of 53/53
EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU Literatura: přednášky + Ekonomie veřejného sektoru (Stiglitz) průběžný test (40 bodů) – v 7., 8. Nebo 9. týdnu, závěrečný test (60 bodů), Indexy Nejstarší index ekonomické svobody – Freedom House. Neznámější je Fraser Institue index – na něm se podílel Milton Friedman. Skládá se z 5 dílčích indexů a 23 ukazatelů. Index tedy zahrnuje: A. Velikost veřejných financí B. Právní řád a bezpečnost vlastnických práv C. Důvěryhodnost (směnitelnost a ne-inflačnost) měny D. Míra tržní svobody E. Regulace finančních trhů, trhů práce a podnikání 10 nejlepších zemí (Maximum je 10 bodů, nejméně 0 – nejhorší země) 1. Honk Kong 8,97 2. Singapur 8,66 3. Nový Zéland 8,3 4. Švýcarsko 8,19 5. Chile 8,14 6. USA 8,06 7. Irsko 7,98 8. Kanada 7,91 9. Austrálie 7,89 10. Spojené království 7,89 Další vybrané země 13. Rakousko 16. Finsko 24. Norsko 26. Slovensko 27. Německo 28. Maďarsko 30. Švédsko 54. Česká republika 70. Polsko 141. Zimbabwe Ekonomie veřejného sektoru 1

5EN302 - Schwarz

  • View
    2.074

  • Download
    4

Embed Size (px)

Text of 5EN302 - Schwarz

EKONOMIE VEEJNHO SEKTORULiteratura: pednky + Ekonomie veejnho sektoru (Stiglitz) prbn test (40 bod) v 7., 8. Nebo 9. tdnu, zvren test (60 bod),

IndexyNejstar index ekonomick svobody Freedom House. Neznmj je Fraser Institue index na nm se podlel Milton Friedman. Skld se z 5 dlch index a 23 ukazatel. Index tedy zahrnuje: A. Velikost veejnch financ B. Prvn d a bezpenost vlastnickch prv C. Dvryhodnost (smnitelnost a ne-inflanost) mny D. Mra trn svobody E. Regulace finannch trh, trh prce a podnikn 10 nejlepch zem (Maximum je 10 bod, nejmn 0 nejhor zem) 1. Honk Kong 8,97 2. Singapur 8,66 3. Nov Zland 8,3 4. vcarsko 8,19 5. Chile 8,14 6. USA 8,06 7. Irsko 7,98 8. Kanada 7,91 9. Austrlie 7,89 10. Spojen krlovstv 7,89 Dal vybran zem 13. Rakousko 16. Finsko 24. Norsko 26. Slovensko 27. Nmecko 28. Maarsko 30. vdsko 54. esk republika 70. Polsko 141. ZimbabweNenechat se strhnout statistikou (nehodnotit tvrtletn pokles HDP mon pravy a zmny vkyvy atd.).

Veejn sektorCo vlastn dl? - Prvn systm - Vyrb (vysokokolsk studenty, poskytuje sluby nemocnice) - Spotebovv - Perozdluje (prostednictvm rozpot, je vhodn perozdlit pro mn pjmov, jeliko maj vt sklon ke spoteb)

Ekonomie veejnho sektoru

1

Veejn sektor db aby bylo prvo vynutiteln, ale aby v prosted byly tak hodnotov parametry. Jak mit velikost veejnho sektoru - Vdaje - Pjmy V jakch jednotkch mme - Absolutn celkov slo z rozpotu - Relativn podl na HDP - V osobohodinch (nejrelnj dopad) den daov svobody Efekt zklopky vdaje (v %) HDP se ji nenavrt na pvodn rove. V dob zklopky toti vznikl dluh a ten si vynut dal vdaj na daovou slubu. Veejn vdaje % HDP v EU je piblin 47 % (rostouc tendence), v Nmecku 44 %, Francie 54 % a USA 40 %. Rst veejnch vdaj v dlouhm obdob nezvis na vchoz pozici (Austrlie (z 19 na 36 %) x vdsko (z 6 na 64 %)). Rogeroekonomika (Nov Zland) a Thatcherismus (VB).

Dvody rstu veejnho sektoruPoskytovatel veejnch statk, potra externalit - Chu (nechtj se rozhodovat sami) - YED (dchodov elasticita poptvky, je-li vt ne 1, tak to znamen, e se relativn zvyuje poptvka po statcch veejnho sektoru) - PED (Baumolv efekt neboli cenov elasticita poptvky, vychz z toho, e ve veejnm sektoru neroste tolik produktivita jako ve veejnm sektoru, ten samotn veejn sektor mus rst vce) Redistributor S rostoucm bohatstvm roste asto nerovnost, je-li poptvka po srovnn, roste VS. Data ale asto napovdaj, e rostouc VS me zvyovat nerovnosti, zvlt mezi chudmi a stedn vrstvou (tzv. Stt blahobytu). Tak dvod pro studovat VS. Vysvtlit zmny chovn (preference) zmnou prosted, motivac nastavench systmem (dlat melouch nebo ne) Zjmov skupiny - Vetn byrokracie - Ovlivuj velk skupina lid nem takov uitek postavit se mal zjmov skupin, jeliko by to velk skupin neposkytlo takov uitek, jako mal Fiskln iluze Poptvka po vych vdajchje vt ne poptvka po nzkch danch. Vdaje jsou vdy viditelnj (otevrn dlnic, DPH je schovno v cen, da z pjm peci plat zamstnavatel, j ne).

Ekonomie veejnho sektoru

2

Daov elasticita, z(d/r)anitelnost Lid preferuj veejn statky. Stt se nauil, kde vybrat dan, tak aby to obyvatele co nejmn bolelo (nejmen nklady mrtv vhy). Vy ekonomick rst v budoucnosti snadnji umon zaplatit dnen dluhy. Hopodsk praxe ukazuje, e zadluen narst velk problm a brzda ekonomickho rstu proto vahy pi 3% rstu ml by bt rozpoet vyrovnan nulov deficit pi vym rstu by ml bt pebytek. Z toho vyplv, e pokud je rst men, je monost rozpoet dofinancovat dluhem. Problm men a srovnatelnosti Statistiky nam jen penze tekouc pes VS. Srovnateln mtko porovnv o kolika % HDP rozhoduje ten kter sektor. Napklad: Vlda chce podporovat urit sektor. V jedn zemi to udl dotacemi, v druh slevou na dani. Pklad viz seit. Vsledek: Zaveden tzv. rovn dan (kter ru vyjmky) a nahrazen slev dotacemi zviditeln skuten stav, o jak velk sti HDP rozhoduje VS, i kdy se ceteris paribus nic nezmn. Velikost VS je velice dobrm hrubm ukazatelem efektivnosti. Tak ale zle na struktue vdaj. To vyzn jasn pozdji pi studiu fiskln decentralizace. Pklad: vdsko m sice vysok podl VS/HDP, ale o zpsobu vdaj je rozhodovno na velice decentralizovan rovni, blzko spotebitelm.

Veejn sektor ve smen ekonomiceVeejn statek (Public goods) - Veejn statek je takov statek, z jeho uvn (spoteby) neme bt (technicky) vylouen spotebitel, kter za dan statek neplat - Respektive me to bt teoreticky mon, ale je to natolik drah, e to nen mon prakticky - Veejn statek je takov statek, u nho jsou transakn nklady na vylouen neplatcch spotebitel z jeho uvn pli vysok - MC na dalho spotebitele se rovnaj nule - Problm existence ernho pasara - Neschopnost potencionlnch vrobc financovat produkci tchto statk jejich prodejem nebo pronjmem - Veejn statky jsou tedy jistm druhem pozitivn externality - pojem zavedl P. Samuelson (Keynesinsky zamen), jeho definice vychz z pedpokladu nerivality mezi spotebiteli = u istch veejnch statk nezvis na tom, kolik je jich spotebovno, jejich nabdka nen omezovna (1954 Pure theory of public expenditure)

Ekonomie veejnho sektoru

3

-

-

od nerivality (nezmenitelnosti spoteby) odvodil nevyluitelnost ze spoteby = nklady na vylouen ze spoteby jsou pro spolenost tak vysok, e se spolenosti nevyplat vyluovat jedince ze spoteby koho by spolenost mla vyluovat? jedince, kte na produkci statk nepispvaj oban na produkci veejnch statk pispvaj neadresn pomoc dan J.M. Buchanan a VS zakladatel tzv. Public choice kritrium rozdlen na soukrom s veejn statky kolektivn volba M. Friedman k, e nic nen zadarmo R. Coase zavedl transakn nklady pkladem veejnho statku je zkladn vzdln, ze ten a psan profituje cel spolenost, v rmci tohoto pstupu se prosazuje teze tkajc se vysokch kol vysok koly jsou soukrom statek, nemohou prokzat, e z toho spolenost profituje veejn vs. soukrom statek se stejnou kvalitou a mnostvm lovk d pednost veejnmu statku (je zadarmo) ale platme za nj prostednictvm nklad ulch pleitost poskytovn veejnch statk je spojeno i se soukrommi korporacemi

Veejn statek vs. soukrom statek - rozlien soukromch a veejnch statk nezle na vlastnictv danho statku, nebo na charakteru subjektu, kter dan statek produkuje, ale pouze na zkladn definin vlastnosti = nevyluitelnost - definice VS je tak zcela objektivn (pozitivn), nezvis na normativn vli lovka (subjektivn hodnocen) - veejn statek me produkovat soukrom sektor - soukrom statek me zajiovat veejn sektor - rovn privatizace i zesttnn nem vliv na to, zda jde o veejn statek i soukrom statek Zpsoby poskytovn VS 1. Veejn rozpoty - ada problm vyplvajc z charakteru politickho procesu a problm alokan efektivity 2. Prodej (pronjem) spolu s komplementy - Dan komplement nesm bt tak VS - Mus jt o blzk komplement - Pklad: televizn reklama a poady Nelze zmit spoleensky optimln mnostv. Selhn vldy - asov zpodn nejdve politik mus zjistit, e dan problm je, potom o nm jednat, navrhnout een, ale zde je ji dlouh asov prodleva nee to tedy dan problm, kdy je ho poteba eit - informan pevaha ednk (byrokrat) nad politikem, jsou toti na adu nezvisle na politick situaci Vvoj veejnho sektoru - jeho velikost se v rznch obdobch mnila

Ekonomie veejnho sektoru

4

-

den daov svobody = datum, podle nho rozdlme rok, pes vdaje, kter se pom s vydlanm HDP za pedpokladu, e se rozpotov vdaje rovnaj rozpotovm pjmm a v dlouhm obdob to tak mus bt, pak porovnvm daov platby s mm pjmem v r. 2008 to byl 7. erven, v r. 2007 11. erven mezi vdaji sttu jsou velk rozdly graf v knize Vorlka kdyby statek nebyl poskytovn jako veejn (nebyl by uznn jako spoleensky prospn), pak by nabdka tohoto statku byla ni (na grafu vlevo) vdt souvislosti

