iacuteše hvězd 51956

Řiacuteše hvězd ROČNIacuteK 37 - ČiacuteSLO 5

VYŠLO V KVĚTNU 1956

Řiacutediacute redakčniacute rada

Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute reshy

daktor) Dr JIŘIacute BOUŠKA (vyacutekonnyacute r e shy

daktor) FRANTIŠEK KADAVYacute LUISA

LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Ing BOHUMIL

MALEČEK Dr OTO OBůRKA KAREL

STRNAD

Technickaacute redaktorka

DRAHOMIacuteRA HROCHOVAacute

N a prvniacute straně obaacutelky

Z brněnskeacute vyacutestavy o astronomicshykeacutem měřeniacute 6asu Ekvatoreaacutevniacute slushy

nečniacute hodimy ze 17 stoletiacute) ktereacute jsou

v majetku městskeacuteho musemiddota v Brně (Foto ing Staněk)

N a čtvrteacute straně obaacutelky

Lickova hvězdaacuterna na Mount Hashymiltonu v USA Kopule druheacuteho nejshy

většiacuteho dalekohledu na světě se zrcadshylem o pruměru 3 metry

I Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha-Smiacuteshy

I chov Šveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon

čiacutes 403-95

Riacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshyně Dotazy objednaacutevky a reklamace

tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel

Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla je 1 kažshy

deacuteho měsiacutece Rukopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odshypoviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kčs 240

OBSAH

J Filiacutepeik Moderniacute methody mereniacute přesneacuteho času

B Onderliacuteoacuteka Uacute lplneacute zatměniacute Slunce 20 června 1955 F Longa1uer Obrazy SIne-a a slnečnyacute ornament na predmeshytoch predhistorickyacutech J Naacuteprsbkovaacute Nebojme se mateshymatiky - Co noveacuteho v astroshyHOlmii - Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomiokyacutechkrouJŽJků ~

Uacutekazy na obloze v červnu

COlJEPKAHVfE

Vf CĎ I1tJ1 11 ne K COBpeMeHH ble MeToshy

IIbl 113MepeHI151 TOLJHOrO BpeMeHH

-- 13 OH a epJ1I1l[Ka OOJ1HOe 3ashy

TMeHl1e COJ1Hua 20-ro 11l0H51 1955 fOlla - CĎ nOHra y3p KapTHHbl

CC)J[Hua 11 COJ1HeIJHbll1 opHaMeHT

Ha llOI1CTOpHIJeCKI1X npellMeuroTaXshy

I1 HanpCTlltOBa He 60HTeCb Mashy

TeMaTI1KI1 - Liro HOBoro B aCTposhy

HOMI1I1 - Vf3 HapOllHblX 06cepBashy

TOpl111 H 3CTpOHoMHLfeCKl1X KPYgtIltshy

KOB - 5tBJ1eHH 51 Ha He6e B HlOHe

CONTENTS

J Filiacutepek Moderll Methods of the Exact Determination of Time - B OnderliČka Total SoLar EdIacutepse of June 20th 1955 - F LOlngauer Solar Pictures and Solar OrnaJments on the Prehistorical Objects J Naacuteprsbkovaacute Mathematics for Amateur Astronomers - News in Astronomy - F-ram POlpular Observatories and Astronomlcal Clubs ~ Phenomena in June

MODERNIacute METHODY MĚŘENIacute PŘESNEacuteHO ČASU JIŘIacute FILIacutePEK

JednIacuteln Z důležityacutemiddotch uacutekolu astronorllie pro naacuteš praktickyacute život je udaacuteshyvaacuteniacute přesneacuteho času Na tomto poli se astronomie uacutezce styacutekaacute s elektroshytechnikou a zejmeacutena s elektronikou Ciacutelem tohoto člaacutenku je podat kraacutetkyacute přehled o moderniacutech methodaacutech měřeniacute času a jeho sdělovaacuteniacute prostředshynictviacutem rozhlasu jakož i o organisaci middotčasoveacute služby

Zaacutekladniacute časovou jednotkou bylo odedaacutevna zdaacutenlivě pravidelneacute střiacuteshy-daacuteniacute dne a noci Protože tento zjev zaacutevisiacute na rotaci Země o ktereacute můshyžeme předpoklaacutedat že je velmi pravidelnaacute mohlo by se zdaacutet že deacutelka jednoho dne je staacutele stejnaacute Když si však bliacuteže všimneme tohoto probleacuteshymu zjistiacuteme že middotcelaacute věc je poněkud složitěJšiacute Země se otaacutečiacute přibližně za 24 hodin kolem sveacute osy a zaacuteroveň za tuteacutež dobu postoupiacute na sveacute cestě kolem Slunce přibližně o 1deg Maacute-li tedy Slunce projiacutet opět tyacutemž poledshyniacutekem musiacute se Země otočit každyacute naacutesledujiacuteciacute den o 3600 + x

Tato okolnost by nebyla na zaacutevadu kdyby Země obiacutehala kolem Slunce po kružnici a rovnoměrně Draacuteha Země je však eliptickaacute a Slunce je v jednom ohnisku teacuteto elipsy takže se Země dostaacutevaacute vjednom bodu sveacute draacutehy k Slunci nejbliacuteže - v periheliu ----- a opačně v protilehleacutem bodu -shyv afeliu - je od Slunce nejdaacutele Podle druheacuteho Keplerova zaacutekona pohyshybuje se Země v každeacutem uacuteseku sveacute draacutehy tak aby byl splnmiddotěn t zv zaacutekon ploch To znamenaacute že plochy opsaneacute průvodičem ve stejnyacutech dobaacutech jsou stejneacute Pohyb Země v přiacutesluniacute je tedy poněkud rychlej1šiacute než v odshysluniacute Proto je teacutež hodnota x v různyacutečh ročniacutech obdobiacutech růmiddotznaacute a t zv praveacute slunečniacute dny se navzaacutejem lišiacute

Z tohoto důvodu byl zaveden středniacute slunečniacute den a určen jeho vztah k hvěwneacutemu dni ktery ie zaacutekladniacute jednotkou časomiacutery Středniacute slushynečniacute den je definovaacuten jako doba kteraacute uplyne mezi dvěma průchody středniacuteho Slunce miacutestniacutem poledniacutekem Toto myšleneacute středniacute Slunce se pohybuje rovnoměrně po rovniacuteku a sejde se s pravyacutem Sluncem čtyřikraacutet do roka V jineacute dny se praveacute Slunce předchaacuteziacute nebo opožďuje za středshyniacutem Sluncem Rozdiacutel mezi průchodem praveacuteho a středniacuteho Slunce poledshyniacutekem je vyjaacutedřen časovou rovniciacute V posledniacute době byl zaveden v astroshynomii rovnoměrně plynouciacute t zv efemeridovyacute čas Hvězdnyacute den se daacute velmi přesně měřit jruko doba kteraacute uplyne mezi

dvělna průchody hvězdy miacutestniacutem Poledniacutekem Přesněie středniacute hvězdnyacute den definovaacuten jako doba mezi dvěma pruacutechody jarniacuteho bodu miacutestniacutem poledniacutekem Jarniacute bod se však posunuje po rovniacuteku ve směru zdaacutenliveacuteho otaacutečeniacute oblohy tak že naacutesledujiacuteciacuteho dne projde meridiaacutenem o něco dřiacuteve Jeho ročniacute posun činiacute v časoveacute miacuteře asi 33s O tuto hodnotu je uacuteplnaacute otočka Země delšiacute než hvězdnyacute dtm Hvězdnyacute čas souhlasiacute se středniacutem slunečniacutem časem jednou do roka a to v době podzimniacute rovnodennosti Dvě miacutesta kteraacute neležiacute na stejneacutem poledniacuteku majiacute různyacute t zv miacutestniacute

čas To vedlo v r 1884 k tomu že byl zaveden paacutesmovyacute čas Celaacute zelněshy

97

Řiacuteše hvězd ROČNIacuteK 37 - ČiacuteSLO 5

VYŠLO V KVĚTNU 1956

Řiacutediacute redakčniacute rada

Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute reshy

daktor) Dr JIŘIacute BOUŠKA (vyacutekonnyacute r e shy

daktor) FRANTIŠEK KADAVYacute LUISA

LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Ing BOHUMIL

MALEČEK Dr OTO OBůRKA KAREL

STRNAD

Technickaacute redaktorka

DRAHOMIacuteRA HROCHOVAacute

N a prvniacute straně obaacutelky

Z brněnskeacute vyacutestavy o astronomicshykeacutem měřeniacute 6asu Ekvatoreaacutevniacute slushy

nečniacute hodimy ze 17 stoletiacute) ktereacute jsou

v majetku městskeacuteho musemiddota v Brně (Foto ing Staněk)

N a čtvrteacute straně obaacutelky

Lickova hvězdaacuterna na Mount Hashymiltonu v USA Kopule druheacuteho nejshy

většiacuteho dalekohledu na světě se zrcadshylem o pruměru 3 metry

I Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha-Smiacuteshy

I chov Šveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon

čiacutes 403-95

Riacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshyně Dotazy objednaacutevky a reklamace

tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel

Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla je 1 kažshy

deacuteho měsiacutece Rukopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odshypoviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kčs 240

OBSAH

J Filiacutepeik Moderniacute methody mereniacute přesneacuteho času

B Onderliacuteoacuteka Uacute lplneacute zatměniacute Slunce 20 června 1955 F Longa1uer Obrazy SIne-a a slnečnyacute ornament na predmeshytoch predhistorickyacutech J Naacuteprsbkovaacute Nebojme se mateshymatiky - Co noveacuteho v astroshyHOlmii - Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomiokyacutechkrouJŽJků ~

Uacutekazy na obloze v červnu

COlJEPKAHVfE

Vf CĎ I1tJ1 11 ne K COBpeMeHH ble MeToshy

IIbl 113MepeHI151 TOLJHOrO BpeMeHH

-- 13 OH a epJ1I1l[Ka OOJ1HOe 3ashy

TMeHl1e COJ1Hua 20-ro 11l0H51 1955 fOlla - CĎ nOHra y3p KapTHHbl

CC)J[Hua 11 COJ1HeIJHbll1 opHaMeHT

Ha llOI1CTOpHIJeCKI1X npellMeuroTaXshy

I1 HanpCTlltOBa He 60HTeCb Mashy

TeMaTI1KI1 - Liro HOBoro B aCTposhy

HOMI1I1 - Vf3 HapOllHblX 06cepBashy

TOpl111 H 3CTpOHoMHLfeCKl1X KPYgtIltshy

KOB - 5tBJ1eHH 51 Ha He6e B HlOHe

CONTENTS

J Filiacutepek Moderll Methods of the Exact Determination of Time - B OnderliČka Total SoLar EdIacutepse of June 20th 1955 - F LOlngauer Solar Pictures and Solar OrnaJments on the Prehistorical Objects J Naacuteprsbkovaacute Mathematics for Amateur Astronomers - News in Astronomy - F-ram POlpular Observatories and Astronomlcal Clubs ~ Phenomena in June

MODERNIacute METHODY MĚŘENIacute PŘESNEacuteHO ČASU JIŘIacute FILIacutePEK

JednIacuteln Z důležityacutemiddotch uacutekolu astronorllie pro naacuteš praktickyacute život je udaacuteshyvaacuteniacute přesneacuteho času Na tomto poli se astronomie uacutezce styacutekaacute s elektroshytechnikou a zejmeacutena s elektronikou Ciacutelem tohoto člaacutenku je podat kraacutetkyacute přehled o moderniacutech methodaacutech měřeniacute času a jeho sdělovaacuteniacute prostředshynictviacutem rozhlasu jakož i o organisaci middotčasoveacute služby

Zaacutekladniacute časovou jednotkou bylo odedaacutevna zdaacutenlivě pravidelneacute střiacuteshy-daacuteniacute dne a noci Protože tento zjev zaacutevisiacute na rotaci Země o ktereacute můshyžeme předpoklaacutedat že je velmi pravidelnaacute mohlo by se zdaacutet že deacutelka jednoho dne je staacutele stejnaacute Když si však bliacuteže všimneme tohoto probleacuteshymu zjistiacuteme že middotcelaacute věc je poněkud složitěJšiacute Země se otaacutečiacute přibližně za 24 hodin kolem sveacute osy a zaacuteroveň za tuteacutež dobu postoupiacute na sveacute cestě kolem Slunce přibližně o 1deg Maacute-li tedy Slunce projiacutet opět tyacutemž poledshyniacutekem musiacute se Země otočit každyacute naacutesledujiacuteciacute den o 3600 + x

Tato okolnost by nebyla na zaacutevadu kdyby Země obiacutehala kolem Slunce po kružnici a rovnoměrně Draacuteha Země je však eliptickaacute a Slunce je v jednom ohnisku teacuteto elipsy takže se Země dostaacutevaacute vjednom bodu sveacute draacutehy k Slunci nejbliacuteže - v periheliu ----- a opačně v protilehleacutem bodu -shyv afeliu - je od Slunce nejdaacutele Podle druheacuteho Keplerova zaacutekona pohyshybuje se Země v každeacutem uacuteseku sveacute draacutehy tak aby byl splnmiddotěn t zv zaacutekon ploch To znamenaacute že plochy opsaneacute průvodičem ve stejnyacutech dobaacutech jsou stejneacute Pohyb Země v přiacutesluniacute je tedy poněkud rychlej1šiacute než v odshysluniacute Proto je teacutež hodnota x v různyacutečh ročniacutech obdobiacutech růmiddotznaacute a t zv praveacute slunečniacute dny se navzaacutejem lišiacute

Z tohoto důvodu byl zaveden středniacute slunečniacute den a určen jeho vztah k hvěwneacutemu dni ktery ie zaacutekladniacute jednotkou časomiacutery Středniacute slushynečniacute den je definovaacuten jako doba kteraacute uplyne mezi dvěma průchody středniacuteho Slunce miacutestniacutem poledniacutekem Toto myšleneacute středniacute Slunce se pohybuje rovnoměrně po rovniacuteku a sejde se s pravyacutem Sluncem čtyřikraacutet do roka V jineacute dny se praveacute Slunce předchaacuteziacute nebo opožďuje za středshyniacutem Sluncem Rozdiacutel mezi průchodem praveacuteho a středniacuteho Slunce poledshyniacutekem je vyjaacutedřen časovou rovniciacute V posledniacute době byl zaveden v astroshynomii rovnoměrně plynouciacute t zv efemeridovyacute čas Hvězdnyacute den se daacute velmi přesně měřit jruko doba kteraacute uplyne mezi

dvělna průchody hvězdy miacutestniacutem Poledniacutekem Přesněie středniacute hvězdnyacute den definovaacuten jako doba mezi dvěma pruacutechody jarniacuteho bodu miacutestniacutem poledniacutekem Jarniacute bod se však posunuje po rovniacuteku ve směru zdaacutenliveacuteho otaacutečeniacute oblohy tak že naacutesledujiacuteciacuteho dne projde meridiaacutenem o něco dřiacuteve Jeho ročniacute posun činiacute v časoveacute miacuteře asi 33s O tuto hodnotu je uacuteplnaacute otočka Země delšiacute než hvězdnyacute dtm Hvězdnyacute čas souhlasiacute se středniacutem slunečniacutem časem jednou do roka a to v době podzimniacute rovnodennosti Dvě miacutesta kteraacute neležiacute na stejneacutem poledniacuteku majiacute různyacute t zv miacutestniacute

čas To vedlo v r 1884 k tomu že byl zaveden paacutesmovyacute čas Celaacute zelněshy

97

MODERNIacute METHODY MĚŘENIacute PŘESNEacuteHO ČASU JIŘIacute FILIacutePEK

JednIacuteln Z důležityacutemiddotch uacutekolu astronorllie pro naacuteš praktickyacute život je udaacuteshyvaacuteniacute přesneacuteho času Na tomto poli se astronomie uacutezce styacutekaacute s elektroshytechnikou a zejmeacutena s elektronikou Ciacutelem tohoto člaacutenku je podat kraacutetkyacute přehled o moderniacutech methodaacutech měřeniacute času a jeho sdělovaacuteniacute prostředshynictviacutem rozhlasu jakož i o organisaci middotčasoveacute služby

Zaacutekladniacute časovou jednotkou bylo odedaacutevna zdaacutenlivě pravidelneacute střiacuteshy-daacuteniacute dne a noci Protože tento zjev zaacutevisiacute na rotaci Země o ktereacute můshyžeme předpoklaacutedat že je velmi pravidelnaacute mohlo by se zdaacutet že deacutelka jednoho dne je staacutele stejnaacute Když si však bliacuteže všimneme tohoto probleacuteshymu zjistiacuteme že middotcelaacute věc je poněkud složitěJšiacute Země se otaacutečiacute přibližně za 24 hodin kolem sveacute osy a zaacuteroveň za tuteacutež dobu postoupiacute na sveacute cestě kolem Slunce přibližně o 1deg Maacute-li tedy Slunce projiacutet opět tyacutemž poledshyniacutekem musiacute se Země otočit každyacute naacutesledujiacuteciacute den o 3600 + x

Tato okolnost by nebyla na zaacutevadu kdyby Země obiacutehala kolem Slunce po kružnici a rovnoměrně Draacuteha Země je však eliptickaacute a Slunce je v jednom ohnisku teacuteto elipsy takže se Země dostaacutevaacute vjednom bodu sveacute draacutehy k Slunci nejbliacuteže - v periheliu ----- a opačně v protilehleacutem bodu -shyv afeliu - je od Slunce nejdaacutele Podle druheacuteho Keplerova zaacutekona pohyshybuje se Země v každeacutem uacuteseku sveacute draacutehy tak aby byl splnmiddotěn t zv zaacutekon ploch To znamenaacute že plochy opsaneacute průvodičem ve stejnyacutech dobaacutech jsou stejneacute Pohyb Země v přiacutesluniacute je tedy poněkud rychlej1šiacute než v odshysluniacute Proto je teacutež hodnota x v různyacutečh ročniacutech obdobiacutech růmiddotznaacute a t zv praveacute slunečniacute dny se navzaacutejem lišiacute

Z tohoto důvodu byl zaveden středniacute slunečniacute den a určen jeho vztah k hvěwneacutemu dni ktery ie zaacutekladniacute jednotkou časomiacutery Středniacute slushynečniacute den je definovaacuten jako doba kteraacute uplyne mezi dvěma průchody středniacuteho Slunce miacutestniacutem poledniacutekem Toto myšleneacute středniacute Slunce se pohybuje rovnoměrně po rovniacuteku a sejde se s pravyacutem Sluncem čtyřikraacutet do roka V jineacute dny se praveacute Slunce předchaacuteziacute nebo opožďuje za středshyniacutem Sluncem Rozdiacutel mezi průchodem praveacuteho a středniacuteho Slunce poledshyniacutekem je vyjaacutedřen časovou rovniciacute V posledniacute době byl zaveden v astroshynomii rovnoměrně plynouciacute t zv efemeridovyacute čas Hvězdnyacute den se daacute velmi přesně měřit jruko doba kteraacute uplyne mezi

dvělna průchody hvězdy miacutestniacutem Poledniacutekem Přesněie středniacute hvězdnyacute den definovaacuten jako doba mezi dvěma pruacutechody jarniacuteho bodu miacutestniacutem poledniacutekem Jarniacute bod se však posunuje po rovniacuteku ve směru zdaacutenliveacuteho otaacutečeniacute oblohy tak že naacutesledujiacuteciacuteho dne projde meridiaacutenem o něco dřiacuteve Jeho ročniacute posun činiacute v časoveacute miacuteře asi 33s O tuto hodnotu je uacuteplnaacute otočka Země delšiacute než hvězdnyacute dtm Hvězdnyacute čas souhlasiacute se středniacutem slunečniacutem časem jednou do roka a to v době podzimniacute rovnodennosti Dvě miacutesta kteraacute neležiacute na stejneacutem poledniacuteku majiacute různyacute t zv miacutestniacute

čas To vedlo v r 1884 k tomu že byl zaveden paacutesmovyacute čas Celaacute zelněshy

97

koule byla totiž rozdělena na 24 paacutesem po 15deg zeměpisneacute deacutelky a v kažshydeacutem z nich platiacute čas středniacuteho poledniacuteku V prveacutem paacutesmu ktereacute se rozshyklaacutedaacute 750 na zaacutepad a 75deg na vyacutechod oOd nulteacutehoO greenwichskeacuteho poledshyniacuteku platiacute čas nulteacuteho poledniacuteku - světovyacute čas Obdobně v dalšiacutem paacutesshymu na vyacutechod platiacute čas patnaacutecteacuteho poledniacuteku - středoevropskyacute čas I-Iranicemi paacutesem však nebyacutevajiacute vždy poledniacuteky ale z praktickyacutech duacuteshyvodů někdy i hranice jednotlivyacutech staacutetů Středniacute poledniacuteky jednotlivyacutech paacutesem jsou od sebe vzdaacuteleny 15deg takže časy sousedniacutech paacutesem se od sebe lišiacute přesně 00 hodinu V SSSR je zaveden tak zv dekretovyacute čas kteryacute je vůči přiacuteslušneacutemu paacutesmoveacutemu času posunut o hodinu dopředu

Zaacutekladniacutem přiacutestrojem k určovaacuteniacute hvězdneacuteho času je pasaacutežniacutek Je to dalekohled oOtaacutečivyacute jen v roOvině miacutestniacuteho poOledniacuteku t j kolem sveacute horishy~ontaacutelniacute osy Jiacutem se sledujiacute průchody hvězd miacutestniacutem poledniacutekem Aby se zvyacutešila přesnost uTčeru okan1žiku průchodu je umIacutestěno v zorneacutem poli dalekohledu jedno nebo viacutece horizontaacutelniacutech vlaacuteken a několik vertikaacutelshyniacutech vlaacuteken Je-li přiacutestrltii spraacutevně postaven pak je středniacute vlaacutekno praacutevě v rovině poledniacuteku

Protože znaacuteme proO celou řadu hvězd velmi přesně dobu jejich průshychodu poledniacutekem v hvězdneacutem čase může tedy každyacute takovyacute průchod sloužit k určeniacute opravy astronoOmickyacutech hodin PřesnoOst teacuteto opravy zaacutevisiacute v prveacute řadě na přesnosti v určeniacute okamžiku průchodu hvězdy středniacutem vlaacuteknem pasaacutežniacuteku Dnešniacute pasaacutežniacuteky jsou vybaveny kontaktshyniacutem vlaacuteknovyacutem mikrometrelu kteryacute značně zvyšuje přesnost poZoroshyvaacuteniacute V tomto druhu mikrometru jsou vertikaacutelniacute vlaacutekna nitkoveacuteho křiacuteže dvojiacuteho druhu pevnaacute a pohyblivaacute Pozorovatel sleduje poOhybujiacuteciacute se hvězdu v okulaacuteru a umiacutestiacute ji na pohybliveacute vlaacutekno nitkoveacuteho křiacuteže Nyniacute tato vlaacutekno posunuje současně s pohybem hvězdy v zorneacutem poli dalekoshyhledu pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu na jehož ose 5e umiacutestěn kotouč s kontakty V okamžiku kdy se obě vlaacutekna vzaacutejemně kryjiacute zapojuie kontakt obvod registračniacuteho chronografu Současně se zaacutepisem průshychodu hvězdy zapisuje druheacute perochronografu sekundoOveacute tiky hodin Srovnaacuteniacutem obou zaacutepisů můžeme potom velmi přesně stanovit korekci těchto hodin Tato pozorovaacuteniacute se provaacutedějiacute každeacute jasneacute noci Aby se zvyacutešila přesnost v určeniacute korekce sleduje se během jedneacute noci několik hvě~d což daacute daleko přesnějšiacute vyacutesledky než pozorovaacuteniacute jen jedneacute hvězdy

Tato poZorovaacuteniacute však budou přes všechnu peacuteči zatiacutežena oOsobniacutechybou pozorovatele takže přesnost v určeniacute korekce bude koliacutesat v meziacutech plusmn O02s Aby se odstranila tato nepřesnost za~iacutenaacute se v nejnovějšiacute době užiacutevat fotočlaacutenků k registraci průchodů hvězd Oko pozorovatele je zde nahrazeno fotočlaacutenkem kteryacute vyloučiacute osobniacute chybu Popišme si nyniacute jak totoOzařiacutezeniacute pracuje

Zprava k okulaacuteroveacute čaacutesti pasaacutežniacuteku je připojena komora fotostupně (obr 1) Je to kovovyacute vaacutelec z něhož je vyčerpaacuten vzduch Paprsek od hvězdy prochaacuteziacute otvorem ve vaacutelci v němž je umiacutestěna mřiacutežka se čtyřishyceti uacutezkyacutemi pruhy Pohybuje-li se nyniacute hvězda po nebeskeacute sfeacuteře je

98

1

o rOShlpe llstřiacutedavě zakryacutevaacutena a odshy ))=============--1 kryacutevaacutena těmito pruhy

hod nv

takže daacutevaacute ve fotočlaacutenku r+~ Oru I 6(~serii proudovyacutech impulshy

sů Po zesiacuteleniacute elektroshy I~ I 112 ~ I I k

metrickou elektronkou kteraacute je teacutež umiacutestěna ve vaacutelci přechaacutezejiacute impulsy do čtyřstupňoveacuteho předshyzesilovače a z rněho do dvoustupňoveacuteho zesilovashyče vyacutekonu Na jeho vyacuteshystup je připojen dvoushy Obr 1 FotoeZektrickaacute registrace průc1wdůpeacuterovyacute chronograf kteshy hvězd

ryacute registruje okamžjky přesnyacutech průchodů K určeniacute přesneacuteho času se použiacutevaacute teacutež fotograficshykeacuteho zenitteleskopu nebo měsiacutečniacute komory u těchto přiacutestrojů je osobniacute chyba odstraněna ještě dokonaleji než při fotoelektrickeacutem sledovaacuteniacute průchodů

K uchovaacutevaacuteniacute přesneacuteho času sloužiacute astronomickeacute hodiny Jejich vyacutevoj byl velmi dlouhyacute od prvniacutech přesyacutepaciacutech a vodniacutech hodin k dnešniacutem přesnyacutem kyvadlovyacuteln nebo krystalovyacutem hodinaacutem Přesnost astronomicshykyacutech hodin je daacutena předevšiacutem rovnoměrnostiacute jejich chodu Rovnoměrshynost chodu je určovaacutena několika podmiacutenkami Předevšiacutem je nutno aby doba kyvu kyvadla byla trvale konstantniacute K splněniacute teacuteto podmiacutenky je třeba aby i deacutelka kyvadla zůstaacutevala neproměnnou při změnaacutech teploty Nejlepšiacute kyvadla se tedy hotoviacute z invaru kteryacute maacute velmi malyacute koeficient tepelneacute roztažnosti Zaacutevěsnaacute pružina se pak vyraacutebiacute z elinvaru jehož pružnost se měniacute jen nepatrně se změnami teploty Značnyacute vliv na dobu kyvu lnaacute i velikost třeniacute působiacuteciacuteho na kyvadlo Aby se zmenšilo třeniacute kyvadla ve vzduchu umisťuje se v hermeticky uzavřeneacutem vaacutelci z něhož je vyčerpaacuten vzduch do 18-20 mm Hg Aby byly hodiny chraacuteněny před naacutehlyacutemi změnami teploty umisťujiacute se obvykle v podzemniacutech mIacutestnosshytech K zabezpečeniacute před otřesy a vibracemi jsou umisťovaacuteny na masivshyniacutech sloupech isolovanyacutech od vlastniacute stavby Natahovaacuteniacute moderniacutech typů hodin se děje elektricky a jejich uacutedajre se předaacutevajiacute k ostatniacutem (podružn~rm) hodinaacutem hnpulsy Všechna tato opatřeniacute sloužiacute k tomu aby se co nejmeacuteně zasahovalo do chodu hodin a zaacuteroveň teacutež k tomu aby se zabraacutenilo i malyacutem změnaacutem teploty v hodinoveacute rniacutestnosti ktereacute by mohly porušit podmiacutenky spraacutevneacuteho chodu hodin

Aby se zlepšil chod kyvadla konstruujiacute se dnešniacute hodiny na Zaacutekladě volneacuteho kyvadla V takovyacutech hodinaacutech je kyvadlo odděleno od vlastniacuteho mechanismu kteryacute je v tomto přiacutepadě vlastně sekundaacuterniacutemi hodinami postavenyacutemi v laboratoři ve značneacute vzdaacutelenosti od volneacuteho kyvadla Spojeniacute mezi oběma systeacutemy je provedeno elektrickyacutem obvodem Kažshy

99

dyacutech 30 vteřin v okamžiku průchodu kyvadla mrtvyacutem bodem padaacute maleacute zaacutevažiacute ktereacute daacutevaacute kyvadlu lehkyacute implus udržujiacuteciacute kyacutevaacuteniacute a komshypensuje tiacutem sice nepatrneacute ale přece jenom existujiacuteciacute ztraacutety působeneacute třeniacutem Spouštěniacute zaacutevažiacute děje se elektrickyacuten1 impulsem ze sekundaacuterniacutech hodin Prveacute konstrukce těchto hodin pochaacutezejiacute od Shorta a Schulera Změna denniacuteho chodu těchto hodin nebyacutevaacute většiacute než + O003s Hlavniacutem nedostatkem těchto druhů hodin je jejich velikaacute citlivost k otřesům půdy

V posledniacutech letech poskytla elektronika astronomii velmi přesnyacute druh hodin hodiny křemenneacute ktereacute pracujiacute na zaacutekladě krystalem řiacutezeshyneacuteho oscilaacutetoru Protože zde odpadaacute citlivyacute kyvadlovyacute mechanismus majiacute tyto hodiny celou řadu přednostiacute před hodinami kyvadlovyacutemi Jsou maacutelo citliveacute vůči otřesům a vibraciacutem a jejich dalšiacute velkou přednnstiacute je možnost měřeniacute i těch nejkratšiacutech časovyacutech intervalů Mohou byacutet zaacuteshyroveň použiacutevaacuteny jako prvotřiacutedniacute kmitočtovyacute normaacutel

