VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE

Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Metodický návod pro studenty

oboru Bezpečnost a kvalita potravin

Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D.

BRNO 2014

Tato skripta jsou spolufinancována z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost:

„Inovace bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu v oboru Bezpečnost

a kvalita potravin“

(reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0287)

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE

Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Metodický návod pro studenty

oboru Bezpečnost a kvalita potravin

Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D.

BRNO 2014

5

Obsah

1. Bakalářská práce ……………………………………………………………. 6

1.1. Bakalářská práce ……………………………………………………………. 6

1.2. Téma bakalářské práce ……………………………………………………… 6

1.3. Charakter bakalářské práce …………………………………………………. 7

1.4. Přihlášení studenta ke zpracování bakalářské práce ………………………… 7

1.5. Vedoucí bakalářské práce …………………………………………………… 8

1.6. Zpracování bakalářské práce ………………………………………………... 8

1.7. Odevzdání bakalářské práce ………………………………………………… 8

1.8. Oponentský posudek na bakalářskou práci …………………………………. 9

1.9. Obhajoba bakalářské práce …………………………………………………. 9

1.10. Zveřejňování bakalářských prací …………………………………………… 10

2. Formální úprava bakalářské práce ………………………………………….. 11

2.1. Formální úprava knižní vazby ……………………………………………… 11

2.2. Formální úprava textu ………………………………………………………. 11

2.3. Formální úprava tabulek ……………………………………………………. 12

2.4. Formální úprava grafů ……………………………………………………… 12

2.5. Formální úprava fotodokumentace …………………………………………. 14

2.6. Formální úprava obrázků …………………………………………………… 15

3. Obsahová úprava bakalářské práce …………………………………………. 16

3.1. Strana knižní vazby …………………………………………………………. 16

3.2. Strana titulního listu ………………………………………………………… 16

3.3. Prohlášení studenta …………………………………………………………. 16

3.4. Poděkování …………………………………………………………………. 17

3.5. Obsah bakalářské práce …………………………………………………….. 17

3.6. Kapitola Úvod ……………………………………………………………… 18

3.7. Kapitola Literární přehled ………………………………………………….. 18

3.8. Kapitola Materiál a metodika ………………………………………………. 22

3.9. Kapitola Výsledky ………………………………………………………….. 24

3.10. Kapitola Diskuze …………………………………………………………… 25

3.11. Kapitola Závěr ……………………………………………………………… 26

3.12. Seznam literatury …………………………………………………………… 27

3.12.1. Základní pravidla pro vytváření bibliografických citací …………………… 27

3.12.2. Pravidla a prvky bibliografické citace ……………………………………… 28

3.12.3. Příklady bibliografických citací ……………………………………………. 30

3.13. Abstrakt a klíčová slova ……………………………………………………. 36

3.14. Seznam příloh ………………………………………………………………. 37

3.15. Prohlášení autora a Potvrzení autora ……………………………………….. 39

4. Etika psaní bakalářské práce ………………………………………………... 40

4.1. Etika práce s pokusnými zvířaty ……………………………………………. 40

5. Literatura ……………………………………………………………………. 41

6. Přílohy ………………………………………………………………………. 42

6

1. Bakalářská práce

1.1. Bakalářská práce

Student v průběhu studia plní studijní program, jehož součástí je absolvování výuky

předepsaných předmětů a jejich zakončování zápočtem a zkouškou. Absolventy studia

bakalářského studijního programu se studenti stávají po vykonání státní závěrečné zkoušky,

jejíž povinnou součástí je obhajoba bakalářské práce. Bakalářská práce má charakter odborné

kvalifikační práce, kterou student bakalářského studijního programu prokazuje odbornou

úroveň v oblasti zvoleného oboru. Bakalářská práce musí splňovat určené obsahové i formální

náležitosti a být odevzdána v určeném termínu.

Harmonogram zpracování bakalářských prací na FVHE VFU Brno

Postup Odpovědnost Termín

Předání návrhů témat (témata navrhuje

vedoucí práce, student může vedoucímu

práce navrhnout vlastní téma).

Přednosta ústavu 30. duben

(v 2. semestru studia)

Zveřejnění témat vyvěšením na informační

tabuli příslušného ústavu, na nástěnce

studijního oddělení a na webové stránce

FVHE.

Přednosta ústavu

Studijní oddělení

30. červen

(v 2. semestru studia)

Přihlašování studentů ke zpracování práce. Student 31. říjen

(v 3. semestru studia)

Předání vyplněného a vytištěného formuláře

ze STAG „ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ

PRÁCE“ na studijní oddělení. Formulář musí

být opatřen originálním razítkem a podpisy

(včetně podpisu studenta), musí obsahovat

téma práce v ČJ a AJ, jméno vedoucího

práce, zásady pro vypracování a seznam

literatury.

Přednosta ústavu 30. listopad

(v 3. semestru studia)

Zadání oponentů pro práci do STAG. Přednosta ústavu 31. prosinec

(v 5. semestru studia)

Odevzdání práce v tištěné podobě na ústav

a v elektronické podobě do STAG.

Student 31. březen

(v 6. semestru studia)

Zadání a kontrola údajů ve STAG. Přednosta ústavu 15. duben

Zajištění posudků. Přednosta ústavu 15. květen

Vyzvednutí posudků na ústavu. Student 15. – 31. květen

Předání prací a posudků na studijní oddělení. Přednosta ústavu 31. květen

Obhajoba práce před odbornou komisí. Student červen

(v 6. semestru studia)

1.2. Téma bakalářské práce

Téma bakalářské práce musí být zaměřeno do oblasti zaměření bakalářského studijního

programu. Téma bakalářské práce by mělo být aktuální. Pouze řešením aktuální problematiky

může student bakalářského studijního programu prokázat schopnost samostatně řešit

příslušnou problematiku v souvislostech současného odborného poznání. Téma bakalářské

práce by mělo být zvoleno z oblasti aktuální činnosti ústavu nebo kliniky, na které je

bakalářská práce zpracovávána. Je-li tematika zvolena obsahově vzdáleně od aktuální odborné

nebo vědecké činnosti ústavu nebo kliniky, je její zpracování velmi obtížně realizovatelné

7

zejména v části získávání podkladů pro zpracování bakalářské práce. Téma bakalářské práce

by mělo být zvoleno realisticky. Je-li tématika zvolena příliš široce, tvůrčí naplnění celého

obsahu tématu může být objemově tak rozsáhlé, že přesáhne reálnou schopnost studenta celou

problematiku zpracovat. Obdobně, je-li zvolená problematika nad rámec technických

možností ústavu nebo kliniky, nelze bakalářskou práci reálně dokončit, např. z důvodu

nedosažitelnosti materiálu, přístrojového vybavení, případně dalších náležitostí potřebných

pro získání podkladů pro zpracování bakalářské práce.

Volbě tématu bakalářské práce je třeba věnovat velkou pozornost. Je-li téma bakalářské

práce zvoleno přiměřeně, je sestavování bakalářské práce efektivní a vede ke splnění účelu

bakalářské práce. Není-li téma bakalářské práce zvoleno přiměřeně, vyvstávají v průběhu

sestavování bakalářské práce problémy aktuálnosti, získávání podkladů, rozsáhlosti

zpracovávaného tématu, technických možností řešení zvolené problematiky, případně další.

Sestavování bakalářské práce je pak neefektivní a nevede ke splnění účelu bakalářské práce.

Témata bakalářských prací a příslušné vedoucí těchto prací navrhují přednostové ústavů

Fakulty veterinární hygieny a ekologie v počtech stanovených děkanem Fakulty veterinární

hygieny a ekologie. Student může navrhnout vedoucímu práce své téma bakalářské práce,

zpracování bakalářské práce na toto téma je však podmíněno souhlasem vedoucího práce.

Zveřejnění témat je po schválení děkanem provedeno vyvěšením na informační tabuli

příslušného ústavu, na nástěnce studijního oddělení a na webové stránce Fakulty veterinární

hygieny a ekologie.

1.3. Charakter bakalářské práce

Bakalářská práce by měla mít charakter práce experimentální nebo práce hodnotící,

případně práce kompilační.

Experimentální práce tvůrčím způsobem zpracovává údaje získané vlastním

experimentem, který směřuje k potvrzení nebo vyvrácení určité hypotézy, k vyhodnocení

výsledků a dovození závěrů o této hypotéze (např.: Biochemické změny plazmy u kapra

obecného po subchronickém působení atrazinu).

Hodnotící práce tvůrčím způsobem zpracovává údaje získané vlastní činností nebo

z jiných zdrojů, např. ve spolupráci s jinými pracovišti, vyhodnocuje je a dovozuje z nich

závěry (např.: Nejčastější nálezy při prohlídce prasat ve vybraném provozu jatek v období let

2000 – 2015 z pohledu bezpečnosti potravin).

Kompilační práce podává souhrnný přehled o poznatcích v určité oblasti získaných

jinými autory a je doplněna o vlastní názory a závěry studenta (např. Využití sorbentů ve

výživě zvířat).

1.4. Přihlášení studenta ke zpracování bakalářské práce

Student je povinen se přihlásit ke zpracování bakalářské práce na vybrané téma

k příslušnému vedoucímu práce nejpozději do 31. října ve třetím semestru bakalářského

studia. V případě, že téma je již obsazeno jiným studentem, je povinen přihlásit se ke

zpracování bakalářské práce na jiné téma a tomuto tématu odpovídajícímu vedoucímu práce.

Součástí zadání práce je přesný název práce v češtině a angličtině, zásady pro

vypracování práce (postup) a seznam vhodné literatury. Formulář zadání práce je podepsán

studentem, přednostou ústavu, na kterém bude práce zpracovávána, a děkanem fakulty.

V odůvodněných případech lze téma bakalářské práce změnit i po přihlášení se na určité

téma. V takovém případě je nutné vyplnit formulář Změna tématu bakalářské práce, který je

dostupný ke stažení na internetových stránkách fakulty v části Formuláře pro závěrečné práce.

Vzor formuláře je uveden v příloze. Podmínkou provedení změny je souhlas potvrzený

podpisem vedoucího práce, studenta, přednosty ústavu a proděkana fakulty.

8

1.5. Vedoucí bakalářské práce

Bakalářská práce může být zpracovávána na ústavech Fakulty veterinární hygieny

a ekologie nebo ústavech a klinikách Fakulty veterinárního lékařství nebo Fakulty

farmaceutické zabezpečujících integrovanou výuku, výzkumném ústavu, státním veterinárním

ústavu, případně pracovišti obdobném.

Vedoucím bakalářské práce je přednostou příslušného ústavu stanovený akademický

pracovník VFU Brno na úrovni profesora, docenta, odborného asistenta nebo asistenta.

V případě, že je práce zpracovávána na pracovišti mimo VFU Brno, je pracovník daného

pracoviště mimo VFU Brno, pod jehož vedením je práce zpracovávána, jmenován vedoucím

práce – specialistou.

Vedoucí bakalářské práce studenta vede v oblasti metodiky zpracovávání bakalářské

práce. V osobě vedoucího práce má student bakalářského studijního programu podporu

odborné autority vybavené teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi v daném oboru

včetně vedení bakalářských prací. Vedoucí bakalářské práce vhodným metodickým vedením

usměrňuje studenta tak, že zpracování bakalářské práce je efektivní, není zatíženo

nadbytečným hledáním a ověřováním postupů zpracovávání bakalářské práce, není zatíženo

obsahovými a formálními nedostatky, jejichž odstraňování studenta výrazně zatěžuje

v průběhu zpracování bakalářské práce.

Po odevzdání bakalářské práce studentem vedoucí bakalářské práce vypracuje posudek,

ve kterém zhodnotí celkový přístup studenta k řešení zadané problematiky, vlastní aktivitu

studenta, samostatnost, schopnost formulace cílů práce, schopnost práce s vědeckou

literaturou, schopnost práce s odborným jazykem, schopnost grafického zpracování výsledků,

splnění cílů práce, schopnost formulovat závěry práce, schopnost formulovat souhrn práce

a formální úroveň práce. Jednotlivé body ohodnotí klasifikačními stupni A až F. Vedoucí

bakalářské práce může uvést také konkrétní připomínky k práci studenta. Posudek vedoucího

bakalářské práce musí být zakončen návrhem výsledné klasifikace stupni: výborně A,

výborně B, velmi dobře C, velmi dobře D, dobře E - vše s doporučením k obhajobě, neprospěl

FX nebo neprospěl F s nedoporučením k obhajobě. Posudek vedoucího bakalářské práce je

vypracován na předepsaném formuláři, který je dostupný ke stažení na internetových

stránkách fakulty v části Formuláře pro závěrečné práce. Vzor formuláře je uveden v příloze.

1.6. Zpracování bakalářské práce

Bakalářskou práci zpracovává student bakalářského studijního programu v průběhu

svého studia, zpravidla v období 4., 5. a 6. semestru studia. Student vypracovává bakalářskou

práci samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce na příslušném pracovišti, a to

v rámci příslušných zapsaných předmětů (Bakalářská práce I, II a III). Vedoucí práce stanoví

na začátku každého semestru konkrétní požadavky pro jeho úspěšné ukončení a po jejich

splnění udělí studentovi zápočet. Student přistupuje ke zpracování bakalářské práce aktivně,

koncepčně, efektivně a soustavně tak, aby plnil určené požadavky a odevzdal bakalářskou

práci ve stanoveném termínu.

1.7. Odevzdání bakalářské práce

Vypracovanou bakalářskou práci student odevzdává ve dvou pevně svázaných

exemplářích vedoucímu práce v určeném termínu, tj. do 31. března šestého semestru svého

studia. Do stejného termínu uloží student písemnou práci jako soubor ve formátu pdf do

Informačního systému STAG. V případě nedodržení stanoveného termínu pro odevzdání

bakalářské práce nebude student připuštěn k obhajobě bakalářské práce v řádném termínu.

9

1.8. Oponentský posudek na bakalářskou práci

Vedoucí bakalářské práce navrhne přednostovi příslušného ústavu nebo kliniky jednoho

oponenta pro příslušnou bakalářskou práci, přednosta ústavu nebo kliniky určí oponenta

a požádá jej o vypracování oponentského posudku. Oponent vypracovaný oponentský

posudek odevzdá nejpozději do tří týdnů přednostovi příslušného ústavu. Ve svém posudku

oponent zhodnotí formulaci cílů práce, úroveň zpracování literární rešerše, úroveň práce

s vědeckou literaturou, správnost a úplnost citací literárních údajů, vhodnost metodiky,

přehlednost zpracování, přehlednost a úplnost výsledků, úroveň diskuze, přehlednost tabulek,

grafů a obrázků, závěry práce a jejich formulace, splnění cílů práce, zda souhrn odpovídá

obsahu práce a také formální zpracování, tj. celkový dojem (přesnost formulací, úroveň

jazykového zpracování) bakalářské práce. Jednotlivé body ohodnotí klasifikačními stupni

A až F. Oponent práce může v posudku uvést také konkrétní připomínky a dotazy k práci.

Oponentský posudek musí být zakončen návrhem výsledné klasifikace stupni: výborně A,

výborně B, velmi dobře C, velmi dobře D, dobře E - vše s doporučením k obhajobě, neprospěl

FX nebo neprospěl F s nedoporučením k obhajobě. Oponentský posudek je vypracován na

předepsaném formuláři, který je dostupný ke stažení na internetových stránkách fakulty

v části Formuláře pro závěrečné práce. Vzor formuláře je uveden v příloze.

Student má právo se s hodnocením oponenta seznámit nejpozději pět dní před datem

obhajoby bakalářské práce.

