Masarykova univerzita Filozofick fakulta

stav pedagogickch vd

Bakalsk prce

2012

Bc. Jan Ji Buchta

Masarykova univerzita Filozofick fakulta

stav pedagogickch vd Pedagogika

Bc. Jan Ji Buchta

Testovn znalost na vysokch kolch, pouit psemnho testu coby prostedku uen se korektivn zptn vazba jako faktor ovlivujc retenciBakalsk prce

Vedouc prce: Mgr. Roman vaek, Ph.D.

20121

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracoval samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury. ..Podpis autora prce

2

dn moudr lovk netrest proto, e se stala chyba, ale proto, aby se neopakovala.Seneca

Zkuenost je nzev, kter dvme svm chybm a omylm.Oscar Wilde

Podkovn Podkovn pat pedevm vedoucmu m prce Mgr. Romanu vakovi, Ph.D., a to nejen za pomoc pi zpracovvn tmatu, nbr pedevm za jeho neutuchajc zjem o mou prci. Mmu vedoucmu pat rovn omluva za VELK mnostv konzultac mimo jeho konzultan hodiny. Stejn tak musm podkovat rodin a vem blzkm za jejich podporu pi studiu.

3

Obsah1. vod ................................................................................................................................................ 6 Teoretick st prce I......................................................................................................................... 8 2. Testovn a typy test ..................................................................................................................... 8 2.1 Testy a testovn obecn ............................................................................................................... 8 2.2.1 Testy schopnost ......................................................................................................................... 9 2.2.2 Testy osobnosti .......................................................................................................................... 9 2.2.3 Testy vkonu............................................................................................................................. 10 3. Didaktick test ............................................................................................................................... 11 3.1.1 Konstruktov validita didaktickho testu ................................................................................. 12 3.1.2 Objektivita didaktickho testu ................................................................................................. 13 3.1.3 Reliabilita didaktickho testu ................................................................................................... 13 3.2 Standardy testovn znalost u didaktickch test ...................................................................... 14 3.3 Klasifikan hlediska didaktickch test....................................................................................... 17 3.4 Zpoet ........................................................................................................................................ 18 4. Teoretick dvody pro prci se zptnou vazbou a chybou ........................................................... 19 4.1 Lidsk uen ................................................................................................................................. 19 4.2 Typy zptn vazby ve kolnm uen, korektivn zptn vazba ................................................... 20 4.3 Typy zptn vazby u test na vysok kole ................................................................................. 22 Teoretick st II. zptn vazba a korektivn zptn vazba ve koln realit ................................. 24 5. Vliv korektivn zptn vazby na retenci a porozumn uivu ........................................................ 24 5.1 Empirick vzkumy potvrzujc pozitivn vliv korektivn zptn vazby na proces uen a retenci24 5.2 Inician test, uen rozen o test, zptn vazba a jej vliv na retenci ..................................... 27 5.3 Argumenty proti nutnosti zptn vazby uen bez zptn vazby ............................................ 30 6. Uebn styly a pouit testu jako uebnho materilu ................................................................... 32 6.1 Uebn styly a autoregulace uen............................................................................................... 32 6.2 Autoregulace uen...................................................................................................................... 32 6.3 Studenti zatenci a autoregulace uen .................................................................................. 34 6.4 Studenti pokroil a autoregulace uen ...................................................................................... 34 6.5 Styly uen student a autoregulace uen ................................................................................. 35 6.6 Soulad uebnho stylu a autoregulace uen s vnjmi podmnkami ......................................... 36 6.7 Plin dvra ve vlastn schopnosti a AIM hypotza ................................................................ 37

4

7. Dsledky zjitn ve koln realit.................................................................................................. 41 7.1 Test znalost s uzavenmi odpovmi ....................................................................................... 41 7.2 Testy znalost s otevenmi odpovmi...................................................................................... 44 8. Vsledek a zvr, diskuse. Mon budouc vzkumy. ................................................................... 45 9. Pouit literatura ........................................................................................................................... 47

