Upload
michal-daricek
View
121
Download
4
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Článok o architektovi Alojzovi Daříčkovi staršom a článok o architektovi Alojzovi Daříčkovi mladšom, ktorí sa podpísali na tvári Slovenska a hlavne Bratislavy. (a aj Trenčina ;-) )
Citation preview
Rukopis architekta Aloise Daříčka staršího na Slovensku V seznamu českých architektů činných na Slovensku - pokud by takový se
znam vůbec existoval - by se jméno Alois Daříček vyskytovalo hned dvakrát.
Otec s přívlastkem - starší, syn s přívlastkem - mladšL Oba se narodili na Mora
vě, působili a zemřeli v Bratislavě; ostatky obou odpočívají v sousedících hro
bech na bratislavském hřbitově ve Slávičím údolí_ Ač měli stejnou profesi, každý
se prosazoval samostatně. Nespolupracovali, ale také si nekonkurovali. Rozdíl
ná specializace vylučovala rivalitu.
Věrný tvoři v� práci (,!
Alois Daříček starší se narodil 20. června I 903 v Brníčku na Šumpersku, Původně se v Olomouci vyučil stolařem, ale pak se zaměřil jiným směrem. Po střední škole začal v letech 1929-1934 studovat architekturu na pražské škole UMPRUM. S kvalifikaci akademického architekta zamířil do Bratislavy, kde se trvale usadil. Během bratislavského pobytu lze rozeznat dvě výrazné, co do obsahu rozdílné etapy působení. V rozmezí let 1936-1950 byl zaměstnancem Technického odboru městského magistrátu, od roku 1951 až do konce života pracoval ve Stavoprojektu. První dotyky s novým prostředím a později zejména život za druhé světové války provázela řada potíži. V letech 1934-1935, na úplném za-
čátku zaměstnanecké dráhy jako zaměstnanec Policejního ředitelství se s nimi potýkal v epizodickém, pro architekta nepříliš vábném zařazení projektanta objektů pro civilní obranu. Nepříjemnosti válečných let vyvrcholily v říjnu 1944: odbojářská aktivita skončila ztrátou svobody.
K ilustraci Daříčkovy architektonické tvorby v představoprojektovém časovém úseku mohou sloužit projekty radnice v Bratislavě ( 19 3 5 ) , v II. etapě koupaliště na bra-
tislavském Tehelném poli ( 1937), starobinec v lokalitě Krásna Horka rovněž v Bratislavě ( 1941 ), obecná škola v Plaveckém Štvrtku (1941), 150 bytů v Bratislavě ( 1946) ... Snad nejznámějším v Bratislavě realizovaným návrhem je administrativní budova v Žabot()vě ulici (1946), v níž, jak dokládá její historie, nacházejí zalíbení různé stranické aparáty, bez ohledu na ideologickou orientaci a nesmiřitelnost postojů. Ať již z uvedených Daříčkových projektů vyčteme jakoukoliv- větší či menší- architektonickou hodnotu, důležité je poznání, že jej postavení magistrátního zaměstnance nedegradovalo na pouhého
úředníka, že si dokázal uchovat vědomí základního po-
mí realizoval. Soutěžil, projektoval, tvořil.
Příchodem do Stavoprojektu, kde pak pracoval v různém zařazení, se před ním otevřel poslední úsek pracovní i životní pouti. Dle svědectví přímo z řad kolegů byl prospěšný "zejména jako výkonný projektant a vedoucí skupiny v ateliéru pro projektování rekonstrukcí památkových objektů a historických jader měst" (J. štefanec). K nejreprezentativnějším pracím z oné éry patří zejména projekt úpravy barokního paláce ně-
kdejší Královské komory v Michalské ulici č. 1 v Bratislavě (navazoval na práci G.B .Mar tinelliho, F.A.Hillebrandta, F.Romische) pro potřeby Univerzitní knihovny (1954-1960), či rekonstrukce hraběcích zámků v Haliči (1956) a v Humenném
(1959). Smrt mu překazila dokončit projekt památkové obnovy biskupského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Rožňavě.
Za téměř jeden a půl tuctu let ve službách Stavoprojektu - tam bylo projektování hlavním úkolem- vyšlo z jeho rukou mnoho projektů různých stupňů, různého
poslání a jistě i nestejné kvality. často byly výsledkem kolektivního úsilí, v němž se autorství občas dostávalo na pokraj anonymity, ale ať je tomu jakkoliv, vznikaly v naději, že budou užitečné.
Akad.arch. Alois Daříček zemřel v Bratislavě 3. listopadu 1968 ve věku 65 let, aniž by byl kdy uplatnil nárok na důchod. V hektické atmosféře tehdejšího "horkého" podzimu, kdy se rozplývaly naděje rozkvetlé za Pražského jara, dramatická historická kulisa zastínila osudovost jeho
odchodu. Ze vzpomínek jeho spolupracovníků však vyvstává obraz architekta, jenž nejen, že "zůstal věrný nejčestnější úloze architekta - tvořivé práci", ale že odvedl práci "svědomitou a úspěšnou", za kterou si zaslouží díky (J.Štefanec). Ve druhém svazku publikace Súpis pamiatok na Slovensku je nevtíravý, leč výmluvný důkaz, že povšimnutíhodnou, tudíž úspěšnou, realizovanou prací může být třeba malý hasičský dům (obec I:áb, 1940).
