Pedagogika a psychologie

1

1.

PEDAGOGIKA JAKO VDA, JEJ STRUKTURA, DISCIPLNY A ZKLADN

CHARAKTERISTIKY

Termn pedagogika

- Pesn vznam slova pais (dt), agein (vsti)

- Paidaggos termn z antickho ecka, kterm byl oznaovn otrok, kter

peoval o syna svho pna, doprovzel jej na cvien a do koly; prvodce dt

- Paedagogus vraz pesunut do antick latiny s posunutm vznamem:

otrok uitel, vychovatel

- Pedagog termn uvan v esk pedagogice. Oznauje lovka, kter se

vnuje vchov profesionln a m pro tuto innost uritou kvalifikaci.

Pedagogika jako vda

- Pedagogika je spoleenskovdn disciplna, kter zkoum zmrn

ovlivovn vvoje osobnosti lovka, tedy zkoum vchovu, vzdlvn,

uen, vyuovn,

- Pedagogika je vda o vchov a vzdlvn. Zabv se pedevm zenmi

a zmrnmi procesy uen.

- Pedagogika jako vdn obor pedagogick jevy popisuje, klasifikuje, srovnv,

vyhodnocuje, zobecuje.

Definice pojmu pedagogika

Pesn definice nen k dispozici, protoe pedagogika je chpna jako vda s irokm

spektrem zjm a obrovskm polem psobnosti, definice se odliuj dle autora.

- Vda a vzkum zabvajc se vzdlnm a vchovou v nejrznjch

sfrch ivota a spolenosti. Nen tedy vzna pouze na vzdlvn ve

kolskch institucch a na populaci dt a mldee. V zahrani se vznamu

pedagogika asto uv termn pedagogick vda. (Prcha, Walterov,

Mare)

- Obor vzdlvn na pedagogickch fakultch a jinch fakultch

pipravujcch uitele, respektive pedmt v rmci tohoto studia (Prcha,

Walterov, Mare)

- Pedagogika je vda o permanentn vchov, o celoivotn vchov dt,

mldee i dosplch (Jva)

Vznam pedagogiky

- Teoretick vznam odhaluje zkonitosti vchovy a jej dleitou lohu

v ivot jedince a spolenosti, zabv se vchovou v jednotlivch vkovch

obdobch a v rznch vchovnch zazench

Pedagogika a psychologie

2

- Praktick vznam poskytuje mnostv podnt pro edukan aktivity vem

vchovnm a kolskm pracovnkm, rodim i pracovnkm souvisejcch

profes; teoretick zvry jsou aplikovny v oblastech kolstv, mimokolnho

vzdlvn, ekonomickho rozhodovn, sociln politiky, pomhajcch

profes a oblastech samotn vdy.

Je nutn skloubit teoretick pedagogick vzdln, postoj ke spolenosti, k lidem a

k pedagogick prci a praktick dovednosti. (Svobodov, mahelov)

Zkladn charakter pedagogiky

Pedagogika je vda o edukaci, tedy o vchov a vzdlvn. Jako vda zahrnuje teorii i

praxi. M charakter:

- Normativn pedagogika stanovuje urit normy, vzory, doporuen, cle, jak

realizovat edukaci

- Explorativn pedagogika zkoum, je zaloena na poznatcch zskanch

z vzkumu

- Explanativn pedagogika zjiuje, popisuje, vysvtluje rzn jevy edukan

reality

Pedmt pedagogiky

Pedmtem pedagogiky je vchova. Pedagogika se zabv vm tm, co vytv njak

edukan prosted, procesy, je se v tchto prostedch realizuj, a vsledky a efekty

tchto proces. (Prcha)

Pedagogika se zabv lovkem v situaci vchovy. V situaci vchovy je lovk se

vemi svmi vztahy ke skutenosti. Jde tedy o pedmt zkoumn maximln sloit,

mnohonsobn polarizovan, vyadujc interdisciplinrn spoluprci vech vd o

lovku. (Kuerov)

- vchova dt, mldee, dosplch

- zkonitosti vvoje lovka ve vech obdobch jeho ivota

- vchova v minulosti

- k jako objekt i subjekt vchovy, uitel jako dc initel ve vchovn

vzdlvacm procesu

- rodina, organizace dt a mldee, masov komunikan prostedky vchovy

Historick vvoj

- antika - pvodn byla pedagogika soust filosofie, ale postupn se

vymezovala jako samostatn vdn disciplna, klasikov antick filosofie

Sokrates, Platn, Aristoteles, Dmokritos formulovali zsady vchovy

Pedagogika a psychologie

3

- obdob humanismu a renesance F. Bacon, R. Descartes, J. Locke, J. A.

