podvrženáromance(z konce tisíciletí)

André Crâval / BVÚ

Drahý André,

konečně Vám posílám rukopis Vaší knihy Podvržená romance, a je to, jak jste chtěl „big power“ a „gros-se romantik“. Stále nemohu uvěřit tomu, co jste říkal o knihách Nesmr-telnost, Spolčení hlupců, Snídaně šampiónů atd., a o Vašem podílu na jejich vzniku. Napsal-li jste je skutečně za neschopné autory Vy, je lidstvo v horším stavu, než jsem se domníval. Svou knihu nemusíte číst, vzdávám se rovněž, podle domluvy, všech finančních a autorských požit-ků, a spokojím se s radostí, že jsem mohl pro Vás pracovat. Byla to pro mne, jak jste mne opakovaně ujistil, opravdu čest.

Bohuslav Vaněk-Úvalský, najmutý spisovatel André Crâvalovi, bývalému nájemnému spisovateli

podvrženáromance(z konce tisíciletí)

André Crâval / BVÚ

KRÁSNÉ NAKLADATELSTVÍ

6( (43

PODVRŽENÁ ROMANCEz konce tisíciletíAndré Crâval / Bohuslav Vaněk-Úvalský

Elektronické vydání zakoupíte na adrese: kosmas.cz a palmknihy.czPapírové vydání zakoupíte na adrese: www.kindlezone.cz

Všechna práva vyhrazena! Žádná část této knihy nesmí být šířena, kopírována, měněna, ani veřejně provozována bez svolení autora!

cover & design & illustrations © 1997, 2013 Bohuslav Vaněk-Úvalský© 2013 André Crâval© 1997, 2013 Krásné nakladatelství

ISBN 978-80-85958-13-3

6( (43

22)Námět na Sci-fi: Malá Mustafská zemička, sužo-vaná provládní juntou „Azor“, se probojuje me-zi sedm nejvyspělejších zemí světa. Vyautu-je kvůli tomu Německo. Němci podávají protest u JURY a nestranný předseda Jürgen Weber--Meinhoff ji nechává diskvalifikovat. Za trest je Mustafská zemička vyloučena ze zeměkoule. Uražení Mustafané nasedají do rakety a ulétají na Venuši, odkud zeměkouli vyhrožují zatměním. Radikální teroristická skupina „Hamas & Papas“ proslavená žertovnými výbuchy, spáchá na Jürge-na Webera-Meinhoffa bezpumový atentát a je mu ukousnut nos.

23)Vycházím si opět převlečen za špagetu. Hned na nároží potkávám starého spolužáka ze základ-ní školy, kterému dlužím pytlík céček a obrázek „Martina znovu na plovárně a s pancrfaustem“ z časopisu Veselé vojákyně. Je převlečen za dět-

44( (45

ský kolotoč. Přicházím blíž a vidím, že je to dět-ský kolotoč. Ulevuje se mi. Přicházím do redak-ce. Věhlas mé básně překročil hranice a nikdo neví, jestli mi má vykat, nebo rozbít hubu. Do-hadují se, zda jsem třetí slokou zfalzifikoval buď Vaculíka, nebo sebe. Nevím nic o třetí sloce, ne-vím nic o žádných slokách. Vím jen, že moje bá-seň byla opravdu geniální, což mi potvrdil i vrát-ný, který mi řekl „vašnosti“ a zadarmo mne pět minut točil v lítačkách. Prorotoval jsem Prahou a cestou porazil dva květinové stánky. Jsem stá-le více nadšen: právě volala Lucie, že již letí! Sto-jím na lodi a škrtím Číňana.

