64
Učební text pro předměty U068 a UO69 Praha 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita třetího věku Ing. Pavel Michalík Digitální video v praxi - Adobe Premiere Elements

Adobe Premiere Elements - Univerzita třetího věku VŠE ...u3v.vse.cz/wp-content/uploads/2009/03/U069.pdf · Z leva doprava máme možnost poklepáním na ikonu New Project

Embed Size (px)

Citation preview

Učební text pro předměty U068 a UO69

Praha 2008

Vysoká škola ekonomická v PrazeUniverzita třetího věku

Ing. Pavel Michalík

Digitální video v praxi- Adobe Premiere Elements

© Ing. Pavel Michalik. – Praha 2008 ISBN XXX-XX-XXX-XXXX-X

3

Obsah 1. Seznámení s editačním programem................................................................................ 5

1.1 Projekt ......................................................................................................................... 5 1.2 Start a úvodní obrazovka............................................................................................. 5 1.3 Založení projektu ........................................................................................................ 7 1.4 Pracovní prostředí ....................................................................................................... 8

2. Nabírání a organizace materiálu ................................................................................... 9 2.1 Okno organizace.......................................................................................................... 9

2.1.1. Karta EDIT - import médií .......................................................................... 10 2.1.1.1. Import z DVD disků ...................................................................... 11 2.1.1.2. Capturing z miniDV kazety ........................................................... 12 2.1.1.3. Import fotografií a audio souborů.................................................. 16

2.1.2. Karta EDIT – organizér ............................................................................... 16 2.1.3. Karta EDIT – organizace projektu............................................................... 17

2.1.3.1. Pohled Icony .................................................................................. 18 2.1.3.2. Pohled List ..................................................................................... 20 2.1.3.3. Prohlížení videa ............................................................................. 21 2.1.3.4. Změna velikosti jednotlivých oken................................................ 23

2.2 Obnova a záloha dat .................................................................................................. 24 3. Editace ............................................................................................................................. 27

3.1 Pracovní prostředí časové osy................................................................................... 27 3.1.1. Zobrazení stop.............................................................................................. 28 3.1.2. Popis stop a nastavení jejich zobrazení........................................................ 29 3.1.3. Časové pravítko a pracovní lišta .................................................................. 30 3.1.4. Panel nástrojů............................................................................................... 31

3.2 Okno Monitoru.......................................................................................................... 32 3.2.1. Panel přehrávání – pohyb po časové ose ..................................................... 32 3.2.2. Panel nástrojů............................................................................................... 33

3.3 Práce s klipy v časové ose......................................................................................... 34 3.3.1. Vkládání klipů.............................................................................................. 34 3.3.2. Označování a seskupování klipů.................................................................. 36 3.3.3. Přemisťování a kopírování klipů ................................................................. 36 3.3.4. Spojování a rozpojování video a audio stopy .............................................. 37 3.3.5. Rozdělování a mazání klipů......................................................................... 38 3.3.6. Trimování..................................................................................................... 40 3.3.7. Průhlednost a stmívání klipů........................................................................ 41 3.3.8. Nastavení klíčových bodů............................................................................ 42 3.3.9. Změna rychlosti klipu .................................................................................. 43 3.3.10. Práce s markery (značkami)......................................................................... 44

3.4 Prolínačky a efekty.................................................................................................... 46 3.5 Tvorba titulků............................................................................................................ 46 3.6 Renderování a plynulý náhled................................................................................... 49 3.7 Práce se zvukem........................................................................................................ 49

3.7.1. Přidání komentáře ........................................................................................ 49 3.7.2. Úroveň hlasitosti v jednom klipu................................................................. 50 3.7.3. Úroveň hlasitosti ve více zvukových stopách.............................................. 51

4

4. Příprava DVD menu ...................................................................................................... 53 4.1 Práce s markery ......................................................................................................... 53 4.2 Samo spouštěcí disky ................................................................................................ 54 4.3 Použití DVD menu šablon ........................................................................................ 55

5. Export.............................................................................................................................. 59 5.1 Export na DVD disk.................................................................................................. 60 5.2 Export pro Web ......................................................................................................... 61 5.3 Export pro počítač ..................................................................................................... 63 5.4 Export na pásku......................................................................................................... 63

Kapitola 1: Seznámení s editačním programem 5

1. Seznámení s editačním programem

1.1 Projekt Projekt Základním soubor, se kterým pracujeme, se nazývá Projekt a má

koncovku .prel, tedy například Skripta.prel. Pro větší názornost si představme projekt jako textový dokument ve Wordu, či sešit v Excelu. Místo slov či čísel obsahuje ovšem Projekt video a audio data, grafiku a obrázky. Je důležité vědět, kam projekt ukládáme (do jakého adresáře a na jaký disk), protože do stejného místa se ukládají video a audio data (pokud si to tak později v projektu nastavíme), která zabírají GB prostoru. Program sám zde také vytváří pomocné soubory a v neposlední řadě můžeme projekty později přenášet z počítače na počítač.

Kontextové menu

S jednou možností, jak volit z nabídky příslušných menu, se budeme setkávat po celou dobu práce s editačním programem. Jedná se o místní nabídku neboli kontextové menu. To vyvoláme kliknutím pravého tlačítka myši na daný objekt. Jak název napovídá, nabídka menu obsahuje příkazy, které jsou realizovatelné v daném kontextu. To znamená, že menu se v závislosti na objektech mění. Nicméně obsahuje obvykle nejčastěji používané příkazy, vztahující se k objektu, které lze samozřejmě složitěji najít i přes lištu nabídek. V praxi se této možnosti často využívá, a proto ji budeme při práci používat i my.

1.2 Start a úvodní obrazovka

Poklepáním na ikonu , kterou najdeme na pracovní ploše, spustíme aplikaci Adobe Premiere elements 4.0. Jako první naběhne následující obrazovka:

Start aplikace

OBR. 1-1 ÚVODNÍ OBRAZOVKA PROGRAMU

Úvodní obrazovka

Jediné, co v tento okamžik máme dostupné, je bílý čtverec uprostřed.

Kapitola 1: Seznámení s editačním programem 6

OBR. 1-2 ÚVODNÍ OBRAZOVKA PODROBNĚ

Z leva doprava máme možnost poklepáním na ikonu New Project

založit nový projekt, nebo pomocí Open Project otevřít projekt z nějakého

svého adresáře (disku), či Capture Video začít nabírat data z video kamery. Pokud již máme nějaký svůj projekt založen, budou v seznamu Recent Projects k dispozici jednotlivé naposledy otevřené projekty. Zde je to jeden

projekt s názvem První projekt . Jde vlastně jen o rychlejší přístup k jednotlivým naposledy otevřeným projektům, podobně jako třeba Microsoft Word má rychlý přístup k posledním dokumentům. Zde zobrazené projekty otevřeme tedy naprosto stejně přes ikonu Open Project, jen bychom museli manuálně najít jejich umístění na disku.

Ještě dříve, než založíme projekt, je potřeba nastavit jeho parametry. To učiníme přes položku SETUP vpravo nahoře. Objeví se následující obrazovka:

Úvodní nastavení

OBR. 1-3 ÚVODNÍ NASTAVENÍ PROJEKTU

Kapitola 1: Seznámení s editačním programem 7

Pro klasické video, zachycené na miniDV kazetu v normě PAL s poměrem stran 4:3, zvolíme šablonu PAL-DV-Standard 48kHz, tak jak je tomu na obrázku. Pokud používáme páskovou kameru s širokoúhlým formátem záznamu, zvolíme šablonu PAL-DV-Widescreen 48kHz. Pro harddiskové či flash kamery je určena šablona PAL-Hard Disk, Flash Memory Camcorder a opět lze vybrat, zda je poměr stran 4:3 nebo širokoúhlý 16:9. Pro natažení videa z kamer ve vysokém rozlišení (HDV), použijeme šablonu PAL-HDV. Stejné možnosti nabízí program i pro normu NTSC. K upřesnění toho, co jednotlivé parametry znamenají, je možné nahlédnout do kapitol 2, 4 a 5 skript „Digitální video v praxi - Technické základy“.

V praxi je obvyklé, že používáme stále jednu kameru a tedy stejné nastavení projektu. K tomu, abychom nemuseli při každém nově založeném projektu volit i jeho nastavení, slouží tlačítko Save as Defult v pravém dolním rohu obrazovky. Tím právě zvolené nastavení určíme, jako nastavení primární.

Pro účely kurzu U068 či U069 (dále jen U068,U069) zvolíme nastavení PAL-DV-Standard 48kHz a tlačítkem Save as Default obrazovku opustíme a vrátíme se zpět na úvodní nabídku.

1.3 Založení projektu

Kliknutím na ikonu New Project založíme nový projekt, který pro účely těchto skript pojmenujeme Skripta (do kolonky Name tedy vypíšeme Skripta).

Nový projekt

OBR. 1-4 ZALOŽENÍ NOVÉHO PROJEKTU

V položce Save in volíme, kam projekt uložíme. Napoprvé program sám nabídne cestu C:/Documents and Setting/ jméno uživatele/ My Documents/ Adobe/Premiere Elements/4.0/ viz. Obr. 1-4. Pro snazší hledání projektu, např. pro jeho přenos na jiný počítač, je lépe, vytvořit si jiný adresář, do kterého ho umístíme. Učiníme tak přes tlačítko Browse..., které je na konci řádku.

Uložení projektu

OBR. 1-5 ULOŽENÍ PROJEKTU DO JINÉHO ADRESÁŘE

Kapitola 1: Seznámení s editačním programem 8

Já jsem si vytvořil adresář na disku D (je skrytý v položce My Computer). Pomocí tlačítka Make new folder jsem si vytvořil adresář Adobe a v něm podadresář Projekty. Diky tomu, se mi v položce SAVE IN objevuje jiná cesta, viz Obr. 1-6:

OBR. 1-6 ZMĚNA CESTY ULOŽENÍ PROJEKTU

Všimněme si, že tabulka obsahuje i informace o nastavení projektu -Project Settings, tak jak jsme je zvolili v předešlém kroku – tedy nastavení projektu. Pokud by nastavení neodpovídalo tomu, jaký typ videa budeme v projektu zpracovávat, máme poslední možnost, nastavení změnit pomocí tlačítka Change Settings. Tím se dostaneme na tabulku z Obr. 1-3. Jestliže máme všechny parametry správně nastaveny, potvrdíme tlačítkem OK a vrátíme se do hlavního panelu střihového programu.

1.4 Pracovní prostředí Pracovní prostředí střihové aplikace je rozděleno do třech základních

částí, s kterými se budeme podrobněji seznamovat v dalších kapitolách.

OBR. 1-7 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ

1. Okno monitoru – zde máme obrazový náhled na veškerý videomateriál, který máme vložen na časovou osu. Okno monitoru

2. Okno organizace materiálu a grafického nastavení – hlavní okno pro práci s materiálem, jeho třídění, přesouvání a odstraňování. Okno dále slouží pro práci s titulky, šablonami, DVD menu a exportem materiálu ze střižny.

Okno organizace

3. Časová osa – místo, kde „střiháme“, tedy řadíme za sebe video a audio materiál a vkládáme titulky a přechody. Existuje v pohledu Sceneline (to je vidět na

Časová osa

Obr. 1-7) nebo Timeline (pro účely těchto skript budeme nadále pracovat jen s tímto pohledem).

Pracovní prostředí

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 9

2. Nabírání a organizace materiálu

2.1 Okno organizace Jde o okno, s kterým se při práci na projektu setkáme nejdříve. Pomocí

něj totiž do projektu dostaneme video a audio data, stejně jako obrázky či fotografie a následně je pak v rámci projektu budeme spravovat.

Ještě před jakýmkoliv importem dat do programu je třeba nastavit, kam se ona data budou ukládat (připomínám, že 1 h v DV rozlišení zabere 13GB prostoru) a místo, kde bude Premiera vytvářet pomocné soubory. Standardně je tímto prostorem ta část disku, kam projekt ukládáme, tedy cesta v položce SAVE IN na Obr. 1-4, str. 7. I to je důvod, proč je dobré při zakládání projektu, zvolit jiné místo, než to původně navržené programem. Přímo v aplikaci pak můžeme provést změnu místa uložení přes menu nad oknem monitoru EDIT > PREFERENCES > SCRATCH DISKS a zde zvolit pro každý soubor příslušnou cestu.

Místo pro ukládání dat

Na Obr. 2-1 je zvoleno pro všechny položky stejné úložiště a to ve stejném místě jako projekt. Všimněme si, že pod tlačítkem Browse…, kterým lze úložiště změnit, je udáno kolik místa na daném disku máme k dispozici.

OBR. 2-1 MÍSTO PRO UKLÁDÁNÍ MEDIÍ

Program vytvoří na disku svoje vlastní adresáře, viz Obr. 2-2. Do nich bude později ukládat všechna video a audio data, a tak budeme vždy vědět, odkud je případně smazat, i kde hledat zálohu projektu, viz kapitola 2.2, str.24.

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 10

OBR. 2-2 DATA, JAK VYPADAJÍ NA DISKU

2.1.1. Karta EDIT - import médií Všechna data se do prostředí střihové aplikace vkládají přes následující

rozhraní: karta EDIT > záložka Media > karta Get Media, tak jak je naznačeno na Obr. 2-3, přičemž označená karta je vždy tmavě šedě zvýrazněna.

Get Media

OBR. 2-3 CAPTURING VIDEA

První položka na této záložce slouží k nabrání videa z DVD disků, digitálních fotoaparátů, mobilních telefonů, harddiskových kamer a kamer zaznamenávajících na kartu – tedy periferií, které se obvykle připojují přes USB rozhraní.

Druhá, zaškrtnutá položka, slouží k nabírání videa z miniDV kamer, HDV kamer a webových kamer – tedy periferií, které se obvykle připojují přes fire-wire rozhraní (tedy až na webovou kameru, která většinou používá rozhraní USB).

Třetí položka slouží k importu ze složek počítače, přenosných harddisků nebo flash pamětí. Jde tedy obvykle o import fotografií či grafiky nebo hudebních souborů.

Čtvrtá položka nás, pokud jsme připojeni k internetu, přesměruje na stránku společnosti Adobe, kde by teoreticky mělo být možno stáhnout nějaké video soubory. Prakticky ovšem firma zatím nic nenabízí.

Stop motion Pátá položka slouží k nahrání pouze několika snímků z celého videa (co jsou snímky a půl snímky najdete v kapitole 2.1.1skript „Digitální video

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 11

v praxi - Technické základy“). Tím lze vytvořit zrychlený pohyb ať již z materiálu nahraného na pásku (nebo jiné záznamové médium), nebo přímo bez záznamu na pásku (je – li kamera přepnuta do módu nahrávání RECORD) – např. klíčení semínek. Snímky lze vybírat manuálně stisknutím tlačítka nebo lze nastavit časový úsek, po který se budou snímky nahrávat a frekvenci, s jakou se tak bude dít. Po opuštění rozhraní pro Stop Motion, lze z jednotlivých snímků vytvořit video ve formátu avi a s tím pak dále pracovat a nebo lze používat jen jednotlivé snímky a spojit je manuálně kladením na časovou osu.Vzhledem k rozsahu těchto skript se této technice již více věnovat nebudeme.

