151
Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Katedra ekonomie BANKOVNICTVÍ

BANKOVNICTVÍ

  • Upload
    brandy

  • View
    41

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

BANKOVNICTVÍ. Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Katedra ekonomie. Obsah přednášek. Vývoj bankovnictví Peníze Bankovní systém Centrální banka Obchodní banky Bankovní obchody Pasivní bankovní obchody Aktivní bankovní obchody Bilančně neutrální produkty Kartové produkty - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: BANKOVNICTVÍ

Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D.Katedra ekonomie

BANKOVNICTVÍ

Page 2: BANKOVNICTVÍ

Obsah přednášek

1. Vývoj bankovnictví2. Peníze3. Bankovní systém4. Centrální banka5. Obchodní banky6. Bankovní obchody7. Pasivní bankovní obchody8. Aktivní bankovní obchody9. Bilančně neutrální produkty10. Kartové produkty11. ČR a evropská integrace

Page 3: BANKOVNICTVÍ

Vývoj bankovnictví

Page 4: BANKOVNICTVÍ

Dějiny bankovnictví

Začínají s rozvojem oběhu peněz, kdy se objevují i první „profesionálové", kteří se začínají zabývat půjčováním peněžních prostředků a také jejich směnou.

Nejstarší zmínky o existenci směnárníků a peněžníků pocházejí již z Egypta, Babylónie a Asýrie, a to v dobách před naším letopočtem. Ve starém Řecku se vyčlenilo jako speciální zaměstnání zkušebnictví mincí, na což přirozeně navazovala jejich úschova za poplatek a půjčování na úrok. Rozvinuté peněžnictví, včetně používání poukázek znějících na drahé kovy, měl i starověký Řím.

Page 5: BANKOVNICTVÍ

Středověká Itálie

Především v městech středověké Itálie, která byla tehdy hlavními obchodními centry celé Evropy, se sbíhají mince různého původu, a tak zkušebníci a směnárníci přijímali vklady a zprostředkovávali platby do jiných měst. Na vlastní účet provozovali zápůjční obchody i nákupy a prodeje zboží. Vznikaly první obchodní společnosti (později tzv. žirové banky) k vzájemnému vypořádávání závazků mezi společníky pomocí převodů v obchodních knihách.

Page 6: BANKOVNICTVÍ

Anglie Komerční bankovnictví v Anglii začalo u zlatníků, kteří

lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti. Na základě stvrzenky a po zaplacení poplatku za úschovu dostali vkladatelé zlato zpátky. Stvrzenky začaly později obíhat místo zlata, které setrvávalo v sejfech zlatníků. Ti se začali se svěřeným zlatem věnovat úvěrovým obchodům. Majitelé zlata za to dostávali od zlatníků úrok.

Důležitou roli v  evropském bankovnictví sehrála dynastie Rothschildů. Zakladatelem byl Mayer Amsel Rothschild (1744-1812). Zkušenosti ve finančnictví získal u bankovní rodiny Oppenheimerů v Hannoveru. M.A.Rothshild měl pět synů, kteří působili v pěti evropských zemích a tvořili v 19. století důležitou součást tehdejšího finanční světa

Page 7: BANKOVNICTVÍ

Název banka Když na konci 13. století vysedával jeden z prvních členů italského

rodu Medicejů na dřevěné lavici před svým domem v italské Florencii, pravděpodobně netušil, že bude historiky považován za zakladatele moderního bankovního systému.

K jeho dřevěné lavici (italsky banco) přicházeli místní podnikatelé a ukládali si u něj přebytky zlata či zlatých mincí, které právě nepotřebovali. Pan Medici je uschoval a  podnikateli vydal stvrzenku, která potvrzovala, kolik si uložil.  Dnes by toto potvrzení neslo honosná jména jako směnka, dluhopis, pokladniční poukázka, šek apod. Jedná se však v zásadě pouze o slib, o projev důvěry klienta vůči bance a naopak.

Pan Medici tyto peníze dále půjčoval ostatním podnikatelům a za své riziko si počítal úroky. Aby měl jistotu, že peníze dostane zpět, měl také tým „specialistů na nátlak", kteří ošetřovali rizika.

Page 8: BANKOVNICTVÍ

Vývoj v našich zemích v našich zemích se vyvíjelo téměř shodně

s evropským bankovnictvím – vývoj byl motivován ekonomickými, obchodními i politickými stimuly

na přelomu 17. a 18. století bankovní aktivity samostatným předmětem podnikatelského rozvoje

v r. 1751 (v době prvních tereziánských reforem) vznikl první soukromý bankovní dům

1. skutečná banka vznikla v Rakousku - Vídeňská městská banka – Wienerstadt Bankzaložena r. 1706, jejím hlavním úkolem byla správa státních financí

Page 9: BANKOVNICTVÍ

Vývoj v našich zemích Privilegovaná rakouská národní banka založena r. 1816 ve Vídni posláním realizovat finančně reformní záměry Stadionova

ministerstva

letech 1864 – 1872 bylo založeno v tehdejším Rakousku 126 bank před depresí v roce 1873 bylo v českých zemích 33 bank

v letech velkého rozvoje bankovnictví byla založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu

roku 1873 začala velká deprese

poslední třetina předminulého století je i obdobím rozvoje „malobankovnictví“ - významnou úlohu sehrála poštovní spořitelna, založená v roce 1883

Page 10: BANKOVNICTVÍ

Období Československé republiky, okupace a války (1918–1945) po převratu působilo v českých zemích osm etnicky německých a

čtrnáct českých bank spolu s četnými pobočkami vídeňských bank

Bankovní úřad při ministerstvu financí byl vytvořen z Rakousko-uherské Národní banky Poštovní úřad šekový zajišťoval bezhotovostní platby šekem a

vykonával důležité služby při finančních transakcích státu, zvláště při emisních akciích

Národní banka Československá výhradní právo vydávat bankovky udržovat směnný kurz k cizím měnám

zemské a hypoteční banky v Praze, Brně a v Opavě

Page 11: BANKOVNICTVÍ

Bankovnictví v nových politických a hospodářských podmínkách (1945-1989)

v prvním poválečném roce vedle sebe působily dvě emisní instituce NBČS Slovenská banka

znárodnění akciových bank provedeno na základě dekretu prezidenta republiky

Československý lombardní a reeskontní ústav organizoval úvěrový systém

koncentraci peněžních ústavů legalizoval zákon č. 181 o organizaci peněžnictví z 20. července 1948 připouštěl existenci jen tří typů bank

Page 12: BANKOVNICTVÍ

Návrat k tržním základům bankovnictví po roce 1989 v prvních letech transformace československé

ekonomiky došlo k dynamickému rozvoji bankovního sektoru vznik nových bank; zvýšením rozsahu i kvality služeb

Základní principy nové bankovní soustavy: zrušení monopolu jednotlivých bank na klientelu, zrušení monopolu bank na jednotlivé druhy služeb, zrušení přímého řízení bank státem, institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního, možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů,

komerční přístup bank ke klientovi

od 1.1.1990 začaly v Československu platit dva nové zákony

Page 13: BANKOVNICTVÍ

Peníze

Page 14: BANKOVNICTVÍ

Historie peněz Peníze je aktivum, které je běžně uznáváno a přijímáno

ekonomickými subjekty vývoj od naturální směny komoditní papírové bankovní

peníze naturální směna (statek za statek, obrovský krok od

samozásobitelství, následkem dělby práce se pak vyvinuly peníze, protože nebyla „dvojnásobná shoda potřeb“)

komoditní peníze (hovězí dobytek, olivový olej, pivo a víno, železo, zlato…)

mince papírové peníze: bankovky a státovky (lidé chtějí peníze hlavně pro

možnost koupě věcí), jsou lehce přenosné a skladovatelné, pečlivou ryteckou prací chráněny před paděláním, ochranné prvky bankovek

elektonicné peníze

Page 15: BANKOVNICTVÍ

Peněžní agregáty finanční aktiva podle likvidity (ČNB publikuje v měnovém

přehledu M1 a M2) M1: oběživo + depozita na viděnou M2: M1 + kvazipeníze (ČNB je vymezuje jako vysoce

likvidní aktiva - vklady se splatností delší než 1 den) M3: M2 + úsporoné účty a depozita vlastněná významnými

finančními institucemi

Funkce peněz prostředek směny zúčtovací jednotka uchování hodnoty 

Page 16: BANKOVNICTVÍ

Základní pojmy

Úroková míra: podíl úroků a zapůjčené částky, konkrétní = úrok. sazba

Úroková sazba:a) Reálná úrok. sazba: úrok. výnos upravený o

koeficient inflaceb) Nominální úrok. sazba: jmenovitá hodnota

ceny zapůjčených peněz

Úrok: odškodnění za půjčené peníze, cena penězÚroková marže: aktivní – pasivní úroky

Page 17: BANKOVNICTVÍ

Typy úrokových sazebZákladní úroková sazba je dolní mez a banky půjčují peníze s určitou marží nad základní sazbou.

Základní sazbu si každá banka stanoví sama.Změny jsou způsobeny změnami sazeb na penežním trhu

Diskontní sazba vyhlašuje ji ČNB, používá se při poskytování úvěru obchodním bankámnebo státu na základě reeskontu obchodních směnek. Je řízenou úrokovou sazbou, není to úroková sazba tržní.

Mezinárodní sazba PRIBOR Stanoví se na základě fixingu vybraných bank působících v ČR.

