Embed Size (px)
DESCRIPTION
Diplomní projekt, FA CVUT, LS 2011/2012
Citation preview
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM DIPLOMNÍ PROJEKT / ONDŘEJ BECHYNĚ
konzultace
doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer / vedoucí práceIng. arch. Lukáš Soukup / odborný asistent
doc. Ing. arch. Václav Kupilík, Csc. / požární řešenídoc. Ing. arch. Karel Lorenz, Csc. / statikaIng. Václav Malina / dopravaIng. Zuzana Vyoralová / technické zařízení
použité zdroje:
doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer / vedoucí práceIng. arch. Lukáš Soukup / odborný asistent
doc. Ing. arch. Václav Kupilík, Csc. / požární řešenídoc. Ing. arch. Karel Lorenz, Csc. / statikaIng. Václav Malina / dopravaIng. Zuzana Vyoralová / technické zařízení
vedoucí práce / doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury
letní semestr 2011 / 2012
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM DIPLOMNÍ PROJEKT / ONDŘEJ BECHYNĚ
obsah01
OBSAH
_zadání_průvodní textová zpráva_vymezení území_ortofotomapa_fotodokumentace
_analýzy_historie_územní plán_severojižní magistrála_plány, projekty
_funkční využití_současný stav, vize
_program_základní principy návrhu
_koncept_proces
_projekt_situace_půdorysy_řezy_pohledy_vizualizace
_zadání, prohlášení autora_poděkování
0406101214
1616202226
2830
3234
3638
404244606670
7677
02
zadání
Daniel Libeskind:» Budovy - na rozdíl od běžně rozšířené představy - nejsou neživé objekty. Žijí a dýchají a podobně jako člověk mají vnějšek a nitro, tělo a duši. Jak se tedy navrhuje budova, která umí zpívat? Budova, která vyjadřuje charak-ter, lidskost a krásu? Kde začít? «
03
Kolejiště Hlavního nádraží je jedním z posledních větších nezastavěných území v samém centru Prahy. Konkrétně se jedná o území nad zhlavím vinohradských tunelů, které by měly být prodlouženy o 90m. Nově navržený objekt nad tunely může zabírat plochu až 6 tis. m2. Území bylo již v minulosti prověřováno několika projekty, nicméně žádný zatím nebyl realizován. Praha může získat novou zástavbu, která by uspokojila potřeby současného člověka a to přímo v srdci města. Jak se postavit k zástavbě této mezery v zástavbě je tedy velkým otazníkem. Má se propojit prostor Nového města nad Václavským náměstím s oblastí Vinohrad potažmo s oblastí Žižkova? V současné chvíli jsou Vinohrady doslova odříznuty od historického jádra. Čtvrť je oddělena nejen bariérou v podobě kolejových tratí spoju-jících Hlavní nádraží a vinohradské tunely, ale i třemi až čtyřmi proudy severojižní magistrály. Se zlepšením místních poměrů úzce souvisí řešení magistrály, která se stane tepnou města 21.století po její „humanizaci“ a po dokončení všech silničních okruhů Prahy.
Jak se postavit k železnici, magistrále? Jakým způsobem překlenout kolejiště? Jaká by měla být volba funkčního využití? To jsou důležité otázky, na které je potřeba hledat odpovědi...
04
průvodní textová zpráva05
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ
stavba: Archeologické muzeummísto stavby: Praha, městská část Vinohradynadmořská výška : 206 – 214 m.n.m.vymezeno ulicemi : Legerova, Vinohradská, Španělskázastavěná plocha: 5 620 m2
2. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ
Území
Prostor určený k zástavbě je vymezen ulicemi Legerova, Vinohradská, Španělská. Úroveň kolejiště je položena o 6 až 14m pod úrovní uliční sítě. Význam území umocňují stavby v okolí: Národní muzeum, budova Federálního shromáždění, budova Českého rozhlasu, Státní opery. Umístění v samotném jádru Prahy zajišťuje vynikající dopravní obslužnost. V blízkosti je stanice metra a tramvajová zastávka Muzeum. Výborná je i pěší dostupnost, přibližně 2 minuty chůze z jednoho z hlavních pražských náměstí, Václavského náměstí.
Řešené území spadá do městské části Vinohrady, která je tvořena poměrně symetrickou sítí blokové zástavby. Přilehlé Nové město pražské tvoří bloková zástavba rostlejších tvarů. Nový objekt, umístěný na pomezí městských částí, lze přiřadit k pásu solitérních objektů obklopujících magistrálu. V místě nedaleké budovy Národního muzea byl až do poslední čtvrtiny 19.století průchod bastionovým opevněním – Koňská brána. Území vně hradeb – dříve Viničné hory, dnes Královské Vinohrady – mělo charakter volné krajiny se sady, zahradami, vinicemi a samostatnými usedlostmi.Po zrušení opevnění byla navržena silniční komunikace zvaná severojižní magistrála, která se stává součástí roštového dopravního systému Prahy a setrvává v něm i po změně roštového systému na radiálně-okružní jako součást tzv. vnitřního okruhu. Stavba často necitlivě zasáhla do stávající struktury zástavby. Vedle spousty negativ této dopravní trasy lze najít i jistá pozitiva. Za jednoznačný přínos lze považovat to, že díky Severojižní magistrále nebylo dopravou zničeno vlastní historické centrum, došlo k realizaci Nuselského mostu a překonání bariéry Masarykova nádraží.
SJM: Severojižní magistrála je dopravní tepnou 21. století s vysokým potenciálem, kterého je potřeba využít. Nelze ji z města vyčlenit, je zde, je potřeba ji inte-grovat...
Funkční výužití
Navržený objekt bude jistě vysoce exponovanou stavbou jak ze strany Vinohradské třídy, tak i ze strany Hlavního nádraží. Z důvodu jedinečnosti nezastavěného území v centru Prahy by se mělo jednat o stavbu veřejně prospěšnou, neměla by sloužit pouze omezenému počtu osob. Objekt má své místo za budovou Národního muzea, které prochází v současné době kompletní rekonstrukcí a své sbírky rozšířilo i do vedlejší budovy Federálního shromáždění.
