Semináře v Parlamentu k odpadovým zákonům K odpadovým zákonům byl a bude názor vždy nejednotný, a právě protosnadno ovlivnitelný některými bohatými nátlakovými skupinami ze skládkovébranže. Proto během prosince a ledna bylo pod záštitou poslanců a senátorůuspořádáno na půdě Parlamentu ČR několik seminářů napříč politickými stra-nami k vyjasnění některých základních otázek.V diskusních příspěvcích všech tří seminářů převažoval požadavekproti oddálení úplného zákazu skládkování komunálních odpadůz roku 2024 až na rok 2030 a na rychlejší zvyšování skládkovacíchpoplatků, což by přimělo všechny účastníky, tedy občany, obce i firmyk rychlejšímu zvýšení recyklace odpadů.

Zajištění efektivního třídění komunálních odpadůPrvotním předpokladem pro jakoukoliv recyklaci odpadů je jejich vy-třídění do požadované kvality pro jejich zpracování. S tříděním a násled-nou recyklací PET lahví, tetrapaků, skla a kovů problém nikdy nebyl,naopak jde o žádoucí suroviny a jejich třídění probíhá díky sběrným ná-dobám EKOKOMU a husté síti sběrných dvorů v dobré úrovni kvalityi množství a kapacit na jejich zpracování je dostatek. Situace se dotacemina domácí kompostéry či velkokapacitnímu odvozu bioodpadu lepšíi v oblasti kompostování a s odbytem kompostů by po zavedení níže uve-deného návrhu neměl být též problém. Podobně je svážen kontejnery proobčany zdarma velkoobjemový či stavební odpad, a tak nemají důvodho dávat do popelnic na komunální odpad. Po zrušení dotací na kotle nauhlí a po zavedení přísnějších požadavků na jeho spalování též bude ra-pidně ubývat popela v komunálním odpadu.

V okolních vyspělých zemí je zcela běžné, že při svozu komunálníhoodpadu při podezření, že je v něm něco, co tam být nemá, klidně po-peláři popelnici vysypou na plachtu a pokud se jejich podezření po-tvrdí, odpad neodvezou. Pokud by se tento systém zavedl i u nás,nepochybuji o tom, že by z komunálního a živnostenského odpaduvelmi rychle zmizely recyklovatelné složky. To by ale samozřejmě ne-směly svážet komunální odpad stejné firmy, které provozují skládky,protože to jde přímo proti jejich ekonomickým zájmům. Pro začátekby tedy stačilo, aby s posádkami svozových vozů jezdilo občas několikpracovníků České inspekce životního prostředí, kteří by nekompromisněkontrolovali dodržování zákazu recyklovatelných složek v nádobách ko-munálního odpadu. Jakmile by se jedinkrát občan či živnostník muselprohrabávat páchnoucí hromadou vysypané popelnice, napříště byto už raději neriskoval a důsledně by třídil.

Výše naznačené cesty jsou i dle zahraničních zkušeností těmi nej-lepšími, protože zatím neexistuje žádný jiný tak efektivní způsob tří-dění, jako ten přímo u zdroje. Stávající třídící linky lze efektivně využítpouze pro určité druhy odpadů a ani materiálově-biologické třídění (MBÚ)není tou správnou cestou, jak ukazuje příklad Německa a Rakouska, kterévozí nezpracovatelné složky z něj ilegálně k nám.

Důležitý je i nový princip ekomodulace, tedy aby se na trhu objevovalyvýrobky nejen lépe recyklovatelné, ale i opravitelné. V sousedním Rakou-sku ve Vídni jsou na ulicích už desítky let kontejnery na opravitelné elek-trické a elektronické výrobky, které se opraví a dají chudším obyvatelům,tak proč bychom to neuměli my. I tím se sníží množství odpadu.

Jak ihned zajistit plnou recyklaci směsných plastůJako první krok je třeba ihned zadat studii na optimalizaci obalů (rádzdarma pomůžu). Nejmenší povrch vzhledem k objemu má koule, paknízký válec, šestiúhelníkový hranol a krychle. Takže je třeba po vzoru me-todiky EU k nízkoenergetickým stavbám vytvořit referenční optimální obalpro několik materiálových variant a všechny odchylky od něj zpoplatnitzvláštní progresivní recyklační daní, ze které by se platila recyklace projasně určené výrobky s celospolečenským zájmem, a na druhé straně na-opak poskytovat bonus na opakovaně použitelné obaly při zajištění jejichnáhradních náplní v tenkých obalech. Tím by se zamezilo nevyužívání ce-lého objemu obalů a zajistilo opakované používání některých obalů. Před-pokládá se, že hmotnost obalů by se záhy snížila nejméně o 1/3. Že tojde, je vidět např. u balení ořechů firmy LIDL, která se chlubí, že pro stejnýobsah použila menší obal, zatímco výrobce sýrů Veselá kráva naopakzmenšil jejich hmotnost v původním obalu, takže třetina kulatého obalu jenyní nevyužitá.

