Bakalářská práce - Bytový dům Raumplan - Smíchov jih - Marek Vilášek

"Ml jsem co nabdnout, toti een, jak rozdlit obvac pokoje v prostoru,

ne v ploe po jednotlivch podlach, jak bylo zvykem dosud. Tmto vynlezem

bych lidstvu uetil mnoho prce a asu v jeho vvoji. To je toti velk

revoluce v architektue: een pdorysu v prostoru."

Adolf Loos

Raumplan byl ve sv dob zcela revolunm konceptem a pevrtil dosavadn

uvaovn o architektue. Dm u nebyl pouze zleitost jednotlivch pater

stejn vky vrstvench na sebe, ale stal se sloitou prostorovou strukturou

na sebe navazujcch prostor. Kad mstnost mla nejen svou plochu, ale i

vku pimenou sv funkci. Principy, kter Adolf Loos definoval, se dodnes

pouvaj u mnoha rodinnch dom. V bytov vstavb se podobn uvaovn

bohuel uplatuje zcela ojedinle i pes sv mnoh vhody. Proto jsem se

rozhodl prozkoumat prv tuto cestu.

Navrhoval jsem bytov dm v ulici Strakonick, pmo u levho behu Vltavy

a s vhledem na Vyehrad. Mm clem bylo neodznout promendu u eky

od zbytku msta. Proto jsem blok rozdlil na ti samostatn domy, kter

umouj jak prchod na nbe, tak i vizuln kontakt s ekou. Na nbe

maj tyto ti domy spolen sokl s obchodnm parterem. Prostory mezi domy

jsou vyven veejn nmstka, ze kterch se do dom vstupuje.

"Projekt bylo poteba vytvet zevnit ven. podlahy a stropy byly primrn,

prel druhotn. Takovm zpsobem jsem vedl sv ky k tomu, aby mysleli

trojrozmrn - v krychli. Dnes to um jen mlo architekt, dnes jako by

vchova architekt konila mylenm v ploe."

Adolf Loos

Jednotliv domy jsou 4 a 5 patrov a kvli vkovmu rozdlu mezi nbem

a ulic Strakonickou maj i dv suternn podla. Dky tomuto vznikaj dva

partery: jeden ulin se vstupnmi prostorami, obchody a restaurac a doln s

klubem, galeri a kavrnou otevenou k ece. Mezi n umisuji patro gar s

vjezdem z ulice.

+1,000+1,000

+4,200

+8,200

+12,200

+17,200

+5,000

+8,200

+11,400

+14,600

+18,300

-1,700

-6,000-6,000

-1,700

Snail jsem se vytvoit bytov dm s co nejvce plonmi i typologickmi

variantami. Proto je pdorys tvoen st 9 tverc. V prostednm z nich

je umstno schodit, cel prosvtlen krytm atriem. Tm, e schodit

stoup vdy v rozch atria o 800 mm, vznik vkov modul, kter umouje

umstit vstup do bytu na jakkoliv vkov rovni v nsobku tto vky, tedy

uplatnit Raumplan v bytovm dom.

V duchu Raumplanu tak mohu pracovat i v jednotlivch bytech. Nejvy

svtlou vku m obvac pokoj a kuchyn (3700 mm), jakoto nejdleitj

spolen prostory bytu. Ostatn obytn mstnosti maj svtlou vku 2900 mm

a koupelny, atny a prchody maj svtlou vku minimln. Jednotliv byty

jsou tedy vcerovov.

Vhodou je, e dm je vkov spornj a umouje dokonale vyut i

zbytkov prostory, kter v obyejnm dom zstvaj nevyuity - napklad

nad rampou do gar. Typickm bytovm domm dodv pesn to, co jim

chyb - prostorovou a atmosfrickou rznorodost a jednotlivm mstnostem

tulnost i velkorysost.

"Zvenku nem dm nic prozrazovat, uvnit nech vyjev cel sv bohatstv."

Adolf Loos

A. PRVODN ZPRVA

A.1. IDENTIFIKAN DAJE

Nzev: Bytov dm Raumplan Smchov jih

Msto stavby: Ulice Strakonick, Smchov, Praha 6

Charakter stavby: Novostavba

el stavby: Bydlen

Vypracoval: Marek Vilek

Stupe dokumentace: Bakalsk prce (dokumentace ke stavebnmu povolen)

A.2. SEZNAM VSTUPNCH PODKLAD

- Zadn Bakalsk prce FA VUT - Studie zemnho plnu Smchova Smchov city A69 Architekti - Limity vyuit zem Georeport IPR Praha - Zprva o nebezpe povodn - RIAN - Geoportl hl. m. Prahy - Geologick sonda - Zkon . 183/2006 Sb.

A.3. DAJE O ZEM

A.3.1. ROZSAH EENHO ZEM

een zem: 1957 m2

Zastavn plocha: 1957 m2

A.3.2. DOSAVADN VYUIT A ZASTAVNOST ZEM

V souasnosti se na stavebn parcele nachz parkovit a st sportovn haly. Nvrh zvis na realizaci urbanistickho plnu od architekt A69, kter halu i parkovit bour a zvtuje

zliv u ostrova Csask louka. een objekt na tento pln navazuje a pot tedy

s parcelou vyitnou od stvajcch objekt, pipravenou pro vstavbu, s provedenmi pelokami inenrskch st.

A.3.3. OSTATN DAJE O ZEM

Geologie

Na pozemcch stavby se nenachzej dn dln dla ani vznamn loiska nerostnch

surovin. Nejsou registrovny dn sesuvy pdy.

Civiln ochrana a bezpenost

Na stavebn parcele se nenachzej dn objekty civiln ochrany ani objekty dleit pro

ochranu sttu.

Pamtky

Stavebn parcela le v ochrannm psmu Prask pamtkov rezervace. zem le v mstsk pamtkov zn Smchov.

Hluk a ovzdu

zem je v souasnosti zateno hlukem prmrnm 70 dB v noci od 22 do 6 hodin. Prmrn hodnota koncentrace NO2 je do 40 g/m3.

V urbanistickm plnu je ulice Strakonick zklidnna a redukovna na 2 jzdn pruhy z pvodnch ty. Pedpokld se tedy vrazn snen tchto hodnot.

Zemdlsk pdn fond a lesy

zem podlh II. Stupni ochrany ZPF

Kvalita ivotnho prosted

V okol parcely nejsou dn objekty, kter by mly pm dopad na kvalitu ivotnho prosted (skldky, spalovny, provozy s nebezpenmi ltkami).

Urbanismus a nstroje zemnho plnovn

zem Smchov Jih je soust velkho rozvojovho zem hl. m. Prahy. Na cel ploe Smchova je uplatnn zkaz vkovch staveb.

Doprava

V blzkosti stavebn parcely se v souasnosti nachzej komunikace I. A III. tdy vetn ochrannho psma.

Zplavov zem a protipovodov ochrana

Parcela le na hranici zplavovho neprtonho zem eky Vltavy. Urbanistick pln

zahrnuje i vstavbu mobiln protipovodov zdi na pilehl nplavce.

Cena pozemku

Cena za 1 m2 v souasnosti in 2670 K.

A.3.4. SEZNAM SOUVISEJCCH A PODMIUJCCH INVESTIC

Realizace je podmnna dokonenm urbanistickho plnu Smchova podle architekt A69.

A.4. DAJE O STAVB

Jedn se o novostavbu s pevn obytnou funkc, doplnnou pronajmatelnou komern plochou. Stavba je trvalho charakteru. Nvrh dodruje platn technick poadavky na stavby

a obecn technick poadavky zabezpeujc bezbarirov uvn staveb.

A.4.1. KAPACITY


Obestavn prostor: 36264 m3

Hrub podlahov plocha: 9276 m2

Maximln kapacita obyvatel: 98

A.4.2. VET PROSTOR

24 bytovch jednotek

4 men pronajmateln prostory

3 velk pronajmateln prostory (nad 400m2)

1 hromadn gare pro 38 vozidel

A.4.3. ZKLADN BILANCE STAVBY

Stavba je pipojena na NTL plynovod, vodovod pitn vody, veden VN a odpadn splakovou

kanalizaci. Deov voda je zuitkovna v rmci stavby, pebyten deov voda je poutna do eky Vltavy.

A.5. LENN NA OBJEKTY A TECHNICK A TECHNOLOGICK ZAZEN

Stavbu tvo pouze jeden objekt bytov dm s pronajmatelnmi komernmi prostory.

A.3.4. SEZNAM SOUVISEJCCH A PODMIUJCCH INVESTIC

Realizace je podmnna dokonenm urbanistickho plnu Smchova podle architekt A69.

A.4. DAJE O STAVB

Jedn se o novostavbu s pevn obytnou funkc, doplnnou pronajmatelnou komern plochou. Stavba je trvalho charakteru. Nvrh dodruje platn technick poadavky na stavby

a obecn technick poadavky zabezpeujc bezbarirov uvn staveb.

A.4.1. KAPACITY





A.4.2. VET PROSTOR

24 bytovch jednotek




A.4.3. ZKLADN BILANCE STAVBY

Stavba je pipojena na NTL plynovod, vodovod pitn vody, veden VN a odpadn splakovou

kanalizaci. Deov voda je zuitkovna v rmci stavby, pebyten deov voda je poutna do eky Vltavy.

A.5. LENN NA OBJEKTY A TECHNICK A TECHNOLOGICK ZAZEN

Stavbu tvo pouze jeden objekt bytov dm s pronajmatelnmi komernmi prostory.

B. SOUHRNN TECHNICK ZPRVA

B.1. POPIS ZEM STAVBY

B.1.1. CHARAKTERISTIKA STAVEBNHO POZEMKU

Pozemek o rozloze 1920 m2 se nachz na Smchov, v jeho jin sti. Parcela je fiktivn, cel nvrh objektu navazuje na dosud neexistujc urbanistick een Smchova podle ateliru

A69. Pod pilehlou ulic Strakonick se pedpokld umstn zkladnch st voda, kanalizace, elektina a plyn. Ochrann psma inenrskch st nezasahuj do plochy pozemku.

Na pozemku samotnm nen vedena dn inenrsk s.

Na zpad na druh stran ulice Strakonick je nkolik obytnch budov z potku 20. stolet. Pot se s dostavbou bloku dalmi bytovmi domy, kter nejsou pedmtem mho nvrhu. Na jihu i na severu od parcely se pot s vstavbou novch bytovch budov. dn z tchto staveb s objektem pmo nesoused. Pozemek se mrn svauje smrem k ece.

B.1.2. VET A ZVRY PROVEDENCH PRZKUM

Na ploe pozemku byla provedena geologick sonda, kter zjistila nsledujc skladbu zemin:

Byla zjitna hladina spodn vody v rovni -4,7 metru pod rovn ulice Strakonick

B.1.3. STVAJC OCHRANN A BEZPENOSTN PSMA

Pes pozemek neprochzej dn ochrann psma. Nvrh je zvisl na peloce inenrskch

st podle urbanistickho plnu Smchova od architekt A69. Ochrann psma takto

peloench st nezasahuj do stavebn parcely.

B.1.4. POLOHA VZHLEDEM K ZPLAVOVMU ZEM

Pozemek se nachz na hranici zplavovho zem na behu eky Vltavy. V dn dosud evidovan povodni nevystoupala hladina Vltavy v tchto mstech na rove ulice Strakonick. Na pilehl nplavce se v urbanistickm plnu pot s vstavbou mobiln protipovodov zdi o vce Q2002+30, kter v tchto mstech in +6,13 metru od ustlen hladiny eky Vltavy (192,88 m n. m. Bpv.). Pozemek samotn nen tedy zplavovou vodou bezprostedn ohroen.