Aby rozhraní správě fungovala, je potřeba před, či po kliknutí na danou položku, pochopitelně připojit k PC příslušnou periferii, tedy kameru nebo telefon, či vložit do mechaniky DVD disk.

2.1.1.1. Import z DVD disků

Po kliknutí na první řádek , se jednak okno OOrrggaanniizzaaccee přepne do záložky Organizer a zároveň se objeví dialogové okno pro nabírání materiálu MMeeddiiaa ddoowwnnllooaaddeerr..

OBR. 2-4 IMPORT Z DVD DISKU

V položce Source volíme, pomocí rozklikávacího menu Get Media from, místo a médium, odkud video nabereme. V mém případě mám vložen v DVD mechanice (pod písmenem E) disk s názvem Češi, a nemám připojené žádné jiné periferie (to poznáme podle toho, že v rozklikávacím menu je vidět jen jedna mechanika – E). Klikneme tedy na tento řádek, čímž disk vybereme, tím se v řádku objeví náhled na video a jeho velikost.

OBR. 2-5 DETAIL ZDROJE

Import z DVD

Zdroj DVD

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 12

V další položce Import Settings volíme, kam video soubor uložíme. Program nám automaticky nabízí úložiště na disku C ve složce My documents/My video. Opět doporučuji tento výběr změnit přes tlačítko Browse… Postup je shodný jako v kapitole 1.3, viz obr. Obr. 1-5, str. 7. Já jsem zvolil úložiště na disku D, ve složce Adobe, v adresáři DVD disk, viz cesta v položce Location, na Obr. 2-4.

Tlačítkem Get Media (zatržené tlačítko na Obr. 2-4) pak spustíme stahování, které bude trvat poměrně dlouho, v závislosti na velikosti zdroje a výkonu počítače (cca. 5 min. zdrojového filmu = 1 minuta stahování). Podaří – li se video úspěšně naimportovat, objeví se v záložce Organizer (a jak později uvidíme i v záložce Project) nové video.

2.1.1.2. Capturing z miniDV kazety Abychom mohli nahrát video z kazety, musíme mít v kameře jednak

vloženou kazetu, a jednak kameru nastavenou do polohy přehrávání, obvykle označené jako PLAY/EDIT. Účastníci U068 k tomu účelu použijí otočné kolečko na kameře, stejné jako pro zapínání kamery do nahrávacího módu.

Poté propojíme kameru s PC fire wire kabelem. Správné propojení

indikuje jednak ikonka v pravém dolním rohu obrazovky v panelu Rychlé nabídky Windows a především nabídka Windows - Digital video device viz. Obr. 2-6 (podobná nabídka, jako když k PC připojíme flashku, či fotoaparát, nebo vložíme disk DVD video).

OBR. 2-6 DIGITAL VIDEO DEVICE

V této nabídce máme možnost zvolit, jakým programem chceme video v PC zpracovávat. Jednak jde o program Windows Movie Maker, který je standardně dodáván s operačním systémem Windows XP, a kterým lze provádět základní zpracování videa, a v našem případě také o program Adobe Premiere Elements. Pokud bychom zvolili v této fázi nějaký program a klikli na OK, daný program se spustí a umožní nám video nahrát. V našem případě zvolíme tlačítko Cancel a dostaneme se tak zpět do střihové aplikace.

Po kliknutí na druhou položku (musíme být na kartě Get Media !!) se opět okno OOrrggaanniizzaaccee přepne do

Místo pro uložení

Stahování dat

Příprava kamery

Digital video device

Capturing z kazety

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 13

záložky Organizer a zároveň se objeví dialogové okno pro nabírání materiálu CCaappttuurree..

OBR. 2-7 CAPTURE

V pravé horní části (1) je informace, kolik zbývá místa na harddisku, na který budeme ukládat video (ten jsme zvolili na Obr. 2-1, str.9). V levé horní části (2) je informace o stavu kamery. Jednotlivé základní ikonky, které signalizují stav kamery, v závislosti na použitém ovládacím tlačítku, jsou následující:

kamera není připojená k PC nebo je vypnutá,

kamera je připojená, připravená k přenosu, je v pozici stop,

kamera je připojená, připravená k přenosu, je v pozici přehrávání, tedy přehrává video z pásky

rychlé přehrávání vzad,

rychlé přehrávání vpřed,

kamera přenáší data do PC (nahrává).

Spodní část rozhraní slouží k ovládání kamery přes PC.

OBR. 2-8 OVLÁDÁNÍ KAMERY

Jednotlivé ikonky zleva doprava provedou následující činnost: Scéna je místo záznamu na pásce, ohraničené stisknutím tlačítka REC,

tedy úsek mezi začátkem záznamu a koncem záznamu.

Okno Capture

Ovládání kamery

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 14

1. vyhledá na pásce předchozí scénu, 2. vyhledá na pásce následující scénu, 3. časový kód místa, kde jsme právě na pásce, 4. rychlý posun vzad, při současném prohlížení videa, pro zastavení nutno

zmáčknout tlačítko (10), 5. posun vzad o jeden snímek, praktické pokud chceme nahrávat do PC

přesně od začátku scény, 6. přehrává a pozastavuje (pauza) data na pásce, 7. rychlý posun vpřed, při současném prohlížení videa, pro zastavení

nutno zmáčknout tlačítko (10), 8. posun vpřed o jeden snímek, 9. údaj o délce scény při nahrávání (capturingu) do PC, 10. zastaví prohlížení na pásce (režim stop).

Rychloposun K ovládání přetáčení kamery lze použít i posuvník (3) Obr. 2-7 , který je pod ovládacími prvky kamery. Jeho uchopením

myší a pomalým tažením doleva, přetáčíme materiál na pásce zpět, nejdříve pomalu, postupným tažením doleva zvyšujeme rychlost až na úroveň rychlý posun vzad (tlačítko 4) z Obr. 2-8. Přetáčíme však jen do doby, než posuvník pustíme. Stejná pravidla platí pro tažení doprava, tedy posunu vpřed.

Nahrávání Máme – li vybranou scénu, od které chceme začít nahrávat, stiskneme tlačítko Get Video. Tím se začne ukládat materiál na harddisk počítače. Video, které se do PC ukládá, vidíme v náhledovém okně (4) Obr. 2-7. V ovládacím rozhraní ke kameře, vidíme u tlačítka 9 z Obr. 2-8, jak dlouhá jednotlivá scéna je. Každé scéně je přiřazeno jméno (5) Obr. 2-7

. Program sám zvolí jméno podle názvu projektu a postupně jednotlivým scénám přiřazuje vzestupná čísla. Před započetím nahrávání máme možnost přidělit jméno scéně ručně a později máme možnost scénu přejmenovat v záložce Project. Nahrávání ukončíme opětovným stisknutím tlačítka Get Video.

Detekování scén

To, jak se budou jednotlivé scény během nahrávání tvořit a jak je později v záložce Project uvidíme, ovlivňuje nastavení detekování scén. To zvolíme pomocí menu skrytého na Obr. 2-7 vpravo nahoře (6). Vlastní menu viz Obr. 2-9.

Scene Detect by Timcode – vytvoří scény vždy tam, kde jsme při záznamu na pásku přerušili nahrávání, tedy vždy při stisknutí tlačítka REC na kameře. Pokud máme na pásce nahrán kontinuální timecode, je vždy lépe použít tuto variantu. V záložce Project je pak každá jednotlivá scéna viditelná samostatně a také se každá scéna nahraje, jako samostatný avi soubor, na harddisk počítače. To znamená, že pro prohlídnutí materiálu a jeho selekci ve střižně, lze nepotřebné scény vymazat a uvolnit tak místo na disku počítače.

Scene Detect by Content – program sám na základě detekce obrazu určí, kde klip rozdělit na scény. To lze využít, pokud máme problémy s timecodem, tedy je na pásce z nějakého důvodu přerušovaný, nebo pokud nahráváme analogový záznam např. z VHS kazety (zde je však potřeba mít u PC připojen AD převodník). Úskalí tohoto způsobu spočívá v tom, že program někdy vytvoří scény nelogicky a tak, jak bychom to sami nikdy neudělali. Např. při pohledu na ulici plnou lidí, vzniknou dvě scény ve chvíli, kdy postava přejde

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 15

příliš blízko před kamerou a scénu ulice tak na chvíli zastíní (ve střihové skladbě tzv. stíračka), nebo při příliš rychlém odjezdu transfokátorem z detailu na celek, atd. Další nevýhodou je, že všechny scény jsou nahrány jako jeden avi soubor a tedy nelze nepotřebné z harddisku počítače vymazat. V záložce Project jsou pak tyto scény umístěny jednak v rámci jednoho adresáře, který nese jméno klipu, tak jak jsme mu ho buď my nebo program automaticky přidělili (viz. odstavec o nahrávání str.14) a druhak, mimo adresář, také jako celý klip (se stejným jménem jako adresář).

Na Obr. 2-9 je ještě možno zvolit položku Capture to Timeline, to způsobí, že nabírané klipy se rovnou řadí do časové osy (ta je na obr 1.7 označena bodem 3). Pokud nebudeme příliš stříhat (to by znamenalo, že máme materiál již ve větší míře seřazen na pásce) a při malém množství klipů, lze tuto volbu zvolit. Při větším množství nabíraného materiálu, tato volba spíše znesnadňuje orientaci v materiálu. Pro účely těchto skript s ní nadále pracovat nebudeme.

Ne vždy je potřeba do PC nahrát společně audio i video (např. víme, že budeme používat jen hudbu a komentář, nebo naopak nahráváme jen ruchy, pod již natažený obrazový materiál). K volbě toho, co vše chceme skutečně nahrát, slouží menu na Obr. 2-9. Vybereme jej stejně, jako to pro detekování scén (6) na Obr. 2-7. Kliknutím na položku pak volíme, jaké stopy chceme do PC nahrávat. Na Obr. 2-9 je zvoleno audio i video.

OBR. 2-9 VOLBA AUDIA ČI VIDEA

Klikneme – li na Obr. 2-7 na ikonu kamery (7) v pravém horním rohu, máme možnost změnit ovládací rozhraní tzv. Device Control (na stejné menu se dostaneme i z Obr. 2-9 zvolením položky Device Control...) pro nabírání z kamery přes USB viz. Obr. 2-10.

OBR. 2-10 USB DEVICE

Nabírání do časové osy

Volba A/V stop

Capturing přes USB

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 16

2.1.1.3. Import fotografií a audio souborů

Po kliknutí na třetí řádek se objeví dialogové okno AAdd Me . Zde je nutné najít místo, kde mdd Meddiiaa áme na disku schovány obrázky, hudbu pomocí tlačítka nebo videa např. z webu a Open je naimportovat do prostředí střižny.

OBR. 2-11 IMPORT FOTOGRAFIÍ A HUDBY

Po úspěšném importu se opět v záložce Organizer (i v záložce Project) objeví no

e tedy potřeba dostat hudbu či obrázky na har

Na kartě EDIT > záložce Media > kartě Organizer se objevují všechna ejen tedy aktuálně otevřeného) projektu

Premie

také je můžeme řadit od nejnovějších

nebo o

vě přidané soubory. Premiera neumí naimportovat audio soubory nebo fotografie přímo

z CD disku nebo fotoaparátu. Nejdříve jddisk počítače (hudbu např. Windows media playerem, fotografie

softwarem přiloženým k fotoaparátu – zvolíme si takové místo na disku, abychom jej později snadno našli), a teprve poté výše uvedeným postupem do střižny.

2.1.2. Karta EDIT – organizér

média natažená do jakéhokoliv (nre, Obr. 2-12. Příslušný soubor lze, přetažením do časové osy, zařadit do

daného projektu a objeví se tak v záložce Project. To má praktický význam ve chvíli, kdy potřebujeme jeden (video)soubor použít ve více projektech. Nemusíme ho znovu do projektu importovat nebo provádět capturing. Jen ho z kontejneru Organizeru přetáhneme.

Médiím v Organizeru lze, ikonkami v pravé horní části, přiřazovat hvězdičky (a podle nich zobrazovat) a

d nejstarších. Co však považuji za důležitější je, že pomocí ikony (1) v levém horním rohu Obr. 2-12 lze vyvolat okno AAllbb a vviissaaččeekk

určitém

Organizér

Alba/visačky

, viz. Obr. 2-13.

V jeho horní části (ALBUMS) můžeme zobrazit média jen k jednomu u projektu a snadno tak lze odfiltrovat média nežádoucí. Právě otevřený

projekt je označen hvězdičkou. Spodní část (KEYWORD TAGS) umožňuje přiřazovat médiím visačky jednotlivých kategorií, jako jsou lidé, věci, místa či námi nově definované kategorie (přetažením visačky na daný klip) a poté je

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 17

opět podle nich filtrovat. Jednomu médiu můžeme přiřadit i více visaček. Smazat visačku z média lze z kontextového menu média, vybráním položky Remove Tag. Zde to znamená, že si ovšem dáme práci s přiřazením kategorií jednotlivým scénám. Kombinací obou možností - alb/visaček lze dosáhnout poměrně účinného výběru scén/médií.

OBR. 2-12 OKNO ORGANIZÉRU

OBR. 2-13 ALBA A VISAČKY

Druhým účinným filtračním nástrojem je ikona , opět (1) v levém horním

2.1.3. Karta EDIT – organizace projektu Nyní přejděme na kartě EDIT > v záložce Media > ke kartě Project.

Zde probíhá veškerá správa a organizace médií, která se vztahují k projektu. Záložka Project

rohu Obr. 2-12. Ta umožňuje v položce Show Media Type zobrazit pouze video soubory, audio soubory nebo obrázky (a různé kombinace těchto typů souborů).

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 18

Máme dvě základní možnosti náhledu na média. Na Obr. 2-14 vidíme pohled Icony. Druhou možností je pohled List, viz Obr. 2-18. Mezi pohledy přepínáme pomocí ikon v levém dolním rohu obrazovky (1) na Obr. 2-14 podrobně viz. Obr. 2-15.

2.1.3.1. Pohled Icony

OBR. 2-14 ORGANIZACE PROJEKTU – POHLED ICONY

Pod náhledem toho, o jaký klip jde, máme informace o názvu klipu (lze změnit poklepáním na název) a jeho délce. Jednotlivé typy médií poznáme již na první poh d zvukovou vlnu, v

led. Audio soubory (2) na Obr. 2-14 mají jako náhleideo soubory (3) na Obr. 2-14, mají pod náhledem videa zvukovou vlnu

zmenšenou, a obrázky (4) na Obr. 2-14 mají jako náhled obrázek. Klipy označíme klepnutím levým tlačítkem myši, více souvisejících

klipů vybereme levým tlačítkem myši a klávesou Shift, více nesouvisejících klipů pak levým tlačítkem myši a klávesou Crtl. Data můžeme srovnat a řadit přetažením označeného klipu levým tlačítkem myši.

O . 2-15 –TBR LAČÍTKA VZHLEDŮ

Icony view – přejmenování klipu

klipu Označení

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 19

1. Pohled List. 2. Pohled Icony. 3. Vyskočení z adresáře – pokud jsme v pohledu List vnořeni do

adresáře, ja ěj pomocí této ona také jako jediná signalizuje, že jsme v adresáři

u

k je tomu na Obr. 2-16, dostaneme se z nikony. Tato ikvnořeni.

