klov slova: sociologie - uebnice

klov slova: sociologie - uebniceVydalo SOCIOLOGICK NAKLADATELSTV (SLON),Praha 2004.V tomto pekladu pepracovanho originlu vydn prvn.Z anglickho originlu Thinking Sociologically, druhho (pepracovanho) vydn, vydanho v nakladatelstv Blackwell Publishers, Oxford (UK) a Malden, Mass. (USA) v roce 2001, peloila Jana Ogrock.Edin ada Studijn texty, 30. svazek. Rediguj Alena Miltov a Ji Ryba.Odpovdn redaktorka Alena Miltov.Nvrh oblky, grafick prava a sazba Studio Designiq. Vytiskla tiskrna JI, a.s., Eliky Pemyslovny 379, Praha 5-Zbraslav.Adresy vydavatel:Alena Miltov, Rabysk 740/12, Praha 4-Kamk.Ji Ryba, U Nrodn galerie 469, Praha 5-Zbraslav.Adresa nakladatelstv:SOCIOLOGICK NAKLADATELSTVJilsk 1,110 00 Praha 1redakce@slon-knihy.czwww.slon-knihy.czCopyright Zygmunt Bauman and Tim May 1990,2001 All rights reserved. Except for the quotation of short passages for the purposes of criticism and review, no part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying or otherwise, without the prior permission of the publisher.Translation Jana Ogrock 2004 ISBN 80-86429-28-8Jana Ogrock

ObsahPedmluva k druhmu vydn 7Podkovn 8vod: Vdeck obor sociologie 9st prvnJednn, identita a porozumn v kadodennm ivot1. Sm sebou prostednictvm jinch272. Jak vnmme a zvldme svj ivot413. Vazby, kter sjednocuj: Kdy kme my"59st druhJak ijeme svj ivot: Vzvy, volby a omezen4.Rozhodovn a jednn: Moc, volbaa morln povinnost775.Jak neho doshnout: Darovn, smnaa dvrnost ve vztazch996. Pe o sebe: Tlo, zdrav a sexualita1177. as, prostor a (ne)d1358. Vytyovn hranic: Kultura, proda,stt a teritorium1559.Starosti vednho dne: Spoteba, technologiea ivotn styl179st tetPohled zpt a pohled dopedu10.Myslet sociologicky199Otzky k zamylen a dal literatura219Rejstk229PEDMLUVA K DRUHMU VYDNPepsat knihu Zygmunta Baumana pro druh vydn byl kol, k nmu jsem pistupoval s jistm rozechvnm. Originl byl konec konc napsn vraznm stylem, kter zaujal poetn tene v pekladech do nkolika jazyk. Zygmunt vak ml pocit, e by novmu, aktualizovanmu vydn mohl mj vklad prospt. A tak jsem byl nucen peliv zvaovat, jak pidat svj vlastn materil, a zrove zachovat jedinenost originlu.Konenm vsledkem je naprosto revidovan a rozen verze. Pvodn kapitoly se zmnily a pidali jsme i kapitoly nov a nov vci se objevuj v celm textu: napklad o zdrav a tlesn zdatnosti, dvrnosti, asu, prostoru a rozpadu du, riziku, globalizaci, organizacch a novch technologich. Oba vme, e jsme napsali knihu, kter zachovv nejlep sti z prvnho vydn, piem je obohacuje zpsobem, kter znan vylepuje jej celkovou podobu.Obma nm zle na tom, aby byla kniha Myslet sociologicky pitaliv pro irok publikum. Pokud jde o ty, kte sociologii studuj, snaili jsme se pedjmat rzn tmata studijnch pln, a pitom je zachytit tak, aby to bylo pnosn i pro sociln vdce v praxi obecn. Velmi bychom si pli, aby se kniha lbila tak irmu okruhu ten, kte se snad budou chtt dozvdt nco vcOoboru, jen si svmi vhledy do spolenosti a socilnch vztahzskv stle vt pozornost. Podle ns to m jasn dvod: sociologie nabz hodnotn a asto zanedbvan pohled na problmy,s nimi se vichni budeme muset ve 21. stolet vyrovnvat.Coby sociologov, kter oddluj dv generace, se oba vnujeme svmu pedmtu, nebo ten nm dv monost porozumt sv zkuenosti v socilnm prosted, v nm ijeme. Kdy myslme sociologicky, nejenom nm to pomh pochopit jeden druhhoisebe sama, ale pin to i dleit vysvtlen dynamiky spolenost i socilnch vztah obecn. Doufme, e a knihu petete,shodnete se s nmi na tom, e sociologie je poun, vzruujc,praktick a podntn obor.PODKOVNPedevm bych rd podkoval Zygmuntovi za to, e m podal, abych se stal spoluautorem tto knihy. Rd bych tak podkoval za podporu a povzbuzen, kter mi projevili Richard Brown, Lyn Bryantov, Alan Bryman, Graeme Gilloch, Alan Harding, Frank Lee, Linda McKieov, Simon Marvin, Ken Parsons, Bev Skeggs, Paula Surridgeov, Carole Suttonov, Paul Sweetman, Paul Taylor a Malcolm Williams. S lskou dkuji tak Dee, kter za poslednch pt let musela vydret nejdve sthovn z Dur-hamu do Plymouthu a te zase do Manchesteru. Zpsobily to okolnosti, na n jsme mli mal vliv, a dkujeme tedy vem, kdo nm umonili ctit se v naem novm psobiti jako doma". Vel dk si zaslou tak m dti Calum a Cian, kter mne dr pi zemi svmi projevy zdravho pohrdn k mm publikanm aktivitm.Nakonec bychom Zygmunt i j rdi podkovali redaknm a produknm tmm nakladatelstv Blackwell jak v USA, tak ve Spojenm krlovstv, zejmna Valery Roseov, Christine Firt-hov, Susan Rabinowitzov a Keu Provencherovi. Dky nim ns pprava tto knihy tila a meme doufat, e jej teni v sociologii objev vzruujc a inspirujc obor.UVOD: VDECK OBOR SOCIOLOGIEV tto kapitole se chceme zabvat zpsobem sociologickho mylen a jeho vznamem pro to, jak chpeme sama sebe, jeden druhho a sociln prosted, v nm ijeme. O sociologii proto budeme uvaovat jako o praxi urit vdeck disciplny s vlastnm souborem otzek v pstupu ke studiu spolenosti a socilnch vztah.Hledn rozdluSociologie nejenom zahrnuje komplex vdeckch praktik, ale pedstavuje tak pozoruhodn objem poznn, kter se nahromadilo v prbhu jejho trvn. Letm pohled na oddlen knihoven oznaen nzvem Sociologie" nm odhal soubor knih, kter podv sociologii jako zvaznou tradici. Tyto knihy poskytuj novkm na tomto poli obrovsk mnostv informac, a u se chtj stt sociology ve vdeckovzkumn praxi, nebo chtj jen vce porozumt svtu, v nm ij. teni tu mohou vyut ve, co sociologie nabz; nast, vstebat, pisvojit si a nakonec i rozit tento objem poznatk. Sociologie se tak stv mstem neustl zmny, kdy novci pidvaj do stejnch polic nov mylenky a studie o socilnm ivot. V tomto smyslu je sociologie djitm nepetrit aktivity, je provuje z minulosti pevzatou moudrost novmi zkuenostmi, a tak prbn roziuje poznn a mn formu a obsah tohoto vdnho oboru.Zd se, e shora uveden dv jist smysl. Vdy kdy se zeptme Co je sociologie?", meme docela dobe ukzat na soubor knih v knihovn jako na pznan vsledek tto disciplny. Takov zpsob uvaovn o sociologii je nasnad. Tak kdy se ns nkdo zept Co je lev?", meme konec konc vzt knihu o zvatech a ukzat na konkrtn obrzek. Tmto zpsobem ukazujeme na spojen mezi uritmi slovy a pedmty. Slova k pedmtm odkazuj. Takov pedmty se stvaj referenty slov, a my tak meme za uritch podmnek piadit njakmu slovu njak pedmt. Bez tohoto procesu obecnho porozumn bybyla nemysliteln kadodenn komunikace, kterou pokldme za samozejmost. K plnjmu, sociologitjmu pochopen tohoto spojen to vak nesta.Tento postup nm nepinese znalost pedmtu jako takovho. Musme klst dal otzky: napklad m je tento pedmt zvltn? Jak se li od jinch pedmt, aby bylo oprvnn odkazovat na nj zvltnm jmnem? Jestlie lev" je sprvn jmno tohoto zvete, avak tygr" je oznaen nesprvn, mus existovat nco, co maj lvi, ale nikoli tygi. Mus bt mezi nimi njak rozliujc rozdly. Pouze nalezenm tchto rozdl meme zjistit, m je charakteristick lev - vedle znalosti toho, kter pedmt slovo lev" zastupuje. Stejn je to se snahou charakterizovat zpsob mylen, kter nazvme sociologick.Doli jsme k zvru, e slovo sociologie" znamen urit soubor poznn a urit praktiky, kter toto nahromadn poznn vyuvaj. Co vak in toto poznn a praktiky typicky sociologickmi"? Co je odliuje od jinch soubor poznn a jinch obor, je maj sv vlastn praktiky? Abychom tuto otzku zodpovdli, budeme se snait, podobn jako u naeho pkladu se lvem, odliit sociologii od jinch discipln. Ve vtin knihoven zjistme, e nejble sociologii jsou police nesouc npisy Historie", Antropologie", Politologie", Prvo", Sociln politika", etnictv", Psychologie", Vda o zen", Ekonomie", Kri-minologie", Filosofie", Lingvistika", Literatura" a Sociln geografie". Knihovnci, kte police takto uspodali, mli za to, e teni prohlejc si sociologick oddlen pleitostn shnou i po knize patc do tchto obor. Jinmi slovy lze pedpokldat, e pedmt sociologie bude tmto souborm poznn ble ne jinm. Rozdly mezi sociologickmi knihami a knihami umstnmi v jejich bezprostednm sousedstv by tedy mly bt mn vrazn ne rozdly mezi, eknme, sociologi a organickou chemi.Tento zpsob katalogizace v knihovnch je rozumn. Sousedc soubory poznn maj mnoho spolenho. Vechny se zabvaj svtem, kter vytv lovk - svtem, kter by nebt jednn lid neexistoval. Tyto obory se, kad svm vlastnm zpsobem, vnuj lidskmu jednn a jeho dsledkm. Jestlie vak zkoumaj tot teritorium, co je pak oddluje? Co je dl tak odlinmi, aby to ospravedlovalo jejich rzn jmna?10Svd ns to k jednoduch odpovdi: rozdlen mezi soubory poznn musej odret rozdlen ve svt, kter zkoumaj. Lidsk jednn (nebo aspekty lidskch jednn) se navzjem odliuj a rozlenn na soubory poznn prost tuto skutenost bere na vdom. Tak se historie zabv jednnm, kter probhlo v minulosti, zatmco sociologie se sousteuje na jednn souasn. Podobn antropologie ns zpravuje o lidskch spolenostech, o nich se pedpokld, e se nachzej na jinm stupni vvoje ne spolenost nae (a u to znamen cokoli). Pokud jde o nkter jin blzk pbuzn sociologie, politologie se sna analyzovat jednn vztahujc se k moci a vld; ekonomie se zabv jednnm tkajcm se vyuit zdroj s ohledem na maximalizaci uitku pro jednotlivce, kter povauje za racionln" ve zvltnm smyslu tohoto slova, a vrobou a rozdlovnm zbo; prvo a kri-minologie se zajmaj o vklad a aplikaci zkon a norem, kter reguluj lidsk chovn, a o to, jak jsou tyto normy vyjadovny, prosazovny a vynucovny a s jakmi dsledky. Jakmile vak zaneme tmto zpsobem ospravedlovat hranice mezi obory, cel vc se stane problematickou. Pedpokldme toti, e i lidsk svt je takto pehledn rozdlen a jeho stmi e se pak zabvaj specializovan odvtv zkoumn. Nyn jsme se dostali k dleit vci: jako vtina jinch pesvden, kter nm pipadaj evidentn a samozejm pravdiv, i toto zstv samozejm pouze do t doby, dokud nezaneme zkoumat pedpoklady, je je podpraj.Pedn - odkud jsme vzali pedstavu, e lidsk jednn lze rozdlit do uritch kategori? Z faktu, e byla takovm zpsobem klasifikovna a kadmu souboru v tto klasifikaci bylo pidleno samostatn jmno? Z faktu, e existuj skupiny spolehlivch odbornk, povaovanch za pouen a dvryhodn lidi, kte si nrokuj vhradn prva zkoumat urit aspekty spolenosti a pak nm k nim poskytovat zasvcen nzory? Je vbec z hlediska naich zkuenost rozumn rozdlovat spolenost na ekonomiku, politiku i sociln prci? Neijeme pece chvli v jedn oblasti, kterou vymezila politologie, a pak v ekonomice; ani se nepe-sunujeme ze sociologie do antropologie, cestujeme-li napklad z Anglie do njak sti Jin Ameriky, nebo z historie do sociologie, kdy o rok zestrneme!Jestlie umme takov oblasti jednn ve sv zkuenosti oddlovat, a