„Pr ůzkum rizikového chování a bezpe čnosti v ZŠ …Charakteristika výb ěrového souboru (žákovské dotazníky) Tabulka 17 – výběrový soubor – přehled škol Pč

Mezinárodní asociace bezpe čnostního managementu ASIS CZ, o.s., Majerského 2031/7, 149 00 Praha 4- Chodov

VÝSLEDKY PROJEKTU

„Pr ůzkum rizikového chování a bezpečnosti v ZŠ na území hl. m. Prahy

a v jejich okolí“

Základní škola Kuncova 1580

Praha 5 – Stodůlky Praha 13 155 00


2

Tabulka: Rizikové jednání žáků a žákyň v letošním roce

Uveďte podle stupnice od 1 – 6: 1 – nikdy, 2 – výjimečně, párkrát do roka, 3 - příležitostně (1-2 x do měsíce), 4 – 1-2 x týdně, 5 – několikrát během týdne, 6 – každý den. N – počet

respondentů, Ø – aritmetický průměr. Počet respondentů = 125

P.č. Kolikrát už jsi letos? Stupnice (%) Ø 1 2 3 4 5 6

1. Šel/šla za školu 82,1 10,6 3,3 0,8 3,3 1,36

2. Pil/a alkohol 27,6 38,2 17,9 13,0 3,3 2,26

3. Kouřil/a cigarety 71,0 16,1 3,2 5,6 4,0 1,65

4. Zkusil/a lehké drogy (marihuana)

87,9 8,9 3,2 1,15

5. Zkusil/a tvrdé drogy (heroin, pervitin, extázi)

100,0

1,00

6. Sprejoval/a nebo tegoval/a tam, kde se to nesmí

77,2 17,1 4,9 0,8 1,31

7. Něco ukradl/a v obchodě 79,8 16,9 2,4 0,8 1,26

8. Něco ukradl/a ve škole 87,0 10,6 1,6 0,8 1,16

9. Úmyslně něco zničil/a, poškodil/a (vandalství)

63,9 28,7 4,9 0,8 0,8 0,8 1,48

10. Utekl/a z domova 94,3 5,7 1,06

11. Zesměšňoval/a někoho jiného, nebo ubližoval/a někomu jinému

42,3 41,5 9,8 0,8 3,3 2,4 1,89

12. Fyzicky týral/a nebo ubližoval/a někomu jinému

89,3 5,8 4,1 0,8 1,17

13. Týral/a zvíře 99,2 0,8 1,01

14. Přemýšlel/a o tom, že si fyzicky ublížíš

51,2 27,6 8,9 6,5 4,1 1,6 1,89

15. Přemýšlel/a o tom, že spácháš sebevraždu

65,9 22,8 4,1 3,3 4,1 1,57

16. Přemýšlel/a že přestaneš jist nebo jedl/a a pak záměrně zvracel/a

82,0 9,0 1,6 2,5 4,1 0,8 1,40

17. Někomu heckl/a počítač 77,7 12,4 7,4 0,8 1,7 1,36

18. Hrál/a hazardní hry (automat, karty o peníze, sazky apod.)

64,8 25,4 6,6 2,5 0,8 1,50

19. Pral/a se 33,3 33,3 12,2 5,7 8,1 7,3 2,44


3


4

Setřídění bylo provedeno podle velikosti aritmetického průměru vypočteného ze stupnice uvedené u tabulky. Vyšší hodnota průměru vyjadřuje skutečnost, že respondenti se uvedeného jednání dopouštějí častěji.

Nejčastější jednání: Praní a pití alkoholu Nejméně časté jednání: Zkoušení tvrdých drog (vůbec) a týraní zvířat

Mezinárodní asociace bezpečnostního managementu ASIS CZ, o.s., Majerského 2031/7, 149 00 Praha 4- Chodov

5

Obsah:

1. Základní výsledky výzkumu – část ŽÁCI ....................................................................... 6 1.1. Charakteristika výběrového souboru (žákovské dotazníky) .................................... 7 1.2. Vybrané aspekty rizikového chování a jednání žáků základních škol ..................... 9 1.3. Základní hodnotové preference, postoje a názory žáků ......................................... 15 1.4. Spokojenost s atmosférou ve škole, v rodině, mezi vrstevníky ............................. 17 1.5. Spokojenosti s nabízenými volnočasovými aktivitami .......................................... 23 1.6. Pocit bezpečí žáků ve škole a v jejím bezprostředním okolí ................................. 27 1.7. Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami, indexy a jednotlivými položkami rizikového chování ...................................................... 29 1.8. Shrnutí .................................................................................................................... 31

2. Základní výsledky výzkumu – část PEDAGOGOVÉ ................................................... 34 2.1. Charakteristika výběrového souboru (pedagogické dotazníky) ............................. 35 2.2. Vybrané aspekty rizikového chování a jednání žáků základních škol ................... 37 2.3. Připravenost pedagogů na řešení problematiky rizikového chování žáků ............. 44 2.4. Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a jednotlivými položkami rizikového chování .................................................................... 47 2.5. Shrnutí .................................................................................................................... 48

3. Základní výsledky výzkumu – část RODIČE ............................................................... 49 3.1. Charakteristika výběrového souboru (rodičovské dotazníky) ............................... 50 3.2. Komunikace rodičů a školy ................................................................................... 52 3.3. Bezpečí žáků ve škole a jejím okolí ....................................................................... 54 3.4. Názory rodičů na způsoby řešení rizikového chování jejich dětí .......................... 56 3.5. Názory rodičů na volnočasové aktivity na škole ................................................... 60 3.6. Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a jednotlivými položkami rizikového chování .................................................................... 61 3.7. Shrnutí .................................................................................................................... 62

Závěr ......................................................................................................................................... 64 1. Rizikové chování a názory na něj ................................................................................. 64 2. Obecné hodnoty žáků .................................................................................................... 66 3. Atmosféra ve škole a komunikace se školou ................................................................ 66 4. Pomocná ruka při řešení problémů – role pedagogů ..................................................... 67 5. Rodinné zázemí ............................................................................................................. 67 6. Bezpečnost .................................................................................................................... 68

6.1. Žáci ........................................................................................................................ 68 6.2. Pedagogové ............................................................................................................ 68 6.3. Rodiče .................................................................................................................... 69

7. Volnočasové aktivity ..................................................................................................... 69 8. Vliv věku ....................................................................................................................... 69 9. Vliv pohlaví ................................................................................................................... 70 10. Vliv velikosti školy .................................................................................................... 70 11. Vliv městské části ...................................................................................................... 70


6

1. Základní výsledky výzkumu – část ŽÁCI

Ústřední roli výzkumu tvoří analýza dat mapující rizikové chování žáků a žákyň základních škol na území hl. města Prahy. Existuje mnoho dílčích faktorů, které se na rizikovém chování nezletilých podílejí, přesto z nich lze určit několik zásadních, jejichž vliv je určující a z hlediska dosavadních studií neoddiskutovatelný. Tyto základní faktory byly mapovány i v tomto komplexním, rozsáhlém výzkumu, kdy tvořily základní strukturu dotazníků určených žákům druhého stupně základních škol.

Jedním z nejvýraznějších faktorů, ovlivňujících projevy rizikového chování jsou postoje a hodnotový rámec, v němž je dítě ukotveno. Mapování „mravních postojů“ tak musí být nedílnou součástí každého seriózního výzkumu o rizikovém chování mládeže.

Dalším analyzovaným faktorem, podílejícím se na míře rizikového chování je zázemí, v němž se žák, či žákyně pohybuje, z něhož vychází. Tento výzkum se proto věnuje jak analýze zázemí v rodině (tj. z jaké rodiny žák pochází, jak se v rodině cítí, popř. popř. jak se mu rodiče věnují, či jak jej finančně podporují), tak analýze školního prostředí a atmosféry ve škole. To, jak se žák ve škole cítí, jaký vztah má s učiteli, popř. jak vnímá vztahy s ostatními žáky, ovlivňuje dílčí projevy možného rizikového chování (záškoláctví, šikanu, drobné krádeže apod.).

Samotná část analýzy je rovněž věnována způsobům trávení volného času žáků základních škol; v pozadí trestné činnosti mladistvých stojí velmi často nuda a nestrukturovaný volný čas. Mapování aktivit, kterým se žáci věnují, stejně jako jejich spokojenosti s nabízenou škálou školních aktivit je tak součástí analytické části.

Samostatnou kapitolu v rámci analýzy dotazníků, určených žákům základních škol, samozřejmě tvoří mapování míry a struktury rizikového chování. Zde byly vybrány nejčastější projevy rizikového chování mládeže, které vyplývají ze studia dostupné literatury a již realizovaných výzkumů.

Poslední kapitolou je analýza oblasti zabývající se bezpečností žáků jak na základních školách, tak i v jejich okolí. Téma pocitu bezpečí či naopak pocitu ohrožení uvnitř i vně školy může silně ovlivňovat projevy rizikového chování nezletilých.


7

1.1. Charakteristika výb ěrového souboru (žákovské dotazníky)

Tabulka 17 – výběrový soubor – přehled škol

Pč Základní škola N % 1 Gymnázium Nad Alejí 1952 200 1,8 2 ZŠ Alžírská 26 268 2,4 3 ZŠ Antonína Čermáka 6 113 1 4 ZŠ Boleslavova 1 23 0,2 5 ZŠ Brigádníků 14 131 1,2 6 ZŠ Bronzová 2027 154 1,4 7 ZŠ Břečťanová 6 75 0,7 8 ZŠ Bří Venclíků 1140 103 0,9 9 ZŠ Černošická 168 44 0,4 10 ZŠ Českolipská 373 37 0,3 11 ZŠ Drtinova 1 142 1,2 12 ZŠ Filosofská 3 214 1,9 13 ZŠ Fingerova 2186 94 0,8 14 ZŠ Gen. Janouška 1006 171 1,5 15 ZŠ Havlíčkovo nám. 10 36 0,3 16 ZŠ Hostýnská 2 74 0,7 17 ZŠ Hovorčovická 11 96 0,8 18 ZŠ Chaplinovo nám. 1 195 1,7 19 ZŠ Chodovická 2250 178 1,6 20 ZŠ Jakutská 2 73 0,6 21 ZŠ Jana Masaryka 16 20 0,2 22 ZŠ Jana Masaryka 21 58 0,5 23 ZŠ Jana Masaryka 25 51 0,4 24 ZŠ Jánošíkova 1320 149 1,3 25 ZŠ Janského 2189 90 0,8 26 ZŠ Jeremenkova 1003 136 1,2 27 ZŠ Jižní IV. 10 160 1,4 28 ZŠ Josefská 4 37 0,3 29 ZŠ K Lučinám 18 94 0,8 30 ZŠ K Sídlišti 840 70 0,6 31 ZŠ Ke Smíchovu 16 46 0,4 32 ZŠ Klausova 2450 104 0,9 33 ZŠ Kodaňská 16 52 0,5 34 ZŠ Kořenského 10 34 0,3 35 ZŠ Kozinova 1000 51 0,4 36 ZŠ Křesomyslova 2 116 1 37 ZŠ Kuncova 1580 125 1,1 38 ZŠ Květnového vítězství 1554 123 1,1 39 ZŠ Květnového vítězství 57 138 1,2 40 ZŠ Laudova 10 88 0,8 41 ZŠ Litvínovská 500 102 0,9 42 ZŠ Londýnská 34 106 0,9 43 ZŠ Lupáčova 1 146 1,3 44 ZŠ Mikulova 1594 101 0,9 45 ZŠ Mládí 135 151 1,3 46 ZŠ Mochovská 570 68 0,6 47 ZŠ Mráčkova 3090 132 1,2 48 ZŠ Mýtní 73 71 0,6 49 ZŠ Na Balabence 800 121 1,1 50 ZŠ Na Dlouhém lánu 43 77 0,7 51 ZŠ Na Chodovci 54 89 0,8 52 ZŠ Na Líše 16 81 0,7 53 ZŠ Na Okraji 43 147 1,3 54 ZŠ Na Smetance 1 70 0,6 55 ZŠ Na Zlíchově 19 73 0,6 56 ZŠ Nad Ohradou 25 99 0,9 57 ZŠ Nad Vodovodem 81 122 1,1 58 ZŠ Nám. Bří Jandusů 2 146 1,3 59 ZŠ Nám. Curierových 2 125 1,1

60 ZŠ Nám. Jiřího Berana 500 169 1,5 61 ZŠ Nám. Jiřího z Lobkovic 22 133 1,2 62 ZŠ Nám. Jiřího z Poděbrad 7 85 0,7 63 ZŠ Nám. Svobody 3 238 2,1 64 ZŠ Nebušická 369 53 0,5 65 ZŠ Nedvědovo nám. 140 72 0,6 66 ZŠ Nepomucká 1 139 1,2 67 ZŠ Norbertov 1 73 0,6 68 ZŠ Olešská 18 135 1,2 69 ZŠ Pertoldova 3373 123 1,1 70 ZŠ Písnická 760 101 0,9 71 ZŠ Polesná 1690 160 1,4 72 ZŠ Pošepného náměstí 2022 93 0,8 73 ZŠ Práčská 37 26 0,2 74 ZŠ Prachovická 340 81 0,7 75 ZŠ Předškolní 420 90 0,8 76 ZŠ Ratibořická 1700 182 1,6 77 ZŠ Resslova 10 61 0,5 78 ZŠ Rychnovská 350 120 1,1 79 ZŠ Sdružení 1080 123 1,1 80 ZŠ Slavětínská 200 157 1,4 81 ZŠ Slovenská 27 95 0,8 82 ZŠ Smolkova 565 85 0,7 83 ZŠ Socháňova 19 159 1,4 84 ZŠ Starodubečská 413 83 0,7 85 ZŠ Starochuchelská 240 69 0,6 86 ZŠ Stoliňská 823 150 1,3 87 ZŠ Sušická 29 95 0,8 88 ZŠ Svídnická 1a 89 0,8 89 ZŠ Šimanovská 16 60 0,5 90 ZŠ Školní 700 39 0,3 91 ZŠ Španielova 19 181 1,6 92 ZŠ Špitalská 789 120 1,1 93 ZŠ Švehlova 12 104 0,9 94 ZŠ Táborská 45 132 1,2 95 ZŠ Trávníčkova 1743 48 0,4 96 ZŠ Truhlářská 22 63 0,6 97 ZŠ U Boroviček 1 90 0,8 98 ZŠ U Dělnického cvičiště 1 52 0,5 99 ZŠ U Domu služeb 29 54 0,5 100 ZŠ U Roháčových kasáren 19 103 0,9 101 ZŠ U Santošky 1 117 1 102 ZŠ U Tyršovy školy 1 49 0,4 103 ZŠ U Vršovického nádraží 1 58 0,5 104 ZŠ V Rybníčkách 31 99 0,9 105 ZŠ Vachkova 941 43 0,4 106 ZŠ Vlkova 31 103 0,9 107 ZŠ Vybíralova 964 232 2 108 ZŠ Weberova 1 93 0,8 109 ZŠ Zárubova 977 108 0,9 CELKEM 11377 100

Poznámka: jsou počítány pouze ty školy, které vrátily vyplněné žákovské dotazníky


8

Tabulka 18 – výběrový soubor – městské části Prahy

P.č. Městská část N % 1. Praha 1 225 2,0 2. Praha 2 461 4,1 3. Praha 3 696 6,1 4. Praha 4 1494 13,1 5. Praha 5 1051 9,2 6. Praha 6 1316 11,6 7. Praha 8 185 1,6 8. Praha 9 796 7,0 9. Praha 10 1375 12,1 10. Praha 11 455 4,0 11. Praha 12 603 5,3 12. Praha 13 672 5,9 13. Praha 14 566 5,0 14. Praha 16 44 0,4 15. Praha 17 518 4,6 16. Praha 18 169 1,5 17. Praha 19 81 0,7 18. Praha 20 510 4,5 19. Praha 21 160 1,4

Celkem 11377 100,0

Tabulka 191 – výběrový soubor - zřizovatel

P.č. Zřizovatel N % 1. Městské části 8824 77,6 2. MHMP 1118 9,8 3. MŠMT 289 2,5 4. Soukromé 949 8,3 5. Církevní 197 1,7

Celkem 11377 100,0

Tabulka 20 - velikost školy podle počtu žáků druhého stupně

Velikost školy Počet % 1. Malá (do 129 žáků) 3905 34,3

2. Střední (130 – 192 žáků) 3974 34,9

3. Velká (193 a více žáků) 3498 30,7

Celkem 11377 100,0

Tabulka 21 – výběrový soubor – věkové zastoupení/ struktura

Věk Počet % 1. 11 143 1,3

2. 12 2337 20,5

3. 13 2834 24,9

4. 14 2773 24,4


9

5. 15 2644 23,2

6. 16 603 5,3

7. 17 34 0,3

Celkem 11368 100

Tabulka 32 – výběrový soubor - pohlaví

Pohlaví Počet % 1. Chlapec 5523 48,5

2. Dívka 5306 46,6

Celkem 10829 95,2

Neodpověděl 548 4,8

Tabulka 43 – výběrový soubor - třída

Třída Počet % 1. 6. 2940 25,8

2. 7. 2899 25,5

3. 8. 2755 24,2

4. 9. 2774 24,4

Celkem 11368 99,9

Neodpověděl 122 0,1

1.2. Vybrané aspekty rizikového chování a jednání žáků základních škol

První část v rámci tohoto výzkumu tvoří kapitola mapující míru rizikového chování žáků a žákyň základních škol na území hl. města Prahy. Do oblasti rizikového chování jsou zahrnuty i projevy latentního rizikového chování, které se manifestuje skrze hodnoty, postoje a názory na jednotlivé druhy patologických činností.

1.2.1. Názory žáků a žákyň na projevy rizikového (sociálně patologického) chování

Názory žáků na patologické chování jsme zjišťovali na základě analýzy odpovědí

respondentů, kdy u vybraných druhů patologického chování (prohřešků) měli uvést jeho velikost podle dané stupnice. V následujícím grafu 16 jsou uvedeny odpovědi respondentů na jednotlivé druhy prohřešků. Setřídění hodnot bylo provedeno podle velikosti aritmetického průměru na základě stupnice uvedené u otázky č. 1 (podle dotazníku). Čím vyšší hodnota průměru, tím je respondenty daný prohřešek považovaný za větší. Za největší prohřešek je považováno loupežné přepadení, naopak za minimální prohřešek považují žáci hraní automatů.

Graf 16 - setříděný přehled názorů žáků na prohřešky

Obodujte od 1 – 5: 1 – žádný prohřešek, 2 – malý prohřešek, 3 – střední prohřešek, 4 – velký prohřešek, 5 –

obrovský prohřešek; N – počet respondentů, Ø – aritmetický průměr.


10

Z údajů znázorněných v grafu 16 je patrné, že žáci za velký nebo obrovský prohřešek považují zejména loupežné přepadení, týrání zvířat nebo prodej drog. Na druhé straně, za malý nebo žádný prohřešek nejčastěji považují hraní automatů, lhaní nebo sprejování na místech, kde se to nemá.

1.2.2. Některé projevy rizikového (patologického) jednání žáků

Vedle zjištění názorů žáků na rizikové chování, jsme se v průzkumu pokusili odhalit,

do jaké míry se tyto názory promítají do jejich konkrétního jednání. Respondentům bylo předloženo celkem 20 vytipovaných rizikových jednání s tím, aby uvedli, kolikrát se tohoto jednání v letošním roce dopustili. Přehled jejich odpovědí uvádíme v následující tabulce 24.

Tabulka 24 - Rizikové jednání žáků a žákyň v letošním roce:

Uveďte podle stupnice od 1 – 6: 1 – nikdy, 2 – výjimečně, párkrát do roka, 3 - příležitostně (1-2 x do měsíce),

4 – 1-2 x týdně, 5 – několikrát během týdne, 6 – každý den. N – počet respondentů, Ø – aritmetický průměr.

P.č.

Kolikrát už jsi letos? Stupnice (%) N Ø 1 2 3 4 5 6

1. Šel/šla za školu 80,1 13,5 3,3 1,2 1 0,9 11255 1,32 2. Pil/a alkohol 29,3 37,9 20,4 7,5 3,6 1,2 11334 2,22 3. Kouřil/a cigarety 62,6 15,9 5,5 2,4 3,6 10 11340 1,98 4. Zkusil/a lehké drogy (marihuana) 83,3 10,3 3,2 0,9 1 1,2 11357 1,30 5. Zkusil/a tvrdé drogy (heroin,

pervitin, extázi) 98 1 0,2 0,2 0,1 0,5 11366 1,05

6. Sprejoval/a nebo tegoval/a tam, kde se to nesmí

79,6 13,6 3,1 1,4 1,1 1,4 11274 1,35

2,17

2,33

3,04

3,12

3,35

3,38

3,69

3,84

3,89

3,96

3,96

4,13

4,18

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Hraní automatů

Lhaní

Sprejování na místech, kde se to nemá

Násilí (rvačka)

Nepřátelství k lidem s jinou barvou pleti (slovní …

Ničeni cizího majetku (vandalismus)

Konzumaci drog

Krádeže

Nepřátelství k lidem s jinou barvou pleti (fyzické …

Vykrádáni aut

Prodej drog

Týrání zvířat

Loupežné přepadeni


11

7. Něco ukradl/a v obchodě 79,2 16,7 2,4 0,7 0,4 0,6 11282 1,28 8. Něco ukradl/a ve škole 89,4 8,3 1,1 0,4 0,2 0,6 11282 1,15 9. Úmyslně něco zničil/a, poškodil/a

(vandalství) 66,2 26,3 4,1 1,5 0,8 1 11261 1,48

10. Utekl/a z domova 89,6 8,1 1,1 0,5 0,3 0,5 11269 1,15 11. Zesměšňoval/a někoho jiného, nebo

ubližoval/a někomu jinému 46,2 36,6 9,2 3,5 2,4 2,2 11227 1,86

12. Fyzicky týral/a nebo ubližoval/a někomu jinému

84,8 10,6 2,1 1,1 0,6 0,8 11275 1,24

13. Týral/a zvíře 96,7 2 0,4 0,1 0,2 0,5 11288 1,06 14. Přemýšlel/a o tom, že si fyzicky

ublížíš 62 23,8 6,4 2,9 2,4 2,6 11254 1,68

15. Přemýšlel/a o tom, že spácháš sebevraždu

74,7 16,4 4,2 1,5 1,6 1,7 11242 1,44

16. Měl/a pohlavní styk 82 7 3,8 2,4 2,4 2,5 11139 1,44 17. Přemýšlel/a že přestaneš jist nebo

jedl/a a pak záměrně zvracel/a 85,2 9 2,6 1,3 0,9 1 11244 1,27

18. Někomu heckl/a počítač 81,4 10,6 3,2 1,7 1 2 11212 1,36 19. Hrál/a hazardní hry (automat, karty o

peníze, sázky apod.) 68,9 19,9 5,9 2,3 1,4 1,5 11239 1,52

20. Pral/a se 28,5 38,9 16,2 6,7 5,5 4,2 11250 2,35

V některých případech jsou názory žáků na patologické chování v souladu s jejich jednáním. Např. týrání zvířat považují žáci za obrovský prohřešek a tohoto jednání se nikdy nedopustilo až 96 % dotázaných žáků. V jiných případech je tomu naopak, např. více než tři čtvrtiny žáků se letos praly a přitom násilí zároveň považují za střední až velký prohřešek.