B.1.5. VLIV STAVBY NA OKOLN STAVBY A POZEMKY, OCHRANA ZEM, VLIV STAVBY NA

ODTOKOV POMRY V ZEM

innosti, kter by mohly ohroovat okol nadmrnm hlukem, budou provdny v dennch hodinch pracovnch dn. Po dobu provdn stavby nesm bt okoln prostor ovlivovn nadmrnm hlukem, vibracemi a otesy nad mez stanovenou v nazen vldy . 272/2011 Sb.. Zhotovitel stavby je povinen bhem realizace stavby zajiovat podek na staveniti a

nezneiovat veejn prostranstv, a v co nejvt me etit stvajc zele. V ppad

zneitn veejnch komunikac bude zajitno jejich itn. Odpad ze stavby bude tdn a

likvidovn ve smyslu ustanoven zkona . 185/2001 Sb., o odpadech, ve znn pozdjch

pedpis. Po ukonen stavby je zhotovitel povinen provst klid vech ploch, kter pro

realizaci stavby pouval a uvst je do pvodnho stavu. Odtokov pomry budou v prbhu

vstavby i po dokonen nezmnny.

B.1.6. POADAVKY NA ASANACE, DEMOLICE, KCEN DEVIN

V urbanistickm plnu se pot se zbournm sportovn haly a parkovit, kter v souasnosti zasahuj do pozemku. Zliv eky u Csask louky bude prothnut na sever a na pozemku bude vykcena nletov zele. Bude zbudovna kamenn nplavka, 1 metr nad ustlenou hladinou eky Vltavy o ce 13 metr.

Tyto kony budou provedeny ped vstavbou, nezvisle na tomto projektu. Stavebn pozemek

bude tedy ped vstavbou pipraven v idelnm stavu.

B.1.7. POADAVKY NA MAXIMLN ZBORY ZEMDLSKHO PDNHO FONDU NEBO POZEMK

URENCH K PLNN FUNKCE LESA

Stavebn pozemek nenle k zemdlskmu pdnmu fondu ani nepln funkci lesa.

B.1.8. ZEMN TECHNICK PODMNKY

Objekt je napojen na stvajc technick st. Je navrena ppojka vodovodu, nzkotlakho plynovodu, veden vysokho napt a splakov kanalizace. Dle bude objekt pipojen

k telekomunikanmu veden (internet, televize)

Byla zjitna hladina spodn vody v rovni -4,7 metru pod rovn ulice Strakonick

B.1.3. STVAJC OCHRANN A BEZPENOSTN PSMA

Pes pozemek neprochzej dn ochrann psma. Nvrh je zvisl na peloce inenrskch

st podle urbanistickho plnu Smchova od architekt A69. Ochrann psma takto

peloench st nezasahuj do stavebn parcely.

B.1.4. POLOHA VZHLEDEM K ZPLAVOVMU ZEM

Pozemek se nachz na hranici zplavovho zem na behu eky Vltavy. V dn dosud evidovan povodni nevystoupala hladina Vltavy v tchto mstech na rove ulice Strakonick. Na pilehl nplavce se v urbanistickm plnu pot s vstavbou mobiln protipovodov zdi o vce Q2002+30, kter v tchto mstech in +6,13 metru od ustlen hladiny eky Vltavy (192,88 m n. m. Bpv.). Pozemek samotn nen tedy zplavovou vodou bezprostedn ohroen.

B.1.5. VLIV STAVBY NA OKOLN STAVBY A POZEMKY, OCHRANA ZEM, VLIV STAVBY NA

ODTOKOV POMRY V ZEM

innosti, kter by mohly ohroovat okol nadmrnm hlukem, budou provdny v dennch hodinch pracovnch dn. Po dobu provdn stavby nesm bt okoln prostor ovlivovn nadmrnm hlukem, vibracemi a otesy nad mez stanovenou v nazen vldy . 272/2011 Sb.. Zhotovitel stavby je povinen bhem realizace stavby zajiovat podek na staveniti a





realizaci stavby pouval a uvst je do pvodnho stavu. Odtokov pomry budou v prbhu

vstavby i po dokonen nezmnny.

B.1.6. POADAVKY NA ASANACE, DEMOLICE, KCEN DEVIN

V urbanistickm plnu se pot se zbournm sportovn haly a parkovit, kter v souasnosti zasahuj do pozemku. Zliv eky u Csask louky bude prothnut na sever a na pozemku bude vykcena nletov zele. Bude zbudovna kamenn nplavka, 1 metr nad ustlenou hladinou eky Vltavy o ce 13 metr.

Tyto kony budou provedeny ped vstavbou, nezvisle na tomto projektu. Stavebn pozemek

bude tedy ped vstavbou pipraven v idelnm stavu.

B.1.7. POADAVKY NA MAXIMLN ZBORY ZEMDLSKHO PDNHO FONDU NEBO POZEMK

URENCH K PLNN FUNKCE LESA

Stavebn pozemek nenle k zemdlskmu pdnmu fondu ani nepln funkci lesa.

B.1.8. ZEMN TECHNICK PODMNKY

Objekt je napojen na stvajc technick st. Je navrena ppojka vodovodu, nzkotlakho plynovodu, veden vysokho napt a splakov kanalizace. Dle bude objekt pipojen

k telekomunikanmu veden (internet, televize)

B.1.9. VCN A ASOV VAZBY, PODMIUJC, VYVOLAN, SOUVISEJC INVESTICE

Projekt zvis na dokonen realizaci urbanistickho een Smchova podle architekt A69.

B.2. CELKOV POPIS STAVBY

B.2.1. EL UVN STAVBY, ZKLADN KAPACITY FUNKNCH JEDNOTEK

Objekt slou pevn jako bytov dm s 24mi obytnmi jednotkami, kter se nachz ve tech nadzemnch objemech. Tato funkce je doplnna tymi menmi pronajmatelnmi prostory v parteru ulice Strakonick a temi vtmi pronajmatelnmi prostory na rovni n nplavky. Mezilehl patro (1.PP) tvo podzemn gare, nlec obyvatelm a zamstnancm retailovch

prostor.

B.2.2. CELKOV URBANISTICK A ARCHITEKTONICK EEN

B.2.2.1. Urbanistick een

Projekt navazuje na koncept urbanistickho een Smchova od architekt A69. Dm vytv

hranu nbe svm soklem a zrove umouje vizuln i pocitovou propustnost. Nadzemn hmota domu je rozdlena na ti kubick bloky o hran 20 metr, mezi ktermi vznik kvalitn veejn prostor charakteru nmst. Z tchto dvou prostor je umonn pm pstup k nbe eky. Na obou nmstch budou rst vzrostl platany javorolist, kter zkvalitn prostor jak pro nvtvnky nmst, tak pro residenty.

B.2.2.1. Architektonick een

Dm je podlouhlho obdlnkovho tvaru. V podzemn sti dm zabr celou dlku pozemku a vytv tak hranu nbe. V nadzemn sti pak vystupuj ti kubick hmoty. Kvli vkovmu rozdlu m dm dva partery jeden do ulice Strakonick a druh na pilehlou nplavku. V mezilehlm pate jsou podzemn gare. Jednotliv nadzemn kubusy s obytnou funkc jsou 4 a 5 patrov.

V dom je uplatnn koncept Raumplanu od Adolfa Loose, kter pracuje s vkovmi rovnmi podle funkce danho prostoru.

Obytn st domu poskytuje mnoho rznch rozmrovch i typologickch variant, dn byt

v dom nen stejn. Pdorys je rozdlen pomyslnou st na 9 tverc. V prostednm z nich je schodiov jdro s vtahem osvtlen stenm svtlkem, ostatn tverce zabraj byty. Schodit ve stednm atriu stoup vdy v rozch o 800 mm. Vznik tak vkov modul, kter dovoluje umstit vstup do bytu na jakkoliv vkov rovni v nsobku tto vky, tedy uplatnit Raumplan v bytovm dom.

V duchu Raumplanu jsou zpracovny i jednotliv byty. Nejvy svtlou vku m obvac pokoj a kuchyn (3700 mm), jakoto nejdleitj spolen prostory bytu. Ostatn obytn

mstnosti maj svtlou vku 2900 mm a koupelny, atny a prchody maj svtlou vku

minimln. Jednotliv byty jsou tedy vcerovov (vyjmku tvo dva byty v 1.NP, kter jsou zcela bezbarirov).

Vhodou konceptu je, e dm je vkov spornj a umouje dokonale vyut i zbytkov

prostory, kter v obyejnm dom zstavaj nevyuity. Typickm bytovm domm navrac toto een prostorovou a atmosfrovou rznorodost, kter jim chyb. Jednotlivm bytm dodv

velkorysost, intimitu a ulechtilost.

B.2.3. DISPOZIN A PROVOZN EEN

Provozn je v objektu rozdlena funkce obytn a funkce obchodn. Do obytnch prostor domu vede vdy samostatn vchod a samostatn vtah. Vstupy do pronajmatelnch komernch

prostor v 1.NP jsou z pilehlch vnitnch nmst. Komern prostory ve 2.PP maj samostatn vstupy z pilehl n nplavky a jsou zcela oddleny od zbytku domu. Ob podzemn podla propojuj s rovn 1.NP dv venkovn schodit na vnitnch nmstch. Propojen gar s obytnou st dom zajiuje schodit i vtah. Na stee objektu se nachz sten zahrady, kter pslu k pilhajcm bytm.

B.2.4. BEZBARIROV UVN STAVBY

Z principu konceptu Raumplan nemohou bt vechny byty bezbarirov, pesto jsou vyhrazeny dva byty s rovnou podlahou, kter mohou bt vyuvny osobami upoutanmi na invalidn vozk.

Pstup na veejn vnitn nmst je bezbarirov, vkov rozdl 450 mm pekonv rampa

o sklonu 1:16. Vstupy do komernch prostor jsou vybaveny dvemi s nulovou vkou prahu.

V hromadnch garch jsou vyhrazena dv stn pro osoby s ometenou monost pohybu a dal dv takovto stn se nalzaj venku na ternu.

Navren stavba je v souladu s ustanovenm vyhlky . 398/2009 Sb. o obecnch technickch

poadavcch zabezpeujcch bezbarirov uvn staveb.

B.2.5. BEZPENOST UVN STAVBY

K jednotlivm zazenm, instalacm a rozvodm, u nich je to poadovno, budou vystaveny

revizn zprvy a protokoly o zpsobilosti k bezpenmu provozu. K vekerm technologickm

zazenm v objektu budou doloeny doklady o zpsobu bezpenho uvn.

B.2.6. ZKLADN TECHNICK POPIS STAVBY

Stavebn a technick een objektu je detailn popsno v sti E2 Architektonick a stavebn technick een, a v sti E3 Stavebn konstrukn een

Jedn se o obdlnkovou budovu s 5 nadzemnmi a 2 podzemnmi podlami. Objekt pekonv pn vkov rozdl 6 metr.

Konstrukn systm nadzemn sti objektu je elezobetonov stnov konstrukce se ztuujcm

jdrem. Stropn desky jsou elezobetonov, obousmrn pnut na obvodov zdi a prvlaky. V podzemn sti pechz systm na pn stnov, kombinovan se sloupy. Budova je zaloena na elezobetonov zkladov desce, kter je kotvena tahovmi piloty do nosnjch

vrstev zkladov pdy.

Tlouka nosnch stn je 200 mm, tlouka jdra je 250 mm. Rozmry sloup v podzemnch podlach jsou 700x300 mm. Tlouka stropnch desek a skrytch prvlak je 200 mm.

Stecha objektu je ploch. Jej st je nepochoz a st tvo sten zahrady s extenzivn vegetac.

Fasda je zateplena minerln vlnou Isover a je obleena sklovlknobetonovm obkladem od

firmy Polycon. Okenn vpln dodv firma Schco.

B.2.7. TECHNICK A TECHNOLOGICK ZAZEN

Detailn popsno v sti E4 Technika a prosted staveb

B.2.8. PORN BEZPENOSTN EEN

Detailn popsno v sti E5 Porn bezpenostn een

B.2.9. ZSADY HOSPODAEN S ENERGIEMI

Stavba je v souladu s pedpisy a normami tkajcmi se spor energi a ochrany tepla.

B.2.10. HYGIENICK POADAVKY NA STAVBY

Vtrn je z dvodu hlukovho limitu eeno pomoc prvtrnk v konstrukci oken. Je mon vtrat i pirozen. Koupelny, WC a prostory nad sporkem jsou odvtrny vzduchotechnickm

potrubm. Pronajmateln prostory ve 2. PP jsou vtrny pomoc VZT jednotek. Gare jsou vtrny pirozen, otvory ve zdech a stropu.

