Šéfredaktoři: Pavel Matějíček 3.EK

Štěpán Čermák 3.EK

Redaktoři: Kateřina Poláková 2.EK

Vendula Štávová 2.EK

Veronika Kopecká 3. LA

a další pomocníci: Taťána Velíšková, Martin Badošek, Dagmar Straková

...a připojujeme poděkování Petru Kolomějevovi, který vždy poradí a dá textu konečnou krásnou

úpravu.

TRADIČNÍ VÁNOČNÍ SPECIÁL

Za možnost vydání našeho dalšího čísla časopisu ELF děkujeme

Ing. Miroslavu Klofáčovi, zřizovateli školy, který celou akci podporuje.

1. Výběr ze školních aktivit 2012 1

Ekologická olympiáda 1

Photographia Natura 2012 2

Studentlab Ústí nad Labem 4

Školní fotografická soutěž 5

2. Halloween 7

3. Co bylo, je a bude v kinech 10

4. Rozhovor s Táňou Velíškovou 12

5. Rozhovor s prváky 13

6. Příběh 14

7. Adopce na dálku 15

8. Vtipy 16

9. 3 Nejošklivější zvířata světa 17

10. Příběhy domácích mazlíčků 19

17. Vánoční křížovka 21

18. Poděkování 22

1

1. Výběr ze školních aktivit 2012

Ekologická olympiáda – téma: Půda

17.10 – 19. 10. 2012 Za naši školu soutěžila dvě družstva pod vedením Mgr. Věry Vrzákové, která získala 8. a 9. místo FARMEKO A: Jan Oulehla, Josef Havel, Michaela Marková FARMEKO B: Pavel Matějíček, Štěpán Čermák, Patricie Černá

2

Fotografické soutěž - Devátý ročník fotografické soutěže - PHOTOGRAPHIA

NATURA 2012 na téma: "Houby, hubky, houbičky", MuzeumVysočina

Dne 30. 11. 2012 se v prostorách Muzea Vysočiny konala vernisáž fotografické výstavy na téma

Houby – hubky – houbičky. Této soutěže se zúčastnilo 18 autorů naší školy s více než 70 fotkami,

z nichž je několik i vystaveno. Bohužel žádná z našich fotek nezískala ocenění, ale nebojím se

prohlásit, že už vystavení fotky je úspěchem, vezmu-li v potaz, z jaké záplavy fotek musela porota

vybírat. Tímto článkem bych Vás také ráda vybídla k návštěvě muzea a prohlídce výstavy.

(Kateřina Poláková)

Zde menší ochutnávka fotografií:

Martin Brtnický, O samotě

3

Mirka Jonáková, Kulička

Mirka Jonáková, Slunečný den

4

Studentlab - Ústí nad Labem

Naše výprava do Ústí nad Labem začala odjezdem z autobusového nádraží v Jihlavě směrem do Prahy

ve velmi komfortním autobusu Student Agency, který nás během cesty svým personálem a

nadstandartními službami nenechal ani usnout. Cesta trvala asi hodinu a než jsme se nadáli, spatřili

jsme naši matičku Prahu. V Praze jsme vystoupili a došli na hlavní nádraží Praha Florenc, kde jsme

museli asi půl hodiny počkat na další spoj Praha-Ústi nad Labem.

Během našeho pobytu v Praze jsme se občerstvili v místním fastfoodu a čekali na autobus. Po delším

čekání jsme konečně spatřili autobus na zastávce a pomalu se scházeli k nástupu. Předpokládaná

doba příjezdu do Ústí byla kolem hodiny.

Když už jsme se přibližovali k Ústí nad Labem, tak jsme spatřili krásu severních pokrytou aerosolem

vznášejícím se nad vodní hladinou řeky Labe, kterou by každý ekolog určitě ocenil. Opravdu bylo na

co koukat! Po krásné scenérii okolního biotopu jsme viděli přístaviště, kde už venkovní teplota sahala

pod -5°C. Projeli jsme kolem a vystoupili na místní zastávce, kde na nás čekala paní průvodkyně, která

nás měla provést městem a ukázat nám naše

místa noclehů. Především nás ale zavedla na

místo, kde se konala konference STUDENTLAB,

kde jsme měli asi 10minutový časový skluz.