1.9. Obhajoba bakalářské práce

Obhajoba bakalářské práce probíhá v termínu určeném děkanem Fakulty veterinární

hygieny a ekologie jako součást státní závěrečné zkoušky před odbornou komisí. Úspěšná

obhajoba bakalářské práce je podmínkou úspěšného zakončení bakalářského studijního

programu příslušného oboru studia.

Členy komise pro obhajoby bakalářských prací navrhne děkan. Členové komise jsou

schváleni Vědeckou radou fakulty, obhajoby se musí účastnit předepsaný počet členů

schválené komise. Oponent a vedoucí práce nejsou členy komise a jejich účast u obhajoby

není povinná. Obhajoby se však musí oponent nebo vedoucí práce účastnit, pokud

bakalářskou práci hodnotil výsledným stupněm neprospěl FX nebo neprospěl F

s nedoporučením k obhajobě. Obhajoba práce se nekoná v případě, že oba posudky obsahují

návrh výsledné klasifikace neprospěl FX nebo neprospěl F s nedoporučením k obhajobě.

V tomto případě je práce vrácena k přepracování.

Obhajoba probíhá formou rozpravy mezi studentem a členy komise. Obhajobu řídí

předseda komise nebo v případě jeho nepřítomnosti děkanem fakulty pověřený jiný člen

komise. Průběh obhajoby je zpravidla následující:

- předseda komise zahájí obhajobu bakalářské práce,

- student uvede základní teze bakalářské práce, obvykle formou předem připravené

prezentace (cca 10 min.),

- vedoucí bakalářské práce nebo pověřený člen komise seznámí komisi a studenta

s posudkem vedoucího práce,

- oponent bakalářské práce nebo pověřený člen komise seznámí komisi a studenta

s obsahem oponentského posudku,

- student se vyjádří k připomínkám a dotazům uvedených v posudcích,

- rozprava se členy komise - student v rozpravě zodpoví dotazy účastníků rozpravy.

Průběh rozpravy zhodnotí komise v neveřejném zasedání členů komise. Bakalářskou

práci a její obhajobu klasifikuje s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a oponenta

a k průběhu obhajoby stupni: výborně A, výborně B, velmi dobře C, velmi dobře D, dobře E,

neprospěl FX nebo neprospěl F. Výsledek vyznačí předseda komise do výkazu o studiu

studenta. Známka neprospěl se do výkazu o studiu studenta nezapisuje. Výsledek obhajoby

10

bakalářské práce včetně známky neprospěl/a FX nebo neprospěl/a F zaznamená předseda

komise do přehledu o vykonaných zkouškách (protokolu) a elektronické studijní agendy

STAG. Průběh a výsledek obhajoby bakalářské práce předseda komise zaznamená do

protokolu o státní závěrečné zkoušce. Obhajobu bakalářské práce lze opakovat nanejvýš

dvakrát.

1.10. Zveřejňování bakalářských prací

Zveřejnění bakalářských prací je provedeno prostřednictvím Informačního systému

univerzity. Za vložení práce ve formátu pdf do informačního systému odpovídá student, který

podpisem formuláře Potvrzení autora stvrzuje, že elektronická forma práce je totožná

s písemnou verzí, a podpisem formuláře Prohlášení autora potvrzuje svůj souhlas se

zveřejněním práce. Kontrolu vložených údajů zajistí přednosta ústavu. Studijní oddělení

zajistí vytvoření seznamu obhájených prací a vložení kopií obou posudků a průběhu obhajoby

do Informačního systému univerzity. Plné texty odevzdaných bakalářských prací jsou

k nahlédnutí na internetových stránkách univerzity v části Zveřejňování závěrečných prací.

11

2. Formální úprava bakalářské práce

Formální úprava bakalářské práce je dána požadavky na odborné práce a jejich součásti

a dále určitými zvyklostmi vytvořenými v průběhu uplynulých let realizace bakalářských

studijních programů. Jsou vymezeny požadavky formální úpravy bakalářské práce týkající se

úpravy knižní vazby, úpravy a členění textu, zpracování tabulek, grafů, fotodokumentace

a obrázků. Bakalářská práce musí být sepsána v jazyce českém nebo slovenském, pokud se

jedná o český studijní program, nebo v jazyce anglickém, pokud se jedná o studijní program

akreditovaný v anglickém jazyce.

2.1. Formální úprava knižní vazby

Bakalářská práce je vázána pevnou knihařskou vazbou do černých desek. Text na

deskách je psán zlatým písmem a obsahuje název instituce, která realizuje bakalářský studijní

program, název bakalářské práce, označení práce („Bakalářská práce“), jméno a příjmení

autora bakalářské práce, místo a rok tisku bakalářské práce. Vzor textu na knižní vazbě je

uveden v příloze. Na hřbetě vazby se nevyžaduje žádný text.

2.2. Formální úprava textu

Text bakalářské práce je psán na počítači v textovém editoru typem písma Times New

Roman, velikostí písma 12 při řádkování 1,5 (případně 2) s vyrovnáním textu do bloku (tj.

zleva i zprava). Okraje stránky musejí být nastaveny tak, aby při knihařském vyvazování

práce nedošlo k odříznutí části textu nebo k jeho uzavření do hřbetu vazby. Doporučené

okraje stránky jsou vlevo 3,5 cm, vpravo 2,5 cm, nahoře 2,5 cm a dole 2,5 cm. Nadpisy se

zvýrazňují tučným písmem, u nadpisů první úrovně lze použít i větší velikost písma (velikost

14). Za nadpisy se nedělá tečka. Vlastní text práce by měl být psán jednotným řezem písma,

tj. bez zvýrazňování částí textu tučným písmem, kurzívou, podtržením apod. Výjimkou jsou

ustálená zvyklostní pravidla, např. psaní latinských názvů kurzívou. Jednotlivé odstavce se

v práci odlišují odsazením prvního řádku nového odstavce zleva. K členění textu lze využívat

také odrážek a číslování. Při používání zkratek v textu je třeba každou zkratku při jejím

prvním použití vysvětlit nebo práci opatřit přehledem zkratek. Je však třeba zkratky používat

úměrně tak, aby jejich používání nesnížilo přehlednost a srozumitelnost práce. Zkratky by se

v žádném případě neměly používat v nadpisech a abstraktu práce. Text bakalářské práce se

píše jednostranně, tj. pouze z jedné strany listu. Stránky se číslují s uvedením čísla strany dole

uprostřed, s výjimkou strany titulního listu, prohlášení studenta, poděkování a příloh, na

kterých se číslo strany viditelně neuvádí.

Text bakalářské práce je rozčleněn do kapitol akceptujících formální strukturu

bakalářské práce. Kapitoly jsou označeny názvem a jsou číslovány arabskými číslicemi.

Každá kapitola se může členit na podkapitoly, tyto jsou označeny názvem a číslovány tak, že

číslo obsahuje číslo kapitoly a číslo podkapitoly oddělené tečkou.

Příklad členění bakalářské práce do kapitol a podkapitol

1. Úvod

2. Literární přehled

2.1. Porážení jatečných zvířat

2.1.2. Porážení skotu

2.1.3. Porážení prasat

2.1.4. Porážení drůbeže

2.2. Nutné porážky jatečných zvířat

2.3. Příčiny nutných porážek

3. Materiál a metodika

12

2.3. Formální úprava tabulek

Tabulky, které mají být zařazeny do bakalářské práce, jsou vyhotovovány pomocí

tabulkového nebo textového editoru. Všechny tabulky v bakalářské práci by měly mít

jednotnou úpravu zejména s ohledem na jednotné značení a oddělování řádků, sloupců,

použitého stylu a velikosti písma apod. Tabulky musejí být logicky členěné, srozumitelné

a přehledné. Každá tabulka je označena pořadovým číslem a názvem tabulky. Číslo tabulky je

uváděno arabskou číslicí, název tabulky musí vyjadřovat obsah tabulky. Označení se umísťuje

nad tabulku. Každá tabulka musí být opatřena natolik výstižným názvem a popisky, aby bylo

možné pochopit její obsah i bez čtení ostatního textu bakalářské práce. Počátek každého řádku

tabulky obsahuje text sdělení, co jednotlivé údaje v řádku vyjadřují. Obdobně počátek

každého sloupce tabulky obsahuje text sdělení, co jednotlivé údaje ve sloupci vyjadřují.

Obsahuje-li tabulka číselné údaje, pak musí obsahovat také sdělení, v jakých jednotkách jsou

tyto údaje uváděny. V zásadě je třeba tyto údaje uvádět v jednotkách SI (System

International). Každá buňka v tabulce by měla obsahovat údaj, pokud údaj chybí, je třeba

v této buňce použít symbol „-“. Pod tabulkou se uvádí vysvětlivky k tabulce obsahující např.

vysvětlení zkratek obsažených v tabulce nebo vysvětlení symbolu označujícího výsledky

statistické významnosti apod. Tabulky lze zhotovovat na výšku stránky, případně na šířku

stránky. Je-li tabulka zpracována na šířku stránky, je třeba horní část tabulky orientovat

k levému okraji stránky, tj. do strany vyvázání bakalářské práce. Tabulky mohou být zařazeny

přímo v textu práce nebo jako přílohy bakalářské práce.

Příklad tabulky v bakalářské práci

Tabulka č. 1: Vliv teploty prostředí na hmotnost brojlerů ve věku 42 dnů

Skupina Kontrola Pokus Kontrola Pokus

Četnost 10 10 10 10

Pohlaví ♀ ♀ ♂ ♂

Teplota prostředí (oC) 20 ± 1 30 ± 1 20 ± 1 30 ± 1

Průměrná hmotnost (g) 2197 1945 2256 2112

Minimum (g) 2026 1630 2042 1876

Maximum (g) 2428 2097 2490 2284

Směrodatná odchylka (g) 130 136 120 132

t-test (hodnota P) 0,000 ** 0,019 *

Vysvětlivky:

* = statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05)

** = statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,01)

2.4. Formální úprava grafů

Grafy, které mají být zařazeny do bakalářské práce, jsou vyhotovovány pomocí

tabulkového editoru. Všechny grafy v bakalářské práci by měly mít jednotnou úpravu,

tj. zejména používání shodného nebo obdobného typu grafů, použitého stylu a velikosti písma

při jejich popisu apod. Grafy musejí být logické, srozumitelné a přehledné. Každý graf je

označen pořadovým číslem a názvem grafu. Číslo grafu je uváděno arabskou číslicí, název

grafu musí vyjadřovat obsah tabulky. Označení se umísťuje nad graf. Každý graf musí být

13

opatřen natolik výstižným názvem a popisky, aby bylo možné pochopit jeho obsah i bez čtení

ostatního textu bakalářské práce. Osa x v grafu musí obsahovat popis, jaké údaje jsou na ní

zakreslovány. V případě číselných údajů musí být osa x členěna, musí na ní být uvedeny

hodnoty členění a musí obsahovat popis, v jakých jednotkách jsou číselné údaje na ose x

uváděny. Obdobně osa y v grafu musí obsahovat popis, jaké údaje jsou na ní zakreslovány.

V případě číselných údajů musí být osa y členěna, musejí na ní být uvedeny hodnoty členění

a musí obsahovat popis, v jakých jednotkách jsou číselné údaje na ose y uváděny. V zásadě je

třeba tyto údaje uvádět v jednotkách SI (System International). Údaje v grafu se vyjadřují

různým způsobem, záleží na typu použitého grafu. Jako vhodné typy grafů lze označit graf

sloupcový (vyjadřuje hodnoty výškou sloupce), graf bodový (vyjadřuje hodnoty vyznačením

bodu) nebo graf spojnicový (vyjadřuje hodnoty vyznačením bodů se současným propojením

těchto bodů křivkou). Za méně vhodné grafy lze označit graf plošný, výsečový, prstencový,

paprskový, povrchový a bublinový, u nichž je přehlednost vyjádření zjištěných údajů snížena.

Obdobně lze posuzovat také grafy trojrozměrné, které působí z hlediska estetického velmi

pozitivně, nicméně přehlednost a srozumitelnost znázornění zjištěných údajů je při jejich

používání velmi nízká. Do grafu lze umístit i další doplňující údaje, např. označení statistické

významnosti hvězdičkou apod. Na pravé straně grafu uprostřed se umísťuje legenda grafu. Ta

obsahuje vysvětlení k znázornění jednotlivých ploch nebo úseček nebo křivek uvedených

v grafu. Pod spodním okrajem grafu se uvádějí vysvětlivky ke grafu obsahující např.

vysvětlení zkratek obsažených v grafu nebo vysvětlení symbolu označujícího výsledky

statistické významnosti apod. Grafy lze zhotovovat na výšku stránky, případně na šířku

stránky. Je-li graf zpracován na šířku stránky, je třeba horní část grafu orientovat k levému

okraji stránky, tj. do strany vyvázání bakalářské práce. Grafy mohou být zařazeny přímo

v textu práce nebo jako přílohy bakalářské práce.

Příklad grafu v bakalářské práci

Graf č. 1: Teplota prostředí v průběhu výkrmu brojlerových kuřat

Teplota prostředí v průběhu výkrmu

15

20

25

30

35

1 7 13 19 25 31 37 43

věk (den)

tep

lota

pro

stř

ed

í (°

C)

14

Graf č. 2: Postavení telat u žlabu při napájení v prvním měsíci sledování

2.5. Formální úprava fotodokumentace

Fotodokumentace ve formě digitálních fotografií se využívá v bakalářských pracích

zejména ke zvýšení názornosti zjištěných údajů nebo popisovaných postupů. Fotografie by

měly mít v celé bakalářské práci jednotnou úpravu, tj. používání shodného nebo obdobného

formátu, nastavení tónu barev, stylu a velikosti písma při jejich popisu apod. Fotografie

musejí být názorné a srozumitelné. Každá fotografie je označena pořadovým číslem a názvem

fotografie. Číslo fotografie je uváděno arabskou číslicí, název fotografie musí vyjadřovat

obsah fotografie. Označení se umísťuje nad fotografii. Pod spodním okrajem fotografie se

uvádějí vysvětlivky k fotografii obsahující např. vysvětlení zvýraznění obsažených na

fotografii nebo vysvětlení symbolu označujícího významnou část fotografie apod.

Příklad fotodokumentace v bakalářské práci

Fotografie č. 1: Orální stereotypie - rolování jazyka

15

2.6. Formální úprava obrázků

Bakalářská práce může být doplněna také diagramy, schématy, záznamy z registračních

přístrojů, nákresy apod. Tyto můžeme zahrnout pod označení obrázky v bakalářské práci.

Také obrázky musejí být názorné a srozumitelné a obsahovat potřebné náležitosti. Každý

obrázek je označen pořadovým číslem a názvem obrázku. Číslo obrázku je uváděno arabskou

číslicí, název obrázku musí vyjadřovat obsah obrázku. Označení se umísťuje nad obrázek.

Pod spodním okrajem obrázku se uvádějí vysvětlivky k obrázku obsahující např. vysvětlení

části, pojmu apod. obsažených na obrázku nebo vysvětlení symbolu označujícího významnou

část obrázku apod.

Příklad obrázku v bakalářské práci

Obrázek č. 1: Nákres dřevěné boudy pro odchov telat

16

3. Obsahová úprava bakalářské práce

Bakalářská práce musí být zpracována ve stanoveném členění. Práce experimentální

a hodnotící obsahují titulní list, prohlášení studenta, obsah, úvod, literární přehled, materiál

a metodiku, výsledky, diskuzi, závěr, seznam použité literatury, abstrakt doplněný klíčovými

slovy (v českém a anglickém jazyce), prohlášení autora a potvrzení autora. Práce kompilační

mají odlišné členění, obsahují titulní list, prohlášení studenta, obsah, úvod, cíl práce, vlastní

text práce, závěr, seznam použité literatury, abstrakt doplněný klíčovými slovy (v českém

a anglickém jazyce), prohlášení autora a potvrzení autora. Nepovinnou částí bakalářské práce

jsou poděkování a přílohy.