Mezi jednotlivm byty a ostatnmi prostory je zajitna poadovan kroejov a zvukov

neprzvunost.

Splakov kanalizace je pipojena do kanalizan st. Z prostor 2.PP je odpadn voda peerpvna.

Vtahy, autovtahy a stroje, kter mohou vyvolvat nedouc vibrace, budou podloeny na silent blocch. achta autovtahu je zvukov odizolovna od ostatnch prostor.

B.2.11. OCHRANA STAVBY PED NEGATIVNMI INKY VNJHO PROSTED

Plon a prostorov umstn stavby je navreno tak, aby byla respektovna veker ochrann

a bezpenostn psma.

B.2.11.1. Ochrana ped proniknm radonu z podlo: Jeliko men indexu radonovho rizika nebylo provedeno, je izolace proti radonu navrena na riziko vysok.

B.2.11.2. Ochrana ped bludnmi proudy: Nen eeno.

B.2.11.3. Ochrana ped technickou seizmicitou: Jeliko se v blzkosti novostavby nenachz zdroj technick seizmicity, nen nutno stavbu chrnit.

B.2.11.4. Ochrana ped hlukem: Obvodov konstrukce vetn otvorovch vpln poskytnou dostatenou ochranu stavby ped hlukem.

B.2.11.5. Protipovodov opaten: Nvrh pot s dokonenou protipovodovou ochranou. Na pilehl n nplavce se uvauje mobiln protipovodov stna navren na rove Q2002 +

30

B.2.11.6. Ostatn inky: stavba se nenachz na poddolovanm zem, ani zde nedochz k vskytu metanu.

B.3. PIPOJEN NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

B.3.1. NAPOJOVAC MSTA TECHNICK INFRASTRUKTURY, PELOKY

Objekt bude pipojen na stvajc VN elektrick veden, vodovod, nzkotlak plynovod a

splakovou kanalizaci. Vechny tyto st se nalzaj pod ulic Strakonick. V rmci urbanistickho plnu podle architekt A69 se realizuje peloka stvajcch st, aby bylo mon na pozemku stavt.

B.3.2. PIPOJOVAC ROZMRY, VKONOV KAPACITY, DLKY

Ppojka plynu DN 50 dlka 2700 mm

Ppojka vody DN 80 dlka 3225 mm

Ppojka elektiny dlka 1450 mm

Ppojka splakov kanalizace DN 150 9710 mm

B.4. DOPRAVN EEN

Budova je napojen na stvajc dopravn infrastrukturu. Vjezd do podzemnch gar je pomoc

dvojice autovtah z meziprostoru mezi sousedcm domem z jin strany budovy. Prav autovtah slou pro vjezd vozidel, lev pro vjezd.

Byl proveden vpoet parkovacch stn. Podle Obecnch technickch pedpoklad (OTP) a podle Praskch stavebnch pedpis (PSP). Podle OTP by mlo bt navreno uvnit budovy celkem

102 stn + 5 stn pro invalidy. Podle PSP sta dky reduknm koeficientm pouze 35 stn

+ 2 pro invalidy uvnit a 5-10 stn + 1 pro invalidy na povrchu. Vzhledem k tomu, e poet stn podle OTP je pro danou relnou obsazenost budovy a jej vyuit (ztrta parteru v 2.PP) nesmysln a lokalita je velmi dobe dopravn dostupn, je potno s vpotem podle PSP.

Konen navren poet stn je:

Uvnit budovy - 36 stn pro rezidenty + 2 stn pro invalidy

Na pilehlch prostranstvch na ternu 6 stn pro zkaznky + 1 stn pro invalidy

B.2.11.5. Protipovodov opaten: Nvrh pot s dokonenou protipovodovou ochranou. Na pilehl n nplavce se uvauje mobiln protipovodov stna navren na rove Q2002 +

30

B.2.11.6. Ostatn inky: stavba se nenachz na poddolovanm zem, ani zde nedochz k vskytu metanu.

B.3. PIPOJEN NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

B.3.1. NAPOJOVAC MSTA TECHNICK INFRASTRUKTURY, PELOKY

Objekt bude pipojen na stvajc VN elektrick veden, vodovod, nzkotlak plynovod a

splakovou kanalizaci. Vechny tyto st se nalzaj pod ulic Strakonick. V rmci urbanistickho plnu podle architekt A69 se realizuje peloka stvajcch st, aby bylo mon na pozemku stavt.

B.3.2. PIPOJOVAC ROZMRY, VKONOV KAPACITY, DLKY

Ppojka plynu DN 50 dlka 2700 mm

Ppojka vody DN 80 dlka 3225 mm

Ppojka elektiny dlka 1450 mm

Ppojka splakov kanalizace DN 150 9710 mm

B.4. DOPRAVN EEN

Budova je napojen na stvajc dopravn infrastrukturu. Vjezd do podzemnch gar je pomoc

dvojice autovtah z meziprostoru mezi sousedcm domem z jin strany budovy. Prav autovtah slou pro vjezd vozidel, lev pro vjezd.

Byl proveden vpoet parkovacch stn. Podle Obecnch technickch pedpoklad (OTP) a podle Praskch stavebnch pedpis (PSP). Podle OTP by mlo bt navreno uvnit budovy celkem

102 stn + 5 stn pro invalidy. Podle PSP sta dky reduknm koeficientm pouze 35 stn

+ 2 pro invalidy uvnit a 5-10 stn + 1 pro invalidy na povrchu. Vzhledem k tomu, e poet stn podle OTP je pro danou relnou obsazenost budovy a jej vyuit (ztrta parteru v 2.PP) nesmysln a lokalita je velmi dobe dopravn dostupn, je potno s vpotem podle PSP.

Konen navren poet stn je:

Uvnit budovy - 36 stn pro rezidenty + 2 stn pro invalidy

Na pilehlch prostranstvch na ternu 6 stn pro zkaznky + 1 stn pro invalidy

Projekt umouje veejn p propojen z ulice Strakonick na pilehlou n nplavku pomoc schodi z nmst na dvou mstech.

B.5. VEGETACE A TERNN PRAVY

Na obou vnitnch nmstch jsou navreny vzrostl stromy. Jedn se o Platany Javorolist

(Platanus Acerofolia). Stromy vyrstaj z rovn podlahy 1.PP a skrze otvory v nmstch se jejich koruny rozvtvuj nad nmstm. Otvory jsou pekryty m. Stromy jsou pstovny v kvtinch, kter jsou soust konstrukce stavby a nachzej se ve 2.PP. Rozmr kvtin je 6150 x 6150 x 3150 mm, co je dostaujc pro vzrostl strom (koruna prmru 15 metr), kter by postupn zaplnil prostor nmst. Vka nasazen koruny od paty kmene je 5 metr

(tzn. 2 metry od rovn nmst).

Strom bude pstovn hydroponicky, vybran druh stromu dobe sn tento druh pstovn a nen kehk ani pi vysok rychlosti rstu, kter je v tomto ppad douc. Aby navren prostor fungoval u od potku, budou vysazeny ji vzrostl stromy o vce 4-6 metr. Pstebn souvrstv pro stromy je nsledujc: 900 mm pstebnho substrtu, 300 mm pechodov

vrstvy kameniva, neprokoeujc folie, 1950 mm hydroakumulan vrstvy hlny, hydroizolace.

Stromy budou kotveny do zkladov desky pomoc ocelovch lan a kotev, aby nedolo k jejich vychlen ze svisl osy pi silnm vtru. Stromy jsou zavlaovny deovou vodou z nmst, kter je vyspdovan do jejich kvtin. Pebyten voda je odvdna do eky Vltavy.

Na pochozch stech stech je navrena intenzivn vegetace je mon pstovat stromy pi jejch okrajch, uprosted pak kee a ni rostliny (tlouka substrtu je navrena ze

statickch dvod vy u okraj desek a ni uprosted). Sten zahrady jsou zavlaovny

vodou z nepochozch st stechy. Voda je chytna do retennch ndr a pebyten voda je odvdna do Vltavy.

Toto een bylo zkonzultovno s odbornkem na technologii krajinsk architektury Ing. Pavlem Boruskem, Ph.D.

B.6. POPIS VLIVU STAVBY NA IVOTN PROSTED A JEHO OCHRANA

Vstavbou budovy nevzniknou dn nov ochrann ani bezpenostn psma.

innosti, kter by mohly ohroovat okol nadmrnm hlukem, budou provdny v dennch hodinch pracovnch dn. Po dobu provdn stavby nesm bt okoln prostor ovlivovn

nadmrnm hlukem, vibracemi a otesy nad mez stanovenou v nazen vldy . 272/2011 Sb.. Zhotovitel stavby je povinen bhem realizace stavby zajiovat podek na staveniti a





realizaci stavby pouval a uvst je do pvodnho stavu.

B.7. OCHRANA OBYVATELSTVA

Zkladn poadavek z hlediska plnn kol ochrany obyvatelstva nebude ovlivnn.

B.8. ORGANIZACE VSTAVBY

Detailn een viz. st E.1. Realizace staveb

STRAKONICK

U KR

LOV

SK

LOUK

Y

KOTE

VN

STRAKONICK

EKA VLTAVA

-6,450

-7,450

-0,450

+-0,000 +-0,000

-0,600

- 3,450

-6,450

2025

0

20250 17950 20250 17950 20250

1300

0

-0,450 -0,450

5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP

LEGENDA

EKA VLTAVA

NAVRHOVAN OBJEKT

NOV ZSTAVBA PODLE URBANISTICKHO PLNU A69

PVODN ZSTAVBA SMCHOVA

0,000 = 193,75 m n.m. Bpv

LINIE PEDPOKLDAN PROTIPOVODOV OCHRANY

S02

S04

S05

S03

S06

S06

S06S06S06

5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP

20000 18200 20000 18200 20000

2000

0

96400

STRAKONICK

U KR

LOV

SK

LOUK

Y

KOTE

VN

STRAKONICK

EKA VLTAVA

-6,450

-7,450

-0,450

+-0,000 +-0,000

-0,600

- 3,450

-6,450

-0,450

LEGENDAKANALIZACE SPLAKOV

PLYNOVOD NTL

VODOVOD - PITN VODA

OCHRANN PSMA INENRSKCH ST

VYSOK NAPT

BYTOV DM

STAVEBN OBJEKTY

S01 (A,B,C)

PPOJKA VODOVODUS02

PPOJKA KANALIZACES03

PPOJKA NTL PLYNOVODUS04

PPOJKA ELEKTINYS05

CHODNKS06

0,000 = 193,75 m n.m. Bpv

Strakonick

Smchovsk ndra

Hoej nbe

Strakonick

Ndran

U Kr

lov

sk

louk

y

Kote

vn

Rozk

on

ho

Na P

lze

ce

Pod Trat

Csask louka

Vltava

LEGENDA

EKA VLTAVA

NAVRHOVAN OBJEKT

NOV ZSTAVBA PODLE URBANISTICKHO PLNU A69

PVODN ZSTAVBA SMCHOVA

E.1. TEXTOV ST E.1.1. TECHNICK ZPRVA E.1.1.1. ZKLADN CHARAKTERISTIKA STAVENIT Pozemek o rozloze 1920 m2 se nachz na Smchov, v jeho jin sti. Parcela je fiktivn, cel nvrh objektu navazuje na dosud neexistujc urbanistick een Smchova podle ateliru

A69. Pod pilehlou ulic Strakonick se pedpokld umstn zkladnch st voda, kanalizace, elektina a plyn. Ochrann psma inenrskch st nezasahuj do plochy pozemku.