4. Vytvoření nového adresáře. Na Obr. 2-14 označen žlutou ikonos nápisem Skripta 01 (5). Pro snazší orientaci v materiálu je rozumné členit ho do jednotlivých adresářů.

5. Koš. Smaže označené klipy z Projektu, ale data zůstanou stále na disku. Stejně funguje i klávesa Delete.

OBR. 2-16 VNOŘENÍ DO ADRESÁŘE

Zobrazené klipy můžeme také filtrovat pomocí zobrazení jen jednoho typu médií (6) na Obr. 2-14. Ať jsou všechna tři tlačítka označena nebo neoznačena, vždy se zobrazují všechny typy médií. K filtraci dochází, je- li nějaké tlačítko označené, a ostatní neoznačená.

Pomocí ikony (1) na Obr. 2-16 lze do projektu přidat nové typy klipů viz Obr. 2-17. Nejvíce používané je Black video tedy „černá“, vzhledem k tomu, že každý výsledný sestřih obvykle začíná a končí přechodem do černé. Klip ve stylu obrázek se vloží jak do karty Project, tak do časové osy na místo, kde máme umístěn posuvník. Druhým často využívaným typem klipu je Title.., tedy titulek. Stejně jako u černé, proběhne vložení nejen do karty Project, ale také do časové osy. Mimo to se program přepne do rozhraní pro editaci titulků, viz kap. 3.5.

OBR. 2-17 NOVÉ TYPY KLIPŮ

Filtrováni klipů

Přidání nových typůklipů

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 20

2.1.3.2. Pohled List

OBR. 2-18 ORGANIZACE PROJEKTU – POHLED LIST

List view Tento pohled poskytuje o materiálu více informací než pohled Icony a jejich množství můžeme volit. Děje se tak zvolením kontextového menu viz Obr. 2-20. (pozor, abychom volili kontextové menu k celému pohledu a ne jen ke klipu. Musíme myší kliknout tak, aby nebyl žádný klip označen, to lze nejlépe na lince oddělující klipy nebo kousek za názvem klipu ve sloupci Name, či kousek před náhledem klipu ve sloupci Name) a výběru položky Edit Columns (naznačeno na Obr. 2-20) – výsledek je na Obr. 2-19. Aby se nám v pohledu List řadily i nově přidané sloupce na začátek tabulky, můžeme je buď přetáhnout přímo v pohledu List nebo lépe při editaci je seřadit pomocí tlačítek Move down, Move up, Obr. 2-19.

OBR. 2-19 EDITACE SLOUPCŮ

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 21

Na Obr. 2-18 je v prvním sloupci jméno klipu, následuje sloupec, který signalizuje, zda je klip použit v časové ose, sloupec s označením typu média, počet snímků za sekundu (důležité jen pokud v projektu mícháme NTSC a PAL formáty) a délka trvání klipu. Řazení používáme podle jednotlivých sloupců sestupně či vzestupně. V tomto pohledu nelze klipy přetahovat a řadit ručně. Označování přejmenování a mazání klipů je stejné jako v pohledu Icony.

Pomocí kontextového menu můžeme zvolit velikost náhledů Thumbnails (jak u pohledu Icony, tak List) Obr. 2-20 – zvolena je střední velikost.

OBR. 2-20 VOLBA VELIKOSTI IKON OBR. 2-21 – VOLBA NÁHLEDU VIDEA

2.1.3.3. Prohlížení videa V kontextovém menu můžeme zvolit možnost náhledu videa (opět

stejné pro oba pohledy), na Obr. 2-21 tučně zakroužkovaná položka. Náhled videa se pak, při klepnutí na klip, zobrazuje v horní časti okna Projektu (na Obr. 2-18 zakroužkovaná část).

OBR. 2-22 NÁHLED VIDEA

Při klepnutí na tlačítko Přehrávání (1) Obr. 2-22 se nám v náhledovém okénku převijí video materiál. Okénko je ovšem pro praktické využití při práci s jedním monitorem příliš malé. Významu nabývá, pokud máme připojeny dva monitory. Na výstupu druhého monitor pak může být náhled přes celou obrazovku. Použitelnější je tlačítko Poster frame (2) Obr. 2-22, kterým můžeme nastavit, jaký snímek se nám při pohledu List či Icony bude u videa zobrazovat. Často se stává, že nějaký snímek uvnitř scény je pro vizuální rozpoznání v kartě Projectu důležitější, než snímek první, který je nastaven automaticky.

Daleko častěji však zobrazujeme náhled na video dvojklikem myši v okně CClliipp mmoonniittoorr Obr. 2-23.

Na monitoru pod náhledem videa vidíme časovou osu (1), ta udává původní timecode na pásce (zde jde tedy o 43 minutu a rozmezí 54 a 59

Editace sloupců

Volba veliosti

Náhledové video

Clip monitor

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 22

sekundy). Přesné postavení na časové ose označuje posuvný jezdec (2a), tomu odpovídá čas (2) a aktuální snímek videa v náhledovém okně. Po časové ose se můžeme pohybovat buď tažením jezdce (2a) myší, nebo pomocí navigačních kláves (6), jejich funkce jsou stejné, jako při ovládání kamery u nabírání videa viz tlačítka 4-8 na Obr. 2-8, str. 13.

OBR. 2-23 OKNO CLIP MONITOR

Nastavení In a Out bodů

Délka scény je určena tím, kde jsou nastaveny In (4) a Out (5) body, jejich tažením se upravuje viditelná délka scény, což je patrné i u ukazatele délky trvání scény (3). Jinou možností, nastavení In a Out bodů, je pomocí tlačítek (4a, 5a), ty se po zmáčknutí nastaví vždy tam, kde je momentálně posuvný jezdec (2a). Na našem obrázku jsou tedy In a Out body v úplně krajních mezích scény a délka scény je 4 sec 19 snímků. Určováním in a out bodů, již vlastně provádíme trimování, tedy jemný střih. Takto připravený klip můžeme později vložit do časové osy (samozřejmě můžeme vložit i scénu, jejíž in a out body zůstaly na původních hodnotách a klip zkrátit až v časové ose). Posuvníky (7) mění měřítko náhledu na časovou osu klipu (tedy vlastně zoomují do a z časové osy). To je výhodné, pokud trimujeme scénu a pro snazší práci potřebujeme vidět podrobnější dělení (až na jednotlivé snímky), snáze se pak přesně nastavují in a out body.

Vlastnosti klipu

Pokud vybereme, z kontextového menu pohledu List nebo Icony, záložku Propreties (vlastnosti), dostaneme se do okna, kde vidíme veškeré informace o zdrojovém klipu. Většinu jich nevyužijeme, ale velmi důležitá je informace hned na prvním řádku, která nám udává místo, na kterém zdrojový soubor najdeme. Pokud tedy zapomeneme, kde se zdrojová data nachází, je toto možnost, jak si paměť osvěžit.

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 23

OBR. 2-24 VLASTNOSTI KLIPU

2.1.3.4. Změna velikosti jednotlivých oken Při práci na jednom monitoru jsme postaveni před nutnost neustále

měnit poměr velikosti jednotlivých oken, tedy ookknnaa mmoonniittoorruu,, ookknnaa oorrggaanniizzaaccee a ččaassoovvéé oossyy. Závisí na tom, s jakým oknem právě nejvíce pracujeme (při prohlížení materiálu to bude ookknnoo OOrrggaanniizzaaccee, při trimování a střihu ČČaassoovváá oossaa, při tvorbě titulků OOkknnoo mmoonniittoorruu atd.).

Změnu provedeme tažením, pomocí levého tlačítka myši, na hraně jednotlivých oken, tak jak jsou vyznačeny na (1) Obr. 2-25. Ikona myši se musí změnit na symbol šipky .

OBR. 2-25 ZMĚNA VELIKOSTI OKEN A FUNKCE ZPĚT

Změna velikosti oken

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 24

2.2 Obnova a záloha dat Jako první možnost obnovy nechtěného kroku je tlačítko Zpět. Jednak

ho najdeme v pravém horním rohu obrazovky (2) Obr. 2-25, dále v menu EDIT (3) Obr. 2-25 a pod klávesovou zkratkou Ctrl Z. Reverzní funkce je Vpřed (opět (2 a 3) Obr. 2-25). Tato funkce nám umožňuje při editaci v časové ose zkoušet různé možnosti střihu, bez obav o výsledek. Pokud potřebujeme vrátit více než jeden krok, je dobré využít okna History, které otevřeme přes menu WINDOWS >HISTORY (třetí od spodu).

Vzhledem k tomu, že editační software obecně velmi zatěžuje, jak procesor počítače, tak jeho paměť, není neobvyklé, že celý program za běhu spadne. Premiera Elements patří k těm stabilnějším, přesto je vhodné ukládat projekt během práce. Zvláště pak, pokud se nám podaří dokončit složitý střih nebo titulek po několika hodinách náročného trimování např. na hudbu. Práci uložíme buď v menu FILE, položka Save nebo klávesovou zkratkou Ctrl S.

OBR. 2-26 AUTOMATICKÉ ULOŽENÍ PROJEKTU

Program sám má v sobě zabudován mechanismus automatického ukládání. Parametry můžeme nastavit v menu EDIT, položka Preferences (úplně poslední) a v ní položka Auto save… (pátá svrchu). Zde (Obr. 2-26) pak máme možnost nastavit, jak často se projekt bude sám ukládat (v min) a kolik verzí projektu bude maximálně uloženo (přednastaveno 5). Projekty pak najdeme na stejném místě, kam máme nastaveno uložení projektu (viz kap.1.3, Obr. 1-5, str. 7), ve složce Adobe Premiere Elements Auto-Save.

Pokud přesuneme nebo smažeme zdrojová data, objeví se v projektu v ookknněě oorrggaanniizzaaccee ikona Offline a pokud máme klip použit v ččaassoovvéé oossee,

tak i tam . Zároveň se objeví dialogové okno Where is the File „název ztraceného souboru“. Obr. 2-27. Je nesmírně důležité, přečíst si, jaký soubor právě hledáme (1), jinak se může stát, že s hledaným souborem asociujeme jiný klip, což pokud již klip máme střižen v časové ose, má fatální důsledky. Aby se tak náhodou nestalo, je možno zatrhnout volbu Display Only Exact Name Matches (2) a tím nám program sám bude nabízet jen soubory se shodným jménem.

Zpět

Ukládání

Automatické ukládání

Nedostupná data

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 25

OBR. 2-27 KDE JE SOUBOR?

Obnova dat Pokud jsme soubor pouze přesunuli (např. kvůli nedostatku místa na externí disk), stačí najít novou lokaci a tlačítkem Select potvrdit. Pokud lokaci neumíme najít, může nám pomoci tlačítko Find. To nás přesune do vyhledávacího prostředí Windows a umožní nám prohledat disky počítače. Opět ovšem musíme zadat název souboru, který hledáme. Jestliže jsme soubor umístili na disk, který zrovna nemáme připojen, zvolíme volbu Skip nebo Skip All (pokud je souborů více) a tím ponecháme v programu soubor ve stavu Offline. Pokud později takový soubor označíme v kartě Projekt, lze ho znovu obnovit pomocí menu EDIT > Locate Media. Tím se opět dostaneme na kartu z Obr. 2-27.

Obnova dat z pásky

Pokud klip omylem nevratně smažeme z PC, máme jedinou možnost, jak jej znovu obnovit. V pohledu List, na kartě Project, zvolíme v kontextovém menu položku Edit Columns (Obr. 2-19) a zatrhneme volbu Media Start a Media End. Tím pak na kartě Project zjistíme, kde přesně na kazetě (musíme samozřejmě vědět, na jaké kazetě se klip nachází) klip najdeme a pomocí importu médií viz kapitola 2.1.1.2 str. 12, klip do PC přeneseme. Pak musíme, způsobem z minulého odstavce, ještě Offline klipu přiřadit lokaci klipu právě nataženého.

Kapitola 2: Nabírání a organizace materiálu 26

Kapitola 3: Editace 27

3. Editace Editaci neboli střih provádíme ve většině případů v okně ččaassoovvéé oossyy,

jako náhled slouží okno mmoonniittoorr (i když i zde jsou možnosti, jak klip editovat) a okno oorrggaanniizzaaccee používáme jako zdroj materiálu. Vidíme, že tedy pro střih, tedy syntézu materiálu, zapojujeme všechna dostupná rozhraní programu.

3.1 Pracovní prostředí časové osy

OBR. 3-1 ČASOVÁ OSA

Na Obr. 3-1 vidíme, jak vypadá pracovní prostředí časové osy. Největší část zabírá zobrazení video a audio klipů (1), viz kap. 3.1.1. V levé části (2) se nachází popis stop a možnost jejich ovládání, kap 3.1.2. Nad vlastními klipy je osa s údajem o čase (3), kap 3.1.3. Ještě nad ní se nachází panel nástrojů časové osy (4), kap. 3.1.4 a v levém horním rohu je přepínání mezi pohledy Timeline a Sceneline (5) (jak jsem již uvedl v kap.1.4, budeme se zabývat jen prvním pohledem).

Jako primární má časová osa nastaveny tři video stopy, do kterých vkládáme video obsah a tři audio stopy, kam vkládáme synchronní audio, související s obrazem. Dále zvukovou stopu Narration, do které vkládáme namlouvaný komentář a zvukovou stopu Soundtrack, kterou použijeme pro podkresovou hudbu, viz Obr. 3-1 i Obr. 3-4. V praxi se Video stopa 1 používá ke střihu materiálu, stopa 2 a vyšší pak pro vkládání titulků nebo pro klíčování obrazu, či jiné speciální operace.

Jelikož při náhledu na jeden monitor neustále řešíme problém s místem, a vzhledem k výše uvedenému, je dobré, upravit prvotní nastavení programu tak, aby se nám zobrazovala jen jedna video stopa. Provedeme to přes menu EDIT > PROJECT SETTINGS (třetí od spodu) > DEFAULT TIMELINE a do karty vepíšeme jedničku. Bohužel, toto nastavení se projeví až pro další otvírané projekty, nikoliv tedy pro projekt stávající. V něm budeme muset smazat nepoužívané stopy ručně a to přes menu TIMELINE > DELETE EMPTY TRACKS (poslední nabídka), případně z kontextového menu stopy zvolíme DELETE EMPTY TRACKS, viz také kap.3.1.2, pro studenty U068 je to povinná operace.

Pracovní prostředí

Změna počtu stop

Mazání prázdných stop

Kapitola 3: Editace 28

3.1.1. Zobrazení stop

OBR. 3-2 ZOBRAZENÍ STOP ČASOVÉ OSY

V největším okně vidíme jednotlivé klipy v zobrazení, jaké nastavíme při volbě náhledu stop viz kap. 3.1.2, str.29. Rozložení odpovídá jednotlivým stopám, tedy Video 1, Audio1, Narration, Soundtrack. Klipy, vybrané pro další práci, jsou barevně odlišené (fialově), o vybírání klipů viz kap. 3.3.2, str.36.

