444
MALÝ STAROČESKÝ SLOVNÍK MALÝ STAROČESKÝ SLOVNÍK DODATEK O STAROČESKÝCH DODATEK O STAROČESKÝCH PRAVOPISNÝCH SYSTÉMECH PRAVOPISNÝCH SYSTÉMECH NAPSAL VÁCLAV KŘÍSTEK NAPSAL VÁCLAV KŘÍSTEK MALÝ STAROČESKÝ SLOVNÍK MALÝ STAROČESKÝ SLOVNÍK JAROMÍR BĚLIČ JAROMÍR BĚLIČ ADOLF KAMIŠ ADOLF KAMIŠ KAREL KUČERA KAREL KUČERA STÁTNÍ STÁTNÍ PEDAGOGICKÉ PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ NAKLADATELSTVÍ PRAHA PRAHA Recenzovali: univ. prof. dr. Arnošt Lamprecht, DrSc, dr. Igor Němec, DrSc. Schválilo ministerstvo školství ČSR dne 24. února 1977, č. j. 8 241/77-31 jako příručku ke studiu na filozofických a pedagogických fakultách. 1. vydání © Státní pedagogické nakladatelství, 1978 Malý staročeský slovník má sloužit jako pomůcka při četbě staročeských textů především ve vysokoškolských cvičeních k přednáškámz historické mluvnice, z vývoje spisovné češtiny a staré české literatury. Může však samozřejmě být prospěšný i širšímu kruhu zájemců o staročeské literární památky. Se zřetelem k svému určení slovník neobsahuje všechnu dochovanou slovní zásobu staré češtiny, nýbrž je v zásadě pouze diferenční, tj. zaznamenává jenom ta slova (a jejich významy), která v dnešní češtině neexistují, popř. která sice existují, ale v starých dobách měla význam nebo některé významy odlišné. U takových několika významových slov se ovšem vedle významů odchylných většinou uvádějí i významy shodné s novou češtinou. Z velké části se nezaznamenávají ani slova odlišná od dnešního jazyka pouze svou hláskovou podobou, pokud staročeská podoba příliš neztěžuje porozumění. Konečně je rozsah omezen tím, že slovník je jen výběrový, tj. nezachycuje slovní zásobu staročeské literatury úzce odborné, zejména právních a lékařských knih, rostlinářů, dále různých latinsko-českých vokabulářů apod., nýbrž soustřeďuje se na díla určená v své době širšímu publiku, která ostatně i dnes zčásti budí zájem veřejnosti, jako především básnické skladby, prozaické spisy historické, cestopisné aj. Vzhledem k významu, který měly příslušné památky pro počáteční stadia spisovné češtiny a i později pro její rozvoj, je do slovníku zařazena též diferenční slovní zásoba starých biblických překladů, náboženských spisů a zejména děl nábožensky reformních, která jsou přímo nebo nepřímo spojena s husitským revolučním hnutím a v souvislosti se stavem společnosti dosvědčují vyspělost českého společenského myšlení v dobovém historickém kontextu. Časově je náš slovník omezen na památky od prvních počátků českého písemnictv í do konce 15. století. Jednotlivá slova i eventuální příklady jejich užití nejsou ovšem ve slovníku podávána trasliterací původní grafické podoby, doložené v textech, nýbrž veskrze se užívá ustálené jednotné transkripce, obvyklé dnes namnoze i v nových vydáních staročeských památek. Na pomoc čtenáři, který by se zabýval starými památkami v jejich původním originále nebo ve vydáních netranskribovaných, přinášíme jako dodatek ke slovníku na s. 693 n. stručné pojednání o staročeských pravopisných systémech a přehlednou tabulku jednotlivých liter i jejich spřežek s uvedení m. které hlásky mohou v staročeských rukopisech označovat. V údobí, ke kterému se náš slovník vztahuje, stará čeština se prudce vyvíjela také po stránce hláskové a tvarové. Aby se jednotlivá slova nemusela vždy uvádět ve všech eventuálních

50889632 Maly Starocesky Slovnik

Embed Size (px)

Citation preview

MAL STAROESK SLOVNK DODATEK O STAROESKCH PRAVOPISNCH SYSTMECH NAPSAL VCLAV KSTEK MAL STAROESK SLOVNK JAROMR BLI ADOLF KAMI KAREL KUERA STTN PEDAGOGICK NAKLADATELSTV PRAHARecenzovali: univ. prof. dr. Arnot Lamprecht, DrSc, dr. Igor Nmec, DrSc. Schvlilo ministerstvo kolstv SR dne 24. nora 1977, . j. 8 241/77-31 jako pruku ke studiu na filozofickch a pedagogickch fakultch. 1. vydn Sttn pedagogick nakladatelstv, 1978 Mal staroesk slovnk m slouit jako pomcka pi etb staroeskch text pedevm ve vysokokolskch cviench k pednkm z historick mluvnice, z vvoje spisovn etiny a star esk literatury. Me vak samozejm bt prospn i irmu kruhu zjemc o staroesk literrn pamtky. Se zetelem k svmu uren slovnk neobsahuje vechnu dochovanou slovn zsobu star etiny, nbr je v zsad pouze diferenn, tj. zaznamenv jenom ta slova (a jejich vznamy), kter v dnen etin neexistuj, pop. kter sice existuj, ale v starch dobch mla vznam nebo nkter vznamy odlin. U takovch nkolika vznamovch slov se ovem vedle vznam odchylnch vtinou uvdj i vznamy shodn s novou etinou. Z velk sti se nezaznamenvaj ani slova odlin od dnenho jazyka pouze svou hlskovou podobou, pokud staroesk podoba pli neztuje porozumn. Konen je rozsah omezen tm, e slovnk je jen vbrov, tj. nezachycuje slovn zsobu staroesk literatury zce odborn, zejmna prvnch a lkaskch knih, rostlin, dle rznch latinsko-eskch vokabul apod., nbr sousteuje se na dla uren v sv dob irmu publiku, kter ostatn i dnes zsti bud zjem veejnosti, jako pedevm bsnick skladby, prozaick spisy historick, cestopisn aj. Vzhledem k vznamu, kter mly pslun pamtky pro poten stadia spisovn etiny a i pozdji pro jej rozvoj, je do slovnku zaazena t diferenn slovn zsoba starch biblickch peklad, nboenskch spis a zejmna dl nboensky reformnch, kter jsou pmo nebo nepmo spojena s husitskm revolunm hnutm a v souvislosti se stavem spolenosti dosvduj vysplost eskho spoleenskho mylen v dobovm historickm kontextu. asov je n slovnk omezen na pamtky od prvnch potk eskho psemnictv do konce 15. stolet. Jednotliv slova i eventuln pklady jejich uit nejsou ovem ve slovnku podvna trasliterac pvodn grafick podoby, doloen v textech, nbr veskrze se uv ustlen jednotn transkripce, obvykl dnes namnoze i v novch vydnch staroeskch pamtek. Na pomoc teni, kter by se zabval starmi pamtka v jejich pvodnm originle nebo ve mi vydnch netranskribovanch, pinme jako dodatek ke slovnku na s. 693 n. strun pojednn o staroeskch pravopisnch systmech a pehlednou tabulku jednotlivch liter i jejich speek s uvedenm. kter hlsky mohou v staroeskch rukopisech oznaovat. V dob, ke ktermu se n slovnk vztahuje, star etina se prudce vyvjela tak po strnce hlskov a tvarov. Aby se jednotliv slova nemusela vdy uvdt ve vech eventulnch

chronologickch variantch, asto se jako heslo uvd pouze podoba doloen potkem 14. stolet. U ady slov se vak uvdj i podoby vznikl pozdji, zvlt jsou-li jen ony doloeny v pamtkch (nap. s hlskou u > i vedle podob bez pehlsky), a v ppadech, v kterch je oboj podoba v abecednm azeni daleko od sebe, dv se pro usnadnn prce se slovnkem odkaz od jedn podoby k podob druh, kde je pslun slovo zpracovno. V jinch pepadech jsou varianty prost uvedeny vedle sebe v jednom heslovm odstavci. V zsad uvdme u jednotlivch slov jenom podobu nebo podoby skuten doloen a zdka provdme rekonstrukci pedpokldanch podob vchozch, protoe tm by se hledn ve slovnku zbyten ztovalo. Z tho dvodu nkdy zpracovnme doloen dublety jako samostatn hesla, ovem se vzjemnmi odkazy (nap. podievati a povati); u slov s pedponami s-, za vz- rovn zachycujeme podoby vyskytujc se v pamtkch a pi jejich transkripci zpravidla neetymologizujeme. asto se seskupuji do jednoho hesla t slovotvorn dublety stejnho vznamu. U ohebnch slov se uvdj v zhlav hesla tak nejnutnj daje tvaroslovn, zejmna koncovka genitivu sg. podstatnch jmen (vtinou se vak tyto koncovky neuvdj u pravidelnch substantiv tvrdho sklonn vech rod) a u sloves koncovky 1. a 2. os. sg. prz.; podle poteby se v zvorce uvdj jet tvary jin, jejich poznn by v textu mohlo teni psobit pote (nap. aorist, imperfektum, pechodnky), a tyto tvary jsou eventuln uvedeny na pslunch mstech v abecednm azen jako zvltn heslov slova s odkazem k heslu zkladnmu. Pokud tyto odkazy nsleduj v abeced tsn za sebou, asto spojujeme pro sporu msta nkolik hesel na jednom dku, nebo tm se pehlednost slovnku podstatn nenaruuje. Soustavn pehled staroeskho hlskoslov a tvaroslov, jak bv v vodnm; oddlu k nkterm obdobnm slovnkm. v naem slovnku nepodvme, ponvad takov pehledy pro svou schematinost pi etb text nedostauj; pouen tu mus ten v ppad poteby hledat v historickch mluvnicch. Za tvaroslovnmi daji u heslovch slov nsleduje pslunou zkratkou gramatick uren slova (u substantiv se uvd jen rod, u sloves dokonavost nebo nedokonavost) a dle je novoesk ekvivalent, pop. novoesk ekvivalenty, nebo vklad vznamu opisem. U slov nkolikavznamovch, pokud maj vznamy zsti shodn s vznamy dnenmi, vychz se podle monosti od tchto vznam shodnch. V ad ppad je uit slova nebo jeho vznam dokumentovn cittem z nkter staroesk pamtky (jej jmno se vak neuvd). Na slovnku pracovali po nkolik let lenov katedry eskho a slovenskho jazyka na filozofick fakult Karlovy univerzity v Praze, laromr Bli (vedouc autorsk skupiny), Adolf Kami a Karel Kuera. Zmnn pojednn o staroeskch pravopisnch systmech napsal Vclav Kstek. V potench stadich pprav se na prci podleli tak Ivan Lutterer a tragicky zahynul Eva Milavcov. lej pamtce pipisujeme tuto knihu. Slovnk vznikl jen z mal sti samostatnou excerpc staroeskch textu. Byl sestaven hlavn spojenm ovem kritickm dlch slovnk k dosavadnm vydnm jednotlivch pamtek, dle soustavnm vyuitm vdeckho Slovnku staroeskho lana Gebauera, bohuel zpracovanho jenom po heslo netbalivost (2. vyd. Praha 1970), a dosud vyl nebo v rukopise, pop. v konceptu pipraven sti novho Staroeskho slovnku (psmena N, O, P), zpracovvanho v oddlen pro djiny eskho jazyka stavu pro jazyk esk eskoslovensk akademie vd a vychzejcho v seitech od f. 1968 (ponajc psmenem N). Bohat se vyuilo tak rozshlho lexiklnho materilu obsaenho v podob doklad v Gebauerov Historick mluvnici jazyka eskho, zejmna v obou svazcch tetho dlu (III/1. Skloovn, 2. vyd. Praha 1960, III/2. asovn, 2. vyd. Praha 1958), a snadno dostupnho pouitm obrnch rejstk ke kadmu svazku. Neocenitelnou pomoc byla pro autorsk kolektiv monost vyuit lexiklnho materilu vyexcerpovanho pro zmnn nov pln Staroesk slovnk, nebo bez n by tato pruka v danm rozsahu vbec nemohla vzniknout. Navazovali jsme samozejm tak na Slovnek star etiny Frantika imka (Praha 1947); n slovnk je vak proti slovnku imkovu znan rozshlej, obsahuje celkem 18 572 samostatnch hesel (bez hesel odkazovch), kdeto inkv slovnk m jen nco pes 10 900 hesel. Pitom vtina hesel je v naem slovnku zpracovna zevrubnji ne u imka a spojovnm slovotvornch dublet stejnho vznamu i jinmi zpsoby hnzdovn se v jednom heslovm odstavci mnohde skrvaj dva nebo i vce samostatnch vraz. Na druh stran leckter slovo, kter imek uvd, v naem slovnku nen obsaeno, protoe se v zahrnutch

pamtkch do konce 15. stolet nevyskt nebo nen z tohoto dob doloeno vbec, pop. jeho vznam je shodn s novoeskm apod. I n slovnk ovem trp rznmi nedslednostmi, drobnmi nevyrovnanostmi a jinmi nedostatky; ani pi uvedench omezenchnememe tak zajistit jeho relativn plnost. K odstrann ady nedostatk ovem velmi pispli u ped odevzdnm rukopisu do tisku oba nakladatelt recenzenti, prof. dr. Arnot Lamprecht z brnnsk univerzity a zejmna dr. Igor Nmec, vedouc oddlen pro djiny eskho jazyka v J SAV. K nkterm z jejich etnch pipomnek, zejmna pokud se tkaly jenom formlnho uspodn, nebylo vak bohuel mono z technickch dvod pihldnout. Dokonal staroesk diferenn slovnk pro praktickou potebu bude mono sestavit, a bude hotov vdeck slovnk pln; ten je pro eskou historickou jazykovdu u dvno nalhav potebn. Protoe vak na dokonen Staroeskho slovnku v stavu pro jazyk esk bude nezbytn nutn ekat jet adu lt, me za dan situace n slovnk i pi sv nedokonalosti jako pomcka vykonat dobr sluby, jak je ostatn vykonal i slovnek imkv. J. B.