Jak jsme už řekli je zaacutekladem křemennyacutech hodin krystalem řiacutezenyacute oscilaacutetor kteryacute se vyznačuje vysokou stabilitou vyraacuteběneacuteho kmitočtu Zopakujme si nyniacute kraacutetce fysikaacutelniacute zaacuteklady piezoelektrickeacuteho zjevu Jak znaacutemo destička vybroušenaacute určityacutem způsobem z krystalu majiacuteciacuteho piezoelektrickeacute vlastnosti podleacutehaacute v elektrickeacutem poli určityacutem změnaacutem Vložiacuteme-li totiž takovou destičku do střiacutedaveacuteho elektrickeacuteho pole vysokeacute frekvence konaacute vynuceneacute pružneacute kmity Současně s nimi vznikajiacute na povrchu destičky proměnliveacute elektrickeacute naacuteboje Amplituda kmitů desshytičky zaacutevisiacute na intensitě elektriekeacuteho pole a na tom jak je frekvence pole bliacutezkaacute vlastniacute frekvenci kmitů krystalu Jsou-li ohě frekvence v resonanci budou vlastniacute kmity velmi intensivniacute a na povrchu destičky vzniknou silneacute elektrickeacute naacuteboje Chovaacute se tedy piezoelektrickaacute desshytička umiacutestěnaacute mezi elektrodami ke kteryacutem je zavedeno střiacutedaveacute elekshytrickeacute napětiacute jako kmitavyacute obvod Frekvence kmitů dodaacutevanyacutech kn1Iacuteshytaveacutemu obvodu_krystalu je bliacutezkaacute jeho vlastniacutem kmitům Jsou-Ii tyto kmity konstantniacute bude konstantniacute i frekvence kmitů vyraacuteběnyacutech oscishylaacutetorem Jako piezoelektrickeacuteho krystalu užiacutevaacute se nejčastěji křemenshyneacuteho vyacutebrusu Konstrukce držaacuteku musiacute byacutet provedena tak aby co nejshymeacuteně tlumila vlastniacute kmity vyacutebrusu Z tohoto důvodu byacutevaacute krystal obshyvykle upevněn v uzlech mechanickyacutech kmitů Vzdaacutelenosti mezi povrchem destiček a elektrodami se nesmiacute měnit vlivem teploty a otřesů

Krystalovyacute vyacutebrus se umisťuje do skleněneacuteho krytu z něhož je vyshyčerpaacuten vzduch Takovaacute isolace chraacuteniacute vyacutebrus jednak před změnami atmosfeacuterickeacuteho tlaku a zaacuteroveň je tiacutem zmenšovaacuteno i tlumeniacute kmitů krystalu působeneacute kmitaacuteniacutem okolniacuteho vzduchu Protože je perioda vlastniacutech kmitů vyacutebrusu zaacutevislaacute na teplotě je třeba věnovat zvlaacuteštniacute peacuteči tomu aby se zabezpečila jeho konstantniacute teplota Proto se umisťuje uVIUacutetř dvojiteacuteho thermostatu v němž se udržuje teplota pomociacute konshytaktniacuteho teploměru v meziacutech + 001 oe Ostatniacute prvky oscilaacutetoru a někdy i zesilovače jsou miacutestěny ve vnějšiacutem therrnostatu v němž se udržuje teplota v meziacutech + 01 oe Zaacutevislost frekvence na teplotě krysshy

100

talu ukazuje že pro určishytou teplotu je křivka zaacuteshyvislosti plochaacute Regulaacutetor thermostatu musiacute tedy

K

byacutet nastaven tak aby udržoval teplotu v těchto 100kHz meziacutech Krystaly křeshy

Obr 2 Blolooveacute schema křemennyacutech hodJiJnmennyacutech hodin byacutevajiacute obvykle broušeny na frekvenci 60 nebo 100 kHz

Na blokoveacutem zapojeniacute křemennyacutech hodin na obr 2 je K křemennyacute krystal umiacutestěnyacute ve vnitřniacutem thermostatu G generaacutetor a Z zesilovač nachaacutezejiacuteciacute se ve vnějšiacutem thermostatu Dělič frekvence D je dvou nebo viacutecestupňovyacute Na vyacutestupu posledniacuteho stupně maacute napětiacute kmitočet 1 kHz 500 nebo 250 Hz Toto napětiacute napaacutejiacute synchronniacute motor kteryacute uvaacutediacute v pohyb vlastniacute hodiny H Hřiacutedel elektromotoru udělaacute obvykle 10 otoček za vteřinu Na teacuteto ose je upevněn rotačniacute kontakt daacutevajiacuteciacute sekundoveacute impuLsy Kontaktniacute teploměry 1 a T 2 ovlaacutedajiacute zařiacutezeniacute pro vyrovnaacutevaacuteniacute teplot v thermostatu Denniacute chod hodin tohoto typu nepřevyšuje plusmn OOOlS

V nedaacutevneacute době uvedla v činnost podobneacute hodiny i časovaacute služba Astronomickeacuteho uacutestavu ČSAV Dalšiacute hodiny původniacute československeacute konstrukce jsou ve stavbě a budou v nejbližšiacute době uvedeny v činnost

Poznaacuteniacute centimetrovyacutech a milimetrovyacutech radiovyacutech vln odkrylo noveacute perspektivy k zvyacutešeniacute přesnosti při měřmiddoteniacute času Před nedaacutevnou dobou byly předvedeny atomoveacute hodiny ktereacute využiacutevajiacute vlastnkh kmitů atomů v n10lekule plynu Frekvence těchto kmitů skoro vůbec nezaacutevisiacute na tepshylotě a tlaku Jako nejvyacutehodnějšiacute se ukaacutezala molekula čpavku ktBraacute seshystaacutevaacute ze třiacute atomů vodiacuteku a jednoho atomu dusiacuteku Působeniacutem elektricshykeacuteho pole nastaacutevaacute přetahovaacuteniacute atomů v molekule a souhlasiacute-li frekvence pole s vlastniacute frekvenciacute kmitů atomů stanou se tyto kmity velmi intenshysivniacute K jejich udrženiacute je potřebiacute energie elektrickeacuteho pole a z toho plyne že při frekvenci bliacutezkeacute vlastniacute frekvenci atomů molekuly se velmi zvyacutešiacute pohlcovaacuteniacute elektromagnetickyacutech vln plynem Pro amoniak odposhyviacutedaacute tato frekvence 2387013 MHz což odpoviacutedaacute vlnoveacute deacutelce asi 125 cm

Jestliže ve vlnovodu (obr 3) naplněneacutem amoniakem při maleacutem tlaku se vzbudiacute eleltromagnetickeacute vlny jejkhž deacutelka se měniacute pak při vlnoveacute deacutelce odpoviacutedajiacuteciacute vlastniacutem kmitům atomů molekuly prudce vzroste pohlcovaacuteniacute energie ve vlnovodu V okamžiku resonance vzbuzeneacute frekshyvence s vlastniacute frekvenciacute atomů molekuly amoniaku dostaneme na vyacuteshystupu vlnovodu ostryacute impuls Tento impuls můžeme použiacutet k srovnaacuteniacute s frekvenciacute generaacutetoru vysokeacute frekvence Jde tu tedy v podstatě o to že kontrolujeme kmity vysokofrekvenčniacuteho generaacutetoru kmity atomů v molekule čpavku

Atomoveacute hodiny pracujiacute v principu takto Zaacutekladniacute frekvence 100 kHz vyraacuteběnaacute krystalem řiacutezenyacutem oscilaacutetorem se na jedneacute straně

lQl

děliacute způsobem již dřiacuteve popsanyacutem na frekvence 1000 a 50 Hoz Ziacuteskanyacutemi napětiacutemi se uvaacutedějiacute v poshyhyb dva časoveacute mechashynismy Na druheacute straně se frekvence naacutesobiacute v něshykolika stupniacutech 2700kraacutet t j na 270 MHz Potom

Obr 3 Absorpčniacute zařiacutezerniacute atomovyacutech hodin SB směšuje s frekvenciacute 138 MHz kteraacute je frekshy

venčně modulovaacutena generaacutetorem pilovyacutech kmitů frekvenciacute 012 kHz Toto se provaacutediacute pomociacute klystronu na jehož vyacutestupu dostaacutevaacuteme frekshyvenčně modulovaneacute napětiacute 29838 -+ 012 MHz Toto napětiacute se vede do zařiacutezeniacute vyraacutebějiacuteciacuteho harmonickeacute kmity Osmou harmonickou o fn~kshyvenci 238704 -+ 096 MHz zavaacutediacuteme do absorpčniacuteho zařiacutezeniacute Po každeacute když frekvence teacuteto harmonickeacute přechaacuteziacute hodnotu vlastniacute frekvence atomů molekuly nastaacutevaacute prudkeacute zvyacutešeniacute pohlcovaacuteniacute ve vlnovodu V deshytektoru na konci absorp-čniacuteho zařiacutezeniacute se objeviacute ostryacute impuls

Z napětiacute odvaacuteděneacuteho z prvniacuteho naacutesobiče kteuroreacute maacute frekvenci 125 lvlHz a frekvenčně modulovaneacuteho napětiacute 138 -+ 012 MHz dostaacutevaacuteme po směšovaacuteniacute na druheacute straně detektoru druhyacute pomocnyacute impuls Časovaacute odlehlost mezi impulsem dodaacutevanyacutem absorpčnIacuteln zařiacutezeniacutem a pomocnyacutem impulsem z krystaloveacuteho oscilaacutetoru je miacuterou odchylky frekvence geneshyraacutetoru od frekvence vlastniacutech kmitů molekuly atomů Oba in1pulsy se vedou do diskriminaacutetoru na jehož vyacutestupu se vytvaacuteřiacute napětiacute jehož veshylikost je uacutem-ěrnaacute časoveacutemu zdvihu mezi oběma impulsy Toto konstantniacute napětiacute se vede k elektronce řiacutezeneacute frekvenciacute krystaloveacuteho oscilaacutetoru Elektronkovyacute voltmetr na vyacutestupu oscilaacutetoru dovoluje pozorovat a reshygistrovat odchylky frekvence oscilaacutetoru tedy kontrolovat činnost atoshymovyacutech hodin

Přesnost chodu kteraacute byla zatiacutem prakticky dos~žena odpoviacutedaacute chybB 1 vteřiny za 230 dniacute Je možno doufat že dalšiacute zdokonalovaacuteniacute tohoto typu hodin umožniacute i tuto malou Chybu ještě několikanaacutesobně sniacutežit Chod atomovyacutech hodin je dokonce přesnějšiacute než zemskaacute rotace takže dovoliacute kontrolovat přiacutepadneacute odchylky od iejiacute rovnoměrnosti V posledniacute době byl čpavkovyacute normaacutel co do přesnosti překonaacuten normaJem cesioshyvyacutem

V dnešniacute době však ještě nevyšly atomoveacute hodiny -ze stadia laborashytorniacutech zkoušek takže většina časovyacutech služeb je dosud odkaacutezaacutena na kyvadloveacute nebo na křemenneacute hodiny Všimněme si nyniacute jakyacutem způsoshybem je organisovaacutena -časovaacute služba aby mohla přesně plnit uacutekoly ktereacute jsouna ni kladeny

(Pokračovaacuteni)

+ + +

102

dyacutech 30 vteřin v okamžiku průchodu kyvadla mrtvyacutem bodem padaacute maleacute zaacutevažiacute ktereacute daacutevaacute kyvadlu lehkyacute implus udržujiacuteciacute kyacutevaacuteniacute a komshypensuje tiacutem sice nepatrneacute ale přece jenom existujiacuteciacute ztraacutety působeneacute třeniacutem Spouštěniacute zaacutevažiacute děje se elektrickyacuten1 impulsem ze sekundaacuterniacutech hodin Prveacute konstrukce těchto hodin pochaacutezejiacute od Shorta a Schulera Změna denniacuteho chodu těchto hodin nebyacutevaacute většiacute než + O003s Hlavniacutem nedostatkem těchto druhů hodin je jejich velikaacute citlivost k otřesům půdy

V posledniacutech letech poskytla elektronika astronomii velmi přesnyacute druh hodin hodiny křemenneacute ktereacute pracujiacute na zaacutekladě krystalem řiacutezeshyneacuteho oscilaacutetoru Protože zde odpadaacute citlivyacute kyvadlovyacute mechanismus majiacute tyto hodiny celou řadu přednostiacute před hodinami kyvadlovyacutemi Jsou maacutelo citliveacute vůči otřesům a vibraciacutem a jejich dalšiacute velkou přednnstiacute je možnost měřeniacute i těch nejkratšiacutech časovyacutech intervalů Mohou byacutet zaacuteshyroveň použiacutevaacuteny jako prvotřiacutedniacute kmitočtovyacute normaacutel

Jak jsme už řekli je zaacutekladem křemennyacutech hodin krystalem řiacutezenyacute oscilaacutetor kteryacute se vyznačuje vysokou stabilitou vyraacuteběneacuteho kmitočtu Zopakujme si nyniacute kraacutetce fysikaacutelniacute zaacuteklady piezoelektrickeacuteho zjevu Jak znaacutemo destička vybroušenaacute určityacutem způsobem z krystalu majiacuteciacuteho piezoelektrickeacute vlastnosti podleacutehaacute v elektrickeacutem poli určityacutem změnaacutem Vložiacuteme-li totiž takovou destičku do střiacutedaveacuteho elektrickeacuteho pole vysokeacute frekvence konaacute vynuceneacute pružneacute kmity Současně s nimi vznikajiacute na povrchu destičky proměnliveacute elektrickeacute naacuteboje Amplituda kmitů desshytičky zaacutevisiacute na intensitě elektriekeacuteho pole a na tom jak je frekvence pole bliacutezkaacute vlastniacute frekvenci kmitů krystalu Jsou-li ohě frekvence v resonanci budou vlastniacute kmity velmi intensivniacute a na povrchu destičky vzniknou silneacute elektrickeacute naacuteboje Chovaacute se tedy piezoelektrickaacute desshytička umiacutestěnaacute mezi elektrodami ke kteryacutem je zavedeno střiacutedaveacute elekshytrickeacute napětiacute jako kmitavyacute obvod Frekvence kmitů dodaacutevanyacutech kn1Iacuteshytaveacutemu obvodu_krystalu je bliacutezkaacute jeho vlastniacutem kmitům Jsou-Ii tyto kmity konstantniacute bude konstantniacute i frekvence kmitů vyraacuteběnyacutech oscishylaacutetorem Jako piezoelektrickeacuteho krystalu užiacutevaacute se nejčastěji křemenshyneacuteho vyacutebrusu Konstrukce držaacuteku musiacute byacutet provedena tak aby co nejshymeacuteně tlumila vlastniacute kmity vyacutebrusu Z tohoto důvodu byacutevaacute krystal obshyvykle upevněn v uzlech mechanickyacutech kmitů Vzdaacutelenosti mezi povrchem destiček a elektrodami se nesmiacute měnit vlivem teploty a otřesů

Krystalovyacute vyacutebrus se umisťuje do skleněneacuteho krytu z něhož je vyshyčerpaacuten vzduch Takovaacute isolace chraacuteniacute vyacutebrus jednak před změnami atmosfeacuterickeacuteho tlaku a zaacuteroveň je tiacutem zmenšovaacuteno i tlumeniacute kmitů krystalu působeneacute kmitaacuteniacutem okolniacuteho vzduchu Protože je perioda vlastniacutech kmitů vyacutebrusu zaacutevislaacute na teplotě je třeba věnovat zvlaacuteštniacute peacuteči tomu aby se zabezpečila jeho konstantniacute teplota Proto se umisťuje uVIUacutetř dvojiteacuteho thermostatu v němž se udržuje teplota pomociacute konshytaktniacuteho teploměru v meziacutech + 001 oe Ostatniacute prvky oscilaacutetoru a někdy i zesilovače jsou miacutestěny ve vnějšiacutem therrnostatu v němž se udržuje teplota v meziacutech + 01 oe Zaacutevislost frekvence na teplotě krysshy

100

talu ukazuje že pro určishytou teplotu je křivka zaacuteshyvislosti plochaacute Regulaacutetor thermostatu musiacute tedy

K

byacutet nastaven tak aby udržoval teplotu v těchto 100kHz meziacutech Krystaly křeshy

Obr 2 Blolooveacute schema křemennyacutech hodJiJnmennyacutech hodin byacutevajiacute obvykle broušeny na frekvenci 60 nebo 100 kHz

Na blokoveacutem zapojeniacute křemennyacutech hodin na obr 2 je K křemennyacute krystal umiacutestěnyacute ve vnitřniacutem thermostatu G generaacutetor a Z zesilovač nachaacutezejiacuteciacute se ve vnějšiacutem thermostatu Dělič frekvence D je dvou nebo viacutecestupňovyacute Na vyacutestupu posledniacuteho stupně maacute napětiacute kmitočet 1 kHz 500 nebo 250 Hz Toto napětiacute napaacutejiacute synchronniacute motor kteryacute uvaacutediacute v pohyb vlastniacute hodiny H Hřiacutedel elektromotoru udělaacute obvykle 10 otoček za vteřinu Na teacuteto ose je upevněn rotačniacute kontakt daacutevajiacuteciacute sekundoveacute impuLsy Kontaktniacute teploměry 1 a T 2 ovlaacutedajiacute zařiacutezeniacute pro vyrovnaacutevaacuteniacute teplot v thermostatu Denniacute chod hodin tohoto typu nepřevyšuje plusmn OOOlS

V nedaacutevneacute době uvedla v činnost podobneacute hodiny i časovaacute služba Astronomickeacuteho uacutestavu ČSAV Dalšiacute hodiny původniacute československeacute konstrukce jsou ve stavbě a budou v nejbližšiacute době uvedeny v činnost

Poznaacuteniacute centimetrovyacutech a milimetrovyacutech radiovyacutech vln odkrylo noveacute perspektivy k zvyacutešeniacute přesnosti při měřmiddoteniacute času Před nedaacutevnou dobou byly předvedeny atomoveacute hodiny ktereacute využiacutevajiacute vlastnkh kmitů atomů v n10lekule plynu Frekvence těchto kmitů skoro vůbec nezaacutevisiacute na tepshylotě a tlaku Jako nejvyacutehodnějšiacute se ukaacutezala molekula čpavku ktBraacute seshystaacutevaacute ze třiacute atomů vodiacuteku a jednoho atomu dusiacuteku Působeniacutem elektricshykeacuteho pole nastaacutevaacute přetahovaacuteniacute atomů v molekule a souhlasiacute-li frekvence pole s vlastniacute frekvenciacute kmitů atomů stanou se tyto kmity velmi intenshysivniacute K jejich udrženiacute je potřebiacute energie elektrickeacuteho pole a z toho plyne že při frekvenci bliacutezkeacute vlastniacute frekvenci atomů molekuly se velmi zvyacutešiacute pohlcovaacuteniacute elektromagnetickyacutech vln plynem Pro amoniak odposhyviacutedaacute tato frekvence 2387013 MHz což odpoviacutedaacute vlnoveacute deacutelce asi 125 cm

Jestliže ve vlnovodu (obr 3) naplněneacutem amoniakem při maleacutem tlaku se vzbudiacute eleltromagnetickeacute vlny jejkhž deacutelka se měniacute pak při vlnoveacute deacutelce odpoviacutedajiacuteciacute vlastniacutem kmitům atomů molekuly prudce vzroste pohlcovaacuteniacute energie ve vlnovodu V okamžiku resonance vzbuzeneacute frekshyvence s vlastniacute frekvenciacute atomů molekuly amoniaku dostaneme na vyacuteshystupu vlnovodu ostryacute impuls Tento impuls můžeme použiacutet k srovnaacuteniacute s frekvenciacute generaacutetoru vysokeacute frekvence Jde tu tedy v podstatě o to že kontrolujeme kmity vysokofrekvenčniacuteho generaacutetoru kmity atomů v molekule čpavku

Atomoveacute hodiny pracujiacute v principu takto Zaacutekladniacute frekvence 100 kHz vyraacuteběnaacute krystalem řiacutezenyacutem oscilaacutetorem se na jedneacute straně

lQl

děliacute způsobem již dřiacuteve popsanyacutem na frekvence 1000 a 50 Hoz Ziacuteskanyacutemi napětiacutemi se uvaacutedějiacute v poshyhyb dva časoveacute mechashynismy Na druheacute straně se frekvence naacutesobiacute v něshykolika stupniacutech 2700kraacutet t j na 270 MHz Potom

Obr 3 Absorpčniacute zařiacutezerniacute atomovyacutech hodin SB směšuje s frekvenciacute 138 MHz kteraacute je frekshy

venčně modulovaacutena generaacutetorem pilovyacutech kmitů frekvenciacute 012 kHz Toto se provaacutediacute pomociacute klystronu na jehož vyacutestupu dostaacutevaacuteme frekshyvenčně modulovaneacute napětiacute 29838 -+ 012 MHz Toto napětiacute se vede do zařiacutezeniacute vyraacutebějiacuteciacuteho harmonickeacute kmity Osmou harmonickou o fn~kshyvenci 238704 -+ 096 MHz zavaacutediacuteme do absorpčniacuteho zařiacutezeniacute Po každeacute když frekvence teacuteto harmonickeacute přechaacuteziacute hodnotu vlastniacute frekvence atomů molekuly nastaacutevaacute prudkeacute zvyacutešeniacute pohlcovaacuteniacute ve vlnovodu V deshytektoru na konci absorp-čniacuteho zařiacutezeniacute se objeviacute ostryacute impuls

Z napětiacute odvaacuteděneacuteho z prvniacuteho naacutesobiče kteuroreacute maacute frekvenci 125 lvlHz a frekvenčně modulovaneacuteho napětiacute 138 -+ 012 MHz dostaacutevaacuteme po směšovaacuteniacute na druheacute straně detektoru druhyacute pomocnyacute impuls Časovaacute odlehlost mezi impulsem dodaacutevanyacutem absorpčnIacuteln zařiacutezeniacutem a pomocnyacutem impulsem z krystaloveacuteho oscilaacutetoru je miacuterou odchylky frekvence geneshyraacutetoru od frekvence vlastniacutech kmitů molekuly atomů Oba in1pulsy se vedou do diskriminaacutetoru na jehož vyacutestupu se vytvaacuteřiacute napětiacute jehož veshylikost je uacutem-ěrnaacute časoveacutemu zdvihu mezi oběma impulsy Toto konstantniacute napětiacute se vede k elektronce řiacutezeneacute frekvenciacute krystaloveacuteho oscilaacutetoru Elektronkovyacute voltmetr na vyacutestupu oscilaacutetoru dovoluje pozorovat a reshygistrovat odchylky frekvence oscilaacutetoru tedy kontrolovat činnost atoshymovyacutech hodin

Přesnost chodu kteraacute byla zatiacutem prakticky dos~žena odpoviacutedaacute chybB 1 vteřiny za 230 dniacute Je možno doufat že dalšiacute zdokonalovaacuteniacute tohoto typu hodin umožniacute i tuto malou Chybu ještě několikanaacutesobně sniacutežit Chod atomovyacutech hodin je dokonce přesnějšiacute než zemskaacute rotace takže dovoliacute kontrolovat přiacutepadneacute odchylky od iejiacute rovnoměrnosti V posledniacute době byl čpavkovyacute normaacutel co do přesnosti překonaacuten normaJem cesioshyvyacutem

V dnešniacute době však ještě nevyšly atomoveacute hodiny -ze stadia laborashytorniacutech zkoušek takže většina časovyacutech služeb je dosud odkaacutezaacutena na kyvadloveacute nebo na křemenneacute hodiny Všimněme si nyniacute jakyacutem způsoshybem je organisovaacutena -časovaacute služba aby mohla přesně plnit uacutekoly ktereacute jsouna ni kladeny

(Pokračovaacuteni)

+ + +

102

talu ukazuje že pro určishytou teplotu je křivka zaacuteshyvislosti plochaacute Regulaacutetor thermostatu musiacute tedy

K

byacutet nastaven tak aby udržoval teplotu v těchto 100kHz meziacutech Krystaly křeshy

Obr 2 Blolooveacute schema křemennyacutech hodJiJnmennyacutech hodin byacutevajiacute obvykle broušeny na frekvenci 60 nebo 100 kHz

Na blokoveacutem zapojeniacute křemennyacutech hodin na obr 2 je K křemennyacute krystal umiacutestěnyacute ve vnitřniacutem thermostatu G generaacutetor a Z zesilovač nachaacutezejiacuteciacute se ve vnějšiacutem thermostatu Dělič frekvence D je dvou nebo viacutecestupňovyacute Na vyacutestupu posledniacuteho stupně maacute napětiacute kmitočet 1 kHz 500 nebo 250 Hz Toto napětiacute napaacutejiacute synchronniacute motor kteryacute uvaacutediacute v pohyb vlastniacute hodiny H Hřiacutedel elektromotoru udělaacute obvykle 10 otoček za vteřinu Na teacuteto ose je upevněn rotačniacute kontakt daacutevajiacuteciacute sekundoveacute impuLsy Kontaktniacute teploměry 1 a T 2 ovlaacutedajiacute zařiacutezeniacute pro vyrovnaacutevaacuteniacute teplot v thermostatu Denniacute chod hodin tohoto typu nepřevyšuje plusmn OOOlS

V nedaacutevneacute době uvedla v činnost podobneacute hodiny i časovaacute služba Astronomickeacuteho uacutestavu ČSAV Dalšiacute hodiny původniacute československeacute konstrukce jsou ve stavbě a budou v nejbližšiacute době uvedeny v činnost

Poznaacuteniacute centimetrovyacutech a milimetrovyacutech radiovyacutech vln odkrylo noveacute perspektivy k zvyacutešeniacute přesnosti při měřmiddoteniacute času Před nedaacutevnou dobou byly předvedeny atomoveacute hodiny ktereacute využiacutevajiacute vlastnkh kmitů atomů v n10lekule plynu Frekvence těchto kmitů skoro vůbec nezaacutevisiacute na tepshylotě a tlaku Jako nejvyacutehodnějšiacute se ukaacutezala molekula čpavku ktBraacute seshystaacutevaacute ze třiacute atomů vodiacuteku a jednoho atomu dusiacuteku Působeniacutem elektricshykeacuteho pole nastaacutevaacute přetahovaacuteniacute atomů v molekule a souhlasiacute-li frekvence pole s vlastniacute frekvenciacute kmitů atomů stanou se tyto kmity velmi intenshysivniacute K jejich udrženiacute je potřebiacute energie elektrickeacuteho pole a z toho plyne že při frekvenci bliacutezkeacute vlastniacute frekvenci atomů molekuly se velmi zvyacutešiacute pohlcovaacuteniacute elektromagnetickyacutech vln plynem Pro amoniak odposhyviacutedaacute tato frekvence 2387013 MHz což odpoviacutedaacute vlnoveacute deacutelce asi 125 cm

Jestliže ve vlnovodu (obr 3) naplněneacutem amoniakem při maleacutem tlaku se vzbudiacute eleltromagnetickeacute vlny jejkhž deacutelka se měniacute pak při vlnoveacute deacutelce odpoviacutedajiacuteciacute vlastniacutem kmitům atomů molekuly prudce vzroste pohlcovaacuteniacute energie ve vlnovodu V okamžiku resonance vzbuzeneacute frekshyvence s vlastniacute frekvenciacute atomů molekuly amoniaku dostaneme na vyacuteshystupu vlnovodu ostryacute impuls Tento impuls můžeme použiacutet k srovnaacuteniacute s frekvenciacute generaacutetoru vysokeacute frekvence Jde tu tedy v podstatě o to že kontrolujeme kmity vysokofrekvenčniacuteho generaacutetoru kmity atomů v molekule čpavku

Atomoveacute hodiny pracujiacute v principu takto Zaacutekladniacute frekvence 100 kHz vyraacuteběnaacute krystalem řiacutezenyacutem oscilaacutetorem se na jedneacute straně

lQl

děliacute způsobem již dřiacuteve popsanyacutem na frekvence 1000 a 50 Hoz Ziacuteskanyacutemi napětiacutemi se uvaacutedějiacute v poshyhyb dva časoveacute mechashynismy Na druheacute straně se frekvence naacutesobiacute v něshykolika stupniacutech 2700kraacutet t j na 270 MHz Potom

Obr 3 Absorpčniacute zařiacutezerniacute atomovyacutech hodin SB směšuje s frekvenciacute 138 MHz kteraacute je frekshy

venčně modulovaacutena generaacutetorem pilovyacutech kmitů frekvenciacute 012 kHz Toto se provaacutediacute pomociacute klystronu na jehož vyacutestupu dostaacutevaacuteme frekshyvenčně modulovaneacute napětiacute 29838 -+ 012 MHz Toto napětiacute se vede do zařiacutezeniacute vyraacutebějiacuteciacuteho harmonickeacute kmity Osmou harmonickou o fn~kshyvenci 238704 -+ 096 MHz zavaacutediacuteme do absorpčniacuteho zařiacutezeniacute Po každeacute když frekvence teacuteto harmonickeacute přechaacuteziacute hodnotu vlastniacute frekvence atomů molekuly nastaacutevaacute prudkeacute zvyacutešeniacute pohlcovaacuteniacute ve vlnovodu V deshytektoru na konci absorp-čniacuteho zařiacutezeniacute se objeviacute ostryacute impuls