Přednášky se týkaly především:

hematologie, mikrobiologie, chromatografie,

imunohistochemie a infekčních nemocí, kde

mě nejvíce zaujala přednáška o výskytu

patogenních bakterií v kožních lézích psů.

Letošní přednášky a score jednotlivých

soutěžících byla velmi vyrovnaná, ale první

místo získal Róbert Melicherčík ze SZŠ Banská

Bystrica.

Po namáhavé a vyčerpávající přednášce se nás

opět ujala naše paní průvodkyně a každého

dovedla do své „ubytovny“. Večer nás všechny

čekalo náramné překvapení - divadelní opera,

která i sebemenšího odpůrce divadla dokázala

ohromit svou překrásnou taneční choreografií.

Po představení jsme si dali sraz na následující den odjezdu do Jihlavy a každý šli svou cestou na svoji

ubytovnu. Ráno dalšího dne jsme se sešli v místní kavárně, kde jsme posnídali. Pak už nás jen čekala

cesta rychlíkem zpět do Prahy, kde jsme měli přesednout do autobusu Student Agency směr Jihlava.

Cesta nás všechny velmi znavila, ale věřím, že nikdo nelitoval!

(Martin Badošek)

5

Laická soutěž o nejkrásnější fotografii 2012 aneb „Odkryj kámen, najdeš

poklad“

1. místo - Michaela Jakoubková – Živý neživý 3. LA

2. místo – Martin Brtnický – Kruhy v písku 3. LA

6

3. místo – Patricie Černá – Zřícenina 3. EK

4.místo - Šárka Hájková – Andula – 2. LA

5.místo – Michaela Cachová – Zimní krása 2. LA

6.místo – Mirka Jonáková – Podzim 4. EK

7.místo – Kristýna Havelková – Kouzlo Ženevského jezera 2. LA

8.místo - Tereza Křesťanová – V koruně 3. LA

Téma příštího roku 2013 – Město, městečko, kdo Tě obývá?

7

2.

Typický americký svátek, který se slaví 31. října. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od

domu k domu a koledují sladkosti, různé cukrovinky a další sladké věcičky, které rády kazí zuby.

Věc, která neodmyslitelně patří k Halloweenu, je vydlabaná dýně s obličejem, do které se vloží

zapálená svíčka. K dýním se vztahuje i strašidelná legenda O hrozném Jackovi, který byl tak ukrutný,

že při své cestě na odpočinek ho nechtělo ani samotné peklo. Od

té doby musel chodit Jack o Halloweenu po zemi a svítit si svou

vydlabanou dýní a hledat někoho, kdo by ho následoval. Díky

tomuto pověstnému příběhu se vydlabaným dýním říká Jackovy

lucerny - "Jack o Lantern". Nápady, jaký obličej vydlabat v dýni, se

předávají a vymýšlí se i nové. Další tradičními znaky

halloweenského svátku jsou různé čarodějky, duchové, černé

kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami

jsou černá a oranžová.

Ale kde se vzal tento svátek?

Podle některých zdrojů vychází z keltského svátku Samhain, který se slavil v noci z 31. října na 1.

listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji

řečeno první tři týdny tohoto měsíce.

Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními obdobími (létem a zimou),

pro Kelty to byl začátek nového roku, a byl vnímán také jako doba,

kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se

duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou

navštívit podsvětí.

Jiné zdroje uvádějí, že za zrodem Halloweenu jsou oslavy

křesťanského svátku Všech svatých. Svátek je slaven

napříč křesťanstvím, přičemž církve vzešlé ze západního

křesťanství jej slaví 1. listopadu, zatímco východní křesťané první

neděli po Letnicích (svátek slavený 3 měsíce po Velikonocích).

Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují 2.

listopadu na tento svátek Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé, lidově tzv. Dušičkami. V tyto dva

dny je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob a zapálit na něm svíčku.

Usadí se Halloween i u nás?

8

Své příznivce už určitě v Česku má. Dokonce i naše škola má, na okenních parapetech u vchodu do

školy pár vydlabaných dýniček a vypadá to velice pěkně v tom podzimním pošmurném počasí. Takže

si myslím, že slavení magií opředeného Halloweenu je skvělá věc, jak se odpoutat od toho

„neustálého učení“.

(Pavel Matějíček, Štěpán Čermák)

9

3.

LISTOPAD

1. 11. 2012

Sinister Ellison, autor detektivních románů, objeví na půdě svého domu staré filmové

pásy, související se záhadnými vraždami, jež se tu kdysi staly. Pátráním po

vrahovi však zkříží cestu celé své rodiny s neznámou nadpřirozenou bytostí a

uvrhne ji tak do obrovského nebezpečí.

15. 11. 2012

Twilight sága: Rozbřesk - 2. část Bella Cullenová porodila krásnou a zdravou holčičku. Její obavy z prvního

novorozeneckého roku zůstaly k údivu všech Cullenových nenaplněny. Bella si

na upírský život totiž zvyká s neuvěřitelnou lehkostí. Zdá se, že šťastnější už být

nemůže. Má vše, po čem kdy toužila. Ironií osudu se ale právě v této dokonalé

chvíli zdá, že vše přijde vniveč. Na scéně se znovu objevují Volturiovi, kteří

nemají v úmyslu nic menšího, než zničit rodinu Cullenových. Povede se jim to?

Kolik útrap si ještě budou muset Cullenovi vytrpět, než si budou moct říct:

"Šťastně až na věky"? A dojde k tomu vůbec?

PROSINEC

6. 12. 2012

Anna Karenina Adaptace slavného románu L. N. Tolstého. Hlavní hrdinkou je mladá, krásná a

inteligentní žena. Její muž má dobré postavení a ona nemá důvod si stěžovat. Je

však nespokojená, seznamuje se s mladým důstojníkem Vronským. Následně od

muže za Vronským odchází, její muž jí ale odmítá vydat syna. Anna ztrátou syna

trpí, navíc ji postupně odsoudí celá společnost a Vronský ji přestává milovat.

10

20. 12. 2012

Ladíme! Beca je ta dívka, která raději poslouchá hudbu ze svých sluchátek, než vás. Když přijde na novou

vysokou školu, zjistí, že je plná zlých holek, hodných holek a divných holek, které

ale mají jednu věc společnou – zajímají se jen o to, jak dobře zní, když společně

zpívají. Beca vyvede tuhle akustickou skupinu z jejich světa zaběhnutých režimů

a dokonalých harmonií, do naprosto nového hudebního guláše. Všechny

společně bojují o to, aby vyšplhaly až na vrchol v bezohledném prostředí vysoké

školy.

LEDEN

3. 1. 2013

Jack Reacher: Poslední výstřel Bývalý snajpr James Barr a bývalý vyšetřovatel Jack Reacher se kdysi potkali v

armádě. Barr tehdy zastřelil čtyři lidi, ale nakonec nebyl obviněn pro

nedostatek důkazů. Reacher mu přísahal, že ho dostane, pokud se o to pokusí

znovu. Když je Barr obviněn ze střelby do davu, při které padlo šest výstřelů a

zemřelo pět lidí, požaduje, aby k jeho případu byl přidělen Jack Reacher. Ten

zpočátku věří, že je Barr vinen. Jenže krédo vojenských snajprů zní "Jeden

výstřel, jeden mrtvý".