3.1. Strana knižní vazby

Strana knižní vazby obsahuje údaje uvedené zlatým písmem na černých deskách knižní

vazby bakalářské práce. Uvádí se název instituce, která realizuje bakalářský studijní program,

název bakalářské práce, označení práce („Bakalářská práce“), jméno a příjmení autora

bakalářské práce, místo a rok tisku bakalářské práce. Vzor strany knižní vazby je uveden

v příloze.

3.2. Strana titulního listu

Strana titulního listu je první strana bakalářské práce a obsahuje název instituce, která

realizuje bakalářský studijní program, dále název bakalářské práce, označení práce

(„Bakalářská práce“), jméno a příjmení autora bakalářské práce, titul, jméno a příjmení

vedoucího bakalářské práce (případně také vedoucího bakalářské práce – specialisty, pokud je

určen) a místo a rok tisku bakalářské práce. Vzor strany titulního listu je uveden v příloze.

3.3. Prohlášení studenta

Strana „Prohlášení studenta“ obsahuje vlastnoručně podepsané prohlášení studenta, že

předloženou bakalářskou práci vypracoval zcela samostatně pod vedením vedoucího

bakalářské práce a veškeré podkladové materiály, z nichž vycházel, uvádí v seznamu

literatury. Prohlášení studenta je do bakalářské práce vkládáno na samostatnou stranu za

stranu titulního listu na předepsaném formuláři dostupném ke stažení na internetových

stránkách fakulty v části Formuláře pro závěrečné práce. Tato strana se nečísluje.

Příklad Prohlášení studenta v bakalářské práci

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracoval zcela samostatně pod vedením

vedoucího bakalářské práce a veškeré podkladové materiály, z nichž jsem vycházel, uvádím

v seznamu literatury.

V Brně dne 25. 3. 2015 ……………………………………………

(podpis studenta)

17

3.4. Poděkování V případě, že autor bakalářské práce považuje za vhodné poděkovat některým osobám

za konzultace, rady, připomínky apod., které mu byly poskytovány při zpracovávání

bakalářské práce, případně za technické zázemí poskytnuté některou institucí, nebo některým

osobám za technickou spolupráci, je možné toto poděkování zařadit do bakalářské práce za

stranu titulního listu a Prohlášení studenta, tj. jako 3. nečíslovanou stranu bakalářské práce

(před Obsah). Pokud byla bakalářská práce realizována v rámci výzkumného grantu, uvádí se

zde také dedikace na příslušný grantový projekt.

Příklad Poděkování v bakalářské práci

PODĚKOVÁNÍ

Tato práce byla realizována v rámci projektu IGA VFU 28/2013/FVHE.

Děkuji MVDr. Ireně Nováčkové, Ph.D., vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení, cenné

rady a připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracovávání bakalářské práce. Dále děkuji

RNDr. Ivaně Novotné za pomoc při laboratorních analýzách a statistickém zpracování dat.

3.5. Obsah bakalářské práce

Obsah bakalářské práce je první viditelně číslovanou stranou, na předcházejících

stranách (Titulní list, Prohlášení studenta, příp. Poděkování) není číslo strany uvedeno, avšak

i tyto strany se započítávají. Na straně obsahu tak bude uvedeno číslo strany 3 nebo 4 (podle

toho, zda je v práci zařazena strana Poděkování nebo ne).

Příklad obsahu bakalářské práce

Obsah

1. Úvod ……………………………………………………..……………... 5

2. Literární přehled ………………………………….…………….………. 6

2.1. Přeprava prasat na jatky ……………………………………………..…. 6

2.2. Úhyny prasat při přepravě na jatky …………………………………..… 15

2.2.1. Příčiny úhynu prasat při přepravě na jatky .……………………….….… 20

3. Materiál a metodika ……………..……………………………………… 25

4. Výsledky ………………………..………………………………………. 27

4.1. Četnost úhynů prasat při přepravě na jatky v roce 2010 …………….…. 27

4.2. Četnost úhynů prasat při přepravě na jatky v roce 2011 …………….…. 28

4.3. Četnost úhynů prasat při přepravě na jatky v roce 2012 …………….…. 29

4.4. Četnost úhynů prasat při přepravě na jatky v roce 2013 …………….…. 30

4.5. Četnost úhynů prasat při přepravě na jatky v roce 2014 …………….…. 31

4.6. Četnost úhynů prasat při přepravě na jatky v roce 2015 …………….…. 32

4.7. Vývoj úhynů prasat při přepravě na jatky v letech 2010 - 2015 ……….. 33

5. Diskuze ……………………………………………………………...….. 34

6. Závěr ………………………………………………………………...….. 44

7. Literatura …………………………………………………………...…… 45

8. Abstrakt ……………………………………………………….…..……. 50

9. Abstract …………………………………………………………..…….. 51

10. Přílohy ……………………………………………………………….…. 52

18

3.6. Kapitola Úvod

Kapitola nazvaná Úvod uvádí do problematiky, která je obsahem bakalářské práce.

Zpravidla obsahuje část, v níž je obecně charakterizována zpracovávaná problematika, dále

obsahuje část, v níž je uveden význam zpracovávané problematiky v obecných souvislostech

s poukazem a zdůvodněním aktuálnosti zpracovávaného tématu. Další část této kapitoly

navazuje na význam a aktuálnost zpracovávaného tématu a dokládá potřebu dalšího rozvoje

poznatků ve zvolené oblasti. Další část této kapitoly obsahuje cíl práce. V této části kapitoly

je třeba charakterizovat stručně, zřetelně a zcela konkrétně obsahový záměr bakalářské práce.

Této části kapitoly je třeba věnovat zvláštní pečlivost, protože je zpravidla podkladem, ze

kterého se vychází při posuzování bakalářské práce, pro zhodnocení, zda byl splněn vytyčený

cíl bakalářské práce. U kompilační práce je cíl práce uveden v samostatné kapitole.

Rozsah kapitoly Úvod je zpravidla 1 – 2 strany.

Příklad kapitoly Úvod bakalářské práce

Produkce drůbežího masa je podle Organizace spojených národů pro výživu

a zemědělství (FAO) nejdynamičtějším sektorem světové produkce masa. Také v České

republice se spotřeba drůbežího masa pravidelně každoročně zvyšuje a výkrm brojlerových

kuřat patří mezi nejintenzivněji se vyvíjející odvětví živočišné výroby.

Kromě důrazu na zvyšování užitkovosti a ekonomické efektivnosti produkce drůbežího

masa dochází v současnosti zejména v rozvinutých státech k odbornému přehodnocování

ekonomických aspektů a technologických pohledů na chov a využití zvířat ve vztahu

k zajištění pohody zvířat a ochrany před utrpením. Pohoda zvířat je ovlivňována mnoha

faktory, jedním z nejdůležitějších je teplota okolního prostředí. Optimální teplota představuje

u brojlerů také optimální konverzi přijímaných živin, dobrou užitkovost a zdraví.

K výraznému snížení užitkovosti vede často teplotní stres působící v průběhu výkrmu

v důsledku poruch v činnosti technických zařízení nebo extrémně horkým počasím.

Zvýšená teplota prostředí v organismu zvířete uvádí do činnosti termoregulační

mechanismy, kterými se zvíře snaží vyrovnat se změnou teploty a má také z hlediska

ekonomiky výkrmu brojlerů negativní důsledky. Lepší poznání těchto mechanismů a vlivu

zvýšené teploty prostředí na organismus drůbeže v různých fázích výkrmu může být

podkladem pro stanovení opatření ke zlepšení péče v intenzivních chovech.

Cílem práce bylo posoudit vliv chronické a akutní tepelné zátěže na u nás chovaných

užitkových hybridech pro masný výkrm drůbeže. Byl sledován dopad chronické a akutní

tepelné zátěže na užitkovost, na vybrané ukazatele vnitřního prostředí a mortalitu brojlerů

v různých fázích výkrmu a při různě dlouhém působení zvýšené teploty prostředí.

3.7. Kapitola Literární přehled

Kapitola nazvaná Literární přehled obsahuje popis současného stavu poznatků

ve zpracovávané problematice s využitím odborné literatury, na níž odkazuje. Přednostně by

měla vycházet z poznatků dohledatelných ve vědecké a odborné literatuře na úrovni článků ve

vědeckých časopisech, článků v odborných časopisech, článků uvedených ve sbornících

z kongresů, konferencí, seminářů a workshopů na úrovni mezinárodní i národní a z poznatků

publikovaných ve vědeckých monografiích. Další literární zdroje (např. vysokoškolské

učebnice, skripta, habilitační práce, doktorské dizertační práce, rigorózní práce, diplomové

práce a bakalářské práce) by měly být použity pouze omezeně. Je třeba si uvědomit, že

v kvalitním literárním přehledu jednoznačně převládají citace vědeckých a odborných článků,

jejich poměr k ostatním literárním zdrojů bude oponent práce vždy kriticky hodnotit. Pokud

možno zcela vyvarovat by se student měl citací zdrojů z internetu a jiných neověřených typů

informací.

19

Literární přehled obsahuje popis současného stavu poznatků ve zvolené problematice

zpracovaný do uceleného logicky provázaného textu v dané problematice, na základě

objektivního hodnocení těchto poznatků, není tedy jen výčtem vyhledaných literárních odkazů

v dané problematice. Při zpracovávání této kapitoly student prokazuje schopnost pracovat

s odbornou literaturou, a to při jejím vyhledávání, třídění, objektivním hodnocení poznatků

v ní uvedených a jejich zpracovávání do uceleného logicky členěného textu shrnujícího

poznatky ve zvolené oblasti.

Při zpracovávání literárního přehledu se vyhledávají literární zdroje ve vědecké

a odborné literatuře. Dnes již autor práce není odkázán na pracné manuální prohledávání

archivů v knihovnách. K vyhledávání příslušných vědeckých a odborných literárních zdrojů

lze využívat různých databází, které mají vyhledávací programy zpravidla založené na

prohledávání databáze určitého zaměření, a to podle klíčových slov, slov uvedených v názvu

práce, slov uvedených v abstraktu práce, případně i podle slov v celém textu. Některé

databáze jsou na internetu volně dostupné, pouze pro přístup k plným textům může být

u některých zdrojů vyžadována bezplatná registrace. Jiné databáze, tzv. licencované zdroje

jsou dostupné pouze předplatitelům. VFU Brno platí přístup k celé řadě takových databází

(např. Web of Knowledge, Science Direct, Scopus, EBSCO). K informacím z těchto databází

se tedy studenti mohou dostat zdarma z počítačů zapojených do univerzitní sítě, ale také

prostřednictvím vzdáleného přístupu přes službu EZproxy z kteréhokoliv počítače

připojeného k internetu. EZproxy server je knihovnická aplikace provozovaná Centrem

informačních technologií VFU Brno, která stojí mezi univerzitními systémy a servery českých

i zahraničních dodavatelů a producentů elektronických informačních zdrojů. K přihlášení na

EZproxy server musí student pouze zadat své univerzitní přihlašovací jméno a heslo.

Před prohledáváním jednotlivých databází je vhodné se seznámit s pravidly pro

vyhledávání, mohou se u různých databází lišit (návod a průvodce elektronickými databázemi

je na stránkách VFU Brno). Jazykem používaným většinou vědeckých databází je angličtina.

Nejjednodušší a nejčastější typ vyhledávání je spojení několika slov charakterizujících

hledané téma (př.: „poultry stress transport“, „food gluten diet“). Takové vyhledávání vede

k výsledku, že jsou vyhledány publikace, v nichž se vyskytují všechna uvedená slova

současně. Vhodnou kombinací vyhledávaných slov lze rozsah prováděné rešerše v jejím

zaměření zužovat a konkretizovat až na požadovanou šíři a hloubku poznatků. Na základě

abstraktů článků vyhledaných v literárních databázích lze vyhledané publikace vytřídit na

vztahující se k zpracovávanému tématu a potřebné a na ty, které se nevztahují

k zpracovávanému tématu a tím nepotřebné. U těch publikací, které se vztahují

k zpracovávanému tématu, je třeba dohledat plná znění pro další práci. Na základě studia

plných znění dohledaných článků a objektivního hodnocení poznatků v nich uvedených se

zpravidla seřadí jednotlivé publikace podle určitého logického systému, např. od obecnějších

ke zcela konkrétním poznatkům tak, aby poznatky mohly být zpracovány do uceleného

logicky členěného textu shrnujícího poznatky ve zvolené problematice.

Objem zpracovávaných literárních zdrojů má být odpovídající zpracovávané

problematice. Obsahuje-li tato kapitola neúměrně velké množství literárních citací, pak její

rozsah zahrnuje více jak polovinu práce a literární přehled obsahuje zpravidla mnoho

literárních zdrojů navíc, které nesouvisejí nebo souvisejí jen velmi okrajově se zpracovávanou

problematikou. Takto zpracovaný literární přehled pak dokládá nevhodně zvolené široké téma

pro bakalářskou práci nebo nevhodně široce zpracovaný literární přehled ve zvolené

problematice. Obsahuje-li tato kapitola přiměřené množství literárních citací, pak její rozsah

zahrnuje zpravidla jednu třetinu práce a literární přehled obsahuje literární zdroje zaměřené

k zpracovávanému tématu. Obsahuje-li tato kapitola jen velmi malé množství literárních

citací, pak její rozsah je zpravidla menší než jedna třetina práce a literární přehled pak není

zpracován v dostatečné šířce a hloubce poznatků k zpracovávanému tématu.

20

Literární přehled je zpracován zpravidla dvěma způsoby. První způsob spočívá

v členění textu literárního přehledu do odstavců podle jednotlivých odborných částí

literárního přehledu v logickém uspořádání od obecnějších a širších poznatků po zcela

konkrétní a do hloubky zaměřené poznatky, kdy odkazy na literární zdroje jsou obsaženy

v místě, kde se text na odborné poznatky dovolává, tzn. že v jednom odstavci zaměřeném do

určité části tématu je zpravidla uvedeno několik odkazů na literární zdroje, které se této části

tématu týkají. Druhý způsob spočívá v členění textu literárního přehledu do odstavců podle

jednotlivých citovaných zdrojů v logickém uspořádání obsahu citovaných zdrojů od

obecnějších a šířeji zaměřených literárních zdrojů až po zcela konkrétní a hlouběji zaměřené

literární zdroje, kdy odkazy na literární zdroje jsou obsaženy zpravidla na začátku nebo na

konci odstavce, tzn. že v jednom odstavci zaměřeném do určité části tématu je zpravidla

uveden jeden odkaz na literární zdroj, který je v tomto odstavci zpracováván.

Obsah literárního zdroje je uváděn v bakalářské práci zpravidla dvojím způsobem. První

možnost je uvádění přesné citace textu z daného literárního zdroje (případně překladu),

přičemž je třeba zachovat smysl a souvislosti, v nichž je text v původním literárním zdroji

uveden. Zejména není možné vytrhnout větu z textu určitého literárního zdroje a uvádět ji,

byť přesně převzatou, v textu literárního přehledu bakalářské práce v jiném nebo dokonce

opačném kontextu, než je uvedena v původním literárním zdroji. Druhou možností je uvádění

parafráze textu z literárního zdroje (případně překladu), tj. obsah textu literárního zdroje je

přepsán jinými slovy do textu bakalářské práce. I zde je třeba zachovat přesný obsah textu

a souvislosti, v nichž je uveden, tak aby byl udržen stejný význam jako v původním textu

literárního zdroje.

Literární přehled obsahuje zpracovaný soubor poznatků s odkazy na literární zdroje.

Tyto odkazy lze uvádět v textu zpravidla dvojím způsobem.