Mezinárodní sazba LIBOR Sazby stanovované na mezibankovních trzích.EURIBOR

Sazby přes noc Sazby, které může v nejvyšší míře ovlivnit Česká národní banka pomocí svých otevřených tržních operací na diskotním trhu (repoobchody)

Sazby pokladničních Sazba, za kterou banka prodává pokladniční poukázky na diskottním trhu.poukázek Je to průměrmá sazba, prototože finanční instituce dávají nabídky a

nabízené ceny se měni.

REPO CB prodává nebo nakupuje cenné papíry s pozdějším nákupem nebo prodejem (termín nebo kdykoliv)

Lombardní Při poblémech s likviditou, oproti zástavě cenných papírů,max. splatnost CP 3 měsíce

Page 18: BANKOVNICTVÍ

Faktory ovlivňující úrok. sazbu

• Riziko

• Lhůta splatnosti – doba aktiva do okamžiku, kdy musí být aktivum splaceno

• Velikost úvěru nebo depozita

• Různé druhy finančních aktiv

• Soutěžení o depozita mezi bankami a finančními institucemi

• Soutěžení o depozita mezi bankami

Page 19: BANKOVNICTVÍ

Podmiňující faktory úrok. sazeb

• Potřeba reálného výnosu

• Inflace

• Nejistota ohledně budoucí míry inflace

• Preference likvidity a poptávka po úvěrech

• Platební bilance

• Směnné kursy

• Měnová politika

• Zahraniční úrokové sazby

Page 20: BANKOVNICTVÍ

Jistina xdoba splatnosti ve dnech

360

roční úrok. sazba v %

100x

Úrokový výnos:

Německá uzance: 30/360

Francouzská uzance: skutečný počet dnů / 360

Anglická uzance: skutečný počet dnů/ 365

Propočet úroků

Page 21: BANKOVNICTVÍ

Bankovní systém

Page 22: BANKOVNICTVÍ

Třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy

A. Velké banky (bilanční suma nad 150 mld. Kč) Česká spořitelna, Čs. obchodní banka, UniCredit Bank Czech Republic, Komerční banka

B. Střední banky (bilanční suma 50 až 150 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Raiffeisenbank

C. Malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) BAWAG Bank CZ, Fio banka, Česká exportní banka, Volksbank,

Page 23: BANKOVNICTVÍ

Třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy

D. Pobočky zahraničních bank Pobočky zahraničních bank Stav k 21.02.2011, celkem nalezeno subjektů [20]: Název subjektu AXA Bank Europe, organizační složka Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BRE Bank S.A., organizační složka podniku Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizační složka Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační složka The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eG, organizační složka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ZUNO BANK AG, organizační složka ABN AMRO Bank, BRE Bank S.A., CALYON S.A., Citibank Europe, Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, Všeobecná úvěrová banka, Waldviertel Sparkasse

E. Stavební spořitelny Stavební spořitelny Stav k 21.02.2011, celkem nalezeno subjektů [5]: Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot - stavební spořitelna

Page 24: BANKOVNICTVÍ

Bankovní dohled

Bankovní dohled stanoví rámec pro obezřetné podnikání bank a kontroluje jeho dodržování. Činnost bank podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v tomto zákoně ČNB vydává opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a obezřetnostní pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank.

Page 25: BANKOVNICTVÍ

Jednotná bankovní licence

Rozhodnutí vydané příslušným orgánem členského státu EU, na jehož základě je úvěrová instituce se sídlem na území tohoto členského státu oprávněna na tomto území vykonávat bankovní činnost. Jsou-li dodrženy postupy stanovené právem ES opravňuje k výkonu bankovní činnosti na území jiného členského státu EU, aniž by k tomu muselo být vydáno povolení příslušného orgánu tohoto jiného členského státu EU.

Page 26: BANKOVNICTVÍ

Počet bank podle vlastnictví http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab01.html

Page 27: BANKOVNICTVÍ

Centrální banka ČNBwww.cnb.cz

Page 28: BANKOVNICTVÍ

Zákonná úprava postavení ČNB Česká národní banka je ústřední bankou České republiky - vznikla

k 1. 1. 1993. základní postavení centrální banky dáno Ústavou

povinnosti, práva, organizace, cíle, politika atd. jsou konkretizovány v Zákoně č. 6/1993, o České národní bance

základním cílem ČNB je zabezpečení cenové stability : a) určuje měnovou politiku b) vydává bankovky a mince c) vykonává dohled nad peněžním oběhem, peněžním stykem a zúčtováním

bank d) vykonává bankovní dohled nad činností bank a pečuje o rozvoj

bankovního systému v ČR e) provádí další činnosti podle Zákona č.6/1993 a zvláštních předpisů

Page 29: BANKOVNICTVÍ

Právní úprava Zákony Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením

dohledu nad finančním trhem Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb. Zákon o bankách č. 21/1992 Sb.

Vyhlášky, opatření ČNB, úřední sdělení ČNB rozdělené podle oblasti působnosti:

Licencování a souhlasy Konsolidace, kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost Řízení rizik Kvalita aktiv Ostatní

Page 30: BANKOVNICTVÍ

Poslání ČNB

ČNB je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze.

Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem.

Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem.

Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

Page 31: BANKOVNICTVÍ

Funkce ČNB Emisní funkce výhradní právo emitovat hotovostní peníze (bankovky a mince) správa zásob oběživa, zajištění tisku bankovek a ražení mincí, úschova a

likvidace neplatných, vyřazených platidel…

Funkce banky bank ČNB vede účty obchodních bank, na nichž jsou dobrovolné vklady

obchodních bank, ale i tzv. povinné minimální rezervy stanovené ČNB vůči ostatním bankám v pozici tzv. věřitele poslední instance

Funkce banky státu vystupuje v roli banky vlády ve smyslu vedení účtů vlády, centrálních

orgánů, orgánů místní správy a některých státních podniků působí také ve funkci reprezentanta státu a to zejména v měnové oblasti

Page 32: BANKOVNICTVÍ

Nezávislost ČNB

Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. ČNB disponuje vysokou mírou nezávislosti na politických strukturách při plnění svých zákonem stanovených funkcí již od počátku své existence (leden 1993). Nezávislost ČNB je právně zakotvena v Zákoně o ČNB č. 6/1993.

Page 33: BANKOVNICTVÍ

Centrální banky obvykle vykonávají měnovou politiku s cílem zajistit především

cenovou stabilitu, správu devizových rezerv a implementaci

měnové politiky, dohled nad bankovním sektorem s cílem

předcházet systémovým rizikům a tím chránit úspory,

emisi oběživa, péči o jeho kvalitu a řízení peněžního oběhu,

platební styk, poskytování bankovních služeb státu.

Page 34: BANKOVNICTVÍ

Monetární politika ČNB souhrn záměrů a opatření uplatňovaných při řízení

úvěrové, depozitní, devizové a dalších peněžních činností, bankovních i nebankovních hospodářských subjektů

základní cíl zabezpečení cenové stability

režimy měnové politiky : cílování inflace cílování měnového kurzu a cílování měnové báze cílování peněžní zásoby (peněžních agregátů)

Page 35: BANKOVNICTVÍ

Nástroje měnové politiky operace na volném trhu• usměrňování vývoje úrokových sazeb v ekonomice, ovlivňování likvidity peněžního

trhu a signalizace postojů měnové politiky ČNB • tři podoby: operace na volném trhu jako hlavní měnový nástroj operace na volném trhu jako doplňkový měnový nástroj operace na volném trhu jako nástroj jemného ladění hlavní měnový nástroj má podobu repo operací

automatické facility• slouží k poskytování (resp. ukládání) likvidity přes noc • nabývají dvou základních podob: depozitní facility a marginální zápůjční facility

povinné minimální rezervy• povinné vklady obchodních bank u centrální banky - povinnou minimální rezervu 2

% z primárních závazků (vkladů klientů bank)

Page 36: BANKOVNICTVÍ

Měnová politika ČNB Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance

hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.

Page 37: BANKOVNICTVÍ

Cenová stabilita ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje

především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází při měření růstu těchto cen, a měl by také dát dostatečný prostor pro drobné změny cenových relací, k nimž v každé ekonomice s efektivním cenovým systémem neustále dochází. Pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. V březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s tím, že ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany."

Page 38: BANKOVNICTVÍ

Operace na volném trhu

Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě dohod o zajištění peněžité pohledávky převodem dlužných cenných papírů). Z hlediska cíle a pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit následovně:

Page 39: BANKOVNICTVÍ

Hlavní měnový nástroj: REPO operace

má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží v současné době repo tendry pouze k odčerpávání likvidity. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne nebo proporcionálně zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně s vyhlášením kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, t.j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč.

Page 40: BANKOVNICTVÍ

Doplňkový měnový nástroj

má podobu tříměsíčního repo tendru, v němž ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr opět probíhá podle americké aukční procedury (viz dvoutýdenní repo tendr). ČNB nemá v úmyslu tímto nástrojem vysílat na trh signály, a proto tříměsíční repo sazba používaná pro tento tendr není sazbou ČNB, nýbrž jde o sazbu peněžního trhu aktuální v době vypsání tendru. V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001.

Page 41: BANKOVNICTVÍ

Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné.

Automatické facility Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání

likvidity přes noc (overnight, O/N). Protože se z hlediska bank jedná o permanentní možnost uložení resp. zapůjčení peněz, vytvářejí úrokové sazby uplatňované u těchto dvou facilit koridor, v němž se pohybují krátkodobé sazby na peněžním trhu (a také dvoutýdenní repo sazba).

