Obsah systému péče o zdraví Obsah systému péče o zdraví zaměstnanců a jeho praktická aplikace zaměstnanců a jeho praktická aplikace

v konkrétním prostředív konkrétním prostředí

MUDr. Jiří VytlačilMUDr. Jiří Vytlačil

1. Optimální rozsah PLP

• Legislativa dává dostatečný rámec pro plné pokrytí oblasti péče o zdraví zaměstnanců

• „Minimální varianta“ umožňuje realizaci PLP na nedostatečné odborné úrovni i díky nízké míře vymáhání ze strany státních orgánů

• Nutný aktivní zájem zaměstnavatelů zvyšovat úroveň péče zdraví o zaměstnanců a ochota investic do této oblasti

• Kvalitní poskytovatel PLP se širokým odborným zázemím

2. Důležitost partnerství vztahu poskytovatel PLP - zaměstnavatel

• Přesvědčit management o multidisciplinaritě oboru – nemůže ovládat jeden ZL veškeré rizikové faktory (psychologie, ergonomie, toxikologie atp.)

• Dotahování doporučených opatření, zainteresování managamentu na oblast PLP je nezbytností

• Nastavení kritérii pro přenos informací na nejvyšší management a jejich zpracování (zdravotní komise, krátkodobé a dlouhodobé plány na zlepšení PLP)

3. Znalost celkové situace PLP a BOZP před vstupem do výrobního podniku

• Kategorizace prací, úrazovost, nemocnost, ChzP, měření rizikových faktorů atp.

• Maximum informací se snažit získat před uzavřením kontraktu = dobře nastavený systém

• Dobrá teoretická odborná příprava umožní lépe stanovit rozsah a tím i cenu služeb PLP

• Každý podnik je specifickýKaždý podnik je specifický

• Nelze použít řetězcové standardyNelze použít řetězcové standardy

• Systém PLP nutno zpracovat pro každého Systém PLP nutno zpracovat pro každého zaměstnavatele zvláštězaměstnavatele zvláště

4. PLP ve výrobních podnicích4. PLP ve výrobních podnicích

5. Specifičnost výrobního podniku z pohledu poskytovatele PLP I.

• Vyšší zdravotní rizika = kvalitní zdravotní tým na zpracování návrhu k jejich eliminaci

• Širší škála zdravotních rizik (možné synergie i při dodržovaní limitů)

• Kontaktní osoby u klienta vyšší odborné úrovně = nutnost pokrytí ze strany poskytovatele PLP odpovídajícím odborníkem

• Častější kontroly státních inspekčních orgánů (IBP, OOVZ aj.) než v nevýrobní sféře

• Silné odborové organizace – kolektivní vyjednávání v oblasti PLP a BOZP velmi tvrdé a vyžadující odbornou argumentaci ze strany zaměstnavatele

6. Specifičnost poskytování PLP ve výrobním podniku II.

• Častější výskyt problémů s možnými zdravotnickými dopady = častější nepravidelné vyžádané kontakty

• Jednání se státními orgány

• Tlak se strany zaměstnanců na zaměstnavatele (mírnější normy, příplatky za nevyhovující pracovní prostředí, snaha o uznání ChzP atd.)

• Týmový servis – vyplývá ze specifičnosti problémů (nutná provázanost i na odborné špičky oboru – SZÚ, Společnost PL, Kliniky NzP atp.)

7. Specifičnost poskytování PLP ve výrobním podniku III.

Pravidelný reporting:

- Plánování

- Průběžné aktivity

- Mimořádné (např. sezónní) aktivity

- Specifické projekty

- „Havarijní aktivity“

8. Pracovní prostředí I.

• Pravidelný monitoring pracoviště je nezbytností jak pro kvalitní poradenství v oblasti prevence zdraví, tak pro provádění zdravotních prohlídek

• Screeningové šetření jednotlivých pracovních pozic, orientační měření vybraných faktorů (světlo, hluk, RH atp.)

• První systém zdravotních prohlídek teprve na základě znalosti pracovních podmínek

• Zohlednění základních rizikových faktorů při předkládání návrhů opatření na optimalizaci pracovních podmínek

9. Pracovní prostředí II.

• Důkladná odborná objektivizace rizikových faktorů práce a pracoviště

• Tam kde je to nutné, provedení měření akreditovaným nebo autorizovaným pracovištěm (pro potřeby kategorizace je zákonnou povinností - §38 zák. 258/2000 Sb.)

• Zpracování kategorizace prací, či jeho novelizace nebo zpřesnění

• Zpřesnění systému zdravotních prohlídek

10. Zdravotní stav I.

• Zaměření prohlídek dle konkrétních faktorů práce a pracoviště (rizikových i neklasifikovaných jako rizikové)

• Zohlednit možné kombinace RF a jejich synergie

• Na základě znalostí pracovního prostředí navrhovat optimální pracovní zařazení jak na začátku pracovního poměru, tak i v jeho průběhu

11. Zdravotní stav II.

• Preventivní prohlídky – sledování dynamiky změn zdravotního stavu ve vztahu k vykonávané práci– Včasné vyřazení zaměstnance před vznikem

nevratných změn či změn omezujících kvalitu života

• Navrhování optimálních individuálních rehabilitačních relaxačních či léčebných aktivit dle aktuálního zdravotního stavu

12. Zdravotní stav III.

ODBORNÁ PODPORA LÉKAŘŮ PROVÁDĚJÍCÍCH LP PLP

• Znalost kategorizace prací• Cílení pracovní anamnéza – zhodnocení starých zátěží • Standardizace obsahu prohlídky dle pracovní pozice• Návštěvy pracovišť s odborným doprovodem dle

specifičnosti zaměstnavatele• Při zdravotní omezování určení konkrétních pozic,

kde zaměstnanec může pracovat• Kolektivní rozhodování v komplikovanějších

případech (podezření na ChzP, odvolání proti lékařskému posudku, zdravotně komplikovanější případy atp.)

13. Poradenství I.

• Pravidelní reporting - o zdravotním stavu zaměstnanců - o úrovni pracovních podmínek ze

zdravotního hlediska• Návrhy opatření z obou těchto oblastí

projednávat na poradách vrcholného managementu – tvorba krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých plánů na zlepšování péče o zdraví

• Pravidelné vyhodnocování (zodpovědné osoby zdravotní komise atp.)

14. Poradenství II. - pracovní prostředí• Pravidelná aktualizace parametrů

pracovního prostředí ve vztahu k provedeným opatřením + nové návrhy dle technických možností a úrovně vědeckých poznatků

• Stanovisko k návrhu technických řešení ještě před jejich realizací

• Aktivní návrhy organizačních opatření na základě propojení informací o pracovním prostředí a zdravotním stavu konkrétních zaměstnanců

15. Poradenství III. - zdravotní stav

• Optimální zařazení zaměstnance v každé fázi pracovního poměrů

• Individuální zdravotní programy

• Kolektivní projekty podle zdravotnické problematiky konkrétních profesí

Kvalitním poskytovatelem PLP ve

výrobních závodech

může být jen subjekt se silným odborným zázemím a

provázaností na odborné špičky oboru pracovní lékařství se

standardizovanými pracovními postupy jak na pracovním místě, tak při provádění zdravotnických

prohlídek.