I:ubomír Mrňa Foto: V. Mrňavá, M. Križan
17
iJ.B lM-.lEJ•E.t>A I Jvz; . 1'/1! 1 i!Af!i �C!O.r d� _gl
���gm�������--��-��-�•••�B·��a�m������--�-����
Ve sféře zájmu architekta Aloise DaříčRa mladšího byla.Ji pomníková tvorba
\
Věžáky, školy, kino Alois Daříček mladší se narodil 1. července 1929 v Liboši nedaleko Olomouce. V tomtéž
roce jeho otec, Alois Daříček starší, začínal studovat architekturu na pražské UMPRUM.
Tenkrát asi sotva někdo tušil, že synek jednou půjde v otcových šlépějích. A on šel.
Vysokoškolská studia započal na Českém vysokém učení technickém v Praze, leč jakmile se vytvořily podmínky, vzal za vděk možností
· pokračovat ve studiu architektury v Bratislavě, kde utbyl vlastně doma, kde vyrůstal, kde rodina stále bydlela. V roce 1952 získal na Fakultě architektury· a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické diplom inženýra architekta. Z praktických duvodů se za jeho jménem začíná zjevovat atribut �mladší�.
Prvním dotykem s praxí byla práce na územním plánu Bratislavy (1952-1954). První štací nabízejíCí možnost řešení architektonických úkolů by!Vojenský projektový ústav (1954-1956), poté následoval Stavoprojekt (1957-1968) a posléze družstevní projektdvá organizace Drupos, kde· mu svěřili post ředitele. Bylo mu pouhych 43 let, když ll. července 1972 v Bratislavě .tragicky zahynul. Byl pohřben v sousedství ještě čerstvého ( 1968) otcova hrobu na hřbitově ve Slávičím údolí.
Projektové ústavy, .v nichž Ing. arch.
ADařiček působil, sídlily v Bratislavě, avšak Vojenský projektový ústav i Drupos měly celoslovenskou plisobnost, tudíž i jeho projekty směřovaly do iokalit po celém Slovensku. Scítáním návrhU z jednotlivých, více či méně specialízovanych pracovišť vyvstalo dílo s poměrněyestrou typologickou skladbou, ale i s kolísavou kvalitou. K význačnějším nerealizovaný'm návrhUm patří úvopní projekt bratislavského Podhradí ( 195 6-19 58), generel památkové rezervace hradu a podhradí v Bratislavě (1963-196$) a studie terasové obytné zástavby v Humenném ( 1966).
6
O šíři pracovního záběru však vypovídají zejména uskutečněné návrhy. První - sídliště Krížna v Bratislavě-byl společnou prací se zkušenějším architektem RKrajíčkem (19 5 3-19 57). Budování sídlišť bylo právě v kurzu, takže prakticky souběžně vznikly i Trenčínské Dlhé Hony ( 19 55). V padesátý'ch letech se stavebnictví kvapem zprůmyslňovalo, a tak i on přispěl svou hřivnou: návrhem na pokusný' obytný dům na Kárloveské cestě v Bratislavě pomohl ověřjt vhodnost
uplatnění metody posuvného bednění pro bytovou výstavbu (1957-1958). Novátorskou meto
dou "montovaného betonu" se stavěly jím navr
žené 14 podlažní věžové obytné domy v Bratisla
vě hned na několika místech (1960-1963). Navrhl svobodárnu v Partizánském (1961-1966), školy v Trenčíně ( 19 55) i ve Vazovově ulici v Bratislavě ( 1962), kino v Nové Dubnici (1965-1967) -co navrhl, to se stavělo.
Ani pří zběžné rekapitulaci Daříčkových tvůr, čich aktivit si nelze nevšimnout příznivé shody okolností, .které v době příslušnosti do Staveprojektu znamenala možnost pracovat v ambiciózním autorském kolektivu, názory i věkem spří-
zněnych architektu (Daříček, Konček, Skoček, Titl) na exkluzivních zakázkách (mj. již zmíněné řešení zástavby bratislavského. Podhradí). "Jeho;, projekty z oné doby jsou většinou kolektivním dílem. Kolektivní charakter práce potvr-
. zují i pruvodní zprávy, publikované články či jiná autorská vyjádření, koncipovaná v množném čísle. Kupř, časopiseckll'Pf<ilfl�����l:lj>��·wstavby s použitím posuvného bednění "PD" (Karloveská cesta): "Vedení snlilio:Q.<:!osíci lepších výsledků v bytové výstavbě po každé stránce, začalijsme pracovat na novém zpusobu výstavby bytU
Vedle řešení architektonickych nebo urbanistických úkolů přitahovala Daříčkův zájem i specifická oblast pomníkové tvorby • . Pomník
Janka Kráfa v Zlatých Moravcích (1962) či po
mník padlým·· hrdinům'" ve Zvolenské�Slatině
(1967) patří ke zdařilým materializacím onoho,
nikoliv okrajového zájmu.
Ač ne naprosto jedinečná, nýbrž za jeho života ještě ne velmi častá skutečnost, že vyrůstal v rodině, kde již mohl stavět na otcpvě zkušenosti s povoláním architekta, mu.na.Slovenskqzajis7 tila určitou výlučnost mezi vrstevníky; a to nejen
::h��:=�:s�č;�re(s.gkým�.:�.· · ;i;i·� ·;�· �;ir��;��;:t�•lřb���: · · ........ '" ..
nou událostí byla,ješ�� . . H��!'>HŘ.? .. ,.,.". . . ,c .. ""'·'·"'"'�···· ... vým absolutoriem naprosto nernyslitelná - český student převzai ·v:·vsokoškolsk v Bratislavě, na R·l ovemsl[.e