Doplňkový měnový nástroj

Page 42: BANKOVNICTVÍ

Povinné minimální rezervy Každá banka (včetně stavebních spořitelen) a pobočka zahraniční banky,

která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. povinné minimální rezervy (PMR). Banky v současné době udržují PMR na svém účtu ve Zúčtovacím centru ČNB (tzv. účet platebního styku) a též na účtu pro výběry a skládání hotovostí, mají-li tento účet zřízen. Předepsaný objem PMR je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet PMR. S platností od 12.7.2001 je touto základnou objem primárních závazků dané banky (tj. především vkladů od nebankovních subjektů), jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky. Příslušná banka je povinna udržovat na účtech pro držení PMR takový denní zůstatek, který je v průměru za udržovací období (přibližně 1 měsíc - začíná první čtvrtek v měsíci a končí ve středu před prvním čtvrtkem v následujícím měsíci) roven minimálně stanovené PMR pro dané udržovací období. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu PMR jsou počínaje 12.7.2001 bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly).

Page 43: BANKOVNICTVÍ

Bankovní regulace a dohled centralizace versus decentralizace regulace bankovního systému

regulace se zaměřuje na čtyři oblasti: regulace vstupu subjektů do bankovní sféry následná regulace jejich činnosti povinné pojištění vkladů ze strany obchodních bank působení centrální banky v pozici věřitele poslední instance

období vytváření legislativního rámce a podmínek pro fungování bankovního dohledu (1991 – 1993)

období rozvoje bankovního dohledu (1994 – 1997) období standardizace výkonu bankovního dohledu (1998 – 2001)

Page 44: BANKOVNICTVÍ

Cíle ČNB Strategickým cílem ČNB je být co nejlépe připravena na

vstup do Evropského systému centrálních bank, což vyžaduje posílit evropskou dimenzi její činnosti.

Hlavním cílem ČNB je cenová stabilita. Dlouhodobá měnová strategie sleduje její dosažení a udržení, a to i po přijetí ČR do Evropské unie.

ČNB má zájem vykonávat všechny další funkce běžné pro centrální banky, pokud je může vykonávat lépe, než nabízejí alternativní možnosti.

ČNB je regulátorem finančního trhu. Základem úspěchu ČNB je lidský kapitál, který je nutné

dále aktivně zkvalitňovat.

Page 45: BANKOVNICTVÍ

Integrace ČR do EUměnová a hospodářská politika Základní etapy: Předvstupní etapa : (1995 – 2004) Příprava na základě plnění Evropské dohody (ED) a

kodaňských kritérií pro vstup do EU I.etapa (2004 – současnost) členství ČR v EU jako dovršení předvstupní fáze

integrace do evropských struktur, zahájení plnění konvergenčních kritérií

II. etapa zapojení do kurzového mechanizmu ERM II Evropského

měnového systému III. etapa vstup do oblasti jednotné měny euro

Page 46: BANKOVNICTVÍ

Praní špinavých peněz podíl šedé ekonomiky v jednotlivých zemích 10 až 50 % vykazovaného HDP

proces praní špinavých peněz se vyznačuje určitými znaky : potřeba utajit skutečné vlastnictví a kriminální zdroj, peněžní prostředky opatřené nezákonnou činností musí několikrát změnit své formy a podoby, je nutno zametat stopy po operacích nezbytných k proprání peněz, klíčovou roli hraje bankovní systém

proces praní špinavých peněz je rozdělen do tří etap :placement – peněžní hotovost shromážděná a umístěná do oběhulayering - zametání stop složitými bankovními převody integration - zapojení peněz do legálního hospodářství

ve světě vznikla řada organizací proti boji s praním špinavých peněz: OFAC – ve Spojených státech, FATF, Basilejský výbor pro bankovní

dohled – v rámci EU

Page 47: BANKOVNICTVÍ

Centrální registr úvěrů

Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích právnických osob a fyzických osob podnikatelů a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ, kterými jsou banky vč. poboček zahraničních bank a ČKA.

Page 48: BANKOVNICTVÍ

Ochrana spotřebiteleČNB vykonává dohled nad dodržováním některých povinností v oblasti ochrany spotřebitele, a to v

segmentu jí regulovaných subjektů, kterými jsou:

banky a pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, jiné osoby vedoucí evidenci investičních nástrojů, investiční společnosti, investiční fondy, investiční zprostředkovatelé, organizátoři trhů s investičními nástroji, provozovatelé vypořádacích systémů, pojišťovny, zajišťovny, penzijní fondy, pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, platební systémy, směnárny

Page 49: BANKOVNICTVÍ

Obchodní banky

Page 50: BANKOVNICTVÍ

Obchodní banky

Můžeme je členit skupin podle různých hledisek:

a) velikosti základního kapitálu (velké, střední, malé)

b) typu bankovní licence (univerzální, specializované)

c) služeb

d) právního postavení

Page 51: BANKOVNICTVÍ

Zásady podnikání bank

Zvláštnosti banky jako podnikatelského subjektu

Bankovní obchody jsou všechny obchody, které banka uzavírá při provádění svých specifických funkcí.

Aktivní a pasivníBilančně neutrálníObchody na vlastní účet (investiční bankovnictví)

Page 52: BANKOVNICTVÍ

Pravá strana bilance ukazuje původ prostředků, levá strana použití prostředků.

AKTIVA PASIVAMajetek Kapitál

Investiční majetek Vlastní kapitál

Oběžný majetek Cizí kapitál

(použití prostředků) (původ prostředků)

"Co vlastním?" "Jak jsem majetek financoval?"

Page 53: BANKOVNICTVÍ

Tabulka: Bilance banky

Aktiva Pasiva

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

2. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní CP přijímané centrální bankou k refinancování 2. Závazky vůči klientům

3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami 3. Závazky z dluhových cenných papírů

4. Pohledávky za klienty 4. Ostatní pasiva

5. Dluhové cenné papíry 5. Výnosy a výdaje příštích období

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly 6. Rezervy

7. Účasti s podstatným vlivem 7. Podřízené závazky

8. Účasti s rozhodujícím vlivem 8. Základní kapitál

9. Dlouhodobý nehmotný majetek 9. Emisní ažio

10. Dlouhodobý hmotný majetek 10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

11. Ostatní aktiva 11. Rezervní fond na nové ocenění

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 12. Kapitálové fondy

13. Náklady a příjmy příštích období 13. Oceňovací rozdíly

 14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období

  15. Zisk nebo ztráta za ůčetní období

Aktiva celkem Pasiva celkem

Page 54: BANKOVNICTVÍ

Aktiva a pasiva

- Aktiva bank- z více než 95 % tvořena finančními aktivy (finanční pohledávky) a

to ve formě:pohledávek u bank, úvěrů, cenných papírů

- Pasiva- většinou se skládají z finančních závazků (depozit), které mají 2

typické rysy: - převážně krátkodobá povaha depozit- vysoký bilanční podíl cizích peněz ve srovnání s vlastními

prostředky (přes 90%)

tyto rysy důležitým způsobem ovlivňují řízení banky

Page 55: BANKOVNICTVÍ

Rizika v bankovních obchodě

„Čím větší je riziko, tím menší je bezpečnost a naopakČím větší je riziko, tím menší je bezpečnost a naopak“

Rizika se týkají budoucích výnosů a nákladů a tím i rentability.

Kategorie rizik:

• Úvěrová (dlužnická) rizika

• Úroková rizika

• Riziko likvidity

• Provozní rizika

• Rizika ze spekulací a podvodů

• Poradenská rizika

Page 56: BANKOVNICTVÍ

Bezpečnost

V úzkém slova smyslu zahrnuje bankovní bezpečnost bonitu a likviditu, v širším a obecném smyslu je bezpečností míněno úspěšné přežití banky v konkurenčním boji.

Stránky bezpečnosti, které se týkají:

1. Vlastních prostředků

2. Depozit

3. Regulace

4. Rentability

Page 57: BANKOVNICTVÍ

Rentabilita

Banka je považována za likvidní, pokud je kdykoliv schopna pokrýt veškeré platební závazky ve stanovených lhůtách.

Likvidita banky je proto často definována jako platební připravenost banky.

Likvidita

Rentabilita banky se dá propočítat různými způsoby. Výnosnost kapitálu a výnosovost z aktiv tvoří účelová měřítka pro posouzení celkové rentability banky.

Page 58: BANKOVNICTVÍ

Bankovní tajemství

Bankovnítajemství

Povinnost udržovat v tajnosti

dataklientů

Právoodmítnout poskytnutí

údajů týkajících se klienta

a vyjímky

Za účelemochrany banky

Vůči zástupcůmmajitele účtu

Na základě zákonempředepsaných povinností

Na základězbavení mlčenlivosti

Page 59: BANKOVNICTVÍ

Kodex chování mezi bankami a klienty

Je v něm velmi výrazně rozšířena úprava vzájemných vztahů mezi bankou a jejími retailovými klienty, s důrazem na přesné vymezení práv klientů.

Kodex byl připraven (2006) v rámci stálých pracovních orgánů a odborných komisí ČBA.

Kodex přijaly banky v průběhu roku 2006.

Page 60: BANKOVNICTVÍ

Bankovní obchody

Page 61: BANKOVNICTVÍ

Finanční trh a finanční zprostředkovatelé

Finanční trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po finančních prostředcích.

Soustřeďuje se zde nabídka (jednotky přebytkové) a poptávka (jednotky deficitní) po penězích a kapitálu, vytváří se jeho cena.

Mezi subjekty disponujícími dočasně volnými peněžními prostředky (přebytkové jednotky) a subjekty poptávající tyto volné peněžní prostředky (deficitní jednotky) dochází k alokaci finančních prostředků.