Tím, jak měníme vertikální (str. 29) a horizontální (str. 31) měřítko časové osy, nevejde se nám obvykle v nějakém směru celý náhled na obrazovku monitoru a zdá se tedy, že nějaké stopy chybí, nebo že se nám ztratil klip, který jsme před chvíli do časové osy vložili. Nezapomeňme proto, že k posunu po časové ose slouží navigační lišty ((1) a (1a) na Obr. 3-2), které nám zdánlivě chybějící oblasti objeví.

Posuvník resp. ukazatel aktuálního času, tedy červená svislice ((2) na Obr. 3-2) má v časové ose nesmírně důležitou úlohu. Ukazuje nám, kde se právě v časové ose nacházíme, tedy jaké video vidíme v okně MMoonniittoorr viz kap. 3.2, str. 32 a dále.

Pomocí posuvníku se po časové ose zrychleně pohybujeme, buď kurzorem najedeme na svislou červenou čáru a levým tlačítkem myši ji „uchopíme“ a táhneme nebo využijeme ovládacího prvku v panelu s časovým pravítkem viz str. 30. Na místo posuvníku také vkládáme nové klipy, viz kap. 3.3.1, i klipy dělíme, kap. 3.3.5.

OBR. 3-3 DETAIL KLIPU V ČASOVÉ OSE

V časové ose také najdeme podrobnější informace o klipu. Máme zde uveden název klipu (1) na Obr. 3-3, jedná – li se o audio [A] či video [V] (2) na Obr. 3-3, a můžeme nastavit Opacity (průhlednost) nebo Volume (úroveň hlasitosti) pomocí žlutých horizontálních linek, které klip protínají (3) a to

Zobrazení stop

Navigační lišty

Posuvník

Pohyb po časové ose

Informace o klipu

Kapitola 3: Editace 29

pouhým tažením těchto linek ve vertikálním směru (o průhlednosti se více dozvíme v kap. 3.3.7, o hlasitosti v kap.3.7.2.).

3.1.2. Popis stop a nastavení jejich zobrazení

OBR. 3-4 POPIS STOP ČASOVÉ OSY

Kontextové menu

Jak vidíme z Obr. 3-4, každá stopa má svůj název (1), který můžeme změnit z kontextového menu (první položka Rename). Z kontextového menu můžeme též vymazat nepoužívané stopy, položka Delete empty tracks (tedy to samé, co jsme prováděli v kap. 3.1), nebo i stopu přidat Add track.

Vertikální měřítko

Patrně nejdůležitější je v kontextovém menu změna vertikálního měřítka osy, tedy Track size. Primárně je nastavena velikost medium (střední),

pro ukázky v těchto skriptech jsem použil velikost large (velký), k dispozici je ještě small (malá). Vždy závisí na tom, jak velký máme monitor, jaké používáme jeho rozlišení a s jakou částí programu zrovna pracujeme. Pokud budeme přidávat klíčové body viz kap. 3.3.8, bude velikost large více než potřebná, pokud však budeme prohlížet klipy ze záložky Projekt, můžeme mít klidně jen velikost small.

Přichycení Stejně důležitá je v kontextovém menu položka Snap (přichycení). Její zatržení (je prvotně nastaveno) způsobuje, že klipy v časové ose se k sobě při

vkládání nebo posunu přichytí a nevznikají tak nechtěné mezery v řádech jednotek snímků nebo naopak přepsání několik snímků z klipu. Pro některé situace je však naopak toto přichytávání nevhodné a je dobré vědět, kde ho zrušit.

Volba náhledu stop

Ikony nalevo od názvů stop ((3) na Obr. 3-4) nám umožňují měnit, co vše je ve stopě vidět. Pro video jsou čtyři možnosti (kliknutím na ikonu vždy

zvolíme další možnost): Volba náhledu videa

Vidíme všechny snímky a žlutou linku průhlednosti.

Vidíme první a poslední snímek klipu a žlutou linku průhlednosti.

Kapitola 3: Editace 30

Vidíme první snímek klipu a žlutou linku průhlednosti.

Vidíme pouze název klipu, bez vizuálního náhledu snímku a černou linkou průhlednosti.

Volba náhledu audia

Pro audio (je jedno zda jde o stopu Soundtrack, Narration, nebo Audio 1-n) pak máme možnosti dvě:

Vidíme název klipu, zvukovou vlnu a úroveň hlasitosti.

Vidíme pouze název klipu a úroveň hlasitosti (černá linka). Pod názvy stop jsou k dispozici ještě kosočtverce s šipkami po stranách

(2) na Obr. 3-4. Ty jsou určeny pro přidávání klíčových snímků do stop, více viz kap.3.3.8.

3.1.3. Časové pravítko a pracovní lišta

OBR. 3-5 ČASOVÉ PRAVÍTKO

Časové údaje

Na obrázku vidíme údaje o čase, v kterém se klipy nachází (4). Zde máme zobrazen čas od 10 do 20 sekundy. Jeden dílek tak znázorňuje půl

sekundy. Nicméně měřítko zobrazení času se mění podle toho, jak měníme horizontální měřítko osy, viz str.31 (jeden dílek se tak může pohybovat od znázornění jednoho snímku až po zobrazení několika sekund).

Pracovní lišta

Šedá lišta, (2) na Obr. 3-5, je tzv. Work area bar (pracovní lišta). Podle toho, kam jí umístíme, ovlivňujeme, které klipy se budou renderovat,

viz kap. 3.6 a můžeme nastavit, i která část klipu se bude exportovat. To je velmi praktické, pokud máme dlouhý sestřih např. z dovolené a chceme ho při exportu rozdělit na více menších částí, např. po dnech nebo po místech, kde jsme byli. Něco jiného pak můžeme ukazovat kamarádům, něco jiného rodině.

Umístění pracovní lišty

Lištou pohybujeme tak, že jí uchopíme levým tlačítkem myši v místě harmoniky, (2a) na Obr. 3-5, a přetáhneme na nové místo určení. Pomocí krajních zarážek, (2b) na Obr. 3-5, můžeme libovolně měnit její délku. Na

Kapitola 3: Editace 31

obrázku jsou vidět i místa mimo pracovní lištu (5), kterých by se renderování nebo export omezený na Work area bar nedotkl. Poklepáním na lištu, ji rozšíříme na celou délku viditelného okna časové osy, v případě, že sestřih končí dříve než okno, tak na celou délku sestřihu.

To, který klip je nutno renderovat, poznáme také z údajů na časovém pravítku. Na Obr. 3-5 je takové místo označeno červenou linkou (3). Zelená linka (3a) již značí klip, který jsme vyrenderovali.

Pohyb po časové ose provádíme posuvníkem (1) na Obr. 3-5. Jednu z možností jsem již zmínil v kap. 3.1.1, na straně 28. Další možnost pohybu

je: • uchopením indikátoru levým tlačítkem myši a tažením, • kliknutím do časového pravítka, kdekoliv na časové ose

(posuvník se tam ihned přemístí), • současným stisknutím Shift a tažením posuvníku, se posuvník

na chvíli přichytí na místě střihu (koncích, začátcích klipů) nebo na markeru,

• chycením a tažením času v levém dolním okně okna Monitor, viz též kap.

Monitor3.2,

• na konec nebo začátek sestřihu klávesou End nebo Home, • na předchozí nebo následující střih klávesou Page Up nebo

Page Down. • pomocí panelu přehrávání okna Monitoru, kap. Monitoru 3.2.1.

3.1.4. Panel nástrojů

OBR. 3-6 PANEL NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY

1. Nástroj výběru - nám umožňuje vybírat klipy pro přesun, mazání, či trimování (při něm se automaticky mění v trimovací nástroje). Je zvolen jako nástroj primární a budeme ho používat v 99 % situací.

2. Nástroj změny rychlosti času - mění rychlost vybraných klipů, více viz kap 3.3.9, str. 43.

3. Změna horizontálního měřítka – nesmírně důležitý nástroj, s kterým při práci v časové ose neustále hýbeme. Někdy je potřeba mít náhled na celou sekvenci, někdy zase chceme mít přes celou obrazovku střih dvou klipů. Posunem – li jezdcem na levou stranu směrem k mínusu, vzdalujeme se, tedy získávám náhled na celou osu, naopak, pohybem doprava k plusu, se přibližujeme, tedy vidíme více detailněji.

4. Detekování tempa v audio stopě Detect Beats - na předem označeném klipu detekuje jeho tempo a vloží do časové osy markery pro snadnější střih. Praktický pomocník při střihu na hudbu (zvláště pokud máme malý cit pro rytmus), kdy se stříhá na přízvučné a nepřízvučné doby hudební skladby. Program nepracuje naprosto přesně (hodně závisí na nastavení prvního parametru minimum time between beats), ale velkou část práce za nás odvede a nám pak stačí markery posunout, případně

Pohyb po časové ose

Panel nástrojů

Horizontální měřítko

Detekování rytmu

Kapitola 3: Editace 32

vytvořit jen několik málo dalších. O práci s markery viz kap.3.3.10, str. 44.

5. Mix Audio - otevře panel Audio mixeru, který snáze umožňuje pracovat s ozvučením klipu, více viz kap. 3.7.3, str.51.

6. Přidání komentáře Add Narration tool - otevře okno pro nahrání komentáře, dále viz kap. 3.7.1, str.49.

7. Přidání markeru pro menu Add Menu Marker tool - otevře dialogové okno pro přidání jednoho ze tří typů markerů pro výrobu DVD. Markery se přidají do časové osy na místo posuvníku. Více viz kap. 4.

8. Přidání markeru Add Marker tool - klepnutím se na místo posuvníku přidá do časové osy nečíslovaný marker (klávesová zkratka * na numerické klávesnici). Poklepáním pak otevře dialogové okno Add Marker, více viz kap. 3.3.10, str. 44.

3.2 Okno Monitoru Okno monitor

S oknem časové osy nedílně souvisí okno monitoru. Největší část zobrazuje náhled na video (1) v místě, kde je na časové ose umístěn posuvník. V levém dolním rohu vidím údaj o čase, kde se na časové ose nacházíme (2), chycením tohoto času myší a jeho tažením se po klipu můžeme pohybovat, stejně jako posuvníkem v časové ose. Pomocí panelu přehrávání (3) ovládáme posun po klipu, opět podobně jako posuvníkem. A v pravém rohu se skrývá panel nástrojů okna monitor (4).

OBR. 3-7 OKNO MONITORU

3.2.1. Panel přehrávání – pohyb po časové ose Panel přehrávání

OBR. 3-8 PANEL PŘEHRÁVÁNÍ OKNA MONITOR

1. Přechod na předcházející střih, klávesová zkratka Page Up. Velmi často používaná klávesa při trimování viz kap. 3.3.6, str.40. Posunem

Kapitola 3: Editace 33

posuvníku časové osy, se totiž velmi těžko strefujme přesně na střih mezi klipy.

2. Rychlý posun vzad, klávesová zkratka J. Opakovaným klepnutím myší, či stisknutím klávesy, se pohyb zrychluje. Pro rychlý posun v časové ose je výhodnější použít posuvník, pro pohyb kolem místa střihu pak klávesovou zkratku.

3. Posun vzad o jeden snímek, klávesová zkratka ← . Opět velmi užitečná klávesa při trimování, když hledáme přesné místo střihu, případně rozhodujeme, jak daný střih vypadá.

4. Přehrávání, zastavení přehrávání, klávesová zkratka Space (mezerník). Opět velmi frekventovaná klávesa pro prohlížení materiálu, přehrává jednonásobnou rychlostí. Prvním stisknutím začneme přehrávat, druhým zastavíme přehrávání.

5. Posun vpřed o jeden snímek, klávesová zkratka → . Analogie s klávesou 3.

6. Rychlý posun vpřed, klávesová zkratka L. Analogie s klávesou 2. 7. Přechod na následující střih, klávesová zkratka Page Down. Opět

analogie s klávesou 1. 8. Rychloposun vpřed či vzad, podle toho na jakou stranu jezdcem

táhneme. Rychlost posunu se zvětšuje při tažení blíže ke kraji. Jde tedy o stejnou funkci, jako zajišťují klávesy 2 a 6.

3.2.2. Panel nástrojů Panel nástrojů

OBR. 3-9 PANEL NÁSTROJŮ OKNA MONITOR 1. Rozdělení klipu na místě posuvníku viz kap. 3.3.5, str. 38. 2. Vytvoření titulku, viz kap. 3.5, str.46. 3. Vytvoření zmrazeného snímku (mrtvolky). Na místě, kde se právě

nacházíme posuvníkem, tedy snímek, jejž v okně monitoru právě vidíme, se zmrazí a otevře se následné menu:

OBR. 3-10 FREEZE FRAME ( ZMRAZENÝ SNÍMEK)

Kapitola 3: Editace 34

Máme možnost nastavit dobu trvání snímku (5 sekund je prvotní nastavení) a dále zvolit, jestli snímek uložíme Export nebo vložíme přímo do časové osy Insert in Movie.

Export otevře další okno, v kterém volíme, kam soubor uložíme. Po jeho uložení, se zmrazený snímek objeví v okně OOrrggaanniizzaaccee, na kartě Projekt, pod jménem, pod kterým jsme ho uložili a můžeme s ním pracovat, jako s kterýmkoliv jiným klipem.

Insert in Movie vloží zmrazený snímek do Video stopy 1 na místo posuvníku a ostatní klipy odsune, viz kap. 3.3.1 režim Insert. Mimo to se nám také objeví v okně OOrrggaanniizzaaccee, na kartě Projekt, pod jménem původního klipu s přídomkem FF (freeze frame).

3.3 Práce s klipy v časové ose

3.3.1. Vkládání klipů Z karty Project nebo přímo z okna CClliipp mmoonniittoorruu požadovaný klip

přetáhneme myší do časové osy. Pokud máme klip již předpřipraven označením in a out bodů viz kap. 2.1.3.3, vloží se takto zkrácen. Klip se nám vždy vloží tam, kde ho myší upustíme. Máme – li v časové ose více video stop, musíme dát pozor, do které z nich klip umisťujeme. Druhou možností je použití klávesových zkratek. V takovém případě se vždy klip vloží na aktuální pozici posuvníku a to do stopy 1.

Vložení Insert – původní klip se v místě střihu rozdělí na dvě části, pravá část se posune za nově vložený klip. Délka sekvence se prodlouží, délka původního klipu zůstane neměnná (jen se fyzicky rozdělí). Má dvě varianty, podle toho, jestli se dělí i klipy v ostatních stopách (tam se vloží jen prázdná mezera):

• posun klipů ve všech stopách Obr. 3-12- tažením myší, kurzor

se změní na , klávesová zkratka , - čárka. • posun klipu jen ve vkládané stopě Obr. 3-13 – Alt + tažení

myší Vložení Overlay – nový klip přepíše původní klip, vloží se místo něj.

Délka sekvence zůstane neměnná, zkrátí se délka původního klipu Obr. 3-14 – Ctrl + tažením myší,

kurzor se změní na , klávesová zkratka . -tečka. Názorně jsou jednotlivé režimy vidět na obrázcích níže. Je zde Video

stopa 1, s ní související Audio stopa 1 a pod ní zvuková stopa komentáře (Narration). Všimněme si, jak se prodlužuje, či nemění celková délka sekvence, viz čas v horní části obrázků. Všechny klipy začínají na 1 minutě. Původní klip končí na 1:15 min. Vkládaný klip je dlouhý 4 sec. Dále si všimněme, že vkládaný klip se vložil vždy na místo posuvníku (červená svislice).

