Akcie znamenají svobodu a možnost realizace …Akcie znamenají svobodu a možnost realizace vlastních myšlenek 49 Akcie znamenají svobodu a možnost realizace vlastních myšlenek

Akcie znamenají svobodu a možnost realizace vlastních myšlenek

49


Když padne výzva „jmenujte úspěšného in-vestora“, drtivá většina lidí zajímajících se o oblast investování, odpoví: Warren Buff ett. Investiční výnosy, kterých tento investor s pře-zdívkou „vědma z Omahy“ za svou dlouhou kariéru trvale dosahuje, jsou opravdu mimořádné. Jeho výsledky přímo vybí-zejí k tomu, abychom ná-sledovali stejnou strategii jako on. Skupina investorů, kteří uvažují dlouhodobě jako Buff ett či jeho učitel Benjamin Graham a pohlí-žejí na akcii jako na podíl ve fi rmě, snaží se vyčíslit její vnitřní hodnotu a vy-hledávají podhodnocené

společnosti s kvalitním managementem, níz-kým zadlužením, vysokou rentabilitou, nízkými hodnotami poměrových ukazatelů či vysokým dividendovým výnosem, se nazývají hodnotoví investoři. Jsou opakem technických analytiků,

kteří činí investiční rozhod-nutí na základě čtení grafů. Za jednoho z hodnoto-vých investorů můžeme považovat i úspěšné-ho portfolio manažera DANIELA GLADIŠE, který nám dovolil nahlédnout pod pokličku hedgeových fondů a podělil se s námi o svou investiční strategii a o své znalosti a zkuše-nosti.

Povězte prosím, pane Gladiši, nejprve, jak jste se vlastně dostal k investování a jak dlouho se na fi nančních trzích pohybujete?

Investovat jsem začal s otevřením pražské burzy a vstu-pem akcií z první vlny kupónové privatizace na trh. Tedy v roce 1993. Dá se říct, že od té doby jsem nepřetržitě aktivním investorem. První zahraniční investici jsem učinil asi o rok později.

Co vás na fi nančních trzích nejvíce fascinuje?Svoboda a možnost realizace vlastních myšlenek. V dneš-ním světě rostoucích omezení je pohyb kapitálu jednou z mála zachovaných a nedotčených svobod. Člověk není omezen například tím, kde žije, a může kapitál přesunout téměř okamžitě a s minimálními náklady tam, kde se zrovna objeví atraktivní příležitost.

V dnešním světě rostoucích omezení je pohyb kapitálu

jednou z mála zachovaných a nedotčených svobod. Člověk

není omezen například tím, kde žije, a může kapitál

přesunout téměř okamžitě a s minimálními náklady tam,

kde se zrovna objeví atraktivní příležitost.

_Investujte s českými experty, 2012.indb 49_Investujte s českými experty, 2012.indb 49 16.4.2012 11:42:0316.4.2012 11:42:03

Daniel Gladiš

50

Vzpomínáte si ještě na svou první investici? Jak byla úspěšná?Podrobné záznamy o investicích jsem si začal vést až později, takže si jen matně vybavuji, že v mém úplně prvním portfoliu byly akcie České pojišťovny a Pivovaru Radegast. Obě šly v prvním roce obchodování silně nahoru, ale jestli jsem je v té době ještě držel, to už opravdu nevím.

Kdo vám ve vaší kariéře nejvíce pomohl? Existuje nějaká osobnost, případně kniha, která vás nejvíce inspirovala či stále inspiruje?

To by asi byl hodně dlouhý seznam. Inspiruje a motivuje mě řada lidí. Nejde jen o fi nančníky, ale také o sportovce, umělce, vědce i o lidi, které potkávám v běžném životě. Každý z nich má v sobě něco, co může být inspirací pro okolí.

Kdybych měl přece jen některé jmenovat, nejdříve by to byl můj dědeček Antonín Graupner, profesor němčiny a francouzštiny, velmi inteligentní a vzdělaný člověk. S ním jsem trávil hodně času jako malý kluk a dodnes na to často vzpomínám. Dále potom na gymnáziu pan profesor Kocich – ten ve mně vzbudil lásku k matematice. Václav Klaus měl velký podíl na tom, že jsem se po revoluci začal zabývat ekonomií a Michael Hobbs, můj pozdější spoluzakladatel Atlantiku, byl zase můj první učitel fi nancí.

Co se týče investování přímo, jsem spíše samouk. Největší zlom nastal v roce 1998, kdy jsem poprvé přečetl knihu Inteligentní investor od Benjamina Grahama. Najednou jsem si uvědomil, jak naivní a poloamatérské byly mé dosavadní investice.

Na základě čeho jste tedy investoval před rokem 1998? Jak úspěšný jste byl ve svých začátcích? Zaplatil jste tzv. školné?1

Byly to takové střípky. Nemělo to řád, hlavu ani patu. Samotné výsledky nebyly špatné, ale bylo by chybou hodnotit investice podle výsledků. V nich může hrát roli i náhoda nebo štěstí. To, co tam chybělo, byl ujasněný proces a metoda. Tenkrát jsem to nevěděl, došlo mi to až mnohem později. Prvních sedm let to bylo spíše takové postupné sbírání zkušeností, studium a hledání, kterou cestou se vlastně vydat. Teď už jsem o něco dále, ale pořád se mám co učit.

Sedm let sbírání zkušeností je poměrně dlouhá doba. Vy jste jedním z absolventů vzdělávacího programu CFA. Jak velký přínos pro vás mělo studium na tomto institutu a jak těžké je složit závěrečné zkoušky?

K získání titulu CFA je potřeba složit tři zkoušky, každý rok jednu. Jsou písemné, každá trvá šest hodin a řekl bych, že jsou středně náročné. Více než polovina uchazečů na nich zpravidla uspěje. Zpočátku jsem se na CFA díval trochu skepticky, ale pak se mi to moc líbilo a myslím, že každý se při studiu naučí něco nového.

1 Školné je označení pro ztrátové obchody, které učiní investor v počátcích své kariéry. Pokud se z nich dokázal skutečně použít, jsou považovány za určitou formu „vzdělání“, protože přinášejí cenné praktické zkušenosti – pozn. autora.



51

Jak se vyvíjela vaše kariéra po studiích?Pád komunismu přinesl mimo jiné i změny v mém oboru. Doslova přes noc najed-nou začalo mít smysl studovat ekonomii a fi nance a velmi záhy šlo tyto obory u nás vykonávat i v praxi. Když se v roce 1993 otevřela Burza cenných papírů Praha a na trh se dostalo několik set emisí akcií z kupónové privatizace, spolu se dvěma kamarády jsme založili Atlantik fi nanční trhy. Dnes mi to připadá jako pohádka. Neměli jsme peníze, zkušenosti ani žádné kontakty. Ale byli jsme mladí a nadšení a nepřipadalo nám to jako problém. Našimi hlavními klienty byly české fondy, které držely většinu akcií a s postupem času i zahraniční fondy, které na českém trhu investovaly. Brzy jsme se v akciích stali největším institucionálním obchodníkem u nás.