Z napětiacute odvaacuteděneacuteho z prvniacuteho naacutesobiče kteuroreacute maacute frekvenci 125 lvlHz a frekvenčně modulovaneacuteho napětiacute 138 -+ 012 MHz dostaacutevaacuteme po směšovaacuteniacute na druheacute straně detektoru druhyacute pomocnyacute impuls Časovaacute odlehlost mezi impulsem dodaacutevanyacutem absorpčnIacuteln zařiacutezeniacutem a pomocnyacutem impulsem z krystaloveacuteho oscilaacutetoru je miacuterou odchylky frekvence geneshyraacutetoru od frekvence vlastniacutech kmitů molekuly atomů Oba in1pulsy se vedou do diskriminaacutetoru na jehož vyacutestupu se vytvaacuteřiacute napětiacute jehož veshylikost je uacutem-ěrnaacute časoveacutemu zdvihu mezi oběma impulsy Toto konstantniacute napětiacute se vede k elektronce řiacutezeneacute frekvenciacute krystaloveacuteho oscilaacutetoru Elektronkovyacute voltmetr na vyacutestupu oscilaacutetoru dovoluje pozorovat a reshygistrovat odchylky frekvence oscilaacutetoru tedy kontrolovat činnost atoshymovyacutech hodin

Přesnost chodu kteraacute byla zatiacutem prakticky dos~žena odpoviacutedaacute chybB 1 vteřiny za 230 dniacute Je možno doufat že dalšiacute zdokonalovaacuteniacute tohoto typu hodin umožniacute i tuto malou Chybu ještě několikanaacutesobně sniacutežit Chod atomovyacutech hodin je dokonce přesnějšiacute než zemskaacute rotace takže dovoliacute kontrolovat přiacutepadneacute odchylky od iejiacute rovnoměrnosti V posledniacute době byl čpavkovyacute normaacutel co do přesnosti překonaacuten normaJem cesioshyvyacutem

V dnešniacute době však ještě nevyšly atomoveacute hodiny -ze stadia laborashytorniacutech zkoušek takže většina časovyacutech služeb je dosud odkaacutezaacutena na kyvadloveacute nebo na křemenneacute hodiny Všimněme si nyniacute jakyacutem způsoshybem je organisovaacutena -časovaacute služba aby mohla přesně plnit uacutekoly ktereacute jsouna ni kladeny

(Pokračovaacuteni)

+ + +

102

děliacute způsobem již dřiacuteve popsanyacutem na frekvence 1000 a 50 Hoz Ziacuteskanyacutemi napětiacutemi se uvaacutedějiacute v poshyhyb dva časoveacute mechashynismy Na druheacute straně se frekvence naacutesobiacute v něshykolika stupniacutech 2700kraacutet t j na 270 MHz Potom

Obr 3 Absorpčniacute zařiacutezerniacute atomovyacutech hodin SB směšuje s frekvenciacute 138 MHz kteraacute je frekshy

venčně modulovaacutena generaacutetorem pilovyacutech kmitů frekvenciacute 012 kHz Toto se provaacutediacute pomociacute klystronu na jehož vyacutestupu dostaacutevaacuteme frekshyvenčně modulovaneacute napětiacute 29838 -+ 012 MHz Toto napětiacute se vede do zařiacutezeniacute vyraacutebějiacuteciacuteho harmonickeacute kmity Osmou harmonickou o fn~kshyvenci 238704 -+ 096 MHz zavaacutediacuteme do absorpčniacuteho zařiacutezeniacute Po každeacute když frekvence teacuteto harmonickeacute přechaacuteziacute hodnotu vlastniacute frekvence atomů molekuly nastaacutevaacute prudkeacute zvyacutešeniacute pohlcovaacuteniacute ve vlnovodu V deshytektoru na konci absorp-čniacuteho zařiacutezeniacute se objeviacute ostryacute impuls

Z napětiacute odvaacuteděneacuteho z prvniacuteho naacutesobiče kteuroreacute maacute frekvenci 125 lvlHz a frekvenčně modulovaneacuteho napětiacute 138 -+ 012 MHz dostaacutevaacuteme po směšovaacuteniacute na druheacute straně detektoru druhyacute pomocnyacute impuls Časovaacute odlehlost mezi impulsem dodaacutevanyacutem absorpčnIacuteln zařiacutezeniacutem a pomocnyacutem impulsem z krystaloveacuteho oscilaacutetoru je miacuterou odchylky frekvence geneshyraacutetoru od frekvence vlastniacutech kmitů molekuly atomů Oba in1pulsy se vedou do diskriminaacutetoru na jehož vyacutestupu se vytvaacuteřiacute napětiacute jehož veshylikost je uacutem-ěrnaacute časoveacutemu zdvihu mezi oběma impulsy Toto konstantniacute napětiacute se vede k elektronce řiacutezeneacute frekvenciacute krystaloveacuteho oscilaacutetoru Elektronkovyacute voltmetr na vyacutestupu oscilaacutetoru dovoluje pozorovat a reshygistrovat odchylky frekvence oscilaacutetoru tedy kontrolovat činnost atoshymovyacutech hodin

Přesnost chodu kteraacute byla zatiacutem prakticky dos~žena odpoviacutedaacute chybB 1 vteřiny za 230 dniacute Je možno doufat že dalšiacute zdokonalovaacuteniacute tohoto typu hodin umožniacute i tuto malou Chybu ještě několikanaacutesobně sniacutežit Chod atomovyacutech hodin je dokonce přesnějšiacute než zemskaacute rotace takže dovoliacute kontrolovat přiacutepadneacute odchylky od iejiacute rovnoměrnosti V posledniacute době byl čpavkovyacute normaacutel co do přesnosti překonaacuten normaJem cesioshyvyacutem

V dnešniacute době však ještě nevyšly atomoveacute hodiny -ze stadia laborashytorniacutech zkoušek takže většina časovyacutech služeb je dosud odkaacutezaacutena na kyvadloveacute nebo na křemenneacute hodiny Všimněme si nyniacute jakyacutem způsoshybem je organisovaacutena -časovaacute služba aby mohla přesně plnit uacutekoly ktereacute jsouna ni kladeny

(Pokračovaacuteni)

+ + +

102

UacutePLNEacute ZAT~IĚNIacute SLUNCE 20 ČERVNA 1955 Dr BEDŘICH ONDERLIČKA

Loňskeacute uacuteplneacute zatměniacute Slunce se vyznačovalo neobvykle velkyacutem nlaxishymaacutelniacutem trvaacutenirn totaHty - 7m7 8s bull Teprve za 213 let nastane zatměnIacute s ještě delšiacute totalitou Jak z1aacutemD slunečniacute zatměniacute se opakujiacute za obshydobnyacutech podmiacutenek v periodě 18 let zvaneacute sarDS Každeacute zatměniacute je však proti předchDziacutemu posunuto na zemskeacutem pDvrchu v zeshyměpisneacute deacutelce o 120deg na zaacutepad rovngt8ž v šiacuteřce a takeacute deacutelka trvaacuteniacute S18 měniacute Jeden celyacute cyklus obsaacutehne asi 70 zaJtměniacute během 1300 Let Prvniacute kraacuteJtkeacute zatměniacute se objeviacute v polaacuterniacutech končinaacutech Dalšiacute se pak pDsouvajiacute Směrem k rDvniacuteku pt i čemž trvaacuteniacute se prodlužujiacutee Pak se zatměniacute posunujiacute daacutele k opačneacutemu poacutelu a trvaacuteniacute se opět zkracuje Loňskeacute zabněniacute patřiacute do stejneacuteho cyklu jako zatměniacute z 8 VI 1937 a

30 VI 1973 kteraacute jsou však Qibě omaacutelD kratšiacute Aby trvaacuteniacute totality bylo CD největšiacute musiacute Měsiacutec byacutet -bliacutezko uzlu a v přiacute-zemiacute Země naopak v odshyslunIacute Odtud vyplyacutevaacute že nejdelšiacute zaJtměniacute nastaacutevajiacute v červnu a v čershyvenci Kdyby se Země neotaacutečela nastaacutevala by nejdelšiacute zakměniacute v okoliacute ob~atniacuteku Raka Ježto však middotse zeměkoule otaacutečiacute směrem souhlasnyacutem s postupem měsiacutečniacuteho stiacutenu a to (lineaacuterně) nejJychleji na rovniacuteku nashystaacutevajiacute nejpřiacuteznivějrŠiacute podmiacutenky pro zatměniacute v šiacuteřkaacutech mezi 0deg a +23deg Nejpřiacuteznivějšiacute pro vznik dlouheacute totality jsou zatměniacute v okoliacute vyacutestupshyneacuteho uzlu měsičniacute draacutehy Zatměniacute z 25 II 1952 patřiacute do takoveacuteho cyklu kteryacute vyvrcholiacute zatměnim 6 VII 2168 kdy totalita bude trvat 7m28s (pouze tři vteřiny meacuteně než je za nejpřiacuteznivějšiacutech podmiacuteTIBlk možno)

Bohužel paacutes totality při uacuteplneacutem zaJtměniacute 20 VI 1955 p~oibiacutehal z velkeacute čaacutesti mořem (Indickyacutem a Tichyacutem oceaacutenem) a prochaacutezel pouze Ceyloshynem Zadniacute Indiiacute a Filipinami Dalšiacutem nepHznivyacutem faktorem bylD poshyčasiacute neboť v těchto končinaacutech je červen ohdohiacutem dešťů Neniacute proto

H orizontaacutebni sluneČrniacute kamery švyacutecar_ J eden z maacuteLa sniacutemků korony ktereacute se skeacute vyacutepravy na Ceyloně s objektivy podařilo expolnovat při zatměniacute 20 VI

o okno vzdaacuteZ 8 a 25 metra 1955 (H Arber Manila)

103

divu že jen poměrně maacutelo vyacuteprav mohlo uSkutečnit sveacute pozorovaciacute proshygramy jak vysviacutetaacute z dosavadniacutech zpTaacutev

Většina pOZoTovatelů si vybrala vyacutechodniacute Ceylon kteryacute je chraacuteněn pohořiacutem před jihozaacutepadniacutem monsunem avšak ani tam se počasiacute nevyshydJařilo Pracovniacuteci z Harvardu dosaacutehli v Sigiriyai aspoň čaacutestečneacuteho uacutespěchu Ačkoliv Slrunce během tltYba1ity bylo za VTSItvou slahyacutech mraků pořiacutedili alespoň S1Diacutemky infračerveneacute oblasti spektra korony Fotoelekshytrickaacute fotometrie Wlitřrriacute korony však nemohla byacutet provedena Indičtiacute angličtiacute francouzštiacute a holandšU astronomoveacute v Hindurakgodě měli zcela nepřiacutezniveacute počasiacute takže na př měřeniacute EiPsteirnova efektu ktereacute měla na programu vyacuteprava z Canllbridge nmnohlo byacutet provedeno Pouze měřeniacute v radioveacutem oboru proběhlo uacutespěšně Rovněž japonštiacute a švyacutecarštiacute astronomoveacute v Polonnaruwě měli zat8lŽooo

Lepšiacute počasiacute nežli na Ceylonu bylo proti všem předpovědiacutem na Filishypinaacutech kde bylo jenčaacutesteoně zataženo F0tografie korony pořiacutezeneacute v Manile ukazujiacute protaacutehlyacute tvar tY1Pidkyacute pro obdobiacute milnima slUlDečniacute činnosti Na Filipinaacuteeh bylo teacutež vykonaacuteno pozorovaacuteniacute zatměniacute z tryskoshyveacuteho letadla ktereacute Jetělo rychlos tiacute 1000 kmhod ve směru pohybu měshysičniacuteho stiacutenu Tak bylo umožměno pozorovaacuteniacute totality po plnyacutech 11 m~nuJt přitom bylo pořiacutezeno 7 spektrogramů korony

OBRAZY SLNCA A SLNEČNf ORNAMENT NA PREDl1ETOCH PREDHISTORICKYacuteCH

FRANTIŠEK LONGAUER

Kyacutem človek brval v jaskyniach vyzdoboval ich steny niekedy kresshybami lovenyacutech zvierat Na kresbaacutech naZ11ačoval aj umiestnenie ich srdca ktoreacute bolo preň najd61ežitejšiacutem terčom Medzi jaskynnyacutemi kresbami pračloveka nevyskytli sa kresby Slnca Človek ak iste vtedy ešte rneshyrozpoznal uacutečinok Slnca na vytvaacuteraniacute jeho obživy Ozrejmil si to len pozdejšie ked už v jaskyniach nebyacuteval čo vysviacutetaacute z mnohyacutech archeoshylogickyacutech naacutelezov pochaacutedzajuacutecieh z rnzličnyacutech končiacuten sveta Niektoreacute archeologickeacute naacutelezy Podunajskeacute s našimi spolu suacute tiež dokladmi toho že človek doby bronzovej nielen poznal vp1yv SIn-ca na život pozemskyacute ale 81nca už zbožňoval a preto aj svojich mrtvych zvlaacuteštnym sposobom pochovaacute val

Naacutedoby naacutejdeneacute v najstaršiacutech zaacutepadoeuropskyacutech kultuacuternych stredisshykaacutech v N ecropoacutelis de los Millares v Španielsku suacute už vyzdobeneacute obraacutezshykami Slnca spolu so staacutedom štvornohyacutech zvi-erat Slnce je na nich kresshyleneacute dvojite a kresba vypadlaacute tak ako by to mali byť ludskeacute oči Hod snTe na prvyacute pohlad v pochyhnostiach či hrnčiar tu zobraznil Slnce a či ludskeacute oči predsa z inyacutech podobnyacutech kresieb na predhistorickyacutech črepoch vychaacuteldza najavo že vyacuterobca tyacutechto staryacutech naacutedob zobraznil

104

predsa len Slnce ale ho pri tom uvaacutedzal do vzťahu s ludskyacutem zrakom (obr 1)

ZretePnejšie vyobrazeneacute Slnce naacutenl ukazuje naacutedoha naacutejdenaacute v Poshydunajsku z Lovashereacutenya (obr 2) Slnce zobrazňuje prehiacutebeninou krushyhoveacuteho tvaru ktoraacute je dookola obkreslenaacute čiaročkami t j slnečn~T1ni luacutečmi V prehiacutebenine je ešte vyrytyacute aj obraacutezok cuacutevajuacuteceho Mesiaca Vyacuterobca naacutedoby iste nie naacutehodile vkreslil Mesiac do obraza Slnca Die je vyluacuteoeneacute že vlastne zobraznil zaacutetmenie Slnca alebo o jeho priacutečinaacutech mal nejakeacute tušenie Taacute istaacute naacutedoba je zvonku kresebne rozčlenenaacute na štyri vrstvy asi tiež nie naacutehodne kresba možno je zmienkou o štyroch ročnyacutech obdobiach Tvorca naacutedoby pravdepodobne poznal aj svetoveacute strany lebo ich na dne naacutedoby kruacutežkami vyznači1 Hrobaacuter bronzovej doby totiž potreboval poznať svetoveacute strany lebo popolnice a niektoreacute predmety vyplyacutevajuacutec zo zbožňovania Slnca potreboval v zemi ulŮžiť tak aby boJi obraacutebeneacute na vyacutecllod Porpiacutesanaacute naacutedoba sa našla v zemi položenaacute tak že spojnica medzi pravou a lavou bodkou od obrazu Slnca na jej dne spadala do snleru vyacutechod-zaacutepad a kolmaacute liacutenia na tuacuteto do smeru sever-juh

Podoba Slnca je ešte vyacuteraznejšia na popolnicovej pokryvke z tej istej lokality (obr 3) kde i smerovky pre požadovanyacute sposob uloženia v zemi suacute na naacutedobe vyacuteraznejšie zhotoveneacute Na naacutedobe suacute skupiny čiarok podla ktoryacutech hrobaacuter vedel ako maacute naacutedobu uložiť do hrobu tak aby určitaacute jej časť bola obraacutetenaacute na vyacutechod

Tretia popolnicovaacute pokryvka tiež z Lovasbereacutenya (v Maďarsku) ukashyzuje naacutem zasa inyacute sp6sob kresby smeroviek čiže označovania svetovyacutech straacuten k voli spraacutevnemu uloženiu naacutedoby do zeme (obr 4) V prostred pokryvky je nakresleneacute Slnce a od neho na krIacutež suacute nakresleneacute rovnoshybežky medzi ktoryacutemi je lomenaacute vlnovka akuacute viacutedame na chrbtovej strane hada vretenice ktoraacute v egyptskyacutech hieroglifoch maacute svoj vyacuteznam Znamenaacute vŮdu a na tejto pokryvke je ukazovaterom smeru čiže je smerovkou Čiarkovanyacutem okrajom na koncištyroch smeroviek mienil vyacuterobca tejto popolnicovej pokryvky znaacutezorniť aliste obzor osvetlenyacute slnečnyacutemi papršlekmi Znak Slnca a označovanie svetovyacutech straacuten na urnovyacutech pokryvkaacutech i popolniciach z bronzovej doby naacutem pripomiacutenapovod krIacuteža na terajšiacutech truhlaacutech V bronzovei dobe bolů asi rozšiacuterenyacutem zvykom na tyacutechto pohrobnyacutech naacutedobaacute0h označovať svetoveacute strany r6zshynyacutemi smerovkami a zobrazňovať Slnce v zmysle božskom

Na popolnicovyacutech pakryvkaacutech z Vatya Puzsta (v Maďarsku) je SInce zobrazovaneacute jednou alebo niekolkyacutemi suacutestredenyacutemi kružnicami Smer svetovyacutech straacuten je na nich udaacutevanyacutezvazkami troch uacutesečiek ktoreacute suacute ukončeneacute bodkami alebočiaročkami Nielen pokryvky ale aj urny v ktoshyryacutech boli uloženeacute bronzoveacute šperky suacute na dnaacutech vyzdobeneacute obrazom Slnca (obr 5)

Na zlatej čiaše pochodiacej z Ottlaku v 1-1aďarsku (obr 6) je Slnce kresleneacute tromi suacutestrooenyacutemi kružnicami Na krIacutež stojaacutecezvazky troch priamok suacute i na tomto vyacuterobku ukazovatelmi smeru na štyri svetoveacute

105

strany a sluacutežili obvykleacutemu sposobu pochovaacutevania Kosaacutekoviteacute voluacutety pri smerovkaacutech suacute často použiacutevaneacute ozdobneacute motiacutevy z doby bronzovej a v mykeacutenskej ornamentike

Druhaacute zlataacute čiaša z Ottraku (obr 7) vyobrazuje Slnce i smerovky svetovyacutech straacuten podobne ako v priacutepadoch predošlyacutech Smerovkanli rozštvrtenaacute kruhovaacute plocha je ešte vyplnenaacute meandrovite vyhnutou krivkou charakteristickou pre bron~oveacute predmety z pozdnej doby bronshyzovej ponachodenej na bronzovyacutech predmetoch zo severnyacutech krajiacuten V jednej štvrti kruhovej plochy na zlatej čiaše z Ottlaku suacute vyobrazeneacute aj dve kačice obraacuteteneacute proti sebe Buacute to zasa tiež charakteristickeacute ozdoshyby na predmetoch z doby hallstattskej (keltskej)

Urnovaacute pokryvka z Temes Kubiacutena v Rumunsku (obr 8) ukazuje naacutem Slnce kresleneacute suacutestredenyacutemi kružnieami okolo ktoryacutech je jedna kružnica vybodkovanaacute Rakuacutesky archeoloacuteg lVluch pomenoval tuacuteto ozdobu slnečnyacutem ornamentom Našiel ju na fragmentoch pochodiacich z KOshy

lovyacutech stavieb v Rakuacutesku i pri Boacutedenskom jazere Celkom takyacute istyacute ornament našiel aj objaviteľ Troacuteje Henrik Schliemann v Hissarliku (Turecko) ktoryacute vidiacuteme na ObT 10 Keď taacuteto jednoduchaacute kresba bola označenaacute za vyacutezdobnyacute prvok teda ornament tyacutem viac možno považovať za ornament kresby na naacutedobaacutech vyobrazenyacutech na obraacutezkoch 4-8 Povod tyacutechto kresieb je spoločnyacute vzniklyacute zo slnečneacuteho kultu

Ešte členitejšiacute slnečnyacute ornament ukazuje naacutem druhaacute urnovaacute pokryvka tiež z Temes Kubiacutena (obr 9) Rozštvrteneacute plochy suacute na nej vyplneneacute voluacutetami a obluacutekmi Smerovka ukazujuacuteca k uchu pokryvky je zakonshyčenaacute šiacutepom Obraz Slnca ani tu nechybuje a je obvyklyacute

Na črepoch z Troacuteji (obr 10) poznať ako hťadala predstavivosť čloshyveka i v zapadajuacutecom Slnci kedysi podobu ťudskej tvaacutere praacuteve tak ako ~šte aj my hľadaacuteme ju na Mesiaci ked je v spllni Na jednom z traacutejskych črepov oči Slnca suacute vyznačeneacute hieroglifickyacutem znakom boha Slnca Rea ktoryacute znak znamenaacute tiež deň LOluenaacute vlnovka pod božskyacutemi znakmi (očami) na troacutejskych črepov znamenaacute asi morskeacute čeriny vlny alebo hladinu vody Z obraacutezkov 1 a 10 vysvitaacute že hrnčiari z Troacuteje a zo španielskeho Necropoacutelis de los Millares zobrazňovali Slnce shodne t j zdvojene a zamieňali ho s božskyacutemi očami pravdepodobne pod vplyshyvom egyptskeacuteho slnečneacuteho kultu

Bronzovaacute naacutedoba naacutejdenaacute v Taliansku (obr 11) zobrazňuje Slnce celkom tak ako jeden z hieroglifickyacutech znakov Ukazuje vlastne podobu vychaacutedzajuacuteceho Slnca nad hladinou vody Naacutedoba maacute paacutes ktoryacute sa vinie dookola a znamenaacute hladinu vody preto suacute na ňom vyobrazeneacute i znaacuteme hallstattskeacute kačice Vyacuterobca naacutedoby kruh Slnca hladinou vody tak nerozpoltil ako to vidno na fragmente z Troacuteje Znaacutezornil Slnce celyacutem kruhom teda aj zo zrkadlovyacutem obrazom polovice slnečneacuteho katuacuteča v zrkadle vody Kačica je tiež hieroglifickyacutem znakom a znamenaacute poshykrm Divaacute hus zasa v hieroglifoch značiacute syna alebo dceacuteru Slnečnyacute ornament vytepanyacute na spomiacutenanej naacutedobe prezraacutedza že bola zhotovenaacute

lOG

pod vplyvom egyptskeacuteho slnečneacuteho kultu alebo priamo pochaacutedza z Egypta

Torzo bronzovej naacutedoby ZD Žalov pri Brezne nad HrOTIDm maacute tiež slnečnyacute ornament ktoryacute je variaacuteciou ohrazov Slnca na naacutedobaacutech 6 7 10 a 11 Na breznianskej bronzovej naacutedobe vidiacuteme Slnce zobrazneneacute sUacuteBtredenyacutemi kružuicami okolo hlhoiko vytepanej kruhovej plochy na dne naacutedoby z čoho sa daacute usudzovať že nebola predrnetom dennej poshytreby ale naacutedobou obradnou alebo popolnicou (obr 12)

Obr 13 vyobrazuje predmet neznaacutemeho určenia kresba na ňom sa zhoduje s obličajovou vyacutezdobou na črepe z Troacuteje (obr 10) preto usudshyzujem že tento predmet bol vlastne použiacutevanyacute ako maska Oči na nej suacute tak umiestneneacute po oboch stranaacutech nosovej liacutenie ako to vidno na troacutejshyskom fragmente Kruhy na miestach očiacute masky suacute slnečnyacutem ornamenshytom takyacutem akyacute 8me videli na urnovyacutech pokryvkaacutech z Vatya Puszta a na zlatyacutech čiašach z Ottlaku Maskou je tento predmet aj preto lebo maacute po okrajoch 8 ušiek do ktoryacutech sa vovliekala niť pomocou ktorej si masku pripevňoval na tvaacuter ak iste keltskyacute kňaz (Druida) ktoryacute sa kryl za masku haacutedam pri obetovaacuteniacute ludskyacutech obetiacute slnečneacutemu bohu O Keltoch vieme z popisov starovekyacutech historikov že v haacutejoch obetuacuteshyvaliacute bohu nielen zvierataacute ale i ludiacute ba boli ludožruacutetmi a verili v poshysmrtnom sťahovaacuteniacute dušiacute do zvierat podobne ako verili to stariacute Egypťashynia V Egypte zobrazovalo sa Slnce tiež ako Reovo okoŠtyri diveacute husy na slnečnej maske majuacute asi ten istyacute vyacuteznam ako v hierog1ifoch znameshynajuacute syna alebo dceacuteru Tyacutem synom božiacutem na sposob egyptskyacutech faraoacutenov bol ak iste aj keltskyacute kňaz pred jeho veriacimi ktoryacute si bronshyzovuacute masku pri naacuteboženskyacutech obradoch pripevňoval na tvaacuter

SpOsob uctievania slnečneacuteho boha sa zachoval vyobrazenyacute na jednom velmi starom mexickom obraze (obr 14) kde pri tom uacutelohu hraacute kňaz so slnečnou maskou na hlave Na obraze sediace postavy si prepichuacuteshyvajuacute uši obetujuacutec kry dve ďalšie postavy paacutelia voňaveacute kadidlo a ďalšie osoby truacutebia na mušlovyacutech truacutebkach Prvky slnečneacuteho naacuteboženskeacuteho obradu boli prevzateacute aj do naacuteboženstiev mladšieho povodu a zachovali sa i v dnešnyacutech naacuteboženskyacutech obradoch keď kňaz držiacute pred sebou monštranciu shodneacuteho tvaru so slnečnyacutem ornamentom napodobňuje ceremoacuteniu z velmi staryacutech čias Monštrancia sa pozdvihuacuteva na kriacutež t j v takom znaku akyacute sa užiacuteval už velmi daacutevno pred našiacutem letopočtom na urnovyacutech pokryvkaacutech bronzovej doby Pri tyacutechto ceremoacuteniaacutech paacuteli sa podnes voňaveacute kadidlo za zvukov hudobnyacutech naacutestrojov ako pri uctishyvaniacute slnečneacuteho hoha v starom Mexiku

Podla profesora Hrozneacuteho boh koruny slnečnyacutech papršlekov Akuš Akušantaja Mithra je povodu babylonskeacuteho Uctievanie Slnca sa uacutedajshyně šiacuterilo od Kavkazu do Egypta a do celeacuteho sveta pred niekolkyacutemi tisiacutecrokmi Vrcholom naacuteboženskeacuteho života sumersko-babylonskeacuteho boli chraacutemoveacute slaacutevnosti a z nich najdoležitejšia bola slaacutevnosť novoročnaacute konanaacute v dňoch jarnej rovnodennosti O uctievaniacute Slnca v 26 a 27 stoshyračiacute pred n 1 svedčiacute tiež zlataacute miska naacutejdenaacute v kraacutelovskej hrobke

107

Obr 1

Obr 3

CJG

Obr 2 ~ CI rQJ () Ob r 4 ~~o~

t0 GJ()

O br 6

Obr 5

Obr 7

v meste Uru ktoraacute je umelecky vyzdobenaacute na jej dne peknyacutem 4600 ročshynyacutem slnečnyacutem ornamentom (obr 15)

V 4 tisiacutecročiacute pred n 1 zobrawvali Slnce tak skvele prevedenyacutem ornashymentom že proti nemu všetky tu uvedeneacute a popiacutesaneacute vyobrazenia Slnca na urnovyacutech pokryvkaacutech z bronzovej doby pozdaacutevajuacute sa naacutem byť značne primitiacutevnymi Tak skvelyacute slnečnyacute ornament pochaacutedza napriacuteklad z kultuacutery Teleacutetat Ghassul v Zajordaacutensku (obr 16) Keďže je to kresba uacutedajne asi 5000 ročnaacute potom podla toho povod slnečneacuteho kultu je ešte staršieho daacuteta

Niet pochyby o tom že i bronzoveacute predmety vyobrazeneacute na obr 17 tiež zobrazujuacute Slnce Pozoruhodnyacute tvar majuacute aj bronwveacute zaacutevesy (obr 18) ktoreacute pri Pahlade zhora ukazujuacute suacutestredeneacute kruhyzobrazňujuacute teda Slnce zboku ale vidieť na nich najstaršiacute astronomickyacute naacutestroj groacutemon Tieto zaacutevesy neboli len predmetmi ozdobnyacutemi pravdepodobne sluacutežili ako slnečneacute hodiny Poznať z nich že už človek bronwvej doby de1il si čas jasnyacutech slnečnyacutech dniacute asi na 6 čiastok čo pre jeho potreby vtedy celkom postačovalo

LICKOVA HVĚZDAacuteRNA NA MOUNT HAMILTONU

Lickova hvězdaacuterna rpatřiacute mezi klasickeacute uacutestavybudovaneacute Lke konci minuleacuteho stoletiacute na uacutezemiacute Spojenyacutech staacutetůamerIacute-ckyacutech Roku 1888 byla Ipro tutoohservatoř postavena mohutnaacute paTmiddotalaktickaacute montaacutež kteraacute nesla tehdy největšiacute datlekohled svě~a Obje1ktiv o prurměru 92 cm vybrousil AlwJJYl Clark rok Po dOlkončenIacute 76cm objektivu pro hvělZdaacuteIl1JU v Pu1kově Vyacutedajespojel1eacute s budovaacuteniacutem hvězdaacuterny hradil James Lick vyacuterobce pian obnosem 700000 dolarů Pro postaveniacute observashytoře byla zvolena hora Hamilton v Kalifornii Po plnyacutech deset let byl Lickův reshyfraktor skutečně největšiacutem strojem po teacute době jej překonal dalekohled Yerkesovy hvězdaacuterny Velikyacute dalekohled sloiUiŽil z počaacutetku visuaacutelniacuterriu rpolZorovaacuteJniacute Povrcihu pLanet a dvojhvězd a teprve Později byl jeho program rozšiacuteřen na fotografickeacute fotomebrickeacute a spelktroSlkopickeacute vyacutezkrumy Byly jiacutem takeacute exponovaacuteny negativy Měske a mnoheacute z nich putovaly do Prahy kde na Ipočaacutebku tohoto stoletiacute jich použil ředitel klementinskeacute hvělzdaacuterny dr L Weinelk k sestaveniacute měsiacuteČlniacuteho atlasu

