5. ecko: pedeck motivy v mysterich a normln eck nboenstv

1. tiscilet ped n. l. (na starm zklad).Extrmn pklon k mtu, zobrazovn a hrm, pozdji divadloMysteria jako relikt starch kultur.Homrsk nboenstv a jeho promny v prbhu antiky.Panhelnsk (veeck) kultovn centra: hry, divadla a vtrny.Posvtn msta, olte, chrmy a sochy.

5. 1. ecko: Mysteria jako relikty starch kultur

Mysteria jsou v ecku nejsp reliktem kultur doby bronzov, obas asi lo o pechodov (inician) rituly, mnohdy s vyuitm metamorfovan neolitick tematiky (zemdlsk).Neeck souvislosti: Thrkov, maloasijsk a ostrovn kultury (Kyklady, Krta), Foinan.V eck antice se dal promnou stala s pechodovho ritulu mysteria.asto v uzavenm prostoru (v chrmu pro lidi uvnit).Nejslavnj mysteria v ecku:EleusinskSamothrckFenejsk, Lykosrsk (v Arkdii na Peloponsu); Naxijsk (Gyroulas)

5. 1. 1. Elesis

Od archaick eck antiky je to athnsk sttn kult, veden ovem dajn thrckm rodem Eumolpovc.Analogie plodnosti zem, pole, zvat, en.Vegetan cyklus, setba a sklize, metafora pole.lovk je pozeman, zvisl na nebi (poas) a zemi (rod):Rosu dejte nebesa shry, otevi se zem a vydej spsu!Individualita, smrtelnost a sex pat k sob, jsou to rzn strnky te ivotn dispozice izolovan nen nic z tto trojice mon:Zrno, pokud nezeme, nevyd plod.

O eleusinskch mysterich vme hodn, avak krom toho hlavnho.Viz fotky z arelu, z mstnho muzea, nlez jinde.

5. 1. 1. 1. Elesis - obadNkolikadenn obad zan prvodem z Athn (nco pes 15 km).Podmnky zasvcen:Nebt vrahVk aspo 15 letRozumt aspo pasivn eckyVesel obscnnosti na most v pli cesty = rozlouen s vednost.Prvod jde hledat ztracenou Persefonu (Kor, Dvka).Koupel v moi a tanec na kopci, ob prasete, zakopn a vykopn bez svin.Hlavn obad ve zvltnm velkm chrmu pro lidi uvnit, co jinak nen v ecku obvykl.Patrn divadeln pedstaven pbhu o Dmtr a Kor (Persefon).Zzran vyrostl klas obil, v noci v ptomnosti obou bohy; astnk m asi najt bohyn (nebo syna Kor) uvnit sebe, ztotonit se s nimi.

5. 1. 1. 2. Pbh (mtus) o Dmtr a Persefon (Kor) Bohyn Dmtr psob plodnost pol, zvat a en. Zobrazovan jako star dma v ernm. Foto Dmtr.Jej krsn mlad dcera Persefon (= Kor = Dvka) si vyla natrhat afrn; nhodou tak inila u st podsvt v Elesin, nejsp o tom ani nevdla a podsvtn bh Hds ji unesl. Foto: Persefon (Kor), Hds.Dmtr to dlouho nev, truchl, je natvan, ergo: nepr, pole nerod, zvata nerod, eny nerod, mui nemaj radost z plozen (konec svta na eck zpsob).Dmtr hled dceru, a pijde do Elesiny, unaven usedne na okraj studny. Tamn mlad princezna nebo sluka Iamb nebo Iamb ji ukonej veselmi oplzlostmi (iamby), m ji pimje k jdlu a pit (kyken).Dmtr se usad v mstnm krlovskm palci, asem zasvt prince Triptolema do pstovn obil.

5. 1. 1. 3. Pbh o nalezen mlad bohyn Persefon (Kor) Dmtr zjist, e jej dcera je dole v Podsvt, u Hda.Dmtr si vyme, aby Hds jej dceru vrtil na svt.Hds se ale pojistil tm, e s n sndl rud grantov jablko a ona jedla dokonce i s pecikama.Proto u me na svt vdycky jenom na st roku - a navc s Hdem ek syna.

Pvodn asi dv inician ritul (do ensk dosplosti), peznaen na obecnou iniciaci do vztah individuality, smrtelnosti a sexu.Pvodn kontext umn pstovn obil (vegetan cyklus setby a sklizn) zstal.

