Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Příručka správné praxe pro malé a střední organizace
Rozborový úkol číslo RU/0006/14
Provozní aplikace technických norem GPS
v oblasti tvarovaných součástí
2015
Centrum technické
normalizace, ČVUT Praha,
Fakulta strojní
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví
2
Rozborový úkol byl projednán s:
ČVUT v Praze Fakulta strojní – Ústav technologie obrábění, projektování a me-
trologie
ČVUT v Praze Fakulta strojní – Ústav strojírenské technologie
TNK 7 Rozměrové a geometrické specifika produktu a jejich ověřování
CTN ČVUT v Praze – Fakulta strojní
ÚNMZ
Zpracovatel: Centrum technické normalizace, ČVUT Praha, Fakulta strojní,
Ing. Jaroslav Skopal, CSc., Ladislav Pešička
ve spolupráci s ÚNMZ Praha
POZNÁMKA - Tento materiál je podpůrným vysvětlujícím textem, nikoliv oficiel-
ním normalizačním podkladem.
3
Obsah
ÚVODEM .......................................................................................................................................................... 4
SPECIFIKACE NOREM GPS PRO VÝKRESY ODLITKŮ ........................................................................................... 5
1. ZÁKLADNÍ TERMÍNY Z OBLASTI TVAROVANÝCH SOUČÁSTÍ PODLE ISO 8062-1 ......................................... 6
2. DRUHY VÝKRESŮ ODLITKŮ A INDIKACE VÝKRESŮ A PRVKŮ PODLE NORMY ISO 8062 -2 .......................... 7
3. IDENTIFIKACE VŠEOBECNÝCH TOLERANCÍ PODLE ISO 8062-3 ................................................................. 13
4. IDENTIFIKACE VŠEOBECNÝCH TOLERANCÍ POVRCHU PODLE ISO 8062-4 ................................................ 36
5. INDIKÁTORY KRESLENÍ ODLITKŮ NA VÝKRESECH PODLE NORMY ISO 10135 .......................................... 44
PŘÍLOHA 1 ...................................................................................................................................................... 59
NĚKTERÉ INFORMTIVNÍ KONSTRUKČNÍ ÚDAJE ............................................................................................... 59
PŘÍLOHA 2 ...................................................................................................................................................... 72
VÝKRESY PODLE ZRUŠENÉ NORMY ČSN 01 4470 ............................................................................................ 72
PŘÍLOHA 3 ...................................................................................................................................................... 72
VÝKRESY PODLE ZRUŠENÉ NORMY ČSN 01 4980 ............................................................................................ 72
PŘEHLED NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH NOREM ............................................................................................... 93
ZÁVĚREM ....................................................................................................................................................... 93
4
Úvodem
Účelem tohoto podkladu bylo navrhnout na základě stávajících zkušeností a poznatků pří-
ručku pro rychlejší orientaci (především menších firem) v problematice rozměrové a geo-
metrické specifikace produktů podle mezinárodních norem ISO GPS pro odlitky z kovů a
slitin.
Příručky nenahrazují celkový obsah a rozsah jednotlivých technických norem, ale svoji
uceleností umožňuje rychlejší orientaci a šetří v menších firmách čas i náklady na realizaci
výrobků.
Příručka po provedeném rozboru je věnována požadavkům na rozměrové a geometrické
tolerování odlitků. Jde o problematiku, jejímž účelem je postupné snižování nejistot speci-
fikace ve výkresové dokumentaci a tím zkvalitňování a zpřesňování funkčních požadavků
na výrobky.
Příručka je podle problematiky obsahu rozdělena do samostatných částí:
- kapitola 1: Základní termíny z oblasti tvarovaných součástí podle ISO 8062-1,
- kapitola 2: Druhy výkresů odlitků a indikace výkresů a prvků podle normy ISO 8062 -2,
- kapitola 3: Identifikace všeobecných tolerancí podle ISO 8062-3,
- kapitola 4: Identifikace všeobecných tolerancí povrchu podle ISO 8062-4,
- kapitola 5: Indikátory kreslení odlitků na výkresech podle normy ISO 10135,
- Příloha 1: Některé doporučené konstrukční údaje,
- Příloha 2: Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4470,
- Příloha 3: Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4980.
5
Specifikace norem GPS pro výkresy odlitků
Pod jednotným termínem „tvarovaná součást“ jsou souhrnně popsány všechny součásti
vyráběné tímto způsobem, mezi které patří například:
odlitky (výrobky zhotovené ztuhnutím vpraveného roztaveného kovu nebo slitiny
ve formách),
zápustkové výkovky (vytvořené plastickou deformací kovů v zápustkách),
součásti vyrobené vstřikováním do formy (součásti vyrobené z vpraveného zahřá-
tého a/nebo roztaveného termoplastického materiálu pod tlakem ve formě),
součásti vyrobené práškovou metalurgií (vyrobené z prášku nebo z drobných částic
materiálu kovu, slitin nebo keramiky a to scelením pod tlakem a/nebo při teplotě
pomocí lisovacího nástroje nebo soupravy nástrojů),
skleněné výlisky (vyrobené vpravením zahřáté skloviny do formy),
pryžové výlisky (součásti vyrobené vpravením pryžového materiálu do formy) apod.
K výkresové dokumentaci na tvarované součásti, především odlitky, se bezprostředně váží
následující normy: ISO 8062 a ISO 10135.
Dřívější norma ISO 8062:1994 Castings - System of dimensional tolerances and machining
allowances je nahrazována jednotlivými částmi normy stejného čísla a to:
ISO 8062 - 1 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Rozměrové a geometrické
tolerance součástí tvarovaných ve formách – Slovník,
ISO/TS 8062 - 2 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Rozměrové a geome-
trické tolerance součástí tvarovaných ve formách – Část 2: Pravidla,
ISO 8062 - 3 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Část 3: Všeobecné rozmě-
rové a geometrické tolerance a přídavky na opracování pro odlitky.
ISO 8062 – 4 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Část 4: Rozměrové a ge-
ometrické tolerance tvarovaných součástí - Část 4: Všeobecné tolerance pro odlitky
s použitím tolerancí profilu ve všeobecné soustavě základen
Poznámka – části normy 2 a 4 se připravují k vydání.
Také dřívější norma ISO 10135-1994 Technical drawings - Simplified representation of
moulded, cast and forged parts je nahrazena normou téhož čísla, ale přeřazenou z oblasti
„technické dokumentace“ do „geometrické specifikace produktu (GPS)“ jako:
ISO 10135 Geometrické specifikace produktu (GPS) – Indikátory kreslení na výkre-
sech součástí tvarovaných ve formách v technické dokumentaci produktů (TPS).
Nové mezinárodní normy pro specifikaci požadavků na výkresech tvarovaných výrobků
vycházejí z poznatků předních firem a obsahují požadavky současných norem z oblasti GPS
(např. požadavky na geometrické tolerance, rozměrové tolerance apod.).
6
Protože soubor jednotlivých částí normy ISO 8062 je teprve dokončován a do
praxe byla zavedena jen část 1 a část 3, vznikají určité problémy jejich využívání.
Ale ani dokončení celého souboru nebude znamenat odstranění všech problema-
tických míst, souvisejících s přípravou návrhů a realizace odlitků. To ostatně při-
znává i samotná norma (viz kapitola 4).
Pro použití starší výkresové dokumentace odlitků, například pro náhradní díly strojů a za-
řízení) podle původních norem (ČSN 01 4470 a ČSN 01 4980) je potřeba připomenout, že
specifikace rozměrových a geometrických požadavků byla postavena na jiné filozofii.
V těchto normách byly tolerance stanoveny podle směrodatných rozměrů. Aby byla zacho-
vána možnost do určité míry porovnat výsledky tolerancí na starších výkresech s toleran-
cemi na obdobných nových výkresech, jsou součástí této příručky také konkrétní tabulkové
údaje a systém výpočtu podle již zrušených (a dnes často již nedostupných norem ČSN).
1. Základní termíny z oblasti tvarovaných součástí podle ISO 8062-1 Pro tak rozsáhlou oblast, jako je tato, je nezbytné vytvoření souboru základních termínů
ke vzájemné komunikaci jak ve výkresové dokumentaci, tak v oblasti přípravy výroby
apod. a také pro verbální komunikaci.
Potřebě zmiňovaného souboru norem odpovídá první část normy ISO 8062. Norma obsa-
huje především:
termíny související obecně s tvarovanými součástmi,
termíny pro výrobní zařízení,
termíny pro výrobní procesy, termíny pro nedokonalosti povrchu, přesazení apod.
termíny pro konečnou úpravu povrchu.
Jako příklad lze uvést několik pojmů, souvisejících s výrobním procesem:
- vtokový kůl jako primární přívodní kanál, vedoucí z vnějšku formy do rozvodného
kanálu nebo vtokového zářezu formy,
- rozvodný kanál jako sekundární kanál do formy od konce vtokového kůlu k zářezu
formy,
- zářez formy jako otvor nebo kanál, kterým materiál teče z rozvodného kanálu, nebo
přímo z vtokového kůlu,
- nálitek jako zásobník materiálu, kompenzující objemové smrštění materiálu,
- hladítko jako zařízení pro zrychlení tuhnutí materiálu,
- průduch jako otvor ve formě, odvádějící plyny z dutiny formy.
Příklad typického lití do pískové formy je uveden na obrázku 1.
7
Obrázek 1
Podle GPS je pro odlitky (a ostatní tvarované součásti) specifikace požadavků zaměřena
především na finální výrobek, ale do určité míry také na požadavky související s formova-
cím zařízením.
2. Druhy výkresů odlitků a indikace výkresů a prvků podle normy ISO 8062 -2 Z hlediska finalizace odlitků se jedná o jednotlivé výkresy různého stavu odlitků, nebo
kombinovaný výkres pro všechny stavy.
Poznámka Stavem tvarované součásti (odlitku) rozumíme její výrobní fázi.
Těmito stavy se rozumí:
konečně obrobená tvarovaná součást – neboli odlitek, který má být opracován do
konečného stavu,
mezioperačně obrobená tvarovaná součást – neboli odlitek, která má podstoupit
částečné opracování, která v následných operacích je nahrazeno konečným opra-
cováním. Proto obsahuje alespoň jeden tvarovaný prvek bez opracování a alespoň
jeden přechodně opracovaný prvek,
konečně tvarovaná součást – neboli odlitek vyjmutý z formy, po očištění (zbavení
nálitků, vtoků apod.), obsahující pouze prvky, odpovídající tvaru formy.
8
Pro jednotlivé stavy výkresu jsou stanoveny následující smluvní značky (identifikátory),
které se na výkrese v případě potřeby uvádějí nad popisovým polem.
V souvislosti s uvedeným rozdělením odlitků je potřeba popsat i jejich jednotlivé prvky
(myšleno části odlitku) následovně:
tvarovaný prvek (na tvarovaných součástech) – jako prvek odlitku, který není ob-
robený,
mezioperačně obrobený prvek (na tvarovaných součástech) – obrobený prvek,
který následně bude opracován do konečné podoby,
konečně (finálně) obrobený prvek (na tvarovaných součástech) – jako prvek od-
litku, obrobený do konečného stavu, tak jak jde do montáže vyšší sestavy apod.
Pro jednotlivé stavy výkresu jsou stanoveny následující smluvní značky (identifikátory),
které se na výkrese v případě potřeby uvádějí přímo u příslušného prvku.
Poznámka - Obecně se prvkem v oblasti geometrických specifikací produktu (GPS) rozumí
bod, čára a povrch. V případě prvků tvarovaných součástí, tj. zde odlitků, je prvkem myš-
lena uvažovaná část povrchu, případně celý povrch této tvarované součásti.
Pro označení textury povrchu prvků se používají standardní značky ( pro neobrobené
povrchy a pro obrobené povrchy) podle ISO 1302.
Pokud existuje požadavek, aby určité prvky byly provedeny dodavatelem odlitku, lze tento
požadavek specifikovat na výkrese následujícím identifikátorem:
Pro ilustraci jsou uvedeny některé příklady:
a) indikace textury povrchu pomocí identifikátorů na kombinovaném výkrese (viz obr. 1):
9
Obrázek 1
b) indikace rozměrů a jejich tolerancí pomocí identifikátorů na kombinovaném výkrese
(viz obr. 2):
Obrázek 2
c) indikace geometrických tolerancí pomocí identifikátorů na kombinovaném výkrese (viz
obr. 3):
Obrázek 3
d) indikace pomocí kombinace několika indikátorů (viz obr. 4):
Obrázek 4
10
Ilustrace rozdílu v rozkreslení požadavků na třech samostatných výkresech (obr. 5) a stej-
ných požadavků na jednom kombinovaném výkrese (obr. 6) je uvedena na následujícím
příkladu.
Obrázek 5
Obrázek 6
Výpočetní metody Stav konečně tvarovaných součástí může být specifikován přímo na výkrese konečné sou-
části ve shodě s ISO 10135. Tato metoda musí být použita, jestliže konečně tvarovaná
součást není opracována.
Jestliže konečně tvarovaná součást je opracována, specifikace má být stanovena kombi-
novaným výkresem:
– nepřímo, pomocí akumulační metody, nebo
– přímo, pomocí multiplexní (vícenásobné) metody tolerování.
Pokud je použita akumulační metoda, je specifikována nepřímo na výkrese následně:
- vhodnými rozměrovými tolerančními stupni (DCTG) podle ISO 8062-3,
a) Výkres konečně obrobené součásti
b) Výkres mezioperačně obro-bené součásti
c) Výkres konečně tvarované součásti
11
- vhodnými geometrickými tolerančními stupni (GCTG) podle ISO 8062-3,
- vhodnými stupni přídavku na obrábění (RMAG), specifikovanými shodně s ISO 8062-3,
- indikátorem typu konečně tvarované součásti,
- indikátorem typu konečně obrobené tvarované součásti.
Zákazník poskytne slévárně výkres finálně obrobené tvarované součásti, kde jsou indiko-
vány obrobené povrchy.
Kde nejsou indikovány individuální tolerance nebo jednotlivé všeobecné tolerance pro tva-
rované součásti a pro stav povrchů zbylých po finálním tvarování, musí být všeobecné
tolerance tvarovaných součástí indikovány společně, například shodně s ISO 8062-3.
Výsledným výkresem je kombinovaný výkres, nepřímo udávající specifikace ke konečně
tvarované součásti. V tomto případě, není-li uvedeno jinak, tak specifikované délkové roz-
měry, které nejsou na výkrese finálně tvarované součásti individuálně označeny, je potřeba
vypočítat. Rozměrové a geometrické tolerance, které nejsou uváděny individuálně na vý-
krese finálně tvarované součásti, jsou určeny podle normy ISO 8062-3.
Tato metoda specifikace může vést k přebytku materiálu, ale zjednodušují specifikaci fi-
nálně tvarované součástí. Také mohou být dohodnuty užší tolerance pro tvarované části
mezi dodavatelem a zákazníkem. Tyto užší tolerance musí být uvedeny na výkrese indivi-
duelně.
