B-boying v České republice

UNIVERSITA KARLOVA V PRAZE

Fakulta tělesné výchovy a sportu

B-BOYING V ČESKÉ REPUBLICE

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Vypracoval:

doc. RNDr. Jan Hendl, CSc. Štěpán Hladík

Praha, duben 2011

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl

všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla

předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne:

Štěpán Hladík

Evidenční list

Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uţivatel svým

podpisem stvrzuje, ţe tuto diplomovou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede

mezi pouţitými prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé práce doc. RNDr. Janu Hendlovi,

CSc. za jeho vedení, odborné metodologické rady a připomínky. Dále bych rád své díky

věnoval i Ladislavu Kabátovi a Ing. Jindřichu Hesovi za poskytnutí důleţitých

informací. V neposlední řadě patří mé díky i mé sestřenici Mgr. Aleně Maturové

za pravopisnou a stylistickou kontrolu a připomínky.

ABSTRAKT

Název: B-boying v České republice

Cíle: Cílem této práce bylo vytvoření uceleného souboru informací

o b-boyingu, komerčně také známého jako breakdance,

s důrazem na nově vzniklé literární zdroje, dále jejich souhrnná

rešerše do podoby stručného historického přehledu se zaměře-

ním na Českou republiku. Teoretická část představuje, mimo

nezbytné informace o vývoji v USA a Evropě, především longi-

tudinální pohled na vývoj české b-boyingové scény. Naopak

v metodické části práce vyuţívám pohled transversální v podobě

tematické mapy aktuální k březnu roku 2010.

Metody: V březnu roku 2010 jsem provedl dotazníkové šetření zaměřené

na tanečníky věnující se b-boyingu, na základě získaných dat

jsem vytvořil tematickou mapu formátu A1 (příloha č. 5.1) a ná-

sledně pro tuto práci upravil téţ do formátu A3 (příloha č. 4).

Mapa obsahuje šest tematických prvků a vertikální hierarchii

měst ČR.

Výsledky: Literární rešerše provedená v teoretické části uvádí na pravou

míru několik nepřesně uváděných informací, nepochopení a také

dodává několik informací nových, týkajících se b-boyingu jako

fenoménu v České republice. Vizualizace dat formou mapy

naopak stručně informuje o současném stavu v ČR. Kvantifikace

prvků na jednotlivé administrativní jednotky krajů umoţňuje

vzájemnou komparaci. V rámci přesné lokalizace na urbanis-

tické jednotky obcí vybraných prvků lze podrobně sledovat geo-

grafickou disperzi. Na mapu lze nahlíţet i jako na celek, a sledo-

vat tak několik zajímavých gradientů.

Klíčová slova: b-boying, mapa b-boyingu, breakdance, hip-hop

ABSTRACT

Title: B-boying in the Czech republic

Objectives: The aim of this paper was to create a comprehensive piece

of information of b-boying, also commercially known

as breakdancing, with emphasis on emerging literary sources,

then search through literature of a brief historical overview

focusing on the Czech Republic. The theoretical part includes

necessary information on developments in the U.S. and Europe,

especially a wider view of the development of the Czech

b-boying scene. On the contrary, in the methodical part I use the

transverse view in the form of the thematic map current

to March 2010.

Methods: In March 2010 I carried out a survey aimed at the dancers

dedicated to b-boying. Based on collected data, I created a the-

matic map in paper size A1 (appendix 5.1) and subsequently

modified for this work also in size A3 (appendix 4). The map

contains six thematic elements and a vertical hierarchy of cities

in the Czech republic.

Results: Literature search, which is realized in the theoretical part,

provides on the right level some inaccurate information,

misunderstanding and also adds some new information about the

b-boying as a phenomenon in the Czech Republic. Data visua-

lization as a maps contrary briefly informed about current

situation in the country. Quantification of elements in each

administrative region allows to compare. The exact location

of selected elements on urban communities allows closely

monitored geographic dispersion. The map can be viewed also

as a whole, thus we can watch some interesting gradients.

Keywords: b-boying, map of b-boying, breakdance, hip-hop

Štěpán Hladík: B-boying v České republice

[ 7 ]

OBSAH

1 ÚVOD................................................................................................... 10

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ............................................... 12

2.1 Definování b-boyingu .................................................................. 12

2.1.1 Základní charakteristika a terminologie b-boyingu ................. 12

2.1.2 B-boying jako subkultura hip-hopu ......................................... 15

2.1.3 Breakbeat: rytmus b-boyingu .................................................. 17

2.1.4 Nepsaná „pravidla“ b-boyingu ................................................. 18

2.2 Historický původ b-boyingu ....................................................... 20

2.3 Šíření b-boyingu z Ameriky do Evropy ...................................... 26

2.4 B-boying v České republice ........................................................ 28

2.4.1 Historie b-boyingu na našem území ....................................... 28

2.4.2 Dnešní scéna b-boyingu v ČR ................................................ 37

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ...................................................................... 40

4 METODIKA PRÁCE ............................................................................ 42

4.1 Popis výzkumného souboru ....................................................... 42

4.2 Pouţité metody ............................................................................ 43

4.3 Sběr dat ......................................................................................... 44

4.3.1 Otázky v dotazníku ................................................................. 44

4.3.2 Forma zpřístupnění dotazníku (informativní články) ............... 45

4.3.3 Časový rozvrh ......................................................................... 45


[ 8 ]

4.4 Analýza a prezentace dat ............................................................ 47

4.4.1 Analýza dat ............................................................................. 47

4.5.2 Prezentace dat ........................................................................ 48

5 VÝSLEDKY A DISKUZE ..................................................................... 51

5.1 Kvalita dotazníkového šetření .................................................... 51

5.2 Výsledky mapování české b-boyingové scény ......................... 53

6 ZÁVĚR ................................................................................................. 56

POUŢITÁ LITERATURA ......................................................................... 59

PŘÍLOHY ................................................................................................. 63


[ 9 ]

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab. č. 1: Specifické výzkumné otázky ............................................................. 44

Tab. č. 2: Zdroje respondentů (Demčák, 2010) ................................................. 45

Graf č. 1: Závislost počtu respondentů na dnech probíhajícího výzkumu ......... 46

Tab. č. 3: Metadata průzkumu „Mapování b-boyingu v ČR“ (Demčák, 2010) ... 51

Kap. 1: Úvod

[ 10 ]

Kapitola 1

ÚVOD

B-boying – to je fenomén, s kterým se jistě kaţdý z nás v určité formě setkal. Mnohdy

pod pojmem breakdance (někdy psáno i odděleně jako break dance). A pravděpodobně

i v samotném komerčním smyslu termínu „breakdance“, tedy např. v televizním

vystoupení, na maturitních plesech či jako doprovodný program módních přehlídek.

Ano, b-boying svým originálním pojetím pohybu – tancem – uchvátí nejedno oko

přihlíţejících diváků. Ovšem tato práce jde hlouběji. B-boying má svou vlastní filosofii

a hlubší pojetí. B-boying se nedá striktně klasifikovat jako sportovní odvětví. Pro lepší

představu můţeme říci, ţe je zde jistá podobnost s bojovými uměními.

Cílem této práce bylo vytvoření uceleného souboru informací. K tomu byly

pouţity především nově vzniklé literární zdroje a dotazníkové šetření.

Druhá kapitola „Teoretická východiska práce“ vznikla kombinací rešerše

literatury, ověřených internetových zdrojů a vlastní několikaleté zkušenosti. Teoretická

část tedy představuje, mimo nezbytné informace o vývoji v USA a Evropě, především

longitudinální pohled na vývoj české b-boyingové scény.

Ostatní, metodická, část práce se opírá o data nashromáţděná během dotazní-

kového šetření, které proběhlo na jaře roku 2010. Stěţejním výstupem této části je pak

vizualizace dat ve formě tematické mapy (přílohy č. 4 a 5.1). Mapa formátu A1 (příloha

č. 5.1) vznikla jako projekt na přírodovědecké fakultě UK v rámci předmětu Tematická

kartografie, který jsem zde absolvoval, a jiţ v počátcích jsem zamýšlel mapu vyuţít

pro mou bakalářskou práci. V metodickém popisu postupně zpětně analyzuji specifické

i nespecifické otázky spojené s dotazníkovým šetřením.

Kap. 1: Úvod

[ 11 ]

V analytické části detailně popisuji průběh zpracování dat a v rámci oddílu

prezentace dat popisuji jednotlivé mapové prvky a jejich propojení s původními otáz-

kami kladenými v dotazníku.

V páté kapitole vedu diskuzi ohledně úspěšnosti dotazníkového šetření a popisuji

výsledky mapování české b-boyingové scény. Poukazuji na několik zajímavých gra-

dientů a na různorodost disperze dat v geografickém prostoru ČR. Zabývám se předev-

ším krajními hodnotami a zajímavostmi. Mimo uvedené ale můţe zájemce vyčíst

z mapy i řadu detailů, srovnat některé tematické prvky i s vertikální hierarchií měst

apod. Pokud by ani toto čtenáři nestačilo, tak v přílohách 3.1, 3.2 a 3.3 je moţné se

dobrat přesných statistických hodnot jednotlivých kvantitativních charakteristik.

Kap. 2: Teoretická východiska práce

[ 12 ]

Kapitola 2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

V této kapitole se snaţím přiblíţit b-boying nezasvěcenému čtenáři a co nejpřesněji ho

definovat. Uvádím zde základní charakteristiku a terminologii spojenou s tímto tancem.

Stěţejní pro mě bylo úzké zaměření na hlavní myšlenky a důleţité detaily. Nesnaţím se

zde sloţitě vysvětlovat jednotlivé pohyby či „triky“. Ano, existují určité pohybové

stereotypy, základní krokové variace atp., ovšem nad tím vším stojí filosofické pojetí

tohoto tance a to nelze opomíjet! S jistou dávkou despektu musím říci, ţe se toto občas

v České republice děje.

Ovšem b-boying je úzce spjat i s hip-hopem a jinými streetdancovými tanci, na to

téţ nelze zapomenout. Této problematice jsem v rámci spojitosti s hip-hopem věnoval

jeden celý oddíl. A i kdyţ spojení se streetdancovými tanci jistě také existuje, snaţil

jsem se zmínit jen to, co bylo nezbytně nutné (většinou tuto úlohu zastávají poznámky

pod čarou). Kaţdý hip-hopový tanec, ať je s kulturou hip-hopu spjat sebevíc, má

základy a kořeny velmi často úplně někde jinde, dokladem je spojování funk styles

s b-boyingem a jejich 4 000 km dlouhá vzdálenost mezi místy původu (tedy od jednoho

pobřeţí USA ke druhému).

2.1 Definování b-boyingu

2.1.1 Základní charakteristika a terminologie b-boyingu

B-boying, všeobecně známý jako breakdance, je druh tance, který byl vytvořen a rozvi-

nut jako část hip-hopové kultury mezi Afro-Američany a později latinskoameriskou

mládeţí v New York City (Schloss, 2009).


[ 13 ]

B-boying je jeden ze čtyř základních elementů hip-hopu, zbylými třemi jsou

MC-ing1 (rapping), DJ-ing a graffiti

2 (writing, aerosol art) (Fiedler, 2003).

O hip-hopu byla, především na přelomu našeho tisíciletí, napsána řada obsáhlých

publikací. Např. bych uvedl detailně zpracovanou knihu Can‘t Stop, Won’t Stop (Chang,

2005) s participací těch nejvýznamnějších jmen spojených s hip-hopovou kulturou, jako

jsou např. DJ Kool Herc, Afrika Bambaataa, či Chuck D; neopomenutí si zaslouţí také

dokumentární film The Freshest Kids: A History of the B-Boy (Israel, 2002). Za zmínku

dále stojí obsáhlá kniha Yes yes y’all, Oral History of Hip-hop’s First Decade,

zabývající se počátky hip-hopové kultury do značných detailů, autory jsou J. Fricke

a C. Ahern (Frickie, 2002).

V České republice vyšla jiţ poměrně zastaralá publikace od Martina Fiedlera Hip

hop forever (2003), je v ní sice několik věcí, které můţeme dnes přímo povaţovat

za chyby, ovšem tím bych nechtěl zastřít jeho zásluhy o přiblíţení hip-hopu dosud

nepříliš informovanému českému čtenáři. Sám vycházím v této práci z velké části

z brilantně napsané knihy od Josepha G. Schlosse Foundation: B-boys, B-girls,

And Hip-Hop Culture In New York (2009). Autor této knihy, ač se velmi těsně drţí

tématu b-boyingu, dokáţe trefně rozmotávat „klubko“ souvisejících informací, aniţ by

příliš odbočil, a dává tak vše do tolik potřebných souvislostí. Neodmyslitelnou částí

mých východisek v této práci je také má vlastní zkušenost.

B-boying jako fenomén je jistě součástí hip-hopu, především s důrazem na jeho

počátky a kořeny. Můţeme jej označit jako subkulturu. Tímto bych chtěl také poukázat

na rozdílnost terminologie b-boying versus breakdance. V této práci, s jistou dávkou

zjednodušení a se zaměřením na vývoj a povědomí v ČR, můţeme říci, ţe kdyţ

mluvíme o b-boyingu jedná se o určitý sociální fenomén, projevující se nejen tanečními

kreacemi, ale i např. způsobem oblékání, komunikací atp.; pokud hovoříme naopak

o breakdancu, jedná se „pouze“ o specifickou pohybovou (taneční) činnost.

1 MC je zkratka pro „Master of Ceremonies“, coţ bylo označení osoby, která manipuluje s mikrofonem.

Někdy se MC definuje také jako „Mircophone Controller“ nebo „Mic Checka“ (Fiedler, 2003, s. 14). 2 Slovo graffiti je mnoţné číslo od italského slova „grafficar“, coţ znamená kresby, škrábanice nebo

zprávy, které jsou malované na zeď. Kolébkou writingu (nejstarší a původní styl graffiti) jsou

newyorské čtvrti Bronx a Brooklyn. Writing vznikl z touhy proslavit své jméno za hranicemi rodného

ghetta. Uţ v šedesátých letech nechávali ilegální sprejeři své monogramy – taggy – ve všech

amerických velkoměstech (Fiedler, 2003, s. 24).


[ 14 ]

I kdyţ skutečnost problematiky duality názvů b-boying a breakdance je o něco

sloţitější. Název breakdance má většina tanečníků spojený s pokusem medií v 80. letech

o přestylizování jejich „drsného pouličního tance“ na bezpečnou formu teatrální

hudební akrobacie. Nebyl to vlastně úplně aţ takový pokus, skutečně k tomu do jisté

míry docházelo, to vedlo k tomu, ţe si společnost vytvořila určité „veřejné mínění“,

které bylo samozřejmě značně zkreslené a stále je. Logicky tedy lidé, kteří se pohybující

v b-boyingové kultuře, mají k tomuto názvu značnou averzi, minimálně v Americe.

(Schloss, 2009)

Pokud se na samotný název podíváme z ryze historického hlediska, tak se

před jeho ustálením vyskytovalo hned několik specifických pojmů, Schloss uvádí

např. burning, downrocking, going off, scrambling, the boyoing. Jakási standardizovaná

forma vznikla ale jiţ počátkem 70. let a je spojená s DJ Kool Hercem, který tanečníky

pojmenoval b-boys a od toho názvu se později odvodil název b-boying, jedná se tedy

i o název starší a původnější (Schloss, 2006). Detailněji se k tomuto vyjadřuji v pod-

kapitole 2.2, která se přímo zabývá historií b-boyingu.

Jak jsem jiţ naznačil v předchozím odstavci, pojmenování tanečníků b-boyingu je

v závislosti na pohlaví buďto b-boy (muţské pohlaví) či b-girl (ţenské pohlaví). V této

práci pouţívám pro označení tanečníků pouze slovo b-boy, nerozlišuji tedy explicitně

genderové rozdíly, které jsou sice v tomto tanci zřetelně patrné, ale slovo b-girl nepo-

uţívám uţ jen z důvodu, ţe si dovoluji slovo b-boy počeštěle skloňovat do tvarů

b-boyové atp. Jako podruţný důvod mohu také uvést, ţe muţské pohlaví v zastoupení

jednotlivých tanečnic a tanečníků jednoznačně dominuje. Dále česky skloňuji i jiné

termíny, především často zmiňované breakdance, b-boying či hip-hop. Skupina

tanečníků, tedy jakýsi tým, je označována slovem crew, obsah tohoto termínu zahrnuje

nejen vlastní moţnost tancovat „za danou skupinu“, ale také hlubší sounáleţitost

jednotlivých členů, aţ rodinného charakteru, který má svůj původ v gangsterských

počátcích hip-hopového tancování. Termín crew téţ skloňuji dle pravidel českého

pravopisu pro rod ţenský.

V ČR je mezi veřejností více rozšířeno označení breakdance. Ale ani u nás nemá

mnoho tanečníků tuto variantu nejraději. Ovšem pravda je, ţe v Česku není vlastně

b-boying jako subkultura podstatněji rozšířen. Implicitní vazba na hip-hop je v break-

dancu alespoň v malé míře vţdy, a to především v té formě, ţe tanečníci napodobují

pohyby nebo vytvářejí „formace“ vzniklé na určitých základech, které neodmyslitelně


[ 15 ]

k hip-hopu patří. Často si to ani nemusí uvědomovat. Mám-li to laikovi blíţe přiblíţit,

tak jedním ze základních historických prvků je např. systém soutěţí (battles3) nebo

taneční krouţky (cyphers4). Pokud nejsou tanečníci s b-boyingem blíţe seznámeni,

pak je otázkou, zda to co provozují, je opravdu b-boying. Nicméně můţeme říci,

ţe „breakdance“ můţe i bez hip-hopu fungovat a rozvíjet se.

O hip-hopu by se toho dalo psát spousty. Ovšem v následující kapitole poskytnu

pouze jednoduchý nástin, a to hned z několika důvodů. Jednak mi to nedovoluje rozsah

této práce, dále je téma b-boyingu obsáhlé samo o sobě a rád bych jej přiblíţil co

nejjednodušeji a co nejširšímu okruhu čtenářů. Podstatné je především to, ţe b-boying

z hip-hopu vzešel, ostatní fakta jsou „jen“ méně, či více důleţité detaily.

2.1.2 B-boying jako subkultura hip-hopu

Jiţ od dvacátých let 20. století můţeme pozorovat výraznější vývoj a vzájemné

ovlivňování afroamerické hudby, tzv. black music. Hip-hop je povaţován za jeden

z posledních proudů, vyvinul se teprve na konci 60. let a v letech 70. se dostal do pově-

domí veřejnosti. Jako kultura s uměleckými aspekty je hip-hop povaţován od let 80.,

tento fakt vychází z velké míry z propagace pouličního ţivotního stylu formou rapu,

který tehdy ovládal hudební průmysl. (Fiedler, 2003)

Důleţité je zde ale podotknout, ţe komercionalizace kulturu nevytváří, jen ji pomáhá

šířit a zmíněné „povaţování za kulturu“ je ve smyslu veřejného mínění.

Významný vliv na vývoj hip hopu, a to především ve smyslu hudebním, ale i ta-

nečním, měl i zdánlivě kulturně nepříliš příbuzný hudební styl funk a jeho známý

protagonista James Brown.

„To, co se v šedesátých letech nazývalo soul, v sedmdesátých funk a v osm-

desátých rap, je opravdu silně ovlivněno právě Brownem a jeho pojetím hudby a tance.

