„Rozvoj sítí Rozvoj sítí Rozvoj sítí Rozvoj sítí nových generací v ČRnových generací v ČRnových generací v ČRnových generací v ČR“

ObsahObsahObsahObsah

Možnosti realizace cílového stavu5

Důvody vzniku studie1

Rozsah a cíle studie2

Návrh konkrétních kroků směřujících k realizaci cílového stavu6

Matice srovnání současného plánu NPRSG a výstupu analýzy7

Přehled hlavních závěrů z analytické části studie3

Vize cílového stavu v oblasti sítí nových generací4

Důvody vzniku studie Důvody vzniku studie Důvody vzniku studie Důvody vzniku studie 1

2015

2016

Digitální Česko 2.0, OPPIK….

6.1.Memorandum o spolupráci

MPO x MV

Zahájení studie

24.2.Prezentace výstup ů ze studie

Odsouhlasení navržené koncepce a následných krok ů

9.3.Zapracování výstupu studie do

NPRSNG a předání na MPO

březenJednání MPO x MV

Odsouhlasení finální verze NPRSNG

dubenPředložení NPRSNG

odsouhlaseného MV a MPO ke schválení Vlád ě ČR

Rozsah a cíle Rozsah a cíle Rozsah a cíle Rozsah a cíle studiestudiestudiestudie2

Jako klíčové body zadání Studie věcného záměru projektu „Výstavba sítí NGA v ČR“ (dále také jen „studie “), která byměla představovat prvotní vstup a podklad pro další navazující kroky směrem k efektivnímu plnění strategie Českérepubliky v oblasti rozvoje vysokorychlostních sítí pro přístup k internetu, byly stanoveny následující oblasti:

� zmapování stávající infrastruktury umožňující přístup ke službám internetu

� analýza vývoje výstavby vysokorychlostních sítí nové generace (dále také jen „sítě NG“ či „NGA“)

� vyhodnocení stávajícího stavu ve světle existujících strategických dokumentů pro tuto oblast (Digitální Česko 1.0 a 2.0, eGoverment, Digitální agenda pro Evropu a dokumenty v této oblasti připravené Evropskou komisí)

� průzkum v oblasti přístupu a řešení používaných v oblasti výstavby sítí nové generace v zahraničí

� navržení vize cílového stavu v této oblasti v České republice

� přehled možných modelů realizace cílového stavu

� představení doporučené varianty realizace cílového stavu a příprava základního návrhu podoby funkčního modelu pro tuto variantu

Za hlavní cíl zpracování studie pak bylo stanoveno objektivní zmapování problematiky v této oblasti ve strategickémrozměru a zpracování úvodního návrhu možného řešení v této oblasti odpovídající situaci a současnému stavu v Českérepublice.

3.1 Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části studie studie studie studie –––– Současný stav na Současný stav na Současný stav na Současný stav na trhu v trhu v trhu v trhu v ČRČRČRČR

� Plošná dostupnost vysokorychlostních přístupových sítí k internetu či jiným účelovým datovým sítím jsou základem nejen ICT průmyslu, ale i celé digitální ekonomiky.

� Infrastruktura, technologie a na ně navazující služby používané v informační společnosti mají klíčový pozitivní vliv na rozvoj veřejné i soukromé sféry, tvorbu nových příležitostí k podnikání i zvýšení uplatnění jednotlivců a tím i rozvoj celé společnosti.

� Za konkrétní přínosy pro veřejnou správu umožněné adekvátní ICT infrastrukturou mohou být považovány následující oblasti:

� elektronizace výkonu veřejné správy

� zefektivnění činnosti veřejné správy díky spolehlivějšímu a

rychlejšímu poskytování služeb veřejnému sektoru

� zajištění plošného odpovídajícího pokrytí kritickou

infrastrukturou

� úspora nákladů spojená s např. elektronickým zadáváním

zakázek apod.

• Konkurenceschopnost v oblasti ICT gramotnosti a dovedností v prácis moderními nástroji informační společnosti, které adekvátníinfrastruktura umožní, má přínos napříč sektory a pro soukromý iveřejný sektor zároveň.

• V neposlední řadě, ICT sektor je jedním z klíčových zaměstnavatelů vČeské republice a tvůrcem významné části HDP České republiky.

Potřebnost infrastruktury Stávající infrastruktura

� Infrastruktura, po kompletní renovaci provedené v devadesátýchletech minulého století t. č. monopolním SPT Telekom, přestávávyhovovat stávajícím požadavkům (kapacitně, dostupností,fyzikálními limity, rozdrobeností technologickou i geografickou).

� Podoba stávající infrastruktury přístupových sítí je pak tato:� Infrastruktura metalických kabelů (35%)

� Infrastruktura kabelových sítí (19%)

� Infrastruktura optických přístupových sítí (12%)

� Infrastruktura bezdrátových přístupových sítí – WiFi (35%)

• Stávající infrastruktura pak trpí fragmentovaností svých majitelů,lokální nedostupností způsobenou výstavbou výhradně vlokalitách s dostatečným obchodním potenciálem a také absencíjednotné organizační a koordinační role či strategie v této oblasti.

� Majiteli přístupových sítí jsou vedle výlučného postaveníspolečnosti O2 Czech Republic a.s. v oblasti metalických kabelů,zpravidla lokální poskytovatelé internetového připojení čiprovozovatelé kabelové televize; role a vlastnictví státu jsounulové, což lze považovat za strategické riziko.

� Objektivně lze potvrdit obecně zastávaný názor o dlouhodobépodinvestovanosti infrastruktury a přístupových sítí v Českérepublice a nedostatku zdrojů pro změnu tohoto trendu vsoukromém sektoru.