Uspořádání výpočtu rozměrů tvarované součásti vychází z rozměrů obrobené součásti.
Akumulační metoda kombinuje dva rozdílné toleranční systémy, lineární rozměrové tole-
rování a tolerování polem podle ISO 1101. Ale akumulační metoda není aplikovatelná na
prvky, které jsou úplně definovány geometrickými tolerancemi podle ISO 1101.
Příklad výpočtu viz následující obrázek 7,
Obrázek 7
Příklad akumulace tolerančních metod pro konečnou tvarovanou součást a konečnou ob-
robenou součást je na obrázku 8.
Vlastní norma ISO 8062-2 potom obsahuje řadu rovnic pro výpočet obrobené součásti,
např. pro vnitřní či vnější prvek, s použitím obálky či nikoliv, požadavky na schodový roz-
měr apod.
Kde:
dC - jmenovitý rozměr finálně tvaro-
vané součásti,
dMmax - maximální rozměr finálně opra-
cované součásti,
ARMA - přídavek na opracování,
tFCT - tolerance tvaru odlitku,
tDCT - tolerance rozměru odlitku.
tFMT - tolerance obrobeného tvaru od-
litku
12
Obrázek 8
Pro smluvní výpočet vícenásobnou toleranční metodou poskytuje zákazník slévárně kom-
binovaný výkres nebo dva samostatné výkresy, oba specifikované tolerancemi pro finálně
tvarovanou součást a tolerancemi pro finálně opracovanou tvarovanou součást. Proto pro
obrobené povrchy obě tolerance finálně obrobené součásti a tolerance pro finálně tvarova-
nou součást musí být indikovány. Přitom mají být vzaty v úvahu vhodné hranice podmínky
maxima materiálu finálního opracování části, vhodné hranice podmínky minima materiálu
finálně opracované části pro zavedení nutného přídavku na opracování (RMA). Tato složi-
tější metoda dává možnost vybrat tolerance, které mohou vést k menšímu množstvím
odebíraného materiálu ve srovnání s akumulační metodou.
Příklad indikace na kombinovaném výkrese (pro rozměr díry, vztažený k válcové základně)
je pro ilustraci uveden na obrázku 9.
13
Obrázek 9
3. Identifikace všeobecných tolerancí podle ISO 8062-3 Na výkresech s označením všeobecnými tolerancemi, tj. těch, které odpovídají ISO 8062-
3, platí jen ty stavy součástí, které určuje indikátor typu výkresu.
Na kombinovaných výkresech, s indikátorem typu výkresu pro finálně tvarovanou součást,
jsou určeny všeobecné tolerance odkazem na ISO 8062-3. Všechny rozměry bez individu-
elní specifikace na konečných stavech tvarovaných součástí jsou smluvně vypočteny aku-
mulační metodou.
Všeobecné rozměrové tolerance, pro typy rozměrů, např. průměry, šířky drážek, ploch
apod., tloušťky stěn, vzdálenosti, zaoblení, zkosení apod. jsou stanoveny v příslušných
tabulkách normy ISO 8062-3.
Stupně rozměrových tolerancí DCTG
V uvedeném podkladu je stanoveno celkem 16 základních stupňů rozměrových tolerancí
s označením DCTG 1 až DCTG 16.
Dříve, než je stanoven příslušný stupeň rozměrové tolerance pro konkrétní výkres odlitku,
je potřeba volit z jejich doporučeného rozmezí na základě:
- množství odlitků, tj. zda se jedná o jednotlivé kusy nebo sérii,
- metody odlévání,
- složitosti odlitků,
- materiálu odlitků,
- individuálních (samostatně předepsaných) tolerancí apod.
Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí DCTG pro kusovou výrobu odlitků z oceli
a litiny a metodu lití je uveden na následující tabulce 1. Tato tabulka bude zřejmě nejvíce
využívaným podkladem v menších firmách.
Jak již zde bylo zdůrazněno, při návrhu odlitku by měl být konstruktérovi nápomocen pře-
devším technolog metalurgie a to s ohledem na jednotlivé vstupní údaje.
14
Tabulka 1 – Volba stupně rozměrových tolerancí pro kusovou či malosériovou
výrobu surových odlitků z materiálů: ocel a litina
Metoda lití
Formovací
materiál pojený:
Stupně rozměrových tolerancí
DCTG
Materiál odlitku
Ocel Litina
s lupínkovým grafitem
Litina
s kuličkovým grafitem
Temperovaná litina
Do písku, ruční
formování
jílem 13 až 15 13 až 15 13 až 15 13 až 15
chemicky 12 až 14 11 až 14 11 až 14 11 až 14
Uvedené rozsahy stupňů rozměrových tolerancí DCTG jsou stanoveny na základě
zkušeností řady předních firem. Ale po vzájemné dohodě mezi konstruktérem a
metalurgem (podle širšího kontextu v normě mezi výrobcem a zákazníkem) odlitku může
být tabulka použita i pro jiné podobné materiály i metody. Pro slitiny jsou stupně
rozměrových tolerancí uvedeny v tabulce 2.
Hodnoty uvedené v tabulce se obvykle používají pro základní rozměry větší než 25 mm.
Pro prvky odlitků menších rozměrů se mohou požít jemnější stupně tolerance, např.:
- pro základní rozměr do 10 mm redukcí o 3 nižší stupně,
- pro základní rozměr 10 až 16 mm redukcí o 2 nižší stupně,
- pro základní rozměr 16 až 25 mm redukcí o 1 nižší stupeň.
Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí CTG pro kusovou výrobu odlitků ze slitin
kovů a metodu lití je uveden na následující tabulce 2.
Tabulka 2 – Volba stupně rozměrových tolerancí pro malosériovou a kusovou
výrobu surových odlitků z materiálů: slitiny kovů
Metoda lití
Formovací materiál pojený:
Stupně rozměrových tolerancí
CTG
Materiál odlitku - slitina
mědi lehkých
kovů na bázi niklu na bázi kobaltu
do písku, ruční formování
jílem 13 až 15 13 až 15 13 až 15 13 až 15
chemicky 10 až 13 10 až 13 12 až 14 12 až 14
Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí DCTG pro velkosériovou výrobu odlitků
z oceli a litiny a metodu lití je pro informaci uveden na následující tabulce 3.
Tabulka 3 – Volba stupně rozměrových tolerancí odlitků pro velkosériovou
výrobu surových odlitků z materiálu: ocel a litina
Metoda lití
Stupně rozměrových tolerancí
DCTG
Materiál odlitku
15
Ocel
Litina
s lupínkovým grafitem
Litina
s kuličkovým grafitem
Temperovaná
litina
do písku, ruční formování
11 až 14 11 až 14 11až 14 11 až 14
do písku, strojní a skořepinové formování
8 až 12 8 až 12 8 až 12 8 až 12
trvalé kovové formy
7 až 9 7 až 9 7 až 9
na vytavitelný
model
4 až 6 a)
4 až 8 b)
4 až 9 c)
a) pro největší rozměr do 100 mm (včetně)
b) nad 100 mm do 400 mm (včetně)
c) nad 400 mm
Doporučený rozsah stupňů rozměrových tolerancí CTG pro velkosériovou výrobu odlitků ze
slitin kovů a metodu lití je pro informaci uveden na následující tabulce 4.
Tabulka 4 – Volba stupně rozměrových tolerancí odlitků pro velkosériovou
výrobu surových výrobků z materiálu: slitiny kovů
Metoda lití
Stupně rozměrových tolerancí
DCTG
Materiál odlitku: slitina
mědi zinku lehkých kovů na bázi Ni Na bázi Co
do písku, ruční formování
10 až 13 10 až 13 9 až 12 11 až 14 11 až 14
do písku, strojní a skořepinové formování
10 až 13 10 až 13 9 až 12 11 až 14 11 až 14
trvalé kovové formy (bez
tlakového lití) 7 až 9 7 až 9 6 až 8
tlakové 6 až 8 3 až 6 5 až 7
6 d)
7 e)
8 f)
9 g)
na vytavitelný
model
4 až 6 a)
4 až 8 b)
4 až 9 c)
4 až 6 a)
4 až 8 b)
4 až 9 c)
Pro největší celkový rozměr a) do 100 mm (včetně) b) nad 100 mm do 400 mm (včetně) c) nad 400 mm
d) do 50 mm (včetně) e) od 50 mm do 180 mm f) od 180 mm do 500 mm g) nad 500 mm
16
Poznámka k tabulce 4 - Během životního cyklu modelu nebo stálé kovové formy toleranční
stupeň se může zvýšit o jeden stupeň. Samozřejmě takové rozhodnutí přináleží technologu
metalurgie.
Základní stupně rozměrových tolerancí a jejich hodnoty jsou v tabulce 5. Standardní pod-
mínkou výběru rozměrové tolerance je její souměrné umístění k jmenovitému rozměru, tj.
jedné poloviny na kladné straně a jedné poloviny na záporné straně.
Příklad rozměrových tolerancí pro jmenovitý rozměr 100 mm a stupeň DCTG 10 (hodnota
z tabulky 5 je 3,2 mm) viz obrázek 10.
Obrázek 10
Hodnoty rozměrových tolerancí surových odlitků pro jednotlivé stupně DCTG jsou uvedeny
v následující tabulce 5.
17
Tabulka 5 – Stupně a hodnoty rozměrových tolerancí
Rozměry v milimetrech
Jmenovitý
rozměr na odlitku
Toleranční stupně DCTG odlitků
přes do
(vč.) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
-
10
16
10
16
25
0,09
0,1
0,11
0,13
0,14
0,15
0,18
0,2
0,22
0,26
0,28
0,3
0,36
0,38
0,42
0,52
0,54
0,58
0,74
0,78
0,82
1
1,1
1,2
1,5
1,6
1,7
2
2,2
2,4
2,8
3
3,2
4,2
4,4
4,6
-
-
6
-
-
8
-
-
10
-
-
12
25
40
63
40
63
100
0,12
0,13
0,14
0,17
0,18
0,2
0,24
0,26
0,28
0,32
0,35
0,4
0,46
0,5
0,56
0,64
0,7
0,78
0,9
1
1,1
1,3
1,4
1,6
1,8
2
2,2
2,6
2,8
3,2
3,6
4
4,4
5
5,6
6
7
8
9
9
10
11
11
12
14
14
16
18
100
160
250
160
250
400
0,15
-
-
0,22
0,24
-
0,3
0,34
0,4
0,44
0,5
0,56
0,62
0,7
0,78
0,88
1
1,1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
2,5
2,8
3,2
3,6
4
4,4
5
5,6
6,2
7
8
9
10
11
12
12
14
16
16
18
20
20
22
25
400
630
1000
630
1000
1600
-
-
-
-
-
.
-
.
.
0,64
-
-
0,9
1
-
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
2,6
2,8
3,2
3,6
4
4,6
5
6
7
7
8
9
10
11
13
14
16
18
18
20
23
22
25
29
28
32
37
1600
2500
4000
6300
2500
4000
6300
10000
-
-
-
-
-
-
-
.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.6
-
-
-
3,8
4,4
-
-
5,4
6,2
7
.
8
9
10
11
10
12
14
16
15
17
20
23
21
24
28
32
26
30
25
40
33
38
44
50
42
49
56
64
Poznámka k tabulce 5 - Pro CTG 1 až CTG 15 se u tloušťky stěn používají stupně hrubší o
jeden stupeň. Stupeň 16 je jen pro tloušťku stěny pro odlitky podle všeobecné specifikace
ve stupni CTG 15.
Všeobecné tolerance pro tvarované součásti musí být specifikovány v popisovém poli vý-
kresu nebo v jeho blízkosti.
Příklad označení na výkrese:
„Všeobecné tolerance ISO 8062-3“
toleranční stupeň rozměru (DCTG) podle tabulky 5.
Příklad označení na výkrese: Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – DCTG 12
Označení rozměrových tolerancí spolu s jinými údaji (geometrické tolerance, přesazení,
přídavek na opracování) je uvedeno souhrnně v samostatné kapitole.
Stupně geometrických tolerancí GCTG
Všeobecné geometrické tolerance pro tvarované součásti jsou specifikovány charakteristi-
kami tolerancí pro všechny typy nebo pro jednotlivé typy geometrických charakteristik,
např. tvaru, orientace a umístění.
Všeobecné tolerance pro tvarované součásti musí být označovány v popisovém poli vý-
kresu nebo v jeho blízkosti.
Poznámka - Při dohodě mezi konstruktérem a metalurgem (podle širšího kontextu v normě mezi
výrobcem a zákazníkem) může být ze specifických důvodů výběr tolerance asymetrický. V ta-
kovém případě výběr tolerance musí být stanoven individuálně s ohledem na jmenovitý
rozměr finálního odlitku.
18
Celkem je stanoveno 7 stupňů geometrických tolerancí (GCTG), které jsou označeny jako
GCTG2 až GCTG8. Pro stupeň CGTC 1 nejsou stanoveny hodnoty. Tento stupeň je rezer-
vován pro jemnější hodnoty, které mohou být v budoucnu požadovány.
Dříve, než je stanoven příslušný stupeň geometrické tolerance pro konkrétní výkres od-
litku, je potřeba volit z jejich doporučeného rozmezí na základě:
- množství odlitků, tj. zda se jedná o jednotlivé kusy nebo sériovost výroby,
- metoda odlévání,
- složitost odlitků,
- materiál odlitků,
- individuální rozměrové tolerance apod.
- materiál odlitku, apod.
Doporučený rozsah stupňů geometrických tolerancí GCTG pro výrobu odlitků z oceli a litiny
a metodu lití je uveden na následující tabulce 6.
Tabulka 6 – Volba stupně geometrických tolerancí pro výrobu surových odlitků
z materiálů: ocel a litina
Metoda lití
Stupně geometrických tolerancí
GCTG
Materiál odlitku
Ocel Litina
s lupínkovým grafitem
Litina
s kuličkovým grafitem
Temperovaná litina
Do písku
ruční formování 6 až 8 5 až 7 5 až 7 4 až 7
strojní a skořepinové
formování 5 až 7 4 až 6 4 až 6 4 až 6
Na vytavitelný model
4 až 6 a)
4 až 8 b)
4 až 9 c)
3 až 5 3 až 5 3 až 5
Pro největší celkový rozměr: a) do 100 mm (včetně) b) nad 100 mm až 400 mm c) nad 400 mm
Doporučený rozsah stupňů geometrických tolerancí GCTG pro výrobu odlitků ze slitin kovů
a metodu lití je uveden na následující tabulce 7.
