UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra biologie

Bakalářská práce

Pavlína Bartošová

Využití chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v ekologické

a environmentální výchově

OLOMOUC 2017 Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková CSc.

Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala sama a za použití zdrojů, které jsou

uvedeny v seznamu literatury.

V Olomouci dne 04. 12. 2017

Poděkování

Ráda bych poděkovala doc. RNDr. Jitce Málkové CSc. za cenné rady a postřehy při tvorbě

mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Ondřeji Dočkalovi ze Správy CHKO

Litovelské Pomoraví za poskytnuté materiály.

Obsah

1. Úvod .................................................................................................................................... 5

2. Cíle bakalářské práce .......................................................................................................... 6

3. Chráněná krajinná oblast ..................................................................................................... 7

3.1 Chráněná krajinná oblast Litovelského Pomoraví ....................................................... 8

3.2 Plán péče .................................................................................................................... 14

3.3 Projekty k ochraně přírody ........................................................................................ 14

3.4 Úmluvy ...................................................................................................................... 16

4. Maloplošná chráněná území .............................................................................................. 17

5. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta ................................................................ 31

5.1 Vymezení pojmů ........................................................................................................ 31

5.2 Cíle EVVO ................................................................................................................. 32

6. Metodika vlastní práce ...................................................................................................... 33

7. Praktická část..................................................................................................................... 35

7.1 Analýza informačních zdrojů ..................................................................................... 35

7.2 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 36

7.3 Využití chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví v ekologické a

environmentální výchově ...................................................................................................... 39

7.4 Návrh exkurze pro širokou veřejnost ......................................................................... 40

8. Diskuze .............................................................................................................................. 49

9. Závěr.................................................................................................................................. 51

10. Seznam zkratek ................................................................................................................... 53

12. Literatura a zdroje citací ..................................................................................................... 54

11. Přílohy ................................................................................................................................ 60

A) Distribuovaný dotazník .................................................................................................... 60

B) Dotazníkové šetření – výsledky v grafech ....................................................................... 62

C) Seznam naučných stezek na území Litovelského Pomoraví ........................................... 71

13. Anotace ............................................................................................................................... 72

5

1. Úvod Ačkoliv si to lidé nepřipouští či neuvědomují, čím dál více ztrácí kontakt s přírodou.

Nevidí tu zdravou, krásnou přírodu, která jim mizí před očima. Je velmi důležité nasměrovat

veřejnost k ekologickému myšlení. Prvním nepostradatelným faktorem je informovanost.

Veřejnost by měla být obeznámena o ekologických problémech stávajících i hrozících

v blízké době. Měli by vědět, jakým způsobem má chování lidí, následek na životním

prostředí, nebo naopak jak mohou pomoci. Lidé by měli být informováni o pořádaných

akcích, exkurzích a jiných plánovaných projektů zaměřené na životní prostředí. Mohou být

informování prostřednictvím vývěsek, městských zpravodajů, přednášek, sdělovacích

prostředků. Vědomosti by měli být podávány jednoduchou a zřetelnou formou, bez

odborných názvů, které veřejnost nezaujmou a nebudou jim rozumět. K podávání informací

o životním prostředí, i problémy s tím související, slouží environmentální osvěta. Dalším

krokem environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) je utvořit citovou vazbu

mezi člověkem a životním prostředím.

6

2. Cíle bakalářské práce Hlavním cílem předložené bakalářské práce je podnítit nejširší veřejnost k poznávání

přírody všemi smysly a naučit ji, aby pochopila nutnost ochrany a uchování přírodního

prostředí pro budoucí generace.

Prostředkem k dosažení vytyčeného cíle bude:

- návrh exkurze pro zvýšení ekologického povědomí veřejnosti v chráněné krajinné oblasti

(CHKO) Litovelské Pomoraví,

- zpracování přehledu stávajících naučných stezek v řešeném území,

- sestavení, distribuce a vyhodnocení dotazníku, který bude předložený různým věkovým

skupinám ke zjištění stavu znalostí o problematice ochrany přírody v Litovelském

Pomoraví.

Dílčím úkolem bude:

- analýza dostupných informačních materiálů z regionu (např. z Informačních center

z Olomouckého kraje, z Centra ekologické výchovy Sluňákov, ze Správy CHKO

Litovelské Pomoraví), které jsou zaměřeny na ekologickou a environmentální výchovu,

ochranu a management tohoto chráněného území,

- popis možných návrhů využití chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví

v ekologické a environmentální výchově,

- na základě studia odborné literatury zpracování rešerše zaměřené na přírodu tohoto

významného území.

Snahou bude zvýšit motivaci zejména dospělé populace k poznávání přírody v CHKO

Litovelské Pomoraví a také podnítit uvědomělý a aktivní přístup lidí k ochraně přírody.

7

3. Chráněná krajinná oblast

Česká republika má dva typy chráněných území – velkoplošná a maloplošná chráněná

území (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017 a).

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou velkoplošná chráněná území, která jsou

v České republice podle Zákona č. 114/1992 Sb. § 25 definována jako:

„rozsáhlejší území s harmonicky utvářenou krajinnou, s charakteristicky vyvinutým

reliéfem, s vysokým podílem přirozených ekosystémů a s hojným výskytem vzácných nebo

ohrožených druhů rostlin a živočichů, popřípadě s dochovanými památkami historického

osídlení“ (Ministerstvo životního prostředí, 2008-2015 d).

Hlavním cílem všech CHKO je uchování a ochrana přírodních ekosystémů a postupná

obnova všech přírodních hodnot. Nedílnou součástí je zajištění vhodného hospodářského

využívání krajiny (Machar, 1995).

Území v CHKO jsou členěna do čtyř zón, popřípadě pouze do tří, tzv. zonace se

provádí pro uchování a zlepšování přírodního potenciálu území.

Do první zóny patří nejvzácnější území, zřídka pozměněné zásahy člověka.

Do druhé zóny náleží ekosystémy blízké přírodě.

Do třetí zóny jsou zařazeny lesy, pole, pastviny, louky a plochy s rozptýlenou

zástavbou.

Území 4. zóny, zahrnuje zastavěná území s územní rezervou a související zemědělsky

obhospodařovanou půdou (Müllerová, 2009).

Do velkoplošných chráněných oblastí náleží v ČR 26 CHKO a 4 národní parky (NP).

Celkem zaujímají okolo 14,39 % rozlohy našeho státu (Ministerstvo životního prostředí ČR,

2008-2015 a).

Národní parky spravují správy NP, CHKO regionální pracoviště Agentury ochrany

přírody a krajiny ČR (viz obr. 1 Regionální pracoviště AOPK ČR).

8

Obr. 1: Mapa regionálních pracovišť AOPK ČR

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017

3.1 Chráněná krajinná oblast Litovelského Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena 15. listopadu 1990 vyhláškou Ministerstva

životního prostředí ČR č. 464/1990 Sb. Celková plocha CHKO Litovelské Pomoraví činí

96 km2, z toho v procentuálním zastoupení zaujímají lesy 56 %, zemědělská půda 27 %

(louky 9,5 %), vodní plochy 8 % a zbylých 9 % zastavěné pozemky (Šafář et al., 2003).

Chráněná krajinná oblast Litovelského Pomoraví se nachází v Olomouckém kraji,

mezi městy Olomouc a Mohelnice. Územím protéká řeka Morava. Tok je většinou přirozený,

meandrující a v lužních lesích se větví na mnoho stálých i periodických říčních koryt (Šafář et

al., 2003).

Lokalizaci zachycuje obr. 2.

9

Obr. 2: CHKO Litovelské Pomoraví

Zdroj: Mapy.cz, 2017

Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 210 až 345 m n. m. Nejvyšší bod

v Litovelském Pomoraví se nachází 345 m n. m. na Jelením vrchu. Nejnižší bod 210 m n. m.

představuje koryto řeky Moravy. Ve středu CHKO leží město Litovel, které chráněnému

území propůjčilo své jméno. CHKO se rozkládá na 29 katastrálních území, které tvoří

z oblasti geologie, geomorfologie nebo hydrologie zajímavé oblasti. V Olomouckém okrese

se nachází 23 katastrálních území, v Šumperském okrese 6. Většina katastrálních území

zasahuje do CHKO jen okrajově. Výjimkou je obec Střeň, jejíž katastrální území leží

ve středu CHKO (Bureš et al., 1999).

V roce 1993 bylo CHKO zařazeno do Seznamu mezinárodně významných mokřadních

území v rámci mezistátní Ramsarské konvekce (Machar, 1995). Dále rozebráno v kapitole

3.4 Úmluvy.

Geomorfologie, geologie, klimatologie Litovelského Pomoraví

Z geomorfologické stránky CHKO Litovelské Pomoraví leží na rozmezí provincií

Západních Karpat a České Vysočiny. Rozprostírá se mezi celky jižní části Mohelnické brázdy

a severní části Hornomoravského úvalu, mezi nimiž tvoří zlom Třesínský práh (AOPK ČR,

Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2008).

10

Geomorfologické členění:

Provincie: Západní Karpaty

Soustava: Vněkarpatské sníženiny

Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny

Celek: Hornomoravský úval

Podcelek: Středomoravská niva

Provincie: Česká Vysočina

Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava

Podsoustava: Jesenická podsoustava

Celek: Mohelnická brázda

Celek: Hanušovická vrchovina

Podcelek: Úsovská vrchovina

(Bína et al., 2012)

Z geologického hlediska je kerná stavba významným prvkem CHKO. V okolí

Doubravy jsou charakteristickým podložím kulmské droby a břidlice, zatímco podloží v okolí

nivy řeky Moravy tvoří kvartérní štěrkopísky. Okolí Třesínského prahu s kvartérními

štěrkopísky jsou překryty devonským vápencem (Šafář et al., 2003).

Z klimatického pohledu náleží CHKO Litovelské Pomoraví do klimatické oblasti T2.

Zima je poměrně mírná a suchá. Sněhová pokrývka v řešeném území leží pouze kratší období.

Léto se vyznačuje teplým a dlouhým obdobím (Quitt, 1971).

Charakteristiku klimatu zachycuje tabulka č. 1, která byla zpracována z práce Tolasz,

(2007).

11

Tabulka č. 1 - Vybrané roční klimatické údaje z okolí CHKO Litovelské Pomoraví

Zdroj: Tolasz, 2007

Vegetace a flóra

V závislosti na nadmořské výšce, vlhkosti a sklonu i způsobu obhospodařování

se v CHKO Litovelské Pomoraví vyskytuje několik typů přírodních biotopů. Z lesních

se jedná o měkké a tvrdé luhy, mokřadní olšiny, jasanovo olšové luhy, dubohabřiny, suťové

lesy a květnaté bučiny.

V CHKO byl na řadě míst nevhodně vysázen smrk ztepilý (Picea abies), borovice

lesní (Pinus sylvestris), či modřín opadavý (Larix decidua).

Litovelské luhy jsou druhově bohaté a často reprezentativní. Měkký luh se vzácněji

nachází v oblasti nivy Moravy a je většinou pravidelně zaplavován. Je tvořen vrbou bílou

(Salix alba), vrbou křehkou (Salix fragilis), s příměsí topolu černého (Populus nigra).

Z keřových vrb tady najdeme vrbu nachovou (Salix purpurea) nebo vrbu košíkářskou (Salix

viminalis). Zástupci bylinného patra – popenec obecný (Glechoma hederacea), kostival

lékařský (Symphytum officinale), vrbina penízková (Lysimachia nummularia).

V CHKO Litovelské Pomoraví je častěji zastoupen tvrdý luh. Stromové patro v něm

tvoří dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) dále jilm habrolistý (Ulmus

minor), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa malolistá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre).

Průměrný počet letních dní 50–60 dní

Průměrný počet tropický dní 10 dní

Průměrný počet tropických nocí 0, 5 nocí

Průměrný počet mrazových dní 120 dní

Průměrný počet dní bez mrazu 260 dní

Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou 60–70 dní

Průměrný počet jasných dní 50 dní

Průměrná počet zamračených dní 150–160 dní

Průměrná minimální teplota - 17 °C

Průměrná maximální teplota 33 °C

Průměrná teplota vzduchu 8–9 °C

Průměrný úhrn srážek 550–600 mm

Průměrná vlhkost vzduchu 80 %

12

V keřovém patře převládá bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea) aj.

V bylinném patře se nachází prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria

obscura), dymnivka dutá (Corydalis cava), česnek medvědí (Allium ursinum) a mnoho

dalších. Mezi chráněné druhy patří sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní

(Leucojum vernum), dymnivka plná (Corydalis solida).

Dubové jaseniny se nacházejí v pravidelně zaplavovaném území dále od řeky.

Ve stromovém patře jsou zastoupeny dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus

excelsior). V bylinném podrostu rostou kostival lékařský (Symphytum officinale), kopřiva

dvoudomá (Urtica dioica), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), popenec břečťanolistý

(Glechoma hederacea).

V území často nebo trvale zamokřeném převažují společenstva olšových vrbin s olší

lepkavou (Alnus glutinosa). Pro bylinné patro jsou typické bažinné a mokřadní druhy – ostřice

prodloužená (Carex elongata), ostřice pobřežní (Carex riparia), blatouch bahenní (Caltha

palustris) nebo kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Vodní tůně zastupují chráněné druhy např.

žebratka bahenní (Hottonia palustris), zevar nejmenší (Sparganium minimum), z běžných

druhů tu roste šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), vše viz (Šafář et al. 2003).

Podél drobných toků jsou zastoupeny v různé šíři jasanovo – olšové luhy s dominantní

olší lepkavou ve stromovém patře.

V dubohabřinách převažuje ve stromovém patře dub zimní (Quercus petraea), dub

letní (Quercus robur), habr obecná (Carpinus betulus). Dále přistupuje lípa srdčitá (Tilia

cordata), javor babyka (Acer campestre). V keřovém patře má převahu svída krvavá (Cornus

sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) atd. V bylinném podrostu dominuje plicník

lékařský (Pulmonaria officinalis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), sasanka hajní (Anemone

nemorosa) a další.

Doubravy se vyskytují na vyvýšených suchých a slunných místech. Ve stromovém

patře převládá dub zimní (Quercus petraea) či dub letní (Quercus robur). Jeřáb břek (Sorbus

torminalis), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a dřín jarní (Cornus mas) jsou typickými

zástupci pro keřové patro. Z ochranářsky vzácných druhů v bylinném patře najdeme kakost

krvavý (Geranium sanguineum), prvosenku jarní (Primula veris) nebo třemdavu bílou

(Dictamnus albus).

Na příkrých svazích se nachází suťové lesy. Převažuje zejména javor klen (Acer

pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm drsný

(Ulmus glabra). Keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana) či bez černý (Sambucus

nigra). V bylinném patře se nachází ze zvláště chráněných druhů např. lilie zlatohlavá (Lilium

13

martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum)

a další (Málková, 2008).

Rozmanité jsou i travní biotopy. Zde jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky

nacházející se v blízkosti sídel nebo na svazích. Na loukách se vyskytuje ovsík vyvýšený

(Arrhenatherum elatius), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava luční (Festuca

pratensis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Z diagnostických druhů rostlin zde roste

mochna bílá (Potentilla alba), kakost luční (Geranium pratense).

