ted se kad zevnit a nevdomky piiuje o rytmick formovni pednesu, o jeho pro ten as konenou pbdobu. Neni to jenom rytmus slovm imanentn, t. j. o hodnoty pipoutan nerozlui- teln k slovm. I pi jejich skoro veobecn platnosti se me uplatnit tolik osobnch a nladovch nuanci, e bychom nikdy nedoli k cli, kdybychom je pokldali za kategorick. Rozhoduje tu opt kolektivn fenomn: recitujc sbor je zdroj zvltnch sil, je znme jen z jinch aplikac davov energie: dav na jeviti a ve filmu, sborov zpv na koncertnm pdiu, ale jet vc v kostele nebo na neobjednan manifestaci. Z tohoto zdroje vychz i rytmick proud, kterm jsou indukovni postupn vichni inkujc. Neni to u potom ani souet ani nsobek individulnch energii, je to nov, kolektivn energie, pedem nevypoitateln.

Jako vlna se zdvihne z vod zdnliv tichch a strhne vechnv do jednoho smru. Je to jako pval, ale neni to nsil nebo mechanika, protoe tento pval, kterv se te vech sastnnch zmocnil, je vsledek jejich spolenho hledn, prolnn, vzjemnho psoben, zrcadlen. Je to sla, kter vyrostla z nich, ale je silnj. ne oni,

Stoticetilenn sbor jsem rozdlil z leva doprava nejen pro zpv, ale i pro recitaci na II. a I. bas a II. a I. tenor. Tm vznikly tyi men sbory, s nimi bylo mono manipulovat samostatn. Nerozhodoval tu ani tak zetel k vce hlasu, tebae i ten hraje lohu v muskm sboru, kde proti sboru smenmu je k disposici stupnice men v rozpt i barv, jako zetel k lenitosti.

Nepochybuji, e si nejeden ten ekl, jak jednotvrn takov sborov recitace mus bt. Ml by jist pravdu, kdyby tu nebyla ada monost jednak pmo se vbzejcch k vyuit, jednak zakletch do kolektiva. Jednou z takovch monost je rozlenn velkho sboru, kter by byli jako kompaktn celek jen nesnadno ovldateln a tkopdn. lenn sboru vak me jt dl: i v rmci kadho ze ty sbor jde dlit hlasy na meni a men skupiny. Konec tto cesty a zrove dosaen protiplu sborov recitace je slov recitace, kter mus dostat v ensembl a v celkov vstavb sborovho pednesu sv promylen, vznan a organick msto.

Od slovho recittora pes drobn skupiny, pes basov a tenorov polosbory a k tutti celho sboru, kter vyslovuje jako jeden mu jednmi sty div, zvoln, modlitbu, vzvu jak bohat vrazov stupnice!

Po odkryt rytmickch zklad se tak postvme k apartu dynamickmu, v nm je druh tajemstv sborovho inu. Tekst nejdve jen na papr napsan, potom do navy sborov z papru ten, potom kolektivn rytmisovan se nhle stv bsn nesenou jednm spolenm dechem a mn se v partituru stejn bohatou, jako partitura hudebn.

Nad tekstem sborov pednen bsn je dirigent nejenom dirigentem ve smyslu hudebnka, kter ovem tak nen jen reproduktorem skladby. Dirigent reci- tanho sboru nem partituru k disposici, m jen tekst a partituru si mus teprve sm udlat. Je tedy nucen bt do jist mry (a ne mal) i komponistou v hudebnm slova smyslu. Mus piknout lohu kadmu lenu svho sboru, tebas byl zahrnut do nkter ze skupin. Mus harmonisovat, instrumentovat, mus rytmisovat a dynamisovat a konen mus i melodisovat tekst bsnka, jako to mus dlat komponista se svmi hudebnmi mylenkami a materilem.

Ani pro tento sek prce nen mono stanovit pedem program, t. j. partituru. Co neznamen nutnost improvisace, kter m sv velk pednosti, ale na n se zvlt v umn asto doplc. Chci zdraznit jen to, e i tu se mus kombinovat v hlavnch linich uvdoml pln s pokusnou cestou. Kad sbor, t. j. libovolnch sto ticet mladch lid, m jin sloen, jin profil, jin pedpoklady a monosti. V kadm ppad je nutno vychzet z jinho, t. j. vdy konkrtnho materilu, kter je k disposici.

A tu podruh se me uplatnit spoluprce vech. Jako dirigent mte sv mylenky, ale ovldn sboru je samo o sob zamstnnm vyadujcm tolik energie. e nemete pln pihlet ke vem eventualitm, kter tute za hradbou a v pralese svho sboru. Ten, kdo je v nm a dv se z nitra mnostv na vs, t. j. na jedinho lovka, vm me ci o vci leccos zajmavho a nejednou vm jako dirigentovi docela novho. Suma takovch otzek, mnn, pokyn a rad vm lehce zvrt polovinu vaeho plnu, ale mon vc ne polovinu vystav. Tute, e pi takov me- thod je vylouen njak pomr nadadnosti dirigenta. Mus bt pro vechny kamardem, kter vci sice rozum a stoj na svm mst, ale pro nho vichni kolem nho jsou kamardy. Stoj ped nimi opravdu jen z technickch dvod, nen nad nimi, ani prvn mezi nimi, je jeden z nich. Tak jsme to ve sboru vdycky ctili a bylo nm jasno, e to je podmnka existence sboru a jeho vlivu. Je to mono jen mlokdy a mlokde tak stoprocentn, jako mezi mladmi lidmi na vojn.

lenn sboru umouje rozshlou dynamickou stupnici od nejjemnjch pianissim do mohutnch for- tissim. Vn ivot do velkho tlesa, do vech jeho d. Odstny sly v takovm tlese maj svj vlastn charakter, kter psob nezvyklm, sugestivnm dojmem. Mete doshnout pianissima na pklad osminou sboru, t. j. teba polovinou prvnho tenoru. Ale mete je nechat znt tak v plnm sboru a tehdy je nejpodivnj, zkonem kontrastu a sloenm tolika rznch hlas do zk, sotva viditeln roviny. Je to jako kdy les zane umt slab, v prvnm nvt boue, nebo jako irok vodopd vidn clonou a slyen z dlky. Proti tomu si pedstavte kovov, jednolit zvuk forte celho prvnho basu nebo vzruen crescendo, zachvacujc jako vichice sbor od jednoho konce k druhmu, stle silnj, nalhavj a nestupnj, stle zrychlenj a boulivj, a do finlov vty, kter vyzn jako chorl, vysujc svou lapidrnost v uklidujc a povznejc rovinu.

Snad je mono udlat si na zklad tchto nznak piblinou pedstavu o potenci takovho sboru. Zstane vak daleko za skutenost, stejn jako za n zstane slovn vylen hry na varhany nebo ve velkm symfonickm orchestru. Rytmus a dynamika nejsou alie vechno, tebas rytmus je ocelovou konstrukc cel stavby a dynamika, k rytmu ,tsn pimknut, je hlavnm nositelem inu sborov recitace.

Na vlnch rytmu, kter se zdvihly ode dna, se zan zdvihat melodie. Mohlo se k n dospt jinou, opanou cestou, kterou el na pklad E. F. Burian ve Voicebandu: bylo mono^melodii pedem komponovat, buto docela pesn notovat jako pse, nebo aspo vypracovat podrobn partituru nkterch mst a pro ostatn urit jen hlavn intonan body a smrnice.

Zsadn je to mono, pro ne? Je to v kadm ppad lep, ne ablonovit deklamace, kterou jsme podrobili analyse ve studii o slov recitaci a otvr to nov vhled) jak pro iv slovo, tak pro hudbu. Musme vdn vtat kadho, kdo m npady a chu zkusit nco, co tu jet nebylo.