Návrhem je nové ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM pro Prahu. Kulturní funkce podporuje myšlenku muzejního ostrova a doplňuje jej o další stavbu národního významu. Stavbou muzea dochází k posunu těžiště významu Václavského náměstí směrem k Národnímu muzeu, což vede ke zlepšení kvality veřejného prostoru před i vedle budovy NM.
Volba Muzea archeologie vyplývá z následujících skutečností.V současné době spadá správa archeologických sbírek pod Muzeum hlavního města Prahy se sídlem na nedalekém Florenci. Archeologie dnes tvoří již plné dvě třetiny sbírkových fondů muzea a jejich objem v blízké budoucnosti poměrně rychle naroste do několika miliónů, neboť muzeum díky právě dokončovanému velkokapacitnímu depozitáři pro archeologické sbírky zintenzivní přebírání archeologických nálezů, získaných v Praze nesbírkotvornými archeologickými institucemi. Odrazem toho je skutečnost, že jen v archeologických sbírkách Muzea hlavního města Prahy se v současnosti nachází již přes 600.000 předmětů a jejich celků, včetně špičkových archeologických nálezů celostátního a evropského významu, které však nemohou být vystavovány z důvodu kritického nedostatku expozičních prostor.
Na rozdíl od pozornosti, věnované záchraně mizejících archeologických památek, v ohledu prezentace získaného bohatství archeologických sbírek, resp. archeologického dědictví vůbec, má Praha vůči svým občanům velký dluh a dlouhodobě zaostává za ostatními evropskými i světovými metropolemi.
06
3. ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Návrh počítá s realizací projektu tzv. humanizace magistrály, v jejímž rámci dojde k zúžení a snížení počtu jízdních pruhů, snížení rychlosti průjezdu ko-munikace ze 70km/h na 50km/h, vytvoření cyklostezek a pásů městské zeleně, rozšíření chodníků, vytvoření nových přechodů pro chodce, dosazení více semaforů k regulaci průjezdu. Dále by mělo dojít k protažení tramvajové trati z Vinohradské třídy směrem na Václavské náměstí.Mělo by dojít ke zklidnění křížení ulic Legerova a Vinohradská. Vznikne tak plnohodnotný veřejný prostor, který není vymezen pouze automobilové dopravě.
Nutností při projektování budovy muzea je reprezentativní veřejný prostor, který by měl vytvořit důstojný nástup do muzea. Navrhovaný objekt je orientován směrem do Vinohradské třídy.Z důvodu vzájemné komunikace mezi muzejními budovami, je nástup osově orientován na budovu Národního muzea. V rámci humanizace SJM je navržen přechod pro chodce spojující prostor vedle budovy Federálního shromáždění a předprostor nového muzea.
Administrativní část budovy je vyčleněna z hlavního objemu, kterému jsou věnovány veškeré stálé expozice a to z důvodu rozdílných konstrukčních výšek a rozdílného konstrukčnímu systému. Objem určený pro pracovníky muzea je předsazen až na hranu Vinohradské třídy a má podobné proporce jako protile-hlý dům. Společně vytváří pomyslnou bránu do Vinohrad. Vinohradská třída tímto způsobem získává pevný začátek.
Mezi objemy administrativy a expozice je navržen průchod, z kterého lze vstoupit do samotného muzea, tématicky laděné restaurace. Také je zde vstup pro zaměstnance muzea a vstup do přilehlé alternativní mini-galerie. Nově vzniklé pěší spojení umožní chodcům plynulý pohyb z historického centra směrem do Riegrových sadů. Celé území nad kolejištěm na vinohradské straně má vysoký potenciál, lze odsud spatřit nejen Pražský hrad, ale celou pražskou střešní krajinu z neobvyklé perspektivy. Již hudební skladatel Antonín Dvořák věděl, proč zde sedával a sledoval projíždějící vlaky pod ním. Podobně jako objem administrativy je z hlavní části budovy vyhřeznut objem dočasné expozice upravující doposud zanedbávaný „břeh kolejiště“ z vinohradské strany.
Cílem projektu je vytvoření multifunkčních, návštěvnicky zajímavých prostor v duchu nejmodernějších trendů v oblasti muzejnictví. Živý kontakt s veřejností, především s dětmi a mládeží je zajištěn prostřednictvím hravých, tématicky pestrých výukových, zážitkových a prezentačních programů, vytvářených a řízených specializovanými lektory. Návštěva muzea by měla být výletem za zábavou i poučením.
Zmíněné principy byly klíčové při tvorbě vnitřních prostor muzea.
Co si člověk představí pod pojmem archeologie? Co si dítě představí pod pojmem archeologie?Zem, kámen, jeskyně, obydlí homo sapiens, opracovaný pazourek homo erectus…?
Muzeum se snaží vyvolat v návštěvníkovi nevšední pocity. Za vstupem do muzea zapomene na starosti všedního života a myšlenkami se přenese do dob dávných.Atrium muzea je koncipováno jako velká skalní průrva, v které rostou rostliny, teče voda, která vytvoří příjemnou akustickou atmosféru a vnese jistou dyna-miku do jinak strohého prostoru.
I dům samotný se stává exponátem, na kolemjdoucí působí svoji formou, která je v některých místech lehce dramatická. Existuje jistá analogie mezi opraco-vaným náčiním pravěkých lidí a formou budovy. Netradiční tvarové řešení reaguje na dynamičnost okolních prostor tvořenou pohybem automobilů, vlakových souprav.
07
4. PROVOZNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
Přístup do podzemních garáží včetně zásobování je zajištěn z ulice Španělská. Návštěvnický provoz a provoz zaměstnanců muzea jsou odděleny.Nákladním výtahem lze zásobovat jak depozitář, knihovnu, samostatně fungující restauraci i galerii.Na vstupní halu muzea navazují prostory multifunkčního přednáškového sálu, knihovny, muzejního obchodu, dočasné expozice, dětské dílny, včetně zázemí v podobě šaten, toalet. Kavárna s panoramatickým výhledem je přístupná velkokapacitním výtahem.Návštěvník si za vstupem koupí vstupenku, odloží si kabát v šatně, vystoupá do 5. nadzemního podlaží, kde začíná expozice sekcí novověk. Následně klesá po lávkách do nižních pater do nejstarších částí výstavy. Muzejní cesta končí v muzejním obchodu přiléhajícím na vstupní halu. Restaurace s výhledy na budovu Národního muzea funguje samostatně podobně jako galerie, která velkou prosklenou plochou orientovanou do Vinohradské třídy upoutá pozornost kolemjdoucích.