Aluviální psárková louky se nachází v zaplavovaném území. Vyskytuje se zde hojně

psárka luční (Alopecurus pratensis), přistupuje dále kostřava luční (Festuca pratensis), kakost

luční (Geranium pratense), popenec obecný (Glechoma hederacea), hrachor luční (Lathyrus

pratensis), kostival lékařský (Symphytum officinale) a další (Chytrý et al., 2010).

Bezkolencové louky jsou v podmáčených plochách. Ve vlhkých stanovištích jsou

zastoupeny vlhké pcháčové louky či na déle nesečených plochách tužebníková lada. V těchto

biotopech se z orchidejí místy vyskytují prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo

bradáček vejčitý (Listera ovalis), což podrobně rozebírá Málková, (2009).

Fauna

Biodiverzita živočichů je velká vzhledem k rozmanitým biotopům. Periodické tůně

jsou obývány kriticky ohroženými korýši – žábronožkou sněžní (Siphonophanes grubii)

a listonohem jarním (Lepidurus apus). Z bezobratlých je důležité zmínit několik motýlů např.

modrásek bahenní (Maculinea nausithous), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne)

a ohniváček černočárný (Lycaena dispar).

Řeka Morava vytváří vhodné podmínky pro ryby např. jelec tloušť (Leuciscus

leuciscus), parma obecná (Barbus barbus), plotice obecná (Rutilus rutilus), mník jednovousý

(Lota lota). Lokalitu obývá bohatá skupina obojživelníků – skokan štíhlý (Rana dalmatina),

kuňka ohnivá (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) či čolek obecný (Triturus

vulgaris). Skupinu plazů zastupuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá

(Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

CHKO Litovelské Pomoraví je hojně zastoupeno avifaunou. Charakteristickými

zástupci v lesích je žluva hajní (Oriolus oriolus), strakapoud prostřední (Dendrocopos

medius), lejsek šedý (Muscicapa striata), krahujec obecný (Accipiter nisus), datel černý

(Dryocopus martius). Luční a polní společenstva jsou ideálním výskytem pro chřástala

polního (Crex crex), čejku chocholatou (Vanellus vanellus) nebo bekasinu otavní (Gallinago

14

gallinago). Vodní plochy jsou hojně zastoupeny skupinou ptáků např. ledňáček říční (Alcedo

atthis), kulík říční (Charadrius dubius), pisík obecný (Actitis hypoleucos) a mnoho dalších.

Ze skupiny savců se v CHKO Litovelské Pomoraví daří letounům. Jeskyně jsou pro

ně ideálním zimovištěm. Vyskytuje se zde netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr

rezavý (Nyctalus noctula), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) a další. Další důležitou

skupinou savců je bobr evropský (Castor fiber) a vydra říční (Lutra lutra) (AOPK ČR, Správa

CHKO Litovelské Pomoraví, 2008).

3.2 Plán péče

Plán péče slouží jako zásadní dokument pro veškerou činnost na území CHKO a je

vždy zpracován na 10 let. V roce 2008 vznikl plán péče o CHKO Litovelské Pomoraví pro

období 1. 1. 2009 - 31. 12. 2018 (AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 a).

Zákon č. 114/1992 Sb. § 38 definuje plán péče jako „odborný a koncepční dokument

ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště

chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve

zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy

okolí v jeho ochranném pásmu“ (Ministerstvo životního prostředí, 2008-2015 e).

Každé území má svůj vlastní plán péče, což je blíže rozebráno v kapitole č. 4.

3.3 Projekty k ochraně přírody

Natura 2000

Natura 2000 je soustava chráněných území. Je platná pro všechny země Evropské

unie. Hlavním cílem této soustavy je zabezpečit určité druhy rostlin, živočichů a přírodních

stanovišť, které jsou z evropského pohledu ohrožené, vzácné nebo endemické. Do soustavy

Natura 2000 patří Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality (Natura 2000, 2006 a).

Podle zákona č. 114/1992 Sb. § 3 je Natura 2000 „celistvá evropská soustava území

se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských

stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů

v jejich přirozeném areálu rozšíření

ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území

15

České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky

významnými lokalitami“ (Ministerstvo životního prostředí, 2008-2015 c).

Ptačí oblast

Za účelem ochrany volně žijících ptáků byly vyhlášeny Ptačí oblasti. V České

republice jsou vyhlašována nařízením vlády. V ČR bylo zřízeno 41 ptačích oblastí (Natura

2000, 2006 b).

V CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena ptačí oblast v roce 2004. Území ptačí

oblasti je shodné s hranicemi CHKO Litovelské Pomoraví. Předmětem ochrany je ledňáček

říční (Alcedo atthis), lejskek bělokrký (Ficedula albicollis) a strakapoud prostřední

(Dendrocopos medius) (AOPK ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví,

2008).

Evropsky významná lokalita

Evropsky významné lokality (EVL) jsou vyhlašovány za účelem ochrany přírodních

stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Území EVL Litovelské

Pomoraví není zcela shodné s hranicemi CHKO Litovelské Pomoraví. Přesahují hranice

od Mohelnice směrem k obci Leština. Do Evropsky významných druhů v Litovelském

Pomoraví jsou zařazeny - bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra), čolek velký

(Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea

nausithous), ohniváček černočerný (Lycaena dispar), netopýr černý (Barbastella

barbastellus) a svinutec tenký (Anisus vorticulus) (AOPK ČR, Správa Chráněné krajinné

oblasti Litovelské Pomoraví, 2008).

Do evropsky významných přírodních stanovišť jsou v Litovelském Pomoraví zahrnuty

hercynské a polonské dubohabřiny, měkké luhy, jasanovo-olšové lužní lesy, tvrdé luhy

s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus

minor) či jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), mezofilní ovsíkové louky a bezkolencové

louky (Natura 2000, 2006 c).

16

3.4 Úmluvy

Následují úmluvy ovlivňující ochranu přírody v CHKO Litovelské Pomoraví.

CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and

Flora)

CITES je zkratka používána pro Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými

druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Vznikla v roce 1973 a v současné

době ji přijalo 183 smluvních stran. Česká republika je součástí od 1. 1. 1993.

„Jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení

v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely. Úmluva reguluje zejména

obchod s exempláři ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod

s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou

v přírodě ohroženy“ (Ministerstvo životního prostředí, 2008-2015 b).

Ramsarská úmluva o mokřadech (Ramsar Convention on Wetlands)

Ramsarská úmluva představuje celosvětově mezivládní úmluvu, která slouží k ochraně

mokřadů. Vznikla 2. února 1971 v Íránském městě Ramsar, jako jediná úmluva chránící

určitý typ biotopu. V roce 1990 se stala smluvní stranou i Česká republika.

Území CHKO Litovelské Pomoraví je v rámci Ramsarské úmluvy chráněno od roku 1993

o rozloze 62 km2 (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017 b).

17

4. Maloplošná chráněná území

V rámci CHKO Litovelské Pomoraví je vyhlášeno několik maloplošných zvláště

chráněných území. Z toho jsou 2 národní přírodní rezervací (Vrapač a Ramena řeky Moravy),

1 národní přírodní památka (Třesín), 8 přírodních rezervací (Doubrava, Hejtmanka, Kačení

louka, Kenický, Litovelské luhy, Panenský les, Plané loučky, U spálené) a 14 přírodních

památek (Bázlerova pískovna, Častava, Daliboř, Chomoutovské jezero, Hvězda, Kurfürstovo

rameno, Malá Voda, Pod Templem, Třesín, U přejezdu, U senné cesty, V Boukalovém,

Za mlýnem, Zátrže) (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017 c).

Následuje charakteristika maloplošných chráněných území s vyzvednutím vegetačních

poměrů a druhového složení, také dostupnost území a informační prvky pro veřejnost. Každé

maloplošné chráněné území má svůj plán péče, který realizuje Správa CHKO Litovelské

Pomoraví.

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Rezervace byla vyhlášena roku 1990. Rozloha území činí 80,09 ha. Severozápadním

směrem od Olomouce se nachází hlavní tok řeky Moravy s bočními rameny mezi úsekem

Litovlí a Horkou nad Moravou. Předmětem ochrany je přírodě blízký říční tok řeky Moravy,

slepá ramena, meandry řeky, ostrovy, břehové porosty a lužní lesy. Z ochranářsky

významných druhů rostlin zde roste starček poříční (Senecio fluviatilis), kruštík polabský

(Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum

vernum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), áron východní (Arum alpinum). Vodní toky

obývají společenstva ryb, např. jelec proudník (Leuciscus leuciscus), jelec tloušť (Leuciscus

cephalus), parma obecná (Barbus barbus). Mezi zvláště chráněné druhy patří střevle potoční

(Phoxinus phoxinus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), mník jednovousý (Lota

lota). Tekoucí vody obývá rak říční (Astacus astacus). Pro stojaté, periodické tůně

jsou typické z bezobratlých živočichů žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh

jarní (Lepidurus apus). Z řady obojživelníků se zde vyskytují čolek obecný (Triturus

vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo například skokan štíhlý (Rana dalmatina).

V nejbližším okolí hnízdí okolo 40–50 druhů ptáků: např. včelojed lesní (Pernis apivorus),

žluva hajní (Oriolus oriolus), ledňáček říční (Alcedo atthis), čáp černý (Ciconia nigra),

kulík říční (Charadrius dubius), pisík obecný (Actitis hypoleucos). Ze savců obývá řeku bobr

evropský (Castor fiber) a vydra říční (Lutra lutra).

18

Území je oblíbené pro mnoho sportovních aktivit. Vodní toky jsou využívány

pro vodácký sport. Řeka je sjížděná od Litovle po jez Hynkov a poté od jezu Hynkov dál

směrem k Olomouci. Vodáctví má negativní vliv na kulíka říčního a pisíka obecného, jelikož

hrozí ničení jejich snůšek.

Naučná stezka „Luhy Litovelského Pomoraví“ protíná Ostrovský most, Most

U obrázku a U tří mostů. Naučná stezka o délce 17 km, má celkem 21 informačních panelů

a je vedená po červeném značení. Informační tabule seznamují návštěvníky s řekou Moravou,

uvádí význam vody v krajině a v okolí v CHKO Litovelského Pomoraví. V rámci osvěty

Správa CHKO plánuje zvýšit informovanost vodáků o NPR a její ochraně (Plán péče o NPR

Ramena řeky Moravy, 2012–2019).

Národní přírodní rezervace Vrapač

Rezervace byla vyhlášena roku 1989. Cílem ochrany je zachování lužního lesa a řeky

Moravy. Celková plocha činí 80,94 ha. NPR Vrapač leží zhruba 2 km západním směrem

od města Litovle. Od roku 1993 je lužní část o výměře 4,125 ha součástí Ramsarské úmluvy.

Rezervace Vrapač je charakteristická pravidelně zaplavovanými periodickými tůněmi,

ve kterých se nachází kriticky ohrožený druh žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii)

i listonoh jarní (Lepidurus apus). Vodní tok je charakteristický pro chráněné druhy bobra

evropského (Castor fiber) a vydru říční (Lutra lutra). Z ptactva se v zmíněném území

vyskytuje a hnízdí např. lejsek šedý (Muscicapa striata), datel černý (Dryocopus martius),

jestřáb lesní (Accipiter gentilis), dále strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a žluva

hajní (Oriolus oriolus).

Ve stromovém patře přírodě blízkých porostů převládá dub letní (Quercus robur),

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), jilm vaz (Ulmus

laevis) a další. V bylinném patře z ochranářsky významných rostou sněženka podsněžník

(Galanthus nivalis), árón východní (Arum cylindraceum), bledule jarní (Leucojum vernum),

dymnivka plná (Corydalis solida) nebo kruštík polabský (Epipactis albensis) a další (Plán

péče o NPR Vrapač, 2011–2018).

Z města Litovle vede po červeném značení naučná stezka „Romantický areál Nové

Zámky“, dále pokračuje přes PR Hejtmanku. Naučná stezka končí v osadě Nové Mlýny.

Naučná stezka má celkem 13 zastavení o délce 9 km. Návštěvníci se mohou dozvědět

zajímavosti o zdejších lesích, zastoupených organismech, řece Moravě, historii

protipovodňových staveb a mnoho dalších informací (AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské

Pomoraví, 2017 b).

19

Národní přírodní památka a Přírodní památka Třesín

Chráněné území bylo vyhlášeno už od roku 1933, ale do kategorie Národní přírodní

památka (NPP) byla přihlášena až v roce 1992 o rozloze 1,0 ha. Přírodní památka (PP) byla

založena v roce 1993. Cílem ochrany je paleontologicky, archeologicky a geologicky

významné území. Součástí ochrany jsou bohaté lesní biotopy. Pro veřejnost jsou přístupné

Mladečské jeskyně, které jsou paleontologicky i archeologicky významným územím.

Závrty, ponory či škrapy jsou typickými povrchovými krasovými jevy nacházející

se na masivu Třesína. Jeskyně jsou vhodným zimovištěm pro letouny. V letech 1995–1999

bylo prokázáno v jeskyni Podkova 9 druhů letounů. Nejvíce se objevuje vrápenec malý

(Rhinolophus hipposideros), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý

(Plecotus auritus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii),

netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a další.

V NPP a PP Třesín se vyskytuje řada odlišných biotopů, jež se vyvinuly v závislosti

na nadmořské výšce, expozici a hydrologických podmínkách. Pro jižní svahy a hřbet

jsou typické dubohabřiny, na severních úbočích najdeme květnaté bučiny a na prudkých

severních svazích jsou suťové lesy. Pro severní svahy jsou typické i četné skalní výchozy,

drobné toky, vyvěračky a na severovýchodě jsou mokřadní olšiny. Bohužel jsou zastoupeny

i nepůvodní monokultury smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris)

a modřínu opadavého (Larix decidua). Správa CHKO Litovelské Pomoraví plánuje postupně

přeměnit tyto nepůvodní dřeviny na smíšené lesní porosty. Součástí NPP Třesín

jsou pravidelně kosené louky a bývalé lomy po těžbě vápence. Na lokalitě se vyskytují

v bylinném patře např. tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), bělozářka větvitá

(Anthericum ramosum), mochna přímá (Potentilla erecta), růže galská (Rosa gallica)

či okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Z obce Mladeč vede po červeném značení turistická stezka směrem na Měník. Stezka

vedoucí po modrém značení dovede návštěvníky do Řimic. Turistické stezky jsou využívány

pro procházky či projížďky na kole (Plán péče o PP Třesín, 2000–2009).

V PP Třesín je pro veřejnost přístupná naučná stezka „Třesín“ dlouhá cca 6 km. Začíná v obci

Mladeč, kde se návštěvníci vydají po červeném značení a od rozcestí „Za Třesínem“,

navazuje modré značení, které vede zpět do Mladče. Celkově je na trase stezky 9 tabulí

seznamujících s přírodou i okolím. Naučná stezka informuje o Mladečských jeskyních,

Třesíně, řimických vyvěračkách nebo o rostlinách či fauně vyskytující se na tomto území.

Jeskyně Podkova je veřejnosti přístupná od jara do podzimu. V zimních měsících je jeskyně

20

Podkova uzavřena vzhledem k zimovišti netopýrů (AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské

Pomoraví, 2017 c).

Přírodní památka V Boukalovém

Tento komplex o rozloze 1,58 ha se nachází severovýchodním směrem od obce Střeň.