5

1. vodVe sv teoretick bakalsk diplomov prci1 se zabvm monm pouitm test znalost jako uebnho nstroje, piem hlavn draz bude kladen specificky na vysokokolsk uen a s nm souvisejc testovn znalost. Mm clem je pinst argumenty vyslovujc se pro to, e psemn test, kter je na vysokch kolch pouvn vhradn za elem evaluace i oven znalost, nen neutrln situac v procesu uen. Naopak bude mou snahou dokzat, e test a testovn znalost jsou specifickou situac, je sama o sob podporuje zapamatovn nauenho a pozdj vkon pi dalm uen i testu, co plat pedevm v ppad, kdy je studentovi k testu poskytnuta korektivn zptn vazba (viz dle). Prv pi poskytnut zptn vazby a v ppad, kdy je studentovi umonno zjitn chyb, kter jm v testu byly uinny (tj. pi poskytnut korektivn zptn vazby) se pot z testu stv prostedek uen. Termny zptn vazba a korektivn zptn vazba budou podrobn specifikovny. Test jako uebn prostedek nsledn umouje studentovi sebereflexi a pravu i zmnu vlastn autoregulace uen, oven sprvnho pstupu k uen a ltce nebo dokonce zmnu pojet uen a stylu uen, tj. studijn strategie. Ve druh kapitole m prce popisuji principy testovn znalost a typy test pouvanch jako mic nstroj, pot se v kapitole tet vnuji specificky didaktickmu sloucmu k testovn znalost na eskch vysokch kolch. Jsou popsny nejen zkladn charakteristiky didaktickho testu, jako jsou jeho konstruktov validita, objektivita a reliabilita, nbr i standardy testovn znalost tmito testy a jeho klasifikan hlediska. Ve druh teoretick sti prce nakonec piblm vsledky studi, kter se vnuj prci s chybou a pouit test jako uebnho materilu podporuj. V tto sti jsou pedstaveny studie, kter rozdlnm vzkumnm designem zkoumaly, jakm zpsobem ovlivuje ptomnost, resp. neptomnost korektivn zptn vazby poskytnut k testm znalost pozdj1

Prce je po domluv s vedoucm ryze teoretick, tj. bez aplikan sti

6

retenci vybaven si uiva. Jak bude ukzno, mon pnos korektivn zptn vazby nen v pouh lep retenci uiva, nbr i v jeho lepm pochopen. V nsledujc sti prce se pot vnuji pouit testu jako uebnho materilu ve spojitosti s uebnmi styly, studentovou autoregulac uen a jeho pstupem k uen. Jak pi, pro pouit testu jako uebnho matrilu je nutn soulad uebnho stylu, autoregulace uen a externch podmnek. Nakonec pinm i pohled na druh mon dsledek neptomnosti korektivn zptn vazby u test pro studenty jejich plinou dvru ve vlastn schopnosti. Pinm pohled na problematiku z hlediska AIM (accuracy-influences-memory) hypotzy a vsledek experimentln studie, kter se analogickou situac zabvala. V dal kapitole se zabvm dsledky svch zjitn ve koln realit. Popisuji dva typy didaktickch test pouvanch na vysokch kolch k men znalost testy s uzavenmi/otevenmi otzkami a nsledn dopad, jak me mt zveejnn/nezveejnn korektivn zptn vazby u tchto test. Ve vsledku konstatuji, e existuj empirick dkazy pro pouit test jako uebnho matrilu, ovem pouze za podmnky, e je zrove ptomna korektivn zptn vazba. Clem m prce je pinst argumenty vyslovujc se pro zveejovn vsledk test a jejich pouit jako uebnho nstroje, piem bych chtl pedevm poukzat na vhodnost takovho ponn. Hlavn motivac pro moji prci je osobn zkuenost s testovnm na vysokch kolch a zrove pemlen o vlastnch chybch po napsn testu. Takov pemlen, jak bude ukzno dle, je toti nezdka velmi tk studenti namnoze nemohou vidt sv opraven testy, nev tedy, kde udlali chybu a nemohou se z n proto pouit.Poznmka k citacm a v prci pouit citan norm: S ohledem na pouit velkho mnostv databzovch zdroj a elektronickch informanch zdroj jsem jako normu pro citovn pouil citan standard APA (Americk psychologick asociace), zpracovan pro esk podmnky Mgr. et Mgr. Janem Mareem, Ph.D. z katedry Psychologie FSS MUNI.2

2

Citan normu lze nalzt pod odkazem: psych.fss.muni.cz/materialy/citace.doc

7

Teoretick st prce I.2. Testovn a typy testV nsledujc kapitole se budu zabvat testovnm a typy test. Nejprve obecn popi, jak typy test se pouvaj pro testovn v rznch oblastech lidsk innosti a co se tmito testy m. Nsledovat bude pedstaven didaktickho testu jako nejpouvanj metody k men i ovovn znalost student ve vech typech kol i na univerzitch. 2.1 Testy a testovn obecn Do etiny byl vraz test pevzat z anglitiny, kde se jm podle Hornbyho (cit. dle Manna & Chrzov, 2008) obecn oznauje zkouka nebo postup zkoumn kvality, hodnoty nebo sloen. Pedagogick slovnk o testu uvd, e se ve vznamu specificky definovan zkouky pouv v lkastv, chemii, statistice. V pedagogice jde o nstroj men vkonu, v psychologii o men schopnost, dovednost, osobnosti apod. (Prcha, Walterov, Mare, 2003). Chrska (1999) pe, e test a testovn se pouv pro men vkonu v akademick i neakademick oblasti, v oblasti poznvac, afektivn a psychomotorick. Nejastji se prostednictvm test a testovn m se vkon, potencil, schopnosti i osobnostn charakteristiky (podrobn specifikace tchto jednotlivch test viz dle). Hlavnm elem testovn je podle stejnho autora men dosaenho vkonu i potencilu, diagnza slabch a silnch strnek vkonu, hodnocen vkonu a schopnost, monost srovnvn individu a skupin a mnohostrann diagnostika (ibidem). Cronbach dl testy v psychologick oblasti na testy schopnost (abilities) a testy osobnosti (cit. dle Ferjenk, 2000), piem testy vkonu a vdomost jsou soust test schopnosti, podle Chrsky (1999) lze v obecn rovin dlit lze testy dlit na testy schopnost, testy osobnosti a testy vkonu autor rozliuje testy vkonu jako specifickou jednotku, kter m vznam pedevm v pedagogice v podob didaktickch test (viz dle).8

