Akreditační komise Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7 118 12 Praha 1

V Praze dne 3.11.2005

Na základě rozhodnutí akreditační komise ze dne 24. června 2005 a jejích požadavků (a požadavků pracovní skupiny) na doplnění žádosti o reakreditaci navazujícího magisterského programu Mediální a komunikační studia se studijním oborem Elektronická kultura a sémiotika, jsme v žádosti provedli následující změny:

1) V souvislosti s uváděným uplatněním absolventů v mediálních organizacích /viz Profil absolventa, strana Ba/ a v souladu s upřesněním tematického zaměření oboru - na problematiku kulturních a společenských procesů z hlediska interaktivních technologií a intermediálních vazeb byly do studijního programu začleněny tyto nové kurzy:

- Sociální komunikace (doc. Mucha) - Kritická teorii médií (prof. Hubík) - Mediální právo (JUDr. Rozehnal) - Mediální kultura (doc. Bystřický) /viz sylaby/.

2) S ohledem na uplatnění absolventů v mediálních organizacích a obecně sféře ICT

byly do studijního programu zařazeny také kurzy praktického rázu z oblasti produkce elektronických médií, které uvádí do základních technik práce s internetem a využitím interaktivních programů:

- Základy interakčního designu a Mediální komunikace a design (Mgr. J. Brejcha)

- Základy umělecké tvorby využívající digitální média a Digitální umění (Mgr. D. Kera)

- Sociální aspekty el. komunikace (Mgr. P. Jedličková) /viz sylaby/.

3) Původní bodová klasifikace kurzů byla převedena na ECTS kredity. 4) Návrh diplomových prací byl rozšířen o další témata, včetně anotací

/viz Návrh témat prací, strana Da/

5) Jelikož byl program rozšířen o výše uvedené doplňující kurzy, v zájmu zachování efektivního rozložení kurzů do dvouletého studijního cyklu byly některé původně vícesemestrální kurzy zkráceny a jejich obsah upraven tak, aby jejich výuka mohla probíhat pouze v jednom semestru a lépe odpovídala profilu a vymezeným cílům programu (jedná se především o kurzy prof. Hubíka, doc. Muchy, prof. Hrocha a

2

doc. Bystřického). Rozsah výuky tedy vzhledem k původní žádosti o reakreditaci zůstal bez zásadnějších změn, pouze se snížil počet povinných kurzů - studenti musí během prvního roku absolvovat 12 povinných předmětů (dříve 15) a dále si mohou vybírat z nabídky volitelných kurzů, která byla naopak o několik kurzů rozšířena. Ve druhém ročníku, který předpokládá především zpracovávání diplomové práce si studenti zapisují již jen 5 povinných kurzů (dříve 11), k nimž si opět mohou přibrat i několik volitelných /přehled všech změn viz str.3/.

Doc. PhDr. Jiří Bystřický, CSc. vedoucí katedry Elektronické kultury

a sémiotiky, FHS UK

Přehled příloh: 1. Základní formulář (sešit A – I) 2. Sylaby nabízených kurzů 3. Bibliografie přednášejících

3

Struktura oboru Elektronická kultura a sémiotika a přehled změn:

Povinné kurzy: (podrobnosti o všech zmiňovaných kurzech jsou uvedeny v příloze Sylaby)

■ Stávající povinné kurzy v 1. ročníku:

- Znaková tvorba skutečnosti (prof.Hubík) - Sociální komunikace a systémová teorie (doc.Mucha) - Média a filosofie postmoderny (doc.Bystřický) - Hermeneutika a metodologie humanitních věd (prof.Hroch)

byly zkráceny ze 4 na 1 semestr, přičemž na Hermeneutiku a metodologii humanitních věd (prof. Hroch) navazuje ve 2. ročníku jednosemestrální kurz Soudobá angloamerická filosofie, jehož obsah se změnami odpovídá základním tématům kurzu Hermeneutika a metodologie humanitních věd II. ■ Povinný kurz prof. Palka byl zkrácen ze dvou dvousemestrálních kurzů Úvod do teorie sémiotiky I a Úvod do teorie sémiotiky II na dva jednosemestrální kurzy (tj. ze 4 na 2 semestry). ■ Doplňující nové jednosemestrální kurzy, zařazené v souladu s formulací profilu absolventa a uplatnění absolventa: - Sociální komunikace (doc.Mucha)

- Mediální kultura (doc.Bystřický) - Kritická teorii médií (prof.Hubík) - Mediální právo (JUDr.Rozehnal)

■ Další povinné kurzy v 1.ročníku zůstávají beze změn:

- Analytická filosofie jazyka (doc.Koťátko) - Myšlení obrazem (doc.Petříček) - Komunikace a sociolingvistika (doc.Nekvapil)

Celkem byl snížen počet povinných kurzů v 1. ročníku z 15 na 12. Ve 2. ročníku jsou kromě již zmíněných kurzů (Mediální kultura, Úvod do teorie sémiotiky II, Soudobá angloamerická filosofie) povinné:

- jednosemestrální kurz Barthes a filosofie (prof.Marcelli) - dvousemestrální kurz Diplomní seminář (doc.Bystřický).

Tyto kurzy zůstávají beze změny. Celkem byl počet povinných kurzů ve 2. ročníku snížen z 11 na 5.

4

Volitelné kurzy: 1.ročník ■ Za účelem upřesnění tematického zaměření oboru EKS byl dvousemestrální kurz Sémiotika literárního textu (Mgr.Češka, PhD) nahrazen jednosemestrálním kurzem Sémiotika literární komunikace (tj. zúžení témat obsahu kurzu). ■ Dvousemestrální kurz Interaktivita v médiích (PhDr.Vančát, Mgr.Kera a Mgr.Jedličková) byl zkrácen na jednosemestrální kurz (vyučuje PhDr.Vančát). ■ Dvousemestrální kurz Kvality vizuální řeči (Mgr.Svoboda), jednosemestrální Sociologický seminář (prof.Petrusek) a jednosemestrální Překladový seminář I (doc.Bystřický) zůstávají beze změn. ■ V zájmu rozšíření možností uplatnění absolventa, poskytnutí praktických znalostí a přehledu o současné situaci v oblasti ICT byl

- dvousemestrální kurz Kyberumění (Mgr.Kera) nahrazen jednosemestrálními kurzy Základy umělecké tvorby využívající digitální média a Digitální umění (tj. pozměněn obsah kurzu) a

- zařazeny doplňující nové kurzy Základy interakčního designu (Mgr.Brejcha) a Mediální komunikace a design (Mgr.Brejcha)

- kurz Sociální aspekty el.komunikace (Mgr.Jedličková) byl zkrácen na jednosemestrální.

V 1. ročníku si studenti mohou vybrat z 10ti volitelných kurzů. 2.ročník ■ Z důvodu upřesnění tematického zaměření oboru EKS byl jednosemestrální kurz Psychoanalýza, sémiotika a kultura (Mgr.Fulka, PhD) nahrazen jednosemestrálním kurzem Psychoanalýza, sémiotika a film (tj. pozměněn obsah kurzu), kurz probíhá v ZS. ■ Ze stejného důvodu byl jednosemestrální kurz Tělo, text a kritika (Mgr.Fulka, PhD) nahrazen kurzem Tělo a obraz (tj. pozměněn obsah kurzu), kurz probíhá v LS. ■ Jednosemestrální kurz Překladový seminář II (doc.Bystřický) zůstává beze změn. Ve 2. ročníku jsou v nabídce 3 volitelné kurzy.

Shrnutí: Celkem studijní program obsahuje 17 povinných a 13 volitelných kurzů. Počet povinných kurzů byl oproti původní žádosti snížen o 9. Počet volitelných kurzů byl zvýšen o 4.

5

Množství dvousemestrálních kurzů bylo sníženo na 3; 10 povinných dvousemestrálních kurzů (5 v 1. ročníku a 5 navazujících ve 2.) a 1 volitelný byly zkráceny na jednosemestrální (v případě prof.Hrocha a prof.Palka na dva jednosemestrální kurzy). Program byl rozšířen o 5 doplňujících nových jednosemestrálních kurzů. Byl pozměněn obsah 1 povinného kurzu a 4 volitelných. Výše uvedené změny spočívající v úpravě původních a začlenění doplňujících kurzů zohledňují připomínky akreditační komise, zároveň však umožňují zachovat základní obsahovou strukturu i požadavky na počet předmětů a jejich zaměření formulované v původní žádosti o reakreditaci.

Vysoká školaSoučást vysoké školy stand. doba studiaNázev stud. prog./st. délka 2 rokyPůvodní název SP Platnost předchozí akred. 10.8.2005 druh rozšířeníTyp žádosti prodloužení akreditaceTyp studijního programu magisterský navazující rigor.Forma studia presenční řízení KKOV

7202T013Názvy studijních oborů

Adresa www stránky heslo k přístupu na wwwSchváleno VR / UR / AR podpis datumdne rektora

Mediální a komunikační studia

Elektronická kultura a sémiotika

A - Žádost o akreditaci / rozšíření akreditace / prodloužení doby platnosti akreditace stud. programu

Fakulta humanitních studiíUniverzita Karlova v Praze

N 7202 Mediální a komunikační studia

garant studia: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc.

http://www.fhs.cuni.cz/default.asp?id=10

Katedra elektronické kultury a sémiotiky PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

GARANTI OBORU A OBOROVÁ RADA Garanti: Jméno Rok

narozeníZaměstnavatel

Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. 1955 UK, Praha (FHS)

Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc. 1949 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno (Ústav humanitních věd)

Prof. PhDr. Miroslav Marcelli CSc. 1947 Univerzita Komenského, Bratislava (Filosofická fakulta)

Prof. PhDr. Bohumil Palek DrSc. 1936 UK, Praha (Filosofická fakulta)

Oborová rada: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. 1955 UK, Praha

(FHS)

Prof. PhDr. Jaroslav Hroch CSc. 1947 Masarykova Univerzita, Brno (Filosofická fakulta)

Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc. 1949 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno (Ústav humanitních věd)

Doc. PhDr. Petr Koťátko CSc. 1955 Filosofický ústav AV ČR (vedoucí oddělení filosofie jazyka a vědy)

Doc. PhDr. Ivan Mucha CSc. 1945 UK, Praha (Právnická fakulta)

Prof. PhDr. Bohumil Palek DrSc. 1936 UK, Praha (Filosofická fakulta)

Vysoká škola Univerzita Karlova v PrazeSoučást vysoké školy Fakulta humanitních studiíNázev studijního programu N 7202 Mediální a komunikační studiaNázev studijního oboru Elektronická kultura a sémiotikaProfil absolventa oboru (SP)

Cíle a charakteristika studiaStandardní doba studia magisterského programu Elektronická kultura a sémiotika je dva roky, /čtyři semestry/, zahrnuje povinné přednášky, semináře, atesty a vypracování diplomové práce. Program navazuje na některé typy bakalářského stupně vysokoškolského studia, především pak na tyto typy: studium humanitní vzdělanosti na FHS UK, kulturologii, filosofii, sociologii, dějiny umění atp.Získané znalosti z programu EKS umožňují absolventům uplatnění v oblastech managementu institucí kulturní a sociální správy, v oblasti uživatelské práce s kulturními technikami a symbolickými modely různých mediálních vrstev sdělení, a to především s ohledem na vývoj nových technologií a nových médií. Dále pak v činnosti pedagogické a všude tam, kde je kladen důraz na komunikativní kompetenci ve vztahu ke kulturnímu software mediálních a informačních technologií, zvláště pak v oblasti interaktivity, digitalizace a tvorby kulturních technik. Studium vychází z koncepce adekvátnosti významu zdrojů a příjemců sdělení a současně klade důraz na tvorbu nových kulturních modelů symbolického universa.

Ba - Akreditace studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení

Absolvent oboru je jazykově vybavený odborník se znalostmi z oblasti teorie a filosofie médií, komunikace, sémiotiky a interaktivity, s dostatečným analytickým zázemím a schopností pojmenovávat širší vazby mezi mediálními formami sdělení. Absolvent dovede analyzovat různé sociální a symbolické systémy, procesy a vztahy, popisovat jejich zdroje a kontexty, jakož i hledat oblasti možných informačních kolizí a navrhovat adekvátní řešení. Absolventi programu jsou oborově vzdělaní specialisté s širokým rozsahem znalostí z oblastí soudobých filosofických a sociálních teorií mediace a komunikace s ohledem na vývoj informačních technologií, sémiotických koncepcí sdělení, znakové tvorby komunikačních obsahů a kulturně technických modelů. Absolventi oboru jsou natolik dostatečně seznámeni s různými vrstvami mediální skutečnosti, aby byli schopni analyzovat procesy oddělování materiálního provedení /hardware/ od sféry symbolické manipulace, tj. kulturní techniky /software/ při využívání nových médií.Uplatnění absolventů: Obor EKS se zaměřuje na oblast médií chápanou v kulturně technickém významu, tj. především jako elektronické a interaktivní technologie. S ohledem na získané schopnosti analýzy, interpretace, vyhodnocení kulturních výstupů a sociálních procesů spojených s rozvojem informačních a komunikačních technologií, se absolventi mohou uplatnit v oblastech: komunikace prostřednictvím informačních sítí, tvorby kulturních interface a znakových systémů v rámci Human-Computer Interface designu, adaptace technologických inovací s ohledem na sociální kontexty, dále v oblasti sémantického zpracování elektronických dat a logistiky percepce vizuálních a literárních obsahů v digitálních médiích.Těžiště v této oblasti mají organizace zaměřené na ICT, internet a mobilní technologie, E-Commerce a M-Business, uplatnění počítačových technologií v rámci vzdělávání, kultury a vědy, dále PR agentury, reklamní a vlivové agentury, instituce tvorby audiovizuálních formátů a nových modelů kulturně-informatických obsahů, instituce televizního a rozhlasového vysílání, státní správa mediálního provozu aj.