24)Námět na divadelní jednoaktovku: Dva chlapi sedí na pódiu a lemtají pivo. Mezi jednotlivými doušky se dohadují o tom, jestli pozvat na jeviště Bohdalo-vou, nebo Pretty woman. Když už je jim špatně, hra končí. (poznámka: závěrečné zvolání „Všechno je na rovno!“ pojmout jako balet)

44( (45

25)Lucie byla mírně kyselá. Mluvila o octu, Heyrov-ském a zabrousila i k Dudajevovi, ale do větších rozborů se nepouštěla. Nechtěl jsem ji unavovat, a proto, když jsme pojedli dalmátskou krevetu, dal jsem jí šaty a vyprovodil ji na letadlo. Můj dar, šaty, ji dojal. Stále opakovala, že to není možné. V pod-zemní dráze se mi vrátila základní úzkost. Skryl jsem se pod sedadlo a odmítal vylézt. Co víc! Lucie se za mne styděla a řekla mi:

LUCIE: Vylezte.JÁ: (nic)

Ty mé stavy! Prozradil jsem jí, že mi tunel připomí-ná pochvu a jako vždy prožívám při vjezdu do sta-nice Hradčanská klinicky svůj vlastní porod. Chu-dáček Lucie. Celá se klepala vzteky, a musel jsem jí slíbit, že hned zítra vyhledám psychoanalytika. Sedím na lodi, škrtím Číňana. Půjde-li to takhle dál, stanou se Číňani ohroženým druhem. V noci přišel na mou loď chlap, který o sobě prohlásil, že je Bůh a řekl, ať si dám na něj pozor.

46(

26)Toužím po Lucii! Stav touhy se stal posedlostí. Abych ho utlumil, sázel jsem celé dopoledne do nábřežní dlažby karotku. Ach, Lucie! Odpoledne jsem poškrtil dva Číňany.

27)Námět na knihu: paní Fosterová dává svého sy-na do učení. Až se vyučí, bude vzducholodí. Je-jí bratr, prospěchářský ničema, touží jejího sy-na strhnout pro svůj špinavý podnik. Zabývá se v něm zjm. čištěním septiků a kanalizace. Jeho žena Cecilie hyne se svým kabrioletem pod pá-sy velkorypadla při výletu do Mostu. Její milenec přežívá ještě padesát let a na konci knihy se ra-duje v domově důchodců. (poznámka: zaměřit se na nekonvenční erotický poměr mezi Julií a buchtička-mi se šódo)

46(

Vycházím si převlečen za špagetu... (strana 43)

(49

(49

28)Cítím se skvěle! Návaly úzkosti přešly. Lví podíl na tom měla jistě zpráva o zvolení Nikiho Laudy do čela Televizní rady a pomoci. Chodím po lo-di od zádi na příď a laškuji s racky. Krmím je ká-vou. Večer prší. Jdeme s filozofem Heraldem na procházku. Herald je celý zabalený do pláštěn-ky od své starostlivé ženy. Je tak nepřizpůsobi-vý naší lidské chůzi! Je vratký jako malé dítě! Celou dobu, co vyprávím o postavení literatury na konci tisíciletí, Herald chrčí a dusí se. Nako-nec vytahuji nůž a několika odvážnými zářezy do pláštěnky mu zachraňuji život. Herald mi děkuje. Stále prší. Sedíme pod přístřeškem na první pa-lubě a Herald zašívá pláštěnku. Zítra vykvačím za psychoanalytikem.

29)Námět na báseň: Je večer a zapadá Slunce.

50( (51

30)Sedíme s Luisem. Vypráví mi o kamarádovi ze ZOO, který naučil opice pít pivo. Časem získaly přehled a vyžadovaly jen Guinesse. Luis tvrdil, že měly tu nejhorší opici, kterou zažil. Chovaly se při ní jako lidi a chtěly jít do práce. Uprostřed vyprá-vění se zvedám a odcházím za psychoanalytikem. Seance trvá krátce, protože se psychoanalytikovi udělá špatně. Když se vzpamatuje, říká, že mám velké ego. Přirovnává ho ke čtyřpatrovému domu s garáží a výběhem pro jelena. Prý nenávidím pár-kaře a stále nemohu zapomenout ponížení, které-ho se mi dostalo v jedenácti letech, když jsem při hodině tělocviku vdechl před Věrou Švarcovou žvý-kačku. Jsem otřesen. Říká, že se s tím pokusí ně-co udělat a požaduje předem osm set korun, plus tři sta korun frustračního. Účet za vyčištění oděvu mi pošle později. Vycházím na ulici. Luis stále ješ-tě sedí za kavárenským stolkem a zasvěceně vy-kládá o opicích. Nikdo ho neposlouchá. Jdu k ná-břeží. Cestou potkávám párkařovi psy, kteří jdou na návštěvu za Alexejem Pl. Smějí se. Měla by při-jít Lucie. Sedím na lodi. Kouřím Dunhill. Od bře-

