Click here to load reader

BACKGROUND PAPER Česká imigra ční politika: stát se · PDF fileČeská imigra ční politika: stát se vyhledávanou cílovou zemí? ... organizovaným zlo činem, ruskou, ukrajinskou

  • View
    218

  • Download
    3

Embed Size (px)

Text of BACKGROUND PAPER Česká imigra ční politika: stát se · PDF...

  • 1

    BACKGROUND PAPER

    esk imigran politika: stt se vyhledvanou clovou

    zem?

    Pracovn skupina Sociln a imigran politika

    PROGRAM O ESKCH ZJMECH V EVROP PRO TALENTOVAN STUDENTY

    Autoi:

    Petra Bernkov, Fatima Rahimi, Martina Dvokov, Monika Svetlkov, Kristina Chocholkov

    Editor:

    Filip Tuek

  • 2

    Clem tohoto analytickho textu je zmapovat veejnou a odbornou diskuzi o smovn esk imigran politiky v evropskm kontextu.

    Tento dokument je dlm vstupem Programu o eskch zjmech v Evrop pro talentovan studenty. Bude slouit jako podklad pro veejnou debatu, kterou think-tank Evropsk hodnoty pod 13. nora 2013 v Praze. Postoje prezentovan v textu vyjaduj nzor autor a nemusej se shodovat s postoji organiztora (Evropsk hodnoty) ani partner projektu.

    Projekt Evropsk obanstv zan doma je finann podpoen

    programem Evropsk unie Mlde v akci.

    Evropsk hodnoty jsou think-tank, kter pin kvalifikovan nzory na zsadn spoleensk tmata a pojmenovv esk zjmy v evropskch a globlnch souvislostech. Od roku 2005 usilujeme skrze vzkumn a vzdlvac aktivity o informovanou a dstojnou veejnou debatu zamenou na spch esk republiky ve svt. Nevyhbme se sloitm a dlouhodobm problmm. Podporujeme takov een, dky nim bude esko a Evropa svobodnj, silnj a bezpenj. Jsme nevldn neziskov organizace, kter nen spojena s dnou politickou stranou. NAE TMATA Zamujeme se na tematick oblasti, kter povaujeme za rozhodujc pro

    budoucnost esk republiky a jej psoben v Evropsk unii. ODPOVDN VLDNUT Liberln demokracie zaloen na dstojn politick kultue, dodrovn

    pravidel dobr sprvy a aktivn asti oban. SEBEVDOM ZPAD Pevn transatlantick spojenectv usilujc o udriteln svtov d stojc na

    vzjemnm respektu s velmocemi jako je na, Indie a Rusko. EVROPSK INTEGRACE ivotaschopn spoleenstv demokratickch stt umoujc prosperitu

    uvnit a ochranu spolench zjm navenek. VNITN BEZPENOST Zachovn obanskch svobod a spoleensk soudrnosti zabraovnm

    extremismu, rozvnou imigran politikou a innou integrac menin. VITLN EKONOMIKA Svobodn podnikn podporovan svinou byrokraci, prhledn a frov

    sout o veejn zakzky, dynamick exportn politika a draz na spory energie.

    Vedle vlastn publikan innosti - vydvn odbornch monografi, studi, doporuen, glos a koment pro mdia - podme semine, konference a kolen pro odbornou a ir veejnost. Na svch akcch zprostedkovvme dialog mezi politiky, odbornky, novini, podnikateli a studenty.

  • 3

    OBSAH

    1. Trendy a vzvy souasn imigran politiky ....................................................................................... 4

    2. Od nezjmu k otevenosti: modely esk imigran politiky po roce 1993 ........................................ 7

    3. Imigran politika (clovch) zem EU .............................................................................................. 11

    4. Dnen situace: m bt R clovou zem? ......................................................................................... 15

    Shrnut

    Text zkoum, zdali je zjmem esk republiky uvolnit svou imigran politiku a zabv se dopady

    politiky, vedouc k promn zem v atraktivn clovou zemi pro ekonomick migranty.