jednn tedy v jeden okamik zaazovat do kategorie11politiky a v jin do ekonomiky, je tomu tak proto, e jsme ji dve byli naueni takto rozliovat. To, co znme, nen tedy svt jako takov, ale to, co ve svt dlme s ohledem na to, jak je nae jednn formovno njakou pedstavou tohoto svta. Skldme si model svta ze stavebnch kamen odvozench ze vztah mezi jazykem a zkuenost. Rzn vdeck disciplny tedy neodrej njak pirozen rozdlen lidskho svta. Jsou naopak odrazem dlby prce mezi vdci, kte zkoumaj lidsk jednn, dlby, kterou podporuje vzjemn izolace pslunch odbornk spolu s vhradnmi prvy - kter uplatuje kad skupina - rozhodovat, co pat a co nepat do oblasti jejich odbornosti.Pi hledn rozdlu, kter skuten rozdluje", se tedy podvejme, jak se navzjem li metody tchto odvtv zkoumn. A u si badatel vybrali za pedmt zkoumn cokoli, jejich pstupy jsou podobn. Vichni tvrd, e kdy se zabvaj svmi pslunmi pedmty, dodruj stejn pravidla. Vichni se sna sesbrat relevantn fakty, zajistit, aby byly pesvdiv, a pak je ovit a pekontrolovat, aby informace o nich byly spolehliv. Navc se vichni pokouej dt tvrzenm o tchto faktech formu, v n jim lze jasn a jednoznan rozumt a ovovat je dalmi dkazy. Pokouej se pi tom eliminovat kontradikce mezi tvrzenmi nebo jim pedejt, aby se nevyskytla dv opan tvrzen, kter by byla zrove pravdiv. Vichni zkrtka usiluj o to, aby dostli pedstav systematick vdy a sv zjitn prezentovali zodpovdnm zpsobem.Nyn meme ci, e v tom, jak jsou kol odbornk a jejich obchodn znaka - vdeck zodpovdnost - chpny a praktikovny, dn rozdl nenachzme. Lid, kte se povauj za vdeck odbornky, rozvjej, zd se, podobn strategie shromaovn a zpracovvn pslunch fakt: pozoruj rzn strnky lidskho jednn i vyuvaj historick doklady a sna se je interpretovat v rmci takovch zpsob analzy, kter tato jednn vysvtluj. Vypad to tedy, e na posledn nadj na nalezen kenho rozdlu je povaha otzek, kter motivuj to kter odvtv zkoumn - tj. otzek, kter uruj hly pohledu (kognitivn hlediska), z nich vdci patc k rznm vdnm oborm nazraj, zkoumaj, popisuj a vysvtluj lidsk jednn.Zamysleme se nad typy otzek, kter vzbuzuj zjem ekonom. Jejich pozornost se bude obracet ke vztahu mezi nklady a v-12nosy lidsk innosti. Nejspe se budou na lidsk jednn dvat z hlediska nakldn se vzcnmi zdroji a toho, jak mohou bt co nejlpe vyuity. Vztahy mezi jednajcmi tak budou zkoumat jako aspekty produkce a smny zbo a slueb, o nich budou pedpokldat, e jsou vesms regulovny trnmi vztahy nabdky a poptvky a touhou jednajcch sledovat sv cle podle vzoru racionlnho jednn. Sv zjitn pak uspodaj do modelu procesu, v nm se zdroje vytvej, zskvaj a alokuj mezi rzn poptvky. Politick vda se oproti tomu bude spe zajmat o ty aspekty lidskho jednn, kter z hlediska moci a vlivu mn aktuln i anticipovan jednn jinch jednajcch osob nebo jsou jimi samy mnny. V tomto smyslu bude lidskou innost zvaovat z hlediska asymetrie takov moci a vlivu, v dsledku n nkte jednajc vychzej z interakce s chovnm zmnnm zsadnji ne jejich partnei v tto interakci. Sv zjitn politick vda pravdpodobn uspod kolem pojm jako moc, dominance, stt, autorita atd.Tyto zjmy ekonomie a politick vdy nejsou sociologii nikterak ciz. To je hned jasn ze sociologickch prac napsanch badateli, kte se sami pokldaj za historiky, politology, antropology i sociln geografy. Pesto m sociologie, tak jako jin odvtv vdy o spolenosti, sv vlastn kognitivn hlediska, kter pinej soubory otzek ke zkoumn lidskho jednn, stejn jako sv vlastn principy interpretace. V tomto smyslu meme ci, e sociologie se vydluje svm pohledem na lidsk innosti jako na prvky irch konfigurac, tj. prvky v rmci nikoli nhodn sestavy aktr pimknutch k sob v pedivu vzjemn zvislosti (kde zvislost je stav, v nm se pravdpodobnost, e se uskuten njak jednn, a nadje na jeho spch mn v souvislosti s tm, jac jsou jin jednajc, co dlaj nebo mohou dlat). Sociologov se ptaj, jak dsledky to m pro jednajc, pro vztahy, do nich vstupujeme, a pro spolenosti, jich jsme soust. To potom utv pedmt sociologickho zkoumn, take mezi nejpednj zjmy sociologie pat konfigurace, st vzjemn zvislosti, vzjemn podmiovn jednn a roziovn i omezovn svobody jednajcch.Jednotliv akti se dostvaj do zornho pole sociologickho studia v postaven len i partner v sti vzjemn zvislosti. Bez ohledu na to, co dlme, jsme zvisl na jinch, proto bychom13mohli ci, e stedn otzka sociologie zn: Jak souvis typy socilnch vztah a spolenost, v nich ijeme, s tm, jak chpeme jeden druhho, sebe sama a nae poznn, jednn a jeho dsledky? Prv tento druh otzek - st praktick reality kadodennho ivota - konstituuje specifickou oblast sociologick diskuse a vymezuje sociologii jako relativn autonomn odvtv vd o lovku a spolenosti. Sociologick mylen, meme uzavt, je tedy zpsobem porozumn lidskmu svtu, kter je oteven monosti, aby se o nm uvaovalo tak jinmi zpsoby.Sociologie a zdrav rozumSociologick mylen se odliuje tak svm vztahem k takzvanmu zdravmu rozumu" (common sense). Sociologie je ve svm vztahu k zdravmu rozumu ovlivnna problmy, kter jsou dleit pro jej postaven a praxi, pravdpodobn vce, ne je tomu u jinch vdeckch obor. Fyzika a biologie nejev zjem, aby njak vyjdily svj vztah ke zdravmu rozumu. Vtina vd se spokojuje s tm, e se vymezuj prostednictvm hranic, kter je oddluj od ostatnch discipln. Takov vdy nect, e by s bohatm, i kdy neuspodanm, nesystematickm a asto neartikulo-vanm a nevyslovenm vdnm, kter nazvme zdrav rozum, sdlely dostatenou pdu, a proto se ani o rsovn hranic, kter by je od nho oddlovaly, i o stavn most k nmu nezajmaj.Takov lhostejnost me mt jist oprvnn. Zdrav rozum konec konc nem podle veho k otzkm, kter zajmaj fyziky, chemiky nebo astronomy, vbec co ci. Pedmty, jimi se zabvaj, nespadaj do bnch zkuenost a zornho pole obyejnch lid. Proto se neodbornci normln nepokldaj za schopn utvoit si na takov vci njak nzory, pokud jim v tom vdci nepomohou. Vci zkouman prodnmi vdami se vyjevuj pouze za velmi specilnch okolnost, napklad v objektivu obho dalekohledu. Za tchto podmnek je mohou vidt a experimentovat s nimi jenom vdci, kte si pak nrokuj monopoln vlastnictv danho vdeckho oboru. A jeliko jsou vdci vhradnmi vlastnky zkuenosti poskytujc surovinu pro jejich studium, maj tak kontrolu nad tm, jak je tento materil zpracovvn, analyzovn a interpretovn. Vsledky takovho zpracovn pak musej obstt14v kritickm pezkoumn jinch vdc. Nemusej ale soutit se zdravm rozumem u z toho prostho dvodu, e na otzky, k nim se vyjaduj, zdrav rozum dn nzor nem.Nyn si musme poloit nkolik sociologitjch otzek. Je to skuten tak jednoduch, jak bylo naznaeno ve? Produkce vdeckho poznn obsahuje sociln faktory, kter utvej vdeckou praxi, a vdeck zjitn mohou mt sociln, politick a ekonomick dsledky a v dn demokratick spolenosti nen na vdcch, aby mli v tomto smru posledn slovo. Jinak eeno, nememe tak snadno oddlit prostedky vdeckho vzkumu od jeho cl, ani praktick uvaovn od vdy jako takov. Jak a km je vzkum financovn, me mt v nkterch ppadech dopad na jeho vsledky. Dnen obavy veejnosti o kvalitu potravin, kter jme, o ivotn prosted, v nm ijeme, o roli genetickho inenrstv a nespokojenost s tm, e velk korporace si patentuj genetick informace o obyvatelstvu, to jsou pouze nkter z otzek, o nich vda neme sama rozhodovat, protoe se netkaj jen oprvnnosti poznn, ale rovn jeho aplikac a dopad na n ivot. Tyto vci souvis s naimi zkuenostmi a s jejich vztahem k na kadodenn praxi, s tm, do jak mry mme svj ivot pod kontrolou, a se smrem, jm se rozvjej nae spolenosti.Takov problmy poskytuj surovinu pro sociologick zkoumn. Vichni ijeme ve spolenosti jinch lid a dostvme se do interakce s nimi. Uplatujeme pi tom mimodn rozsah nevyslovenho vdn, dky nmu jsme schopni se vypodat se zleitostmi kadodennho ivota. Kad z ns je dovedn aktr. Pesto to, co zskvme a m jsme, zvis na tom, co dlaj jin lid. Vtina z ns prodlala bolestnou zkuenost zhroucen komunikace s pteli i s cizmi lidmi. V tomto ohledu je pedmt sociologie u vtlen do naeho kadodennho ivota a bez tto skutenosti bychom nebyli schopni t ve spolenosti jinch.Jeliko jsme hluboce ponoeni ve sv kadodenn rutin, prostoupen praktickou znalost orientovanou na sociln uspodn, v nm se dostvme do interakce, vtinou se nezamlme nad smyslem toho, co jsme proili. Jet vzcnji srovnvme sv soukrom zkuenosti s osudem jinch - snad s vjimkou soukromch reakc na sociln problmy, kter se nm vem pedkldaj ke konzumaci v televiznch chat show. Privatizace socilnch problm se zde vak upevuje, take u nemusme15vidt dynamiku socilnch vztah a msto toho je nazrme jako individuln reakce.Prv tady nm me sociologick mylen pomoci. Jako zpsob mylen bude klst otzky jako: Jak se nae individuln biografie propltaj s histori, ji sdlme s jinmi lidmi?" Zkuenost sociolog je vak zrove soust bn zkuenosti, a tak a se sebevc sna mt odstup od pedmtu svho zkoumn - ivotn zkuenosti jako pedmtu tam venku" -, od poznn, kter chtj pochopit, se nikdy nemohou pln oddlit. To ale me bt tak vhoda, protoe na zkuenosti, jim se sna porozumt, mohou nahlet jak zven, tak zevnit.Zvltn vztah mezi sociologi a zdravm rozumem je ale jet sloitj. Pedmty, kter zkoum astronomie, ekaj, a budou pojmenovny, zasazeny do uspodanho celku a srovnny s jinmi podobnmi jevy. Ekvivalent takovch istch a nepouitch jev, kter nemly vznam ped tm, ne se objev sociologov s dotaznky, pop sv poznmkov bloky a prozkoumaj relevantn doklady, je v sociologii mlo. Lidskm jednnm a interakcm, kter zkoumaj sociologov, u dali jmna a u o nich uvaovali sami jednajc, take jsou pedmtem poznn zdravho rozumu. Rodiny, organizace, pbuzensk st, sousedstv, msta a vesnice, nrody a crkve a vechna dal seskupen dren pohromad pravidelnou lidskou interakc - tomu vemu u dali jednajc vznam a smysl. Kad sociologick termn je u dopedu zaten vznamy pochzejcmi z poznn zdravho rozumu.Sociologie je tedy se zdravm rozumem zce spojena. A protoe hranice mezi sociologickm mylenm a zdravm rozumem jsou pohybliv, jejich spolehlivost nelze pedem zaruit. Monopol sociologie na sociln poznn lze zpochybnit pravdpodobn stejn jako monopol genetiky na aplikace zjitn genetik a jejich dsledky pro sociln ivot. Proto je pro identitu sociologie jakoto ucelenho souboru poznn tak dleit vytyit hranice mezi vlastnm sociologickm poznnm a zdravm rozumem. A nen divu, e sociologov vnuj tto vci velkou pozornost. Lze si pedstavit tyi zpsoby uvaovn o rozdlech mezi sociologi a zdravm rozumem.Za prv, sociologie se na rozdl od zdravho rozumu sna poddit psnm pravidlm zodpovdnho diskursu. Ten je atributem vdy, kter ji odliuje od jinch, dajn uvolnnjch16a