Na pozemku samotnm nen vedena dn inenrsk s. Na zpad na druh stran ulice Strakonick je nkolik obytnch budov z potku 20. stolet. Pot se s dostavbou bloku dalmi bytovmi domy, kter nejsou pedmtem mho nvrhu. Na jihu i na severu od parcely se pot s vstavbou novch bytovch budov. dn z tchto staveb s objektem pmo nesoused. Pozemek se mrn svauje smrem k ece. Pjezd na stavenit je mon po vzniklm nbe nebo po ulici Strakonick. Umstn

jebu se pedpokld v mst ternnho schodit na jihu i na severu a na ulici Strakonick. Na parcele v souasn dob nejsou dn objekty, pozemek je pipraven pro vstavbu. Ped zahjenm vkop bude v rozsahu piblin 100% pozemku sejmuta ornice mocnosti 0,2 m, kter bude vyuita na jinm mst, po dokonen stavby ji nebude poteba k rekultivaci, protoe objekt zabr celou plochu pozemku. E.1.1.2. GEOLOGICK PODMNKY

Geologick sonda Kvartr

0.00 - 4.10 : navka hlinit, edohnd; geneze antropogenn 4.10 - 6.00 : hlna jlovit, psit, tuh, sldnat, hnd; geneze fluviln pechod :

psek siln hlinit hnd 6.00 - 6.20 : psek hlinit, jemnozrnn a stednozrnn, hnd; geneze fluviln 6.20 - 7.30 : jl tuh a pevn, jemn sldnat, hndoed; geneze fluviln ptomnost

: zuhelnatl zbytky rostlin 7.30 - 9.70 : psek slab hlinit, stednozrnn a hrubozrnn, slab sldnat, hnd;

geneze fluviln a valouny 9.70 - 10.00 : jl psit, siln ulehl, jemn sldnat, ed; geneze fluviln a valouny

Hladina podzemn vody - hloubka [m] : 4.70 druh hladiny : ustlen

Vechny horniny jsou v td teitelnosti 1 podle SN 73 6133

Zatdn hornin nachzejcch se na pozemku podle esk geologick sluby:

navka, halda, vsypka, odval [ID: 1] Eratm: kenozoikum, tvar: kvartr, Oddlen: holocn, Horniny: navka, halda, vsypka, odval, Typ hornin: sediment nezpevnn, Mineralogick sloen: promnliv, Zrnitost: rzn, Barva: rzn, Soustava: esk masiv - pokryvn tvary a postvarisk magmatity, Oblast: kvartr

E.1.1.3. NVRH POSTUPU VSTAVBY Stavba se nachz na samostatnm pozemku. Pmo nesoused s dnm domem, nejbli je od n vzdlen 20 metr. K pozemku pilh ulice Strakonick, nplavka u eky Vltavy a dv schodit. Na tchto sti tchto prostor bude proveden bhem vstavby trval zbor.

Vstavba nijak neohroz okoln domy. Stavb samotn bude pedchzet pprava stavenit a hrub ternn pravy. Je nutn dodrovat pedepsan technologick pestvky pro betonov konstrukce.

Zatdn hornin nachzejcch se na pozemku podle esk geologick sluby:

navka, halda, vsypka, odval [ID: 1] Eratm: kenozoikum, tvar: kvartr, Oddlen: holocn, Horniny: navka, halda, vsypka, odval, Typ hornin: sediment nezpevnn, Mineralogick sloen: promnliv, Zrnitost: rzn, Barva: rzn, Soustava: esk masiv - pokryvn tvary a postvarisk magmatity, Oblast: kvartr

E.1.1.3. NVRH POSTUPU VSTAVBY Stavba se nachz na samostatnm pozemku. Pmo nesoused s dnm domem, nejbli je od n vzdlen 20 metr. K pozemku pilh ulice Strakonick, nplavka u eky Vltavy a dv schodit. Na tchto sti tchto prostor bude proveden bhem vstavby trval zbor.

Vstavba nijak neohroz okoln domy. Stavb samotn bude pedchzet pprava stavenit a hrub ternn pravy. Je nutn dodrovat pedepsan technologick pestvky pro betonov konstrukce.

E.1.1.3.1. SLED PRACOVNCH INNOST:

1.) Zemn prce a.) Vyhlouben stavebn jmy zpadn stna a sti jin a severn stny jmy jsou

paeny pomoc pevrtvan pilotov stny ze elezobetonu, prmr pilot je 600

mm. Stna je zajitna zporovmi kotvami. b.) Pro zkladovou desku je jma prohloubena o 900 mm oproti rovni n nplavky. c.) Pod sloupy ve 2. PP budou vyvrtny jmy pro tahov piloty prmru 600 mm

Viz. vkres E.1.2.2. Stavebn jma 2.) Zkladov konstrukce

a.) Vloen armoko pro tahov piloty a jejich zabetonovn. b.) Beton podkladnho betonu 100 mm. c.) Zhotoven bednn tesai, vloen pipraven vztue a beton zkladov desky

(betonem C30/37 z automix, pomoc ramene, nutn hutnit ponornmi vibrtory, po vrstvch maximln 300 mm.)

3.) Hrub spodn stavba a.) Proveden betonovho nstiku na pilotovou stnu. Nataven hydroizolace

z asfaltovch ps proti tlakov vod. b.) Proveden prostup pro potrub vetn chrniek. c.) Pprava bednn, vloen vztue a beton suternnch stn, sloup a strop.

(stny pilhajc k zemin jsou z vodostavebnho elezobetonu C30/37). 4.) Hrub vrchn stavba

a.) elezobetonov nosn stny (pprava bednn, vloen vztue, beton z betonu C30/37) beton je provdna pomoc jebu s bdi. Beton je na stavbu dopraven pomoc automix.

b.) elezobetonov stropn konstrukce (mont bednn a stojek, vloen vztue, beton betonem C30/37) beton je provdna pomoc jebu s bdi. Beton je na stavbu dopraven pomoc automix.

c.) elezobetonov sten deska (mont bednn a stojek, vloen vztue, beton betonem C30/37) beton je provdna pomoc jebu s bdi. Beton je na stavbu dopraven pomoc automix.

5.) Zasteen a.) Ploch stecha s klasickm poadm vrstev (poloen kln z XPS, proveden

pojistn hydroizolace z asfaltovch ps, pokldka tepeln izolace XPS, proveden hydroizolace, zsyp karkem)

b.) Ploch stecha s intenzivn vegetac (poloen kln z XPS, pokldka tepeln izolace XPS, proveden hlavn hydroizolace, pokldka pstebnho souvrstv,

vsadba zelen) c.) Mont stenho svtlku nad schodiovm atriem

6.) Ppojky inenrskch st a.) Vyhlouben rh o poadovanch rozmrech b.) Pokldka potrub a kabel (elektina, plynovod, splakov kanalizace, deov

kanalizace, vodovod) c.) Obsyp, zsyp

7.) Hrub vnitn konstrukce a.) Vyzdn dlcch pek (z tvrnic Porotherm 300, 150 nebo 100 mm) b.) Mont oken a dve do obvodovch stn (okna Schco)

c.) Proveden hrubch vnitnch rozvod (elektina, plyn, voda, topen, VZT, splakov kanalizace, deov kanalizace) provd subdodavatelsk profese.

d.) Proveden vnitnch omtek (vpenocementov omtky, cementov strky) e.) Proveden hrubch vnitnch podlah f.) Mont vnitnch dve + oblokovch zrubn (vrobce Rimadesio)

8.) Vnj povrchov pravy a.) Mont a pprava kotvcho systmu pro fasdn pl (kotvy Halfen) b.) Proveden tepeln izolace fasd (minerln vlna Rockwool) c.) Mont fasdnch sklocementovch panel (vrobce Polycon) d.) Pokldka dlaby na nmstch a pilehlm chodnku e.) Pokldka pstebnho souvrstv na vyhrazen plochy nmst a kolem chodnku na

ulici Strakonick f.) Vsadba strom na nmstch a pilehlm chodnku g.) Vsadba strom na zelench stechch h.) Vsadba trvnku

9.) Dokonovac konstrukce a.) Vmalba b.) Obklad stn c.) Kompletace (TZB, elektro, topen) d.) Truhlsk prce e.) Zmenick prce f.) Nlapn vrstvy podlah

10.) klid

E.1.1.4. NVRH VROBNCH MONTNCH A SKLADOVACCH PLOCH Prvky pro beton elezobeton je pouit na piloty a hrubou spodn stavbu. Pesn sloen smsi ur statik dle statickho vpotu. Beton bude doven z betonrky Frischbeton s.r.o. na Praze 5, na Smchov. Betonov sms bude dovena automixy. Ocelov vztu bude dodna v pedepsanch dlkch a zatoench, kad typ mus bt na vlastn skldce vztue, aby na stavb nemohlo dojt k zmn. Pesn rozmry vztue

budou ureny na zklad statick dokumentace. Ocel se doprav na stavbu nkladnm vozem, kde se ulo na skldce. Bednn se piveze na stavbu nkladnm automobilem. Na stavb se bude nachzet plocha pro oitn a naolejovn bedncch prvk, kde se jednotliv kusy bednn slo do vtch

prvk a vovm jebem budou pesunuty na pesn msto budouc betonov konstrukce. Je navreno bednn Peri Maximo pro bednn stn. Bednn pro stny bude mt rozmr maximln 3000 x 1200mm (ostatnch rozmry bednn v modulu ky po 300 mm). Vkov modul je 300 mm. V objektu je nkolik rznch vek stropu i v rmci jednoho podla dlce budou pouity podle tchto vek. Pro beton sloup v suternu je navren systm Peri Vario GT 24. Systm je obdobn jako u bednn stnovch konstrukc.

Pro beton stropnch desek je navren systm bednn Peri Multiflex. Stropn stojky penej reakce i pi maximlnm vytaen. Budou rozmstny v rastru po 2m, mezi nimi vdy v nimi vdy v polovin nosnku stojky s pmou hlavou. Systmov nosnky maj dlku max. 5000mm. Vha nejvtho dlce bednn nepekro 150 kg. Komunikace, zzem a organizace stavenit Vechny plochy budou v dosahu jebu. Pro pjezd, parkovn a odjezd vozidel je ponechn dostatek prostoru. Komunikace je vedena po nplavce u eky pouze jednosmrn ve

smru z jihu na sever. Stavenit nen rozlehl, skldky materilu tud mus byt navreny s maximln efektivitou na pilehl nplavce. Plochy jsou na staveniti situovny s mrou co nejvt pehlednosti a logick nvaznosti. V jin sti stavenit je navrena sestava 6 bunk o rozmrech 2,5x 6m vylenn plocha 15x6m = 90m.Jedna buka bude slouit jako kancel, 2 buky jako uzamykateln sklady, 2 buky jako atny a posledn jako hygienick zzem. Buky nebudou napojeny na kanalizaci,

bude probhat pravideln vyprazdovn jejich rezervor. Budou napojeny pouze na vodu a elektinu. Vytpn se zajist elektinou. Na staveniti budou mimo jin tak 3 kusy chemickch zchod. Skladovn bednn Je navreno bednn Peri Maximo pro bednn stn. Pro zajitn bezpenosti prce jsou bn bednc panely doplnny pracovn lvkou, ebkovm vstupem a zbradlm. Bednn pro stny bude mt rozmr maximln 3900 x 1300 mm (ostatnch rozmry bednn v modulu ky po 300 mm). Vkov modul je 300 mm. Je navren prostor pro skladovn bednn pro jeden zbr betone stn a stropu. Jednotliv prvky jsou podloeny a proloeny devnmi hranoly. Dlce bednn je mono ukldat ve vrstvch na sebe (nutno proloit hranoly), maximln 10 vrstev nad sebou. Plocha skldky je zpevnna a vyspdovna. Jsou zde zzeny manipulan uliky ky 1,2m. plocha stnovho bednn pro 1 zbr (tzn. 1 podla): -konstrukn vka 3,200m z toho vka stn = 2,900m -tlouka stn 0,250m -dlka stny 80m -bednn z obou stran 160m Plocha bednn stn = 160x2,9 = 464m , jeho skladovn probhne na ploe 7x13m ( je potno i s rezervou) Prostor pro pvoz a zpracovn betonov smsi Betonovou sms budou dovet automixy, kter zajist pipravenost smsi k uit. Hned po pjezdu na stavbu mus bt sms zpracovna. Prostory pro pjezd domchva