Vysoká škola Univerzita Karlova v PrazeSoučást vysoké školy Fakulta humanitních studiíNázev studijního programu N 7202 Mediální a komunikační studiaNázev studijního oboru Elektronická kultura a sémiotikaCharakteristika žádané změny

Bb - Rozšíření akreditace SP / Prodloužení doby platnosti akreditace SP

Žádaná změna spočívá ve snížení počtu povinných předmětů a v posílení kurzů tematicky spojených především s četbou, porozuměním a interpretací odborných textů relevantních k oboru, a dále s analýzou mediálních obsahů a získáváním základních znalostí z oblasti produkce elektronických médií. Obor je více profilován také směrem k filosofii a teorii médií, analýze kulturních procesů z hlediska interaktivních technologií, komunikaci a sémiotice. Z toho důvodu jsou do magisterského studijního programu zařazeny přednášky a semináře věnující se rozvíjení těchto témat. Dále, vzhledem k připravenému doktorandskému oboru Teorie a filosofie médií byl magisterský program posílen o odborníky z FSV UK a FF UK, zajišťující jak výuku předmětů a přípravu pro navazující doktorandský program, tak vedení diplomových prací. V rámci efektivnějšího fungování a užší profilace oboru byly vyloučeny předměty těchto vyučujících: PhDr. A. Hogenové CSc., Doc. PhDr. J. Doubravové CSc., Doc. PhDr. P. Zimy CSc., Doc. PhDr. A. Jaklové, Doc. PhDr. P. Vrány, Ing. M. Veverky, Mgr. Alice Růžičkové, Mgr. L. Kitzbergerové a PhDr. J. Hoffmanové. Program byl naopak posílen o přednášky a semináře těchto odborníků: Prof. PhDr. J. Hrocha CSc., z důvodu zabudování hermeneutického přístupu k mediálním tématům; Doc. PhDr. J. Nekvapila CSc., k posílení sémiotické a lingvistické analýzy sdělení a mediálních obsahů; JUDr. A. Rozehnala pro doplnění oboru o kurz zaměřený na fungování mediální sféry z právního hlediska; Doc. PhDr. M. Petříčka CSc., jehož kurz vede k prohloubení tématu vizuálního zobrazení; Mgr. J. Fulky PhD. věnujícího se kulturologickým a psychologickým aspektům moderních forem komunikace; Mgr. A. Svobody, pro rozšíření koncepce vizuální teorie a praxe; dále o semináře Mgr. D. Kery, Mgr. J. Brejchy a Mgr. P. Jedličkové pro seznámení s tendencemi vývoje nových technologií a jejich sociálními a kulturními aspekty. Pro podpoření spolupráce se zahraniční fakultou byl mezi přednášky zahrnut také kurz Prof. PhDr. M. Marcelliho CSc. (z FF Univerzity Komenského v Bratislavě) Barthes a filosofie.

Vysoká školaSoučást vysoké školyNázev studijního programuNázev studijního oboruČlenění předmětů Teoret. základ Aplik. základ Oborové předměty Ostatní předmětyPočet předmětů 6 4 2Počet hodin za celé studium 1556 340 120Počet hodin přednášek 528 96 96Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. 100% 100% 0%Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ 100% (80% z UK) 100% 0%Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ 0% 20% 100%Název studijního oboruPočet předmětůPočet hodin za celé studiumPočet hodin přednášekPodíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc.Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠPodíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠNázev studijního oboruPočet předmětůPočet hodin za celé studiumPočet hodin přednášekPodíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc.Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠPodíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ

C - Informace o studijním programu (oboru) pro akreditaci / rozšíření o obor / prodloužení platnosti akreditace Univerzita Karlova v PrazeFakulta humanitních studií

Elektronická kultura a sémiotikaN 7202 Mediální a komunikační studia

Vysoká školaSoučást vysoké školyNázev studijního programuNázev studijního oboruNázev předmětu rozsah způsob zak. (zimní/ letní sem.) druh před. přednášející dopor. roč.Média a filosofie postmoderny 2P 0/ Zk (6 KB) p Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 1.Úvod do teorie sémiotiky I 2P 0/ Zk (6 KB) p Prof. PhDr. B. Palek DrSc. 1.Sociální komunikace a systémová teorie 2P Zk (6 KB)/ 0 p Doc. PhDr. I. Mucha CSc. 1.Znaková tvorba skutečnosti 2P Zk (6 KB)/ 0 p Prof. PhDr. S. Hubík DrSc. 1.Hermeneutika a metodologie humanitních věd 2P 0/ Zk (6 KB) p Prof. PhDr. J. Hroch CSc. 1.Analytická filosofie jazyka 2P Z (2 KB)/ Zk (4 KB) p Doc. PhDr. P. Koťátko CSc. 1.Myšlení obrazem 2P Z (2 KB)/ 0 p Doc. PhDr. M. Petříček CSc. 1.Sémiotika literární komunikace 2S 0/ Zk (4 KB) v Mgr. J. Češka PhD. 1.Interaktivita v médiích 2S Z (4 KB)/0 v PhDr. J. Vančát 1.

Kvality vizuální řeči 2S Z (2 KB)/ Zk (4 KB) pv Mgr. A. Svoboda 1.Komunikace a sociolingvistika 2P Zk (4 KB)/ 0 p Doc. PhDr. J. Nekvapil CSc. 1.Sociologický seminář 2S 0/ Z (3 KB) pv Prof. PhDr. M. Petrusek CSc. 1.Mediální právo 2P Zk (6 KB)/ 0 p Judr. A. Rozehnal 1.Překladový seminář I 1C 0/ Zk (6 KB) v Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 1.

Sociální aspekty el. komunikace 2C Z (3 KB)/ 0 v Mgr. P. Jedličková 1.Mediální komunikace a design 2S 0/ Zk (4 KB) v Mgr. J. Brejcha 1.Základy interakčního designu 2S Z (2 KB)/ 0 v Mgr. J. Brejcha 1.Základy umělecké tvorby využívající digitální média 2S Z (2 KB)/ 0 v Mgr. D. Kera 1.Digitální umění 2S 0/ Zk (4 KB) v Mgr. D. Kera 1.Sociální komunikace 2P 0/ Zk (6 KB) p Doc. PhDr. I. Mucha CSc. 1.

Da - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů a návrh témat pracíUniverzita Karlova v PrazeFakulta humanitních studiíN 7202 Mediální a komunikační studiaElektronická kultura a sémiotika

Kritická teorie médií 2P 0/ Zk (6 KB) p Prof. PhDr. S. Hubík DrSc. 1.Psychoanalýza, sémiotika a film 2S Z (3 KB)/ 0 v Mgr. J. Fulka PhD. 2.

Mediální kultura 2P Zk (6 KB)/ 0 p Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 2.Úvod do teorie sémiotiky II 2P Zk (6 KB)/ 0 p Prof. PhDr. B. Palek DrSc. 2.Soudobá angloamerická filosofie 2P Zk (6 KB)/ 0 p Prof. PhDr. J. Hroch CSc. 2.Tělo a obraz 2S 0/ Z (3 KB) v Mgr. J. Fulka PhD. 2.Barthes a filosofie 2P 0/ Zk (4 KB) p Prof. PhDr. M. Marcelli CSc. 2.Překladový seminář II 1C Zk (6 KB)/ 0 v Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 2.Diplomní seminář 1C Z (4 KB)/ Z (4 KB) p Doc. PhDr. J. Bystřický CSc. 2.

P: přednáškaS: seminářC: cvičení

Studijní povinnosti

V průběhu studia je student povinen získat za každý ročník alespoň 60 kreditních bodů (ECTS), za celé studium tedy minimálně 120 KB. Všechny předměty jsou po každém semestru zakončeny atestací se stanoveným počtem kreditů (viz. výše), odvozeným od náročnosti daného kurzu. Státní závěrečná zkouška sestává ze dvou částí. Jednak z ústní zkoušky ze čtyř předmětů: Sémiotika a lingvistika, Sociální komunikace a systémové teorie, Filosofie a média a Kultura a vizuální teorie. Cílem této ústní zkoušky před komisí je ověřit, zda byl student schopen dostatečně integrovat a syntetizovat poznatky získané během studia na magisterském programu. Druhou část závěrečné zkoušky pak tvoří obhajoba diplomové práce. Žádná z částí státní závěrečné zkoušky není hodnocena ECTS kredity, nýbrž na základě čtyřstupňové škály, tj. buď s výsledkem výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), či dostatečně (4 - neprospěl).

Návrh témat pracíArcheologie nových médií: koncepce digitalizace, elektronická rozhraní, digitální umění, digitální média a umělecká forma, vznik a vývoj nových forem komunikace a médií.

Kulturní techniky: analýzy vzniku a rozvoje technokultury, kulturní změny a proměna paradigmatu času, technologická racionalita veřejného prostoru, software mediální skutečnosti.

Společnost vzdělání a informací: vznik kulturně-technických modelů sdělení a poznání, nové formy vzdělávacích procesů, e-learning, interakční a mediální design, internetová komunikace, digitální a satelitní vysílání.

Vizuální teorie a řeč obrazu: proměna paradigmatu vizuálních teorií ve vztahu k proměně obrazu, obraz a diference mezi spojitostí a nespojitostí, klasickými a technickými obrazy, myšlení obrazem a promluva textu.

Sémiotika sdělení a zobrazování: sémiotická analýza mediálních sdělení, analytická filosofie a koncepce tvorby významů a forem komunikace, struktury označování a pohyb sdělení, problematika jazykových a kulturních kódů, sémiotika filmu.

Sociální komunikace a sociolingvistika: systémové teorie a komunikace, analýza a explikace řádů komplexity a reálného, socioligvistické modely mediálního diskurzu, sociální aspekty elektronické komunikace.

Kulturní dějiny médií: teorie a filosofie médií, kulturní dějiny médií, vývojová proměna znakové tvorby skutečnosti, koncepce a modely reprezentace v kulturně informatické proměně soudobé společnosti, dějiny umění v mediálním kontextu.

Simulace a produktový design: předmět a simulakrum (Baudrillard), věci a nevěci (Flusser), artefakt, produkt – sémiotický a mediální význam na pozadí problematiky užité, směnné, estetické hodnoty (Heidegger, Barthes).

Reprodukční techniky jako předpoklad rozvoje médií/ masových sdělovacích prostředků: paralela masové produkce a reprodukce (tisk, fotografie,...), „vnější“ společenské, ekonomické a politické změny, „vnitřní“ proměna díla subjektu, komunikace (Benjamin, Baudrillard, McLuhan).Mediální funkce obrazu: na rozhraní technického prostředku a znakového systému - počítačová grafika, móda, architektura, vzory, vizualizace fyzikálních, biologických, chemických modelů a procesů; z hlediska reprezentace, estetiky, mediality (F.Kittler, A.Danto, Flusser) (technický obraz)Image: mediální konstrukce identity (veřejně známých osobností i jako mediální verze osobnosti v rámci reklam atd.); sociální transformace veřejnosti, proměny sociální komunikace, subjektivity (Virilio, Danzin, Giddens, Sennett).

Návaznost na další stud. prog.

Mediální dimenze tematizace/metafor světla: prolnutí symbolické, technické, sociálního a ekonomické sféry, význam vynálezu elektrického osvětlení jako zlom ve vývoji mediální kultury; spojení s proměnou veřejnosti, moci, Lebenswelt (čas) (Virilio, Flusser).

Technologie a tělo: ruka – od psaní k počítačovým interface, kodifikace pohybu (psaní, tanec, sport), kodifikace estetiky těla (móda), symbolická komunikace, simulace (Barthes, Flusser).

Láska jako médium: vzorce implikované v reklamě a časopisech, ve filmovém žánru romantických komedií, telenovelách apod. - systémové pojetí: sociální funkce, zdroje a dopady x simulace (Luhmann, Baudrillard).

Konstrukce reality ve filmu, reflexivita, reverzibilita, intertextualita: odkazy na vlastní (filmovou) realitu, znásobení rovin skutečnosti, hra s reálným, prolínání reálného a imaginárního, reálného a virtuálního (v různém pojetí).

Hierarchie informací a uživatelů v internetu: sémantická pravidla, kontingence, předpoklady, kompetence pro získání informací, motivace, manipulace a strategie uživatelů s ohledem na interaktivní povahu internetu, virtuální identita.

Analýza médií z hlediska základních kulturních kódů: jsou současná média převoditelná na základní kódy obrazu, písma a čísla. Rozložení různých forem mediace na prvky (obrazu, písma, čísla); marginální kódy (S.Krämer, Zielinski, Poster).

Médium času: archeologie času jako měřitelného, komodifikovatelného, komunikačního média, techniky a funkce měření času v dějinách, vztah k prostoru, význam pro konstituci reálného a proměna v důsledku zrychlování (Virilio, Baudrillard).

Proměna představy prostoru a jeho reprezentace ve znakových systémech v souvislosti se satelitní technologií, rozšíření možností televize v digitální podobě, propojení internetu a mobilní technologie; globalizace x psychogeografie, teletopologie (Virilio, Sloterdijk, Sphären)

Reprezentace přírody jako kulturní technika: proměna obrazu přírody v dějinách a charakteristické rysy „přírody“ v současnosti – z hlediska státu přírodní rezervace, z hlediska ekonomie recyklace, celá oblast ekologie, turistika, umění.

Program navazuje na některé typy bakalářského stupně vysokoškolského studia, především pak na tyto obory: studium humanitní vzdělanosti na FHS UK, kulturologii, filosofii, lingvistiku, mediální studia, dějiny umění, sociologii, atp.