Ale my doli k melodii jinak, docela stejn, jako jsme doli k rytmu. Nejsem komponista, ale hudb rozumm do t mry, abych vdl, jak velk umleck problm je zhudebnn slova. lovk postaven ped kol .stanovit intonaci nebo dokonce vypracovat melodickou partituru pro recitan sbor, nen vlastn postaven ped nic menho, ne skladatel, kter m vypracovat zpvn partituru v opee nebo pro smen sbor. kol, na nj by stail jedin skladatel. Ale musil by mit smysl tak pro iv slovo, pro jeho podstatu, pirozenou silu a dosah, pro jeho nosnost nejen hudebn, ale i recitan, protoe i melodisovno mus slovo zstat slovem a nezmnit se v pse.

Nae cesta k melodii je tak jednoduch, e upadne nepochybn v podezen z nedostatku umleck metho- dy pi pedkldn tohoto theoretickho vkladu. Nesm se vak zapomnat, e tyto dky jsou malm ko. mentem k velik praksi, e za nimi zkuenost s materilem na jedn a obecenstvem, t. j. inem na druh

stran.

Jako jednoho dne z rozbedlho spolenho ten ver vyvstal nhle prvn zlomek rytmick linie, tak po njakch osmi, deseti zkoukch nad pednesem rytmicky ustlenm a dynamicky rozvrenm zaala vyvstvat melodie. Ryla pro ns objevem, pes to, e jsme ji ctili, jak pichz z mlhy, jak se prodr struskou slov a usazuje se na jejich povrchu, nejdv jen ve slab vrstv, kter se dala lehce sett, potom pevnji a zetelnji a stle jednoznanji.

Je to zrozeni melodie z rytmu, kter v sob uzavr jako pohdkov oech vechno bohatstv. Jako dt, kter odkv njakou knku a najednou si ji zane zpvat, nuceno pirozenost k vraznjm melodickm krokm, ne jsou mon v mluven ei, jako dav. kter se modl: melodie, nikm nepedepsan tu kry- stalisuje a nabv linie, jej zkonitost musila bt nalezena, tebas byla u v podstat dna.

Touto nensilnou a pirozenou cestou se nedojde k melodim npadnm, grotesknm a sensanm, jako cestou hudebn komposice. Po strnce rozmanitosti a zvltnosti neme konkurovat takto pojman sborov recitace s melodikou na pklad Voicebandu, stejn, jako neme konkurovat s jeho analytickou a ongirskou tytmikou. Melodika Stakovho recitanho sboru je prost a podloenj. Je organick, vyrst z hlubokch koen, jako rytmus, nen nhodn, ani znsilnn. Jedin ona me stt jako protipl melodiky komponovan skladatelem umlcem.

Hranice mezi slovem jet mluvenm a slovem ji zpvanm je neuviteln mal. Je-li takov velk sbor strhnut rytmem ver a let-li vped, jsou melodick vkyvy tak siln, e u nen mono udret tn pln na pd mluvenho slova. Sta vlna naden (kter me mt nejrznj zdroj, nboensk, sociln, vlenick, ale nikdy se ned objednat), aby se tn zdvihl, slovo ztratilo svj mluven charakter a aby se recitace promnila ve zpv.A

Tady jsme na prahu novch monost pro slovo pednen. Na pd velmi nebezpen, protoe nic neni tho, nad prci s takovm odpoutanm a rozpoutanm slovem. Nic se ned tak lehce zkazit, z nieho se ned udlat tak lehce nevkus nebo nechtn parodie. Pili jsme do tto oblasti novmi cestami a novm smrem, ale oblast sama neni nov: dostali se do n hudebn skladatel, vychzejce od zhudebnnho slova, v opee a sborovch komposicch.

Nktei komponist poctili a u z oposice proti star routin, nebo z vlastn poteby nutnost dt slovu v hudb jin podmnky, ne mlo dosud. Pedevm piblit je vc ivotu, od nho star klasick opera je umla tak daleko odvst. Zbavit ho hudebn petenosti, kterou slovo v opee (a stejn ve sborov psni) tolik trplo, zbavit ho instrumentlnho charakteru a rznch skipc, na n slovo bylo v opernm apartu natahovno. Vedle mnohch ppad, kdy hudba slovo zdvihla a oslavila, vidme mnoho ppad, kdy hudba slovo znsilnila, zkivila, znehodnotila. Nejde vlun o naturalismus nebo realismus, jde o spravedlivj a ivotnj pomr hudby ke slovu. Leo Janek je jednm z tch, kte se pokusili o radikln een, znalost mluvenho slova a jeho pochopen mlo vliv na celou jeho hudbu. V opernim oratoriu OEDIPUS REX od Igora Stravinskho je komponovn antick chr, kter spluje prozatm nejplnji mj idel sborov recitace hudebn komponovan. Stra- winsk tu podal svou pedstavu o deklamaci antickho chru, svou pedstavu hudebnka, ale tak dramatika. Stroh, tvrd vty a zvoln, meditace, kter se jen msty rozvinou ze stzlivho recitanho tnu do ir, vzepjatj melodick linie, nikdy vak rie v obvyklm stylu opery. Nen to recitace, neni to zpv, je to nco mezi obojm, je to sborov recitace, rytmisovan a melodisovan instinktivn rukou umlce hudebnka.

Jet zetelnji se jev tendence oprostit slovo a dt mu jinou, samostatnj funkci ve sborovch komposicch. Technika sborovho zpvu instrumentln slyenho doshla vrcholu dokonalosti. To, co podvaj Prat a Moravt uitel na pklad, je bez debaty virtuosita. V tom smru skuten nelze jt dl. To je jasno kadmu, kdo rozum vci. Mlokdo by pipustil fakt jin: e to u v podstat nen zpv. e je to daleko vc vokln hudba se vemi dsledky, z nich hlavn je nadazenost instrumentlnho zetele a podadnost slova.

Zpv ve sv podstat je slovo okrlen melodi, vtm zhodnocenm melodie, obsaen u v kadm slov. Je slavnostnjm vrazem njakho citu, pipojuje se ke Slovu rovnocenn nebo jako ornament, ale nikdv v nm hudebnost nesm nabt vrchu nad slovn slokou, m-li zpv zstat zpvem, dokonce ani tehdy ne, kdy odpadnou slova: i tehdy musme ctit pvodn silu slov, nad ktermi a pro kter melodie vznikla.

Proto nkter modern sbory zn msty spe jako sborov deklamace, ne jako sborov zpv, z usilovn snahy vrtit slovu jeho krlovstv a najt novou rovnovhu mezi slovem pli utlaovanm a melodi pli nstrojov pracovanou. Nejde ci, e tato rovnovha byla nalezena. Sta, e ~e to zain vidt a e se hled.

Tak se setkv sborov recitace na polovin cesty se sborovm zpvem a modern operou. Kad z tchto t genr m sv polte, sv prostedky a koly, ale stoj si daleko bl. ne dnes kdo tu a k jejich vzjemnmu psoben, snad i splynut tak jist jednou dojde.

Opustili jsme stoticetilenn musk sbor recitan v okamiku, kdy se nad rytmicko-dynamickou konstrukc zanala ozvat melodie, kter se po spolench debatch s leny sboru upevovala a dosahovala podoby pro tu dobu definitivn. Zbv ci nkolik podrobnost, rzu vce mn technickho vedle vylench moment zsadnch.

Sbor tak velik vyaduje dirigenta a dirigovn i pi koncert. (V edestilennm sboru v Lounech a Praze jsem vc nacviil tak, abych pi koncert mohl bt mezi

frftnmnosC

ostatnmi.) Technika dirigovni se ned pedpisovat, v celku vak se shoduje s technikou zpvckho a orchestrlnho dirigenta. Je pedevm teba dt pesn nstup, hlavn zatek, ale i potom kadou novou vtu nebo zatek pro novou skupinu hlas, pro slistu atd. Ale nejenom to: onu ocelovou konstrukci, na ni je pednes budovn, t. j. rytmus pracn objeven, mus dirigent rukou vyznaovat a dret jej elezn, aby se stavba nerozsypala. Jsou tu prudk spdy, pomlky, caesury, gradace a crescenda, jsou tu ralentanda a pia- nissima. jsou tu varhany s padesti rejstky, je tu orchestr se sto ticeti leny.