První způsob představuje přímé včlenění autora literárního zdroje do obsahu textu tak,

že uvedení jména autora literárního zdroje v textu je součástí obsahového smyslu věty a tato

věta by bez uvedení jména autora nedávala smysl. Příjmení autora literární citace se uvádí

malými písmeny a v kulatých závorkách se uvádí rok vydání publikace obsahující příslušný

údaj. Příklad přímého včlenění jednoho autora literárního zdroje do obsahu textu může být

následující: Vztahem mezi hladinou vápníku a fosforu v krevní plazmě nosnic a kvalitou

vaječné skořápky se zabýval Novotný (2010). V případě, že jsou autoři literární citace dva,

uvádí se příjmení obou autorů a mezi nimi je u publikace v českém jazyce spojka „a“ nebo

u publikace v anglickém jazyce spojka „and“ a v kulatých závorkách se uvádí rok vydání

publikace. Příklad přímého včlenění literárního zdroje dvou autorů do obsahu textu může být

následující: Vztahem mezi hladinou vápníku a fosforu v krevní plazmě nosnic a kvalitou

vaječné skořápky se zabývali Novotný a Tichá (2010). V případě, že jsou autoři literární

citace více než dva, uvádí se pouze příjmení prvního autora a u publikace v českém jazyce se

doplňuje malými písmeny zkratka „aj.“, u publikace v jiném jazyce se doplňuje zkratka „et

al.“ (et alii) a v kulatých závorkách se uvádí rok vydání publikace. Příklad přímého včlenění

literárního zdroje tří nebo více autorů do obsahu textu může být následující: Vztahem mezi

hladinou vápníku a fosforu v krevní plazmě nosnic a kvalitou vaječné skořápky se zabývali

Novotný aj. (2010). V případě, že v daném roce byly publikovány od jednoho autora nebo

stejného kolektivu autorů dvě nebo více různých prací, které je potřeba citovat v textu, odliší

se tyto práce malým písmenem uvedeným za rokem vydání publikace. Příklad přímého

včlenění dvou literárních zdrojů publikovaných ve stejném roce stejným kolektivem autorů do

obsahu textu může být následující: Vztahem mezi hladinou vápníku a fosforu v krevní plazmě

nosnic a kvalitou vaječné skořápky se zabývali Novotný aj. (2010a), možnostmi ovlivnění

hladiny vápníku a fosforu v krevní plazmě se zabývali Novotný aj. (2010b).

21

Druhý způsob představuje nepřímé včlenění autora literárního zdroje do textu tak, že

uvedení jména autora literárního zdroje není součástí obsahového smyslu věty a tato věta bez

uvedení jména autora dává smysl. Za text věty nebo vět, které obsahují poznatky z určitého

literárního zdroje, se v kulatých závorkách uvede malými písmeny příjmení autora a rok

vydání publikace oddělený čárkou od příjmení autora. Příklad nepřímého včlenění jednoho

autora literárního zdroje do textu může být následující: Byla zjištěna korelace mezi hladinou

vápníku a fosforu v krevní plazmě nosnic a kvalitou vaječné skořápky (Novotný, 2010).

V případě, že jsou autoři literární citace dva, uvádějí se do kulatých závorek příjmení obou

autorů a mezi nimi je u publikace v českém jazyce spojka „a“ nebo u publikace v anglickém

jazyce spojka „and“ a dále rok vydání publikace oddělený čárkou. Příklad nepřímého včlenění

literárního zdroje dvou autorů do textu může být následující: Byla zjištěna korelace mezi

hladinou vápníku a fosforu v krevní plazmě nosnic a kvalitou vaječné skořápky (Novotný

a Tichá, 2010). V případě, že jsou autoři literární citace více než dva, uvádí se do kulatých

závorek pouze příjmení prvního autora a u publikace v českém jazyce se doplňuje malými

písmeny zkratka „aj.“, u publikace v jiném jazyce se doplňuje zkratka „et al.“ (et alii) a dále

rok vydání publikace oddělený čárkou. Příklad nepřímého včlenění literárního zdroje tří nebo

více autorů do textu může být následující: Byla zjištěna korelace mezi hladinou vápníku a

fosforu v krevní plazmě nosnic a kvalitou vaječné skořápky (Novotný aj., 2010). V případě,

že v daném roce byly publikovány od jednoho autora nebo stejného kolektivu autorů dvě nebo

více různých prací, které je potřeba citovat v textu, odliší se tyto práce malým písmenem

uvedeným za rokem vydání publikace. Příklad nepřímého včlenění dvou literárních zdrojů

publikovaných ve stejném roce stejným kolektivem autorů do obsahu textu může být

následující: Byla zjištěna korelace mezi hladinou vápníku a fosforu v krevní plazmě nosnic

a kvalitou vaječné skořápky (Novotný aj., 2010a) a dále byla zjištěna možnost ovlivnění

hladiny vápníku a fosforu v krevní plazmě úpravou krmné dávky (Novotný aj., 2010b).

Rozsah kapitoly Literární přehled u experimentální nebo hodnotící práce je zpravidla

10 - 15 stran. U kompilační bakalářské práce je tato kapitola nahrazena kapitolou Vlastní text

práce a kromě popisu současného stavu poznatků student v této kapitole porovnává a kriticky

hodnotí různé názory citovaných autorů ve zpracovávané problematice a uvádí a diskutuje své

vlastní poznatky a názory na danou problematiku. Při zpracování kompilace student čerpá

z primárních zdrojů, tj. vědecké literatury, vědeckých článků a monografií (nikoliv knih,

učebnic, skript apod., které již kompiláty literatury jsou). Rozsah kapitoly Vlastní text práce je

pak zpravidla 30 - 35 stran.

Příklad z kapitoly Literární přehled

Příklad členění textu do odstavců podle odborných částí

(jeden odstavec zaměřený odborně na dobu výkrmu brojlerů - 5 citací)

Při produkci brojlerů je efekt výkrmu závislý na rychlosti jejich růstu, na jejich

přírůstcích v jednotlivých týdnech a na spotřebě a využití krmiva. Nejhospodárnější výroby se

dosahuje tehdy, spotřebuje-li se na jednotku přírůstku co nejméně krmiva, popř. živin. Toho

lze dosahovat, když drůbež přijme za co nejkratší časový úsek co nejvíce energie. Žádoucí je

dosahovat co nejrychlejšího růstu zvířat, čím rychleji drůbež roste, tím dříve lze ukončit její

výkrm (Šatava aj., 1984; Lazar, 1990). Výkrm brojlerových kuřat se zpravidla uskutečňuje od

jejich vylíhnutí do věku 7 – 10 týdnů. Při velmi rychlém růstu může být výkrm

nejekonomičtější do věku kuřat 45 – 50 dní (Šatava aj., 1984). Délkou výkrmu může chovatel

usměrnit konečnou živou hmotnost, pro dosažení živé hmotnosti okolo 2 kg ukončí výkrm

v 38 – 40 dnech, brojleři o hmotnosti 3 kg se vykrmují 51 – 53 dní (Tuláček, 2002). Současný

trend šlechtění jatečné drůbeže vede k neustálému zkracování délky výkrmu, porážejí se

i kuřata již ve věku 35 dnů (Steinhauserová aj., 2003). Tuláček (2002) uvádí, že rychlost růstu

22

hybridů je prošlechtěna až k mezi biologických možností, jejich hmotnost koncem 7. týdne je

šedesátiosminásobkem původní hmotnosti kuřete. U masného hybrida ROSS 208 je

dosahována koncem 7. týdne živá hmotnost netříděných kuřat 2883 g, u kohoutků 3185 g

a u slepiček 2581 g. Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti je u netříděných kuřat

1,89 kg, u kohoutků 1,81 kg a u slepiček 1,91 kg. Užitkovost komerčně vykrmovaných

brojlerů prochází v posledních desetiletích prudkým rozvojem: výrazné zvýšení živé

hmotnosti, redukce konverze krmiva, mortality a délky výkrmu. Chapman et al. (2003)

sledovali vývoj užitkovosti brojlerových kuřat v USA v letech 1997 – 2001 a potvrdili

statisticky průkazné zvýšení užitkovosti brojlerů i během tohoto krátkého období.

Příklad členění textu do odstavců podle citovaných zdrojů

(čtyři odstavce zaměřené na užitkovost brojlerů při zvýšené teplotě prostředí rozdělené podle

citovaných zdrojů - 4 citace)

Vlivem zvýšené teploty prostředí na užitkovost brojlerů se zabýval Al-Batshan (2002).

Teplota 33 ± 0,5 °C statisticky průkazně snížila hmotnostní přírůstky a příjem krmiva, při

čemž vliv teplotního stresu se projevil rozdílně u různých hybridních typů. Z jejich pokusu

vyplývá, že brojleři s vyšším potenciálem růstu při normální teplotě prostředí reagují výrazně

citlivěji na teplotní stres než kuřata s menším růstovým potenciálem.

Geraert et al. (1993) pozorovali u brojlerů kohoutků vykrmovaných do 9 týdnů věku při

teplotě prostředí 32 °C souvislost mezi vlivem teplotního stresu na užitkovost a geneticky

danou menší nebo větší tělesnou hmotností. Geneticky lehčí brojleři dosáhli v prostředí

s vysokou teplotou větší živé hmotnosti než těžší plemena a využitelnost krmiva u nich nebyla

teplotním stresem ovlivněna, odpovídala hodnotám kontrolní skupiny vykrmované při

normální teplotě.

Howlider (2002) sledoval působení teploty prostředí na růst a jatečnou výtěžnost

brojlerů. U kohoutků i slepiček autor zjistil pokles spotřeby krmiva a intenzity růstu přímo

úměrný zvýšení teploty prostředí. Tento pokles byl výraznější u kohoutků než u slepiček

a také u brojlerů chovaných při vyšší hustotě osazení.

Howlider and Rose (1992) sledovali hmotnostní přírůstky u brojlerů ustájených od

22. do 49. dne věku při stálé teplotě prostředí 17, 21, 25 nebo 29 °C. Autoři uvádějí, že pokles

hmotnostních přírůstků u brojlerů byl tím vyšší, čím vyšší teplotě prostředí byli brojleři

vystaveni. Zvýšená teplota prostředí neovlivnila celkovou výtěžnost masa, ale statisticky

průkazně (P < 0,05) zvýšila obsah tělesného tuku v jatečně opracovaném těle.

3.8. Kapitola Materiál a metodika

Kapitola nazvaná Materiál a metodika obsahuje popis použitého materiálu, metodických

postupů a popis způsobu vyhodnocování výsledků při zpracování zvolené problematiky. Je

třeba, aby byla zpracována v takovém rozsahu, aby bylo možné kdykoliv danou práci přesně

zopakovat.

U bakalářské práce experimentálního charakteru se v této kapitole uvádí např. jaká

zvířata byla v experimentu použita (druh, plemeno, linie, pohlaví), v jakém věku, v jakém

počtu, jak byla rozdělena do skupin, v jakých podmínkách byla chována (technologie chovu,

podmínky klimatické, mikroklimatické, způsob výživy, způsob napájení, ošetřování zvířat

aj.), dále případná použitá léčiva (přesné označení, doba aplikace, způsob aplikace, dávkování

aj.), použité chemikálie (přesné označení, koncentrace apod.), přístroje použité k měření

(název přístroje, typ, výrobce, stát), případně také přesné označení zdroje dalších výsledků

vyšetření, které autor využil ve své práci apod. U bakalářské práce hodnotícího charakteru se

v této kapitole uvádí např. z jakého zdroje byly získány údaje zpracovávané v bakalářské

práci, z jakého období tyto údaje pocházejí, jakým způsobem byly tyto údaje vybírány

a následně zpracovány apod. V případě dotazníkového průzkumu se v této kapitole uvádí

23

např. jakým způsobem a v jakém období byl dotazník distribuován, jaká skupina respondentů

byla oslovena apod.

Při uvádění metodických postupů se nejedná jen o prostý výčet metod použitých při

zpracovávání zvolené problematiky, ale také o jejich zdůvodnění a zhodnocení. V případě, že

se jedná o novou nebo nestandardní metodiku, je třeba ji popsat tak, aby ji mohl kdokoliv

přesně zopakovat, v případě, že se jedná o standardizovanou metodu, uvádí se název použité

metody a její princip, případně se uvede příslušný literární zdroj, ve kterém je tato metoda

popsána podrobněji.

V kapitole Materiál a metodika se uvádí také způsob vyhodnocování výsledků.

V případě, že se jedná o nový nebo nestandardní způsob vyhodnocování, je třeba tento způsob

vyhodnocování popsat tak, aby byl jednoznačný postup výpočtu a způsob posuzování

získaných výsledků. V případě, že se jedná o standardní způsob vyhodnocování, uvádí se

název použité metody výpočtu a vyhodnocování, případně jaké technické prostředky byly pro

výpočet a vyhodnocování použity. Tomuto požadavku odpovídá např. výpočet statistických

parametrů průměru a směrodatné odchylky a pro metodu vyhodnocování např. posouzení

významnosti rozdílu mezi průměry t-testem. Technickým prostředkem použitým pro výpočet

a vyhodnocování může být např. standardně používaný statistický program (Stat plus, Unistat

apod.).

Rozsah kapitoly Materiál a metodika je zpravidla 1 – 2 strany. Bakalářská práce

kompilační tuto kapitolu neobsahuje.

Příklad kapitoly Materiál a metodika v bakalářské práci experimentálního charakteru

Vliv podmínek skladování těl černé zvěře na koncentraci biogenních aminů ve

svalovině kýty a plece byl sledován na skupině 21 prasat divokých (Sus scrofa) o hmotnosti

18-39 kg, do 1 roku věku (tzv. lončák), ulovených v různých honitbách Jihomoravského kraje.

Ulovené kusy prošly ihned po ulovení řádným prvotním ošetřením, bylo zahájeno

chlazení a okamžitý transport do provozních a skladovacích prostor. Tři kusy divokých prasat

byly vyšetřeny ihned po transportu pro získání výchozích hodnot. Zbylá prasata byla

rozdělena na 3 skupiny a za odlišných teplot (0, 7 a 15 °C) byla skladována po dobu 3 týdnů.

V týdenních intervalech (7., 14. a 21. den) po ulovení byla analyzována svalovina

získaná z kýt a plecí divokých prasat z každé testované skladovací teploty. Vzorky svaloviny

(m = 0,5 g) pro analýzu byly připraveny extrakcí tkáně 5 % roztokem kyseliny trichloroctové.

Analýza byla provedena metodou kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní

spektrometrií.

Získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny statistickým programem UNISTAT

5.6 za použití vícevýběrového mediánového testu. Hodnota P ˂ 0,05 byla považována za

statisticky významnou.

Příklad kapitoly Materiál a metodika v bakalářské práci hodnotícího charakteru

Ve spolupráci se Státní veterinární správou byl sledován vliv přepravní vzdálenosti na

úhyny při přepravě vykrmovaného skotu (vykrmovaných býků a jalovic) na jatky v období

let 1997 až 2004. Veterinární inspektoři zaznamenávali úhyny vykrmovaného skotu

v souvislosti s přepravou, tzn. počty uhynulých zvířat přímo v přepravním prostředku nebo

uhynulých na jatkách po přepravě. Údaje za celou Českou republiku byly shromažďovány ve

formě databáze v Informačním centru Státní veterinární správy. Data byla analyzována

speciálně vytvořeným programem pro tyto účely, který z vytvořené databáze podle zadaných

požadavků vytvářel sestavy o počtech přepravených a uhynulých zvířat a převáděl je do

formátu Excel pro další statistické zpracování.

