Embed Size (px)
Citation preview
1
Základní škola Klobouky u Brna, příspěvková organizace691 72 Klobouky u Brna, Vinařská 29, tel.: 519 419 181-2
e-mail: [email protected]
ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ část: 3. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮČ.j.: ZŠ/137/2017Spisový a skartační znak: 3.1.1 – 4/B A5Vytvořil: Mgr. Zdeněk Kachnáč, ředitel školySchválil: Mgr. Zdeněk Kachnáč, ředitel školyNa pedagogické radě projednáno dne: 1.9.2017Nabývá platnosti ode dne: 1.9.2017Nabývá účinnosti ode dne: 1.9.2017Směrnice zrušuje směrnici č.j.: ZŠ/103/2016Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (PHVVŽ) jsou zpracována v souladu se zněním zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č.48/2005Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. PHVVŽ jsou součástí školního řádu ZŠ Klobouky u Brna, příspěvková organizace.
Článek I.
OBECNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné
Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici; dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznosti na integraci
Učitel je povinen prokazatelným způsobem oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví
Třídní učitel odpovídá za to, že veškeré údaje o klasifikaci, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapisují do povinné dokumentace
Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do třech skupin:
2
- předměty s převahou teoretických poznatků- předměty s převahou praktického zaměření- předměty s převahou výchovného zaměření
Článek II.
STUPNĚ A ZÁSADY HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ
1. Prospěch
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni: 1 = výborný 2 = chvalitebný 3 = dobrý 4 = dostatečný 5 = nedostatečný V zájmových útvarech může být žák hodnocen stupněm pracoval a pracoval úspěšně
Při hodnocení žáka se na I. stupni použije pro zápis stupně hodnotící číslice, na II. stupni se použije slovní označení.
2. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení
prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen horším stupněm než stupeň chvalitebný, průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a je-li jeho chování velmi dobré
prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm nedostatečný neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů hodnocen stupněm nedostatečný nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP
na konci prvního pololetí
3. Chování
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 = velmi dobré - navrženo podle počtu bodů v Přestupkovém řádu školy 2 = uspokojivé - navrženo podle počtu bodů v Přestupkovém řádu školy 3 = neuspokojivé - navrženo podle počtu bodů v Přestupkovém řádu školy
4. Výchovná opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly či jiná ocenění a kázeňská opatření. Výchovná opatření může udělit nebo uložit ředitel školy a třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiného pedagoga.
Při porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo kázeňské opatření:
NTU napomenutí třídního učitele – ukládá TU bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí (dle bodů v Přestupkovém řádu); o udělení napomenutí uvědomí TU prokazatelně zákonné zástupce žáka – tiskopis školy
DTU důtka třídního učitele – ukládá ji TU po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy (dle bodů v Přestupkovém řádu); DTU se uděluje před kolektivem třídy a o jejím udělení uvědomí TU prokazatelně zákonné zástupce žáka – tiskopis školy
3
DŘŠ důtka ředitele školy – ukládá ji ŘŠ po projednání v pedagogické radě (dle bodů v Přestupkovém řádu) o jejím udělení uvědomí TU prokazatelně zákonné zástupce žáka – tiskopis školy
Třídní učitel neprodleně oznámí žákovi uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem.Pokud se jedná o závažný přestupek proti ustanovení školního řádu, nemusí učitel dodržet postupnou škálu kázeňských opatření.
Pochvalami jsou: PTU pochvala třídního učitele – TU může udělit na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě
podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy PTU za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. TU neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci
PŘŠ pochvala ředitele školy – ŘŠ může udělit na základě vlastního rozhodnutí, na základě podnětu TU nebo ostatních vyučujících, na návrh školské rady, zřizovatele aj. po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školyTřídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení PŘŠ se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
Soustavné diagnostické pozorování žáka Soustavné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování Různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) Kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami Analýzou výsledků činnosti žáka Konzultacemi s ostatními učiteli, výchovným poradcem, popř. s pracovníky PPP Rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci
Je bráno v úvahu, že klasifikace různých druhů a forem zkoušek má různou váhu
b) Počet zkoušek se řídí hodinovou dotací daného předmětu. Žák musí být během pololetí klasifikován nejméně 2x. Toto ustanovení platí pro předměty s hodinovou týdenní dotací. V případě dlouhodobé nemoci žáka, i v ostatních předmětech. V předmětech s dvouhodinovou týdenní dotací musí být žák klasifikován alespoň 2x za čtvrtletí. V předmětech s vyšší týdenní hodinovou dotací bude počet klasifikovaných zkoušek úměrně vyšší
c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje nejpozději do 14 dnů
d) Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy), aby se práce z více předmětů nadměrně nekumulovaly do určitého období
4
e) Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná u žáků, kde jsou diagnostikovány speciální vzdělávací potřeby žáka či je toto doporučeno odborným lékařem, případně je to doporučeno odbornými pracovníky ŠPP
f) Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek ( ústní zkoušení, písemné ...)
g) Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům
h) Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.
i) Klasifikace prospěchu nesouvisí s klasifikací chování
Článek III.
KLASIFIKACE ŽÁKA
výsledky vzdělávání žáků se hodnotí v závěru každého pololetí příslušného školního roku žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného
ročníku hodnocení v jednotlivých předmětech za každé pololetí uzavírá každý vyučující v termínu
stanoveném ředitelem školy. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Zákonní zástupci žáků se SVP mohou požádat o slovní hodnocení nebo kombinaci obou možností
v předmětu, ve kterém vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy
při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období
při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu
na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do elektronické evidence
případné problémy a zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogických radách
Článek IV.