Předmětem ochrany je soubor mokřadních biotopů se společenstvy významných rostlin

a živočichů. Velké zastoupení mají mokřadní vrbiny a olšiny (Plán péče o PP V Boukalovém,

2010–2019). Velmi bohatý výskyt mají porosty vysokých ostřic, např. ostřice vyvýšená

(Carex elata), ostřice prodloužená (Carex elongata), ostřice nedošáchor (Carex

pseudocyperus), ostřice pobřežní (Carex riparia), dále se zde vyskytují třtina šedavá

(Calamagrostis canescens), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), ptačinec bahenní (Stellaria

palustris) a další. Mokřadní i vodní fauna je velice bohatá. V jezírku žije žábronožka sněžní

(Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). Vyskytuje zde i čolek obecný

(Triturus vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea) či skokan štíhlý (Rana dalmatina) atd.

(Šafář et al., 2003).

Přírodní památkou nevedou žádné turistické trasy a v plánu péče je zahrnuto

nepovolování značení turisticky značených cest (Plán péče o PP V Boukalovém, 2010–2019).

Přírodní památka Za mlýnem

Nedaleko obce Řimice se nachází společenstva drobných mokřadů a vlhkých luk

s převládajícími ostřicemi a rákosinami. Oblast je ohraničená tokem řeky Moravy. Přírodní

památka Za mlýnem byla vyhlášena v roce 1994. Rok po založení PP se vybudovaly tůně

v rámci Programu revitalizace říčních systému. Celková rozloha chráněného území

má 16,50 ha. Cílem ochrany jsou tvrdé luhy, rákosiny eutrofní stojatých vod, aluviální

psárkové louky. Z mokřadních rostlin zde roste žebratka bahenní (Hottonia palustris), rdest

ostrolistý (Potamogeton acutifolius), ostřice banátská (Carex buekii), ostřice vyvýšená (Carex

elata). Prostředí je vhodným stanovištěm pro mnoho obojživelníků např. rosnička zelená

(Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina). Ohrožený druh plže je kružník

Rossmaesslerův (Gyraulus rossmaessleri). Okolí řeky Moravy obývá chráněný bobr evropský

(Castor fiber).

Na lesní cestě u PP Za mlýnem jsou vybudovány informační tabule informující

o významu území. Není třeba regulovat návštěvnost, spíše udržovat a rozvíjet informovanost

návštěvníků (Plán péče o PP Za mlýnem, 2009–2018).

21

Přírodní památka U přejezdu

Celková plocha PP je 10,07 ha a byla vyhlášena v roce 1993 za cílem ochrany

hercynských dubohabřin s výskytem vstavačovitých rostlin. Rozkládá se mezi obcemi

Červenka a Králová. PP U přejezdu hraničí s frekventovanou železniční tratí Olomouc –

Praha. Negativním vlivem železniční tratě je hluková zátěž. Velmi bohatý výskyt zde má

kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hlístník

hnízdák (Neottia nidus-avis), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý

(Platanthera bifolia) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Veřejnost využívá okolí k houbaření. Pohyb v chráněném území není regulován (Plán

péče o PP U Přejezdu, 2010–2019).

Přírodní památka U Senné cesty

PP vznikla až v roce 2004 o rozloze 18,51 ha. Posláním PP je ochrana mokřadních

olšin a tvrdého luhu. PP se rozprostírá mezi Litovlí a Novými Zámky. V podrostu roste mečík

střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadí mord nízký

(Scorzonera humilis), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), hvozdík pyšný

(Dianthus superbus) a další.

Pohybování po významném území není nijak omezeno. Správa CHKO nenavrhuje

vyznačování nových tras (Plán péče o PP U Senné cesty, 2010–2019).

Přírodní památka Kurfürstovo rameno

PP byla založena v roce 1994 o ploše 5,02 ha. Posláním PP je ochrana vodních

a mokřadních biotopů, tj. slepé rameno řeky Moravy. Dominantní zastoupení má měkký

a tvrdý luh. Původní přirozený meandr řeky Moravy byl revitalizován a opět připojen na tok

řeky Moravy. Slepé rameno slouží jako trdliště pro ryby – lín obecný (Tinca tinca), karas

obecný (Carassius carassius), ouklej obecná (Alburnus alburnus), kapr obecný (Cyprinus

carpio), cejn velký (Abramis brama) nebo perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus).

Vyšších rostlin bylo zjištěno cca 184 druhů např. tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides) nebo

nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer) aj. (Plán péče o PP Kurfürstovo rameno, 2012–

2022). U břehu ramene hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), pisík obecný (Actinis

hypoleucos) nebo moudivláček lužní (Remiz pendulinus), viz (Šafář et al., 2003).

22

V chráněné oblasti není povolen rybolov. Veřejnost se může pohybovat pouze

po vyznačených cestách. Koupání a táboření je v chráněném území zakázáno (Plán péče o PP

Kurfürstovo rameno, 2012–2022).

Přírodní památka Hvězda

Chráněné území získalo název „Hvězda“ podle soutoku pěti ramen řeky Moravy, která

z výšky znázorňuje hvězdu. Hranice PP tvoří dvě ramena. PP Hvězda je charakteristická svou

mozaikou mokřadů, vlhkých luk a měkkého luhu. Na území dominuje vrba křehká (Salix

fragilis), vrba popelavá (Salix cinerea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus

glutinosa), brslen evropský (Euonymus europaeus) aj. (Šafář et al., 2003). Svou rozlohou

pouhých 3,41 ha poskytuje zázemí velkému počtu živočichů. Vhodné prostředí na tomto

území nachází obojživelníci, zejména skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý

(Rana dalmatina), kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) nebo

čolek obecný (Triturus vulgaris). Na aluviálních psárkových loukách žije modrásek bahenní

(Maculinea nausithous) a další (Plán péče o PP Hvězda, 2012–2021).

Naučná stezka „Historie a příroda Litovle a okolí“ má tři části. Jednou z částí

je naučná stezka Hvězda, která protíná PP Hvězdu, má celkem 7 informačních tabulí.

Informace se týkají především vývoje Litovelského Pomoraví, popisu Přírodní památky

Hvězda, zejména mokřadů (AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 d).

Přírodní památka Malá Voda

PP Malá Voda byla vyhlášena v roce 1990. Důvodem ochrany je přirozeně

meandrující rameno řeky Moravy s břehovou vegetací. Chráněný úsek toku je 2,5 km. Lesní

porosty tvoří jasanovo – olšový luh a měkký luh s typickými druhy. V bylinném podrostu

se nachází orsej jarní (Ficaria verna), sasanka hajní (Anemone nemorosa), kruštík polabský

(Epipactis albensis), chmel otáčivý (Humulus lupulus) a pitulník horský (Galeobdolon

montanum). Vodní tok je vhodným prostředím pro ryby, vyskytují se zde např. lipan podhorní

(Thymallus thymallus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), mník jednovousý

(Lota lota) či parma obecná (Barbus barbus). Žije tady i vydra říční (Lutra lutra) či bobr

evropský (Castor fiber). Skupinu ptáků zastupuje ledňáček říční (Alcedo atthis), pisík obecný

(Actitis hypoleucos), žluva hajní (Oriolus oriolus), datel černý (Dryocopus martius).

Poblíž PP Malá Voda se nachází cyklostezka z města Litovle do obce Víska (Plán péče

o PP Malá Voda, 2009–2018).

23

Přírodní památka Pod Templem

Přírodní památka Pod Templem vznikla v roce 2010 o rozloze 87,49 ha propojením

PR Novozámecké louky a PR Templ. Důvodem ochrany jsou lesní, luční, vodní a mokřadní

biotopy. Mezi chráněně druhy obojživelníků patří ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan štíhlý

(Rana dalmatina). Skupinu plazů zastupuje slepýš křehký (Anguis fragilis) či užovka

obojková (Natrix natrix). Na území hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus), pisík obecný

(Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis) i strakapoud prostřední (Dendrocopos

medius). PP je lovištěm několika druhů netopýrů, např. netopýr ušatý (Plecotus auritus),

netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Na psárkové louky

jsou vázáni motýli – modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a jasoň dymnivkový

(Parnassius mnemosyne). Z cenných druhů bylin lze uvést vemeník dvoulistý (Platanthera

bifolia), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), bradáček vejčitý (Neottia ovata),

žebratka bahenní (Hottonia palustris), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) atd. (Plán péče o PP

Pod Templem, 2010–2019).

Z města Litovle vede naučná stezka „Romantický areál Nové Zámky“, která provádí

návštěvníky přes NPR Vrapač, PR Hejtmanka po červeném značení a poté pokračuje přes

PP Pod Templem po modrém značení. Naučná stezka končí v obci Nové mlýny. Délka stezky

je 9 km. Celkem je tady 13 zastavení. Směrem PP Pod Templem se lidé mohou dozvědět

o Templu, o Nových Mlýnech nebo třeba o romantických stavbách (AOPK ČR, Správa

CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 b).

Jiná turisticky využívaná stezka vede kolem historické stavby Obelisk a dále

k Řimickému jezu. Řeka Morava je hojně využívaná k vodáckému sportu (Plán péče o PP Pod

Templem, 2010–2019).

Přírodní památka Zátrže

Nová přírodní památka vznikla v roce 2011, místo dřívější Přírodní rezervace

Moravičanské jezero. Posláním PP je ochrana vodních, mokřadních, lučních biotopů a lužního

lesa. Zatím tady bylo zjištěno 221 druhů vyšších rostlin. Přeslička různobarvá (Equisetum

variegatum) patří do dlouhodobého cíle ochrany tohoto území. Problémem PP Zátrže

je těžební činnost štěrkopísku, rybaření a jachting, které se snaží Správa CHKO řešit.

PP Zátrže se rozkládá o rozloze 93,66 ha. Lokalita je vhodným územím pro hnízdění ptactva.

Ze zvláště chráněných druhů ptáků se zde nachází – orel mořský (Haliaeetus albicilla),

orlovec říční (Pandion haliaetus), bukáček malý (Ixobrychus minutus), pisík obecný (Actitis

hypoleucos), žluva hajní (Oriolus oriolus), čáp černý (Ciconia nigra) a kvakoš noční

24

(Nycticorax nycticorax). Mokřady poskytují ideální podmínky pro rozmnožování

obojživelníků. Jedná se o rosničku zelenou (Hyla arborea), ropuchu obecnou (Bufo bufo)

a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Dále zde z plazů žijí ještěrka obecná (Lacerta agilis),

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) i slepýš křehký (Anguis fragilis).

Koupání je možné mimo chráněné území. Území PP Zátrže je vhodnou lokalitou

k ekologické výchově a exkurzím pro školy i veřejnost. Důležitým faktorem je zaměřit se na

osvětu široké veřejnosti, aby lidé znali podstatu ochrany tohoto chráněného území (Plán péče

o PP Zátrže, 2011–2018).

Přírodní památka Bázlerova pískovna

Chráněné území se nachází nedaleko Olomouce o rozloze 5,14 ha. Důvodem ochrany

jsou mokřadní biotopy, jezírko a luční společenstva. Jezírko vytvořené těžbou štěrkopísku

osídlují populace obojživelníků např. ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana

dalmatina), blatnice skrvnitá (Pelobates fuscus), kuňka obecná (Bombina bombina), čolek

velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a další (Plán péče o PP

Bázlerova pískovna, 2014–2023). V břehových porostech dominuje vrba bílá (Salix alba),

vrba křehká (Salix fragilis) nebo olše lepkavá (Alnus glutinosa). V jezírku se nachází

okřehek menší (Lemna minor), psárka plavá (Alopecurus aequalis) či skřípina lesní (Scirpus

sylvaticus), viz (Šafář et al., 2003).

Lidé často navštěvují okolí prostřednictvím procházek a projížďky na koních.

Nacházejí tady místo k relaxaci a odpočinku od rušného života. Tento způsob využívání

krajiny nenarušuje dle „Plánu péče“ chráněné území (Plán péče o PP Bázlerova pískovna,

2014–2023).

Přírodní památka Častava

Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém, někdejší rameno toku Choliny a sousedící

rybník s bohatým výskytem břehových porostů. Lokalita je zařazena do seznamu

mezinárodně významných mokřadů. PP byla vyhlášena v roce 1992 o celkové ploše 7,33 ha.

Z vodních a pobřežních rostlin jsou známé stulík žlutý (Nuphar lutea), tajnička rýžovitá

(Leersia oryzoides), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), puškvorec obecný (Acorus

calamus), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) a šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia).

Mimo vodních rostlin se dále na území nachází ostřice třeslicovitá (Carex brizoides),

hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) aj. Vhodné prostředí tady nachází ropucha zelená

(Bufo viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina) i čolek obecný (Lissotriton vulgaris).

25

Rybářství má negativní vliv na poškozování okolního porostu. Jelikož leží chráněné

území v blízkosti zastavěného území, Správa CHKO se potýká se skládkami odpadů

a vysokou návštěvností, což má špatný vliv na PP Častavu. V rámci osvěty je vhodné

informovat občany o negativních dopadech k chráněnému území (Plán péče o PP Častava,

2012–2019).

Přírodní památka Daliboř

Vyhlášení PP nastalo v roce 1992. Plocha přírodní památky je 5,61 ha. Předmětem

ochrany je slatinná louka a mokřadní společenstvo. Roste zde ohrožený druh kosatec sibiřský

(Iris sibirica), violka slatinná (Viola stagnina), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa)

a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Do kategorie zvláště chráněné druhy živočichů

spadají v této oblasti modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárný

(Lycaena dispar), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový

(Papilio machaon), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), včelojed lesní (Pernis apivorus).

Vyhlášeným územím nevede žádná turistická stezka. V PP je pouze nainstalována jedna

informační tabule pro veřejnost, pojednávající o chráněném území.

Územím nevedou žádné hlavní turistické trasy. Nejbližší naučnou stezkou jsou

„Luhy Litovelského Pomoraví“. Oblast je využívána na projížďky s koňmi (Plán péče o PP

Daliboř, 2015–2024).

Přírodní rezervace Doubrava

Původní rezervace, která byla vyhlášena roku 1993, měla rozlohu 61,49 ha (Šafář

et al., 2003). Nová rezervace byla vyhlášena roku 2010 s výměrou 211,72 ha. Nachází se mezi

obcemi Úsov a Moravičany. Cílem ochrany jsou společenstva teplomilné doubravy, kyselé

doubravy, hercynské dubohabřiny, jasanovo – olšový luh a tvrdý luh. Ve stromovém patře

se vyskytuje dub mnohoplodý (Quercus polycarpa), dub žlutavý (Quercus dalechampii),

jilm vaz (Ulmus laevis), jilm ladní (Ulmus minor). V bylinném patru se nachází kakost krvavý

(Geranium sanguineum), dymnivka nízká (Corydalis pumila), jetel podhorní (Trifolium

alpestre), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Mezi silně ohrožené druhy ptáků patří čáp černý

(Ciconia nigra), žluva hajní (Oriolus oriolus), holub doupňák (Columba oenas) a do

ohrožených druhů náleží např. krahujec obecný (Accipiter nisus), lejsek šedý (Muscicapa

striata) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius).

Území protíná turistická stezka, která vede z Moravičan směrem do Úsova po modrém

značení. Lokalita je využívána k houbaření. V rámci osvěty jsou vhodné nové informační

26

tabule, kvůli informovanosti návštěvníků o přírodní rezervaci (Plán péče o PR Doubrava,

2010–2019).