Druhyacutem velmi proslulyacutem strojem hvězdaacuterny je Crossleyův reflektor kteryacutem byly pořiacutezeny na svou dohru velmi ostreacute sniacutemky většiacutech galaxiiacute N a počaacutetku tohoto stoletiacute ustoupil vyacuteznam LiCkovy hrvězdaacuterny poněkud do pOlZadiacute když byly budovaacuteny norveacuteobserVlatoře s reflektory velikyacutech rozměrů Mezi nejrvyacuteznačnějšiacute ředitele middothvězdaacuterny patřili W W Oampbell R G Aitken W H Wlrigiht J H Moore a nyniacute je ředitelem C D ShMle V posledniacutem desetiletiacute byl rprogram hvězshydaacuterny značně rozšiacuteřen Byl ziacuteskaacuten dvojityacute aJstrograf Carnegiův s objektivy 50 cm v průměru kteryacutem byl zapomiddotčat systema-tickyacute iprůzllmm MleacuteČlneacute draacutehy

Roku 1946 dostala hvězdaacuterna ze soulkromeacuteho Ipramene dar 2000000 dolarů na vybudovaacuteniacute noveacuteho velkeacuteho reflektoru Se ZTc~dlem o rpruměru 3 metry Skleněnyacute kotouč byl přeVIzat Od palomarslkeacute hvězdaacuterny a jeho vyacutebrusem byl pověřen znashymenityacute optiJk Hendrix VsoruJčasneacute době je reflektor - jako druhyacute největšiacute na světě - v činnosti Do jeho programu naacuteležiacute fotografickeacute sčiacutetaacuteniacute a proměřeniacute poloh ~alaxiiacute do 22 hy velikosti Předmětem fotoelektTickeacuteho ibaacutedaacuteniacute lbu1de šestishyIbarevmaacute kolorimetrie galaktickyacutech hvezdokup a mlhovin M 31 a M 33 V coudeacute ohnisku hude umiacutestěn SlPektrogrruf s veLkou a středniacute dispersiacute podle naacutevrhů Georga Herbiga Jinyacute spektrograf bude použit v primaacuterniacutem ohnisku k měřeni radiaacutelniacutech rychlostiacute slabyacutech proměnnyacutech hvězd Novaacute pracovniacute naacuteplň Lickovy hvězdaacuterny bude velikyacutem přiacutenosem middotk naŠim Iznalostem Galaxie Je důkazem ~e jedině veltkeacute reflektory mohou vneacutesti pokrok do tohoto oboru baacutedaacuteniacute J K

110

strany a sluacutežili obvykleacutemu sposobu pochovaacutevania Kosaacutekoviteacute voluacutety pri smerovkaacutech suacute často použiacutevaneacute ozdobneacute motiacutevy z doby bronzovej a v mykeacutenskej ornamentike

Druhaacute zlataacute čiaša z Ottraku (obr 7) vyobrazuje Slnce i smerovky svetovyacutech straacuten podobne ako v priacutepadoch predošlyacutech Smerovkanli rozštvrtenaacute kruhovaacute plocha je ešte vyplnenaacute meandrovite vyhnutou krivkou charakteristickou pre bron~oveacute predmety z pozdnej doby bronshyzovej ponachodenej na bronzovyacutech predmetoch zo severnyacutech krajiacuten V jednej štvrti kruhovej plochy na zlatej čiaše z Ottlaku suacute vyobrazeneacute aj dve kačice obraacuteteneacute proti sebe Buacute to zasa tiež charakteristickeacute ozdoshyby na predmetoch z doby hallstattskej (keltskej)

Urnovaacute pokryvka z Temes Kubiacutena v Rumunsku (obr 8) ukazuje naacutem Slnce kresleneacute suacutestredenyacutemi kružnieami okolo ktoryacutech je jedna kružnica vybodkovanaacute Rakuacutesky archeoloacuteg lVluch pomenoval tuacuteto ozdobu slnečnyacutem ornamentom Našiel ju na fragmentoch pochodiacich z KOshy

lovyacutech stavieb v Rakuacutesku i pri Boacutedenskom jazere Celkom takyacute istyacute ornament našiel aj objaviteľ Troacuteje Henrik Schliemann v Hissarliku (Turecko) ktoryacute vidiacuteme na ObT 10 Keď taacuteto jednoduchaacute kresba bola označenaacute za vyacutezdobnyacute prvok teda ornament tyacutem viac možno považovať za ornament kresby na naacutedobaacutech vyobrazenyacutech na obraacutezkoch 4-8 Povod tyacutechto kresieb je spoločnyacute vzniklyacute zo slnečneacuteho kultu

Ešte členitejšiacute slnečnyacute ornament ukazuje naacutem druhaacute urnovaacute pokryvka tiež z Temes Kubiacutena (obr 9) Rozštvrteneacute plochy suacute na nej vyplneneacute voluacutetami a obluacutekmi Smerovka ukazujuacuteca k uchu pokryvky je zakonshyčenaacute šiacutepom Obraz Slnca ani tu nechybuje a je obvyklyacute

Na črepoch z Troacuteji (obr 10) poznať ako hťadala predstavivosť čloshyveka i v zapadajuacutecom Slnci kedysi podobu ťudskej tvaacutere praacuteve tak ako ~šte aj my hľadaacuteme ju na Mesiaci ked je v spllni Na jednom z traacutejskych črepov oči Slnca suacute vyznačeneacute hieroglifickyacutem znakom boha Slnca Rea ktoryacute znak znamenaacute tiež deň LOluenaacute vlnovka pod božskyacutemi znakmi (očami) na troacutejskych črepov znamenaacute asi morskeacute čeriny vlny alebo hladinu vody Z obraacutezkov 1 a 10 vysvitaacute že hrnčiari z Troacuteje a zo španielskeho Necropoacutelis de los Millares zobrazňovali Slnce shodne t j zdvojene a zamieňali ho s božskyacutemi očami pravdepodobne pod vplyshyvom egyptskeacuteho slnečneacuteho kultu

Bronzovaacute naacutedoba naacutejdenaacute v Taliansku (obr 11) zobrazňuje Slnce celkom tak ako jeden z hieroglifickyacutech znakov Ukazuje vlastne podobu vychaacutedzajuacuteceho Slnca nad hladinou vody Naacutedoba maacute paacutes ktoryacute sa vinie dookola a znamenaacute hladinu vody preto suacute na ňom vyobrazeneacute i znaacuteme hallstattskeacute kačice Vyacuterobca naacutedoby kruh Slnca hladinou vody tak nerozpoltil ako to vidno na fragmente z Troacuteje Znaacutezornil Slnce celyacutem kruhom teda aj zo zrkadlovyacutem obrazom polovice slnečneacuteho katuacuteča v zrkadle vody Kačica je tiež hieroglifickyacutem znakom a znamenaacute poshykrm Divaacute hus zasa v hieroglifoch značiacute syna alebo dceacuteru Slnečnyacute ornament vytepanyacute na spomiacutenanej naacutedobe prezraacutedza že bola zhotovenaacute

lOG

pod vplyvom egyptskeacuteho slnečneacuteho kultu alebo priamo pochaacutedza z Egypta

Torzo bronzovej naacutedoby ZD Žalov pri Brezne nad HrOTIDm maacute tiež slnečnyacute ornament ktoryacute je variaacuteciou ohrazov Slnca na naacutedobaacutech 6 7 10 a 11 Na breznianskej bronzovej naacutedobe vidiacuteme Slnce zobrazneneacute sUacuteBtredenyacutemi kružuicami okolo hlhoiko vytepanej kruhovej plochy na dne naacutedoby z čoho sa daacute usudzovať že nebola predrnetom dennej poshytreby ale naacutedobou obradnou alebo popolnicou (obr 12)

Obr 13 vyobrazuje predmet neznaacutemeho určenia kresba na ňom sa zhoduje s obličajovou vyacutezdobou na črepe z Troacuteje (obr 10) preto usudshyzujem že tento predmet bol vlastne použiacutevanyacute ako maska Oči na nej suacute tak umiestneneacute po oboch stranaacutech nosovej liacutenie ako to vidno na troacutejshyskom fragmente Kruhy na miestach očiacute masky suacute slnečnyacutem ornamenshytom takyacutem akyacute 8me videli na urnovyacutech pokryvkaacutech z Vatya Puszta a na zlatyacutech čiašach z Ottlaku Maskou je tento predmet aj preto lebo maacute po okrajoch 8 ušiek do ktoryacutech sa vovliekala niť pomocou ktorej si masku pripevňoval na tvaacuter ak iste keltskyacute kňaz (Druida) ktoryacute sa kryl za masku haacutedam pri obetovaacuteniacute ludskyacutech obetiacute slnečneacutemu bohu O Keltoch vieme z popisov starovekyacutech historikov že v haacutejoch obetuacuteshyvaliacute bohu nielen zvierataacute ale i ludiacute ba boli ludožruacutetmi a verili v poshysmrtnom sťahovaacuteniacute dušiacute do zvierat podobne ako verili to stariacute Egypťashynia V Egypte zobrazovalo sa Slnce tiež ako Reovo okoŠtyri diveacute husy na slnečnej maske majuacute asi ten istyacute vyacuteznam ako v hierog1ifoch znameshynajuacute syna alebo dceacuteru Tyacutem synom božiacutem na sposob egyptskyacutech faraoacutenov bol ak iste aj keltskyacute kňaz pred jeho veriacimi ktoryacute si bronshyzovuacute masku pri naacuteboženskyacutech obradoch pripevňoval na tvaacuter

SpOsob uctievania slnečneacuteho boha sa zachoval vyobrazenyacute na jednom velmi starom mexickom obraze (obr 14) kde pri tom uacutelohu hraacute kňaz so slnečnou maskou na hlave Na obraze sediace postavy si prepichuacuteshyvajuacute uši obetujuacutec kry dve ďalšie postavy paacutelia voňaveacute kadidlo a ďalšie osoby truacutebia na mušlovyacutech truacutebkach Prvky slnečneacuteho naacuteboženskeacuteho obradu boli prevzateacute aj do naacuteboženstiev mladšieho povodu a zachovali sa i v dnešnyacutech naacuteboženskyacutech obradoch keď kňaz držiacute pred sebou monštranciu shodneacuteho tvaru so slnečnyacutem ornamentom napodobňuje ceremoacuteniu z velmi staryacutech čias Monštrancia sa pozdvihuacuteva na kriacutež t j v takom znaku akyacute sa užiacuteval už velmi daacutevno pred našiacutem letopočtom na urnovyacutech pokryvkaacutech bronzovej doby Pri tyacutechto ceremoacuteniaacutech paacuteli sa podnes voňaveacute kadidlo za zvukov hudobnyacutech naacutestrojov ako pri uctishyvaniacute slnečneacuteho hoha v starom Mexiku

Podla profesora Hrozneacuteho boh koruny slnečnyacutech papršlekov Akuš Akušantaja Mithra je povodu babylonskeacuteho Uctievanie Slnca sa uacutedajshyně šiacuterilo od Kavkazu do Egypta a do celeacuteho sveta pred niekolkyacutemi tisiacutecrokmi Vrcholom naacuteboženskeacuteho života sumersko-babylonskeacuteho boli chraacutemoveacute slaacutevnosti a z nich najdoležitejšia bola slaacutevnosť novoročnaacute konanaacute v dňoch jarnej rovnodennosti O uctievaniacute Slnca v 26 a 27 stoshyračiacute pred n 1 svedčiacute tiež zlataacute miska naacutejdenaacute v kraacutelovskej hrobke

107

Obr 1

Obr 3

CJG

Obr 2 ~ CI rQJ () Ob r 4 ~~o~

t0 GJ()

O br 6

Obr 5

Obr 7

v meste Uru ktoraacute je umelecky vyzdobenaacute na jej dne peknyacutem 4600 ročshynyacutem slnečnyacutem ornamentom (obr 15)

V 4 tisiacutecročiacute pred n 1 zobrawvali Slnce tak skvele prevedenyacutem ornashymentom že proti nemu všetky tu uvedeneacute a popiacutesaneacute vyobrazenia Slnca na urnovyacutech pokryvkaacutech z bronzovej doby pozdaacutevajuacute sa naacutem byť značne primitiacutevnymi Tak skvelyacute slnečnyacute ornament pochaacutedza napriacuteklad z kultuacutery Teleacutetat Ghassul v Zajordaacutensku (obr 16) Keďže je to kresba uacutedajne asi 5000 ročnaacute potom podla toho povod slnečneacuteho kultu je ešte staršieho daacuteta

Niet pochyby o tom že i bronzoveacute predmety vyobrazeneacute na obr 17 tiež zobrazujuacute Slnce Pozoruhodnyacute tvar majuacute aj bronwveacute zaacutevesy (obr 18) ktoreacute pri Pahlade zhora ukazujuacute suacutestredeneacute kruhyzobrazňujuacute teda Slnce zboku ale vidieť na nich najstaršiacute astronomickyacute naacutestroj groacutemon Tieto zaacutevesy neboli len predmetmi ozdobnyacutemi pravdepodobne sluacutežili ako slnečneacute hodiny Poznať z nich že už človek bronwvej doby de1il si čas jasnyacutech slnečnyacutech dniacute asi na 6 čiastok čo pre jeho potreby vtedy celkom postačovalo

LICKOVA HVĚZDAacuteRNA NA MOUNT HAMILTONU

Lickova hvězdaacuterna rpatřiacute mezi klasickeacute uacutestavybudovaneacute Lke konci minuleacuteho stoletiacute na uacutezemiacute Spojenyacutech staacutetůamerIacute-ckyacutech Roku 1888 byla Ipro tutoohservatoř postavena mohutnaacute paTmiddotalaktickaacute montaacutež kteraacute nesla tehdy největšiacute datlekohled svě~a Obje1ktiv o prurměru 92 cm vybrousil AlwJJYl Clark rok Po dOlkončenIacute 76cm objektivu pro hvělZdaacuteIl1JU v Pu1kově Vyacutedajespojel1eacute s budovaacuteniacutem hvězdaacuterny hradil James Lick vyacuterobce pian obnosem 700000 dolarů Pro postaveniacute observashytoře byla zvolena hora Hamilton v Kalifornii Po plnyacutech deset let byl Lickův reshyfraktor skutečně největšiacutem strojem po teacute době jej překonal dalekohled Yerkesovy hvězdaacuterny Velikyacute dalekohled sloiUiŽil z počaacutetku visuaacutelniacuterriu rpolZorovaacuteJniacute Povrcihu pLanet a dvojhvězd a teprve Později byl jeho program rozšiacuteřen na fotografickeacute fotomebrickeacute a spelktroSlkopickeacute vyacutezkrumy Byly jiacutem takeacute exponovaacuteny negativy Měske a mnoheacute z nich putovaly do Prahy kde na Ipočaacutebku tohoto stoletiacute jich použil ředitel klementinskeacute hvělzdaacuterny dr L Weinelk k sestaveniacute měsiacuteČlniacuteho atlasu

Druhyacutem velmi proslulyacutem strojem hvězdaacuterny je Crossleyův reflektor kteryacutem byly pořiacutezeny na svou dohru velmi ostreacute sniacutemky většiacutech galaxiiacute N a počaacutetku tohoto stoletiacute ustoupil vyacuteznam LiCkovy hrvězdaacuterny poněkud do pOlZadiacute když byly budovaacuteny norveacuteobserVlatoře s reflektory velikyacutech rozměrů Mezi nejrvyacuteznačnějšiacute ředitele middothvězdaacuterny patřili W W Oampbell R G Aitken W H Wlrigiht J H Moore a nyniacute je ředitelem C D ShMle V posledniacutem desetiletiacute byl rprogram hvězshydaacuterny značně rozšiacuteřen Byl ziacuteskaacuten dvojityacute aJstrograf Carnegiův s objektivy 50 cm v průměru kteryacutem byl zapomiddotčat systema-tickyacute iprůzllmm MleacuteČlneacute draacutehy

Roku 1946 dostala hvězdaacuterna ze soulkromeacuteho Ipramene dar 2000000 dolarů na vybudovaacuteniacute noveacuteho velkeacuteho reflektoru Se ZTc~dlem o rpruměru 3 metry Skleněnyacute kotouč byl přeVIzat Od palomarslkeacute hvězdaacuterny a jeho vyacutebrusem byl pověřen znashymenityacute optiJk Hendrix VsoruJčasneacute době je reflektor - jako druhyacute největšiacute na světě - v činnosti Do jeho programu naacuteležiacute fotografickeacute sčiacutetaacuteniacute a proměřeniacute poloh ~alaxiiacute do 22 hy velikosti Předmětem fotoelektTickeacuteho ibaacutedaacuteniacute lbu1de šestishyIbarevmaacute kolorimetrie galaktickyacutech hvezdokup a mlhovin M 31 a M 33 V coudeacute ohnisku hude umiacutestěn SlPektrogrruf s veLkou a středniacute dispersiacute podle naacutevrhů Georga Herbiga Jinyacute spektrograf bude použit v primaacuterniacutem ohnisku k měřeni radiaacutelniacutech rychlostiacute slabyacutech proměnnyacutech hvězd Novaacute pracovniacute naacuteplň Lickovy hvězdaacuterny bude velikyacutem přiacutenosem middotk naŠim Iznalostem Galaxie Je důkazem ~e jedině veltkeacute reflektory mohou vneacutesti pokrok do tohoto oboru baacutedaacuteniacute J K

110

pod vplyvom egyptskeacuteho slnečneacuteho kultu alebo priamo pochaacutedza z Egypta

Torzo bronzovej naacutedoby ZD Žalov pri Brezne nad HrOTIDm maacute tiež slnečnyacute ornament ktoryacute je variaacuteciou ohrazov Slnca na naacutedobaacutech 6 7 10 a 11 Na breznianskej bronzovej naacutedobe vidiacuteme Slnce zobrazneneacute sUacuteBtredenyacutemi kružuicami okolo hlhoiko vytepanej kruhovej plochy na dne naacutedoby z čoho sa daacute usudzovať že nebola predrnetom dennej poshytreby ale naacutedobou obradnou alebo popolnicou (obr 12)

Obr 13 vyobrazuje predmet neznaacutemeho určenia kresba na ňom sa zhoduje s obličajovou vyacutezdobou na črepe z Troacuteje (obr 10) preto usudshyzujem že tento predmet bol vlastne použiacutevanyacute ako maska Oči na nej suacute tak umiestneneacute po oboch stranaacutech nosovej liacutenie ako to vidno na troacutejshyskom fragmente Kruhy na miestach očiacute masky suacute slnečnyacutem ornamenshytom takyacutem akyacute 8me videli na urnovyacutech pokryvkaacutech z Vatya Puszta a na zlatyacutech čiašach z Ottlaku Maskou je tento predmet aj preto lebo maacute po okrajoch 8 ušiek do ktoryacutech sa vovliekala niť pomocou ktorej si masku pripevňoval na tvaacuter ak iste keltskyacute kňaz (Druida) ktoryacute sa kryl za masku haacutedam pri obetovaacuteniacute ludskyacutech obetiacute slnečneacutemu bohu O Keltoch vieme z popisov starovekyacutech historikov že v haacutejoch obetuacuteshyvaliacute bohu nielen zvierataacute ale i ludiacute ba boli ludožruacutetmi a verili v poshysmrtnom sťahovaacuteniacute dušiacute do zvierat podobne ako verili to stariacute Egypťashynia V Egypte zobrazovalo sa Slnce tiež ako Reovo okoŠtyri diveacute husy na slnečnej maske majuacute asi ten istyacute vyacuteznam ako v hierog1ifoch znameshynajuacute syna alebo dceacuteru Tyacutem synom božiacutem na sposob egyptskyacutech faraoacutenov bol ak iste aj keltskyacute kňaz pred jeho veriacimi ktoryacute si bronshyzovuacute masku pri naacuteboženskyacutech obradoch pripevňoval na tvaacuter

SpOsob uctievania slnečneacuteho boha sa zachoval vyobrazenyacute na jednom velmi starom mexickom obraze (obr 14) kde pri tom uacutelohu hraacute kňaz so slnečnou maskou na hlave Na obraze sediace postavy si prepichuacuteshyvajuacute uši obetujuacutec kry dve ďalšie postavy paacutelia voňaveacute kadidlo a ďalšie osoby truacutebia na mušlovyacutech truacutebkach Prvky slnečneacuteho naacuteboženskeacuteho obradu boli prevzateacute aj do naacuteboženstiev mladšieho povodu a zachovali sa i v dnešnyacutech naacuteboženskyacutech obradoch keď kňaz držiacute pred sebou monštranciu shodneacuteho tvaru so slnečnyacutem ornamentom napodobňuje ceremoacuteniu z velmi staryacutech čias Monštrancia sa pozdvihuacuteva na kriacutež t j v takom znaku akyacute sa užiacuteval už velmi daacutevno pred našiacutem letopočtom na urnovyacutech pokryvkaacutech bronzovej doby Pri tyacutechto ceremoacuteniaacutech paacuteli sa podnes voňaveacute kadidlo za zvukov hudobnyacutech naacutestrojov ako pri uctishyvaniacute slnečneacuteho hoha v starom Mexiku

Podla profesora Hrozneacuteho boh koruny slnečnyacutech papršlekov Akuš Akušantaja Mithra je povodu babylonskeacuteho Uctievanie Slnca sa uacutedajshyně šiacuterilo od Kavkazu do Egypta a do celeacuteho sveta pred niekolkyacutemi tisiacutecrokmi Vrcholom naacuteboženskeacuteho života sumersko-babylonskeacuteho boli chraacutemoveacute slaacutevnosti a z nich najdoležitejšia bola slaacutevnosť novoročnaacute konanaacute v dňoch jarnej rovnodennosti O uctievaniacute Slnca v 26 a 27 stoshyračiacute pred n 1 svedčiacute tiež zlataacute miska naacutejdenaacute v kraacutelovskej hrobke

107

Obr 1

Obr 3

CJG

Obr 2 ~ CI rQJ () Ob r 4 ~~o~

t0 GJ()

O br 6

Obr 5

Obr 7

v meste Uru ktoraacute je umelecky vyzdobenaacute na jej dne peknyacutem 4600 ročshynyacutem slnečnyacutem ornamentom (obr 15)

V 4 tisiacutecročiacute pred n 1 zobrawvali Slnce tak skvele prevedenyacutem ornashymentom že proti nemu všetky tu uvedeneacute a popiacutesaneacute vyobrazenia Slnca na urnovyacutech pokryvkaacutech z bronzovej doby pozdaacutevajuacute sa naacutem byť značne primitiacutevnymi Tak skvelyacute slnečnyacute ornament pochaacutedza napriacuteklad z kultuacutery Teleacutetat Ghassul v Zajordaacutensku (obr 16) Keďže je to kresba uacutedajne asi 5000 ročnaacute potom podla toho povod slnečneacuteho kultu je ešte staršieho daacuteta

Niet pochyby o tom že i bronzoveacute predmety vyobrazeneacute na obr 17 tiež zobrazujuacute Slnce Pozoruhodnyacute tvar majuacute aj bronwveacute zaacutevesy (obr 18) ktoreacute pri Pahlade zhora ukazujuacute suacutestredeneacute kruhyzobrazňujuacute teda Slnce zboku ale vidieť na nich najstaršiacute astronomickyacute naacutestroj groacutemon Tieto zaacutevesy neboli len predmetmi ozdobnyacutemi pravdepodobne sluacutežili ako slnečneacute hodiny Poznať z nich že už človek bronwvej doby de1il si čas jasnyacutech slnečnyacutech dniacute asi na 6 čiastok čo pre jeho potreby vtedy celkom postačovalo

LICKOVA HVĚZDAacuteRNA NA MOUNT HAMILTONU

Lickova hvězdaacuterna rpatřiacute mezi klasickeacute uacutestavybudovaneacute Lke konci minuleacuteho stoletiacute na uacutezemiacute Spojenyacutech staacutetůamerIacute-ckyacutech Roku 1888 byla Ipro tutoohservatoř postavena mohutnaacute paTmiddotalaktickaacute montaacutež kteraacute nesla tehdy největšiacute datlekohled svě~a Obje1ktiv o prurměru 92 cm vybrousil AlwJJYl Clark rok Po dOlkončenIacute 76cm objektivu pro hvělZdaacuteIl1JU v Pu1kově Vyacutedajespojel1eacute s budovaacuteniacutem hvězdaacuterny hradil James Lick vyacuterobce pian obnosem 700000 dolarů Pro postaveniacute observashytoře byla zvolena hora Hamilton v Kalifornii Po plnyacutech deset let byl Lickův reshyfraktor skutečně největšiacutem strojem po teacute době jej překonal dalekohled Yerkesovy hvězdaacuterny Velikyacute dalekohled sloiUiŽil z počaacutetku visuaacutelniacuterriu rpolZorovaacuteJniacute Povrcihu pLanet a dvojhvězd a teprve Později byl jeho program rozšiacuteřen na fotografickeacute fotomebrickeacute a spelktroSlkopickeacute vyacutezkrumy Byly jiacutem takeacute exponovaacuteny negativy Měske a mnoheacute z nich putovaly do Prahy kde na Ipočaacutebku tohoto stoletiacute jich použil ředitel klementinskeacute hvělzdaacuterny dr L Weinelk k sestaveniacute měsiacuteČlniacuteho atlasu

Druhyacutem velmi proslulyacutem strojem hvězdaacuterny je Crossleyův reflektor kteryacutem byly pořiacutezeny na svou dohru velmi ostreacute sniacutemky většiacutech galaxiiacute N a počaacutetku tohoto stoletiacute ustoupil vyacuteznam LiCkovy hrvězdaacuterny poněkud do pOlZadiacute když byly budovaacuteny norveacuteobserVlatoře s reflektory velikyacutech rozměrů Mezi nejrvyacuteznačnějšiacute ředitele middothvězdaacuterny patřili W W Oampbell R G Aitken W H Wlrigiht J H Moore a nyniacute je ředitelem C D ShMle V posledniacutem desetiletiacute byl rprogram hvězshydaacuterny značně rozšiacuteřen Byl ziacuteskaacuten dvojityacute aJstrograf Carnegiův s objektivy 50 cm v průměru kteryacutem byl zapomiddotčat systema-tickyacute iprůzllmm MleacuteČlneacute draacutehy

Roku 1946 dostala hvězdaacuterna ze soulkromeacuteho Ipramene dar 2000000 dolarů na vybudovaacuteniacute noveacuteho velkeacuteho reflektoru Se ZTc~dlem o rpruměru 3 metry Skleněnyacute kotouč byl přeVIzat Od palomarslkeacute hvězdaacuterny a jeho vyacutebrusem byl pověřen znashymenityacute optiJk Hendrix VsoruJčasneacute době je reflektor - jako druhyacute největšiacute na světě - v činnosti Do jeho programu naacuteležiacute fotografickeacute sčiacutetaacuteniacute a proměřeniacute poloh ~alaxiiacute do 22 hy velikosti Předmětem fotoelektTickeacuteho ibaacutedaacuteniacute lbu1de šestishyIbarevmaacute kolorimetrie galaktickyacutech hvezdokup a mlhovin M 31 a M 33 V coudeacute ohnisku hude umiacutestěn SlPektrogrruf s veLkou a středniacute dispersiacute podle naacutevrhů Georga Herbiga Jinyacute spektrograf bude použit v primaacuterniacutem ohnisku k měřeni radiaacutelniacutech rychlostiacute slabyacutech proměnnyacutech hvězd Novaacute pracovniacute naacuteplň Lickovy hvězdaacuterny bude velikyacutem přiacutenosem middotk naŠim Iznalostem Galaxie Je důkazem ~e jedině veltkeacute reflektory mohou vneacutesti pokrok do tohoto oboru baacutedaacuteniacute J K

110

Obr 1

Obr 3

CJG

Obr 2 ~ CI rQJ () Ob r 4 ~~o~

t0 GJ()

O br 6

Obr 5

Obr 7

v meste Uru ktoraacute je umelecky vyzdobenaacute na jej dne peknyacutem 4600 ročshynyacutem slnečnyacutem ornamentom (obr 15)

V 4 tisiacutecročiacute pred n 1 zobrawvali Slnce tak skvele prevedenyacutem ornashymentom že proti nemu všetky tu uvedeneacute a popiacutesaneacute vyobrazenia Slnca na urnovyacutech pokryvkaacutech z bronzovej doby pozdaacutevajuacute sa naacutem byť značne primitiacutevnymi Tak skvelyacute slnečnyacute ornament pochaacutedza napriacuteklad z kultuacutery Teleacutetat Ghassul v Zajordaacutensku (obr 16) Keďže je to kresba uacutedajne asi 5000 ročnaacute potom podla toho povod slnečneacuteho kultu je ešte staršieho daacuteta

Niet pochyby o tom že i bronzoveacute predmety vyobrazeneacute na obr 17 tiež zobrazujuacute Slnce Pozoruhodnyacute tvar majuacute aj bronwveacute zaacutevesy (obr 18) ktoreacute pri Pahlade zhora ukazujuacute suacutestredeneacute kruhyzobrazňujuacute teda Slnce zboku ale vidieť na nich najstaršiacute astronomickyacute naacutestroj groacutemon Tieto zaacutevesy neboli len predmetmi ozdobnyacutemi pravdepodobne sluacutežili ako slnečneacute hodiny Poznať z nich že už človek bronwvej doby de1il si čas jasnyacutech slnečnyacutech dniacute asi na 6 čiastok čo pre jeho potreby vtedy celkom postačovalo