Úhyny vykrmovaného skotu v souvislosti s přepravní vzdáleností na jatky byly

zjišťovány tak, že přepravní vzdálenosti byly rozčleněny na přepravu do 50 km, 51 km až 100

24

km, 101 km až 200 km, 201 km až 300 km, nad 300 km. Pro tyto přepravní vzdálenosti byly

zjišťovány roční počty přepraveného vykrmovaného skotu a byly vypočítány průměrné roční

počty přepraveného vykrmovaného skotu v závislosti na vzdálenosti přepravy. Dále byly pro

uvedené přepravní vzdálenosti zjištěny roční počty vykrmovaného skotu uhynulého

v souvislosti s přepravou a byly vypočítány průměrné roční počty vykrmovaného skotu

uhynulého v souvislosti s přepravou v závislosti na vzdálenosti přepravy. Byly tak zjištěny

roční relativní počty vykrmovaného skotu uhynulého v souvislosti s přepravou v jednotlivých

letech a byly vypočítány průměrné roční relativní počty vykrmovaného skotu uhynulého

v souvislosti s přepravou v závislosti na vzdálenosti přepravy. Souvislost mezi počtem

vykrmovaného skotu uhynulého v souvislosti s přepravou na porážku a přepravní vzdáleností

byla zjišťována na základě porovnání počtů uhynulého vykrmovaného skotu za celé

sledované období mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi. Z počtů uhynulého

vykrmovaného skotu za celé sledované období pro jednotlivé přepravní vzdálenosti a zjištěné

statistické významnosti rozdílů mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi byl dovozován

vliv přepravní vzdálenosti na úhyny vykrmovaného skotu v souvislosti s přepravou na jatky.

Pro statistické výpočty (relativní počty, průměrné roční počty) byl použit počítačový

program Excel - modul statistické výpočty. Porovnání četností pomocí chí kvadrát testu bylo

provedeno s využitím statistického programu Unistat 5.1 – modul Kontingenční tabulky.

3.9. Kapitola Výsledky

Kapitola Výsledky obsahuje popis výsledků. Výsledky je třeba uspořádat do formy,

která je logicky členěná, srozumitelná a přehledná. Zpravidla se využívá formy kombinace

tabulkové, grafické, fotodokumentační nebo obrazové části s částí textovou. Vlastní vyjádření

výsledků je zpravidla obsaženo v tabulkách, v grafech, fotodokumentaci nebo obrázcích. Ty

je třeba uspořádat tak, aby obsahovaly všechny podstatné dosažené výsledky a aby byly

zřejmé významné souvislosti mezi jednotlivými výsledky. Textová část pak obsahuje

komentář k těmto tabulkám, grafům, fotodokumentaci nebo obrázkům, v němž jsou popsány

nejvýznamnější dosažené výsledky. Obvykle tak dochází ke střídání tabulkové, případně

grafické, fotodokumentační a obrázkové části s částí textovou, která propojuje jednotlivé části

a upozorňuje na zjištěné hodnoty, rozdíly a významné souvislosti.

Kapitola Výsledky obsahuje zpravidla také statistické zpracování výsledků. To se

vyjadřuje obvykle statistickými parametry a při jejich porovnávání pak uvedením vypočítané

statistické významnosti a vyznačením statistické významnosti rozdílů v příslušné tabulce nebo

grafu. Vlastní posouzení statistického zpracování výsledků je pak zpravidla uvedeno v textu

vztahujícímu se k příslušné tabulce nebo grafu, v nichž jsou statistické parametry uvedeny

a statistická významnost vyznačena.

Kapitola Výsledky neobsahuje zhodnocení výsledků, dovozování souvislostí,

porovnávání výsledků s odbornou literaturou, případně závěry vyplývající z výsledků. To je

předmětem diskuze. Avšak kapitola Výsledky může být spojena s kapitolou Diskuze v jednu

kapitolu nazvanou Výsledky a diskuze, obsahem této kapitoly je pak kromě popisu výsledků

také zhodnocení výsledků, dovozování souvislostí, porovnávání výsledků s odbornou

literaturou, případně závěry vyplývající z výsledků.

Rozsah kapitoly Výsledky je zpravidla 10 – 15 stran. Bakalářská práce kompilační tuto

kapitolu neobsahuje.

Příklad kapitoly Výsledky

Změny vybraných hematologických a biochemických ukazatelů krve v průběhu výkrmu

brojlerových kuřat při trvale zvýšené teplotě prostředí byly sledovány u kuřat ROSS 308, a to

jak u brojlerů slepiček, tak i u brojlerů kohoutků.

25

Výsledky hematologických vyšetření jsou uvedeny v tabulce č. 1 pro slepičky

a v tabulce č. 2 pro kohoutky. Z výsledků vyplývá, že zvýšená teplota prostředí v průběhu

výkrmu neměla statisticky průkazný vliv na sledované ukazatele u brojlerů – slepiček, avšak

u kohoutků se vlivem dlouhodobého působení zvýšené teploty prostředí statisticky významně

snížila hematokritová hodnota a obsah hemoglobinu ve 31. a 42. dnu výkrmu. Průměrné

hodnoty celkového počtu erytrocytů a leukocytů v krvi kohoutků pokusné skupiny byly 21.,

31. i 42. den výkrmu nižší ve srovnání s kontrolní skupinou, tento rozdíl však nebyl statisticky

významný.

Výsledky biochemických vyšetření krevní plazmy jsou uvedeny v tabulce č. 3 pro

slepičky a tabulce č. 4 pro kohoutky. Z výsledků vyplývá, že zvýšená teplota prostředí

v průběhu výkrmu neměla statisticky významný vliv na celkový protein, glukózu, cholesterol,

katalytickou koncentraci AST, vápník a hořčík krevní plazmy brojlerů – slepiček.

U katalytické koncentrace ALT bylo zjištěno statisticky významné zvýšení průměrné hodnoty

ve 21. dnu výkrmu a u plazmatického fosforu bylo zjištěno statisticky významné snížení

průměrné hodnoty ve 42. dnu výkrmu u slepiček pokusné skupiny. Z tabulky č. 4 vyplývá, že

u kohoutků pokusné skupiny se vliv působení zvýšené teploty prostředí statisticky významně

projevil 21. den výkrmu snížením průměrné hodnoty plazmatické glukózy a zvýšením

průměrné hodnoty cholesterolu, 31. den výkrmu snížením průměrné hodnoty katalytické

koncentrace AST a zvýšením průměrné hodnoty cholesterolu, vápníku a fosforu a 42. den

výkrmu zvýšením průměrné hodnoty glukózy.

3.10. Kapitola Diskuze

Diskuze obsahuje zhodnocení výsledků, dovození dalších souvislostí a porovnání

zhodnocených výsledků a vyplývajících souvislostí s obdobnými údaji uvedenými v odborné

literatuře. V diskuzi se uplatňuje schopnost interpretačního zhodnocení dosažených výsledků,

odborná úroveň autora, při níž na základě svých znalostí a zkušeností dovozuje další odborné

souvislosti vysvětlující zhodnocené výsledky. Při diskuzi je třeba vycházet z odborné

literatury, na základě které jsou zhodnocené výsledky vysvětlovány a jsou dovozovány další

souvislosti. V diskuzi je třeba uvádět odkazy na tuto odbornou literaturu. V zásadě kapitola

Diskuze obsahuje ty literární zdroje, které jsou uvedeny v kapitole Literární přehled. Pokud

kapitola Diskuze neobsahuje některé literární zdroje uvedené v literárním přehledu, obvykle

to znamená, že takovéto literární zdroje byly v literárním přehledu uvedeny, aniž by měly

podstatný význam pro vlastní práci. Pokud kapitola Diskuze obsahuje ty literární zdroje, které

byly uvedeny v literárním přehledu, pak jsou v literárním přehledu uvedeny ty literární zdroje,

které mají podstatný význam pro vlastní práci a jsou využitelné v diskuzi bakalářské práce.

Pokud kapitola Diskuze obsahuje literární zdroje, které nebyly uvedeny v literárním přehledu,

nebyla kapitola Literární přehled zpracována dostatečně ve vztahu k literárním zdrojům

uplatňovaným v diskuzi, tj. v literárním přehledu nejsou uvedeny všechny literární zdroje,

které mají podstatný význam pro vlastní práci. Je třeba upozornit, že diskuze pouze popisující

dosažené výsledky bez jejich zhodnocení, dovození odborných souvislostí nebo diskuze bez

opory v odborné literatuře je nedostatečná. Zpracování diskuze je třeba věnovat dostatečnou

pozornost s vědomím té skutečnosti, že její zpracování představuje jednu z nejnáročnějších

částí odborné práce.

Rozsah kapitoly Diskuze je zpravidla 10 stran. Bakalářská práce kompilační tuto

kapitolu neobsahuje.

Příklad z kapitoly Diskuze

Výsledky sledování vlivu trvale zvýšené teploty prostředí v průběhu výkrmu brojlerů na

vybrané hematologické ukazatele naznačují obdobné závěry, ke kterým dospěli Cahaner and

Leenstra (1992) při sledování ukazatelů efektivity výkrmu z hlediska hmotnostních přírůstků

26

a využitelnosti krmiva, a to že vliv dlouhodobě zvýšené teploty prostředí se mnohem

výrazněji projeví u brojlerů kohoutků. V rámci hematologických vyšetření nebyly u slepiček

vykrmovaných při teplotě 30 ± 1 °C zjištěny mezi průměrnými hodnotami sledovaných

ukazatelů žádné statisticky významné rozdíly ve srovnání s kontrolní skupinou slepiček

vykrmovaných při normální teplotě. U kohoutků pokusné skupiny došlo ke snížení

hematokritové hodnoty a obsahu hemoglobinu. Vliv vyšší teploty prostředí na snížení syntézy

hemoglobinu pozorovali také Večerek et al. (2002). Snížení hematokritové hodnoty u brojlerů

vlivem tepelné expozice popisují Zhou et al. (1999), Yahav and Hurwitz (1996), Deyhim and

Teeter (1991) a další.

U kuřat, především kohoutků, vykrmovaných při vyšších teplotách prostředí došlo také

k některým významným změnám v biochemickém profilu krevní plazmy, i když ne všechny

tyto změny lze jednoznačně dávat do souvislosti s teplotou prostředí. Jak uvádějí Večerek et

al. (2002), k některým biochemickým změnám dochází zákonitě v průběhu výkrmu. Vlivu

zvýšené teploty prostředí autoři připisují snížení hladiny cholesterolu a glukózy v krevní

plazmě. Naopak v našem experimentu vykazovala pokusná skupina po celou dobu výkrmu

vyšší průměrné hodnoty cholesterolu, i když pouze u kohoutků byl prokázán statisticky

významný rozdíl. U hladiny plazmatické glukózy jsme zjistili statisticky průkaznou změnu

pouze u kohoutků, a to 21. den výkrmu její snížení a 42. den výkrmu její zvýšení. Významné

zvýšení hladiny glukózy v krevním séru v důsledku teplotního stresu popisují Deyhim et al.

(1995) a Zulkifli et al. (2000). Koelkebeck and Odom (1995) uvádějí, že akutní teplotní stres

neovlivnil hladinu plazmatické glukózy. U hladiny celkového plazmatického proteinu jsme

nezjistili významné změny, což odpovídá výsledkům, ke kterým dospěli Berrong and

Washburn (1998), a to že k této změně dochází v důsledku dlouhodobého působení vyšších

teplot, než byla teplota použitá v našem pokusu. V rámci studia minerálního metabolismu

brojlerů nebyla nalezena závislost sledovaných ukazatelů na teplotě prostředí, i když byly

v průběhu výkrmu u některých ukazatelů zjištěny statisticky významné rozdíly mezi průměry

skupin, což koresponduje se závěry Večerka et al. (2002).

Výsledky sledování vlivu trvale zvýšené teploty prostředí v průběhu výkrmu brojlerů na

vybrané biochemické ukazatele korespondují se závěry, které publikovali Cahaner and

Leenstra (1992), a to že brojleři slepičky snášejí dlouhodobě zvýšenou teplotu prostředí lépe

než brojleři kohoutci, u kterých dochází vlivem zvýšené teploty k výraznějším metabolickým

změnám.

3.11. Kapitola Závěr

V kapitole Závěr se uplatňuje schopnost autora práce objektivně zobecnit zhodnocené

výsledky a z nich vyplývající souvislosti do závěrů, z nichž vyplývá, jakého posunu

v odborném poznání ve zvoleném tématu bylo prací dosaženo. Součástí závěru mohou být

také doporučení pro další využití výsledků práce. Tato doporučení by však neměla být

obecným konstatováním o využitelnosti výsledků, ale měla by obsahovat zcela konkrétní

návrh, jak lze dosažené výsledky využít. Závěr by měl být srozumitelný a přehledný. Měl by

se opírat o uchazečem zjištěné poznatky a neměl by jen konstatovat všeobecně známé

skutečnosti.

Rozsah kapitoly Závěr je zpravidla 0,5 – 1 strana.

Příklad kapitoly Závěr

Z výsledků veterinárního dozoru v prodejní síti nad dodržováním veterinárních

hygienických podmínek stanovených zákonem o veterinární péči a předpisy souvisejícími ve

sledovaném období vyplývá, že nejvyšší úroveň dodržování stanovených podmínek byla

zjištěna v mrazírenských provozech, dále pak v prodejnách velkých provozovatelů, naopak

horší byla zjištěna v některých výrobnách u menších prodejen a na tržištích. Tyto závěry

27

dokládají skutečnost, že dodržování veterinárních podmínek je na vyšší úrovni u velkých

provozovatelů a naopak horší u provozovatelů výroben u menších prodejen a na tržištích.

Pro další činnost veterinárního hygienického dozoru lze proto doporučit zvýšení

frekvence četnosti dozorové činnosti u menších provozovatelů a na tržištích, které ve spojení

s důsledností při provádění dozorové činnosti a prosazováním veterinárních hygienických

podmínek závaznými pokyny a ukládáním sankcí za nedodržení stanovených veterinárních

hygienických podmínek anebo za nesplnění závazných pokynů vede k důslednějšímu

dodržování stanovených veterinárních hygienických podmínek také v menších provozovnách

a na tržnicích a tím k dodržení potřebné veterinární hygienické úrovně v těchto provozech

z pohledu požadavků veterinární péče.

3.12. Seznam literatury

Kapitola Literatura obsahuje seznam literárních pramenů. Do seznamu se řadí jen práce

citované v textu bakalářské práce, přičemž v textu práce a tedy i v seznamu literatury by měly

převládat citace vědecké a odborné literatury, lektorovaným časopisům by měla být

jednoznačně dávána přednost.

Literatura nemá obsahovat další literární zdroje, které student v práci necituje, byť je

důkladně prostudoval. Takové citace v seznamu literatury jsou nadbytečné a snižují

přehlednost literárních zdrojů, které úzce souvisejí s vypracovanou bakalářskou prací.

Zpravidla takové nadbytečné literární zdroje neúměrně rozšiřují obsah seznamu literárních

pramenů práce a nakonec mohou být i zavádějící v případě potřeby dohledat prvotní literární

prameny, které se úzce vztahují ke zpracovávanému tématu bakalářské práce.

Literatura však musí obsahovat všechny literární zdroje citované v bakalářské práci.

Neuvedení nebo opomenutí uvedení v seznamu literatury některého literárního pramenu, který

byl citován v textu bakalářské práce, snižuje důvěryhodnost tvrzení, která se opírají

o příslušný literární zdroj, a mohou snížit důvěryhodnost celé bakalářské práce. Vypracování

seznamu literatury je proto třeba věnovat náležitou pozornost.