19
Tabulka 7 – Volba stupně geometrických tolerancí odlitků pro výrobu surových
výrobků z materiálu: slitiny kovů
Metoda lití
Stupně geometrických tolerancí
GCTG
Materiál odlitku: slitina
mědi zinku lehkých kovů na bázi Ni Na bázi Co
do písku, ruční formování
4 až 7 7 7 6 až 8 6 až 8
do písku, strojní a
skořepinové formování
4 až 6 4 až 6 4 až 6 5 až 7 5 až 7
trvalé kovové formy (bez tlakového lití)
3 až 5 3 až 5
tlakové 2 až 4 2 až 4 2 až 4
na vytavitelný model 3 až 5 2 až 4 3 až 5 4 až 6 4 až 6
Poznámka k tabulce 7 - Během životního cyklu formy nebo trvalého kovového modelu
stupeň tolerance může být o 1 stupeň zvýšen. Pro lití na vytavitelný model se aplikuje
- od 100 mm - stupeň 1 až 8,
- od 400 mm - stupeň 4 až 9.
Takové rozhodnutí přináleží technologu metalurgie.
Hodnoty stupňů geometrických tolerancí
Základní stupně geometrických tolerancí přímosti a jejich hodnoty jsou v tabulce 8, stupně
tolerance rovinnosti v tabulce 9, stupně tolerance válcovitosti, rovnoběžnosti, kolmosti a
souměrnosti v tabulce 10 a tolerance házení v tabulce 11.
Tabulka 8 – Stupně tolerance přímosti Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr prvku
neopracovaného
odlitku
Stupně geometrických tolerancí odlitků
GCTG
přes do (včetně) 2 3 4 5 6 7 8
10
30
100
300
1000
3000
10
30
100
300
1000
3000
10000
0,08
0,12
0,18
0,27
0,4
-
-
0,12
0,18
0,27
0,4
0,6
-
-
0,18
0,27
0,4
0,6
0,9
-
-
0,27
0,4
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
0,4
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
10
20
Tabulka 9 – Stupně tolerance rovinnosti Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
prvku neopracovaného
odlitku
Stupně geometrických tolerancí odlitků
GCTG
přes do (včetně)
2 3 4 5 6 7 8
10
30
100
300
1000
3000
10
30
100
300
1000
3000
10000
0,12
0,18
0,27
0,4
0,6
-
-
0,18
0,27
0,4
0,6
0,9
-
-
0,27
0,4
0,6
0,9
1,4
-
-
0,4
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,7
10
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
10
15
Tabulka 10 – Stupně tolerance válcovitosti, rovnoběžnosti, kolmosti a
souměrnosti
Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr prvku neopracovaného odlitku
Stupně geometrických tolerancí odlitků
GCTG
přes do (včetně)
2 3 4 5 6 7 8
10
30
100
300
1000
3000
10
30
100
300
1000
3000
10000
0,18
0,27
0,4
0,6
0,9
-
-
0,27
0,4
0,6
0,9
1,4
-
-
0,4
0,6
0,9
1,4
2,0
-
-
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
10
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
10
15
2,0
3,0
4,6
6,8
10
15
23
Tabulka 11 – Tolerance házení
Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
prvku neopracovaného odlitku
Stupně geometrických tolerancí odlitků
GCTG
přes do (včetně)
2 3 4 5 6 7 8
10
30
100
300
1000
3000
10
30
100
300
1000
3000
10000
0,27
0,4
0,6
0,9
1,4
-
-
0,4
0,6
0,9
1,4
2,0
-
-
0,6
0,9
1,4
2,0
3,0
-
-
0,9
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
10
1,4
2,0
3,0
4,6
6,8
10
15
2,0
3,0
4,6
6,8
10
15
23
3,0
4,6
6,8
10
15
23
35
21
Označení na výkrese:
„Všeobecné tolerance ISO 8062-3“
toleranční stupeň geometrie (GCTG) podle tabulky
Příklad: Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – GCTG 6
Označení geometrických tolerancí spolu s jinými údaji (rozměrové tolerance, přesazení,
přídavek na opracování) je uvedeno v samostatné kapitole.
Poznámka – Všeobecné tolerance tvaru (přímost, rovinnost, kruhovitost) a orientace
(sklon, rovnoběžnost, kolmost) neplatí pro prvky odlitku s úkosem. Tyto tolerance musí
být stanoveny po dohodě s výrobcem.
Základny pro všeobecné geometrické tolerance
základny pro všeobecné tolerance orientace
Na výkrese musí být specifikována soustava základen a označením „ISO 8062-3 DS“.
Příklad označení:
základny pro všeobecné tolerance souososti.
Pokud jeden válcový prvek (ať již vnější nebo vnitřní) probíhá přes celou součást (přes
ostatní válcové souosé prvky), osa tohoto prvku se považuje za jedinou základnu (viz ob-
rázek 11).
a) zobrazení na výkrese b) pouze vysvětlení (nezobrazuje se)
Obrázek 11
Pokud neexistuje jeden válcový prvek přes celou součást, bere se za společnou základnu
společná osa dvou nejvzdálenějších prvků (viz příklad na obrázku 12).
22
a) zobrazení na výkrese b) pouze vsvětlení (nezobrazuje se)
Obrázek 12
Pokud existují jak vnitřní tak i vnější prvky, platí geometrický prvek s největším průmě-
rem, viz příklad na obrázku 13.
a) zobrazení na výkrese b) pouze vysvětlení (nezobrazuje se)
Obrázek 13
základny pro všeobecné tolerance souososti
Pokud jeden rozměrový prvek (ať již vnitřní nebo vnější) je tvořen dvěma rovnoběžnými
protilehlými rovinami přes celou délku ostatních prvků se společnou souměrností, platí jako
jediná základna střední rovina tohoto prvku, viz obrázek 14.
a) zobrazení na výkrese b) pouze vysvětlení (nezobrazuje se)
Obrázek 14
23
Pokud jsou na součásti středové roviny a/nebo středové čáry několika prvků (není jeden
prvek přes celou součást), je společná základna tvořena středovými rovinami a/nebo stře-
dovými čarami dvou nejvzdálenějších prvků na ose/rovině, viz příklad na obrázku 15.
a) zobrazení na výkrese b) pouze vysvětlení (nezobrazuje se)
Obrázek 15
Pokud existuje více možností, platí tvary s největším rozměrem či rozměry, příklad viz na
obrázku 16, jeden ze dvou prvků může být válcový.
a) zobrazení na výkrese b) pouze vysvětlení (nezobrazuje se)
Obrázek 16
Přesazení ploch
Standardní podmínka přesazení roviny je nepřímo řízena délkovým rozměrem. Proto pře-
sazení roviny může být v rozmezí od nuly do hodnoty v tabulce přesazení. Vysvětlení viz
na obrázku 17 v závislosti na skutečných místních rozměrech prvku.
24
kde A – je přesazení a B min. rozměr a C max. rozměr
Obrázek 17
Označení na výkrese:
„Všeobecné tolerance ISO 8062-3“
toleranční stupeň rozměru (DCTG) podle tabulky
„maximální přesazení plochy“ a její požadovanou limitní hodnotu podle ISO
10135.
Příklad:
Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – DCTG 6 – Maximální přesazení plochy 1 mm
Tolerance tloušťky stěn
Standardní podmínka pro tolerance tloušťek stěn ve stupních DCTG 1 až DCTG 15 stanoví,
že musí být o jeden stupeň hrubší než všeobecné tolerance pro ostatní rozměry, například
jestliže je všeobecná tolerance na výkrese DCTG 9, tolerance tloušťek stěn musí být
DCTG10.
Textura povrchu
Textura povrchu odlitků se řídí pravidly norem ISO GPS. Pro surové, neopracované od-
litky se používá značka bez odebírání materiálu, například podle obrázku 18.
Poznámka – Obvyklý rozsah hodnot Ra bývá od 50 do 200 μm.
Obrázek 18
25
Pro opracované prvky nebo celý odlitek se použijí standardní značky textury po-
vrchu podle norem ISO GPS.
Pro opracované prvky musí být stanoveny přídavky na opracování podle následu-
jící kapitoly.
Přídavky na opracování (RMA)
Všeobecnou požadavky specifikace přídavků na opracování je, že platí pro celý surový od-
litek, tj. že musí být stanovena pouze jedna hodnota pro všechny opracované povrchy a
musí být vybrána z příslušného rozměrového řetězce pro největší celkový rozměr. V normě
je stanoveno 10 stupňů požadovaných přídavků na opracování s označením RMAG A až
RMAG K.
Informace o základních stupních přídavků na opracování je v tabulce 12.
U opracovaných povrchů se na výkrese uvádí požadovaná hodnota přídavku na obrábění a
v závorce požadovaný stupeň přídavku na obrábění. To je nutné pro informaci, který model
nebo zařízení je potřebné k výrobě.
Požadované přídavky na opracování musí být na výkrese uvedeny následovně:
zápisem „Všeobecné tolerance ISO 8062-3“
toleranční stupeň (DCTG) podle příslušné tabulky,
požadovaným přídavkem na opracování (RMA) podle příslušné tabulky a odpo-
vídajícího stupeň v závorce
PŘÍKLAD: Pro požadovaný přídavek na opracování 6 mm ve stupni H pro odlévané rozměry
v rozsahu 400 mm až 630 mm (se všeobecnými tolerancemi pro odlitek podle ISO 8082-3
– CTG 12) se uvede zápis na výkrese následovně (příklad):
Všeobecné tolerance ISO 8062- 3 – DCTG 12 – RMA 6 (RMAG H)
Pro jednotlivé povrchy, pokud je to účelné, lze provést označení textury povrchu s přídav-
kem na opracování běžným způsobem zápisu přídavku před značkou textury povrchu, viz
příklad na obrázku 19.
Obrázek 19
26
Tabulka 12 – Přídavky na obrábění
Rozměry v milimetrech
Rozsah
rozměru 1)
Stupně geometrických tolerancí odlitků (GCTG)
přes do (vč.)
A 2) B 3) C D E F G H J K
-
40
63
100
160
250
400
630
1000
1600
2500
4000
6300
40
63
100
160
250
400
630
1000
1600
2500
4000
6300
10000
0,1
0,1
0,2
0,3
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
1,1
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,7
0,8
0,9
1
1,1
1,3
1,4
1,5
0,2
0,3
0,4
0,5
0,7
0,9
1,1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
0,3
0,3
0,5
0,8
1
1,3
1,5
1,8
2
2,2
2,5
2,8
3
0,4
0,4
0,7
1,1
1,4
1,8
2,2
2,5
2,8
3,2
3,5
4
4,5
0,5
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
5
5.5
6
0,5
0,7
1,4
2,2
2,8
3,5
4
5
5,5
6
7
8
9
0,7
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1
1,4
2,8
4
5,5
7
9
10
11
13
14
16
17
1,4
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
Poznámky v tabulce:
1)Největší celkový rozměr odlitku po konečném opracování
2) a 3) Stupně A a B jsou jen pro zvláštní případy sériové výroby či po dohodě s me-
talurgem (dle normy presentováno se zákazníkem)
U odlitků do písku a trvalých kovových forem pro ocel a litiny pro rozměry menší nebi rovny
100 mm, mohou být použity stupně o 2 až 3 větší, než jsou požadované přídavky na
obrábění. Samozřejmě takové rozhodnutí přináleží technologu metalurgie.
Hrubované povrchy ve slévárně
Hrubované povrchy odlitků ve slévárně musí obsahovat přídavky na finální opracování,
dohodnuté s technologem obrábění a metalurgem (dle normy se zákazníkem) na výkrese
v souladu s normou ISO 1302.
Komplexní označení tolerancí a přídavků na výkrese
Kromě již uvedených příkladů lze do jednoho označení soustředit více požadavků.
Příklad předpisu: Pro požadované přídavky na obrábění 6 mm ve stupni H pro odlévané
rozměry v rozsahu 400 mm až 630 mm (se všeobecnými tolerancemi pro odlitek podle ISO
8082-3 – DCTG 12):
Všeobecné tolerance ISO 8062- 3 – DCTG 12 – RMA 6 (RMAG H)
Další příklad předpisu: Všeobecné tolerance (rozměrové DCTG 12) a geometrické (GCTG7)
podle této části ISO 8062, použité v kombinaci s přídavky na opracování (RMA) 6 mm a
odpovídající stupeň H:
Všeobecné tolerance ISO 8062-3 – DCTG 12 – RMA 6 (RMAG H) – GCTG 7
27
Příklady všeobecných tolerancí podle ISO 8062-3
Uvedené příklady pouze dokumentují metodiku postupu při volbě jak rozměrových a geo-
metrických tolerancí, tak přídavků na obrábění apod.
Podle druhu materiálu či slitiny odlitku, způsobu tvarování apod. lze v tabulkách zjistit
doporučené stupně a ke zvolenému stupni přiřadit z dalších tabulek konkrétní hodnoty.
Tato příručka nenahrazuje konkrétní údaje volby, ale objasňuje způsob jejich využití.
Používání všeobecných tolerancí by mělo přinést některé výhody, jako například:
jsou účelnější pro použití ve výkresové dokumentaci,
výkres jednoduše stanoví, který prvek může být vyroben běžným postupem a
rovněž napomáhá technické jakosti, vedoucí k omezení kontroly;
ostatní prvky odlitku s individuelně označenou tolerancí budou největší částí
kontrolovaných prvků, které z funkčních důvodů vyžadují poměrně malé tole-
rance a jsou proto důvodem pro zvláštní úsilí ve výrobě, což je to prospěšné pro
plánování výroby a řízení jakosti,
zákazník může jednoduše sjednat stupeň „obvyklé přesnosti slévárny“ stano-
vený před sjednáním kontraktu a tím se také lze vyvarovat důvodům na odstou-
pení mezi kupujícím a dodavatelem tím, že od této doby respektuje kompletní
výkres.
Tyto výhody jsou platné jen tehdy, když je možné se spolehnout, že všeobecné tolerance,
a RMA, nebudou překračovány, například když obvyklá slévárenská přesnost konkrétní slé-
várny je stejná nebo lepší než všeobecné tolerance, označené na výkrese.
Slévárna by proto měla zjistit, jaká je její obvyklá slévárenská přesnost a přijímat pouze
výkresy, které obsahují všeobecné tolerance stejné nebo větší, než je její obvyklá slévá-
renská přesnost.
Jako výkres může být zpracován:
a) samostatný výkres obrobku (tj. se všemi opracovanými i neopracovaným prvky pro
konečnou montáž).
b) jen výkres odlitku (např. jako finální výrobek nebo polotovar pro další opracování u
odběratele podle jeho vlastních požadavků), nebo
c) výkres obrobku s některými částečně opracovanými prvky odlitku (například pro dokon-
čení u odběratele, apod.).
Požadavky pro odlití jsou součástí samostatného technologického výkresu pro odlévání,
nebo součástí výkresu odlitku, např. pro variantu b).
Indikátory kreslení odlitků (úkosy, dělicí plochy, přesazení, výronky atd.) jsou uvedeny na
samostatném technologickém výkrese pro odlévání, zpracovaném metalurgem (viz další
část příručky). Technolog také potvrzuje proveditelnost odlití na výkrese obrobku.
Příklady
Následně jsou uvedeny příklady specifikací všeobecných a individuálních tolerancí.
V příkladu 1 - uveden příklad odlitku jako finálního výrobku, ošetřený pouze jmenovitými
rozměry a všeobecnými rozměrovými a geometrickými tolerancemi.