Sem pati tak pipomnka, e nacvieni jedin bsn tak, aby se mohlo jit s ni ped veejnost, znamen aspo takovou adu a tak dkladnch zkouek, jako nastudovni hodn rozlehlejho pveckho sboru. Ledabvlost. je tak asto projde slovmu recittorovi, nen u sborov recitace vbec mon, Bez poctiv ppravy by sbor ztroskotal jet ped koncem prvn sloky. Je nutno dbt pedevm na to, aby tekst znl vdy najednou, souasn ze vech st. To je podmnka, pes kterou nelze pejit: podmnka srozumitelnosti, jedin opozdilec, jedin nevtan pedchdce me rozmazat smysl slova a zkazit dojem. Podmnkou inu je srozumitelnost. Podmnkou srozumitelnosti je zkostliv pesn souasnost vyslovovn. Podmnkou souasnosti je absolutn kze. Snad se mi prce na vojn daila tak dohe proto, e lenov sboru byli jako vojci zvykli a na mal vjimky disciplin.

Jet jedna vc pad na vhu pi sestavovn sboru a v jeho existenci: je monQ sehnat libovolnch sto ticet lidi a udlat z nich sbor? Theoreticky je to mono. Prakticky to m hek: nepoj-H tch sto ticet lidi nic jednotnho dohromady, nemohou udlat dobrou prci a na nikoho nemohou mt velk vliv. Ke vzniku kolektivnho ovzdu, v nm dlo roste, iveno vemi sast- tinmi, je teba njakho pojtka, spolenho zjmu. s|)olen mylenky. V Ddrasboru to byla npl romantickho proletstv, jeho doba spad mezi lta 1920 a 1925. V sovtskch dlnickch sborech to byla vra v sociln revoluci a skuten ast na ni. V naem ppad to blo pojtko trochu neoekvan, ale stejn siln, v jistm ohledu silnj, ne v ppadech pedchzejcch: vojna. Nemli jsme nic jinho na prci, mli jsme spolen domov-kasrna a spolen zjmy. Nikam se nespchalo, nic nm neuteklo a vichni jsme musili bt pohromad. Co si myslm o na armd, ekl jsem dosti zeteln v esti lncch ped asem v Pitomno- sti. Budi s druh strany zde kvitovna podpora, kter se mi v organisovn a cvien sboru dostalo ode vech mch velitel i velitel ostatnich dstojnickch kol, od ministerstva Nrodn Obrany a Zemskho vojenskho velitelstv. Byla to nae zbava, nae radost, ale tak nae prce, ji jsme vnovali sedm msc svho volnho asu i asu vojenskmi veliteli pro recitaci uvolnnho. koda, e nktei vojent hodnosti povaovali n sbor, jim jsme v deseti koncertech podali dkaz monosti postavit na vojn umleckou prci, za nesluiteln s pesnm plnnm vojenskch povinnost a e nm neumonili zstat dle pohromad a zaloit v na armd tradici tak representativn.

Zorganisovat velk recitani sbor je podnik v dnench pomrech dosti obtn. Nejpirozenj pda jsou ji existujc zpvck spolky. Zvlt v tch jsou vechny pedjwklady pro pstovni sborov recitace, kter by se odtud mohla it i do jinch prosted. Tyto m dky nech jim jsou drkem do zatku, prvnm nvodem a orientac.

IVOT A INSTITUCE

(Instav K. Janata (Cleveland, Ohio):

Psychologick finesy americkreklamy.

pravda v reklam jest helnm kamenem, 11a nm stoj cel ta obrovsk organisaee americkho oznamovn. To je celkem veobecn znmo. Mn vak jest znmo, s jakou opatrnosti a pelivost upravuje se znn oznmek, aby se nenarazilo ;. Aby se snad zdej inserent dotkl vlasteneckho, nboenskho nebo morlnho pesvden tene, nen ani myslitelno, ale aby ani zdn podobn monosti nebylo vzbuzeno. To je konen samozejm. Veejnost, hlas lidu je vemocn

a proto ta krajn ohleduplnost.

Ponkud vak pekvap, kdy pojednou zjistme, jak bedliv se dv pozor, aby znn oznmky ani stnem nevzbudilo nelibost konkurence! Nen to snad znmkou strachu ze soute a mlil by se ten, kdo by z toho usuzoval, e konkurenn boj zde nen ostr. Naopak, asto je tak ostr, jako dobe nabrouen bitva, ale s ostm sterilisovanm jako n chirurgv, ee, ale neinfikuje. neotravuje. Americk obchodnk v oprvnnm sebevdom a pesvden dokonalosti svho vrobku vyrostl ji dvno z kramskho hann konkurenta. Je vak i stejn opatrnm pi chvle svho zbo a problm superlativ v oznmkch zde byl ji dvno vyeen, toti dnes solidn firmy superlativ pouvai pouze v tom ppad, kde to doslovn mn. Tak ekne-li editel obchodnho domu, e to i ono zbo lze u nho obdreti nejlevnji v celm mst, pak skuten stoj za svm slovem a kdyby zkaznk poukzal, e dotyn zbo u jinho obchodnka je inserovno za ni cenu. bez e sn obchodn dm svoji cenu fi a 10 procent pod cenu konkurenta, i kdyby v tomto ppad ml pro- dlati.

Akoliv konkuren boj je zde tuh, nezapomn amer. obchodnk na dobr sportovn heslo Fair play a dalo by se jeho stanovisko snad vyjditi starm pslovm Leben und Ieben lassen, co ovem nijak nevyluuje energick propagovn vlastnho vrobku.

Abycfr vak neodbooval od pvodnho nmtu. Kdo pozorn sleduje amer. oznamovn, tomu nemohl ujiti boj mezi vrobcem jistho druhu populrnch cigaret a tovrnami na cukrovinky, trvajc jist u rok a tyto dny asi definitivn skonen stupem vrobce cigaret.

Tento vyrabitel cigaret zapoml snad ponkud na dve naznaen pikzn oznamovac ethiky: Nebude koditi konkurentovi a zaplavil nvtn tabule (rozmr asi 3 metry krt 6 metr) po celch Spojench sttech, jako i celostrnkov inserty v dennm a revulnm tisku obrzkem spanil dvy, lib pokuujc jeho druh cigaret s tmto textem: Instead of a sweet, reach for a . Voln peloeno: Msto cukrltka cigaretu... Na prvn pohled tato reklamn kampa zd se bti celkem nezvadn, hrot proti vyrabitelm cukrovinek celkem neostr, ale pece jen hrot.

K lepmu posouzen cel situace budi eeno, e

Amerianka nesmrn rda bonbony, ale jet nesmrnji se boj ztloustnut. Zachovati si dv figuru jest kategorickm imperativem. okoldov bonbony jsou neodolateln dobr, napomhaj vak ortelnosti. A tu jsme it ertova koptka celkem nevinnho obrzku vrobce cigaret.

Ztepil miss a mrs. snad pestaly pojdati Sdruenm tovrnk cukrovinek vypotanou kvtu bonbonu na hlavu, nebo spe bylo pouh nebezpe, e by se tak stti mohlo, ale amer. obchodnk radji pedejde, ne aby pozdji dobhal. (Jak j znm Amerianky, zstalo asi jen pi tom nebezpe. Pozn. pisatele.) Ale ji tato monost postaila, aby tovrnci cukrovinek ctili se ohroeni a oprvnni k obran. Co uinili? Petici na vldu? Ani ve snu je to nenapadlo. Odborn jejich sdruen se selo, porokovalo o situaci a opatilo dostaten fondy od len na protiakci. Mlil by se vak, kdo by oekval, e vlenou svoji pse naladili na tninu: Cukro- vinky jsou zdrav prospn cigareta je hebem do rakve. Jedna chyba ned se dosti dobe spraviti chybou druhou a tak vrobcov cukrovinek byli opatrn, aby svoj kampan si nepotvali proti sob snad i ostatn vyrabitele cigaret. Svoji tiskovou kampa omezilii hlavn na zdrazovn, lkasky i vdecky doloen, e vkrmnost cukrovinek nen tak siln, jak se zd, ovem e neschzelo statistik, dobrozdn a p.