sebekontrolou ne tak ostrait hldanch forem poznn. Od sociolog se oekv, e budou ve sv praxi vnovat velkou pi tomu, aby rozliili - zpsobem kadmu jasnm a viditelnm - mezi vroky, je lze potvrdit dostupnmi dkazy, a takovmi tezemi, je si mohou nrokovat status pouze provizornch, neovench domnnek. Pravidla zodpovdnho diskursu daj, aby vdcova dlna" - cel procedura, kter vedla ke konenm zvrm a je m zaruit jejich vrohodnost - byla dokon otevena prozkoumn. Zodpovdn diskurs mus tak reagovat na jin tvrzen k danmu pedmtu; neme odmtnout i mlky pejt jin vysloven nzory, a jsou pro jeho argumentaci jakkoli nepohodln. Tak se vznamn zv vrohodnost, spolehlivost a konec konc i praktick uitenost nslednch tvrzen. Nae pesvden o hodnovrnosti vdy se v konenm dsledku zakld na nadji, e se vdci dili pravidly zodpovdnho diskursu. Tak vdci sami uvdj pednosti zodpovdnho diskursu jakoto argumenty ve prospch platnosti a spolehlivosti poznn, kter nabzej.Druh rozdl se tk rozsahu pole, z nho erp sociologick mylen materil. Pro vtinu z ns se takov pole omezuje na nmi it svt: na vci, kter dlme, lidi, s nimi se setkvme, cle, jich chceme sami doshnout, i ty, je, jak se domnvme, ped sebe stavj jin lid, a na doby a msta, v nich se zpravidla odehrvaj nae interakce. Jen zdka pokldme za nutn pozvednout se nad rovinu svch kadodennch starost a zjm, abychom rozili horizont zkuenosti, nebo to by vyadovalo as a prostedky, kter si mnoz z ns nemohou dovolit nebo k nim nechtj sahat. Avak vzhledem k obrovsk rozmanitosti ivotnch situac a zkuenost ve svt je kad zkuenost nutn kus a nejspe i jednostrann. Takov vci meme zkoumat, pouze kdy sesbrme a srovnme zkuenosti erpan z mnoha itch svt. Teprve potom vyjde najevo skuten omezenost individulnch zkuenost a uke se sloit s zvislost a vzjemnch vazeb, do nich jsou vpleteny - s sahajc daleko za sfru, je je obshnuteln z hlediska jednotliv biografie. Hlavnm vsledkem takovho roziovn horizontu bude odhalen zkho sept mezi individuln biografi a irokmi spoleenskmi procesy. Prv proto pedstavuje ir perspektiva, ji sleduj sociologov, velk rozdl - ne toliko rozdl kvantitativn, ale tak rozdl v kvalit17a vyuit poznn. Lidem, jako jste vy nebo j, me sociologick poznn poskytnout nco, co zdrav rozum sm pes vekerou svou bohatost nenabz.Za tet se sociologie a zdrav rozum odliuj tm, jak chpou lidskou realitu, tm, jak pojmaj a vysvtluj udlosti a okolnosti. Z vlastn zkuenosti vme, e jsme strjci" svho jednn. Vme, e to, co dlme, je dsledkem naich zmr, i kdy vsledky nemus odpovdat tomu, co jsme chtli. Obvykle jednme, abychom doshli uritho stavu vc - abychom nco zskali, byli pochvleni, nebo zabrnili nemu, co se nm nelb, i pomohli pteli. To, jak o svm jednn uvaujeme, nm zcela pirozen slou jako vzor pro pochopen jednn jinch. Lidsk svt kolem ns meme pochopit jedin tak, e nstroje vysvtlen erpme vhradn ze svch itch svt. Vechno, co se ve svt obecn dje, zpravidla vnmme jako vsledek n zmrn innosti. Hledme osoby odpovdn za to, co se stalo, a jakmile je najdeme, domnvme se, e u nen teba hledat dl. Pedpokldme, e za kadou udlost, je se nm lb, je n dobr vle a e za kadou, kter nm nen po chuti, lze zjistit n zl mysly. Obecn je nm zatko smit se s tm, e urit situace nebyla dsledkem zmrn innosti njakho identifikovatelnho lovka.Ti, kdo v rmci veejn sfry hovo jmnem reality - politici, novini, przkumnci trhu, reklamn agenti -, se uvedenm tendencm pizpsobuj a mluv o potebch sttu" i poadavcch ekonomiky", jako by stt nebo ekonomika byly uity na mru jednotlivch lid a mly sv zvltn poteby a poadavky. Podobn se o sloitch problmech nrod, stt a ekonomickch systm mluv a pe, jako by lo o nsledky mysl a skutk vybran skupiny jednotlivc, je lze pojmenovat, postavit ped kameru a udlat s nimi rozhovor. Tak vldy se asto zbavuj odpovdnosti tm, e poukazuj na vci mimo jejich kontrolu nebo ztotouj poadavky veejnosti" s nzory vlivnch skupin a s vsledky przkum veejnho mnn.Sociologie se stav proti partikulrnm svtovm nzorm, kter chtj vyjadovat obecn stav vc. Jako samozejmost nebere ani ty zpsoby chpn, je se vydvaj za jaksi pirozen vysvtlen udlost, kter se obejdou bez odkazu k historick zmn i spoleenskmu rmci, z nho tyto udlosti vzely. Dokld, e obvykl metafora o motivovanm jedinci jakoto kli k chpn18lidskho svta - vetn naich veskrze osobnch a soukromch mylenek a skutk - nenabz adekvtn pochopen ns samch ani jinch lid, a proto sv zkoumn nezan u individulnch aktr jednotlivch jednn, ale u konfigurac (st zvislost). Myslet sociologicky tedy znamen chpat lidskou situaci na zklad analzy mnohotvrnch st vzjemn lidsk zvislosti - t nejtvrd z realit, k n odkazujeme ve snaze vysvtlit sv motivy a dsledky jejich psoben.A konen si pipomeme, e vliv zdravho rozumu zvis na jeho samozejmm charakteru: jeho pouky se nezpochybuj a v praxi potvrzuje sm sebe. To zase vychz z rutinn, habituln povahy kadodennho ivota, kter inspiruje n zdrav rozum, piem je jm zrove sm utven. To je nutn, abychom se mohli s ivotem vyrovnat. Opakuj-li se vci dost asto, zanou bt dvrn znm a co je dvrn znm, vysvtluje samo sebe; nepedstavuje to dn problm a nevyvolv dnou zvdavost. Jsou-li lid spokojeni, e vci jsou tak, jak jsou", a maj-li za to, e na nich nen co zkoumat, nekladou se otzky. V pesvden, e podmnky, v nich jednme, v podstat nememe zmnit, mon hraje svou roli tak fatalismus.Z tohoto hlediska meme ci, e dvrn obeznmenost je nejzapshlejm neptelem zvdavosti a kritinosti - a tud i novtorstv a odvahy ke zmn. Ve stetu s tmto dvrnm svtem, ovldanm rutinnmi praktikami, kter maj schopnost potvrzovat pesvden, psob sociologie dojmem vetenho a znervzujcho vetelce. Naruuje pohodln jistoty ivota, protoe zkoum to, co se m za samozejm, a klade otzky, kter, kam a pam sah, nikdo nikdy nekladl, a ti, kdo maj sv nezadateln zjmy, jim odmtaj vbec naslouchat. Takov dotazy dlaj ze samozejmch vc zhady a oddvruj dvrn. Jakmile se kadodenn bh ivota a spoleensk podmnky, v nich se odehrv, stanou pedmtem zkoumavho pohledu, zanou se jevit jako jen jeden z monch zpsob, ne u jako ten jedin zpsob, jak si vst a uspodvat vztahy s lidmi.To se samozejm nemus kadmu lbit - zejmna se to nebude lbit tm, jim dan situace poskytuje velk vhody. Stejn tak mohou ztratit sv msto rutinn postupy. Pipomeme si Kiplingovu stonoku, kter si to se svou stovkou konetin bez problmu vykraovala, dokud jist podlzav lichotnk nezaal19vychvalovat jej neobyejnou pam, dky n nikdy nepoloila na zem osmdestou ptou nohu ped tictou sedmou nebo padestou druhou ped devatenctou. Neastn stonoka, pinucena k vdom sebe sama a uvedena do rozpak, nebyla pot schopna udlat ani krok. Nkte se mon budou ctit poneni a dokonce rozlobeni tm, e co znali a na byli hrd, je znehodnoceno a vystaveno pochybnostem. A pestoe lze takovmu rozezlen dobe rozumt, me oddvrnn nabdnout i nco jasn pozitivnho. Pedevm me odkrt nov, dosud neoekvan monosti, jak s vtm sebeuvdomnm prot ivot s jinmi, a dky socilnmu poznn a pouenjmu j bt zdrojem hlubho porozumn pro okol a snad tak vt svobody a vlivu.Pro kadho, kdo m za to, e t ivot uvdomlejm zpsobem stoj za nmahu, je sociologie vtanm prvodcem. Zstv sice v neustlm zkm styku se zdravm rozumem, sna se ale pekonat jeho omezen a otevrat monosti, kter mohou bt a pli snadno uzaveny. Kdy se sociologie obrac k naemu spolenmu poznn a zpochybuje je, inspiruje a povzbuzuje ns k pehodnocen na zkuenosti, k odhalovn novch monost a nakonec k vt otevenosti a neochot smit se s pedstavou, e poznn sebe sama a jinch je konen. Ukazuje nm, e takov poznn je vzruujc a dynamick proces, kter vede k lepmu porozumn.Naume-li se myslet sociologicky, budeme citlivj a tolerantnj k rozmanitosti. Sociologick mylen me vyostit nae smysly a otevt nm oi pro nov horizonty, kter pesahuj nai bezprostedn zkuenost, take budeme moci zkoumat lidsk situace, kter pro ns byly a dosud v podstat neviditeln. Jakmile lpe pochopme, jak ony zdnliv pirozen, nevyhnuteln, nezmniteln a vn aspekty naeho ivota vznikly a e pramen z uplatovn lidsk moci a vyuvn zdroj, bude nm zatko akceptovat, e by mly bt vi dalmu jednn - vetn naeho vlastnho - imunn a nepstupn. Sociologick mylen je tedy jako jaksi antifixan sla specifickou schopnost. Sociln vztahy, kter snad mohly bt tiv nemnn, in prunmi, a otevr tak svt monost. Budeme-li umt sociologicky myslet, roz se pole psobnosti a praktick innost svobody. Jestlie si lid toto umn lpe osvoj, mohou se docela dobe stt o nco mn manipulovatelnmi a budou odolnjmi vi tlaku a usmro-20vn zvnjku. Pravdpodobn budou tak schopnjmi socilnmi aktry, protoe budou umt pochopit souvislosti mezi svm jednnm a socilnmi podmnkami a poznaj, e vci, kter si na zklad sv dajn pevnosti nrokuj nepodlhat zmn, zmnu pipoutj.Je tu tak to, co stoj v pozad jednotlivc. ekli jsme, e sociologie uvauje vztahov a situuje ns do st socilnch vztah. Sociologie tak mluv ve prospch jednotlivce, ale nikoli ve prospch individualismu. Myslet sociologicky tedy znamen o nco plnji rozumt lidem kolem ns, jejich nadjm a touhm, jejich starostem a obavm. Tak si lpe uvdomme lidskou bytost v nich a snad se naume ctt to, co jim mus poskytovat kad civilizovan spolenost, m-li se zachovat: prvo dlat, co dlme my sami, aby si mohli vybrat a vst ivot podle svch pedstav. To znamen, aby si mohli vybrat sv ivotn plny, definovat sebe sama a hjit svoji dstojnost, stejn jako my hjme tu svoji tv v tv pekkm, na n vichni v t i on me narme. Sociologick mylen tedy me napomoci solidarit mezi nmi, solidarit zaloen na vzjemnm porozumn a ct, na spolenm odporu proti utrpen a na sdlenm odsouzen krutosti, je je jeho pinou. Poda-li se nm toho doshnout, bude nakonec vznamn poslena vc svobody, nebo bude pozvednuta na rove vci spolen.Vrtme-li se k tomu, co jsme uvedli o promnlivosti vc zdnliv nemnnch, me ns sociologick vhled do vnitn logiky a smyslu podob ivota odlinch od t na inspirovat k optovnmu promlen hranic, kter byly vytyeny mezi nmi a jinmi. Nov porozumn, kter se tm rozvine, nm me usnadnit komunikaci s jinmi" a m vt nadji, e povede k vzjemn shod. Strach a antagonismus lze nahradit toleranc. Neexistuje jistj zruka svobody jednotlivce ne svoboda ns vech.Upozorovat na spojen mezi individuln a kolektivn svobodou m nutn destabilizujc inek na stvajc mocensk vztahy i na to, emu se asto k spoleensk d". Prv proto je sociologie vldami a jinmi driteli moci a vlivu ve spoleenskm du peasto obviovna z politick neloajlnosti". Zcela evidentn je to u tch vld, kter se sna petvet realitu podle svch pedstav, a pitom prohlauj, e jednodue jen reprezentuj stvajc situaci, kter je dajn pirozen, nebo u