Já jsem měl na starosti především zahraniční investory, muselo jich být více než sto. Pravidelně jsem je navštěvoval a vždycky jsem si přál být spíše na jejich straně. Tedy ten, kdo peníze spravuje. Proto jsem po pěti letech prodal svůj podíl v Atlantiku a koupil jsem jeho dceřinou společnost Atlantik Portfolio Management. Tu jsem pak pod jménem ABN AMRO Asset Management dalších pět let řídil a když se ABN AMRO Bank rozhodla v Česku omezit své aktivity, založil jsem se svými dvěma dlouholetými kolegy Vltava Fund.

Jak obtížné je založit v prostředí České republiky hedgeový fond? Jaká jsou omezení či regulace? Kdo je vaším hlavním regulátorem?

V prvé řadě, my pro sebe ani nepoužíváme pojem hedgeový fond. Ofi ciálně jsme Professional Investor Fund, tedy něco podobného tomu, co u nás existuje pod ná-zvem Fond kvalifi kovaných investorů. Fond jsme založili na Maltě, protože to tenkrát v České republice nebylo možné. Myslím, že to stále platí. V rámci EU se fondy nej-častěji zakládají v Irsku a Lucembursku. Za posledních deset let se z Malty poměrně nečekaně stalo jedno z fi nančních center pro fondy. Pokud si dobře pamatuji, Vltava Fund dostal při svém založení na Maltě pořadové číslo šest. Dnes je tam podobných fondů několik set. Pokud má Česká republika ambice přitáhnout sem fondový byznys, což bych si velmi přál, pak by se mohla inspirovat právě úspěchem Malty.Naším hlavním regulátorem je Malta Financial Services Authority, obdoba naší Ko-mise pro cenné papíry. Současně podléháme i předpisům Irish Stock Exchange, kde je náš fond kótován. Občasná představa, že hedgeové fondy jsou divoké neregulované subjekty, je nesmyslná. My regulováni a dozorováni jsme, a to poměrně dost přísně.

Kdy vznikla myšlenka na jeho založení, jaké jste si dal cíle a jaké byly začátky jeho fungování?

Vždycky jsem si přál mít svůj vlastní fond, ve kterém se budu starat jiným lidem o peníze. Nedokážu tedy říct, kdy ta myšlenka vznikla. Hlavní impuls k založení pak přišel díky odchodu ABN AMRO z českého trhu před osmi lety. Dá se říct, že už od samotného založení fondu vše funguje poměrně hladce. Naším dlouhodobým cílem je vydělávat v průměru alespoň deset procent ročně. S výjimkou roku 2008, který díky mé vlastní hlouposti byl pro nás velmi špatný, jsem s výsledky spokojen. Za celých skoro osm let existence je náš výnos vyšší než výnos světových akciových trhů, což není tak časté.


Daniel Gladiš

52

Připisujete své nadprůměrné výsledky spíše správnému výběru akcií nebo správnému načasování? Předpokládám, že to spolu docela souvisí – správná akcie ve správný čas. Snažíte se nějak o časování trhu? Pokud ano, jaké nástroje pro něj používáte?

Správná akcie ve správný čas by sice bylo ideální, ale málokdo to umí. Časování trhu se vyhýbám, jednoznačně se soustředím na výběr jednotlivých akcií. Na prvním místě u mě stojí dostatečná levnost a atraktivita jedné konkrétní investice, a to bez ohledu na stav trhu nebo hospodářství. Levnost akcie pravděpodobně dovedu rozpoznat mnohem lépe než odhadnout, kam se v nej-bližší budoucnosti pohne trh.

Je podle vás těžší překonat výnosy trhu jako hedgeový fond, nebo jako Daniel Gladiš, individuální investor? Vede vás zodpovědnost nad svěřenými penězi k méně rizikovému investičnímu stylu, a tím potenciálně i k nižším výnosům? Investujete čistě se svými penězi agresivněji?

Ve fondu mám i své vlastní peníze a to, co tam navaříme, to si taky sním. Z devadesáti pěti procent není žádný rozpor v tom, jak investujeme peníze fondu a jak bych inves-toval své vlastní. V pěti procentech tam však rozdíl je. Investování vlastních peněz je jednodušší, protože nemusím nikomu dokazovat, že mám pravdu a nemusím nikomu přiznat, když udělám chybu. Zde je hypotetický příklad. Dejme tomu, že do fondu koupím akcie McDonald´s a že naši investoři to vědí. Když po čase dojdu k názoru, že je to špatná investice a že by bylo lepší se jí zbavit i se ztrátou, může se stát, že v cestě tomuto kroku bude stát neochota veřejně před svými investory přiznat chybu a že budu dál McDonald´s držet. Někdy je dost těžké správně zhodnotit tyto psychologické vlivy a oddělit je od samotné racionální investiční úvahy.

Někdy je taky lepší dělat opak, než dělá většina investorů, a když to děláte se svě-řenými penězi, vytváří to na vás dost silný tlak. Starost jen o vlastní peníze je opravdu mnohem jednodušší.

Kolik lidí se podílí na fungování vašeho fondu?Celý chod fondu zabezpečuje sedm lidí.

Jak získáváte nové investory do fondu? Zajímáte se podrobně o profi l nového investora? Jaká je minimální investice, případně časové omezení, na jak dlouho musí investor své prostředky investovat?

Pro mě je nejdůležitější, aby náš investor byl slušný a příjemný člověk. Chceme, aby nás práce bavila, a proto je složení našich investorů pro nás důležité. Už se stalo, že jsme některé zájemce odmítli. Z formálního hlediska musí investor splňovat defi nici kvalifi kovaného investora. Minimální investice je dána regulačními předpisy a je buď 75 000 eur, nebo 100 000 dolarů, podle toho, co je vyšší. Samozřejmě, že lze investovat ekvivalent v českých korunách. Časová omezení nemáme.

Levnost akcie pravděpodobně dovedu rozpoznat mnohem lépe než odhadnout, kam se v nejbližší budoucnosti pohne trh.



53

Co bylo příčinou odmítnutí klienta? Neshodoval se jeho investiční přístup s tím vaším? Může být právě individuální přístup ke klientům vaší výhodou oproti klasickým podílovým fondům, které jsou distribuovány zprostředkovateli, případně pracovníky na přepážkách bank?