SEZNAM ZKRATEKabsol. = absolutivn adj. = adjektivum, pdavn jmno adv. = adverbium, pslovce aj. = a jin akuz. = akuzativ, tvrt pd anal. = analogi, analogicky aor. = aorist arch. = archaicky, zastarale asigm. = asigmatick ap, apod. = a podobn atd. = a tak dle atp. = a tak podobn bibl. = v biblickch textech crk. = crkevn st. = stice in. = inn (pest) sl. = slovka tyslab. = pvodn tyslabin dat. = dativ, tet pd demin. = deminutivum,zdrobnlina dok. = dokonav du. = dul, dvojn slo dvojslab. = pvodn dvojslabin ev. = eventuln expr. = expresvn f. = femininum,ensk rod fut. = futurum,budouc as gen. = genitiv, druh pd hanl. = hanliv, hanliv hod. = hodina hromad. = hromadn, kolektivum hypokor. = hypokoristick, mazliv imper. = imperativ, rozkazovac zpsob impf. = imperfektum interj. = interjekce, citoslovce jednoslab. = pvodn jednoslabin jm. = jmno, jmenn (tvar) kond. = kondicionl, podmiovac zpsob kompar. = komparativ, 2. stupe adjektiv a adverbi

kest. = kestn kt. = kter, kte lat. = latina, latinsky lok. = lokl, est pd m. = maskulinum,musk rod min. = minul (as, tvar) n. = neutrum,stedn rod nbo. = nboensk nap. = napklad ns. = nsoben (sloveso) n. = novoesk ned. = nedokonav nj. = njak nm. = nmina, nmecky neos. = neosobn, neosobn neskl. = nesklonn neiv. = neivotn nom. = nominativ, prvn pd oby. = obyejn odpol. = odpoledne os. = osoba ptislab. = pvodn ptislabin pl. = plurl, mnon slo pomn. = pomnon pop. = poppad poses. = posesvn, pivlastovac posm. = posmn pozd. = pozdji prz. = przens, ptomn as pedl. = pedloka, pedlokov pech. = pechodnk pedp. = pedpona p. = pest pp. = ppona pt. = ptomn pv. = pvodn, pvodn ec. = ecky sedmislab. = pvodn sedmislabin sg. = singulr, jednotn slo slo. = tvar sloenho skloovn spoj. = spojka srov. = srovnej st. = staroesk, staroesky subst. = substantivum, podstatn jmno superl. = superlativ, 3. stupe adjektiv a adverbi synon. = synonymum, slovo stejnho vznamu estislab. = pvodn estislabin t. = tam tz. = tzac tj. = to je trojslab... = trojslabin trp. = trpn rod, trpn pest tzv. = tak zvan ur. = urit, uren v. = viz verb. = verbln, slovesn

vok. = vokativ, pt pd vsl. = vslovnost vzn. = vznam id. = ideji vzta. = vztan zjm. = zjmeno zpor. = zporn zejm. = zejmna zesl. = zeslen, zeslen zpodst. = zpodstatnl (adjektivum aj.) zpr. = zpravidla z, zd. = zdka zvl. = zvl, zvltn ert. = ertovn iv. = ivotn rod, ivotn

SLOVNK #A

a spoj. a, i; ale, avak; a to; a tak, a proto; a, akoli; (u pechodnk): dievka odpovd smle a kc odpovdla kouc; a br(e) v. abr(e) interj. , ach, o Abastia f. Habe abrajamn, abrajanim m. brhman abr(e) spoj. ale sp, ba (dokonce): me irok dol, abr miesty velmi zk aby spoj. aby, e by (t abys, e bys): ne proto, aby jemu bylo potebie a (zd. ae), a-ti, ae; spoj. jestlie, -li; le; akoli, tebas, i kdy: velbldi, a vysoci, ale js ln jich skoci; a bych. jestlie bych, kdybych.; a i teba, teba i; a si teba, tebas; a jedva aspo; jestlie jen adamant m. drahokam, diamant; magnet Adla, Adleita, Adlta, Adlika f. kest. jm. z nm. Adelheid Adlk, Adloch, Adlold, Adlot m. kest. jm. z Adolphus agrest m. vno z nezralch hrozn (uvalo se ho jako lku) ah interj. aha, oho: ah, pni, jeto nedbte chudiny! ahned adv. ihned ach interj. ach, bda: ach by k achsk adj. (z chy Cchy) csk; v svatovtskm zlomku st. Alexandreidy je omylem achsk zemmsto inask, tj. argivskho krle Inacha aj interj. aj; aj to, aj zi, aj viz ejhle ajsa v. asa aksamit, eksamit, ekzamit m. aksamit, samet akvilo n. severn vtr alafanc, halafanc, - m. platek alambik, alembik n. kivule alci- v. arciale (z. t ali) spoj. ale, avak; zesl. alebr(e), alevak; ale e, ale jene; adv. tedy, aspo; interj. s vznamem podivu, pekvapen ap. ale-as, ale-as-a spoj. ale aspo, tedy aspo alef m. abeceda (podle nzvu prvnho psmene v hebrejsk abeced; ec. alfa) Alexandie (tyslab.), -ie f. Alexandrie Alex, -ie m. Alexius ali; alk v. ale; ark almara, -y, alma, - f. schrnka, skka, pouzdro almia v. lamia almuna f. almuna; nadace, ze kter se udlovaly almuny; tlesn almuna nadace v

nemovitostech almunk m. kdo pros o almunu; kdo dv almuny; kdo spravuje almun nadaci aloe, aloes n. aloe: dievie, je slova aloes aln m. kamenec

amantysk m. ametyst Ambroz, -ie m. Ambro an (ana, ano, pl. ani, any, ana) spojovac vraz a on, ale on; zjm. kter, jen; asto absolutivn, zvl. v podob ano, a to jako spoj. a, avak, vdy, nebo, zatmco, kdy, e, nebo adv. jak, kterak; an, ano; ano-br v. t. ana, anna interj. ach antikist; ancipst v. antikrist; arcipst ande spoj. a adv. a tam, ale tam; kde, kdeto; jak, kterak; nebo, kdy; ponvad, e andl, anjel, -a m. andl; demin. andlk, anjelk andlek aneb(o) - aneb(o), anebo - neb spoj. bu - anebo, bu - bu ani, ani spoj. a st. ani; v st. asto pi slovese kladnm: bez vuole bo ani vrabec padne na zemi; kde ani kzanie bv, ani nepora; s tiem ani pokrmu bete; ani a oni v. an anjel; anna; ano v. andl; ana; an anobr spoj. ba dokonce: anobr to za nevinn m nebo za cnost ano, an, v. an antikrist, ancikist m. Antikrist, bel; zloinec antikriststvie, -ie n. uctvn Antikrista, rouhn Anton, -ie, Antoni, - m. Antonn apart m. pprava, zazen; nad; stroj apatenk, apotenk, -a, apatek, apotek, - m. lkrnk; mastik apaten, apoten adj. lkrnick apateka, apatka, apoteka f. lkrna; lk apatekov, apotekov adj. lkrnick; lkrnkv apostata, apostota, -y m. odpadlk od vry apostol, apotol, japostol, japotol m. apotol apostolnic, apotolnic, - f. apotolka Arabnn, Rabnn -a (nom. pl. Arabn) m. Arab Arabie, -ie (trojslab.) f. Arbie arcipst, arcipt, alcipst, alcipist, ancipst m. archipresbyter (biskupv pomocnk), arciknz Arestotile, Aristotele, Aristotile, Aristotilo, gen. -le, -lee m. Aristoteles arimanitn m. arin ariomanitsk adj. arinsk ark, alk, - m. ark armelnov adj. hermelnov Armenn m. Armn aromatsk adj. aromatick, vonn artikul, - m. lnek, odstavec asa, asi, as, ajsa, asapon, aspon, aspo, asi-a adv. aspo; ale asa ale aspo, tedy aspo Asnn, Asienn v. Ann aspalt m. asfalt (prodn) aspidov adj. zmij, had aspis, -pida m. zmije aspon, aspo v. asa ati, s spoj. a, aby; a-bych abych auve, anvech, ave, avech interj. ouvej, ach, bda avak, avak, avako, avako, avakoe, avak, avake spoj. ale, pece, a pece azda, spoj. a adv. zda, zdali, jestlie; aspo, snad a, ae, ae spoj. a; a; e; e a, take a; a kdy, kdy; ne - a a ji, (a) hned: nezapje kokot, a m zap tikrt ne zapje, tikrt m zape Ann Aienn Asnn Asienn Aznn Azienn nom. pl. An m. Asiat Aie, -ie (dvojslab.) f. Asie

#B

ba adv. a spoj. ba, zajist, ba dokonce; tedy, tak tedy bba, baba f. bba, babika; staena; porodn bba; bba emlov emlovka

babnie, -ie n. pomoc pi rozen dt, prce porodn bby bab adj. babsk babic, -, babina f. porodn bba babinec, -nc m. zentilec, zbablec, baba babinsk adj. babsk, zentil babinstvo n. staeck vk u en; babictv, porodnictv babiti, -bu, -b ned. pomhat pi porodu babka f. babika bchora f. povdaka, smylenka bacho, - m. tlust stevo bakal, - m. lovk s nejnim stupnm univerzitn hodnosti bn, - f. baat ndoba, dbn; b bnie1, -ie n. bze, obava bnie2, -ie n. bjn, smylenky banka f. lavice; lvka baka f. polek, tulec barba v. barva bardn m. hudebn nstroj; silnj struna barevnk m. barv barchan parchan m. barchet barva, barba f. barva; zminka, lest, zastrn; vklad; stranictv; v jeho barv chod je v jeho slubch (nj. lechtice n. krle) barvie, - m. barv; holi, lazebnk, ranhoji bsn (jednoslab.), bs, bsen bse, -sni, -sn f. vymylen, nepravdiv povdn, smylenka, bchorka; bajka bsnc (dvojslab.), bsnic, - f. smylen vypravovn, povdaka; bajka bsnika f. povdaka; povdka, povst bsnk m. kdo vyml nepravdiv povdaky, tvrce bsn bsniv adj. vymylen, vybjen ba, - (vok. bo) m. dvrn osloven bratra i jinch osob, zvl. pbuznch bti, baju, -je ned. vyprvt povdaky; vymlet si, bjit. oni bsn baj; bajce sob li bti s, boju s, -j s ned. bt se, mt strach; bti s za koho mt starost o nkoho batk, batk, -ka, batek, -ka (demin. z ba) m. bratek; milek batoh m. emen dtek, dtky, pramen bie baton adj. od batohu, dtek: rna baton bavlnn adj. bavlnn bzen bze v. bzn bz bazilikus, -ka m. baziliek, pohdkov jetr se zlma oima bzliv adj. bzliv; bzliv slib uinn z bzn, ze strachu bzn (jednoslab.), bz, bzen bze, -zni f. bze, strach; bzn za sboie strach, starost o majetek bzniti, -u, -zn ned. vzdvat se nadje, zoufat si bznivost, -i f. bzlivost, ustraenost, zoufalost bzniv adj. bzliv, ustraen; plach, ostchav; zbabl; psobc bze; bohabojn bdnie, -ie n. bdn, stav bdlosti; dozor; vigilie, non (jitn) pobonost bditi, bzu, bd ned. bdt; bt bdl, ostrait; bdieti k emu dbt na co, hledt eho, uctvat co bdiv adv. bdle, peliv bebtati, -bcu, -bce ned. breptat, koktat; reptat bebtav adj. breptav, koktav beic, - f. (demin. z beka) soudek bev, - m. vrobce sud, bev, bedn bda f. bda; interj. vyjaduje al, bolest, zoufalstv, hrzu ap.; Bda m synka mho! Ach bda jest skutka mho! Kad (vol): hoe,bda! (v.t bieda) bedliti s, -du s, -dl s ned. bt ostrait, bdl, mt starost bedliviti, -vu, -v ned. bdt, dvat pozor bedlivn, bedliv adj. bdl, pozorn

bedra, -y f., bedro, -a n. stehno; (t pomn.) bedro, pnevn st tla, boky; ledv; slabiny; lno: kte jsme z tvch bedr poli; bedry, bedr pl. f. nohavice, kalhoty; st brnn chrnc nohy bedrn (dvojslab.) adj. bedern; stehenn: klb bedrn bdstvie, -ie n. bda, utrpen beghard, begart, bekhart, pikhart m. nboensk horlivec; stoupenec nboensky opravnho lidovho hnut; bluda, kac; nekatolk begyn v. bekyn bh m. bh, prbh, postup; d; soudn proces; obecnm bhem obyejn, zpravidla; vedl obecnho bhu podle pravidelnho podku, jako obvykle; ensk bh menstruace; tk: na bh se dti, otdati bha, - m. bec bhnie, -ie n. pobhn; tk; prjem. bhavka bha, - m. bec; honec; posel bhati, -aju, - ned. bhat; utkat ped m. pd nm bhal pre ud; vyhbat se emu, varovat se eho: tto chvly nebhajmy bhlost, -i f. nestlost, tkavost; zbhlost, obratnost bhl adj. bn, obvykl, uvan; zbhl, zkuen; potuln, pobhl; viln bhohvzda f. planeta bhc adj. rychl; promnliv bhudln (trojslab.) adj. nestl, tkav; bhav, toulav; bhudln enka toulaka, pobhlice bhn m. bec; pobhlk, uprchlk; tulk bhunn adj. bhav, pobhajc bhut adj. rychl; bhut bhoun (opak mimochodnka) bch, b v. bti beknie, -ie n. bekn, been bekav adj. bekav, beiv bekhart v. beghard bekyn, begyn, - f. zbon dvka nebo vdova bydlc spolu s jinmi ve zvl. dom,ale nejsouc v eholi; lenka stedovk nboensk spolenosti beghard; kacka; nekatolika bl, -a, -u m. i -i f. bl mouka blec, -lc m. bled, bl lovk blenec, -nc, blita m. blkyn, - f. ctitel, ctitelka pohansk modly Bla (Baala), Blv modlosluebnk belhota f. belhavost, kulhavost blizna f. bl koeina bliznov adj. z blizny, bl koeiny: bliznov koich blka f. bled, bl ena bln adj. bl, z bl ltky: lojie bln; z bli (v. t.): mka bln; dva bochence bln blokoec,-c m. jirch blota f. blost blovat adj. blan, zbarven do bla blpuch m. pergamen blc, bltk adj. blouk, ist bl, bloskvouc: mlko blcie; bltk rcho beranec, -nc m. bernek, mlad beran berancov adj. bern: z ko berancovch beranov adj. beran, ov berc, bec, - m. kdo bere; cuzicho sboie berc zlodj ber, -icho m. vbr dan berka m. kdo bere bezprvn; vydra; lupi berla, brla f. such vtev, metla; odznak duchovn (biskupsk nebo opatsk) moci, berla bern, - f. da povolovan krli v zjmu zem; dvka, poplatek vbec beryl, byryl m. beryl (drahokam) beiech, beiee v. brti bs, bs m. zl duch, dmon, bel; vhnti s v bsy zoufat si besda, besada f. popovdn, posezen s popovdnm; msto k takovmu posezen besdn adj. zbavn; poun: besdnie i

besermn pl. m. mohamedni; Turci bsnk, bsovnk m. bsnic, bsyni, - f. lovk (mu, ena) posedl bsem. zlm duchem bsov adj. bsovsk bsyni v. bsnk Betlm m. msto v Izraeli; Betlmsk kaple v Praze bez, bza, bzu m. bez ern (rostlina) bez pedl. bez: tepruv byl bych tu bez pe bezpen; to s ve bez diva dje dn, pirozen; uml bez asa pedasn; bez stnie bez odkladu; bez pomeknie neprodlen; bez sla nessln mnoho; v ten as bez msta budiee bylo by bvalo veta po mst; jest ji bez nho je mrtev; bezdky v. t. bezbydl, - n. bezdomov, vyhnanstv, patn bydlo bezcstie, -ie n. bezcest, neschdn msto bezestn adj. bezcestn, neschdn, pust; pt bezcstn bezsln (trojslab.) adj. nessln, nesetn bezsl adj. jsouc bez sla, nevysliteln, nevyloiteln bezd v. pezd bezd, bezdnost, -i f., bezdie, bezdenstvie, bezdstvie, -ie n. nedobrovolnost, nucen: pod bezd, pod bezdm. pod bezdenstvm nedobrovoln, pod ntlakem bezditi, -u, - (koho) ned. nutit, init ntlak na koho bezdn adj. nedobrovoln, vynucen, konan proti vli; nedouc bezddistvie, -ie n. bezdtnost bezdky, bez dieky adv. proti vli, nedobrovoln, z donucen bezden, bezedna (anal. t bezdena) m. propast, bezedn hlubina bezdtek, -tka m. bezdtkyni, - f. lovk (mu, ena) bezdtn, neplodn bezdtinstvie, -ie, bezdtinstvo, bezdtstvie, bezdtkynstvie, -ie n. bezdtnost, neplodnost (eny) bezduch, bezdun adj. nemajc (dobrho) ducha, zl, nedobr; nesvdomit bezduec, -c m. lovk bez (dobrho) ducha, zl, nedobr bezdunost, -i f. hrubost, krutost bezdustvo n. patnost, hanebnost, nepravost bezedn, bezedniv, bezedn adj. bezedn, velmi hlubok bezednie, -ie n. bezedn propast bezhrdl, - n. nsiln usmrcn, zabit bezmla, bezmla, bezmle adv. bezmla, mlem. skoro, tm, dive ne bezmtal adj. kdo ztratil matku: vely bezmtal bezmiern adj. bezmrn, nezmrn, nesmrn bezmilostie, -ie n. nemilost, nepze bezmozh, bezmozk adj. jsouc bez mozku, bez rozumu; hloup beznuzn adv. bez nutn poteby, nikoli nezbytn bezpe adv. bez pe, bez starosti; bti bezpe bt bezpen, bez nebezpe, bezstarostn bezpeenstvie, -ie, bezpeenstvo, bezpestvie, -ie, bezpestvo n. bezstarostnost; bezpenost, ochrana bezpeiti, -u, - ned. init bezpenm. zabezpeovat; ubezpeovat, ujiovat bezpenie -ie n. nedostatek penz; nemajetnost bezpokojie, -ie n. nepokoj, neklid, boj bezprvc, -, bezprvnk m. kdo poruuje prvo, kdo pch bezprv bezpmnost, bezpiemnost, -i f. nramnost, plinost, nezmrnost bezpmn, bezpiemn, bezpiem adj. nramn, plin; nesnesiteln, protivn, vzpurn bezpietrn adj. nepetrit, souvisl, trval bezsmysln (trojslab.) adj. nerozumn, blzniv bezumnost, -i f. nerozumnost, hloupost, blznovstv bezum adj. nerozumn, hloup; blznovsk, len bezvie, -ie n. nevra (v boha), bezbonost bezvodie, -ie n. nedostatek vody, sucho; msto bez vody bezvoln adj. mimovoln, bezdn, nemysln bezzvltnost, -i f. bezvjimenost; v bezzvltnosti bez vjimky bezivotie, -ie n. bezivot, smrt, zhuba; byl na bezivotie dn byl usmrcen