Literární prameny se řadí abecedně podle příjmení autorů, v případě shody jmen nebo

u více prací jednoho autora nebo stejného kolektivu autorů se řadí chronologicky podle roku

publikace citované práce. Bibliografická citace dokumentu jednoho autora předchází

bibliografickým citacím děl více autorů, které začínají stejným jménem.

Obsahově musejí citace uvedené v seznamu literatury splňovat požadavek jednoznačné

dohledatelnosti uvedeného literárního zdroje. Zvláštní pozornost je proto třeba věnovat

uvádění přesného příjmení a jmen (případně iniciálám jmen) autorů, přesného názvu odborné

práce, názvu literárního zdroje a údajům, které jej jednoznačně specifikují. Pozornost je třeba

věnovat také řazení údajů o literárním zdroji včetně jejich oddělování správnými symboly

a typu písma, kterým jsou tyto údaje zapsány. Pro všechny bibliografické citace v bakalářské

práci se používá jednotný styl, formát a interpunkce. Po formální stránce citace uvedené

v seznamu literatury musí splňovat požadavky uvedené v normě ČSN ISO 690 (01 0197)

Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů, která je českou verzí

mezinárodní normy ISO 690:2010.

3.12.1. Základní pravidla pro vytváření bibliografických citací

Bibliografická citace literárního zdroje citovaného v bakalářské práci by měla být co

nejpřesnější, tj. měla by jednoznačně identifikovat citovaný dokument, včetně konkrétního

vydání nebo verze. Podoba bibliografických citací musí být jednotná v celé práci (jednotný

styl, formát a interpunkce). Údaje pro zápis bibliografické citace jsou převzaty z údajů

obsažených v citovaném dokumentu (např. titulní strany, hlavičky stránky apod.) a zapisují se

v jazyce, ve kterém jsou v citovaném dokumentu uvedeny. Výjimkou jsou prvky, které nejsou

28

uvedeny v latinském písmu, ty se transliterují (např. cyrilika) nebo transkribují (např. čínské

znaky).

3.12.2. Pravidla a prvky bibliografické citace

V textu bakalářské práce se odkazy na literární zdroje (jméno tvůrce a rok vydání

citovaného zdroje) uvádějí ve formě jméno-datum v kulatých závorkách (tzv. Harvardský

systém). Pořadí údajů v bibliografické citaci v seznamu literatury dle příslušné normy je pak

následující: jméno (jména) tvůrce (tvůrců), rok vydání, název, v případě potřeby typ nosiče,

vydání, nakladatelské informace (místo a vydavatel), název edice (pokud je k dispozici),

číslování, standardní identifikátor. Pokud některý údaj není v citovaném dokumentu dostupný,

vynechává se a pokračuje se následujícím. V případě, že chybí údaj o tvůrci (autoru)

dokumentu, uvádí se zkratka Anon.

Tvůrce

Tvůrcem jsou fyzické osoby nebo korporace odpovědné za vytvoření obsahu citovaného

dokumentu. Jména tvůrců se uvádějí v takové podobě, v jaké jsou uvedena v dokumentu.

Křestní jména nebo další části jména se uvádějí po příjmení, jsou-li na začátku bibliografické

citace:

HILL, Cheryl.

JONG, Hans de.

WEBSTER, J.

SCHNEIDER, R.J.

Doplňky ke jménům uvádějící hodnost, úřad nebo status (akademický, profesionální apod.) se

ponechávají jako součást jména pouze v případě nutnosti odlišit dva autory stejného jména:

PROKOP, Jiří, Mgr.

PROKOP, Jiří, MVDr.

Pokud mají dva nebo tři tvůrci stejnou roli, měli by být všichni uvedeni v bibliografické

citaci. U děl se čtyřmi nebo více tvůrci by měla být uvedena všechna jména, pokud je to

možné. Pokud nejsou známa, uvádí se jméno prvního tvůrce a po něm následuje zkratka „aj.“

nebo „et al.“. Jméno, které je uvedeno jako první, se píše ve formě, která je vhodná pro

abecední uspořádání seznamu bibliografických citací, tj. obvykle v invertovaném pořadí

(NEWS, John). Jméno (jména) druhého a dalších autorů se zaznamenávají v přímém pořadí

(John NEWS). Dvě poslední jména se oddělují spojkou „a“.

NEWS, John a Peter FISH.

PARKER, Claire, Hans SMITH a Paul HART.

NOVÁK, J., P. TICHÝ, I. VESELÁ a T. NAVRÁTIL.

WEEK, S. aj.

Pokud se jméno objevuje ve formě zkratky (většinou korporace či správní orgán), uvádí se

plná forma jména v hranaté závorce, pokud je známa. Původní tvar bez doplňku je možné

zachovat, pokud je tvůrce pod touto zkratkou známý (např. UNESCO, OIE, FAO).

Pokud je tvůrcem složka nebo oddělení určité instituce, mělo by být jméno instituce uvedeno

v bibliografické citaci jako první:

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO. Fakulta veterinární hygieny

a ekologie.

29

Rok vydání

Uvádí se vždy číslicemi. V případě, že není rok vydání v citovaném dokumentu uveden

a je dohledán z jiného zdroje či pouze odhadnut, uvádí se v hranaté závorce. V krajním

případě lze uvést formulaci [b.r.] (= bez roku).

Většinou je dostačující uvést pouze rok vydání, avšak u některých druhů dokumentů

(online informační zdroje, noviny, patenty apod.) je nezbytné datum vydání upřesnit a uvádět

také měsíc a den, popř. přesný čas (např. u citování z televizního vysílání). Pokud se uvádějí

tyto upřesňující údaje, jsou v bibliografické citaci umístěny za nakladatelské informace.

Název

Název se uvádí ve tvaru, v jakém se nachází v citovaném zdroji, a píše se kurzívou:

Microbiology, food poisoning and food borne infections.

Podnázev se uvádí pouze, pokud poskytuje zásadní informace k obsahu citovaného zdroje:

Animal Welfare in Europe: European Legislation and Concerns.

Pokud není uveden název citovaného dokumentu, uvádí se populární nebo tradiční název,

v případě, že neexistuje, uvede se specifický námět obsahu v hranatých závorkách:

Untitled [popis obsahu].

Pokud je citovanou položkou část monografické publikace, musí být její název odlišen od

názvu mateřského dokumentu předložkou „In“:

MEGGITT, Carolyn. Contamination and cross contamination. In: Food hygiene and safety.

Typ nosiče

Typ nosiče se uvádí u všech druhů dokumentů kromě tištěných, uvádí se v hranatých

závorkách:

[online]

[CD]

[DVD]

[mapa]

Vydání

Tento údaj je povinný v případě, že se nejedná o první vydání dokumentu. Vydání se

uvádí ve tvaru, v jakém je zapsáno v citovaném dokumentu včetně všech symbolů:

4th ed., revised.

3. přeprac. vyd.

Při citaci dokumentů, které mohou být aktualizovány, změněny nebo zcela nahrazeny

(např. webová stránka), se v bibliografické citaci uvádí datum aktualizace či údaj o verzi,

která byla citována:

OIE. Update on highly pathogenic avian influenza in animals (type H5 and H7). [online].

©2014, updated 8 October 2014.

Nakladatelské informace

Nakladatelské údaje obsahují místo vydání a vydavatele (nakladatele) a uvádějí se

v pořadí „Místo vydání: Nakladatel“:

Praha: Grada.

New York: Cambridge University Press.

30

Datum publikování

Pokud je nutné datum vydání upřesnit (zejména u elektronických dokumentů), uvádí se

ve tvaru, v jakém se objevuje v citovaném dokumentu, nebo v pořadí rok, měsíc, den, popř.

i hodina, minuta, sekunda:

2014-09-26, 15:30:00.

Názvy a čísla edic

Pokud publikace obsahuje název edice, uvádí se do bibliografické citace včetně

průběžného číslování. Název a číslo edice se uvádějí ve tvaru, v jakém jsou tyto údaje

uvedeny v citovaném dokumentu, např.:

Edice Věda, sv. 5.

Číslování a stránkování

Údaje o číslování se zapisují ve tvaru, v jakém se nacházejí v citovaném dokumentu. Je-

li citováno celé dílo, údaj o počtu stránek se může vynechat. Citujeme-li část díla, uvádí se

také rozsah stran, ze kterých bylo citováno (a to jak u přímé citace, tak i u parafráze). Toto se

zapisuje v jazyce tvorby bibliografické citace, uvádí se tedy s. 312-343 (nikoliv p. 312-343).

U periodik je možné vynechat popisné termíny (svazek, číslo, stránky) a čísla se odlišují

typograficky, tj. číslo svazku je vytištěno tučně a číslo části se uvádí v kulatých závorkách:

2011, roč. 3, č. 12, s. 544-548. nebo 2011, 3(12), 544-548.

2008, vol. 8, no. 5, s. 210-216. nebo 2008, 8(5), 210-216.

Vždy je však nutné zachovat jednotnou formu u všech citací v celém seznamu literatury

bakalářské práce.

Identifikátory

Pokud má citovaný dokument mezinárodní standardní číslo, nejčastěji ISBN (knihy),

ISSN (časopisy) nebo DOI (digitální objekty), které jednoznačně identifikuje zdroj, musí být

v bibliografické citaci uvedeno:

MILIOS, Konstantinos T., Eleftherios H. DROSINOS a Pantelis E. ZOIOPOULOS, 2014.

Food Safety Management System validation and verification in meat industry: Carcass

sampling methods for microbiological hygiene criteria – A review. Food Control, vol. 43,

s. 74-81. DOI: 10.1016/j.foodcont.2014.02.041.

ŠILHÁNKOVÁ, Ludmila, 2002. Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology. 3. oprav.

a dopl. vyd. Praha: Academia. ISBN 80-200-1024-6.

3.12.3. Příklady bibliografických citací

Příslušná norma připouští několik možností citace, některé vědecké i odborné časopisy

se řídí vlastními požadavky na formu citace literárních zdrojů, v některých případech se

uplatňují také mnohaleté zvyklosti z publikace vědecké a odborné literatury. Pro usnadnění

jsou v následujícím přehledu uvedeny příklady způsobu citace nejdůležitějších literárních

pramenů. Dnes již také existují tzv. generátory citací (citační software), pomocí kterých lze

citace vytvářet prostým vyplněním formuláře nebo si je můžete automaticky vygenerovat dle

ISBN, ISSN nebo DOI. Vždy je však třeba se ujistit, zda použitý systém podporuje normu

ČSN ISO 690 (01 0197).

31

Citace článku v časopise

Citace článku ve vědeckém nebo odborném časopise obsahuje následující údaje, je

nutné dodržet také řazení údajů o literárním zdroji včetně jejich oddělování správnými

symboly a typ písma, kterým jsou tyto údaje zapsány:

Jméno autora článku, Rok vydání. Název článku. Název časopisu. [Typ nosiče]. Vydání.

Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování, Číslování (ročník, číslo), Rozsah stránek

článku [Datum citování]. Standardní identifikátor (ISSN, DOI apod.). Dostupnost a přístup.

Lokace.

Pozn. Norma uvádí nakladatelské údaje jako povinné, pro identifikaci dokumentu však nejsou

důležité a lze je vynechat. Typ nosiče, datum citování a dostupnost se uvádějí pouze u článků

v elektronických časopisech. Popisné termíny (volume/ročník, issue/číslo, stránky) se mohou

v textu citace uvádět nebo je lze vynechat a čísla odlišit pouze typograficky.

Příklad citace článku v časopise s uvedením popisných termínů

HADROVÁ, Sylvie, 2013. Faktory ovlivňující tvorbu biogenních aminů v potravinách.

Veterinářství, roč. 63, č. 9, s. 678-684.

HOGENKAMP, P.S., et al., 2011. Texture, not flavor, determines expected satiation of dairy

products. Appetite, vol. 57, no. 3, s. 635-641. DOI: 10.1016/j.appet.2011.08.008. Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0195666311005496

POWER, Clare, Ríona SAYERS, Martin DANAHER, Mary MOLONEY, Bernadette

O'BRIEN, Ambrose FUREY a Kieran JORDAN, 2014. Investigation of the persistence of

florfenicol residues in bovine milk and fate during processing. International Dairy Journal,

vol. 39, no. 2, s. 270-275. DOI: 10.1016/j.idairyj.2014.07.012.

Příklad citace článku v časopise bez uvedení popisných termínů

LAMBOOIJ, E., 2012. Pig welfare and what you can tell from the carcase.

Veterinary Record, 171(24), 619-620. DOI: 10.1136/vr.e8449. Dostupné z:

http://veterinaryrecord.bmj.com/cgi/doi/10.1136/vr.e8449

STRYDOM, Phillip E. a Michelle HOPE-JONES, 2014. Evaluation of three vacuum

packaging methods for retail beef loin cuts. Meat Science, 98(4), 689-694. DOI:

10.1016/j.meatsci.2014.05.030.

TEICHMANOVÁ, Jana a Jan BOUDNÝ, 2014. Trh s drůbežím masem v ČR a ekonomika

výkrmu drůbeže. Maso, 25(4), 38-45.

Citace příspěvku ve sborníku

Citace příspěvku ve sborníku obsahuje následující údaje, je nutné dodržet také řazení

údajů o literárním zdroji včetně jejich oddělování správnými symboly a typ písma, kterým

jsou tyto údaje zapsány:

Jméno autora příspěvku, Rok vydání. Název příspěvku. In: Jméno autora mateřského

dokumentu. Název mateřského dokumentu. Vedlejší název. Vydání. Další tvůrce mateřského

dokumentu. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování. Číslování svazku

obsahujícího příspěvek, Rozsah stran příspěvku, Název edice a číslování. Standardní

identifikátor.

Pozn. Pokud se konají pravidelné konference se stejným názvem, je nutné pro přehlednost

doplnit datum a místo konání konference.

32

Příklad citace příspěvku ve sborníku

GALLAS, Leo, 2010. Možnosti využití přírodních látek v moderní masné výrobě.

In: Tremlová, B., Z. Randulová a M. Ošťádalová, eds. Hygiena a technologie potravin –

XL. Lenfeldovy a Höklovy dny: Sborník přednášek a posterů. Brno: Veterinární

a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, s. 18-21. ISBN 978-

80-7305-121-1.

HUTAŘOVÁ, Zdeňka a Vladimír VEČEREK, 2013. Lov bažantů z pohledu welfare a kvality

zvěřiny. In: Ochrana zvířat a welfare 2013: sborník příspěvků 20. mezinárodní konference.

Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, s. 111-113. ISBN 978-80-7305-654-4.

LOUČKA, R. a F. MIKYSKA, 2013. Minerální látky v kukuřičných silážích pro

přežvýkavce. In: Straková, E. a P. Suchý, eds. X. Kábrtovy dietetické dny: Konference

s mezinárodní účastí o bezpečnosti a produkční účinnosti krmiv. Brno: Tribun EU s.r.o., s. 89-

92. ISBN 978-80-263-0365-7.

SKOČKOVÁ, Alena, Šárka CUPÁKOVÁ a Renata KARPÍŠKOVÁ, 2012. Výskyt

Escherichia coli v syrové zelenině z tržní sítě České republiky. In: Vorlová, L., B. Janštová

a Š. Cupáková, eds. XIV. konference mladých vědeckých pracovníků s mezinárodní účastí:

Sborník příspěvků. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinární

hygieny a ekologie, s. 61-63. ISBN 978-80-7305-612-4.

ŠIMKO, Š., 2012. Mikrobiálne choroby aquakultúry a ich vzťah k verejnému zdraviu.

In: Zborník prednášok a posterov Hygiena Alimentorum XXXIII: Bezpečnosť a kvalita

produktov hydiny, rýb a zveriny. Bratislava: Štátna veterinárna a potravinová správa

Slovenskej republiky, máj 2012, s. 86-89. ISBN 978-80-7148-063-1.

