šAP/END 2010/A_0_4_RURU_… · ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov 1. úplná aktualizace

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍ ŘENOU PŮSOBNOSTÍ

P O H O Ř E L I C E

okr. Brno-venkov

1. úplná aktualizace - r. 2010

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PRO ORP POHOŘELICE

Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Objednatel: Město Pohořelice Zpracovatel: AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] Web. www.arprojekt.cz Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 732 Datum zpracování: 2010 Subdodavatel (úprava digitálních dat): GB-geodezie, spol.s r.o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno-Židenice Vypracovali: Ing. arch. Milan Hučík

Ing. Veronika Hučíková

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

ÚAP správního území ORP POHOŘELICE, aktualizace 2010 A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Strana: 2

OBSAH DOKUMENTACE A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXT)

01 Výkres hodnot území 1 : 25.000 02 Výkres limitů využití území

A. Přírodní limity 1 : 25.000 B. Technické limity 1 : 25.000

03 Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 25.000 04 Problémový výkres 1 : 25.000

B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY)

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

1 Úvod ..................................................................................................................................... 7

1.1 Stručná charakteristika řešeného území ............................................................................. 7 1.2 Podklady pro RURÚ – údaje o území .............................................................................. 10

2 Rozbor udržitelného rozvoje území – tématické rozbory .................................................................... 11

2.1 Horninové prostředí a geologie ........................................................................................11 2.1.1 Geologie, morfologie ....................................................................................................... 11 2.1.2 Hydrogeologie.................................................................................................................. 14 2.1.3 Nerostné suroviny a jejich těžba ...................................................................................... 14 2.1.4 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže ........................................................................ 15 2.1.5 SWOT analýza ................................................................................................................. 17

2.2 Vodní režim...................................................................................................................... 18 2.2.1 Vodní režim v krajině....................................................................................................... 18 2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod............................................................................... 20 2.2.3 Ochrana před povodněmi ................................................................................................. 24 2.2.4 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných

pitnou vodou z veřejného vodovodu ................................................................................ 25 2.2.5 SWOT analýza ................................................................................................................. 26

2.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................. 27 2.3.1 Ovzduší ............................................................................................................................ 27 2.3.2 Odpadové hospodářství .................................................................................................... 29 2.3.3 Hluk.................................................................................................................................. 30 2.3.4 Další hygienické závady území........................................................................................ 41 2.3.5 SWOT analýza ................................................................................................................. 42

2.4 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 43 2.4.1 Ochrana přírody................................................................................................................ 43 2.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................ 46 2.4.3 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice ........................................................... 49 2.4.4 SWOT analýza ................................................................................................................. 50

2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...................................... 51 2.5.1 Zemědělský půdní fond.................................................................................................... 51 2.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa............................................................................... 53

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 3

2.5.3 SWOT analýza ................................................................................................................. 56 2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................... 57

2.6.1 Dopravní infrastruktura.................................................................................................... 57 2.6.2 Technická infrastruktura .................................................................................................. 64 2.6.3 SWOT analýza ................................................................................................................. 71

2.7 Sociodemografické podmínky.......................................................................................... 73 2.7.1 Úvod................................................................................................................................. 73 2.7.2 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice ..............................................73 2.7.3 Demografický potenciál ................................................................................................... 76 2.7.4 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby ........................................................................ 82 2.7.5 Vybavenost obcí............................................................................................................... 85 2.7.6 SWOT analýza ................................................................................................................. 86

2.8 Bydlení ............................................................................................................................. 87 2.8.1 Domovní a bytový fond.................................................................................................... 87 2.8.2 Bytová výstavba ............................................................................................................... 89 2.8.3 SWOT analýza ................................................................................................................. 91

2.9 Rekreace........................................................................................................................... 92 2.9.1 Každodenní rekreace........................................................................................................ 92 2.9.2 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ............................................................... 93 2.9.3 Cyklotrasy ........................................................................................................................ 95 2.9.4 Turistické stezky .............................................................................................................. 96 2.9.5 SWOT analýza ................................................................................................................. 96

2.10 Hospodářské podmínky.................................................................................................... 97 2.10.1 Základní charakteristika ................................................................................................... 97 2.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice .................... 97 2.10.3 Podnikatelská struktura .................................................................................................... 98 2.10.4 Struktura zaměstnanosti ................................................................................................... 99 2.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP ........................................................................................ 101 2.10.6 SWOT analýza ............................................................................................................... 104

3 INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ................................................ 105

3.1 Nově sledované jevy (JMK)........................................................................................... 105 3.2 Bilance počtu obyvatel - vývoj....................................................................................... 105 3.3 Kvantifikovatelné indikátory udržitelného rozvoje území použité pro hodnocení území a sledování jeho vývoje v čase................................................................................................................ 110

3.3.1 Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby................................................... 110 3.3.2 Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce........................ 110 3.3.3 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce ................ 111 3.3.4 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce......... 111 3.3.5 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce..................... 112 3.3.6 Míra zasažení území záplavami ..................................................................................... 112 3.3.7 Míra zasažení území nadměrným hlukem...................................................................... 113 3.3.8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO)................................................... 114 3.3.9 Míra obsluhy obyvatel ČOV .......................................................................................... 114 3.3.10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území.................................................. 114 3.3.11 Změna výměry orné půdy .............................................................................................. 115 3.3.12 Daňová výtěžnost na obyvatele...................................................................................... 116

4 VÝROKOVÁ ČÁST (vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území) ....................................... 117

4.1 Karty jednotlivých obcí.................................................................................................. 117 4.1.1 Branišovice..................................................................................................................... 117 4.1.2 Cvrčovice ....................................................................................................................... 119 4.1.3 Ivaň................................................................................................................................. 121 4.1.4 Loděnice......................................................................................................................... 123 4.1.5 Malešovice ..................................................................................................................... 125

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 4

4.1.6 Odrovice......................................................................................................................... 127 4.1.7 Pasohlávky ..................................................................................................................... 129 4.1.8 Pohořelice....................................................................................................................... 132 4.1.9 Přibice ............................................................................................................................ 135 4.1.10 Šumice............................................................................................................................ 137 4.1.11 Troskotovice................................................................................................................... 139 4.1.12 Vlasatice......................................................................................................................... 141 4.1.13 Vranovice ....................................................................................................................... 143

4.2 Problémy k řešení v ÚPD obcí....................................................................................... 145 4.3 Problémy k řešení v ÚPD kraje...................................................................................... 145 4.4 Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP pohořelice......................... 145

4.4.1 Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře................... 145

5 Použitá literatura a jiné zdroje ........................................................................................................... 147

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 5

SEZNAM ZKRATEK:

BPEJ Bonitovaná půdně-ekologická jednotka CENIA Česká informační agentura pro životní prostředí ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČS Čerpací stanice ČSN Česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor ENV Environmentální (pilíř) EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita FVE Fotovoltaická elektrárna GIS Geografické informační systémy HEIS Hydroekologický informační systém CHKO Chráněná krajinná oblast CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod JMK Jihomoravský kraj JÚ Jímací území (podzemních vod) KES Koeficient ekologické stability KPÚ Komplexní pozemkové úpravy KÚ Krajský úřad MěÚ Městský úřad MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MÚK Mimoúrovňová křižovatka MZCHÚ Maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NRBK Nadregionální biokoridor OP Ochranné pásmo ORP Obec s rozšířenou působností Os Osobní vlak PP Přírodní park PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa R Rychlík RBK Regionální biokoridor REZZO Registr zdrojů znečišťování ovzduší RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SOC Sociodemografický (pilíř) SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností SV Skupinové vodovody SWOT strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení TOB Trvale obydlené byty TTP Trvalé travní porosty TÚ Traťový úsek ÚAP Územně analytické podklady ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚPD Územní plánovací dokumentace UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 6

ÚSES Územní systém ekologické stability ÚV Úpravna vody VDJ Vodojem VKP Významný krajinný prvek VRT Vysokorychlostní trať VÚC Velký územní celek VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka ZABAGED Základní báze geografických dat ZCHÚ Zvláště chráněná území ZPF Zemědělský půdní fond ŽP Životní prostředí ZUR Zásady územního rozvoje Vysvětlivky pojmů: v tomto dokumentu se následujícími pojmy rozumí: Povodeň výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo občasné vodoteče (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu, zvláštní povodeň v případě selhání vodního díla) Záplava vylití vody z koryta v důsledku povodně. Jednotky: ha hektar kg kilogram km kilometr t tuna µg/m-3 mikrogram na metr krychlový Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO2 oxid dusičitý NOx oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 µm SO2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 7

1 ÚVOD Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního území ORP Mikulov byla vypracována na základě předchozího RURÚ z roku 2008 firmou AR projekt s.r.o., Brno pro objednatele MěÚ Pohořelice. Úkolem této práce je provést první úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (dále i RURÚ ORP Pohořelice) podle § 28 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD. Nově byly doplněny tyto kapitoly:

• Indikátory rozvoje a bilance sledovaných jevů • Karty jednotlivých obcí • Problémy, příležitosti a hrozby k řešení v ÚPD kraje • Problémy, příležitosti a hrozby k řešení v ÚPD obcí

1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje. Nachází se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od 1.1.2007, kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brno-venkov.

Zdroj: ČSÚ - Brno

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 8

Celková plocha obcí je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji.

ÚAP 2008 akt. 2010

k 1.1.2007 k 1.1.2009Branišovice 1106 1 106Cvrčovice 929 929Ivaň 1 176 1 176Loděnice 867 867Malešovice 920 920Odrovice 480 480Pasohlávky 2 657 2 658Pohořelice 4303 4 304Přibice 739 739Šumice 862 863Troskotovice 1 812 1 813Vlasatice 2294 2 295Vranovice 1 379 1 374

ORP Pohořelice 19 524 19 524

Obec

Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji. Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů – Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. Od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 9

Zdroj: ČSÚ - Brno

Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky:

- Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň)

Geomorfologické okrsky:

- Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina

Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel 5 000 (4 555 obyvatel k 31.12. 2009 – zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s 12 523 obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 10

Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází Ptačí oblast „Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“, vázaná na Novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Tradiční hospodářskou oblastí je zde zemědělství, které obdělává 72 % veškeré půdy, z toho 93 % je tvořeno ornou půdou. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. Podstatnou úlohu hrají i některá průmyslová odvětví (logistika, výroba) a stavebnictví. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví v SO ORP Pohořelice zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. 1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. Krajský úřad Jihomoravského kraje dále dle svého Datového modelu, Aktualizace územně analytických podkladů 2010 z května 2010, požaduje zařadit do sledovaných jevů další jevy značené A201 až A216. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2010, rozpracované Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - sledované jevy územně ÚAP) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 11

2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata

• Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:

• Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, • průměrný údaj za vlastní ORP Pohořelice pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce • okres Brno-venkov, případně okresy Znojmo a Břeclav v dřívějších hranicích– okresy jsou

základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. Pro hodnocení časových vývojů jsou užívány různá časová srovnání, mimo jiné:

• intercensální období 1991 - 2001 - pro data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů • vývoj mezi lety 2008 - 2010 (srovnání mezi prvním pořízením ÚAP a jejich první aktualizací) • jiné vhodné periody

2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 2.1.1 Geologie, morfologie Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 12

Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky. Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz, 2008)

Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie:

- Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov)

Geomorfologické celky:

- Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov)

Geomorfologické podcelky:

- Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň)

Geomorfologické okrsky:

- Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 13

Olb

ram

ovic

ká p

ahor

katin

a

Zdroj: portal.gov.cz, 2008

Ivaňsk

á pl

ošin

a

Zdroj: portal.gov.cz, 2008

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 14

Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz)

2.1.2 Hydrogeologie Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G. 2.1.3 Nerostné suroviny a jejich těžba Území mikroregionu je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice, v k.ú. Smolín, se nachází výhradní ložisko surovin č. 3010900 „Hrušovany u Brna“ štěrkopísky a živcové suroviny (k.ú. Smolín), s vyhlášeným dobývacím prostorem „Žabčice“ č. 701083, který je ve správě a ochraně Brněnských papíren, a.s.. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 15

Obr.: Poloha dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území Žabčice, č. 701083

Prognózní zdroje surovin:

KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE

293544 220118 936000000 P - schválené

prognózy (vyhrazené)

9360000 Medlov-Smolín

6 - dosud netěženo

00164801 MŽP, Praha 10

285059 213519 932420000 R - schválené

prognózy (nevyhrazené)

9324200 Vranovice dosud

netěženo 00164801 MŽP, Praha 10

288187 216025 911080000 R - schválené

prognózy (nevyhrazené)

9110800 Branišovice dosud

netěženo 00164801 MŽP, Praha 10

2.1.4 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND).

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 16

Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Staré zátěže území a kontaminované plochy Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy

Obec název lokality číslo k.ú. název katastrálního území Branišovice Skládka Branišovice 609374 Branišovice Loděnice U sadu 686344 Loděnice u Moravského Krumlova

Malešovice skládka Malešovice 690872 Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlávky 718220 Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlávky 718220 Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín 751090 Smolín

Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma 735311 Přibice Šumice skládka Šumice 764248 Šumice

Troskotovice skládka Troskotovice 768553 Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna 783307 Vlasatice Vranovice 74 Vranovice - Hlinek 785512 Vranovice nad Svratkou Vranovice skládka Vranovice 785512 Vranovice nad Svratkou

Zdroj: MŽP ČR 2010

Obr.: Staré zátěže území a kontaminované plochy

Zdroj: MŽP ČR 2010

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 17

2.1.5 SWOT analýza

H O R N I N O V É P R O S T Ř E D Í A G E O L O G I E

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek nerostných surovin.

Větší množství starých zátěží a kontaminovaných ploch - především skládky.

Území ORP není ohroženo sesuvy.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 18

2.2 VODNÍ REŽIM 2.2.1 Vodní režim v krajin ě Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem 3 226 ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o orientační určení pozemků ohrožených vodní erozí - plochy orné půdy na sklonitých svazích.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 19

Obr.: Orientační vymezení pozemků ohrožených erozí

Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 20

umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimo jiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). 2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Pohořelice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 2.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto:

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 21

Obr.: Chemický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009

Obr.: Ekologický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Pozn.: Vodní útvary stojaté se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál".

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 22

Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnocena jako rizikové.

Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221. Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ)

Jednotka

Biochemická

spotřeba kyslíku

Chemická spotřeba kyslíku

dichromanem

Amoniakální dusík

Dusičnanový dusík Celkový fosfor Tok, vybrané

profily Rok

třída (BSK5) (CHSK-Cr) (N-NH4+) (N-NO3-) (TP)

2004 mg/l 6,3 32 0,1 2,88 0,26

třída IV IV II III IV

2005 mg/l 4,8 30 0,05 2,96 0,22

třída IV III I II III

2006 mg/l 5,2 27 0,09 2,96 0,18

Dyje - VDNM Dolní

Věstonice

třída IV III II II III

2004 mg/l 3,4 24 0,13 5,41 0,25

třída IV IV II III IV

2005 mg/l 2,8 23 0,08 5,64 0,22

třída IV III II III III

2006 mg/l 3,1 24 0,11 5,9 0,22

Jevišovka – Ivaň

třída IV III II III III

2004 mg/l 4,7 24 0,59 4,24 0,33

třída IV III IV II IV

2005 mg/l 3,5 24 0,26 4,15 0,3

třída IV III III III IV

2006 mg/l 3,4 23 0,3 3,98 0,25

třída III III III III IV

mg/l 3,2 21,2 0,28 4,7 0,27

Svratka - Vranovice

2007-2008 třída III III II III III

Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. Zdroj: ČHMÚ, www.voda.gov.cz

2.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 23

Obr.:Kvantitativní stav útvarů podzemních vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje,

Obr.: Chemický stav útvarů podzemních vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje,

Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny útvary podzemních vod na území ORP Pohořelice hodnoceny jako rizikové.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 24

Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. Jakost vod v tocích se dle dostupných měření od roku 2004 mírně zlepšuje. 2.2.3 Ochrana před povodněmi Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava, ve východní části ORP Svratka (k.ú. Vranovice, Ivaň) a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území (Q100, r. 2010):

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 25

Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní * bez plochy nádrží Nové Mlýny

Pozn.: v kapitole 3.3.6 je vyčíslen podíl zastavěných a zastavitelných ploch postižených záplavou Q100. 2.2.4 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel

zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

Obec Rozloha obce (ha) Zaplavované území při Q100

Podíl zaplaveného území (%)

Branišovice 1106 0 0 Cvrčovice 929 307 33,05 Ivaň 1 176 568 48,3 Loděnice 867 0 0 Malešovice 920 143 15,54 Odrovice 480 137 28,54 Pasohlávky 2 656 326 * 12,27 * Pohořelice 4303 982 22,82 Přibice 739 162 21,92 Šumice 863 0 0 Troskotovice 1 813 0 0 Vlasatice 2294 0 0 Vranovice 1 379 500 36,26

ORP Pohořelice 19 525 3125 16,01

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 26

2.2.5 SWOT analýza

V O D N Í R E Ž I M V K R A J I N Ě


Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních vod.

Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického.

V řešeném území leží významné zdroje podzemních vod, zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov.

V obcích Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice a Vlasatice stále není zaveden systém čištění odpadních vod.

Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území – území není významněji ohroženo vodní erozí.

Nízká ekologická stabilita zemědělských oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost - všechny obce, v nižší míře pouze Pasohlávky a Ivaň.

Ochranu před povodněmi na řece Dyji do Q100 plní vodní nádrže Nové Mlýny.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability.

Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov může narážet na prahovou situaci v oblasti zásobování vodou.

Ochrana zastavěných území před povodněmi – dořešení problematických úseků vodotečí.

Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině, revitalizace drobných vodních toků.

Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě.

Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoj napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění.

Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov.