bti, -u, - (p. inn bal, bli) ned. bt, utkat; bti po kom za km; b o koho, co jde, b; vst si; uskuteovat se; rovn bti mt rovnou platnost, stejn vznam; okolo bti s m zabvat se, obrat se m; bli po nich byli pronsledovni bnost, -i f. nestlost, vrtkavost, tkavost bn adj. bn, obyejn, obvykl; vzdej, pomjejc; povrchn; bn enka pobhlice bstvie, -ie n. vyhnanstv, exil bibl, bibl, -, biblij, - f. bible bek, -ka, -ku m. bik biov, biev adj. k bi; rna biov biem bieda f. bda, strast; nek, bdovn; po bied, pobied bohuel, nanetst (v. t bda) biednic, - f. uboaka; nevstka biednost, -i f. bda, utrpen biech, biee; bies v. bti; bs bik, - m. bike, bojovnk, vrah bjti, -ju, -ie ned. ns. k bti optovn, obas bt biem, -ma, -mu m. bimovn biic, - m. edn sluha, herold, hlasatel, vyhlaova; pochop, drb bs v. bs biser m. perla biskup, biskupov adj. biskupsk biskupiti, -pu, -p ned. bt biskupem. zastvat ad biskupa; biskupiti s (ke komu) patit k nkomu jako jeho biskup biskupstvie, -ie, biskupstvo n. biskupstv, biskupsk ad; diecze; (Mlada) doby biskupstva na Praz doshla zzen praskho biskupstv bt m. (oby. v pl. bty) podl, stka bitel - m. kdo bije, bijce bti, b, bie (imper. b) ned. bt, tlouci; dobytky bti poret (na jatkch); bti na koho napadatkoho

bitie -ie n. bit, vprask; boj, bitva bitovati, -uju, uje ned. rozdlovat (koist); - bitovati s o dlit se (o koist) bitunk, bituk m. koist, dlen koisti bitva f. souboj (zvl. soudn); bitka, bitva bivc, - m. bike; vrah blha f. blaenost blahnie, -ie n. blahoen, blahoslaven blahati, -aju, - ned. chvlit, blahoeit, velebit blahoslavnie, blahoslavenstvie, blahoslavie, -ie n. blahoen, veleben blahoslavnost -i f. blaenost, vrcholn tst blachnti, -nu, -ne dok. tknout, hafnout blna f. ke, koeina; pl. blny koeinov odv, krzno (v. t.) koich blnic, - f. ke, koeina bltce, - n. demin. z blto blatina f. bahnit krajina, blata, baina, mol blatn adj. vznikl z blta, podobn bltu; bltiv, bahnit blaze, - n. blaho blzn (jednoslab.), blzen, -zna m. blzen; blhovec, poetilec blznic, - f. blzniv, poetil ena blzniti (s), -u, -zn (s) ned. blznit; ponat si nerozumn, blzniv, poetile; ertovat, akovat blznomluvnie, -ie n. blzniv, poetil mluven blznost, -i f., blznstvie, -ie (trojslab.) n. blznovstv, poetilost blznovnie, -ie n. poetilosti, blzniv kousky, blznovstv blznov adj. blzniv, poetil blanie, -ie n. blaenstv, blaho blaiti, -u, - ned. blahoslavit, velebit; nachzet blaho, poitek (v nem); -blaiti s oblaovat se blanost, -i f. blaenost, stav blaenstv

blan adj. oblaujc, blaiv blaovati, blavati, -uju, -uje ned. oblaovat, init blaenm bledti, -ju, -ie ned. blednout bleknti, -nu, -ne (aor. blek, blee) dok. zabet, bleknout, zablekotat blekot m. ben, blekotn; vann; lovk, kter blekot, tlachal, vanil blekotnk m. kdo blekot, tlachal, vanil blekotnost, -i f. tlachavost, vanivost blekotn adj. tlachan, vaniv blektnie, -ie n. tlachn, vann blektati, -kcu, -kce ned. blekotat; tkat; tlachat, vanit bln m. bln. jedovat bylina blentovati, blencovati, blenzovati, -uju, -uje ned. tlachat, vanit; breptat blesk, blska, -u (jednoslab.), bleska, -u m. lesk, svtlo; blesk blesket v. bleskot blesknost, -i f. z, lesk, tpyt blesknti, -nu, -ne dok. bouchnout, plesknout; nohami blet pratil nohama (o zem) blesknti s, -nu, -ne s ned. i dok. lesknout, tpytit se; zalesknout, zatpytit se bleskot, -a, -u, bleskt, bleskt, -keta, -kta m. lesk, tpyt; ndhera; blesk (v. t blsket) blsti, *bladu, blede ned. tlachat, vanit, bleptat blcha (jednoslab.) (gen. pl. blech) f. blecha blda f. vlen stroj k metn kamen proti oblhanm mstm blikati, -aju, - ned. mrkat, mourat; mt vadn zrak, patn vidt; oi blkta neb tek jsounemocn

blikav adj. majc vadn zrak, poloslep bliz, obliz, oblizu, obt adv. a pedl. s gen. blzko, pobl, nedaleko: bliz sebe stchu; bliz k rokutm, asi, piblin rok bl, - f. blzkost blenstvie, -ie n. blenectv, pomr blinch bl jm. kompar. adj. blzk: bli bln, -te n., blnec, -ene m. blnenec, blnnec, -nc m. dvoje, blenec blin, blin, blin adj. blzk; zpodst. m. pbuzn, blin; blin pirozenie blzc pbuzn; najblin nejbli blinost, -i f. blzkost, blzk souvislost; pbuzenstv blsket (jednoslab.), bleskta m. lesk, tpyt, bleskot (v. t bleskot) blav (dvojslab.) adj. blskav, tpytiv blenie (dvojslab.), -ie n. lesk, ndhera bleti s (dvojslab.), -u, - s ned. blytt se, lesknout se, tpytit se, zit bliv (dvojslab.) adj. blytiv, ziv bluti, -u, - ned. vanit, plan mluvit, odmlouvat blud m. omyl, klam, poblouznn; blud; chyba; neest, smilstvo blditi, -zu, -d ned. bloudit; mlit se; bt v nejistot, na rozpacch; t v bludu; V smysl v

tom bld nerozumte tomu, nevyznte se v tom bludn adj. bludn, zavdjc, obluzjc, svdjc k zabloudn, jsouc v bludu; zpodst. m. bluda; bloudc, zbloudil; hvzdy bludn planety, obnice; z bludnj vnady podle bludnho, pohanskho obyeje; bludn dielo pohanstv; bludn loza modla bludovati, -uju, -uje ned. obviovat z bludu, prohlaovat za bludae blznie, -ie n. bloudn, poblouzen bvti, (dvojslab.), buju, -je ned. blt, vrhnout, zvracet; bvnie, -ie n. blit, zvracen blskavin adj. blskav blskt, blskot m. blskota, blskotina f. ze, lesk, tpyt; blskn, blesk bo spoj. nebo chtiee lindicha jiti, bo jeho sv hanb viniee bobonek, pobonek, -nku, -nka m. zakvn, ry, povren litelsk kon; povra bobtati, bobcu, -ce ned. bublat, blukat; povdat, plan mluvit boiti s, -u, - s ned. sklnt se bokem; s hynta s dolov boe sklnje u z kon dol; boit se, odvracet se od koho; stavt se proti komu, vzprat se bod m. bodnut, pchnut: bod kheln bodnuti khlou bodaj, bodej v. bohdaj

bodnie, -ie n. bodn, bodnut, pchn, pchnut; bodenie hbkov bodat rny od heb bodlat, bodlav, bodliv adj. bodlinat, ostnat; bodlav, pichlav bodliie, -ie n. bodl, bodlkovit rostliny bodlivost, -i f. pichlavost, ostnatost; bodlina, bodl: bodlivosti bud vys(r)kny boh, boha m. bh; po boz lidi obrt k bohu; boha dle proboha, probh; vz boh (psno t vzboh, zboh) zbhdarma, nadarmo, marn, poetile; bh t ehnej, botehnaj, boh vy ehnaj, bovyehnaj; boh pomozi, bopomoz(i), vopomozi bohatec, -tc m. bohatic, - f. boh, bohaka bohatiti, -cu, -t ned. obohacovat koho, init bohatm bohat (jm. kompar. bohatj) adj. bohat; kad bohatji otc tvho jest je bohat ne tvj otec; v sboie dosil bohat pokud jde o majetek boh d, bohd adv. d-li bh, snad, doufejme bohdaj, bohdaj, bodaj, bodej (z bh dej) adv. spoj. a st. bodej, k; ovem; s aby; bohdaj ne jist, bodej ne bohdkanie, -ie n. ast kn slova bohd bohdkati, -aju, - ned. asto uvat slovo bohd (pokldalo se za hch) bohobojenstvie, -ie n. bohabojnost bohobojn adj. bohabojn bohomysln (tyslab.) adj. myslc na boha, rozjmajc o bohu; bohomysln ivot zbon bohovn adv. zbon bohov adj. patc, psluejc bohu: est bohov; boh bohov bh nad bohy, nejvy bh bohpomoz(i) v. bh bohynnk m. kdo pedvd, hada (v. bohyovati) bohyovati, -uju, -uje ned. pedpovdat budoucnost, hdat, vtit bochnec, -nc m. bochnk boj, - m. boj, bitva, vlka; potkati s bojem stetnout se v boji; v boj vnti dt se do boje; boj obdrti zvtzit bojc adj. bojc se, bojcn (v. t nebojc) boja, -, bok, - m. bojovnk bojvati, -uju, -uje ned. bojovat, vst boj, vlit bojvnk, bojovnk, -a, bojovitel, - m. bojovnk bojv, bojov, bojn adj. bojov, bojovn, vlen, vlenick; prvo bojn vlen pravidlo,vlen zvyk

bojc, bojc s adj. bojc se: bojc boha bok m. bok, strana; kdlo vojska; krajina: boci polnon severn krajiny bolest, -i f. bolest, trapa; dle bolesti pro bolest, z bolesti bolestiti, -u, -st ned. trpt, mt bolesti bolestiv, bolestn adj. psobc bolest; trpc bolest bolti, -leju, -l nebo u, -l ned. bolet; mt bolest, stonat; bol ju sirdce; enu bol k dietti m porodn bolesti; j sem chud a bolejc boln adj. bolav, nemocn: zub boln, bolniej oi boniti, -u, -n ned. hrozit, strait; hrozu, hroz boniti nahnt hrzu bopomoz(i) v. boh bor1 m. borov les; les vbec bor2 m. zstup, shromdn, sbor boiti, -u, - ned. boit; niit; nebiee kto hromad bo kdo by hroudy (na poli) roztloukal; ji s tlo zrmutkem bo hyne bosk m. kdo chod bos; bos mnich, len ebravho mniskho du (karmelitn nebo frantikn) bosti, bodu, - ned. bodat, pchat botchnaj, bovychnaj v. boh boec, -c m. pohansk bh; psotnk, boec (dtsk nemoc) boic, - m. syn bo bonic, - f. pohansk chrm bonk m. zbon lovk bon adj. bosk br, - m. uchvatitel; loupenk, zlodj brada f. brada; vousy na brad, bradka; ostr konec hebu

bradatic, - f. vlen zbra, sekyra (s epel pi ost dol prodlouenou, take vypad jako bradat) bradie, - m. brad, holi bradlo n. skalisko, skaln tes; pl. bradla hradba, val, nsep, hradebn ze brah m. kupa, stoh; zazen na skladovn obil nebo slmy brach, hra, brch, bre v. brti brachek, -chka, brachek, -ka m. (demin. z brach) bratek; milek, milovnk brambursk adj. braniborsk bran, bra, zbra, -i f. zbra; obrann opevnn, ochrana; obrana, obrana, odpor, boj brna f. obrann opevnn; brna brnc, brani, - m. obrnce; zbraova brnie, -ie n. bran, nsiln odnt, zabaven; na brnie na loupe brann adj. staten, bojovn, ozbrojen; zpodst. m. ozbrojenec; strce brny, vrtn brti, beru, be (impf. beiech, beiee, brch, bre; aor. brach, hra) ned. brt; boj brti poutt se do boje; brti so na pamt, na mysl; brti so na sv duu, na vieru; kto s moe vz toho brti vystupovat proti tomu, pit se tomu; vz vodu s brti ubrat se proti vod, proti proudu; brti otpuenielouit se, odchzet bratran m. bratranec bratrana f. sestenice; nete bratratko n. bratrovo nebo sestino dt bratranec, -nc m. synovec (bratrv syn) bratranic - f. nete (bratrova dcera) bratrobijec, -bik, bratrobivc, - m. bratrovrah bratrstvo (dvojslab.), bratstvo, bratstvo n. bratrstv, bratrstvo; cechovn spolek bratec, -trc (dvojslab.) m. bratr, bratek; kltern bratr, mnich; bratec druh bratranec bratenec, -nc m. bratr; pbuzn bratic, - f. (sg.) (demin. z bratie) brat, bratkov bratie, -ie, f. (sg. pozdji pl. m.) brat; kn, mnii; bratrstvo; mil bratie; na brat so brav, -te n. dobyte bravn, bravovn, bravov adj. dobyt; uren pro dobytek brzditi, -du, -zd ned. dlat brzdy, orat bral adj. tpytn, blytiv, blskav brti, -u, - ned. lett, poletovat; vzltat, odltat; vrabec bre jde poletuje, poskakuje (srov.

