Ale Hrdlika (1869–1943) - ziva.avcr. P.van Gerven (2003), otzky kulturn­ho v½voje minulosti
Ale Hrdlika (1869–1943) - ziva.avcr. P.van Gerven (2003), otzky kulturn­ho v½voje minulosti

Ale Hrdlika (1869–1943) - ziva.avcr. P.van Gerven (2003), otzky kulturn­ho v½voje minulosti

  • View
    213

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Ale Hrdlika (1869–1943) - ziva.avcr. P.van Gerven (2003), otzky kulturn­ho...

  • Nakladatelstv Academia,SS AV R, v. v. i., 2016. Petisk lnk vetn obrzk se vslovn zapovd. Veker prva vetn prva reprodukce jsou vyhrazena.

    Fenomnu Hrdlika se vnovala ada antro-polog jak americkch, tak eskch, a natma Ale Hrdlika vdec a antropolog vylo mnoho knih a publikac. Zmnmpouze zhodnocen jeho ivotnho dla,kter zveejnil jeho k Thomas Dale Ste-wart ji v r. 1940 v American Journal ofPhysical Anthropology, a rozshl nekro-log, kter sepsal britsko-americk an -tropolog Montague F. Ashley-Montagua otiskl v r. 1944 v American Anthropolo -gist. I v echch vyly publikace a knihy,kter Hrdliku hodnot. Uveme pede-vm knihu Viktora Palivce Kdo je AleHrdlika (Orbis, Praha 1947). Na tmavznamu jeho osobnosti sepsal v r. 1979dvojdlnou dizertaci americk antropologFrank Spencer. Z tohoto rozboru Hrdli-kovy osobnosti erpaj i souasn ameri-t vdci z oboru. Hrdlikovi ivotopiscirozdluj jeho ivot do t obdob a proeskou antropologii je dleit to posled-n, kter T. D. Stewart nazval antropolo-gick. Rovn bych rd vyzdvihl vztahyAlee Hrdliky k echm a eskm antro-pologm. Nejdve se vak musme krt-ce zmnit o jeho prvnch dvou obdobch,kter se tkaj vzdln a lkask profese.

    Ale Hrdlika se narodil 29. bezna1869 v Humpolci jako prvn ze 7 dt truh -lskho mistra. Sv rodn jmno Alois sipozdji zmnil na Ale. Ve vku 13 a plroku odjel spolu s otcem do Spojench st-t americkch a hned od zatku nebyljeho ivot jednoduch. Pracoval s otcemv tabkov tovrn, aby pipravili pjezdzbytku rodiny, a ve veern kole se sna-il zskat znalosti anglitiny, bez n by ne -mohl dle studovat. Vn onemocnntyfoidn horekou, jeho druh, tm fatl-n onemocnn po prodln sply v as-nm dtstv, u nho probudilo zjem o stu-

    dium lkastv. Na radu svho oetujc-ho lkae a rabna M. Rosenbleutha, kterml vazby na Eclectic Medical Collegev New Yorku, zde v r. 1889 zaal studovatmedicnu. Pokraoval v newyorsk Homeo-pathic Medical College a studia zavrilv r. 1895 v Baltimoru, pot sloil spnzkouky pro vstup na prestin Johns Hop-kins Hospital. Nhoda vak chtla, abysvou krtkou lkaskou aktivitu zaal jin-de. Spolu s ostatnmi studenty navtvilsttn nemocnici v New Yorku a zde mubylo nabdnuto msto lkae. Hrdlika vakml jin ambice chtl se stt vzkumn-kem, proto nemocnici v r. 1894 opustil.Pracoval nejdve v Patologickm institutuv New Yorku, pozdji pjal msto v Smith-sonov institutu (Smithsonian Institution,Smithsonian) Nrodnho muzea ve Wa -shingtonu, kde zaloil, rozvjel a vedl pocel zbytek ivota antropologick odd -len. Zde ji zan etapa Hrdliky-antro-pologa.

    Ze Smithsonianu podnikl Hrdlika aduvzkumnch cest do Mexika a Jin Ame-riky a publikoval sv prvn studie jak lid-sk patologie, tak kosternch pozstatkindinskch obyvatel navtvench zem.Nen bez zajmavosti, e z r. 1898 pochzi publikace o patologii sn, kterou otisklv naem asopise lka eskch. Dlei-t byla jeho cesta do Evropy, kde studovalv r. 1896 antropologii v Pai u prof. Lo-na Manouvriera, a seznmil se zde taks Jindichem Matiegkou (viz str. CXVIIItto ivy). Pro ns i pro Hrdliku byl v -znamn jeho prvn satek v r. 1896 s MariS. Dieudonnee, bohatou dcerou z fran-couzsko-americk rodiny. Po jejm ped-asnm mrt v r. 1918 zddil Hrdlikakapitl, kter mu umonil nejen podnikatdal expedice, ale t podporovat esko-

    slovenskou antropologii. Podruh se oe-nil s eskou emigrantkou Vilemnou Man -sfeldovou.