Druhým krokem do doby, než budou postaveny vyspělejší recyklační ka-pacity, směsné odpadní plasty trvanlivě uložit k pozdějšímu efektiv-nějšímu využití. Jednou z možností je větší podpora výstavby tzv.zelených střech, kde desky z vláken recyklovaných plastů zadržují na

ASOCIACE OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Skandální podvody s odpady a návrh Zákona o odpadech

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

15 let jsem byl výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství, než si ji v roce 2012 protiprávně ukradly ty největší skládkovéspolečnosti, aby mohly vyházet mně a se mnou i všechny malé a střední české firmy a dál nerušeně podvádět a posílat několik miliard Kč ročněsvým mateřským společnostem do zahraničí či za ně levně skupovat skládky a převádět je na své dceřiné společnosti (jen za posledních 15 letjich společnosti .A.S.A. (nyní FCC) s.r.o. a AVE CZ Odpadové hospodářství s.r.o. vykoupily přes 50), a o poctivém podnikání těchto firem lzes úspěchem pochybovat, když zorganizovaly ty největší kartelové podvody za miliardy Kč (blíže ÚOHS-S346/2010/KD-21896/2010/850/KNe). Protomi není lhostejno, jak podivně se vyvíjí návrh nového zákona o odpadech.

podvody s odpady_Sestava 1 17.3.2020 17:36 Stránka 1

střeše dešťovou vodu, aby rostliny na střeše neuschnuly a zlepšovalyklima v okolí, a na druhé straně v létě ochlazují a v zimě zateplují obytnémístnosti pod ní, čímž šetří energii. Tyto desky vyrábí např. česká firmaRETEX s volnou kapacitou přes 5 000 t/rok, a v případě potřeby lze po-stavit do 2 let za cca 100 mil. Kč další linky s kapacitou cca 6 000 tun od-padních plastů ročně.Ještě lepším řešením je ukládat recyklované (přetavené) plasty do ma-sivních dílců – ty se nelámou, nekorodují, odolávají UV záření, neotírajíse – takže jde jen o otázku jejich nejvhodnějšího dočasného využití. Nej-lepší možností je např. obnova rybníků. 2/3 rybníků z doby před cca300 lety totiž zaniklo, nicméně jejich hráze většinou ne, jen jsou popovodních protržené. Nelze je obnovit rovnou jen tím, že zasypeme průrvu,protože tělesa hrází už většinou netěsní (mezitím na hrázi rostly stromya jejich kořeny už shnily a těmito chodbami by proudila voda a vymlela jea protrhla). Je proto možno využít jen jejich hmotnost, a těsnost zaručitfólií. Ta však je velmi náchylná na protržení a na UV paprsky, takže musíbýt chráněna přes sluncem a lidmi, což se děje většinou obetonováním.

To lze nahradit pospojovanými velkoplošnými těžkými deskami z recyklátuze směsných plastů, mírně zabořenými do dna a skloněnými pod úhlemk hrázi, na jejichž stranu k hrázi by se rozprostřela fólie a prostor mezitouto bariérou a původní hrází by se zasypal přebytečnou zeminou z vy-bagrování a zarovnání břehů rybníka, Tím by se jednak zajistila ochranapřed UV zářením a mechanickými vlivy na fólii, která by plnila jen funkcivodotěsnosti, a jejich vnější strana by splňovala funkci vlnolamu lépe neždosud povinné a drahé obložení hráze z nedostatkového lomového ka-mene a původní hráz by plnila jen funkci gravitační, takže by nebylo třebanic nově navážet. Obdobné desky z plastového recyklátu vyrábí již létajako svodidla česká firma Stabilplastik, u nich by jen stačilo zvětšit jejichvýšku z 50 na 200 cm. Firma má kapacitu jedné linky zcela volnoua u druhé může zavézt směnný provoz. Technologickou linku POLYBETpro stavební prefabrikáty s kapacitou 2 000 t plastového odpadu ročněstaví jiná firma na severu Čech. A další podobné linky na výrobu těchtoa jiných stavebních dílců z recyklovaných směsných plastů s kapa-citou 2 000 tun plastů ročně lze vyrobit a zprovoznit tuzemskými do-davateli do roka, a pokud by investor věděl, že bude mít trvalý odbyta bude to platit stát, tak si bez problému vezme na linku potřebných cca40 až 50 mil. Kč půjčku a pokud by se umístila do nějaké stávající haly taknejsou potřebná mnohá povolení ani EIA.