Zmrazený snímek

Export zmraz. s.

Vložení zmraz. s

Vkládání klipu

Režim Insert

Režim Overlay

Kapitola 3: Editace 35

OBR. 3-11 PŮVODNÍ KLIP

OBR. 3-12 INSERT NOVÉHO KLIPU

OBR. 3-13 ALT + INSERT NOVÉHO KLIPU

OBR. 3-14 OVERLAY

Kapitola 3: Editace 36

3.3.2. Označování a seskupování klipů Jednoduchý výběr

Jednotlivý klip vybereme klepnutím myší na klip (klip zfialoví). Vzhledem k tomu, že klipy mají primárně nastaveno spojení audio a video stopy viz kap. 3.3.4., označíme takto obě stopy. Jestliže je klip zařazen do skupiny viz dále, označí se takto celá příslušná skupina.

Výběr jen video/audio stopy

Pokud bychom chtěli vybrat jen video či audio stopu klikneme na klip s klávesou Alt. Se stejnou klávesou klikneme, pokud chceme vybrat jen jeden klip ze skupiny. Zde ovšem musíme dát pozor na to, že vybereme jen příslušnou video či audio stopu klipu. Abychom vybrali klip celý, musíme spolu s klávesou Shift, za současného držení Alt, klepnout na druhou stopu klipu.

Vícenásobný výběr

Vybrání více klipů docílíme buď: • Klepnutím na každý jednotlivý klip za současného držení klávesy

Shift (klepnutím výběr aktivujeme /deaktivujeme).

• Klipy v těsném sousedství lze vybrat obdélníkovým výběrem. Stisknutím levého tlačítka myši na prázdném místě ve stopě a tažením přes klipy, viz Obr. 3-15. Přidat další klipy, lze držením klávesy Shift a dalším tažením myší.

OBR. 3-15 OBDÉLNÍKOVÝ VÝBĚR

Seskupení klipů

Označené klipy, lze seskupit pomocí vyvolání kontextového menu (o kontextovém menu viz str. 5) na označených klipech a zatržením volby Group. Takto spojené klipy můžeme mazat, přesunovat nebo kopírovat společně. Rozpojení klipů dosáhneme stejným způsobem (zatržením reversní možnosti Ungroup).

3.3.3. Přemisťování a kopírování klipů Klipy v časové ose přemísťujeme jednoduchým způsobem – tažením

označených klipů. Platí zde stejná pravidla, jako při vkládání klipů, tedy můžeme si vybrat mezi režimem Insert a Overlay (srovnej kap. 3.3.1):

Přemisťování klipu

• Insert - posun klipu jen ve vkládané stopě – tažení myší + Alt, kurzor

se změní na . Pozor klávesu Alt můžeme zmáčknout až poté, co začneme klip myší přesouvat. Pokud bychom jí zmáčkli souběžně

Kapitola 3: Editace 37

s kliknutím myši na klip, který chceme přetáhnout, označíme jen jeho video či audio stopu, viz níže.

• Insert - posun klipů ve všech stopách - tažením myší, kurzor se změní

na .

• Overlay – přepsání klipů – tažením myší +Shift, kurzor se změní

na

• Pokud chceme vybrat jen audio nebo video stopu, zmáčkneme Alt a klikneme na klip. Vybranou stopu pak posuneme táhnutím myší a režim vkládání zvolíme, dle výše popsaných možností.

Kopírování klipu

Někdy je výhodné již připravený klip z časové osy, zkopírovat na jiné místo v ose. Daný klip nejdříve vybereme, pomocí kláves Ctrl + C uložíme do schránky, a kombinací kláves Ctrl + V ho vložíme metodou Overlay na místo posuvníku do Stopy 1. Pokud bychom si klip na místě vložení přepsat nechtěli, využijeme klávesovou kombinaci Ctrl + Shift + V. Tím klip vložíme metodou Insert.

3.3.4. Spojování a rozpojování video a audio stopy Link and unlink

Obvykle máme do střižny nahrán video soubor spolu s audio stopou. Při vkládání do časové osy tedy přenášíme naráz oba soubory. Všechny úpravy, které pak v časové ose provádíme, se opět vztahují na obě stopy. Díky tomu, máme zachovanou synchronizaci obrazu se zvukem. Jsou ovšem situace, kdy je výhodné, upravovat video či audio stopu zvlášť. K oddělení obou stop slouží funkce Link a Unlink clips.

Rozpojení permanentní

V časové ose zvolíme, z kontextového menu k danému klipu (tedy klip musíme nejdříve vybrat, tzn. bude označen fialově), možnost Unlink Audio and Video. V tento okamžik jsme sice rozpojení vybrali, ale k jeho aktivaci dojde, až po kliknutí mimo klip a vrácení se na něj. Teprve v ten okamžik se fialově zbarví jen video, či audio stopa, podle toho, na co jsme myší klikli.

Opětovné spojení

Tento typ rozpojení je aktivní (tedy můžeme pracovat s audio a video stopou odděleně) až do chvíle, kdy zvolíme opačnou funkci Link. Aby tato možnost byla v kontextovém menu aktivní, musíme (logicky) vybrat jak audio, tak video stopu (pomocí klávesy Shift), kterou chceme spojit.

Rozpojení dočasné

Pokud chceme rozpojit stopy jen krátkodobě, označíme jednu z nich kliknutím spolu s klávesou Alt, tedy bude opět fialová jen jedna stopa klipu. Jakmile pak klip opustíme, je audio s videem opět spřaženo.

Synchronizace Jestliže na dočasně rozpojených klipech provedeme úpravy, které vedou ke ztrátě synchronizace zvuku s obrazem, tak se objeví v levém horním

rohu klipu časový údaj, který udává o kolik jsou audio s videem „rozjeté“ (u trvale rozpojených klipů se tato signalizace porušené synchronizace objeví, až po jejich opětovném spojení) viz Obr. 3-17. Pokud chceme synchronizaci znovu obnovit, máme mimo manuální volby (posunu stopy), také možnost využít, automatického posunu programem. Kliknutím pravým tlačítkem myši na časový údaj, máme možnost zvolit:

Kapitola 3: Editace 38

• Move Into Sync - přemístí celý video, či audio klip tak, aby byl celek synchronní. Pokud stojí v cestě sousedící klipy, tak je posunem přepíše, viz Obr. 3-18. Označené zvukové místo zůstalo tedy na stejné úrovni jako na Obr. 3-16 a klip se o 22 snímků zkrátil v levé části.

• Slip Into Sync – převine video, či audio stopu tak, aby byl celek synchronní. Nepohybuje tedy klipem, ale pouze záznamem uvnitř klipu, viz Obr. 3-19. Opět označený zvuk zůstal na svém původním místě, oproti Obr. 3-17 se tedy stopa převinula a zkrátila o 22 snímků na pravé straně.

OBR. 3-16 PŮVODNÍ KLIP

OBR. 3-17 KLIP PO TRIMOVÁNÍ

OBR. 3-18 KLIP PO SYNCHRONIZACI MOVE INTO SYNC

OBR. 3-19 KLIP PO SYNCHRONIZACI SLIP INTO SYNC

3.3.5. Rozdělování a mazání klipů Rozdělení klipu

Klip rozdělíme pomocí nástroje nůžek u okna monitor, viz Obr. 3-7, str. 32 a Obr. 3-9, str. 33. V časové ose musíme mít posuvník na místě, kde chceme klip rozdělit a pak pomocí tlačítka nůžek rozdělení provedeme. Pokud máme více než jednu video stopu, provede se rozdělení ve všech stopách naráz, ale neprovede se ve stopě Narration a Soundtrack. Jestliže chceme dělit jen

Kapitola 3: Editace 39

jeden konkrétní klip nebo zvukovou stopu, musíme tento označit (kliknutím) a teprve poté rozdělení provést.

Mazání klipů Smazáním klipu z časové osy, jej nesmažeme z celého Projektu, jen z aktuálního sestřihu, takže klip zůstává pro další práci v kartě Project k dispozici. Pokud máme na krajích klipu použitou prolínačku, smaže se společně s klipem. Klip pro smazání musíme označit (zfialoví) a poté můžeme:

Odstranění s mezerou • Klávesami Shift + Delete odstranit klip z časové osy tak, že po něm

zůstane prázdné místo, ve stejné délce, jako byl původní klip. Odstranění bez mezery • Klávesou Delete odstranit klip tak, že se ostatní klipy za mazaným

klipem přesunou na jeho místo a žádné prázdné místo nezůstane (tzv. ripple delete). Ovšem toto pravidlo neplatí vždy, záleží na rozložení klipů v ostatních stopách, viz Obr. 3-20 až Obr. 3-22. Pokud mažeme klip jen ze stopy Narration nebo Soundtrack, program upřednostňuje zachování synchronizace stop s obrazem a ostatní klipy obvykle neposune. Ale i zde záleží na rozmístění klipů v ostatních stopách. Pozor tedy na to, že tímto způsobem odstranění klipu můžeme porušit vztahy mezi jednotlivými stopami a hudbou, či komentářem (právě proto, že se posunou klipy, které jsou až za mazaným klipem), viz komentář k obrázkům.

Odstranění pouze video či audio stopy

• Odstranit pouze audio, či video stopu, využitím kontextového menu a zvolením možnosti Delete (smazat) Audio nebo Delete Video.

OBR. 3-20 PŮVODNÍ SEKVENCE

OBR. 3-21 VYMAZÁN KLIP 1

Kapitola 3: Editace 40

OBR. 3-22 VYMAZÁN KLIP 3

Všimněme si, že po vymazání klipu 1, se posunul klip 2 právě o délku klipu 1. Tím sice nezůstalo na časové ose prázdné místo, ale narušila se synchronizace s komentářem (8).

Jiná situace nastala po vymazání klipu 3. Klipy za ním se neposunuly o celou jeho délku, ale jen o délku mezery 4. Tím na časové ose zůstala mezera o velikosti 3a (velikost je 3 mínus 4). Synchronita klipu 6 a komentáře 5, jakož i klipů následujících, zůstala zachována, narušila se ovšem synchronizace hudby (7) se stopou komentáře. Tedy tam, kde dříve komentář skončil a nastoupila hudba, je nyní hudba s komentářem smíchána dohromady. To pravděpodobně zapříčiní nesrozumitelnost komentáře, nehledě na dramaturgický aspekt posunu. Všimněme si také, že se zkrátila celková doba sekvence (o 2sec).

Ještě jiná situace nastane, pokud by klip 5 přímo sousedil s klipem 5a, tedy na časové ose bychom neměli mezeru 4. Pak by se po vymazání klipu 3, mezera 3a vůbec nezmenšila, zůstala by v původní délce klipu 3 a k žádnému posunu klipů by nedošlo.

Z uvedeného je vidět, že při tomto způsobu mazání klipů musíme brát v potaz mnoho faktorů, aby zůstala zachována synchronizace zvukových a obrazových stop. Doporučuji proto používat spíše mazání klipů se zachováním mezer (viz první odrážka) a klipy poté přesunout ručně.

Pro odstraňování prázdných míst (mezer) z časové osy platí stejná pravidla, jako pro odstranění klipů klávesou Delete. Jediný rozdíl je v tom, že pokud je mezera umístěna mezi dvěmi zvukovými klipy (tedy buď ve stopě Narration nebo Soundtrack), tak ji lze smazat, jen pokud je stejná nebo větší mezera ve stopě s videem, tzn. video klipy se mají směrem doleva kam posunout.

3.3.6. Trimování Trimováním rozumíme zkracování klipu v časové ose z levé nebo pravé

strany klipu. Zkracování provádíme tažením myší, kterou najedeme na okraj klipu, až se kurzor změní na ukazatel nebo , podle toho z jaké strany klipu trimujeme.

V okně MMoonniittoorruu máme náhled na trimovaný klip, abychom mohli snadno určit, kde se zkracováním přestat. Pokud trimovaný klip na časové ose sousedí s klipem jiným, v okně MMoonniittoorruu uvidíme klipy oba, přičemž trimovaný klip se bude opět pohybovat podle pohybu myši. Ukazatel času

Odstraňování mezer

Trimování

Náhled v okně Monitor

Kapitola 3: Editace 41

v levém dolním rohu okna MMoonniittoorr se během trimování změní na ukazatel počtu snímků, o které jsme klip zkrátili (se znaménkem -) nebo prodloužili (se znaménkem +).

Rozeznáváme dva základní typy trimování: • Edit – tažením myší + Ctrl - zanechává po sobě prázdně místo,

ostatní klipy ani mezery se neposouvají. • Ripple edit – tažením myší - nenechává po sobě prázdné místo,

ale posunuje všechny klipy napravo od místa střihu (ve stopě, kde se trimování odehrává) a upravuje velikost mezer (v jakékoliv stopě).

Pokud chceme upravovat délku jen video, či audio stopy linkovaných klipů, označíme tento klip s klávesou Alt a poté provedeme trimování výše uvedeným způsobem.

Pokud označíme klávesou Shift více klipů v různých stopách, trimování se bude vztahovat na všechny označené klipy. Tak lze snadněji zajistit synchronizaci klipů v jednotlivých stopách, ale zároveň to vyžaduje více promyslet, jakých klipů se změna dotkne.

3.3.7. Průhlednost a stmívání klipů V kapitole 3.1.1a 3.1.2 jsme se setkali s pojmem Opacity (průhlednost).

Představme si, že bychom písmeno A rozepsali na tři průhledné fólie, na každou jednu čáru písmene. A pak bychom tyto fólie poskládali na sebe tak, aby při pohledu shora tvořily ono písmeno A. Vše, mimo jednotlivé čáry na fólii, by zůstalo průsvitné. A to je princip průhlednosti i u klipů. Je to tedy vlastnost klipu, která nám umožňuje vrstvit klipy na sebe a dělat masky, vkládat přes klip titulky, nebo stmívat a vylínat klip.

Na Obr. 3-23 vidíme žlutou linku, která nám určuje stupeň průhlednosti. Standardně je průhlednost nastavena na 100%, tedy klip je neprůhledný. Pokud snížíme průhlednost na 0%, znamená to, že klip je plně průhledný a je vidět klip pod ním. Pokud pod upravovaným klipem žádný další klip není, zobrazí se černá barva (toho se využívá u stmívaček a vylínaček).

OBR. 3-23 – PRŮHLEDNOST KLIPU

Pokud chceme upravit průhlednost, najedeme kurzorem na žlutou horizontální linku, až se objeví ikona . Tažením dolu (případně nahoru) průhlednost měníme, viz Obr. 3-23. Číslo vedle kurzoru nám udává hodnotu průhlednosti v procentech.

Nejjednodušším způsobem, jak nastavit Fade out (stmívání) nebo Fade in (vylínání), je označit klip, na který budeme chtít efekt uplatnit, a pak

Typy trimování

Trimování jedné stopy

Trimování více klipů

Průhlednost

Změna průhlednosti

Stmívání a vylínání

Kapitola 3: Editace 42

z kontextového menu zvolit položku Fade (zhruba uprostřed) a z ní pak příslušnou volbu, viz obrázek.