Myslím, že vztah správce – investor je u nás na úplně jiné úrovni než u klasických podílových fondů. My všechny své investory osobně známe, před jejich první investicí je několikrát potkáme a vše důkladně probereme. Máme úplnou kontrolu nad tím, kdo se stane naším investorem. Investoři zase mají kdykoliv přístup přímo ke svému portfolio manažerovi, který je současně i jejich spoluinvestorem.

Jak velkou sumu peněz spravujete?Ve fondu je přibližně miliarda korun.

Jak se vám usíná s pocitem zodpovědnosti za tolik peněz?Většinou se mi usíná dobře, ale je pravda, že jsou občas na trzích období, kdy toho moc nenaspím, protože se mi hlavou neustále honí myšlenky, jestli je lepší udělat to či ono nebo je lepší nedělat nic. Ale s tím se asi musí počítat a nijak zvlášť mi to nevadí. Díky tomu jsem objevil i krásu práce v noci, kdy je úplný klid, trhy jsou zavřené, nikdo nevolá, ani nechodí emaily. Má to své kouzlo, ale všeho s mírou.

Spravovat hedgeový fond musí zabrat obrovskou spoustu času. Máte již předběžně stanovený nějaký věk, kdy se budete pomalu chystat do důchodu nebo plánujete, že budete po vzoru Warrena Buff etta aktivní i po osmdesátce?

Není to trochu předčasná otázka? Momentálně si nedovedu představit, že bych dělal něco jiného a že bych nedělal nic, tak toho se přímo děsím!

Máte při svém povolání vůbec čas i na nějaké koníčky?Jasně, s prací se to zase nesmí přehánět! Koníčků mám hodně. Nejvíc času mi zabere sport. Jsem nadšený běžkař. Každou zimu se účastním několika lyžařských marató-nů. V létě jezdím závody na horském kole, pravidelně triatlon a sem tam si zaběhnu i nějaký běžecký závod. Kromě toho mě baví muzika, i když s mou kapelou jsme toho v poslední době moc nenahráli a od našeho posledního CD už taky uběhlo moře času. Rád a hodně čtu atd. Ale mým hlavním koníčkem je moje práce. Takže, když se nad tím zamyslím, věnuji se vlastně pořád jen svým koníčkům.

Pojďme tedy zpět k vašemu hlavnímu koníčku – práci. Jak se vám podařilo proplout fi nanční krizí? Zaznamenali jste velký odliv prostředků právě v době, kdy byly akcie tak levné?

Během krize ve druhé polovině roku 2008 a na počátku roku 2009 jsme neměli žádný odliv peněz nebo investorů z fondu. Mnoho z nich určitě skřípalo zuby, ale nikdo neodešel. Naopak, našlo se několik investorů, kteří i v období nejhoršího propadu vložili do fondu nové peníze. V dalším roce byli za svou odvahu odměněni tím, že se jim tyto vklady ztrojnásobily.


Daniel Gladiš

54

Výnos 202 procent za rok 2009 je skutečně ohromující. Jak jste tohoto výnosu dosáhli? Bylo to spíše kvůli podhodnoceným akciím z roku 2008, nebo se vám opravdu povedly některé nákupy? Které konkrétní investice jste tehdy učinil?

Jak se nám podařilo za jeden rok naše prostředky ztrojnásobit? Žádný obecný recept na to neexistuje, ale přispěly k tomu tři faktory.

V první řadě byly akcie, které jsme drželi nebo koupili začátkem roku 2009, vět-šinou až absurdně levné. Bylo celkem jasné, že pokud brzo nenastane konec světa, musejí začít rychle stoupat. Jedinou otázkou bylo kdy a jak rychle. I přesto nás jejich následný růst překvapil svojí rychlostí.

Zadruhé, recese měla daleko menší dopad na ziskovost našich společností, než se trh obával. A zatřetí, měli jsme štěstí na transakce, které jsme během toho roku udělali. Ve skutečnosti se podařilo téměř všechno, na co jsme sáhli.

Mezi ty nejlepší investice patřily například Asian Citrus, Talvivaara, Quadra Mi-ning nebo Universal Robina.

Popište prosím krátce vaši investiční strategii, resp. strategii vašeho fondu.Naše fi lozofi e se dá popsat asi takto: jsme hodnotoví investoři. To znamená, že inves-tujeme do akcií společností, které se obchodují za ceny výrazně nižší, než co považu-jeme za jejich skutečnou hodnotu. Jsme také dlouhodobí investoři. Předpokládáme, že s postupem času cena akcie bude odpovídat hodnotě společnosti. Každý nákup akcie vidíme především jako koupi podílu na podnikání společnosti, ne jako předmět fi nanční spekulace. Věříme, že tento přístup přináší solidní výnosy a snižuje riziko.

Akcie jsou podíly na společnostech, jejichž podnikání přináší ekonomickou ren-tu – zisk. Společnosti zpravidla část zisků vyplatí na dividendách a zbytek reinvestují do svého podnikání. Reinvestované peníze zvyšují majetek akcionářů a budoucí zisky společnosti. Vyplacené dividendy umožňují dále zvyšovat podíly investorů ve společ-nostech a tím přispívat k rychlejší akumulaci bohatství.

Náš investiční proces není založen na předpovědích ohledně vývoje ekonomiky, jednotlivých odvětví či úrokových sazeb. Snažíme se hledat takové společnosti, které mají určitou dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu. Pokud jsou akcie takové společnosti dostatečně levné, koupíme je bez ohledu na stav a vyhlídky hospodářství.

Při výběru jednotlivých investic používáme vlastní pečlivou fundamentální ana-lýzu. Z několika tisíc veřejně obchodovaných společností celého světa jich máme zmapováno přibližně patnáct set, pečlivě zanalyzováno asi tři sta padesát a průběžně sledujeme asi dvě stě. Z těch se do portfolia fondu dostane jen nejlepších dvacet až pětadvacet. Průměrná doba držení jedné akcie je více než dva roky.

Kolik akcií každý rok v průměru nově zařadíte do portfolia?Asi tak čtyři až pět.

Orientujete se spíše na menší, nebo větší fi rmy?Nemáme žádné předsudky vůči určitým typům fi rem. Rok 2009 byl dobrý na cyklické a spíše střední a menší fi rmy, teď je na trhu naopak hodně atraktivních příležitostí mezi těmi největšími společnostmi z rozvinutých trhů.



55

Jaký je vlastně hlavní rozdíl mezi hedgeovými a klasickými otevřenými podílovými fondy? Je to například využívání fi nanční páky nebo relativní uzavřenost široké veřejnosti? Jaké jsou z vaší pozice manažera hlavní výhody hedgeového fondu oproti standardnímu podílovému fondu?