LICKOVA HVĚZDAacuteRNA NA MOUNT HAMILTONU

Lickova hvězdaacuterna rpatřiacute mezi klasickeacute uacutestavybudovaneacute Lke konci minuleacuteho stoletiacute na uacutezemiacute Spojenyacutech staacutetůamerIacute-ckyacutech Roku 1888 byla Ipro tutoohservatoř postavena mohutnaacute paTmiddotalaktickaacute montaacutež kteraacute nesla tehdy největšiacute datlekohled svě~a Obje1ktiv o prurměru 92 cm vybrousil AlwJJYl Clark rok Po dOlkončenIacute 76cm objektivu pro hvělZdaacuteIl1JU v Pu1kově Vyacutedajespojel1eacute s budovaacuteniacutem hvězdaacuterny hradil James Lick vyacuterobce pian obnosem 700000 dolarů Pro postaveniacute observashytoře byla zvolena hora Hamilton v Kalifornii Po plnyacutech deset let byl Lickův reshyfraktor skutečně největšiacutem strojem po teacute době jej překonal dalekohled Yerkesovy hvězdaacuterny Velikyacute dalekohled sloiUiŽil z počaacutetku visuaacutelniacuterriu rpolZorovaacuteJniacute Povrcihu pLanet a dvojhvězd a teprve Později byl jeho program rozšiacuteřen na fotografickeacute fotomebrickeacute a spelktroSlkopickeacute vyacutezkrumy Byly jiacutem takeacute exponovaacuteny negativy Měske a mnoheacute z nich putovaly do Prahy kde na Ipočaacutebku tohoto stoletiacute jich použil ředitel klementinskeacute hvělzdaacuterny dr L Weinelk k sestaveniacute měsiacuteČlniacuteho atlasu

Druhyacutem velmi proslulyacutem strojem hvězdaacuterny je Crossleyův reflektor kteryacutem byly pořiacutezeny na svou dohru velmi ostreacute sniacutemky většiacutech galaxiiacute N a počaacutetku tohoto stoletiacute ustoupil vyacuteznam LiCkovy hrvězdaacuterny poněkud do pOlZadiacute když byly budovaacuteny norveacuteobserVlatoře s reflektory velikyacutech rozměrů Mezi nejrvyacuteznačnějšiacute ředitele middothvězdaacuterny patřili W W Oampbell R G Aitken W H Wlrigiht J H Moore a nyniacute je ředitelem C D ShMle V posledniacutem desetiletiacute byl rprogram hvězshydaacuterny značně rozšiacuteřen Byl ziacuteskaacuten dvojityacute aJstrograf Carnegiův s objektivy 50 cm v průměru kteryacutem byl zapomiddotčat systema-tickyacute iprůzllmm MleacuteČlneacute draacutehy

Roku 1946 dostala hvězdaacuterna ze soulkromeacuteho Ipramene dar 2000000 dolarů na vybudovaacuteniacute noveacuteho velkeacuteho reflektoru Se ZTc~dlem o rpruměru 3 metry Skleněnyacute kotouč byl přeVIzat Od palomarslkeacute hvězdaacuterny a jeho vyacutebrusem byl pověřen znashymenityacute optiJk Hendrix VsoruJčasneacute době je reflektor - jako druhyacute největšiacute na světě - v činnosti Do jeho programu naacuteležiacute fotografickeacute sčiacutetaacuteniacute a proměřeniacute poloh ~alaxiiacute do 22 hy velikosti Předmětem fotoelektTickeacuteho ibaacutedaacuteniacute lbu1de šestishyIbarevmaacute kolorimetrie galaktickyacutech hvezdokup a mlhovin M 31 a M 33 V coudeacute ohnisku hude umiacutestěn SlPektrogrruf s veLkou a středniacute dispersiacute podle naacutevrhů Georga Herbiga Jinyacute spektrograf bude použit v primaacuterniacutem ohnisku k měřeni radiaacutelniacutech rychlostiacute slabyacutech proměnnyacutech hvězd Novaacute pracovniacute naacuteplň Lickovy hvězdaacuterny bude velikyacutem přiacutenosem middotk naŠim Iznalostem Galaxie Je důkazem ~e jedině veltkeacute reflektory mohou vneacutesti pokrok do tohoto oboru baacutedaacuteniacute J K

110

v meste Uru ktoraacute je umelecky vyzdobenaacute na jej dne peknyacutem 4600 ročshynyacutem slnečnyacutem ornamentom (obr 15)

V 4 tisiacutecročiacute pred n 1 zobrawvali Slnce tak skvele prevedenyacutem ornashymentom že proti nemu všetky tu uvedeneacute a popiacutesaneacute vyobrazenia Slnca na urnovyacutech pokryvkaacutech z bronzovej doby pozdaacutevajuacute sa naacutem byť značne primitiacutevnymi Tak skvelyacute slnečnyacute ornament pochaacutedza napriacuteklad z kultuacutery Teleacutetat Ghassul v Zajordaacutensku (obr 16) Keďže je to kresba uacutedajne asi 5000 ročnaacute potom podla toho povod slnečneacuteho kultu je ešte staršieho daacuteta

Niet pochyby o tom že i bronzoveacute predmety vyobrazeneacute na obr 17 tiež zobrazujuacute Slnce Pozoruhodnyacute tvar majuacute aj bronwveacute zaacutevesy (obr 18) ktoreacute pri Pahlade zhora ukazujuacute suacutestredeneacute kruhyzobrazňujuacute teda Slnce zboku ale vidieť na nich najstaršiacute astronomickyacute naacutestroj groacutemon Tieto zaacutevesy neboli len predmetmi ozdobnyacutemi pravdepodobne sluacutežili ako slnečneacute hodiny Poznať z nich že už človek bronwvej doby de1il si čas jasnyacutech slnečnyacutech dniacute asi na 6 čiastok čo pre jeho potreby vtedy celkom postačovalo

LICKOVA HVĚZDAacuteRNA NA MOUNT HAMILTONU

Lickova hvězdaacuterna rpatřiacute mezi klasickeacute uacutestavybudovaneacute Lke konci minuleacuteho stoletiacute na uacutezemiacute Spojenyacutech staacutetůamerIacute-ckyacutech Roku 1888 byla Ipro tutoohservatoř postavena mohutnaacute paTmiddotalaktickaacute montaacutež kteraacute nesla tehdy největšiacute datlekohled svě~a Obje1ktiv o prurměru 92 cm vybrousil AlwJJYl Clark rok Po dOlkončenIacute 76cm objektivu pro hvělZdaacuteIl1JU v Pu1kově Vyacutedajespojel1eacute s budovaacuteniacutem hvězdaacuterny hradil James Lick vyacuterobce pian obnosem 700000 dolarů Pro postaveniacute observashytoře byla zvolena hora Hamilton v Kalifornii Po plnyacutech deset let byl Lickův reshyfraktor skutečně největšiacutem strojem po teacute době jej překonal dalekohled Yerkesovy hvězdaacuterny Velikyacute dalekohled sloiUiŽil z počaacutetku visuaacutelniacuterriu rpolZorovaacuteJniacute Povrcihu pLanet a dvojhvězd a teprve Později byl jeho program rozšiacuteřen na fotografickeacute fotomebrickeacute a spelktroSlkopickeacute vyacutezkrumy Byly jiacutem takeacute exponovaacuteny negativy Měske a mnoheacute z nich putovaly do Prahy kde na Ipočaacutebku tohoto stoletiacute jich použil ředitel klementinskeacute hvělzdaacuterny dr L Weinelk k sestaveniacute měsiacuteČlniacuteho atlasu

Druhyacutem velmi proslulyacutem strojem hvězdaacuterny je Crossleyův reflektor kteryacutem byly pořiacutezeny na svou dohru velmi ostreacute sniacutemky většiacutech galaxiiacute N a počaacutetku tohoto stoletiacute ustoupil vyacuteznam LiCkovy hrvězdaacuterny poněkud do pOlZadiacute když byly budovaacuteny norveacuteobserVlatoře s reflektory velikyacutech rozměrů Mezi nejrvyacuteznačnějšiacute ředitele middothvězdaacuterny patřili W W Oampbell R G Aitken W H Wlrigiht J H Moore a nyniacute je ředitelem C D ShMle V posledniacutem desetiletiacute byl rprogram hvězshydaacuterny značně rozšiacuteřen Byl ziacuteskaacuten dvojityacute aJstrograf Carnegiův s objektivy 50 cm v průměru kteryacutem byl zapomiddotčat systema-tickyacute iprůzllmm MleacuteČlneacute draacutehy

Roku 1946 dostala hvězdaacuterna ze soulkromeacuteho Ipramene dar 2000000 dolarů na vybudovaacuteniacute noveacuteho velkeacuteho reflektoru Se ZTc~dlem o rpruměru 3 metry Skleněnyacute kotouč byl přeVIzat Od palomarslkeacute hvězdaacuterny a jeho vyacutebrusem byl pověřen znashymenityacute optiJk Hendrix VsoruJčasneacute době je reflektor - jako druhyacute největšiacute na světě - v činnosti Do jeho programu naacuteležiacute fotografickeacute sčiacutetaacuteniacute a proměřeniacute poloh ~alaxiiacute do 22 hy velikosti Předmětem fotoelektTickeacuteho ibaacutedaacuteniacute lbu1de šestishyIbarevmaacute kolorimetrie galaktickyacutech hvezdokup a mlhovin M 31 a M 33 V coudeacute ohnisku hude umiacutestěn SlPektrogrruf s veLkou a středniacute dispersiacute podle naacutevrhů Georga Herbiga Jinyacute spektrograf bude použit v primaacuterniacutem ohnisku k měřeni radiaacutelniacutech rychlostiacute slabyacutech proměnnyacutech hvězd Novaacute pracovniacute naacuteplň Lickovy hvězdaacuterny bude velikyacutem přiacutenosem middotk naŠim Iznalostem Galaxie Je důkazem ~e jedině veltkeacute reflektory mohou vneacutesti pokrok do tohoto oboru baacutedaacuteniacute J K

110

NEBOJME SE MATEMATIKY

Často se staacutevaacute že astrOnom-middotaTIlaJteacuter čte zajiacutemavyacute člaacutenek ze sveacuteho ohoru Atu najednou vyvl3tane přiacutešera Objeviacute se llějakeacute x) y) uog x a podo1bneacute mateshymatkkeacute vyacuterazy ObvYikle čtenaacuteř tYto symboly přeskočiacute a zaČine čiacutest dalšiacute text Najednou vidiacute že přestaacutevaacute romumět smyslu a musiacute člaacutenek odložit a často ami nepochopiacute jeho Ihlavniacute myšlenlku A přitom ta čaacutest matematiky kterou by potřeshyboval neniacute jen věda pro vědu - jruk se mylně řiacutekaacute - ale pomuacutecka bez ktereacute se neolbejde v nYinějšiacute době rozvoje vědy a tedhmky žaacutednyacute přiacutenodovědeckyacute tprashyC()IVJl~k Jedna řaacutedka matemwtickeacuteho textu Illaacutem oaslo přIacutelb1iacutežiacute danyacute probleacutem leacutepe a jasněji než několIacutelk straacutenek hustě popsanyacutech sUltovy A OIbyčejně kame11eill uacuterazu tu byacutevaacute jen nechuť naTIlaacuteJhat se soustiiacuteedit lSe a Illěkdy i jen zopakovat daacuteVruo zapomenutou laacutetkru ze šiko1niacutech let AJbychom pomohli našim čtenaacuteřům vniknoUitznmiddotoVU do elementaacuterniacute matematiky zopakujme si ji přehled11ě [po přiacutepadě doplňme ovšem zredukovanou Ipro potřeby astronOrlla-amateacutera

Nejprve si zOIPakujeme drUJhy čiacutese1 ČIacutesla 1 2 3 4 5 nazyacutevaacuteme přirozenaacute čiacutesla či čiacutesla celaacute kZadlnaacute Odčiacutetaacuteniacutem přinozenyacutech čiacutesel se mŮŽeme dostat k čiacuteslu O (4 - 4 = O) po iPř~paJdě kčiacutesluacutem celyacutem zaacutepornyacutem -1 -2 -3 -4 -5 (5 - 8 = -3) Všechny jmellovaneacute druhy čiacutesel (přirozenaacute 0 celaacute zaacutepornaacute) nazyacutevaacuteme middotČiacutesly celyacutemi Při děleniacute -přiTOlzenyacutech čiacuteseT ziacuteSikaacutevaacuteJme čiacutes1a racionaacutevniacute

a čili zZomky) kteraacute zapisujeme ve tvaru b kde a rlaJZyacutevaacuteme čitaJtelem b jme11oshy

1 2 7 28 )vate1em 2 3 9 53 Samoltzřejmě že k čiacuteslům racionaacutelniacutem řadiacuteme i čiacutesla(

celaacute protože middotkeacutellždeacute celeacute čiacuteslo se daacute vyjaacutedřit zlomkem když miacutestolt jmenovatele 7

piacutešeme jedrni10ku a misto čitatele daneacute čiacuteslo (7 = - čti Sedm rovnaacute se sedmi 1 1

jedninaacutem) RacionaacuteLniacute čiacuteSllo na př 3 middotse mťrže trukeacute vyjaacutedřit desetinnyacutem r02shy

vojem jako 033333 comiddotž tZl1JaJčiacute 03 Takovyacute rozvoj se nazyacutevaacute periOldickyacute deseshytnnyacute Ale existujiacute čiacutesla jejichž desetinnyacute vOzvoj je nekonečnyacute ale neperiodickyacute Iku př V2 141421356 TT = 3141592653589 a tato čiacutesla lllaJzyacutevaacuteme irashyCIacuteOnaacutetniacute Všechna dOSUid prohranaacute čiacutesla se nazyacutevajiacute souhrnně reaacutelnaacute DJUhoIU odshymocninu z čiacutesla zaacuteporneacuteho nelze proveacutest v čLslleoh dosud uvedenyacutech Zavaacutediacuteme ji jako noveacuteč1sl0 imaginaacuterniacute ZaacutekLadem imagrnaacuterniacutech čisel je V-1 t zv imagishynaacuterniacute jednotka) kterou ~eacutelJčiacuteme i Dalšiacutem druhem čiacutesel jS101U čisla komplextIacute) kteraacute jSOl1 tvaru a + biJ kde a jest čaacutest reaacutelnaacute b imaginaacuterniacute (2+3i) Čiacutesla (a + bi) (a - bij nazyacutevaacuteme komplexně sdruženaacute Když chylbi čaacutest reaacutelnaacute tak maacuteme poUze čiacuteslo imaginaacuterniacute a naopak chybiacute-H čaacutest iltmaginaacutenuacute mluviacuteme pouze o čiacuteslu reaacutelneacutem Tedy všechna probranaacute ČIacutesla patřiacute k čiacuteslům komplexniacutem

Hlavniacutem pravidlem při počiacutetaacutellliacute se Z1lomJky je kraacutetit 00 sedaacute Kraacuteceniacutem z10mlku 6 3

rozumiacuteme dělit čitatele i jmenovatele stejmyacutem čislem (8 = 4 zkraacutetiIi jsme

dvěma) Opakem kraacuteceniacute je rozšiřovaacuteniacute zlomkfi kde naacutesobiacuteme čitatele i jmenoshyvatele stejnyacutem čiacuteslem [poněvadž hodnolba ~loonku se nezměniacute ikdygtiŽ ho naacutesohiacuteme jednou A jedniička se daacute psaacuteJt jako podiacutel devou liihoVollnyacutech ale přitom vmy

8 3 a stejnyacutech čiacutesel (8 = 1 3 = 1 a = 1 ) Ke lkraacuteceniacute zlomkfi je všaJk nutno

znaacutet pvavidla pro děliacutete1nost čiacutesel a Iproto si 1bL nejdůležitějšiacute zopaJkujeme jednou je dělitelno kružjdeacute čiacuteslo dvěma je-li ukončeno sudou čiacutesliciacute (2 4 6 8 O) tiiacuteemi je-li součet jeho všech čiacuteslic naacutesolbkem 3 čtyřmi je-li jeho posiledniacute dVlojčiacutesliacute -dělitelno čtyřmi pěti je-middotli ukončeno čiacuteSliciacute 5 nebo O šesti je-li dělitel-no dvěma i tře111Iacute zaacuteroveň

111

osmi je-li jeho posledniacute trojč1Slli dělitelno osmi deviacuteti je-li součet jelho všech čiacuteslic rnaacuteslOIokern deVIacuteti deseti je-li Uikoil1lčeno ~lulou

PrralktiCfueacute rprovaacuteděniacute si Uikružme na přjJ1aďěčiacutesla 2892 TOIto čiacuteslo je dělitelltno dvěma porněvadlž ~OOlčiacute dvojkou je dělitelno tňemi poněvadž 2 + 8 + 9 + 2 = 21 kde 21 == 37 ale neniacute dHitetlno deviacuteti rponěvmiddotadž 21 neniacute naacutesoibek deviacuteti poněvadž je dělitelno dvěma i třemi zaacuteroveň je dělitelno i šesti poněvadž je jeho posledniacute dVlOjčiacutesliacute 92 děliteLno čtYlřmi (92 = 234) tak je čiacuteslo 2892 dě1itellIlo 6tyŤmi ale neniacute dě1iteilno osmi [poněvadž 892 ll1eniacute dělitelno DlSllTItIacute neiIlIacute dělitelJno pěti aJni desiacuteti poněvadž rposledniacute čiacuteslice je dvě -

Naacutesobeniacute zlomků je velmi lehlkeacute Zlomek toUž naacuteoolbiacuteme zlomkem naacutesobiacuteme-li (2 7 14 )

čitate~e čitatelem a jmenoV1atele jmenovatelem 3 5 = 15- Naacutesobiacuteme-li zlo-

mekčiacuteslem celyacutem taik oeleacute čiacuteslo napiacutešampryleuro ve tvaiI1U zlomku a platiacute opět praviacutedJo 7 7 5 7 5 35 )

shora uvedeneacute (9 5 = 9 1 9 1 = 9 Zllomek děliacuteme z1omkem tak že

prWlIacute zlomek opiacutešeme a naacutesQibiacuteme ho převraacutecenou hodnotou druheacuteho zlomku 5 1 5

( ~ 1 1 = ~ 15 ~ 1 1 = ~) Sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacutelniacute zlomlkfi (společnyacute naacutezev pro sčiacutetaacuteniacute a otdlČiacutetaacuteniacute je slučovaacuteni)

je trochu složiJtějšiacute SlUJčovat mooeme jen ty ~zllOmky kinereacute maji stejneacuteho jmenoshy

V1aItele (~ + ~ = ~) a Ikdyž zlomky nejsou stejn()jmenneacute tak musiacuteme vyhleshy

dat jejich společneacuteho ]imenoIVatele jaiko nejmenšiacute společnyacute naacutes-obek dbou jmenoshyvatelfi to je nejmenšiacute čiacuteslo ve ktereacutem j-oou danaacute čiacutesla obsažena Nejmeurol11Ši společnyacute naacutesobek čiacutesel 9 5 je jeljich naacutesobek 45 ~iacutešeme (9 5) = 45 Slučovaacutemiacute

zlomkfi si osVětlime na přiJklatde 94 + 57 = Jak vidiacuteme spoleČll1yacute jmenovatel

oboru zlomkfi je 45 Kolika ffilusIacuteme naacutesobit 9 aJbychom dostaJi 45 Pětkraacutet Tedy čitatele musiacuteme naacutesobit ~rti Obdobně pJoatiacute proiacuteože jsme museli naacutesobit 5 deviacuteti larbyClhom dostali 45 tailc mUJSiacuteme toUkraacuteJt (devě1lkraacutet) naacutesobit i 7

( ~ ~~ ~ = ~~ + ~ = )

Jsou-li čiacutesla soudělmaacute) jako na př 14 6 t Zllexi1sŤJuje-li čislo ktereacute děJiacute oibě čiacutesla danaacute (v našem přtpadě 2) tak nejmenšiacute jejich spoJečnyacute naacutes-oibek neID jejden souoacuten 3Jle čiacuteslo menšiacute MUiSiacuteme nejprve rozLožit čiacuteBlana prvočinitele) jež nejsou děIitelna čiacuteSllem jinyacutem než saana selbou a jedničkou se znameacutenkem ikJadshynyacutem a zaacutejpDrnyacutem (2 3 5 7 11 13 17 19 23 ) PrvniacutesoulČin celyacute opiacutešeme a př~pojiacuteme všechlIly či11itele dalšh1o součinu Qivšem

potkud ještě nejsou napsaacuteny V našem přiacutepadě to bude 14 = 27 6 = 23 n(14 6) == 2 73 = 42

Pro-zatiacutem jsme se šak zabyacutevali jen čiacutesly zvlaacuteštniacutemi) (t j čiacutesly s kteryacutemi se oibvykle v praiktiokeacutem životě setkaacutevaacuteme) Ale eXistuje druhaacute skupina čiacutesel na kteryacutech olhecně ulkazujeme platnaacute pravidla a Proto Je llJalzyacutevaacuteme Čiacutesly obecnyacutemi Všimněme si tedy rrozkladu u algebraiokyacutech vyacuterazfi snažiacuteme se rozkllaacutedart dvojshyčleny trojčleny i vkečleny na SOIUČincož je už jedno1člem Nedaacute-li se rozložiti danyacute mnohočlen je prvočinJitelem

2a2 + 10ab + 12b = 2 (a2 + 5-ab + 6b) 2 b 2a - = (a - b) (a + b)

a 3 plusmn b3 = fa plusmn b) (la2 + ab + b 2)

Pokud je možneacute tak se snažiacuteme Vytknout z viceolenu čŮI1itele kteryacute je StposhyJečnyacute všem jeho člernům Tiacutem opět dJ3taacutevaacuteme součin l1rojčlen tYlPu x 2 + 5x + 6 nruzyacutevaacuteme kvadratickyacutem trojl~lenem Jeho členy se nazyacutevajiacute kvadratickyacute) lineaacuterniacute aabsolrutniacute Daacute se TOzloži-t nalezeniacutem dvou č~sel jejichž ~SiOUCjn se rovnaacute členu

112

absolutniacutemu a jejich sOlUlČet koeficienbu při ltneaacuterniacutem členu Někdy mŮžeme pOUJžiacutet vzorce (a2 plusmn 2ab + bZ) = (a plusmn bP jsou-li oba JlineaacuteIiIlIacute dvojčlemy stejneacute RozkJady se dajiacute dělat i jinyacutem lZpťusabem řešeniacutem kvarlratiClkeacute rovnice ale o tom si polVIacuteiffie jindy Při vyhledaacutevaacuteni nejmenšIacutel1o společn~o naacutesobkiu nejsnaJdlněji po~s1tupujeme takto rozllOŽiacuteme dameacute vyacute1razy na prvooacuteinitele prvniacute vyacuteraz celyacute opiacutešeme a nakonec připojiacuteme postupně všeohnyprrvočiJlitele dalšiacutech vyacuterazů pokud ještě nejSOu l1alpsaacuterny když se některyacute vyskytuje v různyacutedh m0oninaacutedh tak se papiacuteše nejvyššiacute mocnina Ji8Jko přiacuteklad vyhledejme nejmenšiacute společnyacute

naacutesobek vyacuterazťJ (a3 + 31a2b + 3ab 2 + b3) (a2 + 2ab + b2

) (2a + 2b)

aS + 3a2b + 3ab 2 + = (a + b)3 2

b3

n [(a3 + 3a2 b + 3ab 2 + b3) (a2 + 2ab+

a + 2middotab + b2 = (a + b)2 + bZ) (2a + 2b)j = 2(a+bj3Za + 2b = 2(a + b)

Rozšiřovaacuteniacute middotzLomků tvořenyacutech algebraicrkyacutemi vyacuterazy je jasneacute Zaacutelkradniacute myšshya

lenka je stejnaacute jako u kraacuteceniacute Ukažme si praktickeacute provaacuteděniacute na přiacutekladě --5a+

Danyacute zlomek jsme rozšiacuteř1ld vyacuterazem (a + b) čirnž se hordlnota 1ZI1omku vŮlbec nezměnila (Kdybychomplomek Ojpět zkraacutetili dVOIjčlenem (a + b) tak Ibychom doshystali (původniacute zLomek Zlorruky rnesmime kraacutetit dokud neniacute čilnitel i jmernovatel rozložen na Iprvočinilele Kraacutetiacuteme tak že škrtneme 1mžClyacute činitel (ne člen)

kt 1 v Čmiddot t t l t 1 ) a a (a + b) ery Je Srpa eony 1 a e 1 1 Jmenova e 1 a + 5 = (a + 5) (a + b)

ZOlPakovaJi jsme si zaacuteroveň čtyřizaacutek~3Jdniacute uacutekony početniacute sečiacuteltaacuteniacute odčiacutetaacuteniacute naacutesClheniacute děleniacute Proberme si tedy hned i tiiacutei Zaacuteklruc1niacute algebraickeacute zaacutekony koshymUĎati1niacute) a8ocvativniacute a distributivniacute Komrutartivniacute zaacuteJkon naacutem řikaacute že nezaacuteležiacute IlJa Pořadiacute sčiacutetanců jamiddotk je s6taacuteme že totiž 2 + 3 = 3 + 2 (a + b == b + a) Při naacutesobeniacute zase nezaacuteležiacute ma pořadiacute činitelů 2 3 = 3 2 (a b == b a) Zaacutekon asociativniacute opět existuje jinyacute pro sčiacutetaacutemiacute a jinyacute pro naacutesolbeniacute Řiacutekaacute naacutem lŽe nezaacuteshyležiacute 11a tom zda sečteme nejprve prvniacute dvě čiacutesla laJ přidaacuteme k nim čiacuteslo třetiacute či zda tk prvniacutemu čiacuteshl připočteme sOUlčet druhyacuteah dvou

(2 + 3) + 8 = 2 + (3 + 8) 5+8=2+11 (a + b) + c == a + (b + c)

13 = 13

Pro naacutesabeniacute platiacute oIbdabně (23) 8 2 (38) 68 = 224 (a b)c =a(b c)

48= 48

DisrtIlLbutivniacute zaacutekon platiacute Pro sčiacutetaacute1liacute i naacuteSlolbenIacute dohromady a(b + c) = ab + ac To znamenaacute naacutescYbiacuteme-li dvě či několik čiacutesel v zaacutevorce danyacutem čIacuteJSlem (a) pak jiacutem musiacuteme naacutesobit každyacute 61en zvlaacutešť Podobně -2(x + y) == -2x~ 2y Narpišeme-li před zaacutevOlrku zl1all1eacutenko rrůnus (-) předSltvvUijeme si vlastně přiacuteed zaacutevolkoU - 1 na př - (7 + d) = - 1 (7 + d)

- 1 7 - 1 d == - 7 - d ExirsbUlje sice ještě viacutece drUlJů zaacutevOrek - hranataacute [] složenaacute na rozdiacutel ocl kulateacute () - ale ty potřebujeme jen zřiacutedka

Na tomto mist-ě se ještě zmiňme o vyacutesleJeacutem znameacutelnku součinu 2 i viacutece čIacuteisel Naacutesobeniacutem dvou čiacutesel o stejnyacutedh czmarneacuterrkaacute0h dostaacutevaacuteme znameacute11Jko kladneacute naacuteshySOIbenIacutem dvou middotčiacutesel lŮZnyacutech ZI1arrneacutenek čiacuteslo o zaacuteporneacutem ZJ1JameacutenkUJ Maacuteme-Ii tři i vke vyacuterazů paJk je rOlZlklaacutedaacuteme ve dvojiae a vyacuteslednaacute ZIJlameacutenJka dvojic opět v)llnaacutesolhiacuteme (+a) (+b) = +ab (+a) (-b) = -ab

(-a) (-b) = +ab (-a) (+b) =-ab (+2) (---fL) (-b) (--c) (-Ba) (bc) == -2abc

Naacutesobiacuteme-U stejneacute čiacuteslo VIacutecekraacutet samo sebou dlosbameme mocn~nu a a = a a a a == a 3

Odmocňoruaacuteniacute je uacutekonean opa6nyacutem Mocninu zapitSufjeme symbolem a n a nazyacutevaacuteme zaacutekladem (mocněnoem) n eXlIacute()1lentem (mocnitelem)

113

Čiacuteslo ktereacute někdy piacutešeme v praveacutem rohu dole (index) nemaacute s mocninou nic sposhyJ-ečneacuteho udaacutevaacute pouze pořadiacute PrVlkUacutel v Ťadě (alJ a 2) a 3) Napišme si za sebou poshyčetniacute uacuteklony ktereacute jsme domiddotsud Prolbrali

1 stupeň sčiacutetaacuteni odoacutetaacuteniacute 2 stupeň naacutesobeniacute děleniacute 3 stupeň umocňovaacuteniacute odimocňovaacuteniacute