5. 1. 2. Samothrk

Mysteria na ostrov v severovchodn Egeid, nedaleko st Dardanel. Kontexty nmonick a drsn. Vme o tom mlo.Podmnky asti: pr vk aspo 18 let (asi ne vdycky, viz Arsino).Hlavnmi postavami jsou Velc bohov (Megaloi Theoi), ili Kabeirov (Kabeiroi), co je ovem eck zkomolenina fnickho vrazu Velc bohov (Chabirim). Nejsou to dn z normlnch eckch boh, i kdy se pak s nktermi dvaj do souvislosti.Je to asi tak o pvodu lidskch schopnost veho druhu (k neduivmu prvnmu lovku pichzej Pronikav a Moc). Viz fotky.Obad pr zan msi na zpsob zpovdi, pokrauje jakmsi nazrnm, vrchol prozenm (epopteia). Asi je to divok (kam se hrabe slucky sehran hieros gamos v Elesin).

5. 2. ecko: Homrsk nboenstv a jeho promny v prbhu antiky.Mysteria mme za sebou, o jednotlivch normlnch eckch bozch a pt.Homrsk eposy (kolem -800) ukazuj nboensk relie sv doby i konce doby bronzov (vlka o Trju v -12. stolet).Hsiodos podv (po roce -700) pokus o systematizaci nboenstv. Takovch je pak vc.Koncem archaick doby (-6. stolet) se ustavuje ten typ eckho nboenstv, kter pak (vtvarn promnn v klasick dob) vytrv do konce antiky.

5. 2. 1. Bohov a lid v eckm nboenstvBohov jsou soust svta; netvo svt, jen ho podaj.Bohov jsou soust prody, skutenosti (fysis, ). ecko nezn rozlien na pirozen a nadpirozen.Bohov jsou vn, i kdy se rod. Bohov jsou nesmrteln, i kdy nkte umraj, obas dokonce v pravidelnm cyklu.Lid jsou smrteln, jsou smrtelnci.Vztah k bohm neuruje vra, ale cta (motlitby, obti), mty (poezie) a zpodobovn (vtvarn).Na rozdl od boh maj lid vli, co nen nic moc.Nad lidmi (i bohy) vldne Osud (viz Odips, texty O osudu, Drama o probuzen). Jindy je Osud radek Div.

5. 2. 2. Pkazy a zkazy v eckm nboenstveck nboenstv nen eupraktick, velice mlo reguluje konkrtn individuln ivot. Nemoralizuje, neomezuje. Pouze:Pt obecn zakzanch skutk:Vrada (zabit lovka mimo vlku)IncestNechat star nemocn rodie hladovt a bez peZrada sttu ve stavu vlkyZnemonit prbh veejn bohosluby (pak zneuvno)Ostatn iny nejsou vdy dobr, ale zvisl na kontextu; tyto jsou patn vdycky. Neplat, e co nen zakzno, je dovoleno.Malou roli m zmr (mysl), sp podle vsledku. Sp ne o hchy jde o poskvrnn (miasma).

5. 3. Panhelnsk kultovn centraOd -8. stolet stoup role veeckch nboenskch center, kde se potkvaj ekov z rznch kmen a stt. Tyto pvodn lokln kulty maj jednotc roli. Hlavn:AthnyDelfy (v horch, poho Parnssos)Olympie (na Peloponsu, ne pod Olympem)Dlos (kykladsk posvtn ostrov)Vtinou jsou tam star kultovn msta s novmi chrmy, ale i hry, divadla a vtrny.Pokrauje vak tradice loklnch kult, vetn teba jeskynnch.

5. 4. Posvtn mstaOpakovn sti fenomenologie nboenstv (3.4.), vztaen na ecko.Vrcholky hor: Olympos (je vak jich vc), Parnssos, Kronv pahorek v Olympii; Lykaion, Kylln, Ktilion a Akrokorint na Peloponsu; Kynthos na Dlu; Zs na Naxu, Jeskyn (vtinou jde o jeskyn boho narozen, asto Diova): Psychro, Mnov stl, da a Kamarsk na Krt; Hyakinthova na Dlu, Zs na Naxu; Kryck nad Delfami; Hermova na Kylln; kuriozitou je kontinuln (te pravoslavn) kult v jeskyni na ostrov raklia (Mal Kyklady).Skaln terasy pod horami jsou typickmi msty pro Apollna (viz tam).Prameny a bystiny (vtn, nymf, Artemidy).Zelenajc se mokadla nebo lesy (Artemidy, nymf, Pana).Mysy (Poseidna), napklad Snion.Pahorky v centru msta osdluje asto Athna, nap. athnsk akropolis.