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Jan Brejcha Název kurzu: Základy interakčního designu Rozsah výuky: ZS, 2S Zakončení: Z Kredity: 2 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Úvod do designu uživatelských rozhraní pro informační a komunikační technologie (ICT). Kurz je zaměřen na získání praktických dovedností pro tvorbu návrhů, prototypů a jejich testování. Studenti se naučí analyzovat a odkrývat design a dosah stávajících technických a kulturních produktů z pohledu jejich významu, hodnoty a zkušenosti, a uplatnit získané znalosti pro konstrukci produktů nových. Tematické okruhy:

1) Uvedení problematiky kurzu – pojetí rozhraní, interakce a designu v kontextu ICT. Interakční design vs HCI (Human-Computer Interaction). Význam reflexe produktů z pozice filosofie médií. (Flusser, Negroponte)

2) Zkušenost s novými technologiemi. Prvky tvorby uživatelské zkušenosti. Dekonstrukce jako východisko analýzy. (Norman, McCarthy) Úkol 1

3) Prvky interakčního designu. Konstrukce významu. Sémiotický základ počítačové interakce. (Andersen, Winograd)

4) Technologie tvorby nových produktů/ rozhraní. Dostupné nástroje a jejich kritika. Úkol 2

5) Metodiky tvorby nových produktů/rozhraní. Postupy čerpající z grafického a informačního designu. (Sutnar, Apple)

6) Uživatel v kontextu systému. Metodiky testování produktů. Úkol 3 7) Design jako prostředek komunikace a usměrnění sociální interakce. (Schutz, Flusser) 8) Viditelnost, transparence a vizualizace v kontextu interakčního designu. (Erickson,

Bordwell, Baxandall, Arnheim) Doporučená literatura: Apple Computer: Aqua Human Interface Guidelines, Cupertino, květen 2004 Arnheim, R.: Visual thinking, Berkeley: University of California Press, 1980 Andersen, P.B.: A theory of computer semiotics, Cambridge University Press, 1997 Baxandall, M.: Stíny a světlo: Umění a vizuální zkušenost, Brno: Barrister, 2003 Black, M.: Models and metaphors, Cornell University: C.U. Press, 1962 Bordwell, D.: Making meaning: Inference and rhetoric in the interpretation of cinema,

Cambridge (USA): Harvard University Press, 1989 Bystřický, J.: Virtuální a reálné, Praha: Sofis, 2002 Eco, U.: Teorie sémiotiky: A theory of semiotics, Brno: JAMU, 2004 Erickson, T. – Kellogg, W. A.: Social Translucence: Using Minimalist Visualizations of

Social Activity to Support Collective Interaction In: Designing Information Spaces: The Social Navigation Approach (eds. K. Höök, D. Benyon, A. Munroe), London: Springer-Verlag, 2003, s. 17-41

Flusser, V.: Komunikológia, Bratislava: Media Institute, 2002

Flusser, V.: Shape of Things: A Philosophy of Design, London: Reaktion Books, 1999 Hubík, S.: Sociologie vědění, Praha: SLON, 1999 Janáková, I.: Ladislav Sutnar - Praha- New York - Design in Action, Praha:

Uměleckoprůmyslové muzeum : Argo, 2003 Lévi, P.: Kyberkultura, Praha: Karolinum, 2000 Luhmann, N.: Art as a Social System, Stanford: Stanford University Press, 2000 Manovich, L.: The language of new media, Boston: MIT Press, 2001 McCarthy, J. – Wright, P.: Technology as Experience, Boston: MIT Press, 2004 Negroponte, N.: Digitální svět, Praha: Management Press, 2001 Norman, Donald A.: Emotional design, New York: Basic Books, 2004 Schütz, A. – Luckmann, T.: The structures of the life-world, Evanston: Northwestern

University Press, 1973 Winograd, T.: Bringing design to software, New York: ACM Press, 2002 Winograd, T. – Flores, F.: Understanding computers and cognition: A new foundation for

design, Boston: Addison-Wesley, 1987 + online zdroje

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Jan Brejcha Název kurzu: Mediální komunikace a design Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Zk Kredity: 4 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Aspekty mediality a komunikace ve vztahu k designu ICT. Kurz si klade za cíl rozvíjet praktické aplikace interakčního designu z hlediska humanitních věd. Studenti budou využívat dostupných nástrojů k prototypování komplexnějších řešení v různých doménách. Tematické okruhy:

1) Uvedení problematiky kurzu – vymezení mediality a komunikace v kontextu ICT. 2) Design jako prostředek redukce komplexity. Komplexita a interakce. (Luhmann)

Úkol 1 3) Produktová sémantika. (Flusser, Andersen) 4) Přirozená vs. naučená interakce (HCI). Využití "netradičních" vstupních zařízení.

Úkol 2 5) Prostor a čas v interaktivních médiích. Pojetí "habitatu" interakce. (Andersen) 6) Modelování a vizualizace jako součást kritické analýzy daných i vytvářených

produktů. Úkol 3 7) Komunikace v sociálním prostoru. Akční vzory, emoce a zkušenost. (Erickson,

Norman) 8) Žitý svět jako zásoba vědění. Vědění jako rozhraní. Interakce s tělesy a plochami.

(Schutz, Flusser, Winograd) Doporučená literatura: Apple Computer: Aqua Human Interface Guidelines, Cupertino, květen 2004 Arnheim, R.: Visual thinking, Berkeley: University of California Press, 1980 Andersen, P.B.: A theory of computer semiotics, Cambridge: Cambridge University Press, 1997 Baxandall, M.: Stíny a světlo: Umění a vizuální zkušenost, Brno: Barrister, 2003 Black, M.: Models and metaphors, Cornell University: C.U. Press, 1962 Bordwell, D.: Making meaning: Inference and rhetoric in the interpretation of cinema, Cambridge (USA): Harvard University Press, 1989 Bystřický, J.: Virtuální a reálné, Praha: Sofis, 2002 Eco, U.: Teorie sémiotiky: A theory of semiotics, Brno: JAMU, 2004 Erickson, T. – Kellogg, W. A.: Social Translucence: Using Minimalist Visualizations of Social Activity to Support Collective Interaction In: Designing Information Spaces: The Social Navigation Approach (eds. K. Höök, D. Benyon, A. Munroe), London: Springer-Verlag, 2003, s. 17-41 Flusser, V.: Komunikológia, Bratislava: Media Institute, 2002 Flusser, V.: Shape of Things: A Philosophy of Design, London: Reaktion Books, 1999 Hubík, S.: Sociologie vědění, Praha: SLON, 1999 Janáková, I.: Ladislav Sutnar - Praha- New York - Design in Action, Praha:

Uměleckoprůmyslové muzeum : Argo, 2003 Lévi, P.: Kyberkultura, Praha: Karolinum, 2000 Lidwell, W. et al.: Universal principles of design, Gloucester: Rockport Publishers, 2003 Luhmann, N.: Art as a Social System, Stanford: Stanford University Press, 2000 Manovich, L.: The language of new media, Boston: MIT Press, 2001 McCarthy, J. – Wright, P.: Technology as Experience, Boston: MIT Press, 2004 Negroponte, N.: Digitální svět, Praha: Management Press, 2001 Norman, Donald A.: Emotional design, New York: Basic Books, 2004 Norman, Donald A.: The design of everyday things, New York: Basic Books, 2002 Schütz, A. – Luckmann, T.: The structures of the life-world, Evanston: Northwestern University Press, 1973 Vattimo, G.: Tecnica ed esistenza, Milano: Bruno Mondadori, 2002 Winograd, T.: Bringing design to software, New York: ACM Press, 2002 Winograd, T. – Flores, F.: Understanding computers and cognition: A new foundation for design, Boston: Addison-Wesley, 1987 + online zdroje

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Název kurzu: Média a filosofie postmoderny Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Kurz je zaměřen na rozbor soudobých filosofických koncepcí konstrukce reálného světa, témat informačních technologií a kulturních technik, problematiky zprostředkování, kodifikace kulturních obsahů, včetně analýz vnitřní a vnější mediality. Tematické okruhy:

1. Úvod do problematiky médií a soudobých filosofických teorií. Stručný nástin kurzu. J.F. Lyotard, J. Derrida, A. Badiou

2. Problematika kodifikovaného světa. Alfanumerická společnost a kodifikovaný svět. Kódy: vznik a charakteristika.Média a kulturní změna. V. Flusser, M. McLuhan, J. Baudrillard

3. Komunikologie a dialogická média. Struktury a fungování komunikace, motivy a hranice komunikace. Televize, styl a kyberkultura. V. Flusser, P. Lévy, J. Fiske

4. Konečnost a nekonečnost myšlení. Původ, záměr a konečnost myšlení jako fáze nedokončeného procesu uzavírání smyslu události: oddělování subjektu. J-L. Nancy, A. Badiou, G. Deleuze.

5. Virtuální a reálné. Problematika mediality, network society, forem zprostředkování a reprezentace. Estetika a reprezentace. M. Castells, L. Bersani, G. Agamben

6. Zprostředkování jako mediace. Kulturní techniky zprostředkování, mediální interface a znakové kódy. Design a mediální kultura. S. Kramer, C. Hubich, P. Virilio.

Povinná literatura: Bystřický, J. Virtuální a reálné. Sofis. Praha. 2002 McLuhan M. : Člověk,média a elektronická kultura.Jota.Brno.2000 Flusser, V.: Komunikológia. Media Institut. Bratislava.2002 Doporučená literatura: Agamben, G.: The Man Without Content. California. SUP, 1999 Arnheim, R. : Visual Thinking. University of California Press. 1969 Bordwell, D. : Making Meaning. Harvard University Press. 1989 Baudrillard, J.: O svádění. Votobia, Olomouc.. 1996 Bersani, L. : The Culture of Redemption. CUP, New York. 2000 Bystřický, J. Mucha, I.: Normy, zprostředkování a estetický význam. 999, Pelhřimov. 2003 Deleuze, G. : Film:I. Obraz – pohyb. NFA, Praha.2000. Derrida, J. : Texty k dekonstrukci. Archa. Bratislava. 1993

Flusser, V. : Do universa technických obrazů. OSVU Praha.2001 Lyotard, J.F.: Čo malovať? Petrus.Bratislava 2000. Merleau-Ponty,M.: Viditelné a neviditelné. OIKOYMENH.Praha 1998 Nancy, J.L.: A Finite Thinking. Stanford. California. 2003 Virilio, P.: The Aesthetics of Disappearance. New York.1991 Virilio, P.: The Information Bomb. Verso. London. 2000.

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Název kurzu: Mediální kultura Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Kurz je zaměřen na výklad problematiky vizuálního myšlení, digitálních forem komunikace, tématu spojitých a nespojitých obrazů, pohybu a změny rychlosti zprostředkování včetně nových paradigmat kulturních změn. Zvláštní ohled je pak věnován významu elektronických obrazů, produkci simulačních a translačních „reálií“ a estetice mizení. Tematické okruhy:

1. Stručný úvod do problematiky obrazů v nových médiích a kulturních forem zobrazování. D. Bordwell, N.K. Denzin, R. Arnheim

2. Koncepce vizuálního myšlení. Umění a vizuální zkušenost. Abstrakce a myšlení. Autorizace, reference, prezence. M. Baxandal, J. Derrida, A.C. Danto

3. Mediální kultura. Digitální zdání a problematika zobrazení. Kultura a umění: figury – pozadí. Spojité a nespojité obrazy. V. Flusser, N. Carroll , N. Rodowick

4. Problematika elektronické kultury. Teorie pravděpodobnosti a komplementarity. Dešifrování technických obrazů. Obrazy v nových médiích. M. McLuhan, L. Manovich, V. Flusser,

5. Svět filmu. Obraz – pohyb, obraz – čas. Stroj času a stroj vidění. Tvorba filmového významu. Proměna filmového paradigmatu. G. Deleuze, P. Virilio. D. Bordwell

6. Estetika mizení a horizonty vnímání. Komplexy médií a struktury vnímání, umění stroje a ironie techniky, subjektivace a aktuálnost. Mediální kultura a mobilita. J. Baudrillard, P. Virilio, R. Bellour, A. Badiou.

Povinná literatura: Bystřický, J.; Mucha, I.: Normy, zprostředkování a estetický význam; Praha, 2003 Deleuze, G.: Film 1. Obraz-pohyb; NFA Praha, 2000 Virilio, P.: Stroj vidění; Bratislava, 2003 Doporučená literatura: Arnheim, R. : Visual Thinking. UCP.1969 Bordwell, D.: Making Meaning. Harvard UP. 1989 Baudrillard, J.: Dokonalý zločin. Periplum.2001 Baxandal, M.: Stíny a světlo. Barrister&Principal.2003 Danto, A.C.: The Philosophical Disenfranchisement.Colubia,2005. Deleuze, G.: The Logic of Sensation. F.Bacon,Minnesota.2004. Derrida, J. : Dissemination. The Athlone Press.London.2000. Denzin, N. K.: The Cinematic Society.Sage.London.1995

Lyotard, J-F.: Čo malovať? Petrus.Bratislava.2000 Virilio, P.: Negative Horizont. Continuum.London-NewYork.2005.

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Jiří Bystřický CSc. Název kurzu: Překladový seminář I, II Rozsah výuky: 1C Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: V rámci překladového semináře si každý ze studentů vybere cizojazyčný text (min. 30 stran), který doposud nebyl vydán v české verzi, a který souvisí s oborem a student jej může dále využít pro svoji diplomovou práci. Výběr textu je libovolný, ale musí jej odsouhlasit vedoucí katedry, s nímž student svůj překlad také průběžně konzultuje.

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Jakub Češka PhD. Název kurzu: Sémiotika literární komunikace Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Zk Kredity: 4 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Introduktivní kurz k práci s textem vzhledem k jeho znakové povaze. Základní pojetí znaku, systém značení, rétorika textu. Svébytnost textu, text mezi texty (intertextualita). Po výkladu jeho základních předpokladů jakož i toho, jak text nese a ustavuje význam, bude položen důraz na jeho rétoričnost. Tematické okruhy:

1. Pojetí znaku podle Saussura, rozlišnost jazyk - mluva, diachronní a synchronní perspektiva, arbitrárnost znaku, základní struktura znaku, možnosti využití původního sémiotického modelu s poukazem k analýze diskursu a k fr. strukturalismu.