jsou umstny na ulici Strakonick u kadho ze t objekt. Je tud nutn provst zbor veejnho chodnku na ulici Strakonick bhem vstavby. Stropn a stny budou betonovny pomoc jebu a badie s rukvcem o V=0,75 m. Stavebn jeb bude pracovat v 5 minutovch cyklech, tzn. 96 cykl za smnu. Maximln kubatura betone zhotoviteln za jednu smnu je tedy 72 m, kter se rovn kubatue nejvtho stropu. Skladovn vztue Ocelov vztu bude dodna v pedepsanch dlkch, pedem ohbna. Celkem se bude pivet 10 svazk vztu v potebnm mnostv. Kad kus mus bt oznaen, aby nemohlo dojt k zmn. Pesn rozmry budou ureny na zklad statickho vpotu. Jednotliv prvky jsou podloeny a proloeny devnmi hranoly. Nejdel rozmr ocelovho

prutu pouitho na stavb je 7 metr z toho vychz krat rozmr skldky. Plocha skldky je zpevnna a vyspdovan. Jsou zde zzeny manipulan uliky ky 0,6m. Ocel je vdy skladovna pouze pro jeden stavebn zbr. Ocel se doprav na stavbu nkladnm

automobilem, kde se ulo na voln skldce o rozmrech 7x12m. Plocha potebn pro sestaven vztue je 7x7 m, s minimlnm manipulanm prostorem 1,2 m po jejm obvodu. E.1.1.4. NVRH ZDVIHACHO PROSTEDKU Jebem se bude na stavbu dopravovat beton pro beton stn a pilot, ocelov vztu

v balcch maximln po 1900 kg a bednn. Navrhuji 3 jeby Wolff WK 71 SL ,kter na rameni ve vzdlenosti 32 m od osy oten unesou bemeno o hmotnosti alespo 2200 kg. Maximln hmotnost pepravovanho bemene (pln badie betonu) in 1950 kg. Maximln

nosnost ve vzdlenosti 13m je 6 tun, maximln nosnost na konci ramene je 1 tuna. Dlka

ramene in 46 m. Je zakzno pepravovat bemeno nad pilehlm veejnm prostorem, komunikacemi a ostatnmi domy. Zpevnn plocha pro jeb Jeb je zaloen na zpevnn ploe 4x4m . Po obvodu je manipulan prostor ky 0,6m.

E.1.1.5. NVRH ZAJITN A ODVODNN STAVEBN JMY Hlavn vkopov jma je paen pomoc pevrtvan pilotov stny z vodostavebnho elezobetonu do hloubky 8,800 metr. Prvn etapa pilot je provedena z prostho betonu, druh pevrtvan etapa je vyztuena armokoi. Kotven stny je provedeno pomoc

zporovch kotev do pilot z prvn etapy. Jma pro zkladovou desku je nepaen provedena strojn do hloubky 6,800 metr. Zklady pod sloupy jsou zaloeny na tahovch pilotech do hloubky 12,000 metr o prmru 600 mm, dry pro piloty jsou provdny strojn. Zemina bude tm zcela odvezena na skldku urenou stavebnm adem, zbytek bude ponechn na zsypy. Na hutnn zsypy bude dovezen netdn trkopsek. Pro ternn pravy zahrady na stechch a nmstch - bude pozdji na stavenit pivezen kvalitn substrt.

jsou umstny na ulici Strakonick u kadho ze t objekt. Je tud nutn provst zbor veejnho chodnku na ulici Strakonick bhem vstavby. Stropn a stny budou betonovny pomoc jebu a badie s rukvcem o V=0,75 m. Stavebn jeb bude pracovat v 5 minutovch cyklech, tzn. 96 cykl za smnu. Maximln kubatura betone zhotoviteln za jednu smnu je tedy 72 m, kter se rovn kubatue nejvtho stropu. Skladovn vztue Ocelov vztu bude dodna v pedepsanch dlkch, pedem ohbna. Celkem se bude pivet 10 svazk vztu v potebnm mnostv. Kad kus mus bt oznaen, aby nemohlo dojt k zmn. Pesn rozmry budou ureny na zklad statickho vpotu. Jednotliv prvky jsou podloeny a proloeny devnmi hranoly. Nejdel rozmr ocelovho

prutu pouitho na stavb je 7 metr z toho vychz krat rozmr skldky. Plocha skldky je zpevnna a vyspdovan. Jsou zde zzeny manipulan uliky ky 0,6m. Ocel je vdy skladovna pouze pro jeden stavebn zbr. Ocel se doprav na stavbu nkladnm

automobilem, kde se ulo na voln skldce o rozmrech 7x12m. Plocha potebn pro sestaven vztue je 7x7 m, s minimlnm manipulanm prostorem 1,2 m po jejm obvodu. E.1.1.4. NVRH ZDVIHACHO PROSTEDKU Jebem se bude na stavbu dopravovat beton pro beton stn a pilot, ocelov vztu

v balcch maximln po 1900 kg a bednn. Navrhuji 3 jeby Wolff WK 71 SL ,kter na rameni ve vzdlenosti 32 m od osy oten unesou bemeno o hmotnosti alespo 2200 kg. Maximln hmotnost pepravovanho bemene (pln badie betonu) in 1950 kg. Maximln

nosnost ve vzdlenosti 13m je 6 tun, maximln nosnost na konci ramene je 1 tuna. Dlka

ramene in 46 m. Je zakzno pepravovat bemeno nad pilehlm veejnm prostorem, komunikacemi a ostatnmi domy. Zpevnn plocha pro jeb Jeb je zaloen na zpevnn ploe 4x4m . Po obvodu je manipulan prostor ky 0,6m.

E.1.1.5. NVRH ZAJITN A ODVODNN STAVEBN JMY Hlavn vkopov jma je paen pomoc pevrtvan pilotov stny z vodostavebnho elezobetonu do hloubky 8,800 metr. Prvn etapa pilot je provedena z prostho betonu, druh pevrtvan etapa je vyztuena armokoi. Kotven stny je provedeno pomoc

zporovch kotev do pilot z prvn etapy. Jma pro zkladovou desku je nepaen provedena strojn do hloubky 6,800 metr. Zklady pod sloupy jsou zaloeny na tahovch pilotech do hloubky 12,000 metr o prmru 600 mm, dry pro piloty jsou provdny strojn. Zemina bude tm zcela odvezena na skldku urenou stavebnm adem, zbytek bude ponechn na zsypy. Na hutnn zsypy bude dovezen netdn trkopsek. Pro ternn pravy zahrady na stechch a nmstch - bude pozdji na stavenit pivezen kvalitn substrt.

Hladina podzemn vody se nachz ve, ne le dno stavebn jmy, proto je navreno 12

erpacch studen, ktermi je voda oderpvna do pilehl eky Vltavy.

Postup prac: -Vyten obrysu objektu a stavebn jmy pomoc kolk -Hlouben stavebn jmy viz. ploha vkres E.1.2.2.

E.1.1.6. NVRH TRVALCH ZBOR STAVENIT Cel plocha pozemku je zastavna, proto je nutn bhem vstavby pro stavenit zabrat

st veejnho prostoru. Jedn se o chodnk s pilehlmi parkovacmi stnmi na ulici Strakonick, dva veejn prostory severn a jin od domu a tm celou nplavku u eky

Vltavy. Doprava aut na ulici Strakonick nebude tmto nijak naruena. Doprava pch bude muset bt na ulici Strakonick pevedena na protj stranu vozovky. Na nplavce bude pro

prchod pch vylenn 1500 mm irok pruh kolem eky. Vjezd do stavenit je vdy smrem z jihu, odjezd smrem na sever. Horn prostor u ulice Strakonick slou pouze pro dovoz betonu pomoc automix, jsou zde proto samostatn

pjezdy pro 3 vozidla. Na nplavce probh dovoz ostatnho materilu. V nejvchodnj sti stavenit je vylenn komunikan pruh pro jedno nkladn vozidlo prjezdn pouze jednm smrem. viz. ploha vkres E.1.2.3. E.1.1.7. NVRH OCHRANY IVOTNHO PROSTED BHEM VSTAVBY Pi provdn zemnch prac nesm dojt ke zneitn ivotnho prosted ani k nadmrn

hlukov zti obyvatel v dan lokalit. Hlavn se ale bude jednat o zabrnn zneitn rybnku. Hluk stavebnch stroj a dopravnch prostedk Nadmrn hlunosti bude zabrnno pouitm kvalitnch nkladnch automobil pro dopravu materilu, udrovnm stroj v chodu jen po nezbytn nutnou dobu a zajitnm nonho klidu. Budou pouvny pouze stroje vyhovujc ppustn hladin akustickho vkonu (emise hluku). Pouity budou kompresory uren pro mstskou zstavbu. Prce budou probhat od 7h do

19h. Nejbli obytn stavby jsou od hranice stavenit vzdleny 22 m, ve vech smrech. Hluk bude men ve vzdlenosti 2 m ped fasdou nejbli obytn budovy. Zneiovn ovzdu vfukovmi plyny a prachem Na stavb budou pouity dopravn prostedky a stavebn stroje produkujc ve vfukovch plynech kodliviny v mnostv, kter odpovd platnm vyhlkm a pedpism. Bude omezeno

nasazen stroj se spalovacmi motory a budou upednostnny stroje s elektromotory. Komunikace na staveniti budou provedeny z betonovch panel, aby byla omezena pranost prosted. Zneiovn komunikac bltem a zbytky stavebnho materilu Ped vjezdem ze stavenit budou vechna vozidla dn mechanicky oitna. Vjezd ze

stavby bude pod stlou kontrolou a ppadn zneitn komunikace bude ihned odstranno. Dsledn se bude dodrovat vyhlka . 8/1980 Sb. hl. m. Prahy o istot na zem hl. m. Prahy v platnm znn. Ochrana proti zneiovn pozemnch a povrchovch vod a kanalizac S odkazem na Zkon . 254/2001 Sb. - o vodch (vodn zkon) a souvisejc pedpisy. Pi pouvn stavebnch stroj je nutn pedchzet kontaminaci pdy a vody ropnmi ltkami. Technick stav stroj bude pravideln kontrolovn. Pohonn hmoty budou skladovny v uzavench ndobch na podkladu zabraujcm prsaku. Msto doplovn pohonnch hmot bude takt z materilu zamezujcho prsaku. Proti prsaku mus bt odoln i plocha uren k oetovn bednn. Nakldn s odpady Odpadn materil ze stavby bude skladovn v kontejneru, kter bude pravideln vyven na skldku. Odpadn beton bude odvezen zpt do betonrny. Toxick odpad - ndoby od ropnch produkt, olej, zbytky tmel a jinch chemikli - bude odven na skldku toxickho odpadu. E.1.1.8. RIZIKA A ZSADY BEZPENOSTI A OCHRANY ZDRAV PI PRCI NA STAVENITI 1) Vechny prce na staveniti mus bt provdny v souladu se zkonem . 309/2005 Sb. A nazenm vldy . 362/2005 Sb. a . 591/2006 Sb.1) Stavenit mus bt ohrazeno nebo jinak

zabezpeeno proti vstupu nepovolanch osob. Stavenit je na jeho hranici souvisle oploceno do vky 2 m. Nezasahuje do okolnch dopravnch komunikac ani komunikac pro p. Vjezd ze stavby bude dn oznaen. 2) Stavenit mus bt zabezpeeno proti vstupu nepovolanch osob. Vstup na stavenit mus bt oznaen znakou zakazujc vstup nepovolanch osob. Oznaen mus bt zeteln rozeznateln i za snen viditelnosti. Oznaen se bude pravideln kontrolovat. 3) Je nutn zajistit zabezpeen stavenit pro zrakov a pohybov postien obany.

Oplocen stavenit zasahuje na ulici Strakonick do komunikace pro chodce. Pohyb pch je proto pesunut na druhou stranu vozovky. V mst vjezdu na stavenit bude obrubnk nahrazen umlou vodc lini. 4) Je povinnost realizovat provizorn dopravn znaen. Vjezd a vjezd ze stavenit bude oznaen dopravnmi znakami. Zkaz vjezdu nepovolanm osobm bude vyznaen bezpenostn znakou na vech vjezdech na stavenit.