OBR. 3-24 FADE MENU

Máme tedy možnost pracovat jen s audio, či jen s video stopou nebo s oběmi stopami najednou. Já jsem na Obr. 3-25 zvolil Fade in pro audio i video stopu, a Fade out jen pro video stopu.

OBR. 3-25 STMÍVÁNÍ A VYLÍNÁNÍ

3.3.8. Nastavení klíčových bodů Klíčové body Klíčové body používáme, pokud nechceme měnit průhlednost nebo

úroveň hlasitosti (to je častější případ) v celé délce klipu. Určíme jimi, odkud a kam budeme průhlednost (hlasitost) měnit.

OBR. 3-26 TVOŘENÍ KLÍČOVÝCH BODŮ

Vytvoření klíčového bodu

Klíčové body nastavíme kliknutím na ikonu (1) v panelu popisu stop. K tomu, aby byla ikona aktivní, je nutno mít příslušný klip označený. Po kliknutí se na pozici, kde máme na klipu umístěn posuvník, vytvoří klíčový bod, tedy bílý bod na žluté lince (viz. Obr. 3-25). Jestliže vytvoříme v klipu více klíčových bodů, přecházíme mezi nimi tlačítky (2) , .

Pohyb a mazání klíčových bodů

Pokud klíčový bod chytneme myší, změní se jeho barva a můžeme s ním hýbat ve vertikální i horizontální rovině, nebo ho klávesou Delete smazat.

Proto, abychom vytvořili například jednoduchý Fade out, jako na Obr. 3-25, musíme vytvořit dva klíčové body. Jeden kousek (řekněme sekundu) před koncem klipu, druhý na samém konci klipu. Poté koncový klíčový bod myší stáhneme ve vertikálním směru, až k hraně klipu, nastavíme tak průhlednost na 0 %. Klesající křivka mezi body je námi vytvořená stmívačka. Její délku lze pak snadno upravit tažením prvního klíčového bodu v horizontálním směru.

Kapitola 3: Editace 43

3.3.9. Změna rychlosti klipu Změna rychlosti klipu

Změnu rychlosti provedeme: • příslušným nástrojem z panelu nástrojů časové osy viz Obr. 3-6, str. 31.

Tím lze ovšem jen měnit rychlost, při současné změně délky klipu. V takovém případě umístíme kurzor na kraj klipu, jehož rychlost chceme měnit (pomocí klávesy Alt lze označit i jen audio, či video stopu). Kurzor se změní na ikonu nebo , podle toho k jaké straně klipu kurzor přiložíme. Zrychlovat (tedy opticky zmenšovat) lze každý klip, zpomalovat (tedy opticky prodlužovat) lze jen klip, který má ze strany, kde tak činíme, místo. Pokud těsně sousedí s jiným klipem, tímto nástrojem klip nezpomalíme.

• z kontextového menu označeného klipu zvolíme možnost Time stretch, čímž se nám objeví okno Obr. 3-27.

OBR. 3-27 ZMĚNA RYCHLOSTI KLIPU

Změna rychlosti při změně délky klipu

V položce Speed nastavujeme rychlost klipu v procentech, více jak 100% znamená zpomalení, méně zrychlení. Stejným způsobem lze rychlost ovlivnit přes položku Duration (délka), přidáváním klip zpomalujeme, ubíráním zrychlujeme. Napravo od těchto parametrů vidíme ikonu řetězu , pokud je zamčena (tak jako na obrázku), znamená to, že spolu se změnou rychlosti (položka Speed) se mění délka klipu (klip se vizuálně zkracuje či prodlužuje). Tedy až na situaci, kdy je klip, při zpomalování a tedy prodlužování, umístěn na časové ose mezi dvěma sousedními klipy. V takovém případě se nemá kam prodloužit, takže efekt zpomalování se odehrává beze změny délky klipu.

Změna rychlosti bez změny délky

Někdy potřebujeme, aby v již sestřižené sekvenci zůstala délka klipu zachována, při současné změně rychlosti. To docílíme kliknutím na ikonu řetězu a jeho rozpojením. Poté, nastavením parametru položky Speed, měníme pouze rychlost a klip již délku nemění.

Zpětný pohyb Zatržením položky Reverse Speed volíme pohyb klipu pozpátku (pokud jsme již předtím nastavili změnu rychlosti, promítne se i do reversního pohybu). Zatržením Maintain Audio Pitch umožníte programu zachovat výšky ve zvukové stopě při změně rychlosti přehrávání. Zvuk tak zní o něco méně zkresleně.

Kvalita výsledku

Obecně platí, že zpomalování přináší horší výsledky (z pohledu kvality) než zrychlování. Při vysokých hodnotách může dojít dokonce k trhání pohybu. Je to proto, že z 25 snímků/s, které video obsahuje, se při zpomalování musí

Kapitola 3: Editace 44

„vyrobit“ snímků několikanásobně více. Program tedy snímky duplikuje. Při zrychlování jsou některé snímky vypouštěny, ale i zde platí, že v rámci zachování plynulosti, je méně obvykle více.

Každý klip, kterému jsme změnili jeho rychlost, je potřeba vyrenderovat, viz kap. 3.6 (poznáme to podle červené linky nad klipem).

3.3.10. Práce s markery (značkami) Použití markerů

Markery (značky) nám usnadňují orientaci v sestřihu a pomáhají nám vyznačit důležitá místa v klipu nebo časové ose (typické je použití pro označení rytmu hudby, nebo jako pomocníka pro synchronizaci zvuku s obrazem). O markerech pro tvorbu menu budeme mluvit v kap. 4.

Číslované a nečíslované markery

Markery lze používat nečíslované (1), (3) nebo číslované (2), (4) Obr. 3-28. Vytvoření nečíslovaného markeru je rychlejší, pomocí klávesy *, ale v časové ose se můžeme pohybovat pouze na další (next) nebo předchozí (previous) značku. Číslované markery se vytvoří pouze přes menu (TIMELINE nebo CLIP, podle toho, jaký marker tvoříme, viz dále.), ale pohybovat se pak můžeme skokem na číslo markeru.

Rozlišujeme dva typy markerů, viz Obr. 3-28: • marker časové osy (1) a (2) – zůstávají na místě v časovém pravítku i

při pohybu klipů, • marker klipu (3) a (4) – pohybují se spolu s klipem.

OBR. 3-28 TYPY MARKERŮ

Kapitola 3: Editace 45

Nečíslované markery časové osy

Nečíslované markery tvoříme na místě, na kterém se nachází posuvník, nejčastěji pomocí klávesy *. Výhodou je, že takto můžeme tvořit značky při spuštěném přehrávání (např. pokud určujeme rytmus skladby pro střih). Na každé zmáčknutí klávesy se vytvoří nový marker.

Ćíslované markery časové osy

Číslované markery vytvoříme na místě, kde zastavíme posuvník a z menu TIMELINE > SET TIMELINE MARKER vybereme jednu z možností:

• Next Available Numbered – tedy nejbližší vyšší volné číslo. • Other Numbered - otevře dialogové okno, v kterém číslo přímo

určíme. Markery klipu Proto, abychom vytvořili marker v klipu, musíme na klip v časové ose

poklepat, čímž otevřeme okno náhledu klipu. V tomto náhledu klip přehráváme a v místě, kde chceme marker umístit, použijeme jednu z metod popsaných výše (jen menu nebude TIMELINE, ale CLIP).

Přesouvání markerů

Markery časové osy pohybujeme snadno, příslušný marker chytíme myší a přetáhneme na nové místo. Pro změnu místa markeru v klipu musíme klip poklepáním otevřít a marker přetáhnout myší v tomto náhledovém okně.

Pohyb po markrech

V časové ose se po markerech nejlépe pohybujeme pomocí klávesových zkratek:

• Ctrl + ← - předcházející marker, • Ctrl + → - následující marker, • Ctrl + š - otevře okno, v němž zvolíme číslo markeru.

V klipu (klip musíme mít označen) se po markerech pohybujeme klávesovými zkratkami:

• Ctrl + Shift + ← - předcházející marker, • Ctrl + Shift + → - následující marker, • Ctrl + Shift + š - otevře okno, v němž zvolíme číslo markeru.

Mazání markerů

V časové ose nejsnáze smažeme markery kliknutím na příslušný marker pravým tlačítkem myši a z kontextového menu vybereme jednu z možností:

• Clear Timeline Marker – zkratka Ctrl + é -smaže marker, z kterého jsme menu otevřeli.

• Clear All Timeline Markers – zkratka Alt + é – smaže všechny markery v časové ose.

• Clear Numbered Marker – otevře se okno, z něhož vybereme, jaký číslovaný marker chceme smazat.

V klipu smažeme markery označením klipu a použitím menu CLIP > CLEAR CLIP MARKER:

• Current Marker – zkratka Ctrl + Shift + é -smaže marker, z kterého jsme menu otevřeli.

• All Markres – zkratka Alt + Shift + é – smaže všechny markery v klipu.

• Numbered… – otevře se okno, z něhož vybereme, jaký číslovaný marker chceme smazat.

Kapitola 3: Editace 46

3.4 Prolínačky a efekty Mimo ostrého střihu používáme někdy při střihové skladbě i prolínání

záběru do záběru. K tomu nám program nabízí nepřeberné množství typů

Transitions (prolínaček), které najdeme na kartě Edit, záložce Transitions (v kurzu U068 budeme používat pouze Cross Disolve, tedy obyčejnou prolínačku, kterou najdeme v třetí řadě druhou zleva).

Rozlišujeme dva základní typy prolínaček: • double-sided(dvoustranná) – tedy taková, kterou aplikujeme na dva

klipy vedle sebe (prolíná jeden klip do druhého), • single-sided (jednostranná) – aplikujeme na jeden klip, na jeho začátek,

či konec (prolíná jeden klip do černé). Ze záložky Transitions aplikujeme prolínačku na klip jejím přetažením.

Jestliže jí na klip přetahujeme, máme tři možnosti, jak prolínačku umístit: • Start At Cut (začátek na střihu) – kurzor se změní na -

začátek prolínačky bude na začátku druhého klipu. • Center At Cut (střed na střihu) – kurzor se změní na -

vycentruje prolínačku mezi oba klipy. • End At Cut (konec na střihu) kurzor se změní na – konec

prolínačky bude na konci prvního klipu. Prolínačku, umístěnou na klipu, můžeme trimovat, posouvat a mazat,

stejně jako tyto operace děláme s klipem. Jestliže chceme prolínačku detailněji nastavit, tak dvojitým poklepáním na ní, otevřeme na kartě Edit efektové okno, v kterém lze nastavovat podrobněji jednotlivé parametry.

Problematika efektů výrazně přesahuje rámec těchto skript a pro účely kurzu U068 a U069 není nutné s efekty nijak pracovat, proto uvádím jen velmi stručnou informaci k této otázce.

Efekty se nachází na kartě Edit, záložce Effects . Aplikují se přetažením na daný klip. Na jeden klip je možno aplikovat i více efektů a lze je také dále upravovat, pomocí tlačítka Edit Effects (v levém dolním rohu karty). Pokud jsme s nastavením efektu spokojeni, potvrdíme jeho aplikaci tlačítkem Apply (v pravém dolním rohu karty).

3.5 Tvorba titulků Problematiky tvorby titulků je velmi rozsáhlá a dalo by se o ní napsat

celá skripta, pro účely tohoto materiálu se proto skromně spokojíme s tvorbou krátkého statického titulku.

Nejjednodušší způsob, jak vytvořit titulek, je kliknutím na ikonu panelu nástrojů okna MMoonniittoorr, viz Obr. 3-9, str. 33. V ten okamžik se naráz automaticky provede několik operací (buďme trpěliví, v závislosti na výkonu počítače provedení těchto operací zabere nějaký čas, takže i pokud se zdánlivě nic neděje, počítač na našem požadavku pracuje):

• titulek se umístí do časové osy na místě, kde stojíme s posuvníkem. Pokud máme posuvník umístěn na prázdném místě ve video stopě 1 umístí se titulek do ní - vznikne tedy text

Prolínačky

Typy prolínaček

Umístění prolínačky

Úprava prolínačky

Efekty

Vytvoření titulku

Kapitola 3: Editace 47

na černém pozadí, pokud ve stopě 1 je video, umístí se titulek do video stopy 2 (pokud ji nemáme vytvořenou, tak program ji vytvoří sám) – vznikne tedy text na pozadí videa ze stopy 1, tedy titulek v obraze.

• V kartě Edit v okně Project (tedy na místě, kde máme umístěny klipy přítomné ve střižně) se vytvoří nový klip s názvem Title nn.

Project

• Okno Monitor se změní na okno pro tvorbu titulků, Monitor Obr. 3-29 • Na kartě Edit se objeví pracovní prostředí pro animaci a změny

stylu titulků, Obr. 3-31.

OBR. 3-29 OKNO MONITOR – TVORBA TITULKŮ

V okně Monitor máme tři důležité oblasti: 1. Plochu pro psaní titulků. 2. Panel nástrojů. 3. Safe margins (bezpečné okraje).

Při prvotním přepnutí do okna MMoonniittoorruu máme automaticky aktivní nástroj pro psaní textu z panelu nástrojů, můžeme tedy klepnutím do textu

Add Text, napsat požadovaný titulek. Vybereme – li z panelu nástrojů nástroj pro výběr , můžeme

kliknutím do rámečku, v kterém je text napsán, a poté jeho uchopením a tažením, zvolit jeho nové umístění. Pokud přejedeme kurzorem na tučné body v rozích nebo středech hran rámečku, můžeme měnit velikost textu.

Kliknutím na ikonu pro změnu barvy (úplně dole) z panelu nástrojů, se otevře okno pro úpravu barevnosti titulku Obr. 3-30. V jeho horním okně

(A) volíme barevnost titulku (náhled přímo vidíme v okně MMoonniittoorr), ve střední část (B) barevné přechody (gradienty) a ve spodní části (C) pak stíny. Tlačítkem OK, aplikujeme změny na titulek, tlačítkem Cancel opustíme okno bez aplikace změn.

Okno monitor

Napsání titulku

Umístění titulku

Barevnost titulku

Kapitola 3: Editace 48

OBR. 3-30 VÝBĚR BARVY TITULKŮ

Bezpečné okraje

Safe margins jsou nesmírně důležité, pokud budeme výsledné video prohlížet na televizní obrazovce. Plocha viditelného obrazu na TV je totiž

menší (a u každého televizoru různá), než na displeji počítače a mohlo by se tak stát, že špatně umístěný titulek nebude na televizní obrazovce viditelný. Připravujeme- li sestřih jen pro projekci na počítači nebo LCD televizích, nemusíme si bezpečnými okraji lámat hlavu.

Pro titulky je z Obr. 3-29 důležitý pouze vnitřní rámeček, který určuje plochu pro bezpečné umístění titulků. Tedy titulek, umístěný uvnitř tohoto rámce, bude 100% viditelný na každé obrazovce.