Objekt bude napojen na stávající inženýrské sítě. Vytápění bude zajištěno vzduchotechnikou, jejíž zázemí je v podzemních garážích a na střeše administrativní části budovy. Výměníková stanice včetně dalšího technického zázemí je umístěna v nejnižším podlaží.
5. MATERIÁLOVÉ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Objemy skrývající expoziční prostory mají pevnou, plnou schránku. Konkrétně se jedná o pohledový beton, doplněný o strukturu vnášející do velkých ploch určitý detail. Otvory v betonu jsou z části zaskleny, z části jsou pouze povrchového charakteru. Zasklení vytváří specifickou světelnou atmosféru expozičních prostor.
Lávky spojující jednotlivé úseky expozice mají ocelovou konstrukci, podlahy včetně zábradlí jsou tvořeny ocelovými pláty.
Dočasná expozice je rozdělena na dvě zóny, jedna je skryta opakním betonovým pláštěm. Druhá, prosklená část je zakončena terasou s možností pořádání vernisáží a večírků s výhledy na kolejiště a Hlavní nádraží. Část dočasné výstavy lze zahlédnout z ulice pod cor-tenovým pláštěm překrývajícím skleněnou fasádu. Cor-tenové panely, v podobě pororoštu rozměru 150x150mm, mají stínící funkci. Stejně tomu tak je v případě administrativní věže.Nosné konstrukce jsou navrženy z monolitického železobetonu. Objekt je založen na masivních železobetonových stěnách prodlužujících tunelové trati o 90m. Na nich jsou umístěny železobetonové nosníky po 8 metrech. Uvnitř dispozice je kompaktní jádro, které napomáhá ztužovat budovu při statickém zatížení. Administrativní část budovy a nejnižší technické podlaží zahrnující podzemní garáže jsou konstrukčně tvořeny sloupovým skeletem 8 x 8m. Nosné obálky expozičních prostor z monolitického železobetonu jsou doplněny o železobetonové sloupy. Výtahy v objektech jsou typu KONE Monospace, které zajišťují přepravu dostatečného množství osob za minutu.
6. POŽÁRNÍ ŘEŠENÍ
Objekt je dopravně přístupný pro zásahová vozidla po zpevněné ploše. Ve spodním podlaží je únik zajištěn několika vstupy na terén. V jednotlivých patrech je únik zajištěn pomocí únikových schodišť a evakuačního výtahu(chráněná úniková cesta typu A). Z prostoru podzemního parkingu je také zřízen únik na terén.
08
69
70kolejiště Hlavního nádraží
71
72nástupní předprostor muzea
73
vstup do muzea
vnitřní atrium
74
odpočinková místnost s výhledem na Hlavní nádraží
pohled z Vinohrad z Mánesovy ulice
území09
překryv zhlaví kolejiště nad Hlavním nádražímlokalita: Praha, okraj městské části Vinohradyrozloha: 5 000 m2nadmořská výška: 206 - 214 m.n.m.vymezeno ulicemi: Legerova, Vinohradská, Španělská
Praha
0 5 10 20 km
10
ortofotomapa11
0______________50______________100m
12městská část Vinohrady
fotodokumentace13 situace m 1/2000
1_císařské otisky stabilního katastru 1820-18402_ortofotomapa z r. 19383_ortofotomapa z r. 19534_ortofotomapa z r. 1975
historie15
1 2
3 4
1830 1938
1953 1975
16
1
1_ortofotomapa současný stav
1_Václavské náměstí Karel IV._nové město pražské 1348 původně Koňský trh socha svatého Václava - Josef Václav Myslbek 1912 682m délka, 47 - 62m šířka
2_Národní muzeum Josef Schulz 1885-1890 neorenesance nejvýznamnější česká muzejní instituce v rekonstrukci trvající 4 roky část sbírek v budově Federál. shromáždění 3_Budova Federálního shromáždění Karel Prager 1966–1973 prvorepubliková burza byla doplněna o mostovou konstrukci, v té době největší na území státu 4_Hlavní nádraží Josef Fanta 1901–1909 secesní sloh původní novorenesanční budova nádraží byla postavena architekty: Ignác Ullmann a Antonín Barvitius v provozu od 1871
5_Český rozhlas Bohumil Sláma 1927–1909 první vysílání 1923 - Kbely rekonstrukce 2011 - A.D.N.S.
6_ Riegrovy sady počátek 20 stol. 11 hektarů výhledy na Prahu
7_Státní opera vídeňská firma Fellner und Helmer 1883 8_Vrchlického sady předprostor Hlavního nádraží
9_náměstí Míru kostel sv. Ludmily
ortofotomapa17
1 2 3
4 5 6
7 8 9
18významné body okolí
územní plán
1_výkres základního členění - územní rezervy2_doprava3_vodní a odpadové hospodářství4_energeticka, elektronické komunikace a kolektory
__z konceptu územního plánu vyplývá, že do řešeného
území nezasahují žádná ochranná pásma
1 2
3 4
chybějící pěší propojení
územní rezerva
kanalizační řad
elektronické komunikace
19
1
20funkční využití ploch
1_severojižní magistrála + přilehlé prostory2_SJM v okružně radiálním dopravním systému Prahy
břevnovská radiála(v přípravě)
silniční okruh(v přípravě) prosecká radiála
vysočanská radiála(v realizaci)
městský okruh(v přípravě)
severojižní magistrálaštěrboholská radiála
silniční okruh(v přípravě)
silniční okruh
chuchelská radiála
radlická radiála
městský okruh(v realizaci)
chodovská radiálaměstský okruh
2
SJM: Severojižní magistrála je dopravní tepnou 21.století s vysokým potenciálem, kterého je potřeba využít. Nelze ji z města vyčlenit, je zde, je potřeba ji integrovat.