tch, kdo kriti-21zuj souasn podmnky s nostalgickm odvolnm k mytickmu zalmu vku, v nm kad znal sv msto ve spolenosti. Je-li lovk svdkem obnovenho taen proti rozvratnmu psoben" sociologie, me bezpen pedpokldat, e ti, kdo chtj vldnout podle sv libovle, chystaj dal vpad proti monostem ovldanch postavit se na odpor nsilnmu usmrovn jejich ivota. Ruku v ruce s takovmi taenmi jdou vtinou tvrd opaten proti existujcm formm samosprvy a sebeobrany kolektivnch prv jinmi slovy proti kolektivnm zkladm individuln svobody.Nkdy se k, e sociologie je moc bezmocnch. Ne vdy tomu tak je, zejmna na tch mstech, na kter se vyvj rostouc tlak, aby se vyhovlo oekvnm vldy. Nemme dnou zruku, e kdy si osvojme sociologick chpn, budeme moci zruit nebo oslabit tvrd reality" ivota. Schopnost porozumn nen v panujcch politickch a ekonomickch podmnkch pro donucovac tlaky spojen s rezignovanm a povolnm zdravm rozumem zkrtka dnm soupeem. A pesto - kdyby tohoto porozumn nebylo, byla by nadje na spn zvldn naeho ivota a kolektivn zen spolench ivotnch podmnek jet nepatrnj. Je to zpsob mylen, jeho hodnoty si asto cen pouze ti, kdo vci neumj brt jako samozejmost, a kter ti, kdo to umj, nezdka podceuj.Co obsahuje kniha Myslet sociologickyTato kniha byla napsna se zmrem pomoci lidem porozumt svm zkuenostem prostednictvm jinch lid a s jinmi lidmi. Ukazuje, jak nov a odlin mohou bt interpretovny zdnliv dvrn znm aspekty ivota. Kad kapitola se vnuje problmm, kter jsou soust naeho kadodennho ivota, i kdy jim mon pli dobe nerozumme. Kad se zabv zpsoby vidn a dilematy a volbami, s nimi se vyrovnvme rutinnm zpsobem, piem mme zpravidla jen mlo asu a pleitost je promlet. Nam clem tedy je takov promlen podncovat, nikoli opravovat" poznn. Chceme roziovat horizonty porozumn, nikoli nahrazovat zdnliv omyl zdnliv nezpochybnitelnou pravdou. Doufme, e pi tom povzbudme pochybovan22postoj, v nm nm porozumn jinm umouje lpe rozumt sob prostednictvm jinch.Kniha se li od mnoha jinch, protoe je uspodna podle problm, kter pin bn ivot. O nkterch tmatech, jimi se ve sv praxi zabvaj odborn sociologov, je zde jen strun zmnka nebo jsou zcela opomenuta - napklad metody socilnho vzkumu socilnho ivota. Tato kniha je sociologickm komentem k vcem, kter pmo vstupuj do na kadodenn zkuenosti, a s ohledem na to je rozdlena do st a kapitol. Nae sociologick vyprvn tud nepostupuje linern a k nkterm tmatm se neustle vracme. Kad snaha o porozumn se v praxi ubr prv touto cestou, a tak se v nsledujcch kapitolch v mnoha rznch podobch objev napklad otzky sociln identity. Kdy zkoumme nov tmata, odkrvaj se nov otzky a osvtluj se problmy, o nich jsme dve neuvaovali. Jak jsme ji uvedli, je to soust procesu, v nm dospvme k lepmu porozumn - a to je kol bez konce.23ST PRVNIJednn, identita a porozumn v kadodennm ivotKAPITOLA PRVN SM SEBOU PROSTEDNICTVM JINCH ivot se nm celkem bn stv, e se zlobme na okolnosti,kter ns omezuj a je, jak se zd, nememe ovlivnit. Nkdy setak pokoume bt na tchto okolnostech nezvisl a odmtmevyhovt oekvnm jinch, vzdorujeme tomu, v em spatujemeplin zasahovn do na svobody a - jak je vidt v cel historii i dnes - revoltujeme proti tlaku. Mt zrove pocit svobodyi nesvobody je tud bnou soust na kadodenn zkuenosti.Je to tak jedna z nejvce matoucch vc, kter vzbuzuje pocityambivalence a frustrace, ale tak tvoivost a novtorstv. vodu jsme konstatovali, e ijeme ve vztazch s jinmi; tm,jak tato vc souvis s pedstavou svobody ve spolenosti, se zabvvelk st sociologickho mylen. V jedn rovin mme svoboduvolit a sv rozhodnut dovst do konce. Napklad ne budetepokraovat v etb tto kapitoly, mete vstt a udlat si lekkvy. Tak se mete rozhodnout zmr zabvat se sociologickmmylenm opustit a zvolit si jin smr studia nebo pedstavu najakkoli studium zcela zavrhnout. Budete-li st dl, je to pro vsvolbou mezi alternativnmi smry jednn, kter jsou vm prvdostupn. Svou schopnost vdom se takto rozhodovat uplatujete svou svobodu.Volba, svoboda a ivot s jinmiNae volby samozejm nejsou vdy vsledkem vdomho rozhodnut. Jak jsme ji ekli, velk st naeho jednn je habituln, a nepodlh tedy promylen a oteven volb. Nicmn ostatn nm asto pipomnaj, e nae rozhodnut ns in odpovdnmi za jakkoli jeho dsledky. kaj: Nikdo t k tomu nenutil, zavinil sis to jen ty sm." Jestlie porume pravidla, jimi se m dit lidsk jednn, meme bt potrestni. Trest m potvrdit, e jsme zodpovdn za sv iny. Pravidla v tomto smyslu nejen usmruj nae jednn, ale koordinuj je tak sjednnm ostatnch, kte tak mohou pedjmat, co pravdpodobn udlme. Nebt toho, komunikace a porozumn v kadodennm ivot by byly nemysliteln.27asto se pokldme za strjce svho osudu a myslme si, e mme moc urovat sv jednn a kontrolovat svj ivot. Ze mme jak schopnost hldat sv jednm, tak schopnost urovat jeho vsledek. Je tomu ale v ivot opravdu tak? Lze napklad tvrdit, e kdy je nkdo nezamstnan, je to vhradn jeho chyba, protoe kdyby se dost snail, obivu by nael. lovk vak me projt rekvalifikac a skuten hledat prci, jenome v oblasti, v n ije, je vysok nezamstnanost a on si neme dovolit se odsthovat, a tak pes sv vytrval sil dnou prci nenajde. Je mnoho takovch situac, kdy nai svobodu jednat omezuj okolnosti, na n nemme vliv. Schopnost mnit i modifikovat svou kvalifikaci je tedy jedna vc a schopnost doshnout kenho cle vc zcela jin. Jak se to projevuje?Za prv zjiujeme, e v situacch nedostatku omezuje nae monosti i to, jak ns posuzuj jin. O dosaen stejnho cle jako my mohou usilovat i jin lid, vichni vak uspt nememe, nebo mnostv odmn, je se budou rozdlovat, je omezen. V takovm ppad si navzjem konkurujeme a vsledek nezvis tak pln pouze na naem snaen. Mohu se napklad uchzet o msto na univerzit, jen abych zjistil, e na kad voln msto tam pipad dvacet kandidt, z nich vtina m poadovan pedpoklady. Univerzita navc me chtt upednostnit kandidty s uritm socilnm pvodem. M jednn pak bude zviset na posouzen jinch, na n mm jen mal vliv. Tito lid udvaj pravidla hry a zrove jsou i sudmi. Instituce, jich jsou soust, je stavj do pozice, v n maj prvo rozhodovat podle vlastnho uven, a tm vytyovat hranice m svobody. Takov faktory, kter v podstat nemm pod kontrolou, vznamn ovlivuj vsledek mho snaen. Stvm se zvislm na jinch, protoe prv oni vynej verdikt o tom, zda je m snaen dostaten, a zvauj, zda mm nleit vlastnosti, abych mohl bt pijat.Za druh, do na schopnosti doshnout cle vstupuj tak materiln faktory. Odhodln je sice velmi dleit, ale co kdy nm chybj prostedky k tomu, abychom mohli podle svho rozhodnut jednat? Mohu se napklad rozhodnout pesthovat se nkam, kde je vce pracovnch pleitost, jenome zjistm, e cena dom a njemn dalece pesahuj m monosti. Nebo budu chtt uniknout z pelidnnho, pinavho prosted a pesthovat se do zdravjch podmnek, ale uke se, e mne pedeli bohat28lid a j u si to nemohu dovolit. Bohat lid toti zvedli ceny bydlen, take i pro lidi, kte v dan oblasti vyrostli, u jsou tamn domy drah. Tot meme ci o vzdln a zdravotn pi. Nkter oblasti maj lpe vybaven koly a nemocnice, jsou ale pli vzdlen, a rozhodnout se pro soukrom koly a lkae nm zase nedovoluje n pjem. Vidme, e svoboda volby nezaruuje svobodu na zklad tto volby skuten jednat a u vbec ne svobodu doshnout zamlench vsledk. Uplatovn svobody jednoho lovka me omezovat svobodu jinch. K tomu, abychom mohli svobodn jednat, potebujeme nco vc ne svobodnou vli.Nejastji se nm zd, e ns omezuje to, kolik penz mme k dispozici, ale omezovat ns mohou i prostedky symbolick. Nae svoboda pak nemus zviset na tom, co dlme, ale na tom, kdo jsme v och jinch. Uvedli jsme pklad s univerzitou, ale na zklad toho, jakm zpsobem se posuzuj nae charakteristiky - napklad z hlediska rasy, pohlav, vku, etnick pslunosti i njakho postien -, nm me bt upen i vstup do njakho klubu nebo zamstnn. Pstup do klubu i k zamstnn me bt tak zvisl na naem pedchozm jednn na osvojench dovednostech, kvalifikaci, dlce praxe nebo na tom, jakm zpsobem jsme se nauili mluvit. Jde o trval dsledky minulch voleb, kter v souhrnu ovlivuj budouc jednn. Do na svobody jednat v ptomnosti tedy zasahuj minul okolnosti a nasbran zkuenosti.Zkuenosti, kter jsme nasbrali, psob na to, jak se ctme v situacch, do nich pozdji vstupujeme. Zjistme teba - vrtme-li se k naemu pkladu s univerzitou -, e se oekv jist zpsob vyjadovn, kter neovldme. Pochzme-li z dlnick rodiny, meme se ctit nesv mezi stedostavovskmi sousedy. Dsledn katolk nebude zase akceptovat praktiky rozvodu a umlho peruen thotenstv. Mon je tomu tak, e skupina, v n se ctme nejvce doma, ve skutenosti omezuje nai svobodu, protoe zuuje klu nzor, je meme zastvat. Neformln a formln skupiny se asto utvej (jak o tom budeme hovoit pozdji) na zklad oekvn, je vkldaj do svch len, m vyluuj ty, u nich se nepedpokld, e by jim dostli. Vyskytnou-li se mezi skupinami takov propasti v porozumn, asto jsou naplnny stereotypnmi domnnkami. O samotn skutenosti, e jsme nastaveni na podmnky jednn uvnit sv skupiny, tak lze ci, e29omezuje nai svobodu, nebo nm brn zkoumat mlo zmapovan, nepedstavovan zkuenosti za hranicemi tto skupiny. To, e jsme se nauili zpsobm sv skupiny, nm umouje uplatovat svou svobodu, cenou ale me bt, e ns to omezuje na urit mylenky a oblasti.V kadodenn praxi nm tedy nae skupina jak umouje bt svobodnmi, tak nai svobodu omezuje. Na jedn stran jsme se nauili, e urit typy tueb jsou v rmci tto skupiny pijateln a dosaiteln. Nleit zpsoby jednn, mluvy, oblkn a chovn nm samy obecn poskytuj orientaci, ji potebujeme k ivotu ve skupinch, k nim patme. Sami pak usuzujeme podle tchto oekvn a tm je dna i nae sebecta. Z tchto vhod se ale snadno mohou stt problmy, jakmile si troufneme za hranice skupiny a ocitneme se v prosted, v nm se podporuj jin tuby. Zde mohou bt pokldny za nleit jin zpsoby chovn, take souvislosti mezi chovnm jinch lid a jejich zmry nm unikaj a psob cize. Tot porozumn, kter nm umoovalo jednat, pak vypad jako omezen naeho obzoru. Francouzsk sociolog Pierre Bourdieu ve svch rozshlch studich socilnho ivota nazval tento nesoulad mezi vnmnm sama sebe a poli jednn, v nich se ocitme, efektem Dona Quijota.Dochz-li k rozporm mezi naimi oekvnmi a zkuenostmi, napad ns monost, e skupiny, k nm nleme, jsme si svobodn nevybrali. Cleny urit skupiny meme bt zkrtka proto, e jsme se do n narodili. Skupina, kter ns definuje, pomh usmrovat nae chovn a dajn nm umouje svobodn jednat, nemus bt zvolena vdom, take se me stt pt. Kdy jsme se k n pvodn pipojili, nelo o akt svobody, nbr o projev zvislosti. Nerozhodujeme se, e budeme Francouzi, panl, ernoi z Karibiku, bloi nebo pslunci stedn tdy. Svj dl meme brt