Znovu zprovoznění takového středního rybníka by stálo jen kolem200 000 Kč za recyklované plastové díly + práce (dnes se dávají dotacena výstavbu rybníků až 1 mil. Kč) a produkce takové jediné linky by stačilana obnovu cca 200 rybníků ročně. A podobných recyklačních linek lzezprovoznit libovolné množství, protože zaniklých rybníků je v naší kolemsta tisíc (viz příloha Zaniklé rybníky), byť samozřejmě ne všechny ještěpůjde obnovit. Pokud by byly vytypované přesně určené výrobky ze směs-ných plastů prokazatelně vyrobeny z českých obalů, tak by se daly např.zdarma přímo obcím, které by je využily pouze na předem jasně určenéúčely, např. stavbu zelených střech, rybníků či protihlukových stěn nebokomunikací. Jde to jasně spočítat, zkontrolovat a těžko by tyto výrobkybyly použitelné jinde za jiným účelem, a pokud by stát, resp. Státní fondživotního prostředí platil za ně přímo výrobcům, tedy recyklačním společ-nostem, a nikoliv odběratelům, tak by to bylo oproti dotacím nezneužitelné.

Tvrzení ministerstva životního prostředí v Důvodové zprávě, resp.skládkových firem FCC a AVE CZ Odpadové hospodářství, že je ne-dostatek recyklačních kapacit je tedy naprosto účelové a lživé, neboť

už dnes české recyklační firmy zpracovávají přednostně plastový odpadze zahraničí, který je lépe vytříděný a levnější než ten český. Proto v žád-ném případě nemá smysl prosazovat nižší DPH či dotace na recyklátyči recyklované výrobky! To by vedlo nutně k tomu, že by se dováželo azpracovávalo ještě více plastových odpadů ze zahraničí a ty drahé českéa hůře vytříděné by se o to více vozily na skládky a skládkové firmy by sinadále mnuly ruce.

Pro nadcházejících 20 let by se tak využil asi všechen zpracovatelnýsměsný plastový odpad (tedy nejen současných cca 40 %), a zbytekenergeticky využil, a navíc by se snížila možnost záplav, zrovnoměrnilodtok vody z povodí, zvýšila hladina podzemních vod, zlepšila kvalita po-vrchových vod, ochladilo ovzduší a zvýšila několikanásobně produkcezdravých ryb bez jejich dokrmování močůvkou, hnojem a jinými odpady.A když by bylo 3x více rybníků, lze je jako před 200 lety každý třetí roktakzvaně letnit, tedy nechat celý rok vypuštěné, čímž se samy vegetačněpohnojí, odstraní mnohé škodliviny, a navíc by tak třetina rybníků byla vy-užitelná při povodních jako suché poldry či mokřady a u zbývajících bybylo možné při povodních dočasně zvýšit hladinu o cca 1 m. Tím by sepředešlo rychlému odtoku vody z přírody a na druhé straně by se pomohlopřírodě a zvěři, když by měla kde sídlit a množit se.

Okamžité navýšení recyklace bioodpaduPodobně lze postupovat i v problematice kompostáren. Těch mámepřebytek několik stovek, protože si v minulých letech zemědělci z bohatýchstátních dotací na ně koupili traktory a jinou mechanizaci, ale kompost jeneprodejný, takže nefungují. Tedy žádné nižší DPH či dotace, ale pokudzemědělec (a je jedno zda soukromník či družstvo nebo stát) tento kom-post rozhází na své pole bez humusu (ty světlé fleky jsou krásně vidětz letadla či dronu) a doloží, že ten rok tam nepoužil jiné (minerální) hnojivo,které by se po prvním dešti z velké části spláchlo do potoka, tak by ho do-stal přímo od výrobce zdarma a jen mělce zaoral. Tím by se podstatnězlepšila vsakovací schopnost půdy, zvýšila hladina podzemních voda omezil vliv sucha. Nelze to nijak zneužít a peněz má stát dostatek, jenmusí platit přímo výrobcům, a nikoliv konečným uživatelům, jinak se pe-níze z poloviny rozkradou, jak je už mnohokrát vyzkoušeno. A tím by seopět podstatně snížilo množství komunálního odpadu.