severojižní magistrála21
0_______________________500_______________________1000m
1
22ortofotomapa
1_císařské otisky stabilního katastru2_Těšnov3_demolice Denisova nádraží na Těšnově4_demolice městského bloku za budovou Národního muzea
HISTORIE
Oblast, kterou dnes prochází Severojižní magistrála, byla až do poslední čtvrtiny 19. století hradebním okrskem pražské pevnosti. Průchody bastionovým opevněním tvořila trojice bran – Žitná brána (Korn Thor) v pokračování Žitné ulice, Koňská brána (Ross Thor), zakončující Koňský trh – dnes Václavské náměstí a Nová brána (New Thor), navazující na Senovážné náměstí. Tyto brány byly východištěm hlavních silnic ve směru na Kutnou Horu (dnešní Vinohradská třída), Nusle (dnešní Škré- tova a Bělehradská), Vršovice (Anglická ul.) a Český Brod (dnešní Husitská třída). Území vně hradeb – dříve Viničné hory, dnes Královské Vinohrady – mělo charakter volné krajiny se sady, zahradami, vinicemi a samostatnými usedlostmi (Kravín, Kanálka, Smetanka, Zvonařka, Vondračka a další).Bastionové opevnění mělo v této oblasti již od 30. let 19. století sadovou úpravu a prostor hradeb mezi Žitnou a Novou bránou se stal prvními veřejnými pražskými sady. V oblasti Koňské brány byl vybrán pozemek pro stavbu budovy Muzea, zakončující prostor Koňského trhu. Budova projektovaná architektem Schulzem a realizovaná v letech 1885 – 90 byla koncipována jako solitér do značné míry ignorující stávající par-celaci a prostorové uspořádání, zdůrazňující pouze středovou osu Václavského náměstí. Urbanistické vztahy Muzea k okolní struktuře působí dodnes neuspořádaně a jsou vyplněny plochami zeleně Čelakovského sadů a prostorem mezi Washingtono-vou a železnicí. Ve směru k Nové bráně byl položen základ regulace po zrušení hradeb v 70. letech, kdy byla vymezena osa Washingtonovy ul., bok mezi Bolzanovou a Bulharem a založena plocha dnešních Vrchlického sadů mezi nádržím a Opletalovou (dříve Mariánskou) ulicí. Parkový prostor získal hlavní promenádní osu v pokračování Washingtonovy, fungující dodnes. Hlavní atrakcí parkové úpravy se stalo jezírko ve střední části parku proti budově nádraží.
Nové období v plánování rozvoje a výstavbě města po vzniku samostatné republiky a vytvoření tzv. Velké Prahy v r. 1920 se prostoru prakticky dotklo pouze minimálně. Do tohoto období však spadá první hledání nové dopravně-urbanistické koncepce – v podstatě zárodky pozdější Severojižní magistrály, kterou se zabývala nově založená Státní regulační komise a zejména kancelář významného meziválečného urbanisty Maxe Urbana. Vzniká několik pozoruhod-ných návrhů na vytvoření kapacitního dopravního propojení přibližně v ose dnešní magistrály, charak-teristických zejména „velkorysostí“ a monumentálním formalismem, zasahujícím mnohdy necitlivě do stávající struktury území. Tyto návrhy jsou však z dnešního pohledu nesporně zajímavé, zejména z hlediska hledání vztahu mezi urbánním prostorem a dopravní trasou, která se snaží respektovat a dotvářet urbanistický kontext území (předpolí nádraží, okolí Muzea) a zapojení dopravní trasy do nové urbanistické struktury prostoru. Zdá se, že z těchto prvních úvah vychází i řada námětů a názorů prací pozdějších s tím rozdílem, že význam urbanis-tického kontextu a vztahů je postupně potlačován až po úplně popření v návrzích z konce 50. a počátku 60. let.V tomto období s tzv. II. Severojižní magistrála stává součástí roštového dopravního systému Prahy a setrvává v něm i po změně roštového systému na radiálně-okružní jako součást tzv. vnitřního okruhu. Soudobé projekty a koncepce ukazují dnes již těžko pochopitelnou preferenci hlavního komunikačního skeletu města, který se neohlíží na stávající urbanistickou strukturu a bezohledně si razí cestu napříč vinohradskými bloky širokou průrvou bulváru extravilánového charakteru. Reálný výsledek naštěstí zůstal velmi vzdálen těmto představám, bylo realizováno pouze tzv. etapové řešení, které i tak výrazně zasáhlo zejména do prostoru před nádražím a kolem Muzea a vtažením kapacitní dopravy do blokové struktury Vinohrad degradovalo tuto dříve klidnou rezidenční čtvrť na dopravní koridor.
SOUČASNOST, VIZE
Za jednoznačný přínos lze považovat to, že díky Severojižní magistrále nebylo dopravou zničeno vlastní historické centrum, došlo k realizaci Nuselského mostu a překonání bariéry Masaryk-ova nádraží – i když i zde se není možno ztotožnit s formou řešení - ať již v prostoru křižovatky Bulhar, nebo prostoru Florence a Těšnova, kde realizace magistrály znamenala stejně tvrdý zásah do struktury města, jako před Muzeem a Hlavním nádražím.Trasu Severojižní magistrály lze tedy z hlediska celoměstské urbanistické struktury považovat za historicky a prostorově opodstatněnou stopu, jako jednu z hlavních městských tras, spojující významné části města a městské prostory. Problémem je tedy především degradace této trasy a jejího okolí neúměrnými dopravními parametry, dopravní zátěží a dopady na životní prostředí, městský charakter a vztahy urbanistické struktury. V souvislosti s realizací Severojižní magistrály došlo k řadě neúměrných nevhodných a degradujících zásahů do původní struktury města v tomto prostoru, byly narušeny některé přirozené městské a prostorové vazby. Tyto skutečnosti nelze z dnešního pohledu považovat za definitivní nebo cílový stav a je třeba hledat prostředky pro celkovou rehabilitaci městského prostředí a struk-tury města konce 19. a počátku 20. století a její organické začlenění do organismu města v dnešních i budoucích podmínkách.V této souvislosti je nutno celou oblast chápat jako kulturně historickou hodnotu městské památkové zóny, ve které je třeba vrátit a posílit její přirozené hodnoty, měřítko, charakter a způsob života. Je třeba hledat vhodný způsob a formu rehabilitace takových městských prostor, jakými jsou bezespo-ru Václavské náměstí, Vinohradská třída, Vrchlick-ého sady, náměstí Fügnerovo a Pavlovovo.Cílem je rovněž překonávání a odstranění bariéry, kterou Severojižní magistrála ve městě vytvořila a znovuoživení urbanistických vazeb.