    Nelze na tomto mst popsat vekerHrdlikovy cesty do zem vech (obydle-nch) svtadl. Nejastji pracoval naAljace a vdom si souvislost mezi obyva-teli Aljaky a Asie, jet v r. 1939 podniklcestu do Ruska a na Sibi, tedy do tehdej -ho Sovtskho svazu.

    Vyslme-li vznam Hrdliky pro ame-rickou antropologii, musme na prvnmmst jmenovat zaloen prestinho aso-pisu American Journal of Physical Anthro -pology v r. 1918. Je prvem povaovn zazakladatele americk fyzick antropolo-gie, jak bv tradin oznaovna vtevbiologick antropologie. Jak nedvno po -znamenali George J. Armelagos a DennisP. van Gerven (2003), otzky kulturnhovvoje minulosti lidskch ras mly po -tkem 20. stol. pro tento obor zsadnvznam. Hrdlika spolen s EarnestemA. Hootonem ukzali, e koeny lidskminulosti pedstavuj proces veden si -lami lidskch migrac, difuz a msena pro kadou lidskou skupinu jsou kl-em k vlastn historii kostern pozstatkyz minulch obdob starovku. Z tohotopohledu je nutn hodnotit Hrdlikv z -jem o osteologii v rmci biologick antro-pologie. Existuje ale zejm i jin dvodtohoto zjmu. Vyplv z pesvden o ne -zbytnm msen lidskch populac (v teh-dej terminologii ras). To vyplv z fak-tu, e sm byl pisthovalec. Dnes bvmnohdy nazvn Pan tvrce Ameriky, jakzn i nzev dizertace, kterou vypracovalaLinda Magaa z Kolumbijsk univerzityv r. 2011 (Mr. Americas creator: The racescience of Dr. Ales Hrdlicka, 18961943).

    CXXII iva 5/2016

    Jaroslav Brek

    Ale Hrdlika (18691943)

    1

    1 Ale Hrdlika (kolem r. 1910)

    2

    2 lenov archeologick vpravy provdj v r. 1939 Alee Hrdliku po nalezitch v Burjatsku na ece Angae na Sibii.

  • Nakladatelstv Academia,SS AV R, v. v. i., 2016. Petisk lnk vetn obrzk se vslovn zapovd. Veker prva vetn prva reprodukce jsou vyhrazena.

    Hrdlika pedvdal intenzivnj msenvech skupin obyvatel USA, dokonce vt- ne ve skutenosti, a pokouel se i o jehopredikci. Nkter aspekty jeho osobnostia nzor vak vyaduj kritick posouze-n, jak poznamenal u v r. 1987 Michael L.Blakey ve svm lnku v Critique of An -thropology. Uvd, e v hodnocen Hrd-likovy osobnosti byl opomenut fakt, ev pedvlenm obdob fyzick antropo-logie psobila v socilnm a politickmkontextu, kter vytvel nerovnostskouspolenost a Hrdlika v tomto procesuhrl vznamnou roli.

    Zstaneme-li v pozitivn linii, vznam-n byly zejmna jeho prce o severoame-rickch indinech a o pvodu a vvoji lid-stva. V r. 1926 byl za svou prci ocennve Velk Britnii zlatou medail HuxleyMemorial Medal of the Royal Anthropo -logical Institute. Ji v r. 1927 formulovalhypotzu, e vechno lidstvo m jednotnpvod a ve svm vvoji prolo tzv. nean-dertlskou fz. Studoval plemenn slo-en obyvatel Severn Ameriky, eil otz-ku pvodu obyvatel Novho svta. Pozdjistudoval kmeny africkch, australskcha asijskch obyvatel. Tento zjem o varia-bilitu lidskch populac vyplynul z teh-dej posedlosti kvantifikovat lidsk rasya nutno dodat, e stejnou posedlost trp-la v jeho dob nejen Severn Amerika, alei on sm.