Recyklace papírových odpadů též není problémemZavedením referenčních obalů a recyklačních poplatků při odchylkách odnich lze i zde očekávat snížení jejich hmotnosti až o 1/3. Další obrovskourezervou je pak zásadní snížení reklamních materiálů a reklam vůbec,protože propagují spíše méně kvalitní zboží a služby a tím jen narušují trha zbytečně nutí miliony nejen důchodců každý den pendlovat za slevamido příslušných obchodů. Je známo, že v akcích se u nás prodává už 2/3zboží, zatímco jinde maximálně jen 1/3. Tohoto snížení lze snadno do-sáhnout změnou § 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kterýspecifikuje, které výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udr-žení příjmů pro daňové účely nelze uznat, vložením nového písm. zr)výdaje na reklamu tiskem, slovem, obrazem, hudbou nebo interne-tem. Tím by se narovnal náš pokřivený trh (a vyčistil od nadbytečnýchnovin závislých především na reklamě) a množství papíru by se tím snížiloaž na polovinu původního množství, s jehož recyklací by i přes pokles vý-vozu by neměl být problém. V případě potřeby lze i navýšit kapacity re-cyklace sběrového papíru na foukanou tepelnou izolaci či lisovanouprotihlukovou izolaci (hobra).

A vůbec nic by se nestalo, když v písm. t) téhož § 25 „výdaje na repre-zentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvenía dar;“ by se zbytek textu, jmenující výjimky, které se nepovažují zadar, zcela vypustil. Nepochybuji, že své propagační či reklamní dárkyfirma stejně rozdává za minimální výrobní cenu (a nechápu, proč by roz-dávala jako svou propagaci cizí výrobky, pokud by nešlo o úplatky), takžezapočítání této minimální přirážky ceny do zdanitelných příjmů daně z pří-jmu žádnou firmu určitě nepoloží. A stejně tak nedává smysl, před Váno-cemi a Novým rokem rozesílat poštou či kurýrem lahve tichého vína za 60Kč, když jen poštovné stojí 89 Kč + 15 Kč za krabici. Pokud ho bude firmarozdávat osobně, tak i při zrušení jeho osvobození od daně ještě ušetřía může navíc rozdávat i to šumivé. Ve finále by tyto navržené změny§ 25 nejen snížily hmotnost papírových obalů, ale i omezily zbyteč-nou dopravu osob i zásilek a byly by jistě i vítanou částkou ve výšidesítek miliard Kč do napjatého státního rozpočtu.

Z výše uvedeného vyplývá, že jsme schopni recyklovat do roku 2024 vše-chen recyklovatelný komunální odpadu (a zbytek energeticky využít)a v případě potřeby rychle navýšit naše recyklační kapacity pro všechnykomodity, a tudíž není žádný důvod pro odložení konce skládkováníneupraveného komunálního odpadu z roku 2024 až na rok 2030, jak

podvody s odpady_Sestava 1 17.3.2020 17:36 Stránka 2

požaduje návrh MŽP. Ten je odůvodňován jako kompromisní řešení mezirokem 2024 a rokem 2035. Jenomže dosud se vždy bojovalo jen o roky2024 nebo 2030, takže aby opravdu šlo o kompromisní řešení, musel bybýt MŽP navrhován rok 2027 a ne 2030. Rok 2035 je totiž nejzazší termín,požadovaný Evropskou unií jen pro ty nejzaostalejší nové členy, a tím našerepublika určitě není! Zkrátka takový malý podvůdek MŽP na poslancea senátory, který by ale naše občany za ta léta stál až stovky miliardKč, z nichž by většina opět skončila v nenasytných chřtánech vel-kých skládkových firem. Pokud tedy poslanci a senátoři nechtějí zesebe nechat dělat hlupáky, pak je nutné schválit pozměňovací návrhk § 40 odst. 1 návrhu zákona o odpadech: § 40 Zákaz ukládání využi-telných odpadů na skládku (1) Provozovatel skládky nesmí od 1. ledna2025 na skládku ukládat odpady, …

Technické zabezpečení skládek (TZS)Též není žádný důvod pro zvýšení množství odpadu na technické za-bezpečení skládek ze současných 20 % na 25 %, zvláště když sníženíz 25 na 20 % prosadili před 5 lety právě poslanci Výboru pro životní pro-středí Poslanecké sněmovny. Jaká byla skutečnost nám ukáže tabulka(v tis.t):