NEGATIVA
Za negativa současného stavu lze považovat především:- odtržení Národního muzea od dopravně zklidněného Václavského náměstí a zavedení intenzivní dopravy před muzeum,- zničení části Vrchlického sadů, odtržení historické budovy Hlavního (Wilsonova) nádraží od městské struktury v souvislosti jak s výstavbou magistrály, tak i nové odbavovací haly nádraží a metra,- degradaci urbanistických vazeb bloku mezi Wilsono-vou a Vinohradskou, zničení původní urbanistické struktury okolí Státní opery, nahrazení nevhodnými (hotel Slovan – garáže) nebo měřítkem a charakter-em neúměrnými stavbami (původní burza a později parlament – Pragerova přestavba na Federální shromáždění),- přerušení tradičních historických urbanistických va-zeb, zejména vztahu Václavské náměstí – Vinohrad-ská, a to jak zavedením intenzivní příčné dopravy a následnou organizací obslužné dopravy, tak demolicí bloků proti Muzeu a v místě dnešní budovy Svobodné Evropy,- devastace a zničení části urbanistické struktury a Čelakovského sadů za budovou Národního Muzea,- znehodnocení městského životního prostředí v trasách Mezibranské, Sokolské a Legerovy ulice, degradace prostoru nám. I. P. Pavlova a Fügnerova náměstí, a tím i „vylidňování“ celého území a ztráta městských hodnot urbanistické struktury,- znehodnocení dalších souvisejících tras a území historického města, zavedení neúměrných intenzit dopravy v souvislosti se zanedbáváním výstavby dopravních tras ochraňujících centrum od průjezdné dopravy.
1 2 3 4
23
nerealizované projekty1_krátký tunel
2_dlouhý tunel
21
ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY NA SJM / DLOUHÝ TUNELMETROPROJEKT Praha a. s.
Městská část Praha 2 dlouhodobě usiluje o řešení problému snížení dopravního zatížení SJM a z toho vyplývajících dalších ekologických záteží území v úseku průchodu tohoto dopravního tahu širší centrální oblastí města. Obecně lze rešení této nevyhovující situace hledat ve dvou rovinách:
- Zásadní redukce objemu dopravy v širším zájmovém území a zejména na tomto dopravním tahu (s následnou odpovídající úpravou uličního parteru) bez nutnosti budování tunelových tras (dopravní omezení, zpomalení průjezdu, mýtný systém atp.) zahrnující řešení současného problému vymístění dopravy z prostoru mezi horní částí Václavského náměstí a Muzeem.
- Výstavba náhradní dopravní trasy (tunelové řešení), která ve svém důsledku podle všech dosud prováděných výpočtů objektivně přinese v zájmovém území minimálně 50% redukcí dopravních objemu na povrchových trasách a následně tak umožní odpovídající úpravy uličního parteru a jeho celko-vou humanizaci s využitím prvků zeleně, vody a zařízení pro peší. Toto snížení dopravy by pak znamenalo samozrejmě i pokles hlukového zatížení.
V zásadě lze shrnout, že realizace tunelového propojení mezi Hlavním nádražím a Nuselským mostem představuje jednoznačný přínos jak z lokálního, tak i z celoměstského hlediska bez nebezpečí zásadních negativních dopadů do okolního území. Otázku detailního uspořádání dopravních vazeb je pak možné postupně optimalizovat ve vazbě na stabilizovaný názor vedení vlastní tunelové trasy. V obecné rovině je možné dále hledat a ověřit další potenciální možnosti, které by mohly prispět k celkovému zklidnění tohoto dopravního tahu, respektive celého širšího centra města. Kromě již zmiňovaných regulačních opatření jde především o systémový rozvoj komunikačního skeletu hl. m. Prahy od dokončení jednotlivých okruhů (pražský okruh, městský okruh) po možnosti jeho dalšího doplnění například mostními vazbami mezi oblastí Prahy 4 a 5. Tyto možnosti je žádoucí sledovat a postupně v celosystémové rovině prověřit. Následně je pak nezbytné jejich zakomponování do nové podoby Územního plánu hl.m.Prahy. Největším nebezpečím je přitom stále vzrůstající riziko blokace průchodu liniových staveb územím města, které se dynamicky rozvíjí a potenciální koridory umožňující řešení výše komentovaných problémů a vazeb tak současně mizí. Právě tato rizika by měla být prostřednictvím územního plánu v maximální možné míře redukována.
ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY NA SJM / KRÁTKÝ TUNELSATRA s.r.o., 2002
Prakticky všechny dosavadní práce a úvahy řeší problém zklidnění severojižní magistrály jednak přesunutím obou dopravních směrů v oblasti kolem budovy Národního muzea do prostoru při zhlaví železniční stanice za budovy Státní opery a Národního muzea a dále převedením trasy ve směru na Nusel-ský most do Sokolské buď ještě v prostoru Čelakovského sadů, nebo na náměstí I. P. Pavlova. Přitom byly prověřovány různé možnosti uspořádání komunikace za budovami Muzea od povrchového rešení obou směrů přes tunelové řešení jednoho ze směrů až po obousměrné tunelové rešení komu-nikace. Pouhé přeložení magistrály „za Muzeum“ však vede ke zklidnění prakticky pouze v oblasti Wilson-ovy ulice od garáží Slovan přes Václavské náměstí do Mezibranské, tedy v úseku bezpochyby pro urbani-stické vztahy velmi významném, na druhou stranu v oblasti s minimem bydlení a téměř bez typického živého městského parteru. V neztenčené míře je ovšem zachován problém v následném úseku mezi Čelakovského sady a Rumunskou, kde na sebe navazují dopravně významné trasy magistrály, Ječná–Žitná a Anglická–Rumunská.
Poslední projektová příprava proto vyústila v návrh převedení obou dopravních směrů za Národní muzeum při použití tunelového vedení, s návazným zklidněním přilehlého úseku magistrály v prostoru celé Prahy 2 až k Nuselskému mostu. Zmiňované řešení je sice poměrně technicky a finančně náročné, ale přináší nejvíce pozitiv pro toto citlivé území města.