Přírodní rezervace Hejtmanka

První vyhlášení Přírodní rezervace Hejtmanka byla v roce 1992 (Šafář et al., 2003).

V roce 2010 došlo k rozšíření území na 112,88 ha. Rezervace sousedí s NPR Vrapač, kde jsou

shodná společenstva rostlin i živočichů. Předmětem ochrany jsou mokřady, periodické tůně,

přirozeně meandrující řeka Morava. Na území převládá tvrdý luh a měkký luh. Rezervací

protéká řeka Morava a pravé rameno řeky Moravy – Malá voda. V řece se hojně vyskytují

lipan podhorní (Thymallus thymallus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), mník

jednovousý (Lota lota) či parma obecná (Barbus barbus). Břehy Moravy osídluje bobr

evropský (Castor fiber) nebo vydra říční (Lutra lutra). Periodické tůně jsou domovem korýšů:

např. žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus).

Nachází se zde bohatý jarní aspekt, především velká populace sněženky podsněžník

(Galanthus nivalis), přistupují bledule jarní (Leucojum vernum), dymnivka plná (Corydalis

solida), árón východní (Arum cylindraceum), zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides).

V letních měsících rozkvétá vzácný kruštík polabský (Epipactis albensis) nebo lilie

zlatohlávek (Lilium martagon). Mezi ohrožené kapradiny náleží pérovník pštrosí (Matteuccia

struthiopteris).

Rezervací vede naučná stezka „Romantický areál Nové Zámky“ z Litovle do Nových

Mlýnů. Trasa vede nejdříve přes NPR Vrapač, kde navazuje na PR Hejtmanku.

Značení dalších turistických tras Správa CHKO Litovelské Pomoraví neplánuje (Plán péče

o PR Hejtmanka, 2010–2019).

Přírodní rezervace Chomoutovské jezero

Chomoutovské jezero leží blízko Olomouce, cca 0,5 km od obce Chomoutov. Dříve

bývalá štěrkovna ponechána samovolné sukcesy, dnes tvoří rozsáhlé jezero s několika

ostrovy, kde nacházejí útočiště řady vodního ptactva a obojživelníků. Celková chráněná

plocha činí 121,27 ha, z toho rozloha jezera má okolo 74 ha. Hloubka jezera se pohybuje

okolo 2 – 3,5 m. Jezero se dělí na Malé a Velké jezero. Cílem ochrany je komplex vodních,

mokřadních, lučních a lesních společenstev. Lokalita poskytuje životní prostor pro hnízdění

mnoha ptáků, např. racek chechtavý (Larus ridibundus), racek černohlavý (Larus

melanocephalus), kulík bledý (Pluvialis squatarola), moudivláček lužní (Remiz pendulinus),

pisík obecný (Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis), rybák malý

27

(Sterna albifrons), rybák černý (Chlidonias niger), luňák hnědý (Milvus migrans), luňák

červený (Milvus milvus) atd. Z obojživelníků byly prokázány – ropucha obecná (Bufo bufo),

rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan skřehotavý

(Rana ridibunda), skokan zelený (Rana kl. esculenta), dále skokan štíhlý (Rana dalmatina),

skokan hnědý (Rana temporaria), a také čolek obecný (Triturus vulgaris). V rezervaci bylo

zjištěno 295 druhů rostlin. Z chráněných druhů rostlin se vyskytují – řepík vonný (Agrimonia

procera), ostřice křivoklasá (Carex curvata), lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum) aj.

Chomoutovské jezero slouží pro mnohé jako přírodní koupaliště. Dalšími

ovlivňujícími faktory je sportovní jachting a rybaření. Tyto faktory negativně ovlivňují

celkový stav PR Chomoutovské jezero a Správa CHKO Litovelské Pomoraví se je snaží

regulovat. Lokalita je vhodná pro výuku ekologické výchovy a pro provádění exkurzí

pro školy a dospělé populace (Plán péče o PR Chomoutovské jezero, 2009–2020).

Kolem Chomoutovského jezera vede naučná stezka „Na křídlech ptáků“, která dále

vede přes Chomoutov. Celková délka trasy je 8 km a je naistalováno 9 informačních tabulí

(AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 e).

Přírodní rezervace U spálené

Přírodní rezervace U spálené je charakteristická společenstvem lipových dubohabřin.

Celková plocha území dosahuje 23,17 ha. Nadmořská výška dosahuje okolo 255 m n. m. PR

se vyskytuje zhruba 1,7 km jihozápadně od obce Králová, která spadá pod obec Medlov.

V rezervaci můžeme najít hladýš pruský (Laserpitium pruthenicum), hadí mord nízký

(Scorzonera humilis), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), kruštík širolistý

(Epipactis helleborine) či vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Skupinu ptáků zastupují

čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter

nisus), žluva hajní (Oriolus oriolus).

Okolí PR U Spálené je hojně navštěvováno houbaři. Nové turistické trasy podle

Správy CHKO Litovelské Pomoraví zde nejsou vhodné (Plán péče o PR U spálené, 2010–

2019).

Přírodní rezervace Plané loučky

Rezervace je vyhlášena už od roku 1952. Rozloha území činí 20,36 ha.

Na severozápadním okraji Olomouce se rozprostírá území mokřadních biotopů. Hlavním

cílem ochrany je přirozeně meandrující řeka s břehovými porosty, vlhké louky, rákosiny,

trvalé i periodické tůně s přítomností vzácných druhů rostlin a živočichů. Mezi chráněné

28

rostlinné druhy patří např. hrachor bahenní (Lathyrus palustris), sítina tmavá (Juncus atratus),

pryskyřník velký (Ranunculus lingua), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), upolín

nejvyšší (Trollius altissimus) nebo kruštík polabský (Epipactis albensis). Velmi bohatý

je výskyt obojživelníků, jako jsou skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý

(Rana ridibunda), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), kuňka obecná

(Bombina bombina), čolek velký (Triturus cristatus) a ještěrka živorodá (Lacerta vivipara).

Ze skupiny ptáků jsou chránění moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní

(Crex crex) nebo rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a další (Plán péče o PR Plané

loučky, 2012–2019).

Přírodní rezervaci protíná vyznačená naučná stezka „Kolem jezera Poděbrady“ o délce

cca 3 km. Celkově má stezka 6 zastavení, kde se široká veřejnost dozví hlavně o fauně a flóře

území nebo jakým způsobem se voda v jezeře může přirozeným způsobem čistit (AOPK ČR,

Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 f).

Další významná naučná stezka je „Putování lučním královstvím“ o délce 0,6 km.

Celkově má trasa 4 naučné tabule. Široká veřejnost se dozví, co např. roste na loukách

v PR Plané loučky nebo jaká společenstva rostlin a živočichů se skrývají v tůních (AOPK ČR,

Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 g).

Přírodní rezervace Litovelské luhy

PR byla vyhlášena v roce 1994 za cílem ochrany lužních lesů. PR Litovelské luhy

jsou charakteristické hojným výskytem ohrožených druhů organismů. Rozloha

PR je 340,01 ha. Rezervace se nachází ve středu území CHKO Litovelského Pomoraví mezi

městem Litovlí a obcí Střeň. Dominantní zastoupení má tvrdý luh a měkký luh – dub letní

(Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), jilm habrolistý

(Ulmus minor). Nápadnými bylinami na území je sněženka podsněžník (Galanthus nivalis),

bledule jarní (Leucojum vernum), dále zapalice žluťocholistá (Isopyrum thalictroides), plicník

tmavý (Pulmonaria obscura), bradáček vejčitý (Listera ovata). Do zvláště chráněných druhů

ptáků patří včelojed lesní (Pernis apivorus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), čáp černý

(Ciconia nigra), žluva hajní (Oriolus oriolus). Velmi bohaté je zastoupení plazů, např.

ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký

(Anguis fragilis) a obojživelníků čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký

(Triturus cristatus) a ropucha obecná (Bufo bufo) a další (Plán péče o PR Litovelské luhy,

2010–2019).

29

Středem PR vede cyklostezka nazývaná „Lesánkova naučná stezka“ o délce 8 km.

Stezka začíná a končí v Litovli a je vhodná pro rodiny s dětmi (Mikroregion Litovelsko,

2017).

Poblíž PR Litovelské luhy se nachází naučná stezka „Luhy Litovelského Pomoraví“

o délce cca 16 km. Stezka začíná v obci Horka nad Moravou a končí v Litovli. Po celé trase

je umístěno 21 informačních panelů. Je vhodná pro cyklisticky i pro rodiče s dětmi.

Informační panely přibližují lidem přírodu a Litovelského Pomoraví. Poukazují

na provázanost vody s okolím (AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2017 h).

Přírodní rezervace Kenický

Rozloha přírodní rezervace se pohybuje okolo 11,09 ha. Je obklopená meandrující

řekou Moravou a Mlýnským potokem. Leží poblíž obce Hynkov. Účelem ochrany

je ekosystém tvrdého luhu, v němž převládá dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý

(Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre) a další

dřeviny. V chráněném území rostou typické druhy pro bylinné patro v CHKO Litovelské

Pomoraví např. dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), plicník

tmavý (Pulmonaria obscura), bledule jarní (Leucojum vernum), česnek medvědí

(Allium ursinum). Z avifauny hnízdí na tomto území lejsek bělokrký (Ficedula albicollis),

strakapoud velký (Dendrocopos major) nebo budníček menší (Phylloscopus collybita).

Na jaře je lokalita často navštěvována širokou veřejností. Nové trasy Správa CHKO

nedoporučuje (Plán péče o PR Kenický, 2000–2009).

Přírodní rezervace Panenský les

Přírodní rezervace chrání lužní lesy s přilehlými vzácnými druhy organismů.

Rezervace byla vyhlášena již v roce 1992 o rozloze 15,83 ha. Panenský les se rozprostírá mezi

obcemi Štěpánov a Horka nad Moravou. Rezervaci je obklopují ramena řeky Moravy. Přilehlá

ramena řeky Moravy osídluje vydra říční (Lutra lutra) a bobr evropský (Castor fiber).

PR poskytuje vhodné podmínky pro hnízdění ptáků. Z ohrožených druhů tady hnízdí čáp

černý (Ciconia nigra), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), žluva hajní (Oriolus

oriolus), lejsek šedý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), jestřáb lesní

(Accipiter gentilis) a holub doupňák (Columba oenas). V roce 2004 bylo prokázáno 51 druhů

ptáků (Plán péče o PR Panenský les, 2010–2020). V lužním lese převažují typické jarní druhy

jako: sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), prvosenka

30

vyšší (Primula elatior) dymnivka plná (Corydalis solida), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj.

(Šafář et al., 2003).

Hojná návštěvnost v jarních měsících má značně negativní vliv na rozmnožování

některých druhů živočichů. Další negativní působením je sběr chráněných rostlin. Vhodná

volba by bylo obeznámení veřejnosti o negativních vlivech člověka na chráněné území (Plán

péče o PR Panenský les, 2010–2020).

Přírodní rezervace Kačení louka

Kačení louka patří mezi nejcennější mokřadní území v CHKO Litovelské Pomoraví.

PR byla zřízena v roce 1992 a o rok později se rezervace stala součástí Ramsarské úmluvy

o mokřadech. Nachází se nedaleko obce Moravičany. Výměra území se pohybuje okolo

16,62 ha. Nadmořská výška se pohybuje mezi 245 až 250 m n. m. Důvodem ochrany

jsou mokřadní biotopy a lesní okolní společenstva (Plán péče o PR Kačení louka,

2012–2019). Na lokalitě bylo nalezeno skoro 200 druhů cévnatých rostlin, např. žebratka

bahenní (Hottonia palustris), zevar nejmenší (Sparganium natans), pryskyřník velký

(Ranunculus lingua), bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora), rdest ostrolistý

(Potamogeton acutifolius) nebo bahnička bradavčitá (Eleocharis mamillata).

Vlivem mokřadního charakteru území je zde početná populace obojživelníků - čolek velký

(Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina),

rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan štíhlý (Rana dalmatina) atd. (Šafář et al., 2003).

Chráněné území veřejnost navštěvuje formou lehké turistiky. Návštěvníci chodí

na lokalitu houbařit (Plán péče o PR Kačení louka, 2012–2019).

Shrnutí kapitoly

Důležitá část této bakalářské práce tvoří popis maloplošných chráněných území, které

v Litovelském Pomoraví tvoří podstatnou část rozlohy. V kapitole výše bylo podrobně

zmíněno, kde se maloplošná území nachází, jaké jsou jejich hlavní charakteristiky, jaké

vzácné druhy rostlin i živočichů, se zde nachází, proč jsou chráněna. Dále byly zmíněny

pozitivní i negativní vlivy působení veřejnosti na ochranu krajiny dle Plánů péče.

Z pozitivních vlivů lze zdůraznit informační tabule o dané krajině. Z negativních vlivů lze

zdůraznit špatný vliv a působení člověka na přírodu chráněných území. Dle jednotlivých

lokalit byly roztříděny a zmíněny naučné stezky nacházející se v CHKO Litovelské Pomoraví,

jejichž seznam lze nalézt v kapitole 11 Přílohy C.

31

5. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

5.1 Vymezení pojmů

Environmentální výchova

Environmentální výchova neboli ekologická výchova má za cíl umožnovat podávání

informací, dovedností a spoluodpovědnosti řešit problémy jak stávající, tak budoucí.

Důležitými faktory, na které by se nemělo zapomínat je cit, pokora, tvořivost, vstřícnost, také

porozumění přírodě, úctu ke všemu živému, motivaci udržet a zejména zlepšovat stav

životního prostředí (Máchal et al., 2012).

Trvale udržitelný rozvoj

Vavroušek (1994) popsal udržitelný rozvoj – „Trvale udržitelný způsob života

je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím

prostředím tak, abychom se co nejvíce přiblížili ideálům humanismu a úcty k životu a přírodě

ve všech jejich formách, a to ve všech časových horizontech. Je to způsob života, který hledá

rovnováhu mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem

i přírodě jako celku, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím. Měli bychom

přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého,

ale také tam, kde dochází k ničení přírody“.

Agenda 21

Agenda 21 představuje program pro 21. století, vedený k rovnováze v naší Zemi.

Má za cíl udržet rovnováhu a vztah mezi životním prostředním, udržitelným rozvojem

a člověkem. Program vznikl v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji

v Rio de Janeiro (Bauerová, 1998).

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)

EVVO je státní program vyhlášen vládou v roce 2000, do kterého náleží

environmentální výchova (Koncepce EVVO Olomouckého kraje, 2004).

Podle zákona č. 17/1992 § 16 se „výchova, osvěta a vzdělávání provádějí tak, aby

vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí

odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu

ve všech jeho formách“ (Ministerstvo životního prostředí, 2008-2015 f)

32

5.2 Cíle EVVO

Cílem environmentální výchovy a osvěty je přimět veřejnost k odpovědnosti

za přítomný stav životního prostředí. Snahou EVVO je ukázat lidem ekologicky přijatelnější

způsob života. EVVO by se mělo stát pro každého celoživotní cestou za lepší budoucnost

nejen pro stávající i budoucí generace. Environmentální výchova slouží jako jeden

z preventivních nástrojů týkající se ochrany životního prostředí. Dalšími jsou legislativní

a ekonomické nástroje (Bauerová, 1996).