Dennm tiskem cel tato zleitost byla dosti iv pe tsna a pojednou, ani by bylo dobe zejmo jak se to stalo, zamchali se do tto afry rzn reformtoi, pastorov, puritni, peujc nejen o duevn blahobyt svch oveek, poal se zejm tvoiti sentiment proti propagaci kouen mezi enami. Moralist, zejmna na zpad poali svolvati schze a vydvati letky, e dv obrzek na cigaretov plakt nepat, e by to mlo bt zkonem zakzno atd.

Situace se vytvela tak, e to vrobcm cigaret nebylo prv pjemn. Cukri se smli do hrsti, ne snad e by v tom mli prsty, aspo dokzati to nelze, tak i onak, voda la na jejich mln. Cigaretov plakt bez svin dv hlaviky je skoro nemysliteln co dlat? Inu nezbylo ne takticky se odpoutali od neptele! Dotyn vrobce cigaret, kter tuto melu zpsobil, pospil si a zastavil pouvn zvadncb obrzk, ale aby aspo sten maskoval svoji porku, vydal nov plakt s dvetem jako lusk a asi s tmto textem: Nikdo nem prva pedepisovati Vm osobn zliby, co je ovem mnohem nevinj, ne dvj positivn: Shni po cigaret*.

Posledn ostny, tto dosti hroziv a napjat situace byly nedvno ulomeny docela, aspo to tak vypad, kdy jin, prv tak velik vrobce cigaret, jako onen neastnk, vyuil tto kontroversln konjunktury a oznamuje vude, i po radiu: Vezmte si bonbon a pak cigaretu, co Amerianka jist rda uposlechne a radost a mr optn zavldne na vech stranch.

P. S. Jak by se podobn boj utvel a odehrval u ns v eskoslovensku, ponechvm fantasii tene, jen jest psloven nejen laskav, ale nadn vdy i bujnou fantasi.

DOPISY

K diskusi o zemdlsk program.

Ven redakce!

lnky ledaktora Peroutky, tkajc se zemdlskch problmii mono pijmout i celkem sympaticky. Ovem jejich leitmotiv soci a li st bte na venkov vzt agrrnkm volie je ponkud nevbn captatio bcnevolentiae. Spasitel, kte kalkulovali s budoucm co mon brzkm prstkem hlas ve volbch, jsme mli u pli mnoho, ne aby jakkoli ofensiva s tmto clem se setkala u venkovan se velm pijetm. Pokud nen zemdlsk program nic, ne Mittel zutu Zwcck, nebudou se asi musit sekreti socialistickch stran pli namhat s roziovnm lenskch matrik. Venkovan je u od prody nedviv a republikni, jak znmo, nepat mezi lidi, kte by s rukama v kapsch a hvzdajce smliv melodie pihleli k tomu, jak nkdo lov v revru, kter pokldaj za svj.

Jde vak o vc vnj, ne o eemrn volebn spch, jde o zchranu vrstvy obyvatelstva, kter a je ten vrok sebc otelej je pte sttu. A een tto otzky nen zdaleka tak prost, aby se tu vystailo s nkolika lastry. Program zchrany mus co mon rychle a spravedliv eiti vecky nesnze, je mal venkovsk lovk neme sm zmoci a hlavn mus bt za danch pomr uskuteniteln. A tu se nelze obejt bez strunho rozboru pin tto kse. Je jich ovem cely renec a v tom, jakou vhu kdo pikld jednotlivm pinm, je zaloen hlavn rozpor v nzorech na jejich een. Vc tedy vyaduje ir diskuse a tento lnek m bti pspvkem k ni.

Po mm soudu jsou hlavnmi pinami: i. nedostatek vzdln, 2. relativn pelidnn, 3. vysok vrobn nklady pi pomrn nzkm hrubm vnosu, 4. vnitn i zahranin konkurence. Seadil jsem je tak, jak se mi jejich zvanost jev u ns, na moravskm Slovku.

Nedostatek vzdln: V historickch zemch, zejmna v jejich rodnjch krajch nen tomu snad po tto strnce nijak zle. Ale k republice pat tak sti odlehlej a cel vchod, kde jak veobecn, tak zejmna odborn vzdlni je uboh. Aby se tomu odpomohlo, byla po pevratu zzena ada hospodskch kol, zejmna niho typu (t. zv. odbornch) prv v tchto zaostalch krajch (v pokroilejch existovaly u za Rakouska). Tyto koly konaj kus poctiv prce, teba e ne zdaleka tolik, kolik by konati mohly. Pinou toho je, e jejich nvtva je dobrovoln, take vzdln dostv se jen zlomku zemdlskho dorostu. To je ovem vtanou zminkou, aby socialistick noviny pi kad pleitosti do nich buily. Zvlt oblbenm sportem je vypotvn, kolik stoj stt jeden absolvent takovto koly. Vychzej ovem slice horentn nkdy pimen naechran ale zvr, kter se z nich dedukuje, nen, ne ir demagogie. Bylo by dobe, kdyby takov urnalista, nebo enk, ne zane harcovat, otzal se kterhokoli uitele nrodn koly v tchto krajch, kolik dt by tnu asi chodilo do koly, kdyby nvtva byla dobrovoln. Bude-lt potom z tohoto poznatku dovozovat nutnost zruen, nebo pronikav restrikce tjrodnho kolstv, vecka est jeho dslednosti. Nein-li toho, .pak je logickm poadavkem ne zruen, nebo restrikce hospodskch kol, nbr povinn nvtva pro zemdlsk dorost. Tm spe, e pro dorost ivnostensk je povinn nvtva kol pokraovacch, nebo uznv- li se odborn vzdln za nutn pro jednu skupinu, plat to i pro skupinu druhou. Prosm, prvn bod programu, zkladn kmen, 11a nm teprve lze bu dovti dal, je pedpokldaj porozumn a spolupici drobnch zemdlc. Uznvm, e je to poadavek hodn nepopulrn, nebo jednak by bylo nutno s tchto kol jet doplnit, jednak pekonat odpor zaostalho obyvatelstva a umonit dochzku sociln slabm. Ale nemocensk a starobn pojitn bylo t nepopulrnm poadavkem, dokonce i u ady tch, jim m prospvat a stalo se pes to skutkem.

Relativn pelidnn: Ponechvaje stranou piny veobecn platn (mrtnost ve vku nevdlenm, znan procento duevn chylnch, zejmna v krajch zamoench alkoholismem a psotou) poukazuji jen na piny specificky venkovsk: droben selskch usedlost v hospodstvka samostatn existence neschopn, krjen pol v dlouh emenovit, parcely, nedostaten vyuiti dosud neplodnch, nebo mlo plodnch ploch (hlavn zamokench). Z toho plyne: ohromn ztrta plochy pipadajc na brzdy, cesty a meze. 2. nemonost dnho obdlvn a tm i snen vnosu, 3. stieni boje proti pleveli, ivoinm kdcm a nemocem, 4. obte pi agrrnch operacch veho druhu (odvodnn a pod.), 5. nekonen soudy (soudci v naem kout Moravv by mohli vyprvt mnoho). A tedy programov: 1. Opaten zamezujc, nebo aspo ztujc droben! hospodstv. 2. Povinn zcelovn odvodovn a zrodovn pozemk, kde je to technicky mon a hospodsky eln. 3. Potebn opaten, aby drobn, pi dnenm zpsobu hospodaen nesobstan hospodstv byla pivedena k jinmu zpsobu hospodaen (na p. intensivnj pstovn zeleniny a ovoce blzko mst, pstovn livch bylin v odlehlch krajinch a pod.), 4. Opaten usnadujc odbyt a pm styk mezi konsumentetr. a producentem. Ale proboha ne tkopdn apart s armdou ednk, kartotk a statistik!