2. Barthesův pojem mýtu. Reinterpretace saussurovského modelu, angažovaná sémiologie, dvojí systém značení, konotační mechanismus, základní teoretický rámec textu Mytologie, základní analytické pojmy. Teoretická perspektiva doložena na literárním díle (konotační mechanismy v rámci Kunderových románů).

3. Doleželův model klasického a moderního narativního schématu: výklad funkčního a textového modelu. Výklad performativu v literárním díle. Rozlišnosti kompetence vypravěče a postavy v rámci klasického narativního schématu vyložené ve vztahu k textu, jeho skryté rétoričnosti.

4. Dokončení výkladu Doleželova narativního modelu: mocenské konotace v užívání neosobního vyprávění, passé simple v Barthesově výkladu literárního rukopisu (Balzac) z knihy Nulový stupeň rukopisu. Exkurs k asymetricky mocenské situaci vypravěč – postava, završen výkladem odlišné rétorické figury Čapkova románu Hordubal a Golombkova sloupku Podkarpatská tragédie.

5. Výklad reinterpretace Girardovy definice románové tradice, vnější a vnitřní prostřednictví, prostředník, náčrt nespontánní touhy napříč románovou tradicí.

6. Navázání na výklad sémiotického modelu prostřednictví, v němž výraznou roli plní metafory. Poukaz k performativnímu rázu metafor, vykázání prostřednictví jazyka, který nás nutí nejen myslet ale i jednat jistým způsobem. Rozvedení této teze na základě Barthesova textu Lekce.

7. Výklad metafory a metonymie, základní Jakobsonovo rozlišení, metafora prohloubena o Ricoeurovo pojetí metafory na pozadí symbolu, který nám dává myslet. Zatímco předchozí výklady byly založeny sémiotickou perspektivou, zde bude metafora explikována také v rámci hermeneutiky. Pojetí metafory podle Arendtové.

8. Proppův sémiotický model pohádky, jeho základní předpoklady, výklad ústředního pojmu funkce, syntagmatu vyprávění.

9. Kritika Proppovy pozice z perspektivy francouzského literárního strukturalismu (Bremond, Greimas).

10. Barthesova reinterpretace pojmu funkce, výklad tří základních rovin a jednotek vyprávění; meze Barthesova přístupu.

11. Todorovova poetika prózy: základní významové roviny literárního díla, analytické pojmy. Zaměření na výklad dílčích žánrů; výklad Nebezpečných známostí z hled. sémiotiky, tak i na půdě (Kategorie literárního vyprávění) sociologie.

12. Výklad Ecovy Role čtenáře, kritika jeho pojetí encyklopedie. Povinná literatura: Barthes, Roland: Mytologie. (Praha: 2004) Barthes, Roland: "Základy sémiologie." in Kritika a pravda (Praha: 1997). Doležel, Lubomír: Narativní způsoby v české literatuře (Praha: 1993) Doporučená literatura: Barthes, Roland: "Nulový stupeň rukopisu." in Kritika a pravda (Praha: 1997). Barthes, Roland: "Úvod do strukturální analýzy vyprávění." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Barthes, Roland: "Základy sémiologie." in Kritika a pravda (Praha: 1997). Greimas, Algirdas Julien: "Základní prvky teorie mytického vyprávění." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Hamon, Philippe: "Co je to popis?" in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Lakoff, George; Johnson, Mark: Metafory, kterými žijeme. (Brno 2002) Laurent, Jenny: "Struktura a funkce klišé." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Rimmon-Kenanová: Poetika vyprávění. (Brno: 2001) Todorov, Tzvetan: "Kategorie literárního vyprávění." in Znak, Struktrua vyprávění (Brno: 2002). Todorov, Tzvetan: Poetika prózy. (Praha: 2002)

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Josef Fulka PhD. Název kurzu: Psychoanalýza, sémiotika a film Rozsah výuky: ZS, 2S Zakončení: Z Kredity: 3 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Odkazy na psychoanalýzu, ať už terminologické či obsahové, se v rámci novějších výzkumů v oblasti sémiotiky i mediálních studií staly něčím zcela běžným. Záměrem tohoto kursu je stručný přehled vývoje recepce psychoanalýzy v myšlení dvacátého století a zařazení psychoanalytické problematiky do širších kulturních a teoretických souvislostí. Tematické okruhy:

1) Úvod 2) Prolegomena k psychoanalytické problematice: hysterie a melancholie 3) Geneze psychoanalýzy: psychoanalytické pojetí hysterie (Případ Dora); teorie svádění. 4) Sen, symptom, chybný úkon, vtip a jeho vztah k nevědomí 5) Freudovo pojetí psychózy 6) Jacques Lacan: úvod do základních pojmů 7) Lacanovské pojetí vývoje individua: Stadium zrcadla, falická funkce, symbolický

systém, touha, objekt a 8) Lacanovo pojetí psychózy (reinterpretace případu Schreber) 9) Kristeva: sémiotično a symbolično 10) Psychoanalyticky inspirované interpretace filmu I: Kaja Silverman – Talking about

Godard, The Subject of Semiotics 11) Lacanovsky inspirované interpretace filmu II: Teresa de Lauretis: Alice doesn’t 12) Slavoj Žižek: film a reálno

Doporučená literatura: Freud, S.: Sebrané spisy. Praha, Psychoanalytické nakladatelství Kristeva, J.: Jazyk lásky (eseje o psychoanalýze, sémiotice a mateřství). Praha, One Woman Press, 2004 Lacan, J.: Semináře I, II, XI a XX (Úryvky) a vybrané texty z Écrits Lauretis, T.: Alice doesn’t. Indiana University Press, 1984 Silverman, K.: The Subject of Semiotics, Talking about Godard. Oxford University Press, 1984 Žižek, S.: Enjoy Your Symptom. Routledge, 2001

The Sublime object of Ideology. Verso, 1989

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Josef Fulka PhD. Název kurzu: Tělo a obraz - teorie obrazu v myšlení dvacátého století (2. ročník) Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Z Kredity: 3 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Cílem tohoto kursu je nastínit stručný přehled myšlení druhé poloviny dvacátého století se zvláštním přihlédnutím k teoriím obrazu a imaginárna a k problematice tělesnosti, resp. přechodu od ontologie tělesnosti ke konstruktivistickým teoriím. Tematické okruhy:

1) Bergsonova teorie obrazu: kritika jazyka v Eseji o bezprostředních datech vědomí; pojetí obrazu ve Hmotě a paměti; paměť a imaginace.

2) Bachelardovo pojetí obraznosti hmoty. 3) Fenomenologie obrazu I: úvod do základních fenomenologických pojmů (Husserl) 4) Fenomenologie obrazu II: Merleau-Pontyho kritika eidetického názoru; Merleau-

Ponty a výtvarné umění. 5) Fenomenologie obrazu III: Sartre, Richir a Barbaras. 6) Michel Foucault: úvod do základní problematiky 7) Michel Foucault: otázka vztahu pohledu a obrazu; Slova a věci a Toto není dýmka. 8) Barthesovo pojetí imaginárna I: Mytologie, Základy sémiologie a Systém módy. 9) Barthesovo pojetí imaginárna II: Říše znaků, Zlomky milostné rozpravy, Světlá

komora; vztah mezi raným a pozdním Barthesem na příkladu jeho přístupu k fotografii 10) Deleuze a film. 11) Deleuze a výtvarné umění (Francis Bacon). 12) Didi-Huberman: obraz jako symptom.

Povinná literatura: Barthes, R.: Mytologie. Praha, Dokořán, 2004

Základy sémiologie. Praha, Československý spisovatel, 1967 Světlá komora. Bratislava, Archa, 1994

Bergson, H.: Hmota a paměť. Praha, OIKOYMENH, 2003 Foucault, M.: Slova a věci. Bratislava, Kalligram, 2000

Toto není dýmka. Bratislava, Archa, 1994 Deleuze, G.: Film I. Praha, Národní filmový archiv, 2000 Doporučená literatura: Bachelard, G.: Plamen svíce. Praha, Dauphin, 1997

Voda a sny. Praha, Mladá fronta, 1997 Barbaras, R.: Vnímání. Praha, Filosofia, 2002 Bergson, H.: Esej o bezprostředních danostech vědomí, Paris, Félix Arcan, 1936 Deleuze, G.: Co je filosofie?. Praha, OIKOYMENH, 2001 Husserl, E.: Krize evropských věd. Praha, Academia, 1996

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Jaroslav Hroch CSc. Název kurzu: Hermeneutika a metodologie humanitních věd Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem hermeneutického myšlení, zvláštní pozornost je pak věnována koncepcím nejvýznamnějších představitelů filosofické hermeneutiky 20. století. Tematické okruhy:

1. Vznik a formování hermeneutického myšlení do konce 19. století 2. Hermeneutika v období antiky, středověku a novověku 3. W. von Humboldt 4. F. D. E. Schleiermacher 5. W. Dilthey 6. Filosofická hermeneutika 20. století 7. M. Heidegger 8. H.-G. Gadamer 9. J. Habermas 10. P. Ricoeur 11. Perspektivy hlubinné hermeneutiky (C. G. Jung, J. Hillmann)

Povinná literatura: Hroch, J.: Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti; Masarykova univerzita a nakladatelství Georgetown, Brno 1997, 1998, 2003 Doporučená literatura: Dilthey, W.: Život a dejinné vedomie, Pravda, Bratislava 1980 Gadamer, H.-G.: Člověk a řeč, Oikúmené, Praha 1999 Grondin, J: Úvod do hermeneutiky, Oikúmené, Praha 1997 Heidegger, M.: Bytí a čas, Oikúmené, Praha 1999; O pravdě a bytí, MF, Praha 1993 Hillman, J.: Sny a podsvětí, Portál, Praha 1999 Hroch, J.: H.-G. Gadamer a hermeneutická filosofie, Filosofický časopis 48, 2000, č. 3 Jung, C. G.: Archetypy a nevědomí, Nakladatelství T. Janečka, Brno 1999 Jung, C. G.: Duše moderního člověka, Atlantis, Brno 1994 Ricoeur, P.: Život, pravda, symbol, Oikúmené, Praha 1999 Starý, R.: Filmová hermeneutika, Sagittarius, Praha 1999

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Jaroslav Hroch CSc. Název kurzu: Soudobá angloamerická filosofie Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Druhá část kurzu je věnována jednotlivým směrům angloamerické filosofie, především hermeneuticky orientované a postanalytické filosofii. Tematické okruhy:

1. Transcendentální idealismus a R. W. Emerson 2. Pragmatismus – základní charakteristika, Ch. S. Peirce, J. Dewey, W. James 3. Britský neorealismus – G. E. Moore 4. Britská analytická filosofie – J. L. Austin 5. Americká analytická filosofie – W. V. O. Quine 6. P. Winch 7. Ch. Taylor 8. P. de Man 9. H. Bloom 10. S. Cavell 11. R. Rorty

Povinná literatura: Hroch, J.: Soudobá angloamerická a kanadská filosofie, FF Masarykovy univ., Brno 2003 Doporučená literatura: Austin, J. L.: Jak udělat něco slovy, Filosofia, Praha 2000 Bloom, H.: Kánon západní literatury, Prostor, Praha 2000 Dewey, J.: Rekonstrukce ve filosofii, Sfinx, Praha 1929 Emerson, R. W.: Eseje, Bratislava 1991 James, W.: Pragmatismus. Nové jméno pro staré způsoby myšlení, Brno 2003 Quine, W. V. O.: Hledání pravdy, Hermann a synové, Praha 1994 Rorty, R.: Filozofia a zrkadlo prírody, Kalligram, Bratislava 2000 Taylor, Ch.: Etika autenticity, Filosofia, Praha 2001 Obrat k jazyku: druhé kolo (Jazyk, myšlení a svět v názorech postanalytických filosofů). Vybral, uspořádal a text přeložil J. Peregrin; Filosofia, Praha 1998

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc. Název kurzu: Znaková tvorba skutečnosti Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je podat přehlednou deskripci a analýzu vybraných vlivných koncepcí ontogenních a kulturogenních funkcí znakových činností a aplikovat hlavní teze, principy a metody na konkrétní jevy současné mediální praxe.. Tematické okruhy: 1) Řečový akt v židovsko-křesťanské duchovní tradici: mimořádné postavení řeči mezi

ostatními činnostmi. 2) Řeč/komunikace v antické a středověké myšlenkové tradici: obec/řeč/rozum jako relativně

trvalé schéma. 3) Forma skutečnosti a forma znakové činnosti: logická, gramatická, diskursivní, herní. 4) Moderní (znovu)spojení skutečnosti, rozumu a obce komunikací (G.H. Mead). 5) Změna skutečnosti řečovým aktem (J.L. Austin). 6) Rozumná strukturace skutečnosti řečovým jednáním (J. Habermas). 7) Strukturace skutečnosti jazykovou typifikací (A. Schutz). 8) Diferencování skutečnosti skrze bricolage (C.-L. Strauss a J. Derrida). 9) Předčasná/opožděná artikulace skutečnosti diskursivními žánry (J.-F. Lyotard). 10) Vytváření hyperreality seriálovou prezentací/simulací (J. Baudrillard). 11) Dromokratická logistika percepce skutečnosti (P. Virilio). 12) Síťová strukturace toků skutečnosti (M. Castells). 13) Uskutečňování rozumnosti technickým zobrazením (V. Flusser). 14) Teze z 1-13 v mediálním prostoru moderní a současné společnosti. Doporučená literatura: Barthes, R.: Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie. Čs. spisovatel, Praha 1967 Baudrillard, J.: Dokonalý zločin, Periplum, Olomouc 2001 Bystřický, J., Mucha, I: Simulace, systémy a kontingence, Vydavatelství 999, Praha 2002 Bystřický, J.: Virtuální a reálné, Sofis, Praha 2002 Castells, M.: The Information Age: Economy, Society and Culture. The Rise of Network Society. Blackwell:Cambridge, Mass. 1999. Deleuze, G.: Podla čoho sa pozná štrukturalizmus?, Archa, Bratislava 1993 Derrida, J.: Grammatológia, Archa, Bratislava 1999 Derrida, J.: Struktura, znak a hra v diskursu věd o člověku. In: Texty k dekonstrukci, Archa, Bratislava 1993 Eco, U.: Hledání dokonalého jazyka, Nakl. Lidové noviny, Praha 2001 Eco, U.: Mysl a smysl, Vize 97, Praha 2000 Flusser, V.: Do universa technických obrazů. OSVU: Praha 2001. Habermas, J.: Theorie des kommunikativen Handelns, Reklam, Frankfurt a. M. 1981 Horster, D.: Jürgen Habermas, Svoboda, Praha 1995