OBR. 3-31 KARTA EDIT – TVORBA TITULKŮ

Karta Edit Prostředí na kartě Edit Obr. 3-31 nám v horní části (1) dovoluje volit různé typy písma (pozor ne všechny typy si poradí s češtinou), jeho řezy a

velikost, ve spodní části (2) pak aplikovat na titulek přednastavené animace. V levém dolním rohu je ikona (3), která umožňuje měnit titulek ze statického

Kapitola 3: Editace 49

(stil) na vertikálně rolující (roll) nebo horizontálně ubíhající (crawl). Vybrané změny aplikujeme na titulek tlačítkem (4) Done v pravém dolním rohu.

Titulek v časové ose upravujeme jako jakýkoliv jiný klip, tedy přemisťujeme, trimujeme, mažeme, nastavujeme klíčové body, vylínání a stmívání titulku. Pokud chceme upravit textovou část, ať již změnit text nebo upravit jeho pozici v rámci okna, poklepáním na titulek otevřeme v okně MMoonniittoorr okno pro jeho úpravu.

3.6 Renderování a plynulý náhled Jestliže se nám nad klipem v časové ose objeví červená linka, znamená

to, že klip bude potřeba vyrenderovat. Tedy program z něj vytvoří nový soubor, který uloží na disk tak, aby ho při pohybu po časové ose mohl plynule přehrát. I nevyrenderované klipy jdou obvykle v časové ose přehrávat, ale jejich přehrání nemusí být plynulé (zároveň při přehrávání, totiž program na pozadí počítá efekty). Jak mnoho, a jak plynule, klipy označené červenou linkou přehrajeme, závisí na výkonu počítače i na komplikovanosti efektů, které renderování vyžadují.

Každé renderování zabírá určitý čas (jak velký opět závisí na výkonu počítače a složitosti efektů) a pokud v již jednou vyrendrovaném místě provedeme nějaké úpravy (např. změníme dobu trvání prolínačky), změní se nám zelená linka opět v červenou a renderování musíme provést znovu. Z těchto důvodů je velmi moudré rozmyslet, co skutečně potřebujeme renderovat ihned, a co počká, až sestřih dokončíme a budeme v něm tedy dělat již jen minimum úprav. Obecně platí, že s většinou renderů se čeká až na finální čistý střih. A platí také, že před exportem z prostředí střižny, je potřeba renderování časové osy provést.

V kap. 3.1.3 na straně 30 jsme se seznámili s pracovní lištou, kterou určujeme, jakou část časové osy budeme renderovat. Po nastavení prostoru určeného pro rendering, vybereme v menu TIMELINE > RENDER WORK AREA, čímž výpočet spustíme. Pokud z nějakého důvodu chceme takto vytvořené soubory z počítače odstranit, zvolíme z menu TIMELINE > DELETE RENDER FILES a potvrdíme OK.

3.7 Práce se zvukem

3.7.1. Přidání komentáře Komentář se vždy nahrává do stopy Narration, takže se nemusíme bát,

že bychom si přepsali nějaký zvukový klip. Pokud již nějaký komentář ve stopě máme nahrán a nový záznam začínáme před tímto komentářem, program nahrávání zastaví 1 snímek před původním komentářem tak, abychom si ho nepřepsali. Jestliže komentář přepsat chceme, musíme posuvník umístit na začátek tohoto komentáře. Nicméně všechny námi vytvořené komentáře jsou v kartě Project (jméno klipu pokud ho nezměníme je Narration nn), tedy tam, kde ostatní média, a pokud si omylem nějaký komentář přepíšeme přímo ve stopě, na této kartě ho vždy najdeme. S komentářem, který máme v projektu, můžeme zacházet, jako s jakýmkoliv audio klipem, tedy ho trimovat, mazat, přemisťovat, nebo upravovat úroveň hlasitosti.

Úprava titulku v časové ose

Proč renderovat

Časová náročnost

Spuštění renderingu

Komentář

Kapitola 3: Editace 50

OBR. 3-32 PŘIDÁNÍ KOMENTÁŘE

Komentář přidáme pomocí ikony z panelu nástrojů časové osy. Tím otevřeme okno pro nahrání komentáře, viz. Obr. 3-32. V levé části vidíme úroveň hlasitosti (1), táhlem (2), ji můžeme případně zvýšit. Nahrávání spustíme i zastavíme tlačítkem (3). Nicméně nahrávání nezačne okamžitě po stisknutí tlačítka, máme tři vteřiny na to, abychom se na nahrávání připravili. V levém horním rohu okna vidíme, jak nám program sekundy odpočítává. Nahrávání začne teprve ve chvíli, kdy se rozjede obraz a tedy i posuvník po časové ose.

Nahrání komentáře

Posun po časové ose ovládáme tlačítkem (4). Tlačítka (5) a (6) slouží pro skok na předchozí, další komentář. Tlačítkem (7) stávající komentář, tedy ten, na kterém máme posuvník v časové ose, smažeme. Zatržením položky Mute audio.., máme zaručeno, že během nahrávání neuslyšíme náš hlas (ten je o něco zpožděný, díky cestě, kterou od mikrofonu ke sluchátkům musel vykonat, což je natolik matoucí, že po chvíli vůbec nevíme, co říkáme).

3.7.2. Úroveň hlasitosti v jednom klipu Hlasitost Úroveň hlasitosti jednoho klipu lze nejsnáze přímo v časové ose

nastavit pomocí žluté horizontální linky, kterou vidíme na klipu (druhou možností změny úrovně je využití mixážního pultu, viz dále). Jde o linku úrovně hlasitosti a je srovnatelná s linkou pro průhlednost video stop, s kterou jsme se setkali v kap. 3.3.7a 3.3.8, a platí pro ní stejná pravidla (včetně tvorby klíčových snímků).

Změna hlasitosti

Pokud tedy chceme zvýšit, či snížit celkovou hlasitost, najedeme myší na linku, čímž se nám kurzor změní na , a táhneme linkou směrem nahoru (zvyšování hlasitosti) nebo dolu (snižování hlasitosti). V přilehlém žlutém rámečku vidíme, o kolik dB (decibelů) se hlasitost změnila (původní je nastavena na 0 dB), viz obrázek.

OBR. 3-33 ZMĚNA ÚROVNĚ HLASITOSTI

Zisk Někdy je klip nahrán příliš hlasitě nebo potichu (to častěji) a ani změna hlasitosti na maximální hodnotu nepomůže v nastavení optimální hlasitosti. Pokud z kontextového menu audioklipu vybereme položku Audio Gain (zisk),

Kapitola 3: Editace 51

– nachází se ve spodní třetině – máme možnost, v nově otevřeném okně, úroveň hlasitosti změnit.

OBR. 3-34 AUDI GAIN

Normalizace Na obrázku vidíme, že jsem hlasitost navýšil na 30 dB, tlačítko Normalize, nám umožní automaticky srovnat velké dynamické rozdíly v klipu (nejčastěji hudebním).

Vypnutí hlasitosti klipu

Někdy potřebujeme zvukovou úroveň klipu dočasně vypnout. To lze z kontextového menu zrušením označení položky Enable (v horní třetině). Pozor však na to, abychom měli označen jen audioklip, u videoklipu totiž odznačení způsobí neviditelnost klipu při přehrávání. Pokud slyšitelnost chceme opět obnovit, znovu položku Enable zatrhneme.

3.7.3. Úroveň hlasitosti ve více zvukových stopách Optimální a zároveň nejjednodušší způsob nastavení poměru úrovní

hlasitosti jednotlivých stop dosáhneme pomocí mixážního pultu, který vyvoláme z panelu nástrojů časové osy tlačítkem .

OBR. 3-35 AUDIO MIXER

Mixážní pult Vidíme, že mixážní pult, Obr. 3-35, zobrazuje všechny audiostopy, obsažené v časové ose projektu (se stejnými názvy, jako v ose). Pokud bychom stopu, kterou upravovat nechceme, chtěli skrýt (např. stopa s titulky, kde žádné audio nemáme), zvolíme tak z menu (1). Otočné tlačítko v části Balance (2) umožňuje změnit posun v levém a pravém kanále (v amatérské praxi prakticky málo použitelné). Hlavní upravování úrovně hlasitosti dosahujeme v části Level

Kapitola 3: Editace 52

(3). Posuvníkem (4) upravujeme průběžně úroveň hlasitosti, skokově ji můžeme změnit kliknutím na číslo napravo do posuvníku (5).

Úprava hlasitosti

Hlasitost upravujeme za současného přehrávání klipu v časové ose. S úpravou začneme tedy tam, kam umístíme posuvník v časové ose. Průběžnou hlasitost znázorňuje ukazatel (6). Jestliže sáhneme k úpravě a posuvník na nějakou stranu vychýlíme, zobrazí na displeji (7) číselný údaj o změně. Tlačítkem Mute (8), můžeme danou stopu zvukově vypnout, aby nás nerušila při mixování ostatních stop.

V časové ose se projeví změna úrovně hlasitosti vytvořením řady klíčových snímků, s kterými můžeme dále zacházet, tak jak je to popsáno v kap. 3.3.8.

Konstantní změna hlasitosti klipu

Pokud chceme změnit úroveň hlasitosti celého klipu konstantně, tedy to, co jsme prováděli v kap. 3.7.2 pomocí žluté linky, změníme úroveň hlasitosti posuvníkem (5) ve chvíli, kdy klip nepřehráváme a před tím, než začneme dělat úpravu průběžnou. Jakmile máme v klipu již vytvořeny klíčové snímky, tak celkovou hlasitost celého klipu tímto způsobem již neupravíme (ale stále ji můžeme upravit postupem z kap. 3.7.2). Posuvníkem časové osy v tomto případě volíme, jaký klip ve stopě upravujeme.

Kapitola 4: Příprava DVD menu 53

4. Příprava DVD menu Výroba menu pro přehrávání DVD disků je problematika velmi složitá

a popis jednotlivých nastavení a funkcí menu výrazně překračuje rozsah těchto skript. Proto se naučíme vyrábět pouze samo spouštěcí DVD disky bez menu a vyrobit menu pomocí přednastavených šablon. Mimo to lze vyrobit i DVD bez menu, které musíme po vložení přehrávače spustit ručně. Takové DVD nevyžaduje vůbec práci s menu, stačí pouze sestřih z časové osy vypálit (kap.5.1).

4.1 Práce s markery Typy markerů

Aby v menu vznikla tlačítka pro přehrání jednotlivých filmů či jejich scén, je třeba do časové osy vložit jednotlivé typy markerů.

• Main Menu Marker (3) - přiřadíme jimi tlačítko přehrávání filmu v hlavním menu. V sestřihu můžeme mít více než jeden film. Pokud do osy žádný nevložíme, předpokládá se, že tlačítko pro spuštění filmu začne sestřih přehrávat od začátku časové osy.

• Stop Marker (1a) - chceme – li mít v menu dva nebo více filmů, které chceme přehrávat separátně, musíme tímto markerem definovat, kde každý jednotlivý film končí (spolu s markerem main menu tedy určuje délku filmu). Pokud na něj přehrávač narazí, zastaví přehrávání a vrátí se do hlavního menu.

• Scene Marker (2) - ve filmu jimi určujeme začátek jednotlivých scén, tedy bodů, odkud můžeme začít přehrávat film. Korespondují s menu Scény.

OBR. 4-1PŘEHLED TYPŮ MARKERŮ

Kapitola 4: Příprava DVD menu 54

Na Obr. 4-1 začíná přehrávání prvního filmu, označeného Play All (1) (později si ukážeme, jak nápisy a názvy tlačítek měnit), na začátku sestřihu. Tam není nutno dávat Main menu marker, neboť program sám vytvoří první film od začátku časové osy. Konec prvního filmu jsem označil Stop markerem (1a). Tedy délka prvního filmu je definována těmito dvěmi body. Po jeho přehrání se disk vrátí do hlavního menu. Main menu markerem (3) jsem označil začátek dalšího filmu s názvem Main menu 1. Jeho konec je opět označen Stop markerem. Scény jsou označeny Scene markery (2).

Tvorba a mazání markerů

Nejjednodušší způsob, jak vytvořit markery, je přímo použitím šablony menu (viz. kap. 4.3). Tímto způsobem automaticky vytvoříme Scene markery. Main Menu markery a Stop markery poté přidíme z panelu nástrojů časové osy (viz. kap. 3.1.4, Obr. 3-6). Mazání a přesouvání Menu markerů je stejné jako u Timeline markerů (viz. kap. 3.3.10).

OBR. 4-2 PŘIDÁNÍ MARKERU

Jestliže přidáme marker na pozici posuvníku, dostaneme se do okna z Obr. 4-2. V položce Marker Type (2) zvolíme, o jaký typ markeru se jedná. Pokud vyplníme jméno markeru (1) u Main menu markeru nebo u Scene markeru, zobrazí se příslušný název u tlačítka v hlavním menu nebo menu scény. Zde tedy budeme mít Main menu marker (jde o marker (3) z Obr. 4-1) s názvem Film 2, který vytvoří tlačítko v hlavním menu se shodným názvem, viz. Obr. 4-6.

4.2 Samo spouštěcí disky Samo spouštěcí disky

Tento typ disků neobsahuje žádné menu, po vložení do přehrávače se automaticky spustí. Jestliže chceme ve filmu přeskakovat na určité body (tlačítky dálkového ovladače přehrávače Next/Vpřed/Předchozí – Previous/Vzad/Následující), musíme na ta místa do časové osy vložit Main menu nebo Scene marker. Disk začneme vytvářet stejným způsobem, jako při použití šablony viz dále, ale na Obr. 4-5 zvolíme tlačítko (6) Auto play. Disk pak vypálíme postupem popsaným v kapitole 5.1.

Kapitola 4: Příprava DVD menu 55

4.3 Použití DVD menu šablon Šablony vybíráme z karty CREATE MENUS ze záložky Templates.

OBR. 4-3 TVORBA MENU - ŠABLONY

Tím se nám změní i rozhraní programu, místo okna MMoonniittoorr vidíme na levé straně okno pro tvorbu menu. V okně se šablonami vybereme tu, která nás nejvíce zaujme (šablony jsou tříděny do kategorií – rolovacím menu (1), získáme přístup k dalším kategoriím šablon, v jedné kategorii je poměrně hodně šablon, proto použijeme rolovací posuvník (2), abychom se dostali ke všem). Příslušnou šablonu poté uchopíme myší a přesuneme do okna pro tvorbu menu.

V tu chvíli nás program upozorní, že vytvoří automaticky Scene markery (tedy pokud jsme je již před tím nevytvořili ručně, postupem z kapitoly 4.1). Volbu potvrdíme tlačítkem Yes (zrušíme No). V dalším okně musíme zvolit jak často se Scene markery vytvoří (Obr. 4-4).

OBR. 4-4 NASTAVENÍ ČETNOSTI SCENE MARKERŮ

Přednastavená možnost by vytvořila scénu na každém střihu (1), což není příliš praktické, zvláště u dlouhých sestřihů, rozumnější je v takovém případě scénu vytvořit každých x minut (2) nebo definovat celkový počet

Aplikace šablony

Automatická tvorba markerů

Kapitola 4: Příprava DVD menu 56

markerů, tedy scén (3). Tlačítkem OK volbu potvrdíme, čímž se nám otevře okno pro úpravu menu.