Při počiacutetaacutemiacute s mOcninami k onaacuteme uacutekony vŽldy deg jeden stupeň nižšiacute

a3 bull a2miacutesto naacutesoheniacute sčiacutetaacuteme = a 3 + 2 = a5

a5 a 2 a5miacutesto děLeniacute odečiacutetaacuteme = - 2 = a3 a 3 bull 5 a 15mIacuteSto umocňovaacuteniacute naacuteslolbime (a 3 )5 = =

miacutesto odmocňovaacuteniacute děliacuteme Va3 = a3 2 = a3 2

Vidiacuteme však že tato pravidla platiacute pouze Pro mocniny se SltejnYacutemi zaacuteklady Při b 2různyacutech zaacuteJdadech a 3 zootaacutevaacute vyacuteralZ nezměněn ikdyž ovšem nepoužijeme koshybull

n1rutaJtivniacuteho zaacutekona pTO naacutesoibeniacute a 3 bull b2 = b 2

bull a3 ale tiacutem jlaik viacutemmiddote se Ihodrnota

vyacuterazu opět nezměniacute Pravidla shora uvedeneacute využiacutevaacuteme při logCLritmovaacuteniacute Logaritmus jisteacuteho čiacutesla

j e exponent jiacutemž musiacuteme umocnit zaacuteJk1ad abychoffi dostali h1edaneacute čiacutesI0 logashyrismus čiacutesla y při zaacuteikladě a si oZll1ačiacuteme x logaY = x Platiacute-li deg mocninaacutech stejshynyacutech že při jejich naacutesobeniacute zaacuteklad apimiddotšeme a exponenty sečteme platiacute 0 logaritshymech log2a + log2 b = log~ a b

a O děleniacute platiacute obdobně lOlg 2middota - log2b = log2 b pro urmoicňovaacuteniacute ll ogaritmů

logo an = n log a Toho vyuŽiacutevaacuteme Při viacutecemiacutestnyacutech čiacuteslech Vyhledaacuteme jejrich logaritmy v logaritmkkyacuteoh tabulkaacutech a sečteme je vyacutesledek opět odlogarirtmushyjerne a tiacutem jsme vlastně provedli naacutesolbeniacute lPůvodruacutech čiacutesel Bližšiacute podrobnosti a vysvětleniacute IpOStupu nalezne čtenaacuteř ve Vallo11chovyacutech tabuJikaacutech

Ke konci si poviacuteme o rovniciacutech Při předsbavě rovnic naacutem ofbVylkle vyvstanou na mysli rorvnoramenneacute vaacutehy kde k olik ubereme zbožiacute na jedneacute straně t olik zaacuteshyvaŽiacute musiacuteme ubraJt i na drurheacute straně a kolik zase Přidaacuteme na jedneacute straně tolik musiacuteme přidat na druheacute Straně 2inameacutenko rovnosti je = nerovnajiacute-li se Orbě strany zapisujeme tuto nerovnost znameacutenkem =1= nJa př 6 =1= 2 Je-li vyacuteraz na leveacute straneacute rovnke menšiacute než na praveacute piacutešeme třeba 2 lt 6 a čteme lvě je menšiacute než šest či IlaJopak 6 gt 2 což opět middotčteme 6 je většiacute než dvě

Nejjednoduššiacute rocvnice jsou deg j edneacute neznaacutemeacute kde se neznaacutemaacute vyskytuje J)ouze v IPrveacutem stupni a tallwveacute rovnice l1lalZyacutevwme lineaacuterniacute Neznaacutemeacute obvykle znltačiacuteme piacutesmeny z Ikonce aJbecedy x y z alle ani to neniacute nutneacute choeme-li můlžeme je značit libGvolnyacutem znakem ZOPaJkujme si Ipočiacutetaacuteniacute na přiacutelkladě 12 x + 7 = 3x + 22 Převedeme nejprve Či1eny s neznaacutemDIU x na jednu stramu a lbsolultniacute členy (bez x) na c1ruhou Převaacutediacuteme-li 3x Z praveacute strany na levou tak vlastně 3x na pnarveacute straněodečiacutetaacuteme (3x - 3x = O) ale tu llUllu ne~apisUJjeme) tedy na leveacute straně dOlSitaacutevaacuteme 12x + 7 - 3x = 22 Ea odečteme na 1eveacutestraně 7 musiacuteme je tedy odečiacutest i na praveacute straně 12x - 3x = 22 - 7 Sloučiacuteme a dOlSltaacuteshyvaacuteJme 9x = 15 Celou rovnici děliacuteme deviacuteti aJbychom ziacuteskati pouheacute x (8by se

15 koeficient li x rOlvnM jedneacute) a pak x = 9 Ještě zlommiddotek zkraacutetiacuteme třemi a vyacutesleshy

dek zniacute x -~ - 3

V astronomii ltpOužiacutevaacuteme často lineaacuterniacutech rovnic Taik namaacutetkou uveďme rovshynici e = o + t Tato Tovnice sloUlŽIacute jako tři rovnke za neznaacutemlolU x poklaacutedaacuteme jednou rektascensi 0 po drulheacute hodinovyacute uacutehel t) po třetiacute hvězdnyacute čas e

V prveacutem lpřiPadě o = e - t) v ltLruJheacutem pnp8Jdě t == e - 0

ve třetiacutem lPřiacuteJpadě e = o+t

114

Zenitovaacute distance z se jak viacuteme doplňuje s vyacuteškou h na 90deg tedy platiacute o ni

h + z = 90deg z = 90deg - h

MatematiClkeacute vyjaacutedřeniacute Wienova zaacuteikona (v1novaacute deacute~Ya maxima je ptlJmo funěmaacute te1plotě) zniacute Am T = k kde k je konstanta m VrlInovaacute deacutelka maxima

k T absolu1miacute teplota Je-li neznaacutemaacute m tak Am = - ~ova2ujeme-li za neznaacutemou

k T TJ Pak platiacute T = Am

Rovnici ve ktereacute je neznaacuteJmaacute ve druheacutem stupni nruzyvame klXJdratickou Na př 3x~ + 8x + 2 = O Obecneuro ji Zlaipisujeme ax~ + bx + c = O Neznaacutemou x (oacuteili kořen jak jinak řiacutekaacuteme) vypočiacutetaacuteme podle vztahu (dostaacutevaacuteme dva kořeny Xu x z )

- b plusmn Vb 2 - 4ac

X 2 = ~ Tedy pro naacuteš přiacutelpad 3X2 + 8x + 2 = O dostaacutevaacuteme

- 8 plusmn V6l - 24 X J 2

6

- 8 plusmn V40 x ---shy)2 6

a po čaacutestečneacutem odmocněniacute

_ - 4 t Vl0 - 8 plusmn2 V10 Nakonec 2ikraacutetiacuteme dvěmaX I 2 X26 3

(Čaacutestečně odmocňujeme taJk žeIozlOžIacuteffie vyacuter-au lla prvočinitele ale taik že ikaždyacute prvočinitel piacutešeme v nejvyššiacute mocnině ve ktereacute se vys1kytLUje V našem PřLpadě

40 = 23 5 V40 = 2 V2 5 la vyacutesledek V40 = 2 VlO) Vyacuteraz V - 4ac nazyacuteshyvaacuteme diskrirninantem D Na něm zaacuteležiacute IkvaJlirta ikOřenfi Když D gt O (diskrimishyruant je většiacute než nula ddskriminant j1e IdaJdnyacute) t3Jk dostaacutevaacuteme dva kořeny reaacute~neacute různeacute jako v lPřiacutepadě shoTa uVledeneacutem Když D lt O (diskriminant je zaacutepornyacute) tak dostaacutevaacuteme dva kořeny komplexně sltdruženeacute ku Př kořeny ~ovnice Safl + 2x + 5 = O

- 2 plusmnV~60 X I 2

6

-2 plusmn V=56 XIZ

6

- 2 plusmn 211114 -lplusmniV14 X 1 2 a po IZkraacuteceniacute dvěma X J 2 - --- shy

6 3

Když D = 0 tak Xl je stejneacute aJko a dostaacutevaacuteme prakticky jedinyacute kořen 4X2 + 20x + 25 = 0

X z

- 20 plusmn V400 - 400 10x =_ 20 Xl 1JZ XIZ8 8 4

Nejjednoduššiacute přiacutep3Jd naJStame když chybiacute lineaacuterniacute člen Pak piacutešeme

ax2 = --G) čili x 2 = - -c a

OznJručme -~ jinyacutem vyacuterruzeIn třeba d a mUžeme psaacutet x 2 = d X 12 = plusmn Vd a

Praktickeacute vYUlŽirtiacute kvadl1atickyacutech rovnic siosvětleme na tomto přiacutepadě Těshyleso bylo vrženosvisJe vzhť1ru rychlosti c mls Za jak dloUlho dosaacutehne vyacutešky v metro

115

Vyacuteška tělesa nad zemiacute (v metrech) je vyjaacutedřena vzorcem v = ct shy

21 g t2

) kde c je počaacutetečniacute rychlost v m l s t čas (ve vteřinaacutech) g tiacutehoveacute zrychshy

leniacute = 981 mjs 2 Udanyacute Vlzorec Vllastně vyjauruje kvadratickou rOVlnici o proshyměnneacute t

Y2gt 2 - ct + v = 012

Celou rovnici naacutesobiacuteme dvěma gt2

- 2ct + 2v = O

2c plusmn V4d - Bgv V4d-8gv = 2 Vc2-2gvt1z = 2g

2c plusmn 2Vd-2gVt1z =

Bg

A po mraacuteceniacute dvěma dostaacutevaacuteJme vyacuteSletdneacute doby

c + Vc2 - 2gv c - Vez - 2gvtl to = --------------=---shyg - g

ovšem za p C1dmiacutenky d ~ 2gv Když tobiž c~ gt 2gv) tak dostaacutevaacuteme dvě vyacutesledneacute doby (dvla kořeny reaacutelne rťuzmeacute) když c2 = 2gv) tak tl == tz a maacuteme poUZe jiedishynou vyacuteslednou dobu (jeden kořen reaacutelnyacute dvojnaacutesobnyacute) ale l1tkdy nesmiacute platit

2 c lt 2gv to bychom nedostatli Teuroaacuteilmeacute řešeniacute (dIVa lrořeny ikJoilnltplexně sdruženeacute) V našem oboru se smiddoteltkaacutevaacuteme někdy i s t zv jednoduchou trojčlenkou V takoshy

vyacutech uacutevahaacutech byacutevajiacute daacutena tři čiacutesla a našiacutem uacutekOllem je stanovit 0tVJlteacute Čiacuteswo Nejvyacutehodnějšiacute postUJp při trojčlence je založen na poměru a uacuteměře Bobě odposhyviacutedajiacuteciacute veHčiny zapIacutešeme do jedneacute řaacutedky (stejneacute veličiny pod selbe do jediacuteruoho sloupce) pak určiacuteme zdali jsou přiacutetffio nelbo nepŤIacuteffio uacuteměrneacute Pro veličiny přiacutemo uacuteměrneacute platiacute ]wlikraacutet zvětšiacuteme jednu veličinu bOllilkraacutet musiacutetffie zvětšit i odshyp crviacutedajiacuted veličinu a naolpalk koHkraacuteJt zmenšiacuteme prvniacute veličinu musiacuteme zmenšit i druhQJU Vyložme si tento počet na [přiacutekladě Za 2 hodiny se hordillky zpozdily o 13 vteřiny Za jakou dohu se pozdiacute o 1 2 vteřiny ZmiddotapiltŠme obvYklyacutem sůheshymaJtem

t 2 I x

Boněvadž se jednaacute o iprunoru uacuteměru lZalkresliacuteme šipky stejneacute (souhlasně rovnoshyběžneacute) a zapiacutešleme x 2 = 12 13 Poněvadž ZTI3lffieacute11ko děleniacute tu lastně ZlastJUJpuje zlomlkovou čaacuteru platiacute

1 2 (TEmto zlomek nruzyacutevaacuteme složenyacutem a jako vyacutesledek dostaacutevaacuteme 2 2 2 opět zLomek kde čitatelem je sOUJČin vněj1šiacutech členfi a jmenoshy

x=--1-T=3 a

3 3 b ad)vatelem S()t11ČIacuten vnitiniacutech členfi Obecně platiacute c = b-c

d A konečnyacute vyacutesledek naacutem řiacutekaacute že se hodiny zpo2xlJily o 3 vteřinyZa 2 hodiny

Jinyacute ltpřiacuteklad Venuše je vzdaacutelena od Slrurnce 1081 milionu kiLometru Vyjaacutedřeshyte tuto vzdaacutelenost v astnrnomickyacuteClh Jednotkaacutech Jednaacute se o pŤiacutemou uacuteměru čiacutem je většiacute ip-očet Jun tiacutem je i většiacute počet astrouomkkyacutedh jec1TLOtek

1495 nůlionu km t 1081 miltianukm I

x 1 = 1081 1495 x = 0723 astro jedno

Jinyacute druh uacuteměry je nejpřiacutemaacute uacuteměila O Uacute pllatiacute že Ikolikraacutet Se zvětšiacute jedna veličina tolikraacutet se Ztffienšiacute jiacute oopoviacutedajiacuteciacute druhaacute veličina Tuto uacuteměru si ukažme na již Zmiacuteněneacutem zaacutekonu WieuOVě Am T = komst KdYlž Je Am = 28 860 A tak

116

T = 1000 K Jakaacute je vlnovaacute deacuteJ1ka maxima pro ] = 4000 Symbolicky z3Jpiacutešeme tuto uacutelohu

1000 T 2880 Ar y1 4000 T

Poněvadž se jednaacute o nepřhnoU uacuteměru taJk nakreslliacuteme šiipky lopaoně Tovnobeacutežneacute 288601000

a pHlk platiacute 1000 4000 = x 28860 x = 4000 = 7215

Vyacutesledek naacutem řiacutekaacute Že vmovaacute deacutelka maxima Am pro 3Jboslurbniacute teqgtlotu 4000 K je 7215 A Anrukonec si uJkaacutežeme jak zapisovat velmi velkaacute čiacutesla) s nimiž v astronomii

neustaacutele phchaacuteziacuteme do stylicu Viacuteme Že 102 = 100 103 = 1000 104 = 10 000 106 = 1 000 000 a pod PIIoto miacutesto 57 800 000 Ipiacutešeme 578106

miacutesto 149 5D0 000 pišeme 1495106 aZ toho dfivOdu naacutes nepřekvapiacute ani uacutedaje 10 _29 neboť zase

111pIacuteŠeme obdobně jlaiko dřiacuteve 10 _1 = 10 10-2 = 100 10-3

= 1000 atd Tedy 10-29

zmwčiacute zlomek kteryacute maacute v čitateli jedrrlIacutečku a ve jmenovruteli čislo o 29 rnuaaacutech (Polkra60vaacuteniacute) Jitka Naacuteprstkovaacute

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII

NOVA METODA URČENIacute ZEMĚPISNYacuteCH SOUŘADNIC

Určeniacute zemějpisneacute šiacuteřiky a azimutu POzoTorvaacutenrm n8lzmaacutemeacute hvězdy řešil pravděshypodobně po prveacute Sanjib K GhoSh z Indie a doplnil jej A Gougenheim Metoda spočiacutevaacute v tom Že se v intervalu několika hodin měřiacute teodolitem třilkraacutet vyacuteška hvězdy jejiž soruřadnice nemusiacute byacutet znaacutemy la soUioasně se odečiacutetaacute VodoIlOlvnyacute kruh NeZnaacutemyacutemi veličinami jsou tedy nejen zeměpisrnaacute šiacuteřka stanice a azimut nuly vodorovneacuteho kirUlhu ale i deklLnace hvězdy Mezi měřenyacutemi a neznaacutemyacutemi hodrnotami existuje vztah octvozenyacute ze sfeacuteriokeacuteho troijuacutehelniacuteka Tři takoveacute rorvnke umožňujiacute rvyacutepo6et třiacute zmměnyacutech neznaacutemyacutech Ghosh lpodaacutevaacute řešeniacute analytickeacute pNpom1najiacuteciacute GaJUssovu metodu stejnyacutech vyacutešek z roiacuteku 1808 ZJaJtiacutem co Gougenshyheim se spiacuteše praktiaky zaměřuje na alpHkaci toIhorto způsohu pomociacute techniky znaacutemeacute z navigace VceLku tu maacuteme dalšiacute dŮkaz toho že možnosti iklasickeacute astronomie nejsou dosud vyčerpaacuteny OEK

K OBJEVU NOVEacute ŠEDEacute SKVRNY NA JUPITERU

Většiacute nebo menšiacute šedeacute skvrny různeacute inJtensity temnosti Ia zprruvidLa ovaacuteilneacutetho tVaJru patřiacute me~i tYlpickeacute uacutetvary p02orovameacute olboas na povrchu plamety Jcuipitera hlavně v jmiacute meacuteně v severniacute tropfckeacute IZloně a zřiacutedma teacutež v rovniacutekoveacute zOllě Objeshyvujiacute se obyčejně jen na kratšiacute čas zabOl však upoutaacutevajiacute svou mtensitou řadu pozorovatelů Šedaacute skvrna byla pozorovaacutena teacutež IlJ3J planetě Saturnu v roce 1932 Weberem Šedeacute skvrny nesOlu [pravideLně naacutezev po sveacutem olbjeviteli

Velkeacute šedeacute skvrnybyrly pOl2OflOrvaacutemy na planetě Jupiteru nwposled v letech 194142 a 1946 německyacutemi astronomy amaJteacutery a bYlI sledovaacuten jejich poihyb a změny (E M1idlow Zwolf JaJhre Jupiter Beob BerUn-Treptow 1952) Na lidoVeacute hvězdaacuterně v Prostějově byly nalezeny dvě obdoibneacute šedeacute slkvrny v OIposici 195354 (Ř H 1955č 1 obr 5 a 6 Uramia 1954 č 10 obr 69) V roce 1955 tyto skvrny již nebyly na1ezeny Doha traacuteI1Iacute šedyacutech skvrn 1941 1946 a 1953 nepřesa11Ovaila 7 měsiacuteců Přiacutehodova šedaacute skvrna z uacutenora t r je lolbdoibnyacutem Zjevem a sikyacutetaacute momost

dalšiacuteho studia těcihto IZaJjiacutemavyacutech uacutetvarů Jupiterova povrchu POlZoroVaacutemiacute letošniacute šedeacute skvmy bude jistě zajiacutermavyacutem a zaacuteJSlužnyacutem programem řady mušich 1riJdiorvyacutech hvězdaacuteren a amateacuterů Dušan Kalaacuteb

117

SLUNEČNIacute ČINNOST V ROCE 1955

V mce 1955 nastal rYchlyacute vzestup Slunečniacute čin1LoSti nejvěbšiacute aktivita charakteshyTisovanaacute relaiacutevniacutemičiacutesly IbyLa v rprvniacute polovině listcgttpadu kdy bylo pOlzorovaacuteno až v 9 slkupinaacutech 143 skVlrn POIUze 48 dniacute hlavně v ipnnniacute i]Jolovině roku nebyly na Slunci pozorovaacuteny slkvrny v 15 dnech přesaacutehllomiddot relativniacute čiacutesTo 100 ROlčniacute prťuměrneacute relativniacute čiacuteslo IfleduJkovameacute na Wolfovu Jectnotku by10 380 V tabulce uvaacutediacuteme denniacute definitivniacute čiacutesla v r Olce 1955 podle prof dr Maxe WaldmeieLra

Den II III IV V VI VII VIII IX x XI XII

1 22 1~) 23 23 26 3fJ 25 89 27 102 99 2 17 28 20 14 21 25 38 20 88 54 92 87 3 12 3 16 8 32 13 38 16 80 5B 77 75 4 20 34 15 21 45 22 43 O 85 64 52 86 5 32 32 36 44 25 48 26 78 62 50 100 6 40 28 8 30 28 32 60 46 70 60 36 100 7 54 i4 8 32 20 26 47 61 71 71 71 84 8 54 21 8 n 17 23 47 77 68 71 84 72 9 35 28 7 19 O 24 39 83 64 79 115 65

10 i3 2f7 O 10 O 21 41 87 52 56 131 74 11 ~o 27 O O 9 48 35 85 40 55 150 80 12 29 26 O O 7 47 3-5 77 0 61 152 79 13 28 27 O b O 4Q 35 77 40 41 140 71 14 27 10 O O O 56 37 60 33 22 13 0 62 15 ]7 8 O 7 7 53 29 44 46 7 122 75 16 16 116 O 9 16 62 22 28 25 O lOS 68 17 15 9 O 13 29 65 20 16 38 O 90 70 18 II Uacute O O 32 62 7 15 41 O 75 85 19 10 O O O 34 61 26 13 29 11 55 89 20 7 O O O 45 65 32 17 2(i 21 60 92 21 8 7 O 8 53 55 ll 22 7 23 60 105 22 8 9 O O 53 37 9 23 O 42 61 85 23 14 19 O O 50 15 O 2-] 7 57 63 64 24 22 26 O 8 48 O O 14 25 86 70 51 25 2] 28 O O 45 O 8 II 30 95 77 53 26 2) 28 O O 45 O O 26 11 107 81 61 27 25 28 7 10 45 O II 44 21 98 90 62 28 19 26 O 22 45 8 1) 56 24 108 97 6529 22 7 23 44 ll 16 57 21 119 95 72 30 22 15 29 36 23 20 52 i2 124 9l 81 31 22 10 24 26 62 123 70

Průměr 231 208 49 113 289 n7 267 407 427 585 892 769

Z LIDOVYCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽKŮ

KONFERENCE POZOROVATELŮ METEORŮ

Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Brně iacutepořaacutedaacute ve dnech 26 a 27 květina celostaacutetniacute koUlferenci poZofloVatelu meteortl Na programu budou referaacutety o metodaacutech poshyzOIflovaacuteniacute meteoru o Zipracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute o nejnověj šiacutech vyacutelsledciacutech vyacutezkumu meteoru přiacuteprava rprogramu na Mmiddotezinrurodniacute meteorickyacute rok a přiacuteprava eX[ledice pro pozoroVaacuteniacute perseid 1956 Konference se zuacutečastniacute ředitel hvězdaacuterny v Ondřeshyjlovědoc Dr Vil Guth kteryacute přednese takeacute ZJpraacutevu o sjezdu Mezinaacuterodniacute astronoshymickeacute UiIlie r 1955 v Irsku a o mezinaacuterodniacute spolupraacuteci na poli vyacutezkumu meteoru Zaacutejemci o uacutečast na teacuteto k anfereTIci nechť se OIbraacutetiacute přiacutemo na Oblastniacute lidovou hvězdaacuternu v Brně Kotlaacuteřskaacute 2 Z K

118

VYacuteSTAVA O A3TRONOMICKEacuteM MĚŘENIacute ČASU

Brněnskaacute oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna připravi-La v brně)lskeacute odbočce Naacuterodniacuteshyho technidkeacuteho musea vyacutestavu o astroshynomiokyacuteclh zaacutekhdech měřeniacute času kte shyraacute podaacutevaacute -přehled o vyacutevoji č3Slomiacuteryod nejsbaršiacutech dob až ~lo současnosti

Bohatyacute vyacuteběr historickyacutech i modershyniacuteoh časoměrnyacutech Přiacutestrojů doplněnyacute rozsaacutehlyacutem obra~ovyacutem materiaacutelem moshydely i instrukUvniacutemi naacutekresy ukruzuje naacutevštěvniacutekovi jak měřili čas rpomod gnomonů a rtlznyacutech slrullečniacutech a hvězdshynyacuteoh hodin ve starověku a středoVěku jak zvyacutešena Přes-HOIst lPo vynaacutelezu dJashylekohledu a po Zavedeniacute optickyacutech přiacuteshyStl~OjŮ zvlaacuteště Iprůchodniacutech strojů poshystupně zdolwnalovanyacutech middotk dnešniacutemu stavu Na vyacutestavě je instalovaacuteno něshykoHk vzaacutecnyacutech přiacutestrojů mezi nimi Nušl-Fdčův cirkumzenitaacutel kteryacute s neshyosobniacutem mikrometrem profesora Bushychara patřiacute knejdokonaJejšiacutem přiacutestroshyjům ltboho drulhu

VyacutestaV1a ukazuje jak zlepšeniacutem přiacuteshystrojů ~přesněniacutem pozorovaciacutech metod a zdokonaleniacutem hodin bylo umožněno olbjevit nepravidelnosti zemskeacute rotace Vyacutestavniacute exponaacutety jS10u doplněny poshymocnyacutemi přiacutestroji chronometry chroshynogrrufy ukaacutezkami redukciacute pozorovaacuteniacute a vyacutepočty takže dobře znaacutezorňujiacute Proshystředky astronomickeacute časoměrneacute praacutece

Nejstaršiacute zachovameacute cestovniacute slwneoniacute hodvny) nalezeneacute v Herkulwneu

O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU VE VIacuteTKOVĚ

Ve Viacutetkově byl zaacutesLuhou Josefa Kresty založen velmi ČIacutennyacute astr01nomickyacute kroužek Při Domě osvěty kteryacute propashyguje astronomii v celeacutem okreshyse Vedouciacute daacutevaacute již po pět let teacuteměř denně k disposioi svůj dalekohled o pruacuteměru zrcadla 125 mm Tiacutemto a (jřiacuteve pOUlŽiacuteshyvlanyacutem menšiacutem dalekohledem zapůjčenyacutem z Ostravy zhleacutedlo již oblohu mnoho tisiacutec zaacutejemshyců Vedoud -krOužlku poskytushyje teacutež Hteraturu a materiaacutel pro VyacutestaVlky přednaacutešiacute v miacutestshynim rozhlase pravidelně poshy

zoruje Slunce a soustavně se věnuje velmi pečlivě i meteorologickyacutem pozorovaacuteniacutem

119

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

Zenitovaacute distance z se jak viacuteme doplňuje s vyacuteškou h na 90deg tedy platiacute o ni

h + z = 90deg z = 90deg - h

MatematiClkeacute vyjaacutedřeniacute Wienova zaacuteikona (v1novaacute deacute~Ya maxima je ptlJmo funěmaacute te1plotě) zniacute Am T = k kde k je konstanta m VrlInovaacute deacutelka maxima

k T absolu1miacute teplota Je-li neznaacutemaacute m tak Am = - ~ova2ujeme-li za neznaacutemou

k T TJ Pak platiacute T = Am

Rovnici ve ktereacute je neznaacuteJmaacute ve druheacutem stupni nruzyvame klXJdratickou Na př 3x~ + 8x + 2 = O Obecneuro ji Zlaipisujeme ax~ + bx + c = O Neznaacutemou x (oacuteili kořen jak jinak řiacutekaacuteme) vypočiacutetaacuteme podle vztahu (dostaacutevaacuteme dva kořeny Xu x z )

- b plusmn Vb 2 - 4ac

X 2 = ~ Tedy pro naacuteš přiacutelpad 3X2 + 8x + 2 = O dostaacutevaacuteme

- 8 plusmn V6l - 24 X J 2

6

- 8 plusmn V40 x ---shy)2 6

a po čaacutestečneacutem odmocněniacute

_ - 4 t Vl0 - 8 plusmn2 V10 Nakonec 2ikraacutetiacuteme dvěmaX I 2 X26 3

(Čaacutestečně odmocňujeme taJk žeIozlOžIacuteffie vyacuter-au lla prvočinitele ale taik že ikaždyacute prvočinitel piacutešeme v nejvyššiacute mocnině ve ktereacute se vys1kytLUje V našem PřLpadě

40 = 23 5 V40 = 2 V2 5 la vyacutesledek V40 = 2 VlO) Vyacuteraz V - 4ac nazyacuteshyvaacuteme diskrirninantem D Na něm zaacuteležiacute IkvaJlirta ikOřenfi Když D gt O (diskrimishyruant je většiacute než nula ddskriminant j1e IdaJdnyacute) t3Jk dostaacutevaacuteme dva kořeny reaacute~neacute různeacute jako v lPřiacutepadě shoTa uVledeneacutem Když D lt O (diskriminant je zaacutepornyacute) tak dostaacutevaacuteme dva kořeny komplexně sltdruženeacute ku Př kořeny ~ovnice Safl + 2x + 5 = O

- 2 plusmnV~60 X I 2

6

-2 plusmn V=56 XIZ

6

- 2 plusmn 211114 -lplusmniV14 X 1 2 a po IZkraacuteceniacute dvěma X J 2 - --- shy

6 3

Když D = 0 tak Xl je stejneacute aJko a dostaacutevaacuteme prakticky jedinyacute kořen 4X2 + 20x + 25 = 0

X z

- 20 plusmn V400 - 400 10x =_ 20 Xl 1JZ XIZ8 8 4

Nejjednoduššiacute přiacutep3Jd naJStame když chybiacute lineaacuterniacute člen Pak piacutešeme

ax2 = --G) čili x 2 = - -c a

OznJručme -~ jinyacutem vyacuterruzeIn třeba d a mUžeme psaacutet x 2 = d X 12 = plusmn Vd a

Praktickeacute vYUlŽirtiacute kvadl1atickyacutech rovnic siosvětleme na tomto přiacutepadě Těshyleso bylo vrženosvisJe vzhť1ru rychlosti c mls Za jak dloUlho dosaacutehne vyacutešky v metro

115

Vyacuteška tělesa nad zemiacute (v metrech) je vyjaacutedřena vzorcem v = ct shy

21 g t2

) kde c je počaacutetečniacute rychlost v m l s t čas (ve vteřinaacutech) g tiacutehoveacute zrychshy

leniacute = 981 mjs 2 Udanyacute Vlzorec Vllastně vyjauruje kvadratickou rOVlnici o proshyměnneacute t

Y2gt 2 - ct + v = 012

Celou rovnici naacutesobiacuteme dvěma gt2

- 2ct + 2v = O

2c plusmn V4d - Bgv V4d-8gv = 2 Vc2-2gvt1z = 2g

2c plusmn 2Vd-2gVt1z =

Bg

A po mraacuteceniacute dvěma dostaacutevaacuteJme vyacuteSletdneacute doby

c + Vc2 - 2gv c - Vez - 2gvtl to = --------------=---shyg - g

ovšem za p C1dmiacutenky d ~ 2gv Když tobiž c~ gt 2gv) tak dostaacutevaacuteme dvě vyacutesledneacute doby (dvla kořeny reaacutelne rťuzmeacute) když c2 = 2gv) tak tl == tz a maacuteme poUZe jiedishynou vyacuteslednou dobu (jeden kořen reaacutelnyacute dvojnaacutesobnyacute) ale l1tkdy nesmiacute platit