KRITÉRIA KLASIFIKACE
4.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretických poznatků
5
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
V souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu - kvalita výsledků činností - osvojení účinných metod samostatného studia
Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc.
Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, tak zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve
6
správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafických projev je málo estetický. Závažné nedostatky dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních.
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, a to i při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.
4.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají v základní škole praktické činnosti, informatika, základy techniky a jiné. V souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:
- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech - kvalita výsledků činností - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí - hospodárné využití surovin, materiálu, energie, překonávání překážek v práci
Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praxi. Práci vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané vědomosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku, uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí, hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praxi. Práci vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb.
Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praxi. Při práci se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně,
7
udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energie.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při činnosti jen za soustavné pomoci učitele. Při práci, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat jen za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky v praxi. V práci, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
4.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření (výtvarná výchova, hudebnívýchova, tělesná a sportovní výchova, výchova k občanství, výchova ke zdraví)
V souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu - osvojení potřebných dovedností, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace - poznání zákonitostí, daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti - kvalita projevu - vztah žáka k činnostem a zájem o ně - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
Žák se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a v tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost.
8
Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý , samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti.
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat.
Článek V.
ZÁSADY PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ
5.1 O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. 5.2 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
5.3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
5.4 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce. 5.5 Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
5.6 Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení
Prospěch Slovní hodnoceníOvládnutí učiva1 – výborný ovládá bezpečně2 – chvalitebný ovládá3 – dobrý v podstatě ovládá
9
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami5 - nedostatečný neovládáMyšlení1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně3 – dobrý menší samostatnost v myšlení4 – dostatečný nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázkyVyjadřování1 – výborný výstižné a poměrně přesné2 – chvalitebný celkem výstižné3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi5 - nedostatečný nedokáže se samostatně vyjádřit i na návodné otázky
odpovídá nesprávněCelková aplikace vědomostí1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností,
pracuje samostatně, přesně a s jistotou2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení
úkolů, dopouští se jen menších chyb3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno
překonává potíže a odstraňuje chyby4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocíAktivita, zájem o učení1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem2 – chvalitebný učí se svědomitě3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinnéChování1 – velmi dobré Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení
vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 - uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
10
Článek VI.
KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY
1) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy.b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu.c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle §15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle §15 odst. 3, vyhlášky 48/2005 Sb.Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka
ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
6) Žák koná opravné zkoušky nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák dostavit ze závažných důvodů, umožní ředitel školy vykonání opravných zkoušek v náhradním termínu nejpozději do 15. září příslušného roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, případně znovu do devátého.
7) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostavil k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, neprospěl.
8) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví příslušný zkoušející po projednání se zástupcem ředitele školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
9) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
10) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
Článek VII.
CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA, OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU
a) Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování. Nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů.
11
b) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy na žádost zákonných zástupců žáka.
c) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
d) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
e) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
f) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
h) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
h) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
ch) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
Článek VIII.
HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., (a její novelizací – vyhlášky 454/2006 Sb.) o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením jepro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněnímje rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení
o udělení azylu na území České republiky.
12
Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vycházíze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňujíje při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o pedagogicko psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Článek IX. HODNOCENÍ NADANÝCH ŽÁKŮ
Posouzení úrovně mimořádného nadání žáka je plně v kompetenci školského poradenského zařízení.
Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.
Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.
Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat.
Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
Článek X. HODNOCENÍ ŽÁKŮ – CIZINCŮ
Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání. Při hodnocení těchto žáků se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného RVP ZV se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Na konci 1. pololetí nemusí být žák hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník.
Článek XI.
13
HODNOCENÍ ŽÁKŮ PLNÍCÍCH POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU V ZAHRANIČÍ
Hodnocení a klasifikace žáků, kteří plní povinnou školní docházku v zahraničí se řídí § 38 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 18 – 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.Žák může plnit povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky nebo v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol nebo formou individuální výuky v zahraničí.Žák, který plní povinnou školní docházku jedním z výše uvedených způsobů, je vždy zároveň žákem české školy, kde je zapsán k plnění povinné školní docházky (tzv. kmenová škola).
Článek XII.
ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ
Sebehodnocení je důležitou součástí výchovně-vzdělávacího procesu, probíhá ve všech předmětech v průběhu celého roku od počátku školní docházky. Sebehodnocení znamená objektivní posouzení sebe sama, stává se tak součástí hodnocení a posiluje sebevědomí a sebeúctu žáků. Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. Důležitá je práce s chybou, chybu je třeba chápat jako přirozenou součást učení, o chybě je nutné se bavit. Učitel vede žáka, aby komentoval svoje výkony v průběhu vyučovacího procesu co nejčastěji. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
- co během vyučovací hodiny bezpečně zvládl- co mu ještě nejde- jak bude pokračovat dál
Článek XIII.ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuji tento řád následujícím způsobem: vyvěšením na nástěnce na chodbě vedle kanceláře ZŘŠ a zpřístupněním na webových stránkách školy
Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků informací v žákovském deníku
V Kloboukách u Brna 22.6.2017 Mgr. Zdeněk Kachnáč ředitel školy