5) Ochrann psma veden, staveb nebo zazen technickho vybaven. Stavenitm prochz pouze nov navrhovan inenrsk ppojky. Ochrann psma stvajcch inenrskch st nebudou stavbou naruena. 6) Po celou dobu provdn prac na staveniti mus bt zajitn bezpen stav pracovit a dopravnch komunikac. Poadavky na osvtlen stanov zvltn prvn pedpis. 7) Pstup na jakoukoli nedostaten nosnou plochu je povolen pouze, pokud je vhodnm technickm zazenm nebo jinmi prostedky zajitno bezpen proveden prce a pohyb po tto ploe. Okraje vkopu nesm bt zatovny do vzdlenosti 0,5m od okraje vkopu. Pro fyzick osoby, pracujc ve vkopu, mus bt zzen bezpen sestup a vstup. Je povinnost

zajistit hrany vkopu tak, aby bylo zabrnno pdu osob. Podl hrany stavebn jmy bude vybudovno zbradl. 8) Materily, stroje, dopravn prostedky a bemena pi doprav a manipulaci na staveniti nesm ohrozit bezpenost a zdrav fyzickch osob zdrujcch se na staveniti, poppad v jeho bezprostedn blzkosti. Mimo prostor stavenit je zkaz manipulace jebem. Pi nvrhu jebu byla navrena bezpenostn vka 14 m nad rovn prvnho podla nad budovou. Zhotovitel stanov poadavky na organizaci prce a pracovn postupy. Pracovnci

mus bt dn prokoleni a maj povinnost pouvat ochrann pomcky. 9) Prce ve vkch od 1,5 m je nutn zajistit dostatenou ochranou proti pdu z vky. - ochrann konstrukce jsou vdy prvotnm eenm pi zajiovn bezpenosti prce, dle je mono pout zchytn konstrukce. Je navreno bednn PERI TRIO doplnn pracovn lvkou,

ebkovm vstupem a zbradlm. Osobn zajitn (nap. pracovnci pi stavb bednn). Pi pracch, u kterch nelze zajistit bezpenost prce ochrannou konstrukc budou pracovnci

pouvat osobn zajitn. Osobn ochrann systm proti pdu z vky znamen pouvn jisticho etzce, tj. bezpen postroj - bezpenostn jistc lano - karabiny nebo spojovac konektory - kotvic bod. Dleitm prvkem jisticho etzce je pitom dkladn znalost pouit ochrannho systmu proti pdu. Pi zhoren povtrnostnch podmnek je nutn vkov prce ukonit. Kad osoba mus bt pi pohybu po staveniti vybavena ochrannou pilbou a reflexnm pracovnm odvem nebo vestou. Vkov prce nesmj bt provdny jednotlivcem bez trvalho dozoru. Posouzen poteby koordintora bezpenosti a ochrany zdrav pi prci Stavba nen provdna svpomoc a je nutn stavebn povolen. Jeliko je pravdpodobn, e

na stavb bude pracovat vce ne jeden zhotovitel, mus bt uren koordintor BOZP (podle

zkona . 309/2006, 14/1) Posouzen poteby vypracovn plnu bezpenosti prce Protoe na stavb budou provdny i nebezpen prce (nap. prce ve vkopech hlubch

ne 5m) mus bt vypracovn pln bezpenosti prce. Podle zkona . 309/2006, 15/2

zajist zadavatel stavby, aby byl ped zahjenm vstavby vypracovn pln bezpenosti a

ochrany zdrav pi prci na stavenii. Pln bezpenosti prce, by v idelnm ppad ml bt vypracovn koordintorem BOZP.

E.1.1.9. ZDROJE

1.) Pednky pedmtu Provdn a stavebn management 1, FA esk vysok uen technick v Praze, 2015

2.) Internetov strnky firmy Zakldn staveb (http://zakladani.cz/), 2016 3.) Stavebn zkon 183/2006 Sb. 4.) Nazen vldy 591/2006 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi prci na

stavenitch 5.) Nazen vldy 362/2005 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi nebezpe

pdu 6.) Internetov strnky firmy Peri (http://www.peri.cz/), 2016 7.) Internetov strnky BOZP info (http://www.bozpinfo.cz/win/), 2016 8.) Vyhlka 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb

E.1.1.9. ZDROJE

1.) Pednky pedmtu Provdn a stavebn management 1, FA esk vysok uen technick v Praze, 2015

2.) Internetov strnky firmy Zakldn staveb (http://zakladani.cz/), 2016 3.) Stavebn zkon 183/2006 Sb. 4.) Nazen vldy 591/2006 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi prci na

stavenitch 5.) Nazen vldy 362/2005 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi nebezpe

pdu 6.) Internetov strnky firmy Peri (http://www.peri.cz/), 2016 7.) Internetov strnky BOZP info (http://www.bozpinfo.cz/win/), 2016 8.) Vyhlka 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb

-6,800

-6,000

800

6000

1000 600

96400

1000

600

96400 600

1000

600

2005

060

0

0,000

-6,800-6,000

0,000

-6,000-7,000

-7,000

STUDNY NA ODERPVN SPODN VODY

PEVRTVN B PILOTOVSTNA SE ZPORAMI

ZPOROV KOTVY

MANIPULAN PROSTORSVAHOVAN VKOP 40

PVODN PRBH TERNU

TAHOV PILOTY

-12,000

5200

TAHOV PILOTY

PEVRTVAN BPILOTOV STNA

PEDPOKLDANPRBH HPV

1775

0

2375

0

S02

S04

S05

S03

S06

S06

S06S06S06

5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP

20000 18200 20000 18200 20000

2000

0

96400

STRAKONICK

U KR

LOV

SK

LOUK

Y

KOTE

VN

STRAKONICK

EKA VLTAVA

-6,450

-7,450

-0,450

+-0,000 +-0,000

-0,600

- 3,450

-6,450

-0,450

LEGENDAKANALIZACE SPLAKOV

PLYNOVOD NTL

VODOVOD - PITN VODA

OCHRANN PSMA INENRSKCH ST

VYSOK NAPT

BYTOV DM

STAVEBN OBJEKTY

S01 (A,B,C)

PPOJKA VODOVODUS02

PPOJKA KANALIZACES03

PPOJKA NTL PLYNOVODUS04

PPOJKA ELEKTINYS05

CHODNKS06

0,000 = 193,75 m n.m. Bpv

P 01

5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP

20000 18200 20000 18200 20000

2000

0

96400

STRAKONICKSTRAKONICK

EKA VLTAVA

P 01 P 01

32000

P 02 P 02

P 03PLOCHA PROMONTVZTUE

P 04SKLDKA VZTUE

P 05SKLDKA BEDNN

P 06SKLDKASTAVEBNHOODPADU

P 07SKLDKAORNICEP 08

JEB

S02

S04

S05

S03

P 03PLOCHA PROMONTVZTUEK

ANCE

L

SKLA

D

SKLA

D

ATN

Y

ATN

Y

SOC.

ZA

Z.

P 08JEB

P 08JEB

LEGENDA

ZKAZ MANIPULACE S BEMENM

PLOCHA PRO PJEZD AUTOMIX A ZPRACOVN BETONU 6x20 mP 01

STAVEBN BUKA 2,5x6 m - 6 ksP 02

PLOCHA PRO MONT VZTUE 7x7 mP 03

SKLDKA VZTUE 7x12 mP 04

PLOCHA PRO USKLADNN BEDNN 7x13 mP 05

PLOCHA PRO STAVEBN ODPADP 06

SKLDKA STI ORNICEP 07

STAVEBN JEB WOLFF WK 71 SLP 08

E.2.1. TECHNICK ZPRVA

E.2.1.1. CELKOV POPIS STAVBY

E.2.1.1.1. EL UVN STAVBY, ZKLADN KAPACITY FUNKNCH JEDNOTEK

Objekt slou pevn jako bytov dm s 24mi obytnmi jednotkami, kter se nachz ve tech nadzemnch objemech. Tato funkce je doplnna tymi menmi pronajmatelnmi prostory v parteru ulice Strakonick a temi vtmi pronajmatelnmi prostory na rovni n nplavky. Mezilehl patro (1.PP) tvo podzemn gare, nlec obyvatelm a zamstnancm retailovch

prostor.

E.2.1.1.2. CELKOV URBANISTICK A ARCHITEKTONICK EEN

E.2.1.1.2.1. Urbanistick een

Projekt navazuje na koncept urbanistickho een Smchova od architekt A69. Dm vytv

hranu nbe svm soklem a zrove umouje vizuln i pocitovou propustnost. Nadzemn hmota domu je rozdlena na ti kubick bloky o hran 20 metr, mezi ktermi vznik kvalitn veejn prostor charakteru nmst. Z tchto dvou prostor je umonn pm pstup k nbe eky. Na obou nmstch budou rst vzrostl platany javorolist, kter zkvalitn prostor jak pro nvtvnky nmst, tak pro residenty.

E.2.1.1.2.2. Architektonick een

Dm je podlouhlho obdlnkovho tvaru. V podzemn sti dm zabr celou dlku pozemku a vytv tak hranu nbe. V nadzemn sti pak vystupuj ti kubick hmoty. Kvli vkovmu rozdlu m dm dva partery jeden do ulice Strakonick a druh na pilehlou nplavku. V mezilehlm pate jsou podzemn gare. Jednotliv nadzemn kubusy s obytnou funkc jsou 4 a 5 patrov.

V dom je uplatnn koncept Raumplanu od Adolfa Loose, kter pracuje s vkovmi rovnmi podle funkce danho prostoru.

Obytn st domu poskytuje mnoho rznch rozmrovch i typologickch variant, dn byt

v dom nen stejn. Pdorys je rozdlen pomyslnou st na 9 tverc. V prostednm z nich je schodiov jdro s vtahem osvtlen stenm svtlkem, ostatn tverce zabraj byty. Schodit ve stednm atriu stoup vdy v rozch o 800 mm. Vznik tak vkov modul, kter dovoluje umstit vstup do bytu na jakkoliv vkov rovni v nsobku tto vky, tedy uplatnit Raumplan v bytovm dom.

V duchu Raumplanu jsou zpracovny i jednotliv byty. Nejvy svtlou vku m obvac pokoj a kuchyn (3700 mm), jakoto nejdleitj spolen prostory bytu. Ostatn obytn

mstnosti maj svtlou vku 2900 mm a koupelny, atny a prchody maj svtlou vku

minimln. Jednotliv byty jsou tedy vcerovov (vyjmku tvo dva byty v 1.NP, kter jsou zcela bezbarirov).




E.2.1.1.3. DISPOZIN A PROVOZN EEN

Provozn je v objektu rozdlena funkce obytn a funkce obchodn. Do obytnch prostor domu vede vdy samostatn vchod a samostatn vtah. Vstupy do pronajmatelnch komernch prostor v 1.NP jsou z pilehlch vnitnch nmst. Komern prostory ve 2.PP maj samostatn vstupy z pilehl n nplavky a jsou zcela oddleny od zbytku domu. Ob podzemn podla propojuj s rovn 1.NP dv venkovn schodit na vnitnch nmstch. Propojen gar s obytnou st dom zajiuje schodit i vtah. Na stee objektu se nachz sten zahrady, kter pslu k pilhajcm bytm.

2.NP a 5.NP maj ist obytnou funkci

V 1.NP krom komernch prostor se dle v kadm nadzemnm objemu nachz kolrna, klidov mstnost a odvtrvan mstnost pro uskladnn popelnic. Vstupy do obytnch st objektu

jsou v nadkrytch nikch.

V 1.PP se krom hromadnch gar pro rezidenty a zamstnance nalzaj sklepn kje (jedna

pro kad byt), strojovna autovtahu a kotelny.

Ve 2.PP se nachz 3 komern prostory a dle strojovna vzduchotechniky a kotelny. st

plochy zabraj tak kvtine pro stromy.