ÚNOR

14. 2. 2013

Babovřesky V lehkém nadhledu a komediální nadsázce budeme sledovat vršící se řadu až

neuvěřitelných souher náhod a nedorozumění, které zamotají hlavu hlavním

aktérům příběhu v obci Babovřesky. Podtitulek ´z dopisu venkovské drbny´

napovídá, že na scénu vstupují místní zbožné ženy v čele s Horáčkovou,

„univerzální" drbnou, která pracuje na Obecním úřadě a sedá v kostele v první

lavici. O všem ví, od všeho má klíče, všude byla dvakrát a osobuje si právo do

všeho zasahovat a mluvit. A právě do této vísky koncem jara přijíždí nový farář.

Zbožné ženy čekají váženého starého důstojného pána, ale z auta vyskočí

mladý, sportovní, asi třicetiletý kluk a tím to vlastně všechno začíná.

(Pavel Matějíček, Štěpán Čermák)

11

4.

Jakému sportu se věnuješ?

Věnuji se házené a hraji1.ligu starších dorostenek v Havlíčkově Brodě.

Proč tě baví zrovna házená?

Házená mě baví, protože hraji se skvělým týmem a je to pro mě úžasné odreagování.

Jak dlouho se tomuto sportu věnuješ?

Házené se věnuji už 7 let.

Jak často trénuješ?

Trénuji 3x týdně a každý víkend hraji minimálně jeden zápas.

Za jaký klub hraješ?

Hraji za TJ Jiskra Havlíčkův Brod.

Kam se chystáš na další závody?

Na další závody se chystám tuto neděli 25. 11. 2012 do Pardubic a budu hrát za mladší

dorostenky.

Jaké jsou tvé dosavadní největší úspěchy?

Každý rok se účastníme Holiday Cupu a naše umístění je 1. - 3. místo, také jezdíme každý rok

do Prahy na Prague Cup, kde jsme vždycky vyhrály 3. místo.

Můj největší úspěch - před rokem jsme v Olomouci na Olympiádě mladších dorostenek

získaly titul vícemistryně.

12

5.

Proč sis vybrala tuto školu?

Ingrid Vlčková: „Těším se na histologii a hlavně na pitvu.“

Který předmět tě nejvíce baví?

Lenka Myslivcová: „biologie a somatologie“

Na co se těšíš?

Daniela Schránilová: „Na práci v laboratoři.“

Anna Talpová: „na praxe“

Která učebna se ti nejvíce líbí?

Lukáš Kavalec: „malá laboratoř s kahany“

Tvůj oblíbený učitel/učitelka?

Aneta Kruhutková: „ paní učitelka Némethová, je hodná, obětavá a rádi s ní zpíváme “

(Veronika Kopecká)

13

6.

Budu Vám vyprávět smutný příběh chlapce, který se zamiloval do jedné dívky. Začali spolu chodit.

Chodili spolu ven, bral jí do kina, kupoval jí květiny. Prostě co Vám budu povídat, opravdu jí miloval,

byla pro něj hrozně důležitá.

Jednoho krásného zimního večera, den před Vánocemi, se oba procházeli mezi osvětlenými domky.

Široko daleko nebyla žádná lampa a jediné, co jim svítilo na cestu, byla barevná světýlka v oknech.

"To je nádhera" řekla dívka a popadla chlapce za ruku. Chlapec se pousmál a odpověděl "Ano, to je."

Asi dvě hodiny se takhle procházeli a povídali si. Bylo 20 hodin večer a dívka už musela domů.