vyrovnan i rezignovan, nebo jej povaovat za dar osudu a skupinovou identitu pijmat naden bt hrd, na to, co jsme, i na oekvn, je jsou v ns v dsledku toho vkldna. Chceme-li se ale zmnit, bude to vyadovat znan sil a odolnost vi oekvnm tch, kdo ns obklopuj. Namsto konformity vi hodnotm a normm skupiny budeme muset projevit sebezapen, odhodln a vytrvalost. Je to jako plavat s proudem nebo proti proudu. I zde se vak uke, jak zvisl jsme, ani si to vdy uvdomujeme, na jinch: i kdy poplaveme proti30proudu, n smr budou urovat nebo ovlivovat oekvn i jednn lid, kte se nachzej vn nm dvrn znm skupiny.To, jak jednme a jak chpeme sami sebe, je poznamenno oekvnm skupin, k nim patme. Projevuje se to nkolika zpsoby. Za prv jsou zde cle, jim pipisujeme zvltn vznam a kter pokldme za hodn sledovn. Cle se mn podle takovch faktor, jako je tda, etnick pslunost i gender. Vtinu peovatelsk prce napklad vykonvaj eny, take u en se setkvme s jasnou tendenc piklnt se k uritm povolnm, v nich se odmuje pe o jin, napklad k povoln zdravotn sestry, uitelky nebo sociln pracovnice. Tato skutenost vychz z velk sti z neovench pedpoklad o dlb prce mezi muem a enou na zklad typ vlastnost, jimi se mu a ena dajn vyznauj.Za druh jsme ovlivnn jinm projevem skupinovch oekvn: tm, jak prostedky k dosahovn cl jsou pijateln. To se tk zpsob chovn, je se pokldaj za vhodn v kadodennm ivot. Jak se oblkme, pohybujeme, mluvme, jak projevujeme naden, i dokonce jak pi jdle drme n a vidliku, je jen malou st toho, jak skupiny ovlivuj nae chovn pi sledovn cl.Za tet, skupiny se tak sna vymezit se oproti tm, kdo stoj vn jejich formln a neformln st vztah, takzvanou manifestac kritri relevance. Zde. se ume rozliovat mezi vcmi a lidmi dleitmi a nedleitmi pro ivotn pln, kter chceme uskutenit. Ume se rozeznvat spojence, neptele, soupee, toho, komu budeme naslouchat, a toho, komu nebudeme vnovat pozornost. Za cle, je sledujeme, za prostedky, kter k tomu uvme, a za to, jak rozliujeme mezi tmi, kdo nm pi tom mohou i nemohou pomoci, tedy vdme skupinm, k nim nleme. Zskvme od nich ohromn mnostv praktickch znalost, bez nich bychom nebyli schopni provdt kadodenn aktivity a zamit se na urit ivotn pln.Ve vtin ppad jde o neuvdomovanou znalost, protoe usmruje nae chovn, ani jsme schopni vyjdit, jak a pro. Zept-li se ns nkdo napklad, jak kd uvme k dorozumn s jinmi lidmi a jak deifrujeme smysl jejich jednn, nemusme ani pochopit, co svou otzkou mn. Jak mme vysvtlit kdy, napklad pravidla gramatiky, kter nm umouj se dorozumt,31kdy je bereme jako samozejmost a uvme je plynule a bez vtch tkost? A pesto je jejich znalost nezbytn, mme-li se vypodat s kadodennmi koly, a i kdy neumme uvst pravidla, kter nm umouj jednat, bn projevujeme praktick dovednosti, je se opraj o jejich existenci. Americk sociolog Harold Garfinkel zaloil odvtv sociologie znm jako etnome-todologie. Tato podoba sociologie studuje detaily kadodennch interakc a poskytuje zajmav vhledy prv do tch vc, kter bereme jako samozejmost. Vm si zvrat v konverzaci, toho, jak zanme a konme vty, jak lidem pipisujeme rzn vlastnosti na zklad toho, jak se oblkaj, jak je jejich obvykl dren tla a jak zpravidla gestikuluj.Dky tmto znalostem v pozad, jimi se zabvaj etnome-todologov, se pi svm jednn ctme jist. Je to dno tm, e na pvod znalost, kter na ns tak siln psob, zapomnme. Zskvaj podobu pirozenho postoje, kter vyluuje zpochybovn, k nmu vede zkoumn mikrosociolog. Nahldneme-li do sociologick literatury zabvajc se socilnmi znalostmi a kadodennm ivotem, oteve se ped nmi nesmrn zajmav oblast. Vyjde najevo, e to, co se zdlo samozejm, je souborem pesvden a domnnek, kter se mn podle skupinovch charakteristik, asu, msta, prostoru a mocenskch vztah. V dal sti nkter z tchto vc prozkoumme z hlediska toho, jak se stvme sami sebou prostednictvm jinch.Sm sebou prostednictvm jinho: Sociologick perspektivyJednou z hlavnch postav, kter velmi pomohly osvtlit, jak in-ternalizujeme skupinov nzory, byl americk sociln psycholog a filosof George Herbert Mead. Podle Meada nen to, kdo jsme nae J -, atributem, s nm bychom se ji narodili, nbr zskvme jej postupem asu prostednictvm interakce s jinmi. Pro lep porozumn, jak k tomu dochz, rozdlil Mead n pocit J na dv sti: vnitn J (i) a vnj J (Me). Ml za to, e nae mysl usiluje o vyrovnan vztah" se svtem, v nm ijeme.To vak neznamen, e jednodue plnme oekvn sv skupiny. Meme toti (jak jsme ji vidli) na svt sami psobit. Mead chpal tento32proces tak, e sami sebe poznvme pouze prostednictvm symbolick komunikace s jinmi.Jazyk je mdium, jm nejenom mluvme, ale jm se tak slyme a na zklad reakc jinch hodnotme sv iny a promluvy. Vnitn J je tak nejlpe chpat jako konverzaci", je se v ns odehrv a pi n jazyk psob jako mdium, kter umouje, aby tento proces probhal a abychom o sob mohli uvaovat jako o celku". Vnj J na druh stran odkazuje k tomu, jak do svho jednn zabudovvme oekvn skupiny. Na jin tedy reagujeme z hlediska toho, jak sami sebe chpeme, co se samo neustle mn podle rznch socilnch scn, na nich se bn nachzme.Uveden proces prochz v naem vvoji temi stadii. Prvn je stadium ppravn. N pocit J je v nm pasivn, protoe se skld z postoj, je vi nm projevuj jin. Rychle se v nm vytv vdom a my na jin reagujeme symboly skupiny, co nm umouje formovat sv chovn tak, jak se v danm prosted pokld za vhodn. Rostouc vdom sebe se jinmi slovy odvozuje z reakce jinch. V tomto stadiu se neprovme pmo, nbr jen skrze reakce jinch. Tm ale zan proces, na jeho konci jsme schopni posoudit svj vkon v interakci s jinmi.V druhm stadiu - stadiu hran rol - coby dti pehrvme rzn jin" v rznch rolch. Ty vak nejsou propojeny a postrdaj celkovou organizaci. stedn lohu m v tomto stadiu osvojovn si jazyka a spojovn uritch pocit s uritmi rolemi. I zde jsou v chpn toho, co je nleit hra, dleit reakce jinch. Potom se organizace postoj skupiny konsoliduje a zan tet stadium - stadium hran her. Role se u u ve vzjemnch vztazch. Hraj se sice opt rzn lohy", ale pravidla, jimi se hra d, jsou zjevnj. N reflexivn charakter se pak vytv tak, e se pokldme za pedmt svho vlastnho jednn, jak je chpn prostednictvm reakc jinch.Mead si vak nepedstavuje J jako pasivn. Ob strany interakce se vyznauj aktivitou a iniciativou. Jednou z prvnch dovednost, kter se dt nau, je konec konc rozliovn a vybrn, kter by si nemohlo osvojit, kdyby nebylo schopno odolvat a vzdorovat tlaku kdyby nebylo schopno zaujmout urit postoj a psobit proti vnjm silm. Jeliko od rznch vznamnch jinch vychzej protichdn signly, vnitn J mus stt stranou,33z povzdl hledt na tlaky zvnjku internalizovan v J vnjm. Cm silnj je vnitn J, tm autonomnj je povaha dtte. Sla vnitnho J se projevuje ve schopnosti a ochot lovka vystavit sociln tlaky internalizovan ve vnjm J zkouce, ovit jejich skutenou slu a jejich meze, tedy je zpochybnit a nst nsledky.V prbhu osvojovn tchto vc si klademe otzky o sob, piem, jak uvd francouzsk filosof Paul Ricoeur, prvn reflexivn otzkou jstv je Kdo jsem?". Rozpor mezi svobodou a zvislost tu provme jako vnitn konflikt mezi tm, po em toume, a tm, co se ctme nuceni dlat s ohledem na ptomnost vznamnch jinch a jejich oekvn vi nm. Nae sklony jsou tak konfrontovny s pedstavami pijatelnho chovn.Zde narme na interakce mezi biologickm a socilnm. Na pokusy najt genetick zklady rznch aspekt lidskho chovn se vynakldaj velk finann stky. Badatel ovlivnn Darwinovou evolun teori se vak ve svch interpretacch rozchzej, napklad v nzoru na to, zda mme od prody sklon ke konkurenci nebo ke spoluprci. Vme ale, e jednn i hodnocen jednn je v rznch kulturch rzn. Jak ekl genetik Steve Jones, nejproblematitjm slovem v genetice je pro" - jako kdyby nalezen genu pro nco u samo o sob znamenalo uritou formu chovn.Navzdory biologickm argumentm, ohromnm finannm prostedkm tekoucm do genetickho vzkumu a farmaceutickm spolenostem honcm se za potencilnmi zisky se vtina vdc stav za nrok spolenosti udvat a prosazovat normy pijatelnho chovn. Spolenosti a skupiny si s postupem asu rozvjej zpsoby kontroly svch len. Zakladatel psychoanalzy Sigmund Freud se domnval, e cel proces sebevvoje a sociln organizace lidskch skupin lze interpretovat z hlediska poteby a nezbytnho praktickho sil zkrotit sexuln a agresivn pudy. Tvrdil, e tyto pudy nejsou nikdy zkroceny, nbr pouze potlaeny", zahnny do podvdom. Superego jakoto internalizovan znalost poadavk a tlak skupiny je tak dr v jakmsi vzen. Prv proto popisoval Freud superego jako posdku ponechanou v dobytm mst" vtznou armdou spolenosti. Ego samo je tedy trvale zaklesnuto mezi dvma silami: mezi pudy, kter byly zahnny do podvdom, zstvaj vak mocn a vzpurn, a su-peregem, kter nut ego dret pudy v podvdom a nedovolit jim z vzen uniknout.34Americk feministick socioloka a psychoanalytick Nancy Chodorowov tyto postehy modifikovala s vyuitm teorie objektovch vztah, aby prozkoumala genderov podmnn rozdly v citov nklonnosti. Syn sice projevuje primrn lsku" ke sv matce, ale tato touha je nsledn potlaovna. Tm se z tohoto vztahu vyvauje a pesunuje do sfry, v n je pouto s matkou perueno a jeho lska k n utlumena. Syn se pak stv jinm" a sv autonomie dosahuje prv skrze potlaen touhy. Dcera oproti tomu prov sounleitost s matkou, take jej pocit J se neutv procesem odlien se od n. V tom spov pvod genderov podmnn schopnosti vctn a men snahy en odliit se od svta, jeho byly pvodn soust.Freudovy hypotzy rozvjeli i jin sociologov. Norbert Elias, kter je spojil s obshlm historickm zkoumnm, byl toho nzoru, e zkuenost J, ji mme, pochz z dvojho tlaku, jemu jsme vichni vystaveni. N ve zmnn dvojznan postoj vi naim jednotlivm J je dsledkem ambivalentn pozice, do n ns tyto dva tlaky, psobc opanmi smry, vrhaj. Skutenost, e vechny spolenosti kontroluj sklony svch len a sna se dret klu ppustnch interakc v uritch mezch, je tedy nepochybn. Avak pokud vme, neexistuje dn nezvratn dkaz, e by lid byli pirozen agresivn, a bylo by je tud nezbytn krotit a dret na uzd. Co bv interpretovno jako vbuch pirozen agresivity, je asto spe vsledkem neitelnosti nebo nenvisti -au obou tchto postoj lze vysledovat spe sociln ne genetick koeny. Jinmi slovy, i kdy plat, e skupiny usmruj a kontroluj chovn svch len, jet z toho nutn neplyne, e toto chovn in lidtjm a mravnjm. Znamen to pouze, e v dsledku tohoto dozoru a korigovn vyhovuje chovn lpe vzorcm, kter jsou danou spoleenskou skupinou pokldny za pijateln.Socializace, vznam a jednnProcs formovn J a potlaovn pud se asto oznauje pojmem socializace. Socializuje ns - pemuje v tvory schopn t ve spolenosti - internalizace