Hubík, S.: K postmodernismu obratem k jazyku, Albert, Boskovice 1996 Hubík, S.: Sociologie vědění. SLON, Praha 2000 Lyotard, J.-F.: Rozepře, Filosofia, Praha 1998 Virilio, P.: Informatická bomba. Pavel Mervart: Červený Kostelec 2004. Virilio, P.: Open Sky, Verso, London 1997

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Stanislav Hubík CSc. Název kurzu: Kritická teorie médií Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je popsat, analyzovat a objasnit problematiku institucionálních, organizačních, ekonomických, politických a kognitivních předpokladů a důsledků působení médií v moderní a současné společnosti. Popsat, analyzovat a objasnit diference mezi působením různých druhů médií, možnosti jejich kooperace a vytváření globálního mediálního prostoru. Tematické okruhy: 1) Média v tradiční a v moderní společnosti: komunikační strukturace sociálního prostoru

(předběžně). 2) Typy médií a jejich působení na jednotlivce a skupiny v tradiční a v moderní společnosti

(předběžně). 3) Sociální objekty působení médií: jedinec, skupina, dav, publikum, masa, veřejnost. 4) Obraz, lineární písmo, technický obraz a jejich působení v (multi)mediálních

kombinacích. 5) Masová společnost, masová kultura, masová komunikace a média. 6) Rodina, stát, občanská společnost a média: sociální dosah komunikace a vytváření

politické veřejnosti. 7) Občanská společnost, stát, ekonomika a média: komodifikace komunikace a vytváření

spotřebitelské masy. 8) Technologie, ekonomika, vědění a média: komodifikace komunikace a vytváření

dromokratické elity. 9) Mediální simulace reality, její metody a principy v moderní a.v současné společnosti. 10) Mediální prostor, multimediální prostor, hypermediální prostor a jejich symbolické

výrazy. 11) Mediální re-strukturace moderní a nemoderní společnosti, globální důsledky. 12) Mediální prostor v hodnotových, ekonomických a politických statistických přehledech. 13) Horizontální a vertikální mapy současného mediálního světa. 14) Mediální transformace prostoru/teritoria, času/dějin, pospolitosti/etnika a komunikace/řeči

v současnosti. Povinná literatura: Benjamin, W.: Dílo a jeho zdroj. Praha : Odeon, 1979, str. 17-47. Burton, G.: Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001. De Fleur, M. J.: Teorie masové komunikace. Praha : Karolinum, 1996. Flusser, V.: Do universa technických obrazů. Praha : OSVU, 2001. McLuhan, M.: Člověk, média a elektronická kultura. Brno : Jota, 2000. McLuhan, M.: Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha : Odeon, 1991. McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Ramonet, I.: Tyranie médií. Praha : Mladá fronta, 2003.

Thompson, J.B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Praha : Karolinum, 2004. Doporučená literatura: Baudrillard, J.: Dokonalý zločin. Olomouc : Periplum, 2001. Eco, U.: Mysl a smysl. Praha : Vize 97, 2000. Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Praha : Filosofía, 2000. Chomsky, N.: Perspektivy moci. Praha : Karolinum, 1998.

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Petra Jedličková Název kurzu: Sociální aspekty elektronické komunikace Rozsah výuky: ZS, 2C Zakončení: Z Kredity: 3 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: V úvodu budou studenti seznámeni s terminologií, základní literaturou a především hlavními teoretickými směry a pracemi, které řeší dopady elektronické komunikace na kulturu, společnost a člověka. Seminář bude zkoumat a hledat vzájemné souvislosti mezi vývojovými trendy a stavebními prvky informačního světa: restrukturalizace kapitalismu, role státu a demokracie, sociální exkluze a nerovnost, pracovní trh, moc a identita. Každá přednáška bude propojena s diskuzí a rozborem konkrétního materiálu. Během prvního semestru si studenti zvolí téma projektu, na kterém budou pracovat v průběhu druhého semestru. Tematické okruhy: 1. Úvodní část: jak a proč mluvíme o informačním světě? a. Základní teoretické přístupy a jejich vývoj b. Současné trendy v chápání informačního světa c. Terminologie, literatura, současné výzkumy a internetové zdroje ke studiu 2. Technologické podloží, nervová síť a životní funkce a. Vliv technologické revoluce na kulturu dnešního Internetu, co nám ukazují příklady z "historie". Kultura Internetu: techno-meritokraté, hackeři, virtuální komunity a podnikatelé b. Biologické a sociální rytmy: medicína, genetické inženýrství a moderní alchymie c. Reálná virtualita: masová média ve věku elektronické komunikace, interaktivní sítě, hypertext a konvergence d. Architektura informačního světa: design sítě, uzly a bílá místa 3. Identita a. Konstrukce identity v informačním světě, třetí pohlaví b. Socio-kulturní hnutí, environmentalismus a vzkříšené náboženství c. Krize patriarchálního modelu společnosti, sexuální identita a feminismus d. Politika v informačním světě, politika skandálu a krize demokracie. Kultura jako obchod 4. Moc a. Sociální exkluze: nerovnosti, černé díry nové ekonomiky a "perverzní spojení" (globální kriminální ekonomika) b. Deviace a násilí v digitálním světě, špehové, exhibicionisté, Velcí bratři a malé sestry c. Stát, společnost a kultura v informačním světě Doporučená literatura: BAUDRILLARD, Jean. Dokonalý zločin. Olomouc: Votobia, 2001. CASTELLS, Manuel. The information age: Economy, society and culture. Vol. I, The rise of the network society. Malden: Blackwell, 1996. CASTELLS, Manuel. The information age: Economy, society and culture. Vol. II, The power of identity. Malden: Blackwell, 1997.

CASTELLS, Manuel. The information age: Economy, society and culture. Vol. III, End of Millenium. Malden: Blackwell, 1998. CASTELLS, Manuel. The Internet galaxy. Reflections on the Internet, business, and society. Oxford: Oxford University Press, 2001. CURRAN, James, GUREVITCH, Michael (Ed.). Mass Media and Society. London: Edward Arnold, 1991. DEIBERT, Ronald J. Parchment, Printing, and Hypermedia: Communication in the World Order Transformation. New York: Columbia University Press, 1997. ECO, Umberto. Skeptikové a těšitelé. [Trans. from It. orig. Apocalittici e integrati Zdeněk Frýbort]. Praha: Svoboda, 1995. HERBERT Marshall McLuhan. Člověk, média a elektronická kultura. Výbor z díla. Brno: Jota, 2000. 1. vyd. LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Praha: Maťa, 1997. LEGGEWIE, Claus, MAAR, Christa (Ed.). Internet & Politik: Von der Zuschauer- zur Beteiligungsdemokratie? Köln: Bollman, 1998. LEGGEWIE, Claus. Netizens oder: Der gut informierte Buerger heute. In Transit, no. 13 (1997). p. 3-25. SHIELDS, Rob (Ed.). Cultures of Internet. Virtual spaces, real histories, living bodies. London: Sage, 1996. WEBSTER, Frank. Theories of the information society. London: Routledge, 1995.

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Denisa Kera Název kurzu: Digitální umění Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Z Kredity: 2/ 2 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Digitální umění je koncept, skrze který se zkoumá umění nových médií jako umění překladu a propojování různých technologických, kulturních a přírodních systémů a kódů navzájem. Odkaz ke kybernetice má svůj protipól v teorii nových médií inspirované současnou kontinentální filosofií, která novým způsobem vymezuje vztahy mezi fysis a techné nebo fysis a nomos. Kreativní propojování a konfrontace živých organismů, strojů a sociálních struktur pomocí digitálních technologií sleduje a často překonává tyto diskuse, které se vedou na poli tzv. "postmodernismu". Tematické okruhy: 1. Umění mezi galerií a internetem: co všechno je umění nových médií, digitální umění, elektronické umění 2. Umění mezi textem a grafikou: hypertextové a multimediální experimenty se slovem a písmem 3. Umění mezi webem a sociálním prostorem: kolaborativní, p2p a síťové umění 4. Umění mezi webem a fyzickým prostorem: on line spojené s off line uměním, on line a off line performance, telematické umění 5. Umění mezi myší a obrazovkou: experimenty s interaktivitou a tvoření zajímavých interfaců 6. Umění mezi serverem a obrazovkou: experimenty s browsery, dekonstrukce real time herního prostředí 7. Umění mezi hardwarem a softwarem: umění kódu, umělecké softwary 8. Umění mezi sochou a robotem: estetika robotů 9. Umění mezi kódy a geny: biotechnologické umění Doporučená literatura: Natalie Bookchin: Timeline of net.art history, a story of net art (open source) http://calarts.edu/%7Eline/history.html Joachim Blank: What is Net Art? http://www.irational.org/cern/netart.txt Kathy Rae Huffman: Curating and Conserving New Media http://www.heise.de/tp/english/pop/event_2/4114/1.html Matthew Mirapaul, An Attack on the Commercialization of Web Art http://www.nytimes.com/library/tech/99/07/cyber/artsatlarge/08artsatlarge.html Josephine Bosma: The Interior of Net Art http://laudanum.net/cgi-bin/media.cgi?act

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Denisa Kera Název kurzu: Základy umělecké tvorby využívající digitální média Rozsah výuky: ZS, 2S Zakončení: Z Kredity: 2 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Současná umělecká tvorba využívá technologie od webu po DVD, haptické a další interfacy, streaming videa a hudby a různé další kombinace hardwaru, softwaru a wetwaru. Cílem přednášek je seznámit se s možnostmi dnešních multimédialních softwarů, které se pro tuto tvorbu používají. Programovací prostředí PROCESSING pak nabízí ideální podmínky ovládnout základy programování jako důležité a pokročilé informační dovedností. Cyklus přednášek a cvičení bude identifikovat a sledovat trendy v uměleckém využívání síťových, bezdrátových, bio- a dalších technologií. Doporučená literatura: Bolter, Jay David and Grusin, Richard. Remediation. Understanding New Media. (Cambridge: The MIT Press, 1999). Druckrey, Timothy. (ed.) Ars Electronica: Facing the Future. (London/Cambridge: The MIT Press, 1999). Lovejoy, Margot. Postmodern Currents: Art and Artists in the Age of Electronic Media. (New Jersey: Prentice Hall, 1997). Manovich, Lev. The Language of New Media. (Cambridge/London: The MIT Press, 2001). Popper, Frank. Art of the Electronic Age. (New York: Harry N. Abrams, 1993). Sommerer, Christa and Mignonneau, Laurent. (eds.) Art@Science. (Wien/New York: Springer Verlag, 1998). Schwarz, Hans Peter and Shaw, Jeffrey. (eds.) Media Art Perspectives. (Karlsruhe: ZKM, 1995). Weibel, Peter and Druckrey, Timothy. (eds.) net_condition: art and global media. (Karlsruhe: Eugelhardt & Bauer, 2001). Wilson, Stephen. Information Arts. Intersections of Art, Science, and Technology. (Cambridge/London: The MIT Press, 2002).