Jeho přechod od gospelu k velmi výbušnému a dynamickému rhytm and blues spolu

3 Battle, z angl. souboj, je soutěţní systém v b-boyingu, kdy proti sobě na tanečním parketu stojí jeden

proti jednomu, dva proti dvěma či více početné taneční skupiny; pokud má battle organizátora, je jím

většinou dán počet vstupů na kaţdé straně, zřídkakdy je omezena délka vstupu a o výsledku rozhoduje

pozvaná porota (tj. pokud moţno ti nejzkušenější tanečníci). 4 Cypher, někdy téţ jednoduše circle, z angl. kruh, je prostý kruh lidí, uprostřed kterého tancuje jeden b-

boy a „představuje svoje umění b-boyingu ostatním“, často jsou v cypherech „napjaté atmosféry“,

tanečníci se zde tlačí a občas vznikají „náhodné battly“.


[ 16 ]

s perfektní choreografií a efektním energickým vystupováním umoţnil černošské hudbě

nalézt si svoji cestu a směr, dojít k sebeurčení (Fiedler, 2003, s. 6).“

V této době také došlo k vyrýsování čtyř základních pilířů hip-hopu (b-boying,

MC-ing, DJ-ing, graffity).

Zajímavým způsobem popisuje hip-hop Schloss, který poukazuje na fakt,

ţe kritika hip-hopu je jistě na místě a „sám hip-hop jako takový je k sobě kritický“.

Jedním z příkladů mluvícím za všechny je fenomén battles, kdy se v momentu

odmítnutí tanečního souboje jedná o uráţku a odmítnutí vlastní kritiky. Jedná se

v uţším slova smyslu o moţnost objektivní kritiky vlastního pohybového projevu

a neverbální komunikace. „Znamená to, ţe jej, či jeho úhel pohledu, nebereš seriózně

(Schloss, 2009, s. 3).“ Ovšem porozumět tomu, co jsem zde popsal, znamená porozumět

i samotnému hip-hopu. Jedním z faktů, který Schloss vyzdvihuje, je důleţitost, zda

člověk pohlíţí na daný fenomén zevnitř či zvenku. Můţeme říci, ţe v případě hip-hopu

absolutně nezúčastněný pohled zvenčí vede k přílišné negativní kritice a naopak člověk

„zcela pohlcený“ si můţe tento fenomén příliš romantizovat.

Hip-hopem, ať uţ obrazně či doslova, hýbe tancování. Jedná se totiţ o činnost,

která je předávána a sdílena formou „tváří v tvář“ (face to face), navíc se (ještě společně

s graffiti) jeví médiím jako nepříliš vhodný artikl, alespoň v původní formě, tedy

v projevech, které skutečně reprezentují danou kulturu. Byla zde sice 80. léta, během

kterých bylo natočeno několik filmů s hip-hopovou tématikou, ovšem toto Schloss

shrnuje několika slovy Michaela Holmana (jednoho z význačných průkopníků hip-

hopu a manaţera slavných The Rocksteady Breakers): „B-boying byl sice skvělou

reklamou, ale postrádal jakýkoliv produkt (Schloss, 2009).“ Myšleno např. ve srovnání

s rapem, kdy si můţeme zakoupit hudební nosič a odnést si jej domů. Ovšem

i na samotný rap se nesmí pohlíţet jako na temnou či komerční stránku hip-hopové

kultury, jelikoţ i on sám, především během jeho vzniku (1974–1979), původně

samozřejmě nebyl zamýšlen k masovému a komerčnímu šíření, ba naopak.

Schloss obecně rozlišuje tři „dimenze“, jak je hip-hop vnímán. První je „skupina

příbuzných uměleckých forem (vizuální, zvukové, pohybové), které byly provozovány

v africko-karibských, africko-amerických a latinskoamerických čtvrtích v New York

City kolem roku 1970“. Druhou je „populární hudba, která byla rozvinuta mimo hip-

hopovou kulturu (rapová hudba)“. Posledním a narůstajícím označením je „druh

volného demografického označení pro současnou afro-americkou mládeţ bez ohledu


[ 17 ]

na zjevnou souvislost s rapovou hudbou nebo ostatní druhy hip-hopového umění“.

(Schloss, 2009, str. 4 a 5)

Dle Schllosse nedorozumění ohledně hip-hopu pramení ze zmatků v jednotlivých

pojmech, nebo také moţná mezi koncepty, které tyto pojmy reprezentují. Akademické

postoje k hip-hopu a jeho problematice jsou často podle Schlosse nesprávné. Jako

příklad uvádí různé ohodnocení „hloubky“ (dalekosáhlosti) tohoto fenoménu, obvyklé

je jak jeho podhodnocování, tak nadhodnocování. Mnohdy se mnozí akademici

soustředí na morální pozadí na úkor osobních motivací jedinců nebo prostého

estetického ocenění. Je to právě tanec a pohyb, který je aţ nezbytný pro porozumění

hip-hopové kultuře. (Schloss, 2009)

2.1.3 Breakbeat: rytmus b-boyingu

Hudba, na kterou b-boyové tančí, je ovlivněna několika společnými faktory. Tempo

hudby je poměrně dosti rychlé (110 aţ 120 úderů za minutu). Častý je perkusní výskyt

kytary a dechových nástrojů typu trubky apod. Specifické jsou téţ pomlky v různých

místech skladby a struktura vytvářející energické vrcholy. Nejdůleţitější charakteristi-

kou je výskyt pauz – „lámaných beatů“ (breakbeats5). Zajímavá je téţ přímá spojitost se

70. léty, kdy tato hudba (breakbeats) vznikla. K b-boyingu neodmyslitelně patří skladby

jako např. Apache (1973), Give It Up či Turnit a Loose (James Brown, 1969), dále

T Plays It Cool (Marvine Gaye, 1972), It’s Just Begun (Jimmy Castro Bunch, 1972),

The Mexican (Babe Ruth, 1972) a mnoho dalších. Tyto skladby nejsou hip-hopového

ţánru, jedná se o rockové a funkové písně, přesto je stále můţeme slyšet téměř na všech

b-boyingových akcích a soutěţích. (Schloss, 2009)

„Hip-hopová hudba a b-boying byly narozeny jako dvojčata a jejich matkou je

breakbeat (Schlos, 2009, str. 19).“

Schloss pouţívá ve své publikaci shrnutí pod termín „hudební kánon“ b-boyingu,

který detailně rozebírá a analyzuje.

5 Breakbeats (neboli také breakbeat nebo breaks) je obvykle pouţíván k označení hudebního ţánru

elektronické hudby, obvykle charakterizované nepravidelným 4/4 metrem vytvářející rytmus

charakteristický intezivním pouţitím synkop a polyrytmičnosti (Breakbeat, 2011). S tím, ţe

v b-boyingu se ovšem nejedná o elektronické beaty, ale o přirozenou hudbu, tedy o bicí nástroje.


[ 18 ]

Důleţitou osobností ve spojení jak s hip-hopem, b-boyingem, tak s celkovým

pojetím hudební reprodukce je Clive Campbell (*1955), známý téţ jako Kool DJ Herc.

On jako první pouţil dvě kopie stejné desky na dvou gramofonech, čímţ umoţnil, aby

desky hrály bez přerušení. Mezitím co jedna deska hrála, druhou mohl přetáčet nazpět.

Tímto je dodnes mezi deejayi velmi ceněný. Ovšem zároveň poskytl i to, co potřebovali

b-boyové, a to byla hudba hraná bez přerušení. (Schloss, 2009)

2.1.4 Nepsaná „pravidla“ b-boyingu

B-boying je pohybově poměrně náročný. Z pohledu fyziologického zatíţení organismu

jej můţeme povaţovat za rychlostně-silově orientovanou pohybovou činnost s velice

výrazným podílem koordinačních schopností. Z hlediska osvojování pohybových

dovedností by se teoreticky dal zařadit mezi gymnastiku, bojová umění a tance všeho

druhu. Délka osvojení si jednotlivých prvků je značně variabilní, některé pohyby se

naučí začátečník jiţ během své první lekce, s jinými se pokročilý „trápí“ i roky.

U b-boyingu hraje talent velkou roli, ovšem ještě větší hraje vytrvalost a píle.

Náročnost techniky některých prvků je opravdu na velmi vysoké úrovni, jen

málokdo si osvojí širší paletu pohybů nejvyšší úrovně. Přesto je nutné podotknout,

ţe právě díky těsné vazbě na hip-hop nade vším „stojí“ originalita a jedinečnost. Tedy

vlastní nápady, kroky, ale i neobvyklé spojení silových a akrobatických prvků.

Dle Fiedlera můţeme v hip-hopové kultuře rozlišit taneční styly tzv. oldschoolové

a newschoolové, tedy dělení dle doby vzniku. Toto dělení vzniklo především na základě

vývoje rapové hudby. Do oldschool zařazujeme všechny taneční styly, z nichţ většina

vznikla a zformovala se v průběhu 70. let a vyvíjela se pak v letech 80., tedy

i breakdance (Fiedler, 2003). Dělení v tomto odstavci je značně zjednodušené,

ale vytváří „alespoň nějaký rámec“.

Struktura samotného tance je odvislá od struktury hudby. Jak jsem jiţ zmínil výše,

b-boying se pohybuje především ve dvou „dimenzích“ – battles a cyphers.

„Kaţdý tanečník se prezentuje tanečním vstupem. Délka takovéto vstupu je

v průměru kolem 20 aţ 30 sekund. Velmi zjednodušený základní postup obsahuje

5 typů pohybové činnosti. (Schloss, 2009)


[ 19 ]

Dle Schlosse je „pořadí jednotlivých pohybových činností následující:

1. toprock, vzpřímené rytmické tancování, které oznamuje přítomnost

tanečníka, jakýsi expresivní ‚úvod a představení se‘;

2. go-down nebo-li drop, sestup ze vzpřímené polohy do niţších [většinou

vzporů (pozn. autor)], důraz je kladen na kreativitu a načasování, jedná se

o mezičlánek mezi toprockem a floor workem;

3. floor work, tanec v těsné blízkosti u země, sestává z několika moţných částí:

a) footwork – sloţité rytmické pohyby v nízkých polohách [často dřepech,

klecích, vzporech, podporech atp. (pozn. autor)],

b) air moves – pohyby demonstrující akrobatické dovednosti a schopnosti;

c) power moves – pohyby ukazující fyzickou sílu a sloţité dovednosti;

4. freeze, uzavírá tanec pózou završující tanečníkův vstup;

5. ‚návrat na nohy‘ (jelikoţ většina freezů nebývá obvykle ve stoji) a opuštění

cypheru (battlu) – pro tento úkon není přímé označení, coţ dokazuje, ţe se

vlastně nejedná o vlastní část tanečníkova vstupu (Schloss, 2009, s. 86).“

Toto je velmi obecná struktura, její nedodrţení není povaţováno za nějaký

přestupek. Ovšem její znalost je velmi důleţitá: např. vstup bez úvodního toprocku je

jako kdybyste měli proslov před cizím publikem a zapomněli byste se představit.

Naopak vynechání závěrečného freezu by mohlo vést okolostojící k dojmu, ţe se za svůj

projev stydíte, či ţe spěcháte na autobus.

Pro úplnost je ještě nutné zmínit, ţe pojem freez neznamená jen pózy rozličného

typu, ale je na místě anglický překlad tohoto slova, který zní zmrznout či ztuhnout.

Vycházejíc z vlastní letité zkušenosti si dovolím freeze šířeji definovat. Freezů je totiţ

hojně vyuţíváno i v průběhu tanečního vstupu, kdy b-boy či b-girl vyuţije perkusního

úseku hudby, ve kterém se zastaví v co moţná nejefektnější pozici, tato pozice v dané

fázi hudby můţe výrazně vyniknout, a dokonce právě díky těmto momentům se danému

tanečníkovi nakonec přikloní i samotné vítězství v battlu či respekt u ostatních

tanečníků v cypheru.

V b-boyingu existuje (mimo jiné) ještě jeden důleţitý pojem, a tím je slovo

foundation. Toto slovo má více moţných variant překladu, pro „potřeby“ b-boyingu jej

překládáme jednoduše jako „základy“, nicméně v b-boyingu je význam tohoto slova

značně hlubší. Jak uţ překlad napovídá, je tu přímá souvislost s pedagogikou samotného

b-boyingu. Nejde ovšem jen o předávání základních pohybů, ale také o kontakt


[ 20 ]

s kulturou (jsme opět u hip-hopu) a znalost historie tohoto tance, průkopníků, je zde téţ

kladen důraz na určitý typ „autorizace“ jednotlivých pohybů a prvků. Navíc je dle

Schlosse pravděpodobně nejdůleţitější věcí na foundationu jeho schopnost učit jedince,

jak se identifikovat v rámci skupiny, coţ také znamená porozumět tomu, kde jsou jeho

silné či slabé stránky a celkové poznání sama sebe (Schloss, 2009). Dle Kena Swifta je

„foundation kombinací duševního přístupu, filosofie, postoje, rytmu, stylu a charakteru

vyústěného vlastním pohybem, tancem“ (Schloss, 2009, s. 50). Je zde jistá analogie

i s tzv. hudebním kánonem zmíněným výše. Nutno téţ opět podotknout, ţe foundation

je v dnešní době často skloňované slovo i v ČR, je ale otázkou, zda ve vhodném slova

smyslu.

2.2 Historický původ b-boyingu

Ladislav „LayDee“ Kabát je jedním ze zapálených lidí v České republice, kteří se

zajímají o fenomén hip-hopu, b-boyingu a celkově hip-hopového tancování (dnes je

většinou nazýváno streetdance). Informace nejen sbírá, ale také si dává práci s jejich

tříděním a redukcí. V souvislosti s tím je potřeba opět podotknout, ţe v ČR neexistuje

pouze neinformovanost, ale také dezinformovanost.

Z historického hlediska je zajímavé samo označení b-boying, b-boy, b-girl. Kabát

uvádí, ţe např. první generace tanečníků byly přezdívány boie-boie-oings, toto slovo je

pravděpodobně afrického původu, znamená skok, poskok, hopsání apod. Samo označení

termínem b-boy je pevně spjato s jiţ výše zmíněným legendárním DJ Kooll Hercem.

Ten jím původně označoval pouze ty nejlepší tanečníky (jimi byli např. Nigga Twins,

Sau Sau, James Bond, The Amezing Bobbo, Klark Kent atd.), kteří se objevovali na hip-

hopových akcích, jeţ pořádal. Tito lidé tvořili špičku tanečníků breakdance na počátku

sedmdesátých let. Všeobecně je přijímáno, ţe označení „b-boy“ vzniklo zkrácením

slova break boys, tedy je zde přímé spojení s hudebním ţánrem breakbeat, coţ je

pravděpodobně důvod „oficiality“ tohoto rozšíření. Ovšem existují i další moţné

varianty, jako např. Bronx boy, beat boy, či dokonce velmi nepravděpodobné boogaloo

boy. (Kabát, 2009)

Pro rané fáze vývoje b-boyingu je dle Kabáta charakteristické, ţe b-boyové často

kombinují breakdance s dalšími druhy tance, které vznikly přibliţně ve stejném období.


[ 21 ]

Poměrně velmi blízký vztah si vybudoval b-boying s tancem nazývaným locking6.

Hudební předloha tohoto tance je b-boyingu velmi podobná, ovšem pohybově se jedná

o zcela odlišné pojetí. Obdobně je tomu s tancem zvaným popping7. I kdyţ mnoho

raných b-boyů bylo velmi často zároveň i výbornými poppery či lockery, faktem je,

ţe kaţdý z těchto tanečních stylů má vlastní historii i průkopníky a také je výrazně

geograficky jinde situován.

Kabát se zabývá původem a problematikou streetdancových tanců celkově a sám

mi sdělil, ţe ačkoli je velmi sloţité se dopátrat věrohodných informací o b-boyingu,

u ostatních hip-hopových stylů je to ještě komplikovanější. Celkově velmi často dochází

k rozdílným interpretacím, ke kterým přispívá i překvapivý nedostatek archivních

záznamů, videonahrávek nebo textů. Dnešní dokumentaristé se tedy zaměřují především

na dobrou paměť několika málo jedinců, kteří stáli u zrodu či v centru dění, coţ ovšem

opět vede k vášnivým diskuzím. (Kabát, 2009)

Jedním ze známých historicky uváděných faktů je, ţe první b-boyové patřili

k pouličním gangům v New Yorku (ale také Los Angeles). Dle Kabáta se mnozí

dokonce učili bojová umění, aby byli schopni se ubránit konkurenčním gangům. Coţ by

vedlo ke spojitosti s bojovými uměními (tehdy byly velmi populární kung-fu filmy),

jejichţ prvky jsou velmi charakteristické pro počáteční vývoj b-boyingu (Kabát, 2009).

Je ovšem otázkou, zda předváděné pozice z kung-fu filmů měly opravdu něco společ-

ného s efektními bojovými technikami a nešlo-li spíše o napodobování vizuální podstaty

z důvodů primárně tanečních a ne naopak, tj. primárně bojových (ve smyslu ubránění se

jinému gangu) a sekundárně tanečních. Nicméně i Jeff Chang ve své knize mapující

historii hip-hopu uvádí, ţe hranice mezi tancem a bojovým uměním byla velmi úzká

(Chang, 2005, s. 115).

6 Locking (původně Campbellocking) je druh funkového tance, který je v dnešní době spojován také

s hip-hopem. Jméno je odvozeno od locku (angl. uzamčení), coţ v podstatě znamená, ţe tanečník

provádějící rychlé pohyby se náhle zastaví v určité pozici na určitou chvíli a poté opět pokračuje ve

stejné rychlosti jako předtím. Dovednost tohoto tance spočívá v rychlých, přesných a zřetelných

pohybech rukou, kombinovaných s uvolněnými pohyby boků a nohou. (Locking, 2011) 7 Popping je jedním z originálních funkových tanečních stylů, jehoţ myšlenka se původně rozšířila ze San

Francisca (Kalifornie) v průběhu let 1960-1970. Technika tohoto stylu spočívá v rychlé svalové

kontrakci s následným uvolněním mající za cíl vyvolat efektní trhnutí tanečníkovým tělem, resp. částí

těla, tzv. pop, tick nebo hit. Vše je prováděno průběţně v rytmu hudby a kombinováno s rozmanitými

pohyby a pózami. (Popping, 2011)


[ 22 ]

Diskutovanou otázkou je téţ vliv capoeiry8. Podobnost některých prvků je značná.

Někteří ji s počátky spojují, jiní nikoliv (např. výrazná osobnost jménem Richard Colón,

ve „světě b-boyingu“ známý jako Crazy Legs) (Kabát, 2009). Ovšem sama capoeira je

„ţivý“ tanec, nejpravděpodobnější je tedy varianta ovlivňování vzájemného. S tím,

ţe ale oba tance jsou naprosto odlišné z metro-rytmického hlediska.

Nepopiratelný je ale fakt, ţe mnoho tanečních prvků a pohybů průkopnického

období se jeví jako agresivní a násilné. Brooklyn byl domovem hned několika gangů.