Vzhledem ke stísněným šírkovým poměrům mezi budovami Národního muzea a jižním zhlavím Hlavního nádraží budou oba směry v převážné většině své délky vedeny v patrovém uspořádání. Dopravní směr jih–sever z Nuselského mostu bude od križovatky s ulicí Žitnou veden ulicí Legerovou na sestupnou rampu horního tunelu umístěnou na začátku Čelakovského sadů. Tunel podchází Vinohradskou ulici a vynoří se v prostoru za objektem Státní opery. Dopravní směr sever–jih se zahlubuje do spodního tunelu již od konce budovy Hlavního nádraží. V prostoru garáží Slovan se k hlavnímu směru ješte napojí rampa z ulice Wilsonovy umožnující připojení od Václavského náměstí a z Vinohrad. Dále je trasa tunelu vedena pod tunelem opačného směru až do Čelakovského sadu, kde se odpojí a vyústí do Mezibranské ulice. Odtud pokračuje ve stávající stopě.
Součástí zklidnění magistrály v Praze 1 je zároveň okružní križovatka mezi garážemi Slovan a Hlavním nádražím zajištující napojení přilehlé uliční sítě a parkovacích ploch.
24
plány a projekty25
PŘEKRYV ZHLAVÍ KOLEJIŠTĚ
Petr Franta Architekti& Asoc., s.r.o. 2005
Svým způsobem by se měla stát budova něčím jako “kloubem” v území mezi Václavským náměstím a Vinohrady. Měla by umožnit propojení pešími tahy dolní části Vinohrad s Novým Městem a zároveň s Fantovou budovou Hlavního nádraží. Prodloužením Mánesovy ulice umožní obnovit přímé propojení Vinohrad se samotným centrem. Vlastní budova je řešena jako vysoce transparentní architektura, světlo je dominující, prostupuje celým objektem. Parter je vysoký veřejný prostor, který umožní průhledy na Fantovubudovu. Asi je teď na místě připomenout i málo známou skutečnost, že z terasy nad vinohrad-skými tunely rád pozoroval vlaky skladatel Antonín Dvořák. Navrhujeme zde také “vyhlídku Antonína Dvořáka” s restaurací.
1_humanizace SJM2_rehabilitace Vrchlického sadů
3_nová podoba Václavského náměstí4_překryv zhlaví kolejiště_návrh
HUMANIZACE MAGISTRÁLY
I při šířce ulice 30 m lze dopravu srovnatelnou s magistrálou skloubit s čilým společenským životem na chodnících. Příkladem mohou být pařížské boulevardy - st. Germain a další.Studie navrhuje úpravu severojižní magistrály do podoby městského bulváru. Navrhuje dávkovat vjezd na magistrálu od jihu vložením světelné křižovatky za křížení s Jižní spojkou, částečné zahloubení u Brumlovky, zúžení pruhů na Praze 4 a doplnění o chodníky a stromořadí, úrovňové křižovatky na náměstí Hrdinů, přechody a cyk-lopruhy v Legerově a Sokolské, výrazné rozšíření přechodů na náměstí I.P.Pavlova, rozsáhlou pěší zónu („muzejní ostrov“) mezi budovami Národního muzea, doplnění a zvýšení počtu pěších přechodů (např. před Operou) při zachování úrovňového průjezdu IAD před Muzeem, obnovení tramvajové zastávky na Štvanici, celkové ubrání 10 000 m2 ploch pro IAD na Praze 2.
Projekt řeší:- zúžení jízdních pruhů- snížení počtu jízdních pruhů- cyklostezky- zeleň - stromořadí- přechody pro chodce- chodníky - rozšíření- semafory- snížení povolené rychlosti- nový povrch - asfaltoplast- snížení hluku, znečištění
REHABILITACE VRCHLICKÉHO SADŮ
Hana Zachová
Cíl zadání studie:Rehabilitace ploch veřejné zeleně s ohledem na celoměstský význam parku. Návrhy na redukci a odstranění negativních prvků, vlivů atd. Zvýšení standardu chůze.Základní funkce parku:Okrasná a reprezentativní, pobyt a relaxace uskutečňovány vhodným způsobem.Charakteristika návrhu:Revitalizace parku v rozsahu mezi Bolzanovou ulicí a Václavským náměstím.Soudobé řešení splňující požadavky na veřejnou zeleň v atraktivní poloze centra města.Architektonické řešení odpovídá významu jednoho ze „vstupů“ do hlavního města republiky.Návrh podporuje zajištění bezpečnosti, pořádku a čistoty.Návrh respektuje existující hodnotnou zeleň.Cesty umožňují pohodlnou a bezpečnou chůzi .Park je harmonickým doplňkem urbanistické struk-tury Nového Města.
VÍTĚZNÝ NÁVRH SOUTĚŽE NA PODOBUVÁCLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ, 2009
Cigler Marani Architects, s.r.o a Ateliér DUA, s.r.o.
Václavské náměstí vždy patřilo k hlavním symbolům této země. Za první republiky se stalo spletí pasáží a průchodů a spolu s tramvajovým provozem pohy-bem kypícím bulvárem evropského rozměru i významu. Cílem našeho návrhu je rehabilitovat tento fenomén, společně s postupným návratem tramvaje na Václavské náměstí a následně i na Příkopy a Národní třídu. Jelikož je ale znovuzavedení tramvají vázáno na překonání Severojižní magistrály, které nelze provést bez dokončení rozhodujících úseků městského okruhu, navrhujeme etapové řešení. Po rozhodnutí o formě a poloze podzemních garáží počítáme s umístěním tramvajového tělesa v úseku od sochy sv. Václava až po Hrnčířskou ulici s tím, že by zde mohl být zaveden provoz kyvadlové dopravy s využitím historických tramvají. Navržené půdorysné členění náměstí vychází z modulu středověkého založení uliční sítě v rastru násobků “zemského provazce” - 30,794 m - symbolický otisk je dodnes dobře čitelný v parcelaci náměstí. V návrhu je tento grid využit pro organizaci prostoru - vy-chází z něj pozice nově navržených stromů, poloha mobiliáře, ale především horizontálně rytmizuje nové široké chodníky pomocí pásů z masivních žulových desek s číselnými symboly.
Parkování:Jedním ze základních principů návrhu je záměr odstranění parkujících vozidel z povrchu Václavského náměstí do podzemních garáží. Povrchy:komunikace, tramvajová tělesa -žulová dlažba, chod-níky - pražská mozaika, rastr uplatněný na chodníku v modulu zemského provazce - kamenné desky.Zeleň:Navržený typ stromů bude druhově odpovídat lokalitě, je počítáno s postupným obnovením stáva-jících stromů do nových pravidelných rozestupů.