V posledních letech mám čím dál větší problém defi novat pojem hedgeový fond. Je to tím, že hedgeových fondů je dnes taková spousta a jde o natolik heterogenní množinu, že to v podstatě nejde. Původní defi nice v tom smyslu, že hedgeový fond se snaží o absolutní výnos, v praxi neplatí. Dokonce i obecné srovnávání výkonnosti mezi hedgeovými fondy a klasickými OPF pokulhává, protože se často srovnávají navzájem rozdílné strategie.

V každém případě z pohledu manažera mají hedgeové fondy hlavní výhodu, že mají mnohem více volnosti v tom, jak investovat. Mohou například brát krátké pozice, půjčovat si akcie i peníze, používat fi nanční páku, mají menší omezení ohledně diverzifi kace a výběru investičních aktiv a produktů apod. Tato investiční svoboda může být v některých situacích nedocenitelná.

Nemůže být tato volnost zároveň i na škodu? Mnoho lidí považuje hedgeové fondy za jedny z viníků fi nanční krize. Myslíte si, že je jejich regulace dostatečná? A je podle vás tato kritika oprávněná?

Vždy, když se nějaký stát dostane do problémů, politici z nich začnou vinit tři skupiny. Cizince, fi nančníky a novináře. Přitom je zcela evidentní, že velký, možná největší podíl na nedávné (i na té současné) fi nanční krizi nesou právě politici. Státy svým každodenním žitím na dluh a centrální banky svou politikou levných peněz společně vytvořily nestabilní prostředí, ve kterém jsou krize jen otázkou času. Že se v tomto prostředí k horšímu změnilo chování domácností, fi rem i fi nančního sektoru, bylo nevyhnutelné. Všichni společně pak přispěli ke vzniku fi nanční krize. Svádět to celé na nedostatečnou regulaci je nesmysl. Politici vždy okamžitě každé krize využijí k rozšíření své moci, třeba právě přes novou a zvýšenou regulaci. Podle mého názoru to nejen nepomůže zabránit příštím krizím, ale naopak to zhorší podmínky pro podnikání. Někde jsem četl, že v USA přibývá šedesát regulačních nařízení fi nančnímu sektoru denně! Nikdo se v nich už nevyzná a představují obrovské a zbytečné náklady pro ekonomiku. Pokud je někde defi cit v regulaci, pak v regulaci politiků.

Podobnými populistickými kroky jsou plánovaná daň z fi nančních transakcí nebo zákaz short sellingu fi nančních institucí. Jak se díváte na tyto nápady?

Obě nařízení jen deformují trh a činí ho méně efektivním.

V posledních letech mám čím dál větší problém defi novat pojem hedgeový fond. Je to

tím, že hedgeových fondů je dnes taková spousta a jde

o natolik heterogenní množinu, že to v podstatě nejde.


Daniel Gladiš

56

Využíváte fi nanční páku?2

Finanční páku využíváme. Nepůjčujeme si ale peníze. Páku vytváříme kombinací dlouhých a krátkých pozic.

Co si pod tím máme představit? Jaký je v tomto způsobu rozdíl oproti půjčování peněz na margin?3

Velký. Nepůjčujeme si peníze, protože se nechceme každý den probouzet se strachem, že je po nás někdo bude chtít zpátky v pro nás nevýhodnou dobu.

Není páka často ke škodě? Podle mě vysoká páka znemožňuje nakoupit akcii ve skutečně dlouhodobém horizontu. Při současných nízkých úrokových sazbách a vzhledem k vaší nadprůměrné dosavadní výkonnosti však musí být představa jejího využití lákavá.

Je to tak. Peníze jsou dnes k dispozici téměř zdarma, a to je velmi lákavé. Navíc k vy-tvoření páky ani není třeba si moc půjčovat. Dá se vytvořit například pomocí futures. Páka je mocná, ale dvousečná zbraň. Násobí kladné, ale i záporné výnosy. Proto se s ní musí opatrně a většina investorů by se jí měla spíše vyhnout.

Kolik akcií máte průměrně v portfoliu? Jaký je podle vás minimální počet pro dostatečnou diverzifi kaci a kdy už přílišný počet snižuje zisky z těch nejúspěšnějších akcií?

Momentálně se počet akcií v našem portfoliu pohybuje mezi dvaceti a pětadvaceti. To je pro účel diverzifi kace více než dost. Deset největších pozic nám tvoří asi sedmdesát procent portfolia. Více akcií nemáme z toho důvodu, že dobré a atraktivní investiční příležitosti jsou poměrně vzácné a rozhodně se nepočítají na desítky. Mám za to, že je lepší koncentrovat peníze do těch nejlepších nápadů i za cenu vyšší volatility. Krát-kodobá volatilita nám starost nedělá. Naše cíle jsou pouze dlouhodobé a rozhodně nechceme obětovat dlouhodobý výnos za cenu nižší volatility nebo falešného pocitu bezpečí díky široké diverzifi kaci portfolia.

Jaká jsou vaše hlavní kritéria pro výběr jednotlivých titulů? Na které ukazatele se zaměřujete jako první?

Hledáme takové společnosti, které mají dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu a které jejich management spravuje ve prospěch akcionářů. Prostě takové společnosti,

2 Obchodování s půjčenými penězi od brokera nebo prostřednictvím investičních nástrojů, které násobí zisky či ztráty – pozn. autora.

3 Úvěr na obchodování, který poskytuje broker po složení určité zálohy – pozn. autora.

Nepůjčujeme si peníze, protože se nechceme každý den probouzet se strachem, že je po nás někdo bude chtít zpátky v pro nás nevýhodnou dobu.



57

které bychom moc rádi vlastnili. Investujeme potom do těch z nich, jejichž cena akcií je mnohem níže, než kde leží hodnota společnosti.

Jaký je váš názor jako hodnotového investora na indexové investování? Může být právě velký boom ETF4 a dalších indexových nástrojů vodou na mlýn investorům jako vy, kteří průběžně vyhledávají podhodnocené akcie? Přece platí, že čím více investorů se nebude zabývat skutečnou hodnotou společnosti, tím větší budou mezi ní a tržní cenou rozdíly, ze kterých vy profi tujete...

Ano. Většina investorů byla odkojena učením o efekti-vitě trhu a je de facto naučena nevyhledávat jednotlivé atraktivní investice. V poslední době navíc výrazně vzrostla korelace mezi jednotlivými trhy, a to vede řadu investorů k závěru, že nemá smysl vybírat jednotlivé akcie. Papouškují to, co slyší ze všech stran, a kdyby se zamysleli nad tím, co to vlastně korelace je a jak se počítá, zjistili by, že jsou na omylu. Pro nás je to ideální stav. Co může být krásnějšího než vyhledávat atraktivní příležitosti, když většina konkurence na trhu to automaticky zavrhuje a ani se o to nesnaží? Čas od času se díky tomu na trhu obchodují akcie za ceny, které jsou zcela mimo realitu a v privátních transakcích by byly mnohem, někdy i násobně vyšší.