28
V příkladu 2 – uveden příklad odlitku jako finálního výrobku, ošetřený jmenovitými rozměry
a všeobecnými rozměrovými a geometrickými tolerancemi, navíc s individuelním předpi-
sem určitých geometrických tolerancí.
V příkladu 3 – uveden příklad opracovaného odlitku jako finálního výrobku, ošetřený jak
jmenovitými rozměrovými a geometrickými tolerancemi, tak individuálními tolerancemi.
Tento příklad je nejčastější aplikací.
Příklad 1
Výkres odlitku, nakreslený konstruktérem jako finální výrobek. Jeho základní parametry
stanoví konstruktér po dohodě s technologem – metalurgem, včetně potřebných indikátorů
kreslení odlitků (viz další část příručky). Technolog také potvrzuje proveditelnost odlití na
tomto výkrese odlitku.
Vstupní požadavky konstruktéra: Materiál: ocel, počet kusů: 1, drsnost povrch Ra 160.
Vstupní požadavky metalurga: odléváno do písku, ručně formované.
a) Pro toto zadání volí konstruktér po dohodě s metalurgem stupeň rozměrových to-
lerancí pro kusovou nebo malosériovou výrobu z oceli podle tabulky 1. Zvolen je
stupeň 12. Volba je možná také podle obvyklého stupně přesnosti konkrétní slé-
várny, nebo přímého požadavku zákazníka.
b) Obdobně pro toto zadání volí konstruktér po dohodě s metalurgem stupeň geome-
trických tolerancí pro kusovou nebo malosériovou výrobu z oceli podle tabulky 6.
Zvolen je stupeň 6. Volba je možná také podle obvyklého stupně přesnosti konkrétní
slévárny, nebo přímého požadavku zákazníka. Požadavek na všeobecné geome-
trické tolerance rovinnosti, kruhovitosti a přímosti nepotřebuje stanovení základen.
Protože jsou ale požadovány všeobecné tolerance kolmosti a rovinnosti odlitku,
musí být stanoveny základny, ke kterým se vztahují.
c) Pro celý povrch odlitku je zvolena drsnost Ra 160, bez odebírání materiálu.
d) Konstruktér nakreslí výkres jmenovitého modelu obrobku, viz obrázek 20. V ob-
rázku specifikuje základní prvky (A, B) pro ustavení základen dle požadavku v b).
Uvnitř nebo nad popisovým polem uvede požadavky na odlitek, tj. předpis rozmě-
rové a geometrické stupně tolerancí, předpis základen (A, B) a drsnost povrchu.
29
Všeobecné tolerance ISO 8062-3 DCTG 12 – GCTG 6
ISO 8062-3 DS
Obrázek 20 – Výkres odlitku
Rozbor příkladu 1- Všeobecné rozměrové tolerance odlitku při aplikaci tolerančního stupně
DCTG12 podle tabulky 5 pro jednotlivé jmenovité rozměry odlitku vykazují mezní úchylky
rozměrů, uvedené v následující tabulce P1-1.
30
Tabulka PR1.1 k příkladu 1 - Všeobecné rozměrové tolerance pro třídu DCTG12
Rozměry v milimetrech
Horizontální rozměry Vertikální rozměry
Jmenovitý
rozměr
Tolerance
DCTG12
Mezní úchylky
rozměru
Jmenovitý
rozměr
Tolerance
DCTG12
Mezní
úchylky
rozměru
Ø 112 7 Ø 112 ±3,5 20 4,6 20 ±2,3
Ø 100 6 Ø 100 ±3 30 5 30 ±2,5
Ø 48 5,6 Ø 48 ±2,8 Ø 80 6 Ø 80 ±3
Ø 80 6 Ø 80 ±3 Ø 60 5,6 Ø 60 ±2,8
Ø 160 7 Ø 80 ±3,5 90 6 90 ±3
Ø 176 8 Ø 176 ±4 20 4.6 20 ±2,3
Ø 200 8 Ø 200 ±4 200 8 200 ±4
Ø 112 7 Ø 112 ±3,5
Ø 240 8 Ø 240 ±4
Poznámka – Pokud by bylo potřeba pro některé rozměry stanovit jiné tolerance (větší či
menší) než jsou všeobecné, a to z hlediska ekonomie nebo funkce, je nutné je specifikovat
jako individuelní toleranci přímo na kótě prvku.
Všeobecné geometrické tolerance rovinnosti při aplikaci tolerančního stupně GCTG6
pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 21. Hodnoty
rovinnosti jsou pro rychlou informaci u příkladu uvedeny pro jednotlivé prvky v závorkách,
na výkrese se samozřejmě neuvádí.
Obrázek 21 - Informativní zobrazení tolerancí rovinnosti
Poznámka – Opět platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance sta-
novit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné, a to z hlediska ekonomie nebo funkce,
je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na výkrese.
31
Všeobecné geometrické tolerance kolmosti při aplikaci tolerančního stupně GCTG6
pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 22 a hod-
noty kolmosti pro jednotlivé prvky jsou pro rychlou informaci uvedeny v tabulce PR1.3, na
výkrese se neuvádí.
Obrázek 22 - Informativní zobrazení tolerancí kolmosti
Poznámka – také zde platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance
stanovit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné a to z hlediska ekonomie nebo
funkce, je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na vý-
krese
Tabulka PR1.2 k příkladu 1 - Všeobecné geometrické tolerance kolmosti pro třídu GCTG6 Rozměry v milimetrech
Prvky kolmé k základně A Prvky kolmé k zákadně B Výška
prvku Informativní označení
prvku
Tolerance
kolmosti
Výška
prvku
Informativní
označení prvku
Tolerance
kolmosti 20 Prvek 1 – osa příruby Ø 1,4 42 Prvek 2 – osa
díry
Ø 2
150 Prvek 4 – osa
vnějšího kužele
Ø 3 50 Prvek 3 – osa
válce
Ø 2
170 Prvek 5 – osa
vnitřního kužele
Ø 3
20 Prvek 6 – osa příruby Ø 1,4
32
Všeobecné geometrické tolerance rovnoběžnosti při aplikaci tolerančního stupně
GCTG6 pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 23
a hodnoty rovnoběžnosti pro jednotlivé prvky jsou pro rychlou informaci uvedeny v tabulce
PR1.3, na výkrese se neuvádí.
Poznámka – také zde platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance
stanovit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné a to z hlediska ekonomie nebo
funkce, je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na vý-
krese.
Obrázek 23 - Informativní zobrazení tolerancí rovnoběžnosti
Tabulka PR1.3 pro příklad 1 – Rovnoběžnost pro třídu GCTG6.
Prvky rovnoběžné se základnou A Prvky rovnoběžné se základnou B
Informativní označení
prvku
Tolerance
rovnoběžnosti
Informativní označení
prvku
Tolerance
rovnoběžnosti
Prvek 1 – plocha Ø 92 2 Prvek 6 – čelo válce 2
Prvek 2 – plocha Ø 80 2
Prvek 3 – osa díry Ø 60 2
Prvek 4 – osa válce Ø 80 2
Prvek 5 – plocha Ø 240 3
33
Všeobecné geometrické tolerance kruhovitosti při aplikaci tolerančního stupně
GCTG6 pro jednotlivé prvky odlitku vykazují úchylky, uvedené informativně v obrázku 24.
Hodnoty kruhovitosti jsou pro rychlou informaci uvedeny u jednotlivých prvků v závorkách,
na výkrese se neuvádí.
Poznámka – také zde platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance
stanovit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné a to z hlediska ekonomie nebo
funkce, je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na vý-
krese.
Obrázek 24 - Informativní zobrazení tolerancí kruhovitost
Příklad 2
Obdobný odlitek jako v příkladu1. Navíc jsou požadovány všeobecné geometrické tolerance
souososti a souměrnosti. Tato skutečnost vyžaduje stanovení společných základen. Výkres
odlitku na obrázku 24 je proto potřeba doplnit předpisem společných základen C-D, E-F a
předpisem všeobecné geometrické tolerance souososti - obrázek 25 a souměrnosti – ob-
rázek 26.
V obrázku 25 jsou hodnoty všeobecných geometrických tolerancí souososti pro rychlou
informaci uvedeny u jednotlivých prvků v závorkách, na výkrese se neuvádí.
34
Všeobecné tolerance ISO 8062-3 DCTG 12 – GCTG 6
ISO 8062-3 DS
Obrázek 25 - Informativní zobrazení tolerancí souososti
Poznámka – také zde platí, že pokud by bylo potřeba pro některé geometrické tolerance
stanovit jiné tolerance (větší či menší) než všeobecné a to z hlediska ekonomie nebo
funkce, je nutné je specifikovat jako individuelní toleranci přímo na prvku odlitku na vý-
krese.
V obrázku 26 je hodnota všeobecné geometrické tolerance souměrnosti pro rychlou infor-
maci uvedena u prvku v závorce, na výkrese se neuvádí.
C - D E - F
35
Všeobecné tolerance ISO 8062-3 DCTG 12 – GCTG 6
ISO 8062-3 DS
Obrázek 26 – Informativní zobrazení tolerance souměrnosti bočních válců
Příklad 3
Výkres obrobku, nakreslený konstruktérem jako finální výrobek. Jeho základem je odlitek,
jehož základní parametry jsou stanoveny po dohodě a potvrzení technologa metalurga na
základě výchozích údajů konstruktéra.
Materiál: šedá litina, počet kusů: 1
Pro odlité prvky platí totéž, co v příkladu 1. Obrobeným prvkem je spodní plocha příruby o
průměru 240 mm a s ní rovnoběžná díra o průměru 65 po obou stranách kužele, viz infor-
mativní obrázek 27.
C - D E - F
36
Všeobecné tolerance ISO 8062-3 DCTG 12 – GCTG 6
ISO 8062-3 DS
Obrázek 27
Spodní plocha je obrobena na Ra3,2 a vnitřní plocha dvou přírub na Ra1,6. Základna
s označením A má uveden požadavek na rovinnost (0,2) a obě vnitřní plochy dvou rovno-
běžných přírub požadavek na rovnoběžnost se základnou A (0,2) ve společném toleranč-
ním poli (CZ).
4. Identifikace všeobecných tolerancí povrchu podle ISO 8062-4
Podle této normy: "zatím není jasně definován způsob, jak v rámci budoucího systému
norem GPS uplatňovat pravidla pro výpočet konečně tvarované součásti jmenovitých roz-
měrů konečně obráběné tvarované části jmenovitých rozměrů s přihlédnutím k různým
vlivům".
Jedním z důvodů tohoto problému je nedostatek vhodné soustavy základen obrobku.
37
Všeobecné rozměrové tolerance platí nezávisle na sobě (bez soustavy základen). Je obtížné
nebo dokonce nemožné posoudit, jaký může být celkový tvar obrobku.
Všeobecné rozměrové tolerance (± tolerance) se vztahují nejen na rozměry, ale také na
středy vzdáleností a rozměry, definující profil obrysů. To je v rozporu s ISO 14405-2.
Kromě toho, u 3D CAD nejsou jmenovité rozměry v modelu vždy viditelné. Všeobecné
rozměrové tolerance jsou závislé na jmenovitých rozměrech, u kterých nemohou být pou-
žity žádné další, pokud je k dispozici pouze CAD model.
Norma ISO 8062-4 se proto vyhýbá nedostatkům normy ISO 8062-3 a je v souladu s GPS
pravidly.
Všeobecnými tolerancemi podle této normy jsou tolerance profilu povrchu, týkající se sou-
stavy cílených základen RST. Soustava cílených základen je ustavena 6 cílenými základ-
nami pro pevné obrobky a minimálně 6 cílenými základnami pro flexibilní obrobky. Cílené
základny musí být uvedeny na výkrese.
Poznámka: Soustava cílených základen RST je soustava základen skládající se z cílených
základen v souladu s ISO 5459 základny se (smluvními) písmeny R S T, viz obr. 28.
Obrázek 28
Všeobecné tolerance profilu povrchu platí v zásadě pro všechny povrchy obrobku. Ve
zvláštních případech větší nebo menší tolerance profilu povrchu týkající se soustavy zákla-
den, může být individuálně indikováno pro konkrétní povrchy. Individuálně zadané tole-
rance převyšují všeobecné tolerance.
Pro rozměry mohou být stanoveny všeobecné tolerance polohy, týkající se stejné cílené
základny systém RST, které ruší všeobecné tolerance profilu povrchu.
Další jednotlivě indikované tolerance se vzájemně doplňují, tj. platí navíc jako další ome-
zení pro všeobecné tolerance.
Rozměrové tolerance (± tolerance), by měly být použity pouze v případě potřeby a pouze
pro průměry společně s tolerancemi polohy (obecně nebo individuálně uvedených) a pro
tloušťky stěn.
Aby se dosáhlo plné ekonomické úspěšnosti, obecné tolerance musí být dodrženy bez
zvláštního úsilí a s vysokou pravděpodobností. Odpovídající velikost ze všeobecných tole-
rancí musí být odvozena měřením na obrobku normální produkce.
V rámci tohoto šetření se všeobecné tolerance vyberou z tabulky normy.
Použitím všeobecných tolerancí se výkresy snadněji čtou. Plánovači výroby a kontroloři
mohou rozpoznat jednotlivě uvedené tolerance. To usnadňuje hospodárný způsob výroby.
38
Slévárna by měla stanovit na základě měření, jaká je jeho obvyklá přesnost a přijímat
pouze ty výkresy, které mají všeobecné tolerance rovnající se nebo větší než je jeho ob-
vyklá přesnost slévárny.
Všeobecné tolerance
Tabulka 1 uvádí všeobecné tolerance profilu povrchu pro tvarované stavy odlitků. Tole-
rance souvisejí se jmenovitými rozměry modelů (neuvažují úkos plus) odlitků (průměry
nejmenší obálek koule).
Poznámka Tato tolerance je konstantní pro celý odlitek.
Tabulka 1 - Všeobecné tolerance profilu povrchu pro tvarované stavy odlitků
Rozměry v milimetrech
Tabulka č. 2 - Všeobecné tolerance rozměrů pro válcové prvky a tloušťky stěn
Rozměry v milimetrech
Existují případy, kdy výpočet tvarovaného rozměru pomocí tolerance podle tabulky 1
nebo 2, vedou ke dvěma různým výsledkům (větší a menší tolerance rozměru). V tako-
vých případech se použije menší tolerance.
Přídavky na obrábění
Požadované přídavky na obrábění RMA jsou uvedeny v tabulce 3. RMA jsou uvedeny ve třídách RMA podle potřeby výroby.
39
Tabulka č. 3 - Stupně přídavků na obrábění
Rozměry v milimetrech
Poznámka: Počet stupňů rozměrů v celkové stupnici je větší než v tabulkách 1 a 2, aby se zabránilo nadbytku materiálu
Návrh úhlů (úkosů)
Použijí se ve směru úkosu plus delšího prvku. Pro kratší prvek, pokud existuje, se úkos
plus vhodně aplikuje, viz ISO 10135. Aplikovaný kužel má kontinuálně rostoucí toleranci
(není zvýšen jmenovitý tvar).
Tabulka č. 4 - Návrh úhlů pro ruční formování odlitků
40
Poznámka: Norma obsahuje návrh úhlů pro další způsoby výroby (strojní formování, kon-
tinuální lití, tlakové lití, lití na vytavitelné modely).
Výběr všeobecných tolerancí
Tabulka B.2 - Toleranční stupně P pro všeobecné tolerance pro malosériovou
nebo kusovou výrobu odlitků
Ruční formování do písku
Pojené jílem Pojené chemicky
ocel 13 - 14 12 - 14
šedá litina 13 - 15 11 - 14
S.G. litina 13 - 15 11 - 14
kujné železo 13 - 15 11 - 14
slitina mědi 13 - 15 10 - 13
slitina lehkých kovů 11 - 13 10 - 13
slitina na bázi niklu 13 - 15 12 - 14
slitina na bázi kobaltu 13 - 15 12 - 14
Tabulka B.1 - Toleranční stupně P pro všeobecné tolerance pro velkosériovou
nebo hromadnou výrobu odlitků
Ruční formo-
vání do písku
Strojní a skořepinové formování
Trvalé ko-vové formy
Tlakové lití
Vytavitelný model
ocel 11 - 14 8 - 12 - - 4 - 9
šedá litina 11 - 14 8 - 12 7 - 9 - 4 - 9
S.G.litina 11 - 14 8 - 12 7 - 9 - 4 - 9
kujné železo 11 - 14 8 - 12 7 - 9 - 4 - 9
slitina mědi 10 - 13 8 – 12 7 – 9 6 - 8 4 - 9
slitina Zn 10 - 13 8 – 10 7 – 9 3 – 6 4 - 9
slitina lehkých kovů 9 - 12 7 – 9 6 – 8 6 – 9 4 - 9
slitina Ni 11 - 14 8 – 12 - - 4 - 9
slitina Co 11 - 14 8 - 12 - - 4 - 9
Tabulka Výběr požadovaných přídavků na obrábění RMA
Ruční formo-vání do písku
Strojní a skořepinové formování
Trvalé ko-vové formy
Tlakové lití
Vytavitelný model
ocel G až K F až H - - E
šedá litina F až H E až G D až F - E
S.G.litina F až H E až G D až F - E
kujné železo F až H E až G D až F - -
slitina mědi F až H E až G D až F B až D E
slitina Zn F až H E až G D až F A až D -
slitina lehkých kovů F až H E až G D až F B až D E
slitina Ni G až K F až H - - E
slitina Co G až K F až H - - -
Příklady zobrazení a identifikace na následujících obrázcích.
41
Obrázek 29 – Soustava cílených základen R-S-T
42
Poznámka: Wall thicknesses – tloušťka stěn Roundings – kruhovitost Chamfers - zkosení
Obrázek 30 – a) indikace na výkrese
43
Poznámka: 2 All over – 2 přes všechno (všechny plochy) Exceptions from 2 all over – výjimky ze 2 přes všechno:
Left surface – levý povrch Top hole – největší díra
Addition restriction – omezení přídavku Left hole – levá díra Wall thicknesses – tloušťka stěny
Obrázek 31 – b) vysvětlení
44
5. Indikátory kreslení odlitků na výkresech podle normy
ISO 10135
Další mezinárodní normou, která patří do tohoto okruhu, je norma ISO 10135. Ta stanoví
pravidla a zvyklosti pro indikaci tvarovaných součástí v technické výrobní dokumentaci.
.Jde například o označení dělících ploch, přesazení, zateklin, sklonů a úkosů, ale i například
směru vyjímání součásti z formy, zvýšení nebo snížení povrchu, pórovitosti apod. Zcela
nově je pojato skupinové označování povrchů.
Taková specifikace může být buď globální (aplikovaná na všechny prvky výrobku), nebo
dílčí (aplikovaná na omezenou skupinu prvků).
Dělicí plochy Na výkrese tvarované součásti je často potřebné stanovit dělicí plochu formy.
To má pochopitelně vliv na výsledný tvar součásti.
Označení dělicí plochy se provádí grafickou značkou na čáře, určující dělicí rovinu. Ke
značce lze přidat pomocné písmeno, určující druh této dělicí roviny, viz příklad v obrázku
32. Písmeno M vyjadřuje hlavní dělicí plochu, písmeno C dělicí plochu pro jaderník, písmeno
S pro polovinu jaderníku.
Obrázek 32 – Hlavní dělicí plocha formy
Praktické uplatnění značky dělicí roviny viz v příkladu na obrázku 33.
Obrázek 33
45
V případě potřeby označení pevné (fixované) části formy, je polovina značky vyplněna
(vyčerněna), viz obrázek 34.
Obrázek 34
Dovolené přesazení v dělicí rovině se označuje písmennou značkou SMI, která se uvádí u
značky dělicí roviny. Ke značce SMI se přidá hodnota přesazení v mm a to se znaménkem
+ (pro přesazení horní části), nebo – (pro přesazení spodní části). Při označení znaménkem
± jde o obě možnosti. Příklad aplikace a výklad je uveden v obrázku 35, 36 a 37. Značku
SMI a její číselný údaj lze uvádět také na odkazové čáře.
Obrázek 35 Obrázek 36
Obrázek 37
Výronky Obdobně jako přesazení je možno specifikovat i výronek (zateklina). Protože výronek je
obvykle nežádoucím produktem procesu tvarování, má být proto řízen jeho vzhled, speci-
fikovaný dovoleným maximem výronky a/nebo volně zateklých ploch.
≤ 0,1
46
Výronek je označen písmennou značkou FL, doplněnou maximálním rozměrem (délkovým,
plošným apod. Písmenná značka s příslušnou hodnotou se umisťuje ke značce dělicí plochy,
nebo na odkazovou čáru. Příklady viz na obrázcích 38 a 39. Použití a vysvětlení je uvedeno
na obrázku 40.
Obrázek 38 Obrázek 39
Obrázek 40
Pokud plocha nebo určitá část má být bez výronků, je možno ji označit značkou FLF. Příklad
použití je na obrázku 41.
Obrázek 41
Pokud je nutno na výkrese určit velikost maximální dovolené deformace, zapříčiněné kom-
ponenty formy, například jádro, nálitek, průduch, vyhazovač a dalšími typy označených
nástrojů, musí být uvedeny grafickou značkou, jak je znázorněno v obrázku 42. Umisťuje
se na odkazové čáře s šipkou k povrchu. Typ označení je uveden s písmennou značkou
z tabulky v normě. Příklady jsou uvedeny v tabulce na obrázku 43. Jestliže jde o jiný typ,
musí být určen plným textem místo písmenné značky. Za typ označení lze doplnit příslušný
rozměr, viz obrázek 44. Uvedená označení nástroje lze kombinovat s jinými označeními
(například zateklinou).
význam ozna-
čení
47
Obrázek 42
Písmenná značka Typ značení
E označení ejektoru
G označení vtoku
H Odvod tepla (označení chlazení)
R označení stoupačky
apod.
Obrázek 43
Obrázek 44
Pokud je potřeba vyznačit snížení nebo zvýšení, použije se znaménko + nebo -.
Příklad a výklad viz na obrázku 45.
Obrázek 45
Výška
označení zvýšení
Výška
označení snížení
48
Úkosy Návrh úkosu povrchu tvarované součásti musí být indikován na výkrese u pozice grafickou
značkou sklonu. Značka sklonu (pravého nebo levého, případně kombinovaného) je na
obrázku 46.
samostatná značka samostatná značka kombinovaná značka úkosu – levá úkosu - pravá úkosu
Obrázek 46
Samostatná značka úkosu se uvádí na odkazové čáře a je aplikována podle následujících
pravidel:
postavení značky definuje orientaci návrhu úkosu
delší odvěsna značky musí být paralelně orientovaná k rozměrovému prvku.
Rozměr označení má být indikován za podmínek odpovídajících úhlu (např. 2°)
nebo poměrem (např. 1.10) a má být aplikován na pravé straně značky ozna-
čení.
šipka odkazové čáry značí směřování jmenovitého rozměru
prvek křížení u částí povrchu návrh aplikuje jednou částí prvku, který je limito-
ván hranou
Příklady na obrázku 47 a 48 ilustruje aplikace základních pravidel a jejich výklad.
Označení na výkrese Vysvětlení
Obrázek 47
49
Označení na výkrese Vysvětlení
Obrázek 48
Různou kombinací mohou vznikat také různé tvary příslušných úkosů. Ilustrativní příklad
aplikace je uveden na obrázku 49. Norma jich uvádí celou řadu.
Obrázek 49
Kombinovaná značka sklonu dělicí čáry
Kombinovaná značka sklonu musí být označena na dělicí čáře. Musí být jasně specifiko-
váno, zda úkos bude k materiálu přičten (značka TP za značkou úkosu,) nebo od materiálu
odečten (značka tma značkou úkosu).
Kombinovaná značka sklonu je aplikována shodně s následujícími základními pravidly
přeponou každé samostatné značky sklonu v kombinované značce je definována
orientaci návrhu úhlů.
delší strana (odvěsna) každé samostatné značky sklonu musí být orientována
paralelně k rozměrovému prvku
kratší strana (odvěsna) každé samostatné značky sklonu musí být umístěna jako
část dělicí čáry
50
v případě stejných velikostí sklonu, rozměr sklonu musí být označen na pravé
straně kombinované značky sklonu za podmínky odpovídajících úhlů (např. 2°)
nebo poměru (například. 1:10) buď nad nebo pod dělicí čarou, ale jen jednou a
u následujících značek buď TP nebo (tm), a další.
Příklad použití kombinované značky s přičteným materiálem je i s vysvětlením uveden na
obrázku 50.
Obrázek 50
Další příklad použití kombinované značky s přičteným materiálem je i s vysvětlením uveden
na obrázku 51.
.
Obrázek 51
Příklad použití kombinované značky s odečteným materiálem je i s vysvětlením uveden na
obrázku 52.
Obrázek 52
51
Následující příklad uvádí použití kombinované značky s odečtením materiálu v zadané
výšce je i s vysvětlením uveden na obrázku 53. Takových kombinací uvádí norma celou
řadu.
Obrázek 53
Kromě již zmíněných indikátorů je v normě také řada dalších, jako například:
indikátor směru pohybu nástroje (značka TMD)
obdobně směr vyjmutí součásti (značka PRD),
patřící spíše do kategorie technologické přípravy.
Dalšími indikátory jsou například:
indikátor zvýšení povrchu - grafická značka
značka snížení povrchu - grafická značka
značka pro pórovitost – grafická značka
Příklad aplikace pro zvýšení části povrchu z technologického hlediska (např. chlazení ko-
vových forem apod.) je i s vysvětlením na obrázku 54.
Obrázek 54
52
Mezi další indikátory také patří označení ploch, které nemají být ničím narušeny (např.
nástrojem, identifikačním značením apod.). Tyto plochy se označují grafickou značkou. Její
tvar a současně aplikace na výkrese je zřejmá z obrázku 55.
Obrázek 55
Rozšířené oblasti indikace Jestliže je nutné specifikovat stejný požadavek indikace pro několik prvků napojených je-
den na druhý kolem součásti, je jednou z variant použití rozšířené oblasti.
Zatím známou značkou pro rozšířenou oblast je použití kroužku ve zlomu odkazové čáry
podle obrázku 56.
.
Obrázek 56
Tato značka se běžně používá například pro označení textury povrchu (drsnosti, vlnitosti)
nebo svaru a to vždy po obvodu součásti.
V současném pojetí podle uvedené normy je možnost rozšířit tyto oblasti podle stanove-
ných pravidel.
53
Přehled značek je uveden na obrázku 57.
Indikace rozšířené oblasti
povrchů
Rozsah
globálně částečně
po obrysu
součásti
po obvodu
součásti
(podél osy)
vše po
součásti
Obrázek 57
Indikace rozšířené oblasti „globálně po obrysu součásti“ obsahuje stejný požadavek na
plochy 1, 2, 3, 4, 5a) a 5b) a 6 podle ilustračního obrázku 58. Na odkazovou čáru se
umisťuje potřebný požadavek (grafické nebo písmenné značky, jejich hodnoty apod.).
Obrázek 58
Indikace rozšířené oblasti „částečně po obrysu součásti“ obsahuje stejný požadavek na
plochy 2, 3, 4, 5a podle ilustračního obrázku 59. Jde o část součásti, vymezená dělicí
54
rovinou, ke které je vedena odkazová čára s poloviční kružnicí ve zlomu, viz obrázek 60.
Na odkazovou čáru se umisťuje potřebný požadavek (grafické nebo písmenné značky, je-
jich hodnoty apod.).
Obrázek 59
Obrázek 60
Indikace rozšířené oblasti „globálně po obvodu“ (podél horizontální osy součásti) obsahuje
stejný požadavek na plochy na plochy 1, 3, 5a, 5b, 7a, 7b, 8a a 8b.podle ilustračního
obrázku 61, které jsou paralelní s horizontální osou v rovině pohledu na výkres. Orientace
k horizontální ose je vyznačena úsečkou nad značkou čtverce ve zlomu odkazové čáry je
na obrázku 62.
Obrázek 61
55
horizontální osa v celkovém pojetí
Obrázek 62
Indikace rozšířené oblasti „částečně po obvodu“ (podél horizontální osy součásti) obsahuje
stejný požadavek na plochy 3, 5a, 7a a 8a podle ilustračního obrázku 63. Jde tedy o plochy
součásti ve směru horizontální osy, vyznačené obdélníkem ve zlomu odkazové čáry, nad
kterým je úsečka, podle obrázku 64 ke kterým se vztahuje označení.
Obrázek 63
horizontální osa v částečném pojetí
Obrázek 64
Indikace rozšířené oblasti „globálně po odvodu“ (podél vertikální osy součásti), obsahuje
stejný požadavek na plochy 2, 4, 6, 7a, 7b, 8a a 8b.podle ilustračního obrázku 65. Jde
tedy o všechny plochy součásti ve směru vertikální osy. Orientace k vertikální ose je vy-
značena úsečkou vlevo od značky čtverce ve zlomu odkazové čáry – viz obrázek 66.
56
Obrázek 65
vertikální osa v celkovém pojetí
Obrázek 66
Indikace rozšířené oblasti „částečně po obvodu“ (podél vertikální osy součásti) obsahuje
stejný požadavek na plochy 4, 7a a 8a. podle ilustračního obrázku 67. Jde tedy o plochy
součásti ve směru vertikální osy, ke kterým se vztahuje označení.
Orientace k vertikální ose je vyznačena úsečkou vlevo od značky obdélníku ve zlomu od-
kazové čáry – viz obrázek 68.