socilnch tlak. Ve skupin jsme schopni t a jednat, pokud jsme si osvojili dovednost chovat se35pijatelnm zpsobem, a tud bt svobodn a nst odpovdnost za sv iny. Kdo jsou ale ti vznamn lid, kte ns v interakci takto socializuj? Ji jsme vidli, e silou, je skuten psob ve vvoji J, je pedstava dtte o zmrech a oekvnch vznamnch jinch. Pravda, svoboda dtte vybrat z tchto oekvn nen naprost, protoe nkte lid vnucuj dtti v jeho svt sv nzory innji ne jin. Dt se vak sotva me vyhnout volb, protoe poadavky jinch jsou protichdn a nelze je splnit najednou. Nkterm mus nakonec vnovat vce pozornosti ne jinm, a tedy jim pipsat vt vznam.Poteba pipisovat oekvnm diferencovan vznam se neomezuje pouze na dti. Bn ji zavme v kadodennm ivot. Riskujeme nelibost nkterch ptel, kter mme rdi a vme si jich, abychom vyhovli jinm, k nim ctme stejn silnou nklonnost. Kdykoli vyjadujeme sv politick nzory, meme si bt jisti, e nkterm naim znmm, na nich nm zle, nebudou po chuti a mon pro n budou na ns i nevrazit. Pipisovat nemu dleitost nevyhnuteln znamen nemu jinmu piznvat dleitost men i to dokonce pomjet jako nedleit. Toto nebezpe narst spolu s tm, do jak mry je prosted, v nm ijeme, heterogenn, tj. do jak mry se vyznauje rozdlnmi nzory, hodnotami a zjmy.Vybrat z naeho prosted ty, kte pro ns maj vznam, znamen volit si referenn skupiny. Jde o skupiny, vi nim pomujeme sv chovn a je nm poskytuj normy, kterm chceme dostt. Nae referenn skupiny ovlivuj to, jak se v rznch situacch oblkme, jak mluvme, ctme a jednme. Americk sociolog kanadskho pvodu Erving Gofman, vynikajc pozorovatel vednho ivota, kter ve svch knihch nabz hlubok vhledy do naeho jednn, psal o dleitosti fasdy". Fasda" je definovna jako hodnota, ji lovk pipojuje ke svmu jednn v podob viditelnch atribut. Ti, s nimi se chce identifikovat, tyto atributy hodnot. Jednou z monost, jak zvit svou sebectu a zlepit si postaven v rmci skupiny, je napklad dobr profesionln" vkon.Tyto procesy nemus bt vdy vdom a ani mezi naimi zmry a vsledkem naeho jednn nen nezbytn spojen. Jak jsme ekli v souvislosti s komunikac, to, co zamlme a k emu skuten dojde, nemus bt v souladu, co vede k frustraci a ne-36dorozumn. Skupiny si navc nemus bt vdomy na snahy napodobit zpsob jejich chovn. Nkter skupiny jsou normativnmi referennmi skupinami, protoe stanovuj normy naeho chovn, ani jsou ptomny v kad interakci. Nejvznamnj msto mezi nimi zaujmaj rodina, ptel, uitel a nadzen. Avak to, e tito lid mohou reagovat na nae jednn, je jet automaticky nein referenn skupinou. Tou se stvaj, a kdy jim pipeme vznam. Meme projevit neposlunost v prci, kdy pomjme normativn tlak fa a rozhodneme se dit se normami, kter odsuzuje. Meme tak dlat, jako e nic" v situacch, kdy skupina poaduje hlubok zaujet a angaovanost. Proto m-li referenn skupina na ns psobit svm vlivem, potebuje jistou mru naeho souhlasu.Jinm ppadem vlivu mimo bezprostedn kontext naeho jednn jsou srovnvac referenn skupiny. Do tchto skupin nepatme bu proto, e jsme mimo jejich dosah, nebo ony mimo dosah n. Skupinu tedy vidme", ani vid ona ns. Pipsn dleitosti je v tomto ppad jednostrann. Kvli vzdlenosti mezi nmi nen pro ni mon hodnotit nae jednn, take ns neme ani trestat za ppadnou odchylku, ani ns odmnit chvlou. V posledn dob zskvme skrze masmdia stle vce poznatk spe popisem ne pmm kontaktem s jinmi. Role srovnvacch referennch skupin v utven naeho dnenho pocitu J je tud vraznj. Masov sdlovac prostedky penej informace o nejnovjch mdch a stylech se stle vt rychlost a dosahuj i do tch nejodlehlejch kout svta. ivotn styly, kter zviditeluj, pi tom obdaruj autoritou. To ve vede k jejich napodobovn a touze patit k takto pedvdnm skupinm.ShrnutSocializace v naem ivot nikdy nekon. Sociologov proto rozliuj jej rzn stadia (primrn, sekundrn a tercirn). Tato stadia pinej mnc se sloit formy interakce mezi svobodou a zvislost. Lid, kte vyrostli v malch venkovskch komunitch, se mohou ctit ztraceni v cizm mst, kde lhostejnost neznmch vzbuzuje pocity bezmoci, kter jet zhoruje tamn37architektura, run doprava a vn se kamsi enouc davy. Pocit rizika a dvry se pak v rznch pomrech ms a vytvej nebo podrvaj to, emu sociolog Anthony Giddens k ontologick bezpe". Jinm lidem je ve mst naopak dobe, protoe jeho anonymita jim umouje snadn pohyb a jeho rozmanitost jim slou jako zdroj identity. Jsou ale i situace - sociologov jim kaj makrostrukturln podmnky , na kter nemaj jednotlivci dn vliv a je mohou mt dramatick dopady na ns vechny. Nhl ekonomick krize, npor masov nezamstnanosti, vypuknut vlky, znehodnocen ivotnch spor pdivou inflac, ztrta jistoty v dsledku odnt prva na finann podporu v dob nouze, to je jen nkolik pklad takovch situac. Takov zmny zpochybuj a dokonce znehodnocuj vsledky pedchoz socializace a chtj po lovku, aby zsadnm zpsobem pebudoval sv jednn a normy, jimi se d.Problmm, kter vyaduj pizpsoben i zpochybnn naich oekvn, vak el mn dramatickm zpsobem dnes a denn kad z ns: napklad kdy zmnme kolu nebo zamstnn, jdeme na univerzitu, kdy vstoupme do manelstv, zskme vlastn dm, sthujeme se, narod se nm dt nebo odejdeme do dchodu. O vztazch mezi svobodou a zvislost je proto lpe uvaovat jako o nepetritm procesu zmny a vyjednvn, v nm jejich sloit interakce zanaj narozenm a kon a smrt.Nae svoboda tak nen nikdy pln. Nae souasn jednn podmiuj a dokonce omezuj nae minul skutky. Bn se ocitme v situaci, kdy jsou nkter volby, jakkoli mohou bt douc, neuskuteniteln. Svoboda m cenu, kter se s okolnostmi mn, a pestoe hledme nov pleitosti a toume po novch vcech, proveditelnost a pravdpodobnost novho prlomu" je od jistho vku stle men. Svobodu pro nkter lze pitom koupit jen za cenu vt zvislosti jinch. U jsme mluvili o tom, jakou roli maj v tom, aby byla volba schdnm, realistickm plnem, materiln a symbolick prostedky a e ne vichni lid maj k tmto prostedkm pstup. A tak pestoe vichni lid jsou a nemohou ne bt svobodn jsou nuceni nst odpovdnost za vechno, co dlaj-, nkte jsou svobodnj ne jin, protoe jejich horizonty a monosti jednn jsou ir, co zase me zviset na omezen horizontu jinch.38Lze ci, e pomr mezi svobodou a zvislost je ukazatelem relativn pozice, ji lovk i cel kategorie lid zaujm ve spolenosti. To, emu kme privilegium, je pi blim pohledu vlastn vym stupnm svobody a nim stupnm zvislosti. Projevuje se to rzn a z rznch dvod, a spolenosti a skupiny se takov stav vc sna ospravedlnit, aby legitimizovaly sv pozice. Nicmn kdy v naem poznn jinch zbvaj mezery, asto je zapln pedsudek. Jak se na tyto otzky dvaj sociologov, tomu se budeme vnovat v druh kapitole.39KAPITOLA DRUH JAK VNMME A ZVLDME SVJ IVOTRozebrali jsme aspekty pslunosti ke skupin a jejich vztah k pedstav, ji mme o sob v interakci s jinmi. Zpsob, jm skupiny ovlivuj nae chovn, nae interakce s jinmi, ke kterm skupinm patme a koho v dsledku toho vyluujeme, to vechno je soust kadodennho ivota. A u jsou tyto vsledky zamlen i nikoli, pispvaj k podob a nplni socilnch vztah, kter jsou pznan pro nae spolenosti. V tto kapitole tyto vci rozvedeme podrobnji a prozkoumme dopad tchto proces na to, jak vnmme sebe a jin.Jak zvldme svj ivot: Interakce, porozumn a sociln distanceZamysleme se nad celou tou spoustou lid, jejich innost je nezbytn pro n kadodenn ivot. Kdo pstuje kvu, kterou si dvme do lku? Kdo dodv elektinu, plyn a vodu, na kter spolhme? A kte lid rozhoduj o tom, jak, kam a kdy se pesune 1,5 bilionu dolar, kter denn projdou globlnmi finannmi trhy s velkmi dsledky pro prosperitu a rozvoj jednotlivch zem? Pat k ohromnmu mnostv neznmch lid, kte umouj i omezuj nai svobodu vybrat si ivot, jak se nm lb. Najdeme mezi nimi napklad zamstnavatele, jim se roboti vyplat vc ne iv zamstnanci, take oklesuj nai anci na nalezen prce. Nebo lidi, kte maj ped oima jen sv vlastn cle a zneiuj ovzdu a produkuj prmyslov odpad, co m dlouhodob dopad na kvalitu naeho ivota, na prosted a produ obecn.Porovnme-li tyto lidi s tmi, s nimi jsme se setkali a je znme od vidn i podle jmna, uvdomme si, e mezi vemi lidmi, kte ovlivuj n ivot a to, jak volby si meme i nememe dovolit, zaujmaj ti, je skuten znme i o nich vme, jen velmi nepatrnou st. A i ti, s nimi se v ivot skuten setkvme, se nm pedstavuj v rznch postavench a funkcch. S nktermi lidmi se setkvme asto, vme, co od nich meme41a nememe oekvat, hovome spolu, vymujeme si poznatky a rozebrme vci spolenho zjmu. S jinmi pichzme do styku jen pleitostn nebo jen jednou. Setkvme se s nimi na mstech, kter tvo - jak to oznail Erving Goffman interakn d". Tyto prostory" nejsou jako takov osobn"; jsou to oblasti a sociln situace, v nich dochz k interakci s jinmi. Kontext interakc na tchto mstech lze oznait jako funkcionln - vybrme napklad penze z banky, navtvme zubae nebo nakupujeme v obchod. Vztahy tu jsou dny nam zmrem a na lidech, s nimi se setkvme, ns asto nezajm nic jinho ne schopnost plnit danou funkci. Dvrn dotazy jsou za takovch okolnost nemstn a nezdka jsou pokldny za nevhodnou do-trnost ve vcech, kter, pokud jde o tyto lidi, pokldme za sv soukrom. Kdyby k n mlo dojt, vzepeli bychom se j jakoto pestoupen nepsanch pravidel naeho vztahu kter nen konec konc nim jinm ne smnou slueb.I kdy jde o sociln interakci, pro kterou je charakteristick blzkost, nic nm to nek o tom, jak astnci provaj jej kvalitu. Nkte prohlauj, e jejich ptel z netu" - ti, s nimi komunikuj pes internet jsou stejnmi pteli" jako ti, s nimi se stkaj fyzicky. Americk sociolog nmeckho pvodu Alfred Schutz tvrd, e z hlediska kadho jedince lze vechny ostatn pslunky lidstva zanst na pomyslnou pmku pedstavujc kontinuum pomovan sociln distanc, vzdlenost, kter se zvtuje mrn tomu, jak se smruje rozsah a intenzita socilnho styku. Skla probh od osobn znalosti a ke znalosti omezen na schopnost piadit lidi k uritm typm: bohat, fotbalov vtrnci, vojci, byrokrati, politici, novini apod. m vzdlenj je od ns dan bod na kontinuu, tm typizovanj je nae povdom o lidech, kte se v nm nachzej, stejn jako nae reakce na n.Krom souasnk vak zde jsou - alespo na na mentln map lidstva - jet tak nai pedchdci a nslednci. Komunikace s nimi je jednostrann a nepln. Komunikace s pedchdci, probhajc snad v podob pedvanch mt, nm ale pitom me pomoci ve snaze vyeit dnen rozpory ohledn na identity. Jak dokldaj sociln antropologov, tmto zpsobem se meme vztahovat k uritm tradicm, je uchovv historick pam v podob obad i lpn na uritch interpretacch minu-42losti. S nslednky je tomu opan zanechvme jim stopy sv existence, nicmn odpov neekme. Meme si projektovat imaginrn budoucnosti, ale nememe je znt". Modernm vdcm vak nen ciz nechvat se inspirovat nrem science fiction a pedstavovat si, jak vliv bude mt dnen jednn na budouc monosti. Projekce budoucho idelu do stvajc reality napklad vyuvaj ve svch pedstavch manaei rekonstruujc" organizace. To umouje autorm zbavit se dnen odpovdnosti, protoe inky jejich rozhodnut spadaj do pedstavovan budoucnosti. A u ale hovome o vlivu minulosti, nebo si pedstavujeme monou budoucnost v ptomnosti, tyto vci nelze pevn asov ukotvit. Lid mn sv msta, sthuj se z jedn kategorie do jin, posunuj se k naemu bodu na kontinuu i od nj a ze souasnk se mn v pedchdce. Pi tom se mn tak mra na empatie - schopnosti a ochoty postavit se do situace jinho lovka. Nae sebeidentita je tak svzna se socilnmi identitami, kter pedstavujeme pro jin, i s tmi, s nimi se setkvme v na kadodenn existenci.My" v jinch"Nae schopnost ve svt rozliovat a rozdlovat se tk tak rozdlu mezi my" a oni". My" znamen skupinu, k n, jak ctme, patme a j rozumme. Oni" naopak pedstavuj skupinu, do n nemme pstup nebo k n nechceme nleet. Nae pedstava o n je vgn a trkovit, a protoe pli nechpeme jej chovn, nahn nm dokonce strach. V domnnkch o n ns navc utvrzuje nae podezen, e oni" vi nm" maj stejn vhrady a ct stejn obavy.Rozdl mezi my" a oni" se v sociologii nkdy prezentuje jako rozdl mezi vlastn skupinou (in-group) a ciz skupinou {out--group). Tyto protiklady jsou nerozlun, protoe jeden neme bt bez druhho. Na na map svta jako by se usazovaly na dvou antagonistickch plech, co tyto dv skupiny in v och jejich len relnmi" a dodv jim zdn vnitn jednoty a soudrnosti. Z toho, e nae sebeidentita je spojena se skupinami, k nim patme, nkte vdci, zejmna francouzsk historik a filosof Michel Foucault a francouzsk filosof Jacques Derrida,43vyvozuj, e podstatu" toho, co jsme, mme jen dky vylouen negativ, v tomto ppad charakteristik, jimi se dajn vyznauj oni". Sebeidentifikaci tedy umouj prostedky, kter erpme ze svho prosted, a dn pevn jdro" na identity neexistuje. Protiklady se jako takov stvaj nstroji, jich uvme ke zmapovn svta. Jako pklady uveme rozliovn mezi zasluhujcmi si" a nezasluhujcmi si" chudmi, ctyhodnmi" obany a sebrankou" vzprajc se vem pravidlm a nenvidc veker d. Sob vlastn charakteristiky i sv zvltn emocionln naladn v kadm ppad odvozujeme z takovch vzjemnch antagonism.Z tchto posteh lze vyvodit nsledujc zvr: ciz skupina je pesn onou imaginrn opozic, ji k sob vlastn skupina potebuje pro svou sebeidentitu, soudrnost, vnitn solidaritu a emocionln jistotu. Ochota spolupracovat v rmci hranic vlastn skupiny tedy potebuje jakousi oporu v podob odmtnut spoluprce s protivnkem. Jako bychom potebovali strach z pustiny, abychom se mohli nkde ctit bezpen doma. K idelm, kter dr tento protiklad pi ivot, pat pospolitost, vzjemn dvra a to, co bychom mohli po vzoru francouzskho sociologa Emile Durkheima oznait jako pocit sounleitosti" i spolen pouto". Pedpokldme, e prv podle tchto idel by se k sob navzjem chovali lenov ideln rodiny nebo rodie k dtem, pokud by jednali podle vzor lsky a pe.Slyme-li rtoriku lid, kte chtj u svch poslucha vyvolat vzjemnou loajalitu, asto se v n objevuj metafory bratrstv" i sesterstv" nebo jedn spolen rodiny". Vrazy nrodn solidarity a pipravenosti obtovat se za vt dobro nroda jsou protkny odkazy k na matce" i otin". Vzjemn pomoc, ochrana a ptelstv se tedy stvaj pomyslnmi pravidly ivota ve vlastn skupin, co ns m k tomu, abychom vztahy ve vlastn skupin vnmali jako emocionln vel, prodchnut vzjemnou sympati a vyvolvajc loajlnost a odhodln nezbytn k obran zjm skupiny. Vnmn spoleenstv jako msta, kde je lovk rd, tedy pedchz jakkoli argumentaci a reflexi. Vci zde sice mohou bt nkdy sloit, nakonec se ale vdy najde een. Lid nm mohou pipadat hrub a sobet, v ppad nouze vak meme potat s jejich pomoc. A co je hlavn, lovk jim rozum a me si bt jist, e oni rozumj jemu.44Jak jsme ji uvedli, nemusme bt ve fyzick ptomnosti lid, s nimi se identifikujeme, aby se probudily takov city a abychom se podleli na innostech a zastvali pesvden, kter ns s nimi spojuj. Existuj skupiny, v nich se setkvme tv v tv, ale vztahujeme se tak ke skupinm velkm a rozptlenm. Typickmi pklady tto druh kategorie vlastn skupiny jsou tda, gender a nrod. I kdy si asto pedstavujeme, e jsou v podstat stejn jako nm znm mal, intimn skupiny, jde o imaginrn komunity. Obvykle se sice vyznauj podobnm jazykem a zvyklostmi, asto jsou ale nzorov a tak v podobch praktickho jednn rozdleny. Tyto trhliny jsou ale opatrn pekryty pedstavou my", kter apeluje na pocit jednoty. Nrodn vdci tak ve svch projevech asto mluv o pohben rozdl v zjmu celku, kter se upn ke kolektivn zastvanmu cli.Tdy, gendery, etnick skupiny a nrody se nestvaj vlastnmi skupinami samy od sebe, nebo postrdaj stmelujc pojivo skupin, kter znme z kadodennch interakc. Mus se jimi teprve udlat. Jednm z dsledk tohoto procesu me bt potlaen i odmtnut doklad odporujcch ideln pedstav jako nepravdivch i irelevantnch. Tento oistn proces si vyaduje disciplinovan a vynalzav sbor aktivist, jejich psoben dod pomysln jednot zjm a pesvden vrohodnost. innost njakho orgnu politick strany, odborovho svazu, vldy nrodnho sttu - tedy pedchz formovn vlastn skupiny velkho typu. Podobn je tomu s nacionalismem, kter pedchz vzniku sjednocench nrodnch celk.Nehled na to,jak sil se vlo do vytven pedstavy jednoty, je jej vliv na realitu pouze slab. Pro? Protoe skupina postrd hutnou substanci, kter erp ze st kadodenn interakce. Ve velk vlastn skupin tak nem dni, snaha o vzbuzen loajality nadji na spch, neprovz-li ji praktick neptelstv k njak ciz skupin. Neptel je len v odpudivch a dsivch barvch a pipisuje se mu skonost a intrikstv. Tam, kde do pedstav vstupuje pedsudek, je teba bt neustle ve stehu. Pedsudek jakoto odmtnut pipustit, e by neptel mohl mt njakouctnost, a tendence zveliovat jeho skuten i domnl neesti brn akceptovat, e by ciz skupina mohla mt poctiv mysly.Pedsudek se tak projevuje v dvojm morlnm metru. To, co silenov vlastn skupiny osobuj jako sv nezadateln prvo, bude45v ppad, e se toho dostane lidem ciz skupiny, nazrno jako akt dobr vle a shovvavosti. Co je dleitj, zd se, e surovost vi lenm ciz skupiny nijak neodporuje morlnmu svdom, avak dopust-li se mnohem mrnjch skutk neptel, je teba jej co nejpsnji odsoudit. Pedsudek tedy ponouk lidi k tomu, aby v zjmu prosazen sv vci brali zavdk takovmi prostedky, jak by nikdy nebyli s to uznat za oprvnn, kdyby je k dosaen svch cl pouila ciz skupina. Stejn iny se tak nazvaj rznmi jmny: napklad bojovnk za svobodu z jedn skupiny je pro druhou skupinu terorista.Sklony k pedsudenosti nejsou rozloeny stejnomrn. Mohou se projevovat v rasistickch postojch a jednnch, i obecnji v xenofobii, nenvisti ke vemu cizmu". Lid s vysokou rovn pedsudenosti nejsou pipraveni snst jakoukoli odchylku od psnch pravidel chovn, a jsou tud pznivci siln moci schopn zabrnit lidem vyboit z ady". Podle nmeckho socilnho teoretika, filosofa a kulturnho kritika Theodora Adorna maj takov lid autoritskou osobnost". Rozvoj takov osobnosti m zk vztah k pocitu nejistoty, kter vznik drastickou zmnou obvyklch ivotnch podmnek. emu se lid nauili jakoto innmu zpsobu, jak zvldnout svj kadodenn ivot, najednou ztrc na spolehlivosti. Lid potom ct, e pestvaj mt situaci pod kontrolou, a zmna se pro n stv pedmtem nelibosti a odporu.Zmny ve spoleenskch podmnkch mohou vyvolat potebu hjit star zpsoby" proti nov pchozm, kte pedstavuj zpsoby nov" a vzbuzuj z. Pierre Bourdieu popisoval tento proces, probhajc v tzv. polch" socilnch vztah, z hlediska lid sledujcch strategie Ortodoxie" i hereze". V szce je zachovn (i podvrcen) zavedench vztah, a m-li se uhjit status quo, je nutno probudit z dmoty pedreflexivn a samozejm bran pedpoklady, kter prostupuj kadodenn jednn.Analzu tchto situac pedloil tak Norbert Elias v teorii etablovanch" a outsider". Pliv nov pchozch outsider vdycky pedstavuje vzvu ivotnmu zpsobu etablovan populace, i kdy je objektivn rozdl mezi nov pchozmi a usazenmi obyvateli teba jen nepatrn. Z nutnosti uvolnit prostor a uznat novky vyvstv napt. Na obou stranch to vede k zkostem, potamo neptelskm pocitm, etablovan vak maj vcelku lep46monost jednat podle svch pedsudk. Mohou se tak dovolvat prv, je zskali na zklad pouh dlky usdlen, jak to vystihuj frze jako toto je zem naich pedk".Sloit vztah mezi etablovanmi a outsidery znan pispv k objasnn rozmanitch konflikt mezi vlastn a ciz skupinou. Zrod modernho antisemitismu v Evrop 19. stolet a jeho irok pijet lze chpat jako dsledek koincidence mezi vysokou rychlost zmny v pekotn se industrializujc spolenosti a emancipac id, kte se vynoili z ghett, oddlench idovskch tvrt a uzavench komunit, aby se msili s neidovskmi obyvateli mst a zaali se vnovat normlnm" profesm. Podobn vyvolaly veobecnou zkost, kter se zhy obrtila proti pisthovalcm z karibsk oblasti a Pkistnu, zmny v prmyslov krajin povlen Britnie, a jako dal pklad lze uvst odpor mu proti nrokm en na stejn prva v zamstnn a v souti o spoleensky vznamn msta. Feministick poadavky rovnosti stle podncuj pedsudky, kter jsou jen chab maskovny narkami na pirozen" stav vc. Ty se daj shrnout do tvrzen, e eny by mly znt sv msto v du spoleenskch vztah, v nm pednost maj mui.Americk antropolog Gregory Bateson nabdl k oznaen etzce akc a reakc, kterm se vyznauj shora uveden procesy, termn schizmogeneze". Jeliko kad jednn vol po jet silnj odezv, kontrola nad situac se postupn vytrc. Bateson rozliuje dva typy schizmogeneze. Prvnm je symetrick schizmogeneze", kdy kad strana reaguje na znmky sly svho protivnka. Kdykoli soupe uke slu a odhodln, hled se jet silnj projev moci a rozhodnosti. Nejvce ze veho se ob strany boj toho, aby nebyly pokldny za slab a vhav. Pipomeme si napklad slogany zastraovn mus psobit vrohodn" nebo agresorovi je teba ukzat, e agrese se nevyplc". Symetrick schizmogeneze plod na obou stranch touhu po sebeprosazen a v podstat ni monost racionln dohody. dn ze stran si potom u ani nepamatuje, co bylo poten pinou sporu; ob popouz hokost jejich nynjho boje.Druhm typem je komplementrn schizmogeneze". Ta se odvj od pedpoklad prv opanch, vsledek je vak stejn - zhroucen vztahu. Schizmogenetick sled krokuje komplementrn, kdy jedna strana zvyuje svou odhodlanost v souvislosti47s projevy slabosti na stran druh, zatmco druh strana sniuje svj odpor, je-li konfrontovna s ukzkou rostouc sly protivnka. To je typick tendence kad interakce mezi dominantnm a sub-misivnm partnerem. Sebejistota a sebevdom jednoho partnera ij ze symptom bojcnosti a povolnosti