Page 62: BANKOVNICTVÍ

Finanční trh a finanční zprostředkovateléPřímé financování k alokaci finančních prostředků dochází mezi

přebytkovou a deficitní jednotkou přímo – bez existence jakéhokoliv zprostředkovatele

dočasně volné peněžní prostředky přebytkových jednotek investovány do finančních nástrojů - primární finanční instrumenty

Nepřímé financování do vztahu mezi dlužníka a věřitele vstupuje tzv.

zprostředkovatel (mezičlánek) – banka, pojišťovna, penzijní fond atd.

zprostředkovatelé emitují sekundární finanční instrumenty (depozita, různé podíly, pojistné či penzijní smlouvy)

Page 63: BANKOVNICTVÍ

Funkce finančních zprostředkovatelů transformace peněz a kapitálu již v jiné podobě a s jinými

podstatnými rysy

Jednotlivé formy transformace: kvantitativní (denominační) teritoriální časová z hlediska obchodovatelnosti z hlediska úvěrového rizika měnová

Redukce transakčních nákladů – které vznikají při hledání dvou subjektů a podmínek transakcí přijatelné pro obě strany.

Monitorování bonity dlužníka - pečlivé sledování kvality současných i potencionálních dlužníků.

Racionalizace platebního styku - schopnost realizovat platební transakce rychle, bezpečně, v obrovském množství kdekoliv na světě.

Page 64: BANKOVNICTVÍ

Druhy finančních zprostředkovatelůDvoustupňový bankovní systém: Centrální banka: oddělená funkce ČNB na prvním stupni soustava obchodních (komerčních) bank na stupni druhém

Bankovní zprostředkovatelé: univerzální banky specializované banky.

Nebankovní zprostředkovatelé: pojišťovny, penzijní fondy, podílové a investiční fondy.

Page 65: BANKOVNICTVÍ

Pasivní bankovní obchody

Page 66: BANKOVNICTVÍ

Vklady na viděnou Nejčastější modifikací je vklad na běžném účtu.

Základní charakteristika: složené prostředky jsou velmi likvidní, neboť s vkladem lze kdykoliv

disponovat, splatnost vkladu kdykoliv na požádání, neexistence institutu výpovědní lhůty, velmi nízká (zanedbatelná) výše úrokové sazby, zůstatek udržován jen ve výši nezbytně nutné pro realizaci platebního styku.

Pro banku má zřizování běžných účtů podstatný význam:obchodní (sedlina, výnosy v podobě poplatků a valutování, kontakt

s klientelou)marketingový (primární informace o klientech, přehled o směru a věcné

povaze operací, identifikace potřeby vzniku nových produktů a služeb, valutování)

Page 67: BANKOVNICTVÍ

Bežný účet Běžný účet v české nebo cizí měně je poskytován s

širokou škálou navazujících produktů a služeb slouží k zajištění základních finančních potřeb každého klienta.

Výhody rychlé a spolehlivé provádění platebních transakcí možnost využití služby elektronického bankovnictví vinkulace (rezervace) prostředků a jejich následné

použití ke stanovenému účelu možnost vydání platební karty a šekové knížky zhodnocení volných finančních prostředků termínovaným

vkladem možnost sjednání kontokorentního úvěru k běžnému účtu

Page 68: BANKOVNICTVÍ

Termínové (termínované) vklady vklady klientů znějící na větší a obvykle zaokrouhlený finanční

obnos cílem dosažení vyššího úrokového výnosu klient nemá nárok na dispozici s vkladem – jinak sankční úrok ze

strany banky

Rozlišují se termínové vklady: na pevnou lhůtu s výpovědní lhůtou

Základní charakteristiky termínovaných vkladů: likvidní avšak v porovnání s vklady je likvidita nižší, existence výpovědní lhůty, vyšší úroková sazba než u vkladů na viděnou, nižší personální a věcný náklady než u vkladů na viděnou.

Page 69: BANKOVNICTVÍ

Termínovaný vklad

Komu je určen fyzickým osobám - občanům fyzickým osobám - podnikatelům právnickým osobám (včetně měst, obcí a neziskových organizací) Charakteristika a popis produktu vkladový účet pro uložení dočasně volných finančních prostředků v Kč i cizí měně doba trvání vkladu: 1 den až 1 rok úroková sazba je stanovena dle aktuální situace na mezibankovním peněžním trhu vklad se začíná úročit ode dne připsání prostředků na vkladový účet a končí v den

přede dnem splatnosti úročící schéma je např.: skutečný počet dní/360, s výjimkou měn GBP a JPY, kde je

úročící schéma: skutečný počet dní/365 úroky z termínovaného vkladu podléhají zdanění srážkovou daní Výhody zhodnocení dočasně volných finančních prostředků libovolná doba uložení

Page 70: BANKOVNICTVÍ

Další depozitní produkty

Vklady na vkladních knížkách (úsporné vklady) těší poměrně velké obliby zvláště u starších obyvatel - méně

výhodné

Depozitní certifikáty a vkladové listy cenné papíry, které banka v pozici dlužníka vystavuje věřitelům - na

předem určenou dobu

Bankovní dluhopisy banka emituje vlastní dluhopisy – financování střednědobých a

dlouhodobých úvěrů

Page 71: BANKOVNICTVÍ

Vkladní knížka Vkladní knížka s výpovědní lhůtou Charakteristika a popis produktu Úročený vklad s pevnou úrokovou sazbou s vydaným potvrzením o jeho výši - vkladní knížkou. Typy vkladních knížek s výpovědní lhůtou 1 – 24 měsíců Chce-li vkladatel vklad vybrat bez poplatku za nedodržení výpovědní lhůty, musí předem požadovanou část

vkladu vypovědět. Vklad lze vypovědět kdykoli v maximální výši vyznačené ve vkladní knížce. Výhody žádné poplatky za založení a vedení vkladní knížky možnost výběrů a vkladů možnost vinkulace vkladu o výši uložených prostředků a připisovaných úrocích je veden záznam v tiskopisu vkladní knížky jistota vkladu - vklady na vkladních knížkách jsou ze zákona pojištěny možnost udělení dispozice s vkladní knížkou jiné osobě Podmínky založení prokázání totožnosti majitele účtu a disponujících osob, plná moc složení základního vkladu při zřízení vkladní knížky Vkladní knížka bez výpovědní lhůty Charakteristika a popis produktu Vklad s pevnou úrokovou sazbou a s vydaným potvrzením o jeho výši - vkladní knížkou na jméno. Základní operace s produktem hotovostní vklady a výběry  Výherní vkladní knížka

Page 72: BANKOVNICTVÍ

Speciální druhy vkladů

Stavební spoření střádání peněžních prostředků stavebního spoření po předem

stanovenou dobu

3 fáze: střádání, poskytnutí úvěru, splácení poskytnutého úvěru.

nelze považovat pouze za depozitní produkt stát podporuje tento druh spoření formou daňového zvýhodnění a

státních příspěvků

Page 73: BANKOVNICTVÍ

Speciální druhy vkladů

Penzijní připojištění výhodná forma dlouhodobého spoření zajištění dodatečného příjmu v postproduktivním věku účastníka

připojištění státní příspěvky a daňové výhody

podoby vyplácené penze: starobní penze invalidní penze výsluhová penze pozůstalostní penze jednorázové vyrovnání odbytné

Page 74: BANKOVNICTVÍ

Aktivní obchody bank

Page 75: BANKOVNICTVÍ

Aktivní obchody bank: úvěry, investiční bankovnictví banka při nich vystupuje v postavení věřitele

vznikají jí různé pohledávky (např. při poskytování úvěrů, nákupu dluhových cenných papírů)

nebo jí vznikají v jejich důsledku určitá vlastnická majetková práva (např. při zakoupení majetkových cenných papírů)

Page 76: BANKOVNICTVÍ

Rizika aktivních obchodů základní podmínka efektivní činnosti banky - správná

identifikace, měření a řízení rizik zvyšující se mírou ziskovosti transakce roste i riziko

v této transakci obsažené

druhy bankovních rizik: úvěrové riziko, měnové riziko, úrokové riziko, likviditní riziko, kapitálové riziko (riziko nesolventnosti)

Page 77: BANKOVNICTVÍ

Rizika aktivních obchodů

Úrokové riziko výše závisí na struktuře bilance banky a citlivosti úrokových sazeb

jednotlivých položek aktiv a pasiv na změny tržních úrokových sazeb Řízení úrokového rizika: sladit citlivost aktiv a pasiv pomocí termínovaných obchodů (swapů, futures, FRA)

Měnové riziko je vysoké v případě, kdy je větší část aktiv refinancována pasivy v jiné měně

Likviditní riziko snížení schopnosti vyplatit splatné vklady v případě požadavku vkladatelů

Page 78: BANKOVNICTVÍ

Rizika aktivních obchodů

Kapitálové riziko výše závazků banky je větší než výše veškerých aktiv udržovat dostatečně vysoký stav vlastního jmění

Úvěrové riziko klient nedodrží podmínky finanční transakce a bance tím vznikne finanční

ztráta

Podstata úvěrového rizika: interní příčiny vyplývající z rozhodnutí banky externí příčiny - vývoj ekonomiky, politické situace

- riziko nesplnění závazku druhou stranou - inheretní riziko

Page 79: BANKOVNICTVÍ

Zajištění úvěru

Úvěry nezajištěné Úvěry zajištěné: Ručení (FO, PO) Zástava movité věci (hmotný majetek,

cenné papíry) Zástava nemovité věci (hypotéka) Bankovní záruka Postoupení pohledávek (cese)