Chlapec jí šel doprovodit. Když došli k domku, kde bydlela, vytáhla z kapsy dárek. "To je pro Tebe"

řekla. Chlapec si vzal od ní dárek a začal ho rozbalovat. Z balíku vykoukl roztomilý, malý, bílý méďa,

který ve svých packách držel velké červené srdíčko. "Moc Ti děkuju" řekl a políbil jí. "A aby sis

nemyslela, že jsem na Tebe zapomněl, tak tady taky něco mám." Podal dívce dárek. Dívka se usmála a

rychle začala trhat balicí papír. V balíčku objevila malou krabičku. Otevřela jí a uviděla nádherné

stříbrné náušnice. "Ty jsou úžasný" vykřikla. "Děkuju" a objala ho. "Miluju Tě" řekla. "Já Tebe taky"

odvětil chlapec. Potom si dali pusu. Ani jeden znich netušil, že bude poslední. Chlapec přešel přes

silnici a ještě jí zamával. Dívka se usmála a zamávala mu také, ještě několik minut tam stála a dívala

se za ním. Chlapec najednou uslyšel skřípání brzd, velký náraz, zvuk rozbitého skla a nepřetržitý zvuk

klaksonu. Otočil se a běžel na místo, kde se zastavila černá dodávka. Dodávka stála na chodníku

přesně na místě, kde před chvílí stála jeho milá. Urychleně vzal mobil a zavolal záchranku. Bylo už

pozdě, dívka nevnímala co se kolem ní děje, nevnímala vůbec nic, žádný křik, všechno pro ni utichlo.

Po několika dnech měla pohřeb na nedalekém hřbitově. Chlapec tam chodil každý den. Každý den jí

na hrobě zapálil svíčku a nosil jí tam květiny.

Po dvou letech na ní musel stále myslet. Na její krásné modré oči, na její úsměv, na její krásné černé

vlasy. Vzpomínal na to, co spolu zažili a na ten poslední den, kdy jí naposledy spatřil. Vzpomínal na to,

jak se společně smáli. Najednou se jeho oči zalily slzami. "Proč, proč si musela umřít?" Klek si k jejímu

hrobu a slzy se mu skutálely po tváři. "Chci Tě zase vidět, chci se podívat do tvých nádherných očí,

chci Tě aspoň ještě jednou políbit. Chci Ti ještě toho tolik říct, chci Ti říci, jak jsi pro mě důležitá, jak jsi

nádherná a jak Tě strašně moc miluju. I když už nejsi na tomhle světě, moje láska k tobě se

nevytratila a nikdy se nevytratí!" Chlapec odešel z hřbitova.

Když došel k domu, kde bydlel, odemknul, nikdo nebyl doma. Vešel dovnitř a zamířil do svého pokoje.

Popadl tužku, papír a začal psát. Nezlobte se, ale nemůžu bez ní už dál žít ……………………………………..

(Pavel Matějíček)

14

Jsou to už 2 roky, co jsme se na naší škole FARMEKO adoptovali holčičku Bency Narayan z Indie. Každý rok mezi sebou vybíráme 50,-Kč, abychom tak podpořili její sny do budoucna. Většina Indů žije velmi prostě, na hranici bídy. Bydlí v rákosových příbytcích s udupanou hlínou, uvnitř chudě zařízené místnosti, která je rozdělena přepážkou na tři části (v jedné z nich mají i dobytek), přesto jsou to velmi milí lidé, radující se ze života. Všichni si považují pomoci, která k nim od nás přichází. Celá rodina si uvědomuje, že dosažení lepšího vzdělání jednoho z členů rodiny, a tím i zapojení do pracovního procesu, znamená zajištění celé rodiny. Obdržená finanční částka je použita na školní pomůcky, školné, školní brašnu a uniformu, cestovní výdaje, na stravu, základní zdravotní péči, tábor, případně pomoc rodině.

Děkujeme, že přispíváte!

Bency nám poslala již 2 dopisy a my jí poslali zatím pouze jeden. Bylo nám v dopise zasláno její

vysvědčení a její fotka.

ADOPCE NA DÁLKU

Jméno: Bency D. Narayan

Pohlaví: děvčátko

Velikost rodiny: 5 členů

Rodiče: Otec pracuje jako natěrač. Matka je v domácnosti.

15

Utíká zajíc a druhý se ho ptá proč. "Ministerstvo nařídilo uříznout všem

zajícům třetí ucho!" - "Ale vždyť my máme jen dvě uši?" - "To vím, ale oni

jako obvykle napřed řežou a pak teprve počítají!"

