Atraktivníbiologie

Atraktivníbiologie

list je postranní, obvykle zelený orgán cévnatých rostlin omezeného růstu (na rozdíl od kořene a stonku, které majírůst neomezený*) s pravidelným postavením na stonku

v listech probíhají významné fyziologické procesy – fotosyntéza, transpirace a výměna plynů

zpravidla představuje tenký plochý tenký plochý úútvar, ptvar, přřizpizpůůsobený sobený kk maximmaximáálnlníímu zachycovmu zachycováánníí slunesluneččnníího zho záářřeneníí a k maximálnímu zkrácení vzdálenosti při výměně plynů mezi vnitřním prostorem listu a okolní atmosférou z hlediska tvaru a vnitřní stavby je list považován za nejproměnlivějšírostlinný orgán, který citlivě reaguje na změny prostředí

ZZáákladnkladníí charakteristikacharakteristika

WelwitschiaWelwitschia mirabilismirabilis

Mezi vzácné výjimky patří listy pouštní rostliny Welwitschiamirabilis (Namib), jejíž dva listy na bázi neustále dorůstají a na konci se třepí a odumírají; fungují po celý život rostliny (obvykle více než 500 let).

22

list se vyvíjí v podobě hrbolku z dělivého pletiva vzrostného vrcholu stonku

tento základ roste nejprve ve všech směrech, později jeho růst v jednom směru ustává a mladý list zlist zíískskáávváá typický typický ploploššný tvar ný tvar roste činnostímeristematických pletivnejdříve na vrcholu, později se růstováaktivita přesouvá na okraj a nakonec na bázi listu důsledkem rozdílné aktivity dělivých pletiv listu u různých rostlinných druhů je obrovskátvarová i velikostní rozmanitost listů

vrcholový meristém

stonku

základy listů

vrcholový meristém

kořene

mladý list

dospělý list

úžlabnípupen

Ontogeneze listuOntogeneze listuAtraktivníbiologie

33

Schéma uspořádánítěla dvouděložnérostliny

vrcholový meristém

základy listů

Vzrostný vrchol kukuVzrostný vrchol kukuřřiceice

vrcholový meristém

Vzrostný vrchol Vzrostný vrchol dvouddvouděěloložžnnéé rostlinyrostliny

základy listů

Atraktivníbiologie

44

Variabilita listVariabilita listůů

• jsou známy však i rostliny s listy velkými jen několik málo mm2 (např. nejmenší krytosemenná rostlina, drobnička bezkořenná – ca 1 mm)

• nejdelší listy v říši rostlin mají některé palmy* (např. Raphia taedigera) nebo kapradiny (až přes 20 m)

• u rostlin z aridních oblastí bývají listy často redukované, popř. i zcela chybějí (kaktusy**, pryšce)

Mezi rostliny s největší listy*, v průměru přes 2 m a s obvodem 6 m, patří jihoamerickáviktorieviktorieamazonskamazonskáá *** (Victoriaamazonica); list unese hmotnost až 50 kg

Drobnička bezkořenná(Wolffia arrhiza)

Atraktivníbiologie

55

Raffia Raffia sp.sp.Alocasia macrorhizaAlocasia macrorhiza

KolokKolokááziezie – rostlina s největším neděleným listem (tropy Starého světa; stará kulturní plodina pěstovaná pro jednéoddenkové hlízy)

Ve střední Evropě držíprimát ve velikosti listu – s průměrem

čepele až 1 m –devdevěětsil ltsil léékakařřskýský

(Petasites hybridus)

Atraktivníbiologie

66

u krytosemenných rostlin jsou pupeny v úžlabí všech listů, u nahosemenných jen u některých listů

v pupenech jsou mladé listy různým způsobem složeny a zaujímajírozmanité vzájemné polohy (listovlistováá vernacevernace)

Pupen Pupen (lat. gemma*)pupeny tvoří základy listů, chránící meristém vzrostného vrcholu