Specifikaci jednotlivch typ test uvdm ne. 2.2.1 Testy schopnost Testy schopnost m, jak schopnosti (pedpoklady i dispozice) m jedinec pro een uritch loh nebo situac uritho typu. Podle Urbnka sem pat napklad tzv. test vybranch pracovnch kol. Autor ho specifikuje jako: Test schopnost jedince plnit koly, ze kterch je sloen vkon njakho povoln (Urbnek, 2002, s. 146). Patrn nejznmjmi testy schopnost jsou podle Urbnka (2002) stejn jako Chrsky (1999) testy inteligence, kter zjiuj jedincovy pedpoklady orientovat se v problmovch situacch a tyto situace eit. Ferjenk (2000) testy schopnost specifikuje jako tzv. testy maximlnho vkonu a ad mezi n 1) testy veobecnch mentlnch schopnost IQ, dle 2) testy specilnch mentln schopnost, 3) testy vkonu a vdomost a nakonec 4) testy dovednost.

2.2.2 Testy osobnosti Testy osobnosti oznauje Ferjenk (2000) za testy typickho vkonu. Jejich clem je podle stejnho autora zskat jedincovy nejtypitj charakteristiky, k emu se pouv pedevm dotaznk a vkonovch test osobnosti (ibidem). Podle Chrsky (1999) tyto testy m pedevm strnek osobnosti jako napklad vlastnosti temperamentu, osobnostn zamen nebo motivace, dle charakterov vlastnosti jako je zkostnost, neuroticismus apod.. Clem test osobnosti je podat charakteristiku osobnosti testovanho jedince i jeho povahovch rys (napklad mra introverze/extraverze). Typick jsou Eysenckovy testy temperamentu i test osobnosti od stejnho autora, Myers-Briggsv test osobnosti (MBTI) a dal.

9

2.2.3 Testy vkonu Testy vkonu se velice asto pouvaj v pedagogickch vzkumech, piem jejich nejastj podobou je test rychlosti anebo test rovn testovanch (Ferjenk, 2000). Prvn jmenovan test specifikuje Plpn takto: Test rychlosti je asov omezen test sestaven z velmi snadnch loh. Vkon je dn potem sprvn vyeench loh (Plpn, 1991, s. 14). Typickmi jsou podle stejnho autora testy numerickho potn, eov dovednosti i test rychlosti sportovnho vkonu (ibidem). Test rovn je oproti testu rychlosti bez asovho omezen a sestaven z loh s rostouc obtnost. Plpn uvd: Pedpokld se, e testovan ukon een testu u lohy, jej obtnost je tak vysok, e ji ji nen schopn eit (Plpn, 1991, s. 15). Pro pedagogick vzkum a koln men znalost m podle Blka s Jebkem (2010) a Chrsky (1999) nejvt vznam specifick podskupina test vkonu - testy didaktick. Tmito testy se budu podrobn zabvat v nsledujc tet kapitole moj prce.

10

3. Didaktick testPro men i ovovn znalost student se na kolch (a nejen tch vysokch) pouvaj specifick, takzvan didaktick testy (angl. achievement test). Plpn didaktick testy definuje takto: Didaktick testy jsou prostedek systematickho zjiovn vsledk vuky (Plpn, 1991, s. 3). Materil Portlu pro informan gramotnost pin obshlej pohled na tvorbu testu: Didaktick test chpeme jako zkouku, kter se orientuje na objektivn zjiovn rovn zvldnut uiva u urit skupiny lid. Od bn zkouky se didaktick test li zejmna tm, e je navrhovn, ovovn, hodnocen a interpretovn podle uritch, pedem stanovench pravidel (infogram.cz). Cle didaktickho testu shodn specifikuj materily Centra pro zjiovn vsledk vzdlvn a strnky portlu Nov maturita takto: Prostednictvm didaktickch test obvykle chceme zjiovat rove znalost a dovednost k v urit oblasti. daje, kter na zklad testu zskme, jsou vak hodnotn pouze za pedpokladu, e pouit test je kvalitnm mcm nstrojem. Kvalitn test mus vykazovat tyto vlastnosti: objektivita, validita a reliabilita (www.cermat.cz; www.novamaturita.cz). Tmto termnm se budu vnovat v nsledujcch podkapitolch. Plpn (1991) k zkladnm vlastnostem didaktickho testu pidv jet praktinost, j definuje jako: snadnost zadvn, skrovn a interpretace vsledk. Testovan by mli snadno a rychle pochopit zpsob zznamu odpovd, test by ml bt co nejkrat a testovac as mrn zvanosti vsledku (Plpn, 1991, s. 12). Praktick test by ml bt podle stejnho autora (ibidem) jednoduch na vyhodnocen a jeho vsledky snadno interpretovateln, piem nklady na techniku a materil by mly souasn bt co nejni. Jak ale Plpn dodv, nejdleitjm kritriem testu je validita, praktinost testu by tedy nemla bt uplatovna na kor validity.3

3

Menm je mnno typicky znmkovn psemnch test zkouek, ovovnm pak dosaen minimln nutn hranice pro zpoet

11

3.1.1 Konstruktov validita didaktickho testu Konstruktov validita nebo jen zkrcen validita u testu vypovd o tom, zda skuten mme to, co mit chceme. Pitom pedpokldme dostatenou pesnost men reliabilitu (viz dle). Vysok konstruktov validita projektu znamen, e men promnn dobe reprezentuj pojmy, s nimi v projektu pracujeme (Jeek, Vaculk, Wortner, 2006, s. 7). Podle materilu Centra pro zjiovn vsledk vzdlvn Validita pedstavuje shodu mezi funknost testu a elem, pro kter byl test vytven (www.cermat.cz). Podle Plpna je didaktick test validn, paklie dobe slou elu, pro kter byl konstruovn, kdy m to, co m bt meno (Plpn, 1991, s. 11). Podle stejnho autora (ibidem) je mono hodnotit validitu testu jen nestatistickmi metodami, nap. pomoc jinch hodnotitel i hlubm rozborem procesu een testovch loh respondenty.

Materil cermatu ke konstruktov validit dle uvd, e nzk validita testu znemouje interpretaci vsledk a tedy jejich dal vyuit v pedagogick praxi. Me bt ohroena pedevm nesprvnm postupem pi konstrukci loh nebo chybnm vbrem uiva, kter m bt testem ovovno (ibidem). Plpn (1991) dl konstruktovou validitu u test jet na kriteriln, obsahovou a pojmovou. Kriteriln validita podle nj oznauje, do jak mry jsou vsledky testu v souhlasu s njakm znakem (kritriem) (Plpn, 1991, s. 13). Napklad test studijnch pedpoklad (TSP) pouvan na FF MUNI je tm validnj, m vce jsou jeho nejlep absolventi spn ve studiu. Obsahov validita podle autora (ibidem) oznauje, do jak mry obsah testu reprezentuje oblast, ve kter chceme urit vkon testovanho. Vysoce validn test pokrv celou oblast uiva, kterou ml student nastudovat. Pojmov validita podle Plpna (ibidem) vyjaduje vztah pslun teorie a een testov lohy. Zsadn otzka, kter se pojmov validita tk, zn podle Plpna: Je een testov

12

lohy skuten mrou t vlastnosti, kterou jako podstatnou pedpokldme? (Plpn 1991, s. 12). 3.1.2 Objektivita didaktickho testu Objektivn zkonstruovan didaktick test je podle materil Centra pro zjiovn vsledk vzdlvn (www.cermat.cz) schopn poskytnout objektivn a tedy srovnateln vsledky, kter zvis pouze na znalostech a dovednostech jednotlivch k. V testu jsou km pedloeny shodn lohy s pedem urenm sprvnm eenm a se stejnm asovm limitem. ci tak maj shodn vchoz podmnky pi ovovn svch znalost a dovednost. Tyto shodn podmnky souasn umouj porovnvat vsledky dosaen jednotlivmi ky (ibidem). Podle Plpna objektivitou men rozumme zajitn takovch podmnek testovn, aby se zamezilo zkreslovn vsledk a interpretace testu (Plpn 1991, s. 13). Vhodou ve srovnn s stnm zkouenm je podle materilu Centra pro zjiovn vsledk vzdlvn v ppad didaktickho testu men subjektivn vliv osobnosti uitele na zadn kol a hodnocen jejich een a srovnateln podmnky (koly, as, hodnotc kritria) pro vechny ky (cermat.cz), piem samozejm je men asov nronost oproti stnmu zkouen jednotlivch k. 3.1.3 Reliabilita didaktickho testu Reliabilita je u test Spolehlivost (pesnost) s n test m cokoli, co m. Jinmi slovy tak mra, v n je men prosto nhodnch a systematickch chyb (Jeek, Vaculk, Wortner, 2006, s. 11). Materil Cermatu uvd, e reliabilita pedstavuje mru pesnosti a spolehlivosti testu a dodv: Pouze test, kter m pesn a spolehliv, poskytuje smrodatn informace o rovni znalost a dovednost k. Pesn men znamen, e vsledek v testu vypovd o skutench znalostech a dovednostech k (www.cermat.cz). Podle Plpna vyjaduje

13

reliabilita pesnost a spolehlivost testu a autor dodv: Vsledky didaktickho testu se mus co nejmn liit od hodnot skutench (Plpn, 1991, s. 12). 3.2 Standardy testovn znalost u didaktickch test Beuk (2005) rozliuje u didaktickch test dva standardy testovn znalost relativn a absolutn. Pi pouit relativnch didaktickch test jsou dltka4 hranice pro spn absolvovn testu - vytvoena v zvislosti na rozdlen skr jednotlivch kandidt. Autor k tmto testm dodv: Pi celkovm vysokm skre5 vech astnk je tato hranice vy, ne v ppad celkov nzkch skre6. Na kritrium tedy maj vrazn vliv prmr a rozloen etnost jednotlivch skr7 (Beuk, 2005, s. 147). V eskch zdrojch jsou takov testy nkdy oznaovny jako rozliovac i srovnvac, ppadn NR-testy podle anglickho ekvivalentu norm-referenced tests (cermat.cz). Absolutn testy pak stejn autor definuje takto: Pi pouit absolutnch tes je dltko ureno pomoc externho kritria. Jeho stanovenm se uruje, jak mra znalost je nutn pro spn absolvovn8 (Beuk, 2005, s. 148). Hranice stanoven dltkem nezvis na aktulnch vkonech participant, nepomuje mezi nimi, jedno kritrium je platn pro vechny testovan. Clem testu je zjistit, zda a jak ci zvldli danou ltku. Absolutn testy esk zdroje t nkdy oznauj jako testy ovujc i kriteriln, ppadn jako CR testy dle anglickho ekvivalentu criterion-referenced tests (cermat.cz).

4 V originle cut-off score 5 Efekt stropu, jednoduch test, patn rozliujc v horn hranici skre 6 efekt podlahy, obtn test, patn rozliujc v doln hranici skre 7 V originle: When scores are high, the cut-off score or passing score will be higher than when scores are low. The average and the spread of the frequency distribution of scores have a pronounced effect on where the passing score is placed 8 V originle: When absolute methods are used, the test scores are interpreted in terms of an external criterion. To fix the passing score, examiners have to consider especially whether the candidates have done well enough. The passing score is not dependent on the actual achievements of the participating candidates.

14

Jak Beuk (2005) dodv, relativn metody jsou pouvny k testovn a nslednmu porovnn jednotlivch participant, absolutn testy jsou pouvny k testovn souvisejcmu s udlenm njak licence (typicky idisk prkaz) i znmky. Na univerzitch jsou pi testovn student na zvr semestru pouvny testy absolutnho vkonu, piem technick minimum (dltko) bv stanoveno nutnmi 60% i 50% sprvnch odpovd/zskanch bod. Prv takovmi testy se budu zaobrat pi dalm popisu, kter se bude tkat monho pouit test jako uebn pomcky.

Druhy didaktickch test spolu s jejich klasifikanmi hledisky pehledn zobrazuje tabulka, viz nsledujc strana:

15

Klasifikan hlediskoMen charakteristika vkonu Dokonalost ppravy testu a jeho psluenstv Povaha innosti testovanho Mra specifinosti uen zjiovanho testem Interpretace vkonu Rychlosti

Druhy test rovnKvazistandardizovan

Standardizovan

Nestandardizovan

Kognitivn Vsledk vuky

Psychomotorick

Studijnch pedpoklad

Rozliujc (relativnho vkonu)

Ovujc (absolutnho vkonu)

asov zaazen do vuky

Vstupn

Prbn (formativn) Monotematick

Vstupn (sumativn) Polytematick (souhrnn)

Tematick rozsah

Mra objektivity skrovn

Objektivn skrovateln

Kvaziobjektivn skrovateln

Subjektivn skrovateln

Druhy didaktickch test spolu s jejich klasifikanmi hledisky (pevzato z Chrska 1999)

Druhy test, kter jsou pouvny k testovn znalost specificky na vysokch kolch, jsem v tabulce oznail tunm psmem.

16

3.3 Klasifikan hlediska didaktickch test Prvnm klasifikanm hlediskem uvedenm v tabulce je Men charakteristika vkonu a v n uveden Testy rychlosti a Testy rovn. Test rychlosti se podle Chrsky (1999) uv pro men toho, jak rychle jsou ci schopn eit urit typ velmi snadnch testovch loh. Typickm je tak test rychlosti ten. Test rovn je podle Chrsky (ibidem) nejpouvanjm testem pro ovovn vdomost, asov limit je obvykle stanoven jen z praktickch dvod (nap. 45 minut). Hodnocena je rove studentovch vdomost a dovednost. Druh kritrium, dokonalost ppravy testu a jeho psluenstv, se tk standardizace testu. Standardizovan testy jsou profesionln vytven testy se standardem (normou pro hodnocen). Na vysokch kolch se pi ovovn znalost vyuvaj pedevm testy nestandardizovan, u kterch podle Chrsky (ibidem) neprobhlo ovovn na vtm vzorku k a nejsou tedy znmy vechny jejich vlastnosti. Tyto testy se podle stejnho autora (ibidem) nkdy oznauj jako testy uitelsk i neformln. U povahy innosti testovanho se u k zjiuje bu kvalita jejich poznn (kognitivn druh test), anebo jejich senzomotorickch schopnost nap. rychlost psan na stroji. Mra specifinosti uen zjiovanho testem se dl podle toho, hodnot zptn dosaen njakch stanovench cl (tj. vsledk vuky), nebo zda testuj schopnost doshnout uritch vsledk v budoucnu (test studijnch pedpoklad, pouvan nap. u pijmacho zen u FF MUNI. Klasifikan hledisko interpretace vkonu a u nj uveden testy rozliujc a ovujc jsou ve shod s dve uvedenm dlenm test podle Beuka. Hledisko asov zaazen do vuky se tk obdob semestru, kdy je test zaazen. Tematick rozsah se tk ltky, jej znalost test ovuje monotematick didaktick testy zkou tma jedin ltky, kdeto polytematick zkou uivo vce tmat i celk (Chrska, 1999).17

Poslednm hlediskem je Mra subjektivity skrovn, piem zmnn hledisko se tk monosti rozhodnout, zda loha byla eena sprvn i patn (Chrska, 1999). Vtina univerzitnch test jsou testy objektivn skrovateln, mezi subjektivn skrovateln lohy pat irok otzky s volnou odpovd, kter zkou komplexn vdomosti (ibidem). 3.4 Zpoet V ppad psemnch zpot, kter jako takov lze oznait za zvltn druh didaktickch test ovujcch absolutn vkon, je studentovi na zklad jeho vkonu udleno pouze hodnocen uspl/neuspl. V takovm ppad je jeho povdom o sprvnch i patnch odpovdch jet men ne u znmky z psemn zkouky, kter je udlena v zvislosti na procentu studentovch sprvnch odpovd (viz dle). Existuje vjimka v podob tzv. klasifikovanho zpotu, udlenho rovn na MU, ovem jeho vyuit pi testech je velmi dk. Jak uvd Studijn a zkuebn d MUNI: Zpotem nebo klasifikovanm zpotem se ukonuj pedmty, jejich poadavky jsou plnny prbn pedevm v dob jejich vuky stanoven tdennm nebo blokovm rozvrhem (is.muni.cz/auth/help/szr_do_1_2_2012). Z informac v Informanm systmu Masarykovy univerzity (MUNI) dle vyplv, e klasifikovan zpoet je nejvce vyuvn na Prodovdeck fakult i Fakult sportovnch studi (ibidem).

18

4. Teoretick dvody pro prci se zptnou vazbou a chybouV nsledujc sti zanu popisem rznch definic lidskho uen, piblm rozlin typy zptn vazby, kter lze ucmu se kovi poskytnout, piem se zamm pedevm na oblast vysokho kolstv a tzv. korektivn zptnou vazbu, kter je z hlediska pouit testu jako uebnho nstroje nejdleitj. 4.1 Lidsk uen Rozlin definice lidskho uen pin pohledy na toto uen z nkolika monch hl pohledu: Lidsk uen m velk poet rozmanitch druh i forem (p a Mare, 2001, s. 80), ppadn: lidsk uen je komplexn a zahrnuje krom motorickch odpovd tak kognitivn a zejmna verbln sloky (Nakonen, 1995, s. 321). Kuli pin podrobnj definici lidskho uen: uen je proces, v jeho prbhu a dsledku mn lovk svj soubor poznatk o prosted prodnm a lidskm, mn sv formy chovn a zpsoby innosti, vlastnosti sv osobnosti a obraz sebe sama. Mn sv vztahy k lidem kolem sebe a ke spolenosti, ve kter ije a to ve smrem k rozvoji a vy innosti. K uvedenm zmnm dochz pedevm na zklad zkuenost, tj. vsledk pedchzejcch innost, kter se transformuj na systmy znalost na vdn. Jde pitom o zkuenosti individuln nebo o pejmn a osvojovn zkuenosti spoleensk (Kuli, 1992, s. 32)." Je zejm, e lidsk uen se netk pouze zskvn znalost, nbr se jedn o fenomn utven jedince v prbhu celho jeho ivota. p a Mare (cit. dle Krej, 2011) ble specifikuj vsledky takovho uen - vsledkem lidskho uen me bt osvojen vdomost, dovednost, nvyk, postoj, ale tak zmna psychickch proces a stav i zmna psychickch vlastnost. Pro lidsk uen je nepostradateln zptn vazba, kterou specifikuji na dal strnce.

19

4.2 Typy zptn vazby ve kolnm uen, korektivn zptn vazba Zptnou vazbu lze podle Reitmayerov a Broumov (2007) obecn pojmout jako informaci upozorujc ns na to, zda chovn njakho systmu je i nen na sprvn cest. Jde tedy o informaci poskytujc nhled na vnj i vnitn projevy chovn. Slavk (1999) pin zkladn rozdlen typ zptn vazby na 1) zptnou vazbu (hodnotc) a 2) zptnou vazbu nehodnotc. Prvn zmnnou (hodnotc) zptnou vazbu, anglicky evaluative feedback, popisuje autor takto: Zptn vazba je informan vztah, v nm je vykonavateli urit innosti poskytovna informace o dsledcch tto innosti (Slavk, 1999, s. 186). Jak dle autor pe (ibidem), na podklad takov zptn vazby me vykonavatel korigovat i jinak upravovat svou innost vzhledem ke stanovenm clm. Oznaen hodnotc zptn vazba podle Slavka je vznamov shodn s oznaenm korektivn zptn vazba, jak ji pouvaj mj. Hattie a Timperleyov (2007), Agarwall (2008) a dal. Zrove je pro ely moj prce takov oznaen vhodnj, jeliko dan spojen naznauje, e studentovi nebylo pedno pouze hodnocen ve form znmky (nap. A F), ale tak korektivn informace vypovdajc o tom, kter poloky v testu jsou sprvn a kter nikoliv. V celm dalm textu proto pouvm prv spojen korektivn zptn vazba. Zptnou vazbu nehodnotc, anglicky nonevaluative feedback, specifikuje Slavk jako: Zptn vazba je koment urit situace, ve kterm nen obsaen hodnotov soud, ale pouze potvrzen, e ho mluv bere na vdom a njak prov uritou situaci, pracovn postup apod., ani by o tom vyslovil hodnotov soud (Slavk, 1999, s. 186). Termn hodnocen, s nm budu v prci dle pracovat, chpu podle Slavkovy definice (in Prcha, 2009, s. 587) jako: Hodnocen student je interpretan a komunikan proces, kter poskytuje diagnostick informace o porovnatelnch kvalitch uebnch vkon a chovn student s clem zvyovat kvalitu uen a efektivitu vyuovn. Hodnocen ovlivuje

20

autoregulaci studentskho uen a motivaci k nmu, psob na sociln vztahy, sebepojet nebo aspirace student atd. Hodnocen, kter je obsaeno ve zptn vazb, me bt pozitivn i negativn. V ppad pozitivn zptn vazby se jedn o potvrzen sprvnosti kovsk odpovdi (a ji verbln nebo psemn), v ppad zptn vazby negativn naopak o jej odmtnut kovsk odpovdi a signalizaci chyby. Mare a Kivohlav (cit. dle eov, vaek & alamounov 2012) zptnou vazbu chpou jako informaci urenou kovi, kter jej m informovat o tom, jak probh proces jeho uen. Typy negativn zptn vazby len Mare a Kivohlav (ibidem) rovn do ty typ. Prvnm typem negativn zptn vazby je prost detekce chyby uitel d najevo, e odpov je nesprvn, druhm typem je identifikace chyby spojen se specifikac nesprvnho daje i pase v kovskm vkonu; tetm typem je interpretace chyby ili poskytnut vysvtlen, jak k chyb dolo a poslednm tvrtm typem je korekce chyby spojen s podnm sprvn odpovdi. Ve vukov komunikaci podle eov, vaka a alamounov (2012) pichz zptn vazba obvykle bezprostedn po tom, co k pod njak vkon (nap. odpov na otzku uitele), a pedpokld se, e k na jejm zklad reguluje svj dal uebn postup, co vede ke zlepen jeho vkonu v budoucnosti. Takov zptn vazba se tk pedevm vyuovac hodiny a verbln komunikace. U test, o kterch pojednv m prce, nen pli obvykl, aby k obdrel informaci ihned po napsn. Vjimkou jsou testy v e-learningovm modulu Masarykovy univerzity, takzvanm elfu.

21

4.3 Typy zptn vazby u test na vysok kole U test na vysokch kolch se zptn vazba me vyskytnout vdy jen ve dvou z celkovch ty monch typ u pozitivn zptn vazby a stejn tak u dvou projev u vazby negativn. V ppad pozitivn zptn vazby uitel bu odpov akceptuje, co v testu ozna znmou fajfkou ppadn hodnocenm sprvn i ano. Druhou monou situac je, e odpov akceptuje a spolu s ve zmnnm oznaenm ji jet rozvine i dopln z logiky vci vyplv, e v ppad sprvn odpovdi nelze obdret tzv. korektivn zptnou vazbu, viz dle. V ppad vazby negativn uitel u psemnch test bu pouze zakrtne odpov jako nesprvnou, anebo ppadn jet specifikuje, kter daj i pas kova vkonu je nesprvn. Korekce chyby spojen s uvedenm sprvn odpovdi se na vysokch kolch vyskytuje takka vhradn jen u on-line test. Je proto patrn, e ani v ppad negativn zptn vazby se nejedn o ist korektivn zptnou vazbu. Hattie a Timperleyov (2007) len zptnou vazbu s ohledem na jej zamen a rozliuj nsledujc tyi rovn: 1) zptn vazba zamen na kol9, 2) zptn vazba zamen na proces zvldnut kolu10, 3) zptn vazba zamen na seberegulaci11 a 4) zptn vazbu zamen na sebe sama12. Pro testovn znalost lze uvaovat o dvou a tech ze zmnnch typ zptn vazby. Jednak o zptn vazb zamen na kol, kterou popisuj autorky nsledovn: Tato rove zahrnuje zptnou vazbu tkajc se toho, jak dobe byl kol zvldnut i proveden, odliuje sprvn odpovdi od patnch (Hattie a Timperleyov, 2007, s. 91).13 Jak autorky dle uvdj, tento typ zptn vazby je znm jako znalost vsledk i korektivn zptn vazba14 (ibidem).

9

V originle: Feedback about the task (FT) 10 V originle: Feedback about the processing of the task (FP) 11 V originle: Feedback about self-regulation (FR) 12 V originle: Feedback about the self as a person (FS). 13 V originle: This level includes feedback about how well a task is being accomplished or performed, such as distinguishing correct from incorrect answers 14 V originle: knowledge of results a corrective feedback

22

Zrove je mon pi testovn znalost uvaovat o vyuit zptn vazby zamen na proces zvldnut kolu: Hlavn st tto zptn vazby se tk studentovch strategi hledn chyby a dle tyto chyby mohou indikovat nespch a potebu zmny studijn strategie i volby rozdlnch studijnch strategi, (potebu) bt vce efektivn v aplikovn strategi anebo potebu vyhledn pomoci (Hattie a Timperleyov, 2007, s. 93).15 V reln situaci se me zmnn zptn vazba objevit u studenta po testu i zkouen, pokud m monost seznmit se s vsledky sv prce. Prv v takov chvli me zmnit svou studijn strategii.

15 V originle major type of FP relates to students strategies for error detection a Such errors may indicate failure and a need to restrategize, to choose different strategies, to be more effective in applying strategies, and/or to seek help

23

Teoretick st II. zptn vazba a korektivn zptn vazba ve koln realit 5. Vliv korektivn zptn vazby na retenci a porozumn uivuV tto sti prce se zamm na syntzu zjitn, uvedench v stech pedchozch. Nejprve pedstavm vsledky empirickch vzkum, kter zkoumaly vliv (korektivn) zptn vazby pi uen na retenci i porozumn ltce. I s vyuitm tchto zjitn pot pinesu syntzu v prci uinnch zjitn a jejich dopad na koln realitu. 5.1 Empirick vzkumy potvrzujc pozitivn vliv korektivn zptn vazby na proces uen a retenci Pouit test jako uebnho materilu nutn souvis s ptomnost korektivn zptn vazby, zmnn v vodu m prce. Studie (Larsen et al., 2009; Agarwal et al., 2008; Bryant & Ainsfeld 1969 a dal) zkoumajc vliv zptn vazby na zapamatovn informac se shoduj v tom, e korektivn zptn vazba pomh studentm nejen s uvdomnm si chyb, ale tak se zapamatovnm zkouen ltky. Vsledky vybranch studi, kter se tkaj toho, jak vliv m ptomnost/neptomnost korektivn zptn vazby v testech evaluujcch rzn typy vdomost, shrnuji ne. Larsen et al. (2009) zkoumali, zda opakovan testovn znalost nabytch v situacch vukovho typu (jednalo se didaktickou konferenci) povede k jejich lepmu vybaven pozdji. Po pednce tkajc se dvou tmat 1) stav epilepsie a 2) Myasthenia gravis (MG), specifickho nervosvalovho onemocnn16 - byli astnci rozdleni do dvou skupin. lenov 1. skupiny nejprve vyplnili test tkajc se epilepsie a pot studovali pehledov arch o MG, lenov 2. skupiny vyplnili test tkajc se MG a pak studovali arch o epilepsii (lo tedy o mezisubjektov pln). Larsen et al. uvdj: Testovn i studovn nsledovalo okamit po pednce a pot pi dvou dalch pleitostech po dob cca 2 tdn, po kadm testu obdreli participanti (korektivn) zptnou vazbu. Po 6 mscch respondenti psali16

Nemoc, pi n je oslaben voln pohyb vykonvan pn pruhovanm svalstvem

24

zvren test tkajc se obou tmat17 (Larsen et al, 2009, s. 1176). V testu tkajcm se stav epilepsie skrovali ti respondenti, kte byli z epilepsie testovni, prmrn o 11% lpe ne ti respondenti, kte studovali pehledov arch (P