Zánik lužních lesů.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 27

2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ 2.3.1 Ovzduší Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO2) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví:

Mez pro posuzování [µg.m-3] Znečišťující

látka Doba

průměrování Horní UAT

Dolní LAT

Hodnota imisního limitu

[µg.m-3] LV

Mez tolerance (pro 2006) [µg.m-3]

MT

Termín dosažení LV

1 hodina — — 350 max. 24x za rok — —

SO2 24 hodin

50 max. 3x za

rok

75 max. 3x za

rok 125

max. 3x za rok — —

24 hodin 20

max. 7x za rok

30 max. 7x za

rok 50

max. 35x za rok — — PM10

kalendářní rok 10 14 40 — —

1 hodina 100

max. 18x za rok

140 max. 18x za

rok 200

max. 18x za rok 40 31.12.2009 NO2

kalendářní rok 26 32 40 8 31.12.2009 Pb kalendářní rok 0.25 0.35 0.5 — —

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 28

CO maximální denní 8h klouzavý průměr

5 000 7 000 10 000 — —

Benzen kalendářní rok 2 3.5 5 4 31.12.2009 Pozn.: Pro částice PM2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m-3. zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Mez pro

posuzování [µg.m-3] Znečišťující

látka Doba

průměrování Horní UAT

Dolní LAT

Hodnota cílového imisního limitu

[µg.m-3] TV

Termín dosažení TV

Dlouhodobý imisní cíl

O3 maximální denní 8h klouzavý průměr

— 120 120, 25x v průměru za 3 roky 31.12.2009 120

Cd kalendářní rok 0.002 0.003 0.005 31.12.2012 — As kalendářní rok 0.0024 0.0036 0.006 31.12.2012 — Ni kalendářní rok 0.010 0.014 0.020 31.12.2012 —

Benzo(a)pyren kalendářní rok 0.0004 0.0006 0.001 31.12.2012 — zdroj: ČHMI

Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP

Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Mez pro posuzování

[µg.m-3] Znečišťující látka Doba průměrování

Horní UAT

Dolní LAT

Hodnota imisního limitu [µg.m-3]

LV Termín dosažení LV

SO2 rok a zimní období (1.10.-31.3.) 8 12 20 — NOx kalendářní rok 19.5 24 30 —

zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů:

Znečišťující látka Časový interval

Dlouhodobý imisní cíl

[µg.m-3.h]

Hodnota cílového imisního limitu k 31.12.2009 [µg.m-3.h]

O3 AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen–červenec

6 000 18 000 průměr za 5 let

Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ zdroj: ČHMI

Od první úplné aktualizace ÚAP požaduje krajský úřad Jihomoravského kraje sledování nového jevu A217 - překročení imisních limitů pro koncentrace prachových částic velikosti PM10. Koncentrace prachových částic PM10 sleduje ČHMÚ v podrobnosti čtvercové sítě o velikosti čtverce 1x1 km. Pro rok 2008 nebyly na území ORP Pohořelice imisní limity pro průměrné roční ani čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročeny.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 29

Kvalita venkovského ovzduší Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit koncentrace ozonu pro ochranu lidského zdraví. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. 2.3.2 Odpadové hospodářství Evidovaná zařízení pro využívání a odstraňování odpadů (2006): ATRAX METAL MORAVA s.r.o., Vranovice, sběrna druhotných surovin, kapacita 10 000 t V ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Produkce odpadů Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Pohořelice vyprodukováno níže uvedené množství odpadu v rámci následujících hlavních skupin z Katalogu odpadů: Tab.: Produkce odpadů v ORP Pohořelice v roce 2006 a 2007 Katalogové číslo

odpadu Druh odpadu podle Katalogu odpadů

2006 Množství

(t)

2007 Množství

(t)

2 ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ,

RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN

0,346

43,4

3 ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK,

NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 0 0

7 ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 22,2 94,3

8

ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A

SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV

40,6 57,8

9 ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU 1,3 4,9 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 1007,8 24395,5

11 ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z

POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ

0,6 1,6

12 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ

POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 2348,6 2377,8

13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV 43,5 70

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 30

14 ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A

HNACÍ MÉDIA 3,5 5

15 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRA ČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ

ODĚVY JINAK NEURČENÉ 788,1 499,5

16 ODPADY V KATALOGU JINAK NEURČENÉ 213,0 1177,4

17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ

VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 74423,0 99829,6

18 ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A

/ NEBO Z VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO 0,1 0

19 ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ

A ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD apod.

8371,6 5729,9

20

KOMUNÁLNÍ ODPADY(ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK ODDĚLENÉHO

SBĚRU *)

28498,3* 3544,7

PRODUKCE CELKEM 115961,486 145505,145 Zdroj: ISOH 2009

Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří dvě třetiny celkového množství vyprodukovaného odpadu. Jsou zřejmé velké meziroční výkyvy v některých druzích odpadu, které ukazují spíše na nedostatky v evidenci. *) Množství komunálního odpadu je významně ovlivněno existencí společnosti zabývající se sběrem kovového odpadu (kovošrotu) v Pohořelicích. Z celkového množství komunálního odpadu 28 498 tun v roce 2006 tvoří kovy 22471 tun. Produkce komunálního odpadu bez sběru kovů tedy činí téměř 6027 tun ročně. Co se týče produkce komunálního odpadu, souhrnné údaje z databáze ISOH za rok 2006 jsou uvedeny v následující tabulce (bez separovaných kovů): Tab.: Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, 2006

ORP Množství (t) Obyvatelé Kg/ob.rok Míra separace (%) Pohořelice 6026,984 12626 477,35 33,77 Zdroj: ISOH

Průměrná produkce komunálního odpadu byla v roce 2006 477,35 kg/os.rok, což je citelně více než průměr v ČR. Cílový požadavek produkce KO, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR, je 340 kg/os.rok. V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek (viz kapitolu 2.1) 2.3.3 Hluk

Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy), železnice Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 31

Strategická hluková mapa silnic sleduje hluk v okolí části silničního spojení R52 Brno - Vídeň. Z mapy je zřejmá hluková zátěž jihovýchodní části města Pohořelice od silnice I/52. Obr.: Strategická hluková mapa silnic

Zdroj: Cenia 2010

Hluk z R52 – noc (hluková izofona 50 dB (A) – noc je na rozhraní světle a tmavě zelené plochy):

Zdroj: MZ ČR (2010)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 32

Zdroj: MZ ČR (2010)

V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB

• a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo Pro účely aktualizace RURU 2010 byly zpracovatelem ÚAP s využitím dat Sčítání dopravy v roce 2005 vyčísleny hlukové zátěže u nejvíce zatížených silničních komunikací, a to jen v úsecích procházejících v kontaktu se zastavěnými územími obcí. Posuzována přitom nebyla silnice R52, kde byly využity data (hlukové mapy) MZ ČR a I/52, protože lze předpokládat na této silnici konstantní zátěž jako v jižní části R52 – izofony byly proto převzaty i na tento navazující úsek. Výpočty jsou provedeny podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko). Viz následující tabulky:

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 33

Branišovice: Číslo státní silnice: I/53Sčítací stanoviště: 6-2118 od zaús. 396 od Olbramovic po hranice okr. Zn-Bv.

Stav r. 2005 návrh k r. 2015- těžká vozidla T= 3303 4525- osobní automobily O= 6364 8973- motocykly M= 26 22CELKEM vozidel S = 9693 13520

Výpočet hladiny hluku:a) denní doba (06-22 hod.):- průměrná denní intenzita dopravy Sd 12574,02- průměrná denní hodinová intenzita nd 785,88- procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 34,08- poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,6000- průměrná denní intenzita osobních automobilů 8244 Hodinová intenzita (nOAd)= 515,277- průměrná denní intenzita nákladních automobilů 4330 Hodinová intenzita (nNAd)= 270,599- nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00- výpočtová rychlost vd 80 km/hod- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,001728- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021913- hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1- hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2

F1 = 84978967,7 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10)

- faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%)F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt,

2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)x = F1*F2*F3 102824550,92y = 10log x -10,1 = 70,02 dB (A)Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace:potřebný útlum na 60 dB(A): U= 10,02 10 umocněno U/8,78 13,85pro výšku H = 9 m

Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 52,98 m

a) noční doba (22-06 hod.):- průměrná noční intenzita dopravy Sn 946,43- průměrná noční hodinová intenzita nn 118,30- průměrná noční intenzita osobních automobilů 750,90 Hodinová intenzita (nOAn)= 93,863- průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 195,53 Hodinová intenzita (nNAn)= 24,441- výpočtová rychlost vn 50 km/hod.- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213- faktory (dle grafu) F1 = 7409556,873

F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu)F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt,

2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)x = F1*F2*F3 8965563,82y = 10log x -10,1 = 59,43 dB (A)Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace:potřebný útlum na 50 dB(A): 9,43 10 umocněno U/8,78 11,85

Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 48,97 m Rezidenční plocha přímo sousedí s daným silničním tahem, vlastní obytné objekty jsou odsazeny 35 m od silnice.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 34

Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice: Číslo státní silnice: II/395Sčítací stanoviště: 6-3799 od hranice okresu Brno-venkov - Břeclav po zaústění do 416





2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)x = F1*F2*F3 15288148,93y = 10log x -10,1 = 61,74 dB (A)Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace:potřebný útlum na 60 dB(A): U= 1,74 10 umocněno U/8,78 1,58pro výšku H = 9 mVzdálenost izofony 60 dB(A) d = 17,44 m



2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)x = F1*F2*F3 1499187,07y = 10log x -10,1 = 51,66 dB (A)Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace:potřebný útlum na 50 dB(A): 1,66 10 umocněno U/8,78 1,54Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 17,24 m Komunikace prochází středem obce Malešovice , okrajovou částí obce Odrovice (v kontaktu s obytnou zástavbou), středem obce Cvrčovice a ústí do centra města Pohořelice. Pro domy postavené v těsném kontaktu s komunikací je hluková zátěž nadměrná.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 35

Pohořelice: Číslo státní silnice: II/416Sčítací stanoviště: 6-2130 od MÚK s 52 po zaústění 395





2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)x = F1*F2*F3 34900024,61y = 10log x -10,1 = 65,33 dB (A)Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace:potřebný útlum na 60 dB(A): U= 5,33 10 umocněno U/8,78 4,04pro výšku H = 9 mVzdálenost izofony 60 dB(A) d = 28,41 m



2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)x = F1*F2*F3 3725011,00y = 10log x -10,1 = 55,61 dB (A)Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace:potřebný útlum na 50 dB(A): 5,61 10 umocněno U/8,78 4,36Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 29,51 m Komunikace prochází zastavěným územím Pohořelic (ulice Znojemská).Vzdálenost od obytné zástavby je nedostatečná.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 36

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Mušov

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 37

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Nová Ves

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 38

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Branišovice

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Malešovice

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 39

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Cvrčovice (vlevo) a Odrovice (vpravo)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 40

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem od železnice v k.ú Vranovice

Vyhodnocení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem je uvedeno v kapitole 3.3.7

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 41

2.3.4 Další hygienické závady území

• Výskyt radonu s nízkým až středním rizikem • nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV

(viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Obr.: Mapa radonového rizika (statisticky převažující kategorie v dané geologické jednotce)

Zdroj: ČGS

Radioaktivní přeměnou uranu 238U v podloží vzniká radium 226Ra a z něj radon 222Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřinné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají k ozáření lidského organismu přibližně z 55 %.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 42

2.3.5 SWOT analýza

H Y G I E N A Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í


Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Sledovaná koncentrace prachových částic PM10 nepřekročila v roce 2009 limity.

Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň.

Vysoká míra plynofikace obcí. Vysoká produkce komunálního odpadu.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích II/395 (Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice), II/416 (Pohořelice), I/53 (Branišovice), R52 (Pohořelice) a I/52 (Nová Ves, Pasohlávky-Mušov)

Kvalitu ovzduší místně a sezónně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby.


Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků.

Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost vhodných ploch pro založení nových skládek.

Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření.

Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod.

Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie.

Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 43

2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 2.4.1 Ochrana přírody Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22 ,23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena „Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“ (kód lokality CZ0621030), zasahující do KÚ Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky (CZ0623027), EVL Mušovský luh (CZ0624103) a EVL Vranovický a Plačkův les (CZ0620084). � EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a

Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů - bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé.

� EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra).

� EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 44

zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční.

Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v ptačí oblasti a EVL. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha, s ochranným pásmem v KÚ Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do KÚ Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km2 zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou, Troskotovický dolní rybník. V České republice tvoří zvláště chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010).

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 45

Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Pohořelice (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území

Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o mírně podprůměrný stav. Jednu třináctinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území – ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V rámci rozdělení ORP Pohořelice na jednotlivé obce se pochopitelně projevují obrovské disproporce. Je třeba zdůraznit význam obce Ivaň, která je témeř z poloviny součástí několika chráněných území. Podobně významné jsou i obce Pasohlávky, Odrovice a Malešovice. Naproti tomu v obcích Branišovice, Cvrčovice, Loděnice, Vlasatice, Přibice, Troskotovice, Pohořelice a Šumice se chráněná území vůbec nebo téměř nevyskytují. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006 a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči.

Obec Ptačí oblasti

EVL (vně PO)

Maloplošná ZCHÚ

(vně PO a EVL)

Chráněná území celkem

Rozloha obce (ha)

Podíl plochy chr. území (%)

Branišovice 1106 0 Cvrčovice 929 0 Ivaň 165 356 4 525 1 176 45 Loděnice 867 0 Malešovice 355 355 920 39 Odrovice 140 140 480 29 Pasohlávky 485 295 780 2 656 29 Pohořelice 45 45 4303 1 Přibice 9 9 739 1 Šumice 36 36 863 4 Troskotovice 25 25 1 813 1 Vlasatice 2294 0 Vranovice 152 152 1 379 11

ORP Pohořelice 686 857 524 2067 19 525 11

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 46

Obr.: Chráněná území přírody ORP Pohořelice

2.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme území do tří skupin:

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 47

Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků

Krajinný typ B - krajina intermediální

KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků

Krajinný typ C - krajina relativně přírodní

KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

Tab.: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Pohořelice

OBEC KES Krajinný typ

Branišovice 0,08 A - nestabilní Cvrčovice 0,06 A - nestabilní Ivaň 1,47 B - mírně stabilní Loděnice 0,02 A - nestabilní Malešovice 0,05 A - nestabilní Odrovice 0,03 A - nestabilní Pasohlávky 1,17 B - mírně stabilní Pohořelice 0,38 A - málo stabilní Přibice 0,07 A - nestabilní Šumice 0,06 A - nestabilní Troskotovice 0,12 A - nestabilní Vlasatice 0,28 A - nestabilní Vranovice 0,28 A - nestabilní

ORP Pohořelice 0,31 A - nestabilní Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009; www.vdb.czso.cz – územně analytické podklady 1b v obcích ORP Pohořelice

V rámci ORP Pohořelice se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 11 ze 13 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Velmi nízký je i celkový KES v ORP Pohořelice, který má hodnotu 0,31. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 48

Obr.: Hodnocení koeficientu ekologické stability (2009)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 49

2.4.3 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice Potenciální přirozená vegetace (Zdroj: portal.gov.cz, r. 2008)

Legenda:

5 (tm.modrá) – Jilmová doubrava 6 (modrý podklad s modrou šrafou) – Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) – Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) – Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 50

2.4.4 SWOT analýza

O C H R A N A P Ř Í R O D Y A K R A J I N Y


Především jihovýchod území ORP (Vranovice, Ivaň, Pasohlávky-Mušov) je tvořen z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.

Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice.

Několik vyhlášených evropsky významných lokalit.

Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 93%).

Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou.


Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.

Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření.

Diferenciace krajiny, např. formou realizace ÚSES, zatravnění či zalesnění neplodných půd nebo pozemků nevhodných k zemědělské činnosti. Doprovodná zeleň vodních toků a silnic.

Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 51

2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ

LESA 2.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy 19 500 ha se zemědělská půda nachází na 74%, tj. 14 416 ha. Naprostou většinu – 93% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. V zemědělství v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin, olejnin a pícnin. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2009

Název obce Výměra obce

Orná půda Vinice Zahrady Ovocné

sady TTP Zemědělská půda

Branišovice 1106 939 0 7 1 1 948

Cvrčovice 929 791 0 13 0 7 811

Ivaň 1 176 368 112 9 4 27 520

Loděnice 867 773 0 8 0 0 781

Malešovice 920 824 0 8 0 0 832

Odrovice 480 440 0 3 1 0 444

Pasohlávky 2 656 1 058 150 11 187 22 1428

Pohořelice 4303 2 424 0 61 68 16 2569

Přibice 739 621 1 21 4 6 653

Šumice 863 769 0 3 0 10 782

Troskotovice 1 813 1 530 38 8 13 8 1597

Vlasatice 2294 1 669 123 12 1 19 1824

Vranovice 1 379 908 12 29 0 11 960

ORP Pohořelice 19 525 13 114 438 191 280 128 14151 Zdroj: ČSÚ

Plocha orné půdy (ha) je nově sledovaný jev A213 v Jihomoravském kraji.

ÚAP 2008 akt. 2010 přírůstek

k 31.12.2009 %Branišovice 940 939 0Cvrčovice 826 791 -4Ivaň 368 368 0Loděnice 774 773 0Malešovice 824 824 0Odrovice 440 440 0Pasohlávky 1 060 1 058 0Pohořelice 2638 2 424 -8Přibice 622 621 0Šumice 769 769 0Troskotovice 1 530 1 530 0Vlasatice 1669 1 669 0Vranovice 911 908 0ORP Pohořelice 13 371 13 114 -2

Obec

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 52

Plocha zemědělské půdy (ha) je nově sledovaný jev A214 v Jihomoravském kraji.

Obec ÚAP 2008 akt. 2010 přírůstekk 31.12.2007 k 31.12.2009 %

Branišovice 948 948 0Cvrčovice 842 811 -4Ivaň 519 520 0Loděnice 781 781 0Malešovice 832 832 0Odrovice 443 444 0Pasohlávky 1 430 1 428 0Pohořelice 2798 2 569 -8Přibice 654 653 0Šumice 782 782 0Troskotovice 1 596 1 597 0Vlasatice 1823 1 824 0Vranovice 963 960 0ORP Pohořelice 14 411 14 151 -2

Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 53

Obr.: Bonitně nejcennější půdy v ORP Pohořelice (třídy ochrany ZPF)

2.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Necelých 10 % rozlohy Pohořelicka tvoří lesy. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). Na území ostatních obcí lze nalézt převážně malé lesíky a doprovodnou vegetace vodních toků či cest.. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-moravské nivy. Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií:

• lesy hospodářské • lesy ochranné • lesy zvláštního určení

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 54

Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. Lesy ochranné se v ORP Pohořelice dle dostupných údajů nevyskytují. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se

• v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně • v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, • na území národních parků a národních přírodních rezervací.

Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

Obr.: Lesy zvláštního určení (2008)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 55

Obr.: Lesy hospodářské (2008)

Tab.: Lesnatost v obcích v rámci ORP Pohořelice

Název obce Celková

výměra lesa (ha)

Lesnatost (%)

Branišovice 21 1,9 Cvrčovice 17 1,8 Ivaň 466 39,6 Loděnice 6 0,7 Malešovice 26 2,8 Odrovice 4 0,8 Pasohlávky 300 11,3 Pohořelice 587 13,5 Přibice 2 0,3 Šumice 12 1,4 Troskotovice 80 4,4 Vlasatice 132 5,6 Vranovice 242 17,5 ORP Pohořelice 1885 9,7 Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 56

2.5.3 SWOT analýza

Z E MĚ D Ě L S K Ý P Ů D N Í F O N D A P O Z E M K Y U R Č E N É K P L N Ě N Í F U N KC Í L E S A


Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - v západní polovině území převaha bonity I.

Výskyt suchých období.

Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí.

Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně.


Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

Neuvážený zábor zemědělských půd, především vyšších tříd ochrany.

Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy.

Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze.

Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 57

2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, zrušený Územní plán velkého územního celku Břeclavska, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky 2007-2016), Politika územního rozvoje ČR 2008, Strategie regionálního rozvoje JMK pro období 2007-2016 a další. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Na území ORP Pohořelice se v současnosti nenachází žádná dálnice, pouze rychlostní silnice R 52 Brno -- Rajhrad – Pohořelice – státní hranice. V úseku Rajhrad – Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice – státní hranice je plánována v kategorii R 26,5/120 jako 4 - pruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy

Obr.: Silniční síť Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Pohořelice. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO – silnice I/42 po R 52 ) – Pohořelice – Mikulov – státní hranice, a I/53 Pohořelice - Znojmo. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku. Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 58

Silnice II. a III. t řídy Přehled silnic II.třídy v řešeném území: II/395 prochází přes Malešovice – Odrovice – Cvrčovice – Pohořelice přechod přes II/416 – zaústění do

I/52 u Velkého Dvoru II/416 zaústění do R52 – Pohořelice – zaústění do I/53 II/381 zaústění do I/52 – velký Dvůr – Přibice – Vranovice II/396 z Branišovic – přes I/53 – Vlasatice – Nová ves – zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 – jihozápadní okraj k.ú. Branišovice – sčítání nebylo provedeno Přehled silnic III.třídy v řešeném území: III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice – Šumice – Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany – Maršovice – Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka III/39525 Loděnice – Malešovice III/39527 Cvrčovice – spojka III/41622 Pohořelice – Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice – Ivaň III/39614 I/52 – Pasohlávky III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec – Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice – I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice Intenzity dopravy Tab.: Intenzita dopravy na vybraných dopravně zatížených silničních úsecích na území ORP Pohořelice silnice I.třídy č úsek T O M S začátek úseku konec úseku

6-6209 5077 12254 43 17374 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 416

6-6210 5639 12619 51 18309 MÚK se 416 MÚK se 53

6-6220 3232 6818 35 10085 MÚK se 53 zaús. 395

6-6230 3153 7177 41 10371 zaús. 395 zaús. 396

6-2150 3097 7036 43 10176 zaús. 396 x se 39614 a 41621

52

6-2170 2650 6443 46 9139 x se 39614 a 41621 zaús. 420

6-2118 3303 6364 26 9693 zaús. 396 od Olbramovic hr.okr. Znojmo - Břeclav

6-2119 2892 7111 24 10027 hr.okr. ZN - BV zaús. 416

6-2120 2964 6098 17 9079 zaús. 416 MÚK se 395 53

6-2110 2964 6098 17 9079 MÚK se 395 MÚK se 52

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 59

silnice II. a III. třídy č úsek T O M S začátek úseku konec úseku

6-3798 485 804 29 1318 x se 39520 a 40014 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav

6-3799 531 1678 31 2240 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav zaús. do 416

6-2140 651 1938 18 2607 vyús. ze 416 MÚK se 53 395

6-2240 651 1912 16 2579 MÚK se 53 zaús. do 52

6-4259 1138 1249 17 2404 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 52

6-2130 1274 3293 25 4592 MÚK se 52 zaús. 395 416

6-2136 500 1223 11 1734 zaús. 395 zaús. do 53

6-4540 606 873 3 1482 vyús. ze 52 zaús. 41622

6-4530 640 1346 25 2011 zaús. 41622 x se 41621 ve Vranovicích 381

6-4520 618 1206 21 1845 x se 41621 ve Vranovicích x se 425

6-1918 835 1437 12 2284 vyús. 3962 zaús. do 53 v Branišovicích

6-4268 224 551 7 782 vyús. ze 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo - Břeclav 396

6-4269 208 605 9 822 hr.okr. ZN - BV zaús. do 52 41621 6-6700 245 1351 20 1616 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav x se 381 ve Vranovicích

Zdroj: Sčítání dopravy 2005, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod)

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 60

Rozvoj silniční sítě na území ORP Pohořelice rychlostní silnice R52 V rámci přijatého „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (pro období 2010 až 2013, z roku 2002) byla jako územní priorita na území Břeclavska, týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: • C.1.2 Aktivní podpora dokončení projektové přípravy a zahájení realizace pokračování rychlostní

komunikace R52 (Pohořelice - Mikulov - státní hranice)

Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006) a její prioritní osy V: Dopravní a technická infrastruktura byl vymezen i specifický cíl (SC41) Dobudování a zkvalitnění silniční sítě, který zahrnuje i dobudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a Vídní, jehož součástí bude i úsek rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (461). Koridor pro tento úsek již byl vymezen. Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako „varianta R55“) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR 2008. Avšak až do výsledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Usnesení Vlády ČR ze dne 6.10.2010 č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55)

Obr.: R 52 Pohořelice - Nová Ves - státní hranice, nová stopa

Zdroj: www.silnicenamorave.cz (ŘSD ČR)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 61

Území ORP Pohořelice se týkají dva stavební úseky: stavba R5204 Pohořelice - Ivaň a stavba R5205 Ivaň - Perná. Obr.: Trasování a jednotlivé stavební úseky silnice R 52.

Zdroj: Silniční spojení Brno-Vídeň, www.kr.jihomoravsky.cz/BrnoViden/index.html

Silnice II/420 je plánovaná mezi křižovatkou se silnicí II/381 a obcí Hustopeče v kategorii S 7,5/50, od Hustopečí po křižovatku s III/4205 ve Vranovicích v kategorii S 9,5/70 a zbývající úsek II/420 x III/4205 – MÚK Horní Věstonice s R 52 v kategorii S 7,5/70. Silnice II/416 Slavkov u Brna – Židlochovice – Pohořelice Vedení silnice je upraveno u MÚK s rychlostní silnicí R 52, kolem Žabčic a Židlochovic je vedena západním obchvatem, Újezdem u Brna je vedena odklonem, v úseku Křenovice – Slavkov u Brna dojde k rekonstrukci. Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice od 1.7.2010 v rámci Integrovaného dopravního systému JMK. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním kapacitní dopravní cesty R 52 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 62

Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině. Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Přibice, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Železniční doprava Přehled železničních traťových úseků na území ORP Pohořelice V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová - Brno – Břeclav, traťový úsek 2001 Šakvice-Hrušovany a katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede trať č. 253 Vranovice-Pohořelice. Trať Vranovce – Pohořelice je dle Odboru dopravy Jihomoravského kraje schopná dalšího rozvoje. Slouží především jako obslužná trať v příměstské osobní dopravě s převládající dojížďkou do Brna. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází vysokorychlostní železniční trať (směr Německo – Děčín – Praha – Brno – Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Obr.: Železniční síť

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 63

Na území ORP se nenachází žádný další typ železniční dráhy (jako např. vlečka či lanová dráha, atd.) a ani v budoucnosti se neuvažuje s jejím rozvojem v daném území. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Jako nevyhovující z hlediska dostupnosti jsou hodnoceny zastávky / stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1–2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). vzdálenost obce Pohořelice od železnice 0,75 km způsobuje, že trať obsluhuje především obec Přibice (přepravní proud z Vranovic 230 cest/d, ale do Pohořelic jen 115 cest/d). Tab.: Rozsah dopravy a ukazatele propustnosti Omezující Směr Pravidelná doprava Ukazatelé propustnosti Volná úsek O N Lv Npra

v T tobs tmez

Tvýl+st

ál So nm kapacita

Trať č.250 Lanžhot – Břeclav – Brno – Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot - → 26 24 10 60 1440 7,48 4,69 60 0,325 113 +53 Břeclav ← 26 30 1 57 1440 8,15 5,08 60 0,337 104 +47 Šakvice - → 41 29 0 70 1440 5,98 3,79 90 0,310 138 +68 Vranovice ← 39 34 0 73 1440 5,69 3,58 90 0,308 145 +72 Horní Heršpice

kol.2 54 2 0 56 1200 4,89 4,70 60 0,240 118 +62

- Brno hl. n. kol.1 50 2 0 52 1200 5,47 5,17 60 0,250 107 +55 kol.3 31/

31 0 0 62 1200 6,42 6,08 60 0,349 91 +29

Zdroj: Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)

Osobní doprava na železniční trati Vranovice – Pohořelice byla ukončena k 12.12.2008. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m. Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního letiště Brno. OP zasahuje do k.ú.: Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Přibice, Smolín, Šumice, Vlasatice a Vranovice nad Svratkou.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 64

2.6.2 Technická infrastruktura Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územní plány jednotlivých obcí připadajícího do správního obvodu Pohořelice. Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Na území obce Ivaň je v současné době vzhledem ke špatné kvalitě vody uzavřeno jímací území.

Tab.: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Pohořelice Obec Objekty zásobování vodou Branišovice není Cvrčovice JÚ Cvrčovice 3 vrtané studny, 400m3 (185,0/ 182,0)

JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s), VDJ 2x1000m3 (176,1) Ivaň

Mimo provoz (špatná kvalita vody) Loděnice Prameniště Loděnice 3 studny, ÚV Malešovice není Odrovice není

Pasohlávky Vodojem Pasohlávky 2 x 900m3 (219/ 213,5), 2x vrt minerální voda JÚ Nová Ves (vydatnost 35 l/s - 4 studny, z toho 1 mimo provoz), ÚV, VDJ Smolín VDJ 2x 1 000m3

Pohořelice

Pohořelice VDJ 100m3 (212,4 ,mimo provoz) Přibice není Šumice není Troskotovice není Vlasatice není

JÚ Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) Prameniště Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) Vranovice VDJ 400m3, ÚV 45 l/s

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje,-aktualizace 03/2010, vlastní úpravy

Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Pohořelice (pro obce Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Smolín a Medlov (mimo ORP)), SV Hustopeče ( pro obce Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovice) a SV Loděnice (pro obce Loděnice, Branišovice, Šumice). Pouze obec Troskotovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 65

Kromě skupinových vodovodů existují na území ORP i samostatné vodovody, které převážně zásobují obce ze skupinových vodovodů. Jedná se o SaV Branišovice, SaV Loděnice, SaV Šumice, SaV Troskotovice. Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Řešené území, resp. jeho jižní část, se však dostala na prahovou situaci z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek, v případě dynamického rozvoje lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov bude nutné kapacitní problémy v zásobování vodou řešit i dotací ze zdrojů ležících mimo území ORP Pohořelice. Kanalizace a čištění odpadních vod Při posledním SLDB v roce 2001 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci zakončenou ČOV pouhých 19 %. Od té doby byly ovšem vybudovány kanalizační sítě v obcích Loděnice a Odrovice. V současné době má tedy kanalizační systém 8 obcí, ovšem i v nich určitý podíl domácností není napojen. Situace je v tomto směru stále špatná. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje postupně zvyšovat. To však s sebou přinese další nároky na území v jednotlivých obcích. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO ORP Pohořelice obec Síť kanalizačních stok Branišovice Není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod, v některých částech obce

vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod.

Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky).

Cvrčovice V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice, ze které se výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice.

Ivaň V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. V obci jsou vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem.

Stav je stabilizovaný.

Loděnice Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění.

Malešovice V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN 30-150 v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 66

mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO.

Odrovice Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění.

Obec byla napojena na skupinovou ČOV Malešovice s kapacitou 600 EO, připojeno je 170 EO.

Pasohlávky V obci je nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky.

Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO.

Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I.

Pohořelice město

Kanalizační síť oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ).

Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN 300 – 600 mm v délce 15.180 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN 80 – 150 mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí „A“ – Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí „B“ – východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí „C“ – střední část Pohořelic Povodí „D“ – Smolín

Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice.

Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla intenzifikována na 6000 EO.

Pohořelice Nová Ves

V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu.

Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice.

Přibice V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN 300 – 600 mm v dl. 7.210 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce.

Šumice Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka.

Troskotovice Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění.

Vlasatice V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu.

Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 67

následně vyváženy na zemědělské pozemky.

Vranovice Jednotná kanalizační síť z trub DN 250-600 v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce.

Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod.

ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO.

V rámci zlepšení systému odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady kanalizací. Následující tabulka vyjmenovává navrhované projekty: Obec Navrhované projekty obcí

Branišovice splaškové kanalizační sítě z trub DN 250 – 300 mm v délce 4,4 km

Cvrčovice

Ivaň

Loděnice splašková kanalizace z trub DN 300 m v délce 2,1 km

Malešovice

Odrovice tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km Pasohlávky

Pohořelice rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace Přibice

Šumice splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km

Troskotovice splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km

Vlasatice splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km

Vranovice dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje (2008), vlastní úpravy

Ze třinácti obcí ORP chybí v současné době napojení na ČOV v pěti z nich (Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice). V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod byla v nedávné době realizována výstavba a rekonstrukce kanalizace Pohořelice - Břeclavsko. V obci Branišovice se výhledově předpokládá odvedení odpadních vod na společnou mechanicko – biologickou ČOV Branišovice-Olbramovice pro 2400 EO. Obec Šumice předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV. V Troskotovicích se odkanalizování na ČOV teprve plánuje. Pouze v obci Vlasatice není dosud ČOV vybudována, avšak předpokládá se likvidování odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV Novosedly. Tab.: Kapacita ČOV je nově sledovaný jev A 212 v Jihomoravském kraji.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 68

stávající navrhovaná

Branišovice 0 0

Cvrčovice 589 589

Ivaň 1000 1000

Loděnice 0 512

Malešovice 430 430

Odrovice 170 170

Pasohlávky 4000 4000

Pohořelice 5911 5911

Přibice 1092 1092

Šumice 0 230

Troskotovice 0 800

Vlasatice 0 850

Vranovice 2500 2500

ORP Pohořelice 14103 15983

kapacita ČOV

Zásobování plynem Převážná část ORP je plynofikována. Plynofikace chybí pouze na území Pasohlávek a Ivaně. Většina obyvatel (56,9 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. V současné době však dochází ke zpomalování dalšího rozvoje plynofikace obcí z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů v terénně náročnějších oblastech, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu ve srovnání s cenami uhlí. Tento trend je současně hrozbou pro životní prostředí (znečišťování ovzduší spalováním uhlí v domácnostech, nebo hůře spalováním odpadků).

Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Loděnice, Malešovice a Troskotovice. Plynofikovány nejsou obce Ivaň a Pasohlávky.

Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších částí obcí, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 69

Tab.: Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (SLDB 2001)

Obec Plynofikace Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (%)

Branišovice ano 82,4 Cvrčovice ano 65,0 Ivaň ne 0,1 Loděnice ano 83,9 Malešovice ano 84,1 Odrovice ano 67,7 Pasohlávky ne 3,8 Pohořelice ano 38,7 Přibice ano 94,8 Šumice ano 61,0 Troskotovice ano 89,4 Vlasatice ano 42,5 Vranovice ano Nad 30,0 (aktuální údaj není znám) ORP Pohořelice 11 56,9 Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl v oblasti plynárenství vymezen koridor P2 týkající se Jihomoravského kraje. Obr.: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2

Zdroj: PÚR 2008 – návrh

Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 70

Z hlediska intenzit slunečního svitu je území ORP Pohořelice vhodné pro rozvoj fotovoltaických systémů. Vzhledem k převládající vysoké kvalitě zemědělské půdy by ale FVE měly být umisťovány výhradně na střechách budov, k zakrytí parkovišť a na nezemědělských půdách. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Informa ční a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín – RS Manuli, RS Děvín – TVP Dobřínsko a RS Děvín – RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín – Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 71

2.6.3 SWOT analýza Část A: Dopravní infrastruktura

D O P R A V N Í I N F R A S T R U K T U R A

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU.

Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými obcemi

V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Železnice Česká Třebová - Brno – Břeclav, TÚ 2001 Vranovice-Žabčice a železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ Přibice-Pohořelice, která vede katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou.

Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Územím prochází významné silniční tahy R52, I/52, I/53

Problematika chybějících parkovacích míst.

Vyhovující obslužnost obcí veřejnou dopravou. Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52).

Dosažení prahové situace z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) s pozitivními dopady na životní prostředí.

Zánik železniční trati Vranovice-Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava.

Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti.

Nedostatečné tempo údržby a rozvoje silniční sítě.

Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov.

Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.

Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městě/obcích.

Modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd. Pokles úrovně stávající veřejné dopravy s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku.

Neřešení kapacitních problémů v zásobování vodou může omezit rozvoj lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 72

Část B: Technická infrastruktura

T E C H N I C K Á I N F R A S T R U K T U R A

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku.

Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě.

Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu.

Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Málo obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV, vypouštění zcela nepředčištěných splaškových vod do dešťových stok.

Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi.

Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech zásobených plynem v některých obcích správního obvodu.

Vysoká produkce odpadů a rezervy v jeho opětovném využití.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, splnění plánu rozvoje.

Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Pasohlávky-Mušov.

Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody.

Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury.

Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury.

Možné překročení hranice životnosti některých zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury.

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.

Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel.

Plynofikace obce Pasohlávky. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.

Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu) stejně jako v ostatních lokalitách ČR.

Zkvalitnění přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Internetu.

Neřešená situace v lokálních případech zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí.

Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů.

Podpora úsporných systémů využívání elektrické energie.

Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí.

Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 73

2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 2.7.1 Úvod Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány:

• u sociodemografických podmínek se nejčastěji zkoumají buď vývoje ukazatelů v čase, nebo podíly jednotlivých složek na celku.

• je důležité zvolit vhodnou časovou periodu k hodnocení ukazatele tak, aby měl vypovídací schopnost

• velmi důležité je i intercensální období let 1991 – 2001 (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů),

• některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP • kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky

obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně. 2.7.2 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Pohořelice leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Vranovické (Rajhrad – Židlochovice – Vranovice – Hustopeče) a ose Znojemské (Pohořelice – Miroslav – Znojmo). Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (Pohořelice se skládají ze tří administrativních částí). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel v SO ORP vzrostl o 234, tj. o 2%. Z hlediska velikostních skupin obcí jsou v ORP Pohořelice 4 obce s počtem obyvatel menším než 499, 6 obcí má 500 až 999 obyvatel, 1 obec spadá do skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel, 2 obce (Pohořelice a Vranovice) mají 2 000 až 4 999 obyvatel. (údaje k 1.1.2009) SO ORP Pohořelice je co do rozlohy šestou nejmenší SO ORP v Jihomoravském kraji, ale má nejméně obyvatel ze všech jihomoravských správních obvodů. Společně s Moravským Krumlovem má také nejmenší hustotu obyvatelstva.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 74

Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Pohořelice k 1.1.2009

Obec Počet

obyvatel Rozloha v km2

Hustota zalidnění

(obyv./km2)

Počet částí obcí

Vzdálenost od sídla SO ORP v min.

Vzdálenost od

krajského města Brna v min.

Vzdálenost od

krajského města Brna v km

Branišovice 523 11,1 47 1 10 34 37 Cvrčovice 591 9,3 64 1 4 31 30 Ivaň 700 11,8 59 1 12 35 38 Loděnice 440 8,7 51 1 11 39 34 Malešovice 343 9,2 37 1 8 35 34 Odrovice 158 4,8 33 1 6 33 32 Pasohlávky 725 26,6 27 1 12 35 38 Pohořelice 4521 43,0 105 3 x 28 28 Přibice 1034 7,4 140 1 8 33 35 Šumice 232 8,6 27 1 16 44 37 Troskotovice 648 18,1 36 1 21 46 46 Vlasatice 813 23,0 35 1 12 35 35 Vranovice 2029 13,8 147 1 12 38 37 ORP Pohořelice 12757 195,4 65 15 11 36 35 Jihomoravský kraj 1 132 563 7196,0 157 673

Zdroj: ČSÚ, vlastní zjištění zpracovatele

Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006

Počet

obcí částí obcí

Kat.úz

hustota

obyvatelstva

obyvatel

Podíl správ. obvodu

na obyvat.

kraje (%)

Rozloha v ha

Podíl správního obvodu

na celkové rozloze

kraje (%) Kraj celkem 672 912 891 157,4 1 132 563 100,0 719 630 100,0 v tom ORP:

Blansko 43 60 59 156,0 54 803 4,8 35 131 4,9 Boskovice 73 114 116 98,4 50 313 4,4 51 136 7,1 Brno 1 58 48 1592,9 366 680 32,4 23 019 3,2 Břeclav 17 23 23 133,7 58 651 5,2 43 879 6,1 Bučovice 20 26 26 92,0 15 740 1,4 17 103 2,4 Hodonín 18 19 18 215,7 61 711 5,4 28 607 4,0 Hustopeče 28 29 29 97,7 34 696 3,1 35 509 4,9 Ivančice 17 24 25 134,8 23 242 2,1 17 237 2,4 Kuřim 10 10 10 257,4 19 836 1,8 7 705 1,1 Kyjov 42 48 46 119,2 56 040 4,9 47 026 6,5 Mikulov 17 17 17 80,1 19 607 1,7 24 491 3,4 Moravský Krumlov

33 40 41 64,0 22 267 2,0 34 806 4,8

Pohořelice 13 15 16 64,1 12 523 1,1 19 528 2,7 Rosice 24 25 25 134,1 23 381 2,1 17 438 2,4 Slavkov u Brna 18 18 18 131,2 20 694 1,8 15 770 2,2 Šlapanice 40 43 43 163,7 56 157 5,0 34 312 4,8 Tišnov 59 89 84 80,7 27 656 2,4 34 252 4,8 Veselí nad Moravou

22 26 26 115,4 39 540 3,5 34 276 4,8

Vyškov 42 74 64 92,6 50 669 4,5 54 738 7,6 Znojmo 111 130 133 72,7 90 318 8,0 124 239 17,3 Židlochovice 24 24 24 144,3 28 039 2,5 19 427 2,7

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 75

Graf: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k 31.12.2006)

Blansko; 4,8; 5%Boskovice; 4,4; 4%

Brno; 32,4; 32%

Břeclav; 5,2; 5%

Bučovice; 1,4; 1%Hodonín; 5,4; 5%

Hustopeče; 3,1; 3%Ivančice; 2,1; 2%Kuřim; 1,8; 2%

Kyjov; 4,9; 5%

Mikulov; 1,7; 2%Moravský Krumlov; 2,0; 2%

Pohořelice; 1,1; 1%Rosice; 2,1; 2%

Slavkov u Brna; 1,8; 2%

Šlapanice; 5,0; 5%

Tišnov; 2,4; 2%

Veselí nad Moravou; 3,5; 3%

Vyškov; 4,5; 4%

Znojmo; 8,0; 8%

Židlochovice; 2,5; 2%

Zdroj: ČSÚ

Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Pohořelice, které má 4 521 obyvatel (stav k 1.1. 2009), tvoří tedy 35,4 % všech obyvatel území. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu nebo kvality životního prostředí je tento jev pozitivní. Základní geografické charakteristiky ORP Pohořelice – srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje:

• SO ORP Pohořelice je obvod s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje • hustota obyvatel 65 obyv./km² je dvoupětinová ve srovnání s krajem • počet obcí je 13 • ORP je nejmenší z hlediska počtu obyvatel z ORP Jihomoravského kraje • průměrná velikost obce – 981 obyvatel (r.2009)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 76

Obr.: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Pohořelice Legenda

Zdroj: ČSÚ, 31. 12. 2007

2.7.3 Demografický potenciál Obec s rozšířenou působností Pohořelice je počtem 12 757 obyvatel (stav k 31. 12. 2007) nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,1 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku 1869. Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. rok 1869 2008

Branišovice 738 525 Cvrčovice 570 584 Ivaň 687 689 Loděnice 593 434 Malešovice 473 342 Odrovice 277 165 Pasohlávky 1354 726 Pohořelice 3553 4469 Přibice 762 1009 Šumice 437 226 Troskotovice 1076 640 Vlasatice 1748 807 Vranovice 1028 2010

ORP Pohořelice 13296 12626

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 77

Za celé sledované období 1869 - 2006 se počet obyvatelstva v ORP Pohořelice mírně snížil na 95% stavu v roce 1969, to je v rozporu s vývojem v celém Jihomoravském kraji, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nutno podotknout, že průměrný růst za celý kraj je silně ovlivněn vývojem v samotné brněnské aglomeraci, mimobrněnské oblasti takový růst zdaleka nevykazují. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Vranovice (195% z roku 1869), obce Cvrčovice a Ivaň nevykazují ani nárůst, ani pokles a většina obcí vykazuje prudší pokles počtu obyvatelstva. Největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Vlasatice, Šumice, Troskotovice, Pasohlávky a Odrovice.