3.2 Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části studie studie studie studie –––– Trendy Trendy Trendy Trendy

20

25

35

15

30

10

0

5

19

98

32

6

3

62

3

Investice (mld.Kč)

3

19

20

01

3

3

4

6

3

20

09

3

3

20

02

24

4

20

07

20

03

3

20

00

78

9

20

11

8

2019

34

20

10

5

-12%

20

06

19

99

12

20

08

4

29

14

20

05

36

20

04

34

17

2

76

4

14

Zdroj: VZ, Telefónica CR, 1998 - 2011

� Dlouhodobý trend poklesu investic do infrastruktury� Dlouhodobý trend poklesu příjmů (CAGR -7,5% během 2008-2013)� Riziko: nulová kontrola státu nad kritickou infrastrukturou

Investice do infrastruktury Projekce globálního IP provozu

18 21 2426

293542

5161

73

86

1611150

20

40

60

80

100

120

140

62

76

51

91

2015

7

2013

3 4

2014

1

110

2018

Petabajty (PB)/měsíc

132

+21%

2016 2017

Spravované IP

Mobilní data

Fixní internetFixní

Mobilní

� Nesoulad mezi projekcí globálního růstu poptávky po datecha kapacitními možnostmi infrastruktury je dlouhodoběneudržitelný

Zdroj: CISCO, 2014

CAGR

CAGR

3.3 Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části studie studie studie studie –––– Porovnání se zahraničím IPorovnání se zahraničím IPorovnání se zahraničím IPorovnání se zahraničím I

Slovensko Polsko ŘeckoItálieZemě

Investor/vlastník infrastruktury

• Státní agentura (NASES)

• Jednotlivá vojvodství

• Ministerstva, soukromý sektor

• Páteřní síť i aktivní prvky

• LTE + optický backhaul

• Podpora možná i do šedých míst

Poznámka • Řešení poslední míle je na municipalitách

• 729 bílých míst• NASES

příjemcem dotací

• Definice granularitybílých míst až na úroveň budov

• „mobile only“

• Lobbing za LTE pro NGA pokrytí a dotace

• InkumbentTelecom Italia (TI)

Koordinační role • Centrální koordinační orgán (CKO), OP IS

• Ministerstvo správy a digitalizace (zpracovatel Národní broadbandové strategie)

• Výbor pro informační technologie (InformationTechnology Committee)

• Ministerstvo informatiky (MSE)

• Další operátoři navrhují sdílení FTTH sítí na principu přístupu point-to-point aby obsloužili velkou část populace

• plán 400 mil.EURinvestic do NGA optických sítí

• Spolupráce na investicích do optiky s TI za účelem minimalizace CAPEX nákladů

� Koordinační roli v procesu implementace broadbandu zpravidla zastává státem pověřená organizace

3.3 Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části studie studie studie studie –––– Porovnání se zahraničím IIPorovnání se zahraničím IIPorovnání se zahraničím IIPorovnání se zahraničím II

CílMechanismus

financováníVlastnictví Náklady Dělba investice

Au

verg

ne

Ast

urc

on

, Šp

aně

lsko

Sup

erf

ast

Co

rnw

all

Vlastnictví Náklady

� Zvýšit ekonomickou aktivitu v regionu prostřednictvím rozvoje NGA sítí v bílých oblastech

� Public DBO financován ve dvou tranších prostřednictvím regionálního rozvojového fondu, národního fondu informačních služeb (AVANZA) a evropskými zdroji (FEDER)

� Operátor GIT je 100% vlastníkem a provozovatelem infrastruktury

� Trh poskytuje retailové služby

� Prodej soukromému vlastníku není v budoucnosti plánován

60 mil.EUR

Regionální

20%

Národní

55%

25%

EU

Pro

gett

oB

UL

Lom

bar

dia

� Zavedení FTTH sítě k 50 % populace během 6-7let.

� Pomoci překonat operátorům bariéry vstupu na trh

� Joint venture model s udržením veřejné kontroly nad rozsahem projektu

� Region Lombardia, telefonní operátoři (Telecom Italia, TL), poskytovatelé služeb, systémoví prodejci

2000mil.EUR(rozděleno do dvou clusterů, první je dále rozdělen do 6 skupin)

OLO`sRegionální

10%

80%SPV

10%

� Potřeba aktivní role státu

� Nutnost investic z veřejných zdrojů

� Rozvoj NGA služeb v bílých oblastech s cílem 95% pokrytí do roku 2025

� Public outsourcing, výstavba financována z veřejných zdrojů, soukromý operátor přebírá odpovědnost za provoz a poskytování služeb, je financován z příjmu provozu infrastruktury

� Region Auvergne38.5 mil.EUR

26%

Národní

12%EU (ERDF)

Regionální

62%

� Pokrýt 80 % všech subjektů NGA sítěmi do roku 2015

� Private DBO s veřejnou dotací a dotací z Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF)

� využití zdrojů a odborných znalostí operátora (BT)

� Inkumbent BritishTelecommunications(BT)

132 mil.GBP

40%

1% Operátor BT

ERDF

Cornwall

59%

Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části Přehled hlavních závěrů z analytické části studie studie studie studie –––– Shrnutí stávajícího stavu v ČRShrnutí stávajícího stavu v ČRShrnutí stávajícího stavu v ČRShrnutí stávajícího stavu v ČR3.4

INFRASTRUKTURA� Nedostatečné pokrytí a úroveň

infrastruktury� Kapacitní a fyzikální limity metalické

sítě jako nejplošněji rozšířené sítě a pouze omezená dostupnost optických či kabelových sítích

� Vyloučení „obchodně neatraktivních“ lokalit

� Téměř nulová výstavba nové infrastruktury

� Alternativní způsoby zajištění dostupnosti přístupových sítí nemají potenciál pro další rozvoj (WiFi)

STRATEGIE� Strategické dokumenty státu jsou v

obecné rovině, nelze je považovat za strategie rozvoje infrastruktury

� Fragmentovanost jednotlivých privátních hráčů a jejich investičních či koordinačních schopností (mimo výsadního postavení O2 CzechRepublic a.s.)