Z té jasně plyne, že TZS se neurčuje dle skutečných potřeb, ale podle ko-eficientu uvedeného v zákoně, přičemž se navíc záměrně nebere v potazspojka „až“. A jestliže se do těch 20 % bez problémů všechny skládkydosud vešly (i ty z ČAOH), tak do budoucna bude jistě vyhovovat i 15 %,a pokud někde ne, tak si požádají o výjimku. Zde je důkaz: Nejvíce TZS jetřeba u skládek na rovině, tedy kde je třeba je překrýt polokoulí. Ze zá-kladní školy víme, že povrch koule je 4πr2, takže polokoule 2πr2, a na toplně stačilo dosavadních 20 % TZS. U skládek v prohlubni, rokli, je stačíjen zakrýt kruhem, který má plochu πr2, tedy stačí dvakrát méně TZS, tedyjen 10 %. Ale je tu ještě další snížení: Povrch polokoule je 2πr2, objem po-lokoule je ale 2/3πr3 neboli množství uložených odpadů narůstá s třetímocninou, zatímco povrch skládky, tedy TZS jen s druhou mocninou.Z toho plyne, že největší spotřebu odpadu na TZS mají malé skládkyna rovině, a i těm dosud bohatě stačilo 20 %, zatímco těm velkým v do-líku by určitě stačilo i pouhých 5 % TZS. Takže už je jasné, kde tytoskládkové firmy z ČAOH získaly tolik peněz! A ještě to chtějí drze navýšitdokonce na 25 %!

Proto je třeba změnit znění §105 Osvobození poplatku, odst. 2: Od po-platku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu naskládku určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technolo-gický materiál pro technické zabezpečení skládky až do 15 % celkovéhmotnosti odpadů uložených na skládku v poplatkovém období. Odůvod-něné výjimky povoluje Česká inspekce životního prostředí. Státní roz-počet tím (přes SFŽP) může ušetřit stovky milionů Kč ročně, aniž se tonějak dotkne plateb občanů či firem.

A je třeba si dobře ohlídat, aby nevypadla spojka „až“. Pokud ano, pak byto např. pro Ďáblickou skládku (a další stovky starých skládek, které čekají,

jak to dopadne) znamenalo, že pokud jí společnost FCC opět navýšío 20 m, o které se vyhnitím biologicky rozložitelných složek propadla, takby si opět mohla odečíst část hmotnosti nově navezených komunálníchodpadů na TZS a neplatit z nich skoro žádné poplatky a byl by zde opětprostor pro podvody. Pokud tam ale spojka „až“ zůstane, pak není žádnýdůvod cokoliv odečítat, neboť tam stačí vrátit to původní TZS, které protehdejší maximální povolenou výšku bylo dostačující. Takže pak by nebylžádný důvod jim to navýšení nepovolit, akorát že už o to asi nebudou stát,když nebudou moci podvádět. Navíc by zbytečně riskovali, že se po odkrytízjistí, že pro TZS použili běžný komunální či dokonce nebezpečný odpada museli by doplácet miliardy za neodvedené poplatky. V roce 2005 jsemna té skládce osobně nahoře byl, a tak dobře vím, že tam určitě nebylocca 18 m TZS na 60 m výšky skládky, ale sotva pár metrů, zbytek byl ne-fakturovaný klasický komunál.

Strašák navýšení plateb občanů za svoz komunálního odpadu

Dobře si pamatuji na jednání komise k navýšení skládkovacích poplatkůna MŽP před 10 lety, kde se již tenkrát uvažovalo o vyšších poplatcích,než jsou uvedeny v návrhu nového zákona o odpadech nyní. Proto některénadnárodní skládkové firmy, sdružené především v České asociaci odpa-dového hospodářství (ČAOH) vedené Ing. Petrem Havelkou (který bylpo svém vyhazovu za podvody z funkce prvního náměstka ústředního ře-ditele České inspekce životního prostředí ihned přijat jako výkonný ředitelČAOH) neustále straší naše občany a obce, že se zvýšením těchto plateba s omezením skládkování neupraveného komunálního odpadu se pod-statně zvýší platby za svoz komunálního odpadu. To je naprostá účeloválež, protože na tom platba od občanů za svoz odpadů závisí jenv malé míře do 20 %! Přes 80 % je totiž vynakládáno nikoliv na poplatkyza ukládání odpadů na skládky, ale na jejich svoz, tedy na nákup drahésvozové techniky a její servis, garážování a pojištění, pohonné hmoty,platy popelářů a administrativních pracovníků a pronájmy, a to vše senavíc každoročně zvyšuje o inflaci, zatímco platby za skládkování jsou užod roku 2009 stále na úrovni 500 Kč/t. Občanům navíc byla inflace vyrov-návána pravidelným zvyšováním platů a důchodů a svoz odpadů se mipodařilo již před 15 lety dostat do snížené sazby DPH, takže ani stát naobčanech příliš nevydělává. Návrh MŽP navíc po roce 2025 sotva pokrýváběžnou několikaprocentní roční inflaci, takže o jaképak zvyšování jde?