Pro vyšší přehlednost jednotlivých projevů rizikového chování žáků základních škol jsou výsledky interpretovány v podobě součtu hodnot v rámci jednotlivých kategorií. Tyto kategorie tak vypovídají o míře vykonávaného rizikového chování. Zjistíme tak např. to, že:

- 70,9 % žáků konzumovalo alkohol, - 70,7 % žáků se pralo, - 53,1 % žáků zesměšňovalo někoho jiného nebo ubližovalo někomu jinému, - 37,5 % žáků přemýšlelo o tom, že si fyzicky ublíží, - 37,3 % kouřilo cigarety (alarmující je skutečnost, že 10 % žáků kouří cigarety

pravidelně každý den), - 33,4 % žáků úmyslně něco zničilo, nebo poškodilo, - 30,8 % žáků hrálo hazardní hry, - 21,1 % žáků byla v letošním roce za školou, - 20,7 % žáků něco ukradlo v obchodě, - 20,2 % žáků sprejovalo nebo tegovalo tam, kde se to nesmí, - 17,6 % žáků mělo pohlavní styk, - 16,6 % žáků zkusilo lehké drogy, - 15,1 % žáků fyzicky týralo nebo ubližovalo někomu jinému, - 14,7 % žáků přemýšlelo, že přestane jíst nebo jedlo a pak záměrně zvracelo, - 10,6 % žáků něco ukradlo ve škole, - 10,3 % žáků uteklo z domova,


12

- 3,2 % žáků týralo zvíře, - 2 % žáků zkusila tvrdé drogy,

Graf 17 - Setříděný přehled projevů sociálně patologického jednání

Uveďte podle stupnice od 1 – 6: 1 – nikdy, 2 – výjimečně, párkrát do roka, 3 - příležitostně (1-2 x do měsíce),

4 – 1-2 x týdně, 5 – několikrát během týdne, 6 – každý den. N – počet respondentů, Ø – aritmetický průměr.

Setřídění bylo provedeno podle velikosti aritmetického průměru vypočteného ze stupnice uvedené u tabulky 24. Vyšší hodnota průměru vyjadřuje, že respondenti uvedené jednání realizují častěji.

1.2.3. Názory žáků na vlastní závislost na vybraných návykových látkách

V průzkumu rizikového chování žáků jsme se, kromě zjištění názorů na vybrané formy patologického jednání, pokusili rovněž zjistit míru jejich závislosti na nejčastějších návykových látkách (alkohol, tvrdé a lehké drogy, nikotin, resp. kouření). Z údajů v níže uvedené tabulce 25 je zřejmé, že pro pětinu všech dotázaných žákyň a žáků je snadné neužívat vybrané návykové látky. Přibližně stejný počet žáků však uvedlo, že ve svém životě někdy cítili silnou potřebu po alkoholu, drogách či kouření. Poměrně alarmující jsou i další čísla. Více než pětina (21,4 %) žáků již zažila situaci, kdy si nepamatovala, co pod vlivem

1,05

1,06

1,15

1,15

1,24

1,27

1,28

1,3

1,32

1,35

1,36

1,44

1,44

1,48

1,52

1,68

1,86

1,98

2,22

2,35

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6

Zkusil/a tvrdé drogy (heroin, pervitin, extázi)

Týral/a zvíře

Něco ukradl/a ve škole

Utekl/a z domova

Fyzicky týral/a nebo ubližoval/a někomu jinému

Přemýšlel/a že přestaneš jist nebo jedl/a a pak …

Něco ukradl/a v obchodě

Zkusil/a lehké drogy (marihuana)

Šel/šla za školu

Sprejoval/a nebo tegoval/a tam, kde se to nesmí

Někomu heckl/a počítač

Přemýšlel/a o tom, že spácháš sebevraždu

Měl/a pohlavní styk

Úmyslně něco zničil/a, poškodil/a (vandalství)

Hrál/a hazardní hry (automat, karty o peníze, …

Přemýšlel/a o tom, že si fyzicky ublížíš

Zesměšňoval/a někoho jiného, nebo ubližoval/a …

Kouřil/a cigarety

Pil/a alkohol

Pral/a se


13

alkoholu dělala a necelých dvacet procent (19,5 %) také přiznává, že neužívat návykové látky pro ně není snadné.

Tabulka 25 - Přehled názorů žáků na vlastní závislosti

Pč Ano Ne N Ø 1. Cítil/a jsi někdy silně přání nebo touhu po alkoholu,

jiných drogách nebo kouřeni? 20,8 75,2 10923 1,78

2. Stalo se ti někdy, že jsi musel/a zvyšovat množství alkoholu nebo drog, abys dosáhl/a účinku, ke kterému ti dříve stačilo menší množství?

5,8 90,0 10905 1,94

3. Měl/a jsi někdy pocit, že piti alkoholu, braní drog nebo kouření přestáváš ovládat?

6,7 88,5 10837 1,93

4. Měl/a jsi někdy pocit, že jsi na alkoholu, drogách nebo kouřeni závislý/á?

10,7 84,9 10873 1,89

5. Utratil/a jsi někdy příliš mnoho peněz za alkohol, jiné drogy nebo kouřeni a přišel/a jsi tak o něco jiného (jiné aktivity, věci, hodnoty)?

10,8 84,7 10867 1,89

6. Měl/a jsi někdy kvůli alkoholu, drogám nebo kouřeni problémy s přáteli, kteří takové věci odmítají?

7,4 87,9 10841 1,92

7. Stalo se ti, že jsi si později nepamatoval/a, co jsi dělal/a pod vlivem alkoholu?

21,4 73,8 10835 1,78

8. Chlubil/a ses nebo ses předváděl/a, kolik alkoholu vydržíš?

8,5 86,9 10851 1,91

9. Nepít alkohol, nebrat drogy a kouřit je pro tebe snadné? 74,8 19,5 10725 1,21 Více než desetina dotázaných uvedla, že za alkohol, jiné drogy a kouření utratili

příliš mnoho peněz. V následující tabulce 26 a grafu 18 uvádíme nejčastější zdroje, kde si žáci obstarávají uvedené návykové látky.

Tabulka 265 - Kde si nejčastěji obstaráváš uvedené návykové látky?

Místo obstarání drogy: 1 – v obchodě, 2 – v restauraci/hospodě/klubu, 3 – od kamaráda, 4 – rodina (rodiče,

sourozenci, širší rodina), 5 – na ulici/náhodně, 6 – jinak; N – počet respondentů

P.č. Druh návykové látky N Místo obstarání (%) 1 2 3 4 5 6

1. Alkohol 6306 38,3 7,8 21,4 25,8 1,6 5 2. Cigarety 3692 56,3 2,3 31,8 3,1 2,8 3,6 3. Lehké drogy (marihuana) 1620 3,4 2,3 73,8 3,5 9,4 7,6 4. Tvrdé drogy (heroin, pervitin, extáze) 184 16,8 13,6 32,1 7,6 15,2 14,7

Graf 18 - Kde si nejčastěji obstaráváš uvedené návykové látky?

Místo obstarání drogy: 1 – v obchodě, 2 – v restauraci/hospodě/klubu, 3 – od kamaráda, 4 – rodina (rodiče,

sourozenci, širší rodina), 5 – na ulici/náhodně, 6 – jinak; N – počet respondentů


14

K doplnění informací o problematice užívání návykových látek na základních školách jsme zjišťovali zkušenosti žáků s různými typy drog (např. alkohol, cigarety, marihuana atd.), místa kde si je obstarávají, či první zkušenost s kouřením a pitím alkoholu.

Z analýzy odpovědí vyplynulo, že více než polovina respondentů (50,4 %) již zkoušela kouřit cigarety a více než tři čtvrtiny už mají nějakou zkušenost s pitím alkoholu (77,8 %). Největší počet dotázaných žáků uvedlo, že poprvé začali kouřit a pít alkohol ve 12 letech. Ojediněle se v dotaznících objevily odpovědi, v nichž někteří respondenti uváděli, že poprvé kouřili nebo pili alkohol už v prvním roce svého života. Tyto odpovědi je potřeba vnímat s určitou nadsázkou. Četnější pozitivní odpovědi se objevují v 6. roce života u kouření nebo v 5. roce u pití alkoholu. Přehled odpovědí, kdy dotázání žáci poprvé kouřili nebo pili, uvádíme v následující tabulce 27. Ve sloupci % jsou relativní četnosti ve vztahu k těm, co na danou otázku odpověděli pozitivně, tzn., že v určitém roce života zkoušeli kouřit nebo pít alkohol. Doposud vůbec nekouřilo 49,6 % dotázaných žáků a 22,2 % nepilo alkohol.

Tabulka 27 – Kdy poprvé začali žáci kouřit a pít alkohol

38,3

7,8

21,425,8

1,65,0

56,3

2,3

31,8

3,1 2,8 3,63,4 2,3

73,8

3,5

9,4 7,6

16,813,6

32,1

7,6

15,2 14,7

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

obchod Restaurace Kamarád Rodina Ulice Jinak

%

Alkohol Cigarety Lehké drogy (marihuana) Tvrdé drogy (heroin, pervitin, extáze)


15

Graf 19 - Kdy poprvé začali žáci kouřit a pít alkohol

Z výše uvedeného grafu 19 je patrný vývoj prvních zkušeností s kouřením (červená

linka) a s konzumací alkoholu (modrá). Nejčastěji začínají žáci s konzumací alkoholu a kouřením kolem 12 roku života; průměrný věk, kdy žáci začínají kouřit, je 11,31 roků a pít alkohol 10,8 let.

1.3. Základní hodnotové preference, postoje a názory žáků

V rámci mapování míry rizikového chování jsme zjišťovali i názory, postoje a hodnoty žáků a žákyň základních škol. Předpokládali jsme vztah mezi hodnotovým rámcem žáků a

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Poprvé pil 0,4 0,6 1 1,2 2,7 2,8 3,4 5,8 5,6 15,8 12,2 19,5 15,8 10,1 2,9 0,2

Poprvé kouřil 0,1 0,2 0,4 0,2 1,1 2,3 2,8 4 5,7 12,2 15,6 24,1 18,1 10,1 2,8 0,3

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100%

Věk

P..č. Kdy jsi poprvé kouřil Kdy jsi poprvé pil alkohol Rok Počet % Rok Počet %

1. 1 8 0,1 1 30 0,4 2. 2 9 0,2 2 51 0,6 3. 3 22 0,4 3 83 1,0 4. 4 13 0,2 4 98 1,2 5. 5 59 1,1 5 216 2,7 6. 6 126 2,3 6 227 2,8 7. 7 153 2,8 7 274 3,4 8. 8 216 4,0 8 469 5,8 9. 9 308 5,7 9 459 5,6 10. 10 666 12,2 10 1288 15,8 11. 11 851 15,6 11 993 12,2 12. 12 1311 24,1 12 1585 19,5 13. 13 989 18,1 13 1285 15,8 14. 14 552 10,1 14 818 10,1 15. 15 153 2,8 15 235 2,9 16. 16 15 0,3 16 16 0,2 17. 17 1 0,0

Celkem 5451 100 Celkem 8128 100


16

jejich chováním, popř. určitými projevy rizikového chování. Následující kapitola tak pojednává o hodnotách, které mnohdy rizikové chování podmiňují.

1.3.1. Jaké hodnoty preferují žáci?

V provedeném průzkumu jsme zjišťovali názory žáků na důležitost některých hodnot,

které bývají nejčastěji spojovány se životem dětí na základních školách. Přehled takto vybraných hodnot a jejich důležitost pro žáky uvádíme v následující tabulce 28 a setříděný přehled v grafu 20.

Tabulka 28 - Jak důležité jsou pro tebe následující hodnoty?

Obodujte od 1 – 5: 1 – vůbec nejsou důležité, 2 – spíš nejsou důležité, 3 – nevím, 4 – spíš jsou důležité, 5 –

jsou velmi důležité; N – počet respondentů, Ø – aritmetický průměr.

P.č.

Jednotlivé hodnoty Stupnice (%) N Ø 1 2 3 4 5

1. Být oblíbeným/oblíbenou mezi spolužáky

4,9 15,5 3,52 40,4 18,2 11206 3,52

2. Být zdravý/zdravá 1,2 0,8 4,80 8,5 86,3 11226 4,80 3. Být oblíbeným/oblíbenou v partě 4,4 12,5 3,61 40,1 20,7 11211 3,61 4. Mít peníze (byt bohatým/bohatou) 5,4 19,3 3,40 33,7 18,1 11211 3,40 5. Mít dobré vzdělání 1,3 1,3 4,62 19,8 72,1 11211 4,62 6. Mít vztah/lásku 2,1 4,2 4,26 30,5 50,9 11215 4,26 7. Mít dobré vztahy v rodině 1,3 1,0 4,74 12,8 80,9 11206 4,74 8. Být hezký/hezká 5,3 16,5 3,41 32,9 17,5 11194 3,41 9. Být originální/jiný/jiná 6,0 12,3 3,56 27,7 26,0 11182 3,56

Graf 20 - Jak důležité jsou pro tebe následující hodnoty?

Setřídění bylo provedeno podle velikosti aritmetického průměru na základě stupnice uvedené u otázky č. 2. Čím vyšší hodnota průměru, tím je respondenty daná hodnota považovaná za více důležitou. Nejdůležitější hodnotou je tak pro žáky základních škol

3,4

3,41

3,52

3,56

3,61

4,26

4,62

4,74

4,8

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Mít peníze (byt bohatým/bohatou)

Být hezký/hezká

Být oblíbeným/oblíbenou mezi spolužáky

Být originální/jiný/jiná

Být oblíbeným/oblíbenou v partě

Mít vztah/lásku

Mít dobré vzdělání

Mít dobré vztahy v rodině

Být zdravý/zdravá


17

hodnota „být zdravý“ a „mít dobré vztahy v rodině“, naopak za nedůležitou hodnotu považují žáci „mít peníze“, případně „být hezký“.

1.4. Spokojenost s atmosférou ve škole, v rodině, mezi vrstevníky

Součástí průzkumu rizikového chování a bezpečnosti v základních školách bylo zjišťování názorů žáků na otázku atmosféry ve škole, v rodině a mezi vrstevníky. Klima ve škole odráží především kvalitu mezilidských vztahů, tzn. vztahů mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli, mezi žáky a jejich rodiči, mezi školou a rodiči apod. V dobrém klimatu se žák cítí bezpečně, většinou prospívá a mezi jednotlivými subjekty jsou vztahy vzájemné důvěry. Naopak nepříjemný pocit ze školního prostředí může vést k nárůstu projevů rizikového chování (chození za školu, užívání návykových látek apod.). Následující kapitola tak pojednává o atmosféře ve škole.

1.4.1. Atmosféra ve škole

Úroveň sociálního klimatu ve škole se odráží zejména v pocitech žáků. Přehled odpovědí dotázaných žáků na to jak se ve škole cítí, uvádíme v následující tabulce 29.

Tabulka 29 - Hodnocení atmosféry ve škole; Moje škola je místem:

Pč Počet Souhlasím (%)

Nesouhlasím (%)

1. Kde mě to baví 10900 50,2 49,8 2. Kde se můžu svobodně projevit 10866 48,8 51,2 3. Kde se často nudím 10948 73,7 26,3 4. Kde je mi dobře 10875 50,2 49,8 5. Kam nechci chodit 10896 45,9 54,1 6. Kde se cítím osamělý/á 10909 10,9 89,1 7. Kde si připadám trapně a nevhodně 10918 13,3 86,7 8. Kam cítím, že patřím 10851 60,1 39,9 9. Kde si připadám jako outsider 10729 11,9 88,1 10. Kde si snadno nacházím přátele 10904 82,2 17,8 11. Kde mě jiní žáci zřejmě mají rádi 10788 83,9 16,1

Z údajů v tabulce 29 vyplývá, že škola je pro žáky nejčastěji místem, kde se žáci mají rádi a kde si snadno nachází přátele, ale také místem, kde se často nudí. K doplnění toho, jak se žáci na škole cítí, jsme zjišťovali chování žáků k sobě navzájem. Přehled jejich odpovědí uvádíme v následujícím grafu 21.


18

Graf 21 - Úroveň vztahů mezi spolužáky – Setkal ses na Vaší škole od spolužáků s:

Žáci se ve vzájemných vztazích nejčastěji setkávájí s provokací, ponižováním (obecně) a nejméně pak s ponižováním na internetu nebo se zabraňováním (např. sednout si nebo jít na záchod). Všechny tyto položky jsou ale indikátory šikany. S jistou formou šikany se tak setkala minimálně polovina žáků.

Graf 22 - Jak by ses zachoval/a, kdybys byl/a dlouhodobě ve třídě zesměšňován/a (komu by ses svěřil/a?):

V případě, že by žák byl dlouhodobě ve třídě zesměšňován, tak by se s tímto problémem nejčastěji svěřil rodičům nebo kamarádovi. Naopak nejméně často by se svěřoval výchovnému poradci nebo školnímu psychologovi.

Jak již bylo řečeno, atmosféru ve škole utváří vzájemné vztahy mezi žáky, či žáky a učiteli. Jak žáci vnímají chování učitelů? Jak se na škole cítí? Jak přísná jsou školní pravidla? Přehled zkoumaných názorů v této oblasti uvádíme v následující tabulce 30.

78,1

68,4 68,1

52,746,1 45,9

28,724,1

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

%

6,3

7,1

11,3

15,3

20,9

36,5

47,6

60,5

0 10 20 30 40 50 60 70

Výchovnému poradci

Školnímu psychologovi

Nechal/a bych si to pro sebe

Jinak

Sourozencům

Třídnímu učiteli

Kamarádovi

Rodičům

%


19

Tabulka 30 - Vybrané názory respondentů na vztahy k učitelům a spolužákům

Obodujte od 1 – 5: 1 – rozhodně nesouhlasím, 2 – nesouhlasím, 3 – souhlasím napůl, 4 – souhlasím, 5 –

rozhodně souhlasím; N – počet respondentů.

P.č.

Názor Stupnice (%) N 1 2 3 4 5

1. Když někdo dává najevo, že mu záleží na dobrých známkách, není zrovna oblíbený

12,8 28,4 36,8 14 8 10877

2. Většina učitelů v naší škole chce, abychom se hodně ptali a diskutovali s nimi

6,7 15,5 32,1 30,4 15,3 10856

3. Můžu dát najevo, když nesouhlasím s tím, co učitel říká

11,7 15,6 29,5 25,6 17,7 10874

4. Žáci, kteří často diskutují nebo vyjadřují vlastní názor, jsou u většiny učitelů v naší škole oblíbeni

11,4 21,1 32,6 20,9 13,9 10840

5. V naší škole je nejlepší být nenápadný, a když je třeba, prostě zopakovat, co říkal učitel

14,8 31,1 29,9 14,9 9,4 10736

6. Učitelé se s námi hodně baví a věci nám vysvětlují

6 9,4 33,4 29,1 22,1 10581

Graf 23 - Vybrané názory respondentů na vztahy k učitelům a spolužákům

Naprostá většina žáků zastává názor, že učitelé se s nimi hodně baví a věci jim vysvětlují. Značná část z dotázaných (45,9 %) nesouhlasí s názorem, že ve škole je nejlepší být nenápadný. S určitou mírou zobecnění lze uvést, že názory žáků na vztahy k učitelům vypovídají spíše o dobré atmosféře na školách.

2,73

2,76

3,05

3,22

3,32

3,52

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

V naší škole je nejlepší být nenápadný, a když je třeba, prostě zopakovat, co říkal učitel

Když někdo dává najevo, že mu záleží na dobrých známkách, není zrovna oblíbený

Žáci, kteří často diskutují nebo vyjadřují vlastní názor, jsou u většiny učitelů v naší …

Můžu dát najevo, když nesouhlasím s tím, co učitel říká

Většina učitelů v naší škole chce, abychom se hodně ptali a diskutovali s nimi

Učitelé se s námi hodně baví a věci nám vysvětlují


20

1.4.2. Názory žáků na atmosféru v rodině a na vztahy s rodiči

Kvalita rodinného zázemí je pro vývoj dítěte rozhodující. Jak hodnotí děti základních škol své vztahy s rodiči? Kolik času s nimi rodiče tráví? Jak moc se o ně zajímají? Lze předpokládat, že nedostatek zájmu ze strany rodičů bude nahrávat rizikovému chování těchto dětí. Východiskem pro analýzu vzájemných vztahů rodičů a dětí jsou názory dotázaných žáků na hodnocení atmosféry v jejich rodinách. V následující tabulce 31 uvádíme přehled názorů na hodnocení této atmosféry.

Tabulka 61 - Jak bys ohodnotil/a atmosféru ve vaší rodině?

Pč Hodnocení atmosféry Počet (%) 1. Jsem spokojený/spokojená, mé představy jsou naplňovány 4942 46,2 2. Cítím se relativně dobře 2930 27,4 3. Průměrný pocit 946 8,9 4. Občas bych měl/a potřebu po celkovém zlepšení situace 1197 11,2 5. Nevnímám situaci dobře, ale přizpůsobuji se 473 4,4 6. Nedá se vydržet, potřebuji změnu i za cenu odchodu od rodiny 198 1,9

Další zjišťovanou skutečností bylo složení rodiny, z nichž žáci pochází. Zjištěné odpovědi jsou uvedeny v následující tabulce 32 a grafu 24.

Tabulka 32 - Složení rodiny

Pč Žiji v rodin ě Počet (%) 1. S oběma rodiči 7181 66,1 2. Pouze s matkou 1940 17,9 3. pouze s otcem 200 1,8 4. S matkou/otcem a její/jeho partnerem/partnerkou 1156 10,6 5. S prarodiči 88 0,8 6. U cizích lidí 50 0,5 7. Jinak 248 2,3

Graf 24 - Složení rodiny

0,5

0,8

1,8

2,3

10,6

17,9

66,1

0 10 20 30 40 50 60 70

U cizích lidí

S prarodiči

Pouze s otcem

Jinak

S matkou/otcem a její/jeho …

Pouze s matkou

S oběma rodiči

%


21

Dotazování žáci žijí nejčastěji v rodinách s oběma rodiči a nejméně často u cizích lidí. Pokud respondenti uvedli, že žijí jinak, tak to bylo nejčastěji ve střídavé péči nebo s tetou či jinými příbuznými. Četnost odpovědí nepřesáhla 1 %.