� Slabá pozice státu a omezené možnosti pro pozitivní zásahy v této oblasti

� Neexistence koordinovanéhopostupu a z toho plynoucích úspor izvýšení efektivity u infrastrukturníchstaveb

� Identifikace 4 klíčových dimenzí –organizační, provozní, investiční a technologické

INVESTICE� Dlouhodobý trend poklesu investic do

infrastruktury a jejího rozvoje ze strany soukromého sektoru

� Setrvalý pokles příjmů z poskytovaných služeb

� Investice jsou zaměřeny pouze na technologickou vrstvu, nikoli infrastrukturu

Vize cílového stavu v oblasti sítí nových generacíVize cílového stavu v oblasti sítí nových generacíVize cílového stavu v oblasti sítí nových generacíVize cílového stavu v oblasti sítí nových generací4

INFRASTRUKTURA� Plošná dostupnost infrastruktury

� Nediskriminační přístup k využívání infrastruktury

� Definice technologických standardů pro infrastrukturu budoucnosti

� Investice pouze do dlouhodobě perspektivní infrastruktury či technologie

� Dlouhodobě udržitelný projekt výstavby infrastruktury

STRATEGIE� Dlouhodobá strategie rozvoje

infrastruktury ve spolupráci se soukromým sektorem

� Podpora hospodářské soutěže v oblasti služeb

� Řídící a koordinační role státu jako garanta dostupnosti infrastruktury

� Koordinace výstavby kritické infrastruktury nap říč institucemi státní správy

� Jasně definované role soukromého a veřejného sektoru v klíčových dimenzích - organiza ční, provozní, investi ční a technologické

INVESTICE� Investiční a provozní model pro dlouhodobou

udržitelnost výstavby vedoucí k plošné dostupnosti infrastruktury

� Smysluplné využití veřejných finančních prostředků

� Minimalizace dopadu na schodek státního rozpočtu

Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového stavu stavu stavu stavu –––– PŘEHLED DIMENZÍ PŘEHLED DIMENZÍ PŘEHLED DIMENZÍ PŘEHLED DIMENZÍ –––– DEFINICEDEFINICEDEFINICEDEFINICE5

TECHNOLOGICKÁ

PROVOZNÍ

ANALYZOVANÉ DIMENZE

� Definuje typ infrastruktury -přenosového média s ohledem na dlouhodobou využitelnost

ORGANIZAČNÍ

INVESTIČNÍ

� Definuje vlastnický a finanční model zajištění realizace cílů plynoucích ze strategie, zvolené technologie a provozního modelu.

� Definuje role a odpovědnosti veřejného a soukromého sektoru při výstavbě infrastruktury pro sítě nových generaci

STRATEGIE

� Definuje formu spolupráce veřejného a soukromého sektoru při poskytování služeb nad vybudovanou infrastrukturou

Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového stavu stavu stavu stavu –––– PŘEHLED DIMENZÍ PŘEHLED DIMENZÍ PŘEHLED DIMENZÍ PŘEHLED DIMENZÍ –––– STÁVAJÍCÍ STAVSTÁVAJÍCÍ STAVSTÁVAJÍCÍ STAVSTÁVAJÍCÍ STAV5

TECHNOLOGICKÁ

PROVOZNÍ

ANALYZOVANÉ DIMENZE

ORGANIZAČNÍ

INVESTIČNÍ

� Investiční nedostatečnost � Dlouhodobá podinvestovanost� Preference krátkodobého zisku

� Strategické dokumenty pouze v obecné rovině

� Nepopisují východiska, cíle a kroky vedoucí k dosažení cílového stavu

� Absence řídící autority pro rozvoj infrastruktury

� Omezené možnosti státu pro nastavení změny

� Chybějící zastřešení v souladu s ostatními infrastrukturními stavbami a jejich realizátory (ministerstva, kraje) jedním garantem na straně státu

� Spolupráce mezi subjekty na trhu dle všeho nefunguje ani v oblasti výstavby, ani v oblasti provozování pevných sítí

STRATEGIE – chybí

Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového stavu stavu stavu stavu ---- TECHNOLOGIE TECHNOLOGIE TECHNOLOGIE TECHNOLOGIE 5.1

� Pokyny EU umožňují výběr jakékoli infrastruktury a technologie

� Definice strategie v dokumentu „Digitální Česko 2.0“

� Státem deklarovaná podpora optické infrastruktury

Metalické vedení

Optický kabelOptický/Koaxiální kabel

Rádiové spektrum

Infrastruktura

Obecný název • xDSL • PON, EFM • FWA • CATV

Současné Technologie

• VDSL• G.fast

• GbE• GPON

• LTE • DOCSIS 3

Šířka pásma • 30MHz (VDSL)

• 106MHz (G.fast)

• 100 GHztypicky

• Teoreticky až 50 THz

• 10MHz • 30 MHz

Přenosové rychlostiUpload/download

• 10Mb/x /60Mb/sVDSL

• 500Mb/s celkově up+down -G.fast

• 1.2Gb/s /2.5Gb/s (Sdílená GPON)