VVěěttéévka se vstvka se vstřříícnými pupenycnými pupeny

terminálnípupenlenticely

listová stopa

úžlabní pupen

lístek složeného

listu

žilnatina

řapík

listové jizvy z předchozího

rokudřeň

u dřevin (mimo tropů) chránídělivá pletiva pupenů před vysycháním i poškozením zpravidla šupiny, u bylin bývajípupeny nahé

Atraktivníbiologie

77

Sambucus nigraSambucus nigra

ššupinyupiny

Polonahé pupeny u bezu černého

Swida Swida sanguineasanguinea

Nahé pupeny u svídy krvavé

Aesculus Aesculus hippocastanumhippocastanum

JJíírovec marovec maďďalals pryskyřičnělepkavými pupeny

listovlistováá jizvajizva

ccéévnvníí svazkysvazky

ččooččinkyinky

listovlistovéé stopy*stopy*

Atraktivníbiologie

88

Tvar pupenTvar pupenůů a jejich postavena jejich postaveníí na stonkuna stonku jsou důležitými znaky při určování dřevin v zimním období:

např. pupeny dubů jsou vejcovitépupeny buku jsou špičaté a tvrdé

olše mají pupeny stopkaté

Fagus Fagus sylvaticasylvatica

rašící pupeny zimní pupen

jaromladé listy buku (hedvábitěchlupaté)

Atraktivníbiologie

99

Alnus Alnus glutinosaglutinosa

RaRaššeneníí pupenpupenůů bukubuku

některé rostliny (např. jírovec) obsahují v pupenech současně základy květů i listů, u mnohých druhů se však vyvíjejí samostatné kvkvěětntníí pupenypupeny (vesměs větší a kulatější než pupeny listovpupeny listovéé)

merumeruňňka obecnka obecnáá

broskvobroskvoňň obecnobecnáá

nnáápadnpadnééččernohnernohněěddéé pupenypupeny

jasan ztepilýjasan ztepilý

Atraktivníbiologie

1010

Během vývoje rostliny vznikají na stonku tři hlavní typy listů – dděěloložžnníí, asimilaasimilaččnníí a listenylisteny

DDěěloložžnníí listylisty

jsou to zárodečné listy, obsažené již v zárodku semene, zpravidla se zásobní funkcí

mívají jednodušší stavbu než později vytvářenéasimilační listy, od nichžse vesměs liší i tvarem (u většiny rostlin záhy opadávají nebo zasychají)

dělohy

pravélisty

kořenový systém

semensemenááčček dubuek dubu

buk lesnbuk lesníí(Fagus sylvatica)(Fagus sylvatica)

dděěloložžnníí listylisty

často jsou velmi odlišné od pravých listů

dděěloložžnníí llíístky stky semensemenááččku ku llíípypy

malolistmalolistéé

Atraktivníbiologie

1111

počet děloh dosti kolísá: u jednoděložných bývá jedinjedináá, dvouděložné klíčí obvykle dvdvěěma dma děělohamilohami, nahosemennérostliny mívají většinou vyšší počet děložních listů (2 až 18)

JEDNODĚLOŽNÉ DVOUDĚLOŽNÉ

embryo

osemení

dělohy

Klíčení fazolu obecného

dělohy

pravélisty

Borovice tBorovice těžěžkkáá((Pinus ponderosaPinus ponderosa))

Atraktivníbiologie

1212

AsimilaAsimilaččnníílistylisty

zpravidla se skládají z listovlistovéé ččepeleepele a řřapapííkuku; zejména u jednoděložných, ale i některých dvouděložných, např. u hvozdíkovitých, řapík chybí a listy jsou ppřřisedlisedléé

jsou to typické listy s asimilační funkcí

naopak velmi dlouhé řapíky (i několik metrů) mají listy leknínů či některých palem

řapík

čepelvrchol listu

báze listu

okraj listu

listovážilnatina

List dubuList dubu

mlmlééčč zelinný zelinný (Sonchus oleraceus)

přisedlé, střelovitěobjímavé listy

PsinePsinečček ek výbvýběžěžkatýkatý

jazýček

typicky přisedlé listy trav se souběžnou

žilnatinou

Atraktivníbiologie

1313

Některé listy se tvarově velmi odlišujíod typických plochých asimilačních listů; platí to zejména o zdužnatělých listech sukulentsukulentůů, které mívajírozmanitý tvar (např. válcovitý).