Opravdu má drobný investor z tepla svého obývacího pokoje šanci trvale porážet profesionální analytiky z Wall Street ve vybírání akcií?

Má. Ale není to dvakrát jednoduché. Podstatné ale je, že cílem investora by nemělo být někoho porážet, ale investovat tak, aby jeho investice v čase rostly, aby při tom nenesl neúměrné riziko a aby mohl klidně spát. Investování není závod.

Co se vám jako hodnotovému investorovi honilo hlavou např. během technologické bubliny z přelomu století, kdy se akcie některých začínajících společností prodávaly za stonásobky zisků a tržní hodnotou převyšovaly zavedené blue-chips5?

Svým založením jsem spíše konzervativní člověk a z hlediska investora jsou pro mě moderní technologie příliš nestabilní prostředí. Mění se na můj vkus příliš rychle, než abych se v něm dokázal bezpečně orientovat. Z toho důvodu jsem do tohoto sektoru tenkrát neinvestoval. Měl jsem asi více štěstí než rozumu, ale technologická bublina šla zcela mimo mě. I cestou nahoru, i cestou dolů. Poprvé jsem se odhodlal

4 Pojem ETF neboli burzovně obchodovaný fond je vysvětlen v rozhovoru s J. Brzoněm – pozn. autora.

5 Běžné označení pro akcie kvalitních společností s vysokou tržní kapitalizací – pozn. autora

Většina investorů byla odkojena učením o efektivitě

trhu a je de facto naučena nevyhledávat jednotlivé

atraktivní investice. Co může být krásnějšího než vyhledávat

atraktivní příležitosti, když většina konkurence na trhu to automaticky zavrhuje a ani se

o to nesnaží?


Daniel Gladiš

58

v IT něco koupit až v roce 2009. Šlo o akcie Oracle. Po nějakém čase jsem je vyměnil za Microsoft .

Proč právě Microsoft a proč až nyní?Protože nesdílím názor mnoha, že je to společnost na sestupu. Naopak. Je to fantastický stroj na peníze a donedávna byl na trhu k dispozici za cenu, které už opravdu nešlo odolat. Levná a kvalitní akcie přechodně v neoblibě trhu. Idylka.

Zaměřujete se speciálně na nějaké konkrétní odvětví nebo konkrétní region?Nemáme a priori žádné regionální ani sektorové zaměření. Už jsme postupně investo-vali na všech kontinentech. Velká většina portfolia je investována v Severní Americe a v Evropě, tedy na těch hlavních trzích. Z jednotlivých zemí je na prvním místě USA, na druhém Velká Británie a na třetím Francie.

Co se týče jednotlivých sektorů, vyhýbáme se těm, kterým nerozumíme – to jsou právě například některé technologie, dále těm, které jsou momentálně příliš riskantní, jako třeba banky, a také těm odvětvím, která mají dlouhodobě neatraktivní charakteristiky – sem patří například aerolinky. Náš pohled na investování je takový, že nemusíme vědět všechno o všem. Nejsme JP Morgan nebo Citibank, abychom museli mít na všechno názor. Naším cílem je najít několik atraktivních investic. A je nám jedno, ze kterých oborů nebo zemí budou.

Jsou přesto některé sektory, kde si udržujete opravdu mimořádný přehled?Některé sektory máme zpracovány opravdu hodně detailně a za ty roky jsme v nich získali slušné know-how. Jde například o pojišťovnictví a o těžební společnosti v ně-kterých komoditách.

Přejděme nyní k fundamentální analýze, která je klíčovou součástí práce hodnotového investora. Patrně nejpoužívanějším poměrovým ukazatelem je poměr ceny a zisku (P/E). Jak s tímto ukazatelem (s jakým pojetím zisku) pracujete?

P/E je dobrý ukazatel, ale pro nás je nejdůležitější hodnota volného cash fl ow. To defi nujeme jako množství peněz, které by si akcionáři mohli každý rok odnést domů, aniž by tím ohrozili další chod společnosti – tedy po investicích nutných k udržení podnikání v současné podobě a velikosti. Je velký rozdíl mezi společností, která vydělá miliardu, ale musí devět set padesát miliónů investovat zpět, aby příští rok vydělala znovu miliardu, a společností, která vydělá taky miliardu, ale stačí jí investovat zpět padesát miliónů. Zisk je stejný, ale volné cash fl ow, a tedy přínos pro akcionáře, se zásadně liší.

Nedá se říct absolutně, jak vysokou hodnotu cash fl ow k ceně akcie požadujeme. Záleží to na typu společnosti, na stabilitě jejího podnikání a na růstovém potenciálu. Obecně se ale dá říct, že jsme rádi, když je tento poměr dvouciferný, tedy přes deset procent.



59

Druhým často používaným ukazatelem je poměr tržní ceny a účetní hodnoty (P/B). Řídíte se jím nějak významně?

Řídíme se jím tam, kde je podstatný. Především tedy u fi nančních společností. U mnoha dalších společností moc význam nemá. Mnohem raději bych koupil Pepsico za čtyřná-sobek účetní hodnoty, než třeba General Motors za jednonásobek účetní hodnoty.

Do jaké míry se liší analýza P/B dle jednotlivých sektorů?

Liší se hodně. Nejen mezi sektory, ale i mezi společnostmi v rámci jednoho sektoru. S postupem času to ale považuji za méně významný ukazatel. Pokud se bavíme o rozvaze, pak podstatnější než účetní hodnota je výše dluhu a jeho poměr k zisku a cash fl ow, k vlastnímu jmění, případně k tržní kapitalizaci společnosti. Dluh může být v těžkých dobách smrtící, a to bez ohledu na hodnotu P/B.

Zmínil jste fi nanční instituce. Jaká hodnota P/B je pro vás signálem, že může být daná banka podhodnocená?

U bank nedokážu posoudit, kolik je B, a pokud neznám B, je zbytečné spekulovat o vhodné úrovni P/B. U pojišťoven je to o něco průhlednější. Tam se nám líbí, když je P/B menší než jedna.

Jakou roli ve vašem investičním rozhodování hraje fakt, zda společnost vyplácí dividendy? Je dividendový výnos jedním z vašich klíčových kritérií?

Miluji dividendy. Základem investování do akcií je pravidelný tok peněz od společ-ností směrem k akcionářům prostřednictvím dividend. Z defi nice platí, že společnost, která nikdy během své existence nevyplatí dividendu, má hodnotu nula. Mám rád, když mi do portfolia pravidelně teče proud dividend. Jsem spokojenější, když se část zisků společností hromadí v našem portfoliu, než když celý zisk zůstává na účtech společností. Hromadící se hotovost totiž postupně vyvolává tlak na management něco s ní udělat. Velmi často to končí předraženými akvizicemi a znehodnocením dříve vydělaných peněz. Pravidelná výplata dividend tento tlak snižuje.

