Upload
verity
View
63
Download
3
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Analytická chemie KCH/SPANA. Mgr. Martin Mucha, Ph.D. kl. 2190 [email protected]. Náplň předmětu. Základy klasické analytické chemie - definice ACH - základní pojmy - chemické rovnováhy používané v ACH Základní instrumentální metody ACH - základní pojmy instrumentální ACH - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Náplň předmětu
Základy klasické analytické chemie- definice ACH
- základní pojmy
- chemické rovnováhy používané v ACH Základní instrumentální metody ACH
- základní pojmy instrumentální ACH
- elektrochemické metody (potenciometrie, konduktometrie, elektrogravimetrie, coulometrie, polarografie/voltametrie)
- spektrální metody (AAS, UV-VIS, IR)
- Separační metody
Požadavky
Zkouška:
Předzkoušková písemka
Výpočty probrané v seminářích, týkající se probíraného učiva.
Ústní zkouška
Prokázat přehled o analytických metodách klasických i instrumentálních.
Analytická chemie – definice a charakteristika V rámci chemie – aplikovaná věda (aplikace
poznatků). Jako samostatný vědní obor – teoretická,
metodologická a aplikovaná část.
Předmět ACH: studium chemického složení látek.
Základní pojmy ACH
Kvalitativní ACH – z čeho se látka skládá Důkaz Identifikace
Kvantitativní ACH – kolik dané látky obsahuje daný vzorek
Stanovení Vzorek – zkoumaný materiál. Reprezentativní vzorek Analyt – látka, kterou ve vzorku dokazujeme,
identifikujeme nebo stanovujeme. Rozdělení podle principu: klasické/instrumentální
Základní pojmy ACH
Kvantitativní ACH – Klasická Vážkové metody – gravimetrie Odměrné metody - titrace
Kvantitativní ACH – instrumentální Elektrochemické metody – potenciometrie,
voltametrie, coulometrie, konduktometrie Spektrální metody – UV-VIS, IR, Raman, AAS, NMR Separační metody – GC, LC, MS
Chemické rovnováhy používané v ACH Protolytické rovnováhy – acidobazické –
kyseliny/zásady. Komplexotvorné rovnováhy – tvorba
komplexů Srážecí rovnováhy – popis tvorby sraženin Redoxní rovnováhy – výměna elektronů
Rovnováhy – základní pojmy Rovnovážný stav – dynamický stav, reakce probíhá
oběma směry stejně rychle. Dosažení rovnováhy je charakterizováno Guldberg-
Waagovým zákonem
nNmMbBaA
ba
nm
BA
NMK
].[][
].[][
[ ] – rovnovážná koncentrace, [mol.dm3] – kapaliny
[Pa] – plynné látky
Pevné látky, rozpouštědlo – [H2O] = 1
K – rovnovážná konstanta
Rovnováhy – základní pojmy
V ACH požadujeme kvantitativní průběh reakcí (reakce probíhá téměř ze 100% ve směru produktů).
Rovnovážná konstanta K – co nejvyšší hodnota. Posun rovnováh – Le Chatelierův-Braunův
princip (vliv koncentrace reaktantů/produktů), tlaku a teploty)
„Systémy, které jsou v rovnováze reagují na rušivé vlivy přicházející z okolí tím, že v nich nastávají, či se zintenzivňují ty děje, které změnu vyvolanou rušivým zásahem co nejvíce potlačují“
Rovnováhy – základní pojmy
Le Chatelierův-Braunův princip Vliv koncentrace reaktantů Vliv koncentrace produktů Vliv tlaku Vliv teploty
Rovnovážná konstanta se nemění!!!