brkati) brdlo, brdo n. brdo, soust tkalcovskho stavu brdu; brdu, bree, bre v. bsti; beti brh m. doup, jeskyn; che, stan brkati, -aju, - ned. ltat, poletovat (srov. breti) brknti, -nu, -ne dok. zalett, vzltnout brla v. berla brn, -i pl. f. brnn, panc brnn adj. elezn, pancov: brnn rukavic brnti, -u, -n ned. temn int, znt brnie, - m. vrobce brnn, platn broditi, -zu, -d ned. brodit se; (dva) se vm dvorem u milosti brod miliskuje se se vemi dvoany brojnie, -ie n. hemn, rojen se; neklid, nepokoj brojiti s, -ju, -j s ned. pohybovat se sem tam, hemit se, rojit se bron adj. bl (o konch) brotiti, -cu, -t ned. tsnit, potsovat (krv) brt, -i f. br (dut strom. v nm jsou usazeny vely); l brtnk m. vela brunt m. sukno barvy tmav hnd, rud bruntn adj. tmavohnd, ervenohnd brusec, -sc m. ubrousek, runk brychati, bryu, -e ned. tryskat, trt, tci; tvuoj Pn na ki rozpat, ano z nho krev vady brye brzc, brzko, brzky adv. rychle, prudce; unhlen

brzkost, -i f. rychlost, prudkost; v brzkost, s brzkost rychle, spn; z brzkost znenadn brzk adj. rychl, prudk; brzk, kvapn, unhlen; nchyln k emu: ku przdnm klamom bude brzek brzo, brzy (kompar. bre, br) adv. brzy; rychle, prudce; unhlen; snadno; jak brzo jakmile; (Alexander) spade v neptely bre, ne kdy kmen vrh z praky rychleji ne, dve ne; ty br sm u viee bld sp se ty ml ve ve, v bludm (v. t a-bre, ale-bre, ano-bre) brz (kompar. br) adj. rychl, spn br(e) v. brzo brec, -c, brek, -ka, -ku m. (demin. z brh) chka brie, - n. hnzdo, doup bti, -u, - ned. zvut, hluet; (Prokopu,) vz to, bre, pro t musmy jti pre (ve vzn. interj. asi hle, hola) bh m. kopec, svah; bch; pstav; baina bmnce, -, bmieko n. mal bm, bemnko bskev, -kve f. broskev bev, bvi f. lvka (bevno poloen pes vodu jako lvka) bzk m. rozbesk, svtn, svit bzc adj. bez, obezl bditi s, 3. sg. -d s ned. svtat, rozednvat se bidkost, -i f. bitkost, ostrost; ohavnost bidk adj. bitk, ostny; prudk: bidkm bhem; hnusn, ohavn, odporn: bidko na to hledti; neist: brady bidk bieek, -ka, -ku m. vrek, str bsti, brdu, (jednoslab.), bdu, bedu, - ned. brodit se biti, biiti, -u, - ned. prtit, tryskat bitov m. hbitov buch m. bucho n. bicho buchat adj. bichat; thotn (o en) buchoplnc, - m. bichopas, velk jedlk bun adj. bin bu, b interj. vraz hnvu apod.; zvoln popuzujc k hnvu bubal v. buval bublnie, -ie n. mumln, brumln; praskn (ohn) bublati, -bu, -ble ned. mumlat, brumlat; bruet bublav adj. mumlav, huhav bubnec, -benc m. bubnek bu (pv. imper. slovesa bti) spoj. a st. asi, bu; bu - bu; bu od irta, bu od chlapa; a a, a - nebo; vecko zajmati, bud ie bu a je to koli buda, budci v. bti budeovati, -uju, -uje ned. troubit (?) bodiech, budiee v. bti budovati s, -uju s, -uje s ned. utboovat se budc adj. budouc; zpodst. m. potomek; pl. budc potomstvo budcky adv. budoucn, pt budcn, budcn adj. budouc, pt buchnti, -nu, -ne dok. buchnout; bouchnout; nhle spadnout, propadnout. ihned by buchl do pekla; znenadn nastat, pikvait smrt buchne z nedojiepie buja, bja, - m. kdo si bujn, nezzen vede bujti, bjti, -ju, -ie ned. bujt, bjn rst, rozmnoovat se; bujn si vst, chovat se nezzen bkanie, -ie n. buen bkati, bkati, -aju, - ned. buet; houkat bukev, -kve, bukv, - f. bukvice bula, bulla, - m. kdo peet buly br m. potupn pezdvka sedlkm burcovati, -uju, -uje (koho) ned. lomcovat, smkat km, sret k zemi burda f. bemeno; boue, svr

burd, - m. pobon bodn zbra, kon bav adj. bouliv, neklidn biv, bn adj. bouliv, boun; neklidn buval, bubal, buvol, byvol m. buvol bzce, - n. ps, opasek by v. bych bydlce, - (dvojslab.) n. demin. z bydlo bydlec, -dlc (dvojslab.), bydle, bydli, - m. obyvatel bydlejc, bydc, bydujc adj. bydlc, zpodst. m. obyvatel bydlie, - n. bydlit; msto k pebvn, svtnice: v domu otce mho mnoho jest bydli bydliti, bydlti, -lu, -l, (imper. bydl, -i) ned. bydlt, obvat; pebvat, t bydln (dvojslab.) adj. bydlc, ijc; msto bydln msto pobytu bydlo n. pbytek, obydl, bydlit, domov: na vschod slunc bydlem jsce; bydla ptajte hledejte pbytek; neniet zde bydla naeho nememe zde bt; vn bydlo vn ivot; povoln, stav: vojensk bydlo bych (2., 3. sg. by; du. 1. bychova, -v, 2., 3. bysta, -ta; pl. 1. bychom. 2. byste, -te, 3. bychu) aor. slovesa bti; pv. vzn. byl jsem pokles a tvar se mn v pohybliv kondicionlov morfm nebo v kondicionln spojku: dlal by(ch); aby(ch), e bych: nijeden z vs nev tomu, bych tuto vc zamyslil; kdyby (ch), teba by (ch) bkati v. bkati bkovina f. b maso (na rozdl od jinho hovzho) bkov adj. b: bkov maso bl m. bl, - n. bylina, rostlina; rostliny, bl blek, -lka, -lku m. (demin. z bl) bylinka, rostlinka blnie, bylinie, -ie n. rostlinstvo, byliny bylce, - n. (demin. z bl) rostlinky bylko n. (demin. z bylce) rostlinky bln, blov adj. rostlinn byryl v. beryl bys m. drah tkanina, kment bystr adj. rychl, il; prudk: v vodch bystrch bystec, bystrc (dvojslab.) m. bystina byt, -a, -u m. by, -i f. podstata; byt, jsoucnost u vnj byti na vnosti; obydl; pobyt byte(d)liv adj. podstatn, zkladn byte(d)ln (trojslab.) adv. svou podstatou, skuten; podstatn; trvale; vldn, pokojn byte(d)lnost, -i (trojslab.) f. podstata, povaha byte(d)ln (trojslab.) adj. bydlc; obvan, obvac; trval; vldn bti, jsem, jsi (du. 1. jsv, 2., 3. jsta; pech. jsa, jsci, buda, budci; impf. biech, biee, budiech, budiee; aor. bych, by, bch, b...) ned. bt; existovat; t; bti s koho stait na nkoho; bti ve zlm mt se patn; jest o tob m se patn, je to s tebou patn; bti za nkoho (o en) bt za nkoho provdna; s dat. mt: bud nm zde plny stoly budeme tu mt pln stoly; lidem jest vdti maj vdt; asto s pech. pt. ve vznamu n. vazeb s kond.: nebyl, kto pomoha kdo by pomohl; t opsan tvary jsem nesa nesu, biechu pisluhujce pisluhovali apod.; dle nap. u nho jest velik lysina m velkou lysinu, o nm mu bylo bti na kterm mu mlo zleet, bude-li to bti stane-li se to; jest nelze nen lze, nejsem zapomanul nezapomnl jsem (v. t bud, bych) bytie, -ie n. byt, it; ivot, existence; pebvn, bydlen bytnost, -i f. byt, podstata; ptomnost; pebvn; hojnost, nadbytek bytost, -i f. ptomnost bytostiv, bytostliv adj. podstatn bytstvie, -ie, bytstvo n. byt, podstata byt adj. jsouc, existujc, majc bytost, existenci bval adj. kdo dv (nkde) byl; zbhl, zkuen bvati, -aju, - ned. bvat, stvat se; pebvat, bydlit. bvajce spolu byvol; bzdieti v. buvol; pzdieti bzov adj. bezov: zvuk bzovch hsliek

#C

cafr m. nadvka kacm cakha v. ccha caletn adj. z calta v caletn ulici calta f. druh peiva, houska capart v. tapart cecek, ceck m. prs; prsn bradavka ceckov, ceckov adj. prsn: bradaviky ceckov cdi, - m. kdo ced; cdi hnvu kdo rozliuje oprvnn hnv od nespravedlivho cech m. cech (stavovsk organizace mistr a tovary stejnho emesla) cechmistr m. volen pedstaven cechu cechovati, -uju, -uje ned. pt, popjet cekha, cejka v. ccha, cka cekcovnie, cektovnie, cetkovnie, -ie n. harcovn, arvtka, ptka cekcovati, cektovati, cetkovati, -uju, -uje ned. harcovat, potkat se, svdt arvtky, ptky ceknti; cela, cele v. cknti; cella cle adv. zcela, docela, pln; jist, skuten, opravdu, vskutku; pravdiv clnie, -ie n. celn, zacelovn, hojen; bolest bez clenie nezhojiteln clti, -ju, - ned. zacelovat, hojit se cledn adj. kdo m cel, zdrav dy (v. t dn) celic v. cellic clic, clistiv, cliv adj. zacelujc, liv, hojiv: mast clicie clistv adj. celistv, kompaktn; liv, hojiv (srov. clic) cliti, -u, -li ned. zacelovat, lit, hojit cltk v. ctk cella, cela, cilla, -y, celle, cele, - f. cela, kobka cellic, celic, - f. mal cela, kobka, komrka celn, coln, -ho zpodst. n. clo, celn poplatek celn, -ho zpodst. m. kdo vybr clo, celnk clojsky adv. cele, pln clost, -i f. celost, celistvost, plnost; neporuenost; (nemocn) v clost navrceni uzdraven clova, - m. kdo celuje, lb clovati, -uju, -uje ned. celovat, lbat celpret m. vplatn deska ctk, cltk adj. celik cl adj. cel, pln, neporuen; zdrav; jist; za clo zajist, najisto, s jistotou, podle pravdy; cele, z clu zcela, pln cna f. cena; drh jest ani m cny je neoceniteln cendal, cendt, cendeln m. druh polohedvbn tkaniny centn, - m. jednotka vhy (pozdji 100 liber); zva centurio, -ia, -iona m. setnk (msk) cpt, -pla, -plu m. vztek, zuivost, zbsilost cpnk m. bojovnk ozbrojen cepem. cepnk cert m. mast z vosku, nplast naputn touto mast cern v. dcern csta, ciesta f. cesta; csta siln silnice; cstu umti znt cestu; bez csty cestou necestou cstnk m. pocestn, poutnk cstn adj. z csta: blto cstn cetkovnie; cetkovati v. cekcovnie, cekcovati cv, cva v. ciev cbek, -bka, -bku m. posmn posunek (stren palce mezi ukazovk a prostednk); cbky nkomu dvati, cbek proti komu initi (srov.fk, pipek) cicera f. cizrna, jedl semeno cizrnku cicvar; cditi; cidn v. citvar; cditi; cudn cierkev, -kve, crekev, -rekve, -i, crkev, crkve f. kostel, chrm; sbor vcch, crkev cierkvic, crekvic, crkvic, - f. kostelk

ciesa, tiesa, - m. csa ciesaov, - zpodst. f. csaovna ciesaovna f. csaova dcera; csaovna ciesaovsk, ciesaov, ciesask, tiesaov adj. csask ciesaovatvie, ciesastvie, tiesastvie, -ie, ciesaovatvo, ciesastvo, tiesastvo n. csastv ciev, cv, -i, cieva, cva, -y f. ttina; trubka; cvka cievka f. demin. z ciev ciheln, ciheln adj. cihlov ccha, cakha, cekha f. ccha, povlak (na peinu) cl, - m. cl; hranice, mez, konec; vzdlenost; lhta, termn cilla v. cella cimboie, -ie n. cimbu, zubovit zakonen starch staveb cinen v. inen cink, cik m. blmo; on zkal; ptka (pi he v kostky); srov. ink cinobr, -u, cinob, - m. cinabarit, rumlka cin, cin; cinov v. in; inen Cirv, - m. Gervasius cistrsk adj. cisterick ctiti v. ctiti citvar, cicvar, -a, -u, citva, - m. cicvr (druh pelyku, kho drobnch nerozvitch kvtenstv, tzv.cicvrovho semnka, se uvalo jako lku) ciz-, cz-; cka v. cuz-, cz-; dska ckti, -aju, - ned. obdivn pomlaskvat cketa, sketa, tsketa, m. f. zve; k, kobyla; sketa, zbablec cknti, ceknti, -nu, -ne dok. ceknout, hlesnout, krtce nco ci cknutie, -ie n. ceknut, (chybn) proeknut clo n. clo (d. poplatek ze zbo pevenho pes hranic uritho obvodu, nap. msta); msto, kde se

vybralo clo; clo na most mostn, mto cn; cn, cn; cnost v. stn; stn; stnost co; coln; copch v. so; celn; sopch cos bu; cokoli v. sos bu; sokoli cpti, -aju, - ned. cpt, strkat, vmakvat; svdt vinu na nkoho, kiv obviovat: co jist neviem. toho na n nechoi cpti; vdy na Pna Jee zlost cpali pisuzovali mu zl jednn Crh, -a, Crha, -y m. Cyril crkev, crkvic v. cierkev. cierkvic ct, cti; ctitedln v. test; stitedln ctn; ctnost; ctn v. stn; stnost; stn cda f. zemsk, krajsk soud; soudn okrsek cda, - m. soudce cditi, cditi, -zu, -d ned. cdit, istit; klet star lovk ji na nohy cd cudn, cidn adv. divn, podivuhodn; peliv, opatrn; tajn cdn adj. pkn, hezk cuk m. tok cukrkanda f. kandys cukrn, cukrov adj. cukrov ctiti, ctiti, -cu, -t ned. ctit; povaovat neptely vs ctie povauj, maj vs za neptele cznie, cznie, -ie n. cdn, itn, oiovn cuz, ciz adj. (t zpodst. m.) ciz cuzoberc, - m. kdo bere ciz majetek, zlodj cuzokrajnn, cuzokrajn (pl. cuzokrajn) m. cizozemec cuzokrajinn, cuzokrajn, cuzokrajn adj. cizokrajn, cizozemsk cuzoloc, -c m. cizolonk cuzolon, -te n. nemanelsk dt cuzoloni adj. cizolonick cuzopansk adj. patc cizmu pnu cuzorod adj. cizorod, pochzejc z jinho rodu cuzorozenec, -nc m. cizinec

cuzozemec, -mc, cuzozemnn (pl. cuzozemn) m. cizinec, cizozemec cuzozemic, cuzozenkyni, - f. cizinka cymbl, -a, -u m. cymbala, -y f. cimbl cypre, cypry, cypi, - m. cypi cyprsk (dvojslab.) adj. kypersk; cypiov