50( (51

hu plave na kus řeči němý houslista Jan. Naštěstí je i slepý, takže se mu na mou loď nepodaří strefit a mizí v náhonu. Laškuji se zapalovačem. Tváře mi přímo hoří. Čekám Lucii, rád bych se s ní rozdělil o své ego s garáží a jelenem.

31)Večer přichází na návštěvu zbloudilý mnich z An-daluzie, který byl obviněn inkvizicí, že pomazal sošku panny Marie sádlem. Ukryl se proto v Če-chách, kde je sádlem možno pomazat cokoliv. Vy-hazuji ho, protože z něj odpadají škvarky. Na pa-lubě zůstává jeho andaluzský pes. Ten se časem přidává k párkařovým psům a podle zpráv podo-mních obchodníků s masem je nejbrutálnější ze všech. Chodí s žiletkou a pořád by někomu naře-zával oko. Také neumí jezdit tramvají. Čekám na Lucii, která se od zážitku v podzemní dráze sta-la nedostižitelnou. Vymýšlím alespoň námět na román: On a ona se milují. Bohužel se jim neda-ří lásku přivést na tento svět a tak maří svůj život společným skokem do voliéry dravých papoušků mruko. Její a jeho rodiče jsou rozrušeni a věnují

52( (53

všechen svůj majetek církvi svaté, načež odchá-zejí do Itálie, kde šíří dobrou zvěst do té doby, než jsou zastřeleni při potyčce u Palerma. Poslední slova kněze sloužícího za ně zádušní mši jsou ta-to: „Amen“. Lucie stále v nedohlednu.

32)Píšu. Popsal jsem už sedm disket a nyní se chys-tám na osmou. Můj notebook je rozpálený doběla. Přijal jsem zakázku od dvou renovovaných autorů, kteří chtějí přinést na vánoční trh kritikou dlouho očekávané existenciální trháky. Místy si vypomá-hám podpůrným windowsovským programem Art Word II., který za mne píše vyloženě vypjaté pasá-že, v nichž se řeší základní otázky lidství. Potom ho nechávám vydechnout na čistě imaginativní zakáz-ce pro mladého nadějného autora, který z omše-lých her se slůvky chce utkat pultovní knihu Nářez brouků někde. Název je to pěkný, můj počítač ho vymýšlel pět a půl hodiny. Večer se setkávám s ná-zorem, že moje práce je nemorální. S díky ho od-mítám. Později přináším do bytu původce názoru oplodněnou samičku mravence faraona.

52( (53

33)Schůzka s psychoanalytikem: Jsem uveden do hypnózy neustálým opakováním slova „meliora-ce“ a po té jdeme do podzemní dráhy. V tranzu si označuji jízdenku chrupem. Projíždíme s psycho-analytikem celou trasu A. Před vjezdem do Hrad-čanské hlasitě zvolá: „huš huš“. Když se proberu navinut na turniket, jsem vyléčen. Psychoanalytik prchá a Lucie nepřijíždí. Dole v podpalubí topič přikládá a na lodi to celkem jde.