Sdlen dan (fiskln federalismus) - existuje vce rovn, na n se dan vybraj: centrln rove, regionln (obecn) rove - ve vech zemch svta je podl dan na centrln rovni vt a na vcarsko Pjmy a vdaje se pibliuj, kvli tomu, e se pln maastrichtsk kritria. Sloen daov kvta - vypot se jako pomr vnos dan, cel a pojistnho na zdravotn a sociln zabezpeen k HDP - pouv se jako pojem pro mezinrodn srovnn - R pod tlakem maastrichtskch kritri se dostv do povolenho intervalu 0 % 3 % vldnho deficitu - plnovan deficit veejnch rozpot je + 3,2 %, pi kladnm rstu 1,4 % HDP neplnme maastrichtsk kritria - kdyby R byla v Eurozn, koruna by mla ni kurz (23 K) Vnitn dluh - vznik tak, e vlda prodv dluhopisy na vnitnm trhu - vnj dluh vznik, kdy vlda prodv dluhopisy na zahraninch trzch

Externalityobrana nen ist veejn statek, protoe nerostou nklady, je-li vce uivatel ist veejn statek = dopravn znaky, nrodn obrana, okovn proti tyfu, pojitn proti poru na fotbalovch stadionech se nejedn o ist veejn statek, jedn se o velk veejn zjem lidi zajmaj veejn vci, problm vroby a rozdlovn veejnch statk je zajm mnohem vce ne problm soukromch statk externalita ovlivuje blahobyt nkoho jinho, jsou to nezamlen dsledky pokud nastane externalita, stt by ml zashnout, alespo podle nkterch ekonom, jin poukazuj, e se nem do trhu zasahovat a pokud externality opravdu jsou, trh je neeil, eil by je jen tehdy,

Ekonomie veejnho sektoru

5

-

pokud by se to vyplatilo (trh me selhat, jen pokud jsou vlastnick prva nepesn formulovna nevymahateln) je tk urit hranici, kde ji m stt zasahovat do trhu (mainstream) efektivita doshnout cle s co nejnimi nklady

Ekonomie veejnho sektoru

6

Ekonomie blahobytu Problm rozdlovn podle kritria efektivnosti a kritria rovnostiSnaha perozdlovnm mrnit nerovnosti v pjmech a bohatstv spolenosti. Existuj 2 koncepty: 1) nkte ekonomov vychzej z Adama Smithe, protoe ekonomie je vda o lidskm chovn a jednn a sledovn vlastnho prospchu je nejvt charakteristikou pro lovka - v lidskm chovn meme potat s tm, e kad sleduje svj vlastn prospch a e to je to, co je mu vlastn - nememe dost dobe potat s tm, e lid sleduj spoleensk dobro, ale nememe to ani vylouit - neviditeln ruka trhu = mechanismus pro sladn individulnho a spoleenskho zjmu - lovk doshne zisku a kdy m ni nklady ne jeho konkurence - to sniuje potebu jinch obstarvat si sami sluby a zbo, na kter se specializuj jin - spolenost bohatne, pokud existuje dlba prce a specializace 2) koncepce vychzejc z uitenosti sttnch zsah (merkantilismus) - Jean Baptiste Colbert jednalo se o elovou sttn politiku, kter chrn domc hospodstv ped konkurenc vychz se z pedpokladu, e tato ochrana vytvo lep podmnky pro rozvinut infant industry = nov vznikajc odvtv, kter je teba chrnit ped konkurenc

-

Dv zkladn vty ekonomie blahobytu 1) Za uritch podmnek vede konkurenn prosted k alokaci zdroj, kter m jednu specifickou vlastnost: nelze najt dnou jinou alokaci, kter by nkomu prospla, ani by zrove jinho nepokodila = paretovsk optimalita - paretovskou optimalitu vyuvme tak pro stanovovn rovnovhy systmu, tj. kdy porovnvme mezn prospch, mezn vnosy s meznmi nklady na rznch typech trh - tko ale urme kivku, uitkov funkce

Ekonomie veejnho sektoru

7

uitek Ptka

E E

bod E nkolikansobn vt uitek pro Robinsona ne pro Ptka kdy chtj rovnost, budou chtt jt do bodu E, je to rovnomrnj do bodu se dostaneme trn

uitek Robinsona

-

-

-

-

2) Kad bod na kivce uitkovch monost me bt dosaen psobenm trnch mechanism bez dalch zsah pi odpovdajcm rozdlen zdroj mezi astnky trhu kivka uruje maximln hladinu uitku pro jednoho lovka pi zachovn nemnnho uitku pro nkoho jinho pokud se spolenost domnv, e rozdlen uitk je nespravedliv, me to eit pomoc trnch proces k posunu z bodu E do bodu E me dojt prostednictvm trnch proces trn een = subjekt se sna dostat do odvtv, kde m komparativn vhodu, nap. opust odvtv proutnch kok a pust se do vroby igelitovch taek na kivce uitkovch monost by se pohyboval smrem od bodu E k bodu E body mimo kivku = kivka produknch monost tento systm funguje jako decentralizovan systm, kdy jeho vraznou charakteristikou je Smithova neviditeln ruka trhu a snaha po zvyovn blahobytu se dje v decentralizovanm ekonomickm systmu jin nzory: centralizovan systm je vhodnj tento nzor byl ekonomickou prax vyvrcen, protoe nefunguj ceny, kter vyvolvaj motivy a stimuly, centralizovan systm nen schopen vyvolat takov motivace jako decentralizovan systm decentralizovan systm odpovd Smithov systmu, kdy kad astnk usiluje o maximln zisk a to je nejlep pro celou spolenost, z tohoto by ekonomov mli odmtat etick hodnocen pojmu zisk zisk je mtko spnosti na trhu, mtko efektivn alokace zdroj zdroje jsou tak efektivn alokovny, e vytvej produkt, kter je vt ne hodnota vrobnch initel

Thomas R. Malthus (1766 1834) - populan zkon nedostatek potravin v budoucnu (nepotvrdilo se) - kal, e poet obyvatel roste geometrickou adou a biva jen aritmetickou nedostatek Julian S. Simon (1932 1998) - Vyvrtil populan zkon nejdleitjm zdrojem kter m lidstvo k dispozici je mysl

Ekonomie veejnho sektoru

8

Alfred C. Pigou (1877 1955) - Koncept externality (welfare) negativn externalita mezn spoleensk produkt je men ne soukrom Ronald H. Coase (1910 -) - Externality (The problem of social cost, 1960) vysok transakn nklady (nklad na vyjednvn, formulace smluv, dohled nad dodrovnm smluv a vymhn smluv) pokud transakn nklady nzk smna e problm externalit Dva pstupy vldy a) normativn - klademe si otzku Co by vlda mla dlat? - vlda bude usilovat o to, aby zsah vedl k paretovskmu zlepen (zlep se pozice alespo jednoho subjektu, ani by se nesnila pozice jinho) - ve skutenosti k tomu nedochz - normativn ekonomie fekonom si mysl, e by mla vzrst mzda atd Hodnotov soudy, doporuen. b) pozitivn klademe si otzku Co vlda dl? pozitivn ekonomie zkoum realitu jak je a nevyn hodnotov soudy (zkoum dan jevy jak to ve skutenosti je)

Men nerovnosti ve spolenosti - Index chudoby - Lorenzova kivka a Giniho koeficient Rovnost versus efektivnost - Zkladn otzka a problm v ekonomii blahobytu vztah mezi rovnost a efektivnost - Tento vztah je tzv. substitun (trade off) Paretovsk efektivita - Soubor podmnek nazvanch Paretovsk efektivita - Pokud dojde ke zlepen situace jednoho subjektu, ani by se zhorila situace druhho subjektu = paretovsk zlepen Spoleensk indiferenn kivka a spoleensk fce blahobytu - Pedpokld stn uitk - Je mon stat subjektivn veliiny jako je uitek - To je zkladn spor v ekonomii blahobytu Selhn vldy - Deklarovan cle se neshoduj s realitou - Neznalost mechanism volby neprodukuj kvalifikovan lidi - Prodleva mezi zjitnm situace a nprav

Ekonomie veejnho sektoru

9

Politick cyklus a rozpotov rovnovhaS poklesem hospodskho rstu klesaj pjmy nerovnovha jak zaplatit deficit? Spready sttnch obligac graf pro rzn zem Evropy jejich nkladovost na pjky Credit Default Swap Kupujc plat prodvajcmu uritou prmii a prodvajc se zaruuju, e vyrovn ztrtu, kter by vznikla, pokud by nastala kreditn udlost (je ot tedy ron platba za ochranu, kterou plat kupujc podvajcmu, udv se v %) Maarsko m problm s pjovnm velk problm je v politickm cyklu. Velk vznam naasovn vydvn obligac dvra a nedvra souvis s rokovou sazbou Maarsko je vzorem nakupovn voliskch hlas vldn strany za veejn finance nakupuj hlasy voli ped volbami, aby byly znovu zvoleny. Naopak Finsko tomuto odporuje, v zvru volebnho cyklu se vldy chovaj odpovdn. John M. Keynes Co lovk nespotebovv, to spo vychzel z toho, kdy lidem rostou pjmy, v ppad cenov stability, vydvaj na spotebu stle men st pjmu a tm automaticky jde zbyl st na spory proto vzroste-li pjem mn pjmov skupiny, vydaj na spotebu daleko vce, ne lid ve vy pjmov skupin on tedy povaoval progresivn zdann vy pjem vy sazba za ekonomicky efektivn, protoe lid s nim pjmem toto vyuij efektivnji Pro blahobyt spolenosti je dleit blahobyt toho nejchudho lena Ale pozor zven dan pro bohat podlamuje ekonomickou aktivitu Rolsist

Robin Hood indexk, kolik procent mezd by bylo poteba perozdlit, aby mli vichni stejn Je vyjden maximln vertikln vzdlenost mezi Lorenzovou kivkou a kivkou absolutn rovnosti

Arnold Harberger Chicagsk kola. Harbergerv trojhelnk - Rozdl mezi pjmy z vybranch dan a paulnch dan, m neefektivnost uvalen dan (pauln da je stka, kterou by lid platili, kdyby se nevybrali dan) - Reln rove pjm se pi rstu cen sniuje omezen spoteby - Substitun efekt dra zbo nahrazujeme levnjm - !!!Kompenzovan poptvka znamen, e rove poptvky pi rstu cen, kdy spotebitel pimen zvil svj pjem, tak se rove poptvky nemn a celkov uitek pro spotebitele se tak nemn, protoe rstu cen odpovd pimen rst pjm

Ekonomie veejnho sektoru

10

-

Bude-li poptvka po zbo stejn jako pedtm, tak se kompenzovan poptvka = normln poptvce Jeremy Bentham vzjemn vztah efektivnosti a rovnostirovnost

100%

100%

efektivnost

-

spolenost rozdlujeme podle rovnosti nebo podle efektivnosti ve spolenosti existuje zamnitelnost mezi rovnost a efektivnost pijmu-li pedpoklad, e existuje zamnitelnost, zrove pijmm pedpoklad, e trhy nefunguj efektivn, v ekonomice existuj trn selhn daleko vce selhvaj trhy, do nich lovk (stt) zasahuje neplat vta, e trhy, kter selhvaj, e tam intervenuje stt a ty trhy pestvaj selhvat body pod kivkou uitkovch monost znamenaj situaci, kdy nedosahujeme optimln alokace a optimln uitenosti nerovnost ve spolenosti mme Lorenzovou kivkou vyjaduje vztah mezi podlem na celkov populaci a podlem na celkovm pjmu je-li linern, jedn se o rovnostskou spolenost, kdy se vichni podlej stejn na vytvoenm produktu kivka se pouv spolen s Giniho koeficientem