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Petr Koťátko CSc. Název kurzu: Analytická filosofie jazyka Rozsah výuky: ZS, LS 2P/ 2P Zakončení: Z/ Zk Kredity: 2/ 4 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: V kurzu jde o hledání odpovědi na otázku, jaké faktory se podílejí na určování obsahu komunikativních aktů (tj. významů promluv), významů vět a jejich komponentů. Diskuse se zaměří především na fundamentální spor individualismu a konvencionalismu o povahu těchto faktorů. Téma bude sledováno na čtyřech úrovních: Tematické okruhy:

1. Teorie reference; Fregeho rozlišení Sinn a Bedeutung 2. Russelovy nároky na referenční vztah 3. Teorie deskripcí: Russel, Strawson, Donnellan 4. Teorie vlastních jmen: Frege, Russel, Searle, Kripke 5. Spor deskriptivismu a různých pojetí „přímé reference“ 6. Reference a predikace: Strawson; reference v beletrii 7. Pojem propozice; spor externalismu a internalismu o způsob konstrukce propozičního

obsahu: Putnam, Burge, Kaplan, Searle, Evans, McDowell, Bilgrami, Boghossian, Récanati; identifikace propozičního obsahu v interpretaci beletrie

8. Teorie významu a interpretace; Davidsonův program: adaptace Tarského teorie pravdy jako teorie významu, pojem radikální interpretace

9. Griceova intencionální sémantika 10. Pojem jazykového pravidla a jazykové konvence: Searle, Lewis, Davidson, Dummett 11. Problém „jednání podle pravidla“ a normativity v teorii významu: Wittgenstein,

Kripke, Wright, McDowell 12. Teorie mluvních aktů; pojem výpovědní síly, definice a typologie mluvních aktů:

Austin, Searle, Schiffer, Récanati. Povinná literatura: Frege, G.: Myšlenka. Logické zkoumání, Scientia&Filosofia, 6/1994 Frege, G.: O smyslu a významu, Scientia&Filosofia, 4/1992 Koťátko, P.: Význam a komunikace, Filosofia, Praha 1999 Russel, B.: Logika, jazyk a věda, Svoboda, Praha 1967 Doporučená literatura: Austin, J. L.: Jak udělat něco slovy, Filosofia, Praha 2000 Burge, T.: Individualismus a sebepoznání, Filosofický časopis 3/2002 Davidson, D.: Čin, mysl, jazyk, Archa, Bratislava 1997 Grice, H. P.: Studies in the Ways of Words, Harvard UP, 1989 Kripke, S.: Jméno a nutnost I.1, I.2, II; in: J. Fiala: Analytická filosofie, Plzeň 1999, 2000 Searle, J.: Speech Acts, Cambridge UP 1969 Schiffer, S.: Remnants of Meaning, MIT Press, 1987

Wittgenstein, L.: Filosofická zkoumání, FÚ AV ČR, Praha 1993

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Miroslav Marcelli CSc. Název kurzu: Barthes a filosofie Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 4 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je především představení základních východisek Barthesovy sémiotiky a proměn přístupu k sémiologické analýze, které lze sledovat v dílech pocházejících z různých období jeho tvorby, dále vysvětlení základních sémiotických pojmů a pojmů používaných při sémiologických analýzách, například u U. Eca. Tematické okruhy:

1. Východiska Barthesova přístupu k sociálním a kulturním fenoménům. Společenská situace v polovině 20. století, převládající filozofické, umělecké a politické trendy.

2. Období Mytologií: přístup k fragmentům současné společnosti jako k projevům mytologie. Metoda demytologizování , uplatňování historizujících analýz, odhalování ideologické povahy „přirozeného“ ve verbálních a vizuálních poselstvích.

3. Objevení možností sémiologických analýz, pokus o jejich spojení s historizujícími výklady v teoretické části Mytologií.

4. Osvojení si pojmů a metody strukturalistické lingvistiky, jejich uplatňování v oblasti sémiologických výzkumů. Základy sémiologie jako svědectví přechodu na stanovisko systému. Synchronie a diachronie, změna postoje k historii. Pojem kódu.

5. Znak a jeho složky. Vztah k referentu. Spojení označujícího a označovaného, jazyková hodnota.

6. Některé základní pojmy uplatňované při sémiologických analýzách: jazyk, řeč, binární opozice, syntagma, paradigma, denotace, konotace, metajazyk.

7. Některé příklady uplatnění sémiologických analýz . Ecův pokus o sémiologickou analýzu reklamy, jednotlivé roviny této analýzy.

8. Hranice sémiologických zkoumání inspirovaných strukturalistickou lingvistikou. Pokus o prolomení omezení systémů. S/Z a nové uplatňování kódů.

9. Přechod od systémů k sítím. Zkoumání urbánního prostoru a náčrt urbánní sémiologie. Typologie urbánních uspořádání prostoru.

10. Pojem intertextuality a jeho uplatňování. Osobitosti vizuálních poselství. Barthesovo zkoumání fotografie ve Světlé komoře.

11. Osudy sémiologických zkoumání po Barthesově smrti. Sémiologie a sémiotika. Ecův pokus o spojení saussurovské a peircovské koncepce. Pojem abdukce.

12. Komunikační aspekty a jejich charakteristika. Perspektiva sémiotických zkoumání. Povinná literatura: Barthes, R.: Mytologie, Dokořán, Praha 2004 Barthes, R.: Kritika a pravda, Dauphin, Praha 1997 Barthes, R.: Světlá komora, Archa, Bratislava 1994 Doporučená literatura:

Barthes, R.: Literatura a metajazyk. In: Světová literatura, 3/ 1994 Barthes, R.: Smrt autora. In: PROFIL současného umění, 1 – 2/ 2001, Bratislava Eco, U.: Le signe. Histoire et analyse d´un concept. Bruxelles, Éditions Labor, 1988 Eco, U.: Horns, Hooves, Insteps. Some hypotheses on three types of abduction. In: Eco, U.; Sebeok, T. A.: The sign of three: Dupin, Holmes, Peirce; Indiana University Press, Bloomington 1983 Eco, U.: Semitoics and the Philosophy of Language. Indiana University Press, Bloomington 1984 Eco, U.: Einführung in die Semiotik, München, Wilhelm Fink Verlag. 1991 Eco, U.: La Maîtrise de Barthes. In: Magazine littéraire, č. 314, říjen 1993 Eco, U.: Interpretace a dějiny. In: Interpretace a nadinterpretace, Archa, Bratislava 1995 Eco, U.: Mysl a smysl, Vize 97, Praha 2000 Marcelli, M.: Príklad Barthes, Kalligram, Bratislava 2001

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Ivan Mucha CSc. Název kurzu: Sociální komunikace a systémová teorie Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty s novějšími pojetími sociální komunikace, která berou v úvahu narůstající vliv masmédií a nových technologií na jednání i na vnímání sociální reality. Tematické okruhy:

1. Základní pojmy komunikace, sociální komunikace, média, systémy. 2. Pojetí společnosti jako systému, problematika komunikovaného smyslu. 3. Teorie komunikativního jednání. 4. Morálně etické aspekty sociální komunikace. 5. Sociální komunikace a systémy moci. 6. Technologie moci. 7. Sociální komunikace a symbolická směna. 8. Média a simulace reality. Agónie reality. 9. Sociální komunikace v postmoderní situaci. 10. Sociální komunikace v éře prázdnoty a soumraku povinností. 11. Sociální komunikace a globalizace. 12. Sebereference a autopoiesis. Autopoietické systémy.

Povinná literatura: Bystřický, J.; Mucha, I.: Simulace, systémy a kontingence. Praha 2002 Bystřický, J.; Mucha, I.: Normy, zprostředkování a estetický význam. Praha 2003 Doporučená literatura: Habermas, J.: Theorie des kommunikativen Handelns. Frankfurt a. M. 1981 Luhmann, N.: Soziale Systeme. Frankfurt a. M. 1984 Lyotard, J. F.: O postmodernismu. Praha 1993 Foucault, M.: Dohlížet a trestat. Praha 2000 Baudrillard, J.: Dokonalý zločin. Praha 2001 Habermas, J.: Diskurs der Moderne. Frankfurt a. M. 1985 Lipovetsky, G.: Soumrak povinnosti. Praha 1999 Lipovetsky, G.: Éra prázdnoty. Praha 1998

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Ivan Mucha CSc. Název kurzu: Sociální komunikace Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty s názory některých vybraných autorů věnujících pozornost vlivu masmédií a nových technologií na soudobou společnost, především s ohledem na komunikaci a sociální komunikaci.

Tematické okruhy:

1) Seznámení s obsahem kursu 2) Sociální komunikace a sociální psychologie 3) Sociální komunikace a moderní společnost 4) Sociální komunikace v pojetí systémových teorií 5) Luhmannovo pojetí reality masmédií a masmediální reality 6) Sociální komunikace v teorii komunikativního jednání J.Habermase 7) Sociální komunikace a systémy moci,epistémy a diskursy (M.Foucault) 8) Simulakry v komunikaci (J.Baudrillard) 9) Směna a transgrese (G.Bataille) 10) Postmoderní situace (J.F.Lyotard) 11) Sociální komunikace ve věku soumraku povinnosti (G.Lipovetsky)

Povinná literatura: Bystřický,J.,Mucha,I.: Simulace,systémy a kontingence,Praha 2002 Doporučená literatura: Luhmann,N.: Soziale Systeme, Frankfurt a.M., Suhrkamp1984 Luhmann,N.: Die Gesellschaft der Gesellschaft, Frankfurt a.M.1997 Luhmann,N.: Die Realitat der Massmedien, Opladen 1996 Freud,S.: Nespokojenost v kultuře,Praha1998 Habermas,J.:Teorie des kommunikativen Handelns,Frankfurta.M.1988 Foucault,M.:Dohlížet a trestat, Praha 2000 Baudrillard,J.:L Exchange symbolique et la mort,Paris 1976 Bataille,G.: Erotismus,Praha 2001 Bataille,G.: Prokletá část.Teorie náboženství,Praha 1998 Lyotard,J.F.:O postmodernismu,Praha 1993 Lipovetsky,G.: Soumrak povinnosti, Praha 1999

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Jiří Nekvapil CSc. Název kurzu: Komunikace a sociolingvistika Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 4 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kursu je seznámit studenty se sociolingvistickými přístupy vhodnými k analýze médií. Důraz je nejen na teoretické a metodologické složce těchto přístupů, ale i na konkrétní analytické práci.

Tematické okruhy: 1. Rozrůznění sociolingvistiky, resp. sociologie jazyka 2. Pojem diskursu 3. Analytické předpoklady 4. Strukturní „problémy“ utváření komunikátů: sekvenční, kategorizační a tematická analýza 5. Sekvenční analýza 6. Členská kategorizační analýza 7. Tematická analýza 8. Pojem kontextu 9. Intertextualita - mediální dialogické sítě 10. Kritická analýza diskursu 11. Etnometodologické přístupy k analýze médií 12. Etnometodologie versus konverzační analýza, etnometodologie versus kritická analýza

diskursu Doporučená literatura: Auer, P.: Sprachliche Interaktion. Eine Einführung anhand von 22 Klassikern. Tübingen: Niemeyer 1999 Fairclough, N: Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London, New York: Routledge 2003 Hutchby, I., Wooffitt, R.: Conversation Analysis: Principles, Practices and Applications. Oxford: Polity Press 1998 Jalbert P.L. (ed.): Media Studies: Ethnomethodological Approaches. Lanham, New York, Oxford: University Press of America 1999 Mesthrie, R., Swann, J., Deumert, A., Leap, W.L.: Introducing Sociolinguistics. Edinburgh: Edinburgh University Press 2000 McHoul, A., Rapley, M (eds.): How to Analyse Talk in Institutional Settings. A Casebook of Methods. London, New York: Continuum 2001 Silverman, D.: Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London etc. : Sage 1993 (2. vyd. 2001) ten Have, P. (2004) Understanding Qualitative Research and Ethnomethodology. London etc.: Sage Wetherell, M., Taylor, S., Yates, S.J.: Discourse Theory and Practice. A Reader. London etc.: Sage 2001

Wetherell, M., Taylor, S., Yates, S.J.: Discourse as Data. A Guide for Analysis. London etc.: Sage 2001

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Bohumil Palek DrSc. Název kurzu: Úvod do teorie sémiotiky I Rozsah výuky: LS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty se základními znakovými koncepcemi, především F. de Saussura a Ch. S. Peirce, základními sémiotickými pojmy a problémy. Tematické okruhy:

1. Pojem znaku / rozlišení schéma znaku a znak Rozlišení verbálních a neverbálních znaků

2. Nevyhnutelnost existence jazykového znaku pro základní aktivity člověka, tj. pro komunikaci, pro tvorbu znaků (metajazyk), pro schopnost označovat jak individuální předměty tak obecné představy. Nutnost existence znaků – písemná a zvuková podoba jazyka, druhy abeced a jejich vývoj. Příčiny nezbytnosti znaků – základní rozdíl mezi schopnostmi člověka a lidoopy.

3. Rozdíl mezi ostenzivním užitím znaku a referenčním - objekt není přítomen. Potřeba abstrakce a generalizace

4. Znakové schéma dyadické a triadické; dyadické – Saussure, triadické – Peirce (oba jako reprezentanti různých pohledů konce 19. a 20. století). Saussurovo pojetí – existence rozlišení označujícího a označovaného – u S. omezeno na jazykové výrazy odpovídající slovu. Peircovo pojetí širší – filosofický podklad – tři kategorie Prvost, Druhost, Třeťost (modifikované pojetí modistů)

5. Kreativita znaků – jejich morfologie. Znaky tudíž předpokládají intelekt 6. Znaky obvykle nejsou izolovány – součást struktury jazyka, dopravních značek, atd.

Kombinace verbálních a neverbálních znaků – např. obrázky přidané k textu, užití matematických symbolů, atd.

7. Diskuse- je nutná sémiotika, když existuje lingvistika (Occamova břitva) 8. Sémiotika věda a teorie znaku : věda s touto podmínkou – obecné a abstraktní principy

musí být zavedeny jako je tomu v ostatních vědách. S ohledem na teoretické základy sémiotiky – tvrzení v sémiotice musí být neprotikladná, konsistentní a pokud možno úplná (sémiotika patří do humanitních věd a úplnosti nemusí být plně dosaženo, protože předmět zkoumání nemá jasné hranice). Obvykle jsou stanoveny základní pojmy a vztahy mezi nimi. Základním pojmem sémiotiky je znak (výraz sémiotika je odvozen z řeckého séma - znak. Sémiosis – proces vzniku znaku, první krok: zjišťení zástupné funkce znak minimálně vyžaduje dvě jednotky, tj. tu, která zastupuje a tu která má být zastupována.