Komensk, J. J. Rousseau, J. J. Pestalozzi poloili ve svch dlech zklad

modernho systmu vdy o vchov

- J. A. Komensk (17. stol.) vytvoil prvn ucelenj systm poznatk o

vchov a vzdlvn povaovn za zakladatele vdy o vchov

- Johann Friedrich Herbart (19. stol.) zakladatel modern pedagogick

teorie, kter se oprala o psychologii a etiku; v dlech naznail pedmt a

strukturu samostatn vdn disciplny (dla: Obecn pedagogika vyvozen

z cle vchovy, Nstin pedagogickch pednek)

- Otakar Kdner (po. 20. stol.) doporuil zaveden experimentln

pedagogiky pro zvdetn pedagogickch poznatk

o uzavel spor, zda pedagogika je vda nebo umn. K vchovnmu

umn je poteba mt jist vrozen schopnosti, kter se mus teprve

pomoc vdy nleit vyvinout. (dlo: Zklady obecn pedagogiky)

Znaky pedagogiky jako vdnho oboru:

- vymezen pedmt vzkumu

- je uritm celkem, komplexem nzor

- m sv metody

- pedagogika pat k vdm spoleenskm, avak opr se i o poznatky vd

prodnch a technickch.

Cle pedagogiky:

- formln je pesn dn prostednictvm osnov, pln

- neformln v rodin, v institucch prostednictvm vychovatel, jejich

individualitou

Pedagogika a psychologie

4

Struktura obor, systm pedagogickch discipln

HORIZONTLN KLASIFIKACE (podle obsahu jednotlivch discipln)

Obecn pedagogika

- zkoum zkladn pedagogick kategorie, podstatu spoleensk funkce

vchovy, otzky cle vchovy

- zabv se teoretickmi a metodologickmi zklady pedagogiky

- zabv se pedagogickou terminologi

- z poznatk vech pedagogickch discipln a dalch vdnch obor vyvozuje

obecn platn normy

Didaktika

- vda o vzdlvn ve vyuovn

- zkoum cle, prostedky, obsah vzdlvn, organizan formy, metody

vyuovn, uebn pomcky a jejich efektivn vyuvn ve vchovn

vzdlvacm procesu

Teorie vchovy

- zkoum vchovn jevy v um slova smyslu, p. spoluprce koly s rodinou

- zabv se rozvjenm jedince v rznch oblastech kultury a socilnch vztah

- vchova svtonzorov, morln, prvn, estetick, politick, ekonomick,

pracovn, tlesn, ekologick, dopravn

Sociln pedagogika

- zkoum sociln vztahy v procesu vchovy

- zabv se vchovou mimo vyuovn, vlivem soc. prosted na lovka

- zahrnuje i problematiku pe o sociln problmov jedince poruchy

rodiny, nhradn vchovn pe, tran dt, zanedbvan dt, delikvence,

agrese mldee, resocializace, reedukace trestanch

- po 1989 obor sociln prce v souvislosti s rstem sociln patologie,

kriminality

Andragogika

- teorie vchovy a vzdlvn dosplch

- zabv se studiem pi zamstnn, rekvalifikacemi

- gerontopedagogika vzdlvn oban postproduktivnho vku

Srovnvac (komparativn) pedagogika

- porovnv pedagogick teorie, vchovn vzdlvac systmy a kolsk

soustavy v rznch zemch

Djiny pedagogiky

- vvojem pedagogickch idej, vchovnch norem, instituc, kolskch soustav

- vlivem nzor vznamnch pedagogickch osobnost na pedagogick mylen

minulosti i souasnosti

Pedagogika a psychologie

5

Speciln pedagogika

- zabv se vchovou a vzdlvnm dt i dosplch se specilnmi

vzdlvacmi potebami

- psychopedie vchova a vzdlvn dt, mldee a dosplch s mentln

retardac a dalmi psychickmi problmy

- somatopedie vzdlvn dt, mldee a dosplch s tlesnm postienm

- tyflopedie se zrakovm postienm

- surdopedie se sluchovm postienm

- logopedie s vadami ei

- etopedie s poruchami chovn

- poruchy uen (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie)