Na konci 60. let se v těchto ganzích pohybovali dva muţi, které mimo výtrţnosti velmi

bavil tanec, byl to pro ně jiný způsob vybití energie, jejich přezdívky jsou dodnes

ověnčené legendami, znějí Rubberband a Apache. Oslovovala je soulová a funková

hudba, inspirovali se tanečním projevem Freda Astaira a Gena Kellyho, dále je upoutaly

prvky salsy a také tance zvaného hustle (velmi populární discotanec 70. let). Na základě

těchto stylů postupně vyvíjeli svůj vlastní pouliční taneční styl nazývaný rocking,

obohatili jej o tzv. jerks a burns, pohyby spočívající v gestikulaci rukama představující

gangsterská gesta odstrašujícího typu. Tyto pohyby se později staly základními a nejen

to, začaly je napodobovat spousty dalších členů gangů a snaţili se jeden druhého

v tomto novém stylu porazit. Na počátku 70. let přestal být rocking oficiálně „tancem

gangsterů“, zalíbil se mnoha mladým lidem mimo gangy a ti jej dále rozšiřovali. Tím se

stal tak známým a oblíbeným, ţe bylo nutno změnit jeho jméno, protoţe rock (rocking)

mnozí zaměňovali za rock ‚n‘ rollový tanec nebo rockovou hudbu. Takto nejpravdě-

podobněji vznikl uprocking (brooklyn uprock dance). (Kabát, 2009)

Můţeme říci, ţe uprock je transformací boje a výhrůţek v nenásilnou taneční

formu. Původní forma tance je ovšem tak energická, ţe nezasvěcenému člověku

připomíná skutečnou rvačku. Občas se tedy tehdy stávalo, ţe soupeřící crew byly

vyvedeny z klubů nebo pozatýkány policí pro výtrţnosti, násilí, či obojí. Nicméně

gangsterský původ je zde nepopiratelný. Tanec ovšem nabízel bývalým mladým

gangsterům novou cestu: nejen ţe si jím mohli vybít přebytečnou energii, vzájemně se

8 Capoeira je tradiční brazilské umění kombinující bojová umění, sport a hudbu. Byla vytvořena

v Brazílii potomky afrických otroků s přirozeným vlivem brazilského okolí, a to pravděpodobně jiţ

v 16. století. Je známa svými rychlými a sloţitými pohyby, hojně vyuţívá kopy a rychlé podmety, dále

jak přízemní, tak vzdušnou akrobacii. (Capoeira, 2011)


[ 23 ]

nenásilně porovnávat a být lépe přijati svými vrstevníky, ale téţ si i s postupně lepšící

technikou mohli pouličními vystoupeními něco přivydělat.

Historie se ale neobešla bez svých temných stránek, jak uvádí Kabát: „Bohuţel

ostatní nadále na ulici riskovali svůj ţivot zbytečným pronásledováním stávajících

gangů. V důsledku toho, ţe někteří tanečníci zůstali zavázanými členy gangu, odhodlaní

vyrovnat staré účty, propukly někdy boje přímo na tanečním parketě. Naneštěstí byl

při tanci zabit i Rubberband Man. Soupeřil s muţem, jehoţ dívka byla nabídnuta jako

cena pro vítěze a vyhrál. Kdyţ pak se svojí ‚trofejí‘ klub opouštěl, poraţený protivník

jej zastřelil.“ (Kabát, 2009)

S rostoucí popularitou tohoto tance vznikaly i desítky dodnes známých crew,

z nich můţeme uvést např. All Star Rockers, Explosive Rockers, Down To Rock, Floor

Master Dancers, Lil Daves Rockers, Jig O‘Bugs, Universal Dancers. Významné místo

zaujímá především crew jménem Dynasty Rockers: tato skupina se nedruţila s ţádným

gangem a její členové jako první začali pouţívat barevná trička, která na zádech nesla

název crew. Uprocking byl mnohými skupinami brán smrtelně váţně, organizovaly se

časté soutěţe, dle jejich specifického charakteru se jim právě v této době začalo říkat

battle. Nebojovalo se jen tak, ale o peníze, ţeny, trika či košile. Kupodivu právě vyhrát

cizí triko bylo to nejcennější, naopak prohrát jej znamenalo přijít o přezdívku,

či dokonce o jméno crew a všechnu čest s ní spojenou. (Kabát, 2009)

Vlastní souboje (battly) měly oproti b-boyingu několik odlišností. Jednak

probíhaly v řadách (tzv. apach line), kdy dvě skupiny proti sobě stály tváří v tvář

a kaţdý měl svého protivníka. V b-boyingovém battlu tanečníci netvoří striktní řadu

a není nutné tančit vůči konkrétnímu členovi druhé crew. Dalším důleţitým rozdílem

bylo, ţe b-boyům deejayové dokola prodluţovali pouze části skladeb (breakbeats),

naproti tomu uprockoví tanečníci tančili na celé skladby. (Kabát, 2009)

„Brooklyn uprocking stál na rychlých nohou i rukou, otočkách, výskocích,

mimice, kterou tanečníci vyjadřovali hudbu, na gestech, kterými imitovali pouţití

zbraní. Znalost skladeb byla výhodou, čím lépe tanečník dokázal vystihnout slova

a melodii hudby, tím více získával navrch. Během souboje mu mohlo být poklepáno

na rameno, coţ bylo znamení, ţe jej chce vystřídat jiný člen crew.“ (Kabát, 2009)

Rok 1980 je pro uprocking zlomový, konal se dosud největší battle o titul

v uprockingu – King Uprock. V něm zvítězil Ralph Casanova z Dynasty Rockers.


[ 24 ]

Ovšem tento rok není zlomový jen z důvodů vrcholné soutěţe, posléze také nastal

nástupu strmého úpadku. Ke slovu se dostává b-boying, který uprock přejal, byť si jej

poněkud poupravil po svém. (Kabát, 2009)

Počátky pohybového projevu v b-boyingu jsou logicky spjaté s prvotním rozvo-

jem toprocku (tedy tance ve vzpřímené poloze). Ten vychází z afroamerických,

evropských a latinskoamerických tanců. Konkrétně jej nejvíce ovlivnily lindy hop

(jitterbug), tap dance, swing, salsa a téţ samozřejmě uprock. Pokračuje i napodobování

hereckých hvězd, jakými byly např. Fred Astaire, Gene Kelly, Sammy Davis Jr., Harold

a Fayard Nicholasovi, James Brown. Poslední jmenovaný je dle Kabáta mnohými

dokonce vnímán jako „první b-boy“, především z důvodů svých efektních a do té doby

originálních tanečních kreací. (Kabát, 2009)

Podle hesla „bojuj prostřednictvím své kreativity a ne zbraní“ tanečníci přicházeli

s dalšími vylepšeními a prvky. Kdyţ b-boyové začali pouţívat ruce k tomu,

aby podepřeli svá těla a mohli uvolnit nohy a chodidla pro gymnastické prvky, vlečení

nohou a různá přetáčení, vznikl footwork (floor rocking, down rocking), dle Schlosse

součást floorworku. Dále se přidaly také freezy. Díky značnému důrazu na originalitu

a kreativitu paleta pohybových moţností rostla kaţdým dnem. Tanečníci pořádali

nejrůznější setkání a předváděli své nově osvojené dovednosti, setkání byla samozřejmě

formou battlů a vzájemné porovnávání bylo právě tou nejsilnější hybnou silou

posouvající taneční umění b-boyů směrem kupředu.

Prvními b-boyingovými crew první éry, tedy let 70., byly The Zulu Kings,

Shanghai Brothers, The Bronx Boys, Rockwell Association, Rock Steady Crew, Crazy

Commanders.

Největší rivalita panovala mezi Starchild La Rock a Rockwell Association a také

mezi The Zulu Kings a Salsoul. Tanečníci často také tvořili různé aliance pod novými

jmény, aby ve vzájemném zápasu zůstali na pomyslném vrcholu (Chang, 2005, s. 117).

S generační obměnou se postupně začínají do b-boyingu dostávat i sloţité

gymnastické prvky, ty jsou přijaty buďto v původní podobě nebo poupravené, jedná se

tedy především o skupinu pohybů nazývaných jako power moves či air moves. Po roce

1980 se zviditelňují crew jménem Rock Steady Crew, NYC Breakers, Dynamic Rockers,

Magnificient Force, United States Breakers, Floor Masters nebo Incredible Breakers.

Největšími soupeři si byli Rock Steady Crew a NYC Breakers nebo Dynamic Rockers.


[ 25 ]

Byly to právě jejich souboje, které přilákaly pozornost médií a přispěly k proslavení

b-boyingu po celém světě. Samotné historické záznamy o b-boyingu se nedají představit

bez výše zmiňované Rock Steady Crew (RSC), je to dáno především tím, ţe její členové

se objevili hned v několika filmech (Style Wars, Wild Style, Flashdance, Beat Street),

dále televizních vystoupeních, také vystupovali dokonce pro britskou královskou

rodinu.

V roce 1981 došlo k mediálně proslavenému vystoupení formou battlu mezi Rock

Steady Crew a Dynamic Rockers v Lincoln Center během události Outdoors Program.

Toto vystoupení zvedlo obrovskou vlnu zájmu, například na závěrečném ceremoniálu

olympijských her v Los Angeles tančila pro sto tisíc diváků více jak stovka tanečníků

breakdance. Dále vznikly další filmy s b-boyingovou tématikou, Breakin a Breakin 2:

Electric Boogaloo.

RSC je v dnešní době organizací v jejímţ čele dlouhodobě stojí Richard Colón

(*1966), známý po přezdívkou Crazy Legs. Tato organizace v b-boyingu úspěšně

podniká a snaţí se pokračovat v rozvoji hip-hopové kultury. RSC má své členy

v Japonsku, Itálii nebo Británii, na dlouhém seznamu jejich členů jsou (nebo byli)

nejenom tanečníci, ale i writeři a hudebníci. Většinou jsou to ti nejlepší ve svém oboru,

například tanečníci Mr. Wiggles, Fabel, Suga Pop nebo Aliens Ness, kteří se aktivně

věnují výuce, nebo deejayové Tony Touch, Q-Unique, Bobbito, Q-bert, DJ Prime

Minister či rapová skupina Arsonists a mnoho dalších. (Kabát, 2009)

B-boying se pomalu rozšířil po celém světě, po svém úpadku v letech 80.,

kdy sestoupil obdobně jako jiné módní trendy, se dostává od poloviny 90. let opět

do povědomí lidí. Přestoţe scéna jako taková je ryze undergroundová a k jejímu úpadku

vlastně nikdy pořádně nedošlo, dostávají se opět ke slovu média, především televizní

reklamy a videoklipy, kde mohou efektní pohyby breakdance s kombinací se střihač-

ským uměním a moderní technikou plně vyniknout. Existuje celá řada tváří spjatá se

značkami jako Nike či Red Bull, ale zároveň i mnoho výrazných osobností globálně

neznámých.

O dnešní scéně by se toho dalo psát spousty, je obrovská a především – je online.

Internetové stránky typu Bboyworld: The number 1 bboy source (www.bboy-

world.com) vám umoţní dozvědět se neskutečně mnoho informací na místním fóru

či zhlédnout např. battle z Japonska, který se odehrál během předchozího dne.

http://www.bboyworld.com/

http://www.bboyworld.com/


[ 26 ]

2.3 Šíření b-boyingu z Ameriky do Evropy

Rozšíření b-boyingu z Ameriky do Evropy je mimo jiné velmi těsně spjato s německým

b-boyem Stormem, vlastním jménem Niels Robitzky (*1969). Tento člověk je úţasným

tanečníkem nejen breakdance, ale jiných hip-hopových stylů. Říká se o něm, ţe začal

tancovat dříve, neţ se naučil chodit. Zlomovým rokem v jeho ţivotním, resp. tanečním

nasměrování byl rok 1983, kdy se dostal poprvé do kontaktu s electric boogaloo9

a b-boyingem. Vzhledem k jeho opravdu výrazné osobnosti můţeme tento rok s jistým

odstupem povaţovat za zlomový i pro celou Evropu.

V následujícím období nastal „boom“ breakdancové módy ve velké části západní

Evropy. Je zde přímá paralela s popularitou breakdance v Americe. Obdobně jako

v USA, tak i v Evropě za prvotním rozšířením breakdance mezi širší veřejnost stály

komerční video snímky. Storm jako příklady uvádí film Flashdance nebo video Buffalo

Gals. Breakdance se stal opravdu v jistém smyslu módou, a jak uţ to s módou bývá,

prvotní nadšení často rychle mizí. A takto to bylo i b-boyingem. (Robitzky, 2011)

Od roku 1985 nepřicházelo z Ameriky mnoho informací, coţ mělo za následek,

ţe b-boyové v Německu, Francii, Itálii, Anglii i Skandinávii začali vymýšlet mnoho

zcela nových prvků aplikovatelných pro b-boying, a vytvářeli tak postupně svoje vlastní

pojetí tohoto fenoménu. Toto také vyústilo v zaloţení legendární evropské crew Battle

Squad, kterou zaloţil Storm společně s ještě několika vůdčími postavami b-boyingové

scény v tehdejší Evropě. Všeobecně můţeme říci, ţe po roce 1991 jiţ v Evropě

existovaly komunity tanečníků breakdance s poměrně silnými členskými základnami.

Mimo Battle Squad v této době existovalo ještě několik crew se zvučnými jmény, jako

např. Second to None a Awayz Rocin Tuff z Velké Británie či Out of Control z Dánska

a Throwdown Breakers ze Švédska, ve Švýcarsku v té době působili Jazzy Rockers

a v Belgii Dynamic Rockers. Nejznámější crew z Francie byla Aktuel Force. Tyto

skupiny jsou důleţité hned z několika hledisek. Jednak posunovaly b-boying opět

9 Electric boogaloo (někdy špatně označováno jako electric boogie) je druh tanečního stylu vycházející

z funku a hip-hopu a je velmi příbuzné poppingu. Toto označení je těsně spojeno se skupinou

The Electric Boogaloos, která působila v 70. letech. Tanec je charakteristický uvolněnými pohyby

nohou ve funkovém stylu, komplexním vyuţitím flexibility v kloubních spojích, rotacích v pánvi

i hlavou. Později je tato široká paleta pohybových dovedností kombinována navíc s poppingem.

(Electric boogaloo, 2011)


[ 27 ]

o krok vpřed, ale také jej udrţely „při ţivotě“ v době, kdy jej kaţdý povaţoval za něco,

co jiţ vyšlo z módy. Posuneme-li se blíţe k České republice, resp. aţ na východ za ni,

narazíme na velmi kvalitní maďarskou crew Enemy Squad, ovšem i tato skupina dala

o sobě znatelněji vědět aţ po pádu „ţelezné opony“. (Robitzky, 2011)

Svoji nezastupitelnou roli hrál také battle nazvaný Battle of the Year („Bitva

roku“), zkr. BOTY. Psal se rok 1990, kdy Thomas Hergenröther zorganizoval

v Hannoveru soutěţ s názvem International Breakdance Cup, na kterou se přihlásilo

pouhých 9 crew a podívat se přišlo asi 400 diváků. Jednotlivé skupiny předvedly pouze

svou připravenou show, battlovat se začalo aţ následující rok, 1991. První tři ročníky

zvítězili vţdy domácí Němci (1× TDB, 2× Battle Squad). V roce 1993 si titul do Anglie

odvezli Always Rockin Tuff. O rok později triumfovali opět němečtí b-boyové Vlinke

Vuesse, ovšem kromě roku 2000, kdy zvítězili Flying Steps, to byla jediná vítězství

domácích tanečníků. Nadcházejícím „novodobým“ ročníkům, které byly jiţ provázené

masivní reklamou a celkově značným rozpočtem, vládly korejské crew s občasným

přerušením některou z francouzských crew. Jedinou výjimkou bylo vítězství ruského

výběru Top 9 na BOTY 2008. (Rubek, 2011)

Tato mezinárodní soutěţ je dnes velmi známá, dokonce je moţné spekulovat

i o tom, ţe její vrcholná léta jiţ pominula. Kaţdopádně názory na ni jsou různorodé,

od ryze pozitivních aţ po zcela negativní, ovšem to nic nemění na tom, ţe měla velký

historický význam na vývoj b-boyingu po celém světě a především samozřejmě v místě

jejího dění, v Evropě, konkrétně v Německu a okolí.

S nástupem Battle of the Year a s celkovou přirozenou disperzí b-boyingu

v 90. letech, která je spojena s velkou oblíbeností mezi mladými, se vývoj tohoto

fenoménu zaplétá, a vytváří tak jiţ sloţitější sociální sítě lidí věnujících se b-boyingu.

Evropa si postupně vytvořila vlastní tzv. flow10

.

Naopak přelom tisíciletí a neustálý rozvoj internetu stírá rozdíly celosvětového

měřítka. Významnou měrou se na tomto trendu po roce 2005 podílí masové rozšíření

Youtube. Přesto je b-boying pro své charakteristické pojetí tance s poměrně netradiční

hudbou stále v oblasti undergroundového umění. Nicméně takové legendy, jako je

10

Flow je z angl. „téci“, jedná se o celkový projev tanečníka. Tento pojem je často mezi b-boyi uţíván,

ale smysl je nejistý, někteří taneční tím označují „vytancovanost“, jiní specificky originální pojetí,

lišící se od tanečníka k tanečníkovi, nebo i v rámci větších geografických etnik.


[ 28 ]

např. výše zmíněný Storm, stále působí a jsou to právě ony, které tíhnou k tomu své

zkušenosti nějakým způsobem zhodnotit, zdokumentovat, není tedy překvapující,

ţe právě v roce 2000 vyšla Stormovi obsáhlá kniha popisující historii b-boyingu

v Německu – From Swipes to Storm.

2.4 B-boying v České republice

2.4.1 Historie b-boyingu na našem území

První vlna tanečníků breakdance (záměrně neuvádím b-boyingu) se v dnes jiţ

bývalém Československu objevila jiţ počátkem 80. let.

Dokládá to i Jindřich Hes (výrazná osoba českého tanečního světa obecně), který

přibliţně do roku 1984 situuje „Velkou cenu Československé televize a Pragokoncertu“

v praţské Lucerně (soutěţ profesionálních tanečníků standardních a latinskoamerických

tanců), kde vystupovala francouzská skupina právě s tanečním stylem breakdance.

Dle Hese je toto vystoupení momentem, kdy si začali někteří trenéři všímat a podpo-

rovat tento taneční styl (Parmová, 2006).

Martin Fiedler v řízeném rozhovoru Parmové uvádí, ţe se k nám (tzn. za „ţelez-

nou oponu“) breakdance rozšířil úplně stejně jako do jiných zemí, a to formou filmů

jako Hair, Beat street, Breakin či Wild style (Parmová, 2006). Tyto filmy byly

celosvětově promítány, u nás samozřejmě byly moţnosti „získání západních produktů“

sloţitější, ale vţdy „se nějaká ta cesta našla“. Ovšem pravda je, ţe ne kaţdý tyto

moţnosti měl, a proto také videokazety, gramofonové desky a časopisy dovezené

ze zahraničí představovaly cenné „poklady“.