Výhody zapojování veřejnosti:

- získávání znalostí o dané problematice

- podpoření pocitu vlastnictví

- snižování nepochopení a nedorozumění v dané problematice

- předcházení nebo řešení konfliktů

- podpoření správných rozhodnutí a cílů

(Bauerová, 1998)

EVVO by měla působit na všechny věkové kategorie, bez ohledu na pohlaví,

zaměstnání či zájmů daného člověka. Dospělá populace by měla být zapojována

do environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Lidé by měli být informování v rámci

osvěty o stavu životního prostředí a o problematice s tím spojené, také získat kladný vztah

k prostředí.

Na dospělou populaci může mít vliv:

- zaměstnání

- rodina

- přátelé

- sdělovací prostředky (internet, tisk, televize)

- zájmové organizace (spolek rybářů, včelařů, myslivců)

- správy chráněných krajinných oblastí

- knihovny, muzea, zoologické zahrady

- orgány státní správy a samosprávy

- ekologické poradny pro veřejnost

(Kvasničková, 1998)

33

6. Metodika vlastní práce

Bakalářská práce (BP) je dělena na 12 kapitol a 2 hlavní části – teoretickou

a praktickou. Teoretická část je zpracované formou literární rešerše a zaměřuje se zejména na

popis, srovnání a přehled současných znalostí o přírodě tohoto ochranářsky významného

území (obsahuje kapitoly Chráněná krajinná oblast, Maloplošná chráněná území). Dále se

věnuje podstatě EVVO.

Data do literární rešerše jsou čerpána především z odborné literatury, webových

stránek a ostatních zdrojů souvisejících s tématem (např. Plány péče maloplošných

chráněných území) a podrobně jsou zmíněny v kapitole 12 Literatura a zdroje citací.

Základním cílem je podat čtenáři aktuální přehled literatury o daném území i o ekologické

a environmentální výchově.

Přípravná fáze BP byla založena na získávání informačních zdrojů především

o CHKO Litovelské Pomoraví v informačním centru Litovel a Uničov, centru ekologické

výchovy Sluňákov a na Správě CHKO Litovelské Pomoraví.

Součástí získávání informací byla zapotřebí návštěva Správy CHKO Litovelského

Pomoraví, která poskytla plány péče ke zvláště chráněným územím.

Neméně důležitým zdrojem informací bylo osobní terénní šetření autorky v CHKO

Litovelské Pomoraví či sběr a vyhodnocování letáků a dalších informačních materiálů

o CHKO Litovelské Pomoraví.

Praktická část této práce je zaměřena na dotazníkovém šetření, zjišťující povědomí

dospělé populace o CHKO Litovelské Pomoraví, návrhy využití Litovelského Pomoraví

v environmentální výchově popisnou formou a závěr představuje návrh exkurze pro širokou

veřejnost.

Pro výzkum veřejného mínění bylo zvoleno dotazníkové šetření. Díky této metodě

bylo možné sesbírat velké množství dat s méně podrobnými informacemi, a tím být

aplikovány na širší okruh lidí. Zkoumanými jevy byly především znalosti o dané lokalitě.

Jako reprezentativní vzorek byla vybrána skupina lidí navštěvujících turistická informační

centra (Litovel, Uničov) a náhodný výběr uživatelů vlastnících e-mailovou adresu z autorčina

okolí, kde byl zaslán odkaz na www.survio.com, kde mohl uchazeč anonymně dotazník

vyplnit a případně přeposlat odkaz dalším lidem. Vše bylo založeno na ochotě dotazovaných

odpovědět.

Dotazníkové šetření bylo anonymní a distribuováno na internetu a v informačním

centru Litovel v období 28. 4 – 24. 5. 2017. Polostrukturovaný dotazník se skládal

34

z otevřených i uzavřených otázek. Otevřené otázky byly vybrány z důvodu, aby se lidé

vyjádřili vlastními slovy a podle svého uvážení a vědomostí.

Primárním zdrojem sběru dat pro návrhy využití CHKO Litovelské Pomoraví v EVVO

byl v tomto případě internet, hledání informací a srovnávání s jinými kraji, na kterých

se nachází CHKO a jak tyto kraje aktivně přistupují k EVVO. Návrhy využití jsou založeny

na zkušenostech a znalostech autorky, uchopeny popisnou, stručnou, odrážkovou formou

s náznakem tuto část práce rozpracovat v budoucnosti, např. formou diplomové práce.

Proběhlo terénní šetření výběru lokality na návrh exkurze. Záměrně byl zvolen okruh na

naučné stezce Třesín v okolí obce Mladeč z důvodu velké návštěvnosti území, krajinářské

přitažlivosti, heterogenity biotopů či velkého množství ochranářsky cenných organismů

i z důvodu možnosti lépe využít dané území.

Nomenklatura cévnatých rostlin je uváděna podle práce Kubát a kol. (2002), živočichů

dle internetové mezinárodní encyklopedie Biolib.cz. Rostliny ze zákona chráněné byly

vyhledávány ve Vyhlášce 395/1992 v platném znění. Kategorie ohrožených druhů rostlin

je podle Grulich a Chobot (2017).

35

7. Praktická část

7.1 Analýza informačních zdrojů

V informačním centru Litovel se nacházely propagační materiály o CHKO spíše

turistického zaměření, např. výlety, volnočasové aktivity v Olomouckém kraji, letáky

o Mladečských a Javoříčských jeskyní. Dále zde byly letáky o naučných stezkách

Mikroregionu Litovelska (Litovelské luhy, Třesín, Romantický areál Nové Zámky, Bouzov,

Terezské údolí, Špraněk a další). Všechny letáky o naučných stezkách měly mapu

s vyznačenou naučnou stezkou, také obtížnost trasy, délka okruhu a vzdálenost od města

Litovle. U těchto letáků ovšem chybí krátká charakteristika, co přesně nabízí konkrétní

naučná stezka. Jediný leták charakterizující a plně věnován přírodě Litovelského Pomoraví

byl v angličtině. Pro české návštěvníky, kteří neznají cizí jazyk či okolí Litovle je to velmi

nedostačující. Z pohledu ekologie či EVVO nebyl nalezen žádný prospekt.

V informačním centru Uničov byly k dispozici pouze 2 mapy s vyznačeným CHKO

Litovelské Pomoraví. První mapa měla na druhé straně stručnou charakteristiku nabízející

výlet po Litovelském Pomoraví. Byly zmíněny Mladečské jeskyně, Čertův most, škrapy

i závrty, jeskyně Podkova na naučné stezce Třesín, Romantický areál Nové Zámky atd.

Druhá mapa lákala návštěvníky na výlet po cyklostezkách v okolí obce Uničov a Litovel,

kde byla zmíněna naučná stezka Lesánkova cyklotrasa.

Na Správě CHKO Litovelské Pomoraví je mnoho letáku zaměřující se na Litovelské

Pomoraví, ale i o ekologickém centru Sluňákov. Také zde byly letáky i plakát o ekologických

dnech konajících se v Olomouci. V informačním centru v Litovli se tyto letáky nenachází.

Propagační materiály byly zaměřeny na osvětu a vzdělávání.

Centrum ekologické výchovy Sluňákov mělo k dispozici leták o CHKO Litovelské

Pomoraví, na kterém byly obrázky rostlin a živočichů nacházející se v této oblasti.

Dále celková charakteristika území, rostliny a živočichové vyskytující se v CHKO Litovelské

Pomoraví. Další propagační materiál byl zaměřený na rostliny rostoucí v chráněné oblasti,

např. česnek medvědí (Allium ursinum), orsej jarní (Ficaria verna), konvalinka vonná

(Convallaria majalis), řepík vonný (Agrimonia odorata), lípa srdčitá (Tilia cordata) a další.

Také zde bylo několik brožur týkající se ekologického centra Sluňákov.

Podle analýzy jsou nedostatečné informační materiály hlavně v informačních centrech,

kde je k dispozici méně materiálů o CHKO Litovelské Pomoraví než na Správě CHKO

36

Litovelské Pomoraví a v centru Sluňákov. Přitom informační centrum navštěvuje více

obyvatel a návštěvníků z cizích krajů, kteří nemohou být obohaceni o zajímavostech

a událostech tohoto významného území.

7.2 Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření bylo zvoleno pro zjištění informovanosti a povědomí veřejnosti

o CHKO Litovelské Pomoraví. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak je

veřejnost informována. Jaké znalosti má veřejnost ohledně CHKO Litovelské Pomoraví.

Dotazník obsahuje celkem 18 otázek. Ty jsou otevřené i uzavřené. Otevřené otázky dávají

prostor k vyjádření svými slovy na danou otázku. Cílem otevřených otázek bylo zjistit, jestli

veřejnost opravdu zná odpovědi na zvolené otázky. Bylo vyplněno 112 dotazníků. Dotazník

byl k dispozici na informačním centru v Litovli a také byl vyvěšen na internetu.

Byla oslovena veřejnost z okolí Olomouce, Litovle a Uničova.

Na dotazníky odpovídali především ženy 64 %. Většina respondentů 87 % pocházelo

z Olomouckého kraje.

Třetí otázka byla zaměřena na návštěvnost CHKO Litovelské Pomoraví. Celkem 57 %

respondentů navštívili CHKO Litovelské Pomoraví vícekrát za sebou. Dohromady 32 % lidí

nebylo nikdy nebo jednou v CHKO Litovelské Pomoraví. Následujících 11 % respondentů

navštívili danou oblast dvakrát.

Čtvrtá otázka byla zaměřena, jak se cítí být informováni o tom, co se v CHKO

Litovelské Pomoraví děje. Téměř 30 % tázaných se o CHKO Litovelské Pomoraví nezajímá.

Podobně velké skupině respondentů chybí informace a 32 % lidí zakroužkovalo odpověď

„Spíše nedostatečně“. Pouze 9 % tázaných odpovědělo kladně. Otázkou zůstává, proč jen

devět procent tázaných lidí odpovědělo na otázku kladně, když při předchozí otázce

odpovědělo více než přes polovinu respondentů, že navštívili CHKO Litovelské Pomoraví

několikrát.

Pátá otázka byla zaměřena na zjištění, jak se lidé zapojují do akcí spojených

s ochranou přírody. Ve 30 ti dotaznících odpověděli lidé – sběr odpadků. Je předpoklad,

že sběr odpadků mají v živé paměti, jelikož se tato akce konala nedávno před distribucí

dotazníků. Další zmíněná akce je Ekojarmark.

Na otázku, co znamená zkratka CHKO, odpovědělo 98 % respondentů správně

Chráněná krajinná oblast, zbylá dvě procenta nevěděla význam slova.

37

Další otázka zjišťovala, jestli lidé znají sídlo Správy CHKO Litovelské Pomoraví.

Téměř 60 % lidí odpovědělo správně Litovel. Necelých 20 % odpovědělo Olomouc. Zbylých

20 % respondentů nevědělo odpověď.

Na otázku „Četl/a jste nějaké informační materiály (brožury, letáky) k CHKO

Litovelské Pomoraví?“, 62 % dotazovaných odpovědělo negativně. Zbylých 38 % se setkalo

s informačními materiály.

Necelých 60 % respondentů nevědělo, jestli Natura 2000 je součástí CHKO Litovelské

Pomoraví. Pouhých šest procent odpovědělo „ne“ a 37 % znalo správnou odpověď (ano).

V jedenácté otázce měli dotazovaní zakroužkovat rostliny, které jsou ze zákona

chráněné ve zmíněném území. Nejčastěji správně (72 %) lidé kroužkovali sněženku

podsněžník a 65 % respondentů zakroužkovali bleduli jarní. Zatímco medvědí česnek

označilo přes 40 % a netýkavka žláznatá a plicník lékařský se pohybovaly okolo 20 %.

Dvanáctá otázka bylo otevřená, zde respondenti měli napsat jména dvou chráněných

bíle kvetoucích rostlin, rozkvétající brzy na jaře. Necelých 60 % respondentů vypsalo správně

sněženka a bledule. Dotazovaní v 18 % vypsali sasanku a konvalinku. Dalších 4 % napsalo

do dotazníku česnek medvědí. Tulipán, krokus, lilie, petrklíč a netýkavka se pohybovaly

v rozmezí u 1–2 % respondentů. Celkem 14 % respondentů odpovědělo „nevím“.

Další otevřenou otázkou bylo uvést název modře zbarveného ptáka hnízdícího

na březích Moravy, který se živí rybami. Správně napsalo 38 % ledňáčka. Další odpovědi

byly - 20 % rybařík a cca 30 % neznalo odpověď na otázku, dalších 12 % odpovídali

kolibříka, kormorána nebo volavku.

U čtrnácté otázky byl obrázek bobra. Dotazovaní měli uvést živočicha na obrázku

a napsat, jak se pozná jeho působení v přírodě. Správnou odpověď napsalo 95 %. Dalších 5 %

respondentů napsalo vydru, nutrii či ondatru a 1 % neznalo živočicha na obrázku. Na otázku,

jak se pozná jeho působení v přírodě, odpovídali respondenti nejčastěji např. okusováním

stromů a stavěním hrází.

Další otevřenou otázkou bylo uvést název jeskyně na území CHKO Litovelské

Pomoraví. Javořičské jeskyně odpovědělo 18 % dotazovaných, jeskyni Podkova odpovědělo

4 %, dohromady 4 % odpovědí byly Bočkovy díry a Špraněk. Správně odpovědělo 55 %

respondentů – Mladečské jeskyně.

Šestnáctá otázka byla formou výběrové odpovědi a, b, c, d. Dotazovaní měli

zakroužkovat, jaký typ lesů je přirozeně rozšířen okolo řeky Moravy. 43 % správně

zakroužkovali odpověď lužní lesy. Dalších 41 % odpovědělo doubravy. Dubohabřiny

zakroužkovalo 11 % respondentů a 5 % rašelinné smrčiny.

38

Předposlední otázka měla za úkol zjistit využívání naučných stezek, cyklostezek,

informačních tabulí aj. Stejně početné skupiny 43 % odpověděli „Ano, občas“ a „Vůbec ne“.

Jen 11 % lidí odpovědělo „Ano, často“. Respondenti měli napsat, co nejvíce využívají.

Nejčastější odpovědi byly cyklostezky, informační centra a naučné stezky.

Poslední, osmnáctá otázka, byla zaměřena na zjištění, odkud veřejnost čerpá

informace o CHKO Litovelské Pomoraví. Nejvíce odpovědí obdržel internet, poté přátelé

a známí (přes 30 %). Tisk a televize mělo společně 24 %.

Dotazníkové šetření bylo zvoleno pro zjištění informovanosti a povědomí veřejnosti

o CHKO Litovelské Pomoraví, ze kterého vyplynulo, že dospělá populace je poměrně málo

informovaná o tom, co se v CHKO Litovelské Pomoraví děje.

Povědomí, a především znalosti veřejnosti, co CHKO Litovelské Pomoraví

představuje, čím je unikátní a co se v CHKO nachází a žije je poměrně velké. Otázkou

zůstává, nakolik se jedná o všeobecný přehled dotazovaných osob a nakolik je zájem

o kontakt s přírodou, o ochraně přírody, vegetaci i fauně Olomouckého kraje. Zjistit poměr

a přesné údaje k tomuto by však bylo spíše na podrobnější sociologický průzkum. Spíše se

zde projevil obecný nezájem typu „co je v domě není pro mě“.

Z otázek 3, 4 a 17 lze usoudit, že i stávající naučné stezky v CHKO Litovelské

Pomoraví jsou velmi málo využívány. Podle páté otázky vyplývá nezájem o ochranu přírody

a akce s tím spojené.