Pro hodnotové investory je důležitá také rentabilita fi rmy. Který druh rentability sledujete? Máte pro ni nějaké minimální kritérium?

Za hlavní považuji return on equity (ROE). Pokud společnost dlouhodobě udrží stejné ROE, pak se (při abstrahování dividend) roční růst ceny akcií přibližně rovná ROE. To platí z defi nice. V praxi je to komplikovanější, ale ROE v každém případě ukazuje na kvalitu společnosti, kvalitu jejího podnikání a schopnost managementu. Vysoké ROE naznačuje, že společnost má nějakou konkurenční výhodu a že je schopná jí využít. Jaké ROE je vysoké? Když se blíží 20, začíná být zajímavé. ROE nad 20 je výborné a ROE nad 30 je fantastické. Ale i takových společností je poměrně dost.

Pokud se bavíme o rozvaze, pak podstatnější než účetní

hodnota je výše dluhu a jeho poměr k zisku a cash fl ow,

k vlastnímu jmění, případně k tržní kapitalizaci společnosti.

Dluh může být v těžkých dobách smrtící, a to bez ohledu na

hodnotu P/B.


Daniel Gladiš

60

Zapomněli jsme na nějaký další významný ukazatel používaný při fundamentální analýze?

Fundamentální analýza pracuje se spoustou ukazatelů, ale často je to spíše na škodu. Lepší je udržovat věci jednoduché natolik, aby všechny propočty šly udělat z hlavy. Jakmile se dostaneme do oblasti velkých excelových modelů a do soustav rovnic, pak velmi pravděpodobně zdánlivý pocit přesnosti, který z použití těchto modelů plyne, napáchá víc škody než užitku.

Berete ohled také na makroekonomické a politické faktory? V posledních jsou právě ony nejvýznamnějším hybatelem trhů…

Tady se cítím trochu ve schizofrenní pozici. Na jedné straně se snažíme investovat do takových společností, kterým se bude dařit dobře za téměř jakýchkoliv podmínek, a na druhé straně jsme si vědomi toho, že ty nejlepší příležitosti se objevují právě v období krizí a pokud se je podaří využít, zpravidla to přinese vysoký výnos. To znamená, že makroekonomický a politický vývoj sledujeme, ale nespoléháme na naši schopnost správně ho číst a předvídat. V době, kdy více než dříve ovlivňují vývoj nevyzpytatelná rozhodnutí politiků, je to poměrně těžké.

Do jaké míry využívá hodnotový investor technickou analýzu?Technickou analýzu nepoužíváme vůbec. Neumíme to, moc v ní nevěříme a popravdě řečeno, zatím nám nechyběla. Co se týče dat, dáváme mnohem větší důraz na kvantitativní faktory než na kvalitativní. Jedinou výjimku tvoří chování managementu. Musíme vidět, že prospěch akcionářů je pro ně na prvním místě. Často tomu tak bohužel není.

Hovoříte také s managementem, případně zaměstnanci společností, do kterých investujete?

Ano, a někdy je i navštěvujeme. Samozřejmě to nemá smysl u velkých společností typu Wal-Mart. O těch je k dispozici víc informací, než člověk potřebuje a dokáže zpracovat. Význam to má u menších, méně známých a analytiky třeba nepokrývaných společ-ností. Tam může přímý kontakt s managementem přinést velkou přidanou hodnotu a několikrát se nám to bohatě vyplatilo. Je ale potřeba být správně skeptický, protože někdy má management tendenci vykreslovat situaci lépe, než jaká ve skutečnosti je. Už se nám stalo, že jsme viděli, jak management natvrdo lže. To má taky svou velkou vypovídací hodnotu. Na valné hromady ale nejezdíme.

Technickou analýzu nepoužíváme vůbec. Neumíme to, moc v ní nevěříme a popravdě řečeno, zatím nám nechyběla.



61

Jak dlouho trvá proces analýzy a monitorování určité společnosti, než se defi nitivně rozhodnete, že její akcie koupíte? Co vás naopak nejčastěji přiměje akcii prodat?

Samotná analýza nemusí být dlouhá. Když odmyslíme shromažďování informací, které může být někdy jednoduché, jindy dost složité, většinou mám na konci dne jasno. Může to však zabrat i několik dnů. V devadesáti devíti procentech případů je výrok „nebrat“. Nejčastěji se nám nelíbí samotná společnost a její podnikání, v menší množině případů se nám sice líbí společnost, ale ne její cena. Čekání na dobrou cenu může někdy být opravdu dlouhé. V případě Microsoft u to trvalo asi patnáct let.

Důvody k prodeji bývají čtyři. První je ten nejlepší. Akcie vyrostla tak vysoko, že už ji nemá smysl držet. Druhým důvodem může být, že zjistíme, že jsme při nákupu udělali chybu. V tom případě je nejlepší si ji přiznat a akcii prodat. Třetím důvodem k prodeji je nečekaný negativní vývoj v hodnotě společnosti. Čtvrtým důvodem může být, že najdeme jinou, mnohem lepší investici.

Hodnotoví investoři často využívají tzv. kontrariánské strategie, tedy nakupují akcie společností, které jsou aktuálně v nemilosti investorů. Máte nějakou oblíbenou kontrariánskou strategii?

Za devatenáct let svého investičního života jsem zažil osm krizí. Za tu dobu jsem uskutečnil stovky investic. Když si je zpětně projdu, je v nich vidět určitá pravidelnost. Ty nejhorší z nich jsem udělal v dobách, kdy trhy delší dobu rostly, všude převládal optimismus a společně s většinou investorů jsem také začal podceňovat rizika.

Naopak v dobách krizí jsem udělal ty nejlepší inves-tice. Dá se skoro říct, že téměř všechny investice z dob krizí byly velmi dobré. Je to proto, že v krizích má člověk tendenci být opatrný a hlavně protože akcie jsou levné.

Z toho mi plyne, že má velký smysl jít v některých dobách proti hlavnímu proudu, a to jak celkově, tak v jednotlivých akciích, pokud upadnou momentálně do nemilosti trhu. S určitou dávkou cynismu by se dalo říct, že jako investoři žijeme právě pro tyto krize.

Snažíte se vyčíslit konkrétní vnitřní cenu dané akcie nebo odhadovat přibližný zisk na akcii v příštím roce či čtvrtletí?