Citace monografie

Citace monografie (např. knihy, učebnice, skript) obsahuje následující údaje, je nutné

dodržet také řazení údajů o literárním zdroji včetně jejich oddělování správnými symboly

a typ písma, kterým jsou tyto údaje zapsány:

Jméno autora, Rok vydání. Název: podnázev. Vedlejší název. Vydání. Další tvůrce. Místo

publikování: Nakladatel, Datum publikování. Název edice a číslování. Standardní

identifikátor.

Pozn. Vydání je povinné uvádět pouze v případě, že se nejedná o první vydání.

Příklad citace monografie

ČMEJRKOVÁ, S., F. DANEŠ a J. SVĚTLÁ, 1999. Jak napsat odborný text. Praha: Leda.

ISBN 80-85927-69-1.

DOBŠÍKOVÁ, Radka, Zuzana ŠIROKÁ a Jana BLAHOVÁ, 2012. Farmakologie v produkci

potravin pro posluchače Fakulty veterinární hygieny a ekologie. Brno: Veterinární

a farmaceutická univerzita Brno. ISBN 978-80-7305-617-9.

FODRAN, Peter, et al., 2011. Chémia potravín. Bratislava: Slovenská technická univerzita.

ISBN 978-80-227-3569-8.

HERENDA, Drago Carl a Don A. FRANCO, 1991. Food animal pathology and meat

hygiene. St. Louis: Mosby. ISBN 15-566-4239-3.

KIRWAN, Mark J., 2011. Food and beverage packaging technology. 2nd ed. Ames, Iowa:

Wiley-Blackwell, XVI. ISBN 978-140-5189-101.

NIELSEN, Suzanne S., 2010. Food analysis. 4th ed. Dordrecht: Springer, XIV. ISBN 978-1-

4419-1478-1.

33

PIPOVÁ, Monika, et al., 2006. Hygiena a technológia spracovania sladkovodných

a morských rýb. Košice: Univerzita veterinářského lekárstva v Košiciach. ISBN 80-8077-048-

4.

ŠATRÁN, Petr a Josef DUBEN, 2006. Nákazy zvířat přenosné na člověka a bezpečnost

potravin. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací. ISBN 80-727-1180-6.

VÁCLAVÍK, Tomáš, 2006. Biopotraviny a jejich prodej v maloobchodě. Praha: Ministerstvo

zemědělství České republiky. ISBN 80-708-4483-3.

WINKELMAYER, Rudolf, et al., 2005. Hygiena zvěřiny: příručka pro mysliveckou praxi.

Brno: Institut ekologie zvěře VFU Brno. ISBN 80-730-5523-6.

Citace digitalizované monografie

Tištěné monografie, jejichž digitalizovaná verze je zveřejněna na internetu, se citují

stejně jako tištěné knihy. Navíc se uvádí informace o přístupu k digitalizované formě knihy

uvedená formulací „Dostupné také z:“ (např. URL adresa, místo uložení CD apod.):

Jméno autora, Rok vydání. Název: podnázev. Vedlejší název. Vydání. Další tvůrce. Místo

publikování: Nakladatel, Datum publikování. Název edice a číslování. Standardní

identifikátor. Dostupnost a přístup.

Příklad citace digitalizované monografie

ANDERSON, David E. a Michael RINGS, 2008. Current veterinary therapy: Food animal

practice. 5th ed. Edinburgh: Saunders. ISBN 978-141-6035-916. Dostupné také z:

http://www.sciencedirect.com/science/book/9781416035916

BRIMER, Leon, 2011. Chemical food safety. Cambridge, MA: CABI. ISBN 978-184-5936-

761. Dostupné také z: http://www.cabi.org/cabebooks/FullTextPDF/2011/20113143132.pdf

MCELHATTON, Anna a Richard J. MARSHALL, 2007. Food safety A practical and case

study approach. New York: Springer. ISBN 978-038-7339-573. Dostupné také z:

http://site.ebrary.com/lib/veterina/detail.action?docID=10157622

Citace části z monografie

Pokud je citována konkrétní část z monografie (např. kapitola v knize, učebnici,

skriptech apod.), musí být její název typograficky odlišen od názvu mateřského dokumentu.

K tomu se používá předložka „In:“, která se v bibliografické citaci uvádí před názvem

mateřského dokumentu. Citace části z monografie obsahuje následující údaje, je nutné dodržet

také řazení údajů o literárním zdroji včetně jejich oddělování správnými symboly a typ písma,

kterým jsou tyto údaje zapsány:

Jméno autora části, Rok vydání. Název: podnázev. In: Jméno autora mateřského dokumentu.

Název mateřského dokumentu. Vydání. Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum

publikování. Název edice a číslování. Standardní identifikátor.

Příklad citace části z monografie

ROTARU, Gabriela a Daniela BORDA, 2007. Safety models: HACCP and risk assessment.

In: MCELHATTON, Anna a Richard J. MARSHALL. Food safety A practical and case study

approach. New York: Springer. ISBN 978-038-7339-573. Dostupné také z:

http://site.ebrary.com/lib/veterina/reader.action?docID=10157622&ppg=11

VEČEREK, Vladimír, 2000. Welfare jatečných zvířat. In: STEINHAUSER, L. et al.

Produkce masa. Tišnov: Last. ISBN 80-900-2607-9.

34

Citace závěrečné práce

Pro bibliografickou citaci závěrečné práce (habilitační práce, doktorské dizertační práce,

diplomové práce, bakalářské práce apod.) lze použít podobný model jako u monografie.

Vynechávají se pouze nakladatelské údaje a do poznámky se uvádí druh práce (bakalářská,

diplomová apod.), kde byla práce napsána (včetně fakulty a univerzity) a jméno vedoucího

práce. Typ nosiče, datum citování a dostupnost se uvádí pouze u elektronických závěrečných

prací.

Citace závěrečné práce má následující strukturu:

Jméno autora, Rok vydání. Název: podnázev. Vedlejší název [Druh nosiče]. Místo odevzdání

práce, Datum odevzdání práce [Datum citování]. Dostupnost a přístup. Druh práce. Název

instituce, kde byla práce napsána. Vedoucí závěrečné práce.

Příklad citace závěrečné práce

BALARINOVÁ, Alena, 2012. Lykopen v rajčatech. Brno. Bakalářská práce. Veterinární

a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie. Vedoucí bakalářské

práce Alexandra Tauferová.

PAVLÍK, Zdeněk, 2013. Sledování jakostních parametrů masných výrobků a metody pro

jejich hodnocení. Brno. Dizertační práce. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,

Fakulta veterinární hygieny a ekologie. Vedoucí dizertační práce Iva Steinhauserová.

ŠMARDOVÁ, Marie, 2013. Analýza užitkovosti ve vybraném chovu prasat. Brno. Diplomová

práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí diplomové práce Marie

Čechová.

Citace právního předpisu

Citaci právních předpisů norma neupravuje, pravidla pro citování legislativních

dokumentů udávají Legislativní pravidla vlády. Vždy je nutné citovat aktuální znění platného

stavu právního předpisu v době tvorby bakalářské práce. Úplná citace právního předpisu

obsahuje označení druhu právního předpisu, pořadové číslo, pod kterým byl vyhlášen ve

Sbírce zákonů, rok vydání, zkratku „Sb.“ a uvedení názvu právního předpisu, např. „Zákon

č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých

souvisejících zákonů“. Při citaci právního předpisu v textu bakalářské práce se za názvem

právního předpisu, na který navazuje další text, vkládá čárka („Zákon č. 91/1996 Sb.,

o krmivech, se nevztahuje na…“).

Cituje-li se právní předpis, popřípadě jeho jednotlivé ustanovení, které bylo změněno

pozdějším právním předpisem, popřípadě nálezem Ústavního soudu, je nutno tuto skutečnost

vyjádřit: „Zákon (nařízení vlády, vyhláška) č. .../... Sb., ve znění zákona č. .../... Sb. a nálezu

Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. .../... Sb.“. Byl-li právní předpis (popř. ustanovení)

novelizován několikrát, stačí uvést „ve znění pozdějších předpisů“, ale alespoň na jednom

místě je povinné uvést všechny změny citovaného právního předpisu.

Pro uvedení citace právního předpisu v seznamu literatury bakalářské práce lze použít

model bibliografické citace pro příspěvky v periodiku (výjimkou je pouze umístění data).

Příklad citace právního předpisu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně

potravin. In: Úřední věstník Evropské unie. 2004, L 139, s. 319-337.

Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích

pro potraviny. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie

[vid. 2. 3. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/

35

Nařízení vlády č. 211/2014, o stanovení rozsahu a podmínek informační povinnosti

provozovatele potravinářského podniku v místě určení ve vztahu k některým druhům

čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a brambor. In: Sbírka zákonů České republiky. 2014, částka

89, s. 2498-2499. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní

informační systém]. Wolters Kluwer ČR [vid. 16. 10. 2014].

Citace normy

U norem, zpráv výzkumných ústavů a podobných dokumentů jsou základními prvky

bibliografické citace název řady a číslo.

Příklad citace normy

ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace

informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví, 2011. 40 s. Třídící znak 01 0197.

ČSN EN 13732. Potravinářské stroje - Chladicí tanky na mléko na farmách - Požadavky na

provedení, bezpečnost a hygienu. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví, 2014. 64 s. Třídící znak 515510.

ČSN EN ISO 7346-1. Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby

[Brachydanio rerio Hamilton - Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - Část 1: Statická metoda.

Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1999. 16 s. Třídící

znak 757761.

Citace elektronického dokumentu Před zařazením citace elektronického dokumentu do bakalářské práce je nutno ještě

pečlivěji než u jiných typů dokumentů zvážit, zda zvolený zdroj obsahuje informace na

požadované odborné úrovni, tedy zda před publikací prošel oponentským řízením. Zatímco

digitální monografie zveřejněné online známými nakladatelstvími zaměřenými na vydávání

odborné literatury či recenzované elektronické vědecké časopisy tuto podmínku zpravidla

splňují, u mnoha jiných typů elektronických dokumentů je jejich věrohodnost a odborný

přínos sporný a v bakalářské práci by se vůbec neměly objevit (např. citace příspěvků

z Wikipedie, elektronických novin, blogů apod.).

Citace elektronického dokumentu obsahuje následující údaje:

Jméno autora, Rok vydání. Název: podnázev. Vedlejší název [Typ nosiče]. Další tvůrce. Místo

publikování: Nakladatel, Datum publikování, Datum aktualizace/revize [Datum citování].

Název edice a číslování. Standardní identifikátor. Dostupnost a přístup. Lokace. Požadavky na

systém.

Pozn. Pokud některý údaj chybí, vynechává se a pokračuje se následujícím. Typ média pro

elektronické informační zdroje by měl být uveden jako typ nosiče. Píše se v hranaté závorce

za názvem v jazyce tvorby bibliografické citace. Většinou se používá univerzální označení

[online], citovaný zdroj je ale možné specifikovat, např. [online databáze], [online časopis]

apod.

Vzhledem k časté aktualizaci elektronických zdrojů se do bibliografické citace uvádí datum

vydání, popř. copyright, datum aktualizace, verze apod. Zapisuje se ve tvaru, v jakém se

nachází v citovaném zdroji, např.:

©2011, poslední aktualizace 4. 9. 2011

February 2012, revised 20 October 2011

36

Povinným údajem pro elektronické zdroje je i datum citování, které se uvádí do hranaté

závorky. Uvozuje se formulací „vid.“ (= viděno). Tomuto údaji předchází datum vydání,

aktualizace/revize, číslování a stránkování, např.:

2011 [vid. 3. září 2011].

March 2010, vol. 3, no. 8, s. 56-61 [vid. 2011-04-23, 16:15 EST].

U online informačních zdrojů se povinně uvádí dostupnost a přístup. Informace o umístění se

uvádějí formulací „Dostupné z:“ a měly by odkazovat na zdroj, který byl skutečně otevřen

(přesné URL). Doplňuje se také způsob přístupu ke zdroji, není-li zřejmý z odkazu. Je-li

dokument uložen v interní databázi, nebo nemá permanentní adresu, je možné naznačit cestu

ke zdroji, např.:

Dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/3869.pdf

Dostupné z: MedlinePlus.

Dostupné z: http://www.svscr.cz Path: Homepage; Veřejné zdraví; Informace o potravinovém

řetězci.

Pokud je informačnímu zdroji přiděleno číslo DOI nebo jiný trvalý identifikátor, uvádí se

místo informace o elektronickém umístění, které se může měnit.

Příklad citace elektronického dokumentu DRÁPAL, Jiří, et al., 2014. Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami, situace

v roce 2013. Informační bulletin Státní veterinární správy [online]. Zpracováno na základě

dat z Informačního systému SVS březen 2014, č. 1 [vid. 2014-09-05]. Dostupné z:

http://eagri.cz/public/web/file/297800/ib_01_2014.pdf

EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY, 2014. Report for 2012 on the results from the

monitoring of veterinary medicinal product residues and other substances in live animals and

animal products [online]. Issued 18 December 2013, Published 13 June 2014 [vid. 2014-08-

23]. EFSA supporting publication 2014:EN-540. Dostupné z:

http://www.efsa.europa.eu/en/supporting/doc/540e.pdf

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, 2010. Příručka pro provozovatele potravinářských

podniků [online]. [vid. 2013-08-05]. Dostupné z:

http://eagri.cz/public/web/file/50727/MZe_Prirucka_potraviny_tisk.pdf

SRIVASTAVA, Satyam, Sachin BOYAT a Shashikant SADISTAP, 2014. A novel vision

sensing system for tomato quality detection. International Journal of Food Science [online].

Article ID 184894 [vid. 2014-10-17]. doi:10.1155/2014/184894

3.13. Abstrakt a klíčová slova

Abstrakt po formální stránce obsahuje název práce, jméno a příjmení studenta

bakalářského studijního programu, instituci realizující bakalářský studijní program, text

vlastního abstraktu a klíčová slova. Text vlastního abstraktu je informačním výběrem obsahu

písemné práce. Obsahuje stručné strukturované shrnutí obsahu práce. Stručně obecně

vymezuje oblast zpracované problematiky, materiál a metodiku práce, výsledky

s nejdůležitějšími numerickými údaji s uvedením statistické významnosti jednotlivých

zjištění, zhodnocení výsledků s dovozením dalších souvislostí a závěry. Má tak vyjádřit to

podstatné, co je v bakalářské práci obsaženo. Je třeba, aby byl napsán celými větami, nikoliv

heslovitě. Rozsah je limitován počtem zpravidla okolo 25 řádků. V bakalářské práci se uvádí

na samostatných stranách v českém a anglickém jazyce.

Abstrakt má být doplněn klíčovými slovy. Klíčová slova představují 4 – 7 slov nebo

sousloví vyjadřujících hlavní zaměření práce. Klíčová slova by měla být obsažena v abstraktu

práce a nemají opakovat slova z názvu práce.

37

Příklad kapitoly Abstrakt

Změny v hematologických ukazatelích krve při zvýšené teplotě prostředí v průběhu

výkrmu brojlerových kuřat

Pokorná, I.

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Abstrakt

Technologický postup pro výkrm brojlerových kuřat ROSS 308 stanoví potřebu

zabezpečení poklesu teploty prostředí z 30 ± 1 °C na 20 ± 1 °C v průběhu výkrmu. Ve

výkrmnách kuřat však mohou, zejména v letním období, nastat okolnosti, kdy technologicky

určený pokles teploty nemůže být zabezpečen. V takovém případě může mít zvýšená teplota

prostředí vliv na vnitřní prostředí vykrmovaných kuřat a ve svém důsledku pak ovlivnit také

jejich užitkovost.