Rodiče se o to, co dělají děti, zajímají nejčastěji denně a zcela výjimečně nikdy. Četnost odpovědí respondentů uvádíme v následující tabulce 33.

Tabulka 33 - Zájem rodičů o děti

Stupnice: 1 – denně, 2 – několikrát za týden, 3 – asi jednou za týden, 4 – několikrát za měsíc, 5 – méně často,

6 – nikdy; N – počet respondentů

P.č Zájem N Stupnice 1 2 3 4 5 6

1. Rodiče se zajímají o to, co dělám 10947 64,8 22,2 6,3 2,1 3,2 1,4 2. Rodiče se zajímají o mé problémy 10894 42,4 25,4 12,4 6,7 9,3 3,7

Graf 25 - Zájem rodičů o děti

Zájem rodičů o děti se pak transformuje do konkrétních aktivit, které vykonávají společně s nimi. Přehled názorů žáků na četnost realizování společných aktivit - viz následující tabulka 34 a graf 26.

Tabulka 34 - Jak často tvoji rodiče:

Stupnice: 1 – nikdy, 2 – méně často 3 – několikrát za měsíc, 4 – asi jednou za týden, 5 – několikrát za týden, 6

– denně; N – počet respondentů

P.č Aktivita s žákem N Stupnice 1 2 3 4 5 6

1. Aktivně tráví volný čas 10929 8,5 28,1 20,8 20,2 17,9 4,5 2. Společně večeří u jednoho stolu 10909 5,7 10,6 5,7 9,4 25,7 42,9 3. Společně navštěvují příbuzné nebo

rodinné přátele 10864 2,6 16,3 36,9 22,1 13,8 8,3

64,8

22,2

6,32,1 3,2 1,4

42,4

25,4

12,46,7 9,3

3,7

0

10

20

30

40

50

60

70

Denně Několikrát za týden

Asi jednou týdně

Několikrát za měsíc

Méně často Nikdy

%

Rodiče se zajímají o to, co dělám Rodiče se zajímají o mé problémy


22

4. Mluví o škole 10922 1,7 3,9 4,2 8,6 23,9 57,7 5 Mluví o tom, co děláš 10894 2,3 5,2 4,8 10,7 27,7 49,2 6. Jen tak povídají 10904 3,1 5,7 4,6 8,7 22 55,8 7. Mluví o tvojí budoucnosti 10891 3,4 13,9 20,1 18,3 24 20,3 8 Hovoří o tvých zájmech, zálibách 10881 4,8 10,9 13,5 18,5 27,8 24,6 9. Mluví o tvých problémech,

starostech a trápeních 10854 7,2 14,4 14 17 23,8 23,5

10. Diskutují o společenských otázkách

10767 10,7 17,4 14,6 19 22,2 16,1

11. Hovoří o knihách, filmech nebo televizních pořadech

10832 10 16,6 13,2 17,5 23,9 18,8

12. S tebou poslouchají hudbu 10897 30,4 24,1 10,8 11 13 10,7

Graf 26 – Jak často rodiče s žáky:

Rodiče se svými dětmi nejčastěji mluví o škole nebo si jen tak povídají a nejméně často pak s nimi poslouchají hudbu či aktivně tráví volný čas.

Možnosti, které žáci základních škol mají v souvislosti s rizikovým chováním, jsou velmi úzce propojeny s finanční podporou ze strany rodiny. Analýza finanční situace dětí na základních školách je tak logickým krokem při mapování možných faktorů ovlivňujících rizikové chování žáků základních škol.

V následující tabulce 35 uvádíme přehled odpovědí dotázaných žáků na finanční podporu od rodičů.

2,84

3,24

3,53

3,73

3,85

4,06

4,06

4,27

4,68

5,04

5,08

5,22

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6

S tebou poslouchají hudbu

Aktivně tráví volný čas

Společně navštěvují příbuzné nebo rodinné přátele

Diskutují o společenských otázkách

Hovoří o knihách, filmech nebo televizních …

Mluví o tvojí budoucnosti

Mluví o tvých problémech, starostech a trápeních

Hovoří o tvých zájmech, zálibách

Společně večeří u jednoho stolu

Mluví o tom, co děláš

Jen tak povídají

Mluví o škole


23

Tabulka 75 - Dostáváš od rodičů pravidelně nějaké peníze pro svoji vlastní potřebu (kapesné), které můžeš

utratit dle svého rozhodnutí?

Pč Žiji v rodin ě Počet (%) 1. Nedostávám žádné takové peníze 2029 18,9 2. Dostávám 200 Kč nebo méně měsíčně 3817 35,5 3. Dostávám 201 až 500 Kč měsíčně 3096 28,8 4. Dostávám 501 až 1000 Kč měsíčně 1060 9,9 5. Dostávám 1 001 až 1 500 Kč měsíčně 263 2,4 6. Dostávám 1 501 až 2 000 Kč měsíčně 174 1,6 7. Dostávám více než 2 000 Kč měsíčně 321 3,0

Nejčastěji dostávají žáci od rodičů částku 200,-Kč a méně. Asi každý 20 dotázaný žák dostává více jak 1 500,-Kč měsíčně. Asi každý čtvrtý žák (23,9 %) má platební kartu. V další tabulce 36 uvádíme přehled odpovědí žáků na pocity chudoby.

Tabulka 36 - Trápí tě pocit, že jste chudší než ostatní rodiny?

Pč Žiji v rodin ě Počet (%) 1. Ano velmi mě trápí 454 4,4 2. Spíše mě trápí 1347 12,9 3. Spíše mě netrápí 3516 33,7 4. Ne vůbec mě netrápí 5112 49,0

Graf 27 - Trápí tě pocit, že jste chudší než ostatní rodiny?

Téměř tři čtvrtiny žáků pocit chudoby spíše nebo vůbec netrápí.

1.5. Spokojenosti s nabízenými volnočasovými aktivitami

Lze předpokládat, že rizikové chování a jednání žáků se nejčastěji projevuje v době, kdy neplní školní povinnosti. Z tohoto důvodu jsme se zajímali i o způsob trávení volného času žáků. Četnosti jejich odpovědí na to, co obvykle dělají, když nejsou ve škole, uvádíme v následující tabulce 37 a grafu 28. V tabulce 37 jsou uvedeny četnosti odpovědí, kdy žáci vybírali první možnost volnočasové aktivity a ve druhé druhou možnost. Srovnání aktivit uváděných na prvním a druhém místě je uvedeno v následujícím grafu 28.

4,412,9

33,7

49

0

20

40

60

Ano velmi mě trápí Spíše mě trápí Spíše mě netrápí Ne vůbec mě netrápí

%


24

Tabulka 87 - Co obvykle děláš, když nejsi ve škole?

Pč Volnočasové aktivity I. Počet (%) 1. Sportuji v rámci školního kroužku 785 7,3 2. Sportuji jinde než v rámci školního kroužku 4254 39,6 3. Chodím v rámci školy do jiného než sportovního kroužku 420 4,0 4. Chodím jinde než ve škole do jiného než sport. kroužku 1223 11,8 5. Chodím na doučování 575 5,7 6. Jdu s kamarády do hospody, baru, klubu 1375 13,3 7. Dělám domácí práce 1485 14,7 8. Připravuji se do školy 1734 17,3 9. Jen tak se toulám venku s kamarády 3104 30,6 10. Jen tak se toulám venku sám 165 1,6 11. Hraji hry na počítači 1992 20,0 12. Dívám se na televizi 805 8,3 13. Čtu si 554 5,6 14. Brouzdám po internetu a chatuji s kamarády 1402 14,5 15. Jezdím na organizované pobyty, víkendy, tábory, výlety 176 1,8 16. Jiné 387 4,0

Graf 28 - Co obvykle děláš, kdy nejsi ve škole?

7,3

39,6

4

11,8

5,7

13,314,7

17,3

30,6

1,6

20

8,35,6

14,5

1,84

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Mezinárodní asociace bezpečnostního managementuMajerského 2031/7, 149 00 Praha 4

Jak lze vyčíst z tabulky„sportování jinde, než v rámci školního kroužku“s kamarády“ (31 %). Mezi jiné (příteli). Přehled jiných aktivit uvádíme v

Pč Volno1. Věnuji se příteli, přítelkyni

2. Věnuji se domácím mazlí

3. Věnuji se rodině, hlídání sourozenc

4. Tancuji 5. Jsem na brigádě, pracuji

6. Jezdím na koni, péče o kon

7. Jsem nemocný/nemocná

8. Hra na nástroj, hudba 9. Věnuji se psaní, kreslení

10. Programuji 11. Jezdím na skatu, na kole, na in

12. Nudím se, nedělám nic 13. Jiné 14. Neuvedeno

Škola může vytvořit podmínky pro trávení volného kroužků. S jejich počtem jsou dotazovaní žáci v

Tabulka 39 - Jsi spokojený/á s počtem nabízených kroužků ve vaší škole?

Pč 1. Ano 2. Ne

Graf 29 - Jsi spokojený/á s

Asi u každého sedmého žáka je dskutečnost, že rodiče jej nemohou/necht

Nespokojen s

počty

kroužků; 37,4

Mezinárodní asociace bezpečnostního managementu ASIS CZ, o.s., Praha 4- Chodov

25

tabulky 39, nejčastěji uváděnou aktivitou žáků základních škol je rámci školního kroužku“ (téměř 40 %), následováno „toulání se

%). Mezi jiné aktivity zařadili žáci nejčastěji to, že se vehled jiných aktivit uvádíme v následující tabulce 38.

Tabulka 98

Volnočasové aktivity jiné. Početřítelkyni 43

nuji se domácím mazlíčkům 38

, hlídání sourozenců 22

21

, pracuji 7 če o koně 21

Jsem nemocný/nemocná 16

18

psaní, kreslení 6 15

Jezdím na skatu, na kole, na in-linech 15

14

53

98

řit podmínky pro trávení volného času svých žákůtem jsou dotazovaní žáci většinou spokojeni (viz tabulka

Jsi spokojený/á s počtem nabízených kroužků ve vaší škole?

Odpovědi Počet (%)6806 62,6

4058 37,4


Asi u každého sedmého žáka je důvodem, proč nemůže chodit do kroužke jej nemohou/nechtějí zaplatit.

Spokojen s

počty

kroužků; 62,6

Nespokojen s

kroužků; 37,4

ů základních škol je %), následováno „toulání se ji to, že se věnují přítelkyni

Počet (%) 43 11,1 38 9,8 22 5,7 21 5,4

1,8 21 5,4 16 4,1 18 4,7

1,6 15 3,9 15 3,9 14 3,6 53 13,7 98 25,3

asu svých žáků, zřízením různých viz tabulka 39 a graf 29).


(%) 62,6 37,4

počtem nabízených kroužků ve vaší škole?

že chodit do kroužků na škole,

Spokojen s

kroužků; 62,6


26

Tabulka 40 - Chtěl/a bys chodit do nějakého kroužku, ať už v rámci školy či mimo ni, ale nemůžeš, protože ti

ho rodiče nechtějí zaplatit?

Pč Odpovědi Počet (%) 1. Ano 1623 14,8 2. Ne 9337 85,2

Pro informaci uvádíme četnost odpovědi na zřízení různých zájmových kroužků na školách, které podle dotázaných žáků chybějí. Z odpovědí vyplývá, že žákům chybí nejčastěji sportovní kroužky.

Tabulka 101 – Kroužky, které žákům chybí

Pč Chybějící kroužky Počet % 1 Žádný 1069 9,4 2 Tanec – ostatní 445 3,9 3 Jiné 256 2,3 4 Fotbal 254 2,2 5 Sport/sportovní kroužek 245 2,2 6 Basketball 186 1,6 7 Informatika 161 1,4 8 Florbal 122 1,1 9 Bojové sporty 107 0,9 10 Cizí jazyk – jiný 100 0,9 11 Divadlo/dramatický kroužek 98 0,9 12 Hraní na hudební nástroj 108 0,9 13 Hip hop 91 0,8 14 Volejbal 86 0,8 15 Plaváni 82 0,7 16 Tenis 79 0,7 17 Keramika 70 0,6 18 Malování/kreslení 66 0,6 19 Box 54 0,5 20 Jízda na koni 59 0,5 21 Sexuální výchova 58 0,5 22 Street dance 59 0,5 23 Výtvarná výchova 57 0,5 24 Zpěv 52 0,5 25 Break dance 40 0,4 26 Hokej 42 0,4 27 Aerobic 32 0,3 28 Airsoft 35 0,3 29 Atletika 39 0,3 30 Gymnastika 32 0,3 31 Chovatelství 32 0,3 32 Karate 29 0,3 33 Ping pong 35 0,3 34 Rugby 33 0,3

35 Baseball 22 0,2 36 Doučování 21 0,2 37 Fotografování 27 0,2 38 Házená 28 0,2 39 Horolezectví 22 0,2 40 In-line brusle 19 0,2 41 Kick box 26 0,2 42 Modelářství 23 0,2 43 Paintball 27 0,2 44 Softball 18 0,2 45 Střelba 24 0,2 46 Šachy 18 0,2 47 Šerm 18 0,2 48 Vaření 21 0,2 49 Angličtina 11 0,1 50 Badminton 17 0,1 51 Balet 12 0,1 52 Beach volejbal 6 0,1 53 Břišní tance 16 0,1 54 Cyklistika 17 0,1 55 Francouzština 17 0,1 56 Golf 9 0,1 57 Hra na klavír 17 0,1 58 Cheerleading 15 0,1 59 Japonština 8 0,1 60 Přehazovaná 17 0,1 61 Sebeobrana 14 0,1 62 Španělština 17 0,1 63 Agility 3 0 64 Americký fotbal 5 0


1.6. Pocit bezpečí žáků ve škole a v jejím bezprost

Jednou ze součástí presentovaného výzkumu je i oblast zabývající se problematikou bezpečnosti a to jak ve škole, tak i vproblematiky šikany na školách,

1.6.1. Pocit bezpečí žáků

Tabulka

Pč 1. Ano vždy

2. Většinou ano

3. Většinou ne

4. Nikdy ne

Naprostá většina dotázaných žákbezpečně. Přehled možných ohrožení žákpřehled v grafu 31. K jiným dskutečnost.

Tabulka 43

Pč 1. Obávám se možnosti zesm

2. Obávám se možnosti zesm

3. Obávám se možnosti krádeže mých v

4. Obávám se možnosti sexuálního obt

5. Obávám se, že mi budou nabízeny drogy

6. Jiné Celkem


27

ů ve škole a v jejím bezprostředním okolí

ástí presentovaného výzkumu je i oblast zabývající se problematikou nosti a to jak ve škole, tak i v jejím okolí. Součástí této kapitoly je i analýza

problematiky šikany na školách, nebo otázka bezpečí v bezprostřední blízkosti školy.

í žáků ve škole

Tabulka 112 - Cítíš se ve škole bezpečně?

Odpovědi Počet (%)Ano vždy 4078 37,5

tšinou ano 5659 52,1

tšinou ne 782 7,2

Nikdy ne 352 3,2

Graf 30 - Cítíš se ve škole bezpečně?

tšina dotázaných žáků (89,6 %) se ve škole cítí, alespoehled možných ohrožení žáků uvádíme v následující tabulce 43

jiným důvodům nebyla respondenty přiřazena

Tabulka 43 - Proč se ve škole necítíš bezpečně:

Odpovědi Obávám se možnosti zesměšnění, ponížení, ústrků od žáků Obávám se možnosti zesměšňování, ponížení od učitelů Obávám se možnosti krádeže mých věcí Obávám se možnosti sexuálního obtěžování Obávám se, že mi budou nabízeny drogy

Ano vždy;

37,5

Většinou ano;

52,1

Většinou ne;

7,2

Nikdy ne; 3,2

ástí presentovaného výzkumu je i oblast zabývající se problematikou ástí této kapitoly je i analýza

ední blízkosti školy.

(%) 37,5 52,1 7,2 3,2

%) se ve škole cítí, alespoň většinou, 43 a jejich setříděný a žádná konkrétní

Počet (%) 567 34,1 254 15,2 379 22,8 167 10,0 153 9,2 145 8,7 1665 100

Většinou ne;

Nikdy ne; 3,2


28

Graf 31 - Proč se ve škole necítíš bezpečně:

K nejčastějším důvodům, proč se ve škole žáci necítí bezpečně, zařadili možnost zesměšnění, ponížení, ústrků od žáků a nejméně pak obavy z nabízení drog.

1.6.2. Pocit bezpečí žáků v okolí školy

Tabulka 124 - Cítíš se bezpečně v okolí školy?

Pč Odpovědi Počet (%) 1. Ano vždy 2895 26,3 2. Většinou ano 6450 58,7 3. Většinou ne 1153 10,5 4. Nikdy ne 496 4,5

V okolí školy pocit bezpečí klesá. Zde je to již pouze 15 % žáků, kteří se zde necítí zcela bezpečně. Přehled možných ohrožení žáků uvádíme v následující tabulce 45 a jejich setříděný přehled v grafu 32.

Tabulka 45 - Proč se ve škole necítíš bezpečně:

Pč Odpovědi Počet (%) 1. Obávám se možnosti zesměšnění, ponížení, ústrků od žáků 605 23,4 2. Obávám se možnosti krádeže mých věcí 479 18,5 3. Obávám se možnosti sexuálního obtěžování 314 12,2 4. Obávám se, že mi budou nabízeny drogy 255 10,0 5. Obávám se lidí, kteří se v okolí školy pohybují 689 26,6 6. Jiné 241 9,3

Celkem 2583 100

8,7

9,2

10,0

15,2

22,8

34,1

0,0 10,0 20,0 30,0 40,0

Jiné

Obávám se, že mi budou nabízeny drogy

Obávám se možnosti sexuálního obtěžování

Obávám se možnosti zesměšňování, ponížení …

Obávám se možnosti krádeže mých věcí

Obávám se možnosti zesměšnění, ponížení, …

%


29

Graf 32 - Proč se ve škole necítíš bezpečně:

V okolí školy se dotázání žáci nejčastěji obávají osob, které se v okolí školy pohybují. Ve velké míře (23,4 %) se také i zde obávají zesměšňování nebo ponižování ze strany ostatních žáků. Necelá pětina (18,5 %) se obává rovněž krádeže svých věcí. Podobně jako ve škole, i v okolí školy se nejméně často obávají, že jim budou nabízeny drogy. K jiným důvodům nebyla respondenty přiřazena žádná konkrétní skutečnost.

1.7. Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami, indexy a jednotlivými položkami rizikového chování

K vybraným sociodemografickým charakteristikám jsme zařadili věk, pohlaví, velikost školy a městskou část. Mezi indexy, které byly vypočteny u vybraných položek, jsme zařadili:

- index názorů na patologické chování, - index míry sociálně patologického chování, - index míry závislosti, - index míry šikany, - index ukotvení ve škole, - index atmosféry ve škole, - index zájmů rodičů, - index domácí práce, - index vztahu s vrstevníky, - index patologického prostředí přátel a - index sebehodnocení.

Hodnota indexu vyjadřuje v podstatě intenzitu vztahu respondentů ke zkoumaným problémům. Například vyšší hodnota indexu názorů na patologické chování vyjadřuje skutečnost, že respondenti konkrétní rizikové chování považují za větší prohřešek.

Po provedené podrobnější analýze (zejména korelační), lze významnější souvislosti mezi vybranými ukazateli zobecnit do následujících závěrů:

9,3

10,0

12,2

18,5

23,4

26,6

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0

Jiné

Obávám se, že mi budou nabízeny drogy

Obávám se možnosti sexuálního obtěžování

Obávám se možnosti krádeže mých věcí

Obávám se možnosti zesměšnění, ponížení, …

Obávám se lidí, kteří se v okolí školy pohybují

%


30

Z hlediska vztahu věku a názorů na rizikové chování, hodnot, apod., se ukázalo, že (viz příloha č. 21):

- mladší žáci (11-13 let) oproti starším (nad 14 let) významně častěji považují za velký nebo obrovský prohřešek konzumaci drog (68,9 % mladších oproti 57,2 % starších),

- podobný vztah se projevuje i u prodeje drog, i když ne tak výrazně – 77,9 % žáků do 14 let tento prohřešek považuje za velký nebo obrovský, zatímco ze starších je to 69,7%,

- mladší žáci (do 13 let) významně méněkrát chodí za školu – z nich šlo alespoň jednou za školu pouze 12,3 %, zatímco ze starších šlo za školu až 33,9 %,

- podobná situace je i z hlediska vztahu k pití alkoholu, kouření a vyzkoušení lehkých drog, kdy uvedeného jednání se mladší žáci dopouštějí významně méně často než starší,

- mladší žáci si alkohol a cigarety obstarávají častěji v rodině nebo od kamaráda, zatímco starší spíše v obchodě,

- mladší žáci významně méně často zkoušeli kouřit, pít alkohol a projevuje se u nich výrazně menší touha po drogách, alkoholu nebo kouření, než u starších,

- nejmladší žáci (do 12 let) výrazně méně (pouze 2,9 %) utrácejí za alkohol, cigarety, drogy, než nejstarší (nad 15 let) – z nich utratilo peníze za alkohol, apod. až 19,8 % respondentů,

- starší žáci, zejména 15 a 16 letí, si častěji nepamatují, co dělali pod vlivem alkoholu (až 37,9 % z nich), mladší žáci (do 12 let) si nepamatovali, co dělali pod vlivem alkoholu pouze v 6,6 %.

- s nejmladšími žáky (do 12 let) rodiče častěji večeří u jednoho stolu (75,8 %), zatímco s nejstaršími večeří z 61,5 %,

- s nejmladšími žáky rodiče také častěji mluví o škole (85,7 %) než se staršími (74,7 %), případně s nimi mnohem častěji mluví o jejich problémech (58,1 %) alespoň několikrát za týden), než se staršími (38,2 %),

- nejmladší žáci rovněž od rodičů většinou nedostávají žádné peníze nebo pouze 200,-Kč (69,8 % z nich) oproti starším (41,6 %).

Z hlediska vztahu pohlaví se ukázalo, že názory dívek a chlapců na rizikové chování a hodnoty jsou přibližně shodné. Z hlediska vlastního patologického chování se výraznější rozdíly projevily v hraní hazardních her, kdy z dívek je nikdy nehrálo 81% a z chlapců 57,6 %. Rovněž tak, až 43,7 % dívek se nikdy nepralo, zatímco z chlapců se nikdy nepralo pouze 14,3 %. Dívky také častěji pečují o domácí zvířata (55,2 % z nich pečuje o zvířata denně), z chlapců 38,3 %.


31

Vliv městské části se výrazněji projevil u Prahy 18, kdy žáci z této části (až 74,8 % z nich) nesouhlasí s tím, že škola je místem, kde se mohou svobodně projevit.