V interview Parmové barvitě popisuje rozmach breakdancu a atmosféru tehdejší

doby Antonín Kaňok (b-boy původem z Krnova): „Problém byl i s výběrem hudby

pro prezentované skladby a choreografie. Jednak uţ tak jejím faktickým nedostatkem

a malou dostupností byl omezen její kvalitní výběr a zároveň v soutěţních podmínkách

se nepovolovaly skladby s anglicky zpívaným textem, ale pouze instrumentálky nebo

česky zpívané skladby! Dnes to jiţ zní aţ neskutečně a komicky, ale i tohle nesla ona

doba (Parmová, s. 46, 2006).“


[ 29 ]

S tím, ţe prvotním zdrojem byly americké filmy a videoklipy, souhlasí i výše

zmíněný Kaňok, který v rozhovoru pro Parmovou nejen ţe nešetřil slovy, ale také jako

jeden z mála uvádí přesná data nejstarších událostí. Ke kontaktu s vlnou „breakdancové

módy“ došlo v případě Kaňoka přes vlny rádiové. Datuje jej přibliţně na konec roku

1983. V té době trávil své mládí jako voják základní sluţby v Hodoníně na jiţní Moravě

a potají zde spolu s ostatními vojáky sledovali breakdancové videoklipy. Po této

zkušenosti ho tato „horká světová novinka“ uchvátila a začal spolu s kamarády

jednotlivé pohyby zkoušet (jednalo se tehdy o videoklip s výše zmiňovanými

The Rocksteady Crew z New Yorku). Dále tvrdí, ţe jiţ v průběhu roku 1984 „breaková

vlna“ překonává i „ţeleznou oponu“ a ovlivňuje stále větší počet mladých lidí v býva-

lém ČSSR (Parmová, 2006).

„Nový taneční hit získává čím dál více místa na diskotékách, kde se začínají zcela

spontánně a ţivelně odehrávat souboje mezi skupinami tanečníků. Společně s novým

tancem se na taneční parket dostává i myšlenka spočívající v tom, ţe tam, kde se tančí

BD [breakdance /pozn. autor/], není místo pro rvačky a násilí (Parmová, 2006, s. 46).“

Předešlá citace dokládá poměrně velké šíření jiţ v této době, dále Kaňok uvádí i fakt,

ţe v letech 1985 a 1986 se konají první neoficiální mistrovství Československa

v breakdancu. Jejich dějištěm byl Palác kultury v Praze, kde se konaly Festivaly

mladého tance. V programu byly mistrovské soutěţe v akrobatickém rokenrolu, disko-

tancích, volných tancích a v těchto letech i soutěţ jednotlivců o „Pohár Československé

televize v breakdance“. (Parmová, 2006)

Kaňok dále přesně popisuje tyto události: „V roce 1985 bylo přihlášeno do této

soutěţe 100 tanečníků a o rok později nás bojovalo o co nejlepší umístění takřka dvakrát

více. Nejúspěšnějšími b-boys jsou v této době členové skupin ze tří československých

velkoměst – Prahy, Brna a Bratislavy. Na parketě se objevilo dokonce i pár dívek.

V prvním roce praţského Festivalu mladého tance bylo semifinále této soutěţe v BD

doménou výhradně muţů, a to sedmi z Bratislavy a tří z Brna. Čechům se v tomto roce

nepodařilo lépe prosadit. Zcela zaslouţeným mistrem v BD pro rok 1985, který kromě

skvěle předvedené akrobacie (nejlépe propracovaný headspin a velmi zdařilé

powermoves, hlavně windmill a flare) ohromil i vynikajícím provedením EB [electric

boogie – viz electric boogaloo /pozn. autor/], se nestal nikdo jiný neţ cizokrajně

vyhlíţející b-boy tmavé pleti Frederick Aysi (Fredy) z Bratislavy. Rok na to své

prvenství v ještě větší konkurenci opětovně obhájil, a tím potvrdil, ţe je


[ 30 ]

československou jedničkou. Na lidi kolem působil velmi skromně, přátelsky a v zákulisí

se s námi ostatními ochotně dělil o své taneční zkušenosti (Parmová, 2006, s. 43).“

Frederick Ayisi, s kterým Parmová téţ vedla rozhovor, potvrzuje, ţe i u něj byly

prvotní informace přivedeny skrze kanál rakouské televize zachycený v Bratislavě,

konkrétně programy ORF1 a ORF2. Jak Ayisi vzpomíná, byl to tehdy koncert zpěvačky

Diany Ross, který se mu nesmazatelně zapsal do paměti: „Najednou se vedle Diany

objevil tanečník tmavé pleti a já jsem si před televizí zkoušel napodobovat jeho tanec

(Parmová, 2006, s. 48).“ Také uvádí pro něj zlomový rok, a to jiţ 1982, kdy poprvé

uslyšel v rádiu rap. Byl to ale „aţ“ rok 1983, kdy se dostal Ayisimu do ruky časopis

„Bravo“ (patrně z Německa /pozn. autor/), ve kterém byly první obrázky

breakdancových prvků, s kterými se seznámil. Podrobně popisuje první období svého

tanečního ţivota slovy: „Snaţil jsem se se svým kamarádem Petrem Batthyianim

rozluštit krkolomné obrázky a pochopit, jak se točit na zádech, koleně, ruce a na hlavě.

Tak jsem začali chodit do podchodu s chráničema, obvazy a dokonce i hokejovými

přilbami. Přidávali se k nám další kluci. Největší inspirací se nám stala americká

skupina Rock Steady Crew se svými hity Hey You a Up Rock. Jejich videoklipy jsme

sledovali na ORF. Z Vídně přišel za mnou můj kamarád, mulat Robi Latigo, který byl

uţ v tom období v break dance fantastický (hlavně v electric boogie). Robi byl naším

opravdovým učitelem (Parmová, 2006, s. 48).“

V roce 1984 Ayisi ještě společně s jinými chlapci zaloţili jednu z prvních break-

dancových crew v ČSSR, nazvali ji „Gumoví chlapci“. V Bratislavě následně vznikaly

další a další skupiny. Ale Gumoví chlapci byli nedosaţitelní, dokladem toho byl i zájem

známých osobností, nejprve si jich všimla Janka Kociánová a přizvala je na pár svých

koncertů, poté spolupracovali s dalšími známými zpěváky, jako jsou Peter Nagy,

Richard Müller, Beáta Dubasová, Vašo Patejdl, ale nejen to, oslovili je také reţiséři

a vystupovali ve filmech jako např. „Fontána pre Zuzanu I.“, v reklamách, často

v písničkovém programu „Triangel“. Zároveň se i jejich pouliční tréninky přesunuly

na taneční sál. (Parmová, 2006)

V témţe období, přesněji v roce 1982, vznikl praţský taneční soubor Uno,

který byl tvořen vystudovanými tanečníky z konzervatoře. Dle Richarda Hese (jednoho

ze zakladatelů) tato smíšená taneční skupina působila jako armádní umělecký sbor

a zabývala se různými styly tanců od klasického tance – balet, jazz, přes moderní tanec

a díky gymnastickým zkušenostem aţ k tanečnímu stylu breakdance. Richard Hes dále


[ 31 ]

ve vedeném rozhovoru Parmové uvádí, ţe skupina Uno zařadila breakdance do celo-

večerních programů armádního uměleckého souboru, její členové jezdili po kasárnách

a v maskáčích vystupovali před vojáky i u ruských jednotek. Tuto skupinu také velmi

inspirovaly videoklipy Michaela Jacksona a jeho známá „měsíční chůze“ (která není

vlastně tak úplně jeho /pozn. autor/). Dle R. Hese skupina Uno jako první v republice

ukázala veřejnosti breakdance, bylo to především díky vystupování se známými

zpěváky, jako byli např. Jiří Korn, Lucie Bílá a Karel Gott. Téţ se v té době poprvé

objevil breakdance v televizi a to ve videoklipu Lucie Bílé (tehdy ještě Hany Zaňákové)

na píseň „Neposlušné tenisky“. Důleţitým faktem bylo, ţe skupina Uno se zabývala

profesionální scénou a soutěţí se neúčastnila, dle R. Hese pouze občas na soutěţích

vystupovala jako host. Později také vyčleněním některých členů skupiny Uno vznikla

skupina Hop Trop vedená Jiřím Kornem, která se dále zabývala jen breakdancem.

Ovšem dle Petra „Sonica“ Wisera spíše představovala „gymnasty“. (Parmová, 2006)

Nicméně to nebyla jen Praha, Brno a Bratislava, kde začaly vznikat první

breakdancové crew. Dobrým příkladem je periferní oblast v podhůří Jeseníků,

kde bydlel jiţ výše zmiňovaný Antonín Kaňok. Tento muţ pln dojmů z mistrovství

ČSSR v breakdance (1984, 1985) zorganizoval v říjnu 1986 v Krnově první „Přehlídku

mladého tance“, které se zúčastnilo sice jen 27 tanečníků, ale měla obrovský ohlas

a úspěch, jak on sám tvrdí: „(...) navzdory tomu, ţe ne kaţdý měl tehdy pro tento druh

tance pochopení (Parmová, 2006, s. 43)“. Právě tehdy se zrodila tradice krnovských

tanečních festivalů – „Přehlídka mladého tance“, trvající minimálně do roku 2006

(v tuto dobu byl s Kaňokem pořízen rozhovor). Kaňok dále uvádí b-boye z Liptovského

Mikuláše či z Martina. V Česku to byl region sever (Jablonec nad Nisou, Turnov

a vzdálenější Trutnov) s osobnostmi Jiřím Michálkem a Michalem Lukešem, konkrétně

z Trutnova pocházel pozdější „praţan“ Petr Ježek, legenda českého b-boyingu. Dalším

regionem bylo okolí Plzně a Příbrami a jiţ uvedený Vilém Hamburg, dále východ Čech

(Pardubice, Hradec Králové). Na Moravě to byla kromě Brna téţ oblast Moravských

úvalů (Olomouc s osobnostmi Vladimírem Kovaříkem a Janem Rubošem, Přerov, Zlín,

Hodonín) a nakonec také Slezsko (Ostrava, Havířov a „Kaňokův“ Krnov).

Bylo to také právě v Krnově, kde díky Antonínu Kaňokovi vznikla v roce 1984

jedna z prvních breakdancových skupin Crazy Boys Crew, její jádro tvořili kromě

Kaňoka Řekové Janis Kosteas (Jani) a jeho mladší bratr Jotis Kosteas (Jotis), Michal

Anguridis (Angur) a Jan Opavský (Jensi). Aţ úsměvné také je, ţe nakonec byli díky


[ 32 ]

době nuceni změnit své jméno na „Veselí hoši“. Tato skupina navštěvovala pravidelné

diskotéky, ale vyuţívala také jiných moţností, jako např. přihlásit se na přehlídky

pohybových skladeb. Nakonec však ukončila své působení jiţ v roce 1988, ovšem

neodešla „ze scény“ se sklopenou hlavou. Se skladbou „Prázdninová ulice“, ve které

tančily jiţ i dívky, zvítězili v „Celostátní soutěţi ţákovských kolektivů SOU Federál-

ního ministerstva všeobecného strojírenství“ v Kopřivnici ve dnech 6. aţ 8. 4. 1988.

Tam se jim dostalo téţ i odváţného uznání předsedkyně poroty, choreografky a taneční

lektory paní Jarky Calábkové.

Faktem ale zůstává, ţe se v 80. letech utvořila tři jádra: Praha, Brno a Bratislava.

V Bratislavě to byla skupina kolem jiţ výše zmiňovaného Fredericka Ayisiho.

Dle Kaňoka byla právě tato škola v nejranější době nejpropracovanější a bylo zde

moţné pozorovat významný vliv jiţních sousedů z Maďarska (viz podkap. 2.3 a crew

Enemy Squad). Významnými osobnostmi byli Karel Zajac (věnoval tanci celý ţivot)

a Peter Batthyany. Kaňok ještě zmiňuje legendární bratislavskou crew Street breakers.

(Parmová, 2006)

Historie „brněnské školy“ byla nejprve spjata s jednotlivci, Kaňok uvádí v té

době skvělé b-boye, jmenovitě Františka Zelinku, bratry Savase a Michala Sachidise,

Radka Štumpu, kteří byli velice úspěšní na tehdejších mistrovstvích. Důleţitou úlohu

hrála taneční škola Starlet Brno, která pod vedením Vladimíra Buriana vytvořila dobré

zázemí pro b-boye. Také díky jeho vydatné pomoci se breakdance dostal aţ na televizní

obrazovky, kdyţ se mu podařilo prosadit vystoupení brněnských b-boyů v zábavném

pořadu Československé televize „Dva z jednoho města“. TŠ Starlet také pořádala letní

taneční školy, kde se breakdance pro zájemce z řad široké taneční veřejnosti poprvé

v této době oficiálně a odborně vyučuje. (Parmová, 2006)

V roce 1991 navštívila tento letní taneční tábor skupina mladých lidí okolo

Martina „Fidliho“ Fiedlera. Nutno podotknout, ţe tato skupina byla zapálena

pro hip-hop jako kulturu a doslova hltala rapovou hudbu a taneční styly reprezentované

hvězdami jako Bobby Brown, C&C music factory, Snap, Bel biv devoe, Marky Mark,

Vanilla Ice, MC Hammer, Mr Lee, Heavy D, EYC. Nejednalo se tedy úplně o lidi

ovlivněné pouze breakdancovými filmy a videoklipy. V létě roku 1993 vzniklo trio

Beat Up (Fidli, Seki a Hana Štoudková), s postupem času je tanec více a více

„pohlcoval“ a k 8. 1. 1995 zaloţili jiţ přímo taneční skupinu Beat Up, která se rozšířila


[ 33 ]

o řadu dalších členů a její směr byl v „dnešní terminologii“ především streetdancový.

Tato skupina se v dnešní době rozrostla do obřích rozměrů. (Fiedler, 2011)

Bylo to ale aţ v roce 1997, kdy Martin Fiedler, oficiální vedoucí Beat Upu dává

dohromady ryze breakdancovou crew s názvem Beat Up Clan Breakers. Hlavními

osobnostmi byli Jiří „Keřík“ Pokorný a Robert „Bobeš“ Ehrenberger, kteří jiţ tehdy

patřili k breakdancové špičce v ČR. Tato crew měla tanečníky, kteří se všichni mohli

bez problému označit za b-boye a zároveň měli i ve stylu původních b-boyingových

crew své „specialisty“ na jiné hip-hopové styly, např. Roberta „Spy Robyho“ Nového

a bratry Kanalasovy, kteří dokonale ovládali taneční styl locking. Beat Up Clan breakers

se do roku 1999 prosadila na mnoha tanečních battlech a akcích, byla tak nepsanou

nejlepší breakdancovou crew společně ještě s praţskými Da Live Broadcast. (Fiedler,

2011)

„Pražská taneční škola“ se začala prosazovat aţ od roku 1986, o to však s větší

intenzitou. Jak poutavě poznamenává Kaňok: „Bylo poznat, ţe první Festival mladého

tance v Paláci kultury v roce 1985 jí [„praţské taneční škole“] dal ten správný impuls,

neboť o rok později jiţ byli praţští b-boys na takové úrovni, ţe mohli s úspěchem

konkurovat těm nejlepším. Z těch, kteří by se mohli počítat k ‚praţské škole‘ a právě

v roce 1986 zasáhli do bojů o medailová místa, byl skvělý praţský breaker Milan

Závranský, nebo z Příbrami Vilém Hamburg, který skončil na 3. místě. První

jmenovaný ohromoval publikum několikerým zpracováním ‚helikoptéry‘, které zpestřil

tím, ţe si v době točení uměl svléknout svou šusťákovou bundu oranţové barvy,

vyhodil ji nad sebe do vzduchu, „zasekl“ svou rotaci, zachytil zpět padající bundu a po

jejím sloţení si ji [dal, poloţil,… /pozn. autor/] pod hlavu, jako by usnul (Parmová,

s. 45, 2006).“

S počátky breakdance u nás je neodmyslitelně spjata osoba jiţ výše zmiňovaná.

Petr Ježek. Sám se hlásí k pseudonymu „táta českého breakdancu“. Jeho kariéru

odstartoval, podobně jako u Fredericka Ayisiho, časopis „Bravo“ (obsáhlé číslo věnující

se b-boyingu), který mu v roce 1985 přivezla jeho teta ze západního Německa. Tvoří

dodnes „breakdancové duo“ Crazy Breakers se známou českou tanečnicí Ivetou

Wolfovou. Jak jiţ bylo výše poznamenáno, je původem z Trutnova, ale působil a stále

ještě působí především na „praţské scéně“. Petr Jeţek je dle Fiedlera nejznámějším

lektorem 90. let v ČR (Fiedler, 2003).


[ 34 ]

Jedním z faktů, kterými vstoupil Petr Jeţek ve známost, byly historicky známé

vystoupení pro tehdejšího prezidenta Gustava Husáka a po revoluci také na jedné

soukromé akci téţ pro Václava Havla. „Jednoho krásného dne si mě Gustav Husák

(prezident) pozval na Hrad, abych mu zatancoval. Přišel jsem do malého sálu, kde seděl

G. Husák a pár dalších lidí. Pustil jsem si zahraniční instrumentální hudbu a zatancoval.

Diváci nehnuli ani brvou, a kdyţ jsem dotancoval, neproběhlo nic podobného jako

potlesk, jen se dívali dál, tak jsem se sebral a odešel. Nějakou dobu po revoluci jsem se

zabýval Djingem a jednou jsem hrál na svatbě, kam přišel i prezident Václav Havel.

Pustil jsem si muziku, tentokrát uţ s anglickým textem a začal breakovat. Havel vypadal

spokojeně, takţe nakonec i zatleskal (Parmová, 2006, s. 30).“

Dalším důleţitým historickým faktem je rok 1996 a vznik jiţ zmiňované taneční

skupiny Da live Broadcast (DLB), základ této skupiny tvořili dodnes legendární jména:

Tomáš „Cruise“ Veselý, Michal „Jesus“ Nedvěd, Jan „Johny Beast“ Loukota, Marian

„Mário“ Papuk a Petr „Sonic“ Weiser. Později se k nim přidali ještě Martin Pořízek

a Robert „Spy Roby“ Nový. Kaţdý z nich byl originální a kaţdý vysoce vynikal něčím

jiným. S touto skupinou je velmi úzce spjat i Jindřich „Twist“ Hes, málokdo jiţ o něm

dnes ví, ţe byl aktivním b-boyem „první vlny“ let 80. a následně se propagováním

b-boyingu v letech 90. postaral z velké části o jeho znovuobjevení v Česku. Právě okolo

jeho workshopů a kurzů se dala DLB dohromady a po celou dobu své existence byla

jednou ze skupin Taneční školy Hes v Praze. Tato skupina se jiţ v této době účastnila

řady battlů v zahraničí! Společně ještě s crew 02 Red star (členové: Toky, La4, Yakuza,

Kris Lou, Kodel, Koudy, Jej, René) a některými brněnskými crew tvořili druhou

výraznou vlnu breakdancu v ČR (Plavcová, 2011).

Jak jiţ bylo popsáno v kap. 2.3, Evropu značně ovlivnila soutěţ Battle of the Year

(BOTY). Na její závěrečnou mezinárodní část (BOTY International) se dostala zatím jen

jedna česká crew a je to jiţ více neţ deset let nazpět. Tou crew byla právě Da Live

Broadcast, poprvé se jí to podařilo v roce 1998 ve Frankfurtu nad Mohanem, ve sloţení

uvedeném v předchozím odstavci. Podruhé se skupina zúčastnila BOTY v roce 1999

v německém Lipsku, ale díky zranění Jana Loukoty a cestě Tomáše Veselého

do zahraničí byla sestava doplněna o trutnovského Petra Jeţka, brněnského Jiřího

„Keříka“ Pokorného, Zdeňka „Zdenála“ Mundla z Vracova a Roberta „Bobeše“

Ehrenbergera z Jaroměře, mimo Petra Jeţka byli poslední tři jmenování z rivalské crew

Beat Up Clan Breakers.