Page 80: BANKOVNICTVÍ

Vymezení typů analyzovaných subjektůFyzické osoby smlouvy se řídí většinou občanským zákoníkem příjmy subjektů jsou tvořeny ze závislé činnosti

Podnikatelské subjekty subjekty získávají finanční zdroje z podnikatelské činnosti

různé právní formy: fyzická osoba podnikatel, společnost s ručením omezeným,

akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost

Page 81: BANKOVNICTVÍ

Úvěrový proces

Předjednání úvěru Žádost o úvěr + předložení požadovaných

dokladů Hodnocení úvěrové bonity klienta Rozhodnutí o poskytnutí úvěru Uzavření úvěrové smlouvy Splácení úvěru Kontrola dlužníka

Page 82: BANKOVNICTVÍ

Druhy úvěrů

Krátkodobé, dlouhodobé Zajištěné, nezajištěné Občanům, firmám, veřejnému sektoru Dle měny Malé, velké Kontokorentí, hypotéční, spotřební,

investiční…

Page 83: BANKOVNICTVÍ

Kontokorentní úvěr nejčastější a nejvýznamnější krátkodobý úvěr podmínka - zřízený běžný účet u banky neúčelový a obvykle nezajištěný - poskytován důvěryhodným

klientům Je určen podnikům, podnikatelům, občanům Kontokorentní úvěr slouží k pokrytí krátkodobých finančních potřeb

klienta V úvěrové smlouvě je sjednán úvěrový rámec, který umožňuje

průběžné čerpání a splácení. Smlouva se uzavírá na dobu maximálně 1 roku s možností obnovení

(revolving) Výhody rychlá dostupnost finančních prostředků průběžné čerpání a splácení dle potřeb klienta

Page 84: BANKOVNICTVÍ

Hypotéční úvěr Jedná se o dlouhodobý účelový úvěr k financování nemovitostí.

Doba splatnosti může být až 20 let. Je zpravidla poskytován s pevnou úrokovou sazbou stanovenou

na 1 rok až 5 let. Úvěr je splácen formou pevných pravidelných měsíčních splátek nebo na základě individuálního splátkového kalendáře. Lze jej poskytnout do výše 70 % hodnoty nemovitosti stanovené bankou na základě znaleckého ocenění.

Zajištění hypotečního úvěru zástavním právem v 1. pořadí k úvěrované nebo jiné nemovitosti na

území České republiky nemovitost, která je předmětem zástavního práva, musí být

pojištěná a pojistné vinkulováno ve prospěch banky zástavním právem k pohledávkám z budoucích / kupních smluv

nebo budoucích /nájemních smluv dle charakteru obchodu, zástavním právem k akciím nebo obchodnímu podílu žadatele (firmy),

dozajištění ostatními používanými instrumenty

Page 85: BANKOVNICTVÍ

Spotřební úvěry

Soukromá klientela - fyzické osoby občané od 18 let Účelový úvěr poskytovaný bezhotovostně (úhradou faktur na účet

dodavatele či obchodníka, úhradou na účet prodávajícího) na soukromé účely např.:  

nákup spotřebních předmětů (úhrady nákladů za dodávku zboží a jeho instalaci, včetně nových i ojetých automobilů)

nákup nemovitosti (rodinné domy, byty, chaty, chalupy, garáže, pozemky apod.) do vlastnictví klienta

zaplacení služeb úhradu nákladů spojených s modernizací bytu či domu úhradu dalších nákladů osobní spotřeby (dovolená, léčebný nebo lázeňský

pobyt, studium v zahraničí apod.) úhradu jiných závazků (např. vypořádání zaniklého společného jmění

manželů, dědiců, úhrada soudních a notářských poplatků, finanční vyrovnání mezi občany při převodu užívacího práva k bytu, koupě předmětů osobní spotřeby mezi občany, úhradu členského podílu v bytovém družstvu… 

Page 86: BANKOVNICTVÍ

Úvěr ze stavebního spoření

Překlenovací úvěr Bude-li chtít klient financovat své bytové potřeby dříve, než mu

vznikne možnost poskytnutí úvěru ze stavebního spoření Výhodná forma financování vlastního bydlení, jeho oprav či

modernizací. Účastník stavebního spoření může získat úvěr ze stavebního spoření s velmi výhodným úrokem.

Úvěr ze stavebního spoření Může být poskytnut maximálně ve výši rozdílu mezi cílovou částkou

a zůstatkem na účtu stavebního spoření v okamžiku poskytnutí úvěru.

Financováním bytových potřeb účastníka stavebního spoření. Výhody: nízká úroková sazba, výše úvěru až 60 % cílové částky,

doba splatnosti 10 - 13 let, odpočet zaplacených úroků od daňového základu

Page 87: BANKOVNICTVÍ

Spotřebitelský hypoteční úvěr (Americká hypotéka) Spotřebitelský hypoteční úvěr je účelový úvěr zajištěný zástavním

právem k nemovitosti určený k financováni:

zboží a služeb osobní potřeby např. nákup nového i ojetého automobilu, studium v zahraničí atd.

vypořádání společného jmění manželů při rozvodévém řízení vypořádání závazků mezi občany při převodu užívacího práva k

družstevnímu bytu úhrada notářských a soudních poplatků Základní parametry úvěru: minimální výše, maximální výše úvěru je

omezena hodnotou nemovitosti (maximálně do 90% hodnoty nemovitosti stanovené bankou na základě ocenění smluvního znalce), maximální doba splatnosti úvěru 20 let

Page 88: BANKOVNICTVÍ

Nákupy na splátky

Úvěrovými produkty je možné financovat nákup zboží nebo služeb na splátky, např. bílou a černou techniku, výpočetní techniku, nábytek, zahradní techniku, dovolenou atd.

Sjednání úvěru se provádí přímo na prodejně dle konkrétního zboží a dohody s prodejcem.

Page 89: BANKOVNICTVÍ

Hotovostní úvěr

Bezúčelový úvěr vyplácený klientovi v hotovosti nebo na jeho účet, slouží na pořízení jakéhokoliv druhu zboží, služeb, na úhradu závazků k jiným osobám apod. Použití půjčených prostředků se nesleduje.

Hotovostní úvěry nejsou určeny k financování aktivit klientů, které souvisejí s jejich podnikáním.

Page 90: BANKOVNICTVÍ

Eskontní úvěr

Podstatou úvěrového obchodu je odkoupení obchodní směnky od klienta (věřitele ze směnky) před lhůtou její splatnosti za cenu rovnající se směnečné sumě snížené o diskont (tj. úrok za dobu od eskontu směnky do její splatnosti). V době splatnosti směnky je směnka předložena k úhradě směnečnému dlužníkovi, příp. avalistům nebo dalším osobám ze směnky zavázaným. V případě, že směnka není ve stanovené době uhrazena, jsou dlužné částky uhrazeny klientem, jemuž je poskytnut eskontní úvěr.

Eskontní úvěr se poskytuje jednorázově, příp. opakovaně na základě uzavřené rámcové smlouvy o eskontu směnek (tzv. směnečného obliga).

Podmínkou financování je prověření všech náležitostí směnky, provedení a kladné vyhodnocení důkladné finanční analýzy osob ze směnky zavázaných, získání souhlasu příslušných orgánů banky a podepsání odpovídající úvěrové dokumentace. Podmínky konkrétního úvěrového obchodu zejména výše úrokové sazby se sjednávají individuálně.

Page 91: BANKOVNICTVÍ

Exportní financování

Exportní financování je specifický úvěrový produkt, jež umožňuje vývozci eliminovat rizika vývozní transakce (teritoriální i komerční) pomocí:

programu státní podpory vývozu (Exportní garanční a pojišťovací společnost - EGAP)

komerčního pojištění (komerční pojišťovny) programů nabízených mezinárodními finančními institucemi v oblasti

financování obchodů (Trade Finance) nabízených produktů v oblasti financování obchodů (Trade Finance)

Exportní financování formou: odběratelského úvěru přímo zahraničnímu odběrateli nebo jeho bance, refinancováním dodavatelského úvěru, jež poskytl vývozce formou odložené

splatnosti dalšími specifickými produkty: forfaiting, factoring, odkup pohledávek s

postihem

Page 92: BANKOVNICTVÍ

Bankovní záruka

Je bankovním instrumentem zajišťujícím platební a neplatební závazky klientů, právní forma závazku banky, která se zavazuje uspokojit příjemce záruky (beneficienta, věřitele) do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže dlužník nesplní své závazky.