Velikost školy (kterou jsme pro účely analýzy podle počtů žáků rozdělili na tři skupiny – malou školu – do 129 žáků, střední školu – 130 – 192 žáků a velkou – nad 193 žáků) neměla na sledované proměnné žádný výraznější vliv. Z tohoto závěru lze usuzovat na to, že zjištěné základní četnosti zkoumaných proměnných se zhruba ve stejné míře projevují na všech školách bez ohledu na její velikost.

1.8. Shrnutí

Hodnotová orientace žáků je jednou z určujících predispozicí pro jejich reálné pozdější chování. Z nabízeného rizikového chování neboli prohřešků, hodnotí žáci jako velký nebo obrovský prohřešek např. loupežné přepadení, týrání zvířat nebo prodej drog. Na druhé straně, za malý nebo žádný prohřešek nejčastěji považují hraní automatů, lhaní nebo sprejování na místech, kde se to nemá.

V rámci zjišťování reálného rizikového chování výsledky ukázaly, že v letošním roce alespoň jedenkrát:

- byla pětina žáků (21,1 %) za školou - 70,9 % pilo alkohol - 37,3 % kouřilo cigarety (alarmující pak je, že 10 % kouří cigarety pravidelně

každý den) - 16,6 % zkusilo lehké drogy - 2 % zkusila tvrdé drogy - 20,2 % sprejovalo nebo tegovalo tam, kde se to nesmí - 20,7 % něco ukradlo v obchodě - 10,6 % něco ukradlo ve škole - 33,4 % úmyslně něco zničilo, poškodilo - 10,3 % uteklo z domova - 53,1 % zesměšňovalo někoho jiného nebo ubližovalo někomu jinému - 15,1 % fyzicky týralo nebo ubližovalo někomu jinému - 3,2 % týralo zvíře - 37,5 % přemýšlelo o tom, že si fyzicky ublížíš - 17,6 % mělo pohlavní styk - 14,7 % přemýšlelo, že přestane jíst nebo jedlo a pak záměrně zvracelo - 30,8 % hrálo hazardní hry - 70,7 % se pralo.

Zapracujeme-li do analýzy i četnost takovéhoto rizikového chování, pak se žáci nejčastěji dopouštěli toho, že se prali, pili alkohol, kouřili cigarety, zesměšňovali někoho jiného nebo ubližovali někomu jinému. Z nabízeného se pak nejméně často dopouští krádeží, týrání zvířat či užívání tvrdých drog. Přesto je nutné brát tato čísla vážně, neboť ač se takto


32

v pojetí k ostatním, umístila relativně nízko v absolutních číslech, je výsledek 20 % žáků, kteří v minulém roce minimálně 1 x něco ukradli v obchodě velmi alarmující.

Více než polovina respondentů (50,4 %) již zkoušela kouřit cigarety a více než tři čtvrtiny už mají n ějakou zkušenost s pitím alkoholu (77,8 %). Průměrný věk, kdy žáci začali kouřit, byl 11,3 roků a pít alkohol 10,8 roků. Alkohol si nejčastěji žáci obstarávají v obchodě (38,3 %) a také od rodiny (25,8 %). Cigarety pak nejčastěji v obchodě (56,3 %) či od kamarádů (31,8 %). Zdrojem pro obstarání lehkých drog jsou pak nejčastěji kamarádi (73,8%) a zdrojem pro obstarání tvrdých drog pak taktéž kamarádí (32,1%). Zde je však skóre rozloženější.

Položeny byly také otázky indikující závislost na návykových látkách. Mimo jiné bylo zjištěno, že asi pětina žáků přiznává, že pro ně není snadné neužívat nějaké návykové látky (ať už drogy, alkohol či kouření). Stejný počet žáků také uvedlo, že ve svém životě již někdy cítili silnou potřebu po alkoholu, drogách či kouření. Poměrně alarmující jsou i další čísla. Více než pětina (21,4 %) žáků již zažila situaci, kdy si nepamatovala, co pod vlivem alkoholu dělala.

Jako nejdůležitější hodnotu žáci deklarují „být zdravý“ a „mít dobré vztahy v rodině“, naopak za nedůležitou hodnotu považují žáci „mít peníze“, případně „být hezký“. Přesto jsou samozřejmě ve vzorku tací, kteří považují tyto hodnoty za velmi důležité a naopak i tací, kteří označují zdraví či dobré vztahy v rodině za hodnotu, která není vůbec důležitá.

Hodnocení atmosféry ve školách je relativně pozitivní. Vždy více než polovina žáků pozitivně souhlasila s výroky typu, že škola je místem: „kde mě to baví“, „kde je mi dobře“, „kam chci chodit“, „kde se necítím osamělý/á“, „kde si nepřipadám trapně a nevhodně“, „kam cítím, že patřím“, „kde si nepřipadám jako outsider“, „kde si snadno nacházím přátele“ či „kde mě jiní žáci zřejmě mají rádi“. Převažující souhlasné stanovisko však bylo také u teze, že škola je místem, kde se často nudím. Možná ještě více k zamyšlení pak může být nesouhlasné stanovisko k tomu, že škola je místem, kde se můžu svobodně projevit.

Míra šikany byla zjišťována několika indikátory, které na její přítomnost jednoznačně poukazují, protože jsou jednou z možných forem projevů šikany. 78,1 % žáků se setkalo ve své škole od žáků s provokací, 68,4 % s ponižováním, 68,1 % s výsměchem a nadáváním, 52,7 % s ignorováním od spolužáků, 46,1 % s braním věcí nebo ničením věcí, 45,9 % s fyzickými útoky, 28,7 % se zabráněním (např. sednutím do lavice) a 24,1 % pak s ponižováním na internetu.

V případě dlouhodobého zesměšňování ve třídě by se žáci nejčastěji svěřili rodičům (60,5 %), dále pak kamarádům (47,6 %) a třídnímu učiteli (36,5 %). Další analýzy pak prokázaly, že s určitou mírou zobecnění lze uvést, že názory žáků na vztahy k učitelům a atmosféře ve škole, jsou spíše pozitivní.

Kvalita rodinného zázemí je pro vývoj dítěte rozhodující. 46,2 % žáků je s atmosférou ve své rodině spokojeno, 27,4 % se cítí relativně dobře, 8,9 % má průměrný pocit, 11,2 % cítí občas potřebu po celkovém zlepšení situace, 4,4 % nevnímá situaci dobře, ale přizpůsobuje se jí a 1,9 % říká, že se atmosféra v rodině „nedá vydržet“ a že potřebuje změnu i za cenu


33

odchodu od rodiny. I když v procentuálním vyjádření je to celkem zanedbatelná hodnota, je třeba si uvědomit, že se jedná o 200 dětí, které za těmito necelými 2 % stojí a které jsou v takto neutěšené situaci.

V úplné rodině (myšleno s oběma rodiči) žije 66,1 % žáků. Zbylí žáci pak žijí nejčastěji pouze s matkou (17,9 %) či s jedním z rodičů a jeho partnerem (10,6 %).

Téměř 5 % žáků uvádí, že jejich rodiče se méně než 1x za měsíc nebo nikdy nezajímají o to, co dělají. Méně než 1x za měsíc či nikdy se také nezajímají u 13 % dětí rodiče o jejich problémy. Konkrétními „aktivitami“, které rodiče nejčastěji společně se svými dětmi vykonávají jsou, že s nimi mluví o škole – denně nebo několikrát za týden tak činní 81,6 % rodičů. O jejich problémech a starostech s nimi mluví rodiče už méně často – 7,2 % žáků dokonce uvedlo, že nikdy. Mezi aktivity, které uvedly děti, že s nimi rodiče realizují nejméně často např. poslech hudby, ale také aktivně trávený volný čas. 36,6 % žáků uvedlo, že s nimi rodiče tráví aktivně volný čas méně často než 1x za měsíc nebo nikdy.

Poznatky, viz teoretické východisko odborníků, ukazují, že rizikové chování žáků může být velmi úzce propojeno s finanční podporou žáků ze strany rodiny nebo vůbec s majetkovým stavem žáků. Z tohoto důvodu byla do výzkumu zařazena i analýza těchto vazeb. Žádné kapesné nedostává 18,9 % žáků, 35,5 % dostává 200 Kč nebo méně měsíčně. 28,8 % žáků dostává 200 – 500 Kč měsíčně, 9,1 % dostává 500 – 1000 Kč, 7 % pak dostává více než 1 000 Kč měsíčně. Přes 17 % žáků trápí pocit, že jsou chudší než ostatní rodiny.

Volný čas tráví žáci nejčastěji sportem, který provozují jinde, než v rámci školního kroužku (téměř 40 %), méně optimisticky se však na druhém místě (31 %) umístilo jakési „potloukání“ s kamarády venku. Velmi výrazně také dominují hry na počítači. Těm se ve svém volném čase nejčastěji věnuje pětina dotázaných žáků. S nabídkou kroužků, které organizuje škola je spokojeno 62,6 % žáků. Náměty pro tematické zaměření se točily zejména kolem sportu – ze spontánních odpovědí byl respondenty nejvíce jmenován tanec, fotbal, basketbal a dále pak také informatika.

Ve škole se cítí bezpečně 89,6 % dotázaných žáků. Obavy mají nejčastěji ze šikany ze strany ostatních žáků (34,1 %), ale ve velké míře také z krádeží svých věcí (22,8 %). V okolí školy se cítí bezpečně již méně žáků (85 %). V tomto případě pramení obavy žáků zejména z osob, které se v okolí školy pohybují (26,6 %) či opět z obavy před šikanou (23,4 %) či krádeží (18,5 %).

Věk hraje významnou roli zejména u hodnocení některého rizikového chování neboli prohřešku. Mladší žáci (11-13 let) oproti starším (nad 14 let) významně častěji považují za velký nebo obrovský prohřešek konzumaci drog (68,9 % mladších oproti 57,2 % starších). Podobný vztah se projevuje i u prodeje drog, i když ne tak výrazně – 77,9 % žáků do 14 let tento prohřešek považuje za velký nebo obrovský, zatímco ze starších je to 69,7 %. Mladší žáci (do 13 let) také významně méně chodí za školu – z nich šlo alespoň jednou za školu „pouze“ 12,3 %, zatímco ze starších šlo za školu až 33,9 %. Podobná situace je i z hlediska vztahu k pití alkoholu, kouření, vyzkoušení lehkých drog, kdy uvedeného jednání se mladší žáci dopouštějí významně méně často než starší. Věk hraje roli také ve zdrojích návykových látek. Mladší žáci si alkohol a cigarety obstarávají častěji v rodině nebo od kamaráda, zatímco


34

starší spíše v obchodě. Roli hraje věk nepřekvapivě také v přístupu k alkoholu či kouření. Mladší žáci významně méně často zkoušeli kouřit, pít alkohol a projevuje se u nich výrazně menší touha po těchto látkách. Nejmladší žáci (do 12 let) výrazně méně utrácejí za alkohol, cigarety, drogy než nejstarší. Starší žáci, zejména 15 a 16 let či častěji nepamatují, co dělali pod vlivem alkoholu (až 37,9 % z nich) u mladších žáků (do 12 let) si nepamatovalo, co dělali pod vlivem alkoholu výrazně méně 6,6 %. Ovšem i toto číslo je alarmující. S nejmladšími žáky rodiče také častěji mluví o škole (85,7 %) než se staršími (74,7 %), případně s nimi mnohem častěji mluví o jejich problémech (58,1 % alespoň několikrát za týden), než se staršími (38,2 %). Nejmladší žáci rovněž od rodičů většinou nedostávají žádné peníze nebo pouze 200,-Kč (69,8 % z nich) oproti starším (41,6 %).

Z hlediska vztahu pohlaví se ukázalo, že názory dívek a chlapců na rizikové chování a hodnoty jsou přibližně shodné. Z hlediska vlastního patologického chování se výraznější rozdíly projevily v hraní hazardních her, kdy z dívek je nikdy nehrálo 81% a z chlapců 57,6 %. Rovněž tak, až 43,7 % dívek se nikdy nepralo, zatímco z chlapců se nikdy nepralo pouze 14,3 %.

Vliv městské části se výrazněji projevil u Prahy 18, kdy žáci z této části (až 74,8 % z nich) výrazně více nesouhlasí s tím, že škola je místem, kde se může svobodně projevit.

Velikost školy, kterou jsme pro účely analýzy podle počtů žáků rozdělili na tři skupiny – malou školu – do 129 žáků, střední školu – 130 – 192 žáků a velkou – nad 193 žáků, neměla na sledované proměnné žádný výraznější vliv. Z tohoto závěru lze usuzovat na to, že zjištěné základní četnosti zkoumaných proměnných se zhruba ve stejné míře projevují na všech školách bez ohledu na její velikost.

Souvislost s mírou patologického chování mají však názory žáků. Z analýzy vyplynulo, že když respondenti některé rizikové chování považují za menší prohřešek, tak se tohoto jednání i častěji dopouštějí.

Míra rizikového chování je také v souvislosti s mírou závislosti na nějakých návykových látkách či s tím, zda se dotyčný přátelí s rizikovými skupinami přátel.

2. Základní výsledky výzkumu – část PEDAGOGOVÉ

Učitelé a učitelky jsou mnohdy nejbližší kontaktní osobou dětí, které se ocitnou na pomyslném rozcestí společensky přijatelného a nepřijatelného chování. Žáci a žákyně s nimi tráví nejvíce času, mnohdy nejen v průběhu vyučování, ale i po něm, v rámci školního kroužku, či nedobrovolného trestu. Je tedy nasnadě, že zmapování názorů pedagogů a pedagožek, je pro získání vícerozměrného pohledu na rizikové chování žáků základních škol, přirozeným a logickým krokem.

První část analýzy se zabývá rozborem dat mapující hodnocením rizikového chování žáků v čase. Získané výstupy tak vypovídají o tom, jak pedagogové vnímají aktuální chování


35

žáků v průběhu posledních pěti let, tedy jejich hodnocení, zda se chování žáků zhoršilo či zlepšilo.

Dále se analýza věnuje mapování názorů pedagogů a pedagožek na konkrétní projevy rizikového chování, které považují na své škole za nejfrekventovanější a nejpalčivější.

Snaha učitelů a učitelek pomoci „problematickým“ žákům je mnohdy limitována adekvátním vzděláním, popř. časovými možnosti. Analýza názorů na to, jak hodnotí své časové i kompetenční schopnosti se s rizikovým chováním žáků vypořádat, či jakým způsobem se v této problematice vzdělávají a zda by případně uvítali přítomnost školního psychologa je předmětem předložené, analytické části výzkumu.

I sami pedagogové však mohou mít své problémy, které je při vykonávání jejich učitelské profese provází. Proto jsme se jich zeptali např. na to, čím se cítí ve škole nejvíce ohroženi.

2.1. Charakteristika výb ěrového souboru (pedagogické dotazníky)

Tabulka 136 – výběrový soubor - školy

Základní škola N % Gymnázium Nad Alejí 1952 6 0,3 ZŠ Alžírská 26 35 2 ZŠ Antonína Čermáka 6 8 0,5 ZŠ Boleslavova 1 12 0,7 ZŠ Brigádníků 14 26 1,5 ZŠ Bronzová 2027 26 1,5 ZŠ Břečťanová 6 22 1,3 ZŠ Bří Venclíků 1140 8 0,5 ZŠ Butovická 9 17 1 ZŠ Černošická 168 12 0,7 ZŠ Českolipská 373 15 0,9 ZŠ Drtinova 1 28 1,6 ZŠ Filosofská 3 35 2 ZŠ Fingerova 2186 22 1,3 ZŠ Gen. Janouška 1006 14 0,8 ZŠ Havlíčkovo nám. 10 12 0,7 ZŠ Hlivická 1 16 0,9 ZŠ Hostýnská 2 4 0,2 ZŠ Hovorčovická 11 18 1 ZŠ Chaplinovo nám. 1 17 1 ZŠ Chodovická 2250 12 0,7 ZŠ Jakutská 2 17 1 ZŠ Jana Masaryka 16 20 1,1 ZŠ Jana Masaryka 21 13 0,7 ZŠ Jana Masaryka 25 4 0,2 ZŠ Jánošíkova 1320 19 1,1 ZŠ Janského 2189 6 0,3 ZŠ Jeremenkova 1003 14 0,8 ZŠ Jižní IV. 10 32 1,8 ZŠ Josefská 4 13 0,7 ZŠ K Lučinám 18 18 1 ZŠ K Sídlišti 840 17 1 ZŠ Ke Smíchovu 16 2 0,1 ZŠ Klausova 2450 14 0,8 ZŠ Kodaňská 16 16 0,9

ZŠ Kořenského 10 7 0,4 ZŠ Kozinova 1000 33 1,9 ZŠ Křesomyslova 2 13 0,7 ZŠ Kuncova 1580 9 0,5 ZŠ Kutnohorská 36 8 0,5 ZŠ Květnového vítězství 1554 16 0,9 ZŠ Květnového vítězství 57 12 0,7 ZŠ Ladislava Coňka 40 5 0,3 ZŠ Laudova 10 18 1 ZŠ Litvínovská 500 18 1 ZŠ Londýnská 34 20 1,1 ZŠ Lupáčova 1 22 1,3 ZŠ Mezi Školami 2322 8 0,5 ZŠ Mikulova 1594 17 1 ZŠ Mládí 135 31 1,8 ZŠ Mochovská 570 28 1,6 ZŠ Mráčkova 3090 30 1,7 ZŠ Na Balabence 800 15 0,9 ZŠ Na Dlouhém lánu 43 6 0,3 ZŠ Na Chodovci 54 22 1,3 ZŠ Na Líše 16 12 0,7 ZŠ Na Okraji 43 12 0,7 ZŠ Na Smetance 1 10 0,6 ZŠ Na Zlíchově 19 19 1,1 ZŠ Nad Ohradou 25 7 0,4 ZŠ Nad Vodovodem 81 31 1,8 ZŠ Nám. Curierových 2 5 0,3 ZŠ Nám. Jiřího Berana 500 17 1 ZŠ Nám. Jiřího z Lobkovic 22

19 1,1

ZŠ Nám. Jiřího z Poděbrad 7 10 0,6 ZŠ Nám. Osvoboditelů 1368 7 0,4 ZŠ Nám. Svobody 3 25 1,4 ZŠ Nebušická 369 4 0,2 ZŠ Nedvědovo nám. 140 8 0,5 ZŠ Nepomucká 1 18 1


36

ZŠ Norbertov 1 18 1 ZŠ Olešská 18 26 1,5 ZŠ Palmovka 8 14 0,8 ZŠ Pertoldova 3373 10 0,6 ZŠ Písnická 760 17 1 ZŠ Pošepného náměstí 2022 14 0,8 ZŠ Práčská 37 11 0,6 ZŠ Prachovická 340 19 1,1 ZŠ Předškolní 420 18 1 ZŠ Ratibořická 1700 26 1,5 ZŠ Resslova 10 5 0,3 ZŠ Rychnovská 350 19 1,1 ZŠ Sdružení 1080 14 0,8 ZŠ Slavětínská 200 15 0,9 ZŠ Slovenská 27 12 0,7 ZŠ Smolkova 565 1 0,1 ZŠ Socháňova 19 10 0,6 ZŠ Starodubečská 413 20 1,1 ZŠ Starochuchelská 240 12 0,7 ZŠ Stoliňská 823 7 0,4 ZŠ Sušická 29 29 1,6 ZŠ Svídnická 1a 6 0,3 ZŠ Šimanovská 16 8 0,5

ZŠ Školní 700 12 0,7 ZŠ Španielova 19 37 2,1 ZŠ Špitalská 789 20 1,1 ZŠ Švehlova 12 9 0,5 ZŠ Táborská 45 17 1 ZŠ Trávníčkova 1743 22 1,3 ZŠ U Boroviček 1 13 0,7 ZŠ U Dělnického cvičiště 1 15 0,9 ZŠ U Domu služeb 29 12 0,7 ZŠ U Roháčových kasáren 19 6 0,3 ZŠ U Santošky 1 22 1,3 ZŠ U Tyršovy školy 1 9 0,5 ZŠ U Vršovického nádraží 1 13 0,7 ZŠ V Rybníčkách 31 12 0,7 ZŠ Vachkova 941 12 0,7 ZŠ Vlkova 31 8 0,5 ZŠ Vybíralova 964 33 1,9 ZŠ Výmolova 169 15 0,9 ZŠ Weberova 1 14 0,8 ZŠ Zárubova 977 14 0,8 CELKEM 1758 100

Tabulka 47 – výběrový soubor – městské části Prahy

Městská část N % Praha 1 18 1,0 Praha 2 84 4,8 Praha 3 96 5,5 Praha 4 245 13,9 Praha 5 210 11,9 Praha 6 158 9,0 Praha 8 54 3,1 Praha 9 130 7,4 Praha 10 266 15,0 Praha 11 59 3,4 Praha 12 89 5,1 Praha 13 108 6,1 Praha 14 63 3,6 Praha 16 19 1,1 Praha 17 78 4,4 Praha 18 17 1,0 Praha 19 19 1,1 Praha 20 45 2,6

Celkem 1758

Tabulka 48 – výběrový vzorek - zřizovatel

Zřizovatel N % 1. Městské části 1364 77,6 2. MHMP 179 10,2 3. MŠMT 55 3,1


37

4. Soukromé 134 7,6 5. Církevní 26 1,5

Celkem 1758

Tabulka 4914 – výběrový vzorek - pohlaví

Pohlaví Počet % 1. Bez odpovědi 13 0,7

2. Žena 1499 85,3

3. Muž 246 14,0

Celkem 1758

Tabulka 50 – výběrový vzorek - věk

Věk Počet % 1. Bez odpovědi 9 0,5

2. Do 25 let 38 2,2

3. 25 až 35 let 325 18,5

4. 36 až 45 let 421 23,9

5. 46 až 55 let 621 35,3

6. 50 až 65 let 275 15,6

7. 65 a více let 69 3,9

Celkem 1758

2.2. Vybrané aspekty rizikového chování a jednání žáků základních škol

2.2.1. Názory pedagogů na projevy rizikového (sociálně patologického) chování žáků

Názory pedagogů na patologické chování žáků byly zjišťovány na základě analýzy jejich odpovědí, kdy u vybraných typů rizikového chování měli uvést, za jak velký problém jej považují. V tabulce 51 jsou uvedeny odpovědi respondentů na jednotlivé druhy rizikového chování a v grafu 33 pak vidíme grafické vyjádření průměrných skóre.

Tabulka 51 - Jak velký problém je na vaší škole:

Obodujte od 1 – 5: 1 – žádný problém, 2 – malý problém, 3 – střední problém, 4 – velký problém, 5 –

obrovský problém; Ø – aritmetický průměr.

P.č.

