© Nakladatelství Academia,SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Fenoménu Hrdlička se věnovala řada antro-pologů jak amerických, tak českých, a natéma Aleš Hrdlička – vědec a antropolog –vyšlo mnoho knih a publikací. Zmínímpouze zhodnocení jeho životního díla,které zveřejnil jeho žák Thomas Dale Ste-wart již v r. 1940 v American Journal ofPhysical Anthropology, a rozsáhlý nekro-log, který sepsal britsko-americký an -tropolog Montague F. Ashley-Montagua otiskl v r. 1944 v American Anthropolo -gist. I v Čechách vyšly publikace a knihy,které Hrdličku hodnotí. Uveďme přede-vším knihu Viktora Palivce Kdo je AlešHrdlička (Orbis, Praha 1947). Na témavýznamu jeho osobnosti sepsal v r. 1979dvojdílnou dizertaci americký antropologFrank Spencer. Z tohoto rozboru Hrdlič-kovy osobnosti čerpají i současní američ-tí vědci z oboru. Hrdličkovi životopiscirozdělují jeho život do tří období – a pročeskou antropologii je důležité to posled-ní, které T. D. Stewart nazval antropolo-gické. Rovněž bych rád vyzdvihl vztahyAleše Hrdličky k Čechám a českým antro-pologům. Nejdříve se však musíme krát-ce zmínit o jeho prvních dvou obdobích,která se týkají vzdělání a lékařské profese.

Aleš Hrdlička se narodil 29. března1869 v Humpolci jako první ze 7 dětí truh -lářského mistra. Své rodné jméno Alois sipozději změnil na Aleš. Ve věku 13 a půlroku odjel spolu s otcem do Spojených stá-tů amerických a hned od začátku nebyljeho život jednoduchý. Pracoval s otcemv tabákové továrně, aby připravili příjezdzbytku rodiny, a ve večerní škole se sna-žil získat znalosti angličtiny, bez níž by ne -mohl dále studovat. Vážné onemocněnítyfoidní horečkou, jeho druhé, téměř fatál-ní onemocnění po prodělání spály v čas-ném dětství, u něho probudilo zájem o stu-

dium lékařství. Na radu svého ošetřující-ho lékaře a rabína M. Rosenbleutha, kterýměl vazby na Eclectic Medical Collegev New Yorku, zde v r. 1889 začal studovatmedicínu. Pokračoval v newyorské Homeo-pathic Medical College a studia završilv r. 1895 v Baltimoru, poté složil úspěšnězkoušky pro vstup na prestižní Johns Hop-kins Hospital. Náhoda však chtěla, abysvou krátkou lékařskou aktivitu začal jin-de. Spolu s ostatními studenty navštívilstátní nemocnici v New Yorku a zde mubylo nabídnuto místo lékaře. Hrdlička všakměl jiné ambice – chtěl se stát výzkumní-kem, proto nemocnici v r. 1894 opustil.Pracoval nejdříve v Patologickém institutuv New Yorku, později příjal místo v Smith-sonově institutu (Smithsonian Institution,Smithsonian) Národního muzea ve Wa -shingtonu, kde založil, rozvíjel a vedl pocelý zbytek života antropologické oddě -lení. Zde již začíná etapa Hrdličky-antro-pologa.

Ze Smithsonianu podnikl Hrdlička řaduvýzkumných cest do Mexika a Jižní Ame-riky a publikoval své první studie jak lid-ské patologie, tak kosterních pozůstatkůindiánských obyvatel navštívených zemí.Není bez zajímavosti, že z r. 1898 pocházíi publikace o patologii snů, kterou otisklv našem Časopise lékařů českých. Důleži-tá byla jeho cesta do Evropy, kde studovalv r. 1896 antropologii v Paříži u prof. Léo-na Manouvriera, a seznámil se zde takés Jindřichem Matiegkou (viz str. CXVIIItéto Živy). Pro nás i pro Hrdličku byl vý -znamný jeho první sňatek v r. 1896 s MariíS. Dieudonnee, bohatou dcerou z fran-couzsko-americké rodiny. Po jejím před-časném úmrtí v r. 1918 zdědil Hrdličkakapitál, který mu umožnil nejen podnikatdalší expedice, ale též podporovat česko-

slovenskou antropologii. Podruhé se ože-nil s českou emigrantkou Vilemínou Man -sfeldovou.