Vztah mezi utilitarismem a rawlsismem (podle Johna Rawlse) 3 ppady a) utilitaristick pojet vldnch opaten - vychz z toho, e blahobyt spolenosti roste, zvtuje-li se blahobyt u jednotlivch lenuitek Ptka John Bentham: spoleensk indiferentn kivka

uitek Robinsona

-

spoleensk indiferentn kivka k, jak je kompenzovna ztrta uitku jednoho ve prospch nkoho jinho, spolenosti se nedotk, zda-li rst

Ekonomie veejnho sektoru

11

-

uitku Ptka je kompenzovna poklesem uitku Robinsona, spolenost je vi tomu indiferentn John Bentham: jedinec bude ochoten vzdvat se uitku tak dlouho, dokud druh jedinec zskv stejn uitek Ptkovi se sniuje uitek, stejnm tempem se bude zvyovat uitek Robinsona b) men pokles Ptkova uitku vede k vtmu rstu Robinsonova uitkuuitek Ptka

uitek Robinsona

-

pokles Ptkova uitku je vce ne kompenzovn vzestupem Robinsonova uitku celkov uitek ve spolenosti zstv stejn kvli poklesu Ptkova uitku dochz k velkmu nrstu Robinsonova uitku lze to interpretovat i opan aby vzrostla uitenost jedn skupiny, mus poklesnout uitek druh skupiny o dost vc c) John Rawls dn zven uitku Robinsona neospravedluje sebemen snen uitku Ptkauitek Ptka

-

uitek Robinsona

-

rozhodujc pro spolenost je blahobyt jejho nejchudho lena pouze s rstem uitku tch nejchudch bohatne cel spolenost zd se, e toto pojet je nejvce mon rovnostsk pojet nen to pravda pojet vystupuje proti zvyovn dan, protoe tm zabj motivace daovch pltc, aby vce vyrbli a tm platili vt dan a z tchto dan byli podporovni ti nejchud

Ekonomie veejnho sektoru

12

-

jedn se o to, aby se uitek nejchudch stle zvyoval

Veejn volbaexistuje zamnitelnost mezi efektivnost a rovnost, klade-li spolenost vt draz na efektivnost, m men rovnost a naopak rozhodovac procesy spolenost pouv k volb uritch cl volba cl = preferujeme jedny cle ped druhmi celkov poet cl je neomezen a nae prostedky, jak tyto cle doshnout, jsou omezen, proto musme init volbu

A. Bergson - autor spoleensk funkce blahobytu - snail se vysvtlit situaci, jak individualismus (doshnout pozice maxima) a njak utilitaristick morlka mohou bt soust spoleensk funkce blahobytu - ekonomie vychz z omezench zdroj, proto si klade otzku, jak s omezenmi zdroji doshnout maximlnho blahobytu - nee problm, kdo o tom m rozhodnout - v neoklasick ekonomii o tom rozhoduje pouen ekonom ekonomv indivudalismus - spolenost me doshnout pi vhodn volb zdroj a pouit vhodnch technologi urit optimln uspodn me doshnout maximlnho blahobytu - otzka je, jak doto doshnout v demokratick spolenosti, kde je kad jednotlivec suvernn (kad lovk preferuje jeden stav ped jinm stavem) - dva jednotlivci preferuj rzn stavy, stv se, e tyto stavy jsou protikladn, spolenost se mus dohodnout, kter stav bude clovm stavem - je nemon porovnvat jednotliv stavy, nemonost agregovn jednotlivch preferennch funkc dokzal K. Arrow (impossibility theorem) - K. Arrow teorm nemonosti, nelez stat jednotliv uitky do spoleensk funkce blahobytu. Vychz z toho, e ve spolenosti existuje urit poet stav, e lez volit mezi rznmi alternativami ve spolenosti, dle kad len je schopen uspodat alternativy podle svch preferenc. Klade si otzku, lze nalzt njak eticky pijateln a demokratick pravidla pro formovn rznch alternativ do spoleensky preferennho uspodn? Odpovd si, e to mon nen. dn volebn systm neme agregovat hierarchicky uspodan individuln preference do systmu hierarchicky uspodanch spoleenskch preferenc. K. Arrow rozpracoval to, co ji v 18. stol. vysvtlil matematik J. M. de Concorcet, tzv. Condorcetv paradox

Ekonomie veejnho sektoru

13

Condorcetv paradox I II III A 1 3 2 B 2 1 3 C 3 2 1

-

-

mskmi I, II, III znzorujeme jednotliv subjekty psmeny A, B, C znzorujeme jednotliv situace (jdlo, obleen, bydlen apod.) co kad subjekt preferuje (1=preferuje, 3=nepreferuje) po seten zjistme, e ve dvou pkladech je jdlo preferovno ped oacenm (u prvnho a tetho subjektu), ve dvou pkladech je preferovno oacen ped bydlenm (u prvnho a druhho subjektu), ve dvou pkladech je preferovno bydlen ped jdlem (u druhho a tetho subjektu) dochz k zacyklen, kter neumme dost dobe vysvtlit tento poznatek m velk praktick vznam: v parlamentech existuje organizan vbor, kde jsou zstupci vech parlamentnch politickch stran, vbor m v kompetenci urovat poad jednn, pokud by se poad neurilo, nemuselo by to vst k vsledku paradox slouil K. Arrowovi k vysvtlen teormu nemonosti

Arrowv teorm nemonosti (Arrowv paradox): dn volebn systm neme agregovat hierarchicky uspodan individuln preference do systmu hierarchicky uspodanch spoleenskch preferenc. - na prvn otzku neum odpovdt, protoe nelze doshnout optimlnho stavu - na druhou otzku odpovd, e ne Oban s vymi pjmy dv pednost nim veejnm vdajm.16.3.10

Racionln ignorace, veejn volba Soukrom statky se alokuj na trzch, klovou kategori je cena (poskytuje info o vzcnosti statku) Systematicky A. Smith v Bohatstv nrod. Zadefinoval Homo oeconomicus (sna se doshnout max. uitku s minimem nklad) lovk sleduje svj soukrom zjem a tm uspokojuje i zjmy ostatnch Aristotelovsk pojet lovka (Homo politicus) lovk sleduje veejn zjem /pednka na str. liberl. institutu (ohledn bublin)/, tento tden zde bude Epstein, tma naeho kursu (Prvo v rukou politik Cost benefit analza

Ekonomie veejnho sektoru

14

Teorie ve. volby zkoum chovn volie, byrokrata a politika, o alokaci ve. financ, volebn pravidla, systmy, stavu Spojena se jmny J. Buchanan a G. Tullock - dlo Calculus of Consense (Kalkulace souhlasu) Otzky: Pro se lid nezasuj voleb? I pesto, e nklady na vybojovn toho prva byly vysok - protoe je to homo oeconomicus (minimln pravdp., e ovlivn vsledek voleb (pitom relativn vysok nklady) - ze 40 tis. voleb jen 7 bylo rozhodnuto o hlas. Je nesmrn nkladn st volebn programy x spoleensk zodpovdnost, Racionln ignorace - kdy by byla vysok ast ve volbch, tak KDU nem anci Prvo veta: Rada bezpenosti OSN, dve i EU Pomrn systm hlasovn Pro se rozhoduje tak sloit o alokaci ve. statk? Jinak neumme projevit nae preference Ek. problm: Bergson se spoleen. fc blahobytu cle spolenosti, dna alokac vr. zdroj, lze vytvoit fci uitenosti vech individu, kter tvo spolenost, lze volit alternativy Arrow: Teorie nemonosti, nelze stat jednotliv uitky do spole. fce blahobytu. Vychz z:1) ve spole. je urit poet stav mezi nimi lze volit, 2) kad len je schopen uspodat alternativy podle svch preferenc. Klade si otzku: Lze nalzt eticky pijateln a demokratick pravidla pro formovn rznch alternativ do spoleensky preferennho uspodn? Ne, dn voleb. systm neme agregovat hierarchicky uspodan individ. preference do systmu hierar. uspodanch spole. preferenc Grafy: na vertikl. ose mezn nklady a mezn prospch, na horizont. vldn vdaje. Mezn nklady zle na daovm systmu: Poll tax da na hlavu Flag tax plon da da kadho je stejn, ale zle na pjmu (X/Y x 1/N)/Y = prmrn pjem ve spolenosti m je daov sazba rovnj plat vichni stejn tm klesaj preference nzko-pjmovch skupin po rstu spoteby veejnch statk Pi snen daovho bemena by mnostv poadovanch veejnch statk rostlo. m rychleji roste s pjmem poptvka po veejnch statcch, bohat lid budou poadovat vy veejn vdaje ne chud. T. Kuran pleitostn kaskdy jednoduch srozumiteln een, kter vyvol lavinovou reakci v rznch socilnch stch (rotovn jednoduch een) D. Kahneman Informan kaskdy (a reputan) lid sleduj iny jinch a napodobuj je nehled na svj informan zdroj, pesto, e lid vyhodnocuj sv informace, je pro n vhodnj sledovat iny jinch (reputan kaskda lid se obvaj a nedvaj na jevo svj nzor, kter je odlin od nzoru jinch pedevm od pevaujcho nzoru)Ekonomie veejnho sektoru 15

Pedpoklady favorizujc vtinovho vs. jednomyslnho systmu podstata hry Vtinov konflikt hra s nulovm soutem Jednomyslnost kooperativn hra s kladnm soutem. Jakmile zvyuji kvorum (minimln poet) v hlasovacm jednn pibliuji se jednomyslnosti. Proto v poslaneck snmovn pro schvlen stavnho zkona je poteba vce hlas ne na schvlen normlnho zkona. teorm je postaven na 6 axiomech: 1) univerzln panstv vechny racionln seazen preference mohou bt vstupy do volebnho systmu 2) komplexnost a tranzitivita, co pedstavuje velmi vrazn omezen vsledku volebnho systmu 3) pozitivn spojen = pozitivn vztah spoleenskch a individulnch hodno 4) nezvisl irelevantn alternativy 5) spoleensk funkce blahobytu je neomezen existuje obansk suverenita, neomezenost preferenc jednotlivc 6) neexistuje diktatura Teorm k, e 6 axiom je nekonzistentnch. Pokud by axiomy byly konzistentn, pak by teorm neplatil. Jin pravidlo je vtinov hlasovn jako kritrium pro prosazen spoleenskch preferenc. Tmto Arrow vnesl do poklidnch vod ekonomie a ekonomick analzy politiku. Zjiovn informac pro politick rozhodovn je velmi nkladn. I rozhodovn o tom, kdo jednotliv obany zastupuje, vyaduje vysok nklady, tyto nklady jsou dny tm, e bychom mli bt seznmeni volebnmi programy, s ivotopisem tch, kdo pedkldaj volebn programy atd. Efekt, kter volba pin, je ni, ne nklady spojen s volbou. Teorie veejn volby - samostatn st ekonomick teorie spojen s J. Buchananem a G. Tullockem - oba spolen napsali vznamnou knihu Calculus of concet (potn souhlasu/souladu) z roku 1961 to, e volii nechod k volbm = efekt racionln ignorance - volii se chovaj podle racionln ignorance, plat tam velk informan asymetrie, volii nedisponuj tak dokonalmi informacemi jako politikov, proto se pro volie me zdt rozhodovn politik podivn - plat pedpoklad racionln ignorance a proto se voli rozhoduje podle stvajc situace, kter je ped volbami dal vznamn objev veejn volby je problm vztahu mezi politickm a hospodskm cyklem - politick cyklus = obdob ohranien dvma termny voleb - hospodsk cyklus = cyklick vvoj, neustl dynamick obdob, kdy se mn obdob ekonomickho rstu, zpomalen, krize, deprese, oiven