Proto není žádný problém, razantně nyní navýšit skládkovací po-platky dle níže uvedeného návrhu. A pokud skládkové firmy rozpustísvé nadměrné zisky, a především přestanou podvádět, tak ani zdenavrhované zvýšení nemusí být pro občany nijak znatelné (a možnábude i nulové) oproti každoročnímu zvyšování platby za samotnýsvoz odpadů, se kterou jsou už léta smířeni. Jediný, kdo s tím nenísmířen, jsou skládkové firmy, ne kvůli samotnému poplatku, ten jimpřece zaplatí původce odpadu, ale kvůli oprávněnému strachu, že sepřestane skládkovat (a podvádět) a bude se konečně více recyklovat!Ale o to nám všem přece jde? Nebo snad ne?

Odůvodnění: Od roku 2002 se skládkovací poplatek za využitelný odpadzvyšoval každé 2 roky o 100 Kč/t až do roku 2009, kdy se jeho růst zastavila je až dosud pouhých 500 Kč/t, zatímco třeba v sousedním Polsku je užnyní 1400 Kč/t, o Německu a Rakousku nemluvě. Pokud bychom to pro-táhli do současnosti, pak měl být v roce 2020 poplatek 1000 Kč/t. A pokudbychom vyšli z návrhu zákona o odpadech z roku 2016, tak měl být odroku 2024 ve výši 1850 Kč/t. Zde navrhovaná výše tedy vychází z původnísituace a tehdejšího návrhu a dokonce je do roku 2024 mírně pod nimia pro další roky se její růst snižuje. Navíc je třeba si uvědomit, že se tentopoplatek každoročně snižuje o inflaci a o nárůst platů a důchodů obyvatel.Dodávám jen, že všechny subjekty se shodují, že právě na výši tohotopoplatku závisí rychlost omezování skládkování. A též naplnění stát-ního rozpočtu o několik miliard Kč ročně by bylo jistě vítané.

Rok: 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

využit.odpad 800 900 1000 1250 1500 1600 1700 1800 1850 1850

pozměňovák 1000 1250 1500 1750 2000 2100 2200 2300 2400 2500

nebezpečný 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000

pozměňovák 2000 2000 2000 2000 2500 2500 2500 2500 2500 3000

Příloha č. 9 Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t)

Rok Skládky TZS TZS %

2009 5 589 919 16,42010 5 392 1 141 21,22011 5 116 5 116 24,82012 4 905 1 125 22,92013 5 546 1 095 24,12014 4 506 1 219 27,12015 3 928 727 18,52016 3 970 734 18,52017 4 156 764 18,4

podvody s odpady_Sestava 1 17.3.2020 17:36 Stránka 3

U nebezpečného odpadu je současná sazba od roku 2009 stále 6200Kč/t. Prý z důvodů častých podvodů je v návrhu MŽP razantně sníženana 2000 Kč/t a teprve příští léta ukáží, o kolik a zda vůbec naroste množ-ství deklarovaného nebezpečného odpadu na skládkách. V každém pří-padě však jeho výše musí být vždy nad poplatkem za využitelný odpad,jinak by se vyplatilo po zákazu skládkování po roce 2024 deklarovat vy-užitelný odpad jako nebezpečný a bez problému ho dál ukládat na skládku.

Účelem těchto změn není ošidit obce mající na svém katastru skládku o je-jich podíl na poplatcích, takže je třeba aby MŽP přepočítalo adekvátně ta-bulku č. 2 Přílohy č. 9 – Dělení výnosů, tak, aby v absolutních číslech tytoobce o nic oproti původnímu návrhu MŽP nepřišly.

Nyní už je jen na poslancích a senátorech, aby o červeně uvedených poz-měňovacích návrzích v intencích původního návrhu MŽP před jeho vynu-cenými úpravami na počátku roku 2019 hlasovali v souladu s požadavkyvětšiny krajů a Svazu měst a obcí dle svého nejlepšího vědomí a svědomí,a především dle svého zdravého rozumu. Pokud zákaz skládkování ne-upraveného komunálního odpadu opět odložíme až na rok 2030 a dosta-tečně nezvýšíme skládkovací poplatky a nezamezíme podvodůms technickým zabezpečením skládek, tak se nyní opět nic nebude díta v roce 2029 budeme znovu tam, kde jsme teď a logicky pak bude ná-sledovat další odklad. EU na to jde např. v případě emisí aut opačně –nastavuje naopak ihned velmi tvrdé až nesplnitelné podmínky a limitya trh se musí okamžitě snažit přizpůsobovat. A ono to funguje! A o to jde.