Dále vyplynuly i značné rezervy v propagaci ekologických center, kdy více

jak polovina respondentů si nevzpomněla na populární ekologické centrum Sluňákov.

Hlavními cíli ekologické výchovy jsou zvýšení informovanosti a upevnění vztahu

místních obyvatel k oblasti, ve které žijí, a zejména získání pozitivního přístupu k ochraně

přírody, což se v tomto šetření ukázalo být slabinou Olomouckého kraje, a především Správy

CHKO Litovelské Pomoraví.

39

7.3 Využití chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví

v ekologické a environmentální výchově

Pro lepší využití CHKO Litovelské Pomoraví k osvětě široké veřejnosti existuje

mnoho návrhů. Od již zmiňovaných naučných stezek v kapitole 4 a v seznamu naučných

stezek v příloze C, které jsou v CHKO Litovelské Pomoraví hojně zastoupeny, po akce

pořádané Sluňákovem (např. ekologické dny, denní programy pro školy a učitele, přírodní

galerie atd. – více viz http://www.slunakov.cz/).

I přes tyto aktivity se autorka domnívá, že využívání této oblasti v ekologické

a environmentální výchově je nedostatečné.

Prezentace a osvěta by měly být nedílnou součástí činnosti Správy CHKO, která může

být zajišťována např. prostřednictvím:

- Informačních materiálů (zmíněno v kapitole 7.1)

- Přednášek a exkurzí (vlastní návrh autorky – exkurze pro širokou veřejnost)

- Informačního systému CHKO Litovelské Pomoraví či prezentace CHKO na webových

stránkách (lze nalézt spousta návrhů na zlepšení, případně alespoň kontrolu aktuálnosti

dat)

- Prezentace CHKO Litovelské Pomoraví v rámci krátkých filmů prezentovaných

na ekologických či veřejně zaměřených akcí (např. Flóra Olomouc, Ekologické dny,

jarmarky, adventní trhy, zoologické zahrady atd.)

- Sezónní a stálé výstavy o CHKO

- Sdělovací prostředky (internet, televize)

- Zapojení veřejnosti do veřejně prospěšných prací – sázení vhodných stromů pro danou

lokalitu, sečení luk, sběr odpadků, vytrhávání invazních druhů cévnatých rostlin

- Den otevřených dveří na Správě CHKO

Výše vytipované nástroje pro osvětu široké veřejnosti vznikly srovnáním činností

s jinými Správami chráněných území v České republice. Jsou uvedeny stručně, s rozborem,

respektive návrhem jedné konkrétní akce viz kapitola níže 7.4 Návrh exkurze. Ostatní návrhy

mohou být rozpracovány dalším výzkumem.

Častým zmiňovaným nástrojem je rekreační využití, což je přípustné, pokud

nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí (v CHKO Litovelské Pomoraví

jsou hojně zastoupeny cyklostezky, turistické stezky, naučné stezky, sjíždění toku Moravy

40

v rámci vodáctví, které je v některých místech toku omezeno, např. z důvodu hnízdění

ptactva).

Lidé potřebují navázat kontakt s přírodou, pocítit změny nastávající v přírodě vlivem

lidské činnosti. Jedním ze způsobů, jak vzít veřejnost do chráněných krajinných oblastí,

jsou exkurze, proto byly vybrány k rozpracování v praktické části práce. Důvodem těchto

exkurzí je, aby lidé pocítili, jak krásná a uklidňující příroda může být. Cílem exkurze by bylo

návštěvníky vzdělávat a učit, jak se mají chovat. Exkurze by byla formou „procházky“

s pověřeným průvodcem po vyznačených cestách v CHKO Litovelské Pomoraví. Součástí

této „procházky“ ukázat veřejnosti, jaké rostliny rostou v CHKO Litovelské Pomoraví

a vysvětlit, proč jsou tyto rostliny chráněné a zakázané je trhat.

Dále ukázat lidem, co je typické a přirozené v CHKO Litovelské Pomoraví. Vysvětlit

veřejnosti, proč je špatné vysazovat nepůvodní druhy např. smrky, borovice, a to v dané

oblasti. Ukázat lidem zajímavá místa, na která se mohou s oblibou vracet. Informace podat

zajímavou formou „laickou“, aby to všichni pochopili.

7.4 Návrh exkurze pro širokou veřejnost

Cílem navrhované exkurze je za doprovodu odborné osoby, popřípadě tištěného

průvodce poukázat na to, co je pro dané území vhodné (typické), přirozené a naopak. Ukázka

přirozených, původních druhů a nepůvodních druhů.

Okruh na exkurzi je nenáročný, snadno dostupný a turisticky velmi využívaný.

Exkurze bude probíhat na naučné stezce Třesín, viz obrázek č. 3. Délka okruhu je 6 km. Tato

lokalita je vybrána z toho důvodu, že je známá, volně přístupná, lidé se mohou později

kdykoliv vrátit i bez průvodce a oživit si paměť zejména u naučných tabulí. Dalším důvodem

bylo nedostatečné přiblížení přírody ve zvolené lokalitě, které obohatí předložený průvodce.

Územím vedou dva typy naučných tabulí, staré i nové. Pro turisty mohou být matoucí,

chaotické. Nové naučné tabule často obsahují informace, které nejsou v terénu vidět. Naopak

chybí zajímavé ekologické, environmetální jevy; např. poldr pod Mladečskou jeskyní, jako

důležité protipovodňové opatření. Dále chybí rozbor biotopů, na které je území bohaté, chybí

upozornění na invazivní druhy, špatné obhospodařování polí atd.

Exkurzi lze procházet celoročně, optimálně v jarních i letních měsících s různou

druhovou skladbou bylinného patra.

41

Obr. 3: Mapa naučné stezky Třesín

Zdroj: Mapy.cz, 2017

Začátek exkurze je u Mladečských jeskyní. V oblasti Třesína je řada biotopů,

z přírodních zejména dubohabřiny, na severním svahu v mikroklimaticky chladnější části

květnaté bučiny a na prudkých svazích suťové lesy. Bohužel jsou zastoupeny i nepůvodní

porosty smrku, borovice a modřínu (Plán péče o PP Třesín, 2000–2009).

Před vstupem do lesa lze ukázat urostlé jedince invazivního trnovníku akátu (Robinia

pseudoacacia), který pochází ze Severní Ameriky. Je jedovatý, rychle rostoucí a vytlačuje

naše původní druhy, proto je vhodné ho likvidovat (Mlíkovský, 2006).

Jižně od Mladečských jeskyní byl vybudován suchý poldr, který je na obrázku č. 4.

Poldr slouží jako zábrana při povodních. Suché poldry nezadržují stálou vodu, jen při zvýšení

hladiny toku při povodních (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017 d).

42

Obr. 4: Suchý poldr

Zdroj: Bartošová, 2017

Po značené trase průvodce postupně ukáže chráněné a ohrožené druhy rostlin.

V jarním období zde rostou – jedovatá sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a bledule

jarní (Leucojum vernum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), zapalice žluťuchovitá

(Isopyrum thalictroides), později lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Z léčivých rostlin

zde rostou konvalinka vonná (Convallaria majalis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria

bulbifera) a další. Důležité je vysvětlit zúčastněným, proč nemají trhat ochranářsky významné

druhy rostlin.

Třetí a čtvrtá naučná tabule upozorňuje a znázorňuje obrázek závrtů a škrapů. Tabule,

jsou ale na místě, kde je nelze nejlépe demonstrovat. Pro návštěvníky, které lokalitu neznají,

není vhodné umístění těchto informací. Dílčím úkolem průvodce bude objasnit, co jsou to

škrapy a závrty.

Škrapy jsou „povrchový krasový tvar, malé hřbítky, hroty, rýhy a žlábky, ostrohranné

nebo zaoblené na povrchu krasových hornin“ (Balatka, 2006).

Závrty jsou „uzavřenou sníženinou v krasu různých tvarů a rozměrů, obvykle širší než

hlubší“ (Balatka, 2006). Závrty mohou mít kruhový, oválný, miskovitý či nálevkovitý tvar

(Geomorfologické celky, 2010).

Na čtvrté naučné tabuli je vyobrazena věsenka nachová (Prenanthes purpurea),

typická pro bučinu, ale tabule se nachází v dubohabřině, kde by bylo vhodnější dát obrázek

např. sněženky podsněžník (Galanthus nivalis) nebo jaterník podléška (Hepatica nobilis).

Průvodce musí upozornit návštěvníky na nevhodně turistické značení. Na křižovatkách

je matoucí. Na jednom z rozcestníku jsou dvě cesty označeny červenými pruhy.

43

Dále budování cest po spádnici vede k uplatňování vodní eroze. Následuje naučná tabule č. 5,

která je staršího vydání (viz obr. 5).

Obr. 5: Starší vydání naučných tabulí

Zdroj: Bartošová, 2017

Na rozcestníku „Za Třesínem“ odbočíme lehce z naučné stezky. Po levé straně lze

vidět obhospodařované pole, které je ve svahu orané po spádnici, nikoliv po vrstevnici. Tento

způsob orby není vhodný, jelikož hrozí i zde vodní eroze. Pěstovaná kukuřice také nezadrží

vodu.

Po pravé straně se nachází ruderál s expanzivní kopřivou dvoudomou (Urtica dioica)

a invazivním zlatobýlem kanadským (Solidago canadensis). Zde je vhodná likvidace těchto

rostlin. Průvodce objasní význam slova ruderál, expanzivní a invazivní druhy.

Ruderální společenstva rostou na místech pozměněné člověkem, např. různé skládky,

smetiště, navážky apod. Rudus v latině znamená – rumiště, zbořeniště (Chytrý, 2009).

Dále návštěvníkům vysvětlí rozdíl mezi expanzivním a invazním druhem.

Nad ruderálem se nachází sečená sušší květnatá louka, kde rostou např. jitrocel prostřední

(Plantago media), šalvěj luční (Salvia pratensis), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias),

řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a další. Louka je vhodně pravidelně sečená. Kdyby

se nechala bez zásahu člověka, ztratily by se některé méně konkurenčně zdatné druhy rostlin,

44

a naopak by převládaly trávy, popřípadě invazivní druhy rostlin a náletové dřeviny. Je to

názorná ukázka správného způsobu obhospodařování (Málková, 2009).

U louky je sad s terasováním, které jsou vhodné ve svahu. Tyto terénní úpravy

jsou vhodné pro zabránění vodní eroze.

Od rozcestníku „Za Třesínem“ vede naučná stezka po modrém značení. Zde je nová

naučná tabule také č. 5. Pro návštěvníky je míchání starých i nových naučných tabulí velice

matoucí. Na naučné tabuli je obrázek rostliny pryšec mandloňovitý (Euphorbia

amygdaloides), který je karpatský element a je potenciálně ohrožen.

V úvozu, vlivem splachu vody, převažují nitrofilní rostliny. Příkladem je kopřiva

dvoudomá (Urtica dioica) nebo devětsil lékařský (Petasites hybridus).

Po cestě průvodce upozorní na nepůvodní porosty, kde byly vysazeny např. smrk

ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua).

Mezi druhým a třetím kilometrem exkurze jsou vysazeny po pravé straně stejnověké

monokultury smrku ztepilého (Picea abies), což je názorný špatný příklad hospodaření

v lesích. Úkolem průvodce je vysvětlit, proč je špatně vysazovat smrky v oblastech, kde

nejsou přirozené. Tyto dřeviny způsobují zakyselování, změnu druhové skladby, nedokáží

zadržet vodu vzhledem k mělkému kořenovému systému. Nedílnou součástí je objasnění, kde

se mají smrčiny přirozeně vyskytovat, což je až od 1 000 m n. m. Bohužel jsou často

vysazovány i v nížinách (Balatka, 2006).

Na levé straně cesty je různověký listnatý les. Je vhodné veřejnosti vysvětlit, proč je

důležité nemít stejnověký les, ale naopak různověký.

Průvodce také objasní, jaké pozitivní důvody mají ponechané spadené kmeny stromů

v lese, například jako na obrázku č. 6. Spadené stromy mají význam pro uchycení semenáčků,

úkryt pro živočichy, obohacení o biomasu atd.

45

Obr. 6: Ponechané spadené kmeny stromů

Zdroj: Bartošová, 2017

Na severní straně Třesína jsou na mnoha místech skalní útvary. Na nich roste řada

kapradin, např. osladič přehlížený (Polypodium interjectum), sleziník červený (Asplenium

trichomanes) a ohrožený sleziník zelený (Asplenium viride), který zachycuje obr. 7.

Obr. 7: Sleziník zelený (Asplenium viride)

Zdroj: Málková, 2017

Šestá naučná tabule obsahuje obrázky Řimického jezu, který z tohoto stanoviště

turista nikdy nemůže vidět.

Unikátem na naučné stezce jsou 4 Řimické vyvěračky. Zde podzemní voda vyvěrá na

povrch. Voda pochází z potoku Rachavka a Špraněk. Řimické vyvěračky mají vysokou

kvalitu vody, které dále tečou až do Čerlinky, což je zásobárna vody pro Litovel a Olomouc.

46

Jako bioindikátor čisté vody zde nalezneme plže praménku rakouskou (Bythinella austriaca)

a ploštěnku potoční (Dugesia gonocephala) obývající vyvěračky (AOPK ČR, Správa CHKO

Litovelské Pomoraví, 2017 c).

V další části zvoleného okruhu lze navštívit volně přístupnou jeskyni Podkova.

Průvodce umožní turistům prohlídku jeskyně. V jarních a letních měsících mohou návštěvníci

projít celou jeskyni Podkova. V zimních měsících je jeskyně uzavřena vzhledem k zimovišti

netopýrů (Šafář et al., 2003). Jeskyně má dva vchody vzdálené od sebe cca 22 m. Na obrázku

č. 8 je vyfocen jeden vchod do jeskyně. Chodby byly propojeny v 19. století (Plán péče o PP

Třesín, 2000–2009).

Obr. 8: Vchod do jeskyně Podkova

Zdroj: Bartošová, 2017

Po levé straně se rozprostírají mokřady, které patří mezi nejohroženější ekosystémy

(Obr. 9). Průvodce vysvětlí, proč jsou mokřady neodmyslitelnou součástí krajiny. Mokřady

jsou nezbytné pro zadržování vody v krajině. V letních měsících ochlazují okolí, kdyby

nebyly mokřady, okolí by se více oteplovalo. Poskytují zázemí významným druhům rostlin

i živočichů. Při povodních se voda rozlévá v okolí mokřadů. Mokřady jsou chráněny

Ramsarskou úmluvou o mokřadech (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017 e). Je zde

náznak vývinu biotopu mokřadních olšin.

47

Obr. 9: Mokřady na severní straně naučné stezky Třesín

Zdroj: Málková, 2017

Turistům lze přiblížit i zbytky romantických staveb bývalých majitelů. Příkladem jsou

zbytky Rytířské síně, odkud je (zejména v zimě) výhled na zámek v Nových Zámcích.

Ve vegetační sezóně výhledu brání olistění stromů. Návštěvníci se přesunou k Čertovu mostu,

kde se pro zpestření dozví o dávné pověsti o čertu a mostu, který je na obr. 10. Od Čertova

mostu je to zhruba půl kilometru od plánovaného konce exkurze. Bohužel procházku ruší

silný hluk z dálnice, která se nachází nedaleko.

Obr. 10: Romantická stavba v severní části naučné stezky – Čertův most

Zdroj: Bartošová, 2017

48

Exkurze končí u výstupu z chráněné oblasti Třesína, kde plynule navazuje zastavěné

území. Účastníci zde obdrží informaci o možnosti návštěvy Mladečských jeskyní, které jsou

zajímavé z pohledu paleontologického i archeologického.

Mladečské jeskyně představují velmi členitý labyrint chodeb, dómů a vysokých

komínů. Návštěvníci mohou obdivovat krápníkovou výzdobu s několika blokovými závaly.

Mladečské jeskyně také patří mezi archeologické lokality světového významu, jsou zřejmě

nejstaršími, největšími nalezištěm kromaňonců v Evropě, kteří tady žili již před více

než 31 tisíci lety (Správa Jeskyní ČR, 2017).

49

8. Diskuze

Při získávání informačních materiálů byly zjištěny značné nedostatky.

Na informačním centru v Litovli bylo málo materiálů k chráněnému území. Pouze dvě

brožury byly zaměřeny na CHKO Litovelské Pomoraví. Další letáky se týkaly Mladečských

jeskyní, Lesánkovy cyklotrasy, Řeky Moravy nebo stručné brožury o naučných stezkách

(Romantický areál Nové Zámky, Třesín, Litovelské Luhy). V informačním centru Uničov,

které se nachází blízko CHKO Litovelské Pomoraví, byly k dispozici pouze dva letáky

o daném území s mapou chráněného území a informacemi o turistických zajímavostech,

které vydalo město Uničov. V centru ekologické výchovy Sluňákov byly dva letáky o CHKO

Litovelské Pomoraví. Další se týkaly tohoto ekologického zařízení. Na Správě

CHKO Litovelské Pomoraví bylo možno získat mnohem více cenných materiálů o chráněném

území, o jednotlivých organismech i problémech ochrany přírody. Sem však mnoho turistů

nezavítá, chybí směrovky a upoutávky. Do informačního centra na náměstí v Litovli určitě

chodí více lidí a nejen místní. Bylo by vhodné zajistit do informačních center ve městech

nacházejících se v chráněném území nebo v jeho blízkosti více propagačních letáků.

Při sestavování dotazníku autorka vycházela z předpokladu, že veřejnost je špatně

informovaná o CHKO Litovelské Pomoraví. Na základě vyhodnocení výsledků

112 ti respondentů se prokázalo, že základní údaje jsou dotazovaným celkem známé. Těžko

říci, zda tyto znalosti byly získány ve školách, v rodině, z médií nebo z vlastních zkušeností.

Hodně respondentů v dotazníkovém šetření ale uvedlo, že nenavštívili žádnou akci spojenou

s ochranou přírody, nečetli žádné prospekty a jsou nedostatečně informování o ekologických

akcích pořádaných v tomto ochranářsky cenném území.

Autorka například předpokládala velmi kladný ohlas využívání cyklostezek

a procházek v oblasti CHKO Litovelského Pomoraví. Ovšem podle výsledků v dotazníkovém

šetření pouhá čtvrtina respondentů využívá často uvedené cyklostezky. A necelých 45 %

odpovědělo, že občas navštěvují cyklostezky apod., což nedopadlo podle očekávání.

Autorka se zaměřila na využití vybrané lokality v CHKO Litovelské Pomoraví

v ekologické a environmentální výchově široké veřejnosti a exkurzi.

Obsah exkurze byl zaměřen na širokou veřejnost. Byl zvolen okruh na naučné stezce

Třesín. Trasa je zajímavá vzhledem k členité geomorfologii, geologickým jevům, vysokému

počtu lesních i nelesních biotopů a také bohaté druhové diverzitě s vysokým počtem zvláště

50

chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedním z důvodů zvolené exkurze

na naučné stezce Třesín byla nevhodně označená trasa na křižovatce, zdvojení informačních

tabulí a turisté nejsou obeznámeni s mnoha významnými jevy vhodnými pro zvýšení jejich

ekologického povědomí – např. protipovodňová ochrana (poldr, sad s terasováním zabraňující

vodní erozi, nevhodné plodiny na poli).

Na naučných tabulích nejsou zmíněny invazivní druhy rostlin rostoucí v dané lokalitě

např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis).

Dále chybí rozbor biotopů, na které je území bohaté např. hercynské dubohabřiny, květnaté

bučiny, suťový les, mokřadní olšina, jasanovo-olšový luh. Na naučné tabuli č. 8 by byla

vhodná pověst o Čertově mostu.

Některé naučné tabule obsahují obrázky a informace, které nejsou v daném místě vidět.

Informace by měly být v místech, kde je lidé mohou spatřit. Například na třetím a čtvrtém

zastavení naučné stezky jsou k dispozici informace o škrapech a závrtech, které nejsou

v místě výskytu nejčastějších škrapů. Na šestém zastavení je obrázek Řimických jezů, které

nelze vidět v tomto úseku.

Na trase naučné stezky jsou dva typy naučných tabulí, které jsou nevhodné pro turisty.

Bylo by vhodné starší naučné tabule odstranit a nechat pouze aktuální naučné tabule.

Návštěvníkům lze ukázat správné i chybné obhospodařování krajiny. Zajímavé může být

i podání informací o pozůstatcích romantických staveb Lichtenštejnů (Rytířská síň, Čertův

most).

51

9. Závěr

Na základě studia odborné literatury byla zpracována literární rešerše o přírodě CHKO

Litovelské Pomoraví. Dále byla provedena analýza dostupných informačních materiálů

k ochranářsky cennému území a byly nastíněny možnosti využití CHKO v environmentální

výchově a osvětě veřejnosti. Analýza dostupných informačních materiálů k chráněnému

území byla provedena v turistickém informačním centru Litovel a Uničov, v ekologickém

centru Sluňákov a na Správě CHKO Litovelské Pomoraví. Autorka se domnívá, že informační

materiály nejsou zcela dostatečné, málo propagují cíle EVVO i samotnou CHKO Litovelské

Pomoraví. Vhodným krokem pro informační centra by bylo rozšíření propagačních materiálů

celkově o CHKO Litovelské Pomoraví, o ekologickém centru Sluňákov, o potřebě ochrany

přírody atd. Turisté by jistě ocenili např. leták, který by obsahoval všechny naučné stezky

ve zmíněném území se stručnou charakteristikou, s obrázky a pečlivě vyznačenou trasou

na mapě. Zajímavé by bylo podání informací o významu vody v krajině, o druhové

a biotopové diverzitě, o nejvzácnějších druzích na straně jedné a o invazivních na straně

druhé.

Dotazníkové šetření bylo uskutečněno v květnu 2017. Dotazník měl zjistit, jak je

veřejnost informována a jaké má znalosti o CHKO Litovelské Pomoraví. Ačkoliv odpovědělo

87 % respondentů, že žijí v Olomouckém kraji, tak pouze 57 % uvedlo, že navštívilo danou

oblast několikrát. Zároveň přes 60 % respondentů zatrhlo, že nikdy nečetli informační

materiály, neúčastnili se akcí spojených s ochranou přírody a zároveň stejným procentem

jsou nedostatečně informováni o různých ekologicky zaměřených akcích uskutečňovaných

v území. Z tohoto vyplývá, že osvěta veřejnosti je velice důležitá, a proto je vhodné navrhovat

různé formy využití CHKO Litovelské Pomoraví ke zvýšení ekologického povědomí.

Z položených otázek o všeobecné informovanosti o CHKO a jejich ochranných podmínkách,

případně o projektech k ochraně přírody vyplynula neinformovanost dotazovaných v řadě

oblastí. Např. většinou neznají ekologické centrum Sluňákov, nevědí o programu Natura

2000. Naopak dotazovaní většinou znali vzácné či ohrožené druhy rostlin a živočichů

v CHKO Litovelské Pomoraví. V rámci využívání rekreačních forem osvěty v CHKO

Litovelské Pomoraví necelá polovina respondentů nějakou formu využívá. Podle průzkumu

se však veřejnost cítí málo informována. Nejčastějším prostředkem pro zjišťování informací

byl uváděn internet. Z provedeného průzkumu jednoznačně vyplývá nedostatečná

informovanost veřejnosti, jak o CHKO, tak i o uskutečněných akcích spojených s ochranou

přírody a krajiny.

52

Zmapování naučných stezek – v Litovelském Pomoraví existuje 7 naučných stezek

s tématikou především přírodně ochranářskou. Stezky mají za cíl vzdělat, respektive přivést

informace lidem, kteří zde procházejí. K tomuto účelu slouží především informační panely.

V turistickém centru Litovel lze nalézt stručné informační letáky s mapou dané stezky.

Nejdelší stezka měří 17 km „Luhy Litovelského Pomoraví“. Zajímavostí je i stezka s 26 ti

panely, které se nachází na pouhých 3,5 km „Historie a příroda Litovle a okolí“, která mapuje

historii Litovle, okolí Litovelských rybníků a přírodní památku Hvězda.

Využití chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v ekologické a environmentální

výchově bylo zpracováno prostřednictvím navržené exkurze pro veřejnost.

Exkurze byla navržena jihozápadně od města Litovel na hranici CHKO Litovelské

Pomoraví. Trasa exkurze vede sice po naučné stezce „Třesín“, ale území se snaží lépe využít

a doplnit existující naučné tabule. Lokalita je zajímavá po stránce geologické, pro vysokou

biotopovou a druhovou diverzitu. Nachází se zde Řimické vyvěračky, škrapy, závrty, jeskyně

Podkova, zbytky romantických staveb bývalých majitelů území. Autorka se domnívá, že by

navrhovaná exkurze mohla být zajímavá pro milovníky procházek v přírodě a turisty, kteří

nyní navštěvují velmi oblíbené přístupné Mladečské jeskyně. Lidé se zároveň dozvědí mnoho

odborných informací např. k původním či nepůvodním druhům rostlin, které biotopy jsou

přirozené, které nepůvodní, které organismy jsou ochranářsky významné atd. Text obsahuje

ekologicky důležité informace, které na oficiálních tabulích chybí např. význam suchého

poldru, terasování, invazivní druhy, přirozené biotopy apod. Upozorňuje též na nevhodné

texty na tabulích. Tyto údaje mohou přispět k většímu zájmu nejen o toto území, ale mohou

motivovat k dalšímu zájmu o poznávání a o ochranu přírody obecně.

53

10. Seznam zkratek

CHKO – Chráněná krajinná oblast

NPP – Národní přírodní památka

NPR – Národní přírodní rezervace

NP – Národní památka

NR – Národní rezervace

PP – Přírodní památka

EVVO – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

BP – Bakalářská práce

EVL – Evropsky významná lokalita

54

12. Literatura a zdroje citací

BALATKA, Břetislav. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. 2. Editor Jaromír DEMEK, editor Peter

MACKOVČIN. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-86064-99-9.

BAUEROVÁ, Alena a KOMANEC, Ondřej. Obce, životní prostředí a veřejnost: řešení

ekologických problémů a práce s veřejností v podmínkách obce. Praha: Ministerstvo životního

prostředí České republiky, 1996, 106 s. ISBN 80-85087-46-4.

BAUEROVÁ, Alena. Práce s veřejností a místní Agenda 21. Praha: Ministerstvo životního

prostředí ČR, 1998, 88 s. Ekologická výchova a práce s veřejností v obci. ISBN 80-7212-047-

6.

BÍNA, Jan a DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky.

Praha: Academia, 2012. Průvodce. ISBN 978-80-200-2026-0.

BUREŠ, Stanislav a MACHAR, Ivo. Litovelské Pomoraví. Litomyšl: Invence, 1999.

GRULICH, Vít et CHOBOT, Karel. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České

republiky (Cévnaté rostliny). – Příroda, AOPK ČR, Praha, 35: 1-178.

CHYTRÝ, Milan, KUČERA Tomáš, KOČÍ Martin, GRULICH, Vít a LUSTYK,

Pavel. Katalog biotopů České republiky: Habitat catalogue of the Czech Republic. 2nd ed.

Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010, 445 s. ISBN 978-80-87457-02-3.

CHYTRÝ, Milan. Vegetace České republiky. Praha: Academia, 2009, 520 s. ISBN 978-80-

200-1769-7.

Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Olomouckého kraje: stručná verze

koncepce a přehled organizací zabývajících se EVVO. Olomouc: Olomoucký kraj, 2004, 64 s.

ISBN 80-239-4826-1.

KVASNIČKOVÁ, Danuše. Environmentální informace a osvěta: manuál k zákonu č.

123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Praha: Ministerstvo životního

prostředí, 1998, 83 s. ISBN 80-7212-048-4.

MÁCHAL, Aleš, NOVÁČKOVÁ, Helena a SOBOTOVÁ, Lenka. Úvod do environmentální

výchovy a globálního rozvojového vzdělávání: soubor učebních textů. Brno: Lipka – školské

zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 282 s. ISBN 978-80-87604-01-4.

MACHAR, Ivo. Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Přerov: Moravský

ornitologický spolek, 1995.

MÁLKOVÁ, Jitka. Vegetace ČR: Lesy. Praha: Pachner, 2008, ISBN: 978-80-7041-215-2.

55

MÁLKOVÁ, Jitka. Vegetace České republiky: Louky. Praha: Pachner, 2009. ISBN 978-80-

7435-008-5.

MLÍKOVSKÝ, Jiří. Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 2006, 496

s. ISBN 80-86770-17-6.

MÜLLEROVÁ, Monika. Člověk a prostředí: Globální environmentální problémy. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 129 s. Učebnice. ISBN 978-80-244-2447-7.

QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia, 1971. Studia

geographica.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o NPR Ramena řeky Moravy: In:

2012 - 2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o NPR Vrapač: In: 2011 – 2018.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Bázlerova pískovna: In: 2014

– 2023

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Častava: In: 2012- 2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Daliboř: In: 2015- 2024.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Hvězda: In: 2012 – 2021.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Kurfürstovo rameno: In:

2012 - 2022.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Malá Voda: In: 2009 – 2018.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Pod Templem: In: 2010 –

2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Třesín: In: 2000 – 2009.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP U Přejezdu: In: 2010 - 2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP U Senné cesty: In: 2010 -

2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP V Boukalovém: In: 2010 -

2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Za mlýnem: In: 2009 - 2018.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PP Zátrže: In: 2011 - 2018.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Doubrava: In: 2010 - 2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Hejtmanka: In: 2010 - 2019.

56

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Chomoutovské jezero: In:

2009 – 2020.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Kačení louka: In: 2012 –

2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Kenický: In: 2000 – 2009.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Litovelské luhy: In: 2010 –

2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Panenský les: In: 2010 –

2020.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR Plané loučky: In: 2012 –

2019.

SPRÁVA CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ. Plán péče o PR U spálené: In: 2010 – 2019.

ŠAFÁŘ, Jiří. Olomoucko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. Chráněná

území ČR, str. 350–399, ISBN 80-86064-46-8

TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka: Climate atlas of Czechia. Praha: Český

hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.

VAVROUŠEK, Josef. Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Editor Jiří PLOS. Praha: Kruh

nezávislé inteligence, 1994, 97 s.