Typ rizikového chování Stupnice (%) Celkem (%)

Ø 1 2 3 4 5

1. Záškoláctví 12,4 47,3 28,6 5,2 1,1 94,6 2,32 2. Alkoholismus 34,2 39,7 15,6 3,2 0,5 93,2 1,88 3. Kouření 6,4 23,5 38,1 19,9 7,5 95,4 2,99 4. Útěky a potulky 52,0 33,0 6,7 0,7 0,4 92,8 1,54


38

5. Sprejování 34,9 34,5 17,6 4,0 1,6 92,5 1,95 6. Užívání drog 38,7 37,0 13,0 3,1 0,7 92,4 1,81 7. Krádeže 16,9 44,3 26,1 5,5 0,8 93,6 2,24 8. Agrese 4,8 23,8 40,7 20,5 6,0 95,8 2,99 9. Týrání 34,5 39,0 15,8 2,9 0,7 92,9 1,88 10. Sebepoškozování 53,1 32,6 5,8 0,5 0,3 92,3 1,51 11. Poruchy příjmu potravy 54,6 30,8 6,0 0,6 0,3 92,3 1,50

„Index názorů na patologické chování“ Poznámka: Dopočet do 100 % tvoří respondenti, kteří neodpověděli.

Graf 33 - Setříděný přehled názorů pedagogů na patologické chování žáků

Setřídění bylo provedeno podle velikosti aritmetického průměru na základě stupnice uvedené u ot. č. 3 (podle dotazníku). Vyšší hodnota průměru vyjadřuje skutečnost, že podle názorů pedagogů představuje konkrétní typ rizikového chování žáků větší problém. Největší problém tedy představuje kouření a agrese, dále záškoláctví a krádeže. Z nabízených odpovědí je relativně nejmenším problémem sebepoškozování a poruchy příjmu potravy.

Více než dvě třetiny pedagogů (69,9 %), kteří na otázku, zda se chování žáků v posledních pěti letech změnilo, uvedlo, že se zhoršilo, více než čtvrtina (28,4 %) uvedla, že zůstalo stejné a pouze 1,7 % dotázaných pedagogů se domnívá, že se zlepšilo.

1,5

1,51

1,54

1,81

1,88

1,88

1,95

2,24

2,32

2,99

2,99

1 2 3 4 5

Poruchy příjmu potravy

Sebepoškozování

Útěky a potulky

Užívání drog

Alkoholismus

Týrání

Sprejování

Krádeže

Záškoláctví

Kouření

Agrese


V následující tabulce konkrétních projevů rizikového chování jejich žák

Tabulka 52 - Vývoj jednotlivých typů rizikového chování v

Obodujte od 1 – 3: 1 – zhoršilo se, 2

P.č.

Možnosti (druh proh

1. Záškoláctví 2. Alkoholismus 3. Kouření 4. Útěky a potulky 5. Sprejování 6. Užívání drog 7. Krádeže 8. Agrese 9. Týrání 10. Sebepoškozování 11. Poruchy příjmu potravy

Poznámka: Dopočet do 100 % tvo


39

Graf 34 - Vývoj rizikového chování žáků

52 a grafu 35 uvádíme přehled názorů pedagogzikového chování jejich žáků.

Vývoj jednotlivých typů rizikového chování v posledních pěti letech:

zhoršilo se, 2 – zůstalo stejné, 3 – zlepšilo; Ø – aritmetický průměr.

Možnosti (druh prohřešku) Vývoj chování (%) 1 2 3 26 61,8 4,1

26,7 56,7 6,8 7,7 70,4 10,4 25 52,8 11,5

24,6 54,6 9,7 21,7 61,2 7,6 59,2 28,2 5,6 16,7 63,3 8,2 10,5 66,7 11,5 11,7 64,8 12,3

26 61,8 4,1 et do 100 % tvoří respondenti, kteří neodpověděli.

Zhoršilo;

69,9

Zůstalo

stejné; 28,4

Zlepšilo; 1,7

ů pedagogů na vývoj

posledních pěti letech:

etický průměr.

Celkem Ø

91,9 1,76 90,2 1,78 88,5 1,55 89,3 2,03 89,0 1,85 90,5 1,83 93,0 1,84 88,3 1,42 88,6 1,90 88,9 2,01 91,9 2,01


Graf 35 - Setříděný přehled názorů pedagogů na vývoj jednotlivých typů rizikového chování jejich žáků

Setřídění bylo provedeno podle velikosti aritmetického pruvedené u ot. č. 2. Vyšší hodnota prdošlo u konkrétního typu chování ke zlepšení. Nejvýraznútěků a potulek, zhruba stejné zK nejvýraznějšímu zhoršení vagrese, kouření, záškoláctví a dále pak alkoholismu, užívání drog

2.2.2. Pocit bezpečí pedagog

Rizikové chování žáků se mbezpečí pedagogů však může mít vliv i vyplynulo, že bezpečně se cítí na své škole 93,7necítí.

Agrese

Kouření

Záškoláctví

Alkoholismus

Užívání drog

Krádeže

Sprejování

Týrání


Sebepoškozování

Útěky a potulky


40

Setříděný přehled názorů pedagogů na vývoj jednotlivých typů rizikového chování jejich žáků

ní bylo provedeno podle velikosti aritmetického průměru na základšší hodnota průměru vyjadřuje skutečnost, že podle názor

došlo u konkrétního typu chování ke zlepšení. Nejvýrazněji se zlepšilo chování týkaj a potulek, zhruba stejné zůstalo u sebepoškozování, poruchy příjmů

jšímu zhoršení v posledních pěti letech došlo u rizikového chování týkajícíení, záškoláctví a dále pak alkoholismu, užívání drog či krádeží.

í pedagogů

Rizikové chování žáků se může projevit v pocitech ohrožení jejich pedagogůže mít vliv i řada jiných aspektů. Z provedeného pr

se cítí na své škole 93,7 % pedagogů. Naopak 6,3

Graf 36 - Cítíte se ve škole bezpečně?

1,42

1,55

1,76

1,78

1,83

1,84

1,85

1,9

2,01

2,01

2,03

1 1,5 2 2,5

Agrese

Kouření

Záškoláctví

Alkoholismus

Užívání drog

Krádeže

Sprejování

Týrání


Sebepoškozování

Útěky a potulky

Rozhodně

ano; 47,5

Spíše ano;

46,2

Spíše ne;

5,7

Rozhodně

ne; 0,6

Setříděný přehled názorů pedagogů na vývoj jednotlivých typů rizikového chování jejich žáků

ěru na základě stupnice nost, že podle názorů pedagogů

ji se zlepšilo chování týkající se říjmů potravy a týrání.

ti letech došlo u rizikového chování týkajícího se i krádeží.

pocitech ohrožení jejich pedagogů. Na pocit provedeného průzkumu

. Naopak 6,3 % se bezpečně

3

Rozhodně


41

Do pocitu bezpečí pedagogů se promítá celá řada faktorů. V následujícím grafu 37 uvádíme setříděný přehled zkoumaných faktorů, které ovlivňují pocit bezpečí u těch pedagogů, kteří na otázku proč se ve škole necítí bezpečně, odpověděli.

Graf 37 - Proč se ve škole necítíte bezpečně?

Nejčastěji se pedagogové, kteří se necítí ve škole bezpečně, obávají možného napadení ze strany žáků. Nejméně se obávají napadení ze strany kolegů.

Na následujícím grafu 38 uvádíme přehled skutečných ohrožení, kterým byli (či nebyli) pedagogové na své škole vystaveni.

Graf 38 - Proč se ve škole necítíte bezpečně?

Nejčastější typ ohrožení, kterému jsou pedagogové na své škole vystaveni, je psychické týrání ze strany žáků. Relativně nejméně jsou vystaveni fyzickému napadení ze

38,9

34,5

19,1

7,5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Obávám se možného

napadení ze strany žáků


napadení ze strany rodičů

Obávám se možnosti krádeže

mých věcí


napadení ze strany

kolegů/kolegyň

%

9 5,6

25,7 22,3

90,1 94,4

74,3 77,7

0

20

40

60

80

100

Fyzické napadení ze strany žáků

Fyzické napadení ze strany rodinných příslušníků žáků

Psychické týrání ze strany žáků

Psychické týrání ze strany rodinných příslušníků žáků

%

Ano Ne


strany rodičů, avšak 5,6 %, tedy každý dvacátý pedagog, uvedlv minulosti ohrožen.

2.2.3. Bezpečnost žáků na škole podle názor

Kromě pocitů osobního bezpezjištění bezpečnosti jejich žáksvých žáků vnímají přibližně stejnžáků uvádíme v následujícím grafu.

Graf 39 - Myslíte si, že je ve škole bezpečno pro vaše žáky?

I přesto, že ve škole je podle názordomnívá, že přijetí některých opatpedagogů ke zvýšení bezpečnosti jejich žák

Graf 40 - Doporučení pedagogů ke zvýšení pocitu bezpečí ve škole

Ke zvýšení pocitu bezsystém, přísnější školní řád a př

Ostraha

Jiné

Vyšší počet pedagogů na škole

Školní psycholog

Přísnější školní řád

Kamerový systém


42

%, tedy každý dvacátý pedagog, uvedl, že byl touto form

ů na škole podle názorů pedagogů

osobního bezpečí pedagogů jsme se v průzkumu zamnosti jejich žáků. Z analýzy odpovědí pedagogů vyplynulo, že bezpe

ě stejně jako svou vlastní. Názory pedagogů na bezpenásledujícím grafu.

Myslíte si, že je ve škole bezpečno pro vaše žáky?

esto, že ve škole je podle názorů pedagogů pro žáky bezpečno, tak kterých opatření by přispělo ke zvýšení jejich bezpeč

čnosti jejich žáků uvádíme v dalším grafu 40.

Doporučení pedagogů ke zvýšení pocitu bezpečí ve škole

Ke zvýšení pocitu bezpečí ve škole doporučovali pedagogové nejád a přítomnost školního psychologa.

Rozhodně

ano; 33,8

Spíše ano;

60,9

Spíše ne; 4,2

Rozhodně

ne; 0,4

11,9

16,5

21

0 5 10 15 20 25 30

Ostraha

Jiné

Vyšší počet pedagogů na škole

Školní psycholog

Přísnější školní řád

Kamerový systém

touto formou napadení

zkumu zaměřili rovněž na vyplynulo, že bezpečnost

ů na bezpečnost jejich

čno, tak řada z nich se lo ke zvýšení jejich bezpečnosti. Doporučení

Doporučení pedagogů ke zvýšení pocitu bezpečí ve škole

ovali pedagogové nejčastěji kamerový

36

37,1

39,6

35 40 45%


43

V rámci odpovědi „jiné“ bylo navrhováno, že by ke zvýšení bezpečnosti ve škole nejvíce přispěly zejména větší pravomoce učitele, či možnosti trestu. Přehled nejčastějších jiných odpovědí (celkem odpovědělo cca 16 % všech dotázáných pedagogů) uvádíme v následující tabulce 53.

Tabulka 53 - Jiná doporučení pedagogů ke zvýšení pocitu bezpečí ve škole

P.č. Obsah doporučení N % 1. Větší pravomoc učitele, možnost trestu 38 13,1 2. Lepší spolupráce a komunikace s rodiči 30 10,3 3. Lepší výchova v rodině 30 10,3 4. Dodržování školního řádu, včasné řešení problémů 29 10,0 5. Pomoc nepedagogických pracovníků (asistenti, vrátní) 22 7,6 6. Lepší spolupráce a komunikace s žáky 15 5,2 7. Celková změna společnosti 12 4,1 8. Nic, nejsou potřeba žádná opatření 12 4,1 9. Více mužů - pedagogů 10 3,4 10. Lepší spolupráce a komunikace mezi učiteli 9 3,1 11. Zvýšení prestiže, platu, motivace učitelů 9 3,1 12. Méně žáků v jedné třídě, rodinné prostředí 5 1,7 13. Podpora státu, kompetentních osob, obecné zastání 5 1,7 14. Spolupráce s policií 5 1,7 15. Jiné 4 1,4

Doporučení, která by podle pedagogů přispěla ke zvýšení pocitu bezpečí v okolí školy, uvádíme na následujícím grafu 41.

Graf 41 - Doporučení pedagogů ke zvýšení pocitu bezpečí v okolí školy

Ke zvýšení pocitu bezpečí v okolí školy by podle pedagogů nejvíce přispěly hlídky městské policie či kamerový systém. Téměř čtvrtina pedagogů by rovněž považovala za přínosné terénní sociální pracovníky v okolí školy. U otázky, zabývající se zvýšením bezpečnosti v okolí školy měli pedagogové uvést vlastní variantu odpovědi. Z analýzy těchto odpovědí (celkem se vyjádřilo cca 5 % dotázaných pedagogů) vyplynulo, že k dalšímu zvýšení pocitu bezpečí v okolí školy by nejvíce mohli přispět rodiče, veřejnost či možnost sportovních či jiných volnočasových aktivit.

5,1

12,5

22,0

44,7

72,6

0 10 20 30 40 50 60 70 80

Jiné

Úpravy okolí školy

Terénní sociální pracovníci v okolí školy

Kamerový systém nainstalovaný a snímaný …

Hlídky městské policie v okolí školy

%


Tabulka 154 - Jiná doporučení

P.č. 1. Rodiče (dohled, lepší výchova, spolupráce)

2. Jiné 3. Veřejnost (větší zájem, vst

4. Nic, nejsou potřeba žádná opat

5. Možnost aktivit (h

6. Dopravní situace (chodníky, odklon dopravy)

7. Větší pravomoci (možnost trestu, legislativa)

2.3. Připravenost pedagog

Řešení rizikového chování žákpedagogů. Téměř třetina pedagogdostatek času.

Graf 42 -

Určitý problém představuje také adekvátní vzdchování. Z odpovědí vyplynulo, že adekvátní vzdpedagogů (50,7 %), ostatní se domnívají, že dané vzdneodpověděli.

Graf 43 - Máte adekvátní vzdělání na řešení takového chování?

Spíše ano; 49,9


44

Jiná doporučení pedagogů ke zvýšení pocitu bezpečí v okolí školy

Obsah doporučení Ne (dohled, lepší výchova, spolupráce) 18

16

ětší zájem, vstřícnost, vztah ke škole) 11

Nic, nejsou potřeba žádná opatření 9 Možnost aktivit (hřiště, sportovní areál, kroužky) 8 Dopravní situace (chodníky, odklon dopravy) 5

tší pravomoci (možnost trestu, legislativa) 5

ipravenost pedagogů na řešení problematiky rizikového chování žák

ešení rizikového chování žáků na školách vyžaduje kromě jiného i petina pedagogů však uvádí, že na řešení rizikového chování žák

- Máte dostatek času řešit rizikové chování žáků?

ředstavuje také adekvátní vzdělání pedagogů na řdí vyplynulo, že adekvátní vzdělání má asi jedna polovina dotázaných

%), ostatní se domnívají, že dané vzdělání nemají (45,3

Máte adekvátní vzdělání na řešení takového chování?

Rozhodně ano;

20,4

Spíše ano; 49,9Spíše ne; 26,6

Rozhodně ne;

3,1

Ano; 50,7

Ne; 45,3 Neodpověděl

; 3,9

okolí školy

N % 18 20,2 16 18,0 11 12,4

10,1 9,0 5,6 5,6

ešení problematiky rizikového chování žáků

ě jiného i připravenost ešení rizikového chování žáků nemá

ů na řešení tohoto typu lání má asi jedna polovina dotázaných

%) nebo na otázku

Rozhodně ano;

Rozhodně ne;

3,1


I když značná část pedagogsvých žáků, tak přesto pouze dvv průběhu posledních dvou školních let kurz (seminápedagogických pracovníků zam

Graf 44 - Absolvoval/a jste v průběhu dvou posledních školních let kurz/seminář

Podrobnější analýza ukázala, že i když znana řešení krizového chování žákpříslušný kurz, tak zájem o doplnv následujícím grafu 45.

Graf 45 - Zájem o kurz zaměřený na patologické chování žáků

Pedagogové, kteří kurz zamotázku, zda by měli o takový kurz zájem, neodpovídali. Zneabsolvovali, projevilo zájem o kurz

Graf 46 - Zájem o kurz zaměřený na patologické chování žáků u pedagogů, kteří tento kurz neabsolvovali


45

ást pedagogů nemá adekvátní vzdělání na řešení rizikového chování esto pouze dvě pětiny všech dotázaných (40,7 %) uvedlo, že absolvovali

dvou školních let kurz (seminář) v rámci dalšího vzdů zaměřený na patologické chování žáků.

Absolvoval/a jste v průběhu dvou posledních školních let kurz/seminář v rámci DVPP zaměřený na

patologické chování žáků?

jší analýza ukázala, že i když značná část pedagogů nemá adekvátní vzd

ešení krizového chování žáků a pouze dvě pětiny v posledních dvou letech absolovovali íslušný kurz, tak zájem o doplnění vzdělání formou kurzu je vcelku malý

Zájem o kurz zaměřený na patologické chování žáků

í kurz zaměřený na patologické chování žáků již absolvovali, na

li o takový kurz zájem, neodpovídali. Z pedagogů, kteřneabsolvovali, projevilo zájem o kurz 70,2 % z nich.

Zájem o kurz zaměřený na patologické chování žáků u pedagogů, kteří tento kurz neabsolvovali

Ano;

40,7Ne; 59,3

Ano; 40,7Ne; 59,3

Ano; 70,2

Ne; 28,0

Neodpověděl;

1,8

ešení rizikového chování %) uvedlo, že absolvovali

rámci dalšího vzdělávání

v rámci DVPP zaměřený na

nemá adekvátní vzdělání v posledních dvou letech absolovovali

lání formou kurzu je vcelku malý, jak můžeme vidět

ů již absolvovali, na ů, kteří předmětný kurz

Zájem o kurz zaměřený na patologické chování žáků u pedagogů, kteří tento kurz neabsolvovali


Přibližně dvě třetiny (67patologické chování žáků, je dostate

Graf 47 - Myslíte si, že je dostatečná nabídka kurzů zabývajících se rizikovým chováním dětí a mládeže?

Další z možností, jak ve škole na škole, který může v této problematice ú

Přehled o školách, na kterých pprůzkumu, není k dispozici. Nepnich (50,9%) uvedla, že na jejich škole je p

Tabulka 55

P.č. 1. Ano

2. Ne Poznámka: Dopočet do 100 % tvo

Ani tento údaj nevypovídá o tom, na které škole skute

Z výsledků totiž vyplynulo, že vpsycholog je i není. Do jisté míry by mohly výsledky této otázky poukazovat i na na některých školách funguje spolupráce (pracovníky.

Asi tři čtvrtiny z pedagog


46

etiny (67 %) pedagogů se domnívá, že nabídka kurzje dostatečná.

Myslíte si, že je dostatečná nabídka kurzů zabývajících se rizikovým chováním dětí a mládeže?

jak ve škole řešit rizikové chování žáků, je přítomnost psychologa této problematice účinně pedagogům radit nebo sám tyto situace

ehled o školách, na kterých působí psycholog a které byly zárovezkumu, není k dispozici. Nepřímo to lze zjistit z analýzy odpovědí pedagog

%) uvedla, že na jejich škole je přítomen dětský psycholog.

Tabulka 55 - Přítomnost dětského psychologa na škole

Přítomnost psychologa Počet % Ano 894 50,9

848 48,2 et do 100 % tvoří respondenti, kteří neodpověděli.

Ani tento údaj nevypovídá o tom, na které škole skutečně psycholog je a na které není. totiž vyplynulo, že v řadě škol odpovídali pedagogové rozporn

psycholog je i není. Do jisté míry by mohly výsledky této otázky poukazovat i na kterých školách funguje spolupráce (či vůbec povědomí o činnosti) mezi jednotlivými

pedagogů škol, kde psycholog není, by uvítaly jeho p

Rozhodně

ano; 11,4

Spíše ano;

55,6

Spíše ne; 26,6

Rozhodně ne;

1,4

se domnívá, že nabídka kurzů, zaměřených na

Myslíte si, že je dostatečná nabídka kurzů zabývajících se rizikovým chováním dětí a mládeže?

řítomnost psychologa

m radit nebo sám tyto situace řešit.

sobí psycholog a které byly zároveň zahrnuty do dí pedagogů, kdy většina z

psycholog je a na které není. škol odpovídali pedagogové rozporně, tedy, že tam

psycholog je i není. Do jisté míry by mohly výsledky této otázky poukazovat i na to, jak málo innosti) mezi jednotlivými

jeho přítomnost.

Rozhodně ne;


Graf 48 - Uvítali byste ve škole přítomnost dětského

2.4. Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a jednotlivými položkami rizikového chování

Z analýzy mezi jednotlivými demografickými charakteristiky výbpedagogů a vybranými ukazateli (mněkterých proměnných se projevily významnvzájemných vazeb byl zvolen 10% a vyšší rozdíl. Cílem bylo zjistit, jaký vliv má mčást, ve které se škola nacházípostoje pedagogů. V rámci této kapitoly jsou pro pvazby, u kterých nějaká silná závislost (vliv) byla prokázána. Dá se tedy výsledky (viz výše) jsou platné jak pro celý vzorek, tak pro jednotlivé mvelikosti škol. Městské části se vsebe. Vyjma těch vazeb, které jsou uvedeny vškoly se neprojevil významněji u žádných souvislostí.

Významnější rozdíly vyplynuly zškola umístěna a následujícími prom

- sprejování – toto rizikové chování je pedagogy jako velký a obrovský problém vnímáno zejména na Praze 17, kdy to uvedlo až 33,86části (v celém výboznačilo pouze 6,0887,34 % působících na Praze 2, 16, 20 a 18

- agrese – za velký a obrovský problém byla ozna18 a 17 (uvedlo až 41,64souboru agresi takto uvedlo 27,68nebo jen malý problém pro m29,98 % z celého souboru),

- výraznější rozdíly mezi mpsychologa na školeje na škole přítomen psycholog; na druhé stran19 tuto skutečnost uvedlo pouze 33,03


47

Uvítali byste ve škole přítomnost dětského psychologa?

Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a jednotlivými položkami rizikového chování

analýzy mezi jednotlivými demografickými charakteristiky výb a vybranými ukazateli (městská část, velikost školy) vyplynulo, že pouze u

projevily významnější souvislosti. Jako kritérium významnosti vzájemných vazeb byl zvolen 10% a vyšší rozdíl. Cílem bylo zjistit, jaký vliv má m

ve které se škola nachází, nebo velikost školy, či věk pedagoga, na vybrané názory a rámci této kapitoly jsou pro přehlednost a stručnost uvád

jaká silná závislost (vliv) byla prokázána. Dá se tedy platné jak pro celý vzorek, tak pro jednotlivé m

ásti se v tomto neliší od průměru a neliší se tedy ani vzájemnch vazeb, které jsou uvedeny v této kapitole. Vliv v ěku pedagoga ani velikost

ěji u žádných souvislostí.

jší rozdíly vyplynuly z analýzy vztahů mezi městskou na a následujícími proměnnými:

toto rizikové chování je pedagogy jako velký a obrovský problém ména na Praze 17, kdy to uvedlo až 33,86 % pedagog

ásti (v celém výběrovém souboru sprejování za velký a obrovský problém ilo pouze 6,08 %); jako žádný nebo malý problém uvedlo sprejování až

sobících na Praze 2, 16, 20 a 18 (v celém souboru 74,93

za velký a obrovský problém byla označena pedagogy z18 a 17 (uvedlo až 41,64 % pedagogů z těchto městských části souboru agresi takto uvedlo 27,68 %); agrese podle pedagogů nepnebo jen malý problém pro městskou část Prahy 2, 3, 5 a 8 (39,29

celého souboru),

jší rozdíly mezi městskými částmi se projevily také z hlediska psychologa na škole, kdy až 95 % dotázaných pedagogů z Prahy 2 a 6

ítomen psycholog; na druhé straně v Praze 8, 10, 12, 13, 14nost uvedlo pouze 33,03 % (v celém souboru 51,3

Ano;

74,7

Ne; 5,5

Nevím;

19,8

psychologa?

Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a

analýzy mezi jednotlivými demografickými charakteristiky výběrového souborů velikost školy) vyplynulo, že pouze u

jší souvislosti. Jako kritérium významnosti vzájemných vazeb byl zvolen 10% a vyšší rozdíl. Cílem bylo zjistit, jaký vliv má městská

na vybrané názory a na čnost uváděny pouze ty

jaká silná závislost (vliv) byla prokázána. Dá se tedy říci, že všechny platné jak pro celý vzorek, tak pro jednotlivé městské části nebo

ru a neliší se tedy ani vzájemně od ku pedagoga ani velikost

ěstskou částí, kde je

toto rizikové chování je pedagogy jako velký a obrovský problém % pedagogů z této městské

rovém souboru sprejování za velký a obrovský problém %); jako žádný nebo malý problém uvedlo sprejování až

(v celém souboru 74,93 %),

ena pedagogy z Prahy 1, 9, 14, části – ve výběrovém ů nepředstavuje žádný

ást Prahy 2, 3, 5 a 8 (39,29 % oproti

hlediska přítomnosti Prahy 2 a 6 uvedlo, že

Praze 8, 10, 12, 13, 14, 16, 20 a % (v celém souboru 51,3 %),


48

- vliv městské části se projevil v názorech dotázaných pedagogů na to, co by pomohlo zvýšit pocit bezpečí ve škole. Podle názorů 47,3% pedagogů z Prahy 3, 8, 13 by to byl školní psycholog. Podle názorů 70,5% pedagogů z Prahy 17 a 18 by ke zvýšení pocitu bezpečí přispěl zejména kamerový systém.

Významné souvislosti se projevily nepřekvapivě také z hlediska vztahu absolvování kurzu zaměřeného na patologické chování žáků a adekvátním vzděláním pedagogů. Z pedagogů, kteří kurz neabsolvovali, uvedlo až 69,64 %, že nemají adekvátní vzdělání, zatímco z těch, co kurz absolvovali, adekvátní vzdělání nemá 49,33 %. Grafy, jejichž výstupy jsou v této kapitole komentované, naleznete v příloze č. 22.

2.5. Shrnutí

Více než dvě třetiny pedagogů (69,9 %) se domnívá, že se chování žáků v posledních pěti letech zhoršilo; že se zlepšilo se domnívá pouze 1,7 %. Zbylých 28,4 % je hodnotí jako stále stejné.

Z rizikového chování považují pedagogové za největší problém nejčastěji kouření, agresi, záškoláctví a krádeže. Z hlediska vývoje v čase (horizont posledních pěti let) se pedagogové pražských škol domnívají, že se relativně zlepšilo chování týkající se útěků a potulek, na stejné míře zůstalo sebepoškozování, poruchy příjmů potravy a týrání a naopak k nejvýraznějšímu zhoršení došlo v posledních pěti letech dle pedagogů právě u agrese, kouření, záškoláctví, ale také požívání alkoholických nápojů, drog či u krádeží.

Převážná většina pedagogů se na své škole cítí bezpečně (93,7 %). Z těch, co se ve škole necítí bezpečně se jich 38,9 % obává napadení ze strany žáků, 34,5 % napadení ze strany rodičů a 19,1 % možnosti krádeže věcí. Avšak pokud se zeptáme všech pedagogů na jejich reálnou zkušenost s ohrožením zjistíme, že více než čtvrtina se cítila v minulosti ohrožena psychickým týráním ze strany žáků, 22 % psychickým týráním ze strany učitelů, 9 % fyzickým napadením ze strany žáků (tedy téměř každý desátý pedagog) a 5,6 % fyzickým napadením ze strany rodičů.

Bezpečím žáků si je jista přibližně třetina pedagogů (33,8 %), 60,9 % se spíše přiklonilo k tomu, že je pro žáky bezpečno a 4,6% se domnívá, že pro žáky není ve škole spíše či rozhodně bezpečno. Pro zvýšení bezpečnosti ve škole doporučili pedagogové nejčastěji kamerový systém (39,6 %), přísnější školní řád (37,1 %) a školního psychologa (36 %). Pro zvýšení bezpečnosti v okolí školy by podle nich pak nejvíce přispěly hlídky městské policie (72,6 %), kamerový systém (44,7 %) či terénní sociální pracovníci v okolí školy (22 %).

Téměř třetina (29,7 %) pedagogů uvádí, že na řešení rizikového chování žáků nemá dostatek času. Určitý problém představuje také adekvátní vzdělání na řešení tohoto typu chování. Z odpovědí vyplynulo, že adekvátní vzdělání má asi jedna polovina dotázaných pedagogů (50,7 %). Přesto pouze dvě pětiny všech dotázaných (40,7 %) uvedlo, že absolvovali v průběhu posledních dvou školních let kurz (seminář) zaměřený na patologické


49

chování žáků. Zájem o takový kurz má 59, 3 % pedagogů; mezi těmi, kteří v posledních letech takový kurz neabsolvovali, potom 70,2 % pedagogů. Třetina (33 %) dotázaných pedagogů se však domnívá, že nabídka takovýchto kurzů je dostatečná.

Asi tři čtvrtiny (74,7 %) pedagogů na školách, kde nepůsobí psycholog, by uvítalo jeho přítomnost.

Velikost školy ani věk pedagogů nehrál při odpovědích na jednotlivé otázky významnější roli. Ve většině otázek nehrála roli ani městská část, ve které se daná škola nachází. Významnější rozdíly vyplynuly pouze v názorech na problematiku sprejování, agrese, na přítomnost psychologa či názorech na to, co by pomohlo zvýšit pocit bezpečí ve škole. Na Praze 3, 8 a 13 by to byl zejména školní psycholog, pedagogové z Prahy 17 a 18 pak výrazně častěji než ostatní zmiňovali kamerový systém.

3. Základní výsledky výzkumu – část RODIČE

Jak již bylo řečeno v předchozí části této analýzy, zmapování prostředí, v němž děti vyrůstají, názory, hodnoty a postoje, které rodiče těchto dětí zastávají, napomáhá ke komplexnějšímu uchopení problematiky patologického chování nezletilých a mladistvých.

U analýzy rodičovských dotazníku tvoří úvodní část hodnocení spolupráce a komunikace rodičů se školou. Komunikace a spolupráce rodičů se školou, resp. jejími zástupci je z hlediska případných projevů problematického chování žáků naprosto stěžejní.

Dále se analýza zabývá hodnocením rodičů na možnosti využít odbornou pomoc v případě, že si nevědí rady s výchovnými problémy či s rizikovým chováním svého dítěte.

V neposlední řadě je součástí analýzy i mapování názorů na dostatečnou nabídku volnočasových aktivit, nabízených v rámci školy, tak i mimo ni.

V oblasti bezpečí se pak analýza věnuje především mapování názorů na celkovou bezpečnost školy, tj. zda se rodiče mohou spolehnout na to, že je jejich dítě v bezpečí v době, kdy je ve škole či bezprostředně potom, co školu opustí.


50

3.1. Charakteristika výb ěrového souboru (rodičovské dotazníky)

Tabulka 166 – výběrový vzorek - městská část Prahy

Část Prahy Počet % Praha 1 37 1,1 Praha 2 131 4,0 Praha 3 169 5,2 Praha 4 358 10,9 Praha 5 340 10,4 Praha 6 110 3,4 Praha 8 109 3,3 Praha 9 205 6,3 Praha 10 354 10,8 Praha 11 125 3,8 Praha 12 368 11,2 Praha 13 272 8,3 Praha 14 349 10,7 Praha 16 42 1,3 Praha 17 33 1,0 Praha 18 84 2,6 Praha 20 101 3,1 Praha 21 89 2,7 Celkem 3276 100,0

Poznámka: rodičovské dotazníky nebyly expedovány na všechny základní školy. Tabulka 177 – výběrový vzorek - zřizovatel

Zřizovatel Počet % Městské části 2432 74,2 MHMP 340 10,4 MŠMT 113 3,4 Soukromé 318 9,7 Církevní 73 2,2 Celkem 3276 100,0

Tabulka 188 – výběrový vzorek – velikost školy

Velikost školy Počet % Malá (do 129 žáků) 1146 35,0 Střední (130 – 192 žáků) 1122 34,2 Velká (193 a více žáků) 1008 30,8 Celkem 3276 100,0

Tabulka 59 – výběrový vzorek - pohlaví

Pohlaví Počet % 1. Bez odpovědi 47 1,4


51

2. Muž 527 16,1 3. Žena 2702 82,5

Celkem 3229 100

Tabulka 60 – výběrový vzorek - věk

Věk Počet % 1. Bez odpovědi 19 0,6 2. Do 25 let 14 0,4 3. 26 až 35 let 541 16,5 4. 36 až 45 let 2053 62,7 5. 46 až 55 let 577 17,6 6. 56 až 65 let 52 1,6 7. 66 a více let 20 0,6

Celkem 3276 100

Tabulka 61 – výběrový vzorek – základní školy

Pč Základní škola N % 1 ZŠ Břečťanová 6 38 1,2 2 ZŠ Bří Venclíků 1140 73 2,2 3 ZŠ Butovická 9 4 0,1 4 ZŠ Černošická 168 42 1,3 5 ZŠ Drtinova 1 96 2,9 6 ZŠ Gen. Janouška 1006 98 3 7 ZŠ Hostýnská 2 38 1,2 8 ZŠ Hovorčovická 11 56 1,7 9 ZŠ Jana Masaryka 21 34 1 10 ZŠ Janského 2189 59 1,8 11 ZŠ Jeremenkova 1003 90 2,7 12 ZŠ Jižní IV. 10 90 2,7 13 ZŠ K Sídlišti 840 56 1,7 14 ZŠ Ke Smíchovu 16 32 1 15 ZŠ Klausova 2450 57 1,7 16 ZŠ Kořenského 10 18 0,5 17 ZŠ Kuncova 1580 79 2,4 18 ZŠ Květnového vítězství 1554 61 1,9 19 ZŠ Laudova 10 33 1 20 ZŠ Litvínovská 500 71 2,2 21 ZŠ Londýnská 34 66 2 22 ZŠ Lupáčova 1 95 2,9 23 ZŠ Mládí 135 77 2,4 24 ZŠ Mráčkova 3090 69 2,1 25 ZŠ Na Balabence 800 53 1,6 26 ZŠ Na Dlouhém lánu 43 48 1,5 27 ZŠ Na Smetance 1 31 0,9

28 ZŠ Nad Vodovodem 81 38 1,2 29 ZŠ Nám. Bří Jandusů 2 92 2,8 30 ZŠ Nám. Curierových 2 37 1,1 31 ZŠ Nám. Jiřího Berana 500 84 2,6 32 ZŠ Nám. Jiřího z Poděbrad 7 74 2,3 33 ZŠ Nedvědovo nám. 140 33 1 34 ZŠ Nepomucká 1 74 2,3 35 ZŠ Palmovka 8 53 1,6 36 ZŠ Pertoldova 3373 91 2,8 37 ZŠ Písnická 760 72 2,2 38 ZŠ Polesná 1690 89 2,7 39 ZŠ Pošepného náměstí 2022 64 2 40 ZŠ Sdružení 1080 89 2,7 41 ZŠ Smolkova 565 46 1,4 42 ZŠ Stoliňská 823 101 3,1 43 ZŠ Sušická 29 52 1,6 44 ZŠ Špitalská 789 81 2,5 45 ZŠ Švehlova 12 66 2 46 ZŠ U Dělnického cvičiště 1 10 0,3 47 ZŠ U Domu služeb 29 20 0,6 48 ZŠ U Roháčových kasáren 19 59 1,8 49 ZŠ U Santošky 1 88 2,7 50 ZŠ U Vršovického nádraží 1 23 0,7 51 ZŠ Vybíralova 964 178 5,4 52 ZŠ Weberova 1 28 0,9 53 ZŠ Zárubova 977 70 2,1 Celkem 3276 100


52

3.2. Komunikace rodičů a školy

3.2.1. Názory rodičů na úroveň komunikace

Názory rodičů na úroveň komunikace se školou jsme zjišťovali na základě jejich spokojenosti s touto komunikací. V tabulce 62 jsou uvedeny základní četnosti odpovědí respondentů.

Tabulka 62 - Názory rodičů na úroveň komunikace se školou:

Obodujte od 1 – 4: 1 – rozhodně souhlasím, 2 – spíše souhlasím, 3 – spíše nesouhlasím, 4 – rozhodně

nesouhlasím; Ø – aritmetický průměr.

Pč Spokojenost Stupnice (%) Celkem (%)

Ø 1 2 3 4

1. Jsem spokojen s tím, jaká je komunikace mezi námi a učiteli

35,7 52,1 8,9 1,9 98,6 1,77

2. Jsem spokojen s tím, jaká je komunikace mezi námi a vedením školy

30,3 50 13,2 3,1 96,6 1,89

3. Mezi rodiči/zákonnými zástupci a školou panuje dobrý dialog

30,3 53,3 10,9 1,8 96,3 1,84

„Index komunikace se školou“ 5,3859

Poznámka: Dopočet do 100 % tvoří respondenti, kteří neodpověděli.

Graf 49 - Názory rodičů na úroveň komunikace se školou:

Rodiče jako nejlepší hodnotí komunikaci s učiteli.

3.2.2. Index komunikace se školou

Index komunikace se školou byl vypočten jako hrubé skóre všech odpovědí na příslušné otázky. Hodnota indexu komunikace se školou je vyjádřena číslem 5,3859, což vzhledem k hodnotící stupnici a celkovému počtu položek vyjadřuje, že komunikace je spíše příznivá. Poté byl kategorizován do třech úrovní – nízký, střední a vysoký. Nižší hodnota indexu vyjadřuje příznivou komunikaci se školou a naopak se vzrůstající hodnotou indexu

1,77

1,84

1,89

1,71,721,741,761,78

1,81,821,841,861,88

1,9

Spokojenost komunikace s učiteli

Mezi rodiči a školou je dobrý dialog

Spokojenost s kominikaci s vedením školy


klesá i míra spokojenosti rodičůse školou uvádíme v následující tabulce

Tabulka 63

P.č. Hodnota indexu1. 2. 3.

Graf 50

Z hodnoty indexu vyplývá, že zhruba tpříznivě a necelé pětina nepřízniv

3.2.3. Názory rodičů na úrove

Přehled odpovědí dotázaných rodiv následující tabulce 64.

Tabulka 64

Obodujte od 1 – 4: 1 – rozhodně souhlasím, 2

Pč Spokojenost

1. Myslím, že žáci mají ve škole dostatek prostoru na to, aby se setkávali, hráli si a povídali si s přáteli, zkrátka aby se cítili dob

2. Myslím si, že pokud jde o školní disciplínu, tak se s každým zachází férově a stejn

3. Žáci mají k dispozici dostatek mimoškolních aktivit



53

klesá i míra spokojenosti rodičů s komunikací se školou. Kategorizovaný index komunse školou uvádíme v následující tabulce 63.

Tabulka 63 - Kategorizovaný index komunikace se školou

Hodnota indexu Počet Nízký 1110 Střední 1518 Vysoký 648

Graf 50 - Kategorizovaný index komunikace se školou

Z hodnoty indexu vyplývá, že zhruba třetina rodičů hodnotí komunikaci se školou říznivě.

čů na úroveň atmosféry ve škole

dí dotázaných rodičů na úroveň sociální atmosféry uvádíme

Tabulka 64 - Názory rodičů na úroveň atmosféry ve škole:

rozhodně souhlasím, 2 – spíše souhlasím, 3 – spíše nesouhlasím, 4

nesouhlasím; Ø – aritmetický průměr.

Spokojenost Stupnice (%)

1 2 3 4 Myslím, že žáci mají ve škole dostatek prostoru na to, aby se setkávali, hráli si a povídali si s

áteli, zkrátka aby se cítili dobře a příjemně

31,4 49,1 15,0 2,2

Myslím si, že pokud jde o školní disciplínu, tak ě a stejně

19,4 51,7 20,5 5,1

Žáci mají k dispozici dostatek mimoškolních 27,0 40,9 21,7 6,4

et do 100 % tvoří respondenti, kteří neodpověděli.

Nízký; 33,9

Střední;

46,3

Vysoký;

19,8

komunikací se školou. Kategorizovaný index komunikace

% 33,9 46,3 19,8

hodnotí komunikaci se školou

sociální atmosféry uvádíme

spíše nesouhlasím, 4 – rozhodně

Celkem (%)

Ø

97,7 1,88

96,7 2,12

96,1 2,08


3.2.4. Index hodnocení atmosféry ve škole

Podobně jako index škole. Jeho celková hodnota je 5,95, což znamená, že atmosféra na škole je hodnocena ze strany rodičů jako spíše dobrá, i když pouze mírn

Tabulka 65

P.č. Hodnota indexu1. 2. 3.

Graf 51

Z hodnoty indexu vyplývá, že zhruba dvjako příznivou a asi pětina jako nep

3.3. Bezpečí žáků ve škole a jejím okolí

3.3.1. Názory rodičů na úrove

Názory rodičů na úrovestraně jsme se zajímali o to, jestli jsou žáci vv bezpečí a na straně druhé, čeho se rodi

Graf 52 - Domníváte se, že v době trávení času Vašeho dítěte ve škole je v bezpečí?

Spíše ano; 68,2


54

Index hodnocení atmosféry ve škole

jako index komunikace, jsme vypočítali i index hodnocení atmosféry ve škole. Jeho celková hodnota je 5,95, což znamená, že atmosféra na škole je hodnocena ze

jako spíše dobrá, i když pouze mírně.

Tabulka 65 - Kategorizovaný index atmosféry ve škole

Hodnota indexu Počet Nízký 1327 Střední 1272 Vysoký 677

Graf 51 - Kategorizovaný index atmosféry ve škole

Z hodnoty indexu vyplývá, že zhruba dvě pětiny rodičů hodnotí atmosféru na škole tina jako nepříznivou.

ve škole a jejím okolí

čů na úroveň bezpečí žáků v době plnění školních povinností

úroveň bezpečí žáků jsme zjišťovali z různých pohled jsme se zajímali o to, jestli jsou žáci v době trávení volného času ve škole a jejím okolí

druhé, čeho se rodiče obávají v době, když je jejich dítě

Domníváte se, že v době trávení času Vašeho dítěte ve škole je v bezpečí?

Nízký;

40,5

Střední;

38,8

Vysoký;

20,7

Rozhodně ano;

22,4

Spíše ano; 68,2

Spíše ne; 7,5

Rozhodně ne;

1,1

ítali i index hodnocení atmosféry ve škole. Jeho celková hodnota je 5,95, což znamená, že atmosféra na škole je hodnocena ze

% 40,5 38,8 20,7

hodnotí atmosféru na škole

ní školních povinností

zných pohledů. Na jedné asu ve škole a jejím okolí

, když je jejich dítě ve škole.

Domníváte se, že v době trávení času Vašeho dítěte ve škole je v bezpečí?

Rozhodně ne;



Více než 90% dotázaných rodi8,6% se domnívá, že v bezpečí nejsou.

Graf 53 - Setříděný přehled obav rodičů z

V případě narušení bezpepovinností, se rodiče nejčastěspolužáků (30,5%), že mu budou nabízeny drogy (23,3%) pop

3.3.2. Názory rodičů na úrovepovinností

Graf 54 - Domníváte se, že v době trávení času Vašeho dítěte v

Názory rodičů na bezpečjsou kritičtější. Pouze necelé dvčasu v okolí školy v bezpečí.

Dítěti ubližováno ze strany pedagogů

Dítě bude sexuálně zneužito

Dítě bude okradeno

Dítěti budou nabízeny drogy

Dítěti ubližováno ze strany spolužáků

Rozhodně ano; 5,3

Rozhodně ne; 4,2


55

et do 100 % tvoří respondenti, kteří neodpověděli

Více než 90% dotázaných rodičů se domnívá, že jejich děti jsou ve škole večí nejsou.

Setříděný přehled obav rodičů z narušení bezpečí jejich dětí ve škole a okolí školy (v době kdy plní

školní povinnost)

narušení bezpečí dětí ve škole nebo okolí školy přčastěji obávají toho, že jejich dítěti bude ubližováno ze strany

(30,5%), že mu budou nabízeny drogy (23,3%) popř. že bude okradeno (18%).

čů na úroveň bezpečí žáků v okolí školy v době, kdy neplní školní

Domníváte se, že v době trávení času Vašeho dítěte v okolí školy je v bezpečí?

na bezpečí jejich dětí v okolí školy v době kdy neplní školní Pouze necelé dvě třetiny rodičů se domnívají, že jejich děti jsou v dob

7,4

9,6

11,2

18,0

0 5 10 15 20

Jiné obavy

Dítěti ubližováno ze strany pedagogů





Rozhodně ano; 5,3

Spíše ano; 59,5

Spíše ne; 29,6

Rozhodně ne; 4,2

ti jsou ve škole v bezpečí,

narušení bezpečí jejich dětí ve škole a okolí školy (v době kdy plní

tí ve škole nebo okolí školy při plnění školních ti bude ubližováno ze strany . že bude okradeno (18%).

ě, kdy neplní školní

okolí školy je v bezpečí?

kdy neplní školní povinnosti, ěti jsou v době trávení

23,3

30,5

25 30 35%


56

Graf 55 - Setříděný přehled obav rodičů z narušení bezpečí jejich dětí v okolí školy

V případě narušení bezpečí dětí v okolí školy v době, kdy neplní školní povinnosti, se rodiče významně častěji obávají toho, že jejich dítěti budou nabízeny drogy, nebo bude okradeno. Naopak, méně často se pak obávají ubližování dětí ze strany spolužáků.