Obrázek 67
57
vertikální osa v částečném pojetí
Obrázek 68
Indikace rozšířené oblasti „globálně úplně vše“ (na celé součásti) obsahuje stejný požada-
vek na plochy 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7a, 7b, 8a a 8b.podle ilustračního obrázku 69. Jde tedy
o všechny plochy bez ohledu na křížení dělících ploch.
Požadavek je vyznačen značkou mezikruží ve zlomu odkazové čáry. – viz obrázek 70.
Obrázek 69
Obrázek 70
Indikace rozšířené oblasti „částečně úplně vše“ (na celé součásti“ obsahuje stejný požada-
vek na plochy 2, 3, 4, 5a, 7a a 8a.podle ilustračního obrázku 71. Jde tedy o plochy součásti,
ke kterým se vztahuje označení.
Požadavek je vyznačen značkou poloviny mezikruží ve zlomu odkazové čáry. – viz obrázek
72.
58
Obrázek 71
Obrázek 72
59
Příloha 1
Některé informativní konstrukční údaje
Pro hospodárné a funkčně správné navrhování jak surových odlitků, tak jejich obrobených
prvků, je potřeba volit jejich parametry při dodržování určitých doporučených zásad kon-
strukce.
Zmiňovanými prvky se rozumí především návrh, dimenzování a tolerování, tloušťky stěn,
spojů, úkosů, přechodů, poloměrů či zaoblení.
Tyto požadavky jsou v souladu s postupem, kdy konstruktér kreslí výkres odlitku podle
svých požadavků (prostorové rozmístění, pevnostní požadavky atd.), ale současně již s re-
spektováním určitých slévárenských zásad tak, aby již technolog metalurg nemusel příliš
do konstrukce zasahovat (např. k odstranění tepelných uzlů, ředin a staženin, špatného
zatečení kovu, náhlých přechodů, vytvoření úkosů k vyjmutí odlitku apod.).
Následující náměty vycházejí z praktických poznatků.
Úkosy
U odlitků se rozlišují technologické a konstrukční úkosy.
Technologický úkos na odlitku a jádru se provádí za účelem snadného vyjmutí z formy či
jaderníku. Provádí se ve směru vyjímání modelu nebo jaderníku jak u hlavních ploch od-
litku, nebo jejich částí (např. žeber apod.). Způsob označování viz kapitolu „Indikátory
kreslení odlitků na výkresech“.
Konstrukční úkos se provádí na odlitku se zřetelem na funkci a vzhled.
Typy úkosů
Typ A, viz obrázek P1.1. Tento typ se používá pro plochy odlitku, které zůstanou neobro-
beny. Nelze jej použít u konstrukce odlitku, která nedovoluje zmenšení příslušného jme-
novitého rozměru. Tento úkos nemusí být na výkrese předepsán.
Obrázek P1.1 – Úkos typu A
Typ B, viz obrázek P1.2 Tento typ se používá pro plochy odlitku, které zůstanou neobro-
beny. Použití je u obrobených prvků odlitků, které dovolují větší zmenšení jmenovitého
rozměru prvku. Tento úkos je třeba na výkrese obrobku předepsat.
60
Obrázek P1.2 – Úkos typu B
Typ C, viz obrázek P1.3. Tento typ se používá pro plochy odlitku, které zůstanou neobro-
beny. Použití je u obrobených prvků odlitků, které nedovolují větší zmenšení jmenovitého
rozměru prvku. Tento úkos je třeba na výkrese obrobku předepsán.
Obrázek P1.3 – Úkos typu C
Rozměry technologických úkosů v závislosti na rozměru příslušné plochy (označené b) a
materiálu modelu jsou uvedeny v tabulce P1.1. Jiné hodnoty úkosů je potřeba dohodnout
s metalurgem nebo zákazníkem.
Poznámka – Uvedené úhly (α) a poměry úkosu (a:b) jsou pouze informativní.
Tabulka P1.1 – Technologické úkosy
61
Pro konstrukční úkosy neobrobených ploch (plochy pro vzhled nebo tvar např. žeber, ná-
bojů kol apod.) se doporučují hodnoty poměru (a:b) rovný nebo větší, než udává tabulka
P1.2.
Poznámka – Uvedený úhel (α) je pouze informativní.
Tabulka P1.2 – Konstrukční úkosy
Stěny odlitku
Základním požadavkem pro správný odlitek je volba tloušťek stěn a jejich přechodů. Ostré
přechody jsou nepřípustné zvláště u rozdílných tloušťek stěn.
Přechod dvou stěn rozdílné tloušťky se řídí jejich vzájemným poměrem a to buď:
- zaoblením, jestliže vzájemný poměr tlustější stěny ke slabší je rovný nebo menší
než 2, nebo
- klínovým přechodem, pokud je tento poměr větší než 2.
Příklad viz na obrázku P1.4.
Obrázek P1.4 – Stěny odlitku
Doporučená řada poloměrů zaoblení R pro ocel a litinu je uvedena v tabulce P1.3.
c = ~ 2B
B B A / B <= 2
A / B > 2
A
A
R
62
Tabulka P1.3 – Řada poloměrů zaoblení Rozměry v milimetrech
Materiál Poloměr zaoblení R
Šedá
litina 3 4 5 6 8 10 12 16 25 32 40
Ocel 6 8 10 12 16 20 25 30 35 40 50 80 100
Spojení dvou stejných stěn (A) - napojení poloměry (R). Informativní údaje jsou na ob-
rázku P1.5 a údaje v tabulce P1.4.
Obrázek P1.5 Spojení stejných stěn
Tabulka P1.4 – Spojení stejných stěn
Materiál Rozměr Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (α)
Poloměr R Poloměr r
litina A 60° až 120° A/2 2 R
ocel A 75° až 105° A
Spojení dvou různých stěn (A, B) - napojení poloměry (R). Informativní údaje jsou na
obrázku P1.6, údaje v tabulce P1.5.
63
Obrázek P1.6 – Spojení různých stěn
Tabulka P1.5 – Spojení různých stěn
Materiál Poměr
A/B
Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (α)
Poloměr R Poloměr r
litina 2 60° až 120° A/2 A
ocel 1,25 75° až 105° (A+B)/2 A+B
Spojení dvou různých stěn (A, B) - napojení klínovým přechodem (c). Informativní údaje
jsou na obrázku P1.7 a údaje v tabulce P1.6.
Obrázek P1.7 – Spojení stěn klínem
Tabulka P1.6 – Spojení stěn klínem
Materiál Poměr
A/B
Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (α) R r c d
litina 2 60° až 120° (A+B)/4 1,2 A 4 d A-B
ocel 1,25 75° až 105° (A+B)/2 A+B 5 d
Spojení dvou různých stěn (A, B) - napojení klínovým přechodem (c) a poloměrem (R).
Informativní údaje jsou na obrázku P1.8 a údaje v tabulce P1.7.
64
Obrázek P1.8 – Spojení dvou stěn klínem a poloměrem
Tabulka P1.7 – Spojení dvou stěn klínem a poloměrem
Materiál Poměr
A/B
Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (α) R r c d m
litina 2 45° až 135° (A+B)/4 A+B 5 d m-B 0,8 A
ocel 1,25 60° až 120° 0,6 A 1,2A 6 d
Spojení tří stěn – napojení poloměry (R). Informativní údaje jsou na obrázku P1.9 a
údaje v tabulce P1.8.
Obrázek P1.9 – Spojení tří stěn
Tabulka P1.8 – Spojení tří stěn
Materiál Poměr
A/B
Rozsah úhlů vzájemné polohy
stěn odlitku (A a B)
Poloměr R
litina 2 60° až 120° (A+B)/4
ocel 1,25 75° až 105° A/2
65
Spojení tří různých stěn – napojení klínovým přechodem (c). Informativní údaje jsou na
obrázku P1.10, údaje v tabulce P1.9.
Obrázek P1.10 – Spojení tří stěn
Tabulka P1.9 – Spojení tří stěn
Materiál Poměr
A/B
Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (A a B) R d
litina 2 60° až 120° (A+B)/4 A - B
ocel 1,25 75° až 105° A/2
Spojení tří stěn – napojení poloměrem i klínovým přechodem (R, c, d). Informativní údaje
jsou na obrázku P1.11 a rozměry v tabulce P1.10.
Obrázek P1.11 – Spojení tří stěn
Tabulka P1.10 – Spojení tří stěn
Materiál Poměr A/B c R d
litina 2 5 d (A+B)/4 (A – B) /2
ocel 1,5 6 d A/2
66
Spojení tří stejných stěn (A) – napojení poloměry pod úhlem. Informativní údaje jsou na
obrázku P.12 a rozměry v tabulce P1.11.
Obrázek P1.12 – Spojení tří stěn pod úhlem
Tabulka P1.11 – Spojení tří stěn pod úhlem
Materiál Tlouštka Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (α) R r c
litina A 45° až 135° 0,5 A R+A 2A
ocel A 60° až 120° 0,7 A R+A 2A
Spojení tří stejných stěn – napojení poloměry. Informativní údaje jsou na obrázku P1.13 a
rozměry v tabulce P1.12.
Obrázek P1.13 – Spojení 3 stěn poloměry
67
Tabulka P1.12 – Spojení 3 stěn poloměry
Materiál Tlouštka h R r s
ocel A 4 A 1,5 A 0,5 A 1,25 A
Spojení tří stejných stěn (2 stejné, třetí menší) – napojení poloměry i klínovým přechodem
(R, c, d). Informativní údaje jsou na obrázku P1.14 a rozměry v tabulce P1.13.
Obrázek P1.14 – Napojení 3 stěn poloměry a klínem
Tabulka P1.13 – Napojení 3 stěn poloměry a klínem
Materiál Poměr
A/B
Rozsah úhlů polohy
stěn odlitku (α) R r c d m
ocel 1,25 60° až 120° 0,5 A R+m 2A m-B (A+B)/2
Předběžná volba tloušťky stěn
Při konstrukci odlitku je potřeba volit nejmenší tloušťku stěn, zaručující potřebnou pevnost
při zachování efektivní hmotnosti a úspory kovu. Přitom je potřeba vzít v úvahu způsob
namáhání odlité součásti, její materiál, rozměry a hmotnost odlitku a způsob lití.
Uvedený způsob stanovení minimální tloušťky stěn je pouze pomocným empirickým ná-
vrhem pro předběžný návrh konstrukce pro konečné projednání s technologem metalur-
gem příslušné slévárny.
Předběžná volba tloušťky stěn je založena na tzv. charakteristickém rozměru, kombinující
základní rozměry odlitku, viz následující vzorec.
N = (2L + B + H) / 3,
kde N – je charakteristický rozměr v mm,
L – délka odlitku v mm,
68
B – šířka odlitku v mm,
H – výška odlitku v mm.
Z charakteristického rozměru odlitku lze podle následujícího grafu v obrázku P1.15 stanovit
předběžnou tloušťku stěny.
Obrázek P1.15 – Graf pro předběžné stanovení tloušťky stěny
Návrh tloušťky stěny pro příklad, kde jsou následující parametry:
L – 240 mm
H – 200 mm
B – 240 mm
Charakteristický rozměr N = (2L + B + H) / 3 = (2. 240 + 240 + 200) / 3 = 307
Podle diagramu v obrázku pro ocelový odlitek odpovídá tloušťka stěny cca 12 mm.
Žebra odlitku
Ke zpevnění odlitku se používají litá žebra, která zabraňují vzniku trhlin a zborcení odlitku.
Tloušťka žeber (a) se volí empiricky přibližně v rozsahu 0,7 až 0,9 tloušťky stěny (A).
Některé příklady jsou uvedeny na následujících obrázcích.
Přilité výztužné žebro ke stěně odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.16 a rozměry
v tabulce P1.14.
69
Obrázek P1.16 – Přilité žebro
Tabulka P1.14 – Přilité žebro
Materiál Stěna Tlouštka žebra a Výška žebra h s r
ocel A 0,8 A 1,25 A 1,25 A 0,5 A
Výztužná žebra stěny odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.17, rozměry v tabulce
P1.15.
Obrázek P1.17 – Výztužná žebra
Tabulka P1.15 – Výztužná žebra
Materiál Stěna Tlouštka žebra a c r
ocel A 0,8 A 2,5 A 0,35 A
Šikmá výztužná žebra stěny odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.18 a rozměry
v tabulce P1.16.
70
Obrázek P1.18 – Šikmá výztužná žebra
Tabulka P1.16 – Šikmá výztužná žebra
Materiál Stěna Tlouštka žebra a h R r
ocel A 0,7 A 4 A A 0,3 A
Pravoúhlá síť výztužných žeber odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.19 a rozměry
v tabulce P1.17.
Obrázek P1.19 – Pravoúhlá síť výztužných žeber
Tabulka P1.17 – Pravoúhlá síť výztužných žeber
Materiál Stěna Tlouštka žebra a c s r
ocel A 0,7 A 5 A 1,25 A 0,5 A
71
Spojení čtyř výztužných žeber odlitku. Informativní údaje viz na obrázku P1.20 a rozměry
v tabulce P1.18.
Obrázek P1.20 – Spojení 4 výztužných žeber
Tabulka P1.18 - Spojení 4 výztužných žeber
Materiál Stěna Tlouštka žebra a d s r
ocel A 0,8 A min. A 1,25 A 0,5 A
72
Příloha 2
Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4470
Oblast tvarovaných součástí, především odlitků, výkovků apod. je bezesporu významným
segmentem strojírenské výroby. Nové normalizační podklady přináší řadu změn proti sou-
časné praxi. Jde o velmi rozsáhlou oblast a tato publikace může dát jen stručný náhled do
této problematiky a upozornit na některé podstatnější změny v chápání výkresové doku-
mentace těchto výrobků.
Souborem uvedených norem jsou zrušeny následující národní normy:
ČSN 01 4470 Mezní úchylky rozměru a tvaru odlitku
ČSN 01 4980 přídavky na obrábění ploch odlitků
Vzhledem k tomu, že podle těchto podkladů vzniklo mnoho dosavadních výkresů odlitků,
které budou po delší přechodnou dobu stále používány jako výrobní podklady, je potřeba
se o nich zmínit i v této publikaci. Uvedené normy jsou zrušeny a za nějaký čas se uživatelé
budou jen těžko orientovat v dřívější metodice stanovení mezních úchylek rozměrů a geo-
metrie odlitků a stejně tak přídavků na opracování. Právě k této odlišné metodice je smě-
řována následující vysvětlení.
ČSN 01 4470 pro stanovení mezní úchylky rozměru a tvaru odlitku používala dva
základní pojmy:
- jmenovitý rozměr odlitku, což byl rozměr na výkrese (nebo na slévárenském postupovém
výkrese), ke kterému byly vztaženy mezní úchylky rozměrů a tvarů odlitků. U ploch uva-
žovaných s jejich opracováním byl jmenovitý rozměr uvažován včetně přídavku na obro-
bení. Ke jmenovitému rozměru příslušel odpovídající směrodatný rozměr,
- směrodatný rozměr odlitku, což byl největší kótovaný rozměr (nebo součet rozměrů)
odlitku nebo příslušné části, v rovině kolmé na jmenovitý rozměr.