5. 5. HryNejde jen o sport, konaj se k pote boh i lid a maj sakrln vznam.Navazuj na hostinsk a pohebn hry pozdn bronzov doby.Konaj se k uctn poraenho, nkdy i k oslav vtze. Protivnka je toti nutn pln zniit a pak uctt. Pozdji z toho polo: Slva vtzm, est poraenm!Rzn discipliny, hlavn atletick (beck) a jezdeck.K tomu se stav stadion, dlka jeho trat je taky dlkovou jednotkou.Nejslavnj antick stadiony (stadia v mstech panhelnskch her):Olympie: K uctn poraenho Krona a oslav Diova vtzstvDelfy: K uctn poraenho Pythna a oslav Apollnova vtzstvNemea: Na pamtku zemelho malikho prince OfeltaIsthmia: Na poest zabitho vozataje

5. 6. VtrnyVt Zeus. Nkdy sm, nap. skrze umn dubu, zvuk vtru (Ddna); blesky; let ptk; hzen kostek (pvodn kstky z nrtu ovce).asto prostednictvm Apollna, kter promlouv skrze vtkyni, jej hlas nkdy mus interpretovat theologov.Nejslavnj Apollnovy vtrny:Delfy (Delfoi) sloit ritul, po pedbnch vtbch a oitn pthie v Kastalskm prameni se vt v podzem Apollnova chrmu, u Dionsova hrobu, na trojnoce s drami zuby. Vtrna je zce spojena s djinami eck filosofieKlros a Didyma v Inii (Mal Asie, te v Turecku)ekov ctili a pak i pevzali taky Ammnovu vtrnu v oze Siva v Egypt.Dal vtrny:Vtrna mrtvch (Nekromanteion) v severozpadnm eckuKuriozitou je malik vtrna na kykladskm ostrov Amorgu, kontinuln fungujc do roku 1958

5. 7. Olte a obtiLidsk obti v ecku skoro pestaly u v dob bronzov, ale vjimky jet z -6. stolet a v rustiklnm prosted i mnohem pozdji (Lykaion).Zvec obti jsou bn, vetn vtho potu bk (Artemid), co vyaduje masivn olt a odtok krve.Upeen maso se spolen sn, je to spolen hostina lidsk obce pospolu i s bohy, jaksi pijmn.K podobnmu identifikanmu pijmn slou i rhyton.Obtn kolky, jemen...litby: vno, mlko, voda (obas krev ovce).Ohe, vykuovadla (kadidla).Kvtiny, ob slov (modlitba, logik thsia). Co je vc? Co je lep?Olt je vtinou ped chrmem, a mus odpovdat typu obt.Viz fotky: olte, ritul a rituln nin.

5. 8. ChrmyPvodn sp jenom zvraznn posvtnho msta, teba ohrdka kolem posvtnho stromu, jako se uchovala v Ddn. Temenos.U koncem bronzu palcov posvtn ohnit a chrmov mstnosti.Od -8. stolet se stav skuten chrmy.V -6. stolet dostvaj podobu, jakou si u antickho chrmu kad pedstavuje. Dl u je to otzka sp jen promn vtvarnho knonu.Bohosluba se obvykle dje ped chrmem!V chrmu je bnm lidem nepstupn mstnost, adyton.Uvnit chrmu je socha bostva, kter se na svtky vyn. Kn (knky) o ni peuj. Kolem jsou dal sochy, i venku.Pod chrmem nebo vedle chrmu bv pramen.

5. 9. Sochy a vtvarnoPosvtn socha zptomuje slu toho bostva, kter znzoruje. Lid se klan zobrazenmu bostvu, ne t soe (i kdy).Od konce archaick doby se postupn vydluje kategorie umn, pedtm splvala s nboenstvm nebo se emeslem. Souvis to s vtvarnm verismem (realismem) a s objevem perspektivy (kolem -400).Proto napklad Platn povauje umn za padkov.Je jen velice mlo kultur, kter rozliuj umn a nboensk ztvrnn :ecko od klasick doby do konce antikyEvropa od renesancePr nco v n (snad od stedovku?)Skoro do konce klasick doby se v ecku dodruje zvyk, e bohov a mui se zobrazuj pevn bez odvu; bohyn a eny obleen. Na eckm Vchod je tomu ovem naopak.