Jiné obavy z ohrožení bezpečí dětí v okolí školy v době, kdy neplní školní povinnosti, vyjádřilo celkem 5,4% dotázaných rodičů, tzn. relativně mnohem více, než když jejich děti školní povinnosti plní. Dotázání rodiče vyjádřili nejčastěji jiné obavy z ohrožení bezpečnosti děti na silnici, případně, že by mohly být přepadeny nebo jinak obtěžovány. Přehled těchto jiných obav uvádíme v následující tabulce 66.

Tabulka 66 - Spontánně jmenované obavy v rámci odpovědi „jiné“

P.č Jiné obavy Počet % 1. Alkohol, cigarety 18 10,2 2. Úraz 10 5,6 3. Bezpečnost na silnici 56 31,7 4. Napadení, obtěžování, únos 41 23,1 5. Špatná parta 9 5,1 6. Bojím se všeho 20 11,3 7. Jiné 4 2,3 8. Neuvedeno 19 10,7

Celkem 177 100

3.4. Názory rodičů na způsoby řešení rizikového chování jejich dětí

Problematika rizikového chování dětí je pro školu a zejména pro rodiče velice složitá. Většina rodičů se domnívá, že v případě problémů mají jejich děti možnost se na někoho ve škole obrátit.

7,4

17,1

19,1

22,3

34,1

0 10 20 30 40

Jiné obavy





%


Graf 56 - Domníváte se, že se v


Dvě třetiny dotázaných rodíproblému obrátit. Rodiče by se vviz. graf 57.

Graf 57 - V případě rizikového chování Vašeho dítěte byste se obrátil na:

Poznámka: Součet je vyšší než 100 %, protože respondenti mohli vybrat více odpov

V případě problematického chování svého dítdětského psychologa a nejméněpřípadě problému dítětě nekontaktoval

Na otázku, zda rodiče vproblémy svého dítětě řešit, uvedlo 84,8neodpověděli. Přehled pracovníkdítět obrátili, uvádíme v následujícím g

68,2

0,010,020,030,040,050,060,070,080,0

Dětský psycholog

%


57

Domníváte se, že se v případě problémů má Vaše dítě na koho ve škole obrátit?


etiny dotázaných rodíčů se domnívá, že jejich dítě ví, na koho se v pe by se v případě problémů dítětě na školu obraceli relativn

případě rizikového chování Vašeho dítěte byste se obrátil na:

et je vyšší než 100 %, protože respondenti mohli vybrat více odpov

problematického chování svého dítětě rodiče jednoznatského psychologa a nejméně pak neziskové organizace. Pouze 3% dotázaných rodi

nekontaktovala nikoho.

Na otázku, zda rodiče vědí na koho se ve škole obrátit, pokud by chtešit, uvedlo 84,8 % z nich, že ano, 13,6% uvedlo, že neví a ostatní

ehled pracovníků školy, na kterého by se rodiče v případěnásledujícím grafu 58.

Ano; 66,1

Ne; 11,3

Nevím;

22,1

43,2 43,0

5,4 3,0

Škola Rodina (rodinní

příslušníci)

Sociální pracovník

Nikdo

dítě na koho ve škole obrátit?

ví, na koho se v případě na školu obraceli relativně často –

případě rizikového chování Vašeho dítěte byste se obrátil na:

et je vyšší než 100 %, protože respondenti mohli vybrat více odpovědí.

e jednoznačně preferují pak neziskové organizace. Pouze 3% dotázaných rodičů by v

obrátit, pokud by chtěli se školou nich, že ano, 13,6% uvedlo, že neví a ostatní

řípadě problému svého

2,9

Nezisková organizace


58

Graf 58 - Na koho byste se v případě rizikového chování Vašeho dítěte obrátili ve škole:

Poznámka: Součet je vyšší než 100 %, protože respondenti mohli vybrat více odpovědí

V případě problematického chování svého dítěte by rodiče ve škole kontaktovali především třídního učitele. Pouze necelá pětina by se obrátila na ředitele školy. Pouze 4,7% dotázaných rodičů by v případě problému dítěte nekontaktovala ve škole nikoho.

I když naprostá většina rodičů by se v případě problematického chování svého dítěte obrátila na třídního učitele, tak až 94,2 % dotázaných uvedlo, že problémy svých dětí má prioritně řešit rodina. Přehled odpovědí rodičů uvádíme v následujícím grafu 59.

Graf 59 - V případě problematického chování dítěte má jeho problémy prioritně řešit

Poznámka: Součet je vyšší než 100 %, protože respondenti mohli vybrat více odpovědí.

V případě problematického chování dítětě rodiče nejčastěji uváděli, že je má řešit především rodina a pak škola. Do řešení problémového chování dětí by se neměl téměř vůbec zapojovat stát.

K jiným institucím, které by měly řešit problematické chování dětí, zařadili dotázání rodiče nejčastěji psychologa. Přehled dalších institucí uvádíme v následující tabulce 67.

79,3

32,8

21,5 19,9

4,7

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Třídní učitel Školní psycholog Výchovný poradce Ředitel školy Nikdo

%

94,2

18,4

1,9 0,8 0,30

20

40

60

80

100

Rodina Škola Jiná instituce Stát Nezisková organizace

%


P.č 1. Psycholog, odborník

2. Komplexní přístup, spolupráce všech

3. Jiné 4. Neuvedeno

Celkem

I když rodiče vědí, kdo by mz nich domnívá, že nabízená odborná pomoc je v

Graf 60 - Domníváte se, že množství nabízené odborné pomoci pro řešení rizikového chování dítěte, je v


Více než polovina dotázaných rodichování dítěte je v Praze dostate(33 %) se domnívá, že je dostate

Z předchozí analýzy vyplynulo, že znachování svých dětí preferovala pomoc psychologa. Avšak tže neví, zda je na škole, kam chodí jejich d

Graf 61 - Je na škole, kde studuje Vaše dítě přítomen dětský psycholog?



59

Tabulka 67 – přehled institucí

Jiné instituce PočetPsycholog, odborník 38

řístup, spolupráce všech 10 1 12 61

dí, kdo by měl řešit problémové chování jejich dětí, tak pouze tnich domnívá, že nabízená odborná pomoc je v Praze dostatečná.

Domníváte se, že množství nabízené odborné pomoci pro řešení rizikového chování dítěte, je v

Praze dostatečné?


Více než polovina dotázaných rodičů neví, zda odborná pomoc pro Praze dostatečná, 14,7 % se domnívá, že je nedostatečná a p

%) se domnívá, že je dostatečná.

edchozí analýzy vyplynulo, že značná část rodičů, by v případětí preferovala pomoc psychologa. Avšak třetina z dotázaných rodi

že neví, zda je na škole, kam chodí jejich děti, dětský psycholog vůbec přítomen

Je na škole, kde studuje Vaše dítě přítomen dětský psycholog?


Ano;

33,3

Ne; 14,7

Nevím;

51,0

Ano; 48,2

Ne; 17,9

Nevím;

33,2

čet % 62,3 16,4

1,6 19,7 100

ešit problémové chování jejich dětí, tak pouze třetina

Domníváte se, že množství nabízené odborné pomoci pro řešení rizikového chování dítěte, je v

neví, zda odborná pomoc pro řešení rizikového čná a přibližně třetina

řípadě problematického dotázaných rodičů uvedla,

řítomen – graf 61.

Je na škole, kde studuje Vaše dítě přítomen dětský psycholog?


Necelá polovina dotázaných rodipřítomen dětský psycholog.

Přítomnost psychologa na škole by uvítalo 67,4psycholog není či neví, zda tam psycholog je.

Graf 62 - Uvítali byste ve škole přítomnost dětského psychologa?

3.5. Názory rodičů na volno

Tabulka 68 - Jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit školy, kterou Vaše dítě navštěvuje?

P.č. 1. Rozhodně ano

2. Spíše ano 3. Spíše ne 4. Rozhodně ne

Celkem Poznámka: Dopočet do 100 % tvo

S nabídkou volnočasových aktivit jsou spokojeny necelé dvnespokojeno je 31,2% rodičů.

Tabulka 69 - Myslíte si, že vyšší počet nabízených volnočasových aktivit snižuje

P.č. 1. Rozhodně ano

2. Spíše ano 3. Spíše ne 4. Rozhodně ne

Celkem Poznámka: Dopočet do 100 % tvo


60

ecelá polovina dotázaných rodičů uvedla, že na škole, kde stud

ítomnost psychologa na škole by uvítalo 67,4 % těch, kteří uvedlii neví, zda tam psycholog je.


na volnočasové aktivity na škole

Jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit školy, kterou Vaše dítě navštěvuje?

Stupnice Počet ě ano 551

1593 811

ě ne 210 3165


časových aktivit jsou spokojeny necelé dvě třetiny rodičů.

Myslíte si, že vyšší počet nabízených volnočasových aktivit snižuje projevy/výskyt rizikového

chování u dětí?

Stupnice Počet ě ano 1745

1026 363

ě ne 92 3226


Ano;

67,4

Ne; 13,1

Nevím;

19,5

uvedla, že na škole, kde studuje jejich dítě, je

ří uvedli, že na škole


Jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit školy, kterou Vaše dítě navštěvuje?

% 16,8 48,6 24,8 6,4 96,6

řetiny rodičů, naopak

projevy/výskyt rizikového

% 53,3 31,3 11,1 2,8 98,5


Graf 63 - Myslíte si, že vyšší počet nabízených volnočasových aktivit snižuje projevy/výskyt rizikového

Více než čtyři pětiny rodisnižuje projevy rizikového chování u d

3.6. Analýza souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a jednotlivými položkami rizikového chování

V případě analýzy mezi jednotlivými demografickými charakteristiksouborů rodičů a vybranými ukazateli (mu souboru pedagogů, že pouze u nJako kritérium významnosti vzájemných vazeb byl zvolen 10% a vyšší rozdíl. Na základtohoto kritéria nebyla shledána žádná významnzkoumanými proměnnými. Tzn.s výsledky celého výběrového souboru.

Významnější rozdíly vyplynuly zumístěna a následujícími promě

- v městské části Praha 2 a 6 významnk dispozici dostatek mimoškolních aktivit části (celý soubor –

- rodiče z některých mje přítomen dětský psycholog 11 a 14– 61,72 %; významnv Praze 8, 9, 10, 16 a 17 (33,1148,54%, což do určVe vyšší míře uváděstraně v nižší míře pedagogové z

- s nabídkou volnočasových aktivit jsou významn2 a 6 – 82,77 % z (celý soubor 67,74


61


chování u dětí?

tiny rodičů si myslí, že větší počet nabízených volnosnižuje projevy rizikového chování u dětí.

souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a jednotlivými položkami rizikového chování

analýzy mezi jednotlivými demografickými charakteristik a vybranými ukazateli (městská část, velikost školy) vyplynulo, podobn

, že pouze u některých proměnných se projevily významnJako kritérium významnosti vzájemných vazeb byl zvolen 10% a vyšší rozdíl. Na základtohoto kritéria nebyla shledána žádná významnější souvislost mezi velikostí školy a

nnými. Tzn., že ve všech velikostech škol jsou výsledky víceménrového souboru.

jší rozdíly vyplynuly z analýzy vztahů mezi městskou čnásledujícími proměnnými:

ásti Praha 2 a 6 významně více rodičů souhlasí sdispozici dostatek mimoškolních aktivit – uvádí to až 87,07

– 70,71 %),

kterých městských části uváděli, že na školách, kde ský psycholog – Praha 6 – 88,07 %, Praha 18 –

61,72 %; významně méně často je dětský psycholog pPraze 8, 9, 10, 16 a 17 (33,11 %) a také na Praze 20 (33,31

48,54%, což do určité míry koresponduje i s výsledky pedagogických dotazníke uváděli přítomnost psychologa pedagogové z Prahy 2 a 6, na druhé ře pedagogové z Prahy 8,10, 12,13, 14, 16, 19 a 2

časových aktivit jsou významně častěji spokojeni rodi nich, zatímco z Prahy 9, 16 a 17 je spokojeno pouze 50,56 %),

Rozhodně

ano; 53,3

Spíše ano;

31,3

Spíše ne;

11,1Rozhodně

ne; 2,8


et nabízených volnočasových aktivit

souvislostí mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a

analýzy mezi jednotlivými demografickými charakteristikami výběrového vyplynulo, podobně jako

projevily významnější souvislosti. Jako kritérium významnosti vzájemných vazeb byl zvolen 10% a vyšší rozdíl. Na základě

slost mezi velikostí školy a ve všech velikostech škol jsou výsledky víceméně totožné

stskou částí, kde je škola

souhlasí s tím, že žáci mají uvádí to až 87,07 % rodičů z těchto

i, že na školách, kde studují jejich děti, 61,9 %, Praha 2, 3,

tský psycholog přítomen na škole 33,31 %); celý soubor –

výsledky pedagogických dotazníků. Prahy 2 a 6, na druhé

, 19 a 20,

ji spokojeni rodiče z Prahy 6 a 17 je spokojeno pouze 50,56 %


62

- nejpříznivější index komunikace mezi školou a rodiči je na Praze 2 a výrazně nepříznivý (rozdíl vyšší než 10 %) není na žádné Praze,

- v Praze 2 a 6 je rovněž významně příznivější index hodnocení atmosféry na škole – 60,17 % oproti 40,51% v celém souboru; významně nepříznivý index atmosféry ve škole není opět na žádné Praze,

- v případě rizikového chování svých dětí by se rodiče z Prahy 20 významně častěji než ostatní obrátili na ředitele školy – 49,5 % z nich (celý soubor 19,9 %),

- pouze 33,3% rodičů z Prahy 3, 6 a 10 se v době, kterou jejich dítě tráví plněním povinné školní docházky, obává ve škole a jejím okolí toho, že bude dítěti ubližováno ze strany spolužáků (celý soubor 59,7 %).

3.7. Shrnutí

Jedním z důležitých aspektů při potencionálním řešení jakéhokoliv problému týkajícího se dítěte, je bezesporu i vztah mezi rodiči a školou. Na základě výsledků průzkumu lze říci, že tento vztah je alespoň rodiči hodnocen v průměru spíše příznivě. Mírné směřování spíše k pozitivním odpovědím vykazuje vzorek rodičů i v případě hodnocení atmosféry neboli jakéhosi klimatu ve škole, který může určovat jak dobře a „bezpečně“ se zde jejich dítě může cítit.

Při plnění povinné školní docházky (tedy v době, kdy je dítě ve škole) se o bezpečnost svých dětí obává 8,6% rodičů, tedy zhruba každý desátý rodič. Více než 90% se domnívá či přiklání spíše k tomu, že jsou jejich děti v bezpečí. Nejčastěji panují mezi rodiči obavy z toho, že bude jejich dítěti ubližováno ze strany spolužáků (30,5%), že mu budou nabízeny drogy (23,3%) popř. že bude okradeno (18%). Mnohem větší obavy však rodiče vyjadřují v souvislosti s pohybem jejich dítěte v okolí školy po skončení vyučování. Pouze necelé dvě třetiny rodičů se domnívají, že jejich děti jsou v době trávení času v okolí školy v bezpečí. Zbylých téměř 34% uvedlo, že se o svoje děti v této době obává. Ve velké míře pak především toho, že jejich dítěti budou nabízeny drogy (34,1%) nebo bude okradeno (22,3%). Poměrně značně ale také toho, že by mohlo být jejich dítě sexuálně obtěžováno (19,1%). Řada rodičů také uvedla spontánně další důvody, proč se o své dítě v době, kdy se pohybuje v okolí školy, bojí. Jednalo se např. o obavy, že bude jejich dítě zraněno v souvislosti se silničním provozem.

V případě problematického chování svého dítětě by rodiče nejčastěji důvěru vložili a obrátili se na dětského psychologa (68,2 %), školu (43,2 %) a rodinu (43 %). Sociální pracovník, který je rodiči pravděpodobně vnímán zejména jako pracovník sociálních odborů úřadů, v rodičích přílišnou důvěru nevzbuzuje. Obrátili by se na něj pouze v 5,4% případů. Na některou z neziskových organizací pak ještě v méně případech – 2,9%. Na otázku, zda je nabídka odborné pomoci pro řešení rizikového chování dětí v Praze dostatečná, nedokáže více než polovina respondentů odpovědět. Z těch, kteří situaci posoudili, se jich zhruba třetina domnívá, že nabídka uspokojivá není.


63

Při detailnějším zkoumání školy jako potencionálního důvěryhodného a kompetentního partnera pro řešení problémů žáků zjišťujeme, že dvě třetiny rodičů se domnívají, že se má dítě ve škole v případě problémů na koho obrátit. Na otázku, zda rodiče vědí na koho by se ve škole obrátili oni, pokud by chtěli se školou problémy svého dítěte řešit, uvedlo 84,8 % z nich, že ano. Ve škole by pak důvěru vložili nejčastěji ve třídního učitele (79,3 %), dále pak ve školního psychologa (32,8 % - zde však může vstupovat fakt, že na řadě škol nemusí být školní psycholog přítomen) a v pětině případů (21,5 %) na výchovného poradce. Zhruba třetina rodičů však ani neví, zda je na škole, kterou navštěvuje jejich dítě, přítomen školní psycholog. 48,2 % pak uvádí, že ano a 17,9 %, že ne. Přítomnost psychologa na škole by uvítalo 67,4 % těch, kteří uvedli, že na škole psycholog není či neví, zda tam psycholog je.

Přesto, že rodiče mají ke škole relativně velkou důvěru, jsou si ve většině případů sebekriticky vědomi toho, že problémy svých dětí má prioritně řešit rodina. To se domnívá 94,2 % rodičů.

S nabídkou volnočasových aktivit jsou spokojeny necelé dvě třetiny rodičů, naopak nespokojeno je 31,2 % rodičů.

Velikost školy, kterou jejich dítě navštěvuje, nehrála při odpovědích rodičů žádnou roli.

V některých aspektech a odpovědích však hrála významnou roli městská část, kde se škola nachází. A to např.v tom, že

- v městské části Praha 2 a 6 významně více rodičů souhlasí s tím, že žáci mají k dispozici dostatek mimoškolních aktivit

- rodiče z některých městských uvádí výrazně více než ostatní, že na školách, kam chodí jejich děti, je přítomen dětský psycholog – Praha 2, 3, 6, 11, 14, 18; významně méně často je dětský psycholog přítomen dle odpovědí rodičů na škole v Praze 8, 9, 10,16 a 17 a také na Praze 20. To do určité míry koresponduje i s výsledky pedagogických dotazníků. Ve vyšší míře uváděli přítomnost psychologa pedagogové z Prahy 2 a 6, na druhé straně v nižší míře pedagogové z Prahy 8,10, 12,13, 14, 16, 19 a 20. Z toho vyplývá, že Praha 2 a 6 budou s velkou pravděpodobností psychology relativně dobře pokryty. Naproti tomu ZŠ z Prahy 8, 10, 16 a 20 budou s velkou pravděpodobností psychology pokryty relativně málo,

- Praha 2 a Praha 6 vyniká i ve spokojenosti rodičů s nabídkou volnočasových aktivit. Naopak výrazně méně než v průměru jsou rodiče s nabídkou volnočasových aktivit spokojeni na raze 9, 16, a 17.

- nejpříznivější index komunikace mezi školou a rodiči je na Praze 2 a výrazně nepříznivý (rozdíl vyšší než 10 %) není na žádné Praze.

- v Praze 2 a 6 je rovněž významně příznivější index hodnocení atmosféry na škole – 60,17 % oproti 40,51 % v celém souboru; významně nepříznivý index atmosféry ve škole není opět na žádné Praze.


64

Závěr

V rámci studie „Pr ůzkum rizikového chování a bezpečnosti v ZŠ na území hl. m. Prahy a v jejich okolí“ byly dotazovány tři cílové skupiny. U žáků a žákyň, kterých v rámci průzkumu odpovídalo 11.377, jsme s odkazem na teoretické východisko a s ohledem na požadavky zadavatele zjišťovali nejenom míru rizikového chování, ale také názory žáků na různé typy rizikového chování, jejich hodnoty, postoje, vztahy v rodině či s vrstevníky. Rovněž jsme se zabývali jejich způsobem trávení volného času a pocitem bezpečí v rámci školy, kterou navštěvují a v jejím bezprostředním okolí.

Druhou cílovou skupinou dotazovanou v rámci průzkumu byli pedagogové, kterých se zúčastnilo 1.758. Otázky směřovaly zejména k hodnocení chování jejich žáků, možnostem a schopnostem pedagogů na problematické chování žáků adekvátně zareagovat a taktéž k zjišťování pocitu bezpečí (a to jak vlastnímu, tak bezpečí svých žáků).

V neposlední řadě byli do průzkumu zahrnuti také rodiče žáků. Celkově jich na položené otázky odpovídalo 3.276. Mohli se vyjádřit k tomu, zda mají obavy o bezpečnost svého dítěte, když je ve škole či v okolí školy, k tomu jaká je jejich komunikace se školou i k tomu zda se domnívají, že na území Prahy je dostatečná nabídka volnočasových aktivit pro děti či dostatečná nabídka odborné pomoci.

Plánování vhodných a přiměřených preventivních i nápravných opatření u mládeže by se nemělo obejít bez informací, které mapují aktuální právní a mravní názory mladé generace.

Cílem průzkumu tak bylo nejenom popsat skutečná čísla mapující míru rizikového chování žáků druhého stupně základních škol, ale především připravit základní půdu pro nastavení účinných a adekvátních opatření, která by mohla pomoci některé problémy řešit.

1. Rizikové chování a názory na něj

Pokud mají žáci rizikové chování hodnotit, označí (z nabízených zhruba 20 variant) za největší prohřešek loupežné přepadení, týrání zvířat nebo prodej drog. Na druhé straně za poměrně malý nebo žádný prohřešek je nejčastěji považováno hraní automatů, lhaní nebo sprayování na místech, kde se to nemá. Za poměrně velký prohřešek rovněž považují krádeže. A obecně lze říci, že mladí lidé odsuzují jednání pachatelů majetkových deliktů. Zde je tedy potřeba upozornit na to, že děti si pravděpodobně nemusí dostatečně uvědomovat nejenom právní důsledky sprayování, ale především skutečnost, že tímto svým konáním nepochybně ničí majetek a tím způsobují rozsáhlé škody majitelům tohoto majetku (ať již to je obecní majetek či majetek soukromého majitele). Zvýšení informovanosti dětí, by tak mohlo snížit reálnou míru projevu této aktivity. V rámci výchovných procesů by pak bylo potřeba věnovat pozornost a snahu i změně dosavadního názoru žákyň a žáků, že lhaní či hraní automatů není nikterak problematická a závadová aktivita.