Nelze na tomto místě popsat veškeréHrdličkovy cesty do zemí všech (obydle-ných) světadílů. Nejčastěji pracoval naAljašce a vědom si souvislostí mezi obyva-teli Aljašky a Asie, ještě v r. 1939 podniklcestu do Ruska a na Sibiř, tedy do tehdej -šího Sovětského svazu.

Vyčíslíme-li význam Hrdličky pro ame-rickou antropologii, musíme na prvnímmístě jmenovat založení prestižního časo-pisu American Journal of Physical Anthro -pology v r. 1918. Je právem považován zazakladatele americké fyzické antropolo-gie, jak bývá tradičně označována větevbiologické antropologie. Jak nedávno po -znamenali George J. Armelagos a DennisP. van Gerven (2003), otázky kulturníhovývoje minulosti lidských ras měly po -čátkem 20. stol. pro tento obor zásadnívýznam. Hrdlička společně s EarnestemA. Hootonem ukázali, že kořeny lidskéminulosti představují proces vedený si -lami lidských migrací, difuzí a mísenía pro každou lidskou skupinu jsou klí-čem k vlastní historii kosterní pozůstatkyz minulých období starověku. Z tohotopohledu je nutné hodnotit Hrdličkův zá -jem o osteologii v rámci biologické antro-pologie. Existuje ale zřejmě i jiný důvodtohoto zájmu. Vyplývá z přesvědčení o ne -zbytném mísení lidských populací (v teh-dejší terminologii ras). To vyplývá z fak-tu, že sám byl přistěhovalec. Dnes bývámnohdy nazýván Pan tvůrce Ameriky, jakzní i název dizertace, kterou vypracovalaLinda Magaña z Kolumbijské univerzityv r. 2011 (Mr. America’s creator: The racescience of Dr. Ales Hrdlicka, 1896–1943).

CXXII živa 5/2016

Jaroslav Brůžek

Aleš Hrdlička (1869–1943)

1

1 Aleš Hrdlička (kolem r. 1910)

2

2 Členové archeologické výpravy provádějí v r. 1939 Aleše Hrdličku po nalezištích v Burjatsku na řece Angaře na Sibiři.

© Nakladatelství Academia,SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Hrdlička předvídal intenzivnější mísenívšech skupin obyvatel USA, dokonce vět-ší než ve skutečnosti, a pokoušel se i o jehopredikci. Některé aspekty jeho osobnostia názorů však vyžadují kritické posouze-ní, jak poznamenal už v r. 1987 Michael L.Blakey ve svém článku v Critique of An -thropology. Uvádí, že v hodnocení Hrd-ličkovy osobnosti byl opomenut fakt, žev předválečném období fyzická antropo-logie působila v sociálním a politickémkontextu, který vytvářel nerovnostářskouspolečnost a Hrdlička v tomto procesuhrál významnou roli.

Zůstaneme-li v pozitivní linii, význam-né byly zejména jeho práce o severoame-rických indiánech a o původu a vývoji lid-stva. V r. 1926 byl za svou práci oceněnve Velké Británii zlatou medailí HuxleyMemorial Medal of the Royal Anthropo -logical Institute. Již v r. 1927 formulovalhypotézu, že všechno lidstvo má jednotnýpůvod a ve svém vývoji prošlo tzv. nean-dertálskou fází. Studoval plemenné slo-žení obyvatel Severní Ameriky, řešil otáz-ku původu obyvatel Nového světa. Pozdějistudoval kmeny afrických, australskýcha asijských obyvatel. Tento zájem o varia-bilitu lidských populací vyplynul z teh-dejší posedlosti kvantifikovat lidské rasya nutno dodat, že stejnou posedlostí trpě-la v jeho době nejen Severní Amerika, alei on sám.