#

ack, adsk adj. (z pv, ad, d chlapec, mladk) hezk, lechetn, staten ka f. nadje: jmieti ku v em, k emu, eho mt nadji na nco, doufat v nco, spolhat na nco akanec, -nc m. kdo ek, oekv, ekatel aknie, eknie, -ie n. ekn, oekvn; prodlen akati, ekati, -aju, - ned. ekat, oekvat; doufat; akati sebe chystat se k porodu (o thotnch) an m. tst; vhra pi he v karty apek, -pka m. pek, mal p r (astji pl. ry) m. kouzlo, arovn; kad kzlo, kad r jest pestpenie kesansk viery arodjec, -k, arodjn, arodjnk m. arodj, kouzelnk aronos m. kdo z povrivosti nos amulety, kapule ap. rov adj. arovn, arodjn as m. as, doba; do as, do s zanedlouho; vetas, veas, ves v ten as; za as obas, nkdy; po esiech podle as; pod asem asem; dieve asu pedasn; asem pokuenie v as pokuen; phodn as, vhodn pleitost; v as nkdy, v prav as; bez as nevhod, v neprav as; za asa, za asu zavas, v prav as; trvn; as vsti trvit as, prodlvat sek, -ska, -sku m. (demin. z as) chvle, chvilka asn adv. vas; podle asu, v asovm sledu, chronologicky asniva f. kronika asn, asn adj. vasn, vhodn; vzdej, pomjiv; asn chvle chvle asu, jist doba asovati, -uju, -uje ned. znamenat, udvat, mit as asto, est (kompar. estjie) adv. asto, zhusta; hust ast (kompar. jm. e, ei, estj, estji, slo. e, estj) adj. ast; etn; hust atr, etr m. druh pltna bn, tbn, dbn, bn m. dbn bana, dbana, dbana, - m. potupn pezdvka tomu, kdo pijmal pod jednou, katolk ber, ebra, bera, -u m. dber bernic, - f. ndoba na tekutiny, na mouku ap. echel, echl -chla, -chlu m. rouka; koile, rub echlk m. plachetka; lchk svrchn oblen, roucho ek- v. akele, -i f. rodina, rod; lenov rodiny mimo rodie; sluebnici pslun k rodin eledn m. pslunk rodiny (eledi) jako jej len nebo sluebnk eledina f. rodina, rod eledinn, eledn adj. psluejc k eledi, domc; otec eledinn otec rodiny, hospod eldka, eldka f. rodina, rodinn pslunci; sluebnictvo eledn adv. v rodinnm pomru, jako len (lenov) rodiny; domcn, ptelsky, elednost, -i f. eledn pospolitost; pbuznost, ptelstv elesen, elesn, -sna, -snu m. pec; otvor do pece eliti, -u, -l ned. stt proti nkomu elem. elit, odporovat eust, -i f. elist emu (dat. zjm. so) k emu, pro: emu pros? euchati, -aju, - ned. enichat, vtit; tuit, rozumt epele, pek, iepek, -pka, -pku m. pek; podpatek epelik m. demin. z epel: mal epel eperati, eprati v. prati ep adj. ap er- v. f. rerka f. rka; pismeno esati, -u, -e ned. esat (vlasy, ovoce); ee jablka nedospl pon si unhlen, nerozvn

esnek, -senka, -u m. esnek; maso s cibul a esenkem est, sti f. est, dstojenstv, ad; slva, pocta; David jest hudl bohu na est vzdval mu poctu hrou; pi sti ostati zachovat dstojnost, est; jmieti koho v est, ve sti vit si koho; se s kohoodpovdajc jeho slv, adu est; est v. iest; asto

e, ei. , estj, estji. v. ast eka, ka v. ieka esk, esk adj. esk t, ta, tu m. poet; beze tu bezpot, bezpotu etn adj. potov, poetn etr v. atr i, ili st. a spoj. zda, zdali (uvozuje zjiovac otzky); nebo (v otzkch vyluovacch): budu jiesti maso bkov, ili krev kozlov budu pit? i-, - v. t u-, iepek v. epele ies m. tuk; de (kostn i rostlinn), morek iesn adj. tukov; deov, morkov iest, est, -i f. st, dl; iest - iest dlem -dilem ie, - f. e, pohr, kalich ieka, eka f. ka; perk, ozdoba v podob msku; ka (patela), hole ila, la f. chvle: il neasn v zl, tk chvli; v ile, vile, vil v t chvli, hned; te ile adv. ile, hbit, rychle, zerstva il (kompar. jm. ilej, -ji, -je) adj. il, hbit, rychl; nchyln, ochotn: byl ko viej zlosti il; zila ile in m. in, skutek; zpsob: tiem inem tak(to); divnm inem divn; nevidomm inem neviditeln; vemi iny vemon; nleit zpsob, d: v in nleit; pina, t, mysl, pleitost: sdc vdy toho iny hlede, kterak by mohl svatho otc vidti inc, -, injnk m. initel, plnitel ink, ik, -ka m. ptice; ptka p he v kostky (v. t cink) inie, -ie n. inn, konn, jednn inen, cinen, inov, cinov adj. daov initel, - m. tvrce; konatel, vykonavatel, uskuteovatel: initel milosrdie initedln (tyslab.) adj. inn, aktivn initi, -u, -n ned. init, dlat, zhotovovat; psobit; ponat si; dobe initi komu prokazovat nkomu dobrodin; initi proti nkomu vystupovat proti nkomu, ubliovat komu; initi s stvat se; pedstrat, petvaovat se ic, iujc adj. inci, vytvejc, psobc in, cin, - f., in, cin, - m. da, poplatek inov; iperati, iprati v. inen; prati irn v. rn ir adj. pouh; ir: v irm poli , - f. rozlehlost, irost; podstata sln (dvojslab.) adj. konen, omezen, ohranien; kad tlo jest skonan neb sln pomjejc slo n. slo, pot, mnostv: slo dn mch; bez sla bezpotu; platnost, mna; psmo: psal idovskm slem; ten: tiete slo ztujete ten uen: bld ot pravho sla st v. ist istcov adj. 1. cnov; 2. oistcov istec, -tc m. 1. cn; 2. oistec isterna f. vodn ndrka sti, tu, te ned. st; potat: budete je sti po zstupiech; pokldat, povaovat: netc sob to silno nepokldejte si za tk istiti, -u, -st ned. istit, oitovat; zbavovat, oprotovat: lid maj istiti s velikch pokvrn istov v. ist istovnit, istonit, istovaniti adv. do naha; bez odvu, nah (v. t ist) istc adj. velmi ist, isouk

ist, ist (jm. tvar st, kompar. jm. , slo. i, istj) adj. ist; pkn, hezk; dokonal; ist eho prost, zbaven eho; ist niti (istov niti) nah v. it- v. t utitatel, -, itedlnk, titedlnk (trojslab.) m. ten i- v. uknie, -ie n. ekn, oekvn kti, -aju, - ned. ekat lnek, lnek, -nka, -nku m. lnek, krtk kost tvoc st prstu; kotnk; samostatn oddl nj. celku, odstavec, sta inek v. lunek lovenstvie, lovstvie, -ie n. lovenstv, lidstv, lidsk podoba; poddanstv lov, lovn, lovsk, lovck adj. lidsk; syn lov lovk lovk (du. lovky, pl. lovci, lovkov) m. lovk; poddan, nevolnk; lovk obecnnelechtic

lunek, -neka, -neku, inek, lunek, -nka, -nku m. lunek, loka mel v. mel mrati (s), mirati (s), -aju, - (s) ned. hbat se, hemit se pieti v. pieti prati, eperati, eprati, iperati, iprati, -aju, - ned. pohybovat; hmatat, tpat; plazit se rnidlo n. ernidlo; inkoust rniti, -u, -n ned. ernit rnobl, - m. ernobl rn, ern, irn adj. ern rpadlo (zpr. pl. rpadla) n. msto, kde se erp voda; pstav rpati, -aju, - ned. erpat rstv, rstv adj. erstv, sv rstvost, -i f. erstvost, svest rt (pl. rtie) m. ert rtadlo n. radlice; n rtek, -tka m. ertk rtic, - f. ertice rtovsk adj. ertovsk, dbelsk rv m. erv; drak rvek, ervek, -vka m. ervk rven, erven, -vna m. erven, pop. t ervenec (nkdy pro rozlien oznaovn ervenec rven druh; v. t rvenec, rvnec) rvencov, ervencov adj. jasn erven, arlatov rvenec, ervenec, -nc m. erven zbarven tkan ltka, arlat; odv z t ltky; ervenec (v. t rven, rvnec) rventi, -ju, -ie ned. ervenat rven (jm. tvar rven) adj. erven; rven moe Rud moe rviv adj. erviv rvnec, -venc m. erven, id. ervenec (v. t rven, rvenec) ied-; v v. tied- a stied-; tv iti, ru, e ned. erpat sn- v. stn so, co, eho (star gen. so, co) zjm. co; kolik; nevdiech s so pijieti eho se chopit; kdy s kto boj, co s bti nem eho se nem bt; ze so z eho; adv. so to, co to nco (mlo), trochu; so den ode dne odkld? pro; emu v. t.; spoj. e, jak: pomni potom, so m zl za zl mieti sos bu, sosi bu, cos bu zjm. nco sokoli, cokoli, sokolivk zjm. cokoli: sokoli dotkne neist ehokoli se dotkne stenstvie, -ie n. dstojnost, dstojetustv stitedln, ctitedln (trojslab.) adj. ctn stti, u, st (p. trp. en) ned. ctt, uctvat stn, sn, ctn, cn adv. ctn, estn, poestn stnost, snost, ctnost, cnost, -i f. ctnost, estnost, poestnost; est, poest, cta

stn, stn, sn, ctn, cn, cn adj. ctn, estn, poestn; ven, slavn nie, tnie, -ie n. ctni, uctvn ic, tic v. tic tena f. psmeno, litera tnie, -ie n. tn, etba; (svat) tenie Psmo, evangelium tenn adj. evangelijn tennk, tennink m. evangelista tic v. kic, tic tidlo n. psmeno, litera titel, - m. ten; kdo pot, pot ttroba v. t trmez(i)cietma, trmez(i)dcietma sl. tyiadvacet; trmez(i)cietm, trnez(i)dcietm tyiadvact trn(d)ste, trn(d)cte sl. trnct: ke tyemndste letom tver, tver sl. tver tvernic, - f. tveice, tyka tvernk m. len tveice, tylenn stre ap.; kvatern, tiskov arch (svazek ty dvoulist) tvernost, -i f. tveitost, tynsobnost tvern adj. tveit, tynsobn tverohranat, tverohran(n) adj. tyhrann, tyhl tverokola pl. n. tyspe tverokrt sl. tyikrt; tynsobn tveronoh m. tvernoec tveronoh, tvernoh adv. po tyech: musil tvernoh lzti tverovc, tverovi adj. tyikrt vt, tynsobn tveno adv. po tyech: mnoh jet tveno laz tvrtk m. tetrarcha (vlada nad tvrtinou sttu) tvrtc, -, tvrte, -tn, tvrn, - f. tvrtka (tvrtina jednotky miry, vhy, mny) tvrtek m. tvrtek; Velik tvrtek Zelen tvrtn adj. tyhrann tvrt, tvrt sl. tvrt; sm tvrt on a s nm ti dal tvrtmez(i)dsietm, tvrtmezcetm sl. tyiadvact tvrtndste, tvrtndste, tvrtndst sl. trnct tyrdn, tydn adj. tydenn; (mrtv) kter zemel ped tymi dny tyrydsti, tyidsti, -dcti sl. tyicet; post dn tydct tyicetidenn pst tyie m. tyi f., n. sl. tyi tyiemezidsietma, tymezdcietma, -mezcietma, -mezctma sl. tyiadvacet uba v. uba hanie, -ie n. ihastv, iba hati, hati, -aju, - ned. hat; chytat ptky ibou uch, ich m. tlesn smysl: pt tlestnch ichov neb smyslov , adv. (vzniklo staenm z uje) toti (v. t to) utedlnost, itedlnost, -i f. tlesn smysl, vnmavost utedln, itedln (trojslab.) adj. ctc; citeln, smysly vnmateln, pozorovateln ti, iti, -ju, -je ned. t, smyslov vnmat, ctit; tuit, pedpokldat; bt il, bdt utie, itie, -ie n. it, smyslov vnmni uba, iba f. izba, chytn ptk; okounni, zevlovn (v. t tiba) uebnk, iebnk m. kdo chyt ptky, ib

#D,

bel v. dibel dada, dadie, dadiech, dach v. dti daktyl, -a i - m. datle (v. t datyl) daktylovie, -ie n. datlov, datlov porost dle, dl, - f. dlka, vzdlenost; rozesla posly do vch dl: vz-dl, vz-dli; vz-dlu, z-dl, z-dli na dlku, daleko (v. t vzdl) dle adv. dle, dl; dle dle dl a dl

dalek (kompar. jm. dal, slo. dal) adj. dalek, vzdlen: dali jsa od vody ne tak brzo utone dliti s, -u, -l s ned. (eho, ot eho) oddalovat se, odluovat se, zkat se; rozlin rozlin s dl svta dale n., jm. kompar. k dalek; z dale nemohli byte vidti z vt vzdlenosti dl adj. kter se stal, kter se udl: dl iny, dl vci historick udlosti dan, da, -i e, da, poplatek; dar dan adv. oddan dank - m. dank danlk m. mal dank dnie, -ie n. dn, podn: slbil ruk dnm; dar, darovn, nadace: oteleme vm dnie mnoh; rozhodnut, ustanoven: (maj moc zpovdat) dnm papeovm dann n. dan dar m. dar, vnovn: poslati co v dar; milost; platek: pro dar nepevracuj prva drc, - m. i f. drce, drkyn: edr drc daremn, daremn adj. marn, bez uitku, zbyten; na daremn marn, zbyten darmo adv. darem, zdarma, zadarmo; nadarmo, marn; zbyten, bezdvodn; zdarma marn,zbyten

darnost, -i f. tdrost drn adj. tdr darovatel, - m. drce obdaovatel darovati, -uju; -uj ned. i dok. obdarovvat, obdaovat i obdarovat; obdait: Hospodin daroval je zvltnmi dary sv milosti darovn adj. tdr daitel, - m. drce, obdaovatel daiti, -u, - ned. obdarovvat, obdaovat; ed chud daiee dsn (jednoslab:); ds, dse, -i; - f. t dsno n. (zpravidla v pl. dsn) patro (v stech); hltan datelov adj. datlov: kmk datelov datlov pecka dti, daju, - ned. dvat; - dti; dm, d (3. pl. ddie; pech. pt. dada dadci, impf. dadiech, aor. dach) dok. dt, darovat; vnovat; dopustit, dovolit: nedal jich duiem zahynti; Vlasta jim da v piu smieru uloila mrnost, stdmost; dti v hlavu, v lce udeit do hlavy, dt polek; - dti s oddat se emu; pustit se do eho: dti s tlesn libost; dti s na motlidbu;-dti s na bh; dti s vinen provinit se; uznat svou vinu; dti s komu vydat se, poddat se dti (s), dju, dje (s) v. dieti datyl, - m. datle (v. t daktyl) dav m. tisk, tlak; tlaenice, nval; tisk dava, - m. drce dvanie, -ie n. dvn, darovn; dar: dmy vm dvanie davatel, - m. drce, obdaovatel dvati, -aju, - ned. dvat; dvati so na vdnie oznamovat; dvati komukacie nadvat komu kac; pletichy dvati strojit klady; - dvati s vzdvat se, poddvat se dvc1, - m. i f. drce, davatel, obdaovatel dvc2, - m. utiskovatel, podmanitel: (Alexander) poe bti udsk dvc dvnie, -ie n. tlak; (s)tlan, ztlumen: od dvenie plamene; tlak dviti, -vu, -v ned. tisknout, tlait; stlaovat,lisovat; utiskovat, utlaovat dvn v. dvn dvnobydlec, -dlc (tyslab.) m. praobyvatel dvnost, -i f. uplynut dlouh doba, st: chlebi s dvnost velmi s ztrupali; od dvnosti odedvna dvn, dvn adj. star, dvn, odedvna existujc dct v. dest dcern, cern adj. (z dcera) dcein, dceinn: (matka) vediee k dcernej lepot dci, dcee f. dcera; zl dci nevstka dcka v. dska dbn; dbana v. bn; bana dieti v. dieti deb, db, gen. dbi, debi f. dolina, hlubok dol, rokle, propast