Výsledky zjišťování reálného rizikového chování ukázaly, že v letošním roce alespoň jedenkrát:

- 71,5 % žáků se pralo - 70,6 % žáků pilo alkohol


65

- 53,9 % žáků zesměšňovalo někoho jiného nebo ubližovalo někomu jinému - 38,1 % žáků přemýšlelo o tom, že si fyzicky ublíží - 37,4 % žáků kouřilo cigarety - 33,7 % žáků úmyslně něco zničilo, poškodilo - 31 % žáků hrálo hazardní hry - 25,4 % žáků přemýšlelo, že spáchá sebevraždu - 21,1 % žáků bylo za školou - 20,8 % žáků něco ukradlo v obchodě - 20,6 % žáků sprejovalo nebo tegovalo tam, kde se to nesmí - 18,5 % žáků někomu „hacklo“ počítač - 17,6 % žáků mělo pohlavní styk - 16,6 % žáků zkusilo lehké drogy - 15,2 % žáků fyzicky týralo nebo ubližovalo někomu jinému - 14,8 % žáků přemýšlelo, že přestane jíst nebo jedlo a pak záměrně zvraelo - 10,6 % žáků něco ukradlo ve škole - 10,5 % žáků uteklo z domova - 3,2 % žáků týralo zvíře - 2 % žáků zkusilo tvrdé drogy

Zapracujeme-li do analýzy i frekvenci takovéhoto rizikového chování, pak se na třetí příčku dostane kouření cigaret, neboť až10 % žáků kouří cigarety pravidelně každý den. Na nižší příčky se pak dostanou krádeže a to zejména proto, že tuto činnost zpravidla žáci nevykonávají každý den či nějak pravidelněji, ale spíše občasně. I přesto je nutné brát toto čísla velmi vážně, neboť statistika 20 % žáků, kteří v minulém roce minimálně 1 x něco ukradli v obchodě není příliš uklidňující.. Stejně vážně je však potřeba brát i výsledky zabývající se agresivitou žáků či konzumací alkoholu a drog; droga totiž často jde ruku v ruce právě s majetkovou kriminalitou, tedy tzv. zaopatřovací kriminalitou, kdy hlavní motivací činu je obstarání prostředků na nákup drog. Spouštěcím motorem mnoha trestných činů je dle autora společensky nejpřístupnější droga – alkohol.

Častým doprovázejícím jevem pachatelů delikventního chování je ale také nízké právní povědomí. Pozornost by tak měla být kromě zaměření prevence na tyto jednotlivé jevy věnována také tomu, aby bylo u žáků zvýšeno právní povědomí o důsledcích rizikového chování.

Při detailnější analýze vztahu žáků k návykovým látkám se ukázalo, že více než polovina respondentů (50,4 %) již zkoušela kouřit cigarety a více než tři čtvrtiny už má nějakou zkušenost s pitím alkoholu (77,8 %). Průměrný věk, kdy začali žáci pít alkohol byl 10,8 roků a kouřit 11,3 roků. Kriminologické výzkumy naznačují, že silné kuřáctví v nízkém věku je varovným signálem, kdy ve výchově dochází k chybám a dítě směřuje k závadovým formám jednání. Alkohol si nejčastěji žáci obstarávají v obchodě (38,3 %) a také od rodiny (25,8 %). Cigarety pak nejčastěji v obchodě (56,3 %) či od kamarádů (31,8%). Zdrojem pro obstarání lehkých drog jsou pak nejčastěji kamarádi (73,8 %) a zdrojem pro obstarání tvrdých drog pak rovněž kamarádi (32,1 %). Zde je však skóre mezi jednotlivé zdroje rovnoměrněji rozložené.


66

Kontrolám restauračních zařízení s ohledem na případnou konzumaci alkoholických nápojů je věnovaná relativně velká pozornost a v rámci činnosti MP jsou ve spolupráci s OSPOD konány často kontrolní akce. Výsledky však ukazují, že kromě toho by bylo žádoucí zaměřit minimálně stejnou pozornost i na prodejce. A výraznou pozornost na zamezení obchodování s drogami, ke kterým se zdá mají dnešní děti relativně snadný přístup.

Položeny byly také otázky indikující závislost na návykových látkách. Asi pětina žáků se přiznala, že pro ně není snadné neužívat nějaké návykové látky (ať už drogy, alkohol či kouřit). Stejný počet žáků také uvedlo, že ve svém životě již někdy cítili silnou potřebu po alkoholu, drogách či kouření. Poměrně alarmující jsou i další čísla. Více než pětina (21,4 %) žáků již zažila situaci, kdy si nepamatovala, co pod vlivem alkoholu dělala. I tato čísla tak dokreslují, že v užívání návykových látek žáky se v mnoha případech nejedná o ojedinělé případy jednorázového vyzkoušení, ale v řadě případů o pravidelné užívání.

Pedagogové za největší problém považují kouření, agresi, záškoláctví a krádeže. Více než dvě třetiny pedagogů (69,9 %) se domnívá, že se chování žáků v posledních pěti letech zhoršilo, že se zlepšilo se domnívá pouze 1,7 %. Zbylých 28,4 % ho hodnotí jako stále stejné. Z hlediska vývoje v čase (horizont posledních pěti let) se pedagogové pražských škol domnívají , že se relativně zlepšilo chování týkající se útěků a potulek, na stejné míře zůstalo sebepoškozování, poruchy příjmů potravy a týrání a naopak k nejvýraznějšímu zhoršení došlo v posledních pěti letech dle pedagogů právě u agrese, kouření, záškoláctví ale také požívání alkoholických nápojů, drog či u krádeží. Jelikož se jedná o problémy, které dominují i vysoko na žebříčku přiznaného chování žáků, jsou to právě tyto problémy, kterým by měla být věnována velká pozornost.

Obecně se více než dvě třetiny pedagogů (69,9 %) domnívá, že se chování žáků v posledních pěti letech zhoršilo, že se zlepšilo se domnívá pouze 1,7 %. Zbylých 28,4 % ho hodnotí jako stále stejné.

2. Obecné hodnoty žáků

Pozitivněji pak lze vnímat hodnoty (alespoň ty deklarované), které žáci vyznávají. Za nejdůležitější hodnotu žáci považují „být zdravý/zdravá“ a „mít dobré vztahy v rodině“, naopak za nedůležitou hodnotu považují žáci „mít peníze“, případně „být hezký/hezká“.

3. Atmosféra ve škole a komunikace se školou

Hodnocení atmosféry ve škole žáky je relativně pozitivní. Obdobné stanovisko zaujímají i rodiče. Komunikaci se školou i její atmosféru hodnotí rodiče v průměru spíše pozitivně.

Méně pozitivní jsou pak výsledky, které poukazují na přítomnost šikany ve školách. Míra šikany byla zjišťována několika indikátory, které na její přítomnost jednoznačně poukazují, protože jsou jedněmi z možných forem projevů šikany. 78, 1 % žáků se setkalo ve své škole od žáků s provokací, 68,4 % s ponižováním, 68,1 % s výsměchem a nadáváním, 52,7 % s ignorováním od spolužáků, 46,1 % s braním věcí nebo ničením věcí, 45,9 % s fyzickými útoky, 28,7 % se zabráněním (např. sednutím do lavice) a 24,1 % pak


67

s ponižováním na internetu. I když pojem šikana je pojmem velmi složitým, lze konstatovat, že téměř 4 pětiny žáků bylo ve své škole vystaveno určité formě šikany. Šikana přitom může souviset či vést oběť k psychickým i sociálním problémům dětí – např. zhoršení prospěchu, záškoláctví, sebepoškozování aj. Proto je důležité tuto problematiku nepodceňovat a naopak zvýšit informovanost jak pedagogů, žáků tak rodičů o indikátorech tohoto jevu a možnostech řešení.

4. Pomocná ruka při řešení problémů – role pedagogů

Zejména třídní učitel se těší jak u žáků, tak u pedagogů relativně velké důvěře. V případě dlouhodobého zesměšňování ve třídě by se na něj hned po rodičích a kamarádech obrátilo 36,5 % učitelů.

Rodiče by se pak obrátili na školu jako na druhou v pořadí (43,2 %, důvěru by pak ponejvíce vložili právě do třídního učitele), přednost by dali dětskému psychologovi (68,2 %). Na otázku, zda je nabídka odborné pomoci pro řešení rizikového chování dětí v Praze dostatečná nedokáže více než polovina respondentů odpovědět, což bude s největší pravděpodobností souviset s tím, že takovou pomoc ještě nevyhledávali. Z těch, kteří situaci posoudili, se jich zhruba třetina domnívá, že nabídka uspokojivá není.

Pedagogové, kteří se těší relativně velké přízni jak žáků, tak rodičů však v řadě případů (téměř třetina) uvádí, že na řešení rizikového chování žáků nemá dostatek času, dvě třetiny se pak domnívají, že dostatek času mají. Určitý problém však představuje také adekvátní vzdělání na řešení tohoto typu chování. Z odpovědí vyplynulo, že adekvátní vzdělání má asi jedna polovina dotázaných pedagogů (50,7 %). Přesto pouze dvě pětiny všech dotázaných (40,7 %) uvedlo, že absolvovali v průběhu posledních dvou školních let kurz (seminář) zaměřený na patologické chování žáků. Zájem o takový kurz má 59,3 % pedagogů, mezi těmi, kteří v posledních letech takový kurz neabsolvovali pak 70,2 % pedagogů. Třetina (33 %) dotázaných pedagogů se však domnívá, že nabídka takovýchto kurzů je dostatečná.

Snaha by tak měla směřovat zřejmě dvěmi směry. Zejména posílením motivace pedagogů ke vzdělávání v této oblasti a zároveň ke zvýšení nabídky takto zaměřených kurzů a posílením institutu školního psychologa, který by tak mohl ve spolupráci s kvalifikovaným pedagogogem vytvořit účinný tandem a pomocnou ruku jak pro rodiče tak žáky.

Přítomnost psychologa na škole by uvítalo 67,4 % rodičů, kteří uvedli že na škole psycholog není či neví, zda tam psycholog. Přítomnost psychologa by rovněž uvítaly asi tři čtvrtiny (74,7 %) pedagogů ze škol, kde psycholog nepůsobí.

5. Rodinné zázemí

V úplné rodině (myšleno s oběma rodiči) žije 66,1 % žáků. Zbylí žáci pak žijí nejčastěji pouze s matkou (17,9 %) či s jedním z rodičů a jeho partnerem (10,6 %).

Kvalita rodinného zázemí je pro vývoj dítěte bezesporu jedním z rozhodujících faktorů. 46,2 % žáků je s atmosférou ve své rodině spokojeno, 27,4 % se cítí relativně dobře, 8,9 % má průměrný pocit, 11,2 % cítí občas potřebu po celkovém zlepšení situace, 4,4 % nevnímá situaci dobře, ale přizpůsobuje se jí a 1,9 % říká, že se atmosféra v rodině nedá


68

vydržet a že potřebuje změnu i za cenu odchodu od rodiny. I když v procentuálním vyjádření celkem zanedbatelná hodnota je třeba si uvědomit 200 reálných dětí, které za těmito necelými 2 % stojí a které jsou v takto neutěšené situaci. S ohledem na tuto, ale i další skutečnosti, by pak bylo bez pochyby žádoucí zvýšit povědomí o odborných službách jak pro děti tak pro celé rodiny, případně rozšířit jejich nabídku a aktivně s potencionálními problematickými dětmi preventivně pracovat.

Téměř 5 % žáků uvádí, že jejich rodiče se méně než 1 x za měsíc nebo nikdy nezajímají o to, co dělají. Méně než 1 x za měsíc či nikdy se také zajímají u 13 % dětí rodiče o jejich problémy.

Rizikové chování může být dle odborníků často spojeno s frustrací z nedostatku peněz, či jiného majetku. Z tohoto důvody byla do výzkumu zařazena i analýza této oblasti. Bylo zjištěno, že 18,9 % žáků nedostává žádné kapesné, 35,5 % dostává 200 Kč nebo méně měsíčně. 28,8 dostává 200 – 500 Kč měsíčně, 9,1 % dostává 500 – 1000 Kč, 7 % pak dostává více než 1 000 Kč měsíčně. Přes 17 % žáků trápí pocit, že jsou chudší než ostatní rodiny. K zamyšlení je tak námět, jakým způsobem dětem poskytnout příležitost zlepšit svoji finanční situaci, tak aby byly eliminovány tendence opatřovat si chtěné statky nelegálním způsobem.

6. Bezpečnost

6.1. Žáci

Ve škole se cítí bezpečně 89,6 % dotázaných žáků. Obavy mají nejčastěji ze šikany ze strany ostatních žáků (34,1 %), ale ve velké míře také z krádeží svých věcí (22,8 %). V okolí školy se cítí bezpečně již méně žáků (85 %). V tomto případě pramení obavy žáků zejména z osob, které se v okolí školy pohybují (26,6 %), či opět z obavy před šikanou (23,4 %) či krádeží (18,5 %). Oběťmi mladistvých pachatelů pak bývají často právě jejich vrstevníci v blízkosti školy či přímo v areálu. Metodou k vynucení menších částek peněz či cenností může být vyhrožování.

6.2. Pedagogové

Převážná většina pedagogů se na své škole cítí bezpečně (93,7 %). Z těch, co se ve škole necítí bezpečně, se jich 38,9 % obává napadení ze strany žáků, 34,5% napadení ze strany rodičů a 19,1% možnosti krádeže věcí. Avšak pokud se dotážeme všech pedagogů na jejich reálnou zkušenost s ohrožením zjistíme, že více než čtvrtina všech dotázaných pedagogů se cítila v minulosti ohrožena psychickým týráním ze strany žáků, 22 % psychickým týráním ze strany rodičů, 9 % fyzickým napadením ze strany žáků (tedy téměř každý desátý pedagog) a 5,6% fyzickým napadením ze strany rodičů.

Bezpečím žáků si je jista přibližně třetina pedagogů (33,8 %), 60,9 % se spíše přiklonilo k tomu, že je pro žáky bezpečno a 4,6 % se domnívá, že pro žáky není ve škole spíše či rozhodně bezpečno.

Pro zvýšení bezpečnosti ve škole doporučili pedagogové nejčastěji kamerový systém (39,6 %), přísnější školní řád (37,1 %), školního psychologa (36 %). Pro zvýšení bezpečnosti


69

v okolí školy by podle nich pak nejvíce přispěli hlídky městské policie (72,6 %), kamerový systém (44,7 %) či terénní sociální pracovníci v okolí školy (22 %).

6.3. Rodiče

Při plnění povinné školní docházky (tedy v době kdy je dítě ve škole) se o bezpečnost svých dětí obává 8,6 % rodičů, tedy zhruba každý desátý rodič. Více než 90 % se domnívá či přiklání spíše k tomu, že jsou jejich děti v bezpečí. Nejčastěji panují mezi rodiči obavy z toho, že bude jejich dítěti ubližováno ze strany spolužáků (30,5 %), že mu budou nabízeny drogy (23,3 %) popř. že bude okradeno (18 %). Mnohem větší obavy však rodiče vyjadřují v souvislosti s pohybem jejich dítěte v okolí školy po skončení vyučování. Pouze necelé dvě třetiny rodičů se domnívají, že jejich děti jsou v době trávení času v okolí školy v bezpečí. Zbylých téměř 34 % uvedlo, že se o svoje děti v této době obává. Ve velké míře pak především toho, že jejich dítěti budou nabízeny drogy (34,1 %) nebo bude okradeno (22,3 %). Poměrně značně ale také toho, že by mohlo být jejich dítě sexuálně obtěžováno (19,1 %). Řada rodičů ale také uvedla spontánně další důvody, proč se bojí o své dítě v době, kdy se pohybuje po škole v okolí školy. Jednalo se např. o obavy, že bude jejich dítě zraněno v souvislosti se silničním provozem.

Celkově lze tedy shrnout že opatření zaměřená na zvýšení bezpečnosti by měla akcentovat zejména eliminaci prostoru pro možnou šikanu mezi žáky, nabízení drog žákům a krádeže.

7. Volnočasové aktivity

Volný čas tráví žáci nejčastěji sportem, který provozují jinde, než v rámci školního kroužku (téměř 40 %), méně optimisticky se však na druhém místě (31 %) umístilo „potloukání“ s kamarády venku. Velmi výrazně také dominují hry na počítači. Těm se ve svém volném čase nejčastěji věnuje pětina dotázaných žáků. S nabídkou kroužků, které organizuje škola je spokojeno 62,6 % žáků. Návrhy pro tematické zaměření kroužků, které dětem nejvíce chybí a přáli by si je, se týkaly zejména oblasti sportu – ze spontánních odpovědí bylo nejvíce respondenty jmenován tanec, fotbal, basketbal a dále pak také informatika. Asi u každého sedmého žáka je důvodem, proč nemůže chodit do kroužku, přesto, že by chtěl, skutečnost, že rodiče jej nemohou/nechtějí zaplatit. Přitom jednou z nejdůležitějších motivací k rizikovému chování může být právě nestrukturovaný volný čas. Zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a zejména jejich finanční dostupnost je tak jednou z rezerv a zároveň potenciálu, jak přispět k eliminaci rizikového chování.

S nabídkou volnočasových aktivit jsou spokojeny necelé dvě třetiny rodičů, naopak nespokojeno je 31,2 % rodičů.

8. Vliv v ěku

Při detailnějších analýzách byl zkoumán především vliv věku. Ten hraje významnou roli zejména u názorového hodnocení některých druhů rizikového chování žáků. Mladší žáci oproti starším významně častěji považují za velký nebo obrovský prohřešek konzumaci drog. Podobný vztah se projevuje i u prodeje drog. Mladší žáci také významně méně chodí za školu


70

– z nich šlo alespoň jednou za školu „pouze“ 12,3 %, zatímco ze starších šlo za školu až 33,9 %. Podobná situace je i z hlediska vztahu k pití alkoholu, kouření, vyzkoušení lehkých drog, pohlavního styku, kdy uvedeného jednání se mladší žáci dopouštějí významně méně často než starší. Věk hraje roli také ve zdrojích obstarávání návykových látek. Mladší žáci si alkohol a cigarety obstarávají častěji v rodině nebo od kamaráda, zatímco starší spíše v obchodě. Roli hraje věk nepřekvapivě také v přístupu k alkoholu či kouření. Mladší žáci významně méně často zkoušeli kouřit, pít alkohol a projevuje se u nich výrazně menší touha po těchto látkách. S nejmladšími žáky rodiče také častěji mluví o škole než se staršími, případně s nimi mnohem častěji mluví o jejich problémech než se staršími. Nejmladší žáci rovněž od rodičů většinou nedostávají žádné peníze nebo pouze 200,-Kč (69,8 % z nich) oproti starším (41,6 %). I když je zvýšení rizikového chování žáků u starších žáků a jakési menší „rodinné pouto“ zřejmě přirozeným vývojem, nelze na něj reagovat. Vést by nás měla tato skutečnost zejména k tomu, jak nesmírně důležité je zachytit prvopočátky problematického chování právě již v co nejnižším věku.

Věk pedagogů nehrál při odpovědích na jednotlivé otázky významnější roli.

9. Vliv pohlaví

Z hlediska vlivu pohlaví se ukázalo, že názory dívek a chlapců na rizikové chování a hodnoty jsou přibližně shodné. Z hlediska vlastního patologického chování se výraznější rozdíly projevily v hraní hazardních her, kdy z dívek je nikdy nehrálo 81 % a z chlapců 57,6 %. Rovněž tak, až 43,7 % dívek se letos nikdy nepralo, zatímco z chlapců se nikdy nepralo pouze 14,3 %.

10. Vliv velikosti školy

Velikost školy, kterou jsme pro účely analýzy podle počtů žáků rozdělili na tři skupiny – malou školu – do 129 žáků, střední školu – 130 – 192 žáků a velkou – nad 193 žáků, neměla na sledované proměnné žádný výraznější vliv. Z tohoto závěru lze usuzovat na to, že zjištěné základní četnosti zkoumaných proměnných se zhruba ve stejné míře projevují na všech školách bez ohledu na její velikost.

11. Vliv městské části

V některých aspektech a odpovědích však hrála významnou roli městská část, kde se škola nachází. A to např. v tom, že

- rodiče z některých městských uvádí výrazně více než ostatní, že na školách , kam chodí jejich děti, je přítomen dětský psycholog – Praha 6, 18, 2, 3, 14 a 11; významně méně často je dětský psycholog přítomen dle odpovědí rodičů na škole v Praze 10, 8, 9, 16 a 17 a také na Praze 20. To do určité míry koresponduje i s výsledky pedagogických dotazníků. Ve vyšší míře uváděli přítomnost psychologa pedagogové z Prahy 2 a 6, na druhé straně v nižší míře pedagogové z Prahy 10, 13, 20, 19, 8, 12, 16 a 14. Z toho vyplývá, že Praha 2 a 6 budou s velkou pravděpodobností psychology relativně dobře pokryty. Naproti tomu ZŠ z


71

Prahy 10, 8, 16 a 20 budou s velkou pravděpodobností psychology pokryty relativně málo,

- Praha 2 a Praha 6 vyniká i ve spokojenosti rodičů s nabídkou volnočasových aktivit. Naopak výrazně méně než v průměru jsou rodiče s nabídkou volnočasových aktivit spokojeni na raze 9, 16, a 17.

- nejpříznivější index komunikace mezi školou a rodiči je na Praze 2 a výrazně nepříznivý (rozdíl vyšší než 10 %) není na žádné Praze.

- v Praze 2 a 6 je rovněž významně příznivější index hodnocení atmosféry na škole – 60,17 % oproti 40,51 % v celém souboru; významně nepříznivý index atmosféry ve škole není opět na žádné Praze,

Pedagogové z Prahy 17 pak nadprůměrněji označují spreyování jako velký problém, podprůměrně naopak pedagogové z Prahy 2,16,20 a 18. Významné rozdíly jsou pak ještě ve vnímání agrese. Jako nadprůměrný problém byla označena pedagogy z Prahy 9, 14, 1, 18 a 17. Liší se i názory na to, o by pomohlo zvýšit pocit bezpečí ve škole. Na Praze 3,13 a 8 by to byl zejména školní psycholog, pedagogové z Prahy 18 a 17 pak výrazně častěji než ostatní zmiňovali kamerový systém. Podprůměrným naopak na v Praze 2,3,5 a 8)

Vliv městské části se projevil také u žáků. Ti z Prahy 18 výrazně více nesouhlasí s tím, že škola je místem, kde se může svobodně projevit.

12. Jednotlivé základní školy

Jako nadstandardní informaci jsme se rozhodli pro každou školu, která poskytla data (vyplněné dotazníky) připravit výsledek několika vyhodnocených otázek specificky za tuto školu. Základní škola tak bude mít možnost zjistit, jak se její míra a struktura rizikového chování odlišuje od zveřejněného průměru a na co by v rámci svých preventivních aktivit měla zaměřit největší pozornost. Informace je uvedena na začátku tohoto dokumentu.

V Praze dne 30. července 2010

Documents

„Pr ůzkum rizikového chování a bezpe čnosti v ZŠ …Charakteristika výb ěrového souboru (žákovské dotazníky) Tabulka 17 – výběrový soubor – přehled škol Pč