Vrobn nklad a nzk hrub vynos: Kmen razu, protoe tu se rozchz zjem soukromohospodsk, vyrbt jen tolik, co se vyplc, se zjmem nrodohospodskm, vyrbt co nejvce. Pi tom je fatln, e vlivy, kter psob snen hrubho vnosu, psob souasn zven nkladu: pozemky, jejich tvar, vzdlenost, dostupnost, sloen pdy, poas, zpsob a doba obdlvn, hnojen, sorta, zpsob sklizn a uloen, pohotov pracovn sly, pohotov provozovac kapitl atd. A mal lovk je tu vdycky bit. Rozptlen emenovit pozemky zvyuj potebu prce, jej valn st je vynaloena zcela zbyten, nedostatek ivho i mrtvho invente jej in zvislejm na poas, nedovoluje mu pole dn obdlat, vn penn tse znemouje eln hnojen, nkup vkonnjch (ovem drach) odrd, prodej za vhodn konjunktury atd. Tko jej pak zskat vzletnmi velkorysmi opatenmi, jestlie se mu souasn be to, v em vid svj prospch. Je mono diskutovati o tom, je-li zaveden obilnch cel eln, ale nelze pivst sebe menho zemdlce do naden, usiluje-li se o nzk ceny obil a dokazuje se mu, e nem vlastn na nich nijakho zjmu. Te velice pravdpodobno e tento zjem bude mrn s poklesem vrobnch nklad, k nim nutno potat i veejn dvky, ale dokud se nejev ani slab tendence vvoje timto smrem, nemono nepiznat, e nzkmi cenami svch vrobk je drobn zemdlec okrdn. A tu je opt jeden ze stejnch bod zemdlskho programu: snen vrobnch nklad vemi prostedky: zakldnm a podporou strojnch nkupnch a prodejnch drustev (ale nezakldejte konkurennch drustev tam, kde u existujc se jen tak tak dr nad vodou), poskytovnm levnho vru, vhodnmi opatenmi veejnoprvnmi (uvdm jen pkladem nutnost jednotnho sortimentu ovocnho a pod.). Ve je dobr, co k tomu cli pispje.

Sout: Tuto, zejmna zahranin, kladu a na msto posledn. N stt je celm svm zaloenm odkzn na vvoz a tu nezbv, ne vydat se inkm zahranin soute, od n nelze ekat milosrdenstv. Proto pokldm za potebnj opaten, kter jsme uvedl dve a je jsou podmnkou spn soute. Cla, jako trval zazen jsou jist nonsens, i kdy se zaobaluj do etikety cel vchovnch. Technick vvoj neustane nikdy, take dvod pro ochranu by se nael jist vdy. To vak mus platit stejn pro zemdlstv, jako pro,/prmysl, co se jaksi nerado uznv. Mme-li vak na mysli jen cla zemdlsk, je v ptomn dob vhradn otzkou hospodsk taktiky, je-li jejich zaveden, nebo ponechn elno. Stejn, jako ve vlce je nkdy nutno vyhoditi do povt most, jej ppadn po ase budeme nuceni sami postavit. Ovem jako o vech opatench taktickch, tak i o tto otzce nebude dosaeno nikdy jednotnho nzoru, tm spe, jestlie jedna strana se stav apriori na stanovisko odmtav a druh v dsledku toho na stanovisko prestie. Nezbude, ne aby ob sestoupily se svch povench stanovisek a doly po mnohm rozilovn a mvn rukama k jakmusi pijatelnmu zvru. Potom snad se na obou stranch uzn, e tam, kde v zahrani dnench posic neuhjme (to plat na p. o cukrovarstv), bude teba je vyklidit rukou spolenou a nerozdlnou, pi em se podnikne ve, aby tento stup byl spojen se ztrtami co nejmenmi. S tm je ovem spojen slun renec nrodohospodskch a politickch opaten (vyuit aspo co nejvt sti investovanho kapitlu, umstn uvolnnch pracovnch sil, zazen a propagace novch odvtv a zpsobu hospodaen, zajitn odbytu novch vrobk vesms opaten, je se u netkaj jen zemdlstv a k nim bude zapoteb vyuiti prce a zkuenosti vech schopnch.

Jestlie boj proti zahranin souti je nkde pedem ztracen, mono naproti tomu velmi spn bojovati proti souti vnitn, jej vznam se dosud pehl, ba nkdy ani nev o jej existenci. Msto obrnho vypotvn, kter by tene Ptomnosti mlo zajmalo, jen pklad: Ceny mn hodnotnho jatenho dobytka, dovenho hlavn ze Slovenska, stlauje i ceny dobytka chovnho. (Tot plat mutatis mutandis o vlivu nejednotnho a netdnho ovoce na ceny ulechtilho tdnho ovoce a jinde.) Vsledek: Znechucen chovatel pozbvaj zjmu na chovu nronjch, vkonnjch plemen, jejich rozen je eminentnm sttnm zjmem a podmnkou soute se zahranim, chov dobytka kles a za tk penze kupuj se ulechtil plemenci za hranicemi, kte se u ns teprve mus aklimatisovat a mnohdy prv svch draze zaplacench vlastnost ani nemohou na potomstvo penet. Odpomoc: pro pechodnou dobu stailo by oddliti na trzch dobytek chovn od jatenho, dati prkaz o pvodu zvete, je se prodv na chov, zameziti innost rznch obchodnk dobytkem, jejich valn st se iv vhradn napalovnm jak prodava, tak kupc dobytka, a nkter zazen veterinsk, jejich podrobnj vpoet nen zde potebn.

A last not least. Nutnou podmnkou een krise je pevchova oban. A jet vce politickch stran. Dr. Fuchs tu napsal nedvno vystin: Pli se v v politiku a instituce a pli mlo v obnovu lovka. Pokud se budou dlat programy jako vjika pro volistvo, pokud podpora nkter vrstvy obyvatelstva se bu.de pokldat za investici, kter se politicky vyplat, bude to s odstrannm krise dosti beznadjn. Jestlie se do naeho venkovskho lovka, v nm tk dina beztoho vypstovala nenvist ke vem, jim se po jeho nzoru da lpe, jet umle pumpuje nenvist ke vlastnm sousedm jin politick barvy, jak potom doclili, aby potom dvoval a spolupracoval s nimi na ad opaten, kde spoluprce vech je unum necessarium? Pevchovu oban si ovem asi dn politick strana do programu nevezme. Byl by to poadavek utopistick (tento problm je patrn jen o mlo mlad, ne lidstvo samo) a nerentabiln, ba nkde zrovna sebevraedn. Mono vak slun dati, aby se stranick boj liil od zvli- losti.

Tolik k zemdlskmu programu. Ted jet nkolik slov ke lnku poslance ing. "Neasa. Tu, myslm, bude radno upozornit! pedem, e nejsem organisovn v dn politick stran, aby se leccos nevykldalo falen. Zrekapituluji strun nkter hlavn mylenky zmnnho lnku: Nen to jen strana republiknsk, kter pracuje pro zemdlce. Republikni chrn pedevm statksk kdlo, naproti tomu sociln demoratick program chce chrnit pedevm drobnho zemdlce. Ministerstvo zemdlstv rozdv suhvence a nepeuje dostaten o zintensivnn zemdlstv.

Pipusme, e tvrzen o zemdlcch je na 100% sprvn. Ale ani tu nelze nedojiti k zvru, e rozpor mezi statkem a malm zemdlcem, pes to, e jeho existence se ned oddispu- tovat, neme nikdy doshnouti takov hloubky, jako rozpor mezi zemdlcem a prmyslovm dlnkem. A protoe, jak sm ing. Neas pe, opraj se socialistick strany pedevm o prmyslov proletarit, je pi rozeno, e nutn budou zjmy zemdlc podizovat zjmm proletaritu. Tento fakt je tuze kostrbat, ne aby se dal zabalit do kulatch slovek. To je strnka vcn. O politick strnce sil udret pod jednou stechou tyto dva antagonistick smry pouuje, myslm, dostaten osud lidovc v poslednch volbch.