Nové zákony o odpadech se připravují již přes 10 let. MŽP k nim před5 lety vypořádalo přes 3000 připomínek, uspořádalo mnoho přednášeka seminářů a očekávalo se, že tyto velmi potřebné návrhy projdou bezproblémů i oběma komorami Parlamentu ČR a budou schváleny ještěv minulém volebním období Poslanecké sněmovny, ale nestalo se tak. Na-konec totiž neprošly Legislativní radou vlády (LRV), která žádala jejich do-pracování, byť jí bylo jasné, že se to již nedá stihnout do konce volebníhoobdobí a v novém volebním období se bude muset začít opět od nuly. Jes krajním podivem, že legislativní odbor MŽP by takto zásadním způsobemprávě jen v otázce 4 odpadových zákonů selhal. Myslet si můžeme o tomcokoliv, zvláště když tato Rada nehlasuje po jménech, a tak zpětně nelzevypátrat, kdo jak hlasoval a proč.

Takže na začátku současného volebního období MŽP vypracovalo novénávrhy, vypořádalo přes 3500 připomínek a zaslalo tento vládní návrh opětLRV. Přestože tato Rada, ve které zasedá 30 externistů z právnických fa-kult, má dle svého Statutu mandát pouze k formální kontrole návrhů zá-konů, zda jsou v souladu s ústavním pořádkem, mezinárodnímismlouvami, právem EU či zda jsou nezbytné a srozumitelné, a přestožena jaře loňského roku tyto zákony MŽP upravilo dle minulých připo-mínek LRV a politického zadání tak, aby hladce prošly LRV a ná-sledně i vládou, tak LRV opět všechny 4 odpadové zákony nejprve19.9.2019 „přerušila za účelem jejich dopracování předkladatelem vespolupráci s užší skupinou vybraných členů Legislativní rady vlády“,aby 17.10.2019 „doporučila návrhy zákonů schválit ve znění jejíhostanoviska“, tedy nikoliv v původním, již upraveném znění minister-stva. To nelze chápat jinak než jako zásadní selhání legislativního odboruMŽP, který nebyl schopen přes akceptování připomínek z minulého pro-jednávání na LRV připravit pro ni po formální stránce kvalitní návrh do-konce hned všech 4 odpadových zákonů! Nebo to snad bylo jinak?Třeba se to někdy dozvíme, nicméně výsledkem je, že po 10 letech inten-zivních jednání ministerstev a spousty dalších zainteresovaných subjektůto vypadá, že o definitivním znění návrhů zákonů rozhodovalo vlastněpouze několik vybraných členů LRV. A jediný, kdo by z těch úprav měl pro-

spěch, by byly skládkové společnosti, kterým by navržené znění opět při-neslo zisky v desítkách miliard Kč.

V roce 1997 jsem se po výběrovém řízení stal výkonným ředitelem právěvznikající České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) a během ně-kolika let jsem z ní udělal nejvlivnější asociaci v této branži. Záhy jsem alepoznal, jak některé odpadové společnosti se snaží podvádět, a abychtomu zabránil, tak jsem po vzoru Německa a Rakouska založil u násv r. 2002 Sdružení pro udělování certifikátu Odborný podnik pro nakládánís odpady (SUCO) s přísnou speciální oborovou certifikací, a následnějsem inicioval i založení celoevropského sdružení EVGE, kde jsem působiljako místopředseda a pomohl s jeho rozšířením na Slovensko a do Ma-ďarska. Ani ve snu mne proto nenapadlo, že právě ty největší nadnárodníspolečnosti .A.S.A. (nyní FCC), AVE CZ Odpadové hospodářství, vanGansewinkel a SITA přes své členství v ČAOH i SUCO, kde se zavázalydodržovat naše zákony, začnou od r. 2009 páchat největší kartelový pod-vod u nás se škodou desítek miliard Kč. Iniciátory byli tehdejší jednatel.A.S.A. Ing. Petr Vokřál a Ing. Petr Morávek a za AVE CZ Odpadové hos-podářství pak jednatel Mgr. Roman Mužík. Když se to Úřad pro ochranuhospodářské soutěže (ÚOHS) dozvěděl, tak zahájil s nimi řízení a tytofirmy se v roce 2011 po zabavení počítačů přiznaly a vzdaly odvolání, abyzískaly 50% slevu na pokutě. Předseda ÚOHS Ing. Petr Rafaj se nejprvevšude v tisku kasal, jak tyto firmy potrestá, ale pak náhle zmlknul a místoaby na ně podal ihned příslušná trestní oznámení. v tichosti zbytečně na-táhnul řízení o rok a půl, aby vydal příslušné Usnesení až pár dní po no-velizaci trestního zákona v prosinci 2012, kterým tyto činy již přestaly býttrestné. Tyto firmy tak z nakradených peněz bez problémů po vzájemnémse udání zaplatily pokuty snížené dokonce až na směšných 20 % (i tak vevýši stovek milionů Kč) a nikdo nakonec potrestán nebyl. Ale možná setím vysvětlují ty kapsy v šatníku předsedy ÚOHS Ing. Petra Rafaje naditémiliony Kč, které po policejní prohlídce odmítl vysvětlit. A jak víme z tisku,tak tyto firmy pravděpodobně podvádějí vesele dál, akorát už jsouopatrnější a je problém jim to dokázat.