OBR. 4-5 ROZHRANÍ PRO TVORBU MENU

Úprava menu

V něm vidíme okno hlavního menu (1) i náhled na menu ostatní (2). Klepnutím na příslušnou ikonu menu z náhledu (2) se v okně (1) zobrazí jakékoliv menu v plné velikosti. Klepnutím na tlačítko hlavního menu, se tlačítko označí bílým obrysem (3) a tažením myší, ho můžeme libovolně přesouvat. Poklepáním se dostaneme do okna pro změnu názvu tlačítka. Stejným způsobem změníme i titulek filmu (4).

Pokud v tento okamžik přidáme do časové osy Main menu marker a pojmenujeme ho (viz. Obr. 4-2), projeví se změna i v hlavním menu. Výsledek je na Obr. 4-6.

Prohlížení menu

Důležité je na Obr. 4-5 tlačítko Preivew (5), tím si prohlížíme výsledné menu a zjišťujeme, zda jsou všechna tlačítka funkční, zda se film přehraje, tak jak jsme zamýšleli, zkrátka simuluje nám přehráváni disku ve stolním přehrávači.

Auto-play Stejně důležité je tlačítko (6) Auto-play, které nám zajistí vytvoření automaticky přehratelného disku bez menu viz kap. 4.2.

OBR. 4-6 HLAVNÍ MENU

Kapitola 4: Příprava DVD menu 57

Menu scén Menu scén upravujeme podobným způsobem jako hlavní menu, poklepáním na scénu ji přiřadíme název, klepnutím můžeme změnit její umístění na obrazovce. Stejné možnosti platí i pro tlačítka navigace (přeskočení na další menu scén, návrat na hlavní menu). Pokud do časové osy přidáme Scene marker, promítne se nová scéna i do menu. Lokalizovaná varianta menu je na obrázku.

OBR. 4-7 MENU SCÉN

Jestliže máme všechny úpravy hotové a disk je funkční, zmáčkneme na kartě CREATE MENUS, záložce Templates, tlačítko Done, čímž všechny změny uložíme a přejdeme na kartu SHARE k vypálení disku (viz. kap. 5.1).

Kapitola 4: Příprava DVD menu 58

Kapitola 5: Export 59

5. Export Vzhledem k tomu, že export sestříhaného souboru, úzce souvisí

s kompresí, kódováním a typy formátů, doporučuji si prostudovat kapitoly 2 a 5 ze skript „Digitální video v praxi – technické základy“.

Export provádíme pomocí karty SHARE, na které máme ve spodní části (2) pět možností, jak sestřih z prostředí programu vyexportovat.

V dalších subkapitolách si čtyři z nich probereme podrobněji.

Karta Share

OBR. 5-1 KARTA SHARE

Quick Share Quick share (1), jsou šikovným nástrojem, jak často používané typy exportů uchovat na snadno dostupném místě (nemusíme se tedy vnořovat do

jednotlivých exportních menu a nastavovat znovu parametry výstupu). Stačí jen vybrat požadovanou šablonu a kliknout na tlačítko Share. Navíc, takto uchovávané šablony, jsou viditelné všem projektům, které na daném počítači zpracováváme.

Tvorba Quick Share

Každá možnost exportu nám ve své závěrečné fázi (po uložení, či vypálení) nabídne tlačítko Save As Quick Share, kterým šablonu uložíme. Na

Obr. 5-2 vidíme, jak lze Quick share uschovat po vypálení DVD disku. Na Obr. 5-1, mám vytvořenou šablonu právě pro vypalování na DVD disk.

OBR. 5-2 ULOŽENÍ QUICK SHARE

Kapitola 5: Export 60

5.1 Export na DVD disk Chceme – li přehrávat námi vytvořený sestřih na stolním DVD

přehrávači (bez ohledu na to, zda jsme při editaci vytvořili nebo nevytvořili menu disku), tak musíme, vzhledem k tomu, že struktura DVD disků má svá specifika, pro tento účel použít právě a jen tuto exportní možnost. Musíme také počítat, že program sestřih bude komprimovat, což podle délky sestřihu a výkonu počítače může trvat hodiny. Není výjimkou, že kompresi necháme běžet přes celou noc.

Disk či adresář

Teoreticky jde sestřih vypálit z prostředí programu přímo na DVD disk. Nicméně jelikož ne každá vypalovací mechanika je kompatibilní

s prostředím programu, ukážeme si raději univerzálnější postup, kterým vytvoříme na harddisku počítače adresář s obsahem DVD disku. Ten pak lze jakýmkoliv vypalovacím programem na disk vypálit.

Export na DVD Pomocí tlačítka přepneme kartu Share do rozhraní pro export na

DVD disk. Přepnutí není okamžité, vzhledem k tomu, že program vytváří pomocné soubory, které ukládá na disk počítače (ten jsme specifikovali v kap. 2.1 na Obr. 2-1). Tyto pomocné soubory mohou být poměrně velké, v závislosti na délce sestřihu (další důvod, proč hned na úvod práce s projektem změnit původní nastavení). Po chvíli čekání se nám tedy otevře následující okno.

OBR. 5-3 DVD DISK

Kam vypálit V úplně horním řádku (1) je přednastavena volba DVD, kterou měnit nebudeme, co však měnit budeme, je hned první položka (2) Burn to. Místo

přednastavené volby Disk, rozklikneme šipkou vpravo rolovací menu a vybereme možnost Folder (4,7GB). Tím se změní i položky další, tak jako na Obr. 5-3.

Název adresáře

V řádku (3) máme možnost zvolit název adresáře, v kterém bude obsah DVD disku uložen. Předvolené, nic neříkající, číslo doporučuji změnit na

nějaký, obsah disku popisující, název.

Kapitola 5: Export 61

V řádku (4) volíme, kam bude adresář uložen. Standardně je zde předvolen stejný adresář, jako byl popsán v kapitole 1.3. Doporučuji si

vytvořit na disku D adresář Export a do něj pomocí tlačítka Browse (postup popsán v kap. 1.3) všechna exportovaná data ukládat.

Cesta

Norma Řádek (5) využijeme, pokud budeme chtít vyrobit disk v jiném, než PALovém formátu (např. pro vnuky žijící v USA), více viz kap 2.1 skript „Digitální video v praxi – technické základy“.

Volba kvality

Posledním řádkem (6) volíme kvalitu výsledku. Jestliže necháme možnost zatrženou, program sám zvolí takovou kvalitu, aby se obsah sestřihu vešel na DVD disk. Jestliže zatržení zrušíme, máme možnost, pomocí jezdce pod ním, kvalitu nastavit ručně.

Vypálení Po zmáčknutí tlačítka Burn (a nějakém čase) se soubor uloží na místo, kam jsme mu v řádku (3) určili. Výsledek vidíme na Obr. 5-4 (disk se jmenuje Skripta a obsahuje dva adresáře OpenDVD a Video_TS).

OBR. 5-4 VÝSLEDNÝ DVD ADRESÁŘ

Finální úprava adresáře

Aby byl disk kompatibilní se stolním přehrávačem, musíme ještě učinit poslední krok a to ručně vytvořit vedle adresáře VIDEO_TS prázdný adresář AUDIO_TS (v Total Commanderu klávesou F7). Adresář OpenDVD můžeme poté smazat. Takto upravený adresář (zde tedy Skripta) můžeme již jakýmkoliv programem vypálit na DVD disk a video si pak prohlédnout ve stolním přehrávači.

5.2 Export pro Web V dnešním světě, propojeném sítí internetu, lze přátelům psát nejen e-

maily, ukazovat jim fotografie, ale lze s nimi sdílet i vytvořená videa. Premiera nám nabízí dvě možnosti, jak toho dosáhnout. Jednak pomocí svého webového serveru (vyžaduje pokročilé znalosti správy počítačů) a druhak zdarma pomocí webové služby portálu YouTube (video do maximální délky 10 min.), což si v této kapitole ukážeme.

POZOR !! Pro další kroky musíme mít aktivní připojení k internetu.

Pro to, aby bylo možné služeb YouTube používat, je nutné vytvořit si na tomto portálu účet. Na stránce http://www.youtube.com/, viz Obr. 5-5, máme možnost zvolit rozhraní stránky v češtině (1) (na obrázku je již přepnuto z původního anglického právě tlačítkem (1)). Poté se již zaregistrujeme (2), přičemž celý průvodce registrací je v českém jazyce.

Vytvoření účtu na YouTube

OBR. 5-5 PORTÁL YOUTUBE

Kapitola 5: Export 62

Pak již v programu Premiera klikneme na ikonu zeměkoule a dostaneme se do prostředí pro export na web.

OBR. 5-6 EXPORT NA YOUTUBE

Vytvoření účtu na YouTube

V horním řádku je přednastavena jako primární možnost sdílení videa na serveru YouTube. Položky Presets a Quality, nám neumožňují nic nastavit (pokud nevytvoříme jinou šablonu), takže se můžeme podívat jen na souhrnné informace a tlačítkem Next pokračovat k další obrazovce.

Přihlášení k účtu

Zde se již přihlašujeme k účtu služby YouTube, který jsme si vytvořili hned v prvním kroku (viz výše). Do prvního řádku se vpisuje uživatelské jméno, do druhého pak heslo. Tlačítkem Next opět pokračujeme dále.

Informace o videu

V předposledním kroku vyplňujeme informace o sdíleném videu (později je lze na serveru změnit). Položky označené * jsou povinné. V prvním řádku (Title) je název snímku, v druhém (Description) jeho stručná charakteristika, ostatní řádky můžeme nechat nezměněné a tlačítkem Next pokračujeme dále.

Sdílení videa

Posledním rozhodnutím, které nás čeká, je zda umožníme prohlížet video každému (předvoleno zaškrtnutím volby YES, nebo zvolíme volbu NO a později na stránkách YouTube zadáme, komu ze členů komunity YouTube videa zpřístupníme – tedy daná osoba musí mít také na YouTube vytvořen účet, což je poměrně limitující).

Tlačítkem Share pak spustíme proces komprese a následného nahrání na YouTube server. Opět počítejme s tím, že obě dvě tyto akce zaberou poměrně značný čas, i když u povolených 10 min. nepůjde o hodiny.

Prohlížení videa

Námi vytvořená videa najdeme po přihlášení přímo na webu v záložce ÚČET > MÁ VIDEA. Zde u každého videa máme možnost, volbou tlačítka Upravit, změnit informace o videu, případně upravit možnosti sdílení. Zde http://www.youtube.com/watch?v=BIkHxxS0YQ4 je odkaz na veřejné video, vytvořené pro účely těchto skript. Jeho adresu jsem zkopíroval ze stránky, na níž odkazuji, z řádku adresa URL (napravo od videa). To je tedy také způsob, jakým můžeme dát vědět o svém videu přátelům.

Kapitola 5: Export 63

5.3 Export pro počítač

Tlačítkem se dostaneme do rozhraní pro vytvoření souborů, které přehrajeme v prostředí počítače. Vzhledem k tomu, že máme možnost výběru z jednotlivých typů formátů a setkáme se i s možností detailnějšího nastavení, je potřeba alespoň v základní rovině této problematice rozumět. V kapitole 5.2 skript „Digitální video v praxi – technické základy“ jsou uvedeny základní podrobnosti. Dále si ukážeme příklad nastavení pro VCD ve formátu MPEG-1, tedy takový formát, který přehrajeme na každém počítači.

OBR. 5-7 EXPORT PRO POČÍTAČ

Nastavení parametrů videa

Na Obr. 5-7 jsem v horní části (1) zvolil z rolovacího menu možnost MPEG, v řádku (2), pak kliknutím do buňky Presets vybral položku PAL VCD. V řádku (3) jsem změnil původní název souboru Untitled na Skripta a v řádku (4) nastavil cestu pro uložení (stejným způsobem jako na Obr. 5-3, resp. kapitole 1.3). Tlačítko Advanced… (5) nám nabízí široké možnosti změn jednotlivých kompresních parametrů, nicméně pro jejich nastavení je nutné, se v této problematice orientovat. Zaškrtávací tlačítko (6) Share WorkAera Bar Only nám umožňuje vybrat pro export jen část, označenou na časové ose pracovní lištou viz Obr. 3-5 kap. 3.1.3, str. 30. Pokud jsou všechny parametry nastaveny podle našeho záměru, tlačítkem Save spustíme kompresi materiálu a jeho uložení (doba trvání je, opět dle délky sestřihu a výkonu počítače, až několik hodin).

5.4 Export na pásku Jediná volba, jak zachovat sestřihaná data bez dodatečné komprese

(tedy v maximální možné kvalitě např. pro jejich budoucí úpravu), je jejich export na pásku kamery. Abychom toto zálohování mohli provádět, musíme mít samozřejmě k počítači připojenou kameru, kterou máme nastavenou v módu přehrávání (tedy stejně jako v kap. 2.1.1.2, str. 12). Kamera navíc musí mít možnost nahrávat data přes digitální rozhraní (tedy mít zprovozněn vstup DV-in, viz str. 29 skript „Digitální video v praxi – technické základy“).

Kapitola 5: Export 64

Po kliknutí na ikonu se otevře následující okno.

OBR. 5-8 EXPPORT NA PÁSKU

Předpokládám, že budeme pracovat s digitální kamerou, proto je vhodné nechat zatrženou volbu Activate Recording Device, která nám umožňuje pomocí počítače řídit ukládání na pásku.

Příprava sestřihu

Na pásku zálohujeme pouze tu část, kterou vybereme na časové ose pracovní lištou viz Obr. 3-5, kap. 3.1.3, str.30. Měli bychom také vyrenderovat všechny klipy, tedy všechny linky pod pracovní lištou by měly být zelené (pokud to neuděláme, program před exportem provede tuto činnost automaticky). Je dobré, nechat si na časové ose před prvním záběrem několik sekund místa – černé (optimální je 5-10s). Kamera nemusí začít nahrávat vždy úplně přesně a je lépe mít na pásce o několik sekund tmy více, než přijít o pár záběrů.

Volba místa na pásce

Volba Assemble At Timecode umožňuje zadat na pásce přesný čas, od kterého chceme, aby nahrávání začalo. U kategorie amatérských střihových programů, není tato volba úplně přesná, takže pokud chceme mít jistotu, že na pásce původní data nepřepíšeme, zvolíme čas raději o několik sekund dále od zamýšleného místa nahrávání. Pokud tuto položku nezvolíme, data se začnou ukládat na místo, kde je právě páska zastavena.

Ostatní volby v okně necháme nastavené, jak jsou a tlačítkem Record spustíme záznam na pásku, jeho průběh můžeme sledovat na ubíhajícím čase. O tom, že nahrávání správně probíhá, se přesvědčíme náhledem na display kamery (měli bychom tam vidět přehrávané video z časové osy). Jestliže video nevidíme, raději nahrávání přerušíme tlačítkem Cancel, překontrolujeme připojení a nastavení a znovu export spustíme.

Start nahrávání

Zakončení nahrávání

Na konci sestřihu se nahrávání automaticky nezastaví, ale začne na pásku nahrávat černou barvu, tedy pouze v případě, že za posledním snímkem již žádný materiál není. Pokud máme výběr určen pracovní lištou, bude se na pásku nahrávat zastavený první snímek, za tímto vymezením. Ukončit nahrávání, musíme tlačítkem stop na kameře. Poté tlačítkem Close zavřeme okno exportu na pásku.