9. Konfuse při užití výrazu znak = označující v binárním schématu = označující i označované v binárním schématu, = forma (vehikulum) v triadickém schématu = označení schématu celé triády

10. dichotomie type vs token; use vs mention (užití vs zmínění) 11. parcelace dispozice: signifikace, extense, intense, denotace

12. problémy jednotlivých vrcholů schématu znaku: vágnost, víceznačnost, referenční temnost viz Quine

13. prostředky pojmenování: jedinečná jména (vlastní); obecná jména – jména singularizovaná; základní rozdíly verbálních a neverbálních znaků

14. Znak není isolován: člověk buď mluvčí nebo posluchač; být mluvčím nebo posluchačem jsou role člověka ve schématu komunikace; jak se to provádí: každá forma je zřejmá, neexistují prázdné formy- musí být něco k čemu se forma přiřazuje, mezi posluchačem a mluvčím musí být shoda; kontakt je primárně bezprostřední = při porušení bezprostřednosti něco ji nahradí = písmo; vliv situace na užití určité formy – vzájemně se ovlivňují, mezi posluchačem a mluvčím musí být jistá shoda a vzájemná snaha po porozumění; kontakt mluvčího a posluchače je primárně bezprostřední = při porušení bezprostřednosti užití písma, nahrávky, filmu a jiných médií

Doporučená literatura: Bühler, Karl , 1930 Die Sprachteorie, Gusrav Fischer, Stuttgart Cassirer E. 1996 Filosofie symbolických forem, Praha Dempe Helmuth, 1935, Die Darstellungstheorie der Sprache, in IF 53: 245-266 Fitzgerald, J.J. 1966, Peirce´s Theory of Signs as Foundation for Pragmatism, Mouton, The Haag Locke J 1984 Esej o lidském rozumu, Svoboda, Praha Palek B. 1988 Referenční výstavba textu, Praha, Karolinum Palek B. 1989 Úvod do obecné jazykovědy, SPN. Praha Palek B, 1997 Sémiotika, Karolinum Peirce Ch. 1931-58, Collected Papers, Cambridge, Mass. Quine W,O, 1960 Word and Object, MIT Saussure F.de 1996, Kurs obecné lingvistiky, Akademia Praha Schiffer, S. R.1972, Meaning, Oxford

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Bohumil Palek DrSc. Název kurzu: Úvod do teorie sémiotiky II Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Tematické okruhy:

1. Koncem 19. a poč. 20. století začíná různý výklad znakového schématu, jde o koncepci Peircovu a de Saussurovu. Motivace obou se liší: první je matematik a logik, druhý lingvista; důsledky pro koncepce a pro parametry, které určují vnitřní strukturu (morfologii) klasifikovaných znaků.

2. Morfologie znaků jako fenomén umožňující charakterizovat vztahy znaků jako celistvých jednotek. Součástí výkladu v prvním semestru je demonstrace postupů, jak by měly být zavedeny pojmy a co vše pro to musí být splněno.

3. Vedle Peirce a Saussura se sémiotikou zabývali Ch. Morris, Ogden – Richards R. Carnap, K. Bühler, Ernest Casssirer, H. Dempe a další. Návaznost na Stoiky. Boethia, modisty, Fonseca v Coimbře atd.

4. Ve většině případů šlo pouze o sémiotický pohled na přirozený jazyk. V souvislosti s ním řada otázek ve vztahu k linearitě, hierarchii, znaková charakteristika jazykových jednotek tvořících základ gramatiky.

5. Tradiční pojetí jazykových jednotek: slovo je charakterizováno jako znak (ve skutečnosti pouze substantiva), jejich analýza se týká pouze některých substantiv

6. Sémiotika a systematizace znaků 7. Princip klasifikace znaků do tříd – Peirce

Triady: qualisignum, sinsigum, legisignum Ikon, index, symbol Réma, dicentní signum, argument Omylem se uvádí pouze druhá triáda (Jakobson).

8. Význam argumentu: dedukce, indukce a abdukce – jejich výklad na pozadí sylogistiky.

9. Discipliny sémiotiky: syntaktika, sémantika. pragmatika - jejich rozdíl a jeho motivace.

10. Role encyklopedie sjednocené vědy ve vývoji sémiotiky a ostatních disciplin ve 20. – 40tých letech 20. st.

Doporučená literatura: Bühler, Karl , 1930 Die Sprachteorie, Gusrav Fischer, Stuttgart Cassirer E. 1996 Filosofie symbolických forem, Praha Dempe Helmuth, 1935, Die Darstellungstheorie der Sprache, in IF 53: 245-266 Fitzgelard, J.J. 1966, Peirce´ˇs Theory of Signs as Foundation for Pragmatism, Mouton, The Haag Locke J 1984 Esej o lidském rozumu, Svoboda, Praha Palek B. 1988 Referenční výstavba textu, Praha, Karolinum Palek B. 1989 Úvod do obecné jazykovědy, SPN. Praha Palek B, 1997 Sémiotika, Karolinum

Peirce Ch. 1931-58, Collected Papers, Cambridge, Mass. Quine W,O, 1960 Word and Object, MIT Saussure F.de 1996, Kurs obecné lingvistiky, Akademia Praha Schiffer, S. R.1972, Meaning, Oxford

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Prof. PhDr. Miloslav Petrusek CSc. Název kurzu: Sociologický seminář Rozsah výuky: LS, 2S Zakončení: Z Kredity: 3 Typ kurzu: povinně volitelný Stručná anotace: V semináři studenti na základě vlastních referátů k uvedeným tématům a na základě dílčích empirických sond v diskusi prezentují své názory na různá pojetí uměleckých děl ze sociologického hlediska v rámci „standardní strukturace“ disciplíny. Seminář je kombinací výkladu, prezentace a aktivního pozorování mimo školu a opírá se jednak o studium literatury, jednak o samostatná pozorování. Tematické okruhy:

1. Sociologie a umění. Podstata sociologického přístupu k umění: vztah uměleckých artefaktů a aktivit k jiným sociálním fenoménům. Rozlišení sociologie kultury, umění, literatury (a jiných uměleckých druhů).

2. Fenomén umění ve velkých sociologických koncepcích. Marx o antické tragédii, M. Weber, Spencerova evoluční stetika, A. Weber, Simmelovy studie o Mozartovi a Rembrandtovi, Cassirerova filozofie symbolických forem, Schutzův Mozart, Eliasův Mozart a koncepce civilizačního procesu, umění ve feministické sociologii. Umění v existencialistické filozofii a sociologii (Sartre, Camus). Poznámka o postmoderním pojetí umění (sociologický rozměr tématu). Česká sociologie umění: TGM, Mukařovský, B. Václavek, V. Černý.

3. Prehistorie sociologie umění a sociologická estetika. Jacob Burckhardt, Johann Huizinga, John Ruskin, William Morfia. Umělec jako génius a hrdina (Carlyle). Problém geniality jako sociologické téma. Předpoklady sociologické estetiky: desautonomizace a desidealizace umění. Hippolyte Taine, Charles Lalo, marxistická teorie umění (Plechanov, Lukács, Goldmann); Ernst Gombrich, Pierre Frankastel a frankfurtská škola.

4. Sociální dějiny umění. Kontextualizace: Georges Duby a gotická katedrála. Sociologie vkusu: Schücking. Ortega y Gasset: dehumanizace umění. Sociální funkce umění jako sociologické téma.

5. Umělecké dílo jako sociologické sdělení. Přípustnost transpozice uměleckého díla do „jazyka sociologie“: možnosti a limity. Umění a doba: umělecké dílo a politika. Umění ve službách politických systémů a režimů. Fenomén totalitního umění.

6. Sociologie umění jako výzkum. Empirické výzkumy uměleckých děl a zejména aktivit: recepce a užití, marketing atd. Slavná roztržka mezi Lazarsfeldem a Adornem: lze empiricky zkoumat „umění“? R. Escarpit a jeho sociologie literatury jako empirické studium institucí

7. Recepce uměleckého díla. Morfologie publika. Výzkumy muzeí a galerií (Lazarsfeld, Bourdieu). Předpoklady analýzy: symbolický a kulturní kapitál, habitus a symbolické praktiky (bourdieuovská sociologie umění). Umění pro masy: fenomén demokratizace a vulgarizace umění. Umění a kýč.

8. Umělecké uznání a sláva jako sociální fenomény. Génius jako sociální konstrukt? Co je „nesmrtelnost uměleckého díla“? Antropologie a sociologie uznání: prostor a čas jako základní parametry. Umělci „světoví“, národní a regionální. Kritérium viditelnosti (visibilité). Snobismus jako sociální fenomén.

9. Teorie zprostředkování (mediace). Osoby: mecenáši, sběratelé, experti, kritici, komisaři výstav, konzervátoři, restaurátoři. Kritika jako sociální fenomén: kritika a ideologie a „duch doby“. Cenzura a tzv. gate-keepers. Trh umění a aukce.

10. Instituce. Umělecké školy, výstavy, ministerstva kultury, časopisy,… literární a umělecké ceny. Sociologie pole jako možný základ teorie mediace.

11. Tvorba jako sociální fakt. Sociální morfologie umělců: „kdo je autor?“. Profesionálové a autodidakti: kdo tvoří tvůrce? Teorie dominace. Styl a doba: nápodoba jako sociální proces.

12. Spor o „vysoké a nízké“ umění Co způsobila tzv. kulturální studia? Existují kritéria rozlišení vysokého a nízkého? Soudobá populární kultura jako sociální fenomén. Masová kultura: obhajoba a kritika.

Povinná literatura: Alan, J., Petrusek, M.: Sociologie, literatura a politika, Karolinum, Praha 1996 Bell, D.: Kulturní rozpory kapitalismu, SLON, Praha 1998 Panofsky, E.: Význam ve výtvarném umění. Odeon, Praha 1981 Mukařovský, J.: Studie z estetiky, sv. I.,Host, Brno 2000 Scruton, R.: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře, Academia, Praha 2002 Doporučená literatura: Auerbach, E.: Mimesis, Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách, Mladá fronta, Praha 1984 (též vydání 2000) Černý, V.: Osobnost a tvorba, sv. II, Český spisovatel, Praha 1996 Eco, U.: O zrcadlech a jiné eseje, Mladá fronta, Praha 2002 Eco, U.: Skeptici a těšitelé, Svoboda, Praha 1995 Foucault, M.: Diskurs, autor, genealogie, Svoboda, Praha 1994 Francastel, P.: Figura a místo: Vizuální řád v italském malířství 15. století. Odeon, Praha 1984 Gombrich, E.: Umění a iluze: Studie o psychologii obrazového znázorňování, Odeon Praha 1984 Graham, G.: Filozofie umění, Barrister and Principal, Brno 1997 Kott, J.: Shakespearovské črty, Československý spisovatel, Praha 1964 Kříž, J.: Postavy a světy v klasických dílech moderní prózy, Práh, Praha 2002 Lotman, J.: Puškin, Lidové nakladatelství, Praha 1987 Morpurogo-Tagliabue, G.: Současná estetika, Odeon, Praha 1985 Morrisová, P.: Literatura a feminismus, Host, Brno 2000 Pachmanová, M. (ed).: Neviditelná žena, One Woman Press, Praha 2002 Perniola, M.: Estetika XX. století, Karolinum, Praha 2001 Petrusek, M.: Sociologie a literatura, Československý spisovatel, Praha 1990 Strelka, J.: Literatura a politika: Pohledy z literárněvědní perspektivy, CDK, Brno 2000 Teige, K.: Vývojové proměny umění, NČSVU, Praha 1966 Welsch, W.: Estetické myslenie, Archa, Bratislava 1993

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Doc. PhDr. Miroslav Petříček CSc. Název kurzu: Myšlení obrazem Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Z Kredity: 2 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Cyklus přednášek, jejichž hlavním cílem je orientace v nejistém terénu mezi filosofií a uměním. Tematické okruhy: První část dialogické přednášky bude věnována úvahám, zaměřeným ke dvěma paradoxům: 1. Obraz je pohled, na který se upírá pohled; 2. Fotogram není fotografie, ale čím se tedy liší? Vlastním obsahem předmětu by se tedy měl stát „obraz“ jako zvláštní realita a současně „obraz“ jako specifický způsob vztahu k realitě. Obrazy jsou různé stejně jako média, která s nimi pracují (výtvarné umění, fotografie, film, video, komputery atd.), a je otázka, zda je tedy možné uvažovat o „obraze“ vůbec, bez ohledu na vizuální média. Nejde však jenom o různé techniky obrazů, jde také o to, jaký je vztah obrazu a fantazie, obrazu a myšlení, obrazu a pojmu, obrazu a textu. V letním semestru na tento předmět volně naváže Seminář myšlení obrazem (s V.Janečkem), jehož interaktivním východiskem budou i díla navržená účastníky či drobné praktické práce vzniklé v průběhu semináře. Doporučená literatura: Barthes, R.: Světlá komora; Bratislava 1994 Cavell, S.: The World Viewed. Harvard University Press Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky ; OSVU 1998 Sontagová, S.: O fotografii; Paseka 2002

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: JUDr. Aleš Rozehnal, PhD. Název kurzu: Mediální právo Rozsah výuky: ZS, 2P Zakončení: Zk Kredity: 6 Typ kurzu: povinný Stručná anotace: Obsah kurzu tvoří zevrubný výklad právní úpravy základních druhů médií, a to tiskových a elektronických, jakož i postavení regulačních orgánů mediálního trhu, jejich fungování a vliv. Stranou nezůstává ani právní úprava vlastního obsahu médií, tedy reklamy, nekalé soutěže a ochrany osobnosti. Obzvláštní důraz je pak kladen na popis vztahů mezi zpravodajstvím v jeho různých podobách a ochranou osobnosti. Cílem kurzu je rovněž přinést orientaci v oblasti autorského práva a jeho působení na obsah médií. Kurz je zaměřen na výklad základních právních předpisů upravujících oblast mediálního práva, zejména pak na vztah mezi veřejnoprávní a soukromoprávní regulací mediálního trhu a svobodou projevu. Nabízí základní přehled různých oblastí mediálního práva (periodika, elektronická média, průnik osobnostních práv, autorského práva a mediálního práva), jakož i pochopení funkcí právních předpisů a principů, které jsou relevantní pro tento interdisciplinární obor. Kurz též pojednává o předpisech Evropské unie upravující tuto oblast a uvádí příklady právní úpravy v jednotlivých zemích Evropské unie. Tematické okruhy:

1. Základní právní předpisy regulující mediální trh 2. Licenční řízení 3. Regulační orgány mediálního trhu 4. Regulace reklamy 5. Autorské právo v médiích 6. Odpověď, dodatečné sdělení, ochrana osobnosti, dobrá pověsti právnické osoby,

pomluva 7. Hospodářská soutěž v médiích 8. Historický vývoj mediálního práva v českých zemích 9. Právní úprava médií ve vybraných zemích Evropské unie, předpisy Evropské unie

týkající se médií Povinná literatura: Rozehnal, A.: Mediální právo; Nakl. A.Čeněk, Plzeň 2004 Doporučená literatura: Babická, V.: Zákon o regulaci reklamy; Polyglon, Praha 2002 Buton, G. – Jirák, J.: Úvod do studia médií; Barrister&Principal, Praha 2003 Crone, T.: Law and the Media; Oxford 2002 Hajn, P.: Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži; Masarykova univerzita, Brno 2000 Knappová, M. a kol.: Občanské právo hmotné; ASPI Publishing, Praha 2002 Schultz, D.: Moderní reklama. Umění zaujmout; Grada Publishing, Praha 1995 Šalomoun, M.: Ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl; C.H. Beck, Praha 2003

Toscani, O.: Reklama je navoněná zdechlina; Slovart, Praha 1996 Winter, F.: Právo a reklama; Linde Praha; Praha 1996

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: Mgr. Aleš Svoboda Název kurzu: Kvality vizuální řeči Rozsah výuky: ZS, LS 2S/ 2S Zakončení: Z/ Zk Kredity: 2/ 4 Typ kurzu: povinně volitelný Stručná anotace: Cílem kurzu je prověřit obsah a možnosti vizuální sémiotiky. Vizuální sémiotika svůj předmět nalézá v každém vizuálním znaku, nicméně nejvypracovanější systémy předpokládá ve vizuálním umění. Kurz pracuje s hypotézou, podle které se dosahuje vizuálního významu rozvinutím škály opozic vizuálních kvalit. Revize metod zkoumání „znakovosti“ výtvarného díla vedená s ohledem na jeho specifičnost a současná rekapitulace potřebných pojmů a stanovisek má za cíl posléze umožnit důkladnější interpretaci vizuálních znaků, případně naznačit účinné postupy pro jejich tvorbu. Tematické okruhy:

1. Předmět vizuální sémiotiky. Ustavení sémiotiky jako vědy, sémiotika avant la lettre a vizuální sémiotika. Pojem „vizuální řeč“ a její předmět, sémiotika jako metoda, vztah vizuální sémiotiky k příbuzným oborům – k uměnovědám a jejich tématům (estetika, teorie umění, dějiny umění, výtvarná morfologie, teorie kompozice, ikonografie a ikonologie, věda o slohu); k psychologii umění (teorie vnímání, vcítění), ke kognitivní vědě; k sociologii umění; k vizuální kultuře a k vizuálním studiím.

2. Znak a vyjádření. Sémiotika a pragmatická filozofie a logika, výrok (Ch. S. Peirce). Znak; „type“ & „token“; znakový systém; typologie znaků – zejména Peirceova triáda. Znak a tři roviny semiose (Ch. S. Morris). Znak a komunikace (C. A. Shannon, E. Weaver). Znak a teorie informace (M. Bense). Znak a zpráva, znak a superznak (A. A. Moles, H. Frank).

3. Jazyk a řeč. Sémiotika (resp. sémiologie) a lingvistika. Jazyk, řeč, promluva, signifiant & signifié (F. de Saussure); lingvistika a komunikace (R. Jakobson, L. Hjelmslev), společenská povaha sémiotiky; sémiotika a strukturalismus (J. Mukařovský); sémiotika jako lingvistika (R. Barthes).

4. Ostenze a semióze – výtvarný (resp. vizuální) jazyk (I). Objekt – kubismus, dada, abstraktní expresionismus, pop-art, minimal art, konceptuální umění, arte povera, land art. Abstrakce/konkrece (prezentace) – přírodní a pravěké národy, starověké kultury, stavební řád: antika, renesance, barok, klasicismus, neoklasicismus, neoimpresionismus, kubismus, „abstrakce“, „konkretismus“, minimal art.

5. Semióze a miméze– výtvarný (resp. vizuální) jazyk (II). Zobrazení (miméze, reprezentace) (I) – antika, renesance, barokní klasicismus, neoklasicismus, romantismus, realismus, impresionismus, P. Cézanne, kubismus, nová věcnost, hyperrealismus; význam a smysl, sémantika (foném, význam logicko-pojmový, emocionální…). Emoce (I) (symbolismus, poimpresionismus, fauvismus a expresionismus, futurismus, abstrakce, abstraktní expresionismus, expresivní figurace, F. Bacon, J. Dubuffet, A. Rainer).

6. Vizuální kvality jako nositelé významu: materie a látka, tvar a barva, pozadí a popředí. Znakové systémy – jejich překrývání, odporování a mimoběžnost, spojování a vylučování.

7. Vizualita a myšlení. Vyjádření a komunikace; vizuální znaky jako paměť a myšlení (C. Levi-Strauss), umění jako model a systém; „fonémy“ vizuality; znak a zpráva, znak a superznak; organismus a organizace prostoru vizuálního díla, prostředky (…stupňovitost); „světa-tvorba“ (N. Goodman).

8. Znakovost výtvarných děl. Výtvarné umění a vizuální sémiotika; ikonografie a ikonologie, hierarchie vizuálních významů (E. Panowsky), umění a společnost (P. Francastel). Výtvarné dílo jako znak: S. Šabouk: Jazyk umění; J. Zvěřina: Výtvarné dílo jako znak. L. Tondl: Grafická komunikace. Sebeok.

9. „Svět čistých forem“ (Panofsky). Syntaktika (paradigmatika a syntagmatika ve vizuálních jazycích): materie a látka, tvar (plošný, objemový, prostor) a barva. (Zrod abstrakce; „Než je obraz koněm, ženou …“, Teorie Bauhausu: P. Klee, W. Kandinsky, L. Moholy-Nagy). Kompozice uměleckého díla (R. Arnheim.) Orientace ve viděném. Dominanta a hierarchie. Vizuální kvality a jejich fungování v opozicích, topologie vizuálních vztahů. Primární význam (E. Panofsky).

10. Námět, motiv, empatie. Sémantika („mimoumělecká korespondence“; námět a motiv; ikonografie; ikonologie). (M. Bréal, R. Carnap, C. K. Ogden – I. A. Richards). Význam a smysl ve vizualitě, konceptualizovaný význam a emfatické reakce. Sekundární význam (E. Panofsky).Výraz a význam. Znak a symbolismus… Symbolické obrazové systémy. Miméze a emoční význam, W. Worringer. Organizace vizuální scény. Kompozice uměleckého díla, R. Arnheim. Znak a psychoanalýza, sen (S. Freud), archetyp (C. G. Jung), symbol (M. Eliade, E. Cassirer).

11. Obsah, ideologie, světonázor. Pragmatika (obsah), interpretace. Mýtus a společenská organizace (C. Levi-Strauss, Barthes). Komplexní systémy – perspektiva: lineární statická (renesanční, E. H. Gombrich, P. Francastel) dynamická (byzantská, L. F. Žegin), aditivní „homogenní“ statická (východní, E. H. Gombrich), aditivní lineární dynamická (analytický kubismus a dadaistická koláž). Vizuální paradigma a ideologie.

12. Vizuální systémy užitého umění; móda = Barth., studium vizuality jako „přirozeného znaku“ = minimální a spontánní systém; design; reklama; média – fotografie, film, televize. Estetické kvality.

Povinná literatura: Benoist, Luc: Znaky, symboly a mýty, Praha: Victoria publishing, 1995, ISBN 80-8586-549-1 Doubravová, Jarmila: Sémiotika v teorii a praxi, Proměny a stav oboru do konce 20. století.

Praha: Portál 2002, ISBN 80-7178-566-0 Kompozice podle Rudolfa Arnheima, Josef Hlaváček (ed.), Praha: Pedagogická fakulta

Univerzity Karlovy, 1997 Worringer, Wilhelm: Abstrakce a vcítění, Příspěvek k psychologii stylu, Praha: Triáda, edice

Delfín (35) 2001, ISBN 80-8613-835-6 Doporučená literatura: Barthes, Roland: Kritika a pravda, část Základy sémiologie, Praha: Dauphin, Studie (4) 1997,

ISBN 80-8601-953-5 Bense, M.: Teorie textů, Praha: Odeon 1967 Dempseyová, Amy: Umělecké styly, školy a hnutí. Encyklopedický průvodce moderním

uměním, Bratislava?: Nakladatelství Slovart 2002, ISBN 80-7209-402-5

Eco, Umberto: Mysl a smysl, Sémiotický pohled na svět, Praha: Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 (2) 2000, ISBN 80-8618-136-7

Goodman, Nelson, Způsoby světatvorby, Bratislava: Archa, 1996, ISBN 80-7115-120-3 Hall, James: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha: Mladá fronta, 1991, ISBN

80-204-0205-5 Hawkes, Terence: Strukturalismus a sémiotika, Brno: Host, 1999, ISBN 80-86055-62-0 Lévi-Strauss, Claude: Cesta masek, Praha: Dauphin 1996, ISBN: 80-86019-22-5 Panofsky, Erwin, Význam ve výtvarném umění, Praha: Odeon 1981 Šabouk, Sáva: Jazyk umění, Praha: Svoboda, 1969 Vacková, Růžena: Věda o slohu I, Praha: Aula 1993, ISBN 80-901626-0-6 Zvěřina, Josef: Výtvarné dílo jako znak, Praha: Obelisk, 1971

Elektronická kultura a sémiotika Vyučující: PhDr. Jaroslav Vančát Název kurzu: Interaktivita v médiích Rozsah výuky: ZS, 2S Zakončení: Z Kredity: 4 Typ kurzu: volitelný Stručná anotace: Cílem kurzu je vybavit posluchače prostředky k vlastní analýze strukturálního obsahu digitálních informačních a komunikačních technologií a učinit první kroky k samostatnému koncipování interaktivního strukturálního modelu pro jeho uplatnění v médiích. Součástí výuky proto bude vlastní tvorba storyboardu interaktivního obsahu a její individuální realizace na webu. Tematické okruhy: 1. Obsah kurzu. Terminologie. 2. Lineární a pluralistický model poznání. 3. Znakový systém a jeho vazby. Růst znakové struktury. 4. Znakový systém v komunikaci. Koordinace obsahů znakových systémů. 5. Historický rozměr užití znakových systémů. Poznání jako interakce. 6. Typy znakových systémů ve vztahu ke smyslovému vnímání. 7. Typy znakových systémů ve vztahu k mediálním nosičům. 8. Obsahové kvality jednotlivých typů znakových systémů. 9. Struktura přirozeného (mluveného) jazyka v interaktivních médiích. 10. Struktura psaného grafického projevu v interaktivních médiích. 11. Struktura obrazového vyjádření v interaktivních médiích. 12. Animace v obrazovém vyjádření. Sémantika simultaneity obrazového a zvukového působení. Interaktivita v uplatnění znakových systémů. Povinná literatura: Frank, M.: Co je neostrukturalismus. Praha 2000. Peregrin, J.: Význam a struktura. Praha 1999 ed. Delnay, P., Landow, G. P.: Hypermedia and Literary Studies. MIT 1994 Doporučená literatura: Freyermuth, G. S.: Cyberland. Brno 1997 Drvota, M.: Základní složky filmu. Praha 1994 ed. Maybury, M. T.: Inteligent Multimedia Information Retieval. MIT 1997 ed. Lunenfeild, P.: The Digital Dialectic. MIT 2000 Quine, W. V. O.: Od stimulu k vědě. Praha 2002 Gadamer, H.-G.: Problém dějinného vědomí. Praha 1994 Prigogine, I., Stengersová, I.: Řád z chaosu. Praha 2001 Heim, M.: Virtual Realism. Oxford University Press 1998 Landow, G. P.: Hyper/Text/Theory. Batimore: The Johns Hopkins University Press1994

Vysoká školaSoučást vysoké školyNázev studijního programuNázev studijního oboru / oborůNázev pracoviště Celkem prof. přepoč. doc. přepoč. odb. asist. z toho s věd. lektoři asistenti vědečtí THP

celkem počet p. celkem počet d. celkem hodností prac.Katedra elektronické kultury a sémiotiky 18 5 1 5 2 8 3

Údaje vyplnil pracov. E-mail

E - Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) - souhrnné údajeUniverzita Karlova v PrazeFakulta humanitních studií

Elektronická kultura sémiotikaN 7202 Mediální a komunikační studia

Vysoká školaSoučást vysoké školyNázev studijního programu celk. počet knihovenDruh knihovny univerzitníCelkový počet svazků 45 000Roční přírůstek knižních jednotek 4000Roční přírůstek titulů celkem 4800Počet odebíraných titulů časopisů celkem 158Počet odebíraných zahr.titulů časopisů 73Počet odebíraných českých titulů časop. 85

I - Informační zabezpečení studijního programuUniverzita Karlova v PrazeFakulta humanitních studiíN 7202 Mediální a komunikační studia

fakultní: Knihovna společen. věd T. G. Masaryka v Jinonicích

Jsou součástí fondů kompaktní disky ? ano Jsou součástí fondů videokazety ? neOtevír. hod. knihov./studovny v týdnu 52,5 / 52,5Provozuje knih. počítač. inform. služby ? ano Zajišťuje knihovna rešerže z databází ? ano Je zapojena na CESNET/INTERNET ? ano Počet stanic na CESNETu/INTERNETu 28Jiná databázová centra/sítě ? nePočet počítačů v knihovně/studovně 15 / 13Z toho počítačů zapojeno v síti 15 / 13