Příklad aplikace je uveden na ilustrativním obrázku P1.1.
kde: j 1, j 2, j 3 - jmenovité rozměry
s 1, s 2, s 3 – směrodatné rozměry
Obrázek P2.1
s 2
s 1 ÷ s 3
j 1
j 2
j 3
73
U hrubého odlitku je vztah plochy obrobené a neobrobené uveden na informativním ob-
rázku P2.2 a u opracovaného odlitku na obrázku P2.3.
Obrázek P2.2
Hodnoty mezních úchylek rozměrů byly uvedeny v závislosti na jmenovitých a
směrodatných rozměrech pro stupně přesnosti 1 až 6 uvedeny v tabulkách. Poža-
dovaný stupeň přesnosti se označoval na výkrese (nad popisovým polem) číslem
normy ČSN 01 4470 a začíslím stupně přesnosti, například pro stupeň 3:
ČSN 01 4470. 3
Stupně přesnosti se stanovily dohodou zákazníka s výrobcem, příp. podle pomocné
informativní tabulky.
dolní mezní rozměr od-
litku
horní
mezní roz-měr odlitku
přídavek
na obro-bení
jmeno-vitý roz-
měr
Hrubý odlitek
neobráběné plochy
Hrubý odlitek
obráběné plochy
tolerance rozměru
hrubého od-litku
horní mezní roz-měr odlitku (dtto)
dolní)
tolerance rozměru hrubého
odlitku
jmenovitý
rozměr
jmenovitý
rozměr obrobe-ného od-
litku
74
Obrázek P2.3
Geometrické tolerance tvaru a polohy, včetně nerovností povrchu nesměly překročit hod-
noty tolerancí rozměrů odlitku podle obrázku P2.4, kde
b – a ≤ tolerance rozměru hrubého odlitku.
Obrázek P2.4
Tabulky mezních úchylek rozměru a tvaru odlitku podle zrušené normy ČSN 01 4470
Číselné hodnoty mezních úchylek rozměrů jsou uvedeny v závislosti na jmenovitých a smě-
rodatných rozměrech pro stupně přesnosti .1 až .6 v tabulkách P2.2. až P1.7.
Stupeň přesnosti je na dřívějším výkrese (nad nebo v popisovém poli) uveden číslem
normy a příslušným začíslím, např. ČSN 01 4470.3. Pro výběr stupně přesnosti podle po-
užité technologie sloužila informativní tabulka P2.1, ale rozhodující je dohoda zákazníka
s dodavatelem.
tolerance roz-
měru obrobe-
ného odlitku
jmenovitý
rozměr
Obrobený odlitek
a b
75
Tabulka P2.1 – Stupně přesnosti podle technologie a materiálu odlitků
Technologie Stupeň přesnosti Materiál odlitku
1 2 3 4 5 6 Nežel.kovy
litina ocel
Vytavitelné modely x x x x x x
Kovové formy x x x x x x
Odstřeďování x x x x x x
Formy zhotovené lisováním vyššími měrnými tlaky
x x x x x x
Skořepiny x x x x
Keramické formy x x x x x x
Horké jaderníky x x x x x
Odstředivé lití do kovových forem x x x x x x
Odstředivé lití do pískových forem x x x x x x x
Formovací směsi tuhnoucí za studena x x x x x x
CT směsi x x x x x x
Pískové formy, strojní tvarování x x x x x x
Pískové formy, ruční tvarování x x x x x
Ztekucené formovací směsi x x x x x
Spalitelné modely x x x x
Tvarování na šablonu a částečný model x x x x x
Tvarování na kovový model x x x
V případě dohody bylo možno uvést užší tolerance nebo jinou toleranci geometrie přímo u
příslušné kóty, označené hvězdičkou (např. 120* ±3).
Tabulka P2.2 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 1
Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
Směrodatný rozměr
Nad
6 10 18 30 80 180 315
do
nad do 6 10 18 30 80 180 315 500
6 ±0,05 ±0,10 ±0,12 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25
6 10 ±0,10 ±0,12 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30
10 18 ±0,12 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,30
18 30 ±0,12 ±0,15 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,40
30 80 ±0,15 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,40 ±0,50
80 180 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,50 ±0,50
180 315 ±0,25 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,50 ±0,60
315 500 ±0,25 ±0,30 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,60
76
Tabulka P2.3 - Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 2 Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
Směrodatný rozměr
Nad
6 10 18 30 80 180 315 500
do
nad do 6 10 18 30 80 180 315 500 800
6 ±0,20 ±0,25 ±0,30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80
6 10 ±0,25 ±0,30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,60 ±0,80
10 18 ±0,30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±0,80 ±1,00
18 30 ±0,30 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,00 ±1,20
30 80 ±0,35 ±0,40 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,00 ±1,20 ±1,20
80 180 ±0,50 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,20 ±1,40
180 315 ±0,60 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,40 ±1,60
315 500 ±0,60 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,40 ±1,60 ±1,80
500 800 ±0,80 ±1,00 ±1,20 ±1,40 ±1,60 ±1,80 ±2,00
Tabulka P2.4 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 3 Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
Směrodatný rozměr
Nad
18 30 80 180 315 500 800 1250
do
nad do 18 30 80 180 315 500 800 1250 2000
6 ±0,5 ±0,5 ±0,5 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0
6 10 ±0,5 ±0,5 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,0
10 18 ±0,5 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5
18 30 ±0,6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5
30 80 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,00 ±2,5 ±2,5
80 180 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0
150 315 ±1,0 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±2,5 ±3,0
315 500 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0
500 800 ±1,2 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0 ±3,5
800 1250 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0 ±3,5 ±3,5
1250 2000 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±2,5 ±3,0 ±3,0 ±3,5 ±3,5 ±4,0
77
Tabulka P2.5 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 4 Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
Směrodatný rozměr
Nad
18 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150
do
nad do 18 30 80 180 315 500 800 1250 200 3150 5000
6 ±0,6 ±0,8 ±0,8 ±0,8 ±1,0 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±4,0
6 10 ±0,8 ±0,8 ±0,8 ±1,0 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0
10 18 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,0 ±5,0
18 30 ±0,8 ±1,2 ±1,5 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±6,0
30 80 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±6,0
80 180 ±1,0 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,0 ±7,0
180 315 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,5 ±7,0
315 500 ±1,5 ±1,5 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,0 ±6,0 ±8,0
500 800 ±2,0 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,00 ±5,5 ±6,0 ±9,0
800 1250 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±5,5 ±6,0 ±6,0 ±10,0
1250 2000 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±4,0 ±4,2 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±7,0 ±11,0
2000 3150 ±3,5 ±4,0 ±4,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±12,0
3150 5000 ±4,0 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0 ±13,0
78
Tabulka P2.6 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 5 (zkrácená) Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
Směrodatný rozměr
Nad
18 30 80 180 315 500 800 1250 2000
do
nad do 18 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150
6 ±0,8 ±1,0 ±1,2 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0
6 10 ±1,0 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0
10 18 ±1,0 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±6,0
18 30 ±1,2 ±1,5 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±7,0
30 80 ±1,2 ±2,0 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0
80 180 ±1,5 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,00 ±7,0 ±8,0 ±8,0
180 315 ±2,0 ±2,5 ±1,0 ±3,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0
315 500 ±2,5 ±3,0 ±3,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0
500 800 ±3,0 ±3,5 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±7,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0 ±10,0
800 1250 ±3,5 ±4,5 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0
1250 2000 ±4,0 ±5,0 ±6,0 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0
2000 3150 ±5,5 ±6,0 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0
3150 5000 ±7,0 ±8,0 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0 ±13,0 ±14,0
5000 8000 ±8,0 ±9,0 ±9,0 ±10,0 ±10,0 ±11,0 ±12,0 ±13,0 ±14,0 ±15,0
8000 12500 ±12,0 ±13,0 ±14,0 ±15,0 ±16,0 ±17,0 ±18,0 ±19,0 ±20,0 ±21,0
Tabulka P2.7 – Mezní úchylky pro stupeň přesnosti 6 Rozměry v milimetrech
Jmenovitý rozměr
Směrodatný rozměr
Nad
2000 3150 5000 8000
do
nad do 3150 5000 8000 12500
2000 3150 +15 +17 +20 +24
1150 5000 +17 +20 +22 +28
5000 8000 +20 +22 +24 +32
8000 12500 +24 +28 +32 +36
79
Příloha 3
Výkresy podle zrušené normy ČSN 01 4980
ČSN 01 4980 pro stanovení přídavků na obrábění ploch odlitků používala rovněž základní
pojmy:
základní rozměr, což byl první rozměr, určující velikost přídavku na obrábění.
Byl určen vzdáleností nejvzdálenější obrobené plochy rovnoběžné s danou plo-
chou (nebo vzdáleností protilehlých bodů) na obráběném povrchu. Příklady viz
na obrázcích P3.1 a P3.2.
směrodatný rozměr, což byl největší kótovaný rozměr nebo součet kót největ-
šího rozměru odlitku v rovině kolmé na základní rozměr. Směrodatný rozměr
byl pro stanovení velikosti přídavku na obrobení druhým, spolurozhodujícím pa-
rametrem (viz obrázky P3.3, P3.4).
Poznámka: obrobené plochy v ilustračních obrázcích jsou vyznačeny tlustou plnou čarou.
Základní rozměr z = B (dvě nejvzdálenější obrobené plochy)
Obrázek P3.1
Základní rozměr z = D (dvě nejvzdálenější obrobené plochy)
Obrázek P3.2
A
B
C
d
D
80
Třetím pojmem byl přídavek na opracování, což je vrstva materiálu na vnější nebo vnitřní
ploše odlitku, která umožňuje dosáhnout obrobením přesnosti rozměru a předepsané tex-
tury povrchu. V přídavku na opracování se mohou vyskytovat drobné povrchové vady
v souladu s příslušnými technickými předpisy.
V této souvislosti uváděla norma ještě pojem:
jmenovitý přídavek, jako přídavek předepsaný na slévárenském postupovém výkrese, ve
shodě s uvedenou normou,
skutečný přídavek, jako přídavek naměřený na hrubém odlitku. Jeho velikost je vymezena
mezními úchylkami.
Vzájemné vztahy jsou patrny z obrázku 65.
Obrázek P3.3
Následující příklady na stanovení přídavku na obrábění podle ČSN 01 4470. Hodnoty zjiš-
těných přídavků jsou uvedeny v milimetrech.
PŘÍKLAD 1:
Obrobek odlité desky o rozměrech 800 mm x 400 mm, tloušťky 70 mm je opracován na
horní a spodní ploše podle obrázku 65. Obrobené plochy jsou v ilustračním obrázku vyzna-
čeny tlustou plnou čarou. Stupeň přesnosti 5.
horní a dolní úchylka
rozměru odlitku
jmenovitý r
ozm
ěr
hru
bého
odlitk
u
P m
in.
P
jmen..
P
max.
P jmen. – jmenovitý přídavek na obrábění
P min. – nejmenší skutečný přídavek na obrábění
P max. – největší skutečný přídavek na obrábění
81
8
Obrázek P3.4
PŘÍKLAD 2:
Obrobek dutého válce o vnějším průměru 650 h11, vnitřním průměru 400 H8, výšky 400
podle obrázku P3.5. Všechny plochy opracovány. Stupeň přesnosti 4.
400
70
400
85
Obrobek
Odlitek
Základní rozměr: 70
Směrodatný rozměr: 800
Přídavek na dolní ploše: 6
Přídavek na horní ploše: 9
800
800
82
Obrázek P3.5
83
Přehled stupňů vzhledem k technologii a materiálu je v tabulce P3.1.
Tabulka P3.1
84
Tabulky přídavků na obrábění ploch odlitků podle zrušené normy ČSN 01 4980
Velikost jmenovitého přídavku na obrábění byla dána:
stupněm přesnosti odlitku podle ČSN 01 4470,
základním rozměrem,
směrodatným rozměrem,
polohou obráběné plochy,
materiálem odlitku,
dalšími požadavky.
Velikost přídavků na obrábění pro odlitky stupně přesnosti1 a stupně 2 (ČSN 01 4470) se
stanovila na základě dohody mezi zákazníkem a dodavatelem.
Označení stupně přesnosti odlitku na výkrese .3 až .6 udávalo zároveň stupeň velikosti
přídavků na obrábění .3 až .6.
Číselné hodnoty přídavků na obrábění na plochu stupně velikosti .3 až .6 byly pro odlitky
stupně přesnosti .3 až .6 uvedeny v závislosti na materiálu odlitku - viz tabulku P2.1 až
P2.4 resp. P2.5 až P2.8 a to v závislosti na základních a směrodatných rozměrech. Rozměry
v tabulkách jsou v milimetrech.
U ploch, které se obráběly jen broušením, mohly být po dohodě s zákazníkem a dodava-
telem stanoveny přídavky menší, než udávají tabulky P3.2 až P3.3, pokud to bylo z tech-
nologického hlediska účelné.
V případech, kdy předepsaná mezní úchylka rozměru odlitku vyčerpávala přídavek na ob-
rábění do té míry, že byla ohrožena čistota obrobeného povrchu, bylo nutné zvolit přídavek
větší, přičemž byl dodavatel povinen o tom uvědomit zákazníka. Používalo se to především
v případech, kdy byla obráběna jenom jedna plocha.
Díry v hrubém odlitku se všeobecně nemusely předlévat, jestliže u ocelových odlitků
d ≤ 0,4 h + 10
a u odlitků ze šedé, tvárné a temperované litiny, zvláštních slitin železa a neželezných kovů
d ≤ 0,4 h + 10
kde: d … průměr díry v mm
h … hloubka díry v mm
Po dohodě zákazníka a dodavatele bylo možno dojednat jiné parametry.