• 1Gb/s/1Gb/s• Nesdílená GbE

• Sdílená kapacita• <150 Mb up+down

• Sdílenákapacita

• <1Gb/S down

Překlenutelná Vzdálenost

• VDSL – do 700m

• G.fast – do 100m

• 80km – GbE• 40km – GPON

• Jednotky km • 500 m –jednotky km

5.2

� Vybraný investiční model by měl být pod kontrolou státu, který definuje a řídí investiční potřebu

� Nutnostspolufinancování veřejného a soukromého sektoru

� Důraz na dlouhodobou udržitelnost

� PDBO model s možnými modifikacemi

Private design, build and

operate (DBO) model

Public outsourcing

modelJoint venture model

Public design, build and

operate model (PDBO)

role státuudělování grantů a dotací,

kontrola plnění cílů

vlastník infrastruktury,

investor, kontrolní role

zpočátku financování a

řízení, role se postupně

utlumuje

vlastnění, budování,

provozování infrastruktury,

velkoobchodní poskytování

infrastruktury

role soukromého

sektorubudování infrastruktury,

Provozování infrastruktury

provozování infrastruktury,

Realizace infrastruktury,

Nabízení maloobchodních

služeb

role jsou postupně

přebírány od státu

minimální, možná nabídka

maloobchodních služeb

Kontrola státu nad

strategií rozvoje

infrastruktury

nízká střední střední vysoká

Míra reinvestice zisků

zpět do výstavbynízká nízká střední vysoká

Otevřená dostupnost

infrastrukturynízká střední střední vysoká

Posílení hospodářské

soutěže v oblasti

služeb

nízké nízké střední vysoké

Regulační náročnost vysoká střední střední nízká

Finanční náročnost pro

stát/soukromý sektorNízká/vysoká střední/střední střední/střední Vysoká/nízká

Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového stavu stavu stavu stavu –––– INVESTIČNÍ MODELYINVESTIČNÍ MODELYINVESTIČNÍ MODELYINVESTIČNÍ MODELY

21

7

42

14

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Dluhopis ReinvesticeCelkem SpoluúčastOP PIK

0

Investice (mld.Kč)

Investiční model varianta I Investiční model varianta I Investiční model varianta I Investiční model varianta I –––– soukromý sektorsoukromý sektorsoukromý sektorsoukromý sektor

Spoluúčast soukromý sektor 60% (OP PIK 40 %) Investiční zdroje

� Model postavený na financování soukromým sektorem zajistí pokrytí NGA sítěmi pouze na úrovni 35 %

� Míra reinvestic do infrastruktury odhadována na 20 %

� V horizontu 5 let, po vyčerpání zdrojů OP PIK, bude docházet pouze k nutným udržovacím investicím a budou chybět zdroje pro další výstavbu sítí

� Stát ztratí schopnost koordinovat soukromý sektor

� Investice budou pokračovat pouze při další intervenci státu

� Při neexistenci dluhového financování nezajistí ani relativně vyšší míra spoluúčasti dosažení požadovaného pokrytí

� 20% míra reinvestic soukromého sektoru (oproti 100 % veřejného sektoru) je v absolutním vyjádření pro rozvoj sítí nedostatečná

� Do roku 2021 musí být zdroje OP PIK dočerpány

5.2

0

2

4

6

8

10

12

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Investice, dluh(mld.Kč) % pokrytí PoP

6%

Investice

Pokrytí NGA

Vyčerpání OP PIK

81

52

14

150

0

50

100

150

4

ReinvesticeDluhopisOP PIK SpoluúčastCelkem

Investice (mld.Kč)

IIIInvestiční model varianta II nvestiční model varianta II nvestiční model varianta II nvestiční model varianta II –––– veřejný sektor veřejný sektor veřejný sektor veřejný sektor

Spoluúčast 20 % (OP PIK 80%) Investiční zdroje

� Model spolufinancovaný veřejným sektorem zajistí dosažení 100% pokrytí sítí NGA v roce 2032

� Příjmy z pronájmu infrastruktury jsou 100% reinvestovány� Po dosažení stavu 100% pokrytí budou realizované příjmy použity na splácení

dluhu� Navržený model je z rozpočtově-procesního hlediska výhodnější než alternativní

scénář (spoluúčast 60 %, OP PIK 40 %) a současně� Opětovná privatizace výhodná v okamžiku rozeběhnuté výstavby spolu s předem

definovanými závazky pro naplnění definovaných cílů ( od 2020)

� Výhodou je nízká spoluúčast na začátku financování projektu

� 100% míra reinvestic a dluhové financování zajistí plné pokrytí NGA

� Do roku 2021 musí být zdroje OP PIK dočerpány

5.2

6%

0

60

120

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045

0

20

40

60

80

100

Investice, dluh(mld.Kč) % pokrytí PoP

100% pokrytí

Investice

Pokrytí NGA

Zadlužení

Ukončení investiční fáze

Možnosti realizace cílového stavu Možnosti realizace cílového stavu Možnosti realizace cílového stavu Možnosti realizace cílového stavu –––– PROVOZNÍ PROVOZNÍ PROVOZNÍ PROVOZNÍ MODELYMODELYMODELYMODELY5.3

Rovný p řístup Ve řejná služba

Služby (přístup, servis, obsah)

Aktivní část sít ě (přenosová zařízení)

Pasivní část sít ě (kanály, optická vlákna)

Opco

Netco

RSP RSP RSP

Opco +

NetCo

RSP RSP RSP

Pasivní infrastruktura

Opco +

RSP

Netco

Opco +

RSP

Opco+

RSP

Vertikální integrace

Netco +

OpCo +

RSP

� Vybraný provozní model by měl umožnit intervence státu z důvodu nutnosti zajištění plošného pokrytí a rovný přístup