debs, -a, -u m. debsnie, depsnie, -ie n. hmot, dunn, hukot; dupot, dusot debsati, dopsati, -u, -e ned. hlut, hmotit; dupat d, -i f., v adv. vrazu v di zdvoile, uctiv, slun, vhod dd m. dd; staec; pedek dedek, vdedek, -dka m. dudek ddek, -dka m. ddeek; rodov bek: (ech) bra s lesem do lesa, ddky sv na pleci nesa ddic, - m. ddic (tj. pvodn ddv potomek, nstupce oprvnn k ddictv); svobodn usedlk; patron: (Svat Vclave) ty jsi ddic esk zem ddiiti, -u, - ned. ddit, zskvat jako ddictv ddika, f. ddika; patronka: Sv. Ludmila, ddika esk zem ddinost, -i f. ddinost, ddin majetek ddisk adj. ddin ddistvie, -ie n. zddn majetek, ddin statek, ddictv; vlastnictv; po ddistv dojti ncho zddit ddina f. ddictv; zddn (ddin) statek, zddn pda, pole, pozemek; nemovit majetek; ddin e, zem ddinic, -, ddinka f. (demin. z ddina) mal pozemek (ddin); polko ddinnk m. chud zeman, kter sm obdlval sv pole, ale byl osobn svobodn ddinn adj. tkajc se ddiny; ddin; ddick: prvo ddinn ddick; lta ddin lhta n v ddickm prvu; jmnie ddinn poln; diel penz ddinnch utrench za prodej pole ddinsky adv. ddicky, jako ddictv ddinstvo n. ddictv dditi, -zu, -d ned. ddit, zskvat jako ddictv, odevzdvat v ddictv; zstvat naivu, zstat naivu: kdo kiv jsa psahu provede, dn dlho nedd zde na svt dcht, -hte m. druh pistcie, strom podobn dubu; dchet dech v. dchnti dj, - m. innost, dj: noc jest dju vemu mt djnic, dnic, dienic, dnic, dnic, - f. pokrvka, koberec, aloun dek, -a, -u m. pokrvka na kon: cup ko v deku dk, dka v. diek, dieka dka f. dka dkovnie, -ie n. dkovn, podkovn dkovati, -uju, -uje ned. dkovat, vzdvat dky; z daru dkovati za dar dlac, -cicho adj. (i zpodst. m.) pracujc dlnie, -ie n. dlni, innost, prce; stavn; stavn, budova dlati, -aju, - ned. dlat, pracovat; vzdlvat, obdlvat: dlati zemi; dlati jiezdu jet; dlati lov lovit; dlati nepravdu psobit bezprv; dlati sv spasenie pracovat pro svou spsu; dlati z penz za penze; dlati zlatem zhotovovat ze zlata dle, dl, - f. dlka: desti loket biee dl dsky jedn; na dl, vz-dli, v-dli na dlku del, f. del, n. dele, jm. tvary kompar. adj. dlh: del dli, - m. kdo dl; kdo rozsuzuje: kto mne ustavil sdc neb dliem nad vmi? dliti, -u, -l ned. dlit, rozdlovat; dlit se o co: jeden s druhm i vajka dlil; oddlovat: kdato s noc se dnem dl; liit, odliovat: tiem s dlme od pohanov; neshodovat, rozchzet se: bud-li s v kterm slov dliti dsky s alob dlnk m. dlnk, pracujc lovk: emeslnci aneb initel a dlnci dln adj. pracovn: dln den vedn; pracujc: dln lovk; pracovit: (dvka) bude dln, mdr dem, demi v. dti den, dne m. den; sta, dvn dnov dvn vk; dni nai dny naeho ivota, n ivot; u mladch dnech v mladm vk; po v dni stle; po malch dnech zakrtko; such dni dny v prvnm tdnu kadho tvrtlet, kdy se drel pst; dlati na den za denn mzdu; jedn dne jdl jednou za den; letos den svat Maie na den sv. Marie dnce, - n. dnko, mal dno dnic v. djnic dnie, dinie, -ie n. dn, konn, skutky; dobr dnie dobr skutky, dobrodin dnko n. (demin. z dno) dnko

denn, denn adj. denn; peniez denn mzda za den dennin adj. z dennic: denninie ze z denice, jitenky dens adv. dnes draviti, -vu, -v ned. init dravm dravit adj. drav derc, - m. kdo dere, odr, krade; zlodj, lupi; pohodn, ras derlav, derliv adj. bodav, ostnat, trnov derstvo n. vc zskan denm. vydrnm; koist, lup ds, -a m. bel, as; pl. dsi hrza, zden: nevhnj s v dsy nepropadej strachu desten adj. spovajc v dvn nebo dostvn destku: desten almuny desatina f. destek (dest dl ncho, odevzdvan jako poplatek vrchnosti) destndst sl. dvact dest, -ti, -ieti (gen. pl. dest, dst, dct) sl. f. dest, destka: veckna dest vech dest, celdestka

desietnk, destnk, destnk m. destnk desietn adj. platn za deset; zpodst. m. desietn - peni ez, jen jest dest jinch penz platil deska v. dska desknat adj. prkenn; ploch jako deska d, de, dee m. dt; d jde pr deic v. dic deka f. destika; tabulka na psan dto v. jeto dtesk adj. staten, udatn (srov. dtsk) dtel1, -tele m. jetel dtel2, -tla, -tlo m. datel dtinsk adj. dtsk; poruenstvie dtinsk nad dtmi dtinstvie, -ie, dtinstvo n. dtstv, dtsk vk; dtinstv, dtskost, dtsk poetilost dtin(n) adj. dtsk; dtinsk, nerozumn dtn adj. tkajc se dtte; dtn porod porod dtte dtsk adj. mlad; staten, udatn (srov. dtesk) devatdest, gen. devieti-dst i devatdesti sl. devadest devatndste, devatndcte sl. devatenct devatst, devieti set sl. devt set devtndst, devtndct sl. devatenct dv; dvin v. diev; dvka dve adj. dv, dvin dveka f. dve, dvka; sluebn, sluka; nevstka dvesk adj. dv dvestvie, -ie n. panenstv, neposkvrnnost deve, - m. vagr (manelv bratr) devt, -ti, -ieti st. f. devt, devtka: ved tet devt svdkov tet devtka dvic, - f. dvka, panna dvi adj. dv devietnk m. devtnk, devt nedle ped velikonocemi (zatek velikonon postn doby) dviti, -vu, -v ned. dvku vybrat za matku dvka f. sluebn dvka; dvka vbec; dvka pstavn najat do sluby; dvin dvin dvoj, -, dvojna f. dvka, panna dvojn, dvojn adj. i zpodst. f. dospl, schopn vdavek; dospl nevdan dvka, panna dvojstvie, -ie, dvojstvo, dvovstvo n. dosplost (dvky); panenstv Dvoni, - m. Dionsos dvstvie, -ie, dvstvo n. dv stav, panenstv dchnti, dchnu, -ne (aor.dech, de, pech. min. dech, dechi.) dok. dechnout dchnutie, -ie n. dechnut dcho, - m. tcho dibel (dvojslab.), bel, -bla (nom. pl. diebli) m. bel, ert dibelnk m. lovk posedl blem dibeln adj. belsk; posedl blem

dibelsk, diebelsk adj. belsk, blv: dibelsk podvanie dibelstvie, -ie, dibelstvo n. zl duch, posedlost blem dible, dieble, -te n. ble, mlad bel, ertk, diblk diblov, diebl adj. belsk, abl, blv diece v. dietce diek, dk m. dk, podkovn; (j)mj diek, (j)mj-ho-disk, mhodiek, michodiek, mhodiek, mhodiek mj (za to) dk, dkuji ti, dkujeme ti, vborn!, slva!; v-dk, za-v-dk bti, uiniti, pijietivhod, zavdk

dieka dk, podkovn; vdk: diek inenie vzdvn dk; brti co v dieku vdn; bez dieky,

bezdky proti vli, nedobrovoln diel, -a, -u m. dl; podl; dlen: pi dielu penz panskch pi rozdlovn; (lid) diel drie zkon, a diel nic dlem dlem, zsti - zsti dielce, - n. dlko, mal prce dielnost, -i f. astenstv, dlen spolenho majetku dieln adj. majc dl, podl, astn; oddlen, odlouen; oddeliteln; rozdln dielo n. dlo, prce: prospla jsem na svm diele pracovala jsem se zdarem; konn: tanen dielo tanec; budovn; vrobek: dielo ryt gravura; dielo lit vyroben litm; skutek; jednn; bludn dielo pohansk uen dienic; dienie v. djnic; dnie dietce, - n. dtko diet, -te n. pl. dti, -i f. dt; chlapec, jinoch, mlad mu; zvec mld: dti lvovy; diettem poieti othotnt; diettem tko bti bt thotn dietc adj. dtsk, dtinsk dietestvie, -ie n. dtstv dieti1, dju, die (impf. diech, diee. , aor. dch, d.) ned. dt, kat; dieti koho nazvat: die Kristus blaenmi milosrdn; dieti komu jm jmenovat, nazvat, koho, kat komu: tj vsi jm Chot dj; kako ti dj? jak se jmenuje? dieti2, dju, -je (impf. djiech, djiee, aor.dch, d, inf. t dti, p. in. dl, diet i dl) ned. dlat, konat, init; dieti trh konat trh; dieti popravu provdt; dieti voli jednat po vli; dieti pl plakat; dieti poselstvie vykonvat poselstv; v tisc dieti jednat o tisce (o velk sumy); dieti so kam pokldat, dvat co kam; -dieti s, dti s dt se; zdt se (ve snu) dietko n. pl. dietky f. dtko; mld: ptk chov dietky svoj dievati, -aju, - ned. dvat, vkldat, schovvat: nevdchu jeho (stiebra) kam dievati diev, dv adj. dv, dvin dievic, -, dievika f. dvice, dvenka, panna dievka f. dvka, panna; sluebn dve; m. panic, mldenec: (lan) ist dievka die, - f. de dlnic v. djnic discipul m. k disputovati (s), -uju, -uje (s) ned. disputovat, uen rozmlouvat dikant m. diskont, vysok chlapeck hlas div m. div. zzrak; div, podiven; jest to bez divu nen se emu divit; v div, v divy kupodivu, velice; v div okzale; na div podivuhodn; div ot divu div divouc divek, -ka m. divk, zevloun divadlo, demin. divdlko (trojslab.) n. podvan dvanie, -ie n. (eho, emu) dvn, podvan; uvaovn; diven se: dvanie bosk mdrosti dvati s, -aju, - s ned. (komu, tomu) dvat se; podivovat se, divit se; rozjmat o em div adj. divok; div mu faun diviti s, -vu, -v s ned. (komu, emu; nad m. o em; do koho), divit se: le s divil o vie

centuriona; div s do tebe divnik m. divn lovk divniti, -u, -n ned. init divnm divnost, -i f. podivuhodn vc, zvltnost divn adj. podivuhodn, zvltn, neobvykl; hrozn divoina f. divokost; divoc, rozpustil lid divostvie, -ie n. divokost, zdivoelost divok adj. divok; divn, zvltn

divost, -i f. divnost, podivnost, zvltnost dlabsati, -aju, - ned. lapat, dupat dlabnie, -ie n. (po)lapn, (po)dupn dlan, dla, -i (pl. dlani) f. dla dlapa, tlapa f. tlapa dlatebn adj. dltov, dltovit; dieto dlatebn rytectv, ryteck zpsob dlviti, -vu, -v ned. krtit, tlait dlanie, dlnie, -ie n. dlaba dlaiti, dliti, -u, - ned. dldit dle, - f. dlka; na du, na dli na dlku, nadl, zdli; vz du, vz dli nadl, zdli; d, dl po dlce, dlkou: zem egyptsk le dli vedl Nila; na dlch, na dlech nadlouho, dlouho, po delm ase, asem, nic nebudete moci na dlech trvati dle pedl. (s gen.) pro (asto postpozitivn); uitka dle pro uitek; pokory dle pro pokoru, z pokory; dle kazy pro ukzku, na ukzku; mne dle, tebe dle, ns dle atd. pro mne; co dle ke mn nemluv? pro dlnie, -ie n. prodlvn, mekn, odklad dlti, du, dl ned. prodluovat, protahovat, prodlvat, otlt, odkldat dlubnie, -ie n. dlabn dlubna f. palice, kyj, toprko; dlto dluh m. dluh; zvazek; povinnost: z dluhu viery ml poslchati pikzn boch; provinn: odpus nm dluhy na dlho, dlz adv. dlouho, dlouze; na dlz dlouho, nadlouho: nemoe na dlz trvati dlhoakaliv, dlhoekaliv adj. shovvav, trpliv dlhoaknie, dlhoeknie, -ie n. shovvavost, trplivost dlhomyslnost, -i f. shovvavost, trplivost dlhopis m. obrn spis, rozvlekl vypsn dlhost, -i f. dlka; dlouh doba; obrnost; na dlhost nadlouho dlhovat adj. podlouhl, podln dlhovnost, -i f. dlouhovkost dlhovn, dlhovk adj. dlouhovk, dlouho ijc: cti otce a mte, a bude dlhoven na zemi dl, dl, - f. dlka dluiti s, -u, - s ned. dluit se, vypjovat si dliti, -u, - ned. dlouit, prodluovat, protahovat dlun adv. z dluhu, z povinnosti dlun adj. dlun, tkajc se dluh dlunk m. dlunk; vitel; vink: jako i my otpiemy dlunkom naim dlun adj. dlun, dluen: dvma peniezma dluen biee; povinn, povinen dmu, dme, dma, dmci, dmiech. v. dti dmchati, -aju, - ned. dmchat, dout, foukat; poutt vtry dna f. (pl. i dna n.) dna; tevie dna kolika dnek, denka m. demin. z den dniti, 3. sg. dnie ned. rozednvat se: ji dnie, dniee; kdy dnlo dno n. dno; podlaha; pozemek dnovat adj. zachvcen dnou dnov, dov adj. denn: dnov svtlo do pedl. (s gen.) do; vyjaduje t piblin poet: komorek do tyidcti asi tyicet doba f. (pl. i doba n.) zpsob, slun zpsob, podoba: v smyslnej dob vhodnm zpsobem, ve vhodn dob; jest m doba je to m vc, o to mi jde; doba, as, vk, ivot: znal-lis krle Kosta v dob za jeho ivota; by u na tej dob v tom vku; v tu dobu, v ty doby, v ta doba, tu dobu apod. tehdy; v u dobu v kterouto dobu, kdy Dobe, - m. Tobi dobrati s, -beru, -be s dok. (eho) dosci, doshnout, dojt, dojet; (Jud) cstuj neposta, jelie s dobra msta dobrodk, dobrodiek, dobrodiec, -, dobrodjec, -k m. dobrodinec dobrodjstvie, -diestvie, -ie, dobrodjstvo, -diestvo n. dobroinnost dobrodnc, -dme, dobrodienc, -dnc, - m. dobrodinec