Ekonomie veejnho sektoru

16

-

ekonomickho rstu, toto obdob se s uritou pravdpodobnost opakuje co se stv, kdy dva cykly nejsou synchronizovny pedpoklad: voli se rozhoduje podle svho stavu v rmci politickho cyklu in politici takov rozhodnut, aby hospodsk situace ped volbami byla pro n co nejpznivj pro m bt pro politiky co nejpznivj? o funkce uitenosti politika = politik usiluje o znovuzvolen, proto bude vyuvat nstroje ke znovuzvolen, existuje zastupitelsk demokracie a vtinovm pravidlem se rozhoduje o spoleenskch otzkch vetn otzek ekonomickch, tak se rozhoduje i o podstatn sti ekonomickho sektoru, tj. o veejnm sektoru (veejnch prostedcch, fiskln politice) o politici pouvaj vdajovou strnku fiskln politiky, pouvaj ji jako nstroj pro zlepen stavu ignorantnch voli, aby se volii pro n pzniv vyjdili ve volbch o ped volbami zvyuj rozpotov vdaje, aby zlepili stav voli o v prvnch letech politickho cyklu (4let cyklus) nedochz k rstu rozpotovch vdaj, v prvnch letech jsou tlaky na vyrovnan rozpoet, dochz k rstu daovho zaten

pedpoklad racionln ignorance z toho vyplv efekt krtkozrakosti - politikov preferuj takov hospodsk opaten s krtkmi efekty a nevmaj si dlouhodobch nklad s tm spojench - dojde ke sniovn motivac a k niku daovch rj - nerespektuje politick zabarven vld, chovn je univerzln souvislost s dvma paradigmaty 1) s Keynesinskou revoluc - deficitn financovn jako ekonomick nstroj 2) objev J. Buchanana po obdobch vysokho rozpotovho deficitu jsou nsledovna obdobmi zven nebo vysok inflace Rozpotov deficit vlda financuje emis sttnch obligac, s rostouc emis je teba stimulovat poptvku rostoucm rokem. Dochz k tomu, e vldy stahuj voln finann prostedky na placen poteb veejnho sektoru, m jsou oderpny ze soukromho sektoru (efekt vytsovn). To vede k alokaci prostedk do odvt, kter nejsou tak efektivn, jako jsou odvtv veejnho sektoru. Zem, kde se vce perozdluje, vykazuj dlouhodob ni ekonomick rst, piem roste poptvka po penzch dky rstu rokovch sazeb. Grafy pibliuj rozhodovn jednotlivce a vldy o veejnch statcch

Ekonomie veejnho sektoru

17

-

s rostoucmi vldnmi vdaji mezn prospch kles z pohledu jednotlivce rostu jejich mezn nklady

-

-

kivka znzoruje celkovou rove uitku jako fci veejnch vdaj maximln uitek je dosaen, kdy se mezn nklady rovnaj meznm pjmm bod G* = takov rove veejnch vdaj, kter je pro spotebitele optimln pi danm daovm systmu pi tto rovni vldnch vdaj m spotebitel maximln uitek

mezn prospch mezn nklady

mezn nklady

mezn prospch vldn vdaje G* uitek

vldn vdaje G*

Uitek pro jednotlivce zvis na jeho pjmu a na daovm systmu. Je-li systm pauln (rovn da), daov poplatnk nebude mt tendenci mt takovou poptvku po veejnch statch jako v ppad progresivnho zdann, kdy plat mn ale na veejnch statcch se podl vce. Systm zdann je velmi vznamn pro rozhodovn daovch poplatnk o vy dani a o nabdce veejnch statk. V ppad rovn dan, kdy jednotliv

Ekonomie veejnho sektoru

18

subjekty nepoaduj vt mnostv veejnch statk, nen takov tlak na rst dan a tm i zvyujc se nabdku veejnch statk.uitek pi paulnm zdann

uitek nejbohatch vrstev uitek stednch vrstev uitek nejchudch vrstev G* G* G* mnostv veejnch statk

uitek pi progresivnm zdann

uitek nejbohatch vrstev uitek nejchudch vrstev G* G* mnostv veejnch statk

-

roste optimln rove vldnch vdaj spolen s rostoucm pjmem interpretace: nejchud obyvatel nejsou takovmi spotebiteli veejnch statk jako nejbohat obyvatel (jezd po dlnicch mn ne bohat pi progresivnm zdann mohou bt mezn nklady zven veejnch vdaj pro chud vrstvy velmi nzk, proto jejich poptvka po veejnch statcch roste

Daov systm je faktorem, kter uruje, jakou st nklad veejnho sektoru mus zaplatit kad oban. Pokud kad oban bude muset zaplatit stejnou stku, jde o ppad poll tax = plat ji z hlavy, je to nco jinho ne flat tax = stejn daov sazba. Pauln da nen tak velk jako v progresivnm zdann.

Ekonomie veejnho sektoru

19

Racionln ignorance Availability cascades (pleitostn kaskdy) - autory jsou Timur Kuran a Cass Einstein - vyplvaj z racionln ignorance - jedn se o pejmn stanovisek o sloitch problmech od autorit, kter tato stanoviska vygenerovala, vytvoila Sternova zprva o nezbytnosti zsahu, kter je nezbytn pro zabrnn velkch klimatickch zmn, kter budou mt destruktivn inky na ivot lovka, na ivotn prosted a hlavn na budouc hospodsk vvoj, pokud se nco proti tmto zmnm urychlen neuin. Stern vypotal, e pokud se v souasn dob nic neuin proti klimatickm zmnm, tak celkov nklady, kter budou spojeny s klimatickmi zmnami, budou znamenat ztrtu 5 % HDP na Zemi kad rok. Pokud se do toho zahrnou jet dal rizika spojen s klimatickmi zmnami, pak budouc ztrta bude 20 % HDP kad rok. informan kaskdy - lid maj tendenci pijmat obecn sdlen pravdy - nap. rotovn zaalo se roziovat po Evrop, jeliko to podpoila Francie a Nmecko reputan kaskda - lid si mysl to, co se od nich oekv - lid se obvaj bt politicky nekorektn pleitostn kaskda - je postavena na informanch a reputanch kaskdch - pleitostnmi podnikateli jsou neziskov organizace (p. je zapoteb recyklovat urit procento surovin) - pleitostnou kaskdu vytvej pleitostn podnikatel, kte dok doshnout zisku vyuitm informanch a reputanch kaskd - kaskda je mechanismus, jeho prostednictvm lidmi projeven pedstavy vyvolaj etzce individulnch reakc, kter vedou k realizaci tchto pedstav - s mnoenm etzc individulnho chovn na zklad tchto kaskd mimodn narstaj nklady, kter jsou spojen s popenm tchto kaskd - to m obrovsk aplikan dopady Condorcetv paradox, Arrowv teorm Condorcetv paradox - k, e neplat tranzitivita mezi jednotlivmi decision makery, mezi jednotlivmi ekonomickmi subjekty, pokud je jich vce ne dva Arrowv teorm - nememe stat jednotliv preference tak, abychom dostali celospoleenskou preferenci, kter by vedla k formulaci spoleensk funkce blahobytu

Ekonomie veejnho sektoru

20

-

neplat to vude kad jedinec m svou preferenn klu a podle toho se rozhoduje jednopreferenn kivka jasn popisuje preference jednotlivce

uitek U

jednovrcholov preferenn kivka

jednotlivec preferuje co mon nejmen mnostv veejnch statk (nechce platit dan)

vldn vdaje G

uitek U jednovrcholov preferenn kivka

vldn vdaje G

tento jedinec m uitek pi urit vi vldnch vdaj tuto vi vldnch vdaj preferuje ped jinmi rovnmi vldnch vdaj pedpokld, e daov systm je pro nj dan dlnin s zvis na rozsahu st internet - propojen

Jednovrcholovost nm zabezpeuje, e pi uit vtinovho volebnho principu najdeme v systmu rovnovn een.

Ekonomie veejnho sektoru

21

uitek U preferenn kivka se dvma vrcholy

vldn vdaje G

jedinec preferuje vy nabdku veejnch statk ped ni nabdkou, vzroste-li nabdka veejnch statk, d j zase pednost rostou-li veejn vdaje do kolstv (na grafu rove G1), pak se veejn kolstv stv atraktivn i pro rodie, kte dvali pednost soukrommu kolstv preferuj situaci nulovch a pak vysokch vldnch vdaj ped stednmi vdaji

Teorm stedovho volievechny perozdlovac systmy jsou nastaveny tak, aby efekt z nich utril stedov voli, tj. nejpoetnji zastoupen skupina obyvatel stedov voli nen lovk, kter m prmrn pjem mme-li na vodorovn ose velikost pjm a na svisl ose poet obyvatel, meme zjistit rozdl mezi obyvateli se stednm pjmem a prmrnm pjmempoet obyvatel s danm pjmem

pjem stedn pjem (medin) prmrn pjem

-

-

obyvatel s prmrnm pjmem me bt mnohem mn ne se stednm pjmem za okolnost, kdy se Lorenzova kivka co nejvce vzdaluje od diagonly, tzn. mme velk poet obyvatel s vysokmi pjmy (pjmy u malho potu obyvatel jsou tak vysok, e pev nzk pjmy stedn pjem = nejvt skupina obyvatel s danm pjmem v populaci je mn obyvatel s vym ne stednm pjmem a vce obyvatel s nim ne stednm pjmem z toho vyplv, e vldn politiky jsou zameny na obyvatele se stednm pjmem, a to tak, e se sna zskat pze takovhoto volie

Voli medinpolitici se sna prosazovat takov politiky, kter vedou k takovmu perozdlen (resp. nabdce veejnch statk), e tato nabdka je atraktivn pro stedovho volie volie medina

Ekonomie veejnho sektoru

22

-

voli medin m stedn pjem, ne prmrn pjem je-li prmrn pjem vy ne stedn pjem, pak je ve spolenosti mn lid s vysokm pjmem a vce lid s nzkm pjmem a opan snen nabdky veejnch statk pi dan distribuci me bt vhodn pro lidi s nejnim pjmem, protoe tito lid na veejn statky nedoshnou (p. vyuvn dlnic)poet hlas

10 % 5% politick spektrum vlevo GL1 GL2 G* GP1 vpravo

-

-

-

clem politika je bt znovu zvolen jak toho politik dosahuje? politick spektrum je rozdleno na levici a pravici, politici pohybujc se na politickm trhu sout o pze svch voli, proto navrhuj takov politiky, kter by se co nejvce blily preferencm stedovho volie pokud existuj dv strany a jedna (GP1) prosazuje spornj vdajovou politiku ne druh strana (GL1), tak se zd, e strana s spornj vdajovou politikou je ble volebnmu vtzstv, protoe se bl G*, co je vdajov optimum pro volie medina v systmu dvou politickch stran si to druh strana nenech lbit a oslov volie s jinm vdajovm programem a omez nabdku veejnch statk (posune se na rove GL2), jakmile se strana posune bl k stedovmu volii, je bl vtzstv konkurence politickch stran v nabdce hospodsk politiky je takov, aby maximln vyhovovala stedovmu volii konkurence politickch stran m velk efekty, kdy strana oslov vt spektrum voli, druh strana tm ztrc toto vede k nzorovmu pibliovn politickch stran, strany se sna vyhnout prosazovn extrmnch nzor (ble u nuly), protoe extrmn nzor je daleko od vtinovho volie v Polsku v 90. letech byla hranice jen 1 % - dostali se tam i extrmn nzory

A do potku 90. let tento teorm vychzel z J. Buchanana a G. Tullocka, kdy zaal bt zpochybovn. Existuje asymetrie mezi volii a kandidty. Kandidti v zastupitelsk demokracii se jinak chovaj ped volbami a jinak se chovaj po volbch. Po volbch se zvtuje polarizace mezi nimi. Zpochybnn pvodn teorie veejn volby je spojeno se jmny Sam Huntigton, Sam Peltzman a W. Niskanen.