Vývoj po čtu obyvatelstva v obcích ORP Poho řelice mezi roky 1869 a 2008

0500

100015002000250030003500400045005000

Odrov

ice

Trosk

otov

ice

Vlasat

ice

Vrano

vice

1869

2008

Graf: Přírůstek/úbytek obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice v letech 1869-2008 (%)

Index p řírůstku / úbytku obyvatelstva mezi roky 1869-2008 (%)

0

50

100

150

200

250

Odrov

ice

Trosk

otov

ice

Vlasat

ice

Vrano

vice

index vývoje (%)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 78

Vývoj počtu obyvatelstva v posledních letech Tab.: Počet obyvatel je jedním z nově sledovaných jevů (A211)v Jihomoravském kraji.

ÚAP 2008 akt. 2010 přírůstek

k 1.1.2007 k 1.1.2009 %Branišovice 521 523 0Cvrčovice 584 591 1Ivaň 693 700 1Loděnice 428 440 3Malešovice 331 343 4Odrovice 146 158 8Pasohlávky 726 725 0Pohořelice 4434 4521 2Přibice 1020 1034 1Šumice 232 232 0Troskotovice 625 648 4Vlasatice 794 813 2Vranovice 1 989 2029 2ORP Pohořelice 12523 12757 2Jihomoravský kraj 1132563 - -

počet obyvatel

Obec

Graf.: Vývoj počtu obyvatel ORP Pohořelice od roku 2001 do roku 2009

Počet obyvatel ORP Poho řelice

12250

12300

12350

12400

12450

12500

12550

12600

12650

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 79

Přirozený přírůstek a saldo migrace Udržitelnost vývoje z hlediska počtu obyvatel je ovlivněna také poměrem přírůstku obyvatel přirozeným způsobem a přistěhovalectvím. Souhrnné údaje za rok 2009 pro jednotlivé obce SO ORP ukazuje následující tabulka.

obec Přirozený přírůstek Saldo migrace Branišovice 3 10 Cvrčovice - 15 Ivaň -3 1 Loděnice -2 4 Malešovice 3 31 Odrovice -1 - Pasohlávky 2 7 Pohořelice 3 31 Přibice 7 13 Šumice - 5 Troskotovice 5 12 Vlasatice 2 -12 Vranovice 7 14 Zdroj: ČSÚ 2010

Struktura obyvatelstva Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Malešovice ( rok 2007 23, 4%) a dále v obcích Branišovice, Šumice a Troskotovice (nad 17 %) Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje v roce 2007 obec Přibice, Ivaň a Pohořelice (pod 13,5 %). Celkově byla v roce 2007 tato věková kategorie zastoupena v ORP Pohořelice 15,6 % , což je mírně vyšší, než krajský a celorepublikový průměr. Naopak z hlediska postproduktivní skupiny obyvatelstva se řadí ORP Pohořelice za krajský i republikový průměr, podíl obyvatel ve věku nad 65 let je zde o několik procent větší než ve vyšších správních jednotkách Tab.: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Pohořelice k 31.12.2009 a index stáří

0 - 14 roků 65 a více letBranišovice 16,6 14,2 86Cvrčovice 15,5 12,2 79Ivaň 12,5 18,5 148Loděnice 14 14,3 102Malešovice 25,7 12,5 49Odrovice 16,6 14,6 88Pasohlávky 15 11,2 75Pohořelice 13,8 14,8 107Přibice 13,5 15,4 114Šumice 16,9 14,8 88Troskotovice 16,4 14,4 88Vlasatice 13,1 15,7 120Vranovice 15,2 14,7 97ORP Pohořelice 14,7 14,6 99

obecpodíl obyvatel

index stáří

Zdroj: ČSÚ 2010

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 80

Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 81

Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimojiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Tab.: Struktura obyvatelstva podle dosaženého vzdělání v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001

vysokoškolské Podíl obec (počet obyvatel) K počtu obyvatel

Branišovice 17 4,0 Cvrčovice 15 3,3 Ivaň 22 3,8 Loděnice 11 2,8 Malešovice 9 2,9 Odrovice 7 4,7 Pasohlávky 13 2,3 Pohořelice 178 4,1 Přibice 33 3,3 Šumice 3 1,7 Troskotovice 5 1,1 Vlasatice 16 2,4 Vranovice 91 5,7

ORP Pohořelice 420 3,8 Jihomoravský kraj 10,3 ČR 8,9

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Obr: Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Pohořelice (2001)

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 82

2.7.4 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby Zdraví obyvatelstva Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje je zachování a zlepšování kvality života. Vhodným indikátorem pro komplexní stanovení zdravotního stavu populace je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů, okresy sahající do ORP Pohořelice jsou zvýrazněny (Brno-venkov, Břeclav, Znojmo). Hodnota střední délky života se ve sledovaném období 1981- 2005 postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okresech Brno-venkov a Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. V okrese Znojmo je situace u obou sledovaných pohlaví lepší než celkově v kraji. Tab.: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005 I. II. III. IV. V.

ORP 1981-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2005 index vývoje 2005-1981

okres Blansko muži 68,5 68,9 69,6 71,6 72,7 106,2 ženy 75,2 75,7 76,6 78,2 78,9 105,0 okres Brno-město muži 68,1 69,2 70,1 72,4 74,0 108,6 ženy 74,6 75,7 76,5 78,4 79,4 106,4 okres Brno-venkov muži 67,8 68,9 69,9 71,8 73,0 107,6 ženy 75,1 75,9 76,5 79,0 79,9 106,4 okres Břeclav muži 66,3 67,5 68,2 70,9 71,4 107,7 ženy 75,3 75,9 76,5 78,5 79,8 106,0 okres Hodonín muži 66,7 67,0 68,6 71,1 71,8 107,6 ženy 74,9 75,7 76,6 78,6 79,4 106,0 okres Vyškov muži 67,7 69,0 69,4 71,0 72,7 107,3 ženy 75,5 76,3 76,8 78,9 79,3 105,0 okres Znojmo muži 66,2 67,0 68,3 70,2 71,8 108,5 ženy 73,9 74,7 75,9 78,5 79,4 107,5 Jihomoravský kraj muži 67,6 68,4 69,4 71,4 73,0 107,9 ženy 74,8 75,6 76,6 78,5 79,8 106,6 ČR muži 67,1 67,7 68,9 71,0 72,3 107,7 ženy 74,1 74,8 75,8 77,8 78,7 106,2 Zdroj: ČSÚ Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brno-venkov. Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Pohořelice, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 83

Tab.: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Pohořelice v letech 2001-2009

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměrBranišovice 9,52 13,33 13,33 5,71 19,05 3,81 11,43 13,38 5,74 10,59Cvrčovice 8,56 10,27 11,99 8,56 8,56 10,27 10,27 3,38 10,15 9,11Ivaň 7,26 17,42 11,61 5,81 7,26 11,61 8,71 8,57 8,57 9,65Loděnice 25,35 9,22 9,22 18,43 13,82 13,82 4,61 13,64 9,09 13,02Malešovice 17,54 5,85 8,77 14,62 8,77 x 14,62 20,41 5,83 12,05Odrovice 18,18 12,12 x 24,24 6,06 6,06 24,24 18,99 18,99 16,11Pasohlávky 11,02 11,02 9,64 5,51 6,89 4,13 13,77 9,66 6,90 8,73Pohořelice 9,4 9,85 10,74 10,07 8,95 7,83 7,38 7,08 10,84 9,13Přibice 6,94 10,9 8,92 13,88 16,85 9,91 23,79 8,70 6,77 11,85Šumice 4,42 4,42 4,42 4,42 17,7 17,7 13,27 8,62 17,24 10,25Troskotovice 7,81 6,25 15,63 6,25 6,25 17,19 7,81 12,35 7,72 9,69Vlasatice 2,48 9,91 16,11 3,72 11,15 17,35 11,15 8,61 9,84 10,04Vranovice 6,97 12,94 9,95 8,96 4,98 10,45 8,46 6,90 9,36 8,77ORP Pohořelice 9,03 10,69 10,85 9,35 9,42 9,58 10,19 8,62 9,48 9,69Jihomoravský kraj 10,34 10,63 10,7 10,26 10,67 10,3 - - -ČR 10,54 10,61 10,91 10,5 10,55 10,21 10,1 10,1 10,2

Obechrubá míra úmrtnosti

Zdroj: ČSÚ Vysvětlivky: – údaj není k dispozici V ukazateli hrubé míry úmrtnosti dochází každoročně k velkým výkyvům v každé obci, proto nelze v jednotlivých obcích příliš usuzovat na nějaký vývoj. Situace je dána příliš malým statistickým vzorkem. Ve vzorku SO ORP Pohořelice komplexně jsou již výkyvy utlumeny, míra úmrtnosti se stále pohybuje mezi 8,62 až 10,85 osob na 1000 obyvatel. Průměrná hrubá míra úmrtnosti (2001-2006) ve správním obvodu Pohořelice je zhruba o 1,0 % nižší než v Jihomoravském kraji. Výrazně vysoká je průměrná hmú v obci Odrovice - 16,11 %. Zdravotní péče Zdravotní péče pro občany SO ORP Pohořelice je zajištěna převážně zdravotním střediskem v Pohořelicích, kde sídlí ordinace praktických lékařů a dále specialisté – oční, psychiatrie, neurologie, gynekolog, ortoped, pediatři, zubní. Je správcem zdravotnické záchranné služby.

Město Pohořelice a obce Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice a Troskotovice uzavřely 3. 11. 2004 smlouvu o spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. FN Brno se zavazuje k zajištění zdravotní péče pro občany z výše uvedených obcí, zejména ambulantní péči, ústavní péči, a to včetně případů přijatých prostřednictvím zdravotní záchranné služby. FN Brno se zavazuje poskytovat zdravotní péči na svých pracovištích v Brně, a to na

� pracovišti medicíny dospělého věku ( Jihlavská 20, Brno – Bohunice ), � pracovišti reprodukční medicíny ( Obilní trh 11, Brno ) � pracovišti dětské medicíny (Černopolní 9, Brno)

V obci Vranovice má sídlo praktický lékař pro děti a dorost i dospělé, gynekologická ambulance a soukromá zubní ordinace. Dále bylo v dotazníkovém šetření obcí zjištěno sídlo praktického lékaře v obcích Loděnice. Většina dotazníkových údajů bohužel nebyla dodána.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 84

Tab.: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav

Zdravotnictví Měřicí

jednotka 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Lékaři celkem osoby 351 351 350 348 349 353 360 na 1 000 obyvatel 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8 2,9 2,9 z toho v nestátních zařízeních osoby 245 242 236 343 345 350 357 Počet obyvatel na 1 lékaře 356 354 352 354 353 349 342 Nemocnice 4 4 3 3 3 3 3 Odborné léčebné ústavy - - - - - - - z toho léčebny dlouhodobě nemocných - - - - - - - Ordinace praktického lékaře pro dospělé 52 53 52 53 53 53 52 pro děti a dorost 26 26 27 26 26 26 25 stomatologa 54 52 51 52 52 52 51

Lékaři ambulantní péče na 10 000 obyvatel 21,3 21,9 21,6 21,9 21,8 21,8 21,9

Lékárny (vč. odloučených pracovišť) 18 17 20 20 25 25 31 Zdroj: ČSÚ Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brno-venkov. Lázeňství V samotném správním území Pohořelicka se nenachází žádná lázeňská místa. V 40 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko Valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Stejně vzdálené je i hraniční rakouské městečko Laa an der Thaya s termálními lázněmi určenými jak k lázeňským aktivitám, tak k celoročnímu rekreačnímu koupání celé rodiny ve venkovních i krytých bazénech s atrakcemi. Chystá se realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který by využíval léčebné vlastnosti termální vody z dvou vrtů tamních minerálních vod o teplotě 46°C a kapacitě až 17 l/s. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a je vhodný například při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. V případě realizace stavby se dá předpokládat pozitivní dopad na turistický ruch v širším území ORP, který se projeví jak ve zvýšené potřebě ubytovacích a stravovacích kapacit, tak posílení zájmu o další služby a atraktivity území. Rozloha areálu má být 100 ha, součástí areálu má být aquapark se dvěma bazénovými halami, wellness, venkovní bazény (2022 m2), hřiště, ubytovací komplex, kryté hromadné parkoviště, park a další. Zařízení sociální péče Nebyly dodány podklady.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 85

Tab.: Zařízení poskytující sociální péči k 31. 12. 2006 Typ sociálního zařízení Zřizovatel Obec Adresa Domov-pens. pro důchodce Město Pohořelice Pohořelice Tyršova 234 Dům na půli cesty OBČS Pohořelice Velký Dvůr 134 Zdroj: MPSV

Z nízkého počtu zařízení sociální péče usuzujeme na nevyhovující stav v této oblasti. Z dotazníkové akce (2008) vyplývá požadavek na zřízení domu pro seniory ve Vranovicích. 2.7.5 Vybavenost obcí Mateřské školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací. Školka v městě Pohořelice má 5 tříd o kapacitě 125 žáků, což je v současné době nedostačující kapacita. Další zařízení v SO ORP Pohořelice: MŠ Loděnice. Školka v obci Cvrčovice je jednotřídní, rodinného typu, kapacita 25 dětí. MŠ Ivaň MŠ Pasohlávky MŠ Přibice nově po rekonstrukci MŠ Vranovice (54dětí v roce 2007/2008) MŠ Malešovice Základní a střední školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 86

2.7.6 SWOT analýza Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře.

S O C I O D E M O G R A F I C K É P O D M Í N K Y

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY U většiny obcí příznivý trend růstu počtu obyvatel v poslední době.

Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva.

Příznivé hodnoty indexu stáří ve všech obcích kromě Ivaně.

Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve všech obcích.

Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let ve všech obcích kromě obcí Pohořelice, Přibice, Odrovice a Cvrčovice. V 8 obcích je dlouhodobě podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a v 11 vyšší než kraje.

Vysoký podíl postproduktivní složky obyvatelstva téměř ve všech obcích vzhledem ke krajským i republikovým ukazatelům.

Hodnota migračního salda nabývá v roce 2009 kladných hodnot u 11 obcí ze 13, pro Odrovice nebyla stanovena, pouze ve Vlasaticích je výrazně záporná.

Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů v okrese Břeclav (nejnižší z okresů Jihomoravského kraje, nižší než krajské a celorepublikové hodnoty).

Nízká hustota zalidnění dává bohaté možnosti k využití krajiny.

Relativně špatná vybavenost sídelního města ORP Pohořelice (chybí nemocnice, nutnost dojíždět do Brna)

Absence vysokého školství v regionu, malý výběr středních škol, nutnost dojíždět do krajského města.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení migrační atraktivity obcí – nabídka ploch pro bydlení a služby v potřebných lokalitách.

Nadále stárnutí obyvatelstva a nepřipravenost sociální politiky a služeb.

Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích.

Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení.

Rozvoj lázeňské péče v Pasohlávkách. Nedostatečná nabídka zdravotnických zařízení v regionu.

Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích).

Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora vzniku neziskových organizací, podpora vzdělání, zájmových kroužků a klubů.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 87

2.8 BYDLENÍ 2.8.1 Domovní a bytový fond Charakteristiky domovního a bytového fondu sleduje v desetiletých periodách ČSÚ. Příští sčítání nastane v roce 2011. V ORP Pohořelice tvoří 93,3 % domovního fondu rodinné domy. Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Pohořelice (11,5 %), dále pak v Branišovicích (8,3 %) a v Šumicích (4,5 %). Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Kromě ukazatele úrovně bydlení jde také o ukazatel rezidenční atraktivity území a jeho ekonomické úrovně. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Pohořelice v období 1991-2001 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Odrovice (o víc než 20 %) a Troskotovice (o 19,2 %), kde došlo k mohutné výstavbě rodinných domů. Tab.: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Pohořelice v letech 1991-2001

Domy trvale

obydlené

Domy trvale

obydlené

Z toho rodinné domy

Podíl rodinných domů (%)

Z toho bytové domy

Podíl bytových domů (%)

% změna trvale

obydlených domů celkem

Obec

1991 2001 2001 2001 2001 2001 1991-2001

Branišovice 118 133 122 91,7 % 11 8,3 112,7 % Cvrčovice 129 145 140 96,6 % 5 3,4 112,4 % Ivaň 182 196 192 98,0 % 4 2,0 107,7 % Loděnice 115 126 120 95,2 % 3 2,4 109,6% Malešovice 93 105 102 97,1 % 3 2,9 112,9 % Odrovice 43 52 51 98,1 % 1 1,9 120,9 % Pasohlávky 167 175 172 98,3 % 3 1,7 104,8 % Pohořelice 816 928 800 86,2 % 107 11,5 113,7 % Přibice 264 296 283 95,6 % 11 3,7 112,1 % Šumice 58 67 63 94,0 % 3 4,5 115,5 % Troskotovice 146 174 173 99,4 % 1 0,6 119,2 % Vlasatice 192 207 196 94,7 % 9 4,3 107,8 % Vranovice 471 524 504 96,2 % 16 3,1 111,3 %

ORP Pohořelice 2794 3128 2918 93,3 % 177 5,7 112,0 % Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ.

Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2001 v obcích Ivaň (23,3 %), Šumice (21,8 %) a Přibice (19,4 %). Průměrný podíl pro celé ORP Pohořelice činí 14,6 %, což je mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje (10,90 %). Vysoký podíl neobydlených bytů je zejména v severní části Jihomoravského kraje (s výjimkou Černohorska) a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku a v mikroregionu Drahanská Vrchovina a Horňácko. Nejvyšší podíl neobydlených bytů, a sice 30,06 % je v mikroregionu Sever Znojemska. Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. (ČSÚ - Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje, 2001.)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 88

Tab.: Počet neobydlených bytů v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 Obec Neobydlené byty Celkem byty Podíl neobydlených bytů

Branišovice 31 172 18,0 % Cvrčovice 16 144 11,1 % Ivaň 51 219 23,3 % Loděnice 19 149 12,8 % Malešovice 14 116 12,1 % Odrovice 8 58 13,8 % Pasohlávky 18 201 9,0 % Pohořelice 187 1486 12,6 % Přibice 65 335 19,4 % Šumice 19 87 21,8 % Troskotovice 15 180 8,3 % Vlasatice 42 234 17,9 % Vranovice 95 602 15,8 %

ORP Pohořelice 580 3983 14,6 % Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

Tab.: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2001

ORP neobydlené byty

celkem neobydlené byty

celkem

% změna počtu neobydlených bytů

celkem 1991 2001 1991-2001 ORP Blansko 1 376 2 194 159,45 ORP Boskovice 2 120 3 428 161,70 ORP Brno 6 884 13 642 198,17 ORP Břeclav 1 735 2 080 119,88 ORP Bučovice 871 1 137 130,54 ORP Hodonín 1 199 1 785 148,87 ORP Hustopeče 1 321 1 772 134,14 ORP Ivančice 959 1 110 115,75 ORP Kuřim 530 781 147,36 ORP Kyjov 2 336 2 785 119,22 ORP Mikulov 503 2 001 136,58 ORP Moravský Krumlov 1 016 1 457 143,41 ORP Pohořelice 386 580 150,26 ORP Rosice 866 1 229 141,92 ORP Slavkov u Brna 943 1 083 114,85 ORP Šlapanice 1 632 2 265 138,79 ORP Tišnov 841 1 193 141,85 ORP Veselí nad Moravou 1 297 1 845 142,25 ORP Vyškov 2 415 3 034 125,63 ORP Znojmo 3 084 4 471 144,97 ORP Židlochovice 782 972 124,30

Jihomoravský kraj 33 096 49 530 149,66 ČR 538 615 371 512 149,66 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice 45,0 let, což je téměř o 2 roky nižší než v ČR (46,9 let). Nejmladší domovní fond měly obce Pasohlávky (32,8 let) a Troskotovice (40,6 let). Vysoko nad republikovým průměrem vykazují průměrné stáří bytového fondu obce Šumice (52,5 let) a Malešovice (50,7 let)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 89

Tab.: Průměrné stáří domů v obcích ORP Pohořelice v roce 2001

Obec Průměrné stáří domů v roce 2001

Branišovice 44,1 Cvrčovice 47,7 Ivaň 44,7 Loděnice 43,8 Malešovice 50,7 Odrovice 46,1 Pasohlávky 32,8 Pohořelice 45,0 Přibice 47,9 Šumice 52,5 Troskotovice 40,6 Vlasatice 46,0 Vranovice 42,8

ORP Pohořelice 45,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ Tab.: Průměrný počet obyvatel na 1 byt při SLDB v r. 2001 (tzv. obložnost bytů)

Obec Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený byt

Branišovice 2,95 Cvrčovice 3,42 Ivaň 3,16 Loděnice 3,17 Malešovice 3,15 Odrovice 3,21 Pasohlávky 3,65 Pohořelice 2,93 Přibice 2,98 Šumice 2,51 Troskotovice 3,18 Vlasatice 3,45 Vranovice 3,20 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt, která přesahuje 3,0 ob./byt. Tyto hodnoty vysoce převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a signalizují určitý bytový problém, který může vyústit v potřebu výstavby nových bytů. 2.8.2 Bytová výstavba V ORP Pohořelice, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v letech 2003-2006 3 byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u obcí, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Byty s největší užitkovou i obytnou plochou se stavěly na Břeclavsku, největší a nejdražší byty v rodinných domech se stavěly v Brně. Hodnota bytu byla v průměru nejvyšší v obvodu Kuřimi. Výstavba relativně nejmenších a nejlevnějších bytů probíhala v obvodu Moravského Krumlova, bytů v rodinných domech v obvodu Veselí nad Moravou a Hustopeče.

PROJEKT, s.r.o.



Strana 90:

Tab.: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Pohořelice v letech 2003-2006

2003 -2001 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2003-2009 2003-2006Branišovice 2 525 3,81 4 7,62 0 0,00 3 5,71 _ 0,00 2,00 4,00 5,009,00 16,00 9Cvrčovice 2 584 3,42 5 8,56 1 1,71 2 3,42 2,00 3,00 2,00 3,00 2,00 3,00 16,00 10Ivaň 1 689 1,45 0 0,00 1 1,45 1 1,45 1,00 2,00 1,00 1,00 2,00 3,00 7,00 3Loděnice 0 434 0,00 0 0,00 1 2,30 1 2,30 1,00 2,00 1,00 2,00 2,00 5,006,00 2Malešovice 0 342 0,00 16 46,78 3 8,77 4 11,70 4,00 11,00 8,00 2,00 11,00 3,00 46,00 23Odrovice 0 165 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 _ 0,00 _ 0,00 0,00 0,00 0,00 0Pasohlávky 0 726 0,00 2 2,75 2 2,75 0 0,00 _ 0,00 _ 0,00 3,00 4,007,00 4Pohořelice 45 4469 10,07 15 3,36 22 4,92 17 3,80 17,00 4,00 33,00 7,00 26,00 6,00 175,00 99Přibice 4 1009 3,96 5 4,96 0 0,00 2 1,98 2,00 2,00 3,00 3,00 6,00 6,00 22,00 11Šumice 0 226 0,00 0 0,00 1 4,42 0 0,00 _ 0,00 _ 0,00 0,00 0,00 1,00 1Troskotovice 0 640 0,00 11 17,19 0 0,00 0 0,00 _ 0,00 1,00 2,00 3,00 5,00 15,00 11Vlasatice 3 807 3,72 0 0,00 1 1,24 0 0,00 _ 0,00 6,00 7,00 2,00 3,00 12,00 4Vranovice 4 2010 1,99 5 2,49 3 1,49 11 5,47 11,00 5,00 8,00 4,00 8,00 4,00 50,00 23

ORP Pohořelice 61 10625 5,74 63 5,93 35 3,29 41 3,86 38,00 4,14 65,00 3,50 70,00 3,92 373,00 15,4

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

néby

ty/

Prů

měr

ná in

tenz

ita b

ytov

é vý

stav

by (

doko

nčen

é by

ty/1

000

obyv

.)

Dok

onče

né b

yty

celk

em

ObceD

okonče

né b

yty

celk

em

Dok

onče

né b

yty

celk

em

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

né b

yty/

1000

oby

v.)

poče

t oby

vate

l

Dok

onče

né b

yty

celk

em

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

né b

yty/

1000

oby

v.)

Dok

onče

né b

yty

celk

em

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

né b

yty/

1000

oby

v.)

Dok

onče

né b

yty

celk

em

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

né b

yty/

1000

oby

v.)

Dok

onče

né b

yty

celk

em

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

né b

yty/

1000

oby

v.)

Dok

onče

né b

yty

celk

em

Inte

nzita

byt

ové

výst

avby

(d

okonče

né b

yty/

1000

oby

v.)

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 91

2.8.3 SWOT analýza

B Y D L E N Í

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech obcích mírně roste.

Vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v celém území.

Blízkost krajského města zvyšuje rezidenční atraktivitu území.

Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt.

Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice zhruba stejné jako v kraji.

Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Pohořelice byla vyšší než v kraji a ČR (2003-2006).

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Další zvyšování počtu neobydlených domů –

hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci.

Vytvoření územně plánovacích podmínek pro bytovou výstavbu, s cílem uspokojení potřeb obyvatel – snížení obložnosti bytů.

Fyzická degradace a vylidnění starších částí obcí v důsledku překotné výstavby nových čtvrtí.

Nedostatek stavebních parcel pro bytovou výstavbu by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných regionů.

Urbanizační devastace krajiny, nebo bezkoncepční živelná výstavba, vznik satelitních čtvrtí.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 92

2.9 REKREACE Správní území ORP Pohořelice je průměrně významným regionem cestovního ruchu. Největším turistickým lákadlem jsou nádrže Nové mlýny, sloužící mimo jiné k rekreaci, plavání, rybolovu a vodním sportům. Dále je oblast významná z hlediska vinařské turistiky, především východní polovina SO ORP je krajinou plnou viničních tratí a vinných sklípků s kvalitními jihomoravskými víny. Tato dvě turistická odvětví přispívají a v budoucnu mohou ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Novou atraktivitou území by se mělo stát lázeňské místo v Pasohlávkách. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů, který téměř ve všech obcích výrazně převyšuje průměr v České republice – 85 %. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Převážná část území je turisticky a rekreačně neatraktivní zemědělská krajina, s vyšším množstvím výrobních, skladovacích ploch a ploch pro logistiku. Pozitivní stránkou Pohořelicka je jihovýchodní část území s možností rekreace v oblasti Novomlýnských nádrží. Ze vzdálenějších cílů lze jmenovat Pavlovské vrchy, Mikulov a Znojmo. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má část území a hlavně sousední obce vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů. 2.9.1 Každodenní rekreace Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve větších sídlech městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, …), sportovní činností.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 93

Tab.: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Pohořelice, přehled cyklotras a turistických tras, možnosti rekreačního vyžití

obec plochy pro sport turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy další

chybějící vybavenost,

záměry Branišovice hřiště Cyklotrasa Znojemská rybáři, myslivci Cvrčovice Hřiště TJ

Dynamo Cyklotrasa Brněnská Myslivecký svaz

Ivaň hřiště Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Jantarová stezka

Loděnice Hřiště TJ Sokol, klubovna

myslivci

Malešovice Cyklotrasa Brněnská Odrovice hřiště Cyklotrasa Brněnská Pasohlávky Fotbalové hřiště,

Víceúčelové hřiště, přístaviště, YACHT CLUB, Fitness

Cyklotrasa Jantarová stezka Cyklotrasa Mušovská Cyklotrasa Mikulovská Cykotrasa Moravská vinná Cyklotrasa Mušovská Turistická stezka modrá z Pasohlávky-přehrada do Pouzdřan

Pohořelice Sportovní hala, více hřišť, tenisové kurty…

Cyklotrasa Brněnská Městský park Regenerace stávajícího parku, nový parčík Polní, úprava a doplnění veřejné zeleně

Přibice hřiště, motokros Cyklotrasa Brněnská Šumice hřiště Cyklotrasa Znojemská Troskotovice hřiště Cyklotrasa Znojemská Vlasatice hřiště, školní

hřiště Cyklotrasa Znojemská

Vranovice tělocvična TJ Sokol , hřiště, hřiště SK Vranovice, dětské hřiště

Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Moravská vinná

Zdroj: průzkumy, www.mapy.cz, dotazníkové šetření

2.9.2 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 94

Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Z dotazníkové akce v roce 2008 nevzešly dostatečné údaje. Hromadná ubytovací zařízení Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Pohořelice dle ČSÚ

obec Typ zařízení Kapacita (pokojů)

název adresa poznámka

Branišovice Cvrčovice Ivaň penzion 10 a méně Penzion Zdeňka Ivaň 236 Celoroční provoz Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky hotel 11-50 Hotel Garni Pasohlávky Letní provoz autokemp 101 a více ATC Merkur Pasohlávky Letní provoz

kemp 1-50 Minikemp Adamík Pasohlávky 7 Letní provoz

tábořiště 101 a více Tábořiště Mušov Pasohlávky 115 Letní provoz Chatová osada 1-50 Pálava Pasohlávky 188 Celoroční provoz kemp 10 a méně U Zápeců Pasohlávky 24 Letní provoz Turistická ubytovna 11-50 Laguna Pasohlávky 1 Letní provoz Turistická ubytovna 10 a méně Lipták Pasohlávky 174 Letní provoz Nespec. 11-50 Areál U Jezera Pasohlávky 206 Letní provoz

Nespec. 11-50 RZ Turist Unimo Pasohlávky, Za kostelem 213 Letní provoz

Školící a rekreační zařízení 10 a méně

Školící a rekreační zařízení

Pasohlávky, Mušov 38 Letní provoz

Rekreační středisko 11-50

RS Sklo Bohemia

Pasohlávky, Pálavské jezero Letní provoz

Pohořelice hotel 11-50 Hotel Morava

Pohořelice, Loděnická 13 Celoroční provoz

hotel 11-50 Hotel Balaton

Pohořelice, Školní 436 Celoroční provoz

restaurant 10 a méně Ve Cafe

Pohořelice, Hybešova 981 Celoroční provoz

tábořiště 1-50 U splavu Pohořelice 1 Celoroční provoz Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Zdroj: data dostupná od ČSÚ

Především obec Pasohlávky, ležící na břehu Novomlýnské nádrže, disponuje velkými ubytovacími kapacitami převážně kempového typu. V oblasti chybí zařízení střední cenové kategorie – penziony, chaty, ubytování v soukromí. Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 95

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP Pohořelice k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení

18

Pokoje 343 Lůžka 1103 Místa pro karavany a stany 1188 Průměrná cena za ubytování 209 Kč Přírůstek počtu lůžek 2000-2005 31 (2,9 %)

Hromadná ubytovací zařízení v ORP Pohořelice podle kategorií k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení

18

Hotely 3 Penziony 2 Kempy 5 Chatové osady 2 Turistické ubytovny 1 Ostatní 5 Lůžka celkem 1103 Lůžka na 1km2 rozlohy 5,6 Lůžka na 1000 obyvatel 87,7

2.9.3 Cyklotrasy Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí cyklotras a řadí se mezi nejvýznamnější cykloturistické oblasti v republice, významné i v mezinárodním kontextu. Specifikem oblasti jsou takzvané Moravské vinařské stezky. Jde o dlouhodobý projekt nejen sportovně-turistického charakteru, ale i ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Regionem Pohořelicko prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Krakow – Morava – Vídeň a Jantarová stezka. Oblast je z hlediska cykloturistiky výborně vybavená, neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území

• mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Greenways Krakow – Morava - Wien • místní cyklotrasy a vinařské stezky:

- Vinařská stezka „Moravská vinná“ – páteřní stezka propojující všech 10 vinařských oblastí Jižní Moravy

- Vinařská stezka „Mikulovská“ - Vinařská stezka „Znojemská“ - Vinařská stezka „Brněnská“ - Vinařská stezka „Mušovská“ - Okolo ATC

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 96

2.9.4 Turistické stezky V oblasti Pohořelicka nejsou naopak téměř žádné značené turistické stezky. Situace je částečně dána typem krajiny ne zcela vhodným pro turistiku (převaha zorněné půdy, málo lesních porostů a turistických cílů). Přesto především ve východní části SO ORP stezky chybějí. 2.9.5 SWOT analýza Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře.

R E K R E A C E

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Pestrá a dobře značená síť cyklostezek. Charakter krajiny není na většině území turisticky

přitažlivý. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN Nové Mlýny.

V obcích chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu.

Větší množství rybníků a nádrží s významem pro krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel.

Chybí turistická informační centra.

Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Plánovaná rozšíření rekreační oblasti a výstavba lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov. Stavba aquaparku v k.ú. Mušov.

Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Zatraktivnění především severozápadní části území. Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny.

Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti, využití potenciálu cykloturistiky.

Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony).

Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel.

Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 97

2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1 Základní charakteristika Velmi malý SO ORP, zemědělská oblast venkovského charakteru jižně od krajského města Brna. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, částečně vinařství, hospodářsky je ovlivněna blízkostí krajského města. Z jihu je charakteristická zcela specifickou krajinnou morfologií nově postavených Novomlýnských nádrží. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti. 2.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Zhodnocení daňové výtěžnosti obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Obce v ORP Pohořelice jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje. Odhlédneme-li od Prahy, je u obcí Jihomoravského kraje daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za celý obvod ORP Pohořelice byla v roce 2007 9,47 tis. Kč/obyv., v roce 2009 vzrostla 9,76 tis. Kč/obyv. Vzhledem k tomu, že daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna, je tento výsledek dobrý. Ve výsledcích jednotlivých obcí jsou ale velké disproporce. Tab.: Daňové příjmy obce jsou nově sledovaným jevem A216 v Jihomoravském kraji.

počet obyvatel

daňové příjmy obce (*)

daňová výtěžnost (*)

počet obyvatel

daňové příjmy obce (*)

daňová výtěžnost (*)

Branišovice 521 4434 8,511 523 4707 9,000Cvrčovice 584 5431 9,300 591 5164 8,738Ivaň 693 5199 7,502 700 5937 8,481Loděnice 428 4181 9,769 440 3997 9,084Malešovice 331 3932 11,879 343 4192 12,222Odrovice 146 1369 9,377 158 1710 10,823Pasohlávky 726 9928 13,675 725 11248 15,514Pohořelice 4434 46396 10,464 4521 44423 9,826Přibice 1020 7557 7,409 1034 8178 7,909Šumice 232 2739 11,806 232 2698 11,629Troskotovice 625 4986 7,978 648 6346 9,793Vlasatice 794 6995 8,810 813 7806 9,601Vranovice 1 989 15430 7,758 2029 18139 8,940ORP Pohořelice 12523 118577 9,469 12757 124545 9,763

2007 2009Obec

Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Existují však výjimky – např. Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 98

2.10.3 Podnikatelská struktura V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Tab.: Ekonomické subjekty v JMK v roce 2000 a 2005

Zdroj: ČSÚ

Ekonomické subjekty podle právní formy (zdroj ČSÚ) V ORP Pohořelice bylo v roce 2005 evidováno celkem 2 295 ekonomických subjektů, v roce 2009 je to již 2492 ekonomických subjektů. Míra podnikatelské aktivity (2009) činí 7,9 %.