    Akoliv zpadoevropsk zem od druh poloviny 20. stolet podporovaly imigraci jako doasn a

    konjunkturn fenomn, vznikajc zvislost na zahranin pracovn sle s sebou pinesla i vzvy,

    zejmna v oblasti dlouhodob integrace cizinc. Usazujc se migranti se do vtinov spolenosti

    zaleovali dle rozdlnch integranch model, jejich podoba byla ovlivnna politikami a

    ekonomickou situac jednotlivch clovch stt. Dleitost vyhrann zjm v tto oblasti je tud

    zejm. Integran modely pitom samy o sob nejsou bezchybn a je tedy vhodn je kombinovat.

    Imigran a integran politika esk republiky doposud v podstat odrela poptvku eskho trhu

    po pracovnch silch ze zahrani. esk republika lkala migranty bhem ekonomickho rstu, tedy

    mezi lety 1993-1996 a 2000-2008. Po zatku ekonomick krize se piklonila k restriktivnmu

    pstupu. Volba tohoto pstupu se ovem nezd bt nejvhodnj, jeliko nastaven selektivnch

    kritri omezuje vt flexibilitu trhu. Zaveden otevenjho pstupu by pravdpodobn vedlo

    k poslen statutu R jako clov zem imigrant. Jak opaten by k takovmu vvoji vedla? Jedn

    se pedevm o zmny v celkov koncepci imigran a integran politiky, kter doposud nahl na

    trval usazovn migrant spe negativn.

    S ohledem na ve uveden zvry lze dospt k doporuenm dvoj povahy:

    Za prv, navzdory prosazujc se spolen imigran politice v rmci Evropsk unie, pod vlivem

    Strategie Evropa 2020, a rovn Haagskho a Stockholmskho programu, si esk republika me

    podobu sv imigran politiky pedurit dle svch zjm sama. Akoliv esk republika nem

    koloniln minulost jako vtina zpadoevropskch zem, je lkavou destinac pedevm pro

    migranty z vchodnch zem. Zd se bt tud douc zaujmout aktivn strategii zen migrace

    prv ze zem vchodn Evropy.

    Za druh, z hlediska integran politiky je teba vnmat migranty dle jejich zjmu o pobyt v rozdln

    dlce. Opaten by tedy mla v maximln me reflektovat nehomogenn poadavky imigrant.

    Pli restriktivn pstup vi migrantm vede k jejich pesunu do edch sfr ekonomiky, co

    pedstavuje znan problm nejen z hlediska prvnho, ale i socioekonomickho. Je tedy v zjmu

    esk republiky poskytnout migrantm takov podmnky, je by nejen pisply k jejich ekonomick

    sobstanosti a informovaly je o prvech a povinnostech v esk republice, ale zrove i

    napomhaly k jejich zalenn do vtinov spolenosti.

  • 4

    1. Trendy a vzvy souasn imigran politiky

    Poet osob opoutjcch sv domovy a sthujcch se do jinch zem stle narst. Podle odhad OSN ilo v roce 2010 mimo svj domovsk stt okolo 214 milion lid klasifikovatelnch jako pisthovalci. Oproti roku 2000 tento poet narostl o 35 milion, od roku 1990 dokonce o 58 milion.1 V kontextu globalizace, nrstu mnostv informac, zvyujc se mobilit kapitlu, zbo i lid, se dve pomrn etnicky a kulturn homogenn evropsk stty zanaj potkat s plivem pisthovalc, kte pochzej asto z odlinch socilnch a kulturnch prosted.2 Souasn je vak nesporn, e migrace je z hlediska ekonomick a demografick budoucnosti Evropy naprosto nezbytn.3

    Vymezen pojm

    Pojmem migrace se rozum prostorov pemisovn osob pes libovoln hranice (zpravidla administrativn), spojen se zmnou msta bydlit na dobu krat i del, ppadn natrvalo.4 V relaci k uritmu sttu pak hovome o imigraci i emigraci. Evropsk stty jsou zpravidla zemmi s kladnm migranm saldem, tedy pevauje u nich imigrace nad emigrac.