34)Probouzím se s tupou bolestí hlavy, kterou za-příčinilo pohupování vln od kolem projíždějící-ho remorkéru. Odcházím na palubu, kde si z vo-dy vytahuji poštu. Rackové jsou dnes neklidní. Po nábřeží chodí stryga. Naštěstí se objevuje policejní vůz a stryga je zatčena. Později je pro-puštěna a uchází se v konkursu o místo vedou-cí čistírny. Umírá ve věku 854 let a pohřbena je na Slavíně. Posmrtně obdrží Řád Našedlého

54(

lva s poukazem na zásluhy o rozvoj kapitalismu v sektoru služeb. Čekám na Lucii. Usínám a zdá se mi následující sen: V parlamentu jednomyslně prochází návrh na zrušení televize. Po tisíciletém útlaku je televize konečně vyhnána ze země. Ku-puji od Margaret dýmovnici a přecházíme s Ale-xejem Pl. do ilegality. V dalším obrazu již stojíme před vojenským soudem. Jde o to, zda budeme zastřeleni kvůli rozvracení republiky, nebo kvů-li zaneřádění ovzduší. Těsně před rozsudkem přichází z Hradu šťastná zpráva: Niki Lauda byl jmenován premiérem a požádal o navrácení te-levize do vlasti. Budí mne Alexej Pl. a říká, že se Niki Lauda stal konečně premiérem. Jsme šťast-ni. Ihned se opijeme do němoty a nemůžeme si proto popovídat. Pouštím motor a rozmarně šně-rujeme po řece. U Jiráskova mostu ohnu o kach-nu kormidlo a jezdíme jen dokola. Alexej Pl. se raduje jako malý hošík a hází na Tančící dům bouchací kuličky. Když dorazíme ke břehu, če-kají už na nás psi. Vrtí ocasy a pak dlouhé hodiny s Alexejem Pl. laškují v náhonu. Usínám s myš-lenkou na Lucii a zdá se mi sen o obyvatelích planety Twran.

54(

My poplujeme potoky... (strana 57)

56( (57

56( (57

35)Sen o obyvatelích planety Twran: Obyvatelé pla-nety jsou nehmotné podstaty, proto, když k nim přiletí na návštěvu americké astronaut-ky, nemohou si s nimi připít kokakolou. Oby-vatelé planety jsou velmi smutní a spáchají na důkaz svého zármutku sebevraždu. Protože jsou nehmotné podstaty, americké astronaut-ky si ničeho nevšimnou, vztyčí vlajku a vracejí se zpět na svou planetu. Aby byla tragédie do-konána, jsou americkým astronautkám strže-ny prémie.

36)Lucie! Konečně přilétá a v půl šesté sedí na mé lodi. Zvu ji na romantickou projížďku. Nadšeně přikyvuje. Po velkých řekách plují zločinci a říční policie, my pojedeme potoky! Najíždím do Botiče a točím kormidlem jako posedlý. Během prvních kilometrů vedeme následující dialog:

58(

LUCIE: Jsem šťastná, že jste byl u psychoanaly-tika.JÁ: Psychoanalytik nebyl šťastný.LUCIE: Nevěděla jsem, jestli se někdy ještě uvi-díme.JÁ: (objíždím troufalou myškou několik koupajících se dě-tí) Uhni, vole.LUCIE: Myslela jsem si, že pro můj život nic ne-znamenáte.JÁ: (přidávám několik uzlů) Vžum!LUCIE: Po té události v podzemní dráze jsem by-la přesvědčena, že mi lezete na nervy. Dokonce jsem pocákala šaty od vás modrou barvou.JÁ: Dá se to vyprat?LUCIE: Ne, je to lepší než před tím.JÁ: Pozor most.LUCIE: Na ty večery, kdy jste padal do vody, ne-mohu zapomenout.JÁ: (přidávám ještě dva uzle) Vžum!LUCIE: Můj dosavadní život se skládal jen z bif-teků z marketu. Nevěřila jsem, že někdy potkám muže.JÁ: Byla jste nešťastná?LUCIE: (pláče)JÁ: (opouštím kormidlo, abych ji konejšil)

58(

Právě v tu chvíli plavidlo naráží do Hostivařské pře-

hrady.

JÁ: Neplačte, to se dá spravit.

LUCIE: Ano, ale uletělo mi letadlo.

Šaty a maska spadnou... (strana 100)

podvrženáromance(z konce tisíciletí)

André Crâval / BVÚ

vydalo KRÁSNÉ NAKLADATELSTVÍv Praze-Nuslích design & cover & sazba BVÚ(e)kniha Teigéz