Druhy: a) platební bankovní záruky - zajišťují dlužníkovy závazky k peněžitému plnění, bankovní zárukou lze zajistit

zaplacení hladké platby, dokumentárního inkasa, úvěru dodavatelského i bankovního, leasingových splátek, směnky apod.

za zaplacení faktury za zboží nebo služby za splacení úvěru za zaplacení kupní ceny nemovitosti za úhradu směnky aval směnky, kdy se avalista (banka) zavazuje k zaplacení dlužné částky po předložení splatné směnky k

zaplacení, avalista je zavázán stejně jako dlužník b) neplatební bankovní záruky - zajišťují neplatební závazky klienta (splnění určité nepeněžité povinnosti) záruky za nabídku ve veřejné soutěži (vadium, bid bond) - slouží vypisovateli veřejné soutěže jako jistota že

nabízející by nedodržel podmínky akontační záruky (advance payment guarantee) - zajišťují vrácení zálohové platby (platu předem, akontace). kauční záruky (performance bond) - zajišťují plnění závazku kvality a včasného splnění dodávky záruky za záruční dobu, za zádržné (retention bond) - zajišťují část kupní ceny po dobru trvání záruční lhůty záruky za ztracené dokumenty - vystavují se v případě ztráty dopravních dokumentů (konosamentů) nebo

směnky, za možnou škodu způsobenou zneužitím c) celní záruky

Page 93: BANKOVNICTVÍ

Financování projektů z EU Banky jsou schopné optimálně strukturovat zdroje pro financování projektu, který

žádá o dotaci ze zdrojů EU. Při financování tohoto typu projektů je nutné přihlédnout k jejich specifickým rysům:

při podání žádosti o dotaci musí podnikatel nebo firma obvykle prokázat finanční zajištění realizace celého projektu, případně adekvátní části po ukončení etapy projektu 

dotace bude podnikateli nebo firmě vyplacena až po realizaci projektu a kontrole výdajů

dotace nepokryje 100 % nákladů projektu Ze specifických rysů dotovaných projektů vyplývají produkty a služby, které EU

program business nabízí. Úvěrový příslib Jedna z možností, jak při žádosti o dotaci prokázat finanční připravenost projekt

realizovat v celém rozsahu. Předfinancování dotace Financování tzv. „dotovaných“ výdajů (výdajů, které budou pokryty dotací) v době

mezi termíny plateb a obdržením dotace je možné realizovat prostřednictvím produktů provozního financování nebo investičního úvěru s možností předčasné splátky.

Financování nedotované části projektu Je realizováno pomocí střednědobého nebo dlouhodobého investičního úvěru.

Page 94: BANKOVNICTVÍ

Revolvingový úvěr

je poskytován opakovaně na neustále se opakující identické potřeby uvnitř podniku

krátkodobého charakteru

Page 95: BANKOVNICTVÍ

Provozní úvěr

na financování provozních potřeb,

jako kombinaci financování provozních a investičních potřeb

Page 96: BANKOVNICTVÍ

Avalový úvěr

Poskytnutí kreditu banky, která přebírá ručení ve formě záruky či garance, že vystavená směnka bude bankou uhrazena pokud dlužník nezaplatí.

Banka poskytuje úvěryhodnost, je vedlejší dlužník, podepíše směnku jako rukojmí.

Jen dobrým klientům.

Page 97: BANKOVNICTVÍ

Akceptační úvěr

Půjčení kreditu banky, která akceptuje směnku cizí pod podmínkou, že klient dá bance k dispozici hodnotu směnky před její splatností.

Page 98: BANKOVNICTVÍ

Investiční úvěr

Využívá se k financování investičních potřeb klienta. Předmětem úvěrování jsou nemovitosti, stavby, stroje a zařízení, nákup cenných papírů a další investice. Jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení.

překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních zdrojů na investice

přizpůsobení splatnosti potřebám klienta – možnost krátkodobého (do 1 roku), střednědobého (1 až 5 let) i dlouhodobého (5 až 8 let) úvěru

individuální čerpání úvěru, jednorázové nebo postupné vytvoření vhodného splátkového kalendáře pro splácení úvěru – pravidelný

nebo nepravidelný, možnost jednorázového splacení Základní operace s produktem žádost o úvěr čerpání úvěru - jednorázové nebo postupné splácení úvěru - podle dohodnutého splátkového kalendáře, možné i

jednorázové

Page 99: BANKOVNICTVÍ

Alternativní formy financování

Leasing pronájem zařízení investičního charakteru nájemci za úplatu - na

dobu určitou či neurčitou

Základní podoby leasingu: operativní leasing – předmět zůstává i po skončení pronájmu ve

vlastnictví pronajímatele finanční leasing – prodej na splátky

Factoring a forfaiting Factoring - odkup pohledávek krátkodobého charakteru, které

plynou dodavateli z jím poskytnutého nezajištěného úvěru. Forfaiting zajišťuje inkaso pohledávky jako factoring, ale při středně

a dlouhodobých operacích.

Page 100: BANKOVNICTVÍ

Bilančně neutrální produkty

Page 101: BANKOVNICTVÍ

Druhy

Platební styk Úschova Poradenství a podpora Směnárenská činnost Ostatní služby

Page 102: BANKOVNICTVÍ

Právní úprava platebního styku Zákon o bankách č. 21/1992 Sb., Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních

prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 62/2006 Sb, zákona č. 70/2006 Sb.,

Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb.[1], Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb., Zákon o finančním arbitrovi č. 229/2002 Sb., Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., která stanoví způsob provádění platebního styku mezi

bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování,

Všeobecné obchodní podmínky ČNB, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech[2].

[1] upravuje především náležitosti smluvních vztahů vznikajících mezi bankami a jejich klienty

[2] VOP ČNB nejsou právní normou, avšak obchodní banky se závázaly je dodržovat

Page 103: BANKOVNICTVÍ

Platební styk organizovaný bankami a finančními institucemi -

umožňuje hotovostní i bezhotovostní peněžní přesuny mezi jednotlivými subjekty hospodářského života

Hlediska třídění platebního styku způsob placení – hotovostní a bezhotovostní platební

styk, teritorium – tuzemský, přeshraniční (EU) a zahraniční

platební styk, náležitosti průvodních dokumentů – hladké a

dokumentární platby, lhůty k provedení – přednostní (expresní) a standardní

platby.

Page 104: BANKOVNICTVÍ

Platební instrumenty

hotovostní platba, hladká platba, šek, dokumentární inkaso, dokumentrání akreditiv, směnka, bankovní záruka.

Page 105: BANKOVNICTVÍ

Hotovostní platební styk zahrnuje veškeré hotovostní platby, které banka, případně právnické

a fyzické osoby, provádí pro uspokojení vlastních potřeb a potřeb svých klientů

nezbytná podmínka: fyzická existence hotovostí má v celosvětovém měřítku klesající tendenci především při úhradách menších peněžních částek

částečně hotovostní platební styk: třetí osoba vkládá hotovost na běžný účet v bance platba šekem, kdy majitel šeku inkasuje hotovost v bance

hotovostní operace bank: pokladní operace směnárenské operace služba nočního trezoru

Page 106: BANKOVNICTVÍ

Bezhotovostní platební styk převody platebních nároků vůči bankám, znějící na peněžní

obnosy jdou vždy účetní cestou vnitrobankovní platební styk – v rámci jedné banky mezibankovní platební styk – mezi bankami

Všeobecné obchodní podmínky vydané Českou národní bankou, která v souladu se zákonem o ČNB metodicky řídí platební styk.

Clearingové centrum CERTIS - Zúčtovací centrum ČNB provozuje platební systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system), který je jediným systémem mezibankovního zúčtování v České republice.

Klient může mít neomezený počet účtů u nemezeného počtu bank: běžné účty a vkladové účty

Page 107: BANKOVNICTVÍ

Tuzemský platební styk: nástroje

Příkaz k úhraděPříkaz k inkasuŠekSměnka Platební karty

Page 108: BANKOVNICTVÍ

Tuzemský platební styk platební styk odehrávající se uvnitř národní ekonomiky, zpravidla v tuzemské měně

Distribuční kanály cesty, jak se produkty a služby dostávají ke klientům bank Charakteristické rysy přímého bankovnictví: je poskytováno s využitím elektronických kanálů, na jedné straně se nachází klient a na druhé banka (oba musí mít určité technické vybavení), každý klient musí být vždy jednoznačně identifikovatelný.

Telefonní bankovnictví možnost spravovat účet pomocí telefonního přístroje GSM bankovnictví operace s účtem probíhá buď pomocí zpráv SMS s předem nadefinovanou strukturou, anebo

pomocí služby SIM Toolkit Internetové bankovnictvíkomunikace klienta s bankou prostřednictvím celosvětové sítě InternetHome bankung Operace lze provádět pouze z jednoho počítače vybaveného softwarem banky WAP bankovnictví prostřednictvím mobilního telefonu vybaveného technologií WAP (Wirless Application Protocol)

Page 109: BANKOVNICTVÍ

Příkaz k úhradě

Page 110: BANKOVNICTVÍ

Zahraniční a přeshraniční platební styk pohyb hotovostních a bezhotovostních peněžních prostředků přes

hranice měnové oblasti, přeshraniční v rámci EU

Rozdíly zahraničního a tuzemského platebního styku: v překročení hranic měnové oblasti, z toho vyplývající realizace platebních operací minimálně ve dvou

měnách, chybějící žirová síť pro zúčtování plateb, celosvětová síť korespondenčních bank.

Hladké platby Dokumentární platby Šek Směnka Platební karty

Page 111: BANKOVNICTVÍ

Zahraniční platební styk IBAN je formát čísla účtu stanovený standardem

ECBS (European Committee for Banking Standards). Konkrétní podobu čísla vytváří banka, která vede příslušný účet.

SWIFT a komunikace mezi bankami SWIFT (Society for Worldwide Interbank

Financial Telecommunication) je společnost pro mezibankovní finanční komunikaci. Jde o společnost, která poskytuje komunikaci mezi bankami pomocí tzv. BIC kódů banky (SWIFTová adresa).

Korespondenční vztah

Page 112: BANKOVNICTVÍ

Hladké platby Hladké platby v tuzemském platebním styku Převody jsou prováděny prostřednictvím zúčtovacího nebo-li clearingového

centra zřízeného u ČNB. Vzhledem k automatickému provádění převodů je nutná znalost přesného bankovního spojení příjemce, vč. směrového (identifikačního) kódu banky. Doba této platby je dle Zákona o bankách 2 dny.