[ 35 ]

Účast DLB na BOTY byla velkou zásluhou Jindřicha Hese, který vše dojednal

s organizátory. Jiţ tehdy byl tento battle něčím výjimečným, ale přeci jenom nebyl

v ţádném případě takových obřích rozměrů, jako je tomu dnes. Postupně začali

z organizačních důvodů vznikat předkola této soutěţe. U nás se předkolo poprvé konalo

aţ v roce 2000. Tato soutěţ se nejprve uskutečnila pod názvem Floormaster, vítěz

postupoval na BOTY Eastern Europe (kvalifikace na finále v Německu). Tuto akci

pořádal Radek „Babs“ Maliní, který mimo jiné organizuje hudební festival Hip Hop

kemp a vlastní časopis Bbarák. Ve finále prvního ročníku se nepřekvapivě potkaly dvě

úspěšné crew, a to Da Live Broadcast a Beat Up Clan Breakers, kde prvně jmenovaní

zvítězili. V dalších letech reprezentovaly jako vítězové českého předkola crew NGS

či Disko Satelit. Poslední ročník před pauzou proběhl v červnu roku 2006 ve sportovní

hale Folimanka v Praze, akci pořádala TŠ HES s Depo Crew. Z nedostatku financí

a osob, které by se organizace chtěly ujmout, se jiţ předkolo na našem území aţ do roku

2009 nekonalo. V březnu 2010 v praţské Meet Factory proběhl historicky první ročník

kvalifikace společný pro Českou a Slovenskou republiku. Na BOTY East Side Europe

postoupily první tři skupiny, z prvního místa posupovali praţští Survivals, druzí se

umístili slovenští West Breakers a třetí Hollywood Stars z Přerova. (Rubek, 2011)

Jak jsem jiţ výše zmínil, názory na Battle of the Year jsou smíšené. Jisté je,

ţe v Americe termín BOTY buď vůbec neznají, anebo na něj pohlíţejí s despektem.

A zvýrazněme, ţe USA jsou zemí, kde b-boying vznikl, tanečníci zde mají nejširší

základnu a objektivně také asi největší zastoupení b-boyů ve světové špičce.

Miroslava Parmová, absolventka FTVS, se ve své diplomové práci přímo zabývá

systémy hodnocení breakdancových soutěţí, její téma zní „Uplatnění tance break dance

v soutěţích mládeţe v ČR, historie a vývoj tohoto tanečního stylu“ (Parmová, 2006).

V celé této kapitole jsem z části její práce, kde prezentuje řízené rozhovory, velmi

čerpal, ale musím poznamenat, ţe zbytek diplomové práce jen dokládá její neznalost

podstaty b-boyingu. „Uplatnění b-boyingu“ je cypher nebo battle. Je to předávání si

nejen pohybových dovedností, ale především foundationů (Schloss, 2009). Další otázka

(č. 8), kterou klade osobnostem spjatým s breakdancem v ČR, zní: „[Jaký je Váš]

osobní názor na soutěţe pořádané ČMTO11

a soutěţe podle systému BOTY?“

11

ČMTO je zkratka pro Českomoravskou taneční organizaci, jejíţ nástupnickou organizací je od roku

2008 CDO (Czech dance organization).


[ 36 ]

Na základě toho, co jsem uvedl v několika řádcích výše, je sama otázka nesmyslná. Plně

se ztotoţňuji s tím, jak na tuto otázku odpověděl Martin Fiedler: „Není systém

Boty...BOTY je od 93tího roku, systém battles vznikl na ulicích v 70. letech (Parmová,

2006, s. 41).“ A to, prosím pěkně, neznamená, ţe je BOTY špatný a nepopírá jeho

přínos.

To, v čem se Parmová implicitně mýlila, bylo uţ samo zvolené téma. Uplatnění

tance break dance v soutěžích mládeže v ČR sice nezní přímo jako „organizace battlů

v ČR“ (a battle je jediná existující forma skutečných soutěţích v b-boyingu), ale pravda

je, ţe tuto moţnost ani nevylučuje. Ovšem chybné nasměrování v přístupu k „hodnocení

soutěţí“ v b-boyingu lze nalézt jiţ v obsahu práce a především v jejích formulovaných

otázkách (viz odstavec výše, či přímo její práce).

Kritikou v předcházejících odstavcích bych se chtěl dostat právě k organizaci

skutečných battlů, které se odehrály v České republice. Vrátíme-li se ke druhé vlně

b-boyů let 90., nebyl zde vlastně pořádán ţádný větší crew battle, mimo legendární

souboje DLB s Beat Up Clan Breakers. Martin Fiedler je popisuje slovy: „Právě battly

těchto dvou skupin byly vrcholnou podívanou českého breakdancu 90. let. Tyto ‚bitky‘

trvaly i přes hodinu a na jednu či druhou stranu se přidávali další b-boyové patřící

k české špičce (Fiedler, 2011)“. V této době (přibliţně 1996–1999) tedy vlastně proti

sobě nestály dvě uzavřené crew, ale spíše Praha vs. Brno, potaţmo Čechy vs. Morava.

To bylo ovšem vše. Mimo to existovaly uţ je battly oficiální, organizované ČMTO, a to

pouze forma sóla.

To se výrazně změnilo na přelomu tisíciletí. Začalo se konat mnoho zajímavých

battlů různého zaměření, tedy jak pro crew, sóla, tak i pro dvojice, trojice atp. Celkově

je jich jistě více, ale rád bych zmínil především ty, co se tehdejším účastníkům jistě

vryly hluboko do paměti. Jednou z legendárních „bitev“ byla série čtyř pokračování

„Zlom se v pase“ pořádané crew 02 Red Stars. Na těchto battlech byl vidět značný

vývoj české scény, stačí porovnat první ročník (2001) konaný ve vyškovských

kasárnách, kterého se účastnily jen čtyři crew, s ročníkem čtvrtým (2004), který byl

profesionálně proveden a řešily se zde i záleţitosti moţnosti povolení pořizování audio

či foto záznamů apod. Velmi originální byl téţ sám „neamerikanistický“ název (Pala,

2011). První větší návštěva kvalitní zahraniční crew jménem Phase-T (Francie) se

uskutečnila v roce 2004. Jednalo se o Battle Challenge v Plzni, akci tehdy organizoval

Zdeněk „Zdenál“ Mundl a skupina 4members. Dalšími kvalitními battly této doby byl


[ 37 ]

Tribal top Fight Night (2005) v Teplicích, Style Battle (do roku 2005), City vs. City aj.

Mimo zmiňovaného Zdeňka Mundla, jsou ještě dvě výrazná jména spjatá s organizační

činností v této době, a to (opět) Jindřich Hes a Jiří „Palix / Lix“ Pála.

Dále na přelomu tisíciletí měly značný vliv na úroveň battlů, resp. finanční

moţnost pozvat kvalitní crew z ciziny, vzniknuvší letní festivaly, které se postupem

času propracovaly do masívních podob. Za zmínku stojí dva největší. Za prvé Hip hop

kemp, fungující od roku 2002; jedná se o tradiční kaţdoroční festival hip-hopové hudby

s masivní účastí, ale i protichůdnými referencemi (myšleno především ze stran taneč-

níků). A za druhé Streetdance kemp; první ročník se konal roku 2004, tento festival je

zaměřen na celosvětovou scénu hip-hopových tanečníků (b-boye nevyjímaje), pořádá jej

Martin Fidler. Ovšem tyto soutěţe v rámci své značné komercionalizace mají vţdy

„nějaký ten šrám“ na své prestiţi (někdy dost velký).

Paralelně stále téţ probíhala pravidelná mistrovství ČR pod Českomoravskou

taneční organizací s návazností na mistrovství světa, jejímiţ mistry se stala řada

osobností zmiňovaných v této kapitole (např. trojnásobným mistrem světa je Tomáš

„Cruise“ Veselý, ale úspěchů u nás dosáhli i mnozí jiní). Ovšem pro její nechvalnou

pověst tyto údaje nepovaţuji za důleţité, ba co více, spíše je povaţuji za v jistém smyslu

mystifikující. Tím, ale nechci popírat umění tehdejších mistrů. Více v následujícím

oddílu.

2.4.2 Dnešní scéna b-boyingu v ČR

Závěrečná část této kapitoly se do jisté míry jiţ prolíná s konkrétním tématem výzkumu,

tedy aktuální b-boyingovou scénou v ČR. Rád bych se také vrátil k původní dualitě

názvů breakdance vs. b-boying. V minulém oddíle jsem pouţíval především výraz

breakdance, a to primárně z toho důvodu, ţe většina informací se na naše území

dostávala skrze všelijaká komerční média (kanály rakouské televize, časopis „Bravo“

atd.). Ovšem b-boying, jak jsme si jej zcela na začátku definovali, je subkulturou hip-

hopu. K takovému přenosu je zapotřebí přímého styku, kontaktu „tváří v tvář“. Toho je

moţné docílit buď tak, ţe se ocitnete ve středu dané kultury, anebo ti, co jí reprezentují,

se ocitnou okolo vás. O b-boyingu tedy můţeme začít mluvit aţ teprve v tom momentu,

kdy se u nás začínaly objevovat zahraniční crew, ale to jen z části; spíše aţ v tu chvíli,

kdy začínají b-boyové z ČR vyjíždět na soutěže do zahraničí a aktivně se zapojují.


[ 38 ]

Jednalo se samozřejmě o postupný proces. Jako první do zahraničí pravděpodobně

vyjíţděl jiţ Petr Jeţek. Navštívil skrze ČMTO např. i Maroko. Nejednalo se ale, pokud

vím, primárně o b-boyingové soutěţe či akce. Následovali jej Da Live Broadcast. Dále

mnoho lidí jezdilo tancovat do zahraničí na ulici, aby si přivydělali, ale ani toto není

vlastní přímý kontakt s danou kulturou. Jedním z prvních náznaků, o kterých vím

od Petra „Alfonza“ Hechtera (dnes člen crew Survivals), byl výjezd do francouzského

města Lyon. Jejich crew Disco Satelit byla do tohoto města pozvána na hip-hopový

festival Bienalle de la Danse, kde měli exhibiční battle proti finské crew Flow Mo,

která má dnes světově známé jméno. „Alfonzo“ sám navštívil několikrát i New York

(2006, 2007, …), a to primárně z důvodu b-boyingu, aby jej zde studoval.

Po roce 2000 tvořila právě crew jménem Disco Satelit z Plzně ještě společně

s NGS z Mělníka dvě vrcholová uskupení.

V dnešní době aktivně vyjíţdí do zahraničí především crew jménem Survivals,

která se účastní mnoha soutěţí, jeţ pořádají naši nejbliţší sousedé, ale také např. Francie

či Maďarsko. Kvalita této skupiny se pomalu také i blíţí „nadnárodní úrovni“. Dokládá

to i její absolutně nejvyšší oblíbenost v rámci tematické mapy (příloha č. 4 a 5.1),

která bude detailně přiblíţena v kapitolách níţe.

Mimo tuto crew ale působí dnes na české scéně nesčetně více skupin (také viz

mapa). Nechtěl bych některé křivdit, ale mimo Survivals jen málo která kdy byla

pravděpodobně na zahraniční soutěţi či akci, a to myšleno jako aktivní soutěţící.

Pod názvem Pentifull působí od roku 2006 další kvalitní česká crew, která si také jistě

zaslouţí být jmenována; získala mnoho vítězství na battlech v Česku a našel by se

i nějaký ten menší úspěch ze zahraničí. Dokládá to i jejich druhá nejvyšší oblíbenost

(opět viz mapa).

Oproti zahraničí není u nás organizováno příliš mnoho kvalitních battlů, přesto

k jejich výčtu by bylo zapotřebí příliš mnoho místa v této práci. Navíc aţ čas ukáţe,

jak se která soutěţ vlastně na scéně, či celkově kultuře podepsala.

Existují také tři výrazné organizace zabývající se „breakdancem“ oficiálně.

V rámci těchto soutěţí se ale jedná buďto o okrajové zahrnutí „disciplíny breakdance“,

či je zde jiná disciplína s povolenými b-boyingovými prvky.

První je CDO (Czech dance organizaiton), v roce 2008 se stala nástupnickou

organizací Českomoravské taneční organizace (ČMTO). Tato organizace je jediným


[ 39 ]

řádným členem IDO (International Dance Oraganization – Mezinárodní taneční

organizace). Původní ČMTO se zabývala všemi tanečními styly, tzn. od uměleckých

disciplín (balet, dţezový tanec, atp…), přes standardní i latinsko-americké tance,

aţ právě po disciplíny nazývané street disciplíny („disciplíny ulice“) – sem patří

i breakdance. Všechny disciplíny se řídí platným soutěţním řádem. Druhými dvěma

organizacemi je Český svaz aerobiku (zkr. ČSAE, zal. 1992) a Taneční unie České

republiky (zkr. TUČR, zal. 2005), které „zaštiťují“ breakdance jen velmi okrajově.

S tím, ţe ČSAE povoluje jen určité prvky ve stylech funk / hip-hop a TUČR pořádá

disciplíny v dance battle a streetbattle. (Parmová, 2006)

Dovolil bych si zde uvést komentář Jindřicha Hese, jednoho ze zakladatelů

původní ČMTO, v souvislosti s vývojem b-boying u nás jsem ho jiţ několikrát citoval.

V interview Parmové se na adresu ČMTO vyjádřil takto: „ČMTO je impotentní a pouze

parazituje na popularitě oboru, nerozvíjí ho, navíc přišla o všechny odborníky. (…)

ČMTO je absolutně neschopná, b-boying je ulice a ČMTO nemá váţnost, odborníky

a základní respekt tanečníků. Obor je zaloţen na respektu ke druhým a na tom – nepruď

a ukaţ – battle rozhodne. Ten, kdo je nahoře na pódiu, ten to dělá, ten kdo se na to dívá,

nemůţe mít větší respekt neţ ten, kdo to dělá. Konkurence na půdě ČMTO je nulová,

titul je zajímavý pouze obchodně – tedy kvůli vystoupení a kšeftům, ne kvůli prestiţi

mezi b-boys. BOTY je také trošku umělý sytém, protoţe první kola jsou zaloţena

na show, ale nutí b-boys tvořit a být kreativní, mohou to pouţít pro vystoupení a získat

zpět nějaké peníze za tu hroznou dřinu. A battle ve finále rozhodne a o tom to je. BOTY

má zázemí v lidech, kteří z b-boyingu vyšli a rozumí mu. Respektuje kulturu. ČMTO

není srdce a bez srdce tento obor nefunguje. (Parmová, 2006, s. 38 a 39)“ Musím se ale

přiznat, ţe přesně nevím, jak dalece tento komentář vystihuje i CDO.

Tento poslední oddíl by si jistě zaslouţil ještě více rozvést, ale nechci předbíhat

metodickou část, která dnešní scénu přímo kvantitativně analyzuje. Navíc se svým

způsobem bojím přímo vyjadřovat, jelikoţ jsem do jisté míry také součástí dnešní scény

b-boyingu, a nemohl bych tak zaručit stoprocentní objektivitu.

Kap. 3: Cíle a úkoly práce

[ 40 ]

Kapitola 3

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

Cílem této práce bylo vytvoření uceleného souboru informací o b-boyingu, s důrazem

na nově vzniklé literární zdroje, dále jejich souhrnná rešerše do podoby stručného

historického přehledu se zaměřením na Českou republiku. Teoretická část představuje,

mimo nezbytné informace o vývoji v USA a Evropě, především longitudinální pohled

na vývoj české b-boyingové scény. Naopak v metodické části práce vyuţívám pohled

transversální v podobě tematické mapy aktuální k březnu roku 2010. Tato mapa byla

vytvořena původně v rámci předmětu Tematická kartografie (letní semestr 2010)

na Přírodovědecké fakultě UK. Zadání hlavního projektu znělo „vypracovat plakátovou

mapu formátu A1 na volně zvolené téma“. Já si zvolil téma b-boying v ČR. Titul mapy

zní: B-boying v České republice a podtitul: v krajích k březnu roku 2010. Nutno

podotknout, ţe uţ v době vypracování mapy jsem měl také jasno ohledně tématu mé

bakalářské práce a myšlenka stěţejního vyuţití mapy v rámci této práce existovala jiţ

od počátku sběru dat pro mapovou tvorbu.

Hlavním úkolem tohoto popisného výzkumu bylo zjistit rozloţení lidí věnujících

se b-boyingu v rámci geografického prostoru České republiky a jejich klasifikace dle

níţe zmíněných kritérií. Zaměřil jsem se na šest prvků, které lze efektivně vyjádřit

formou tematické mapy (přílohy č. 4 a 5.1).

Čtyři ze sledovaných proměnných byly přímo vyjádřené na administrativní plochu

jednotlivých krajů České republiky: hustota b-boyingu (1), frekvence tréninku (2),

věkové složení (3) a „hodnota b-boyingu v životě tanečníků“ (4). Zbylé dvě, označení

breakdancové crew (5) a oblíbenost crew (6) jsou bodově geograficky lokalizované.

Tyto proměnné můţeme také označit za obecné výzkumné otázky, k jejich zodpovězení

Kap. 3: Cíle a úkoly práce

[ 41 ]

jsem pouţil specifické výzkumné otázky ve formě skutečně kladených otázek,

zprostředkovaných pomocí internetového dotazníku (viz podkapitola 4.2).

V rámci undergroundového pojetí tohoto tance neexistuje ţádná nadřazená orga-

nizace či registr tanečníků. Tuto funkci zastává pouze výše uvedená CDO, kde samoz-

řejmě téměř nikdo registrovaný není. Pouţití dotazníků bylo tedy nezbytně nutné

a nedala se vyuţít pouze exitující databáze, jak by tomu pravděpodobně bylo moţné

v případě např. sportovních her apod. Cílem tedy nebyla jen vizualizace jednotlivých

mapových prvků, ale jednoduchá výzkumná činnost, která měla poodhalit otázky

týkající se skutečného početního stavu a některých dalších detailů spojených s tanečníky

b-boyingu.

Kap. 4: Metodika práce

[ 42 ]

Kapitola 4

METODIKA PRÁCE

Tato stěţejní kapitola práce se zabývá kompletní metodikou získání dat a jejich

zpracováním. Nejprve je stručně popsán výzkumný soubor a uvedeny pouţité metody.

Následně je podrobně vysvětlen sběr dat formou dotazníkového šetření. V oddíle 4.3.1

v tabulce č. 1 jsou k nahlédnutí otázky uveřejněné v dotazníku. Pro bliţší představu

formy zpřístupnění dotazníku lze vyuţít kompletní znění informativních článků

uveřejněných s dotazníkem, ty lze nalézt v přílohách č. 1 a 2. Dále se zmiňuji

o časovém rozvrhu a následném průběhu dotazování, které je doloţeno i grafem závis-

losti počtu respondentů na dnech výzkumu. V poslední části této kapitoly se zabývám

analýzou a prezentací dat. Analýzu rozděluji na dvě části, první zahrnuje třídění

a redukci dat; druhá se zabývá prací s tabulkovými databázemi v geoinformačním

programu ArcGIS (ESRI, 2008). Prezentace dat tuto kapitolu uzavírá a tvoří jiţ zároveň

i přechod ke kapitole následující – Výsledkům a diskuzi.

4.1 Popis výzkumného souboru

Výzkumný soubor je tvořen skupinou mladých lidí věnujících se b-boyingu, v největší

míře jsou zastoupeni muži ve věku 15 až 25 let, ovšem nejmladšímu bylo v době

výzkumu 9 a nejstaršímu 32 let, dívky byly v dotazníku zastoupeny jen přibliţně 7 %.