Přibližně určit vnitřní hodnotu akcie se snažíme vždy. Na tom je založeno naše in-vestování. Snažíme se kupovat akcie společností za ceny výrazně nižší, než je jejich hodnota. Proto hodnotu musíme alespoň přibližně odhadnout. Odhadujeme ji různými metodami, podle toho, která z nich se hodí na daný typ podnikání. Zisk společnosti v tom zpravidla hraje výraznou roli, ale odhady zisků na nejbližší čtvrtletí se moc nezabýváme. Ty nejsou příliš podstatné.

Za devatenáct let svého investičního života jsem zažil

osm krizí. Za tu dobu jsem uskutečnil stovky investic. Když

si je zpětně projdu, je v nich vidět určitá pravidelnost. Ty

nejhorší z nich jsem udělal v dobách, kdy trhy delší

dobu rostly, všude převládal optimismus a společně

s většinou investorů jsem také začal podceňovat rizika.


Daniel Gladiš

62

Odkud čerpáte zdroje pro své analýzy? Kterých zpravodajských portálů nejčastěji využíváte, resp. které doporučujete čtenářům, jež si chtějí zkusit spravovat své vlastní portfolio?

Z těch běžně dostupných používáme nejvíce cnbc.com, fi nance.yahoo.com a bloom-berg.com.

Jak důležitou roli při vašem rozhodování hraje analýza měn? Využíváte měnové zajištění, nebo naopak vyhledáváte společnosti, u kterých si myslíte, že vámi očekávaný pohyb měny zvýší cenu akcie?

Měnovému riziku se snažíme až na některé výjimky maximálně vyhnout. Téměř automaticky ho zajišťujeme pomocí měnových forwardů6

Pojďme ještě krátce k vašemu budoucímu výhledu. Jak dlouho si myslíte, že ještě potrvá současná dluhová krize EU, USA i Japonska?

Hodně dlouho. Ta evropská několik let a ta americká a japonská teprve propukne. Do dluhopisů proto v současnosti neinvestuji. V době, kdy se celý svět potýká s obrovskými dluhy, mi nepřipadá vhodné půjčovat někomu peníze. Výnosy, které dluhopisy nesou, zdaleka nepokrývají riziko, ani kreditní ani infl ační. Jako lepší myšlenka se mi zdá vlastnit kvalitní, fi nančně silné společnosti. Jejich schopnost přežít různé fi nanční krize je někdy vyšší, než států, ve kterých leží, kreditní riziko mají menší, infl ační ochranu vyšší a mnohem vyšší, často i několikanásobně, očekávaný výnos.

Jak citelný dopad podle vás bude mít snižování defi citů veřejných rozpočtů na ziskovost fi rem?

Ekonomika je uzavřený systém, a když se na jedné straně sníží výdaje ze strany vlády, musí se stejně snížit příjmy u dalších účastníků trhu – domácností a fi rem. Jelikož domácnosti jsou v řadě zemí taky hodně předlužené, ponesou hlavní část tohoto údělu fi rmy. Projeví se to tlakem na jejich marže a zisky. Když ale pohlédneme pod hladinu tohoto celkového pohledu, uvidíme, že dopad nebude stejný na všechny fi rmy a sektory a dokonce nebude ani na všechny negativní. Jako vždy, budou vítězové a poražení. Cílem portfolio manažera je najít právě ty budoucí vítěze.

Které typy fi rem by tedy mohly být těmi vítězi a mohly by ze současné situace profi tovat?

Především ty fi nančně silné. Ty budou expandovat na úkor těch slabých více, než je normálně obvyklé. Budou také kupovat slabé fi rmy nebo jejich aktiva.

Už jsme krátce nakousli kontrariánské strategie založené na panice a strachu investorů. Tím nejvíce negativně diskutovaným sektorem jsou nyní banky, které drží velké množství dluhopisů problémových zemí. Není právě tento sektor

6 Nákup nebo prodej jedné měny za jinou měnu za kurz předem dohodnutý zúčastněnými stra-nami transakce a s pozdější dobou vypořádání – pozn. autora.



63

místem, kde by se mohlo brzy nabízet nejvíce příležitostí? Sledujete vy osobně tento sektor?

Bankovní sektor sleduji, ale spíše jako indikátor vývoje. Do bank už několik let neinvestujeme. Akcie mnoha ev-ropských bank, které se v současnosti obchodují, mohou být za pár let prakticky bezcenné. Evropské banky mají stále obrovskou páku a budou muset postupně zvýšit až několikanásobně svůj kapitál. Opakované emise akcií výrazně znehodnotí současné akcie. Nemá smysl v tomto sektoru hledat příležitosti. A to ani nemluvím o tom, že prakticky není možné udělat si spolehlivý obrázek o kvalitě aktiv bank, takže člověk vlastně ani neví, co kupuje. Neevropské banky jsou na tom o trochu lépe, ale i tak se jim vyhýbáme.

Hledáte slibné společnosti i v zemích jako Řecko, Španělsko, Irsko či Portugalsko, jejichž cena nepřiměřeně klesla jen kvůli tomu, že působí, resp. mají sídlo v některé z uvedených zemí?

To je sice pravda, ale je to v řadě případů opodstatněné. Mnoho z těchto společností najednou naráží kromě ekonomických problémů na problém s vlastním fi nancováním a kromě toho podle nás tyto země zavedou vlastní měnu s výrazně nižším kurzem. Teprve potom bude nejlepší doba na hledání příležitostí.

Kdy k tomu podle vás dojde?K zavedení vlastní měny? O víkendu. Měsíc a rok nevím (smích).

Úrokové sazby jsou již několik let na velmi nízkých úrovních. Mohou vést k další bublině v cenách aktiv?

Je to možné. Možná, že už jsme svědky bubliny v cenách amerických, německých a japonských dluhopisů.

Jaké dopady by tato bublina a její následné splasknutí měly?Velké ztráty pro ty investory, kteří tyto dluhopisy drží. A další kolo rozvahových pro-blémů pro banky, pojišťovny a penzijní fondy. Současně taky mnohem vyšší náklady na fi nancování dluhu pro postižené státy.

Centrální banky se rozhodly řešit krizi uvolněnou měnovou politikou. Jak vážné vidíte riziko budoucí vysoké infl ace spojené s tištěním peněz centrálními bankami? Pokud se tak stane, jak by se poté měli investoři v takovém prostředí zachovat?

S velkým dluhem se stát může vypořádat třemi způso-by. Politici spoléhají na ten první a tím je ekonomický růst. Kdyby ale studovali fi nanční historii, zjistili by, že

Akcie mnoha evropských bank, které se v současnosti

obchodují, mohou být za pár let prakticky bezcenné. Evropské

banky mají stále obrovskou páku a budou muset postupně zvýšit až několikanásobně svůj kapitál. Opakované emise akcií

výrazně znehodnotí současné akcie.