Pokud se te ministerstva zemdlstv, tu pan poslanec pe- slrelil. Nedostatek pe o zintensivnn nelze tomuto ministerstvu spravedliv vytat. Je snad, abych uvedl jen jeden pklad, jet v erstv pamti jubilejn sout o nej vy vnosy, o jejm vlivu na zintensivnn pstovn obil nebude asi sporu. A neastn subvence, puma se zaruenm vsledkem, nejsou n nezbytnou investici do poadovanho zintensivnn, odmnou prkopnkm zemdlskho pokroku, je by za ministra kterhokoliv smru musily bti udlovny rovn. A jejich dosaen nen tak snadn, ani jejich ve tak ohromn, jak se rdo vyprv.

Uh. Hradit, 17. prosince 1929.

Ing. Jos. Kremer.

Nae reparace.

Ven pane redaktore,

nememe se divit neiriormo vnm protestm proti placen reparac, tm mn, e vina nedostaten informace lp tentokrte hlavn na tch, kdo opomenuli za ta lta veejnost nleit na vecko pripraviti. Teba e se do projev pletou osobn a stranick zjmy ale tak je tomu zatm u ns se vm jde v jde o vraz veejnho, raf nn i a musme se nauit si ho vit a ne odbvat je posmkem pro neznalost technickch podrobnost. Okikovat ty, kdo se zajmaj o to, co se pee pod poklikou, je mlo demokratick. Oban m prvo se ptt, co a jak. Nejde o pr tisc, ale o miliardy nrodnho jmn z kapsy poplatnk danmi u nesmrn zatench, kte pinesli velk obti, aby nae mna byla jednou z nej solidnjch na svt. Prostm zdravm rozumem usuzuje esk lovk, e kdy platil krv svch dobrovolnk a postavil na svj nklad armdy na vech frontch a elil nmeck invasi a vykoistti Ruska, je poplatek za osvobozen zvltn poloka, kter d vysvtlen. Nedotk se to tak trochu naich legion? A jet nesmyslnjm se mu zd, e bychom si snad mli od Dohody kupovat vechny sttn objekty, drhy, budovy atd. Lidov rozum si logicky prav, e vechny ty objekty byly zaplaceny z naich dan, a podle toho, jak mlo se vracelo k nm z naich penz, spe my bychom mli dostat reparace ze zem, kde se za n stavly nkladn alpsk drhy a palce. Maai dusili nrodn vvoj podrobench nrod a z jejich mozol si vybudovali po rj 1867 z nepatrnho nmeckho msteka velkomstskou Budape. Roku 1921 ns dokonce donutili k nkladn mobi- lisaci, za kterou jsme dosud nedostali odkodnn.

Pro mme mt prv my lv podl na placen reparac? Abychom se zalbili presidentu sk banky nmeck? Nebo jsme skuten tak bohat? Nen to nikde vidt na rozdl od insolventnho nmeckho dlunka, kter se vestrann po vlce zvelebil. Dnes, kdy musme z gruntu vybudovat zanedbanou vchodn st republiky, prvem se zdrhme nsti lvi podl na reparacch. Nen nm znmo, e bj' Polci pevzali st ruivch zvazk vi spojencm, a z Ruska vykrojili notn kus, ani nevme, co za sv osvobozen zaplat teba Finsko nebo jin zem. D se pochybovat, e by analogie na p. s Itli byla vhodn, e by si Itlie v jinm Tyrolsku nebo dokonce v Istrii skuten byla vzala co j patilo*. Obnoven esk samostatnost, k nmu byly zvan nbhy u v r. 1848 a zejmna 1870, je pece nco podstatn jinho ne odtren Tyrol nebo Bukoviny sousednm sttem. Prvem ns znepokojuje, e Maai, na nich lpi tolik vlen viny, se sna vyzout ze svch reparac. Maarsk propaganda nikterak nepolevila a nae styky a vliv na p. v angl. tisku je stle nepatrn, jak je vidt z nenvistnch koment i v crkevnch Church Times, z Apponyiovch informac v ctyhodnm Spectatoru, ve zprvch korespondent ve vznamnm O b s e r v e r u a j. Argument p. R. Prochzky, jeho bystr lnky vdy tm se zjmem, e Maarsko bylo zbaveno ,dvou tetin svho, t. j. maarskho zem, velmi pekvapil. Tm se ohn prv maarsk propaganda. To nen nikterak esk stanovisko. Nebudeme pece sami potvrzovat nesmyslnou maarskou analogii s brutlnm rozdlenm Polska. Maarsk sil o- obnoven historickho feudlnho sttu je prv tak plan, jako, by byly s na strany nroky na obnoven historickho krlovstv eskho s celm Slezskem, obma Luicemi a Kladskem, a ani nelze vlastn srovnvat spravedliv rozhodnut mezinrodnho tribunlu s koistnickou politikou potentt. Jde o zsadn nzor. Bylo kdysi Rakousko zbaveno svho zem, kdy ztratilo Bentsko, i bylo Bentsko zbaveno tyranie Rakouska?

Prohrli jsme umleck poklady ve Vdni, na n jsme mli dobr prco (rakousk propaganda v anglickm tisku byla tehdy vborn), ale to se nedotklo kapsy poplatnk, proto snad veejnost nebyla tehdy vzruena naim nezdarem. Otzka reparac bude tkou zkoukou pro nae diplomaty, ale mme mezi nimi mue seriosn a schopn, kterm veejn zjmy le na srdci. Doufejme, e se jim poda objasnit a obhjit nae stanovisko. Bude dobe, budou-li se moci opt! o siln veejn mnn.

Aby nm na konec Spojenci snad nepili najednou fen- dovat* jako nezaplacen sttn objekt* prask brad, o jeho vlastnictv bvaly za Rakouska znm spory,

V dokonal ct

Otakar Voadlo.

Odpovdi gymnnsistce.

Tebivlice, 27. XII. 1929.

Pane redaktore,

dovolte mi nkolik slov k diskusi mlad generace studentsk. Je to zase jedna ze astnch diskus a je jist mnoho tch, kte z n maj radost. Pochybuji ovem, e je potena sl. Krausov, kter jist neekala takov krupobit. Ale je to docela zdrav duevn gymnastika, jen nezapomnati na Masarykovo Rozilen nen program*.

Co u jsme se naetli a naposloucliali tch rznch e o padku a krisi mlad generace ale /tahle debata v Ptomnosti by tomu nenasvdovala. Tihle mlad, kte si dovedou tak iv (nkte bezohledn) kati sv nzory, ti nejsou padkovou generac. Mme-li jakou generaci, kter bychom mohli (a snad ne docela oprvnn) ci padkov, pak je to generace nae, narozen kolem r. 1900, generace remarquov- sk, kterou vlka pipravila o ten trochu idealismu, kter v sob mla, a kter v n ivila a udrovala ta pedel generace, kter k sl. Krausov materialistick. (Nemyslm, e by ns byl Bh fchcete-lil postavil na svt, abychom toili oima po nebi a o svt kali, e je pinav.)

A ani bych neekl, e my jsme generaci padkovou, kivdil bych nm. Jsme generac unavenou, lidmi, kte nemli mld. V tch letech, kdy nynj mlde roztahuje kidlka, kdy je plna sn a romantiky, v tch letech my jsme museli pemlet, jak zachrnit ivot. ivot, nikoli mld. To u se zachrniti nedalo. Nm chyb lta od 14 do 19, lta, ekl bych motlho ivota duevnho a ted je v ns chaos. Nen rovnovhy mezi stm duevnm a tlesnm, nemme pevnch lini, vyjeli jsme jaksi z kolej. Stle cosi hledme, ehosi je nm lto, jsme utvan, roztkan. Chceme bt tak mlad a u to nejde. Vy, kte jste narozen po r. 1910, jste astnj a pravdu mte, e ta star generace vm nebrala idely (jak mysl sl. Krausov), nebrala vm Boha. Bral-li vm ho kdo, pak to byla generace nae. Ale je-li Boha teba, vy si ho najdete. Ale nehledejte proto, abyste na nm viseli. Vy nesmte bt generac, kter mus na nem viset, at na Bohu i na hebku. Vy muste stt samostatn a vy stt budete.