Ekonomie veejnho sektoru

23

Podle Niskanena se voli rozhoduje, zda volit a koho volit. Na otzku koho volit se volii rozhoduj podle prezentovanch program. Kandidti se nezabvaj otzkou zda volit, ale zabvaj se tm, koho volit. Pedpokld se, e kandidti znaj preference voli jet ped volbou. Kdy rozhodnut o asti ve volbch se nemn vzhledem k postojm kandidt, tak kandidt neriskuje ztrtu svch voliskch hlas a m siln motivace piblit svj postoj k postoji jinho konkurennho kandidta, protoe s tm, e zsk novho volie, tak zskv dva hlasy (v systmu dvou stran je zisk hlasu jednoho ztrtou hlasu pro druhho za pedpokladu, e voli se voleb zastn a e je indiferentn k nzorovmu posunu jeho kandidta). Za pedpokladu, e volisk preference jsou jednovrcholov ve vech zleitostech a existuj jen dva kandidti, pak maj tito kandidti motiv piblit se svmi postoji preferencm vtinovho volie. To ale neplat, pokud by byli ti kandidti. Chovn voli a kandidt vede k vt polarizaci ne je ta, kterou popisuje Niskanen. Niskanen k, e chovn voli a kandidt je konzistentn s modelem stedovho volie. Kandidti se chovaj stejn jako kdy dochz k vytsovn druhu. Aby v pedvolebnm obdob mohli efektivn zskvat hlasy svch protikandidt, po volbch je tendence, aby se jejich postoje co nejvce vzdalovaly. Tato skutenost vede k snen efektivnosti rozhodovn parlamentu. Existence sttu blahobytu v zemch OECD aby se stt v patriarchln roli staral o sv obyvatele vyplv ze stedovho volie. Mus init takov opaten a takov vdajov rozhodnut, kter budou nejble preferencm stedovho volie. Voln obchod, tarify a kvty - free trade zvyujc bohatstv spolenosti (teorie/pedpoklad, na kterm je v rmci ekonomick teorie irok shoda) - tarify, kvty a dal VER voluntary export restriction - vldy se tm mohou vyhnout konfliktm s ostatnmi vldami, nebo i pokutm ze strany WTO z neplnn smluv o volnm obchodu - vlda oslov vldu exportujc zem, aby se dohodla s exportry na dobrovolnm snen produkce na export = kartel Dal omezen volnho obchodu - omezen pomoc netarifnch nstroj - technick, bezpenostn normy a poadavky - veterinrn poadavky - nap. tzv. REACH (databze chemickch ltek) Rent seeking a politick proces - McCormic a Tollison (1981) - Fundamentln pedpoklad, e veker legislativa spov v transferu bohatstv

Ekonomie veejnho sektoru

24

-

Kad jednotlivec i zjmov skupina je potencionlnm zdrojem transferu a zrove potencionlnm poptvajcm po transferu bohatstv

Rent seeking a politick proces - Zkonodrn sbor (vlda) vezme tm, kte jsou nejmn schopni brnit si sv bohatstv (bt rezistentn vi poptvce po jejich bohatstv) a transferuje toto bohatstv tm skupinm, kte jsou nejlpe organizovni pro vyvjen tlaku a prosazen svch poadavk (poptvky po transferu) - Tento pedpoklad vychz z Olsonovy teorie zjmovch skupin - K zajitn transferu bohatstv mus zjmov skupina doshnout majority hlas v obou komorch zkonodrnho parlamentu - m vce je kesel v kad komoe, tm vce zdroj mus bt k zskn hlas vynaloeno - Pi pedpokladu klesajcch vnos z udren s kesel/hlas v libovoln komoe a pi konstantnm potu kesel, je snaz zskat potebn hlasy tm vce, m je rovnomrnji rozloen celkov poet kesel v obou komorch - Dleit jsou dv promnn 1. Poet kesel a za 2. Podl kesel v jednotlivch komorch

Zjmov skupinyziskov motiv organizovn skupin (vt vnos ne nklady) problm ernho pasara x selektivn podnty (kolektivn vhody in soukrommi) vznikaj spontnn na urit spoleensk jev vytyuj cle zjmov skupiny prostedky: pesvdovn, politick lobbyismus, terorismus shoduj se na clech a prostedcch a m vc se shoduj tm se sniuj nklady na sdruovn zjmov skupiny poteba zjmovou skupinu organizovat iniciace veejnho problmu, dky nemu se jednotlivcm vdcm i ostatnm se vyplat vstoupit

Nejvt nebezpe pro zjmovou skupinu je problm ernho pasara. - zjmov skupiny s velkou hrozbou ernho pasara maj malou soudrunost - ern pasar ohrouje existenci zjmov skupiny - proti ernm pasarm se pouv nstroj, tzv. selektivn podnty o zpsobuj , e kolektivn vhody jsou internalizovny a jsou uinny soukrommi o internalizace vhod umouje vylouit lena skupiny Pro? Tento len skupiny by neml dnou vhodu ze lenstv ve skupin a tak skupinu opout.

Ekonomie veejnho sektoru

25

-

zjmov skupiny jsou ve spolenosti velmi siln, mimodn ovlivuj veejn mnn zjmovou skupinu definujeme podle ptomnosti njakho cle (nap. eleznin odbory cl udren zamstnanosti v oboru, zamstnanost klesla nejsou schopni dlat konkurenci k silnin a leteck dopravy, dvoj dopad innosti zjmov skupiny, na jedn stran chrn zamstnanost, ale dky poklesu produktivity sniuje konkurenceschopnost, velikost produktu)

Zjmov skupina definice: ptomnost sdlenho cle organizovanost eleznin odbory: li se zjmy elezni od profese strojvdc, proto vznikly dvoje odbory ospravedlnit sv chovn mezi nezastnnmi aktry (nap. v mdich) dodat sv innosti punc veejnho zjmu, je v zjmu R, aby mla nrodnho leteckho dopravce Pro zjmovou skupinu je dleit, aby byla ztotonn se irm zjmem. Vliv na innost zjmov skupiny sponzoi o znan vliv o maj vliv na program innosti, na cle a volbu nstroj zjmov skupiny o abicioznost cle zvis na velikosti jejich dotace veejn propagovan problm o v zemdlsk produkci se veejn propagovan problm posouv z ochrany nrodnho trhu do rovn kvality ochrana zemdlc o vy ceny o omezen nabdka zemdlsk produkce problm ernho pasara o m vt poet pasar, tm vc to podlamuje innost zjmov skupiny individuln schopnosti vdc Velikost skupiny rozhodujc faktor (pro Olsona i Beckera) - m je skupina vt, tm jsou vt nklady na vylouen ernho pasara - velikost skupiny nen rozhodujc pro efektivnost jej innosti - Olsonv paradox = paradox kolektivnho rozhodovn lid maj motivace se organizovat v zjmovch skupinch, i kdy hroz problm ernho pasara (ern pasai maj jen vnosy a nijak se nepodlej na jejich nkladech) - efektivn velikost skupiny se odvozuje od oboru, kde skupina psob

Ekonomie veejnho sektoru

26

-

pro zjmov skupiny jsou dleit vlastn lenov skupiny podstatn mn dleit jsou potenciln lenov skupiny, ale mohou bt i hrozbou, protoe mohou ve stejnm odvtv zaloit dal skupinu zjmov skupina nem zjem zvyovat poet svch len s rstem politick stability se zvyuje poet zjmovch skupin roste konkurence mezi zjmovmi skupinami, protoe maj protichdn cle stt se asto podl na organizovn zjmovch skupin a vyjednvn (nap. tripartita)

Vliv zjmovch skupin na ekonomick rst - P. Murrell: srovnvac test starch a novch odvtv nmeck a britsk ekonomiky o ve starch odvtvch britsk ekonomiky jsou zjmov skupiny vce rozen ne v nmeck ekonomice o v novch odvtvch je to srovnateln stejn - zjmov skupiny maj negativn vliv na ekonomick rst, protoe prosazuj regulace Zjmov skupiny a regulace a) politick trhy - problm je korporativistick uspodn spolenosti = korporace, odbory a zamstnavatelsk svazy maj v ekonomice velmi vznamnou roli sdruuj velmi vraznou skupinu zamstnavatel a zamstnanc pak je alokace zdroj ve spolenosti vraznou mrou ovlivovna netrnmi faktory vyjednvnm jednotlivch korporac, co vede k strnulosti trhu - strnulost (rigidita) = omezen nabdky produkce, vstup do odvtv je regulovn, vysok ceny produkce v regulovanch odvtvch - takov trhy je teba chrnit ped zahranin konkurenc, proto dochz k protekcionismu b) antimonopoln regulace - regulace je vraznm clem innosti zjmovch skupin (nap. v lkask nebo advoktn komoe je povinn lenstv) - maj silnj regulaci - Samuel Insull (1898) problm antimonopoln regulace stl v ele asociace energetickch spolenost, vystoupil s projevem, kter ml zlepit podmnky v tomto odvtv (aby byly dodvky energie levnj) - predtorsk konkurence = siln konkurence, kter vede ke sniovn cen a nklad, S. Insull navrhoval, aby byla nahrazena regulac, to mlo zvit jistotu na energetickm trhu ni rokov sazby pesvd banky, aby firmm poskytovaly vry za ni roky (ni nklady na produkci elektrick energie) - S. Insull ml licenci na dodvku elektrickho proudu v Chicagu - prosazoval, aby byl trh regulovn, aby byl rozdlen, aby si jednotliv firmy nekonkurovaly a mly bezpen odbr pro svoji vrobu, co se

Ekonomie veejnho sektoru

27

-

mu podailo v USA vznikla regulace, kter rozjela trhy a vedla k rozdlen sfr vlivu zvila se pravdpodobnost nvratnosti jejich vru, to vedlo ke snen produktivity, k rstu nklad a rstu cen energie pozdji vznikl ad pro plyn a elektinu a vznikla centrln regulace, zjmov skupiny prosazuj regulaci, regulaci prosazuj odvtv s oligopoln strukturou plat princip ovldnutho strce = podle tohoto cle vedouc firmy v odvtv maj informan pevahu nad regultory i nad malmi firmami, regultor vid pevahu firem, je tm ovldn m vt je mnostv firem, tm vt je nebezpe sniuj se nklady na uzaven dohody, na uzaven kartelu kartel v neregulovanch odvtvch vznik na zklad svobodn vle