Veškerý tematický obsah výsledné mapy vychází z dotazníkového šetření,

které probíhalo ve dnech 12. 4. aţ 3. 5. 2010. Bylo zprostředkováno především na inter-

netových stránkách Bboy.cz (Pala, 2010) a vyplnilo jej 269 respondentů. Z tohoto počtu

byli započítáni všichni, kteří se věnují b-boyingu, resp. přesně 259 respondentů.


[ 43 ]

Na základě tohoto čísla a odpovědí na otázku ohledně „počtu členů crew“ bylo do mapy

zahrnuto 540 lidí věnujících se b-boyingu.

4.2 Pouţité metody

K získání dat, jejichţ cílem bylo získat čistě popisné informace, jsem vyuţil

kvantitativní výzkumnou strategii, a to formou internetového dotazníkového šetření.

Vyuţil jsem rozšířených (placených) sluţeb webu Vyplňto.cz (Demčák, 2010), zde byl

dotazník vytvořen a odkaz na něj jsem následně šířil po internetu dále.

Vzhledem k tomu, ţe jsem měl jasnou představu, jaká data chci od respondentů

sbírat, nevyuţil jsem ţádné jiţ existující nástroje či návrhy výzkumu, přestoţe je to

obecně doporučováno (Punch, 2008), a sestavil jsem dotazník sám. Před samotným

publikováním byl dotazník konzultován s Nikolou Lörinczovou, která je jedním

z administrátorů Bboy.cz a zároveň pracuje v „PR agentuře“. Má tedy s podobnými typy

výzkumu dostatek zkušeností. Skrze tuto osobu byl dotazník prověřen z technické

i věcné stránky.

Ke kroku publikovat dotazník na internetu mě vedl především fakt, ţe existuje

internetový portál Hotmix (Tomek, 2010), který je jedinečným zdrojem informací

z taneční kultury v ČR. Poskytuje aktuální informace z konaných soutěţí či akcí

a umoţňuje tvorbu vlastního profilu, díky tomu shlukuje mnohé aktivní tanečníky hip-

hopu. Dále je rozdělen na dvě domény; jednou z nich je Bboy.cz (Pala, 2010), který je

přímo zaměřen na tanečníky b-boyingu. Na tyto internetové stránky byl dotazník

směrován především, zde jsem ho tedy uveřejnil a po vyhodnocení dat jsem publikoval

i výslednou mapu. I kdyţ sběr dat byl cíleně směrován na tento portál, odkaz

na dotazník jsem šířil i jinak, a to prostřednictvím přátel, telefonu či sociální

sítě Facebook (Zuckerberg, 2010) (viz tab. č. 2).

Informace z dotazníkového šetření jsem nejprve zpracovával a třídil pomocí

tabulkového editoru MS Office Excell 2007 (Microsoft, 2006a). Data jsem následně

importoval do databází geoinformačního softwaru ArcGIS (ver. 9.3) od firmy ESRI

(ESRI, 2008), jedná se o speciální program vyuţívající technologie pracující

s vektorovými daty, obsahujícími mimo jiné polohopisné určení v zeměpisných

souřadnicích. Dále jsem ovšem ještě prováděl nemalé grafické úpravy ve freeware


[ 44 ]

programu GIMP (ver. 2.6.8), který je poměrně slušnou obdobou profesionálního

grafického programu Photoshop od firmy Adobe. Následně jsem vyuţil i nové verze

programu ArcGIS 10.0 (ESRI, 2010) k úpravě mapy do formátu A3 (příloha č. 4). Tento

software mi byl zapůjčen z Přírodovědecké fakulty UK speciálně pro tento účel.

4.3 Sběr dat

4.3.1 Otázky v dotazníku

Obecné výzkumné otázky se týkají šesti sledovaných proměnných, které odpovídají

příslušným tematickým mapovým prvkům. Následně byla forma otázek upravena

na otázky specifické, které byly jiţ zaměřené přímo na respondenty. Tuto formu

představují otázky uveřejněné v dotazníku.

V dotazování jsem volil styl odpovídající sociální struktuře respondentů, tedy

neoficiální charakter vyjadřování a slangovou terminologii. Níţe uvedená tabulka č. 1

obsahuje kompletní výčet otázek pouţitých v dotazníku. Ale aţ v oddíle 4.5.2,

zabývajícím se prezentací dat do podoby tematické mapy, jsou jednotlivé otázky

následně rozebírány z hlediska obecných výzkumných otázek, které jiţ přímo

odpovídají jednotlivým tematickým prvkům v mapě. Ne všechny otázky z dotazníku

(tab. č. 1) totiţ byly ve výsledném výzkumu zohledněny.

Tabulka č. 1: Specifické výzkumné otázky

Č. Otázka Typ otázky / odpověď

1 Tancuješ breakdance / věnuješ se b-boyingu? uzavřená: ano / ne

2 Jsi b-boy či b-girl? uzavřená: b-boy / b-girl

3 V jakém městě (či vesnici) tancuješ? otevřená (text)

4 V jakém městě (či vesnici) bydlíš (napiš i OKRES, pokud víš)?

otevřená (text)

5 Kolik hodin týdně přibliţně trénuješ? otevřená (číslo)

6

Jakou "hodnotu" má pro tebe b-boying v ţivotě?

uzavřená: 1) b-boying je na třetím místě

2) b-boying pro mě znamená vše, je to věc, pro kterou žiju (i když studuju, pracuju atp...)

3) b-boying stojí až na druhém místě v mých prioritách (za čímkoliv)

4) nevím

5) tancuji, ale hodnotově si nijak b-boying nestavím (či se vůbec přidělováním nějakých hodnot v životě nezabývám)


[ 45 ]

7* Jsi členem nějaké breakdancové crew? uzavřená: ano / ne

7.1 Z jakého města (či vesnice) je tvoje crew? otevřená (text)

7.2 Jaký je název tvé crew? otevřená (text)

7.3 Kolik členů má tvoje crew? otevřená (číslo)

8 Máš nějakou oblíbenou crew v ČR (MIMO tvoji VLASTNÍ)? Pokud ano, napiš jakou.

otevřená (text)

9 Kolik je ti let? otevřená (číslo)

*Odpověď na otázku č. 7, resp. odpověď „ano“, implikuje přístup k otázkám 7.1, 7.2 a 7.3.

Tabulka č. 2: Zdroje respondentů (Demčák, 2010)

Tabulka vlevo obsahuje odkazy na nej-

významnější internetové stránky, ze kterých

přišli respondenti (dle refereru) (Demčák,

2010).

Z tabulky je patrné, ţe jasně dominují

internetové stránky Bboy.cz (Pala, 2010). Tento web má také svou skupinu

na Facebooku (Zuckerberg, 2010), tedy pokud sečteme procenta za Bboy.cz

a Facebook.com dostaneme přesně 70 %. Toto číslo je nejen „zajímavě povedené“,

ale také jasně značí, ţe dotazník byl vyplněn především respondenty, na které byl

směrován, coţ zvyšuje jeho vypovídací hodnotu.

4.3.2 Forma zpřístupnění dotazníku (informativní články)

V rámci uveřejnění odkazu na dotazník jsem téţ vytvořil informativní články,

které byly zveřejněny na internetových stránkách Bboy.cz (Pala, 2010). Jejich originální

znění je k nahlédnutí v kompletní formě v přílohách (přílohy č. 1 a 2). Datum zveřejnění

prvního článku bylo 15. 4. 2010, jednalo se o prvotní uveřejnění, které obsahovalo

základní informace a „povzbuzení“ pro budoucí respondenty. Druhý článek, uveřejněný

26. 4. 2010, obsahoval připomenutí, poděkování a především apel na to, aby respon-

denti nejen dotazník vyplnili, ale aby jej také v rámci svých moţností šířili dále.

4.3.3 Časový rozvrh

Čas je celkově velmi problematický faktor, kaţdý člověk, potaţmo výzkumník, se s ním

svým způsobem potýká. Jak uţ jsem uvedl v podkapitole 4.1, dotazníkové šetření

Zdroj Procentuální zastoupení

Bboy.cz 52,8 %

Nezjištěno 26,9 %

Facebook.com 17,2 %

Vyplňto.cz 2,5 %


[ 46 ]

probíhalo ve dnech 12. 4. aţ 3. 5. 2010, tj. 21 dní. To není pro kvalitní výzkum příliš

dlouhá doba.

Ovšem celkově jsem do publikování a šíření dotazníku zapojil mnoho lidí

a značnou část svého času. Celkový počet zahrnutých tanečníků je 540, coţ jsou dle

mého odhadu (a odhadu lidí, kteří se v b-boyingu aktivně pohybují) alespoň ¾ všech

aktivních tanečníků v České republice. Pokud bychom ale počítali i všechny účastníky

probíhajících tanečních kurzů a „jiné začátečníky“, vyšplhal by se výsledný počet

mnohem výše. K těm se totiţ pravděpodobně dotazník nedostal, a to především

z důvodu (zatím) nedostatečného rozhledu v b-boyingové kultuře, neznají ještě interne-

tové stránky Bboy.cz (Pala, 2010) ani jiné lidi (mimo svého lektora), kteří by jim bývali

o dotazníku pověděli. Nicméně se domnívám, ţe je moţná i lépe, ţe těchto lidí v mapě

příliš není (někteří tam jistě budou); mapa se snaţí zachytit skutečnou scénu b-boyingu

a ne názory lidí, kteří buď ještě nejsou „vyzrálí“, či je tento tanec brzy přestane bavit.

Během dotazníkového šetření jsem si vedl průběţný záznam, kolik kaţdý den

přibylo respondentů. Následující graf ukazuje průběh dotazníkové šetření, resp. počty

respondentů za jednotlivé dny. Můţeme v něm jasně vidět extrémně se sniţující

tendenci s přibývajícími dny. Je tedy otázkou, zda by delší publikování přineslo lepší

výsledky.

Graf č. 1: Závislost počtu respondentů na dnech probíhajícího

výzkumu

0

20

40

60

80

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Po

čet

resp

on

de

ntů

Dny výzkumu


[ 47 ]

4.4 Analýza a prezentace dat

4.4.1 Analýza dat

Vlastní analýza dat probíhala ve dvou fázích.

V první fázi jsem získaná surová dat třídil a redukoval pomocí nástrojů MS Office

Excel 2007 (Microsoft, 2006a). Redukce a třídění spočívaly ve čtyřech krocích:

1. „ručním“ překontrolováním všech získaných dat a odstranění jednoznačně

nepravdivých údajů a respondentů, kteří se o b-boying nezajímají (dle otázky

č. 1 v dotazníku);

2. vytřídění respondentů dle geografické příslušnosti k danému kraji;

3. zpracování dat na kvantitativní charakteristiky (příloha č. 3):

a) sumarizace vybraných odpovědí na jednotky jednotlivých krajů

(příloha č. 3.1),

b) zvlášť jsem sumarizoval odpovědi na otázku č. 8 – „oblíbenost crew“

(příloha č. 3.2);

4. kvalitativní tabulkové zaznamenání názvu crew lokalizovaných na úroveň

obcí ČR (příloha č. 3.3).

Náplň druhé fáze spočívala v:

1. importování tabulkových dat do databází programu ArcGIS;

(Toto se týkalo pouze a především bodu 3a – kvantitativních charakteristik

krajů, kdy sloupec „OBJECTID“, viz příloha 3.1, tvořil „most“ pro importo-

vání dat, jelikoţ nebyla pouţita jen data sesbíraná pomocí dotazníku,

ale i data s polohopisným určením, která jsem měl k dispozici z Přírodově-

decké fakulty UK (ARCDATA PRAHA, 2003).)

2. tvorbě nových atributových tabulek v programu ArcGIS, a to:

a) vycházejících z dat souvisejících s lokalizací crew (tj. původně

tabulkově zpracované, ale bez přímé implantace),

b) třídící města ČR dle počtu obyvatel – vertikální hierarchie (ČSÚ, 2010);

3. tvorbě jednoduchých nových bodových prvků ve formě „hvězd“

odpovídajících sumarizaci otázky č. 8 – „oblíbenosti crew“. Tyto hvězdy

nemají přesně stanovenou geografickou polohou, jsou součástí popisu crew.


[ 48 ]

4.5.2 Prezentace dat

V této části si podrobně rozebereme jednotlivé mapové prvky. Bude tedy řeč o mapě,

resp. o obsahu mapového pole. Také se podíváme na jednotlivé mapové prvky z pohle-

du jejich návaznosti na původně pokládané otázky v dotazníku.

Jednotlivé grafy, zobrazené prvky a jevy analyzují konkrétní situaci k březnu roku

2010. Ovšem mapa jako celek představuje svým způsobem „syntézu dat“, jelikoţ se z ní

dá vyčíst řada zajímavých gradientů, které jsou přímo vázány na zobrazovací jednotku

informací, a tou jsou kraje ČR.

Mapa má úţasnou schopnost vizualizace informací, přičemţ jejím hlavním

znakem je generalizace, s jistou dávkou odstupu můţeme říci, ţe generalizace spočívá

především ve zjednodušování. Je tedy jakousi sofistikovanější obdobou nepřeberných

druhů grafů či obecněji diagramů. Sofistikovanější v tom smyslu, ţe obsahuje poloho-

pisné určení, půjdeme-li do astronomických základů lokalizace polohy, zjistíme, ţe se

jedná o velmi sloţitou záleţitost.

Ovšem vraťme se k „jednoduchosti“ – je to právě ona, která umoţňuje hladší

vstřebání komplexnosti jevů a prvků. Přičemţ ale při bliţším prozkoumání lze vyčíst

i detaily.

Mapa obsahuje šest tematických prvků a vertikální hierarchii měst ČR

(rozdělení měst do intervalů dle počtu obyvatel). Jednotlivé prvky jsou:

1. „Hustota b-boyingu [počet tanečníků breakdance na 500 km2]“, vyjádřeno

kartogramem (barevnou intenzitou);

2. Frekvence tréninku [hodin týdně], vyjádřeno šrafem;

3. Věkové složení [v letech], vyjádřeno výsečovým grafem (kartograficky:

plošně lokalizovaný kartodiagram);

4. Hodnota b-boyingu v ţivotě tanečníků [%], vyjádřeno histogramem

(kartograficky téţ plošně lokalizovaný kartodiagram);

5. Označení breakdancové crew (taneční skupiny), vyjádřeno bodovými

znaky a popisem.

6. Oblíbenost crew [počet hlasů], vyjádřeno bodovými znaky (konkrétně

pěticípou ţlutou, zlatou a stříbrnou hvězdou). „Hlasem“ je míněno vypsání

názvu jedné či více skupiny (mimo své vlastní) jedním respondentem.

Je zde logicky přímá návaznost na otázky z dotazníku (tabulka č. 1).


[ 49 ]

Otázka č. 1 (Tancuješ breakdance / věnuješ se b-boyingu?) zastávala úlohu

„započítán do šetření či nikoliv“.

Otázka č. 2 (Jsi b-boy či b-girl?), tedy otázka ohledně pohlaví, nebyla výslednou

analýzou vzhledem k nízké diferenciaci (viz podkap. 4.1) analyzována. Záměrně jsem

nezvolil běţnou variantu muţ/ţena z důvodu lepší identifikace respondenta s tématem

dotazování.

Otázka č. 3 (V jakém městě (či vesnici) tancuješ?) nebyla téţ přímo analyzována,

ale uvedl jsem ji záměrně, aby došlo k uvědomělému odlišení místa, kde daný tancuje

a kde má trvalé bydliště – otázka č. 4 (V jakém městě (či vesnici) bydlíš (napiš i OKRES,

pokud víš)?), coţ bylo zhodnoceno v mapovém prvku č. 1 („Hustota b-boyingu“).

V otázce jsem se dotazoval na konkrétní okresy ČR, ve výsledném výstupu jsem ovšem

zobrazoval veškerá data na kraje, resp. statistické územní jednotky ČR (NUTS 312

).

Rozhodl jsem se takto z důvodu zlepšení přehlednosti mapy a také z důvodu lepší

grafické prezentace. K tomuto závěru jsem došel přibliţně v půlce období sběru dat.

Sytost barevného odstínu představuje konkrétní číslo x, výpočet je jednoduchý:

Hodnota 500 [km2] je přibliţná administrativní plocha Prahy. Můţeme tedy říci,

ţe v Praze se jedná o číslo absolutní a v případě ostatních krajů o čísla relativní.

Zbylé otázky (5 aţ 9) z dotazníku přímo odpovídají jednotlivým prvkům.

Otázka č. 5 (Kolik hodin týdně přibližně trénuješ?) prezentovala číslo za kaţdého

respondenta, které bylo zprůměrováno na kaţdý kraj. Zde jsem rozdělil výsledné

hodnoty do tří intervalů a vyjádřil šrafem.

Otázku č. 6 (Jakou "hodnotu" má pro tebe b-boying v životě?) představují

histogramy, resp. četnosti jednotlivých odpovědí, volně umístěné v mapovém poli

v rámci jednotlivých krajů.

12

NUTS = Nomenklatura územních statistických jednotek (zkr. franc. Nomenclature des Unites

Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics). Představuje

administrativní územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské

unie). Číslo 3 označuje úroveň jednotky.


[ 50 ]

Otázka č. 7 (Jsi členem nějaké breakdancové crew?) odkazuje na otázku č. 7.1

(Z jakého města (či vesnice) je tvoje crew?), 7.2 (Jaký je název tvé crew?),

7.3 (Kolik členů má tvoje crew?). 7.1 a 7.2 představují výsledný mapový prvek č. 5.

Otázka č. 7.3 byla pouţita pro dopočet lidí z jednotlivých tanečních skupin, kteří dotaz-

ník nevyplnili.

Otázka č. 8 (Máš nějakou oblíbenou crew v ČR (MIMO tvé VLASTNÍ)? Pokud

ano, tak napiš jakou.) byla vyhodnocena mapovým prvkem č. 6.

Otázka č. 9 (Kolik je ti let?), resp. data díky ní získaná, představují výsečové grafy

volně umístěné v mapovém poli v rámci jednotlivých krajů. Věkové intervaly jsem

stanovil v letech na: < 15, 15–19, 20–24 a 25–32.

Kompletní přehled viz mapové přílohy č. 4 a 5.1. Z jejich legendy je ohledně

obsahu vše explicitně zřejmé.

Kap. 5: Výsledky a diskuze

[ 51 ]

Kapitola 5

VÝSLEDKY A DISKUZE

Předposlední kapitola této práce představuje diskuzi nad úspěšností dotazníkového

šetření a pojednává o vlastních výsledcích, které přineslo mapování b-boyingu v Česku.

Úspěšnost dotazníkového šetření je analyzována z hlediska čtyř faktorů, které ovlivňují

získaná data: kvalita, reliabilita, validita a návratnost dotazníku. V podkapitole 5.2 jsou

rozebrány jednotlivé mapové prvky a výsledky z nich vyplývající. Poukazuji především

na maximální a minimální koncentrace daných jevů a prvků, případně na zvláštnosti

či zajímavosti. Nezbytnou součástí detailního zkoumání výsledků je četba vlastního

mapového výstupu (přílohy č. 4 a 5.1).

5.1 Kvalita dotazníkového šetření

Tab. č. 3, jejíţ obsah je shodný s originální tabulkou vygenerovanou internetovými

stránkami Vyplňto.cz (Demčák, 2010), obsahuje základní tabelární zhodnocení dotazní-

kového šetření.