Jak už bylo řečeno, významnou měrouprospěl i české antropologii, předevšímjako mecenáš. Financoval vydávání časo-pisu Anthropologie, založeného jeho pří-telem prof. Jindřichem Matiegkou, kterýredigoval všech 19 ročníků až do zánikučasopisu v r. 1941 (od r. 1962 vydává ča -sopis s tímto názvem Moravské zemské

muzeum). Jak píše Miroslav Prokopec (vizstr. CXXV) v r. 1962, z darů A. Hrdličkyrealizoval J. Matiegka také dílo, které jespolečným odkazem těchto dvou velkýchosobností ve vědě o člověku – muzeum za -ložené v r. 1930. Bohužel se tento projektdosud neuskutečnil v plné míře, jak za -mýšlel. Přispěl nejen finančně, ale i množ-stvím sbírkových předmětů. Od r. 1937jako vděk nese toto muzeum Přírodově-decké fakulty Univerzity Karlovy v Prazejeho jméno – Hrdličkovo muzeum člověka.Podporoval v rámci své nadace i výzku-my mladých antropologů, jako byl VojtěchSuk, Matieg kův asistent a pozdější zakla-datel brněnské antropologie pro výzkumyv Africe, Jiří Malý, který získal prostřed-ky pro cestu na Aljašku nebo Pavel Já -chym Šebesta (viz následující článek nastr. CXXIV) na své výzkumy v Kongu.

Nelze však vyjmout z kontextu dobovénázory a představy Aleše Hrdličky a ideo -logizovat ho tak, jak jsme byli svědky

v komunistickém Československu, kterévytvořilo z Hrdličky téměř kult osobnostiv antropologii. Především proto, že Hrd-lička se poúnorové vlasti „hodil“. Měl děl-nický původ, ale stal se z něho významnýa bohatý Američan. Byl rovněž Čech a vla-stenec a podporoval rozvoj české vědy.Byl interpretován jako nadšený odpůrceexistence ras, což z dnešního pohledunení pravdivé. Hrdličkova ideologická ne -závadnost byla podtržena jeho častýmicestami do Sovětského svazu i zájmemo zdejší obyvatelstvo, nehledě na fakt, žesvé cesty na Sibiř vážil ze zcela jinýchdůvodů, než mu bylo připisováno.

Zajímavé jsou pohledy na Aleše Hrd -ličku dnes. Připomeňme článek MichalaV. Šimůnka a kol. z r. 2014 (Aleš Hrdlička:Antropolog mezi Evropou a Amerikou),podávající poněkud korigovaný pohled natuto osobnost a dílo. Rovněž magisterskápráce Hany Steihauferové Zapomenutáosobnost Aleš Hrdlička (2014) rozebíráz pohledu historika stránky jeho vlaste-nectví, češství a slovanství, ale i jeho prácijako významné světové vědecké autority.Zbývá tedy dodat, že Hrdlička by si zaslou-žil i dnes, aby mu byla věnována většípozornost z pohledu biologické antropo -logie, aby se odstranil líbivý nános kultuminulého období. Pouze tak více vyniknejeho osobnost a význam.

Seznam použité literatury najdete na webové stránce Živy.

živa 5/2016 CXXIII

Univerzitní muzeum je součástí Přírodo-vědecké fakulty UK. Stálá expozice vychá-zí z koncepce zakladatele Aleše Hrdličkya představuje témata evoluce člověka a jehopříbuzných, vývoje jedince (ontogeneze),lidské variability a také patologie a smrti.Po desítky let patří návštěva muzea do vý -uky biologie na základních, středních i vy -sokých školách.

Hrdličkovo muzeum člověka je kulturnímmístem paměti s osobitým charakterem.Důležitá je jeho historická tradice a konti-nuita. Bezprostřední návaznost na akade-mické prostředí poskytuje možnost zapo-jení vědeckých kapacit – posláním muzeaje umožnit setkávání a konfrontaci ve -řejnosti, studentů a vědců a prezentovatspolečensky významné aspekty a otázkyvědeckého výzkumu, jak minulého, taksoučasného. Jsou zde také pořádány komen-tované prohlídky a interaktivní worksho-py (např. Sběratelé kostí, Lidské smysly,Cesty lidí – evoluce člověka nebo Tajemstvíegyptských písařů).

Hrdličkovo muzeum člověka PřF UKViničná 7, 128 44 Praha 2

telefon: 221 951 620/3, 724 039 933e-mail: hmc@natur.cuni.cz

http://muzeumcloveka.cz/cs

Hrdličkovo muzeum člověkaPřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

1

3 Montovaná rozložená lebka podle C. Bauchêna. Foto D. Veleková.Snímky z archivu Hrdličkova muzea člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

1 Pohled do expozice Hrdličkovamuzea člověka. Foto J. Ployhar

3