Rigidita trh prce (M. Olson) - rigidita trh prce je vsledkem vyjednvac sly vlivu zamstnanch oproti nezamstnanm - zven nezamstnanosti vede ke snen legislativn ochrany zamstnanc - s vysokou citlivost zamstnanosti na zmnu mezd (vysok cenov elasticita nabdky prce) se sniuj dvky v nezamstnanosti - vysok nezamstnanost znamen pokles minimln mzdy existuje-li ochrana, proputn zamstnance je spojeno s vysokmi nklady zamstnavatele, je to pedem prohran soudn pe pro zamstnavatele, proto zamstnavatel takovho zamstnance ani nepijme, existuje tam vysok potenciln riziko pijet zamstnance proto je v Itlii nejni nezamstnanost (Itlie je znm svou vysokou legislativn ochranou zamstnanosti) snen legislativn ochrany zamstnanc je ochrann nstroj boje proti nezamstnanosti s vysokou citlivost zamstnanosti se sniuj dvky v nezamstnanosti vysok minimln mzda je vznamn brzda, protoe pedepisuje zamstnavatelm uritou vi minimln mzdy, kter zvyuje nklady dal nstroj boje proti nezamstnanosti je zamstnvat pod minimln mzdou minimln mzda je tak vysok, e brn zamstnanosti bu njem nelegln prce nebo zruen pracovnho mustva

-

Regulace externalit - kad regulace organizovan zjmovou skupinou je zrove redistribun snahou - regulace uvaluje dostaten nklady na produkci zjmovch externalit a dotuje produkci kladnch externalit = Pigouovsk da/dotace - zjmov skupiny vyvolvaj poptvku po regulaci

Ekonomie veejnho sektoru

28

-

-

zjmov skupiny vyuvaj veejn problm, nap. zneitn veejnho statku jako je ovzdu a prosazuj regulaci odvtv, kter se podlej nejvce na zneiovn sponzoi zjmovch skupin jsou firmy, kter konkuruj souasnm vrobcm, kte zneiuj ovzdu konkurence prostednictvm politickho trhu a politickm rozhodnutm o Pigouovsk dani spotebn da, kter zatuje producenty, kte vyrbj negativn externality, kte se nepodlej na nkladech zneitn ivotnho prosted dotuje se produkce pozitivnch externalit nap. vroba elektiny z obnovitelnch zdroj problm je v zapojen politickch trhu, v regulaci zvyuj se nklady produkce, omez se nabdka a rostou ceny lze proti tomu bojovat lepm vymezenm vlastnickch prv a jejich vynucovnm s rstem potu zjmovch skupin roste konkurence mezi nimi, zvyuj se nklady na jejich provoz, dochz k vyerpvn pozitivnch efekt z rent-seekingu (pro zskn pozice na dobvn renty je teba uritch nklad nklady mohou bt tak vysok, e se renta me rozpustit vyerpn je limitou, to plat i pro chovn zjmovch skupin, nklady spojen s organizovnm zjmov skupiny jsou limitovny oekvanm ziskem z prosazen)

Problm pna a sprvce (principal agent)1. Principal agent (na pkladu veejnho sektoru) 2. Principal agent (v soukromm sektoru) Corporate governance (dlba moci/hlavn v a.s. vlastnk akcioni, najmaj si management. Ve veejnm sektoru je vlastnk oban prostednictvm zastoupen. Politik se angauje, aby zskal co nejvce hlas. Greshamv zkon patn penze vytlauj dobr penze. Dleit je vyraen nominln hodnota, kter se zaala odliovat od reln hodnoty (vhy kovu). Nefunguje tento zkon i v politice? Standardn teorie vychz z toho, e ne. V em se odliuje principal (zvolen) od agenta (byrokrata)? Byrokrat minimalizuje riziko svho jmenovn, kdy dojde na znovuzvolen principala. Dleit je tak velikost adu. Cyril Parkinson anglick novin, stal se pedchdcem teorie byrokracie. Formuloval dva zkladn principy 1. Byrokrat m zjem na roziovn svho adu (potu svch podzench) a 2. ednci si navzjem pidlvaj prci Tullock, Niskonen, Donus ednci nesleduj vlun spoleensk blahu, ale sleduj svou funkci uitku proto prosazuj opaten, kter jim umon posilovat vlastn vliv, zlepovat sv postaven. Sna se mt nejvt ad. Vt poet ednk je ve stt, kter m vt veejn sektor. Shareholders x stakeholders (Akcioni x investoi) Zsadn ekonomick problm. Spoleensk odpovdnost firem investice v okol firmy, zamstnvn lid Stakeholder ti, kte ovlivuj

Ekonomie veejnho sektoru

29

organizace, jejich zjem pevyuje finann dimenzi, chtj takov fungovn firmy, kter maximalizuje uitek. Dodavatel, zkaznci, veejnost, komunita doten fungovnm firmy, veejn sprva, mezinrodn organizace. Ekonomick definice korupce - Korupce je sjednn nelegln, dobrovoln transakce mezi dvma stranami (agent a jeho zkaznk) s negativnm dopadem na tet stranu (vlastnk); agent je smluvn vzn pracovat ve vlastnkv prospch - Korupce je krde: astnk smny zneuije delegovanou pravomoc a prod nco, co mu nepat. Ztrc vlastnk, kter nese veker nklady a bez vlastnho vdom se dl o zisk. Prvn a morln problm - Korupce jako prvn problm. Vztah mezi dvma subjekty, z nich jedcen nabz a vtinou poskytuje uritou formu odmny za poskytnut i pslib neoprvnn vhody. Druh oekv, e bude za tento in odmnn. - Korupce jako morln problm Pozornost lkai, uiteli, soudci - Pat-li sluba pjemci platku (tud neexistuje pokozen strana), hodnota platku je nprava chybn nastaven ceny vzhledem k preferencm a uitku spotebitele sluby. Korupn prosted vytvej nadmrn zsahy sttu a regulace. V R se stav o 62 % veejn stavby dr ne soukrom. Protikorupn opaten 1. Omezen regulac a vldnch zsah 2. Omezen sttnch a veejnch zakzek a zruen monosti zapoten vcenklad 3. Oteven pedevm stavebnch zakzek zahranin konkurenci 4. Snit monost diskriminace a omezen v rmci zadvac dokumentace 5. Draby jako prostedek rozhodovn o pidlen veejnch zakzek 6. Obsazovn vbrovch komis losem

Zkladn charakteristiky byrokracie1. Vlastnci a zamstnavatel nezskvaj dnou odpovdajc st istch pjm organizace jako svj osobn dchod. 2. Vt st pjm organizace pochz z jinch zdroj, ne z prodeje vstupu za odpovdajc cenu. 3. ady jsou nonprofit organizace, kter jsou primrn financovny z pravidelnch dotac a grant. L. V. Mises napsal dlo o byrokracii, pozoroval, e sluby poskytujc zkaznkm nejsou za penn jednotky. G. Tullock dal charakteristika byrokracie, byrokrat ve svch adech maj vhodu, kterou vyuvaj k dosaen cle, maj lep kvalitnj a vypovdajc informace o chodu a cen slueb, kter ta byrokracie nabz,

Ekonomie veejnho sektoru

30

tuto informan vhodu vyuvaj k dosaen pouze svch cl maximalizace uitku. Protoe se pohybujeme v rmci pozitivn analzy, mus bt nae definice bez jakchkoliv normativnch konotac. Byrokrat je nejlpe definovn jako vedouc/editel adu disponujc se separtnm rozpotem. Byrokracie pak je soubor byrokrat s podobnou rol i jinmi spolenmi znaky. William A. Niskanen - Vzdln na Harvardu - Poradce prezidenta Regana - Prkopnk teorie byrokracie - Nositel estnho doktortu VE v Praze - Kad teorie chovn byrokracie mus bt zaloena na vztahu byrokrata a jeho sponzora, obvykle politika - Tento vztah je formovn charakteristickmi stimuly a omezenmi, ktermi byrokrat a politici el - Zkladn prvky prvotnho rmce zkoumn byrokracie - Byrokrat jsou vcemn stejn, jako ostatn zamstnanci, jejich chovn se budu liit nikoliv dky jejich odlinmu charakteru, ale dky specifickm podntm a omezenm, kter jsou specifick pro byrokracii - Vtina byrokrat prodv sv sluby kupujcm v monopolnm postaven. Poptvka pochz od sponzora, nikoliv od spotebitel, kter sluby konzumuj. - Vtina byrokrat je monopolnm dodavatelem svch slueb (klesajc sklon poptvky) - Existuje tak bilaterln monopol mezi byrokratem a jeho sponzorem zahrnujc smnu slbenho vstupu a na druh stran rozpotu, nikoliv prodej/smna vstupu za odpovdajc cenu - Jako v kadm bilaterlnm monopolu neexistuje ani zde jednotn/jednoznan uniktn rovnovha mezi preferencemi sponzora a byrokrata. Kad m jedinen vhody pi vyjednvn Jak? - dn z obou stran nepodstupuje finann riziko uspokojen politik i byrokrat, ale ne na zklad kompenzanho principu - Dsledkem bude maximalizace rozpotu svho adu. Sponzoi (politici) budou pasivn pi akceptaci i odmtn rozpotovanho vstupu ze strany byrokrat bez existence monitorovn a ven alternativ. - Mezn vnosy poskytovan sluby budou men ne mezn nklady - Primrn implikace z tohoto rmce je takov, e jak rozpoet, tak vstup byrokrata bude vt, ne optimln - Oderpvn spotebitelskho pebytku a generovn pebytku pracovnch a kapitlovch zdroj charakteristickch pro poskytovn tohoto typu slueb - Pedevm pak v otzce maximalizace rozpotu prvotn pedpoklad byrokrat maximalizuj oekvan uitek.