Ruda Andraka, uitel, Tebivlice u Lovosic.

*

Velectn pane redaktore!

Dovoluji si Vm zaslati tento dopis, jakoto repliku na dopis, uveejnn pod nzvem Hlas z gymnasia*. J jsem rozen v roce 1910 a nlem tedy ke generaci, za n jest mluvenou slenou A. Krausovou. Ten dopis m zarazil a chci napsati ve o ns mldei co nejpravdivji. P se romny Raen, Vinohradt, Sextnka, a pece to nejsme my mlde vychovan stedn kolou, v n ijc. Nen zde hroznho stavu, zpsobenho koedukac, ani nen pravdivou vta, e stedn kola nevychovv. J jsem ted rok po maturit a dovedu oceniti ve, co mi reln gymnasium dalo a jakmile si vydlm tolik, chci studovati dle. Na naem gymnasiu nm dali viru v ivot a prci. Slena A. Krausov pe, e nedostalo se nm nboensk vchovy. Jest to pravda! Nai profesoi, ne vdom, prtilo to z jejich charakteru do naich srdc a mozk, dali nm sami, eho se nm nedostalo od lidi k tomu urench. Mld m sv boje, nem se rdo se stm, ale nenvist k t pedchzejc generaci, jak na m z dopisu Hlas z gymnasia* vane, nen sprvnou. J bych si pla, abych se znala s Frou rmkem anebo to dovedla sama, vyliti vechnu krsu i boje osmi let, je jsme v gymnasiu proili. Nhot nakati nad vm, eho se nm od pedchzejc generace dostalo, se mi vbec nelb! Nam kolem jest pidati k tomu, co meme nejlepho, iti poctiv s vrou v Boha anebo bez n. Myslm, e kniha Zrada vzdlanc* nem ve vem pravdu, kdy dle n inteligence zklamala, star se pli o vci tohoto svta, je to tvrzen tak uplinn. Vdyf rvali jsme se s nejistotami, a pece vdy milovali nae profesory, nebo vychovvali ns s vrou v krsu ivota, ukazovali idely, uili isti Cicerona, Catulla, Horatia i apky, Shawa a F. rmka. Mme sv bolesti, chyby, ale mezi nmi je mnoho idealismu, snad vce ne potebujeme pro praktick ivot. Stojm proti dopisu Hlas z gymnasia*, vm v krsu tohoto svta, ale krlovstv bo na zemi vytvo lid, zzraky ne. Ptomnost, Nrodn Osvobozen, Lidov Noviny dra Strnskho vzdlvaj kadho, dky za n a dky Vm.

S ctou a vdnost

stedoSkotulka.

Ven redakce!

Dovolte mi nkolik ,poznmek k dopisu sleny Anky Krausov. Jsem tak z ronku 1910 a v podstat s lnkem sleny Krausov souhlasm.

Nans snadnemlatakov vliv vlka, jakona typed

nmi,ale mlyna nsvliv pomry povlen. Zakusilijsme

tokysmr acl vomlazenm ivot. Bylojich mnoho,

plise stdaly, plins mtly. Vychvalovalyse, aleznik

jednoho stihal znik druhho, ty smry vedly' do tmy a przdna*. Pomalu obraceli jsme se k nboenstv, kter se nm zaalo jevit v jinm svtle, ne kter na n vrhali mluv onch smr. My nali jsme v nm dno lidskch proud, kde lze pevn zakotviti, pevn se rozkroili a rozkiknout do svta po vt lsce mezi lidmi. Nejsme hotovi, ale jsme na dobr cest, jsme slab, ale posilujeme se. Tak si vysvtlte, pro snad a pli, se chytme tch ze starch, kte nm chtj pomoci. V tom vak nevidm nesamostatnost a duevn lenost. Nejdeme za nimi slep, cheme se sami probojovat. Le tomu se musme uit. Ve kole profesoi ns neradi vidli samostatn myslit, neradi vidli samostatn rozbh do vnjho, mimokolnho svta. Vyli jsme zmateni, zakiknut. Ted chceme se nadchat novhovzduchu, abychom silnj, dali se v boj. Nemme cestu nijak volnou. Tu maj upravenu ti, kte se spokoj s skulturotvomm materialismem*. Chyba vak v ns (naich roncch) je. Vtina, prv vlivem materialismu, ztratila zjem o vechnu vy innost duevn a ta, kdy m se rozhodnout konen pro njak smr, jist se d cestou pohodlnou, vylapanou, cestou pedchdc, cestou materialismu. My vak nemem pijmout materialism, my nevme ve ve- mohoucnost techniky, protoe ctme omezen hranice monost lidskho rozumu. Toume po jistot a tu nachzme v nboenstv, u Boha.

Protivnci z tbora mladch vytkaj asto tm ze star generace povenost, nedotknutelnost, ale sami ns s klidnm svdomm odbudou mvnutm 1 uky, pokrenm ramen, nejve slovkem: inu, idealisti*. Nkte pletou pojem nboenstv s pojmem katolick klcrikalism, jin ve slov Bh sly en kzn Armdy Spsy.

Roziluj vs charakteristiky dnench pomil z onoho dopisu, roziluj vs siln slova -blto, hnus*, ale jen se, kolegov, nebojte zmit dnen pomry mtky, jimi jsou meny v onom dopise a uvidte, za jste se bili.

S ctou*

Frni. Skarvan, poslucha prv.

Gymnasistka odpovd.

Ven redakce!

Vtina odpovd na mj dopis vyla z nepochopen, 11 mladch lid pmo neuvitelnho. Tedy pedevm, co se te skutenosti a nadskutenosti: km pece vslovn, e musme t stdav v obou svtech. To neznamen uchlit se do toho nadskutenho svta a o nic se nestarat, nbr umt se v jistch okamicch ivota povznst nad kadodenn vednost, bu v nboenskm hloubn, nebo pi pohledu na krsn obraz, na krsnou produ atd. Nen to tak samozejm, jak to vypad! Zpytujte jen sv svdom, dovedete-li se tak stoprocentn dvat na p. na umleck dlo, zapomenout na ve, hlavn na to such posuzovn a tdn umn, vt se a oddati se absolutn estetickmu dojmu. Budete-li tohle umt, ocitnete se nhle v onom nadskntenu, o nm jsem mluvila. Tedy neoddluji tak naprosto olxi svty od sebe a neodsuzuji pln skutenost. Naopak. Tak jako Nietzsche vid v lovku most ke svmu nadlovku, tak i j vidm ve skutenosti most k nadskutenosti. (Kad pirovnn ponkud kulh.) Tedy nebojuji naprosto proti ivotu, nebo bojuji pro zulechtn tohoto ivota prv tmi prvky vymi. Kolego Schorschi, nesmrn patn si mne pedstavujete, nejsem ani unyl, ani za veera nesnm v klubovce, ani netonu v nebesch! I j jsem nalezla Boha v sob a stavm Jeho krlovstv ve svm srdci a ne v nebi. Vm, e Bh sdl v duch tch, kte v a e je nutno hledat Ho v prod, v umn, v mystickch okamicch ivota, kdy jeho Idas se nejsilnji probouz. Vm, kolego, tak radm, ayste se za sv mld nestydl a neuvdl podruh za polehujc okolnost to, e jste teprve oktavn. Uvedete-li svj pevn a rozhodn nzor, o nm jste sm naprosto pesvden, nikdo Vm nebude vytkali naivnosti. - Kolego Turnove, generalisujeme-li, myslme vdy prmr, a je u pslov velmi, velmi star, e vjimka potvrzuje pravidlo. Masaryka si velice vm, ba v mnohm je mi vdcem, a zase v mnohm s nm nesouhlasm (co je rozhodn mnohem lep, ne kdybych byla masarykovcetn), a jsem pesvdena, e kdyby mlad lid skuten Masaryka etli, nekali by asi, e nboenstv je mdnm heslem. Radm i Vm, kolego, abyste si ozvlt dobe peetl st o nboenstv v Sebevrad. Co se te t politiky, kdyby skuten vdou byla, jak k kolega Roztoil, la bych s radost za n. Bohuel vak j nen ani trochu a zd se, e nikdy lep nebude. To pece v kad, e s poctivost v politice daleko nedojde. U ns obzvlt se politisuje pes mru. Myslm, e i kdy se budeme vychovvat co mon nepoliticky, vdy se najde dosti tch, kte se budou do politiky vniv vrhat a proto se o n stt nijak nebojm. Nejvce se stavm proti tomu, aby mlad lid se tak pli brzy dali strhovat do politiky a zanali tak svj ivot ve znamen nenvisti. Ostatn se dnes politika zatahuje i tam, kam nepat.