Kdo je to účetní? Osoba, která vyřeší

váš problém, o kterém nevíte,

způsobem, který nechápete.

8.

„Jsem dvojitý král!“ chlubí se blázen doktorovi. „Jakto, dvojitý?“

„Mám totiž na hlavně dvoukačku – a králové nosí

jen korunu.“

Na telegrafním drátě visí několik

netopýrů hlavou dolů, a tu z ničeho

nic se jeden prudce otočí a

zůstane hlavou nahoru.

"Hele, co je s ním?" ptá se jeden.

"Nevím, asi omdlel."

Profesor zkouší ze zoologie: "Co

je to za ptáka?" a ukáže ze

zakrytého tvora jen nohy.

"Nevím.", odpovídá student

"Tak je to za pět, jak se

jmenujete?" konstatuje profesor.

Student si vyhrne nohavice:

"Můžete také hádat!"

Jede automobilista, když tu

ho předběhne kuře.

Automobilista přidá, ale

nedokáže jej dohonit, pouze

vidí, jak zaběhlo do statku.

Dojede tam a ptá se statkáře,

zda je to pravda, že má tak

rychlé kuře. "Ano, mám, je

speciálně vyšlechtěné, aby

mělo velká stehýnka" - "A

neprojevuje se to na chuti?" -

"Nevím, ještě jsme žádné

nechytili!"

16

9.

1. místo: Mořské prasátko

Něžný název a odporný zjev – tak se

dá nejlépe popsat teprve nedávno

objevený druh sumýše (neboli

mořské okurky). Tento nechutný

tvor sice žije v moři, ale ani nemá

žábry; dýchá jakýmisi vodními

plícemi. Stejně jako ostatní

příslušníci jeho třídy má navíc velice

hnusný způsob obrany: je-li

ohrožen, vyvrhne na útočníka část

svých vnitřních orgánů, které ho

oblepí a často i zabijí. Sumýši pak

brzo dorostou nové.

2. místo: Paropucha krtkovitá

Co je tohle zač? Australská ropucha připomínající želvu bez krunýře vlastní vše, co má odporné zvíře

mít. Pyšní se slizkou kůží,

odporným šklebem,

krátkými končetinami a

mimořádně tlustým tělem.

Ani její návyky nejsou

ničím, co by nám mohlo

připadat přitažlivé. Žije

pod zemí, je poloslepá a

živí se výhradně termity.

17

3. místo: Blobfish

Slizká ryba s lidským obličejem se správně jmenuje Psychrolutes marcidus, ale nikdo jí neřekne jinak

než Blobfish – sliznatá ryba. Žije v hlubokých vodách u pobřeží Austrálie a skládá se převážně

rosolovité hmoty. To jí umožňuje přežít i v těch největších hloubkách. Protože nemá téměř žádné

svaly, musí se smířit s jakýmkoliv žrádlem, které kolem ní plave.

A které zvíře je nejošklivější podle Vás?

(Štěpán Čermák)

18

10. Příběhy domácích mazlíčků

Domácí mazlíček Taťány Velíškové

Mým čtyřnohým členem rodiny je kočka Linda. Linda se narodila jako jedna z šesti černobílých koťat.