Ekonomie veejnho sektoru

31

- Diskren rozpoet rozdl mezi celkovm rozpotem a minimlnmi nklady na produkci vstupu oekvanho sponzorem. To ale vede k jinmu zvru: rozpoet byrokrata je pli velk to zstv; vstup je ale obecn mal to se mn; neefektivita byrokracie - zstv

Dan a jejich dsledky1. Definice dan 2. Daov spravedlnost 3. Daov efektivnost a daov distorze Fiskln iluze Amilcare Puriani mal odpor k placen dan neberou v vahu nklady, kter jsou s danmi spojeny. Da je neadresn a neelov platba, zkonem uren, nenvratn platba. Po veejnch statcch je vt poptvka, ne by byla, kdyby se nklady braly v vahu. Sniovn dan nevede k menm sttnm vdajm. Daov konkurence zem si konkuruj v atraktivnosti pro zahranin kapitl (daov pobdky), snen barir pro pohyb kapitlu vliv na alokaci kapitlu vytvej distorze (deformaci) jin vvoj v jinm odvtv oproti jinmu (pobdky v automobilovm prmyslu). Asymetrick hospodsk vvoj riziko externch ok. Proto, aby toto riziko bylo minimalizovno, je v EU poadavek na zaveden fiskln stavy. Daov spravedlnost - Princip stejn absolutn obti da z hlavy - Princip stejn relativn obti: proporcionln zdann majetku i jeho prstk - Princip stejn mezn obti: progresivn zdann majetku bern Clo = da. Daov zaten se mezi stty porovnv pomoc daov kvty = ve vybranch dan/HDP (sociln i zdravotn platme povinn, lze ho tedy povaovat tak za da, ale oficiln takto nen potno) Rovn da - Vechny pjmy jsou zdanny pouze jednou, co nejble u zdroje a stejnou nzkou sazbou - Daov systm je jednoduch a jeho nklady nzk - Do urit minimln ve pjmu se da neplat Negativn da - Milton Friedman - Jde o rovnou da psobc v zvislosti na vi hrubho pjmu na ob strany - Daov piznn by tak slouilo jako podklad pro vplatu socilnch transfer

Ekonomie veejnho sektoru

32

-

Da psobila obma smry pokud vydlvm hodn, odvedu prostedky, pokud mlo, dostanu penze od sttu

Ramseyho dan - Nejvtm sazbm by mly podlhat komodity s nzkmi elasticitami poptvky (ppadn nabdky) Pliv zdann probh inflace kdy se mzda zv, nemus se zvit reln ale je monost se dostat do vyho daovho psma budeme tedy platit vce, sn se nm ist pjem. Vestavn stabiliztor jeden z nstroj daov politiky, reaguje na vvoj ekonomiky. Daov optimalizace dan subjekt vyuv vyjmek a monost, jak obejt legln daov odvody. Lafferova kivka. Mainstream v danch 1. Princip efektivnosti 2. Princip administrativn jednoduchosti 3. Princip prunosti 4. Princip spravedlnosti Daov kvta se v R ped daovou reformou v roce 2008 se staviln pohybovala na rovni 37 % To je mn ne v ad zem EU 15, ale vce ne nap. v Polsku a Slovensku a vce ne v prmru zem OECD V roce 2008 daov kvta v R poklesla, ale pouze na rove 36 %

Postehy ze zprvy OECD - Fiskln stimulan opaten pijat na konci roku 2008 a zatkem roku 2009 byla uinna ve vi 2,2 % HDP roku 2008 a byla rozloena do let 2009 a 2010 - Stimulan opaten nicmn zamena dominantn na stranu nabdky (otevenost ekonomiky, nekonsolidovan VF, atd.) Co nm doporuuje a vyt OECD - Fiskln konsolidace (stedndobou strategii) - Zamen se na stranu vdaj spe ne na stranu pjm (nap. Janotv balek byl dominantn zamen na stranu pjm) - Kdy fiskln konsolidaci, pak je nezbytn dchodov a zdravotn reforma (zejmna vzhledem ke strnut obyvatelstva) - Veejnm financm by pomohlo i zaveden tzv. sttn pokladny, zpehlednn rozpotovho procesu, prhledn systm zadvn veejnch zakzek apod. Pro je zdrazovn vliv strnut obyvatelstva na vvoj VF - Podle analz podl vdaj souvisejcch s vkem na HDP vzroste do roku 2060 o 6,4 %

Ekonomie veejnho sektoru

33

-

Odhad MF pi neproveden potebnch zmn v roce 2040 by tyto vdaje dotlaily veejn dluh za hranici 60 % HDP V roce 2060 by veejn dluh dosahoval u 250 %

Co doporuuje OECD v daovm systmu - Nov opaten zamit se spe na nepm dan - V R se vyuv zdann majetku mn ne v jakkoliv ze zem OECD, zamit se na majetkov dan - Sjednotit sazbu DPH - Pokraovat v reform ekologickch dan??? Souhlasme? Aristoteles - Otzka, zda-li je spravedliv, e stt vymh dan - Preferuje pm dan, podle bern sly oban Akvinsk - Pokld dan jako za povolenou loupe a neplatit dan pokld za hch - Domnv se, e pjmy z prce by mly bt zdaovny co nejmn, jeliko prci povauje za bemeno Thomas Hobes - Vnm da jako cenu za udren mru, jako poplatek za udren ivota - Klade draz na dan spoteby Adam Smith - Bohatstv nrod: otzka dan soustava daovch princip (daov knony), sttn vdaje by mly bt hrazeny z dan z pjm - V kadm stt maj poddan pispvat na vdaje sttu tak, aby to co nejvce vyhovovalo jejich monostem - Kad lovk by ml vdt, jakou da bude platit - Kad da se m vybrat takovm zpsobem, kdy se to poplatnkovi hod - Kad da by mla bt promylen David Ricardo - Vnoval se vlivu daovho zaten na ekonomick rst - Dan povaoval za zlo, jeliko jsou vyadovny sttnmi vdaji nic netvo - Sttn apart by neml uvalovat takovou da, kter by zdaovala kapitl Mill Pigou Dan maj plnit redistribun princip Hlavn princip na zklad platebn schopnosti poplatnka

Ekonomie veejnho sektoru

34

-

Perozdlovn bohatstv Vyrovnvat mezn uitky pi placen dan

Keynes - Dan a fiskln politika jako jeden celek - Dominantn postaven v rmci politiky - Sna se pout pro makroekonomick cle - Bere zetel na sociln skupiny Milton Friedman - Negativn dchodov da

Fiskln politikaVeejn rozpoty v R Je nutn si uvdomit, e pod veejnmi rozpoty si musme pedstavit nejen SR, ale i rozpoty regionln, mstn, mimorozpotov fondy (Fond dopravn infrastruktury atd.), rozpoty zdravotnch pojioven atd.

Keynesinsk fiskln politika - Funkce rozpotu je alokan (zajitn veejnch i soukromch statk) - Redistribun (regulace nerovnosti) - Stabilizan (vyhlazovn ekonomickho cyklu) Strukturln a cyklick rozpoet Strukturln - Jde o pjmy, vdaje a salda pi tzv. pln zamstnanosti (L = L*, Y = Y*) jeho zmny vyjaduj opaten diskren politiky Cyklick - Rozdl mezi skutenm a strukturlnm rozpotem. Vliv cyklickho vvoje ekonomiky a snm spojen psoben automatickch stabiliztor Kritika Keynesinsk fiskln politiky 1. Existence asovch zpodn 2. Tzv. efekt vytsovn 3. Rst veejnho dluhu 4. Vliv otevenosti ekonomiky Alternativn pstupy k fiskln politice 1. Klasick pklad 2. Monetaristick pstup 3. Baroova Ricardova hypotza

Ekonomie veejnho sektoru

35

4. Ekonomie strany nabdky Typy regulace - regulace ekonomiky = sttn intervence, kterou provd stt nebo sttn instituce - ast sttu v ekonomice m velmi vrazn vliv na ekonomick rst - tam, kde je ast sttu velk (prostednictvm sttnho vlastnictv, nebo regulace), je ekonomick rst ni (Economic Freedom Index) Regulace chovn ekonomickch subjekt v ppad trnch selhn - trh nefunguje tak, jak se pedpokld, z dvodu rznch omezen nedochz k vyitn trhu a k rovnovze, proto stt zasahuje otzkou je, zda nerovnovha nen zpsobena jinmi sttnmi regulacemi - jednm z pklad trnch selhn je trh s ropou, kter je ovldn kartelem OPEC, cena se velmi razantn mn, trh s ropou generuje skrze ceny plynu a pes to ovlivuje ceny energi - ppadem trnch selhn je energetick trh stt si osvojuje prvo zasahovat pirozen monopol - situace, kdy dochz k sporm v rozsahu, jeden nabzejc poskytuje slubu efektivnji ne kdy by v odvtv bylo vce subjekt - pedstavuje zk msto v ekonomice, kde podle teorie pirozenho monopolu nedochz ke konkurenci, nastupuje regultor (sttn instituce), kter m zabrnit tomu, aby firma disponujc tmto vzcnm zdrojem ho nezneuila - pkladem je penosov soustava - je to zastaral koncept, protoe pedpokld, e neexistuje technologick pokrok (mobiln telefony vytlaily pevn linky, kter byly administrativnm monopolem jedna firma mla prvo pipojit lidi k lince, p. firm trvalo nkolik let ne pipojila rodinu na pevnou linku) - toto chovn je umonno dky neexistenci konkurence toto perverzn chovn nen vlastn kadmu monopolu, protoe existuje potenciln konkurence, tzn. kad monopol se nechov perverzn (nezneuv sv monopoln postaven, nezvyuje ceny, nesniuje kvalitu vrobk), protoe existuje potenciln konkurence = splnn podmnky monosti vstupu do odvtv, plat to i o vstupu do odvtv, kde jsou nklady na vstup velmi vysok

Ekonomie veejnho sektoru

36

neefektivn duplikace - omezen zdroje jsou vyuity neefektivn ve vtm mnostv, ne by bylo poteba a tato nabdka pak pevyuje poptvku - stt by ml zashnout a regulovat nap. mnostv benznovch pump u dlnic - zjem jednoho z konkurent vytvoit takovou strukturu trhu, kter by umonila maximalizovat jeho vnosy

Instituce, kter by mla zabrnit zneuvn pirozenho monopolu i neefektivnm duplikacm, je instituce regultora. S touto instituc je pouvn pojem nezvisl, kter m zastnit ekonomickou podstatu chovn takovhoto regultora. Antimonopoln politika - ekonomick analza odhalila, e regultor nerozhoduje nezvisle ze dvou dvod o existence asymetrickch informac regultor nem zdaleka tak dobr informace o vvoji odvtv jako regulovan firmy o existence kooperativnho chovn regultor a regulovan firmy kooperuj (vymuj si informace), vyplv to z potu firem, kter jsou regulovny, poet firem je omezen (nap. licence pro mobiln opertory u ns 3 opertoi, aby byla vysok kvalita slueb a aby bylo minimalizovno riziko ze ztrtovosti investice) - toto vede k tomu, e regultor se chov jako ovldnut strce regultor nespluje svoj deklarovanou funkci, aby usiloval o rst kvality slueb a sniovn cen V r. 1971 G. Stigler, A. Friedland vydal zkladn lnek o ekonomick regulaci, za kter dostal Nobelovu cenu za ekonomii. Prokzal, e innost americk komise pro cenn papry nevedla ke dvma deklarovanm clm (aby nerostly ceny a zvyovala se kvalita znamenalo by to snen rizika pro akcione) regultor m dbt na to, aby dochzelo k rstu kvality produkce a nezvyovala se cena. nstroje pro regulaci rozhodovn o vstupu do odvtv (udlovn licenc) cenov regulace (metoda pjmovch epiek RPI-X, metoda cenovch epiek CPI-X, autorem S. Littlechild) CPI-X cena v odvtv se reguluje podle cenovho spotebitelskho indexu, od nho se odetaj spory z rozsahu (X) RPI-X mra zisku, od kter se odetaj spory z rozsahu motivan selhn Averch-Johnsonv efekt