� Minimalizace dopadu na trh telekomunikačních služeb

� Podpora rozvoje hospodářské soutěže

� Pasivní infrastruktura/Veřejná služba� Poskytování pasivní infrastruktury,

případně virtuálního ekvivalentu na úrovni aktivní části sítě

Kontrola státu nad

strategiínízká střední vysoká nízká

Míra reinvestice zisků

zpět do výstavbyvysoká vysoká vysoká nízká

Otevřená dostupnost

infrastrukturynízká vysoká nízká nízká

Posílení hospodářské

soutěže v oblasti

služeb

střední vysoké střední nízké

Regulační náročnost střední nízká střední vysoká

Finanční náročnost pro

stát/soukromý sektorstřední/střední nízká/vysoká vysoká/nízká nízká/vysoká

RSP – maloobchodní poskytovatel služebOpco – provozní společnostNetco – vlastník infrastruktury

Provozně organizační model Provozně organizační model Provozně organizační model Provozně organizační model –––– současný stavsoučasný stavsoučasný stavsoučasný stavV

eřej

ná

sprá

va

UTI

LITY

ENTE

RP

RIS

ES

Inte

gro

van

ý o

pe

ráto

r 1

Rez

iden

tR

ezid

ent

Rez

iden

t 2

RSPR

ezid

ent

Firm

a

Rez

iden

t 3

Rez

iden

t 1

TELC

O

Trh

ele

ktro

nic

kých

ko

mu

nik

ací

� Infrastruktura� Dostupná infrastruktura dosahuje fyzikální limity pro další

využití� Vysoká vstupní bariéra rozvoje optické infrastruktury

umožňuje pouze rozvoj levných řešení s využitím bezdrátových systémů (WiFi)

� Investice � Neexistuje žádný plán na dlouhodobý rozvoj infrastruktury� Finanční bariéra rozvoje optické infrastruktury je nad

možnosti telekomunikačního sektoru

� Strategie � Soukromý sektor strategii rozvoje infrastruktury nemá. � Strategické dokumenty ČR jsou v oblasti infrastruktury velmi

povrchní� Nedefinují cílový stav, východiska a kroky vedoucí k

realizaci cílového stavu� MPO se soustředí převážně na služby, bez know-how

v oblasti telekomunikační infrastruktury� MV je zaměřeno i na infrastrukturu a provoz sítě ale

pouze s ohledem na potřeby státu.� Chybí koordinační autorita celého telekomunikačního sektoru

� Provozní model � Neexistence trhu s pronájmem infrastruktury přístupových

sítí� Omezený prostor pro hospodářskou soutěž, technologickou

inovaci a rozvoj služeb digitální ekonomiky

Ve

řejn

ý se

kto

r –

uza

vře

né

sítě

(IT

S)So

ukr

om

ý se

kto

r –

ote

vřen

é sí

tě

Veř

ejn

á sp

ráva

UTI

LITY

ENTE

RP

RIS

ES

TELC

O

MW/Cu/FO přípojka

Firm

a 1

Firm

a 2

MaloobchodVelkoobchodStátní správa

ITS

MP

O –

ote

vřen

é sí

tě

Strategie

Rizika

5.3

WSP

IP

Inte

gro

van

ý o

pe

ráto

r 2

RSP

WSP

MW/FO přípojka

KIV

S

MV

–IT

S, K

IVS

Provozně organizační model Provozně organizační model Provozně organizační model Provozně organizační model –––– navrhovaný stavnavrhovaný stavnavrhovaný stavnavrhovaný stav

NB

A

Veř

ejn

á sp

ráva

UTI

LITY

ENTE

RP

RIS

ES

OP

CO

Infrastruktura

Rez

iden

tR

ezid

ent

Rez

iden

t 2

RSP RSP RSP

OP

CO

OP

CO

OP

CO

RSP

Rez

iden

t 1

Rez

iden

t 2

Firm

a 1

Firm

a 2

Rez

iden

t 3

Rez

iden

t 1

optická přípojka

TELC

O

Pasi

vní a

akt

ivn

í In

fras

tru

ktu

raSl

užb

y

Spo

lup

ráce

NB

A &

sou

kro

mý

sekt

or

� Strategický vstup státu� Definice samostatné státní strategie zaměřené na rozvoj pasivní a

aktivní infrastruktury jako nástroje pro zajištění dlouhodobého rozvoje telekomunikačních sítí a hospodářské soutěže nad vybudovanou infrastrukturou (MV)

� Státní subjekt pověřený zajištěním dostupnosti infrastruktury � Odpovědnost za výstavbu a provoz infrastruktury – Public DBO� Plošná dostupnost� Otevřený nediskriminační přístup � Podpora hospodářské soutěže nad vybudovanou infrastrukturou

� Aktivní infrastruktura:� Poskytování datových služeb na velkoobchodní bázi pro subjekty

poskytující služby koncovým zákazníkům� Primárně zajišťují soukromé subjekty� Zajišťuje NBA v případě, kdy soukromý sektor nemá o danou lokalitu

zájem � ČP o.z. zajišťuje komunikační služby pro veřejnou správu formou

nákupu služeb od komerčního sektoru nebo pronájmem pasivní infrastruktury s využitím vlastní aktivní infrastruktury

� Principy poskytování služeb OPCO jsou pod dohledem sektorové regulace ČTÚ

� Pasivní infrastruktura – Public DBO:� Plošně dostupná optická infrastruktura� Jeden provozovatel� Rovné podmínky pronájmu a přístupu� Technologické standardy� Koordinační, investiční a provozní role státu (NBA)� Spolupráce se soukromým sektorem při využívání již vybudované

infrastruktury a výstavbě nové infrastruktury� Principy pronájmu infrastruktury jsou předmětem sektorové regulace