Za sedm let vychovávání a s tím spojeného nepřímého

pozorování jsem zjistila řadu zajímavých faktů v chování v

určitých situacích, které Vám následně popíši. Během krátké

chvíle jsem se i s tvorem, který nedisponuje lidskou řečí,

dokázala sžít a pomocí gest a rozluštěných pohybů zjistit, co

ode mě chce a co potřebuje. Linda s námi bydlí v rodinném

domě, ale pouštíme ji ven. Pootevřené dveře si dokáže sama

otevřít, ale když se chce vrátit zpět, sedne si na parapet před

kuchyní, kde je největší pravděpodobnost pohybu lidí a

sleduje mě tak dlouho, dokud ji neotevřu. Je kastrovaná a

mimo prostory domu i plachá. Jakmile však přiskočí někomu z

naší rodiny na klín a drápky začne jemně škrábat, není pochyb

o tom, že chce hladit a obzvlášť ráda má masírování

chodidlových polštářků. S příchodem zimy se jí mění i hustota

srsti. Mezi její oblíbený jídelníček patří granule, mléko, šunka a

přesto všechno v sobě nezapře pud šelmy a dokáže chytit i

myš. Tu po úspěšném lovu donese na práh garáže na konci zahrady. I když nás občas štve, máme ji

všichni moc rádi.

(Taťána Velíšková)

Domácí mazlíček Kristýny Dvořákové

Bonny je čistokrevný Beagle narozený v Praze v chovné stanici. Je to poslušný pes, který by pro

pamlsek nebo trochu salámu válel i sudy. Základní povely, jako jsou: sedni, lehni, dej pac a popros,

zvládá s přehledem. O těchto psech se říká, že jsou

„popelnice“ - tzn. snědí všechno, na co přijdou. Náš

Bonny není výjimkou. Jako malé štěně byl schopen

zlikvidovat skoro celý obsah odpadkového koše. A

neodolal ani šroubkům, když jednou taťka spravoval

plot na zahradě. Také mu velmi chutnaly boty rodičů.

Jednou se pustil do tátových bot, dostal ale velký

výprask a od té doby se bot už nedotknul. Donedávna

jsme měli Bonnyho doma v bytě, ale tohle léto jsme ho

dali k babičce na chalupu na ves, kde je teď velmi

spokojený, ale na víkend si ho bereme do bytu. Jakmile

se začnu oblékat, Bonny pozná, že se jde ven a už na

mě čeká u dveří. Když někdo z rodiny přijde domů,

naučil se čekat v kuchyni, až mu někdo dá piškot.

Bonny je výborný společník, nemá rád samotu. Je také

výborný hlídač, na kterého se můžeme spolehnout.

Několikrát do roka mění srst, záleží na teplotě a počasí.

19

Jí pravidelně jednou denně, vždy kolem 6. hodiny večer. Když náhodou zapomeneme, Bonny se o

jídlo sám přihlásí – štěká, a to do té doby, dokud nedostane nažrat. Přes chladné zimní noci spí ve

stodole v seně a přes léto venku v boudě. Zvláštností je, že se mu na pravé přední tlapce postupem

času zbarvil jeden drápek do černa. Už ve 2 letech zplodil s fenou Bessy 5 krásných a zdravých

štěňátek. Bonny je věrný přítel, který když náhodou uteče, vždy se vrátí. To se u této rasy moc

nestává. Náš Bonny je podle mě nejkrásnější beagle na celém světě.

(Kristýna Dvořáková)

20

21

KRÁSNÉ VÁNOCE

A

ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK

2013

VÁM VŠEM ...

Připravujeme 6. předprázninové číslo!

elf.farmeko@seznam.cz

Prosíme Vás, posílejte příspěvky, připomínky…

22

John Lennon

So This Is Christmas

So this is Christmas

And what have you done

Another year over

And a new one just begun

And so this is Christmas

I hope you have fun

The near and the dear one

The old and the young

(ref.)

A very merry Christmas

And a happy New Year

Let's hope it's a good one

Without any fear

And so this is Christmas (War is over)

For weak and for strong (If you want it)

For rich and the poor ones (War is over)

The world is so wrong (Now)

And so happy Christmas (War is over)

For black and for white (If you want it)

For yellow and red ones (War is over)

Let's stop all the fight (Now)

(ref.)

And so this is Christmas (War is over)

And happy new year(If you want it)

Another year over (War is over)

And a new one just begun (Now)

And so happy Christmas (War is over)

I hope you have fun (If you want it)

The near and the dear one (War is over)

The old and the young (Now)

(ref.)

War is over if you want it

War is over now...