E.2.1.1.4. BEZBARIROV UVN STAVBY







E.2.1.1.5. HYGIENICK POADAVKY NA STAVBY


potrubm. Pronajmateln prostory ve 2. PP jsou vtrny pomoc VZT jednotek. Gare jsou

vtrny pirozen, otvory ve zdech a stropu.




E.2.1.1.3. DISPOZIN A PROVOZN EEN

Provozn je v objektu rozdlena funkce obytn a funkce obchodn. Do obytnch prostor domu vede vdy samostatn vchod a samostatn vtah. Vstupy do pronajmatelnch komernch prostor v 1.NP jsou z pilehlch vnitnch nmst. Komern prostory ve 2.PP maj samostatn vstupy z pilehl n nplavky a jsou zcela oddleny od zbytku domu. Ob podzemn podla propojuj s rovn 1.NP dv venkovn schodit na vnitnch nmstch. Propojen gar s obytnou st dom zajiuje schodit i vtah. Na stee objektu se nachz sten zahrady, kter pslu k pilhajcm bytm.

2.NP a 5.NP maj ist obytnou funkci

V 1.NP krom komernch prostor se dle v kadm nadzemnm objemu nachz kolrna, klidov mstnost a odvtrvan mstnost pro uskladnn popelnic. Vstupy do obytnch st objektu

jsou v nadkrytch nikch.

V 1.PP se krom hromadnch gar pro rezidenty a zamstnance nalzaj sklepn kje (jedna

pro kad byt), strojovna autovtahu a kotelny.

Ve 2.PP se nachz 3 komern prostory a dle strojovna vzduchotechniky a kotelny. st

plochy zabraj tak kvtine pro stromy.

E.2.1.1.4. BEZBARIROV UVN STAVBY







E.2.1.1.5. HYGIENICK POADAVKY NA STAVBY


potrubm. Pronajmateln prostory ve 2. PP jsou vtrny pomoc VZT jednotek. Gare jsou

vtrny pirozen, otvory ve zdech a stropu.

Mezi jednotlivm byty a ostatnmi prostory je zajitna poadovan kroejov a zvukov

neprzvunost.

Splakov kanalizace je pipojena do kanalizan st. Z prostor 2.PP je odpadn voda peerpvna.

Vtahy, autovtahy a stroje, kter mohou vyvolvat nedouc vibrace, budou podloeny na silent blocch. achta autovtahu je zvukov odizolovna od ostatnch prostor.

E.2.1.2. KAPACITY





24 bytovch jednotek




E.2.1.3. TECHNICK POPIS STAVBY

Jedn se o obdlnkovou budovu s 5 nadzemnmi a 2 podzemnmi podlami. Objekt pekonv pn vkov rozdl 6 metr.

E.2.1.3.1. STAVEBN JMA

Vzhledem k ternnmu rozdlu 6 metr byla navrena pevrtvan pilotov stna ze elezobetonu na zpadn a stech severn a jn strany pozemku. Tlouka jednotlivch pilot je 600 mm a jsou zaloeny do hloubky 12 metr pod rove ulice Strakonick. Dno obdlnkov

stavebn jmy je v hloubce 6,9 metr pod rove ulice Strakonick. Pilotov stna je kotvena zporovmi kotvami.

E.2.1.3.2. ZKLADY

Budova je zaloena na zkladov desce ze elezobetonu C30/37 o mocnosti 600 mm. Pod sloupy

ve 2.PP je deska kotvena do nosnch vrstev zkladov pdy tahovmi piloty. Tyto piloty jsou

ze elezobetonu o prmru 600 mm a jdou do hloubky 12 metr pod rove ulice Strakonick. Piloty zajiuj stabilitu stavby proti vztlaku podzemn vody, zvlt pi povodnch.

E.2.1.3.3. KONSTRUKN SYSTM SPODN STAVBY

Konstrukn systm spodn stavby je kombinovan pn systm se sloupy a stnami ze

elezobetonu C30/37. Na pilotovu stnu je proveden torkrtovan betonov nstik a na dno

stavebn jmy je poloen podkladn beton o tlouce 100 mm. Na n je pot natavena

hydroizolace z asfaltovch ps, pot je vybetonovna zkladov deska a pot pipevnna tepeln izolace a vybetonovna nosn stna o tlouce 300 mm.

Rozmry sloup v podzemnch podla jsou 700x300 mm nebo 1400 x 300 mm. Tlouka vchodn stny je 200 mm. Stropy jsou jednostrann pnut desky ze elezobetonu C30/37 o mocnosti 200 mm a vynej je prvlaky o vce 500 mm.

E.2.1.3.4. KONSTRUKN SYSTM VRCHN STAVBY

V nadzemnch objemech objektu pechz konstrukn systm v obousmrn stnov se ztuujcm jdrem. Materil konstrukc je opt elezobeton C30/37.

Stropy jsou obousmrn pnut desky na zdi nebo skryt prvlaky. Mocnost stropu je 200 mm. Tlouka obvodovch nosnch stn je 200 mm, tlouka ztuujcho jdra je 250 mm.

Strop pod pochoz zelenou stechou s intenzivn vegetac, vynej piznan prvlaky o vce 400 mm.

E.2.1.3.5. VERTIKLN KOMUNIKACE

Veejn nmst jsou oproti chodnku vyvena o 450 mm, rozdl pekonvaj 3 schody (150/330

mm) a rampa pro vozke dlky 7200 mm (sklon 1:16). Vertikln komunikaci mezi veejnmi

vnitnmi nmstmi na rovni 1.NP, garemi v 1.PP a n nplavkou na rovni 2.PP zajiuje dvojice venkovnch tyramennch schodi (150/330 mm).

Z gar vede do obytnch nadzemnch objem trojice vtah Schindler 3100 (kabina 1400 x 1100 mm). Dle pak trojice jednoramennch schodi o 16 stupnch (255x187,5 mm). Tato schodit st do hlavnho schodiovho atria.

Stedem tohoto atria prochz vtah z gar a schodit je umstno po obvodu. Schodit se skld z monolitickch elezobetonovch podest, na kter jsou v rozch poloeny prefabrikovan elezobetonov ramena. Kad rameno je toit, s pti stupni (160/320 mm) a pekonv vkov rozdl 800 mm.

E.2.1.3.6. STECHA

Stecha je ploch o dvou rznch vkovch rovnch. Vt st stechy je nepochoz, na

zbytku se nachz pochoz zelen stecha s intenzivn vegetac. Tlouka substrtu umouje pstovat stromy. Pstup na tuto stechu je dky vkovmu rozdlu mon z pilehlch byt

pomoc schodit. Atika je zateplena a oplechovna pozinkovanm plechem. Nad stechu

vystupuje sten svtlk, kter osvtluje atrium. Dle se zde nachz prostupy komnu,

vzduchotechnickho potrub a odvtrn kanalizace.

E.2.1.3.7. OBVODOV PL

Obvodov pl je charakteristick svm zalomenm ostnm. Aby bylo mon doclit preciznho

a pesnho tvaru, jsou pouity fasdn dlce ze sklovlknobetonu. Ten umouje velmi pesn rozmry a pohledovou kvalitu, pi minimln tlouce dlce 20 mm. Dodavatelem je firma Polycon,

se kterou jsem nvrh a detaily fasdnho plt zkonzultoval.

Rozmry dlc jsou pizpsobeny zalomen ostn, kovmu modulu a vce jednotlivch pater,

vznik tak stavebnicov systm. Sklovlknobetonov dlce jsou kotveny pomoc kotev Halfen a

vyztueny hlinkovm rmem pro vt stabilitu. Tlouka jednotlivch dlc je 30 mm.

Pod dlci se nachz nopov folie, kter umouje odvtrn fasdy a zateplen z minerln vlny Isover, jej tlouka je promnliv podle zalomen dlc.

E.2.1.3.8. DLC KONSTRUKCE A PEDSTNY

Mezibytov stna je navrena z cihel Porotherm 30 P+D AKU. Vnitn pky jsou z cihel dvojho druhu Porotherm 8 Profi Dryfix nebo Porotherm 14 Profi Dryfix.

Instalan pizdvky v koupelnch a zchodech jsou v ppad stny se zchodovou msou z materilu Ytong pkovka tl. 150 mm. V ppad stny bez zchodov msy je pouita Ytong pkovka tl. 100 mm.

Ve. 2.PP je vzduchotechnick potrub vedeno za pedstnou ze sdrokartonu.

E.2.1.3.9. PODLAHY

Podlahy ve vech mstnostech maj tlouku 100 mm, v ppad podlah nad nevytpnmi prostorami je skladba doplnna patinou tepelnou izolac. V obytnch mstnostech jsou pouity devn parkety z dubovch palk tl. 12 mm, jejich kolm smr vlken je vhodn i pro podlahov topen, kterm jsou vybaveny. V koupelnch a WC je pouita keramick dlaby. Pro podlahy komernch ploch je pouita samonivelan cementov strka.

Viz. Skladby podlah E.2.3.5.1. a E.2.3.5.2.

E.2.1.3.10. OKENN VPLN

Jsou navrena hlinkov okna Schco AWS 65 s obvodovm tsnnm. Tato okna poskytuj dostatenou tepelnou izolaci a hlukovou neprzvunost. sti oken jsou vybaveny dovnit

otvravmi a vklopnmi kdly, zbytek je zasklen fixn. Okna jsou vybavena prvtrnky.

Porn een v ppad, e obklad od firmy Polycon a zateplovac systm Isover nespln porn poadavky (aby byl vytvoen vodorovn porn ps A+B+C=1200 mm) bude nutn

vybavit spodn sti oken pornm zasklenm. V souasnosti nejsou k dispozici zkouky, kter by ovily nutnost tohoto een.

E.2.1.3.11. DVEN VPLN

V bytech jsou navreny posuvn i otvrav dvee od vrobce Rimadesio model Ghost nebo Luxor. Vstupn bytov dvee a ostatn interirov dvee jsou od firmy Solodoor. Jako vstupn

domovn dvee byly vybrny dvee Schco ADS 75 Simply Smart.

E.2.1.3.12. VEGETACE A TERNN PRAVY











E.2.1.3.13. TEPELN TECHNICK VLASTNOSTI KONSTRUKC A VPLN OTVOR

Konstrukce objektu jsou navreny tak, aby splovaly poadavky SN 730540-2 Tepeln ochrana budov. Izolan materily spluj poadavky protiporn ochrany.

E.2.1.3.12. VEGETACE A TERNN PRAVY











E.2.1.3.13. TEPELN TECHNICK VLASTNOSTI KONSTRUKC A VPLN OTVOR

Konstrukce objektu jsou navreny tak, aby splovaly poadavky SN 730540-2 Tepeln ochrana budov. Izolan materily spluj poadavky protiporn ochrany.