63

Mám velké obavy z budoucí infl ace. Infl ace je největším

nepřítelem investora. Při výběru investic je dobré na to

myslet a vybírat taková aktiva, která mají v sobě implicitně

infl ační ochranu.


Daniel Gladiš

64

jakmile dosáhne dluh státu řádově devadesát procent HDP, stává se natolik brzdou ekonomického růstu, že ten již nemůže být dostatečně silný, aby zemi z dluhu vytáhl. Většina velkých zemí západního světa má dluh ještě větší nebo ho větší brzy mít bude. V skutečnosti tedy zbývají dvě řešení. Těmi jsou škrtnutí dluhu a znehodnocení dluhu infl ací a jeho splacení nově vytištěnými penězi. Obě řešení se v minulosti velmi často použily.

Většina států s vlastní měnou a velkým dluhem se nakonec uchýlí k tištění peněz. Z toho důvodu mám velké obavy z budoucí infl ace. Infl ace je největším nepřítelem investora. Při výběru investic je dobré na to myslet a vybírat taková aktiva, která mají v sobě implicitně infl ační ochranu.

O která aktiva se tedy jedná?Například o akcie společností, které mají moc a postavení přenést zvýšené náklady na své zákazníky.

Skončeme netradičně – jste autorem populární knihy Naučte se investovat, která má dokonce i svůj vlastní klub. Jak probíhá podobné setkání klubu a jak často se jej účastníte i vy?

Několikrát do roka se členové klubu setkávají, probírají spolu své investiční nápady, občas si zvou i hosty. Já se účastním spíše sporadicky.

Mohl byste, prosím, čtenářům sdělit své osobní doporučení, jak by měli investovat?

Nevím, jestli se to všechno dá nějak v krátkosti shrnout. Pokud budou chtít čtenáři sami investovat, měli by o tom hodně číst, přemýšlet a potom zkoušet v praxi. Pokud možno v tomto pořadí. Měli by se snažit uvažovat samostatně a hlavně být hodně trpěliví.



65

Anketa:Vaše nejúspěšnější a nejchybnější investiční rozhodnutí: Zatím nic nepřekonalo rok 1997 na ruském trhu. Byl objeven zahraničními investory a akcie doslova letěly nahoru. Trojnásobky až pětinásobky byl běžný standard. Moje jednička byl Yukos – 15násobek během několika měsíců.

Moje největší chyba bylo, že jsem v roce 2008 včas nerozpoznal, jaká krize se valí a reagoval jsem pomalu a pozdě.

Kam bych v tuto chvíli investoval 50 tisíc, resp. 500 tisíc: Do některých blue chips na rozvinutých trzích.

Čemu se vyhnout – v příštích letech i všeobecně: Snaze vydělat peníze příliš rychle.

Oblíbená kniha s tématikou fi nančních trhů, ekonomie a investování: Doporučil bych zejména Inteligentního investora od Benjamina Grahama, Investiční horečku od Roberta Shillera a velmi poučné jsou také dopisy Warrena Buff etta akcionářům ve výročních zprávách jeho společnosti Berkshire Hathaway.

Jaké bude podle vás rozuzlení krize veřejných rozpočtů vyspělých zemí? Nás nejvíce zajímá Evropa a eurozóna. Klíč k řešení drží politici a jejich konání je těžko předví-datelné. Proto je možná jednodušší představit si stav, ke kterému eurozóna spěje. Ten si totiž vynutí trh. Trh, se kterým nelze bojovat. Na konci této dekády by eurozóna mohla vypadat následovně:1. Problém zemí tzv. olivového pásu, tedy Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska,

je ve svém jádru problém jejich platební bilance. Aby byl vyřešen, je nutné, aby efektivní reálný směnný kurz těchto zemí výrazně klesl vůči okolnímu světu. Toho lze dosáhnout třemi způsoby. Za prvé, mnohem vyšší infl ací v okolních zemích než v zemích olivového pásu. Zatím je však pravdou spíše opak. Za druhé, vý-razným snížením mezd a cen v zemích olivového pásu. To je v praxi velmi těžko realizovatelné. Proto je nejpravděpodobnější třetí možnost a tou je zavedení vlastní měny a její následná devalvace ve všech čtyřech zemích. Státní dluh se částečně odepíše a privátní dluh bude snížen jeho denominací. Jako první bude zřejmě na řadě Řecko.

2. Ve zbytku eurozóny vznikne do větší míry fi skální unie s jedním rozpočtem a vlá-dou.

3. Evropská centrální banka bude mít pravomoc tisknout peníze a bude vlastněná buď centrální vládou, nebo vládou jedné ze zemí eurozóny. Při volbě mezi tvrdou měnovou politikou a zachováním eura zvolí to druhé.

4. Jednotliví členové eurozóny budou moci bankrotovat nebo se budou muset pod-řídit řízení z centra. Říká se, že kapitalismus bez bankrotu je jako křesťanství bez pekla. Státy musejí hospodařit s vědomím, že bankrot je možný a investoři jim musejí půjčovat za podmínek, které toto riziko zohledňují.


Daniel Gladiš

66

Toto uspořádání bude mnohem stabilnější a dlouhodobě mnohem méně nákladné, než je udržování současného stavu. Jakou cestou a jak rychle k němu dospějeme, to se dá předvídat jen velmi těžko. Možná budou muset být nejdříve současní lídři států eurozóny nahrazeni ve volbách jinými. Ti současní jsou až příliš spjati s budováním EU a společné měny.

Británie, USA a Japonsko zřejmě zvolí cestu postupného znehodnocování měny a umazávání dluhů (bohužel i vkladů) infl ací. Obávám se, že v případě Japonska půjde doslova o katastrofu. Jejich situace je otřesná.

Daniel Gladiš je odborníkem na investice do akcií a přední postavou českého kapitálového trhu. Založil hedgeový fond Vltava Fund SICAV, jehož je také hlav-ním manažerem. V roce 2009 byl tento fond celoevropsky nejúspěšnější, majetek svých investorů více než ztrojnásobil. V minulosti Daniel Gladiš založil také společnost Atlantik fi nanční trhy, a. s., z níž se postupně stal jeden z největších institucionálních obchodníků s cennými papíry na pražské burze. Působil také jako ředitel a předseda představenstva ABN AMRO Asset Management, a. s. Je absolventem VUT v Brně a držitelem diplomu „Chartered Financial Analyst“, uděleného americkým CFA Institute. Daniel Gladiš je autorem investičního best-selleru Naučte se investovat, vydaného nakladatelstvím Grada. Ve volném čase se věnuje vytrvalostním sportům, dříve skládal písničky a hrával se svou kapelou.


Documents

Akcie znamenají svobodu a možnost realizace …Akcie znamenají svobodu a možnost realizace vlastních myšlenek 49 Akcie znamenají svobodu a možnost realizace vlastních myšlenek