ftekne-li nkdo, e v v Boha, eknou mu, e je klrikl, m-li rd vlast, ekne se mu, e je nrodn demokrat, ct-li s dlnictvem, je komunistou. Nen-li mono politiku odstranit, to aspo ji omezit! Jde-li na mne kolega Turnovec s Veernm listem (vbec kolega Turnovec pouv velmi roztomilho zpsobu debaty), pipomenu mu, jak sm sob odporuje, mluv-li naden o sttu: doufm, e dosud nezapomnl na svj strach ped vchovou k sttotvornosti*. Vak on dobe v, kde ta slova napsal. Tak jak l mlde kolegyn Frantov, tak zl to rozhodn nen. Jsem skuten prask studentka a svj dopis jsem tak nepsala jen tak, e by mi to najednou bylo napadlo. Pesvdila jsem se, e mlad lid v, byt teba jinak ne j, a e prv mezi prmrem student nalzte stle a stle nboensk idely. Bohuel jsem vak zkonstatovala, e se mnoz za svou viru styd, e ji skrvaj, protoe maj strach ped takovm vsmchem, s jakm se vytasil pan urnovec. Ti, kte si hraj s politikou a o Bohu tm nic nevd, to jsou prv ti, kte slep nsleduji sv vdce z vlen generace (af u to jsou vychovatel, uitel, spisovatel, politikov atd.), pejmaj jej ethiku v podob politiky. Myslte tedy jet, e je na nemoc odsuzovn tch starch? Vidte pec, e podai-li se nm odstranit jejich patn vlivy a zbavit bzn ty mlad lidi, kte jsou na dobr cest, pak bude mono mnoh uskuteniti. Ostatn sm pokrok vyaduje odtrhnouti se a jiti vped.

Anka Krausov, stud. gymn. Praha-Srnchov, Palackho 2.

Materialism v mlad generaci.

Ven redakce!

Podotkm pedem, e nevm patm-li do n; il jsem vak a ctil s tolika lidmi rznch vkovch stup, povoln a zlib, e jsem se ctil doma leckde, bez ohledu na rzn t. zv. generan dltka; ostatn se v nich lid ml. Tak teba p. Turnovec prohlauje vlastn Masaryka za vychovatele sv generace; kdokoli pete jeho dopis a pochopil ponkud Masaryka to ihned prohls za podn omyl; nebo argumentace la, tedy ve v intench Ve. List a jin zpohodlujc zjednoduovn kritickho postoje jest duchu Masarykovsk kritinosti na hony vzdleno. Jde ale o nmitky proti krdu i polemice p. Pekrka.

Chci mluvit konkrtn: Jest mon, e se vyskytnou lid, kte by probuzenho duchovnho zjmu zneuili k zzen blinch, jest mon, e se najde kdesi buroasie, kter se zachrauje tkem k pmbkovk; ale typick ppad to nen. nen to ppad, kter by d n e s vrazn charakterisoval dobu a ivotn situaci. Dlat zde zvry z literatury, me bti omyln. Literatura nebv jen zrcadlem, bv i kivm zrcadlem; v n pichz k slovu, mnohdy k nejhlunjimu slovu lid, kte se do problm vemlouvaj, ani by ctili ivotn jejich tivost.

Myslm, e nim nezaten pozorovn skutenosti dv obraz mnohem prost. Jev se mi takto: Teprve pi m kon- versi od t. zv. modernho svtovho nzoru ke kesanstv se mi zjevilo v pln jasnosti, e u Boha nen pijmn osobu a-e vechny pozemsk hodnoty a veliiny (nacionalismus, demokracie, socialismus) jsou rozhodn pohodlnj poduk >u k tomu, aby na nich spoval lovk se svou domlivost a sobectvm, ne skuten theismus; cel buroasie (protoe nikdo rozumn nepopr existenci spoleenskch td, tm do n, pokud tam pat inteligence vbec, podle pravdy i socialistick intelektuly, protoe mi jet dn z nich nedovedl vysvtlit, pro by tam vlastn nepatil) to poznala tak a udlala z toho ve svm prmru opan zvr, ne nkolik ojedinlch konvertit: ekla si, e pnbiek (neiad uvm tuto rouhavou frazeologii p. Pekrka, o kterou se s buroasi dl) nen p r o ni ani tm stblem, jeho by se mohla chytnout; a potom mi jaksi residuum marxismu v mm mylen dovoluje vidt, e pedpokldat, e by lid, kte chtj stlait mzdu se pi tom chtli spolhat na nco jinho, ne na vyuit konkrtn hospodsk situace, znamen sup- - novat jim naivnost. kter nejsou schopni. Nebo fakt, e \ dob, kter jest od ns oddlena pkope m, kter ji in minulost, lid volajc k chudkm modli se a p>act:i vychzeli, aby zpracovali jejich chlb vezdej bledne dnes proti faktu, e t lid pili na to, e dovedou dovol-li to situace,

stlaovat mzdy bez doprovodu zbonch slov. To jest jejich ^konstruktivismus*, ten jest skutenost dnenho dne, kdeto vklady o event, monm zneuit duchovnosti vid ni Samch by by by*. padkov buroasie naprosto se ne-

> utk ve svm prmru k nboenstv, kter pestalo pro ir bt i konvenc; dnes jest jej konvence v nem jinm; gesto, kterm borci konvence minula vydraovali mky minula, cel ta sms ironie, blasfemie, paradoxu, pestalo bt revolun posou (revoluc bvalo tak jako tak mlokdy) a stalo se za pomoci literatury, dramatickho i tanenho umni atd. artiklem, kter se tm mkm anebo aspo jejich nsledovnkm prodv. Nebo, bda, historick materialismus, tato jedin slun filosofie djin neobrcenho svta, plat, velmi doslova plat, i pro revolun gesta. Ne nboenstv, ale tento zakoupen styl ivota, ivot it jakoby vpjkou, to jest toit i pznak padku buroasie. Nedovede u prost bti svou; nic na tom nemn, naopak potvrzuje to, nazve-li se tato buroasie ^socialismem*.

Ze z tto masy tu a tam se nkdo zachrn tkem k pni- bkovi*, jak k p. Pekrek, obrt, jak bych ekl j, (nebo nevm, pro by ml na p. Ferdy Pitora mti vliv na mou e!), nedokazuje jet, e by obrcen k Bohu bylo njakm padkovm zjevem; mon jest, e jest to pro mnoh jedinou zchranou ze zmatku a chaosu pro ne? Ale nejde pece o jejich pohnutky, ale o skutenost jejich zchrany; ty pohnutky jsou tm lhostejnj, m jasnji vidme, e lid s tmi pohnutkami velkou vtinou se chod zachraovat i opjet jinam.