Hladké platby v zahraničním platebním styku (platí i pro Slovensko) Převody jsou převáděny pomocí loro[1] a nostro[2] účtů bank u tzv.

korespondenčních bank. Banky mezi sebou udržují tzv. korespondenční síť. V podstatě to znamená, že každá banka musí mít účet u korespondenční banky všude tam, kde sama nemá zastoupení

Zde rozlišujeme : zahraniční platební styk – mezi tuzemskými a zahraničními subjekty, přeshraniční platební styk[3] – mezi tuzemskými a zahraničními subjekty

v zemích EHP[4] do výše 50 tis. EUR.

[1] účet, který vede tuzemská banka zahraniční bance [2] účet, který vede zahraniční banka tuzemské bance

Page 113: BANKOVNICTVÍ

Zahraniční platby

KB

Page 114: BANKOVNICTVÍ

Průběh hladkého platu

dlužník/plátce věřitel/příjemce

banka dlužníka banka věřitele

zúčtovací centrum/korespondenční banka/y

příkaz k úhradě výpis z účtu

kupní smlouva

Page 115: BANKOVNICTVÍ

Dokumentární inkaso

Dokumentární inkaso se využívá v případech, kdy obchodní partneři nejsou ochotni obchodovat bez jakéhokoli zajištění a prodávající nemá pochybnosti o ochotě a schopnosti kupujícího odebrat zboží a zaplatit, ani o stabilitě politického, hospodářského a právního prostředí země kupujícího. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu či bankovní záruky nepředstavuje dokumentární inkaso žádný závazek ze strany banky - ta inkaso pouze zprostředkovává.

Page 116: BANKOVNICTVÍ

Dokumentární inkaso

dlužník/plátce věřitel/příjemce

banka dlužníka banka věřitele

kupní smlouva

inkasní plnění

předkládádokumenty

zasílá dokumenty ažádá o inkaso

avizo o dokumentech

předání inkasníhoplnění

splnění inkasnípodmínky

předánídokumentů

Page 117: BANKOVNICTVÍ

Druhy dokumentárního inkasa Podle typu předkládaných dokumentů rozlišujeme: dokumentární – inkaso provázené obchodními a

finančními či nefinančními dokumenty směnečné – tzv. hladké nedokumentární inkaso –

v podstatě se jedná o zprostředkování inkasa směnky Podle typů inkasních podmínek rozlišujeme: proti zaplacení - předkládající banka vydá kupujícímu

doklady pouze proti příkazu k zaplacení inkasa, proti akceptaci směnky - banka vydá doklady až poté, co

kupující akceptuje cizí směnku nebo vystaví směnku vlastní (jedná se o formu dodavatelského úvěru

Page 118: BANKOVNICTVÍ

Dokumentární akreditiv

Dokumentární akreditiv představuje písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta (kupujícího, příkazce), že poskytne třetí osobě nebo na její řad (prodávajícímu, beneficientovi určité plnění, jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky

Naprostá většina dokumentárních akreditivů je vystavena dle Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy vytvořených Mezinárodní obchodní komorou v Paříži,

Page 119: BANKOVNICTVÍ

Dokumentární akreditiv

dlužník/plátce věřitel/příjemce

banka dlužníkabanka

avizující/potvrzující

kupní smlouva

avizo o otevřeníakreditivu

oznámenío otevřeníakreditivu

zasílá dokumenty ažádá o úhradu, která

je uskutečněna

žádost o otevření

akreditivu

předánídokumentůproti platbě

předloženídokumentů

platba

Page 120: BANKOVNICTVÍ

Druhy dokumentárních akreditivů Z hlediska závaznosti banky vůči prodávajícímu se rozlišují tyto akreditivy: odvolatelné - akreditiv může být kdykoliv odvolán, změněn, i bez souhlasu a

předchozího upozornění prodávajícího, neodvolatelné - zrušení nebo změny mohou být provedeny pouze se souhlasem

všech zúčastněných stran, avizované (nepotvrzené) - v závazku vůči prodávajícímu je banka kupujícího, která

akreditiv vystavuje, je zpravidla bonitnější a efektivně odstraňuje platební riziko (banka prodávajícího nemá vůči svému klientovi žádný závazek – pouze avizuje),

potvrzené - potvrzením akreditivu vstupuje další banka (zpravidla banka, která akreditiv avizuje) do solidárního závazku vůči beneficientovi společně s bankou, která akreditiv vystavila .

Speciální typy akreditivů: stand-by akreditiv – určitý typ záruky ve formě akreditivu, používá se pro zajištění

platebního závazku dlužníka, může nahradit jakýkoliv typ záruky, předkládané dokumenty jsou negativního charakteru, tzn. uvádějí porušení různých podmínek akreditivu, používají se pro dodržení podmínek kontraktu, navrácení akontací, platby lhůtních směnek a platby za dodávku zboží či služeb,

akreditiv s platební podmínkou „na viděnou“ – v tomto případě není provedena výplata okamžitě, ale s určitou předem přesně stanovenou splatností (160 dní od data předložení dokumentů apod.),

Page 121: BANKOVNICTVÍ

Dokumenty v platebním stykuDispoziční dokumenty konosamenty, říční náložné listy nebo skladní listy Legitimační dokumenty druhopisy železničního nákladního listu, nákladní listy automobilové dopravy

nebo letecké nákladní listy Inkasní dokumenty obchodní faktura Skladovací dokumenty potvrzení o převzetí zboží k uskladnění a skladní list Pojišťovací dokumenty pojistky a pojistné certifikáty Dopravní dokumenty konosamenty, vydací listy, říční náložné listy, železniční nákladní listy,

silniční nákladní listy nebo letecké nákladní listy Pomocné dokumenty konzulární a celní faktury, zdravotní osvědčení, osvědčení o původu zboží

nebo osvědčení o jakosti

Page 122: BANKOVNICTVÍ

Směnka Směnka je cenný papír, který musí mít vždy listinnou podobu a má

zákonem předepsanou formu Náležitosti a použití směnky upravuje v České republice Zákon

směnečný a šekový č. 191/50: slovo směnka v souvislém textu listiny,

bezpodmínečný příkaz výstavce zaplatit, měna a částka, obvykle v číslicích i slovy, přesně stanovený den splatnosti (měsíc slovy), jméno osoby, které má být placeno – remitent, domicil - přesně stanovené místo, kde má být placeno (pokud není

uvedeno, je místem placení sídlo směnečníka, jméno dlužníka – směnečníka, nutno uvést tak, jak je zapsán

v obchodním rejstříku, datum a místo vystavení směnky (měsíc slovy), podpis výstavce.

Page 123: BANKOVNICTVÍ

Vzor směnky vlastní

V ……………………dne ……………………… Místo a datum vystavení

ZA TUTO SMĚNKU ZAPLATÍM dne …………………………………………. Měsíc slovy

na řad ………………………………………………………………………………………………………..

Kč …………………………………………………………………………………………..

Částka slovy ………………………………………………………………………………………………

Splatno v ……………………………………………………… Místo placení

Číslo účtu /kód banky ……………………………………

..............................…………………………………….

Jméno (název, razítko),

adresa a podpis výstavce

Page 124: BANKOVNICTVÍ

Vzor směnky cizí

V ……………………………………….dne ……………………………………… Místo a datum vystavení

ZA TUTO SMĚNKU ZAPLAŤTE dne …………………………………………………… Měsíc slovy na řad ……………………………………………………………………………………

Kč …………………………………

Částka slovy ………………………………………………………………………….

Směnečník : ………………………………………………………

………………………………………………………………………….. Přesná adresa

Splatno v …………………………………………………. Místo placení

u ………………………………………………………….. Peněžní ústav (adresa) …………………………………………………………………..

Číslo účtu /kód banky …………………………… …….. Jméno (název, razítko),

adresa a podpis výstavce

Page 125: BANKOVNICTVÍ

Průběh platby směnkou

Vlastní

Cizí

výstavce/směnečný dlužník

věřitel/majitel směnkyVystaví směnku a zašle ji věřiteli

akceptant/směnečný dlužník

věřitel/výstavce směnky

Vystaví směnku a zašle dlužníkovi

Akceptuje směnku a vrátí věřiteli

Page 126: BANKOVNICTVÍ

Druhy směnek a účastníci směnečných obchodůSměnka cizí (trata) představuje bezpodmínečný příkaz výstavce směnky

(věřitel - trasant) směnky směnečnému dlužníkovi (akceptant) zaplatit osobě označené v řadu (může být i na vlastní řad výstavce) přesně stanovenou sumu ve stanoveném místě v přesně stanovené době („Za tuto směnku zaplaťte …“).

Směnka vlastní příslib výstavce směnky (směnečný dlužník) zaplatit

osobě (věřiteli) označené v řadu přesně stanovenou sumu v přesně stanovené době na stanoveném místě („Za tuto směnku zaplatím…“).

Page 127: BANKOVNICTVÍ

Podle splatnosti rozlišujeme směnky

splatné na viděnou (vistasměnky) - směnky splatné při předložení, platnost omezena na dobu do jednoho roku,

splatné určitou dobu po splatnosti (lhůtní vistasměnky) - směnky splatné určitou dobu po předložení,

splatné určitý den (fixní směnky) - směnka s přesným datem splatnosti,

splatné určitou dobu po vystavení (datosměnky) - směnka splatná za určitou dobu od data vystavení.

Page 128: BANKOVNICTVÍ

Šek

Šek je cenný papír, který plní funkci nástroje platebního. Je to bezpodmínečný platební příkaz, který výstavce dává svojí bance (šekovníkovi), aby z jeho účtu uhradila majiteli šeku určitou (na šeku přesně stanovenou) částku.