Takže se nelze vůbec divit, že původní návrh nového zákona o od-padech byl před jeho předložením do Parlamentu takto znásilněna zmrzačen touto odpadářskou mafií s miliardovými podvodnýmizisky, která už přerostla nejen do státní sféry, ale začíná si i vytvářetsvou justiční mafii a prorůstá i do veřejného života a tlak poctivýchobčanů na zásadní změnu jako na Slovensku postupně upouští fa-lešný estrádní soubor Milion chvilek pro demokracii, takže záhy užnikdo nebude mít chuť za nic bojovat a demonstrovat. A o to jde!Pokud se našim zákonodárcům (a jejich voličům) nepodaří tyto pod-vody s pohádkovými zisky zastavit, bude s demokracií u nás defi-nitivní konec!

Už dnes poctiví novináři nemají šanci dostat prostor v našich dení-cích, které jsou všechny vlastněny miliardáři (zkoušel jsem to marněněkolikrát), a nakonec mi nezbylo než za svůj měsíční důchod 17 000Kč si zaplatit grafika a tiskárnu a sám si roznášet tisíce těchto letákůposlancům, senátorům, ministrům, státním úřadům a organizacími běžným občanům, abych mohl na ty nepravosti upozornit. Jsem sivědom, že jsem si tím podepsal další rozsudek smrti (4 už jsem s velkýmštěstím, byť s podlomeným zdravím a se ztrátou zaměstnání a peněz pře-žil – i u nás se totiž už vraždí nepohodlní novináři, když jde o podvodyza desítky miliard Kč, nikoliv však střelbou, jako na Slovensku, ale mno-hem rafinovanějšími způsoby, které jsou obtížně dokazatelné, a proto seo tom nepíše), ale nemohu jinak, když jsem celý svůj dosavadní život bo-joval za poctivost a proti podvodům. Proto prosím čtenáře, nevyhazujtepo přečtení tento výtisk, ale předejte ho dál! (pokud jste ho četliv elektronické verzi, pak ho prosím rozešlete všem svým známým).

O autorovi: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze (matematika a občanská nauka), Institut mezinárodníchvztahů v Berlíně (mezinárodní vztahy), Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze (řízení a plánování), Fakultu řízení VŠE v Praze (ekonomicko-matema-tické výpočty) a Právnickou fakultu UK v Praze. Zakončení CSc na Ekonomickém ústavu ČSAV mu bylo znemožněno z politických důvodů.

Úsporami energií a surovin se zabýval na globální úrovni v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a na regionálních úrovních v Ekonomickém ústavuČSAV a v Institutu řízení Úřadu vlády ČR. Počátkem roku 1990 spoluzakládal parlamentní výbor pro životní prostředí a urbanismus, kde působil do roku1995 jako jeho tajemník. Po odchodu do soukromé sféry působil jako výkonný ředitel Philips Lighting a pak 15 let jako výkonný ředitel České asociace od-padového hospodářství a současně přednášel na seminářích a výstavách v Česku i zahraničí a publikoval články a studie z oblasti úspor energií a surovin.V roce 2008 byl jeho projekt Vytápění budov biomasou s účinností přes 95 % nominován až do finále soutěže Energy Globe Award ČR. V letech 2010-2011 působil jako vedoucí expertních týmů projektů Evropské unie. O jeho seriál článků Úspory naruby se prestižní nezávislé odborné magazíny (ENER-GIE 21, PRO-ENERGY, VOLTY, MM průmyslové spektrum, Technická zařízení budov) perou. Většinu článků si můžete přečíst na webu Energie kolemnás (www.ekn.cz) po zadání: Měchura. Kontakt na autora: mechura.p@gmail.com

P.S.: Pokud máte zájem o tento leták či o mé články a brožurky seriálu Úspory naruby či Dešťovka naruby v písemné podobě včetně barevných obrázků,prosím o finanční příspěvek dle Vašich možností na transparentní účet 6243046705/2010, ze kterého budu platit pouze grafika, tiskárnu a poštovnéa po zadání adresy Vám požadované pošlu. Vše ostatní budu dělat, dokud nebudu zlikvidován, zdarma pro dobro věci, aby se naši potomci měli lépe.

podvody s odpady_Sestava 1 17.3.2020 17:36 Stránka 4