Internetové zdroje:

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky:

Hvězda [online] d. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/historie-a-priroda-litovle-a-

okoli/#Hvezda

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky: Na

křídlech ptáků [online] e. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/na-kridlech-ptaku/

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky:

Kolem jezera Poděbrady [online] f. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/kolem-jezera-podebrady/

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky:

Luhy Litovelského Pomoraví [online] h. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/luhy-litovelskeho-pomoravi/

57

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky:

Putování lučním královstvím [online] g. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/putovani-lucnim-kralovstvim/

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky:

Romantický areál Nové Zámky [online] b. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/romanticky-areal-nove-zamky/

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Naučné stezky:

Třesín [online] c. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/naucne-stezky/tresin/

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Plán péče CHKO

Litovelské Pomoraví [online] a. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/cinnost-regionalniho-pracoviste/plany-pece/

Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Rozbory Chráněné

krajinné oblasti Litovelské Pomoraví 2008[online]. [cit. 2017-09-26]. Dostupné z:

http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/res/archive/082/012118.pdf?seek=1371462343

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Maloplošná chráněná území [online] c. [cit. 2017-09-

15]. Dostupné z:

http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?filter_rp=870&filter_vzchu=84&filter_ko=0&filter_t

ext=&page=2

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Mokřady [online] emo. [cit. 2017-10-15]. Dostupné

z: http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady/

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Územní ochrana [online] a. [cit. 2017-09-15].

Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.: Poldry [online] d. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z:

http://www.dotace.nature.cz/voda-opatreni/poldry.html

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ramsarská úmluva [online] b. [cit. 2017-09-15].

Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-

umluvy/ramsarska-umluva/

Geomorfologické celky. Závrt [online]. [cit. 2017-10-01]. Dostupné z:

https://geografie.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-

2010/lexikon/krasove/zavrt.html

Ministerstvo životního prostředí. Chráněné krajinné oblasti [online]. [cit. 2017-09-15] a.

Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/chranene_krajinne_oblasti

Ministerstvo životního prostředí. CITES - obchod s ohroženými druhy [online]. [cit. 2017-09-

15] b. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/cites_obchod_ohrozenymi_druhy

58

Ministerstvo životního prostředí. Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

§ 3 [online] c. [cit. 2017-10-02]. Dostupné z:

https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/58170589E7DC0591C125654B004E91C1/%

24file/Z%20114_1992.pdf

Ministerstvo životního prostředí. Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

§ 25 [online] d. [cit. 2017-10-02]. Dostupné z:

https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/58170589E7DC0591C125654B004E91C1/%

24file/Z%20114_1992.pdf

Ministerstvo životního prostředí. Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

§ 38 [online] e. [cit. 2017-10-02]. Dostupné z:

https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/58170589E7DC0591C125654B004E91C1/%

24file/Z%20114_1992.pdf

Ministerstvo životního prostředí. Zákon o životním prostředí č. 17/1992 Sb. § 16 [online]. [cit.

2017-10-02] f. Dostupné z:

https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/5B17DD457274213EC12572F3002827DE/%

24file/Z%2017_1992.pdf

Mikroregion Litovelsko. Lesánkova cyklotrasa [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

http://www.litovelsko.eu/dr-cs/174-lesankova-cyklotrasa.html

Natura 2000. Evropsky významné lokality - Litovelské Pomoraví [online]. [cit. 2017-09-15]

(c). Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-

design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000135715

Natura 2000. Natura 2000 [online]. [cit. 2017-09-15] a. Dostupné z:

http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat

Natura 2000. Ptačí oblasti [online]. [cit. 2017-09-15] b. Dostupné z:

http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=1804

Správa jeskyní České republiky. Mladečské jeskyně [online]. [cit. 2017-09-19]. Dostupné z:

https://www.caves.cz/jeskyne/mladecske-jeskyne/o-jeskyni

Seznam obrázků a tabulek

Obrázek 1:

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Mapa regionálních pracovišť Agentury ochrany

přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2017-10-02]. Dostupné z:

http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/361/051134.png?seek=1496319814

Obrázek 2:

59

Mapy.cz. CHKO Litovelské Pomoraví [online]. [cit. 2017-09-19]. Dostupné z:

https://mapy.cz/turisticka?x=17.1068341&y=49.6805968&z=11&source=area&id=81

Obrázek 3:

Mapy.cz. Mapa naučné stezky Třesín [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z:

https://mapy.cz/turisticka?x=17.0061198&y=49.7105057&z=15&source=base&id=2130363

Obrázek 4:

Suchý poldr, Bartošová 2017

Obrázek 5:

Starší vydání naučných tabulí, Bartošová 2017

Obrázek 6:

Ponechané spadené kmeny stromů, Bartošová 2017

Obrázek 7:

Sleziník zelený (Asplenium viride), Málková 2017

Obrázek 8:

Vchod do jeskyně Podkova, Bartošová 2017

Obrázek 9:

Mokřady na severní straně naučné stezky Třesín, Málková 2017

Obrázek 10:

Romantická stavba v severní části naučné stezky – Čertův most, Bartošová 2017

Tabulka č. 1

Vybrané roční klimatické údaje z okolí CHKO Litovelské Pomoraví

60

11. Přílohy

A) Distribuovaný dotazník

61

62

B) Dotazníkové šetření – výsledky v grafech

Velká část respondentů vyplňující dotazníky byly ženy.

Otázka byla uzavřená formou, kde měl dotazovaný volbu ano / ne. Malá skupina

respondentů vyplňující dotazník nebyla z Olomouckého kraje.

64%

36%

1. Osobní údaje

1. Žena

2. Muž

87%

13%

2. Žijete v Olomouckém kraji?

Ano

Ne

63

Více než polovina respondentů navštívili chráněnou krajinnou oblast několikrát. Další

početnou skupinou byly respondenti, kteří nikdy nenavštívili danou oblast.

Pouhých 9 % dotázaných zodpovědělo na otázku kladně. Necelých třicet procent

tázaných nezajímají informace spojené s CHKO Litovelské Pomoraví.

18%

14%

11%

57%

3. Navštívili jste někdy CHKO Litovelské

Pomoraví?

Nikdy

Jednou

Dvakrát

Vícekrát

9%

32%

30%

29%

4. Cítíte se být informován/a o tom, co se

v CHKO Litovelské Pomoraví děje?

Dostatečně

Spíše nedostatečně

Informace mi chybí

Nezajímám se o to

64

Podle výsledků dotazníkového šetření se 23 % dotázaných zúčastnili akcí spojených

s ochranou přírody. V rámci dotazníku měli respondenti uvést akci, které se zúčastnili, pokud

odpověděli ANO. Respondenti nejčastěji uváděli akce spojené s úklidem odpadků, Den Země,

Ekojarmark, exkurze, nebo například sčítání bobrů.

Jen 2 % dotázaných neznala odpověď na tuto otázku. Ostatní respondenti odpověděli

správně na otázku – Chráněná krajinná oblast.

23%

77%

5. Zúčastnili jste se někdy akcí spojených

s ochranou přírody?

Ano

Ne

98%

2%

6. Co znamená zkratka CHKO?

Chráněná krajinná oblast

Nevěděli

65

Ačkoliv více než polovina odpověděla správně. Našli se i tací, kteří označili Olomouc

jako sídlo správy CHKO. Více než dvacet procent nemělo tušení, kde se nachází Správa

CHKO Litovelské Pomoraví.

Známé ekologické centrum Sluňákov zná pouze 40 % dotazovaných. Ze 112 ti

respondentů nevědělo 56 % dotazovaných odpověď. Vyhodnocení odpovědí této otázky bylo

velmi překvapující.

59% 19%

21%

1%

7. Kde má sídlo Správa CHKO Litovelské

Pomoraví?

Litovel

Olomouc

Nevěděli

Chomoutov

40%

56%

2% 1% 1%

8. Jak se jmenuje centrum ekologické

výchovy působící v Olomouckém kraji?

Sluňákov

Nevěděli

Hnutí Duha

Centrum Zubr

Vila Doris

66

Zajímavé bylo vyhodnocení této otázky, kde 62 % respondentů odpovědělo, že nečetli

žádné materiály týkající se CHKO Litovelské Pomoraví.

Ačkoliv projekt Natura 2000 je známý, větší polovina respondentů nevěděla,

že Natura 2000 je součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Pouhých 37 % dotázaných

odpovědělo správně a 6 % zakroužkovalo odpověď ne.

38%

62%

9. Četl/a jste nějaké informační materiály

(brožury, letáky) k CHKO Litovelské

Pomoraví?

Ano

Ne

37%

6%

57%

10. Je CHKO Litovelské Pomoraví součástí

Natury 2000?

Ano

Ne

Nevím

67

Zhruba 30 % respondentů označilo sněženku podsněžník a bleduli jarní za chráněné

rostliny. Česnek medvědí, který nepatří mezi chráněné rostliny, pouze roste v chráněně oblasti

označila veřejnost 20 %. Plicník lékařský ani netýkavka žláznatá nejsou chráněnými

rostlinami, přesto veřejnost zařadila rostliny mezi chráněné druhy.

Nejčastěji respondenti odpovídali sněženku a bleduli. Konvalinka, sasanka a česnek

medvědí byly dalšími početnými skupinami. Okolo 15 % veřejnost neznala odpověď.

Ojediněle se v dotaznících objevoval petrklíč, tulipán, krokusy, lilie, a dokonce i netýkavka.

72

22 19

44

65

sněženkapodsněžník

plicník lékařský netýkavkažláznatá

česnekmedvědí

bledule jarní

11. Které rostliny jsou ze zákona chráněné

v CHKO Litovelské Pomoraví?

sněženka podsněžník plicník lékařský netýkavka žláznatá

česnek medvědí bledule jarní

0

10

20

30

40

50

60

70

sně

žen

ka a

ble

du

le

sně

žen

ka

ble

du

le

sasa

nka

kon

valin

ka

med

věd

í čes

nek

tulip

án

pet

rklíč

kro

kusy

lilie

net

ýkav

ka

nev

í

12. Uveďte názvy dvou chráněných bíle

kvetoucích rostlin, které rozkvétají brzy na

jaře

sněženka a bledule

sněženka

bledule

sasanka

konvalinka

medvědí česnek

tulipán

petrklíč

krokusy

68

Tato otevřená otázka, kde správnou odpovědí je ledňáček říční odpovědělo pouhých

čtyřicet dva procent dotazovaných. Dalších 25 % respondentů odpovědělo rybaříka, 5 %

kolibříka, 2 % kormorána a 2 % volavku. Na tuto otázku nevědělo 24 % respondentů

odpověď.

Další otevřenou otázkou, bylo úkolem napsat název živočicha, na kterém byl zobrazen

Bobr evropský a napsat jeho působení v přírodě. Ze 112 respondentů odpovědělo 95 %

správně bobra. Jen 2 % odpovědělo vydru říční, další zapsané odpovědi po 1 % byla nutrie,

ondatra a 1 % neznalo živočicha na obrázku.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

ledňáček rybařík kolibřík kormorán volavka nevěděli

13. Uveďte název modře zbarveného ptáka

hnízdícího na březích Moravy, který se živí

rybami

ledňáček

rybařík

kolibřík

kormorán

volavka

nevěděli

95%

2% 1% 1%

1%

14. Uveďte název živočicha na obrázku.

Jak poznáte jeho působení v přírodě?

bobr

vydra

nutrie

ondatra

nevěděli

69

Mladečské jeskyně náleží do CHKO Litovelské Pomoraví. Dobře odpovědělo na

otevřenou otázku 55 % respondentů.

Otázka byla vytvořena kroužkovací formou, kde byla správně jedna odpověď.

Správnou odpovědí byly lužní lesy, kde dobře odpovědělo 43 % veřejnosti. Chybně si 41 %

myslelo, že správná odpověď jsou doubravy. Dalších 11 % zakroužkovalo dubohabřiny a 5 %

rašelinné smrčiny.

55%

18%

4%

2%

2%

19%

15. Uveďte název jeskyně na území CHKO

Litovelské Pomoraví.

Mladečské jeskyně

Javořičské jeskyně

Podkova

Špraněk

Bočkovy díry

nevěděli

11% 5%

43%

41%

16. Jaký typ lesů je přirozeně rozšířen okolo

řeky Moravy?

dubohabřiny

rašelinné smrčiny

lužní lesy

doubravy

70

Stejné procentuální vyhodnocení 43 % měla odpověď „Ano, občas“ a „Vůbec ne“.

Otázka byla formou a, b, c. Pod vybranými odpovědi byla možnost napsat, jakým způsobem

využívají lidé CHKO Litovelské Pomoraví. Nejčastější odpovědí byly cyklostezky

a informační tabule.

Respondenti zakroužkovali z možných odpovědí nejčastější jako zdroj informací

internet a přátelé. Pouhých 12 % (dohromady tedy 24 %) dotazovaných uvedlo zdroj televizi

a tisk, což je velmi málo vzhledem k tomu, jaké mají sdělovací prostředky vlivy na

obyvatelstvo. K odpovědi jiný zdroj byla uvedena střední škola, informační centrum a rodina.

14%

43%

43%

17. Využíváte Vy osobně nebo Vaše rodina

naučné stezky či cyklostezky, informační

tabule, informační centra, školící zařízení,

domy přírody

v CHKO Litovelské Pomoraví?

Ano, často

Ano, občas

Vůbec ne

12%

38% 33%

12%

5%

18. Jaký je Váš zdroj informací o dění v

CHKO?

TV

internet

přátelé a známí,

sousedé

tisk

jiný zdroj

71

C) Seznam naučných stezek na území Litovelského Pomoraví

Název naučné stezky Jak je cca dlouhá

(km)

Počet tabulí na

stezce

Luhy Litovelského Pomoraví 17 km 21

Romantický areál Nové Zámky 9 km 13

Třesín 6 km 9

Kolem jezera Poděbrady 3 km 6

Putování lučním královstvím 0,6 km 4

Historie a příroda Litovle a okolí 3,5 km 26

Na křídlech ptáků 8 km 9

72

13. Anotace

Jméno a příjmení: Pavlína Bartošová

Katedra: Biologie

Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková CSc.

Rok obhajoby: 2018

Název práce: Využití chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví

v ekologické a environmentální výchově

Název v angličtině: Use protected landscape area of the Litovelske Pomoravi in

a ecological and environmental education

Anotace práce: Bakalářská práce se zabývá rešerší zaměřenou na chráněnou

krajinnou oblast Litovelské Pomoraví. Dílčím úkolem je

dotazníkové šetření, návrhy využití chráněné krajinné oblasti

Litovelské Pomoraví v ekologické a environmetální výchově.

Poslední závěrečná část této práce je návrh exkurze pro

širokou veřejnost. Exkurze byla vybrána v okolí Mladče na

naučné stezce Třesín.

Klíčová slova: Litovelské Pomoraví, exkurze, naučná stezka

Anotace v angličtině: The bachelor thesis deals with the research focused on the

protected landscape area Litovelské Pomoraví. One part of the

thesis is a questionnaire survey, suggestions for the use of

Litovelské Pomoraví protected landscape area in ecological

and environmental education. The second part of this work is

the design of an excursion for the general public. The

excursion was selected around the Mladče on the Třesín nature

trail

73

Klíčová slova v angličtině:

Litovelske Pomoravi, excursion, nature trail

Přílohy vázané v práci: A) Distribuovaný dotazník

B) Dotazníkové šetření – výsledky v grafech

C) Seznam naučných stezek na území Litovelského

Pomoraví

Rozsah práce: 73

Jazyk práce: Čeština