2000 2005index

2005/20002000 2005

index 2005/2000

2000 2005

Jihomoravský kraj 221 832 258 291 116,4 194 229 117,8 100, 0 100,0v tom správní obvody:

Blansko 8 531 10 115 118,6 158 187 118,2 3,8 3,9Boskovice 7 557 8 565 113,3 150 171 113,7 3,4 3,3Brno 91 770 108 303 118,0 240 295 123,2 41,4 41,9Břeclav 11 500 12 659 110,1 191 216 112,9 5,2 4,9Bučovice 2 508 3 018 120,3 159 192 120,6 1,1 1,2Hodonín 11 958 13 210 110,5 188 213 113,4 5,4 5,1Hustopeče 6 592 7 476 113,4 191 216 113,3 3,0 2,9Ivančice 3 595 4 158 115,7 156 177 113,8 1,6 1,6Kuřim 3 270 3 886 118,8 182 200 110,0 1,5 1,5Kyjov 9 190 10 089 109,8 162 180 110,7 4,1 3,9Mikulov 3 825 4 330 113,2 191 220 114,7 1,7 1,7Moravský Krumlov 3 713 4 378 117,9 165 196 118,5 1,7 1,7Pohořelice 1 955 2 295 117,4 156 183 116,7 0,9 0,9Rosice 3 575 4 259 119,1 157 184 117,4 1,6 1,6Slavkov u Brna 3 113 3 844 123,5 158 189 120,0 1,4 1,5Šlapanice 9 625 11 654 121,1 189 212 112,1 4,3 4,5Tišnov 4 398 5 141 116,9 162 187 115,7 2,0 2,0Veselí nad Moravou 6 954 7 559 108,7 169 190 111,9 3,1 2,9Vyškov 8 368 9 886 118,1 165 195 118,4 3,8 3,8Znojmo 15 352 18 194 118,5 171 202 118,2 6,9 7,0Židlochovice 4 483 5 272 117,6 165 190 115,1 2,0 2,0

Subjekty celkem Subjekty na 1 000 obyvatel Podíl správního obvodu

na počtu subjektů kraje (%)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 99

Obr.: Podnikatelská aktivita ve správních obvodech JMK v roce 2005

Zdroj: ČSÚ

2.10.4 Struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Pohořelice charakteristicky zaměřuje na tradiční obory zemědělství (kde výrazně převyšuje republikový průměr), stavebnictví a průmyslu. V kontextu s nezaměstnaností a sezónními výkyvy je rozvoj průmyslu v tomto ORPu důležitým stabilizačním prvkem. Největší překážkou je konzervativizmus a nekvalifikovanost obyvatel ORP ve vztahu k průmyslové výrobě. To znamená, že by potencionální výrobci museli pravděpodobně dovážet pracovní sílu odjinud. Při hodnocení odvětví stavebnictví, je nutno konstatovat, že v tomto ORPu nevybočuje ze své charakteristiky velmi mobilního odvětví. V sezoně dá lidem práci i mimo ORP a pak nastane opět výkyv. Obce Troskotovice a Malešovice vynikají svou vysokou zaměstnaností v priméru, což za nepříznivých podmínek, ať již vlivem počasí, či změně orientace trhu, může způsobit vysokou zranitelnost regionu. Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví

Obec zemědělství,

lesnictví a rybolov

průmysl staveb- nictví

obchod a opravy

doprava, telekomu-

nikace

ostatní odvětví

Branišovice 18,4 18,0 21,2 13,5 7,8 21,2 Cvrčovice 12,0 25,0 12,3 22,5 6,0 22,2 Ivaň 17,7 20,7 12,6 10,8 9,9 28,4 Loděnice 18,2 18,2 14,8 16,5 9,3 22,9 Malešovice 21,1 30,2 11,1 11,6 7,5 18,6 Odrovice 19,4 26,9 11,8 18,3 8,6 15,1 Pasohlávky 15,4 19,0 19,3 10,1 9,5 26,8 Pohořelice 9,3 23,5 14,0 17,0 7,6 15,3 Přibice 9,5 26,4 15,0 13,1 9,9 26,2 Šumice 15,4 30,8 12,5 20,2 9,6 11,5 Troskotovice 21,7 18,4 26,1 9,2 4,8 19,9 Vlasatice 19,1 19,6 19,8 14,0 7,6 19,8 Vranovice 6,4 28,9 13,9 10,4 12,9 27,6

01020304050607080

počet subjektů na 1 000 obyvatel0 50 100 150 200

Židlochovice

Znojmo

Vyškov

Veselí nad Moravou

Tišnov

Šlapanice

Slavkov u Brna

Rosice

Pohořelice

Moravský Krumlov

Mikulov

Kyjov

Kuřim

Ivančice

Hustopeče

Hodonín

Bučovice

Břeclav

Brno

Boskovice

Blansko

fyzické osobyprávnické osoby

Jm k

raj 4

8,1

Jm k

raj 1

80,4

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 100

ORP Pohořelice 12,3 23,7 15,3 14,4 8,7 20,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

Struktura zaměstnanosti vzhledem k počtu zaměstnanců na ekonomický subjekt potvrzuje převahu malých firem s žádným nebo jen malým počtem zaměstnanců (do 5 zaměstnanců). K 31.12.2005 a 2009 byla struktura zaměstnanců v ekonomických subjektech ORP takováto (zdroj ČSÚ): rok 2005 2009 Subjektů celkem 2 295 2 492 Z toho s počtem zaměstnanců: neuvedeno 1 313 1364 0 722 856 1 – 5 159 190 6 – 19 74 55 20 – 99 23 22 100 – 499 3 4 500 – 999 1 1 1000 a více 0 0 Nezaměstnanost ORP Pohořelice patří v Jihomoravském kraji k regionům s průměrnou mírou nezaměstnanosti, avšak výrazně přesahuje průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. ORP Pohořelice se pohybuje blízko průměrným hodnotám míry nezaměstnaností Jihomoravského kraje za léta 2005–2007. Od roku 2005 můžeme pozorovat výborný trend stále se snižující míry nezaměstnanosti na území ORP, dokonce v každé obci, kdy v roce 2007 dosáhla nezaměstnanost téměř polovičních hodnot z roku 2005. V roce 2008 činila míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů 5,83 % za území ORP. To potvrzuje stále klesající trend ukazatele nezaměstnanosti v SO ORP (viz následující tabulku). Tab.: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů

Obec 2005 2006 2007 Průměr

Branišovice 17,8 11,7 7,8 12,4 Cvrčovice 9,5 7,6 4,9 7,3 Ivaň 9,5 8,1 5,1 7,6 Loděnice 16,1 15,1 10,0 13,7 Malešovice 14,1 10,1 7,5 10,6 Odrovice 14,1 10,2 5,4 9,9 Pasohlávky 12,0 11,1 7,7 10,2 Pohořelice 9,5 7,3 5,0 7,2 Přibice 11,8 9,4 8,2 9,8 Šumice 19,3 20,7 9,6 16,5 Troskotovice 14,0 10,1 9,1 11,0 Vlasatice 15,1 12,5 8,9 12,2

Vranovice 8,1 8,1 4,1 6,7

ORP Pohořelice 13,1 10,9 7,2 10,4 Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007 Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti (2005-2007) vykazují obce Šumice a Loděnice (16,5 %, resp. 13,7 %). Uvedený stav nelze řešit od základu místními prostředky, je nutná spolupráce mezi obcemi a

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 101

centrem v Pohořelicích, popřípadě ještě dále v Brně jako centru kraje. Samotné centrum ORP vykazuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti ve svém regionu. Pozitivním ukazatelem je pokles počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, je ovšem zkreslen údaji v obcích, které za určité období vykázaly 1 nebo žádné pracovní místo. Tyto obce nemohou být do výpočtu zahrnuty. Z databází nezaměstnanosti lze pozorovat silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónními pracemi v zemědělství a stavebnictví. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na zaměstnanosti v ORP Pohořelice. Na území ORPu je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod. 2.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2001. Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v ORP. Jak bylo uvedeno v metodice, výsledky v této tabulce nelze porovnávat s jinými ORP. Situace v ORP Pohořelice není nejlepší, jelikož výrazně převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, v saldu migrace to je -2 012 obyvatel. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Pohořelice

Absolutní čísla Procentuální podíl

Název ORP Vyjíždí mimo ORP

Dojíždí do

ORP

Uvnitř ORP

Vyjíždí mimo ORP

Dojíždí do

ORP

Uvnitř ORP

Saldo

Pohořelice 2619 607 561 69,2% 16,0% 41,8% -2012

Při porovnání obcí platí totéž pravidlo jako u ORP, obce s největším počtem obyvatel mají nejvyšší počty mobilních obyvatel. Při analýze dojížďky a vyjížďky mimo ORP je největší záporné saldo u obce Pohořelice. Pohořelice jsou významným centrem ORP, ale při přechodu na vyšší jednotky už toto neplatí. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Pohořelice

Vyjíždí Dojíždí Saldo Obec Mimo ORP Do ORP Mimo ORP Do ORP Mimo ORP Do ORP

Branišovice 127 24 9 6 -118 -18 Cvrčovice 104 97 9 16 -95 -81 Ivaň 143 32 5 8 -138 -24 Loděnice 100 46 15 15 -84 -31 Malešovice 78 42 0 0 -78 -42 Odrovice 36 17 0 10 -36 -7 Pasohlávky 135 37 4 30 -131 -7 Pohořelice 764 35 445 409 -319 374 Přibice 224 92 9 11 -215 -81 Šumice 43 19 7 2 -36 -17 Troskotovice 146 17 49 12 -97 -5 Vlasatice 128 65 10 12 -118 -53 Vranovice 591 38 44 30 -547 -8

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku nebo dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Obce v následující tabulce (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již porovnatelné. Tato tabulka potvrzuje údaje v tabulce výše, relativní vyjádření vyjíždějících mimo ORP je dosti vysoké a dokonce

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 102

mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř ORP. Obce vzhledem ke své malé velikosti nejsou většinou schopny zajistit pracovní příležitosti pro všechny své obyvatele. Proto některé obce vykazují převyšující vyjížďku nad počtem zaměstnaných. Nejhorší situace je v obci Vranovice, kde vyjíždí 591 obyvatel, zatímco přímo v obci pracuje 398 ekonomicky aktivních obyvatel. Tab.: Vyjížďka z obcí ORP Pohořelice

Celkem vyjíždí Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Název ORP/obce

Mimo ORP Uvnitř ORP

Počet zaměstnaných v

obci Mimo ORP Uvnitř ORP

Branišovice 127 24 109 116,5 % 22,0 % Cvrčovice 104 97 108 96,3 % 89,8 % Ivaň 143 32 172 83,1 % 18,6 % Loděnice 100 46 121 82,6 % 38,0 % Malešovice 78 42 79 98,7 % 53,2 % Odrovice 36 17 50 72,0 % 34,0 % Pasohlávky 135 37 220 61,4 % 16,8 % Pohořelice 764 35 2323 32,9 % 1,5 % Přibice 224 92 178 125,8 % 51,7 % Šumice 43 19 51 84,3 % 37,3 % Troskotovice 146 17 170 85,9 % 10,0 % Vlasatice 128 65 222 57,7 % 29,3 % Vranovice 591 38 398 148,5 % 9,5 %

ORP Pohořelice 2 619 561 4 201 62,3 % 13,4 % Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Z následující tabulky je patrné, že dojížďka mimo ORP a uvnitř ORP jsou prakticky shodné. Výrazně převyšuje dojížďka uvnitř u obce Odrovice, Pohořelice a Pasohlávky. Tab.: Dojížďka do obcí ORP Pohořelice

Celkem dojíždí Dojíždějící na 100 obyvatel Název ORP/obce

Mimo ORP Uvnitř ORP

Počet zaměstnaných v

obci Mimo ORP Uvnitř ORP

Branišovice 9 6 109 8,3 % 5,5 % Cvrčovice 9 16 108 8,3 % 14,8 % Ivaň 5 8 172 2,9 % 4,7 % Loděnice 16 15 121 13,2 % 12,4 % Malešovice 0 0 79 - - Odrovice 0 10 50 - 20,0 % Pasohlávky 4 30 220 1,8 % 13,6 % Pohořelice 445 409 2323 19,2 % 17,6 % Přibice 9 11 178 5,1 % 6,2 % Šumice 7 2 51 13,7 % 3,9 % Troskotovice 49 12 170 28,8 % 7,1 % Vlasatice 10 12 222 4,5 % 5,4 % Vranovice 44 30 398 11,1 % 7,5 %

ORP Pohořelice 607 561 4201 14,4 % 13,4 % Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo ORP a to hlavně z důvodu neexistence vysoké školy v ORP Pohořelice. Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 103

V obcích Šumice, Malešovice, Odrovice, Cvrčovice a Branišovice vyjíždí do škol přes 90 % všech žáků, studentů a učňů. Celkově za ORP vyjíždí 49 % žáků, studentů a učňů. Tab.: Vyjížďka studentů z obcí ORP Pohořelice

z toho minut

obec denně

vyjíždí celkem do 14 15-29 30-44 45-90 60 a více

počet studentů

v obci

procento vyjíždějících

Branišovice 74 37 18 9 5 5 81 91

Cvrčovice 95 48 20 7 10 10 104 91

Ivaň 84 22 19 15 5 23 133 63

Loděnice 22 2 5 5 5 5 80 28

Malešovice 39 17 9 2 4 6 42 93

Odrovice 38 12 4 14 1 7 40 95

Pasohlávky 91 28 29 16 6 11 156 58

Pohořelice 246 25 23 77 64 57 739 33

Přibice 129 32 34 20 18 25 189 68

Šumice 35 17 10 4 3 1 37 95

Troskotovice 62 24 22 5 6 5 102 61

Vlasatice 33 6 4 8 12 3 146 23

Vranovice 131 5 9 48 46 22 361 36

ORP Pohořelice 1 079 275 206 230 185 180 2 210 49 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 104

2.10.6 SWOT analýza

H O S P O D Á Ř S K É P O D M Í N K Y

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v jižní části ORP. Významný zdroj nových pracovních příležitostí.

V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP Pohořelice.

Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství. Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti. Příznivý vývoj míry nezaměstnanosti - pokles míry nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů v období 2005-2008 ze 13,1 na 5,83 (údaj za celý SO ORP).

Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zemědělství.

Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí ORP Pohořelice.

Vysoká vyjížďka za prací i do škol. Vysoké saldo vyjíždějících mimo ORP.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY V obcích postižených vyšší nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, tento trend má rostoucí charakter.

Úpadek zemědělství, nebude-li věnována pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin.

Pomalý rozvoj zaměstnanosti v terciární sféře.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 105

3 INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEV Ů 3.1 NOVĚ SLEDOVANÉ JEVY (JMK) Podle upraveného Datového modelu Jihomoravského kraje jsou pořizovatelé Územně analytických podkladů obcí vyzvání k doplnění vybraných sledovaných jevů nad rámec přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Tyto jevy jsou specifikovány v následující tabulce. kód označení jevu kapitolaA201 Bilanční zastavěné území grafikaA202 Aktualizace zastavitelných ploch grafikaA203 Aktualizace ploch přestavby grafikaA204 Rezidenční území grafikaA205 Území výrobních aktivit grafikaA206 Území občanského vybavení grafikaA207 Území sídelní zeleně grafikaA208 Záplavové území po realizaci PPO grafikaA209 Území zasažené nadměrným hlukem grafikaA210 Území zasažené nadměrným hlukem po realizaci protihlukových opatření grafikaA211 Počet obyvatel 2.7.3A212 Kapacita ČOV 2.6.2A213 Plocha orné půdy 2.5.1A214 Plocha zemědělské půdy 2.5.1A215 Celková plocha obce 1.1A216 Daňové příjmy obce 2.10.2 3.2 BILANCE POČTU OBYVATEL - VÝVOJ Branišovice:

rok stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí VystěhovalíPřírůstek přirozený

Přírůstek celkový Stav 31.12.

1991 485 3 4 5 6 -1 -2 4831992 483 5 10 15 9 -5 1 4841993 484 13 4 6 9 9 6 4901994 490 3 5 13 6 -2 5 4951995 495 9 4 7 12 5 - 4951996 495 5 2 4 4 3 3 4981997 498 3 9 17 8 -6 3 5011998 501 8 5 9 23 3 -11 4901999 490 2 - 9 12 2 -1 4892000 489 9 4 11 5 5 11 5002001 506 6 5 13 5 1 9 5152002 515 - 7 27 13 -7 7 5222003 522 4 7 19 19 -3 -3 5192004 519 5 3 12 11 2 3 5222005 522 6 10 7 16 -4 -13 5092006 509 7 2 17 10 5 12 5212007 521 10 6 16 16 4 4 5252008 525 9 7 3 7 2 -2 5232009 523 6 3 15 5 3 13 536

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 106

Cvrčovice:

stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí VystěhovalíPřírůstek přirozený


1991 569 3 6 33 15 -3 15 5841992 584 11 7 11 18 4 -3 5811993 581 2 6 15 10 -4 1 5821994 582 6 7 16 16 -1 -1 5811995 581 9 4 23 32 5 -4 5771996 577 8 7 19 9 1 11 5881997 588 5 4 8 11 1 -2 5861998 586 5 3 5 20 2 -13 5731999 573 3 4 21 22 -1 -2 5712000 571 4 1 12 17 3 -2 5692001 555 3 5 17 10 -2 5 5602002 560 8 6 6 7 2 1 5612003 561 3 7 11 8 -4 -1 5602004 560 6 5 18 13 1 6 5662005 566 9 5 21 13 4 12 5782006 578 5 6 24 17 -1 6 5842007 584 6 6 13 13 - - 5842008 584 9 2 14 14 7 7 5912009 591 6 6 26 11 - 15 606

Ivaň:



1991 703 12 4 14 26 8 -4 6991992 699 12 8 17 12 4 9 7081993 708 7 8 23 5 -1 17 7251994 725 11 8 12 17 3 -2 7231995 723 7 7 16 13 - 3 7261996 726 5 3 9 9 2 2 7281997 728 5 4 13 17 1 -3 7251998 725 8 7 10 12 1 -1 7241999 724 4 8 7 10 -4 -7 7172000 717 5 7 11 23 -2 -14 7032001 688 5 5 11 13 - -2 6862002 686 11 12 24 4 -1 19 7052003 705 3 8 6 11 -5 -10 6952004 695 6 4 12 6 2 8 7032005 703 7 5 10 6 2 6 7092006 709 7 8 7 22 -1 -16 6932007 693 4 6 15 17 -2 -4 6892008 689 12 6 13 8 6 11 7002009 700 3 6 11 10 -3 -2 698

Loděnice:



1991 473 6 2 17 10 4 11 4841992 484 7 1 10 7 6 9 4931993 493 5 6 2 6 -1 -5 4881994 488 5 6 10 8 -1 1 4891995 489 4 2 10 9 2 3 4921996 492 5 7 10 10 -2 -2 4901997 490 5 2 7 7 3 3 4931998 493 5 9 14 4 -4 6 4991999 499 - 8 15 11 -8 -4 4952000 495 6 12 5 5 -6 -6 4892001 472 4 11 6 6 -7 -7 4652002 465 3 4 13 22 -1 -10 4552003 455 6 4 7 7 2 2 4572004 457 5 8 5 12 -3 -10 4472005 447 2 6 7 9 -4 -6 4412006 441 3 6 8 18 -3 -13 4282007 428 2 2 14 8 - 6 4342008 434 5 6 16 9 -1 6 4402009 440 2 4 8 4 -2 2 442

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 107

Malešovice:



1991 365 6 7 7 4 -1 2 3671992 367 6 8 - 21 -2 -23 3441993 344 4 1 - 9 3 -6 3381994 338 2 3 - 10 -1 -11 3271995 327 8 2 3 16 6 -7 3201996 320 2 6 3 8 -4 -9 3111997 311 5 4 4 21 1 -16 2951998 295 9 6 14 3 3 14 3091999 309 2 3 7 5 -1 1 3102000 309 4 5 20 8 -1 11 3202001 367 5 6 25 26 -1 -2 3652002 365 12 2 16 15 10 11 3762003 376 2 3 24 9 -1 14 3902004 390 8 5 25 18 3 10 4002005 400 6 3 24 45 3 -18 3822006 382 4 - 27 82 4 -51 3312007 331 5 5 55 44 - 11 3422008 342 8 7 22 22 1 1 3432009 343 5 2 41 10 3 34 377

Odrovice:



1991 170 4 3 - 4 1 -3 1671992 167 2 4 8 2 -2 4 1711993 171 2 5 3 - -3 - 1711994 171 1 1 6 5 - 1 1721995 172 - 1 1 1 -1 -1 1711996 171 - - 1 8 - -7 1641997 164 - 3 18 1 -3 14 1781998 178 1 3 12 7 -2 3 1811999 181 3 1 10 6 2 6 1872000 187 - 3 2 1 -3 -2 1852001 186 1 3 12 6 -2 4 1902002 190 3 2 21 11 1 11 2012003 201 1 - 11 8 1 4 2052004 205 1 4 21 25 -3 -7 1982005 198 1 1 40 58 - -18 1802006 180 5 1 10 48 4 -34 1462007 146 2 4 39 18 -2 19 1652008 165 5 3 9 18 2 -7 1582009 158 2 3 3 3 -1 -1 157

Pasohlávky:



1991 669 18 7 16 1 11 26 6951992 695 11 6 8 16 5 -3 6921993 692 14 6 9 15 8 2 6941994 694 7 1 26 14 6 18 7121995 712 14 4 17 10 10 17 7291996 729 6 6 11 10 - 1 7301997 730 11 2 13 11 9 11 7411998 741 8 4 14 24 4 -6 7351999 735 8 4 19 16 4 7 7422000 742 9 2 15 12 7 10 7522001 741 6 8 12 19 -2 -9 7322002 732 6 8 13 9 -2 2 7342003 734 8 7 6 6 1 1 7352004 735 5 4 5 10 1 -4 7312005 731 2 5 15 19 -3 -7 7242006 724 10 3 5 10 7 2 7262007 726 8 10 11 9 -2 - 7262008 726 9 7 8 11 2 -1 7252009 725 7 5 15 8 2 9 734

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 108

Pohořelice:



1991 4 371 61 46 84 99 15 - 4 3711992 4 371 49 47 114 104 2 12 4 3831993 4 383 51 36 94 107 15 2 4 3851994 4 385 50 31 73 79 19 13 4 3981995 4 398 33 39 97 82 -6 9 4 4071996 4 407 32 35 83 94 -3 -14 4 3931997 4 393 50 38 59 50 12 21 4 4141998 4 414 44 46 75 75 -2 -2 4 4121999 4 412 43 38 48 82 5 -29 4 3832000 4 383 31 31 68 44 - 24 4 4072001 4 351 33 42 99 66 -9 24 4 3752002 4 375 32 44 52 82 -12 -42 4 3332003 4 333 34 48 162 72 -14 76 4 4092004 4 409 39 45 101 90 -6 5 4 4142005 4 414 52 40 77 73 12 16 4 4302006 4 430 45 35 72 78 10 4 4 4342007 4 434 38 33 129 99 5 35 4 4692008 4 469 61 32 125 102 29 52 4 5212009 4 521 52 49 138 107 3 34 4 555

Přibice:



1991 1 008 14 17 41 25 -3 13 1 0211992 1 021 14 18 18 15 -4 -1 1 0201993 1 020 9 10 31 41 -1 -11 1 0091994 1 009 9 15 24 20 -6 -2 1 0071995 1 007 10 10 31 22 - 9 1 0161996 1 016 8 13 20 24 -5 -9 1 0071997 1 007 4 16 24 10 -12 2 1 0091998 1 009 10 5 25 20 5 10 1 0191999 1 019 4 6 31 23 -2 6 1 0252000 1 025 11 9 27 20 2 9 1 0342001 1 005 2 7 24 24 -5 -5 1 0002002 1 000 11 11 28 26 - 2 1 0022003 1 002 4 9 28 31 -5 -8 9942004 994 11 14 16 10 -3 3 9972005 997 8 17 26 15 -9 2 9992006 999 7 10 40 16 -3 21 1 0202007 1 020 10 24 33 30 -14 -11 1 0092008 1 009 15 9 33 14 6 25 1 0342009 1 034 14 7 37 24 7 20 1 054

Šumice:



1991 262 5 6 6 14 -1 -9 2531992 253 5 5 5 7 - -2 2511993 251 4 4 3 27 - -24 2271994 227 5 1 - 9 4 -5 2221995 222 2 3 3 7 -1 -5 2171996 217 4 1 10 3 3 10 2271997 227 1 1 - 8 - -8 2191998 219 - 4 2 2 -4 -4 2151999 215 2 1 3 7 1 -3 2122000 212 2 - 7 8 2 1 2132001 216 3 1 4 - 2 6 2222002 222 1 1 7 5 - 2 2242003 224 3 1 8 5 2 5 2292004 229 3 1 7 6 2 3 2322005 232 3 4 10 8 -1 1 2332006 233 5 4 5 7 1 -1 2322007 232 3 3 4 10 - -6 2262008 226 3 2 11 6 1 6 2322009 232 4 4 6 1 - 5 237

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 109

Troskotovice:



1991 579 6 4 23 10 2 15 5941992 594 10 11 16 11 -1 4 5981993 598 4 6 9 12 -2 -5 5931994 593 8 13 8 18 -5 -15 5781995 578 3 6 6 13 -3 -10 5681996 568 4 5 6 8 -1 -3 5651997 565 6 7 17 12 -1 4 5691998 569 4 8 12 7 -4 1 5701999 570 3 8 9 17 -5 -13 5572000 557 8 13 25 3 -5 17 5742001 566 4 5 17 8 -1 8 5742002 574 8 4 7 6 4 5 5792003 579 6 10 36 13 -4 19 5982004 598 8 4 20 8 4 16 6142005 614 4 4 17 11 - 6 6202006 620 5 11 20 9 -6 5 6252007 625 6 5 30 16 1 15 6402008 640 6 8 21 11 -2 8 6482009 648 10 5 31 19 5 17 665

Vlasatice:



1991 879 18 8 18 45 10 -17 8621992 862 16 7 20 32 9 -3 8591993 859 12 6 19 24 6 1 8601994 860 7 10 14 16 -3 -5 8551995 855 5 8 18 30 -3 -15 8401996 840 5 8 16 13 -3 - 8401997 840 6 11 25 24 -5 -4 8361998 836 7 9 12 14 -2 -4 8321999 832 12 3 11 10 9 10 8422000 842 5 13 11 10 -8 -7 8352001 810 6 2 17 25 4 -4 8062002 806 7 8 14 13 -1 - 8062003 806 8 13 24 26 -5 -7 7992004 799 6 3 22 16 3 9 8082005 808 4 9 15 8 -5 2 8102006 810 5 14 11 18 -9 -16 7942007 794 8 9 23 9 -1 13 8072008 807 8 7 20 15 1 6 8132009 813 10 8 19 31 2 -10 803

Vranovice:



1991 1 880 24 20 72 30 4 46 1 9261992 1 926 33 26 56 51 7 12 1 9381993 1 938 24 25 39 51 -1 -13 1 9251994 1 925 16 21 30 33 -5 -8 1 9171995 1 917 15 30 33 31 -15 -13 1 9041996 1 904 10 17 45 20 -7 18 1 9221997 1 922 16 24 32 35 -8 -11 1 9111998 1 911 15 26 45 22 -11 12 1 9231999 1 923 18 16 31 28 2 5 1 9282000 1 928 15 24 57 26 -9 22 1 9502001 1 920 24 14 25 28 10 7 1 9272002 1 927 18 26 35 38 -8 -11 1 9162003 1 916 18 20 58 38 -2 18 1 9342004 1 934 17 18 36 36 -1 -1 1 9332005 1 933 24 10 56 30 14 40 1 9732006 1 973 21 21 44 28 - 16 1 9892007 1 989 18 17 50 30 1 21 2 0102008 2 010 20 14 38 25 6 19 2 0292009 2 029 26 19 43 29 7 21 2 050

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 110

3.3 KVANTIFIKOVATELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

ÚZEMÍ POUŽITÉ PRO HODNOCENÍ ÚZEMÍ A SLEDOVÁNÍ JEHO VÝVOJE V ČASE

Přehled indikátorů sledovaných v Jihomoravském kraji

Č. název indikátoru pilíř1 Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby EKO2 Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území SOC3 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území EKO4 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území SOC5 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území ENV6 Míra zasažení území záplavami ENV7 Míra zasažení území nadměrným hlukem ENV8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším ENV9 Míra obsluhy obyvatel ČOV ENV10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území ENV11 Změna výměry zemědělské půdy EKO12 Daňová výtěžnost na obyvatele EKO

3.3.1 Míra napln ění zastavitelných ploch a ploch přestavby popis účelu: Indikátor charakterizuje stávající stav sídla, rozvojový potenciál sídla a v časové řadě dynamiku jeho rozvoje. Indikátor kvantifikuje "spotřebu" zastavitelných ploch a ploch přestavby, může signalizovat jejich vyčerpání. Naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovat rovnováhu mezi populačním a územním rozvojem. Pozn: Sledováním využití zastavitelných ploch je možno vymezit bilanční zastavěné území - jev ÚAP A201 - aktuální stav bilancovaného zastavěného území. Vyhodnocení: Nebyly zjištěny nově zastavěné plochy - indikátor nelze vyhodnotit. 3.3.2 Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro rezidenční funkce je základním ukazatelem charakteru sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Pozn: Rezidenční plochy byly identifikovány z územních plánů jednotlivých obcí, tedy plochy "bydlení čisté", "bydlení v rodinných domech", "bydlení v bytových domech", "plochy smíšené obytné" apod.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 111

Vyhodnocení: plocha zast. území obce

rezidenční plocha

podíl

ha ha %Branišovice 88,9 zú 2008 19,3 22Cvrčovice 40,5 intravilán nejsou data -Ivaň 36,4 intravilán 23,3 64Loděnice 27,1 intravilán 8,9 33Malešovice 35,6 intravilán 15,4 43Odrovice 12,8 intravilán 8,5 66Pasohlávky 92,7 zú 2008 16,9 18Pohořelice 396,9 szú 100,5 25Přibice 59 intravilán 37,9 64Šumice 13,9 intravilán nejsou data -Troskotovice 46,1 intravilán nejsou data -Vlasatice 78,9 intravilán nejsou data -Vranovice 136,4 zszú 25,8 19

pozn.

3.3.3 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro výrobní funkce je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu pracovních příležitostí vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Vyhodnocení:

plocha zast. území obce

plocha výrobních

aktivitpodíl

ha ha %Branišovice 88,9 zú 2008 13,9 16Cvrčovice 40,5 intravilán 9,8 24Ivaň 36,4 intravilán 5,3 15Loděnice 27,1 intravilán 14,8 55Malešovice 35,6 intravilán 11,7 33Odrovice 12,8 intravilán 6,2 48Pasohlávky 92,7 zú 2008 14,2 15Pohořelice 396,9 szú 82,8 21Přibice 59 intravilán 28,7 49Šumice 13,9 intravilán 6,3 45Troskotovice 46,1 intravilán 9,8 21Vlasatice 78,9 intravilán 23,6 30Vranovice 136,4 zszú 19,1 14

pozn.

3.3.4 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro občanské vybavení a jejich kapacita je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na občanské vybavení jak v rámci obce, tak v rámci osídlení.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 112

Vyhodnocení: plocha zast. území obce

plocha obč. vybavení

podíl

ha ha %Branišovice 88,9 zú 2008 2,9 3Cvrčovice 40,5 intravilán 6,1 15Ivaň 36,4 intravilán 15,1 41Loděnice 27,1 intravilán 2,1 8Malešovice 35,6 intravilán 0,9 3Odrovice 12,8 intravilán 1,3 10Pasohlávky 92,7 zú 2008 40,6 44Pohořelice 396,9 szú 61,5 15Přibice 59 intravilán 3 5Šumice 13,9 intravilán 1 7Troskotovice 46,1 intravilán 3 7Vlasatice 78,9 intravilán 7,9 10Vranovice 136,4 zszú 4,9 4

pozn.

3.3.5 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro sídelní zeleň charakterizuje kvalitu urbanizovaného prostředí. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na tuto funkci. Vyhodnocení: Plochy sídelní zeleně nejsou dostatečně sledovány - indikátor nelze vyhodnotit. 3.3.6 Míra zasažení území záplavami popis účelu: Sledování ohrožení území a obyvatel záplavami. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel, respektive zastavěné plochy ohrožené povodní. Jako ohrožené byly vyhodnoceny zastavěné a zastavitelné plochy ležící v území rozlivu Q100 a jejich podíl na všech zastavěných a zastavitelných plochách v obci. Cílem územního plánování je tento podíl minimalizovat. Vyhodnocení:

zastavěné a zastavitzelné plochy

zaplavená plocha při Q100

podíl

ha ha %Branišovice 129,5 0 0Cvrčovice 63,1 27,9 44Ivaň 37,7 1,5 4Loděnice 61,8 0 0Malešovice 45,5 1,4 3Odrovice 17,5 5 29Pasohlávky 160,7 0 0Pohořelice 682,5 52,3 8Přibice 67,7 0 0Šumice 19,6 0 0Troskotovice 57,1 0 0Vlasatice 88,8 0 0Vranovice 171,7 33,3 19

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 113

Poznámka: vypovídací schopnost výše uvedených údajů je nepříznivě ovlivněna nejednotností hranic zastavěných území (současně zastavěných území, intravilánů obcí) použitých v jednotlivých územních plánech... Do stanovení zastavěných území dle § 58 zák.č. 183/2006 Sb. je vcelku zbytečné výsledky interpretovat. 3.3.7 Míra zasažení území nadměrným hlukem popis účelu: Sledování ohrožení území nadměrným hlukem. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Pozn.: Vymezení území zasaženého hlukem ze železniční a silniční dopravy. Na základě aktuálních intenzit dopravy (sčítání - ŘSD) vymezená obalová křivka území s předpokladem zasažení nadměrným hlukem, případně převzatá hluková pásma ze stávající ÚPD a ÚPP. Korekce po realizaci protihlukových opatření. Vyhodnocení: hluk ze silniční dopravy

Obecobložnost

bytůpočet

zasažených RDpočet

zasažených BDpočet zasažených

bytů v BDpočet zasažených

obyvatel

Branišovice 2,95 3 9Cvrčovice 3,42 74 253Ivaň 3,16 0Loděnice 3,17 0Malešovice 3,15 30 95Odrovice 3,21 19 61Pasohlávky 3,65 5 18Pohořelice 2,93 320 16 96 1219Přibice 2,98 0Šumice 2,51 0Troskotovice 3,18 0Vlasatice 3,45 0Vranovice 3,2 0ORP Pohořelice 3,15 0,00 16 96 1655 Poznámka: Hlukové izofony z R52 byly převzaty z podkladů MZČR a opírají se o měření, ostatní hlukové izofony byly stanoveny v rámci ÚAP výpočtem, podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko) a jedná se tedy o izofony teoretické. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz. Hluk z železniční dopravy

Obecobložnost

bytůpočet

zasažených RDpočet

zasažených BDpočet zasažených

bytů v BDpočet zasažených

obyvatel

Vranovice 3,2 215 5 30 784ORP Pohořelice 0,25 0,00 5 30 784 Poznámka: Pro vymezení hlukové izofony z železniční dopravy byla použita Hluková studie ČD, DDC, modernizace TÚ (Ing. Irena Bártová, 1996). Převzata byla data za k.ú Pouzdřany a aplikována na Vranovice, kde se předpokládá na železnici obdobná zátěž. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz, jedná se tedy o izofony teoretické.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 114

3.3.8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) popis účelu: Sledování míry zasaženého území zhoršenou kvalitou ovzduší, konkrétně pro prachové částice velikosti PM 10. V oblastech, kde dochází k trvalému překračování kvality ovzduší, by měly stavební úřady uvážlivě rozhodovat o případném umísťování nových zdrojů znečišťování ovzduší. Míra zasažení území je dána procentuálním podílem plochy s překročenými imisními limity k celkové ploše obce. Pozn: Míra zasažení území znečištěným ovzduším může být dána místními zdroji, ale i zdroji mimo sledované území. Navíc je ovlivňována meteorologickými jevy v atmosféře. Vyhodnocení: Ve sledovaném území dle měření ČHMÚ nedochází k překročení povolených koncentrací prachových částic PM 10. Více v kapitole 2.3.1. 3.3.9 Míra obsluhy obyvatel ČOV popis účelu: Sledování stávající a plánované kapacity ČOV. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o pokrytí požadavků na připojení EO na veřejnou kanalizaci. Míra obsluhy obyvatel ČOV je konfrontována s navrženou kapacitou ČOV. Vyhodnocení:

počet obyvatel kapacita ČOV (EO)Míra obsluhy obyvatel (%)

Branišovice 523 0 0Cvrčovice 591 589 100Ivaň 700 1000 143Loděnice 440 0 0Malešovice 343 430 125Odrovice 158 170 108Pasohlávky 725 4000 552Pohořelice 4521 5911 131Přibice 1034 1092 106Šumice 232 0 0Troskotovice 648 0 0Vlasatice 813 0 0Vranovice 2029 2500 123ORP Pohořelice 12757 14103 111 Pozn.: Vzhledem k tomu, že kapacita ČOV je vedena v ekvivalentních obyvatelích a je konfrontována s počtem skutečných obyvatel, nejsou ve všech obcích výsledky výpovědi schopné. K nadměrnému zkreslení dochází především v obcích s většími zemědělskými či potravinářskými provozy napojenými na veřejnou ČOV. 3.3.10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území popis účelu: Sledování ohroženosti neobnovitelného přírodního zdroje - půdy. Sledování stability krajiny a její schopnosti akumulace a zpomalení odtoku velkého množství vody. Intenzivní zemědělská činnost představuje zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradaci půdy. Vyhodnocení:

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 115

Branišovice 1 106 939 85Cvrčovice 929 791 85Ivaň 1 176 368 31Loděnice 867 773 89Malešovice 920 824 90Odrovice 480 440 92Pasohlávky 2 658 1 058 40Pohořelice 4 304 2 424 56Přibice 739 621 84Šumice 863 769 89Troskotovice 1 813 1 530 84Vlasatice 2 295 1 669 73Vranovice 1 374 908 66

ORP Pohořelice 19 524 13 114 67

Plocha obce (ha)

Plocha orné půdy (ha)

Podíl orné půdy na území obce

(%)Obec

Vyhodnocení: Podíl orné půdy je v ORP obecně vysoký (67%), jedná se o zemědělskou krajinu. To má za následek mimojiné nízkou ekologickou stabilitu krajiny, zrychlený vodní režim a rychlou degradaci půdy. 3.3.11 Změna výměry orné půdy popis účelu: Sledování ohrožení neobnovitelného přírodního zdroje - půdy, která představuje produkční potenciál území, plní estetickou funkci krajiny, funkci protikrizovou, slouží jako stanoviště pro biotopy... Zábory půd především pro zástavbu a technickou infrastrukturu jsou většinou nevratným procesem , který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Pro zábory na výstavbu je třeba využívat především ZPF 5., 4. a 3. třídy ochrany. Vhodné může být sledování účelu záboru ZPF.

změna [%]

Obec 2001 2009 2001 - 2009Branišovice 948 948 0Cvrčovice 842 811 -4Ivaň 523 520 -1Loděnice 781 781 0Malešovice 833 832 0Odrovice 444 444 0Pasohlávky 1444 1 428 -1Pohořelice 2813 2 569 -9Přibice 655 653 0Šumice 782 782 0Troskotovice 1596 1 597 0Vlasatice 1823 1 824 0Vranovice 965 960 -1ORP Pohořelice 14 449 14 149 -2

plocha zemědělské půdy (ha)

Vyhodnocení: Zábory orné půdy jsou mezi lety 2001-2009 velmi malé - pouze 2%. To je vzhledem ke kvalitě místních půd dobrý výsledek.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 116

3.3.12 Daňová výtěžnost na obyvatele popis účelu: Indikátor charakterizuje ekonomickou výkonnost podnikajících subjektů v území ve vazbě na příjmy státního rozpočtu a příjmy obcí. Ukazatel může signalizovat atraktivitu obce pro bydlení a podnikání.

2007 2009Branišovice 8,511 9,000Cvrčovice 9,300 8,738Ivaň 7,502 8,481Loděnice 9,769 9,084Malešovice 11,879 12,222Odrovice 9,377 10,823Pasohlávky 13,675 15,514Pohořelice 10,464 9,826Přibice 7,409 7,909Šumice 11,806 11,629Troskotovice 7,978 9,793Vlasatice 8,810 9,601Vranovice 7,758 8,940ORP Pohořelice 9,469 9,763

Daňová výtěžnost na obyvatele (tis. Kč.)

Obec

Vyhodnocení: Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele byla v ORP v roce 2009 9 763 Kč.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 117

4 VÝROKOVÁ ČÁST (VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ)

4.1 KARTY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ 4.1.1 Branišovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy.

Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ. • Uplatňování preventivních

opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků.

• Napojení zástavby na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.

• Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita

zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.