    Jak u bylo eeno, vznamnou mrouprospl i esk antropologii, pedevmjako mecen. Financoval vydvn aso-pisu Anthropologie, zaloenho jeho p-telem prof. Jindichem Matiegkou, kterredigoval vech 19 ronk a do znikuasopisu v r. 1941 (od r. 1962 vydv a -sopis s tmto nzvem Moravsk zemsk

    muzeum). Jak pe Miroslav Prokopec (vizstr. CXXV) v r. 1962, z dar A. Hrdlikyrealizoval J. Matiegka tak dlo, kter jespolenm odkazem tchto dvou velkchosobnost ve vd o lovku muzeum za -loen v r. 1930. Bohuel se tento projektdosud neuskutenil v pln me, jak za -mlel. Pispl nejen finann, ale i mno-stvm sbrkovch pedmt. Od r. 1937jako vdk nese toto muzeum Prodov-deck fakulty Univerzity Karlovy v Prazejeho jmno Hrdlikovo muzeum lovka.Podporoval v rmci sv nadace i vzku-my mladch antropolog, jako byl VojtchSuk, Matieg kv asistent a pozdj zakla-datel brnnsk antropologie pro vzkumyv Africe, Ji Mal, kter zskal prosted-ky pro cestu na Aljaku nebo Pavel J -chym ebesta (viz nsledujc lnek nastr. CXXIV) na sv vzkumy v Kongu.

    Nelze vak vyjmout z kontextu dobovnzory a pedstavy Alee Hrdliky a ideo -logizovat ho tak, jak jsme byli svdky

    v komunistickm eskoslovensku, ktervytvoilo z Hrdliky tm kult osobnostiv antropologii. Pedevm proto, e Hrd-lika se ponorov vlasti hodil. Ml dl-nick pvod, ale stal se z nho vznamna bohat Amerian. Byl rovn ech a vla-stenec a podporoval rozvoj esk vdy.Byl interpretovn jako naden odprceexistence ras, co z dnenho pohledunen pravdiv. Hrdlikova ideologick ne -zvadnost byla podtrena jeho astmicestami do Sovtskho svazu i zjmemo zdej obyvatelstvo, nehled na fakt, esv cesty na Sibi vil ze zcela jinchdvod, ne mu bylo pipisovno.

    Zajmav jsou pohledy na Alee Hrd -liku dnes. Pipomeme lnek MichalaV. imnka a kol. z r. 2014 (Ale Hrdlika:Antropolog mezi Evropou a Amerikou),podvajc ponkud korigovan pohled natuto osobnost a dlo. Rovn magisterskprce Hany Steihauferov Zapomenutosobnost Ale Hrdlika (2014) rozebrz pohledu historika strnky jeho vlaste-nectv, estv a slovanstv, ale i jeho prcijako vznamn svtov vdeck autority.Zbv tedy dodat, e Hrdlika by si zaslou-il i dnes, aby mu byla vnovna vtpozornost z pohledu biologick antropo -logie, aby se odstranil lbiv nnos kultuminulho obdob. Pouze tak vce vyniknejeho osobnost a vznam.

    Seznam pouit literatury najdete na webov strnce ivy.

    iva 5/2016 CXXIII

    Univerzitn muzeum je soust Prodo-vdeck fakulty UK. Stl expozice vych-z z koncepce zakladatele Alee Hrdlikya pedstavuje tmata evoluce lovka a jehopbuznch, vvoje jedince (ontogeneze),lidsk variability a tak patologie a smrti.Po destky let pat nvtva muzea do v -uky biologie na zkladnch, stednch i vy -sokch kolch.

    Hrdlikovo muzeum lovka je kulturnmmstem pamti s osobitm charakterem.Dleit je jeho historick tradice a konti-nuita. Bezprostedn nvaznost na akade-mick prosted poskytuje monost zapo-jen vdeckch kapacit poslnm muzeaje umonit setkvn a konfrontaci ve -ejnosti, student a vdc a prezentovatspoleensky vznamn aspekty a otzkyvdeckho vzkumu, jak minulho, taksouasnho. Jsou zde tak podny komen-tovan prohldky a interaktivn worksho-py (nap. Sbratel kost, Lidsk smysly,Cesty lid evoluce lovka nebo Tajemstvegyptskch psa).

    Hrdlikovo muzeum lovka PF UKVinin 7, 128 44 Praha 2

    telefon: 221 951 620/3, 724 039 933e-mail: hmc@natur.cuni.cz

    http://muzeumcloveka.cz/cs

    Hrdlikovo muzeum lovkaProdovdeck fakulty Univerzity Karlovy

    1

    3 Montovan rozloen lebka podle C. Bauchna. Foto D. Velekov.Snmky z archivu Hrdlikova muzea lovka Prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy

    1 Pohled do expozice Hrdlikovamuzea lovka. Foto J. Ployhar

    3