Práce se zabývá změnami hematologických ukazatelů krve v trvale zvýšené teplotě

prostředí na 30 ± 1 °C v průběhu výkrmu brojlerových kuřat do stáří 42 dnů, a to zvlášť

u brojlerů slepiček (20 ks) a zvlášť u brojlerů kohoutků (20 ks) linie ROSS 308. Byly

sledovány hematologické parametry: celkový počet erytrocytů a leukocytů, hematokritová

hodnota a obsah hemoglobinu.

Bylo zjištěno, že takto zvýšená teplota prostředí neměla statisticky významný vliv na

hematologické ukazatele krve brojlerů slepiček, a to na celkový počet erytrocytů

u brojlerových kuřat při normální teplotě prostředí 2,24 T/l a u brojlerových kuřat při zvýšené

teplotě prostředí 2,11 T/l (P = 0,329), na počet leukocytů 14,80 a 13,50 G/l (P = 0,392), na

hodnotu hematokritu 0,31 a 0,29 l/l (P = 0,094), na obsah hemoglobinu 88,82 a 84,28 g/l (P =

0,261), u brojlerů kohoutků došlo ke statisticky vysoce významnému snížení hodnoty

hematokritu z 0,31 na 0,27 l/l (P = 0,011) a hodnoty obsahu hemoglobinu z 91,29 na 73,14 g/l

(P = 0,001) a ke statisticky nevýznamnému poklesu celkového počtu erytrocytů z 2,42 na 2,03

T/l (P = 0,159) a leukocytů z 16,80 na 13,30 G/l (P = 0,116).

Zjištěné výsledky ukazují, že dlouhodobé působení teploty zvýšené na úroveň 30 ± 1 °C

způsobuje změny v hematologických ukazatelích vykrmovaných brojlerů a že tyto změny jsou

výraznější u brojlerů kohoutků než u brojlerů slepiček.

V prostředí, kde není možné předpokládat zabezpečení požadované teploty určené pro

výkrm brojlerů, je proto třeba preferovat výkrm brojlerů slepiček před výkrmem brojlerů

kohoutků.

Klíčová slova: erytrocyty, leukocyty, hematokrit, hemoglobin, stres, kohoutci, slepičky

3.14. Seznam příloh

Přílohy představují nepovinnou součást bakalářské práce. Formou přílohy se uvádí např.

seznam zkratek a jejich vysvětlení, přehled symbolů a jejich vysvětlení, doplňující tabulky,

grafy, fotodokumentace, obrázky, texty zásadních dokumentů nezbytných pro úplnost práce

apod. Každá příloha je označena pořadovým číslem a názvem přílohy. Číslo přílohy je

uváděno arabskou číslicí, název přílohy musí vyjadřovat obsah přílohy. Jednotlivé přílohy

neobsahují čísla stránek a nezapočítávají se do rozsahu bakalářské práce.

38

Příklad přílohy bakalářské práce

Příloha č. 1: Půdorys objektu pro odchov telat a jalovic

Vysvětlivky:

1 - skupinový kotec 11,6 × 4,9 m, 2 - skupinový kotec 11,6 × 5,1 m, 3 - skupinový kotec 5,8 ×

5,0 m, 4 - skupinový kotec 5,8 × 5,0 m, 5 - skupinový kotec 15,0 × 11,2 m, 6 - skupinový

kotec 5,7 × 3,6 m, 7 - skupinový kotec 5,4 × 3,6 m, 8 - žlab, 9 - plastová bouda, 10 - přípravna

krmiv, 11 - dřevěná bouda, 12 - dřevěná dvojitá bouda, 13 - manipulační prostor.

39

3.15. Prohlášení autora a Potvrzení autora

Povinnou součástí bakalářské práce jsou vyplněné a podepsané formuláře Prohlášení

autora a Potvrzení autora. Oba formuláře jsou dostupné ke stažení na internetových stránkách

fakulty v části Formuláře pro závěrečné práce. Vzor je uveden v příloze. Do bakalářské práce

jsou vkládány na samostatné listy na závěr práce.

Podpisem Prohlášení autora autor bakalářské práce potvrzuje, že si je vědom, že

odevzdáním práce souhlasí s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých

školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to i bez ohledu

na výsledek její obhajoby, jeho závěrečná práce bude uložena v elektronické podobě

v univerzitní databázi a bude veřejně přístupná k nahlédnutí a na jeho práci se plně vztahuje

zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, především ustanovení § 35 odst. 3

tohoto zákona, tj. o užití tohoto díla.

Podpisem Potvrzení autora autor bakalářské práce potvrzuje, že písemná verze jeho

bakalářské práce je shodná se souborem v pdf formě uloženým pod stejným názvem

v Informačním systému STAG.

40

4. Etika psaní bakalářské práce

Etikou stanovené požadavky na bakalářskou práci se týkají zejména požadavku na

důsledné uvádění autorů použitých pramenů. Z textu práce musí být zřejmé, kdy se jedná

o vlastní text autora bakalářské práce a kdy je v bakalářské práci citován text převzatý.

Povinnost dodržovat citační etiku stanovuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,

o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon),

ve znění pozdějších předpisů. Necitování použité literatury je považováno za plagiátorství.

Z hlediska prezentování výsledků bakalářské práce je nutné uvádět výhradně výsledky vlastní,

které byly zjištěny objektivním postupem, nepozměněné, úplné a které dosud nebyly

zveřejněné.

Etikou zakázané postupy zahrnují prezentaci plagiátu, falsifikátu nebo opakované

zveřejňování stejných vlastních výsledků. Plagiátem se rozumí zejména publikace cizího

rukopisu pod vlastním jménem, použití cizích myšlenek pod vlastním jménem, neuvedení

autora hypotézy, neuvedení spolupracovníků na problematice, neuvedení odkazu (citace) na

převzaté věty, odstavce jiných autorů nebo neuvedení odkazu (citace) při parafrázi vět

a odstavců. Falsifikátem se rozumí např. vymyšlení výsledků (vymyšlení zcela nových

hodnot) nebo pozměňování hodnot či vynechávání hodnot s cílem dosáhnout žádoucího

výsledku. Opakovaným zveřejňováním stejných vlastních výsledků může být např. publikace

stejných výsledků v bakalářské a následně diplomové práci autora.

4.1. Etika práce s pokusnými zvířaty

Zvláštní pozornost je třeba věnovat experimentálním pracím, jejichž součástí má být

provádění pokusů na zvířatech. Tyto pokusy musejí být předem schváleny a provedeny

v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších

předpisů, a vyhláškou č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat.

Při zpracování bakalářských prací na FVHE VFU Brno se nepředpokládá provádění

klinických studií, které by musely být schváleny etickou komisí z hlediska etického,

medicínského a z hlediska ochrany pacientů. Nicméně i při zpracovávání a prezentaci

výsledků např. dotazníkového průzkumu, který může být součástí bakalářské práce, či jiných

osobních údajů je nutné dbát na zachování anonymity, důstojnosti a soukromí všech

zúčastněných. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,

ve znění pozdějších předpisů, upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů

k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí.

41

5. Literatura

ANON. Studijní a zkušební řád kreditního systému studia ze dne 10. prosince 2007. In:

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno [online]. Brno, 2007 [vid. 2014-04-07].

Dostupné z: http://www.vfu.cz/uredni-deska/interni-predpisy-vfu-brno/studijni-a-zkusebni-

rad.html

BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO

690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011. In: Citace.com [online]. Brno, 2011 [vid. 2014-04-

07]. Dostupné z: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf

ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace

informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví, 2011. 40 s. Třídící znak 01 0197.

VEČEREK, Vladimír. Atestační vzdělávání. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita,

2003. ISBN 80-7305-470-1.

VEČEREK, Vladimír, aj. Bakalářská práce. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita,

2005. ISBN 80-7305-519-8.

VLÁDA ČR. Legislativní pravidla vlády schválená usnesením vlády ze dne 19. března 1998

č. 188 a změněná usnesením vlády ze dne 21. srpna 1998 č. 534, usnesením vlády ze dne 28.

června 1999 č. 660, usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 596, usnesením vlády ze dne

18. prosince 2000 č. 1298, usnesením vlády ze dne 19. června 2002 č. 640, usnesením vlády

ze dne 26. května 2004 č. 506, usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č. 1072, usnesením

vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, usnesením vlády ze dne 18. července 2007 č. 816,

usnesením vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 36, usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011

č. 922 a usnesením vlády ze dne 14. listopadu 2012 č. 820. [vid. 2014-10-17]. Dostupné také

z: http://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/legislativni-pravidla/LPV_uplne-zneni.pdf

42

6. Přílohy

Příloha č. 1: Vzor strany knižní vazby

Příloha č. 2: Vzor strany titulního listu

Příloha č. 3: Vzor formuláře Prohlášení autora

Příloha č. 4: Vzor formuláře Potvrzení autora

Příloha č. 5: Vzor formuláře Zadání bakalářské práce

Příloha č. 6: Vzor formuláře Změna tématu bakalářské práce

Příloha č. 7: Vzor formuláře Posudek vedoucího bakalářské práce

Příloha č. 8: Vzor formuláře Oponentský posudek bakalářské práce

Příloha č. 1: Vzor strany knižní vazby

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

Stanovení obsahu rtuti ve svalovině ryb

Bakalářská práce

Jana Prokopová

Brno 2015

Příloha č. 2: Vzor strany titulního listu

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

Stanovení obsahu rtuti ve svalovině ryb

Bakalářská práce

Autor práce

Jana Prokopová

Vedoucí práce

Doc. MVDr. František Fiala, Ph.D.

Brno 2015

Příloha č. 3: Vzor formuláře Prohlášení autora

PROHLÁŠENÍ AUTORA

Jsem si vědom, že

- odevzdáním závěrečné práce souhlasím s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb.,

o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to

i bez ohledu na výsledek její obhajoby

- moje závěrečná práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitní databázi a bude

veřejně přístupná k nahlédnutí

- na moji závěrečnou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,

o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, především ustanovení § 35 odst. 3 tohoto zákona, tj. o užití tohoto díla.

Jméno a příjmení autora

………………………………………………………………………………….

Název práce

……………………………………………..………………………………………………..

V Brně dne …………………………… Podpis autora …………………………

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1) zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, ustanovení § 47b Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla

obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze

kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně

pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním

předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba

práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na

výsledek obhajoby.

2) zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 35 odst. 3:

(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem

přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo

vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního

vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).

3) zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 60:

(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy

o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se

tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to

v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku

jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu

nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne

k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

Příloha č. 4: Vzor formuláře Potvrzení autora

POTVRZENÍ AUTORA

Svým podpisem potvrzuji, že písemná verze mé bakalářské práce je shodná se souborem v pdf formě

uloženým pod stejným názvem v Informačním systému STAG, příp. na předaném nosiči (CD, DVD).

Jméno a příjmení autora

…………………………………………………………………………………………………..

Název práce

……………………………………………..……………………………………………………

V Brně dne …………………… Podpis autora ……………………………………

Příloha č. 5: Vzor formuláře Zadání bakalářské práce

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Jméno a příjmení: Jana POKORNÁ

Osobní číslo: H12345

Studijní program: B4302 Veterinární hygiena a ekologie

Studijní obor: Bezpečnost a kvalita potravin

Název tématu: Vyhodnocení výsledků dozorové činnosti nad ochranou skotu

v České republice

Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í :

- shromáždění a zpracování literárních zdrojů ke zvolenému tématu

- ve spolupráci se Státní veterinární správou shromáždění a zpracování údajů o výsledcích

dozorové činnosti nad ochranou skotu v ČR ve sledovaném období

- vlastní vyhodnocení získaných údajů

- sepsání bakalářské práce

Seznam vhodné literatury:

Články ve vědeckých a odborných časopisech, příspěvky uvedené ve sbornících

z konferencí na úrovni národní i mezinárodní, vědecké monografie, habilitační

a dizertační práce a další vědecká a odborná literatura zpracovávající danou

problematiku.

Vedoucí bakalářské práce: Doc. MVDr. Jan Novotný, Ph.D. Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat

a welfare

Datum zadání bakalářské práce: 31. října 2014

Termín odevzdání bakalářské práce: 31. března 2016

……………………….… …………….…….……..… ……….……..……………

Diplomant Přednosta ústavu Děkan

V Brně dne 31. října 2014

1

Příloha č. 6: Vzor formuláře Změna tématu bakalářské práce

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO Fakulta veterinární hygieny a ekologie

FORMULÁŘ – ZMĚNA TÉMATU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Jméno a příjmení studenta:

Studijní program: * a) bakalářský - prezenční forma

b) bakalářský - kombinovaná forma

c) navazující magisterský

*zakroužkujte typ studijního programu

Akademický rok:

Rok studia:

Téma práce (původní):

Téma práce (nové):

Zdůvodnění:

Vedoucí práce (původní):

Vedoucí práce (nový):

Pracoviště, na kterém bude

práce zpracovávána:

Datum:

Podpis vedoucího práce:

Datum:

Podpis studenta:

Datum:

Podpis přednosty ústavu:

Razítko ústavu

Datum: Podpis proděkanky:

Příloha č. 7: Vzor formuláře Posudek vedoucího bakalářské práce

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Studijní program: Veterinární hygiena a ekologie

Studijní obor: Bezpečnost a kvalita potravin

Akademický rok:

Název práce:

Jméno studenta:

Jméno vedoucího práce:

Hledisko

Stupeň hodnocení

A B C D E F FX

1. Celkový přístup autora k řešení zadané problematiky

2. Vlastní aktivita studenta, samostatnost

3. Schopnost formulace cílů práce

4. Schopnost práce s vědeckou literaturou

5. Schopnost práce s odborným jazykem

6. Schopnost grafického zpracování výsledků

7. Splnění cílů práce

8. Schopnost formulovat závěry práce

9. Schopnost formulovat souhrn práce

10. Formální úroveň práce

Hodnocení vyznačte X

Konkrétní připomínky k práci studenta:

Závěr:

Bakalářskou práci doporučuji / nedoporučuji k obhajobě.

nehodící se škrtněte

Návrh výsledné klasifikace: A B C D E F FX

Hodnocení vyznačte X

Datum Podpis vedoucího práce

Příloha č. 8: Vzor formuláře Oponentský posudek bakalářské práce

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

OPONENTSKÝ POSUDEK BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Studijní program: Veterinární hygiena a ekologie

Studijní obor: Bezpečnost a kvalita potravin

Akademický rok:

Název práce:

Jméno studenta:

Jméno oponenta:

Hledisko

Stupeň hodnocení

A B C D E F FX

1. Formulace cílů práce

2. Úroveň zpracování literární rešerše, práce

s vědeckou literaturou

3. Správnost a úplnost citací literárních údajů

4. Vhodnost metodiky, přehlednost zpracování

5. Přehlednost a úplnost výsledků

6. Úroveň diskuze

7. Přehlednost tabulek, grafů a obrázků

8. Závěry práce a jejich formulace

9. Splnění cílů práce

10. Souhrn odpovídá obsahu práce

11. Formální zpracování – celkový dojem (přesnost

formulací, úroveň jazykového zpracování)

Hodnocení vyznačte X

Konkrétní připomínky a dotazy k práci:

Závěr:

Bakalářskou práci doporučuji / nedoporučuji k obhajobě.

nehodící se škrtněte

Návrh výsledné klasifikace: A B C D E F FX

Hodnocení vyznačte X

Datum: Podpis oponenta:

4

ISBN 978-80-7305-744-2

Autoři: Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA

Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D.

Název: BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Metodický návod pro studenty oboru Bezpečnost a kvalita

potravin

Ústav: Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare

Počet stran: 42

Vydání: 1.

Povoleno: Rektorátem VFU Brno

Podpořeno: Projektem OP VK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0287

Vydavatel: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno