„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol

v oblasti cizích jazyků“

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

ZŠ Dělnická

Určeno pro 6. – 7. tř. ZŠ

Sekce základní / zvýšený zájem

Předmět Přírodopis

Téma / kapitola Mechorosty

Zpracoval (tým 1) Mgr. Lenka Grygová (tým 3)

Datum zpracování 19., 20., 26., 27. 6. 2010

2

Obsah:

1 ROZDÍLY MEZI NIŽŠÍMI A VYŠŠÍMI ROSTLINAMI .................................................................. 3

2 VÝVOJ VYŠŠÍCH ROSTLIN, PŘIZPŮSOBENÍ STAVBY TĚLA ŽIVOTU NA SOUŠI .............. 5

3 PŘEDCHŮDCI MECHOROSTŮ ......................................................................................................... 7

4 JATROVKY ............................................................................................................................................ 8

5 MECHY ................................................................................................................................................... 9

6 ČÁST PRO ZÁJEMCE ........................................................................................................................ 13

7 PŘEHLED LITERATURY ................................................................................................................. 14

3

V této kapitole se dozvíte:

Jak se změnily rostliny, když se přesunuly v průběhu vývoje na souš

Které rostlinné orgány se v nich vyvinuly

Jaké specializované části těla slouží u nich k rozmnožování

Jaký důležitý význam mají mechy v ekosystému lesa

Který mech přináší užitek i člověku

Budete schopni:

Vysvětlit, jak se změnily rostliny, když začaly růst na souši

Vysvětlit, proč jsou mechy důležité pro život lesa

Pomocí svých znalostí najít v lese mechy a podle obrázků je určit

Popsat, jak se mechy rozmnožují

Vysvětlit, jaký užitek může člověk z mechů mít

Klíčová slova této kapitoly:

Stélka, kormus, kořen, stonek, list, UV záření, pletiva – krycí, vodivá,

základní, rhyniophyta, telomy, fosilie, játrovky, mechy, štět s tobolkou,

rodozměna, pelatky, zárodečníky, prvoklíček, výtrusná rostlina, výtrusy,

regenerace

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:

3h + 2h (teorie + řešení úloh)

1 Rozdíly mezi nižšími a vyššími rostlinami

Nejjednodušší rostliny jsou tvořeny pouze jednou buňkou. V ní jsou kromě dalších

důležitých částí buňky tělíska zvaná chloroplasty, která jsou zodpovědná za fotosyntézu –

produkci organických látek a kyslíku za přítomnosti světelných paprsků a oxidu uhličitého.

O trochu složitější jsou rostliny, jejichž tělo je tvořeno z více buněk, někdy i mnoha, ale

tyto buňky mají často stejný tvar a celkově tělo takových rostlin není rozlišeno na

jednotlivé odlišné části. Takové tělo nazýváme stélka, nerozlišené tělo.

Oba tyto typy rostlin nazýváme souhrnně nižší rostliny. Nižší podle stupně vývoje a

MECHOROSTY

4

nízké složitosti těla.

Vyšší rostliny mají tělo složitější. Z vnějšku pozorujeme 3 základní funkční části:

kořen – uchycuje rostlin v podkladu a umožňuje nasávání roztoků látek – potravy

stonek – vede roztoky látek pomocí specializovaných trubic – vodivých pletiv a nese

další části rostlin do výšky

list – umožňuje fotosyntézu, odpařování vody a její proudění v rostlině, dýchání

rostliny.

Většina vyšších rostlin má navíc i specializované orgány, v nichž se tvoří

rozmnožovací tělíska. Jednoduché a drobné výtrusy a složitá a větší semena. Výtrusy se

tvoří ve výtrusnicích, semena rostou v šišticích nebo květech.

Takové složité tělo nazýváme kormus.

Stélka nižší rostliny

Kormus vyšších rostlin

5

2 Vývoj vyšších rostlin, přizpůsobení stavby těla životu na souši

Původní živá hmota se vyvíjela ve vodním prostředí. Důvod tohoto jevu je nejspíš

v tom, že voda chránila na počátku vývoje života na Zemi vznikající organismy před

nebezpečným zářením, které dopadalo na planetu (např. UV záření). Země měla

atmosféru bez kyslíku a ozónu, který dnes organismy ochraňuje.

Protože ve vodním prostředí byl dostatek rozpuštěných látek, které mohly rostliny

vstřebávat kteroukoliv částí těla, nižší rostliny neměly žádné složité struktury a potrava se

dostávala lehce do kterékoliv buňky.

V dnešní době žije naopak většina rostlin na souši. Muselo tedy v minulosti dojít

k tomu, že se rostliny postupně „přesunuly“ do míst, kde voda byla jen částečně, a později

na souš zcela. Změny na zemském povrchu, jeho vyzvedávání a poklesy, kolísání teplot a

množství vody způsobovaly střídání životních podmínek rostlin.

Aby rostliny odolaly méně příznivým podmínkám souše, došlo ke změnám v stavbě

jejich těla. Povrch je dokonaleji chráněn vrstvou buněk – krycím pletivem. Ploché buňky

zpevňují a chrání celou rostlinu. Zabraňují zbytečnému unikání vody z rostliny. V půdě

rostou většinou pouze kořeny, proto nasávají rozpuštěnou potravu a „posílají“ ji dál do

vyšších částí rostliny. Aby látky proudily tam, kam je třeba, vytvořila se uvnitř dokonalá

potrubí, jimiž tečou látky směrem vzhůru a vytvořené organické látky opačným směrem.

Tato potrubí nazýváme vodivá pletiva. Vnitřní prostor rostliny vyplňují buňky základních

pletiv.

Nadzemní části rostlin začaly převládat z hlediska velikosti rostliny a rozčlenily se na

stonky a listy. Ploché listy plnily zpočátku pouze funkci dýchání, vylučování vody a

fotosyntézy, později se začaly přetvářet a vytvořily orgány, v nichž se tvoří rozmnožovací

tělíska.

6

3 Předchůdci mechorostů – rhyniophyta

Jedněmi z prvních rostlin, které osídlily souš, byla rhiniophyta (čti ríniofyta). Byli to

předchůdci mechů s vidličnatě dělenými nadzemními částmi - telomy. Tyto rostliny

neměly ještě listy a stonky, ale jednoduché kořínky upevňovaly rostliny v bahnitém

pobřeží moří asi před 420 až 440 miliony let v prvohorách v období nazvaném silur.

Telomy nesly klasy výtrusů. Rhyniophyta později vyhynula.

Nalezené zkameněliny vyhynulých rostlin a živočichů nazýváme fosílie.

7

Rhyniophyta

4 Játrovky

Tato skupina mechorostů je jednodušší stavby. Jejich tělo tvoří stélka, často lupenitá, a

na ní v době zralosti rostou výtrusnice na stopkách – tvoří vlastně přechod mezi nižšími a

vyššími rostlinami. Rostou ve vlhku na kamenech. Pro člověka mají význam pouze

odborný, drobným živočichům poskytují úkryt, potravu, kyslík.

8

Borečka vzácná

Porostnice mnohotvará

Nalžovka plovoucí

5 Mechy

Mechy rostou v ekosystémech, kde se vyskytuje dostatek vody – lesy, okolí vodních

toků a nádrží, mokřady, louky atd. Jejich důležitou vlastností je vysoká schopnost pohltit

vodu, takže umožňují hospodařit s vodou oblastem, kde se vyskytují. V období sucha vodu

9

pomalu vydávají, v období dešťů ji hromadí. Tvoří menší ostrůvky i rozsáhlé koberce. Na

Zemi jich roste více než 10 tisíc druhů a patří mezi nejstarší skupinu organismů na zemi.

Jejich vznik datujeme do období prvohor, když vznikalo černé uhlí.

Našim známým a rozšířeným druhem mechu je ploník obecný. Jeho tělo tvoří

jednoduché rostlinné orgány – kořínky, lodyžka, lístky. Tyto části jsou tvořeny

jednoduchými pletivy – vodivými, krycími s množstvím chloroplastů, základními. V době

zralosti tvoří rostlinky mechu neolistěný pevný útvar, který se jmenuje štět. Na něm se

vytvoří tobolka naplněná výtrusy, kterou chrání čepička.

Ploník obecný

Když výtrusy dozrají, čepička se uvolní a výtrusy vypadávají do okolí. Z nich pak ve

vlhku a teplu vyroste řase podobné vlákno, zvané prvoklíček, teprve z něj roste rostlinka

mechu. Nové rostliny se liší pohlavím, některé jsou samičí – nesou útvary s vajíčky zvané

10

zárodečníky, jiné jsou samčí a nesou pelatky se spermatickými buňkami. Dojde

k oplození vajíček a z nich se tvoří výtrusy. Tento pohlavní způsob rozmnožování mechů

je velmi složitý. Střídání pohlavní a nepohlavní fáze rozmnožování se nazývá rodozměna.

Mechy mají také vysokou schopnost regenerace, mohou se rozmnožovat dorůstáním

rostlin a trsů.

Další mechy v České republice:

Bělomech sivý Rašeliník kostrbatý

11

Měřík plavuňovitý Rokyt cypřišovitý

Pokryvnatec Schreberův Rohozub nachový

Na vlhkých podmáčených místech s kyselou půdou rostou husté porosty rašeliníků.

Tyto mechy ve spodní části odumírají a shora dorůstají. Nahromaděním odumřelých částí

rostlin vzniká rašelina. Tuto tmavou hmotu využívá člověk v zahradnictví a lázeňství.

Kromě uvedeného významu mechů jako regulátorů vlhkosti půdy mechy zabraňují

erozi, produkují kyslík a organickou hmotu, poskytují drobným živočichům úkryt a

potravu.

Úkol k textu č. 1

12

Cíl: Vytyč v lese čtverec 1x1m a spočítej na něm počet jednotlivých druhů

mechů a počet jednotlivých rostlin. Pokus se pomocí klíče k určování rostlin

nebo atlasu mechy určit. Totéž opakuj na vlhké louce. Zpracuj výsledky

svého pozorování do tabulky. Vyhodnoť své pozorování.

Pomůcky: lupa, provázek, metr, klíč k určování rostlin (atlas)

Úkol k textu č. 2

Cíl: Zhotov mikroskopický preparát lístku mechu. Pozoruj v buňkách

chloroplasty. Nakresli a popiš, co jsi pozoroval. Jaké množství chloroplastů se

v buňkách nachází? Dokážeš zdůvodnit, co je toho příčinou?

Pomůcky: mikroskop, rostlina mechu, potřeby k mikroskopování

Úkol k textu č. 3

Cíl: Z lesa přines 1 decimetr čtverečný mechu i s troškou půdy. Nechej jej 14

dní bez zálivky vyschnout. Zvaž jej. Na suchý mech lij postupně tolik vody,

až se přestane vsakovat. Pracuj pomalu, ať vsákne do mechu co nejvíce vody.

Potom mech opět zvaž. Porovnej obě hmotnosti a vypočti, kolik procent vody

mech vsáknul. Výsledky zpracuj do tabulky. Vypočti, kolik vody by zadržela

plocha mechu 100 metrů čtverečných.

Pomůcky: mech, váhy, kalkulačka

Shrnutí kapitoly

Mechorosty jsou mnohobuněčné výtrusné rostliny, které vznikly v prvohorách. Do této

skupiny patří játrovky – vyšší rostliny se stélkou a výtrusnicemi - a mechy. Rostlinu mechu

tvoří kořínky, lodyžka, lístky, štět s tobolkou s výtrusy. Střídá se pohlavní a nepohlavní

fáze rozmnožování – rodozměna. Mají velkou schopnost regenerace. Zabraňují erozi půd,

umožňují hospodaření s vodou, jsou to producenti. Rašeliniště poskytují užitek člověku.

Otázky

Proč se mohou mechy uchytit i na skalách?

Proč jsou rhyniophyta důležitá pro výzkum vývoje života na Zemi?

Uveď 3 příklady živočichů, kteří se mohou ukrývat v mechu.

Co je to eroze a jak mechy erozi brání?

13

Co způsobilo, že se rostliny začaly přesouvat na souš?

Která tělíska v buňkách jsou zodpovědná za fotosyntézu?

Kterým procesem dokážou některé organismy nahrazovat chybějící části svého těla?

Které změny ve vnitřní stavbě těla rostlin vyvolaly suchozemské životní podmínky?

K čemu lidé využívají rašelinu?

Část pro zájemce – test

1. Rašelina vzniká

a) Rozkladem výtrusných rostlin

b) Rozkladem rašeliníku za nepřístupu vzduchu

c) Hromaděním jehličí v lese

2. Rašelina se používá jako

a) Hnojivo

b) Stavební materiál

c) Přísada do půdních směsí

3. Játrovky patří mezi

a) Řasy

b) Mechorosty

c) Kapraďorosty

4. V pelatkách se tvoří

a) Buňky vaječné

b) Buňky spermatické

c) Buňky vaječné i spermatické

5. Co vyroste z výtrusu ploníku

a) Prvoklíček

b) Štět s tobolkou

c) Kořínky

6. Co souvisí s přechodem rostlin na souš

a) Vznik vodivých, krycích a základních pletiv

b) Vznik buněčné stěny

c) Vznik výtrusnic

7. Štět s tobolkou vyroste na

a) Samčí rostlině

b) Samičí rostlině

c) Obou typech rostlin

8. Který z mechorostů má lupenitou stélku

a) Ploník obecný

b) Bělomech sivý

c) Porostnice mnohotvárná

9. Mechorosty se rozmnožují

a) Semeny

b) Semeny i výtrusy

c) Výtrusy

10. Velmi vlhká místa bažin a mokřadů miluje mech

a) Ploník

14

b) Rašeliník

c) Bělomech

Přehled literatury

Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 7

Internetová encyklopedie Wikipedie

www.google.cz

TESTY.nanic.cz – Vědomostní testy

www.studentske.cz

www.testpark.cz

www.naturfoto.cz

www. biolib.cz

Konec kapitoly