85
Tabulka P3.2 – Přídavky na obrábění stupně .3 pro ocelové odlitky stupně přes-
nosti 3
Rozměry v milimetrech
Základní rozměr
z
Poloha plochy
při lití
Směrodatný rozměr
nad
30 80 180 315 500 800 1250
do
nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000
30 Horní 2,5 3 3 4 4,5 4,5 5 6
Spodní, boční 1,5 2 2 2,5 3 3 3,5 4
30 80 Horní 3 3 3 4 4,5 4,5 5 6
Spodní, boční 2 2 2 2,5 3 3 3,5 4
80 180 Horní 3 3 4 4 4,5 5 6 7
Spodní, boční 2 2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5
180 315 Horní 3 4 4 4,5 5 5 6 7
Spodní, boční 2 2,5 2,5 3 3,5 3,5 4 4,5
315 500 Horní 3 4 4,5 4,5 5 6 7 8
Spodní, boční 2 2,5 3 3 3,5 4 4,5 5
500 800 Horní 4 4,5 4,5 5 5 6 7 8
Spodní, boční 2,5 3 3 3,5 3,5 4 4,5 5
800 1250 Horní 4,5 4,5 5 5 6 7 8 9
Spodní, boční 3 3 3,5 3,5 4 4,5 5 6
1250 2000 Horní 4,5 5 5 6 7 8 8 9
Spodní, boční 3 3,5 3,5 4 4,5 5 5 6
86
Tabulka P3.3 – Přídavky na obrábění stupně .4 pro ocelové odlitky stupně přes-
nosti 4
Rozměry v milimetrech
Základní rozměr
z
Poloha plochy
při lití
Směrodatný rozměr
Nad
30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150
do
nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000
30 Horní 4 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9 9
Spodní, boční
2,5 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6
30 80 Horní 4,5 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9 10
Spodní,
boční
3 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 7
80 180 Horní 4,5 4,5 5 5 7 8 8 9 10 10
Spodní, boční
3 3 3,5 3,5 4,5 5 5,5 6 7 7
180 315 Horní 4,5 5 5 6 7 8 8 9 10 12
Spodní, boční
3 3,5 3,5 4 4,5 5 5,5 6 7 8
315 500 Horní 4,5 6 6 7 8 8 9 10 12 12
Spodní, boční
3 4 4 4,5 5 5,5 6 7 8 8
500 800 Horní 5 6 6 7 8 9 9 10 12 14
Spodní,
boční
3,5 4 4 4,5 5 6 6 7 8 9
800 1250 Horní 6 7 7 8 8 9 10 12 14 16
Spodní, boční
4 4,5 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10
1250 2000 Horní 7 7 8 8 9 10 12 14 16 18
Spodní, boční
4,5 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12
2000 3150 Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 20
Spodní, boční
4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12 14
3150 5000 Horní 8 8 9 10 12 14 16 18 20 24
Spodní, boční
5 5,5 6 7 8 9 10 12 14 16
87
Tabulka P3.4 – Přídavky na obrábění stupně 5 pro ocelové odlitky stupně přes-
nosti 5
Rozměry v milimetrech
Po
loh
a p
loch
y
p
ři
lití
Směrodatný rozměr
nad
30
80 180
315
500
800 1250
2000
3150
5000
8000
do
nad do 30
80
180
315
500
800
1250
2000
3150
5000
8000
12500
30 Horní 4,5
5 5 6 8 8 10 12 14 16 16 18
Spodní,
boční
3 3,5
3,5 4 5 5,5 7 8 9 10 11 11
30 80 Horní 4,5
5 6 6 8 9 10 12 14 16 16 18
Spodní, boční
3 3,5
4 4 5 6 7 8 9 10 11 12
80 180 Horní 5 5 6 7 8 9 10 14 16 16 18 20
Spodní, boční
3,5
3,5
4 4,5 5,5 6 7 9 10 11 12 13
180 315 Horní 5 5 7 8 8 10 12 14 16 16 18 22
Spodní, boční
3,5
3,5
4,5 5 5,5 7 8 9 10 11 12 14
315 500 Horní 5 6 7 8 9 10 12 16 16 18 20 24
Spodní, boční
3,5
4 4,5 5 6 7 8 10 11 12 13 16
500 800 Horní 6 7 8 8 9 10 12 16 16 16 20 26
Spodní, boční
4 4,5
5 5,5 6 7 8 10 11 12 13 18
800 1250 Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 20 22 28
Spodní, boční
4,5
5 5,5 6 7 8 9 11 12 13 14 18
125
0
2000 Horní 8 8 8 9 10 12 16 18 20 22 22 30
Spodní, boční
5 5 5,5 6 7 8 10 12 13 14 14 20
200
0
3150 Horní 8 8 9 10 12 14 16 20 22 22 24 32
Spodní, boční
5 5,5
6 7 8 9 11 13 14 14 16 22
88
315
0
5000 Horní 9 9 10 12 14 16 18 20 22 24 26 36
Spodní,
boční
6 6 7 8 9 10 12 13 14 16 18 24
5000
8000 Horní 10 10 12 14 16 16 20 22 24 26 30 38
Spodní,
boční
7 7 8 9 10 11 13 14 16 18 20 26
8000
12500
Horní 16 18 20 22 24 26 28 30 32 36 38 42
Spodní, boční
11 12 13 14 16 18 18 20 22 24 26 28
Tabulka P3.5 – Přídavky na obrábění stupně .6 pro ocelové odlitky stupně přes-
nosti 6
Rozměry v milimetrech
Poloha plochy
při lití
Směrodatný rozměr
Nad
2000 3150 5000 8000
do
nad do 3150 5000 8000 12500
2000 3150 Horní 20 24 30 38
Spodní, boční 13 16 20 26
3150 5000 Horní 24 30 36 42
Spodní, boční 16 20 24 28
5000 8000 Horní 30 36 38 45
Spodní, boční 20 24 26 30
8000 12500 Horní 38 42 45 55
Spodní, boční 26 28 30 36
89
Tabulka P3.6 – Přídavky na obrábění stupně 3 pro odlitky ze šedé, tvárné a tem-
perované litiny, slitin železa a neželezných kovů stupně přesnosti 3
Rozměry v milimetrech
Základní rozměr
z
Poloha plochy
při lití
Směrodatný rozměr
Nad
30 80 180 315 500 800 1250
do
nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000
30 Horní 2,5 2,5 2,5 3 3 4 4,5 4,5
Spodní, boční 1,5 1,5 1,5 2 2 2,5 3 3
30 80 Horní 2,5 2,5 2,5 3 3 4 4,5 5
Spodní, boční 1,5 1,5 1,5 2 2 2,5 3 3,5
80 180 Horní 2,5 3 3 3 4 4,5 4,5 5
Spodní, boční 1,5 2 2 2 2,5 3 3 3,5
180 315 Horní 2,5 3 3 4 4 4,5 5 6
Spodní, boční 1,5 2 2 2,5 2,5 3 3,5 4
315 500 Horní 3 4 4 4 4,5 4,5 5 6
Spodní, boční 2 2,5 2,5 2,5 3 3 3,5 4
500 800 Horní 3 4 4 4,5 4,5 5 6 7
Spodní, boční 2 2,5 2,5 3 3 3,5 4 4,5
800 1250 Horní 3 4 4 4,5 5 6 7 8
Spodní, boční 2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5 5
1250 2000 Horní 4 4,5 4,5 5 6 7 8 9
Spodní, boční 2,5 3 3 3,5 4 4,5 5 6
90
Tabulka P3.7 – Přídavky na obrábění stupně 4 pro odlitky ze šedé, tvárné a tem-
perované litiny, zvláštních slitin železa a neželezných kovů stupně 4
Rozměry v milimetrech
Základní rozměr
z
Poloha plochy
při lití
Směrodatný rozměr
Nad
30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150
do
nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000
30 Horní 3 4 4 4,5 5 6 7 7 8 8
Spodní, boční
2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5 4,5 5 5
30 80 Horní 3 4 4 4,5 5 6 7 7 8 8
Spodní,
boční
2 2,5 2,5 3 3,5 4 4,5 4,5 5 5,5
80 180 Horní 4 4,5 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9
Spodní, boční
2,5 3 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6
180 315 Horní 4 4,5 4,5 5 6 7 8 8 9 10
Spodní, boční
2,5 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 7
315 500 Horní 4,5 5 5 6 6 7 8 9 10 10
Spodní, boční
3 3,5 3,5 4 4 4,5 5 6 7 7
500 800 Horní 4,5 5 6 6 7 8 8 9 10 12
Spodní,
boční
3 3,5 4 4 4,5 5 5 6 7 8
800 1250 Horní 5 6 6 7 8 8 9 10 12 14
Spodní, boční
3,5 4 4 4,5 5 5 6 7 8 9
1250 2000 Horní 5 6 7 8 8 9 10 12 14 16
Spodní, boční
3,5 4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10
2000 3150 Horní 6 7 8 8 9 10 12 14 16 18
Spodní, boční
4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12
3150 5000 Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 20
Spodní, boční
4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 12 14
91
Tabulka P3.8 – Přídavky na obrábění stupně 5 a stupně přesnosti 5
Rozměry v milimetrech
Základní rozměr
z P
olo
ha p
loch
y
p
ři
lití
Směrodatný rozměr
Nad
30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000 8000
do
nad do 30 80 180 315 500 800 1250 2000 3150 5000 8000 12500
30
Horní 4 4,5 4,5 5 6 8 9 10 12 14 16 16
Spodní
boční
2,5 3 3 3,5 4 5 6 7 8 9 10 10
30
80
Horní 4 4,5 5 5 7 8 9 10 12 14 16 162,5
Spodní
boční
2,5 3 3,5 3,5 4,5 5 6 7 8 9 10 10
80
180
Horní 4,5 5 5 6 7 8 9 10 12 14 16 16
Spodní
boční
3 3,5 3,5 4 4,5 5 6 7 8 9 10 11
180
315
Horní 4,5 5 6 6 7 9 10 12 14 14 16 18
Spodní
boční
3 3,5 4 4 4,5 6 7 8 9 10 11 12
315
500
Horní 5 5 6 7 8 9 10 12 14 16 16 18
Spodní
boční
3,5 3,5 4 4,5 5 6 7 8 9 10 11 13
500
800
Horní 5 6 7 8 8 9 10 12 14 16 16 20
Spodní
boční
3,5 4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 11 14
800
1250
Horní 6 7 8 8 9 10 12 14 16 16 18 24
Spodní
boční
4 4,5 5 5,5 6 7 8 9 10 11 12 16
1250
2000
Horní 6 7 8 8 9 10 12 14 16 18 18 26
Spodní
boční
4 4,5 5 5,5 6 7 8 10 11 12 13 18
2000
3150
Horní 7 8 8 9 10 12 14 16 18 18 20 30
Spodní
boční
4,5 5 5,5 6 7 8 9 11 12 13 14 20
3150
5000
Horní 8 9 9 10 12 14 16 18 18 20 20 34
Spodní
boční
5 6 6 7 8 9 10 12 13 14 14 22
5000
8000
Horní 9 10 10 12 14 16 16 18 20 20 24 36
Spodní
boční
6 7 7 8 9 10 11 13 14 14 16 24
92
Tabulka P3.9 – Přídavky na obrábění stupně 6 pro odlitky ze šedé, tvárné a tem-
perované litiny, slitin železa a neželezných kovů stupně přesnosti 6
Rozměry v milimetrech
Základní rozměr
z
Poloha plochy
při lití
Směrodatný rozměr
Nad
2000 3150 5000 8000
do
nad do 3150 5000 8000 12500
2000 3150 Horní 16 18 26 36
Spodní, boční 11 13 18 24
3150 5000 Horní 18 26 34 38
Spodní, boční 13 18 22 26
5000 8000 Horní 26 34 36 42
Spodní, boční 18 22 24 28
8000 12500 Horní 36 38 42 45
Spodní, boční 24 26 28 30
93
Přehled některých souvisejících norem
Kromě v úvodu uváděného souboru norem se dané problematiky dotýkají například
normy:
ISO 128-22 1999 zavedena v ČSN ISO 128-22:2001 (01 3114) Technické výkresy -
Pravidla zobrazování - Část 22: Základní pravidla kreslení a použití odkazových čar
ISO 128-24 1999 zavedena v ČSN ISO 128-24:2001 (01 3114) Technické výkresy -
Pravidla zobrazování - Část 24: Čáry na strojnických výkresech
ISO 129-1:2004 zavedena v ČSN ISO 129-1:2005 (01 3130) Technické výkresy - Kóto-
vání a tolerování - Část 1: Všeobecná ustanovení
ISO 1101 2004 zavedena v ČSN EN ISO 1101:2006 (01 4120) Geometrické specifikace
výrobků (GPS) – Geometrické tolerování – Tolerance tvaru, orientace, umístění a házení
ISO 1302:2002 zavedena v ČSN EN ISO 1302:2002 (01 4457) Geometrické požadavky
na výrobky (GPS) - Označování struktury povrchu v technické dokumentaci výrobků
ISO 2692:2006 zavedena v ČSN EN ISO 2692:2007 (01 4123) Geometrické specifikace
výrobků (GPS) - Geometrické tolerování - Požadavek maxima materiálu (MMR), požadavek
minima materiálu (LMR) a požadavek reciprocity (RPR)
ISO 5459:1981 zavedena v ČSN ISO 5459:1994 (01 4402) Technické výkresy. Geome-
trické tolerování - základny a soustavy základen pro geometrické tolerance
ISO 7083:1983 zavedena v ČSN EN ISO 7083:1997 (01 3138) Technické výkresy.
Značky pro geometrické tolerování. Tvary a rozměry
ISO 8785:1998 zavedena v ČSN EN ISO 8785:2000 (01 4456) Geometrické požadavky
na výrobky (GPS) - Nedokonalosti povrchu - Termíny, definice a parametry
ISO 13715:2000 zavedena v ČSN ISO 13715:2005 (01 3205) Technické výkresy - Hrany
neurčitých tvarů - Slovník a označování
ISO 14660-1:1999 zavedena v ČSN EN ISO 14660-1:2000 (01 4121) Geometrické po-
žadavky na výrobky (GPS) - Geometrické prvky - Část 1: Všeobecné termíny a definice
ISO 14660-2:1999 zavedena v ČSN EN ISO 14660-2:2000 (01 4121) Geometrické po-
žadavky na výrobky (GPS) - Geometrické prvky - Část 2: Zjištěná střední čára válce a
kužele, zjištěná střední plocha, místní rozměr zjištěného prvku
ISO 81714-1: 1999 zavedena v ČSN EN ISO 81714-1:2001 (01 3790) Tvorba grafických
značek používaných v technické dokumentaci produktů - Část 1: Základní pravidla.
Závěrem Pokud všechny složky přípravy výroby podle námětu této směrnice budou spolu komuni-
kovat, lze se důvodně domnívat, že výsledkem bude kvalitní výrobní podklad pro odlitky.
Při porovnávání výkresové dokumentace, zpracované podle dřívějších norem a dokumen-
tace podle nových norem, je potřeba uvést, že je nelze jakkoliv vzájemně mechanicky
srovnávat a převádět. V hospodářských vztazích lze vzájemně dohodnout dodávky i podle
neplatných norem, nebo dokumentaci přepracovat podle současných norem.
Ještě jedno upozornění
Normu ČSN EN ISO 8062-3 je potřeba chápat jen jako základní pomůcku pro stanovení
požadavků na realizaci výrobku v rozumných rozměrových a geometrických tolerancí, které
94
jsou ve spolupráci s ostatními jak interními složkami tak ve spolupráci odběratele a doda-
vatele upřesněny podle dalších požadavků, např. možnostmi slévárny, náročnosti provozu
apod.
Při využívání normy ČSN EN ISO 8062-3 je také potřeba mít na paměti ustanovení jejího
článku 10, že pokud jsou u výrobku překročeny všeobecné tolerance a přitom není naru-
šena schopnost funkce výrobku, nesmí tato skutečnost vést k jeho automatickému zamít-
nutí, pokud není specifikováno jinak.
V tomto podkladu je použit návrh normy ISO 8062-4. Také pro tento návrh budou platit
stejná upozornění, jako pro ISO 8062-3.