1 2 3 4
26
funkční využití27
+ +
Archeologické muzeum:
1. soustava 3 muzejních objektů vzájemně propojených
_Národní muzeum _rozšíření sbírky Národního muzea do budovy Federálního shromáždění _vznik nového muzea_Archeologické muzeum
2. posunutí těžiště významu Václavského náměstí směrem k Národnímu muzeu - zlepšení kvality veřejného prostoru Václavského náměstí
3. budova nového muzea není pouze konstrukcí přemosťující kolejiště,
ale i spojovacím mostem mezi centrem (Staré město
+ Nové město pražské) a Vinohrady.
4. návrh je úzce spjat s vyřešením problému severojižní magistrály v lokalitě
5. severojižní magistrála jako městský boulevard, příkladem je vídeňská Ringstrasse obklopená významnými reprezentativními budovami
28
současný stav, vize29
V současné době jsou archeologické sbírky archivovány v depozitáři Muzea hlavního města Prahy na Florenci.
Hlavní město Praha díky své po všech stránkách výhodné poloze je odedávna vyhledávaným a oblíbeným místem k sídlení, a tudíž i bohatým územím s archeologickými nálezy ze všech období od pravěku, přes středověk až po novověk. Odrazem toho je skutečnost, že jen v archeologick-ých sbírkách Muzea hlavního města Prahy se v současnosti nachází již přes 600.000 předmětů a jejich celků, včetně špičkových archeologických nálezů celostátního a evropského významu.
Muzeum hlavního města Prahy usiluje o vytvoření nové instituce Archeologického muzea.
Muzejní archeologické sbírky se nepřetržitě rychlým tempem rozvíjejí zejména od 70. a ještě více od 90. let 20. století, a to jak vlastní činností muzea, tak dle platné legislativy i činností dalších v Praze působících, nesbírkotvorných institucí. Archeologie dnes tvoří již plné dvě třetiny sbírk-ových fondů Muzea hlavního města Prahy a jejich objem v blízké budoucnosti poměrně rychle naroste do několika miliónů, neboť muzeum díky právě dokončovanému velkokapacitnímu depozitáři pro archeologické sbírky zintenzivní přebírání archeologických nálezů, získaných v Praze nesbírkotvornými archeologickými institucemi.
Praha zaostává za ostatními evropský-mi i světovými metropolemi. Muzeum trpí kritickým nedostatkem expozičních prostor.
Na rozdíl od pozornosti, věnované záchraně mi-zejících archeologických památek, v ohledu prezen-tace získaného bohatství archeologických sbírek, resp. archeologického dědictví vůbec má Praha vůči svým občanům velký dluh a dlouhodobě zaostává za ostat-ními evropskými i světovými metropolemi. V posledním období se již daří v Muzeu hl. m. Prahy postupně úspěšně řešit potřebu pracovních a depozi-tárních prostor pro uložení sbírek, avšak stále trvá kritický nedostatek expozičních a výstavních ploch pro jeho bohaté a mnohdy špičkové sbírkové fondy.
návr
h
Muz
eum
hl.
m. P
rahy
Navázání na tradici proslulého Jírova archeologického muzea na Hans-paulce.
PRAŽSKÉ ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM chce ideově i prakticky navázat na dodnes živou památkua tradici ve své době evropsky proslulého Jírova archeologického muzea na Hanspaulce v Dejvicích, prvního a zatím posledního archeologického muzea, které kdy Praha měla. Toto muzeum, které existovalo v Praze v letech 1912-1939, vytvořil a na své náklady provozoval pražský úředník finančního zemského ředitelství a vynikající archeolog a průkopník pražské archeologie Josef Antonín Jíra.Muzeum hl. m. Prahy se hrdě hlásí k odkazu Josefa Antonína Jíry, jehož unikátní archeologická sbírka se po II. světové válce stala „rodinným stříbrem“ jeho archeologických sbírek.
1 2 3 4
30
zdroj: zpráva vedení Muzea hlavního města Prahy Zpracovaly:
Mgr. Miroslava Šmolíková, vedoucí odd. archeologických sbírek Mgr. Pavla Státníková, hlavní kurátorka Muzea hl. m. Prahy
Ing. Miloslava Hrdličková, náměstkyně ředitelky pro ekonomiku a provoz PhDr. Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
PROGRAM
A/ Budova:A.a/ Expoziční a výstavní prostory:_1. část – přírodní prostředí, paleolit, neolit_2. část – eneolit, doba bronzová_3. část - doba železná, doba římská_4. část - doba stěhování národů, časně slovanské období_5. část - středověk, středověká Praha_6. část - novověk_7. část - krátkodobé výstavy
celkem
A.b/ Návštěvnický provoz:_multifunkční přednáškový + promítací + výukový prostor_dětské dílny + herna_knihovna + knihovní sklad + studovna + počítačové stanoviště_muzejní obchod + sklad muzejního obchodu + zázemí_občerstvení + provozní zázemí občerstvení + piknikové místo_pokladna + informace_šatna s obsluhou i bez obsluhy_toalety návštěvnické + dětské koutky
celkem
A.c/ Komunikace:
celkem
A.d/ Provozní zázemí muzea:_pracovny kurátorů, dokumentátorů a správy depozitářů AS_konzervátorské dílny_pracovny lektorů_pracovny PR_hygienické a provozní zázemí k pracovnám a dílnám_archiv OAS + badatelna_depozitáře nejcennějších sbírek a studijních depozitáře_manipulační depozitáře_sklady pro výstavní fundus, materiál a zařízení_jednací prostory + jejich zázemí_zázemí pro provoz budovy včetně průvodců a ostrahy_velín + IT technologie_kotelna_odpadové hospodářství_příjezdové místo pro nákladní vůz + nakládací rampa_parkoviště pro vozíčkáře a obsluhu muzea_parkoviště pro návštěvníky
celkem
A.e/ Prostor pro tématicky sladěnou restauraci včetně jejího zázemí:
1.000 m21.000 m21.000 m21.000 m21.000 m21.000 m21.000 m2
7.000 m2
400 m2150 m2300 m2200 m2200 m250 m2100 m2100 m2
1.500 m2
1000 m2
400 m2200 m2100 m2100 m2100 m2150 m21.500 m2200 m2400 m2100 m2250 m2100 m2100 m2100 m2150 m2100 m2600 m2
4.650 m2
600 m2
Celkem
B/ Okolí budovy:_přilehlý veřejný prostor
14.750 m2
program31
P@
32
základní principy33
_VÝHLEDY na pražskou krajinu _propojení CENTRUM - VINOHRADY
_vizuální KONTAKT 3 muzejních objektů
_charakterickým rysem lokality je KOLEJIŠTĚ
+
+
1 2 3 4
34
koncept35
_současný stav
_prodloužení tunelových tratí o 90m_základní hmota
36
_vytvoření předprostoru_oddělení hmoty administrativy a dočasné expozice
_vnitřní atrium_výsledná kompozice hmot
37 proces
1
1_vývoj konceptu ve skicách2_hledání tvarových možností
3_prověřování forem na pracovním modelu4_implementace v rámci urbanistických vztahů
38xxx
2 2 2
3 3 3
4 4 4
projekt39
40provozní schéma
_relax
START_novověk_středověk
_středověká Praha_stěhování národů_časně slovanské období
_eneolit_neolit_paleolit_přírodní prostředí
_dočasné expozice
_depozitář_administrativa kurátoři, ostraha restaurátoři průvodci, ...
