ESKOSLOVENSK s0CIALISTICK REPUBLIKAtriaa 21 h., 30/10Vydno 15. z 1961 Vyloeno 15. bezna 1961PATENTN SPIS . 101001Prvo k vyuit vynlezu pslu sttu podle 3 odst. 6 zk. . 34/1957 Sb.Ini. ZDENK DUBEN, CHOTBOZpsob tavnho svaovn nkolika zdroji teplaPihleno . ervna 1960 (PV 3700-60)Platnost patentu od . ervna 1960 Pi svaovn jedinm obloukem, zvlt pi svaovn velkou rychlost a pi nkolikavtstvovm svaovn tlustho materilu, jsou izotermy siln protaeny; a zhutny v oblasti vysokch teplot, pi kterch dochz k formovn lzn k nejdleitjm metalurgickm pochodm. Jsou-li izoermy zhutny, je velk tepeln spd z lzn do okol svaru. Boky tayn lzn jsou mlo ohvny a mohou vznikat okrajov vady svar. ze chladne pli rychle, co je vhodn z hlediska metalurgie svaovn.Izotermy se roz, proht bok tavn lzn se zlep a chladnut tavn lzn se zpomal, rozdlmeli vhodn zdroj. tepla, tj. svau- :jemeli nkolika oblouky. Na uspodn jednotlivch st rozdlenhotepelnho zdroje velnii zle. Pi svaovn obloukovm je nejvhodnj uspodn takov, kdy se svauje oblouky, uspodanmi v nkolika sledech za sebou podl svarov spry. V kadm sledu jsou bu dva tepeln zdroje, umstn mimo svarovou spru, nebo jeden tepeln zdroj, kter psob ve spe. Vechny tepeln zdroje tvo dohromady obrazec, pohybujc se svaovac rychlost podl svarov spry. Pklady takovch obrazc jsou v obr. 1 a . Jednotliv zdroje tepla jsou oznaeny arabskmi slicemi a jednotliv sledy mskmi slicemi. -Svaovn nkolika oblouky m vak nkter omezen. Oblouky se navzjem ovlivuj inkem svch magnetickch pol. Krom toho, kdy

2 101001se svauje tavnmi elektrodami, je zen ohevu svaovanho pedmtu zvisl na mnostv natavenho pdavnho kovu. Dle, nap. pi svaovn pod tavidlem, je nutno pi volb vzdlenosti mezi jednotlivmi sledy tepelnch zdroj brt ohled na tuhnut strusky mezi jednotlivmi sledy. -Nahradmeli jeden nebo nkolik oblouk proudem havho plasmatu, omez se vzjemn ovlivovn oblouk inkem jejich magnetickch pol. Rzen ohevu se stane nezvislm na zen mnostv natavenho pdavnho kovu. Krom toho, nap. pi svaovn pod tavidlem, lze mnit ve vtm rozsahu vzdlenost mezi jednotlivmi sledy tepelnch zdroj, protoe nen nutno brt ohled na tuhnut strusky mezi jednotlivmi sledy. - Msto dvou oblouk v jednom sledu, umstnch mimo svarovou spru, lze pout plasmatronu s plochou hubic, kter ohv svaovan pedmt v sece kolm ke svarov spe. Podobn msto dvou oblouk za sebou lze pout plasmatronu, kter ohv svaovan pedmt v sece lec rovnobn s osou svaru. Na obr. ; je uspodn zdroj tepla, kter je co do inku podobn uspodn podle obr. 5.Je-li zapoteb jednomu ze svaovanch dl; pivdt vce tepla, nap. majli svaovan dly nestejnou tlouku stny, je teba uspodat tepeln zdroje nesymetricky, a to tak, e vce tepla se dod dlu s vt tloukou stny. Intensita tepelnch zdroj po obou stranch spry se vol rzn a psobit tepelnch zdroj po obou stranch spry je rzn vzdleno od tto spry. |Pedmt patentu -

Zpsob tavnho svaovn nkolika zdroji tepla, kter jsou uspodny v nkolika sledech za sebou podl svarpv spry, vyznaen tm, e jeden nebo vce zdroj tepla je tvoeno proudem havho plasmatu. iSeverografia, n. p, zvud 03

Obr. lObr. 2Obr. 3Obr. 4Obr. 5Obr. 6Ploha k patentnmuspisu . 101001