UT1 =

-0,450

UT2

= -6

,450

-6,650

-7,250

-7,350

5100100

600

100

100

5100700200

11770230

-12,45

0-12,45

0

UT1 = -0,450

-6,650

-7,250-7,350

5100

100

600

5100

700 1177

0

230

-12,450-12,450

UT1 = -0,450

5100

100

600

100

100

1177

023

0

-12,450

100

100

5100

100

600

100

100-6,650

-7,250-7,350

-12,450

600200

300

95450300

200

600

96450

1725

060

029

00

96650

97850

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

A

B

C

D

E

400

200

400

200

400

200

400

200

400200

1905

0

300

200

600

2075

0

1905

0

300

200

600

6450 6450 6450 6200 6450 6200 6450 6450 6450 6200 6450 6200 6450 6450 6450

4800

4875

4875

4750

A A'

BB'

EZ A-A'

EZ

B-B'

PDORYS

300

4000

700

1150

6750

1150

700

4300

8425

2160

8460

300

4000

700

3825

1400

3825

700

4300

6750

300

6150

300

3000

1200

300

300

3100300

2800

300

300

300

4000

700

1150

6750

1150

700

4300

6750

300

6150

300

3000

1200

300

300

3100300

2800

300

300

-7,250-6,650

-7,250-6,650

-7,250-6,650

-12,45

0-0

,680

-12,45

0-0

,680

-12,450-0,680

-12,450-7,250

-12,450-7,250

-12,450-7,250

-12,450-7,250

600

600

600

600

600

600

600

600

LEGENDA MATERIL

ELEZOBETONOV NOSN KONSTRUKCEC 30/37

PVODN ROSTL ZEMINAVIZ. GEOLOGICK SONDA

BETON PROSTC 20/25

600 1900 8752600(150)

150300 150

26252600(150) 150

300226

26252750 150 300 150

26252600(150) 150 300

1900 8752600(150)

150300 150

26252750 150 300

1775 8752600(150) 150

3400

150

O1L O6P 015 O9 O1L O15 O1L

22002500

D12 22002500

D12

22002500

D12

8002100

D6P

22002500

D12

8002100

D6L

8002100

D6L

8002100

D6P

800

2100

D6L

800

2100

D6P

300

100

100600

300100 100

600

2376

400

130 600

A'A

50 600

1726

600 6150

300

6150

300

6150

300

5900

300

1 1-2 2 2-3 3 3-4 4

3175 3225 3225 3225 3225 3125

5

6200

A'

500

2300

2500

750

150

900

2200

175

900

2200

100

900

2200

175

900

2200

950

100

925

950

100

925

500

2300

2500

1500

700

775

300

1800

300

9002200 150

9002200

2100

300

6150

300

5900

300

100

385

2300

2500

2165

2300

2500

350

3050

1400

3050

1475

4000

300

300

5475

1200

100

1700

150

1700

100

1200300

6150300

5900300

1506300

3550

480

2770

48010500

3550

3100

450

6150

8250300

1950

300

1800300

50600 5500

61505485665 300

2100 4050300

100

2685

2165

2950

300

4000

700

3825

1400

3050

4700

4975

4975

4550

4300

450

700

3825

1400

3825

700

4000

300

200

300

100

100600

450

3850

700

1150

6750

1250

700

4200

300300

2925

300

2925

300

300

3550

750

1475

3050

1400

3050

5475

300

1327

5

1905

0

1725

0

6150300

6150300

6150

300

5900300

KOTEL ZTV

VDUCHOTECHNICKJEDNOTKA



KVTIN PROPSTOVN STROMU

-6,450P2.1

-6,450P2.3

-6,450P2.2

P2.5P2.4

PEDSTNASDROKARTON

PEDSTNASDROKARTON

NZEV MSTNOSTI.M. PLOCHA (m) POVRCHPODLAHY POZNMKAPOVRCH STNPOVRCHSTROPU

P2.1 KOMERN PROSTOR 439,41 m SP 1

LEGENDA MSTNOST

LEGENDA MATERIL


MEZIBYTOV PKA Z AKUSTICKCH TVRNIC tl. 300 mmPOROTHERM AKU Z 30, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + OMTKA TUKOV

PKA tl. 150 mmPOROTHERM 11,5 AKU P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA

PKA tl. 100 mmPOROTHERM 8 PROFI DRYFIX P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA

TEPLN IZOLACE - MINERLN VLNAISOVER NF 333

P2.2 KOTELNA 13,14 m SP 1P2.3 STROJOVNA VZT 106,75 m SP 1P2.4 ZCHODY 5,91 m OBKLADSP 1P2.5 ZCHODY 5,91 m SP 1

BETON PROSTC 30/37

POZNMKA

- INSTALAN PIZDVKY VKOUPELNCH A ZCHODECH JSOU VPPAD STNY SE ZCHODOVOU MSOUZMATERILU YTONG PKOVKA TL. 150 MM. VPPAD STNY BEZ ZCHODOV MSY JE POUITA YTONGPKOVKA TL. 100 MM

- SPECIFIKACE OKENNCH A DVENCH VPLN, ZMENICKCH A KLEMPSKCH VROBK, SKLADBY PODLAH,STECH A SVISLCH KONSTRUKC VIZ. ST E.2.3.

OBKLAD

NTROMTKA OMTKA

NTR

OMTKAOMTKA

NTR NTR

600

150

8751500(950)

1900

300150

8751500(950)

1900

300 150

2625(950) 150 300 150

2625(950) 150

300150

2625(950)

150300 150

2625(950) 150

300 150

8752300(150)

1775

300

962 8751500(950)

962

300 150

O5P O5P O1L O5LZ6 Z6 Z6 Z6

600 6150

300

6150

300

6150

300

5900

300

12345678910111213

14

15209528051250

16x255/187,51800

1970

D11

900

2100

D8L

800

1970

D9P

800

1970

D9P

800

1970

D9P

800

1970

D9P

800

1970

D9L

800

1970

D9L

800

1970

D9L

800

1970

D9L

800

1970

D9L

800

1970

D9L

800

1970

D9L

18001970

D1118001970

D1118001970

D11

11002100

D13

11002100

D13

D14

D14

9002050

586100

9002050

540100

9002050

540100

9002050

588300

1489 1440 1440 1488

1200

2200

9002050

586

100

9002050

540

100

9002050

540

100

9002050

587

1001489 1440 1439 1487

300

2038

100

1200

100

2038

300

7500

300

1975

150

3350

300

300

1838

300

963

1825

2700

1400

2700

1225

150

1250

150

3350

300

100

100600

1100

1000

1900

2050

450

585

1500

1265

2625

600

400

3300

150

2850

150

6150

150

6300300

5900

300

450

1875

2050

1025

150

708

1267

991

1900

2050

450

4200

700

3925

1400

3925

700

3900

300

125 50

125

300

150

19002050

800

6150

300

300100 100

600

150

100100

6150

300

6150

300

5900

300

8665

1720

3765

480

2770

480 1620

6150

300

2040 2070 2040300

5000

2500450 2500 450

9150

400

300

1200

200

3001850

300

3750300

2150

100

1591 100 1591 100 1591

791 9002050

791 9002050

791 9002050

5000

2500675 2500 475

1200

2200

1500

1800

1200

100

1400

100

300

900

600

6150300

5900300

1400

1905

0

2376

400

130 600

1725

0

1 1-2 2 2-3 3 3-4 4

3175 3225 3225 3225 3225 3125

5

6200

VTAHOVACHTA

VTAHSCHINDLER3100

MOTORAUTOVTAHU

KOTELZTV

34353637383940414243

10x330/150

P1.4P1.5P1.6

P1.7-3,000N1.5

-3,000P1.1

1

P1.2

P1.3

PROSTOR PRO STROM

SMRJZDY

SMRJZDY

AUTOVTAHGMV VL3000-3500 kg


A'A

SS1

SS1

SS1

SS3

SS3

SS3

SS3

STN

STN

PR

O VO

ZK

E

(VOL

N P

ROST

OR P

RO V

STU

P VP

RAVO

)

-3,000-3,000

-3,000

-3,000

-3,000

-3,000

4700

4975

4975

4550


N1.5 SCHODIT 11,67 m OMTKA OMTKASP 1

LEGENDA MSTNOST

LEGENDA MATERIL


MEZIBYTOV PKA Z AKUSTICKCH TVRNIC tl. 300 mmPOROTHERM AKU Z 30, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + OMTKA TUKOV

PKA tl. 150 mmPOROTHERM 11,5 AKU P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA

PKA tl. 100 mmPOROTHERM 8 PROFI DRYFIX P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA

TEPLN IZOLACE - MINERLN VLNAISOVER NF 333

P1.1 HROMADN GARE 1460 m NTR NTRSP 1P1.2 KJE 33,78 m SP 1P1.3 36,81 m SP 1P1.4 KOTELNA 20,58 m SP 1P1.5 TECHNICK MSTNOST 9,56 m SP 1P1.6 11,06 m SP 1P1.7 STROJOVNA 12,15 m SP 1.1 VTAHOV ACHTA 46,12 m NTRSP 1

BETON PROSTC 30/37

POZNMKA

- INSTALAN PIZDVKY VKOUPELNCH A ZCHODECH JSOU VPPAD STNY SE ZCHODOVOU MSOUZMATERILU YTONG PKOVKA TL. 150 MM. VPPAD STNY BEZ ZCHODOV MSY JE POUITA YTONGPKOVKA TL. 100 MM

- SPECIFIKACE OKENNCH A DVENCH VPLN, ZMENICKCH A KLEMPSKCH VROBK, SKLADBY PODLAH,STECH A SVISLCH KONSTRUKC VIZ. ST E.2.3.

KJE

TECHNICK MSTNOST

OMTKAOMTKANTR

NTRNTR

NTR

NTRNTRNTRNTRNTRNTRNTR

1 KJE = 2,93m1 KJE = 2,23m

1617

181920212223

2425

2627

28 29 30

302

1250

963

1720

962

1250

302

1477

3191

1477

1477 3191 1477

5x320/160

5x320/160

2265

2265

3021250 3645 1250

2037 2070 2040

+3,200

+4,000

+4,800

Z1

VTAHOVACHTA

VTAHSCHINDLER3100

SH

250

250 5x320/160

302

6145

6145

Z1

Z1 Z2

Z2

Z4L

Z3L

1

23

600150

26255000 (150)

1502625

5000 (150)2625

3400 (150)600

600 19050 600

20250

600

150

2625

5000

(150)

150

3050

5000

(150)

150

2675

2550

150

1100

2675

2550

150

3075

1900

875

3400

(150)

150

600

600

5475

300

7500

300

5475

600

2025

0

600

150

26253400 (150) 150 300

1025 8752600 (950)

1025300 150

26253400 (150) 150

3525150

8752200 150

26253400 (150) 150

600

600 600

1027

5

150

2625

2625

2600

(150)

150

600

600

600

300150 150300150

O10 O10 O8L O12 O8P

O10

D14

D14

O3P

O8P

O16

2025

0

20250

1 1-2 2 2-3 3 3-4 4

Z6

A'A

26253400 (150)

1503001502625

3400 (150)

1503001502625

3400 (150)

150300150 150

150

2625

2600

(150)

150

300

150

150

300

150

6150

300

2925

900

150

2175

300

6150

O12

1900

3004500

150

4875150

9375

O2L O1L O6L

O14

O8L

12345678910111213

14

15

16

900

2100

D8P

800

2100

D7P

900

2100

D1

800

2100

D2

800

2100

D8P

900

2100

D8P

900

2100

D8P

800

2100

D6L

9002100 D10

8002100 D6P

9002100 D1900

2100D1

4500150

4875150150

27756450

300

150 2775150

2275

100

900

100

1500

150

4500

1125 9002200

1350

1100

1975

2200

275

2800

5325

150

300

7500

300

150

5325

1500150

18752200

525 350

150

1750

200

500 10002200

1502250

4200

300150

500 10002200

2450 450 1750

300

300

209528051250

1250 1750 150 3000

300

300

6150 6750 6150

480

2770

48010500

2950

3200

300

1775

100

1200

150

600

2325

6150

100

900

2200

875

2325

2925

300

1775

150

1900

2175

150

6150

875

1975

2200

3300

6150

300

150

2025

150

3675

150

300

6150

1775

2900

750 10002200

600

1750 10002200

25010002200

1750250

4875

6600

9376

6150

1250

150

1250

300

2125

54

3450

9654

1200

531747

7050

5940

660

330

330

450

450

4505450

2640 2970

34353637383940414243

16x255/187,5

10x330/150

1473

7

400

300

300

+- 0,000KP.1

1

-3,000N1.5

+- 0,000N1.3

+- 0,000N1.1

+- 0,000N1.2

+- 0,000A.4

+- 0,000A.2

+- 0,000A.3

+- 0,000A.5

+- 0,000A.9

+- 0,000A.8

+- 0,000A.7 A.6

A.1

N1.4+- 0,000

+- 0,000

+- 0,000

+- 0,000

+- 0,000

D8P

SS1

3175 3225 3225 3225 3225 3125

3175

3225

3225

3225

3225

3175



(1100-2200)

(2200) (2200)

(2200)

SS1

SS1

SS1

SS1

SS2


A.1 ZDVE 33,84 m SP 1

LEGENDA MSTNOST

LEGENDA MATERIL

ELEZOBETONOV NOSN K

Documents

Bakalářská práce - Bytový dům Raumplan - Smíchov jih - Marek Vilášek