_knihovna_badatelna_multifunkční sál
_občerstvení_dětské dílny
_recepce_šatny_zázemí
_vstupní hala
_kavárna_terasa _panorama
_doba římská_doba železná_doba bronzová
_relax
_relax
KONEC
_muzejní obchod
administrativní pracovníci
směr expozice
vedlejší provozy
dočasná expozice
41 schwarzplan / m 1/5000 situace
0____ 50_____100___________200______________________________________500m
42
0_______25_______50_____________100m
situace / m 1/2000
43 půdorys 2.PP / -6,5m / m 1/500
2.01 2.02
úniková šachtaúniková šachta
44
0______5______10____________20m
1.PP / -3,1m / m 1/500
1.01 1.021.031.041.05
1.061.071.081.091.101.111.121.131.141.15
podzemní garážepás vegetacemultifunkční přednáškový sálknihovna, studovna, počítačové stanovištěgalerie, zázemí
vjezd do podzemních garážísklad, výměníková stanicenáhradní agregátnádrž_sprinklerzásobovací chodbakuchyně, zázemí restauracedepozitář galerieodpadové hospodářstvívstup pro zaměstnancevstup pro návštěvníky muzea
45 půdorys
46
0______5______10____________20m
47 1.NP / +0,0m / m 1/500
1.01 1.021.031.041.051.061.071.081.091.10
1.111.121.131.141.151.161.171.181.191.20
reprezentativní předprostorzastřešený vstupvstupní halamuzejní obchod, zázemímultifunkční přednáškový sáldětské dílny, herna, zázemíkrátkodobé výstavyvstup pro zaměstnancegalerie, zázemírestaurace
pokladna, informacešatnytoaletyzásobovánímanipulační depozitářvjezd do podzemních garážíterasapás vegetace_vertikální zelená stěnazázemí restauraceschodiště_konec expozice
půdorys
48
0______5______10____________20m
49 2.NP / +5,0m / m 1/500
2.01 2.022.032.042.052.062.072.082.09
2.102.112.12
odpočinková zóna expozice_eneolitexpozice_neolitexpozice_přírodní prostředí, paleolitkonec expozicekonzervátorské dílnypracovny lektorůředitelstvídepozitář
vnitřní atriumsklad_výstavní fundus, zařízeníjednací prostory
směr expozice
půdorys
50
0______5______10____________20m
51 3.NP / +8,2m / m 1/500
3.01 3.023.033.043.053.06
3.073.083.09
expozice_doba římskáexpozice_doba železná odpočinková zóna expozice_doba bronzovápracovny kurátorůpracovny dokumentátorů a správy depozitářů
vnitřní atriumsklad_výstavní fundus, zařízeníjednací prostory
směr expozice
půdorys
52
0______5______10____________20m
53 4.NP / +10,7m / m 1/500
4.01 4.024.034.044.054.06
4.074.084.09
odpočinková zóna expozice_středověká Prahaexpozice_časně slovanské období expozice_doba stěhování národů zázemí pro provoz budovy_průvodci, ostrahavelín, IT technologie
vnitřní atriumsklad_výstavní fundus, zařízeníjednací prostory
směr expozice
půdorys
54
0______5______10____________20m
55 5.NP / +13,2m / m 1/500
5.01 5.025.035.045.055.06
5.075.085.09
začátek expoziceexpozice_novověkodpočinková zónaexpozice_středověkarchiv, badatelnapracovny PR
vnitřní atrium sklad_výstavní fundus, zařízeníjednací prostory
směr expozice
půdorys
56
0______5______10____________20m
57 6.NP / +18,2m / m 1/500
6.01 6.02
6.036.04
kavárnavzduchotechnika
zázemí kavárnyterasa
půdorys
58
0______5______10____________20m
59 řez řezy / m 1/500
A
A´
60
0______5______10____________20m
řez A - A´ / m 1/500
B
B´
61 řez
řez B - B´ / m 1/500
C
C´
62
0______5______10____________20m
řez C - C´ / m 1/500
D
D´
63 řez
řez D - D´ / m 1/500
E
E´
64
0______5______10____________20m
řez E - E´ / m 1/500
pohled jižní / m 1/500
pohledy / m 1/500
1 2
65
1_pohledový beton_kontaktní plášť2_cor-ten ve formě pororoštu (150x150mm)
66
pohled západní / m 1/5000______5______10____________20m
67
pohled východní / m 1/500
1 2
1_pohledový beton_kontaktní plášť2_cor-ten ve formě pororoštu (150x150mm)
68
pohled severní / m 1/5000______5______10____________20m
PODĚKOVÁNÍDěkuji za vstřícný přístup těm, s jejichž pomocí bylo možné diplomní projektsestavit. Zvláštní poděkování patří Zdeňku Rothbauerovi a Lukáši Soukupovi za inspirativní vedení a podporu projektu.
Děkuji
kontakt / Ondřej Bechyně / [email protected] / +420728469338 /