• Velmi nízká lesnatost katastrálního území

• Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění

odpadních vod. • Nadlimitní hodnoty hlukové

zátěže od dopravy na silnici I/53. Hrozby

• Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

• Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky

• Nízký index stáří • Vysoký podíl obyvatelstva ve

věku 0-14 let • Celkově dobrý stav v oblasti

bydlení • Rybníky vhodné pro každodenní

rekreaci obyvatel Příležitosti

•

Slabé stránky • Vysoký podíl neobydlených bytů

(18%, SLDB 2001). Hrozby

•

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky

• Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností

• Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53

• Cyklotrasa Znojemská • Oblast vhodná pro rozvoj

zemědělství Příležitosti

• Výstavba kanalizace napojené na ČOV

Slabé stránky • Chybí systémové řešení

odkanalizování a čištění odpadních vod

• Nadprůměrná nezaměstnanost Hrozby

• Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 118

• Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy - pěší a cyklotrasy

• Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

Zařazení obce dle kartogramu: 2c Struktura zastavěného území

rezidenční plocha

plocha výrobních aktivit


ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické

• sídlo nemá dostatečnou kapacitu ubytování pro rekreaci • sídlo má nízkou úroveň občanského vybavení • brownfield • hierarchický nesoulad ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady dopravní • kapacitně nevyhovující komunikace I/53 • nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci • nevyhovující úseky komunikace - komunikace na hrázi rybníka

závady hygienické • území není napojené na čistírnu odpadních vod • skládka - stará zátěž, jižně od obce za silnicí I/53 • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy

ohrožení území • plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory zemědělského půdního fondu I. a II. třídy

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 119

4.1.2 Cvrčovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky


Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová

výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.




• průtah silničního tahu II/395 středem obce, nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu

• Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně.

Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na

orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření.


• Příznivý trend růstu počtu obyvatel.

• Nízký index stáří. Příležitosti

• Zatraktivnění území z hlediska rekreace.

Slabé stránky • Vysoká obložnost bytů, tj.

průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt.

Hrozby •


• Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.

• Snadná dostupnost centra ORP po silnici II/395

• Cyklotrasa Brněnská • Oblast vhodná pro rozvoj

zemědělství. Příležitosti

• Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.

Slabé stránky • Vysoká vyjížďka místních

obyvatel za prací mimo ORP. Hrozby

•

Zařazení obce dle kartogramu: 2c

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 120

Struktura zastavěného území



ostatní


• sídlo s nedostačující kapacitou ubytování pro rekreaci • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy

ohrožení území • zastavěné a zastavitelné plochy jsou ohroženy povodněmi (Q100)

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr leží v záplavovém území Q100

střety rozvojových záměrů navzájem • protipovodňová hráz a plocha pro tělovýchovu a sport

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 121

4.1.3 Ivaň SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.

• V řešeném území jsou vymezeny EVL (Mušovský luh, Vranovický a Plačkův les), ptačí oblast (Střední nádrž VN Nové Mlýny) PR (Plačkův les a říčka Šatlava, Věstonická nádrž) a PP (Dolní mušovský luh).

Příležitosti • Kvalitní péče a důsledná ochrana

chráněných území. • Ekologizace zemědělství zejména

v chráněných územích.

Slabé stránky • Obec zatím není plynofikována.

Hrozby •



• Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci.

Příležitosti • Využití neobydlených domů

k rekreačním účelům. • Maximální využití potenciálu

Novomlýnské oblasti.

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů,

tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt.

• Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let.

Hrozby • Další zvyšování počtu

neobydlených domů – hlavně v obcích.


• Cyklotrasa Mikulovská, Greenways a Jantarová stezka.

Příležitosti • Plynofikace obce. Dokončení

přípojek plynu ve vhodných lokalitách.


plynofikace obce. Hrozby

•

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 122


rezidenční plocha



ostatní


• areál brownfield • hierarchické nesoulady ÚSES

závady hygienické • obec není napojená na plyn

ohrožení území • obec se silným poklesem počtu obyvatel • zastavěné a zastavitelné území je ohroženo povodněmi (Q100)

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 123

4.1.4 Loděnice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky


Příležitosti • Napojení obyvatel na veřejnou

kanalizaci zakončenou ČOV. • Zvýšení lesnatosti a účelová


• Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.





odpadních vod. • Malá lesnatost převážné části a

nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby


• Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření.


• Příležitosti

•



Hrozby •



Příležitosti • Výstavba kanalizace napojené na

ČOV. • Vytvoření územních podmínek

pro rozvoj pracovních činností nezávislých na ročním období


odkanalizování a čištění odpadních vod.

• Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby

•

Zařazení obce dle kartogramu: 4

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 124


rezidenční plocha



ostatní


• obec s nedostačující kapacitou ubytování pro rekreaci • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • staré zátěže - U sadu

ohrožení území • obec se silným poklesem počtu obyvatel

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 125

4.1.5 Malešovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy.





• Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.

• Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

• Odklon silničního tahu od obytné zástavby



• Stará zátěž – skládka. • Nadměrná hluková zátěž od

dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnici II/395.



orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.


• Nízký index stáří • Vysoký podíl obyvatelstva ve

věku 0-14 let Příležitosti

•



Hrozby •


• Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností

• Cyklotrasa Brněnská. • Snadná dostupnost centra ORP. • Územím prochází komunikace

II/395-dobré dopravní napojení na Pohořelice

Příležitosti • Vytvořit územní podmínky pro

činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost. • Vysoká vyjížďka místních

obyvatel za prací mimo ORP Hrozby

•


PROJEKT, s.r.o.



Strana: 126


rezidenční plocha



ostatní


• nedostačující kapacita ubytování pro rekreaci • brownfileds • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • obec není napojena na čistírnu odpadních vod • skládka Malešovice - stará zátěž • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy

ohrožení území • obec se silným poklesem počtu obyvatel • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr ležící v bezpečnostním pásmu plynovodu

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 127

4.1.6 Odrovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy.


Příležitosti • Realizace protipovodňové

ochrany obce • Zvýšení lesnatosti a účelová




• Odklon silničního tahu od obytné zástavby




• Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnici II/395.


• obec je ohrožena povodněmi z řeky Jihlavy




• Nízký index stáří. • Nárůst trvale obydlených domů (o

víc než 20 %) Příležitosti




Hrozby •



• Územím prochází komunikace II/395 - Snadná dostupnost centra ORP.

• Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti


• Výstavba kanalizace.

Slabé stránky • Vyšší nezaměstnanost.

Hrozby •


PROJEKT, s.r.o.



Strana: 128


rezidenční plocha



ostatní


• nedostačující kapacita ubytování pro rekreaci • areály brownfields • hierarchické nesoulady ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy

ohrožení území • silný pokles počtu obyvatel • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100)

střety rozvojových záměrů s limity • plocha smíšená živnostenská a ochrana přírody • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 • rozvojový záměr ležící v bezpečnostním pásmu plynovodu

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 129

4.1.7 Pasohlávky SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• V řešeném území leží významné zdroje přírodní minerální vody (vrt Mušov – 3G a Pasohlávky – 2G)


• V řešeném území je vymezena PTO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, EVL Mušovský luh, PR Věstonická nádrž a PP Betlém.




• Ekologizace zemědělství na celém území

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Obec zatím není plynofikována. • Pod vrchem Hradisko v k.ú.

Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“

• Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53 (Nová Ves)

Hrozby • Zvýšení intenzity dopravy v

důsledku rozvoje rekreační a lázeňské zóny - zvýšení emisí a hlukové zátěže

• Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch.

• Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.


• Nízký index stáří. • Významné vodní plochy vhodné

pro rekreaci. Příležitosti

• Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody. v k.ú.

• Plánované rozšíření rekreační oblasti

• Plynofikace obce a dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.



• Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

Hrozby •

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 130


• dopravní napojení územím prochází významný silniční tah I/52.

• Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu. Významný zdroj nových pracovních příležitostí.

• Cyklotrasa Greenways, Mikulovská, Mušovská, Moravská vinná a Jantarová stezka.

Příležitosti • Vytvoření podmínek pro řešení

dalších zdrojů pitné vody. • Plynofikace obce. Dokončení

přípojek plynu ve vhodných lokalitách.


• Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic.

• Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti.

Slabé stránky. • Chybí systémové řešení

plynofikace obce. • vyšší nezaměstnanost. • kapacitně nevyhovující zdroje

vody Hrozby

• Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti.

• Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury.

• Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov.

Zařazení obce dle kartogramu: 1 Struktura zastavěného území

rezidenční plocha



ostatní

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 131


• areály brownfields • hierarchické nesoulady ÚSES

závady dopravní • kapacitně nevyhovující silnice I/52 • nevyhovující úsek komunikace - křižovatka na silnici I/52

závady hygienické • chybí napojení na plynové vedení • staré zátěže - skládky • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy (část Mušov)

ohrožení území • plocha riziková pro vznik vodní a větrné eroze

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry umístěné na zavlažovaných pozemcích • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr (dopravní koridor) leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje • konflikty rozvojových záměrů s ochranou přírody (ÚSES)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 132

4.1.8 Pohořelice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Do řešeného území zasahuje EVL Mušovský luh a Šumické rybník.

• Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd náleží do I. třídy ochrany.


ochrany města • Zvýšení lesnatosti a účelová


• Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření.



Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Nízká ekologická stabilita


• Nadměrná hluková zátěž z dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích R52, II/395 a II/416.

• Nerovnoměrná lesnatost a nedostatek rozptýlené zeleně.

• město je ohroženo povodněmi z řeky Jihlavy

Hrozby • Zvyšování intenzity dopravy

může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

• Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření




Příležitosti •

Slabé stránky • Relativně špatná vybavenost

sídelního města. • Nízký podíl obyvatelstva ve věku

0-14 let Hrozby

• EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky


• v k.ú. Smolín se nachází výhradní ložisko surovin „Hrušovany u Brna“ štěrkopísky a živcové suroviny s vyhlášeným dobývacím prostorem „Žabčice“ č. 701083.

• V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ Přibice-Pohořelice).

• Územím prochází významné silniční tahy R52, I/53.

Slabé stránky •

Hrozby • Zánik železniční trati Vranovice-

Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava.

• Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 133


• Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

• Realizace sportovního letiště. • Rekonstrukce stávajících částí

jednotné kanalizace. Zařazení obce dle kartogramu: 3b Struktura zastavěného území

rezidenční plocha



ostatní


• hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • areály brownfields • nízký koeficient ekologické stability

závady dopravní • kapacitně nevyhovující silnice I/53 • kapacitně nevyhovující silnice I/52 v úseku na k.ú. Nová Ves • nevyhovující úsek komunikace-výjezd z města směr Mikulov, při křižovatce s I/53 • nevyhovující úsek komunikace ve směru na Přibice • nevyhovující úsek komunikace v Nové Vsi • rizikové křížení železnice s komunikací ve směru na Přibice

závady hygienické • stará zátěž ve Smolíně • hluková zátěž ve městě vyvolaná průtahy silnic II. třídy a dopravní obsluhou ploch výroby a

skladování umístěných v severní části města, dále od silice R52 a I/52 ohrožení území

• zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 134

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II.třídy vodního zdroje • rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100

střety rozvojových záměrů navzájem • plocha pro bydlení a protipovodňová hráz

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 135

4.1.9 Přibice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Mušovský luh).


výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací






• Stará zátěž – skládka. • Malá lesnatost převážné části a

nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby





k rekreačním účelům.



• Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let

Hrozby •



• Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 a II/381.




Slabé stránky • Zvýšená nezaměstnanost. • Vysoká vyjížďka místních

obyvatel za prací mimo ORP. Hrozby

•

Zařazení obce dle kartogramu: 3b

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 136


rezidenční plocha



ostatní


• chybějící návaznost ÚSES • hierarchické nesoulady ÚSES • plochy brownfields • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • stará zátěž

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojový záměr na odvodňovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 137

4.1.10 Šumice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Šumické rybníky) a přírodní rezervace Šumický rybník.

• Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I třídy.

Příležitosti • Vybudování kanalizačního

systému s napojením na ČOV • Zvýšení lesnatosti a účelová



• Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.






nedostatek rozptýlené zeleně. • Zemědělské půdy ohrožené

větrnou a vodní erozí. Hrozby




• Nízký index stáří. • Vysoký podíl obyvatelstva ve

věku 0-14 let. Příležitosti

• Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.


Slabé stránky • Velmi malý podíl vysokoškolsky

vzdělaných obyvatel. Hrozby

• Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obci



• Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti

• zavést ekonomické činnosti nezávislé na sezónních výkyvech

Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost.

Hrozby •


PROJEKT, s.r.o.



Strana: 138




ostatní


• nízká úroveň občanského vybavení • chybějící návaznost ÚSES • hierarchické nesoulady ÚSES • areály brownfields • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • obec není napojena na ČOV • stará zátěž


střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I.a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 139

4.1.11 Troskotovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky

• Na řešeném území se rozkládá přírodní památka Troskotovický dolní rybník a lokalita výskytu zvláště chráněných druhů.



kanalizaci zakončenou ČOV. • Zlepšování čistoty povrchových

vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.




• Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.





nedostatek rozptýlené zeleně. • Zemědělské půdy ohrožené

větrnou a vodní erozí. Hrozby




• Nízký index stáří. • Vysoký podíl obyvatelstva ve

věku 0-14 let. • Nárůst trvale obydlených domů (o

víc než 19,2 %) Příležitosti

•




Hrozby •




• Výstavba kanalizace napojené na ČOV.

• zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Slabé stránky • Nedostatečný rozvoj technické

infrastruktury. • Hrozby chybí systémové řešení

odkanalizování a čištění odpadních vod.

• Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby

•

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 140

Zařazení obce dle kartogramu: 3c Struktura zastavěného území



ostatní


• nízká úroveň občanského vybavení • plocha brownfield • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území

závady hygienické • chybí napojení na ČOV • stará zátěž - skládka

ohrožení území • území rizikové pro vznik vodní a větrné eroze

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 141

4.1.12 Vlasatice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky



kanalizaci zakončenou ČOV. • Zlepšování čistoty povrchových

vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.


Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění

odpadních vod. Hrozby











neobydlených domů – hlavně v obci



• dobré silniční napojení na Pohořelice



• Výstavba kanalizace napojené na ČOV.

Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost.

Hrozby •

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 142




ostatní


• území se silným poklesem počtu obyvatel • chybějící návaznost ÚSES

závady hygienické • území nenapojené na ČOV


střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr umístěný na odvodňovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 143

4.1.13 Vranovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky


• Do řešeného území zasahují EVL (Vranovický a Plačkův les).


ochrany obce • Kvalitní péče a důsledná ochrana

chráněných území. • Ekologizace zemědělství

Slabé stránky • obec je ohrožena povodněmi z

řeky Svratky • Staré zátěže – skládky. • Nízká ekologická stabilita


• Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od železnice










neobydlených domů – hlavně v obci




• Cyklotrasa Greenways, Brněnská, Moravská vinná.

Příležitosti • Dobudování kanalizační sítě.

Slabé stránky •

Hrozby • Zánik železniční trati Vranovice-

Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava.

• Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.

Zařazení obce dle kartogramu: 1

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 144


rezidenční plocha



ostatní


• areály brownfields • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability

závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace-podjezd pod železnicí (zaplavovaný)

závady hygienické • stará zátěž - skládka Vranovice • stará zátěž 74 - Vranovice-Hlinek

ohrožení území • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100)

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně • rozvojový záměr umístěný na odvodňovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 145

4.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ Viz kapitoly 4.1 - 4.13, pro jednotlivé obce 4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE závady dopravní

• kapacitně nevyhovující silnice I/53 • kapacitně nevyhovující silnice I/52 v úseku od k.ú. Nová Ves směrem na Mikulov • nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci Branišovice • nevyhovující úsek komunikace - křižovatka na silnici I/52 v obci Pasohlávky • nevyhovující úsek komunikace-výjezd z města směr Mikulov, při křižovatce s I/53 • nevyhovující úsek komunikace ve směru na Přibice • nevyhovující úsek komunikace v Nové Vsi • rizikové křížení železnice se silniční komunikací ve směru na Přibice

závady hygienické

• nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu pro k.ú. Pohořelice a Nová Ves od silnice I/52 • nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu pro k.ú. Pohořelice, Cvrčovice, Odrovice,

Malešovice od silnice II/395

plochy a koridory nadmístní vybavenosti, dopravní a technické vybavenosti (záměry) • lázně, aquapark a další nadmístní občanská vybavenost na území obce Pasohlávky • rozšíření vodojemu Pasohlávky • plochy pro výrobu a plochy smíšené komerční na území města Pohořelice • vymezení koridoru pro přeložku silnice II/395 v úseku Pohořelice (západní obchvat) - Cvrčovice

- Odrovice - Malešovice - (Kupařovice) • řešení kapacitně nevyhovujících vodních zdrojů, které brání rozvoji v jižní části ORP (zejména

lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov) • řešení protipovodňových opatření na řece Jihlavě

4.4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO O RP

POHOŘELICE Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. 4.4.1 Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře Za žádoucí lze obecně považovat stav, kdy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou stabilní a jejich rozvoj je vyvážený. To ovšem neznamená, že se usiluje o totožný stav a rozvoj v každém území - různorodost jednotlivých území je dána jejich přirozeným charakterem a často je vyrovnávána například v kontextu širšího území.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 146

Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je vyhodnocena v následujícím kartogramu. Pilíře s příznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "+", pilíře s nepříznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "-". Výsledná vyváženost územních podmínek je dána poměrem kladných a záporných bodů a označena barevnou škálou.

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství

obyvatel území

Z H S dobrý stav špatný stav

Branišovice - + + H,S Z 2cCvrčovice - + + H,S Z 2cIvaň + + - Z,H S 2aLoděnice - - - Z,H,S 4Malešovice - + + H,S Z 2cOdrovice - + + H,S Z 2cPasohlávky + + + Z,H,S 1Pohořelice - + - H Z,S 3bPřibice - + - H Z,S 3bŠumice - + + H,S Z 2cTroskotovice - - + S Z,H 3cVlasatice + + - Z,H S 2aVranovice + + + Z,H,S 1

kategorizace obce, barevné

označeníobec

územní podmínky

vyváženost podmínek

Znázornění vyváženosti pilířů územního rozvoje pro jednotlivé obce ve schématu.

Kategorizace zařazení obce

1

2a2b2c3a3b3c4

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


Strana: 147

5 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

� Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb., v platném znění

� Vyhl.č. 500/2006 Sb., v platném znění � Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice, AR projekt s.r.o, Brno, 2008 � Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou

působností Litovel a Uničov, Archdesign Brno, Ing.Arch. Petr Malý, Ekotoxa Opava, 2005 � Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 � Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje,

ČHMÚ., červen 2004 � Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje (do roku 2013), DHV CR, spol. s r.o.,

Obchodní a hospodářská komora Brno, říjen 2005 � Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. � Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje � Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, DHV CR, spol.

s r.o., Eurovision, květen 2007 � Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), GaREP, spol. s r. o. Vysoké

učení technické v Brně, duben 2006 � Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl � Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Krajská energetická agentura, s.r.o.,

listopad 2003 � Územně analytické podklady správního území ORP Pohořelice, AR projekt, s.r.o., Brno, 2008 � Územní plán VÚC Břeclavska - zrušen � Územní plány měst/obcí a změny územních plánů (dostupné: Branišovice, Cvrčovice, Ivaň,

Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice)

� Stav ŽP v Jihomoravském kraji v roce 2005, 2006. MŽP, 2006, 2007 � Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 � Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 � Politika územního rozvoje České republiky 2008 � ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů � ČSÚ, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí � ČSÚ, VŠPS 2000 až 2006 � ČSÚ, Regionální národní účty � ČSÚ, Lesnatost � MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí � Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007

Internetové odkazy: www.kr-jihomoravsky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.chmi.cz

geoportal.cenia.cz www.vuv.cz www.cenia.cz www.mfcr.cz www.pohorelice.cz www.mesta-obce.cz

Documents

šAP/END 2010/A_0_4_RURU_… · ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov 1. úplná aktualizace