1. Světová válka

SPOJENECTVÍ

Trojspolek Koalice Rakousko – Uherska, Německa a Itálie uzavřená

20. 5. 1885. Za 1. světové války Itálie z trojspolku vystoupila a po

krátkém období neutrality vyhlásila bývalým spojencům válku.

Trojdohoda

Trojdohodu tvořili státy : Francie, Velká Británie a Rusko. Tento spolek byl založen 31. 8. 1907. O trojdohodu později bojovala i Itálie.

Tyto dvě strany (Trojspolek a Trojdohoda) proti sobě bojovaly za 1. světové války

Atentát na Ferdinanda d �este

28. 6. 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na následníka trůnu

Ferdinanda d 4este při kterém byla zabita i jeho manželka. Oba byli zastřeleni nacionalistou Gavrilem Principem

Atentát na Ferdinanda se stal vítanou záminkou k rozpoutání 1. světové války

Ferdinand d’este s manželkou

Ferdinandova uniforma

Ferdinand s manželkou a

dětmi

Vyhlášení války Klíčovou událostí byl atentát na

rakousko – uherského následníka trůnu roku 1914. Začátkem července poslalo Rakousko-Uhersko (v čele s císařem Františkem Josefem I.) Srbsku ultimátum. To však nebylo schopné podmínky splnit, tak ustoupily.

Spor nakonec vyvrcholil 28. 7. 1914, kdy Rakousko – Uhersko vyhlásilo Srbsku válku

Vyhlášení první světové války v dobovém tisku

Místa a mapa bojů- centrální

síly-

spojenecké síly-

neutrální země

Západní fronta V září jsou Němci zastaveni v tzv. 1. bitvě na řece Marně (asi 100 km od Paříže) - následuje pozvolný přechod k tzv. zákopové válce; v listopadu se nepodařil německý pokus o průlom v bitvě u Ypres (ve Flandrech v Belgii).

Východní fronta Rusové se při postupu na západ zastavují u pevnosti Tannenberg; v říjnu

1914 R-U a Německo odrážejí ruskou ofenzívu v Haliči (jihovýchodní Polsko a západ Ukrajiny).

Jižní fronta Listopad-Prosinec 1914 - Rakousko-Uhersko ztroskotalo ve snaze o dobytí

srbského Bělehradu (začátek zákopové války).

• REVOLUCE V RUSKU Za počátek ruské revoluce můžeme

označit oslavu Mezinárodního dne žen 23. února 1917. Následujícího dne začalo v Petrohradu stávkovat 200 tisíc dělníků. Den poté – 25. února – zachvátila město generální stávka a mnoho stávkujících bylo zabito

armádou. Hlavní revoluční dění probíhalo v říjnu

roku 1917 (Velká říjnová revoluce) Svržení carské vlády, nástup

socialismu

ZÁVĚR , MÍR VÁLKY Od bitvy u Arden 26. září 1918 se

francouzsko-britská vojska valila na Sedan a Němci pochopili, že válku prohráli.

30. září 1918 požádalo o mír Bulharsko, o měsíc později Turecko.

Italové 24.Řijína 1918 podnikli rozhodující útok a rakousko-uherský vojáci se dali na bezhlavý útěk.

3. listopadu 1918 podepsala příměří s Dohodou ve Villa Giusti u Padovy.

11. listopadu 1918 císař opustil i Schönbrunnský zámek ve Vídni, Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo.

Osamocené Německo 11. 11. 1918 v 11 hodin podepsalo příměří ➽ považováno za konec 1. světové války

Poražení X Vítězové

Vítězové Velká Británie Francie Spojené státy Americké Itálie Japonsko Řecko Srbsko Ruské impérium

Poražení Německé císařství Rakousko-Uhersko Osmanská říše Bulharské carství

Vánoce 1914 Z deníku německého důstojníka Kurta Zehmische, který

byl náhodou objeven v roce 1999 na půdě domu nedaleko Lipska. Kurt Zehmische byl v civilu učitelem a uměl kromě mateřského jazyka i francouzsky. 

„Na Štědrý den roku 1914 najednou přestala střelba. Můj saský pluk pak začal pískat na dva prsty. Angličané okamžitě pískání opětovali. Vojin Mockel z mé jednotky, který žil dlouhá léta v Anglii, zavolal na Brity anglicky a brzo se mezi námi vyvinul živý rozhovor. Pak vylezli ze zákopů na obou stranách dva vojáci, podali si v zemi nikoho ruce a popřáli si vzájemně veselé Vánoce. Dohodli se, že na Boží hod nebudou střílet. Pak jsme po celé délce našeho kilometr dlouhého zákopu rozmístili svíčky a vánoční stromečky. Byla to dokonalá iluminace – Britové vyjadřovali potěšení pískáním a tleskáním. Jako většina lidí jsem strávil celou noc vzhůru. Byla to nádherná, i když poněkud chladná noc“.(Kurt Zehmische) 

Bitva u Ypres

Rok 1915 První užití bojového plynu ve válce Leptal kůži, nepomáhaly plynové masky

Vyvraždění Carské rodiny

Ve sklepě domu v Jekatěrinburgu v noci z 16. na 17. července 1918 zavražděn s celou rodinou (včetně dětí) i nejbližším služebnictvem ruský car Mikuláš

Alexandrovič Romanov. Akci provedl bolševický komisař Sverdlov

na přímý rozkaž báťušky Lenina, protože se k městu blížily československé legie a bolševici dostali strach, že by mohly stát na

straně Romanovců. Komunisti dlouho tajili, co se stalo s carskou

rodinou, mlžili tak, jak to umí jen oni.  Až v roce 1991 byly ostatky nalezené pod

náspem silnice identifikovány jako kosti Romanovců a jak už to tak bývá, netrvalo dlouho a ruská pravoslavná církev prohlásila Mikuláše II. a ostatní členy rodiny

za svaté

Děkujeme za pozornost !☺☺☺