dobrodnie, dobrodinie, dobrodnstvije, dobrodienstvie, -ie n. dobrodin dobroditi, -dju, -dje ned. konat, prokazovat dobro dobrodruh m. staten druh dobrodrun, dobrodrun, dobrodrusk adj. majc vlastnosti dobrho, statencho druha; dobrodrusk znamenie znak hrdiny dobrodrustvie, -ie, dobrodrustvo n. vlastnosti dobrho, statenho druha; dobrotivost, dobroinnost; hrdinstv, udatnost dobrohost, -i m. staten host; hrdina dobrojtro pozdrav dobr jitro (z dobro jutro) dobromluviti, -vu, -v ned. dobe mluvit, chvlit dobropovstn adj. majc dobrou povst, bezhonn dobroiti, dobiti, -u, - ned. dobroeit, ehnat, velebit dobrost, -i, dobrota f. dobrota, dobrost, dobrotivost; dt k dobrost szoen bez tlesn vady dobrotivenstvie, dobrotstvie, -ie n. dobrotivost dobrovstie, dobrovstvie, dobrozvstie, -ie n. evangelium dobrovole, - f. dobr vle, svolen dobrovolenstvie, -ie, dobrovolenstvo n., dobrovolnost, -i f. dobrotivost, laskavost, dobr vle; svobodn vle, dobrovolnost, svoboda dobrovoln adj. svobodn, voln; dobrovoln, spontnn; dobrovolen jsem sm sob jsem smsvm pnem

dobrozvstie v. dobrovstie dobrozvstnk, dobrozvstovnk, dobvstnk m. evangelista dobr (jm. tvar dobr) adj. dobr; udatn, staten; vzneen, urozen; velk, znan: po dobrej chvli; obecn, zemsk dobr obecn, zemsk prospch; dobr druh v. dobrodruh dob adv. dobe; hodn, znan, opravdu; vc ne: Terviz je msto dobvelik; dob za dvandste mil; dob uen, dob urozen velmi doblb adj. pjemn, lib dobiti; dobvstnk v. dobroiti; dobrozvstnk dobydliti s, -u, l s ned. dokat se, dot se dobytek, -teka m. (demin. z dobytek) dobyteek dobytek m. dobytek; dobyt, zskan vci, majetek, jmn; dobytek phlavn majetek vzatzavradnmu

dobyti, -budu, -bude dok. dobt, pemoci, zdolat; doshnout, zskat, opatit, vydlat; vymoci, zjednat: (Mlada) doby biskupstva na Praz; knz sob ot plcha ore dobute; - dobyti s (z eho) vyprostit se, vysvobodit se dobytie, -ie n. dobyt; zskn, dosaen dobytkov adj. dobyt dobyva; - m. dobyvatel dobyvadln (tyslab.) adj. dobvac: orudie dobyvadln dobyvadlo n. dobvac zazen dobvati, -aju, - ned. dobvat; dosahovat; vymhat co: kmeni poe dobvati milosti svmu milmu doakati, doekati, dokati; -aju, - dok. dokat se, doshnout ncho eknm don adv. asem; don - don hned - hned, tu - tu: don ruc syna svho, don nohy jeho lbe doiniti, -u, -n dok. uinit; dokonit; -doiniti s eho dopustit se doistiti, -u, -st dok. dokonit itn, oistu, zcela oistit dodviti s, -vu s -v s dok. (eho) dotlait se (k emu): tla syna svho dodviti s nemohc alostiv kiiee doditi, -dje, -die dok. dopovdt dohnti, -nju, -nie ned. dokonvat phon (provdt posledn obeslni k soudu) dohnati, doenu, -ne dok. dohnat, dobhnout; konenm (tetm) phonem pohnat ped soud(dokonit proceduru pohnn) dohoditi, -zu, -d dok. dohodit, zprostedkovat,

obstarat, opatit, vydat; lud cht le idom dohoditi; udlit, dt: boh jemu dohodil dobr eny dohon, -a, -u m. dokonn phonu, konen phon (posledn obslka k soudu) dohoniti s, -u, -n s dok. (koho) dohonit

dohubiti, -bu, -b dok. vyhubit doch m. doek dochzti, -ju, -ie ned. dochzt, poznvat: domysl n toho dochzie dochoditi, -zu, -d ned. dochzet eho, dosahovat dojin ad. poses. z dojka dojiti, -jmu, -jme dok. (koho, eho) zashnout, dotknout se; dojieti sob viery dvovat si,odvit se, osmlit se

dojistiti, -u, -st dok. potvrdit dojinie, -ie n. ujitn, potvrzen dojti, -jdu, -jde dok. (kam, eho) nkam dojt, dorazit; doshnout eho, uskutenit se, vyplnit se; dojti plnho vku dot se st; dola ho donesla se k nmu povst, uslyel; jet netvrd v nohy, ni mu doel zbek mnoh ani mu nedorostl dojitie, -ie n. pstup, vstup, nvtva, dosaen: aby snadn bylo ktu dojitie dojka f. kojn dojn adj. kojc; dvajc mlko dojc adj. sajc mlko dokti s, -kaje, -kaje s dok. dokonat pokn, v dostaten me se pokt dokzanie, -ie n. dkaz; z toho jest dokzanie z toho vyplv dokaziti, -u, -t dok. dokonit zkzu, pln zniit dokldati s, -aju, s ned. (koho, eho) dovolvat se svdectv: (j) dokldaju s desk dokona adv. dokonce, docela dokonan adv. dokonale, pln dokonan adj. dokonal dokonati, -aju, - dok. dokonat, dokonit, skonit, dovrit; dojde do rje svm ivotkem dokonaj a zeme dokonava, - m. dokonavatel, dokonitel dokonti, -ju, -ie (p. in, dokonal, dokoneli, pech. dokonav) dok. dokonit dokovad, dokovad adv. a spoj. jak dlouho, dokud doktorovati, -uju, -uje dok. uinit doktorem, promovat dokudsi, dokud, dok adv. a. spoj. jak dlouho, dokud dol, dolu m. dl, jma; dol rozkza rovu dol vytieti jmu pro hrob; kter v-dole psny js ne; z-dolu, z-dolu odspodu dolek, -leka m. dolek dole, - f. zdar, spch; moc, sla, nsil dolci, -lehu, -lee ned. dolehnout dolejn, dolen adj. doln dolej dolnie, -ie n. dotvrzn, dkaz doliti, -u, - dok. dokzat dotvrdit; meem doliti dokzat meem, soubojem doliovnie, -ie n. dokazovn doliovati ned. dokazovat, dotvrzovat dolov adv. dol; jti dolov upadat, slbnout;klesat dolovat adj. prohlouben, dlkovit dolonie, -ie n. dolon, opaten doklady, odvodnn, oprvnn doloiti, -u, - dok. odloit, pesunout; doplatit m doloiti ostatnch penz; - doloiti s, (koho) poradit se; dovolat se jako svdka doliti, -u, - dok. dohodit: jako by mohl kamenem doliti dom domu m. dm; dom kurevn nevstinec; domov: jest vady domem je vude doma; rod: toto die domovi Jakobovu domakati s, -ju, s, domcti s, -ju, ie s dok. dohmatat se, doptrat, dopdit se domek, -ka m. domeek domie, -ie n. domy domieniti, -u, -n dok. zmnit, pipomenout, zpomenout domienka, domienka f. zmnka, pipomenut domlvati s, -aju - s ned. (eho) mluvenm se domhat, vymhat nco domluviti, -vu -v dok. domluvit - domluviti s (eho) mluvenm doshnout domvati s, domnievati s, aju, - s ned. domnvat se, myslet si domnnie, -ie n. domnnka, mnn; podezen; bez domnnie neoekvan, znenadn

domnl adj. domnl; podezel domnva, - m. rozhod, arbitr, soudce domnieti, -mu, -mn ned. mnit, tuit, povaovat: domu s lep myslm, e jsem lep; zdrav domnieti mt zdrav rozum; - domnieti s domnvat se, rozmlet se, rozvaovat; domnieti s ehopomlet na

domnievanie, -ie n. domnn; podezn, rlivost domodl, -a m. stavitel dom domoiti, -u, - dok. umoit do konce, k smrti domov adv. dom domovit adj. domc, domovn; rodinn; domovit lid majc vlastn dm; potby domovit ivotn prostedky; zpodst. m. domovit pbuzn, pslunci rodiny; (le mu) byl domovit pbuzn; krajina domnovit bohat na domy, lidnat; chudoba domovit hmotn nedostatek domovnic, - f. hospodyn domovnk m. sprvce domu, hospod, domc sluha domov adj. domovn; pn domov pn domu domiti, -mru, -me dok. skonit umrn, skonat domudnic, - f. hanliv oznaen eny; snad: loudalka domustav m. stavitel domu domysl, domysl, -a, -u m. domnn, domnnka, mnn; dmysl, dvtip domysliti s, -u, -sl s dok. domyslit se, dovtpit se; rozhodnout se domysln adj. bystr, dmysln, dvtipn domylnie, -ie n. rozmylen; rozvaha, obezetnost domleti s, -ju, - s ned. domlet se, domnvat se, dohadovat se doad, doa, doavad, dond, don, donvad, donid, doud spoj. dokud, pokud; doad ne dokud ne, a donkad, donkud, donikud adv. ponkud donoovati, -uju, -uje ned. dont, nosit na msto dopadnti, -nu, -ne, dopsti, -padu, -pade dok. (eho) dopadnout (a kam) dopatiti s, -tu, -t s dok. (eho) postchnout, zpozorovat; chrnit se dopstovati, -uju, -uje dok. (eho) dochovat, dovst pod svou ochranou (kam) doplakati s, -plu, -e s dok. (eho) plem doshnout doplna adv. pln, zcela doplniti, -u, -n dok. doplnit, dokonat, splnit, dovrit dophoniti, -u, -n dok. dokonit phon, soudn pi; dopohoniti s svho prva soudn pidoshnout

dopoloviti, -vu, -v dok. doshnout polovice: muov nedopolovie dnov svch dopraviti, -vu, -v dok. (koho eho) pivst nkoho, dopomoci nkomu k nemu dopiti, -pju, -pje dok. dopt dopuditi, -zu,-d dok. (koho, eho) dohnat koho kam, pimt (k nemu): (Leva) dopudi Praan velikho hoe dopustek, -stka, -stku m. doputn, dovolen dopustil adj. kterho se lovk dopustil, spchan: dopustily hiech dopustiti,-u, -st dok. dopustit, dovolit, pipustit; (koho k emu) dopustit na koho co; dopustiti s (m) dopustit se eho, provinit se m dopunie, -ie n. doputn, pestupek, proheek dopuen adj. spchan dopti, -ju, -ie, dopuovati, dopuevati, -uju, -uje ned. dopoutt, pipoutt; dopeti s dopoutt se doraziti, -u, -z dok. dorazit, narazit; zcela pemoci, zdolat; - doraziti s zniit se, zahubit se; (eho) dojt, dosci; doraziti s suku narazit na tuh odpor doraovati, doravati, -uju, -uje ned. dort, dobjet dornie, -ie n. konec ei, doslo. zvr dorostlost, -i f. dosplost dorostl adj. dospl; kdy k dorostlm letom pijdu dospji, doshnu dosplosti dorozumti, -ju, -ie dok. pln porozumt, pochopit doci, -ku, -e (-re) dok. doci doiekati, -aju, - ned. dokvat

doshati, dosahati, -aju, - ned. dosahovat, dostihovat; postihovat rozumem doshnti, -shnu, -sichne dok. (eho) doshnout, uchopit, dostihnout; domoci se, dojt (eho) (v. t dosieci) dosedti s, -zu, -d s dok. (eho) dokat se (vsed), dot se dosnie, -ie n. dosaen dosieci, -sahu, -se dok. dosci, doshnout; dostihnout, dohonit; domoci se, dojt (eho); postihnout rozumem, pochopit: tvrt vci smyslem nemohu dosieci dosiesti, -sadu, -sde dok. dosednout, usadit se; vysedt: slepic, jen m dosiesti mla k ivosti doskoniti, -u, -, doskonti, -ju, -ie dok. dokonit, dokonat dosliti s, -u, - s dok. (eho) vyslouit, zaslouit si nco doslyti, -u, - dok. doslechnout, zaslechnout, uslyet; vyposlechnout, vyslechnout do konce; vyrozumt dosovad adv. dosavad, dosud dospch m. spch, pospch: s dospchem be dospcha f. dospn, dostien eho: dospcha vie radosti dosple adv. dokonale, pln, zcela; rozumn: ty nemysl dosple dosplec, -lc m. lovk v nem dospl, vyspl, dokonale znal, odbornk dosplost, -i f., dosplstvie, -ie n. dkladn znalost, zkuenost dospl adj. dkladn znal, dokonal; hotov, pln, zral; schopn, vycvien; z dospla dokonale, pln, zcela dospn adv. s prospchem, spn dospn adj. hotov, pipraven, schopn, zpsobil (v. t nedospn) dospti, -spju, -spje dok. dospt, doshnout eho, dokonit, dokonat, zavrit: dospl jm (domem) dostavl jej; provst, vykonat: tu dobu b ju dosplo o korbiech vecko diel vecka o prce byta dokonena; stait, stihnout; dospt, dorst dospievan adj. opaten dospievati, -aju, - ned. dospvat; dokonovat; hotovit, pipravovat; obil dospiev dozrv dostat, -a, -u m. dostatek, hojnost, nadbytek dostateenstvie, -ie n. dostatenost, hojnost, nost dostatenost, -i f. dostatek; postaitelnost; sla, schopnost dostatek, -tka, -tku m. pslun vc, nleitost: pstevnik drahmi dostatky pokrsti jej ivot; doputn, radek: (Kristus) jednorozen syn z dostatka dostati s, -stanu, -stane s dok. dostat se (na koho, komu), podait se; pihodit se (v. t nedostati s) dostti, -stoju, -stoj dok. vydret do konce, do urit chvle; bt hoden, stait, zaslouit si; dostti k prvu dostavit se k soudu dostihnti, -nu, -ne dok. dostihnout, pistihnout; postihnout rozumem, pochopit dstojenstvie, -ie, dstojenstvo n. dstojenstv; hodnost; zsluha dstojn adv. dstojn; zaslouen dstojnost, -i f. dstojnost, hodnost, zsluha dstojn adj. dstojn; zaslouil; zaslouen; hoden; mon dostriti, -u, - dok. dostrit, postrit do konce; pohnout, pimt, ponouknout dostrkovati, -uju, -uje ned. dostrkvat, ponoukat dostlnie, -ie n. dostel dostieci s, -stchu, -ste s (koho) dok. dokat se, pokat si na nkoho dostpnie, -ie n. pistoupen; dostpenie musk styk, soulo s muem dostpiti, -pu, -p dok. (eho) dostoupit, doshnout, dojt eho; dostpm vie kody utrpmenejvt kodu dosdoby adv. dosud, doposud dosti, dospu, -spe dok. dosypat dosviti s, -u, - s dok. (eho) svrem doshnout doeptati s, -eptu, -epce s dok. (eho) eptnm doshnout dolost, -i f. zkuenost domatati s, -aju, - s dok. (eho) dohmatat, dopdit, doptrat se dothnti, -thnu, -tichne dok. dothnout; dojt cle, konce v nem; dovodit, dolit, dothnti zradu dokonat zradu, provst ji do konce

dokzat;

dotahovati, -uju, -uje ned. dotahovat; dosahovat, dochzet cle dotzati s, -tieu, -tiee s (imperat. dot s) dok. (eho) doptat se, dozvdt se, dotazovnm zjistit dotnie, -ie n. dotknut, dotek; hmat dotiti, dotti, -tu, -t ned. (eho) dotkat se, tsn sousedit, hraniit dotci, -teku, -tee dok. dobhnout, dohonit; dosci, doshnout eho dot s, dotieu s v. dotzati s dotisknti, -nu, -ne dok. prosadit moc, provst nsilm dotisknutie, -ie n. vykonn moc, silou dotkliv adj. urliv; dotkliv adv. urliv dotknti s, -tknu, -tkne s dok. dotknout se; zmnit se; snad mne v tom nic nedotkn snad mi tonebudou vytkat