2 c lt 2gv to bychom nedostatli Teuroaacuteilmeacute řešeniacute (dIVa lrořeny ikJoilnltplexně sdruženeacute) V našem oboru se smiddoteltkaacutevaacuteme někdy i s t zv jednoduchou trojčlenkou V takoshy

vyacutech uacutevahaacutech byacutevajiacute daacutena tři čiacutesla a našiacutem uacutekOllem je stanovit 0tVJlteacute Čiacuteswo Nejvyacutehodnějšiacute postUJp při trojčlence je založen na poměru a uacuteměře Bobě odposhyviacutedajiacuteciacute veHčiny zapIacutešeme do jedneacute řaacutedky (stejneacute veličiny pod selbe do jediacuteruoho sloupce) pak určiacuteme zdali jsou přiacutetffio nelbo nepŤIacuteffio uacuteměrneacute Pro veličiny přiacutemo uacuteměrneacute platiacute ]wlikraacutet zvětšiacuteme jednu veličinu bOllilkraacutet musiacutetffie zvětšit i odshyp crviacutedajiacuted veličinu a naolpalk koHkraacuteJt zmenšiacuteme prvniacute veličinu musiacuteme zmenšit i druhQJU Vyložme si tento počet na [přiacutekladě Za 2 hodiny se hordillky zpozdily o 13 vteřiny Za jakou dohu se pozdiacute o 1 2 vteřiny ZmiddotapiltŠme obvYklyacutem sůheshymaJtem

t 2 I x

Boněvadž se jednaacute o iprunoru uacuteměru lZalkresliacuteme šipky stejneacute (souhlasně rovnoshyběžneacute) a zapiacutešleme x 2 = 12 13 Poněvadž ZTI3lffieacute11ko děleniacute tu lastně ZlastJUJpuje zlomlkovou čaacuteru platiacute

1 2 (TEmto zlomek nruzyacutevaacuteme složenyacutem a jako vyacutesledek dostaacutevaacuteme 2 2 2 opět zLomek kde čitatelem je sOUJČin vněj1šiacutech členfi a jmenoshy

x=--1-T=3 a

3 3 b ad)vatelem S()t11ČIacuten vnitiniacutech členfi Obecně platiacute c = b-c

d A konečnyacute vyacutesledek naacutem řiacutekaacute že se hodiny zpo2xlJily o 3 vteřinyZa 2 hodiny

Jinyacute ltpřiacuteklad Venuše je vzdaacutelena od Slrurnce 1081 milionu kiLometru Vyjaacutedřeshyte tuto vzdaacutelenost v astnrnomickyacuteClh Jednotkaacutech Jednaacute se o pŤiacutemou uacuteměru čiacutem je většiacute ip-očet Jun tiacutem je i většiacute počet astrouomkkyacutedh jec1TLOtek

1495 nůlionu km t 1081 miltianukm I

x 1 = 1081 1495 x = 0723 astro jedno

Jinyacute druh uacuteměry je nejpřiacutemaacute uacuteměila O Uacute pllatiacute že Ikolikraacutet Se zvětšiacute jedna veličina tolikraacutet se Ztffienšiacute jiacute oopoviacutedajiacuteciacute druhaacute veličina Tuto uacuteměru si ukažme na již Zmiacuteněneacutem zaacutekonu WieuOVě Am T = komst KdYlž Je Am = 28 860 A tak

116

T = 1000 K Jakaacute je vlnovaacute deacuteJ1ka maxima pro ] = 4000 Symbolicky z3Jpiacutešeme tuto uacutelohu

1000 T 2880 Ar y1 4000 T

Poněvadž se jednaacute o nepřhnoU uacuteměru taJk nakreslliacuteme šiipky lopaoně Tovnobeacutežneacute 288601000

a pHlk platiacute 1000 4000 = x 28860 x = 4000 = 7215

Vyacutesledek naacutem řiacutekaacute Že vmovaacute deacutelka maxima Am pro 3Jboslurbniacute teqgtlotu 4000 K je 7215 A Anrukonec si uJkaacutežeme jak zapisovat velmi velkaacute čiacutesla) s nimiž v astronomii

neustaacutele phchaacuteziacuteme do stylicu Viacuteme Že 102 = 100 103 = 1000 104 = 10 000 106 = 1 000 000 a pod PIIoto miacutesto 57 800 000 Ipiacutešeme 578106

miacutesto 149 5D0 000 pišeme 1495106 aZ toho dfivOdu naacutes nepřekvapiacute ani uacutedaje 10 _29 neboť zase

111pIacuteŠeme obdobně jlaiko dřiacuteve 10 _1 = 10 10-2 = 100 10-3

= 1000 atd Tedy 10-29

zmwčiacute zlomek kteryacute maacute v čitateli jedrrlIacutečku a ve jmenovruteli čislo o 29 rnuaaacutech (Polkra60vaacuteniacute) Jitka Naacuteprstkovaacute

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII

NOVA METODA URČENIacute ZEMĚPISNYacuteCH SOUŘADNIC

Určeniacute zemějpisneacute šiacuteřiky a azimutu POzoTorvaacutenrm n8lzmaacutemeacute hvězdy řešil pravděshypodobně po prveacute Sanjib K GhoSh z Indie a doplnil jej A Gougenheim Metoda spočiacutevaacute v tom Že se v intervalu několika hodin měřiacute teodolitem třilkraacutet vyacuteška hvězdy jejiž soruřadnice nemusiacute byacutet znaacutemy la soUioasně se odečiacutetaacute VodoIlOlvnyacute kruh NeZnaacutemyacutemi veličinami jsou tedy nejen zeměpisrnaacute šiacuteřka stanice a azimut nuly vodorovneacuteho kirUlhu ale i deklLnace hvězdy Mezi měřenyacutemi a neznaacutemyacutemi hodrnotami existuje vztah octvozenyacute ze sfeacuteriokeacuteho troijuacutehelniacuteka Tři takoveacute rorvnke umožňujiacute rvyacutepo6et třiacute zmměnyacutech neznaacutemyacutech Ghosh lpodaacutevaacute řešeniacute analytickeacute pNpom1najiacuteciacute GaJUssovu metodu stejnyacutech vyacutešek z roiacuteku 1808 ZJaJtiacutem co Gougenshyheim se spiacuteše praktiaky zaměřuje na alpHkaci toIhorto způsohu pomociacute techniky znaacutemeacute z navigace VceLku tu maacuteme dalšiacute dŮkaz toho že možnosti iklasickeacute astronomie nejsou dosud vyčerpaacuteny OEK

K OBJEVU NOVEacute ŠEDEacute SKVRNY NA JUPITERU

Většiacute nebo menšiacute šedeacute skvrny různeacute inJtensity temnosti Ia zprruvidLa ovaacuteilneacutetho tVaJru patřiacute me~i tYlpickeacute uacutetvary p02orovameacute olboas na povrchu plamety Jcuipitera hlavně v jmiacute meacuteně v severniacute tropfckeacute IZloně a zřiacutedma teacutež v rovniacutekoveacute zOllě Objeshyvujiacute se obyčejně jen na kratšiacute čas zabOl však upoutaacutevajiacute svou mtensitou řadu pozorovatelů Šedaacute skvrna byla pozorovaacutena teacutež IlJ3J planetě Saturnu v roce 1932 Weberem Šedeacute skvrny nesOlu [pravideLně naacutezev po sveacutem olbjeviteli

Velkeacute šedeacute skvrnybyrly pOl2OflOrvaacutemy na planetě Jupiteru nwposled v letech 194142 a 1946 německyacutemi astronomy amaJteacutery a bYlI sledovaacuten jejich poihyb a změny (E M1idlow Zwolf JaJhre Jupiter Beob BerUn-Treptow 1952) Na lidoVeacute hvězdaacuterně v Prostějově byly nalezeny dvě obdoibneacute šedeacute slkvrny v OIposici 195354 (Ř H 1955č 1 obr 5 a 6 Uramia 1954 č 10 obr 69) V roce 1955 tyto skvrny již nebyly na1ezeny Doha traacuteI1Iacute šedyacutech skvrn 1941 1946 a 1953 nepřesa11Ovaila 7 měsiacuteců Přiacutehodova šedaacute skvrna z uacutenora t r je lolbdoibnyacutem Zjevem a sikyacutetaacute momost

dalšiacuteho studia těcihto IZaJjiacutemavyacutech uacutetvarů Jupiterova povrchu POlZoroVaacutemiacute letošniacute šedeacute skvmy bude jistě zajiacutermavyacutem a zaacuteJSlužnyacutem programem řady mušich 1riJdiorvyacutech hvězdaacuteren a amateacuterů Dušan Kalaacuteb

117

SLUNEČNIacute ČINNOST V ROCE 1955

V mce 1955 nastal rYchlyacute vzestup Slunečniacute čin1LoSti nejvěbšiacute aktivita charakteshyTisovanaacute relaiacutevniacutemičiacutesly IbyLa v rprvniacute polovině listcgttpadu kdy bylo pOlzorovaacuteno až v 9 slkupinaacutech 143 skVlrn POIUze 48 dniacute hlavně v ipnnniacute i]Jolovině roku nebyly na Slunci pozorovaacuteny slkvrny v 15 dnech přesaacutehllomiddot relativniacute čiacutesTo 100 ROlčniacute prťuměrneacute relativniacute čiacuteslo IfleduJkovameacute na Wolfovu Jectnotku by10 380 V tabulce uvaacutediacuteme denniacute definitivniacute čiacutesla v r Olce 1955 podle prof dr Maxe WaldmeieLra

Den II III IV V VI VII VIII IX x XI XII

1 22 1~) 23 23 26 3fJ 25 89 27 102 99 2 17 28 20 14 21 25 38 20 88 54 92 87 3 12 3 16 8 32 13 38 16 80 5B 77 75 4 20 34 15 21 45 22 43 O 85 64 52 86 5 32 32 36 44 25 48 26 78 62 50 100 6 40 28 8 30 28 32 60 46 70 60 36 100 7 54 i4 8 32 20 26 47 61 71 71 71 84 8 54 21 8 n 17 23 47 77 68 71 84 72 9 35 28 7 19 O 24 39 83 64 79 115 65

10 i3 2f7 O 10 O 21 41 87 52 56 131 74 11 ~o 27 O O 9 48 35 85 40 55 150 80 12 29 26 O O 7 47 3-5 77 0 61 152 79 13 28 27 O b O 4Q 35 77 40 41 140 71 14 27 10 O O O 56 37 60 33 22 13 0 62 15 ]7 8 O 7 7 53 29 44 46 7 122 75 16 16 116 O 9 16 62 22 28 25 O lOS 68 17 15 9 O 13 29 65 20 16 38 O 90 70 18 II Uacute O O 32 62 7 15 41 O 75 85 19 10 O O O 34 61 26 13 29 11 55 89 20 7 O O O 45 65 32 17 2(i 21 60 92 21 8 7 O 8 53 55 ll 22 7 23 60 105 22 8 9 O O 53 37 9 23 O 42 61 85 23 14 19 O O 50 15 O 2-] 7 57 63 64 24 22 26 O 8 48 O O 14 25 86 70 51 25 2] 28 O O 45 O 8 II 30 95 77 53 26 2) 28 O O 45 O O 26 11 107 81 61 27 25 28 7 10 45 O II 44 21 98 90 62 28 19 26 O 22 45 8 1) 56 24 108 97 6529 22 7 23 44 ll 16 57 21 119 95 72 30 22 15 29 36 23 20 52 i2 124 9l 81 31 22 10 24 26 62 123 70

Průměr 231 208 49 113 289 n7 267 407 427 585 892 769

Z LIDOVYCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽKŮ

KONFERENCE POZOROVATELŮ METEORŮ

Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Brně iacutepořaacutedaacute ve dnech 26 a 27 květina celostaacutetniacute koUlferenci poZofloVatelu meteortl Na programu budou referaacutety o metodaacutech poshyzOIflovaacuteniacute meteoru o Zipracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute o nejnověj šiacutech vyacutelsledciacutech vyacutezkumu meteoru přiacuteprava rprogramu na Mmiddotezinrurodniacute meteorickyacute rok a přiacuteprava eX[ledice pro pozoroVaacuteniacute perseid 1956 Konference se zuacutečastniacute ředitel hvězdaacuterny v Ondřeshyjlovědoc Dr Vil Guth kteryacute přednese takeacute ZJpraacutevu o sjezdu Mezinaacuterodniacute astronoshymickeacute UiIlie r 1955 v Irsku a o mezinaacuterodniacute spolupraacuteci na poli vyacutezkumu meteoru Zaacutejemci o uacutečast na teacuteto k anfereTIci nechť se OIbraacutetiacute přiacutemo na Oblastniacute lidovou hvězdaacuternu v Brně Kotlaacuteřskaacute 2 Z K

118

VYacuteSTAVA O A3TRONOMICKEacuteM MĚŘENIacute ČASU

Brněnskaacute oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna připravi-La v brně)lskeacute odbočce Naacuterodniacuteshyho technidkeacuteho musea vyacutestavu o astroshynomiokyacuteclh zaacutekhdech měřeniacute času kte shyraacute podaacutevaacute -přehled o vyacutevoji č3Slomiacuteryod nejsbaršiacutech dob až ~lo současnosti

Bohatyacute vyacuteběr historickyacutech i modershyniacuteoh časoměrnyacutech Přiacutestrojů doplněnyacute rozsaacutehlyacutem obra~ovyacutem materiaacutelem moshydely i instrukUvniacutemi naacutekresy ukruzuje naacutevštěvniacutekovi jak měřili čas rpomod gnomonů a rtlznyacutech slrullečniacutech a hvězdshynyacuteoh hodin ve starověku a středoVěku jak zvyacutešena Přes-HOIst lPo vynaacutelezu dJashylekohledu a po Zavedeniacute optickyacutech přiacuteshyStl~OjŮ zvlaacuteště Iprůchodniacutech strojů poshystupně zdolwnalovanyacutech middotk dnešniacutemu stavu Na vyacutestavě je instalovaacuteno něshykoHk vzaacutecnyacutech přiacutestrojů mezi nimi Nušl-Fdčův cirkumzenitaacutel kteryacute s neshyosobniacutem mikrometrem profesora Bushychara patřiacute knejdokonaJejšiacutem přiacutestroshyjům ltboho drulhu

VyacutestaV1a ukazuje jak zlepšeniacutem přiacuteshystrojů ~přesněniacutem pozorovaciacutech metod a zdokonaleniacutem hodin bylo umožněno olbjevit nepravidelnosti zemskeacute rotace Vyacutestavniacute exponaacutety jS10u doplněny poshymocnyacutemi přiacutestroji chronometry chroshynogrrufy ukaacutezkami redukciacute pozorovaacuteniacute a vyacutepočty takže dobře znaacutezorňujiacute Proshystředky astronomickeacute časoměrneacute praacutece

Nejstaršiacute zachovameacute cestovniacute slwneoniacute hodvny) nalezeneacute v Herkulwneu

O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU VE VIacuteTKOVĚ

Ve Viacutetkově byl zaacutesLuhou Josefa Kresty založen velmi ČIacutennyacute astr01nomickyacute kroužek Při Domě osvěty kteryacute propashyguje astronomii v celeacutem okreshyse Vedouciacute daacutevaacute již po pět let teacuteměř denně k disposioi svůj dalekohled o pruacuteměru zrcadla 125 mm Tiacutemto a (jřiacuteve pOUlŽiacuteshyvlanyacutem menšiacutem dalekohledem zapůjčenyacutem z Ostravy zhleacutedlo již oblohu mnoho tisiacutec zaacutejemshyců Vedoud -krOužlku poskytushyje teacutež Hteraturu a materiaacutel pro VyacutestaVlky přednaacutešiacute v miacutestshynim rozhlase pravidelně poshy

zoruje Slunce a soustavně se věnuje velmi pečlivě i meteorologickyacutem pozorovaacuteniacutem

119

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

Vyacuteška tělesa nad zemiacute (v metrech) je vyjaacutedřena vzorcem v = ct shy

21 g t2

) kde c je počaacutetečniacute rychlost v m l s t čas (ve vteřinaacutech) g tiacutehoveacute zrychshy

leniacute = 981 mjs 2 Udanyacute Vlzorec Vllastně vyjauruje kvadratickou rOVlnici o proshyměnneacute t

Y2gt 2 - ct + v = 012

Celou rovnici naacutesobiacuteme dvěma gt2

- 2ct + 2v = O

2c plusmn V4d - Bgv V4d-8gv = 2 Vc2-2gvt1z = 2g

2c plusmn 2Vd-2gVt1z =

Bg

A po mraacuteceniacute dvěma dostaacutevaacuteJme vyacuteSletdneacute doby

c + Vc2 - 2gv c - Vez - 2gvtl to = --------------=---shyg - g

ovšem za p C1dmiacutenky d ~ 2gv Když tobiž c~ gt 2gv) tak dostaacutevaacuteme dvě vyacutesledneacute doby (dvla kořeny reaacutelne rťuzmeacute) když c2 = 2gv) tak tl == tz a maacuteme poUZe jiedishynou vyacuteslednou dobu (jeden kořen reaacutelnyacute dvojnaacutesobnyacute) ale l1tkdy nesmiacute platit

2 c lt 2gv to bychom nedostatli Teuroaacuteilmeacute řešeniacute (dIVa lrořeny ikJoilnltplexně sdruženeacute) V našem oboru se smiddoteltkaacutevaacuteme někdy i s t zv jednoduchou trojčlenkou V takoshy

vyacutech uacutevahaacutech byacutevajiacute daacutena tři čiacutesla a našiacutem uacutekOllem je stanovit 0tVJlteacute Čiacuteswo Nejvyacutehodnějšiacute postUJp při trojčlence je založen na poměru a uacuteměře Bobě odposhyviacutedajiacuteciacute veHčiny zapIacutešeme do jedneacute řaacutedky (stejneacute veličiny pod selbe do jediacuteruoho sloupce) pak určiacuteme zdali jsou přiacutetffio nelbo nepŤIacuteffio uacuteměrneacute Pro veličiny přiacutemo uacuteměrneacute platiacute ]wlikraacutet zvětšiacuteme jednu veličinu bOllilkraacutet musiacutetffie zvětšit i odshyp crviacutedajiacuted veličinu a naolpalk koHkraacuteJt zmenšiacuteme prvniacute veličinu musiacuteme zmenšit i druhQJU Vyložme si tento počet na [přiacutekladě Za 2 hodiny se hordillky zpozdily o 13 vteřiny Za jakou dohu se pozdiacute o 1 2 vteřiny ZmiddotapiltŠme obvYklyacutem sůheshymaJtem

t 2 I x

Boněvadž se jednaacute o iprunoru uacuteměru lZalkresliacuteme šipky stejneacute (souhlasně rovnoshyběžneacute) a zapiacutešleme x 2 = 12 13 Poněvadž ZTI3lffieacute11ko děleniacute tu lastně ZlastJUJpuje zlomlkovou čaacuteru platiacute

1 2 (TEmto zlomek nruzyacutevaacuteme složenyacutem a jako vyacutesledek dostaacutevaacuteme 2 2 2 opět zLomek kde čitatelem je sOUJČin vněj1šiacutech členfi a jmenoshy

x=--1-T=3 a

3 3 b ad)vatelem S()t11ČIacuten vnitiniacutech členfi Obecně platiacute c = b-c

d A konečnyacute vyacutesledek naacutem řiacutekaacute že se hodiny zpo2xlJily o 3 vteřinyZa 2 hodiny

Jinyacute ltpřiacuteklad Venuše je vzdaacutelena od Slrurnce 1081 milionu kiLometru Vyjaacutedřeshyte tuto vzdaacutelenost v astnrnomickyacuteClh Jednotkaacutech Jednaacute se o pŤiacutemou uacuteměru čiacutem je většiacute ip-očet Jun tiacutem je i většiacute počet astrouomkkyacutedh jec1TLOtek

1495 nůlionu km t 1081 miltianukm I

x 1 = 1081 1495 x = 0723 astro jedno

Jinyacute druh uacuteměry je nejpřiacutemaacute uacuteměila O Uacute pllatiacute že Ikolikraacutet Se zvětšiacute jedna veličina tolikraacutet se Ztffienšiacute jiacute oopoviacutedajiacuteciacute druhaacute veličina Tuto uacuteměru si ukažme na již Zmiacuteněneacutem zaacutekonu WieuOVě Am T = komst KdYlž Je Am = 28 860 A tak

116

T = 1000 K Jakaacute je vlnovaacute deacuteJ1ka maxima pro ] = 4000 Symbolicky z3Jpiacutešeme tuto uacutelohu

1000 T 2880 Ar y1 4000 T

Poněvadž se jednaacute o nepřhnoU uacuteměru taJk nakreslliacuteme šiipky lopaoně Tovnobeacutežneacute 288601000

a pHlk platiacute 1000 4000 = x 28860 x = 4000 = 7215

Vyacutesledek naacutem řiacutekaacute Že vmovaacute deacutelka maxima Am pro 3Jboslurbniacute teqgtlotu 4000 K je 7215 A Anrukonec si uJkaacutežeme jak zapisovat velmi velkaacute čiacutesla) s nimiž v astronomii

neustaacutele phchaacuteziacuteme do stylicu Viacuteme Že 102 = 100 103 = 1000 104 = 10 000 106 = 1 000 000 a pod PIIoto miacutesto 57 800 000 Ipiacutešeme 578106

miacutesto 149 5D0 000 pišeme 1495106 aZ toho dfivOdu naacutes nepřekvapiacute ani uacutedaje 10 _29 neboť zase

111pIacuteŠeme obdobně jlaiko dřiacuteve 10 _1 = 10 10-2 = 100 10-3

= 1000 atd Tedy 10-29

zmwčiacute zlomek kteryacute maacute v čitateli jedrrlIacutečku a ve jmenovruteli čislo o 29 rnuaaacutech (Polkra60vaacuteniacute) Jitka Naacuteprstkovaacute

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII

NOVA METODA URČENIacute ZEMĚPISNYacuteCH SOUŘADNIC

Určeniacute zemějpisneacute šiacuteřiky a azimutu POzoTorvaacutenrm n8lzmaacutemeacute hvězdy řešil pravděshypodobně po prveacute Sanjib K GhoSh z Indie a doplnil jej A Gougenheim Metoda spočiacutevaacute v tom Že se v intervalu několika hodin měřiacute teodolitem třilkraacutet vyacuteška hvězdy jejiž soruřadnice nemusiacute byacutet znaacutemy la soUioasně se odečiacutetaacute VodoIlOlvnyacute kruh NeZnaacutemyacutemi veličinami jsou tedy nejen zeměpisrnaacute šiacuteřka stanice a azimut nuly vodorovneacuteho kirUlhu ale i deklLnace hvězdy Mezi měřenyacutemi a neznaacutemyacutemi hodrnotami existuje vztah octvozenyacute ze sfeacuteriokeacuteho troijuacutehelniacuteka Tři takoveacute rorvnke umožňujiacute rvyacutepo6et třiacute zmměnyacutech neznaacutemyacutech Ghosh lpodaacutevaacute řešeniacute analytickeacute pNpom1najiacuteciacute GaJUssovu metodu stejnyacutech vyacutešek z roiacuteku 1808 ZJaJtiacutem co Gougenshyheim se spiacuteše praktiaky zaměřuje na alpHkaci toIhorto způsohu pomociacute techniky znaacutemeacute z navigace VceLku tu maacuteme dalšiacute dŮkaz toho že možnosti iklasickeacute astronomie nejsou dosud vyčerpaacuteny OEK

K OBJEVU NOVEacute ŠEDEacute SKVRNY NA JUPITERU

Většiacute nebo menšiacute šedeacute skvrny různeacute inJtensity temnosti Ia zprruvidLa ovaacuteilneacutetho tVaJru patřiacute me~i tYlpickeacute uacutetvary p02orovameacute olboas na povrchu plamety Jcuipitera hlavně v jmiacute meacuteně v severniacute tropfckeacute IZloně a zřiacutedma teacutež v rovniacutekoveacute zOllě Objeshyvujiacute se obyčejně jen na kratšiacute čas zabOl však upoutaacutevajiacute svou mtensitou řadu pozorovatelů Šedaacute skvrna byla pozorovaacutena teacutež IlJ3J planetě Saturnu v roce 1932 Weberem Šedeacute skvrny nesOlu [pravideLně naacutezev po sveacutem olbjeviteli

Velkeacute šedeacute skvrnybyrly pOl2OflOrvaacutemy na planetě Jupiteru nwposled v letech 194142 a 1946 německyacutemi astronomy amaJteacutery a bYlI sledovaacuten jejich poihyb a změny (E M1idlow Zwolf JaJhre Jupiter Beob BerUn-Treptow 1952) Na lidoVeacute hvězdaacuterně v Prostějově byly nalezeny dvě obdoibneacute šedeacute slkvrny v OIposici 195354 (Ř H 1955č 1 obr 5 a 6 Uramia 1954 č 10 obr 69) V roce 1955 tyto skvrny již nebyly na1ezeny Doha traacuteI1Iacute šedyacutech skvrn 1941 1946 a 1953 nepřesa11Ovaila 7 měsiacuteců Přiacutehodova šedaacute skvrna z uacutenora t r je lolbdoibnyacutem Zjevem a sikyacutetaacute momost

dalšiacuteho studia těcihto IZaJjiacutemavyacutech uacutetvarů Jupiterova povrchu POlZoroVaacutemiacute letošniacute šedeacute skvmy bude jistě zajiacutermavyacutem a zaacuteJSlužnyacutem programem řady mušich 1riJdiorvyacutech hvězdaacuteren a amateacuterů Dušan Kalaacuteb

117

SLUNEČNIacute ČINNOST V ROCE 1955

V mce 1955 nastal rYchlyacute vzestup Slunečniacute čin1LoSti nejvěbšiacute aktivita charakteshyTisovanaacute relaiacutevniacutemičiacutesly IbyLa v rprvniacute polovině listcgttpadu kdy bylo pOlzorovaacuteno až v 9 slkupinaacutech 143 skVlrn POIUze 48 dniacute hlavně v ipnnniacute i]Jolovině roku nebyly na Slunci pozorovaacuteny slkvrny v 15 dnech přesaacutehllomiddot relativniacute čiacutesTo 100 ROlčniacute prťuměrneacute relativniacute čiacuteslo IfleduJkovameacute na Wolfovu Jectnotku by10 380 V tabulce uvaacutediacuteme denniacute definitivniacute čiacutesla v r Olce 1955 podle prof dr Maxe WaldmeieLra

Den II III IV V VI VII VIII IX x XI XII

1 22 1~) 23 23 26 3fJ 25 89 27 102 99 2 17 28 20 14 21 25 38 20 88 54 92 87 3 12 3 16 8 32 13 38 16 80 5B 77 75 4 20 34 15 21 45 22 43 O 85 64 52 86 5 32 32 36 44 25 48 26 78 62 50 100 6 40 28 8 30 28 32 60 46 70 60 36 100 7 54 i4 8 32 20 26 47 61 71 71 71 84 8 54 21 8 n 17 23 47 77 68 71 84 72 9 35 28 7 19 O 24 39 83 64 79 115 65

10 i3 2f7 O 10 O 21 41 87 52 56 131 74 11 ~o 27 O O 9 48 35 85 40 55 150 80 12 29 26 O O 7 47 3-5 77 0 61 152 79 13 28 27 O b O 4Q 35 77 40 41 140 71 14 27 10 O O O 56 37 60 33 22 13 0 62 15 ]7 8 O 7 7 53 29 44 46 7 122 75 16 16 116 O 9 16 62 22 28 25 O lOS 68 17 15 9 O 13 29 65 20 16 38 O 90 70 18 II Uacute O O 32 62 7 15 41 O 75 85 19 10 O O O 34 61 26 13 29 11 55 89 20 7 O O O 45 65 32 17 2(i 21 60 92 21 8 7 O 8 53 55 ll 22 7 23 60 105 22 8 9 O O 53 37 9 23 O 42 61 85 23 14 19 O O 50 15 O 2-] 7 57 63 64 24 22 26 O 8 48 O O 14 25 86 70 51 25 2] 28 O O 45 O 8 II 30 95 77 53 26 2) 28 O O 45 O O 26 11 107 81 61 27 25 28 7 10 45 O II 44 21 98 90 62 28 19 26 O 22 45 8 1) 56 24 108 97 6529 22 7 23 44 ll 16 57 21 119 95 72 30 22 15 29 36 23 20 52 i2 124 9l 81 31 22 10 24 26 62 123 70

Průměr 231 208 49 113 289 n7 267 407 427 585 892 769

Z LIDOVYCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽKŮ

KONFERENCE POZOROVATELŮ METEORŮ

Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Brně iacutepořaacutedaacute ve dnech 26 a 27 květina celostaacutetniacute koUlferenci poZofloVatelu meteortl Na programu budou referaacutety o metodaacutech poshyzOIflovaacuteniacute meteoru o Zipracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute o nejnověj šiacutech vyacutelsledciacutech vyacutezkumu meteoru přiacuteprava rprogramu na Mmiddotezinrurodniacute meteorickyacute rok a přiacuteprava eX[ledice pro pozoroVaacuteniacute perseid 1956 Konference se zuacutečastniacute ředitel hvězdaacuterny v Ondřeshyjlovědoc Dr Vil Guth kteryacute přednese takeacute ZJpraacutevu o sjezdu Mezinaacuterodniacute astronoshymickeacute UiIlie r 1955 v Irsku a o mezinaacuterodniacute spolupraacuteci na poli vyacutezkumu meteoru Zaacutejemci o uacutečast na teacuteto k anfereTIci nechť se OIbraacutetiacute přiacutemo na Oblastniacute lidovou hvězdaacuternu v Brně Kotlaacuteřskaacute 2 Z K

118

VYacuteSTAVA O A3TRONOMICKEacuteM MĚŘENIacute ČASU

Brněnskaacute oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna připravi-La v brně)lskeacute odbočce Naacuterodniacuteshyho technidkeacuteho musea vyacutestavu o astroshynomiokyacuteclh zaacutekhdech měřeniacute času kte shyraacute podaacutevaacute -přehled o vyacutevoji č3Slomiacuteryod nejsbaršiacutech dob až ~lo současnosti