Tabulka č. 3: Metadata průzkumu „Mapování b-boyingu v ČR“

(Demčák, 2010)

Autor průzkumu: Štěpán Hladík

Schválena propagace: nerozhodnuto

Šetření: 12. 04. 2010 – 03. 05. 2010

Délka průzkumu: 286 hod

Počet respondentů: 269

Vypovídací hodnota: velmi dobrá

Upozornění: Vypovídací hodnota je počítána pouze na základě počtu respondentů, nikoli jejich struktury. Sledujte vţdy segmentační otázky


[ 52 ]

a výsledky průzkumu vztahujte pouze na skupiny obyvatel, které se průzkumu skutečně zúčastnily.

Počet otázek (max / průměr): 12 / 9,85

Pouţité ochrany: unikátní IP

Zobrazení otázek: celý dotazník najednou

Návratnost dotazníků: 68,1 %

Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).

V tab. č. 3 je mimo jiné uvedeno, ţe vypovídací hodnota dotazníku je velmi dobrá. To

ovšem nevypovídá nic o tom, jaká byla vlastní kvalita dat. Dle Punche jsou výsledky

studie tak dobré, jak dobrá jsou data (Punch, 2008). Ovšem o kvalitě dat by se dalo jen

diskutovat. Za podepření kvality dat by se daly povaţovat snad je údaje z tabulky č. 2 –

– Zdroje respondentů (oddíl 4.3.1 Otázky v dotazníku), z kterých je patrné, ţe domino-

valy internetové stránky, na které byl dotazník zaměřen, Bboy.cz (Pala, 2010) 52,8 %

a Facebook.com (Zuckerberg, 2010) 17,2 %.

Reliabilita dat se také těţko posuzuje. Stabilita odpovědí je v krátkém časovém

horizontu jistě vysoká, respondenti vyplňovali dotazník, který se přímo týkal jejich

zájmové oblasti, vypovídají o tom i histogramy hodnoty b-boyingu v životě tanečníků,

které ve valné části ukazovaly, ţe je pro ně b-boying v ţivotě „číslo 1“. Ovšem

z pohledu delšího časového horizontu respondenti určitě nemohou odpovídat stejně,

mapa se zaměřuje na ryze transverzální pohled.

S reliabilitou dat jistě souvisí i jejich validita. Během analýzy dat, konkrétně

jejich redukce, jsem samozřejmě narazil na několik absolutně nesmyslných hodnot. Jako

příklad bych uvedl odpovědi na otázku č. 5 (Kolik hodin týdně přibližně trénuješ?,

mapový prvek frekvence tréninku). V tomto případě se vyskytlo celkem 8 velmi

nepravděpodobných hodnot. S tím, ţe tři (hodnoty 48, 50, 55) jsou vysoce neprav-

děpodobné a zbylých pět (86, 100, 108, 168, 666) je fyziologicky nemoţných.

Z celkového počtu respondentů (269) se jedná o necelá 3 % vymazaných odpovědí

v rámci této otázky, coţ si myslím je velmi malá hodnota. Je také nutné podotknout,

ţe tato otázka ještě společně s otázkou ohledně věku nejvíce svádí „dotazníkové rebely“

k mystifikaci. Otázkou také je, zda například mladší respondenti dokáţí objektivně

odhadnout výše rozebranou hodnotu frekvence tréninku. Ovšem objektivně se

domnívám, ţe jsem jednak redukci dat nezanedbal a zároveň jsem sám aktivní b-boy,

na základě toho si troufám říci, ţe data jsou odhadem aţ z 99 % validní.


[ 53 ]

Dalším důleţitým kritériem z hlediska kvality dotazníkové šetření je návratnost

dotazníku. Dle Punche je nezbytné dosáhnout hodnoty alespoň 60 % (Punch, 2008,

s. 59). Z tabulky č. 3 je patrná hodnota 68,1 % (Demčák, 2010). Můţeme tedy bez

problémů povaţovat odpovědi pro daný vzorek za reprezentativní.

Nedostatkem výzkumu je ale poměrně nízký počet započítaných respondentů

(259). Jak jsem jiţ uvedl, pouţil jsem otázky 7.3 ohledně počtu členů crew na dopočet

na „poměrně dostatečných“ 540. Nicméně ale grafy (plošně lokalizované kartodia-

gramy) zobrazené pro jednotlivé kraje představují spíše „vzorek“, jelikoţ do nich

samozřejmě dopočítaní jedinci nebyli zahrnuti. V případě podrobnějšího čtení mapy je

na toto potřeba dát pozor a brát v potaz různorodost geografické disperze jednotlivých

mapových prvků.

5.2 Výsledky mapování české b-boyingové scény

Stěţejním výsledkem této práce je vlastní mapa s titulem B-boying v České republice.

Tato mapa podává transverzální pohled na českou b-boyingovou scénu, aktuální přehled

k březnu roku 2010. Některé důleţité informace, které mapa zobrazuje, jsou pro detailní

dokreslení k dispozici téţ v tabelárním přehledu (přílohy 3.1, 3.2 a 3.3).

Jednotlivé prvky byly detailně popsány v kap. 4, ovšem ke čtení veškerých

informací, které mapa obsahuje, zcela postačuje legenda mapy.

Základní tematickou jednotkou mapy jsou kraje České republiky. To umoţňuje

vzájemné porovnávání těchto regionů z hlediska čtyř mapových prvků, které byly

na kraje kvantifikovány (hustota b-boyingu, frekvence tréninku, věkové složení, hodnota

b-boyingu v životě tanečníků).

V hustotě b-boyingu jasně vévodí Praha, kde bylo dotazníkem evidováno 92 ta-

nečníků (v mapě aproximováno přepočtovým vzorečkem na hodnotu 93). Relativně

nejmenší počty b-boyů jsou v Jihočeském a Ústeckém kraji (1,9–2,0). Velmi dobře si

vedl kraj Královéhradecký (3,6–5,1), který s centry v Hradci Králové a Trutnově je

„tradiční baštou“ b-boyingu. Podíváme-li se na mapu jako celek, můţeme vidět

pomyslný západovýchodní gradient, který se na hranici Čech a Moravy rozděluje

na východojiţní část v podobě Jihomoravského kraje a severovýchodní část v podobě

Moravskoslezkého kraje, ty mají téţ vysoké hodnoty (3,6–5,1). Vysoké číslo b-boyů


[ 54 ]

na tyto dva kraje, včetně Královéhradeckého, je ve shodě s teoretickou částí této práce,

resp. s historií b-boyingu na našem území (oddíl 2.4.1). Jako parametr pro komparaci

jsem vzal v úvahu plochu, ale nabízí se otázka, zda by nebylo lepší vyuţití počtu

tanečníků na celkový počet obyvatel, či lépe na počet obyvatel např. ve věku 15–30 let.

Obě dvě metody mají své výhody i nevýhody.

Z hlediska frekvence tréninku je situace poněkud odlišná. Z mapy je na první

pohled patrné, ţe vysoká hustota neznamená i jistou vysokou frekvenci. Nejniţší

hodnoty se ovšem vyskytují opět v Jihočeském kraji, ale i v Pardubickém a Karlovars-

kém (5–6). Nejvyšší hodnoty nalezneme na severovýchodě Čech (kraj Liberecký

a Královéhradecký) a kupodivu i v Plzeňském kraji.

Věkové složení nám opět nabízí zajímavý západovýchodní gradient, kdy s „při-

mhouřením jednoho oka“ můţeme říci, ţe od západu na východ tanečníci postupně

„stárnou“. Podíl nejmladších b-boyů má Karlovarský kraj a nejstarších Zlínský,

ale záleţí kraj od kraje, variabilita sloţení je poměrně vysoká. Poměrně homogenní

sloţení (moţno označit statisticky za „normální“ neboli Gaussovo) má Praha a Středo-

český kraj, tj. krajní hodnoty poměrně nízké a nejvíce tanečníků ve věkových skupinách

15–19 a 20–24. Je to jistě dáno i vyšším počtem respondentů.

Hodnota b-boyingu v životě tanečníků. Opět všechny kraje, a to na celé čáře,

„poráţí“ kraj Královéhradecký, kde plných 100 % ohodnotilo b-boying jako „1“ v jejich

ţivotě. Avšak celkově můţeme říci, ţe poměr ohodnocení „1“, popř. „2“, vůči „3“ a „4“

byl velmi vysoký. Je to poměrně logické, vţdyť právě na lidi, kteří b-boyingu věnují

velkou část svého času, byl dotazník směrován. Výjimkou je jen kraj Karlovarský, kde

vévodila hodnota „2“. Dále například v kraji Olomouckém byla všechna čtyři

ohodnocení poměrně vyrovnaná.

Ovšem mapa obsahovala i tematické prvky, které nebyly přímo spjaté s kraji ČR.

Představovalo je označení crew na bodovou úroveň urbanistických center obcí ČR

a případně jejich ohodnocení. Tabelární výpis všech crew seřazený podle abecedy je

v příloze 3.3. Jejich celkový počet zaznamenaný šetřením je 74. Můţeme se ale

i na tento prvek podívat v rámci jednotlivých krajů, kde lze vidět souvislost mezi

nejvyšší hustotou a nejvyššími počty crew. Největší koncentraci crew představuje Praha

a její bezprostřední okolí, dále hranice Pardubického a Královéhradeckého kraje.

Nejvíce „prázdno“ je naopak na jihozápadě Čech. Ohodnocení jednotlivých skupin je

zajímavým prvkem mapy. Přesné hodnoty lze jednoduše vyčíst z mapy anebo tabulkové


[ 55 ]

přílohy 3.2 (zde jsou skupiny sestupně srovnány). Absolutně nejlépe dopadly crew

Sruvivals (60) a Pentifull (40). O ostatních skupinách můţeme říci, ţe spíše „paběrkují“,

moţno zmínit snad jen NGS či Hollywoodstars, které dostaly více neţ 10 hlasů.

Kap. 6: Závěr

[ 56 ]

Kapitola 6

ZÁVĚR

B-boying – téma této práce: „Zaslouţí si vlastně být vědecky studován?“. Vezmeme-li

v úvahu faktory s b-boyingem spojené, jako např. definice formou specifické subkul-

tury, asi by se pravděpodobně mnoho vědců z humanitních fakult (FF, FHS, FSV, …)

vyslovilo pro „ano“. Naopak podíváme-li se na b-boying z pohledu biomechanického,

sportovně-psychologického, didaktického či všeobecně kinantropologického, pak jistě

i FTVS má své metodologické pole působnosti. A navíc – je to tanec – tedy by

i samozřejmě zájemci z HAMU mohli najít své uplatnění. Ale… tuto otázku jsem

nepoloţil z tohoto důvodu, spíše by měla znít: „Má studium b-boyingu opodstatněný

smysl?“. Opět se nabízí mnoho odpovědí. Ministr školství by se moţná vyjádřil formou:

„Aţ bude b-boying provozovat alespoň 50 % mládeţe v ČR, tak ano.“. V tu chvíli by se

totiţ mohlo jednat o slibný příspěvek do státního rozpočtu. Zapálený „vědec gnostik“ by

naopak pravděpodobně prohlásil: „Ano, je přeci potřeba důkladně nastudovat

‚všechno‘.“.

Já mám ale za to, ţe ani jednu z výše poloţených otázek si nemá smysl pokládat.

Proč jsem je ale tedy poloţil? Abych více zdůraznil následující věty a ty nevyzněly

pouze jako otřelé závěrečné klišé.

B-boying (logicky) patří primárně na taneční parket (nebo beton). B-boying je

forma zábavy, jehoţ funkce je ryze sociální. O tom, ţe má určité filosofické základy

apod., byla řeč dříve, ale stejně jako tyto „foundationy“ stojí nad krokovými variacemi

a pohybovými stereotypy, tak nad filosofickými základy stojí funkce sociální, pocit

vzájemné blízkosti, sounáleţitosti, bezprostřednosti, „ţití“.

Ovšem píši výzkumnou zprávu, a tak jistě nemohu tuto práci zakončit výše

zmíněnými odstavci (i kdyţ bych moţná rád).

Kap. 6: Závěr

[ 57 ]

Cílem této práce bylo vytvoření určitého uceleného souboru informací

o sledované oblasti. Teoretická část byla prezentována z velké části historickým

pohledem, ale také jsem se pokusil vyzvednout ty nejdůleţitější aspekty b-boyingu

a „bezchybně“ jej definovat. V navazující metodické části se „vše točí“ okolo mapy

b-boyingu popisující scénu k březnu roku 2010, ke které toho bylo řečeno jiţ spousty.

Zda jsem naplnil svůj cíl – tedy vytvořit „ucelený soubor informací“, to jiţ já

bohuţel nemohu posoudit, ať bych se snaţil být sebevíce objektivní. Sám mám svůj

„ucelený soubor informací“ ve své hlavě. Je dosti pravděpodobné, ţe se i v lecčem

mýlím. Ovšem to, co povaţuji za „objektivní pravdu“, jsem se zde pokusil zformulovat.

Naopak ale myslím, ţe k výstupu (vizualizaci) nasbíraných dat ve formě mapy se

mohu objektivně a kriticky vyjádřit. S mapou jsem měl velmi mnoho práce a velmi mi

na ní záleţelo uţ v rámci předmětu Tematická kartografie. Řeknu-li to upřímně,

tak mapa jistě neodpovídá takové dokonalosti, kolik jsem do ní vloţil svého úsilí. Má

své „mouchy“, ať jiţ některé decentní kartografické, či zkreslený odraz dopočtu

respondentů. Z vizuálního hlediska jsem si na ní dal záleţet, ovšem kartografická

estetika je výrazně subjektivní záleţitost, dobrý příkladem je třeba volba barev. Mám

teď na mysli především přílohu 5.1, tedy mapu ve formátu A1. Příloha 4 (mapa A3) je

vlastně jen jejím derivátem, nicméně z hlediska obsahu informací jsou totoţné.

Měl-li bych se vyjádřit ke stavu akademického poznání v oblasti b-boyingu,

odkáţi na mnohokrát v této práci citovaného Josepha Schlosse a jeho dílo Foundation:

B-boys, B-girls, And Hip-Hop Culture In New York. O ničem sofistikovanějším ani

novějším v této oblasti nevím, coţ samozřejmě neznamená, ţe nic neexistuje. Dostaly se

mi do rukou i jiné obsáhlé knihy, často popisující hip-hopovou scénu jako celek, s jejich

obsahem jsem seznámen jen velmi stručně. Ovšem toto jsou všechno knihy psané

v angličtině, podíváme-li se na české publikace, je stav znatelně ţalostnější. Publikace

Martina Fiedlera či diplomová práce Parmové nejsou ani ne tak nedostačující, jako spíše

zkrátka vytrţené z kontextu a doslova mimo dění. U Fiedlera, jak mi sdělil i Ladislav

Kabát, byl moţná problém, ţe tehdy (2003) nebylo ještě tolik kvalitních zdrojů,

z kterých mohl vycházet. To je otázka, na jednu stranu to je moţné (sám cituji

především díla po roce 2003), ale na druhou stranu v případě této knihy se na špatné

kvalitě podepisuje i samotné její zpracování. Avšak faktem je, ţe Fiedlerova kniha Hip

hop forever se nezabývá primárně b-boyingem. V případě Miroslavy Parmové bych měl

výtek ještě více. Pominu-li typografické a stylistické zpracování, stále mi „nejde

Kap. 6: Závěr

[ 58 ]

do hlavy“ vlastní volba tématu, resp. jeho první část: „Uplatnění tance break dance

v soutěţích mládeţe v ČR“. Co to vlastně znamená? Mohu-li přeloţit tuto část názvu

lehce vulgárně a přihlédnu-li malinko k samotnému obsahu práce, dovolil bych si pouţít

tuto parafrázi: „jak vecpat ‚break – dance‘ na ‚nějaké‘ soutěţe“. Já si ale myslím,

ţe logický postup je opačný, soutěţ (battle) se organizuje z důvodu vlastní existence

daného odvětví činnosti, tance. Druhá polovina názvu práce Parmové zní: „Historie

a vývoj tohoto tanečního stylu“, toto jiţ nechci moc rozebírat. Jen musím opět poukázat

na dvě negativa: zahrnula tam všelijaká odvětví streetdancu s různou hloubkou

zaměření (1), dále mám za to, ţe vlastně jen zkopírovala informace zveřejněné

Ladislavem Kabátem, resp. „jeho starou verzi“ (2). Druhé zní jiţ trochu jako obvinění,

proto bych nerad něco takového přímo tvrdil, ale fakt je ten, ţe jsem Kabátovy staré

internetové publikace četl a ţe mi je to velice připomnělo, některé pasáţe aţ doslovně.

Bohuţel ani relevantní citaci jsem v textu nenašel. Jiné publikace ohledně b-boyingu

v České republice se mi nedostaly do rukou. (Ještě tedy existuje jedna práce na FTVS

na téma „Moţnosti aplikace break dance do školní tělesné výchovy“ od Martina

Křivánka, 2008.)

Pokud bych měl naznačit, jakým směrem by se mohlo akademické poznání

b-boyingu v České republice ubírat, velmi zajímavě se mi jeví důkladný kvalitativní

výzkum zaměřený na přenos myšlenek b-boyingu z původního místa vzniku (tedy New

Yorku v USA) k nám, do České republiky. Spočíval by v řízených rozhovorech,

které by byly vedené s průkopníky tohoto tance u nás. Tedy na první pohled něco

podobného, co provedla Parmová. Otázky by ale byly zaměřené na konkrétní detaily

(např. „důvod preference toho a toho prvku/triku v té a té době“), z kterých by se

odvozovaly obecné závěry, jednalo by se tedy o induktivní metodu výzkumu. Volba

otázek takovéhoto rozhovoru, včetně jejich pořadí, by vyţadovala značnou přípravu

a erudici.

Ve výše zmíněném odstavci jsem velice stručně nastínil moţnost opravdového

výzkumu na poli b-boyingu. To je něco, co tato bakalářská práce zcela jistě nepřináší.

Přesto doufám, ţe čtenáři, který se v této oblasti pohybuje, se práce nepříčí, a čtenáři,

který se s b-boyingem seznamuje, jsem podal dostatečné základy pro vykreslení

b-boyingu jako „něčeho více neţ jen tance“ a zároveň v zajímavé, tj. mapové podobě

popsal některé kvantitativní prvky scény b-boyingu v České republice.


[ 59 ]

POUŢITÁ LITERATURA

ARCDATA PRAHA. 2003. ArcČR 500 : Digitální geografická databáze 1 : 500 000

[vektorová data]. Mapový podklad ČÚZK. Verze 2.0a. Praha : ARCDATA PRAHA,

2003. Poskytnuto pro studijní účely Přírodovědeckou fakultou UK.

BRATKOVÁ, Eva. (zprac.). 2008. Metody citování literatury a strukturování

bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 :

metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. 2008.

Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha : Odborná komise pro otázky elektronického

zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých

škol ČR, 2008-12-22 [2010]. 60 s. (PDF). Dostupný z WWW:

<http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf>.

Breakbeat. 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikimedia Foundation, 2001- , last modified on 8 March 2011 at 04:13. [cit. 2011-

03-18]. Anglická verze. Dostupný z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Breakbeat>.

Capoeira. 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :



<http://en.wikipedia.org/wiki/Capoeira>.

CHANG, Jeff. 2005 Can't Stop Won't Stop : A History of the Hip-Hop Generation.

St. Martin's Press, New York : 2005. ISBN 978-0-312-42579-1

ČSÚ. 2010. Města České republiky s více než 15 000 obyvateli k 31. 12. 2008 [online].