Ekonomie veejnho sektoru

37

L mnostv prce M N

P L L

E F Q=Q* K N K M P K mnostv kapitlu

-

seky M-M, N-N znzoruj rzn kombinace pouitho kapitlu a prce pi dan produkci seka P-P je spojena s vtm mnostvm kapitlu a menm mnostvm prce firma nahrazuje prci kapitlem produkn kivka Q obsahuje body K, L- optimln body produkce (bod E) kivka Q zahrnuje i bod F, kter odpovd kombinaci K, L, tento bod se nazv Aver-Johnsonovm bodem jak zavedenm regulace mry zisku vznikaj u ekonomickch subjekt perverzn motivace zisk pedstavuje vnos z kapitlu, proto nejjednodu regulac je stanoven mry zisku, tzn. producent prod za cenu, kter vdy nahrazuje nklady kapitlu a zabezpeuje mu uritou mru zisku, ale tato cena nezabezpeuje nhradu jinch nklad (nap. prce) prce je pro nj rizikov motivace pro vrobce, aby nahrazoval prci kapitlem, tm sniuje riziko tento efekt vede k peinvestovn, tzn. investuje se do technologi a odvtv, kter jsou kapitlov velmi nron, dochz k pedimenzovn odvtv, k naven kapacit tchto odvtv, peinvestovn napomh politika nzkch rokovch mr, politika levnch penz protoe regultor omezuje monost vstupu do odvtv, v odvtv neroste kvalita slueb inovan aktivity v tchto odvtvch jsou minimln, protoe tam nepsob konkurence X-neefektivnost H. Leibenstein (1966) napsal vznamn lnek o X-neefektivnosti, kter analyzoval ztrtu motivac firem k minimalizaci nklad vyplvalo to ze zjitn, e regulovan firmy si mohou vechny sv nklady zakalkulovat do ceny toto je v ppad cenov regulace mon a tyto nklady uhrad spotebitel (za pedpokladu, e regultor omezuje poet firem v odvtv)

-

-

-

Ekonomie veejnho sektoru

38

-

-

je to mon proto, e potlaen konkurence vede k tomu, e firmy pestvaj sledovat sv nklady, firmy si konkuruj spe necenov ne cenov, konkurence je dky regulaci potlaena corporate social responsibility firmy se staraj o sociln zabezpeen svch zamstnanc a zahrnuj si to do nklad (koly, stromy, zjmov skupiny), vtinou to dlaj firmy, kter jsou v regulovanm odvtv to vede k rozporu mezi akcioni (shareholders) a majiteli firmy (stake-holders) corporate governants dlba moci ve firm (vztahy mezi akcioni a majiteli firmy) zjmem akcione je, aby se co nejvce zhodnocoval jeho kapitl, aby firma vyplcela co nejvy dividendy stake-holders (odbory, manaei) maj jin zjem co nejvt firmy s co nejvce zamstnanci rozpor mezi akcioni a manaery se e motivanmi programy, kdy manaei dostvaj manaersk akcie uvzl nklady (stranded costs) firma dky regulaci me navyovat vrobn kapacitu nehled na konkurenci pkladem je vstavba jadern elektrrny Temeln pi stavb byla regulovan cel cena a vedly se diskuse o dostavb elektrrny firma zapotvala nklady stavby do ceny energi, a jsou nklady efektivn nebo ne

-

Stigler-Peltzmanv model optimln regulace M3 M2 M1

(P)

PC

P*

PM

P

naasovn R ke vstupu do Eurozny - problm: zjmov skupiny chtj rychle pijmout euro (maj na tom zjem nejvt firmy nemus to bt nutn exporti, mohou to bt i importi pro n jsou kursov rizika stejnm rizikem) - z velkch firem jsou daleko hlasitj firmy se zahraninm kapitlem - R zan pichzet o velkou st svch investic - esk koruna je vhodn pro krizov obdob, protoe zmna kurzu je schopna absorbovat zmny poptvky na svtovch trzch fluktuace naeho exportu je podstatn men ne jsou fluktuace nap. Slovenska,

Ekonomie veejnho sektoru

39

poklesy exportu jsou men ne na Slovensku, kter pijalo euro a je v Eurozn - vysvtlen: ok, ke ktermu dolo, je schopen absorbovat mnov kurz, a proto se to neprojevuje tak siln do poklesu vroby (do poklesu exportu) - pokud euro spn absorbuje test krize a to tak e bude schopno, zem se vrt do stability a rstu, pak je pro ns vstup do Eurozny nevyhnuteln - koncentrovan zjem je tak siln, projevuje jako Pelzmanv model pedpoklady: 1. regulan zkonodrstv vede k perozdlovn aktiv 2. chovn zkonodrc je ureno jejich touhou udret si sv postaven 3. jednotliv zjmov skupiny sout svou nabdkou politick podpory, kterou smnuj za legislativu, kter je pro n vhodn popis grafu: vodorovn osa mme cenu (P) PC cena, kter odpovd dokonal konkurenci PM monopoln cena svisl osa mme zisk () kivky M1, M2, M3 znzornn funkce politick podpory, kter zvis na vi ceny a vi zisku funkce M(P,p) je klesajc podle ceny, protoe politick odpor spotebitel s rstem ceny narst funkce M(P,p) je rostouc podle zisku, protoe s rstem zisku roste politick podpora firem kivka M, kter je znzornnm funkce politick podpory, je indiferentn kivka regultora kivka p zvis na rovni cen a na charakteru trhu na trhu, kde je velk konkurence (modelov pedpoklad dokonal trh), je cena pc nejni a zisky firem jsou rovn nule monopoln trh monopolu se da vyjednat daleko lep ceny, monopol m cenu pm, kter je pro spotebitele vy ne cena pc, spotebitel s touto cenou nejsou spokojen a vyaduj zsah sttu toto je vhodn situace pro zjmov skupiny, aby prosadily takovou formu regulace, kter pro n bude dlouhodob vhodn zjmov skupiny smn svoji politickou podporu za legislativn zmny, kter jim zabezpe prosazen jejich zjm eenm me bt oligopoln firma s regulovanm vstupem do odvtv, kter vem vrobcm a vem lenm odvtv zabezpeuje zisk prostednictvm regulace, ve spotebitelch vyvolv dojem, e je chrn ped nebezpem monopolu (ped monopoln cenou) problm: zkonodrcem poven regultor zvol takovou cenovou rove, aby maximalizoval politickou podporu pro sebe (na grafu kivka M2) pi tto funkci politick podpory bude dosahovna cenov rove v odvtv p*

Ekonomie veejnho sektoru

40

regulovan cena p* pedstavuje maximln rove politick podpory, kter je vhodn pro zkonodrce regultor nevol formu regulace, kter by vedla k maximalizaci zisku firem (pm), protoe to by vyvolvalo velk odpor spotebitel, odpor firem je kompenzovn podporou spotebitel pokud se jedn o regulovan odvtv, regultor nikdy nestanov cenu tak, aby maximalizoval vnos v odvtv funkce politick podpory je klesajc podle P a rostouc podle p, politick podpora roste severozpadnm smrem, tzn. e politick podpora M3 je vt ne politick podpora M2 a M2 je vt ne M1 pomoc tohoto modelu lze pedpovdt, kter odvtv budou regulovna odvtv, kde vznik velk prostor pro regulaci a budou vysok zisky, nebo odvtv, kde jsou nzk zisky v odvtv, kde je predtorsk konkurence, je konkurence tak siln, e v jejm dsledku jsou nzk ceny a regulace je pak efektivn, firmy dokou regulaci ocenit je efektivn regulovat odvtv, kde se cena bl pc, protoe to poznaj ob skupiny, kter generuj politickou podporu (spotebitel i firmy) pokud se v odvtv generuje cena, kter se bl k p*, pak v tomto odvtv nebude dochzet k silnj regulaci, protoe pro regultora, kter je nstrojem zkonodrc, to nen zajmav z hlediska jeho znovuzvolen cena se mus posunout tak, aby to ovlivnilo chovn volie medina kdy se cena bl k p*, k regulaci pravdpodobn nedojde, protoe zjmov skupina, kter by z toho mla prospch, z toho bude mt mal zisk a postrd se dvod pro investovn vlastnch zdroj do regulace tohoto odvtv regulace je velmi pravdpodobn v odvtvch, kter maj blzko k dokonal konkurenci nebo k monopolnmu trhu deregulace a s tm spojen snen regulace nic takovho nelze ci proces deregulace znamen jen zmnu regulace, k n legislativci shnou, protoe je to v oekvn vy politick podpory deregulace se nerovn men regulace (snen regulace) deregulace = reregulace (zmna regulace) deregulace m nastavit pravidla, kter by mla vst k rstu politick podpory, tzn. bu k rstu ze strany spotebitel Beckerv model politick konkurence

Ekonomie veejnho sektoru

41

10(p2) p2 1(p2) p2 20(p1) p20 p2* p2 p1 p10 p1* p1 2(p1)

Stigler-Pelzmanv model je zaloen na volb takov regulan politiky, kter pomh maximalizovat politickou podporu pro zkonodrce Beckerv model je zaloen na mylence konkurence mezi zjmovmi skupinami neexistuje tady dn regultor regulace je chpna jako nstroj na zven aktiv vlivnjch skupin pedpokldme, e existuj jen dv zjmov skupiny, tyto zjmov skupiny spolu sout velikost aktiv lze zvit jen zvenm vlivem zjmov skupiny na regulan politiku skupina 1 vykonv tlak p1, kter mme na horizontln ose, tlak p1 skupina vykonv sama vi zkonodrcm i regultorm, aktiva, kter tato skupina zsk, zvis na velikosti tlaku p1 aktiva nezvis pouze na tlaku, kter vyvj skupina 1, ale zvis i na tlaku, kter vyvj skupina 2 (interaktivn psoben skupin) tlak jedn skupiny vyvolv protitlak druh skupiny tento model popisuje jinou st regulanch aktivit ne StiglerPeltzmanv model sla tlaku skupiny je dna potem len zjmov skupiny a velikost zdroj, kter jsou uvolnny na lobbyistickou innost vt tlak skupiny 1 pi nemnnm tlaku skupiny 2 znamen, e skupina 1 bude zvtovat sv aktiva, protoe bude mt vt vliv na regulanm procesu sn-li se tlak skupiny 2 a tlak skupiny se nezmn, bude to mt stejn efekt dleit je pedpoklad, e agregovan vliv je fixn rozsah regulace je pedevm zvisl na vlivu jedn skupiny ve vztahu k druh skupin uspokojen firem je zaloeno na rstu konkurenceschopnosti a na tom, e tyto platby povauj unfall profit o rst konkurenceschopnosti je validn, pestoe hodinov nklady na pracovn slu pedstavuj 20 % EU15, mme ni produktivitu prce kad skupina vol takovou rove tlaku za pedpokladu dan rovn tlaku druh skupiny

Ekonomie veejnho sektoru

42

optimln rove tlaku skupiny 1 je vyjdena funkc 1, kter odpovd na platbu p1* funkce 1(p2) je nejlep reakn funkc skupiny 1, protoe udv, jak rove tlaku je nejlep v relaci k tlaku skupiny 2 politick rovnovha je definovna jako kombinace takovch tlak, e dn skupina nen motivovna mnit sv rozhodnut a to je 1 2, odpovd p1* a p2* p1* je tlak, kter maximalizuje aktiva skupiny 1, v tomto ppad maximalizuje i aktiva skupiny 2 pak politick rovnovha je dna prsekem tchto dvou reaknch funkc zmn-li se tlak druh skupiny na 20(p1), pak se adekvtn mn i tlak prvn skupiny 10(p2) a vznik nov bod politick rovnovhy vsledkem je nov politick rovnovha, kter pedstavuje vt tlak skupiny 2, protoe p20 je vt ne p2* a zrove pedstavuje men tlak skupiny 1, protoe p1* bylo vt ne p10 z Beckerova modelu vyplv, e pravdpodobn budou regulovna ta odvtv, ve kterch dolo k trnmu selhn, protoe tam existuj potenciln vnosy z regulace

Ekonomie veejnho sektoru

43