- dnes adme mezi ky se specilnmi potebami i ky mimodn nadan,

talentovan poteba rozvjen jejich potencionality a vjimench

schopnost

Dal pedagogick vdn oblasti

- pedagogick evaluace hodnocen vzdlvacch poteb, program, vuky,

efektivnosti

- pedeutologie nauka o osobnosti a vzdlvn uitele, teorie uitelskch

profes

- teorie zen kolstv zen koly, kolsk management, school leadership

(plnovn vzdlvacho procesu, kurikula, materilnch, finannch a lidskch

zdroj, vztah s rodii)

- pedagogick diagnostika diagnostikovn subjekt v edukanm prosted

(pedagogicko diagnostick metody - stn zkouky, psemn a grafick

zkouky, metoda analzy chybnch nebo vynikajcch vkon, metoda analzy

a hodnocen psemnho projevu, metoda analzy a hodnocen ten a chpn

tenho textu, metoda chpn vznamu obrazu a dla, metoda analzy a

hodnocen souvislho stnho projevu, metoda analzy a hodnocen

matematickch vkon, analza a hodnocen vsledk innosti, didaktick

testy, metoda dlouhodobho systematickho pozorovn, metoda pozorovn

ka v krajnch situacch, explorace ternn przkum, dotaznky, diagnostika

rodiny jako vchovnho initele, diagnostika socilnho klimatu koln tdy,

diagnostika zvldn zte)

- pedagogika volnho asu zamen na vchovn vzdlvac prostedky

napomhajc smysluplnmu vyvn V dt, mldee

- primrn pedagogika ppravou uitel na prvn stupe koly

- etnopedagogika vzdlvnm a vchovou etnickch menin, multikulturn

vchova

Pedagogika a psychologie

6

VERTIKLN KLASIFIKACE (kritriem je vk vychovvanch nebo stupe koly)

- pedagogika pedkolnho vku

- koln pedagogika

- stedokolsk pedagogika

- vysokokolsk pedagogika

Pomocn pedagogick vdy

- biologie vvoj ddinosti pro een pedagogickch otzek

- sociologie vvoj lidsk spolenosti, aplikovan disciplny: sociologie

vchovy, sociln pedagogika spolupracuj s pedagogikou

- logika zkonitosti lidskho mylen

- filozofie otzky byt lovka, smyslu existence lovka

- etika funkce morlky v ivot lovka a ve spolenosti

- estetika vnmn krsna, smuje ke kultivaci lovka

- psychologie vda o lidsk psychice pedagogick psychologie, sociln

psychologie, psychologie osobnosti

Hranin disciplny (vznikly na pomez pedagogiky a spolupracujcch vdnch

discipln)

- filosofie vchovy zkoum vchovu ve vztahu k podstat lovka a

spolenosti

- ekonomie vchovy financovnm kolstv, zefektivnnm nklad na

vzdlvn

- sociologie vchovy studuje sociln podmnky a dsledky vzdlvn vliv

vzdlvn na pracovn uplatnn, kriminalitu

- etika vchovy otzky prv a povinnost uitel, vychovatel

- pedagogick psychologie psychologickmi jevy, kter vznikly dsledkem

vchovnho psoben v procesu vzdlvn

- vzdlvac politika utv systm sna se o efektivn fungovn

vzdlvacho procesu podle poteb spolenosti

Problmy humanizace pedagogickho mylen

- socializace je mon jen tehdy, pokud se uskuten na zklad humanizace

dvra k okol, schopnost akceptovat sociln uen svho okol

- humanizace umonila vt individualizaci v hromadnm vzdlvn

- humanizace ivota dt i dosplch integrace k se zdravotnm

postienm

- (integrace = pln zalenn do spolenosti, adaptace = schopnost pizpsobit

se, utilita = sociln upotebitelnost, zaazen do spolenosti za pedpokladu

celoivotn spoleensk ochrany, inferiorita = sociln nepouitelnost, totln

izolace)