(ČTÚ)

Sou

kro

mý

sekt

or

Veř

ejn

á sp

ráva

UTI

LITY

ENTE

RP

RIS

ES

TELC

O

optická přípojka

Firm

a 1

Firm

a 2

MaloobchodVelkoobchodStátní správa

KIV

S

Regulace ČTÚ/ÚHOS

Hospodářská soutěž

Regulace ČTÚ/ÚHOS

MP

O

MV

Strategie

Doporučení

5.3

Výstupem analytické části projektu je

NÁVRH STRATEGIE ve ČTYŘech VZÁJEMNĚ PROVÁZANÝCH DIMENZÍ

Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového Možnosti realizace cílového stavu stavu stavu stavu ---- ShrnutíShrnutíShrnutíShrnutí5.5

TECHNOLOGICKÁ

PROVOZNÍ

ANALYZOVANÉ DIMENZE

� Optická infrastruktura jedinávhodná a dlouhodobě perspektivníinfrastruktura vhodná pro využitíveřejných financí - „Digitální Česko2.0“

ORGANIZAČNÍ

INVESTIČNÍ

� Model Public Build & Operatespolu s využitím prostředků OPPIKs 20% spoluúčastí povede knejrychlejšímu naplnění Vize -plošné pokrytí, dlouhodoběudržitelný rozvoj, oživení sektoru,zvýšení investic

� Koordinační role státu ( MV/NBA)jako centrální autority procesuvýstavby infrastruktury je nezbytnápro úspěšné naplnění Vize -plošné pokrytí, koordinace napříčinstitucemi státní správy,usnadnění a zrychlení výstavby,nediskriminační přístup, jednotnýtechnologický standard

� Model oddělující vlastnictví a provoz pasivní i aktivní infrastruktury od poskytování služeb je plně v souladu s trendy trhu i snahou regulátorů –nenaruší trh a podpoří hosp. soutěž

• Předložení úprav dokumentu NPRSNG na MPO v souladu s prezentovaným záměrem

• Usnesení vlády o odpovědnosti za služby poskytované v sítích nové generace v gesci MPO a o předání odpovědnosti za rozvoj infrastruktury pro sítě nových generací do gesce MV

• Pověření konkrétního subjektu řídící rolí

• Aktivní spolupráce na přípravě legislativních opatření pro podporu výstavby sítí nových generací (MPO)

• Zpracování detailní studie proveditelnosti realizace cílového stavu včetně finančního plánu, časového harmonogramu a geografických rozvojových kritérií

• Zřízení NBA

• Zahájení výstavby NG sítí dle vybraného modelu realizace

6 Návrh konkrétních kroků směřujících k realizaci cílového stavuNávrh konkrétních kroků směřujících k realizaci cílového stavuNávrh konkrétních kroků směřujících k realizaci cílového stavuNávrh konkrétních kroků směřujících k realizaci cílového stavu

Matice srovnání NPRSG (MPO) a výstupu analýzyNávrh úpravy NPRSNG MV

Problematika Související kapitola Problematika

V úvodu prioritizuje sítě NGN a NGA jako nejvhodnější způsob dosažení rozvoje služeb v ICT. Nikde neuvádí jejich parametry a jejich koncept z pohledu dlouhodobé udržitelnosti.

Kapitola 1.Navrhuje minimální parametry NGA definuje a identifikuje potenciál optických sítí z pohledu investičně akceptovatelné udržitelnosti modelu.

Důvod vzniku dokumentu pouze jako odpověď na předběžnou podmínku EK k čerpání OP PIK PO4. Je zaměřený pouze na časové období kohezního období s cílem vyčerpat prostředky formou dotací. Nezabývá se dlouhodobou strategií a vizí cílového stavu.

Kapitola 1.1. Kontext vzniku NPRSNG a jeho účel

a dále celkové vyznění dokumentu

Je zaměřený na dlouhodobě udržitelný model výstavby s jasně definovanou koordinační rolí státu a principy spolupráce se soukromým sektorem v otázce investičního a provozního modelu. OP PIK PO4 je pouze součástí celkového modelu.

Úzce zaměřen pouze na splnění politických cílů Digitální Agendy 30/100Mb. Chybí vize za horizont roku 2020.

V celém textuZaměřuje se na rozvoj infrastruktury, která vede ke splnění politických cílů a zároveň garantuje dlouhodobou využitelnost provedených investic za horizont 2020. Uvádí příklady a praktické zkušenosti z Evropských zemí.

Dokument se odvolává se na usnesení vlády ze dne 21. května 2014 č. 370 – příprava národního programu podpory budování přístupových sítí. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 40.

Řeší problematiku stavu infrastruktury jako základu pro využití dostupnými technologiemi.

Návrh dokumentu NPRSGN - MPO

Předběžná podmínka 2.2 :dokument nepřináší řešení v požadovaných oblastech:1) plánu investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice,2) modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám,3) opatření k podnícení soukromých investic.

Kapitola 1.1. Předběžná podmínka 2.2

Navrhuje souhrn relevantních možností, pokrývá všechny body předběžné podmínky a doporučuje konkrétní souhrn analýz pro detailní rozvojové strategie NGN a NGA.

Vazba dokumentu na strategické materiály a další dokumenty:Digitální Česko – zcela opomíjí základní ustanovení dokumentu – Vláda schválila podporu výstavby sítí založených na kabelové technologii optických vlákenStrategie Správy Spektra - je zmíněna bez jakýchkoli souvislostí a jejího využití v průběhu plnění cílů pokrytí ČR NGA službou.