Bohatyacute vyacuteběr historickyacutech i modershyniacuteoh časoměrnyacutech Přiacutestrojů doplněnyacute rozsaacutehlyacutem obra~ovyacutem materiaacutelem moshydely i instrukUvniacutemi naacutekresy ukruzuje naacutevštěvniacutekovi jak měřili čas rpomod gnomonů a rtlznyacutech slrullečniacutech a hvězdshynyacuteoh hodin ve starověku a středoVěku jak zvyacutešena Přes-HOIst lPo vynaacutelezu dJashylekohledu a po Zavedeniacute optickyacutech přiacuteshyStl~OjŮ zvlaacuteště Iprůchodniacutech strojů poshystupně zdolwnalovanyacutech middotk dnešniacutemu stavu Na vyacutestavě je instalovaacuteno něshykoHk vzaacutecnyacutech přiacutestrojů mezi nimi Nušl-Fdčův cirkumzenitaacutel kteryacute s neshyosobniacutem mikrometrem profesora Bushychara patřiacute knejdokonaJejšiacutem přiacutestroshyjům ltboho drulhu

VyacutestaV1a ukazuje jak zlepšeniacutem přiacuteshystrojů ~přesněniacutem pozorovaciacutech metod a zdokonaleniacutem hodin bylo umožněno olbjevit nepravidelnosti zemskeacute rotace Vyacutestavniacute exponaacutety jS10u doplněny poshymocnyacutemi přiacutestroji chronometry chroshynogrrufy ukaacutezkami redukciacute pozorovaacuteniacute a vyacutepočty takže dobře znaacutezorňujiacute Proshystředky astronomickeacute časoměrneacute praacutece

Nejstaršiacute zachovameacute cestovniacute slwneoniacute hodvny) nalezeneacute v Herkulwneu

O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU VE VIacuteTKOVĚ

Ve Viacutetkově byl zaacutesLuhou Josefa Kresty založen velmi ČIacutennyacute astr01nomickyacute kroužek Při Domě osvěty kteryacute propashyguje astronomii v celeacutem okreshyse Vedouciacute daacutevaacute již po pět let teacuteměř denně k disposioi svůj dalekohled o pruacuteměru zrcadla 125 mm Tiacutemto a (jřiacuteve pOUlŽiacuteshyvlanyacutem menšiacutem dalekohledem zapůjčenyacutem z Ostravy zhleacutedlo již oblohu mnoho tisiacutec zaacutejemshyců Vedoud -krOužlku poskytushyje teacutež Hteraturu a materiaacutel pro VyacutestaVlky přednaacutešiacute v miacutestshynim rozhlase pravidelně poshy

zoruje Slunce a soustavně se věnuje velmi pečlivě i meteorologickyacutem pozorovaacuteniacutem

119

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

T = 1000 K Jakaacute je vlnovaacute deacuteJ1ka maxima pro ] = 4000 Symbolicky z3Jpiacutešeme tuto uacutelohu

1000 T 2880 Ar y1 4000 T

Poněvadž se jednaacute o nepřhnoU uacuteměru taJk nakreslliacuteme šiipky lopaoně Tovnobeacutežneacute 288601000

a pHlk platiacute 1000 4000 = x 28860 x = 4000 = 7215

Vyacutesledek naacutem řiacutekaacute Že vmovaacute deacutelka maxima Am pro 3Jboslurbniacute teqgtlotu 4000 K je 7215 A Anrukonec si uJkaacutežeme jak zapisovat velmi velkaacute čiacutesla) s nimiž v astronomii

neustaacutele phchaacuteziacuteme do stylicu Viacuteme Že 102 = 100 103 = 1000 104 = 10 000 106 = 1 000 000 a pod PIIoto miacutesto 57 800 000 Ipiacutešeme 578106

miacutesto 149 5D0 000 pišeme 1495106 aZ toho dfivOdu naacutes nepřekvapiacute ani uacutedaje 10 _29 neboť zase

111pIacuteŠeme obdobně jlaiko dřiacuteve 10 _1 = 10 10-2 = 100 10-3

= 1000 atd Tedy 10-29

zmwčiacute zlomek kteryacute maacute v čitateli jedrrlIacutečku a ve jmenovruteli čislo o 29 rnuaaacutech (Polkra60vaacuteniacute) Jitka Naacuteprstkovaacute

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII

NOVA METODA URČENIacute ZEMĚPISNYacuteCH SOUŘADNIC

Určeniacute zemějpisneacute šiacuteřiky a azimutu POzoTorvaacutenrm n8lzmaacutemeacute hvězdy řešil pravděshypodobně po prveacute Sanjib K GhoSh z Indie a doplnil jej A Gougenheim Metoda spočiacutevaacute v tom Že se v intervalu několika hodin měřiacute teodolitem třilkraacutet vyacuteška hvězdy jejiž soruřadnice nemusiacute byacutet znaacutemy la soUioasně se odečiacutetaacute VodoIlOlvnyacute kruh NeZnaacutemyacutemi veličinami jsou tedy nejen zeměpisrnaacute šiacuteřka stanice a azimut nuly vodorovneacuteho kirUlhu ale i deklLnace hvězdy Mezi měřenyacutemi a neznaacutemyacutemi hodrnotami existuje vztah octvozenyacute ze sfeacuteriokeacuteho troijuacutehelniacuteka Tři takoveacute rorvnke umožňujiacute rvyacutepo6et třiacute zmměnyacutech neznaacutemyacutech Ghosh lpodaacutevaacute řešeniacute analytickeacute pNpom1najiacuteciacute GaJUssovu metodu stejnyacutech vyacutešek z roiacuteku 1808 ZJaJtiacutem co Gougenshyheim se spiacuteše praktiaky zaměřuje na alpHkaci toIhorto způsohu pomociacute techniky znaacutemeacute z navigace VceLku tu maacuteme dalšiacute dŮkaz toho že možnosti iklasickeacute astronomie nejsou dosud vyčerpaacuteny OEK

K OBJEVU NOVEacute ŠEDEacute SKVRNY NA JUPITERU

Většiacute nebo menšiacute šedeacute skvrny různeacute inJtensity temnosti Ia zprruvidLa ovaacuteilneacutetho tVaJru patřiacute me~i tYlpickeacute uacutetvary p02orovameacute olboas na povrchu plamety Jcuipitera hlavně v jmiacute meacuteně v severniacute tropfckeacute IZloně a zřiacutedma teacutež v rovniacutekoveacute zOllě Objeshyvujiacute se obyčejně jen na kratšiacute čas zabOl však upoutaacutevajiacute svou mtensitou řadu pozorovatelů Šedaacute skvrna byla pozorovaacutena teacutež IlJ3J planetě Saturnu v roce 1932 Weberem Šedeacute skvrny nesOlu [pravideLně naacutezev po sveacutem olbjeviteli

Velkeacute šedeacute skvrnybyrly pOl2OflOrvaacutemy na planetě Jupiteru nwposled v letech 194142 a 1946 německyacutemi astronomy amaJteacutery a bYlI sledovaacuten jejich poihyb a změny (E M1idlow Zwolf JaJhre Jupiter Beob BerUn-Treptow 1952) Na lidoVeacute hvězdaacuterně v Prostějově byly nalezeny dvě obdoibneacute šedeacute slkvrny v OIposici 195354 (Ř H 1955č 1 obr 5 a 6 Uramia 1954 č 10 obr 69) V roce 1955 tyto skvrny již nebyly na1ezeny Doha traacuteI1Iacute šedyacutech skvrn 1941 1946 a 1953 nepřesa11Ovaila 7 měsiacuteců Přiacutehodova šedaacute skvrna z uacutenora t r je lolbdoibnyacutem Zjevem a sikyacutetaacute momost

dalšiacuteho studia těcihto IZaJjiacutemavyacutech uacutetvarů Jupiterova povrchu POlZoroVaacutemiacute letošniacute šedeacute skvmy bude jistě zajiacutermavyacutem a zaacuteJSlužnyacutem programem řady mušich 1riJdiorvyacutech hvězdaacuteren a amateacuterů Dušan Kalaacuteb

117

SLUNEČNIacute ČINNOST V ROCE 1955

V mce 1955 nastal rYchlyacute vzestup Slunečniacute čin1LoSti nejvěbšiacute aktivita charakteshyTisovanaacute relaiacutevniacutemičiacutesly IbyLa v rprvniacute polovině listcgttpadu kdy bylo pOlzorovaacuteno až v 9 slkupinaacutech 143 skVlrn POIUze 48 dniacute hlavně v ipnnniacute i]Jolovině roku nebyly na Slunci pozorovaacuteny slkvrny v 15 dnech přesaacutehllomiddot relativniacute čiacutesTo 100 ROlčniacute prťuměrneacute relativniacute čiacuteslo IfleduJkovameacute na Wolfovu Jectnotku by10 380 V tabulce uvaacutediacuteme denniacute definitivniacute čiacutesla v r Olce 1955 podle prof dr Maxe WaldmeieLra

Den II III IV V VI VII VIII IX x XI XII

1 22 1~) 23 23 26 3fJ 25 89 27 102 99 2 17 28 20 14 21 25 38 20 88 54 92 87 3 12 3 16 8 32 13 38 16 80 5B 77 75 4 20 34 15 21 45 22 43 O 85 64 52 86 5 32 32 36 44 25 48 26 78 62 50 100 6 40 28 8 30 28 32 60 46 70 60 36 100 7 54 i4 8 32 20 26 47 61 71 71 71 84 8 54 21 8 n 17 23 47 77 68 71 84 72 9 35 28 7 19 O 24 39 83 64 79 115 65

10 i3 2f7 O 10 O 21 41 87 52 56 131 74 11 ~o 27 O O 9 48 35 85 40 55 150 80 12 29 26 O O 7 47 3-5 77 0 61 152 79 13 28 27 O b O 4Q 35 77 40 41 140 71 14 27 10 O O O 56 37 60 33 22 13 0 62 15 ]7 8 O 7 7 53 29 44 46 7 122 75 16 16 116 O 9 16 62 22 28 25 O lOS 68 17 15 9 O 13 29 65 20 16 38 O 90 70 18 II Uacute O O 32 62 7 15 41 O 75 85 19 10 O O O 34 61 26 13 29 11 55 89 20 7 O O O 45 65 32 17 2(i 21 60 92 21 8 7 O 8 53 55 ll 22 7 23 60 105 22 8 9 O O 53 37 9 23 O 42 61 85 23 14 19 O O 50 15 O 2-] 7 57 63 64 24 22 26 O 8 48 O O 14 25 86 70 51 25 2] 28 O O 45 O 8 II 30 95 77 53 26 2) 28 O O 45 O O 26 11 107 81 61 27 25 28 7 10 45 O II 44 21 98 90 62 28 19 26 O 22 45 8 1) 56 24 108 97 6529 22 7 23 44 ll 16 57 21 119 95 72 30 22 15 29 36 23 20 52 i2 124 9l 81 31 22 10 24 26 62 123 70

Průměr 231 208 49 113 289 n7 267 407 427 585 892 769

Z LIDOVYCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽKŮ

KONFERENCE POZOROVATELŮ METEORŮ

Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Brně iacutepořaacutedaacute ve dnech 26 a 27 květina celostaacutetniacute koUlferenci poZofloVatelu meteortl Na programu budou referaacutety o metodaacutech poshyzOIflovaacuteniacute meteoru o Zipracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute o nejnověj šiacutech vyacutelsledciacutech vyacutezkumu meteoru přiacuteprava rprogramu na Mmiddotezinrurodniacute meteorickyacute rok a přiacuteprava eX[ledice pro pozoroVaacuteniacute perseid 1956 Konference se zuacutečastniacute ředitel hvězdaacuterny v Ondřeshyjlovědoc Dr Vil Guth kteryacute přednese takeacute ZJpraacutevu o sjezdu Mezinaacuterodniacute astronoshymickeacute UiIlie r 1955 v Irsku a o mezinaacuterodniacute spolupraacuteci na poli vyacutezkumu meteoru Zaacutejemci o uacutečast na teacuteto k anfereTIci nechť se OIbraacutetiacute přiacutemo na Oblastniacute lidovou hvězdaacuternu v Brně Kotlaacuteřskaacute 2 Z K

118

VYacuteSTAVA O A3TRONOMICKEacuteM MĚŘENIacute ČASU

Brněnskaacute oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna připravi-La v brně)lskeacute odbočce Naacuterodniacuteshyho technidkeacuteho musea vyacutestavu o astroshynomiokyacuteclh zaacutekhdech měřeniacute času kte shyraacute podaacutevaacute -přehled o vyacutevoji č3Slomiacuteryod nejsbaršiacutech dob až ~lo současnosti

Bohatyacute vyacuteběr historickyacutech i modershyniacuteoh časoměrnyacutech Přiacutestrojů doplněnyacute rozsaacutehlyacutem obra~ovyacutem materiaacutelem moshydely i instrukUvniacutemi naacutekresy ukruzuje naacutevštěvniacutekovi jak měřili čas rpomod gnomonů a rtlznyacutech slrullečniacutech a hvězdshynyacuteoh hodin ve starověku a středoVěku jak zvyacutešena Přes-HOIst lPo vynaacutelezu dJashylekohledu a po Zavedeniacute optickyacutech přiacuteshyStl~OjŮ zvlaacuteště Iprůchodniacutech strojů poshystupně zdolwnalovanyacutech middotk dnešniacutemu stavu Na vyacutestavě je instalovaacuteno něshykoHk vzaacutecnyacutech přiacutestrojů mezi nimi Nušl-Fdčův cirkumzenitaacutel kteryacute s neshyosobniacutem mikrometrem profesora Bushychara patřiacute knejdokonaJejšiacutem přiacutestroshyjům ltboho drulhu

VyacutestaV1a ukazuje jak zlepšeniacutem přiacuteshystrojů ~přesněniacutem pozorovaciacutech metod a zdokonaleniacutem hodin bylo umožněno olbjevit nepravidelnosti zemskeacute rotace Vyacutestavniacute exponaacutety jS10u doplněny poshymocnyacutemi přiacutestroji chronometry chroshynogrrufy ukaacutezkami redukciacute pozorovaacuteniacute a vyacutepočty takže dobře znaacutezorňujiacute Proshystředky astronomickeacute časoměrneacute praacutece

Nejstaršiacute zachovameacute cestovniacute slwneoniacute hodvny) nalezeneacute v Herkulwneu

O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU VE VIacuteTKOVĚ

Ve Viacutetkově byl zaacutesLuhou Josefa Kresty založen velmi ČIacutennyacute astr01nomickyacute kroužek Při Domě osvěty kteryacute propashyguje astronomii v celeacutem okreshyse Vedouciacute daacutevaacute již po pět let teacuteměř denně k disposioi svůj dalekohled o pruacuteměru zrcadla 125 mm Tiacutemto a (jřiacuteve pOUlŽiacuteshyvlanyacutem menšiacutem dalekohledem zapůjčenyacutem z Ostravy zhleacutedlo již oblohu mnoho tisiacutec zaacutejemshyců Vedoud -krOužlku poskytushyje teacutež Hteraturu a materiaacutel pro VyacutestaVlky přednaacutešiacute v miacutestshynim rozhlase pravidelně poshy

zoruje Slunce a soustavně se věnuje velmi pečlivě i meteorologickyacutem pozorovaacuteniacutem

119

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

SLUNEČNIacute ČINNOST V ROCE 1955

V mce 1955 nastal rYchlyacute vzestup Slunečniacute čin1LoSti nejvěbšiacute aktivita charakteshyTisovanaacute relaiacutevniacutemičiacutesly IbyLa v rprvniacute polovině listcgttpadu kdy bylo pOlzorovaacuteno až v 9 slkupinaacutech 143 skVlrn POIUze 48 dniacute hlavně v ipnnniacute i]Jolovině roku nebyly na Slunci pozorovaacuteny slkvrny v 15 dnech přesaacutehllomiddot relativniacute čiacutesTo 100 ROlčniacute prťuměrneacute relativniacute čiacuteslo IfleduJkovameacute na Wolfovu Jectnotku by10 380 V tabulce uvaacutediacuteme denniacute definitivniacute čiacutesla v r Olce 1955 podle prof dr Maxe WaldmeieLra

Den II III IV V VI VII VIII IX x XI XII

1 22 1~) 23 23 26 3fJ 25 89 27 102 99 2 17 28 20 14 21 25 38 20 88 54 92 87 3 12 3 16 8 32 13 38 16 80 5B 77 75 4 20 34 15 21 45 22 43 O 85 64 52 86 5 32 32 36 44 25 48 26 78 62 50 100 6 40 28 8 30 28 32 60 46 70 60 36 100 7 54 i4 8 32 20 26 47 61 71 71 71 84 8 54 21 8 n 17 23 47 77 68 71 84 72 9 35 28 7 19 O 24 39 83 64 79 115 65

10 i3 2f7 O 10 O 21 41 87 52 56 131 74 11 ~o 27 O O 9 48 35 85 40 55 150 80 12 29 26 O O 7 47 3-5 77 0 61 152 79 13 28 27 O b O 4Q 35 77 40 41 140 71 14 27 10 O O O 56 37 60 33 22 13 0 62 15 ]7 8 O 7 7 53 29 44 46 7 122 75 16 16 116 O 9 16 62 22 28 25 O lOS 68 17 15 9 O 13 29 65 20 16 38 O 90 70 18 II Uacute O O 32 62 7 15 41 O 75 85 19 10 O O O 34 61 26 13 29 11 55 89 20 7 O O O 45 65 32 17 2(i 21 60 92 21 8 7 O 8 53 55 ll 22 7 23 60 105 22 8 9 O O 53 37 9 23 O 42 61 85 23 14 19 O O 50 15 O 2-] 7 57 63 64 24 22 26 O 8 48 O O 14 25 86 70 51 25 2] 28 O O 45 O 8 II 30 95 77 53 26 2) 28 O O 45 O O 26 11 107 81 61 27 25 28 7 10 45 O II 44 21 98 90 62 28 19 26 O 22 45 8 1) 56 24 108 97 6529 22 7 23 44 ll 16 57 21 119 95 72 30 22 15 29 36 23 20 52 i2 124 9l 81 31 22 10 24 26 62 123 70

Průměr 231 208 49 113 289 n7 267 407 427 585 892 769

Z LIDOVYCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽKŮ

KONFERENCE POZOROVATELŮ METEORŮ

Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Brně iacutepořaacutedaacute ve dnech 26 a 27 květina celostaacutetniacute koUlferenci poZofloVatelu meteortl Na programu budou referaacutety o metodaacutech poshyzOIflovaacuteniacute meteoru o Zipracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute o nejnověj šiacutech vyacutelsledciacutech vyacutezkumu meteoru přiacuteprava rprogramu na Mmiddotezinrurodniacute meteorickyacute rok a přiacuteprava eX[ledice pro pozoroVaacuteniacute perseid 1956 Konference se zuacutečastniacute ředitel hvězdaacuterny v Ondřeshyjlovědoc Dr Vil Guth kteryacute přednese takeacute ZJpraacutevu o sjezdu Mezinaacuterodniacute astronoshymickeacute UiIlie r 1955 v Irsku a o mezinaacuterodniacute spolupraacuteci na poli vyacutezkumu meteoru Zaacutejemci o uacutečast na teacuteto k anfereTIci nechť se OIbraacutetiacute přiacutemo na Oblastniacute lidovou hvězdaacuternu v Brně Kotlaacuteřskaacute 2 Z K

118

VYacuteSTAVA O A3TRONOMICKEacuteM MĚŘENIacute ČASU

Brněnskaacute oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna připravi-La v brně)lskeacute odbočce Naacuterodniacuteshyho technidkeacuteho musea vyacutestavu o astroshynomiokyacuteclh zaacutekhdech měřeniacute času kte shyraacute podaacutevaacute -přehled o vyacutevoji č3Slomiacuteryod nejsbaršiacutech dob až ~lo současnosti

Bohatyacute vyacuteběr historickyacutech i modershyniacuteoh časoměrnyacutech Přiacutestrojů doplněnyacute rozsaacutehlyacutem obra~ovyacutem materiaacutelem moshydely i instrukUvniacutemi naacutekresy ukruzuje naacutevštěvniacutekovi jak měřili čas rpomod gnomonů a rtlznyacutech slrullečniacutech a hvězdshynyacuteoh hodin ve starověku a středoVěku jak zvyacutešena Přes-HOIst lPo vynaacutelezu dJashylekohledu a po Zavedeniacute optickyacutech přiacuteshyStl~OjŮ zvlaacuteště Iprůchodniacutech strojů poshystupně zdolwnalovanyacutech middotk dnešniacutemu stavu Na vyacutestavě je instalovaacuteno něshykoHk vzaacutecnyacutech přiacutestrojů mezi nimi Nušl-Fdčův cirkumzenitaacutel kteryacute s neshyosobniacutem mikrometrem profesora Bushychara patřiacute knejdokonaJejšiacutem přiacutestroshyjům ltboho drulhu

VyacutestaV1a ukazuje jak zlepšeniacutem přiacuteshystrojů ~přesněniacutem pozorovaciacutech metod a zdokonaleniacutem hodin bylo umožněno olbjevit nepravidelnosti zemskeacute rotace Vyacutestavniacute exponaacutety jS10u doplněny poshymocnyacutemi přiacutestroji chronometry chroshynogrrufy ukaacutezkami redukciacute pozorovaacuteniacute a vyacutepočty takže dobře znaacutezorňujiacute Proshystředky astronomickeacute časoměrneacute praacutece

Nejstaršiacute zachovameacute cestovniacute slwneoniacute hodvny) nalezeneacute v Herkulwneu

O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU VE VIacuteTKOVĚ

Ve Viacutetkově byl zaacutesLuhou Josefa Kresty založen velmi ČIacutennyacute astr01nomickyacute kroužek Při Domě osvěty kteryacute propashyguje astronomii v celeacutem okreshyse Vedouciacute daacutevaacute již po pět let teacuteměř denně k disposioi svůj dalekohled o pruacuteměru zrcadla 125 mm Tiacutemto a (jřiacuteve pOUlŽiacuteshyvlanyacutem menšiacutem dalekohledem zapůjčenyacutem z Ostravy zhleacutedlo již oblohu mnoho tisiacutec zaacutejemshyců Vedoud -krOužlku poskytushyje teacutež Hteraturu a materiaacutel pro VyacutestaVlky přednaacutešiacute v miacutestshynim rozhlase pravidelně poshy

zoruje Slunce a soustavně se věnuje velmi pečlivě i meteorologickyacutem pozorovaacuteniacutem

119

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

VYacuteSTAVA O A3TRONOMICKEacuteM MĚŘENIacute ČASU

Brněnskaacute oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna připravi-La v brně)lskeacute odbočce Naacuterodniacuteshyho technidkeacuteho musea vyacutestavu o astroshynomiokyacuteclh zaacutekhdech měřeniacute času kte shyraacute podaacutevaacute -přehled o vyacutevoji č3Slomiacuteryod nejsbaršiacutech dob až ~lo současnosti

Bohatyacute vyacuteběr historickyacutech i modershyniacuteoh časoměrnyacutech Přiacutestrojů doplněnyacute rozsaacutehlyacutem obra~ovyacutem materiaacutelem moshydely i instrukUvniacutemi naacutekresy ukruzuje naacutevštěvniacutekovi jak měřili čas rpomod gnomonů a rtlznyacutech slrullečniacutech a hvězdshynyacuteoh hodin ve starověku a středoVěku jak zvyacutešena Přes-HOIst lPo vynaacutelezu dJashylekohledu a po Zavedeniacute optickyacutech přiacuteshyStl~OjŮ zvlaacuteště Iprůchodniacutech strojů poshystupně zdolwnalovanyacutech middotk dnešniacutemu stavu Na vyacutestavě je instalovaacuteno něshykoHk vzaacutecnyacutech přiacutestrojů mezi nimi Nušl-Fdčův cirkumzenitaacutel kteryacute s neshyosobniacutem mikrometrem profesora Bushychara patřiacute knejdokonaJejšiacutem přiacutestroshyjům ltboho drulhu

VyacutestaV1a ukazuje jak zlepšeniacutem přiacuteshystrojů ~přesněniacutem pozorovaciacutech metod a zdokonaleniacutem hodin bylo umožněno olbjevit nepravidelnosti zemskeacute rotace Vyacutestavniacute exponaacutety jS10u doplněny poshymocnyacutemi přiacutestroji chronometry chroshynogrrufy ukaacutezkami redukciacute pozorovaacuteniacute a vyacutepočty takže dobře znaacutezorňujiacute Proshystředky astronomickeacute časoměrneacute praacutece

Nejstaršiacute zachovameacute cestovniacute slwneoniacute hodvny) nalezeneacute v Herkulwneu

O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU VE VIacuteTKOVĚ

Ve Viacutetkově byl zaacutesLuhou Josefa Kresty založen velmi ČIacutennyacute astr01nomickyacute kroužek Při Domě osvěty kteryacute propashyguje astronomii v celeacutem okreshyse Vedouciacute daacutevaacute již po pět let teacuteměř denně k disposioi svůj dalekohled o pruacuteměru zrcadla 125 mm Tiacutemto a (jřiacuteve pOUlŽiacuteshyvlanyacutem menšiacutem dalekohledem zapůjčenyacutem z Ostravy zhleacutedlo již oblohu mnoho tisiacutec zaacutejemshyců Vedoud -krOužlku poskytushyje teacutež Hteraturu a materiaacutel pro VyacutestaVlky přednaacutešiacute v miacutestshynim rozhlase pravidelně poshy

zoruje Slunce a soustavně se věnuje velmi pečlivě i meteorologickyacutem pozorovaacuteniacutem

119

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

SATUR~OVY MĚSIacuteCE

Vedlejšiacute olbraacuteJzek znaacutezorshyňuje zdaacutenliveacute draacutehy měsiacuteců

Mtmas (M) EncelaJduls (E)~D Tethys (T) Dione (D) Rhea (R) Titan a HYlperion v doshy

bě kolem OlPoske Satmna Tiran 20 května Některeacute Z měshy

Hyperlon siacuteců jsolU dosti jasneacute takže jsou vtditelneacute i v menšiacutech dalekohledech

UacuteKAZY NA OBLOZE V ČERVNU 1956

~~ a llliJUc PLANETY Merkur je

v červnu na ramniacute olblOzelUl iLuuli rtlJ-Irxu

1S - V největšiacute zaacutepadniacute elongaci

Ir eacuteuu-nL 12 Uacute)tJ)ťllU 1956

bude 20 VI avšak tato elonshy gruce neniacute praacutevě přiacuteznivaacute pro315 SEl

jeho vyhledaacuteni Merkur je jen niacutei2ko nad orbz[ollem Venuše se rydule bliacutežiacute k Slunci la v druheacute IPolovině měsiacutece zapadaacute j[iž

o dfiacuteve než Slunce V p1rveacute poloshys - J~ 2gt o~ - vině měsiacutece bude tedy ještě

0- 9- ~O_~ yacute~ -~~~- ~~ večerniciacute Mars vychaacuteziacute [kolem -~s~ _ -- _ pů1noci Jupiter vrcholiacute v odshy

vIacute~-il_~11~ 1 10 1t1 k~i~iacute~~I~~~ii~n~c~u~n~~~a~IDtiil-IacuteIIacutetlIIsrIl2115~-_~2 5~iiS_ 101bullbullI~ sl bull 1II 00 obloze teacuteměř po celou noc

Uraf1 zapadaacute před půlnociacute Neptum je rovněž na večerniacute o-bloze a z8Jpadaacute až po půlnoci

Kralendaacuteř vyacute)rlia6nyacutech uacutelvazu na obloze

1 1h Mars v Ikolljukci Sr Měsiacutecem (Mars 85deg jiŽIlě)

20h Měsiacutec v posledniacute čtvrtti

7 19h Merkur v kornjunkci s Měsiacutecem (Merkur 480 jiŽIlě) 8 uacuterp1neacute lZatměniacute SlllIlce - u naacutes nev~ditermeacute

maxtmum meteorrickeacuteh0 roje Bootid (nepravid) 22h Měsiacutec v noVQl

9 maximum meteoriclkeacuteho roje Librid (nepravid) 10 4h Měsiacutec v přiacutezemiacute

6h VenUlše v konj-llIlkci s Měsiacutecem (Venuše 32deg severně) 11 20h Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 49deg severně) 13 16h Jupiter V kanjiumkci s Měsiacutecem (Jupiter 66deg severně) 14 maximurrn meteorickeacuteho roje v souhvězdiacutech Scoacuterpius ~ Sagiterius 15 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 18 5h Neptun v konjWlkci s Měsiacutecem (Neptun 54deg severně) 20 9h Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci (228deg) 21 llh zsčaacutetek leacuteta - letniacute slunovlIat 23 7h Měsiacutec v Uacutejplňku 25 9h Měsiacutec v odzemiacute 27 maximum meteoriokeacuteho roje YJ Ursid (nepxcwid) 29 15h M8JTS v Ikonjunkci s Měsiacutecem (MarS98deg jižně)

30 Oh37m zaacutekIryt hvězdy ( Psc (49 m) Měsiacutecem - vyacutestup B M

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinoshyva 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodnf podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 -- Rcyzšiřuje PoštoIVni novinovaacute služba Amiddot04355

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i

Ekvatoreaacutel s n emeckou paralaktickou montaacutežou a hodmiddotinovyacutem pohonom na zaacuteshyvažie v Ludovej hvezdaacuterni v Prešov e Refraktor maacute priemer objektiacutev u 135 mm) f == 200 cm) r eflektor syst Oassegravn maacute priemer 250 cm) f = 200 C1n Objektiacutev zrkad~o v ybruacutesil vng Gajdušek V druho1n štvrťroku 1956 bude 1niesto r eflektorn

namontovamaacute Schmidtov a komora 0 30 Cm od vng Gajduška i