dotknutie, -ie n. dotknut, dotek; hmat dotovad adv. dotud, dotavad dotrvati, (trojslab.) -aju, - dok. vytrvat do konce dotieti s, -tra, -te s dok. (eho) dott se, dodrat se, silm doshnout eho dotkajc adj. hmatateln,hmatem poznateln dotkanie, -ie n. dotkn, ohmatvn, hmat dotkati, -tu, -te i -tkaju, -tk, dotykovati, -uju, -uje ned. (eho) dotkat se; hmatat; dotkati s (koho, eho) dotkat se, tkat se, napadat e, uret dotkav, dotykujc adj. hmatateln, poznateln hmatem, dotykem doufajn (pv. vsl. do-u-, tystab.) adj. troufal, odvn doufaliv, doufal (pv. vsl. do-u-) adj. dvujc, dviv doufnie, -ie (pv. vsl. do-u-) n. nadje, dvra doufati, -aju, - (pv. vsl. do-u-) ned. (komu, emu; eho) dvovat komu, vit v co: vaiej pomoci dfajc; svovat doutratiti, -cu, -t dok. utratit do konce, utratit i zbytek dovzti, -ju, -ie ned. provdt, doprovzet dovecti dok. domluvit, dopovdt dovednie, -ie n. doveden; prva na vrch dovedenie dokonen soudnho zen dovrnost, -i f. dvra, hodnovrnost, vrohodnost dovnie, -ie n. dvra, vra dovilivost, -i f. dvivost doviti, -u, -, dovovati, -uju, -uje ned. dvovat, spolhat se, vit; svovat se dovsti, -vedu, -vede dok. (koho, eho) dovst, pivst, zavst; dokzat, umt; prokzat: vldyka m sv pravdy dovsti prvem; -dovsti s stt se: zmysl skutkem s dovedl doviniti s, -u, -n s dok. (eho) dopustit se, provinit se; provinnm si zaslouit: kdy koli co zlho in, boie pomsty s dovin dovod m. dvod, dkaz, odvodnn dovoditi, -zu, -d ned. pivdt, dovdt; dovozovat, dokazovat dovodn adv. odvodnn, zpsobem zakldajcm se na dvodech, dkazech dovodn adj. dvodn, zaloen na dvodech, doloen dvody, odvodnn; pesvdiv, psobiv; obratn, dovedn, temn: kus velmi mistern a dovodn dovozovati (t dovoovati), -uju, -uje ned. pivdt, dovdt; konat, provozovat: rozlin kratochvle dovozuj dovrci, -vrhu, -vre dok. dohodit dovrtiti s, -vrcu, -vrt s dok. (eho) (vrtnm) doshnout, domoci se dovtip m. dvtip, dmysl, npad dovtipovati s, -uju, -uje s ned. domlet se, domnvat se, tuit, pedpokldat dovzdvihnti, dozdvihnti, -nu, -ne dok. zdvihnout a nahoru, pln zdvihnout doziti, -zu, -z dok. dohldnout dodati, -du, -de dok. dokat (se); s d nm toho dodati doci, -hu, -e dok. dohoet (pln nebo po jist msto); kdy mu smrt doe roha kdy budemt smrt na jazyku drb m. (najat) vojk, drb drabant m. trabant, p vojk dr, -, t draka m. vydra, zlodj, lupi

drha f. (asto pl. drhy) cesta (pv. cesta mezi poli, kudy se vyhnl dobytek na pastvu); na drz po cest, cestou, na cest; zstup; houf, druina, vojensk druina, vojsko; moc, velikost drahn adv. znan, velmi: drahn mn prospla; hodn, mnoho: drahn dn drahn adj. znan, znan velik; pkn, dobr drahost, -i, drahota f. nkladnost, vysok cena; drah vc, cennost, vzcnost drahc adj. pedrah drhy v. drha drah (jm. kompar. dra) adj. drah: drah lta lta drahoty; chovati (obil) na draho a bude dra; mil, milovan; vzcn draj ink, drejlink, drelink, drilink, -ik m. dut mra na meni vna (piblin 1112 hl) drakov adj. dra drnie, -ie n. dran, vydrn drsati (s), -aju, - (s) ned. krbat, drpat (se), lzt (po em) drasta, drsta f. tska, tpina; skvrna, kaz; drobnosti, malikosti; rozlin drasta od zlata; nad, nin: posvtili jsme vecku drastu chrmov drastiti s, -u, -st s ned. chovat se drsn, hrub; drsnt, stvat se hrubm drstka f. mal tska, smtko, mrva drti, deru, de ned. drt, trhat, drsat; vydrat, odrat; - drti s drt se, trhat se; prodrat se dratvic, - f. dratev drditi, -du, -d, driti, -u, -, drniti, -u, -n ned. drdit, vydraovat; smyslov vzruovat dr, - f. drahost, drahocennost, ndhera; v slavnj dri slavn, slavnostn, ndhern draiti, -u, - ned. cenit; draiti sob nco touit po em, vit si eho driti, drniti v. drditi drliv adj. drdiv drbati, -bu, -be i -baju, -b ned. drbat, krbat drbiti, -bu, -b ned. musit drebta, - m. brepta, breptal drebtati, -cu, -ce i -tm. -t ned. breptat, brebentit drejlink, drelink v. drajlink drevc, drevec pl. n. dv, klest, rot drevn adj. devn, prkenn, stromov; drevn rubnie poren strom; drevn sk devorubec drhnti, -nu, -ne ned. drhnout; branami drhnti vlet drchta f. drbna, klevetnice drik v. dryk drij, - f. trojka, ti oka ve he v kostky drilink v. drajlink drkolna (dvojslab.), dkolna f. palice, klacek, kyj drnti, -nu, -ne dok. (koho) nelib se dotknout, rpnout drob m. drobek, drobt, drobnost; pl. drob, droby vnitnosti droba f. tlesn slabost drobec, -bc m. vnitnosti drobz, - f. drobty drobnost, -i f. drobnost, malost; malomyslnost drobk adj. drobounk drobtek, -betka, -betku, drobtk m. drobnek, drobeek drocht, -chte m. drobet drochtek, -chatka, -chatku m. drobnek, drobeek drsnat, drstnat, drstn adj. drsn, hrub drst, -i f. smet drt, -i f. dr, drtiny; zhuba, zdrcen druh m. druh, ptel; dobr druh hrdina, staten druh druha f. druka, ptelkyn druhde adv. msty, tu a tam, nkde druhdy adv. asem, nkdy, obas druh adv. podruh; zadruh

druh sl. adj. druh; jin, nkter; druhndct, druhnct dvanct; druhmezcietma, druhmezcietm dvaadvact; druh substantiviz. m. druh, ptel (v. t druh) druba m. druh, spolenk; druba na svatb drubiti s, -bu, -b s ned. druit se dru, -te n. druh, partner v lsce, v manelstv druec, -c m. druh, spolenk; blin druic, - f. druka, spolenice; blin drun adj. druhv: na drun stav s tie na stav svho druha drvn adj. devn; skldajc se ze strom: les drvn dryk, drik, dik, trik m. lk drzati, -aju, - ned. osmlovat se, odvaovat se drz, drz adj. drz, opovliv, neodbytn drzlivost, drznost, -i f. drzost, smlost, rozpustilost, opovlivost, bezuzdnost drznti, -nu, -ve dod. osmlit se, odvit se, opovit se drzomluvn adj. drz, opovliv v mluven drzost, -i, drzota f. drzost, smlost, opovlivost; rozpustilost, bezuzdnost drdlko (trojslab.) n. drtko drjc adj. drc, mjc v dren drlivost, -i f. soudrnost; urputnost, zarputilost dremn adj. pevn; zavazujc k drn, zvazn drnie1 (dvojslab.), -ie n. tesn, strach drnie2 (trojslab.), -ie n. drn, ovldn, vldnut; zachovvn drti (trojslab.), -u, - (p. in. dral, drli) ned. drt, mt v drn, vlastnit, chovat, zachovvat; ad drti zastvat ad; drti radu zasedat, schzovat; drti post zachovvat pst; drti vieru vyznvat vru drti (s) (dvojslab.), t deti, -u, - (s) (p. in. dral, deal, -li) ned. tst (se), chvt (se) drm, drim adj. dren; drc; driteln driv adj. drc, zachovvajc, pevn: pamt driv dvce, -c n. ke, kov; devo, kus deva; hl: dvce miie ty k men; nsada, er u rznch nstroj a zazen; devn zbra, kter se uvalo pi turnajch dve, dv, dieve, diev adv. kdysi, v uplynulch dobch; dv dvn adj. devn, ze deva; skldajc se ze strom: les dvn; na devo: dvn pil dvce, -c, dvko n. (hromad.) mlad stromky devn, dvn adj. pedel: v devniej nedli minulou nedli; nkdej, bval, dvn, star dvo, pl. drva (jednoslab.), gen. drev n. strom. ke; devo; kop; rodokmen: toho dva kmen jest otec neb mti dvoto, - m. ervoto dvov adj. stromov, ze strom: ovoce dvov; devn, ze deva deti; dik v. drti; dryk diemanie, -ie n. dmota, spnek diemav adj. ospal diemota f. dmota, ospalost; lenost diti, dru, de ned. dt, odrat; vykoistovat; tisknout, tahat, odtahovat; odtrhovat, odvracet: dr sv srdce od svta; - dieti s rozdrat se, trhat se dietiti, dtiti, -cu, -t ned. vbit (?); utiovat, mrnit (?) diev, dieve v. dve, dv dievie, dvie, -ie n. stromy, stromov: dievie ovocn; dv; devn zbran (kje, kop, devce ap.) diezha, diezka f. tska, odtpek diedc, -dc m. drvotp, devorubec dkolna v. drkolna dvi, t dvei, gen. dv, dat. dvem f. pomn. dvee dst v. deset dska, dcka, cka, -y (gen. pl. desk) f. deska, prkno, tabule; pl. dsky desky soudn, desky zemsk dic deic - f. detice, destika

diti, 3. sg. -ie, dti, 3. sg. -i ned. dtt, pret; seslat (dt, sru) div adj. deov; detiv dovnie, -ie n. prn, dt dovati, -uju, -uje ned. pret dov, dev adj. deov de v. dchnti dubec, -bc m. doubek duej, - f. hlasivka; hrtan; trubice duha f. duha; modina duch m.dech; duch duchn adj. dchac (?) ducholovec, -vc m. krti; utiskovatel ducholovenstvie, ducholovstvie, -ie, ducholovstvo n. nepravost, klam, podvod, nespravedlnost ducholov adj. neprav, klamn, podvodn duchovenstvie, -ie n. duchovnost; niternost; nbonost, nboenstv; alegorie, pojet vci v penesenm vznamu, obrazn pojet duchovn adv. duchovn, duevn; mravn duchovn adj. dchac; duchovn, duevn; duchovn obyeji nboensk obady duchovnika f. ena duchovnho stavu; farizejka duchovnk m. mu duchovnho stavu, knz; farizej duchovnost, -i f. duchovenstv, nbonost duchovn adj. duchovn, duevn dunti, -nu, -ne ned. vt, vanout dp, - f., t -te n. doup, dutina, dra dpjka, dupka f. douptko dpnat adj. dut dus, -a, -u m. dusot, dupot dusnie, -ie n. dupn, dupot, dusot dusiti, -u, -s ned. dusit, rdousit, krtit du, - (gen. pl. d, du) f. dech; due; sebrati duu sebrat posledn sly; duu vzdti skonat, umt; brti so na sv duu psahat na svou dui; pod sv du so praviti zaduovat se dunie, -ie n. duovn duic, -, dka f. duika, due mrtvho duna f. due dun adj. ivoin: tlo dunie dunk m. poddan na zdu, na crkevnm majetku dunost, -i f. dchavinost, zducha.; chorobnost vbec, nezdravost; dunost aludka nadmavost dun adj. dchavin, nezdrav vbec dti, dmu, dme (pech. pt. dma, dmci, min. dem, demi, impf. dmiech) ned. dout, vanout, foukat; - dti s nadmat se, nafukovat se dutie, -ie n. dut, vanut dvadcti, dvadsti, gen. dvdct sl. dvacet dvamezidcietma, dvamezcietma sl. dvaadvacet dvandct, dvandste, gen. dvncte, dvndste sl. dvanct dvnsob sl. dvojnsobn dverc, dvec, dveec f. pomn. dvka, men dvee dve v. dvi dven adj. dven: k hebom dvenm dvoj, f. dvoj, n. dvoje sl. dvoj; dvojnsobn dvojduch adj. dvojit, dvojnsobn dvojnie, -ie n. dvojnsoben; zdvojen dvojin adj. dvojnsobn dvojiti, -ju, -j ned. zdvojnsobovat; rozdvojovat, dlit na dv; - dvojiti s liit se, rozchzet se, odtpovat se dvojit adj. dvojit dvojn adv. dvojnsobn

dvojnk m. dvojnk; obojetnk dvojnost, -i f. vrtkavost, nestlost dvojn adj. dvojit dvor, dvora m. dvr pi dom, ndvo; ambit, chodba na ndvo: Rajsk dvor ambit na Praskm hrad; hospodstv, statek; pansk, krlovsk sdlo: dvorem kde sedti sdlit (o krli); spolenost, shromdn dvorn adv. po dvorskm zpsobu; pkn, dobe, krsn, chvlyhodn, obdivuhodn; podivn, zle dvornk m. dvorn, galantn mu; rozpustil, nevzan lovk dvornomluvn adj. kdo mluv dvorn, tj. pkn, zbavn, nevzan atp. dvornost, -i f. dvorn chovn, galantnost; dovdn, nevzanost, vstelnost dvornoe, -i pl. f. modn zvltnosti, novoty dvorn adj. dvorsk; hezk, zultn, obdivuhodn; dvorn, dobe vychovan, galantn; protivn, nechutn; dvorn vci pchati souloit dvorsk, dvosk adj. dvorn; dvorn, zdvoil, zbavn, vtipn; zvdav, veten dvorstvo n. dvoanstvo, dvr; dvorsk zpsob, nevzanost dvok m. kdo ije u dvora, dvoan, sluha u dvora; majetnk dvora dvonn (pl. dvon, gen. dvoan) m. dvoan dvoie, - n. dvoit (msto, kde stoj nebo stval dvr) dvoiti, -u, - ned. t, slouit u dvora dvoka f. dvoanka, dvorn dma dvosk v. dvorsk dychtti, -cu, -t ned. tce dchat, supt, funt dyma, - m.: neiv. pstroj k vyvjen koue, k dmn; iv. podncovatel, popichova dmanie, -ie n. dmn; vzdychn dmati, -maju, - i mu, -me ned. dout, foukat; mchy dmati dmti, -ju, -ie ned. dmat, vydvat dm dmnat adj. dman, dmajc, zahalen dmem dymn adj. dmov, kouov, z dmu; komnov: dymn hal poplatek z domu, z komna dymnk m. dymnk, komn dymnit adj. dmajc, zadman dymn, dmn adj. kouov, dmajc dmov adj. z dmu, kouov: pro hokost dmov ztratichu oi; prtek dmov na podkuovnvonnm dmem

dynchovati, -uju, -uje ned. blit, natrat vpnem nebo sdrou dnic v. djnic dynn adj. dov, tykvov dbana v. bana

#E

interj. o, ach (asto vyjaduje toun, ev, pi imper. nebo kondic. intenzifikaci dosti): , hospodine, neostvaj mne!; , bych toho jista byla ej, eja interj. aj, hle, ejhle Ejipcnn, -a (pl. Ejipcn) m. Egypan Ejipt m. Egypt ejiptsk, ejipsk adj. egyptsk eksamit, ekzamit v. aksamit element m. f. n. ivel; prvek Elbta f. Elzbta Elka, Elka f. Elika (hypokor. z Elbta) Englant m. Anglie englisk adj. anglick Engli, - m. Anglian epistola, epitola f. epitola, list apo