    Migrace me bt chpna pozitivn, jako proces pispvajc k ekonomickmu rstu a kulturn obohacujc spolenost clov zem. Opan, tedy negativn vnmn migrace, souvis zejmna s otzkou z naruen sociln soudrnosti, vznikem kulturnch konflikt a sociln patologickch jev. Sociln soudrnost se tak v poslednch letech stala klovm tmatem nrodnho i unijnho socilnpolitickho diskursu. Prv naruen sociln soudrnosti pitom mnoho zem vedlo v poslednch letech k aplikaci restriktivn asimilanho modelu imigran politiky.

    S migrac je neodmysliteln spjata problematika integrace, tedy zaleovn imigrant do struktur a vazeb spolenosti domcho obyvatelstva.

    Podle pstupu k cizincm rozeznvme zpravidla ti typick modely integran politiky. Jde o modely asimilan, diskriminan a multikulturn (i kulturn pluralitn).5 Jak je z jejich nzv patrn, asimilan model usiluje o to, aby se cizinci pln pizpsobili majoritn spolenosti a pejali pevldajc kulturn, ekonomick a politick normy tto spolenosti; diskriminan model je zaloen na pedpokladu, e pobyt imigrant v hostitelsk zemi je jen doasn6 a

    1 United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division. International Migration

    Report 2009: A Global Assessment (United Nations: New York, 2011), str. 1. 2 Jana Chaloupkov and Petra alamounov, Postoje k imigrantm a dopadm migrace v evropskch zemch,

    Sociologick asopis/Czech Sociological Review 42, no. 1 (2006): 57-58. 3 Harald Christian Scheu et al. Migrace a kulturn konflikty (Praha: Auditorium, 2011), str. 75.

    4 Miloslav Petrusek, ed. Velk sociologick slovnk (Praha: Sociologick nakladatelstv, 1996), str. 627.

    5 Pavel Bara. Politick teorie multikulturalismu (Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003).

    6 Jana Chaloupkov and Petra alamounov, Postoje k imigrantm a dopadm migrace v evropskch zemch,

    Sociologick asopis/Czech Sociological Review 42, no. 1 (2006): str. 74.

  • 5

    model multikulturn podporuje etnick a kulturn odlinosti7, tedy umouje imigrantm ponechat si sv specifick kulturn rysy a zrove jim piznv pln prva stejn jako pslunkm majoritn spolenosti.8 Zatmco liberln multikulturn model aplikuje volnost pouze na oblast kultury, komunitrn multikulturalismus zahrnuje rovn sten legislativn vjimky a zsahy to spoleensk soudrnosti.

    Koncept multikulturalismu byl dlouho idelem, v nm jeho pznivci spatovali monou budoucnost imigran politiky. S rstem socilnho napt vak zaala bt zejm nemonost jeho relnho uplatnn. V letech 2010 - 2011 byl pak vrcholnmi evropskmi politiky (mj. Merkelovou, Sarkozym, Cameronem) oznaen za nereln a mrtv.9 Nzorn zavrhnut multikulturalismu ilustruje pklad Nizozemska. Pvodn jedna z nejliberlnjch zem v otzce multikulturalismu dnes praktikuje velmi psnou imigran politiku. V souasnosti kladen siln draz na kulturn integraci v zjmu udrovn spoleensk soudrnosti vak nemus bt chpn jako snaha o kulturn homogenitu, ale je spe znovuobjevovnm a obhajobou stavnch zklad liberlnch a demokratickch nrodnch stt ve vku migrace.10

    Pesto vak stednm tmatem integrace cizinc zstv pstup k odlinostem, na kter by mla reagovat politika uznn. Obsah statusu cizince tak je pedmtem vyjednvn, kulturnch norem a budovn symbolickch hranic mezi etnickm

Search related