LithopsLithopssp.sp.

rozchodnrozchodníík bk bíílý lý ((Sedum albumSedum album))

téměř válcovité listy u kalcifytního druhu rozchodníku bílého

zajímavý tvar mají listy známých jihoafrických sukulentů rodu Lithops, které za své jméno vděčí podobnosti s kameny (řec. lithos = kámen)

„žživivéé kamenykameny“představují dobrý příklad na rostlinné mimikrymimikry, tj. ochrannéuzpůsobení rostlin, které je svým tvarem a zbarvením chrání před okusem ze strany býložravců

Atraktivníbiologie

1414

PalistyPalisty

u některých druhů krytosemenných rostlin bývají u báze listů vyvinuty párovité palistypalisty, volné či přirostlé k řapíku (např. u vikví, violek, hrachu)

Pisum sativumPisum sativum

mohutné palisty

HibiscusHibiscussp.sp.

palistypalisty

palisty mohou být i opadavopadavéé (jabloň) nebo přeměněné v trnytrny (trnovník bílý, akát)

Atraktivníbiologie

1515

Robinia Robinia pseudoacaciapseudoacacia

trny palistovtrny palistovéého ho ppůůvoduvodu

trny palistovtrny palistovéého ho ppůůvoduvodu

ListenyListeny

pupeny u akátu jsou ukrytév řapíku

představují redukované listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo větve (popř. vřeteno) květenstvíněkdy bývají listeny výrazně zbarveny (např. u černýše hajního)

Černýš hajní(Melampyrum nemorosum)listenylisteny

Atraktivníbiologie

1616

poměrně často se listeny sdružují do charakteristických souborů a tvoří zzáákrovkrov (např. pod úborem hvězdnicovitých), obalobal či obalobalííččekek (ve složeném okolíku miříkovitých) apod.

mrkev obecnmrkev obecnáá setsetáá(Daucus carota Daucus carota subspsubsp. sativus. sativus)

listeny listeny obaluobalu

listeny listeny obalobalííččkuku

okolokolííččekek

Úbor pampelipampelišškyky(Taraxacum sect. Ruderalia)

listeny zákrovu

Atraktivníbiologie

1717

Ricinus Ricinus communiscommunis

MimokvMimokvěětntníí mednmednííkyky(nektária) na listech skočce obecného*

většina rostlin (konvalinka, dub aj.) má listy, které se vzájemněliší svou svrchní a spodní stranou dvouldvoulííccíí list list (= bifaciální, z lat. facies = vzhled)u některých rostlin však list není tímto způsobem rozlišen jednoljednolííccíí (unifaciální) listlist, tj. s jednounadměrně vyvinutou stranou*

např. list kosatce vznikl srůstem okrajů původnědvoulícího listu (povrch tvoří jen původní spodnístrana)

Iris Iris pseudacoruspseudacorus

široce čárkovité, jezdivé listy kosatce žlutého

drtivá většina rostlin málisty soumlisty souměěrnrnéé, vzácně však bývá čepel nesoumnesouměěrnrnáá(asymetrická), jako např. u jilmu či begonie

Ulmus glabraUlmus glabramladé listy jilmu drsného Begonia Begonia sp.sp.

výrazněasymetrický list begonie

Atraktivníbiologie

1818

rrůůznolistostznolistost (heterofylie, z řec. héteros = odlišný, phýllon = list) je jev, kdy na téže rostlině se současně vyskytují listy různého tvaru; je známá např. u břečťanu, topolu bílého aj.

RRůůznolistostznolistost

Populus alba

Heterofylie u topolu bílého

listy na kvetouclisty na kvetoucíích ch výhonechvýhonech

běžný tvar listů na nekvetoucích výhonech (dlanitě 3-5laločnaté)

Atraktivníbiologie

1919

Listy nedělené,

okrouhle srdčité až

eliptické