Praha, 2010 [cit. 4-27-2010]. Dostupné z www:

<http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola-/0001-09-2009-0200>.

http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf

http://en.wikipedia.org/wiki/Breakbeat

http://en.wikipedia.org/wiki/Capoeira


[ 60 ]

DEMČÁK, Marek. 2010. Vyplňto.cz [online]. Praha : Demčák, 2008-, datum

aktualizace 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Dostupné z www:

<http://www.vyplnto.cz/>.

Electric boogaloo (dance). 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online].

St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modif. on 31 May

2010 at 16:52. [cit. 2011-03-17]. Anglická verze. Dostupný z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_boogaloo_(dance)>.

ESRI. 2008. ArcMap 9.3 [geoinformační software na DVD]. Redlands (Kalifornie) :

ESRI, 2008. Typ licence ArcInfo, pouţito v rámci fakultních počítačů

na Přírodovědecké fakultě UK.

ESRI. 2010. ArcMap 10.0 [geoinformační software na DVD]. Redlands (Kalifornie) :

ESRI, 2010. Typ licence ArcInfo, poskytnuto pro studijní účely Přírodovědeckou

fakultou UK.

FIEDLER, Martin. 2003. Hip hop forever. Sazba Filip Neuls. Olomouc : Hanex, 2003.

72 s. ISBN 80-85783-41-X.

FRICKE, J.; AHERN, C. 2002. Yes yes y’all : Oral History of Hip-hop’s First Decade.

First publishing, October. USA : Experience music project, 2002. 370 s.

ISBN 0-306-81184-7.

HENDL, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. Druhé

aktualizované vydání. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

HLADÍK, Štěpán. 2010. Mapování bboyingu v ČR (výsledky průzkumu) [online]. Praha,

2010 [cit. květen 2010]. Dostupné z www: <http://www.vyplnto.cz/realizovane-

pruzkumy/mapovani-bboyingu-v-cr/>.

ISRAEL (reţisér). 2002. The Freshest Kids : A History of the B-Boy [DVD]. USA :

QD3 Entertainment, 2002.

KABÁT, Ladislav. 2009. Street Dance : B-boying. In KABÁT, Ladislav.

Alyaschcacrew.com [online]. Olomouc, 20. července 2009 [cit. 2010-09-30].

Dostupné z WWW: <http://www.alyaschcacrew.com/street-dance/b-boying>.

Locking (dance). 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modified on 1 March 2011 at 16:37.

[cit. 2011-03-22]. Anglická verze. Dostupný z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Locking_(dance)>.

http://www.vyplnto.cz/

http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_boogaloo_(dance)

http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/mapovani-bboyingu-v-cr/

http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/mapovani-bboyingu-v-cr/

http://www.alyaschcacrew.com/street-dance/b-boying

http://en.wikipedia.org/wiki/Locking_(dance)


[ 61 ]

Microsoft. 2006a. Microsoft Office Excel 2007 [počítačový program na CD-ROM].

Verze 12.0. Redmond (Washington) : Microsoft Corporation, 2006, datum poslední

aktualizace 2010-12-14 [cit. 2011-03-31]. Součást produktu Microsoft Office Home

and Student 2007.

Microsoft. 2006b. Microsoft Office Word 2007 [počítačový program na CD-ROM].

Verze 12.0. Redmond (Washington) : Microsoft Corporation, 2006, datum poslední

aktualizace 2010-12-14 [cit. 2011-03-31]. Součást produktu Microsoft Office Home

and Student 2007.

PALA, Jiří. Bboy.cz [online]. 2010. Praha, 2010 [cit. květen 2010]. Dostupné z www:

<http://www.bboy.cz/>.

PARMOVÁ, Miroslava. 2006. Uplatnění tance break dance v soutěžích mládeže v ČR,

historie a vývoj tohoto tanečního stylu. Praha, 2006. 126 s. + 1 CD-ROM.

Diplomová práce na Fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy na katedře

gymnastiky. Vedoucí diplomové práce Jana Beránková.

PLAVCOVÁ, Lucie. 2010. Build ya foundation : hip hop dance history. In PALA, Jiří.

Bboy.cz [online]. Praha, říjen 2010 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z www:

<http://www.bboy.cz/akce-a-souteze/jamy/build-ya-foundation-hip-hop-dance-

history-798.html>.

Popping. 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :



<http://en.wikipedia.org/wiki/Popping>.

PUNCH, Keith. 2008. Základy kvantitativního šetření. Praha : Portál, 2008. Přeloţil Jan

Hendl. 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9.

ROBITZKY, Niels. 2011. History, My Story [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné

z www: <http://www.stormdance.eu/?cat=21>.

RUBEK, David. 2011. Battle of the Year CZ/SK [online]. [cit. 2011-03-24]. Dostupné

z www: <http://www.boty2011.cz/>.

SCHLOSS, Joseph. 2009. Foundation : B-boys, B-girls, And Hip-Hop Culture In New

York. Oxford University Press, 2009. 176 s. ISBN 978-0-19-533405-0.

TOMEK, Lukáš. 2010. Hotmix.cz [online]. Praha, 2010 [cit. květen 2010]. Dostupné

z www: <http://www.hotmix.cz/>.

http://www.bboy.cz/

http://www.bboy.cz/akce-a-souteze/jamy/build-ya-foundation-hip-hop-dance-history-798.html

http://www.bboy.cz/akce-a-souteze/jamy/build-ya-foundation-hip-hop-dance-history-798.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Popping

http://www.stormdance.eu/?cat=21

http://www.boty2011.cz/

http://www.hotmix.cz/


[ 62 ]

VOŢENÍLEK, V. 1999. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. Olomouc :

Vydavatelství UP, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9.

ZUCKERBERG, Mark et al. Facebook [online]. 2010. Palo Alto (Kalifornie) :

Facebook, 2004-, aktualizace probíhá nepřetrţitě [cit. 2010]. Dostupné z www:

<http://www.facebook.com/>.

http://www.facebook.com/


[ 63 ]

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: První článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-15] .................... 64

Příloha č. 2: Druhý článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-26] ................... 64

Příloha č. 3: Soubory kvantitativních charakteristik ........................................... 65

Příloha č. 3.1: Sumarizace vybraných odpovědí na jednotky krajů ČR ..... 65

Příloha č. 3.2: Odpovědi na otázku č. 8 – „oblíbenost crew“ ..................... 67

Příloha č. 3.3: Lokalizace crew na úroveň obcí České republiky .............. 68

Příloha č. 4: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A3) .................. 69

Příloha č. 5: CD-ROM ....................................................................................... 69

Příloha č. 5.1: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A1) ....... 69

Příloha č. 5.2: Video Wessani Crew [AVI] ................................................. 69

Příloha č. 5.3: Elektronická verze přílohy č. 4 [PDF] ................................. 69

Příloha č. 5.4: Elektronická verze práce [PDF] ......................................... 69


[ 64 ]

Příloha č. 1: První článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-15]

Zdravím všechny b-boys and b-girls na serveru www.bboy.cz. Jsem b-boy C.I.D.

z Foundation of Wessani crew a mám prosbu na celou komunitu bboy.cz !

Ve škole mám zadaný projekt na zpracování libovolného tématu ve formě mapy A1

dle řádných kartografických pravidel. Mým plánem je

zmapovat b-boying v ČR !

Rád bych vás všechny poprosil o následující spolupráci.

Můj plán je takový: mapa bude obsahovat hustotu b-boyů na km2 (dle okresů ČR),

věkové a pohlavní rozloţení v jedn. regionech (okresech), polohopisné umístění

jednotlivých crew v ČR, dále ještě několik zajímavých prvků (viz dotazník), jejichţ

naplnění závisí především na kvalitě dat, které dostanu, resp. na zprostředkovatelích,

tedy na vás :-). Určitě bude fajn, kdyţ ukáţete, ţe to právě ve vašem regionu b-boyingem

ţije !!!

K tomu, abyste mi pomohli, stačí opravdu jen pár sekund, které strávíte vyplněním

dotazníku na následujícím odkazu:

http://mapovani-bboyingu-v-cr.vyplnto.cz/

Výsledná mapa je určena k plakátovému tisku ve formátu A1, nejedná se tedy

o ţádnou elektronickou podobu, ale výslednou mapu dám určitě k dispozici ke staţení

zde na bboy.cz (pravděpodobně v JPG). Pokud by vás cokoliv zajímalo, napište mi buď

tady na (CID) [hypertextový odkaz] nebo na email <[email protected]>.

Příloha č. 2: Druhý článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-26]

Děkuju všem, kteří vyplnili dotazník, který se tady objevil před pár dny. Ale uvědomil jsem

si, ţe jsem moc neapeloval na jeho rozšíření mezi vámi, no nic, chybama se člověk učí.

Ovšem i tak ho vyplnilo poměrně dost lidí, tím ještě jednou díky, ale bylo by supr, kdyby

ho vyplnili úplně všichni! To se samozřejmě nikdy nestane, ale i tak jsem poprosil Niky,

ať sem ještě jednou nadhodí titulek a info.

Zkuste dokopat všechny, koho znáte a věnují se b-boyingu, ať se na to alespoň

mrknou. Stačí vzít odkaz a všem ho rozeslat! Hlavně všem ostatním lenochům z vaší

crew, kteří se na to vyprdli. Deadline „výzkumu“ jsem prodlouţil do 3. 5. a po tomto datu

se můţete těšit na výstup minimálně zajímavých dat (všechna čísla zveřejním) a moţná

i povedené mapy ;-), udělám pro to, co budu moci.

Tak ještě jednou link: http://mapovani-bboyingu-v-cr.vyplnto.cz/

CID, Foundation of Wessani

Poznámky: Ve výše uvedeném textu figuruji podpisem CID, to je má taneční přezdívka

(čteno sid), je volena z toho důvodu, ţe mě mnozí lidé znají lépe pod tímto

pseudonymem neţ vlastním jménem. Foundation of Wessani je

pojmenování bývalé části crew Wessani, kde působím.

http://mapovani-bboyingu-v-cr.vyplnto.cz/#_blank

mailto:[email protected]

http://mapovani-bboyingu-v-cr.vyplnto.cz/#_blank


[ 65 ]

Příloha č. 3: Soubory kvantitativních charakteristik

Příloha č. 3.1: Sumarizace vybraných odpovědí na jednotky krajů ČR

OBJECTID 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

NAZEV_ENG

Lib

ere

cky

Uste

cky

Hla

vn

i mesto

P

raha

Karlo

vars

ky

Kra

love

hra

decky

Stre

docesky

Plz

ensky

Pard

ubic

ky

Olo

mo

ucky

Mora

vsko

sle

zsky

Vysocin

a

Jih

ocesky

Zlin

sky

Jih

om

ora

vsky

Pocet_tanecniku 15 21 92 17 34 60 33 22 32 50 33 38 21 72

Pocet_tanecniku_500 2 2 93 3 4 3 2 2 3 4 2 2 3 5

Frekv_tren 9 8 8 5 9 8 9 6 8 8 7 5 7 7

Pocet_bgirl 0 2 11 0 1 3 0 1 2 3 3 2 2 2

Vek_mene_15 0 1 4 3 2 1 0 0 2 7 3 5 1 2

Vek_15_19 5 5 24 5 8 16 5 5 3 8 10 6 4 12

Vek_20_24 4 4 23 2 1 17 3 3 5 5 2 7 2 11

Vek_25_32 0 0 6 0 0 1 1 3 0 5 1 1 4 0

Hodnota_1 8 8 34 3 11 21 5 7 5 16 10 12 8 16

Hodnota_2 1 1 11 6 0 7 2 3 3 6 3 5 0 5

Hodnota_3 0 0 2 0 0 3 1 0 1 0 3 0 0 0

Hodnota_4 0 1 9 1 0 2 0 0 1 4 0 2 3 4

Hod_rel_1 88 80 60 30 100 65 62 70 50 61 62 63 72 64

Hod_rel_2 11 10 19 60 0 21 25 30 30 23 18 26 0 20

Hod_rel_3 0 0 3 0 0 9 12 0 10 0 18 0 0 0

Hod_rel_4 0 10 16 10 0 6 0 0 10 15 0 10 27 16

Poznámky: Tato tabulka představuje původní tabulku připravenou k implantaci

do databáze programu ArcGIS. Mimo decentní typografické úpravy došlo

k následujícím úpravám:

a) transponace (převod řádků na sloupce a naopak), z důvodu lepšího čtení

ve formátu A4,

b) zaokrouhlení hodnot Hod_rel_x (x = 1–4) na celá čísla.


[ 66 ]

Vysvětlivky k tabulce z přílohy 3.1:

1. OBJECTID – představuje „spojovací článek“ pro vloţení tabulky

do databáze ArcGIS.

2. NAZEV_ENG – název krajů ČR (NUTS 3) bez diakritiky.

3. Pocet_tanecniku – Absolutní počet tanečníků.

4. Pocet_tanecniku_500 – relativní počet tanečníků na kraj (absolutní počet

na 500 km2)

5. Frekv_tren – frekvence tréninku v hodinách za týden.

6. Pocet_bgirl – počet zástupců ţenského pohlaví.

7. Vek_mene_15 – absolutní počet tanečníků ve věku méně neţ 15 let.

8. Vek_15_19 – absolutní počet tanečníků ve věku 15 aţ 19 let.



11. Hodnota_1 – absolutní počet tanečníků, kteří odpověděli na uzavřenou

otázku č. 6 odpovědí b-boying pro mě znamená vše, je to věc, pro kterou žiju

(i když studuju, pracuju atp...).

12. Hodnota_2 – absolutní počet tanečníků na uzavřenou otázku č. 6 [b-boying

stojí až na druhém místě v mých prioritách (za čímkoliv)].

13. Hodnota_3 – absolutní počet tanečníků na uzavřenou otázku č. 6 [b-boying

je na třetím místě].

14. Hodnota_4 – absolutní počet tanečníků na uzavřenou otázku č. 6 [buďto

tancuji, ale hodnotově si nijak b-boying nestavím (či se vůbec přidělováním

nějakých hodnot v životě nezabývám) nebo nevím].

15. Hod_rel_1 – relativní počet tanečníků na kraje dle Hodnota_1.





[ 67 ]

Příloha č. 3.2: Odpovědi na otázku č. 8 – „oblíbenost crew“

Název Počet hlasů

Survivals Crew 60

Pentifull Crew 40

NGS 17

Hollywood Stars Crew 13

Foundation of Wessani 8

Break Bones Crew 5

Semtex Squad 4

Bezmasacrew 3

JKJK Deez Bboyz 2

Semtex Kidz 2

Torzo Breakers 2

Uprockers 2

2BC 1

Breakbeat 1

Crazy Breakers 1

Crematory Crew 1

Dynamic Dancers 1

Extreme Crew 1

Lakuso 1

Mortal Phase Crew 1

Needles 1

Soul-Flo 1

Team Shmetta 1


[ 68 ]

Příloha č. 3.3: Lokalizace crew na úroveň obcí České republiky

Název obce Název crew

Kroměříţ 2BCrew

Blansko AD's Crew

Brno Anestetik Crew

Frenštát pod Radh., Kopřivnice

Bad Boys

Bruntál Bad Style

Brno Beat Up Breakers

Jablunkov Bez Cu Crew

Hodonín,Podivín,

Vracov,Brno Bezmasacrew

Blansko BBO

České Budějovice Break Beat

Karviná Breakbones

Louny,Černčice Breaking Soul Crew

Pošná Breakpošna

České Budějovice Budside Breakers

Uhersky Brod B-Unit Crew

Beroun Burak Dogs

Praha Crazy Breakers

Jaroměř City Crew

Ţďár nad Sázavou Crewelse

Znojmo CSB

Letohrad Deep Skillz Crew

Česká Lípa Efekt Style Crew

Mnichovice,Praha Elementary Breakin' Squad

Praha Emotion Break Squad

Tachov Execution Squad

Varnsdorf E-xtreme Crew

Vyškov Fakt Crew

Horní Ředice Falkon Crew

Praha Fancy Crew

Praha Foundation of Wessani

Praha Fresh Burgers

Havlíčkův Brod Gazzella Breakers

Břeclav Gramatic Crew

Jihlava Half Brothers

Přerov Hollywood Stars Crew

Třinec Charakter Flou

Všeradice a okolí Chilly Boys

Strakonice Illknees

Neratovice Immortal

Praha Indians Breakers

Mikulov Infernal B-boys

Praha JKJK DeeZ Bboys

Karlovy Vary Lakuso

Pardubice Los Barbaros

Olomouc Los Loccos

Sokolov Masers Company

Opava Monsters

Mělník,Kolín NGS

Praha Pangea

Liberec,Jablonec nad Nisou,Frýdlant

Peklo Sonic Force

Praha Pentifull Crew

Prostějov Power City Breakers

Karlovy Vary Rappresent

Rychnov n.Kněţnou Real Kings Crew

Jindřichův Hradec Revolution Crew

Náchod Sawe Crew

Hradec Králové Semtex Squad

Chomutov Sewa Side B People

Plzeň Shit Happens

Olomouc Soul-FLo

Ledeč nad Sázavou Spin Evil

Liberec Spiritus Heroes

Kralupy nad Vltavou SS-02

Roţnov pod Radhoštěm

Static Breakers

Brno Stickers

Praha Street Force Crew

Praha, Brno, Teplice,

Ústí n. Labem

Survivals

Třebíč Top Dogzzz

Rokycany Torzo Breakers

Beroun Trickzz Crew

Praha Uganda Apes

Praha United Flavours Crew

Trutnov Uprockers Crew

Frýdek-Místek, Havířov, Dolní Benešov

Wegets


[ 69 ]

Příloha č. 4: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A3)

Tematická mapa formátu A3 – volně vloţený list na vnitřní straně desek na konci práce.

Měřítko mapy je 1 : 1 200 000 pro mapové pole České republiky a 1 : 300 000

pro Prahu.

Příloha č. 5: CD-ROM

Obdobné umístění jako u přílohy č. 4, tj. na vnitřní straně desek na konci práce.

Příloha č. 5.1: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A1)

Na CD-ROM je k dispozici mapa ve třech formátech:

1. TIFF – bezztrátový formát, vhodný k případnému tisku na velkoformátových

plotterech. Název souboru je Pr.5.1_MAPA_A1_(Hladik,2010).tiff, datová

velikost je 265 MB.

2. PNG – z tohoto formátu je moţný téţ poměrně kvalitní tisk. Je vhodný

především k detailnímu přiblíţení a „zkoumání“ mapy přímo v obrázkovém

prohlíţeči počítače. Název souboru je Pr.5.1_MAPA_A1_(Hladik,2010).png,

datová velikost je 11 MB.

3. JPG – ztrátový formát s výrazně zmenšeným rozlišením mapy. Vhodné

pouze k orientačnímu náhledu. Název souboru je

Pr.5.1_MAPA_A1_(Hladik,2010).jpg, datová velikost je 2 MB.

Měřítko mapy v originálním formátu je 1 : 700 000 pro mapové pole České republiky

a 1 : 250 000 pro Prahu.

Příloha č. 5.2: Video Wessani Crew [AVI]

Názve souboru je Pr.5.2_FOW_crew_promo_2010.avi.

Příloha č. 5.3: Elektronická verze přílohy č. 4 [PDF]

Název souboru je Pr.5.3_El.verze_prilohy_4.pdf.

Příloha č. 5.4: Elektronická verze práce [PDF]

Název souboru je Pr.5.4_B-boying_v_CR_Hladik_2011.pdf.

Documents

B-boying v České republice