Zaměřuje se na dlouhodobý cíl plošné dostupnosti optické infrastruktury. Požaduje úpravu Strategii Správy Spektra, tak aby umožnila dočasné využití části spektra v rámci výstavby optické infrastruktury, aby byla zajištěna rychlá dostupnost služeb v oblastech, kde výstavba bude realizována v pozdějších etapách. Vzhledem k dočasnému využití spektra, lze zvážit model public outsourcing pro tuto dočasnou fázi zajištění služeb.

Kapitola 1.2.

Kapitola 1.2.

7.1

Matice srovnání NPRSG (MPO) a výstupu analýzy7.2

Návrh úpravy NPRSNG MV

Problematika Související kapitola Problematika

Územní přehled - podrobně popisuje mapování provedené ČTÚ a v následné kapitole jej staví do indikativního označení míst, jež mohou být předmětem veřejné podpory.

Kapitola 2.3

Mapování NGA považuje za vynucenou procesní aktivitu, která v reálném důsledku neřeší problematiku cílené výstavby NGA. Navrhuje v souladu se "Směrnicí 2014/61/EU" akceleraci přípravy RPI jako rozhodného vstupu pro určení relevantní barvy ZSJ ( dotčeného území ) NGA a vazbu jednotlivých ZSJ na NGN v rámci vyšších územních celků (okresů ).

Stav a trendy - zabývá se pouze technologiemi, nepopisuje stav infrastruktury, neanalyzuje důvody stagnace výstavby NGA v ČR.

Kapitola 2.3Rekapituluje vývoj v ČR, přesun investičních aktivit do mobilního segmentu, pod investováni rozvoje NGA ze strany TELCO operátorů.

Nedostatečná poptávka po službách vysokorychlostního přístupu:Nepodložená argumentace chybějící poptávkou, opřenou o současný stav využívaných rychlostí. Nebere v potaz příčinu tohoto stavu, tj. nedostupnost vhodné infrastruktury.

Kapitola 2.5.4Poptávka po vysokorychlostních službách je v ČR nadprůměrná, je však omezena dostupností infrastruktury (FTTH council – ČR největší také rate).

Shrnuti kapitoly 2. a nekoncepční závěr v rozporu se strategií "Digitální Česko 2" - nebere v potaz doporučení komise pro postup při přípravě veřejné podpory – Guide to highspeed broadband investment, The broadband State aid rules explained An eGuide for Decision Makers.

V současném stadiu vývoje trhu a technologií lze podporovat výstavbu i modernizaci následujících přístupových sítí nové generace:a) přístupové sítě z optických vláken,b) vyspělé modernizované kabelové sítě, c) některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, prostřednictvím kterých lze účastníkovi poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení.

Kapitola 2.8.

Primárním cílem je zajistit plošně dostupnou optickou infrastrukturu, která je ze své podstaty technologicky neutrální v souladu se strategií "Digitální Česko 2"

Proto vláda pro většinu lokalit v ČR považuje za jedinou vhodnou a dlouhodobě perspektivní infrastrukturu, která umožňuje plnohodnotné vysokorychlostní připojení k internetu, kabelovou technologii s optickými vlákny , jejichž přenosová kapacita i přenosová rychlost je z fyzikálních důvodů podstatně větší než u rádiových systémů.

Žádný z typů přístupových infrastruktur nebude upřednostňován, nicméně vždy se musí naplnit klíčový parametr, tj. přenosová rychlost stahování dat (download) by měla reálně dosahovat alespoň 30 Mbit/s v případě modernizovaných sítí a alespoň 100 Mbit/s v případě budovaných nových sítí

Kapitola 2.8.

Doporučený model výstavby je v souladu s variantami doporučenými EK:Guide to highspeed broadband investment, The broadband State aid rules explained An eGuide for Decision Makers

SWOT analýza – naprosto nevyhovující úroveň zpracování související s nejasným vyzněním celého dokumentu NPRSNG.

Identifikuje příležitosti a hrozby - finální SWOT analýza může být až výstupem detailní rozvojové strategie NGN a NGA.

Analyzuje náklady na výstavbu infrastruktury a potřebné investice pro dlouhodobou výstavbu. Analyzuje investiční možnosti soukromého a veřejného sektoru, doporučuje investiční model a formu spolupráce veřejného a soukromého sektoru pro zajištění služeb.

Technické/technologické překážky – nepopisuje překážky v kontextu vývoje sítí v ČR, je souhrnem obecné známých limitací jednotlivých technologií.Dále jmenuje modernizaci metalických sítí jako jeden ze směrů rozvoje sítí NGA.

Popisuje limity současné infrastruktury a její budoucí využitelnost v kontextu technologického vývoje. Pro NGA definuje jako cílový stav optickou infrastrukturu a zároveň nevylučuje modernizace stávajících sítí, jako dočasného řešení v krátkodobém horizontu do doby dosažení cílového stavu.

Návrh dokumentu NPRSGN - MPO

Ekonomické překážky:Neanalyzuje strukturu nákladů výstavby sítí NGA, potřebné investice pro dlouhodobý rozvoj sítí NGA, potenciální návratnost investic, investiční možnosti soukromého a veřejného sektoru. Jako ekonomickou překážku zmiňuje pouze neexistenci jednotné metodiky pro výpočet náhrad.

Kapitola 2.6.

Kapitola 2.5.1

Kapitola 2.5.3.

Matice srovnání NPRSG (MPO) a výstupu analýzy7.3

Návrh úpravy NPRSNG MV

Problematika Související kapitola Problematika

Strategické a operativní cíle:Ani jeden cíl není zaměřený na nastavení dlouhodobého rozvoje sítí NGA, Cílem je pouze vyčerpat OP PIK, bez jakýchkoli vazeb na budoucí rozvoj.