Protolytické rovnováhy
Neutralizační / acidobazické rovnováhy Arrheniova teorie:
HCl H+ + Cl-
NaOH Na+ + OH-
Brönsted-Lowryho teorie: Kyselina - donor protonu Zásada – akceptor protonu
Lewisova teorie: Kyselina – poskytují volný orbital (AlCl3) Zásada – poskytuje elektronový pár
Protolytické rovnováhy Při acidobazické reakci dochází k výměně
protonů:
Síla kyselin a zásad – disociační konstanty
Protolytické rovnováhy
]].[[
]].[[
2
3
OHHA
OHAKHA
][
]].[[ 3
HA
OHAKHA
]].[[
]].[[
2OHB
OHBHKB
HA + H2O A+ + H3O+
B + H2O BH+ + OH-
][
]].[[
B
OHBHKB
Protolytické rovnováhy V ACH nejčastějším rozpouštědlem voda Amfiprotní rozpouštědlo Autoprotolýza vody:
2 H2O H3O+ + OH-
22
3
][
]].[[
OH
OHOHKv
C)(2510.1]].[[ 143 OHOHKv
Protolytické rovnováhyVýpočet pH
pH = -log [H3O+]
pH = - log aH3O+ = -log f . [H3O+]
pOH = -log [OH-]pOH = - log aOH- = -log f . [OH-]
pH + pOH = 14
Volumetrická stanovení Volumetrie – odměrná analýza, titrace
Roztok analytu + titrační činidlo (odměrný roztok) reakce podle známé stechiometrie Bod ekvivalekce (okamžik kvantitativního průběhu)
Požadavky na reakce: Známá stechiometrie Kvantitativní a jednoznačný průběh
Volumetrická stanoveníobecný postup Odměření nebo odvážení vzorku, příprava roztoku Příprava odměrného roztoku (činidlo) o známé
koncentraci Titrace (byreta) Indikace bodu ekvivalence
x A + y B AxBy
y
x
V
Vcc
A
BbA .
.
Volumetrická stanoveníOdměrné roztoky, indikace B.E. Odměrné roztoky
Standard – základní látky – vyšší molekulová hmostnost, čistá, suchá, stálá na vzduchu (p.a.)
Standardizace – zjištění přesné koncetrace odměrného roztoku na základní látku (NaOH – CO2)
Indikace B.E. Vizuálně – indikátor Změna měřitelné vlastnosti
Volumetrická stanovení
Význam odměrných metod Jednoduché, relativně rychlé a levné Nejsou tak citlivé jako metody instrumentální Použitelné pro koncentrace > 10-3 mol.dm-3
Použití Metody přímé, nezávislé Srovnávání Rychlá orientační stanovení Standardní, normované metody
Acidobazické titrace
Založeny na protolytických rovnováhách Změna pH během titrace Alkalimetrie – titrace zásadou Acidimetrie – titrace kyselinou Indikace bodu ekvivalence:
Vizuálně - acidobazické indikátory Potenciometricky – skleněná pH elektroda
Alkalimetrie
Nejčastěji titrace roztokem NaOH o koncentraci 0,1 – 1 mol.dm-3 (není základní látka)
Standardizace – základní látky:
(COOH)2 . 2H2O – fenolftalein, methyloranž (Bruhnsova metoda)
(COOH)2 + CaCl2 (COO)2Ca + 2 HCl
HOOC-C6H4-COOK – fenolftalein (hydrogenftalát draselný)
Acidimetrie
Nejčastěji titrace roztokem HCl o koncentraci 0,1 – 1 mol.dm-3 (není základní látka)
Standardizace – základní látky:
KHCO3 – methyloranž
Na2CO3 - methyloranž
Acidobazické indikátory
Reakce na změnu pH Slabé organické kyseliny
Funkční oblast indikátoru – oblast pH, kde dochází ke změně postřehnutelné okem
Chromofory – funční skupiny schopné pohlcovat vlnové délky viditelného spektra
IndHHInd
Acidobazické indikátory
Azobarviva – methyloranž, methylčerveň – dvoubarevné přechody
Ftaleiny – fenolftalein, thymolftalein – jednobarevné přechody – bezbarvý-barevný
Sulfoftaleiny – fenolová červeň
Směsné indikátory
Indikace B.E. potenciometricky – titrační křivka Závislost měnící se veličiny na objemu
přidaného činidla
E = f(V) pH = f(V) Inflexní bod – bod ekvivalence
Acidobazické titracePraktické použití Stanovení kyselin – alkalimetrie Stanovení zásad – acidimetrie Stanovení uhličitanů
U slabých kyselin – zvýšení síly
(kyselina boritá kyselina glycerolboritá)
Pro dnešek vše