Stejně jako u směnky, náležitosti a použití šeku upravuje v České republice Zákon směnečný a šekový č. 191/50, který vychází z tzv. Ženevské konvence

Page 129: BANKOVNICTVÍ

Šek

Page 130: BANKOVNICTVÍ

Platba bankovním šekem

1. Platba bankovním šekem

dlužník/plátce věřitel/příjemce

banka dlužníka banka věřitele

šekovník/korespondenční banka

žádá svou banku o

vystaveníšeku

vystaví šek, zašle a vyúčtujena vrub

zašle šek věřiteli

předložíšek k inkasu

zašle šekovníkovik proplacení,platba připsánana účet věřitele

zúčtuje na vrub výstavce

Page 131: BANKOVNICTVÍ

Platba soukromým šekem

2. Platba soukromým šekem

dlužník/plátce věřitel/příjemce

banka dlužníka banka věřitele

zašle šek věřiteli

předložíšek k inkasu

zašle bance dlužníka k proplacení,platba připsánana účet věřitele

zúčtuje na vrub výstavce

Page 132: BANKOVNICTVÍ

Bankovní záruka

Bankovní záruka je upravena obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991Sb.), který ji definuje jako „písemné prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže třetí osoba nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině“.

Bankovní záruka není platebním instrumentem, slouží k zajištění závazku dlužníka ve prospěch věřitele.

Page 133: BANKOVNICTVÍ

Průběh použití bankovní záruky

dlužník

potvrzujícíbanka

avizující bankaručící banka

věřitelkupní smlouva

zaslání zárukyprostřednictvím

banky

avizo o vystavenízáruky

příp. potvrzenízáruky

žádosto vystavení

zárukyzaslánízáruky

Page 134: BANKOVNICTVÍ

Služby platebního styku poskytované bankami

hotovostní platební styk, bezhotovostní tuzemský i zahraniční platební styk, dokumentární inkaso v tuzemské i zahraničním obchodě ve formách: vydání dokumentů proti zaplacení, vydání dokumentů proti akceptaci směnky, směnečné dokumentární inkaso. dokumentární akreditiv v tuzemském i zahraničním obchodě: importní ve všech formách, avizování, potvrzení a výplata exportního. bankovní záruka: vystavování záruk v různých formách (platební, neplatební, celní záruky a ostatní), přijetí, potvrzení ve prospěch klienta. proplacení šeků: promptní - kvalitní bankovní a soukromé šeky, po inkase od zákazníka – ostatní. a vystavování šeků.

Page 135: BANKOVNICTVÍ

Cestovní šeky

Jsou speciálním druhem šeku vytvořeným pro potřeby cestovního ruchu. Dle šekového práva cestovní šeky nejsou opravdovými šeky. Jejich právní úprava je v České republice obsažena v Obchodním zákoníku. Cestovní šeky vydávají velké světové banky a finanční instituce, např. Visa, American Express atd. Jsou vystavovány na nejpoužívanější světové měny.

Cestovní šek opravňuje v něm uvedenou oprávněnou osobu k výplatě hotových peněz, případně k bezhotovostnímu placení tímto šekem, ve výši částky na šeku uvedené.

Instituce, která tento šek vydala, je povinna jej proplatit nebo zajistit jeho proplacení.

Page 136: BANKOVNICTVÍ

Cestovní šek

American Expres

Page 137: BANKOVNICTVÍ

Kartové produkty

Page 138: BANKOVNICTVÍ

Vznik platební karty nejstarší prostředek přímého bankovnictví první platební karta - v roce 1914 vydala ji americká telefonní a telegrafní

společnost Western Union Telegraph Company věrnostní karty se staly znakem osobní prestiže rozvoj přibrzdila až

hospodářská krize ve 30. letech přechodný útlum přinesla 2. světová válka

společnosti Diners Club International – roku 1950 začala vydávat univerzálně použitelné platební karty

cestovní kancelář American Express - Green Card r. 1958 první bankovní kartu v dnešním slova smyslu vydala The Franklin National

Bank z New Yorku v roce 1951 (nyní European American Bank)

Page 139: BANKOVNICTVÍ

Systém Bank Americard v roce 1954 provedla Bank of America rozsáhlou analýzou programů

kreditních karet 55 bank a společnosti Mobil Oil léto 1958 pilotní projekt kreditní karty nazvané „Bank Americard“ úspěšnost kartového programu Bank Americard - rok po zavedení vlastnil ji

jeden milion klientů a obrat dosáhl 75 milionů dolarů

vážný problém: úvěrová delikvence odhadovaná v projektu na 4% dosáhla 22% a karta se stala středem zájmu podvodníků

asociace Interbank Card Association (ICA) – vytvořená předními kalifornskými bankami roku 1966

Western States Bancard Association (WSBA) – obchodní název karty „Master Charge“

vytvoření dvou samostatných neziskových sdružení: National Bank Americard Corporation (NABANCO) pro Spojené státy a v roce 1974 IBANCO Ltd. pro ostatní státy světa v roce 1977 přijaty současné názvy VISA USA a VISA International

Page 140: BANKOVNICTVÍ

Světové trendy platebních karet rozvoj bezhotovostního placení rozvoj debetních karet převaha bankovních systémů globalizace trhu nové technologie a distribuční kanály spolupráce maloobchodu s malobankovnictvím (retail

bankovnictví) centrální acquiring platební karty a Euro

Page 141: BANKOVNICTVÍ

Členění karet Platební a úvěrové

Členění dle asociace vydávající kartuBankovní asociace Europay /MasterCard VISA Nebankovní společnosti American Express Company Diners Club International Japan Credit Bureau (JCB)

Členění dle způsobu provedení a druhu záznamu Karty s reliéfním záznamem Karty s magnetickým proužkem Karty s čipem Laserové karty Hybridní karty

Page 142: BANKOVNICTVÍ

Členění karetČlenění dle typu zůčtování Charge Card Kreditní karty Debetní karty Elektronické peněženky

Členění dle rozsahu použití

Členění dle uživatele Osobní karty Služební karty

Členění dle úrovně služeb a segmentace trhu Základní karty Prestižní karty Výběrové karty

Page 143: BANKOVNICTVÍ

Ochrana platebních karet Rizika zneužití:Úvěrové ztrátyZneužití karty cizí osobouZneužití nedoručené kartyPadělky karetObjednávkové službyPodvodná žádost o kartu

Ochrana karet Ochrana karty proti zneužití držitelem Ochrana karty proti zneužití cizí osobou Ochrana karty proti padělání

Ztráta platební karty blokace, stoplistace

Page 144: BANKOVNICTVÍ

Platební karty

Page 145: BANKOVNICTVÍ

Platební karty

Page 146: BANKOVNICTVÍ

ČR a evropská integrace

Page 147: BANKOVNICTVÍ

Česká republika a Evropská unie základními principy jsou volný pohyb osob,

zboží, služeb a kapitálu, princip volného podnikání a perspektiva společné měny

integrace ČR do EU byla oficiálně zahájena 1. února 1995

požadavky EU na nové členy vycházejí ze závěrů zasedání Evropské rady v Kodani (1993): existenci fungujícího tržního hospodářství a schopnost ekonomiky vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními procesy uvnitř EU

Page 148: BANKOVNICTVÍ

Volný pohyb služeb obecná právní úprava je obsažena ve Smlouvě o založení

Evropského společenství

Hlavní pilíře novely v oblasti bankovnictví: podrobnější zakotvení dohledu na konsolidovaném základě změny v systému pojištění vkladů zakotvení principu jednotné bankovní licence přesnější specifikace působnosti zákona vytvoření předpokladů pro spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v ČR

a obdobnými orgány jiných států úprava činnosti tzv. institucí elektronických peněz účinné postupy pro vyřizování stížností klientů.

zlepšení služby občanům: jednotná licence, ochrana práv spotřebitelů, ochrany osobních údajů

Page 149: BANKOVNICTVÍ

Nutné úpravy v české legislativě - nový zákon K 1. 1. 2003 je účinný nový zákon: zákon č. 124/2002

Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech v České republice.

harmonizace českého právního řádu s právem ES

• poprvé v českém právním řádu definován elektronický platební prostředek jako klasický prostředek přístupu k účtu

• spory mezi převádějícími institucemi a klienty bude řešit zvláštní orgán pro mimosoudní urovnání sporů - finanční arbitr/ombudsman

Page 150: BANKOVNICTVÍ

Evropská centrální banka ECB je koncipována jako nezávislá centrální banka EU - sídlo

v německém Frankfurtu nad Mohanem spolu s 15 národními centrálními bankami tvoří tzv. ESCB

Řídící rada se skládá ze členů Výkonného výboru ECB a z guvernérů národních ústředních bank.

Výkonný výbor ECB se skládá z předsedy, místopředsedy a čtyř dalších členů.

Generální rada, která je třetím rozhodovacím orgánem ECB, se skládá z prezidenta, viceprezidenta a guvernérů všech 15 členských států EU.

ESCB je postaven na několika principech: zajištění stability cen, jakožto prioritního cíle, podpory základní ekonomické politiky EU, nedělitelnost měnové politiky, federalismu a subsidiarity, nezávislost a odpovědnosti.

Eurotowerbudova ECB

(Frankfurt nad Mohanem)

Page 151: BANKOVNICTVÍ

Fungování Evropskécentrální bankyZákladní úkoly uskutečňované ESCB jsou následující: definovat a provádět měnovou politiku Společenství, provádět devizové operace v souladu s příslušným ustanovením Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů, legislativní činnost a konzultační činnost, shromažďování statistických informací.

Podmínky pro nezávislost ECB a národních centrálních bank: institucionální nezávislost osobní nezávislost věcná nebo také funkční nezávislost finanční nezávislost.