Kapitola 3Cíle a směry intervence

Primárním cílem, je nastartovat dlouhodobě udržitelný model výstavby striktně parametricky definované NGA infrastruktury. Bez dostupné infrastruktury nelze realizovat jakékoli cíle v oblasti dostupnosti služeb či oblastech, které jsou na dostupnosti založeny. Dalším cílem je podpora přísunu investic do tohoto procesu otevřením sítí na fyzické vrstvě a vhodnou regulací trhu podpořit konkurenci v oblasti poskytovatelů služeb.

Investiční model, forma intenzity podpory:Po shrnutí možností konstatuje, že pro ČR je určen model Private DBO, s argumentací, že v ČR neexistuje veřejný subjekt specializovaný na plánování, výstavbu a provozování sítí. Rezignuje na jakoukoli řídící roli státu pro zajištění dlouhodobých cílů, neanalyzuje provozní modely. Veškeré prostředky OP PIK budou rozděleny soukromému sektoru formou dotací.

Kapitola 3.3

Analyzuje možnosti intervence státu v oblasti řídící, investiční a provozní roviny. Doporučuje vhodný model a předkládá relevantní informace související s výběrem tohoto modelu. Jako základ úspěšného modelu udržitelného rozvoje sítí NGA definuje nezastupitelnou řídící a koordinační roli státu.

Jako jediný použitelný nástroj intervencí pro odstranění překážek a další opatření stimulující soukromé investice jsou zmíněny prostředky OP PIK - prioritní osa č.4 a konzervativní dotační strategie v nevhodně vybraném investičním modelu.

Kapitola 3.4.1Analyzuje doporučený model z finančního hlediska a navrhuje strukturálně odlišný model využití prostředků OP PIK s ohledem na udržitelnost investic do výstavby NGA - reinvestice výnosů z infrastruktury do výstavby

Legislativní opatření – transpozice směrnice 2014/61/EU – shrnuje záměr a harmonogram transpozice směrnice včetně nereálného harmonogramu s ohledem na aktuální stav legislativního procesu.

Kapitola 3.4.2

Transpozice směrnice 2014/61/EU je zásadní legislativní úpravou, která musí být provedena v souladu se národní strategií a zafixuje principy doporučeného modelu rozvoje NGA v ČR, včetně prováděcích předpisů a podpůrných technických norem v reálném harmonogramu.

Harmonizovaná pásma EU pro bezdrátové vysokorychlostní připojení. Nepochopen význam spektra.

Kapitola 3.5

V oblasti problematiky správy spektra, doporučujeme vyhrazení části spektra pro zajištění služeb v oblastech s pozdější realizací výstavby infrastruktury. Vhodným nástrojem se jeví připravované výběrové řízení k udělení práv k využívání kmitočtů v pásmu 3.6-3.8 GHz. Doporučujeme vyhradit jeden úsek spektra pro takto poskytované služby.

Doporučuje konkrétní kroky v oblasti analytické přípravné fáze pro maximální efektivitu využití veřejných prostředků. Funkční "Digitální Ekosystém".

Návrh dokumentu NPRSGN - MPO

Kapitola 3.2Prioritizace intervencí v rámci veřejné podpory – zaměřuje se pouze na Bílá místa dle definice EK a výsledků mapování ČTÚ, bez jakýchkoli socioekonomických vazeb.

Matice srovnání NPRSG (MPO) a výstupu analýzy7.4

Návrh úpravy NPRSNG MV

Problematika Související kapitola Problematika

Subjekty odpovědné za realizaci a implementaci:Výčet orgánů a jejich rolí je poplatný nastavenému modelu udělování dotací. Nepředpokládá řídící roli státu při strategickém rozvoji infrastruktury.

Kapitola 4.1Doporučený model výstavby je založen na nezastupitelné koordinační a řídící roli státu . V oblasti odpovědností model doporučuje převzetí majoritní role v oblasti rozvoje infrastruktury Ministerstvem Vnitra.

Výčet orgánů a jejich rolí je poplatný nastavenému modelu udělování dotací. Nepředpokládá řídící roli státu při strategickém rozvoji infrastruktury.

např. Ministerstvo Vnitra• plní koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie,• zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy,• koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje e-governmentu,• koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického obchodu,• v součinnosti s dalšími orgány státní správy připravuje strategický rámec pro zajištění efektivního využívání prostorových informací v agendách veřejné správy (GeoInfoStrategie).

Kapitola 4.1

Výčet relevantních důvodů pro MV

Know how - provoz ITSOdpovědnosti za KIVSStrategický význam infrastruktury pro státOdpovědnost za krizové řízení - kritická infrastruktura státu

Ponechat kompetence za trh elektronických komunikací a hospodářské soutěže v této oblasti na MPO.

Implementační proces a hodnotící ukazatele:Je v celkovém rozporu s doporučeným modelem výstavby

Kapitola 4.2.1Doporučujeme na základě schváleného modelu výstavby celou pasáž přeformulovat

Finanční aspekty:Shrnuje veřejné zdroje využitelné pro dotace. Nezabývá se jakoukoli analýzou v investiční a provozní oblasti.

Kapitola 5Doporučený model výstavby je z finančního pohledu analyzován v oblasti řídící, investiční a provozní oblasti.

ZávěrCelkové shrnutí, veřejné prostředky rozděleny formou dotací s cílem zajistit přenosové rychlosti 30/100Mb bez vazby na vize a cíle.

Kapitola 6Doporučený model výstavby v závěru popisuje konkrétní další kroky vedoucí k dosažení cíle, identifikuje rizika v současné variantě NPRSNG.

Návrh dokumentu NPRSGN - MPO

Děkujeme