druhho. Ppady komplementrn schizmogeneze jsou stejn obsahov rozmanit jako poetn.Jako jeden z extrm si meme pedstavit gang, kter terorizuje cel sv okol, vynucuje si bezpodmnenou poslunost a pot - v dsledku absence odporu pesvden o vlastn ve-mohoucnosti - vystupuje sv poadavky natolik, e u nen v monostech jeho obt jim vyhovt. To je bu vene do zoufalstv, nebo to v nich zaehne plamen vzpoury anebo je to pinut se z zem suovanho gangem vysthovat. Jako opan extrm si meme pedstavit vztah mezi patronem a klientem. Dominantn vtina (nrodn, rasov, kulturn, nboensk) me akceptovat ptomnost njak meniny pod podmnkou, e tato bude svdomit dvat najevo pijet hodnot vtiny a ochotu t podle jejch pravidel. Menina se bude dychtiv snait zavdit a zskat si pze vldc jen aby zjistila, e mra nezbytnch stupk m tendenci rst spolu se sebejistotou dominantn skupiny. Menina bude dohnna bu k niku do njakho vlastnho ghetta, nebo ke zmn strategie po vzoru symetrick schizmogeneze. A zvol cokoli, nejpravdpodobnjm vsledkem bude zhroucen vztahu.Natst existuje jet tet typ rmce, v nm se me interakce odehrvat. Tato forma - reciprocita - spojuje charakteristiky symetrick a komplementrn schizmogeneze, dje se to ale zpsobem, kter neutralizuje jejich sebedestruktivn tendence. V recipronm vztahu jsou jednotliv ppady interakce asymetrick, v dlouhodobj perspektiv se vak jednn obou stran navzjem vyvauje, protoe kad strana me nabdnout nco, co strana druh potebuje. Neoblben a diskriminovan menina me napklad vldnout dovednostmi, kter populace jako celek postrd. Urit forma reciprocity bezesporu charakterizuje vtinu rmc interakce. Nesmme vak zapomnat, e dn recipron rmec nen zcela imunn vi nebezpe sklouznut do symetrickho i komplementrnho vztahu a sputn procesu schizmogeneze.48Vidli jsme, e nmi" meme bt pouze potud, pokud existuj njac oni", e kategorie my" a oni" maj smysl jen spolen, ve vzjemn opozici. Oni" nle k sob a tvo skupinu jenom dky tomu, e je jim vem spolen stejn charakteristika: dn z nich nen jednm z ns". Oba pojmy odvozuj svj vznam z dlic ry, ji pomhaj vymezit. Bez takovho rozdlen, bez monosti postavit sebe proti nim", bychom tko mohli najt smysl sv identity.Jak vnmme a ijeme ivot: Hranice a lid zvenCizinci" vak shora uveden rozdlen popraj. Dalo by se ci, e to, proti emu jsou v opozici, je opozice sama rozdlen jakhokoli druhu, hranice, kter je ste, a tud i pehlednost socilnho svta z toho veho pochzejc. V tom spov jejich vznam, jejich smysl a loha, ji hraj v socilnm ivot. Pouhou svou ptomnost, ji nelze jednodue zaadit do dn z vitch kategori, zpochybuj cizinci samu platnost zauvanch opozic. Odporuj pirozenmu" charakteru tchto protiklad a odhaluj jejich kehkost. Ukazuj dlic ry v jejich prav podob - jako imaginrn linie, kter lze pekroit i pekreslit. Vdy i jim se podailo bez pozvn vstoupit do naeho zornho pole a socilnho prostoru. A u se nm to lb nebo ne, jsou pevn usazeni uvnit svta, kter obvme, a nemaj se k odchodu. Jejich ptomnost registrujeme, protoe ji zkrtka nelze ignorovat, ale je velmi tk je pochopit. Nejsou vlastn ani blzko, ani daleko a nevme pesn, co od nich a od sebe ve vztahu k nim oekvat.V takovch ppadech je pro lovka ijcho v lidmi vytvoenm svt vc svrchovan dleitosti vytyen co mon nejpesnjch, nejostejch a zcela jednoznanch hranic. Nebt skutenosti, e nm zeteln vyznaen hranice vyslaj signly ohledn toho, co oekvat a jak se v danm kontextu chovat, vechny zskan dovednosti a poznatky by byly pochybn, bezcenn, kodliv a nkdy vysloven sebevraedn. Lid na druh stran hranice se vak od ns neli tak oste, abychom se vyhnuli myln klasifikaci. Chceme-li udret rozdlen v realit, je dn takov ostr, neklamn kontury nezn, je proto teba vyvjet vytrval sil.49Abychom mohli porozumt jinm i sob, je nutno pochopit, pro tyto bariry existuj a jak se zachovvaj. Podle antropologa Anthonyho Cohena hraje pedstava hranic stedn roli ve snaze pochopit meze naeho sebeuvdomn prostednictvm pochopen tch, kdo se nachzej na druh stran symbolick de-markan ry. Vidme tu, e i kdy se lid vjednom ohledu li, v jinch si mohou bt podobn. Lze prokzat, e vtina rys se mn postupn, plynule a asto nepostehnuteln, podobn jako na Schutzov kontinuu. Protoe rzn lidsk vlastnosti se pekrvaj, mus existovat jaksi ed zny, v nich lid nejsou okamit rozpoznateln a zaaditeln do t i on z protikladnch skupin. Jak ji bylo eeno, pro nkter to pedstavuje spe hrozbu ne pleitost poznat lpe sama sebe skrze jin.Nikdy nekonc kol fixovat" lidmi vytvoen d hraje mezi hlavnmi lidskmi zjmy zcela klovou roli. Jak uvedla antropo-loka Mary Douglasov v knize Purity and Danger, hranice nemus bt jen negativn, nbr i pozitivn, protoe rituly ustavuj formy socilnch vztah, kter lidem umouj vyznat se ve sv spolenosti. Aby mohlo bt tohoto cle - tj. fixovn lidskho du - dosaeno, je teba potlait vekerou nejednoznanost, kter hranice rozmazv. Uveme nkolik pklad. Z nkterch rostlin dl plevel", kter hubme a vytrhvme, prv jejich hroziv tendence zastrat hranice mezi zahrdkou a divoinou. Plevel" je pitom asto docela pkn, voav a roztomil kytka, kter se vak dopustila t chyby", e se nikm nezvna vyskytla na mst, kter si d upravenost, by by to mlo bt za cenu uit ady chemikli. Tot lze ci o pn" v domcnosti. Zjistilo se, e nkter spolenosti vyrbjc chemick istic prostedky musely oznait obaly se stejnm obsahem vrazn odlinmi etiketami. Z przkumu toti vylo najevo, e vtinu lid zakldajcch si na podku v domcnosti ani nenapadne ignorovat rozdl mezi koupelnou a kuchyn a na obou mstech pout stejn istic prostedek. Takov sklony se mohou projevit i v obsedantnm chovn ve vztahu k hygieninosti a istot mstnho prosted. Vrobci to berou v vahu, vsledkem ale me bt snen schopnosti imunitnho systmu vypodat se s infekc. Touha uspodat svt tv v tv neustl hrozb nejednoznanosti a zmatku si tedy vybr svou da, nejenom pokud jde o lidi a vci harmonii dajn naruujc, ale i pokud jde o ns sam.50Hranice skupiny mohou bt ohroovny jak zven, tak zevnit. Zevnit je mohou nahlodvat oni nevyhrann lid, kte byli ocejchovni jako dezerti, znesvcovatel hodnot, neptel jednoty a pevracei kabt. Je tu ale tak monost, e budou napadeny a nakonec prolomeny zven: lidmi, kte se doaduj rovnho postaven a pronikaj do prostoru, v nm nejsou tak snadno rozpoznateln. Tm, e uskutenili takov pechod, dokazuj, e hranice, kter se mla za bezpenou, je ve skutenosti kehk. Ti, kte se pozvedli ze svho starho msta a peli na msto nae, dokzali nco, co v ns vzbuzuje podezen, e maj moc, j nelze odolat. V jejich ptomnosti se proto nectme jist. Neofyt" (lovk, kter pestoupil k na ve), nouveau riche" (zbohatlk, lovk jet vera chudobn, ktermu se najednou podailo pijt k majetku a dnes u stoj mezi bohatmi a mocnmi) a upstart" (lovk z nzkho spoleenskho prosted poven do hodnosti spojen s moc) - to jsou jen nkter z pojm, jimi se v takovch situacch vyjaduje odsudek, averze a opovren.Takov lid ns ds i z jinch dvod. Kladou otzky, na kter neumme odpovdt, protoe dve jsme nemli pleitost a ani dvod sami se na takov vci ptt: Pro to dlte takto? M to njak smysl? Zkusili jste to dlat jinak?" Zpsob, jakm jsme ili, styl ivota, kter nm dval jistotu a umooval ctit se pohodln, je najednou oteven pochybm a my mme vysvtlovat a ospravedlovat sv jednn.Nsledn ztrta jistoty nen nco, co by se dalo snadno odpustit. asto se v n vid hrozba a tak jako tak nemme sklon odpoutt. V takovch otzkch vidme urky a rozvracestv. Na obranu zavedenho zpsobu ivota je mono semknout ady a z pvodn nesourod skupiny lid se stane skupina sjednocen proti spolenmu nepteli, cizincm, kte nesou odpovdnost za krizi dvry. N neklid me perst v z vi tm, v nich spatujeme naruitele podku".Ale nepome ani to, jestlie nov pchoz dotrn otzky nekladou - to, jak se vypodvaj se svmi kadodennmi zleitostmi, se stejn bud ptt za n. Lid, kte pili z jinch mst a jsou zde odhodlni zstat, si budou pt nauit se naemu zpsobu ivota, budou jej napodobovat a budou chtt bt jako my". A se budou snait sebevc, z potku se nevyvaruj chyb, protoe zkladm, na nich tento zpsob ivota stoj, je teba se uit del51dobu. Jejich pokusy budou psobit nepesvdiv a jejich chovn bude vypadat nemotorn a tkopdn - bude to spe karikatura naeho chovn, kter ns bude nutit, abychom se ptali, jak je vlastn ve skutenosti". Ve snaze odmtnout jejich poetil napodobovn je budeme zesmovat a vymlet si a vyprvt anekdoty karikujc karikaturu". V naem smchu vak zazn podtn hokosti za bujnm veselm se skrv zkost.Cleny skupiny nut ptomnost novk podvat se na sv zvyky a oekvn se znanou dvkou ironie. I kdy nedojde k jejich explicitnmu zpochybnn, klid je naruen a zane se probouzet odpor. Pokud jde o mon reakce na takov situace, prvn bv snaha o znovunastolen statu quo. Hranice vyaduj nvrat k dvj, dajn neproblematick jasnosti. Cizinci se zanou poslat zptky, odkud pr pochzej - pestoe takov msto vbec nemus existovat. Zane se jim znepjemovat ivot, napklad tm, e z legrace se stane vsmch nebo e se jim upou prva, jim se t pvodn lenov skupiny. Ale i kdy odejdou, skupina, kter je ve svch zkladech tak kehk, si bude muset v zjmu svho zachovn najt nov ter.Na rovni nrod se podoba tohoto procesu mn a nkdy dochz na pokusy donutit cizince k emigraci nsilm nebo jim znepjemnit ivot takovm zpsobem, aby oni sami vidli v hromadnm odchodu men zlo. Jestlie takovmu tlaku odolaj, situace se vyhrot a me nsledovat genocida; pokus o fyzick odsunut neuspl, proto nastupuje brutln fyzick likvidace. Genocida je samozejm krajn a nejodpudivj metodou obnovy podku". Nedvn historie vak nanejv hrznm zpsobem prokzala, e nebezpe genocidy navzdory veobecnmu odsouzen a odporu jen tak nezmiz.astji se vak sah k jinm, mn drastickm a ne tak radiklnm eenm, z nich nejobvyklej je separace. Separace me bt teritoriln, duchovn nebo oboj zrove. Jej teritoriln varianta nalezla svj vraz v ghettech a etnickch rezervacch - stech mst i oblastech na venkov vyhrazench k osdlen lidmi, s nimi se silnj ivel v populaci odmtl msit. Nkdy je pidlen zem obehnno zdmi nebo barirami v podob zkaz zakotvench v zkon. Jindy nen pohyb z vyhrazenho msta trestn a formln je voln, v praxi vak obyvatel nemohou nebo nechtj ze svho omezen uniknout - bu proto, e52podmnky venku" jsou pro n nesnesiteln, nebo proto, e ivotn rove v jejich, asto zpustlch oblastech je to jedin, co si mohou dovolit.Tam, kde je teritoriln separace nedokonal nebo v praxi neuskuteniteln, roste vznam separace duchovn. Kontakt s cizinci se redukuje na psn obchodn smnu, spoleenskm stykm s nimi se mstn lid vyhbaj. Vdom i podvdom se dl vechno mon, aby se fyzick blzkosti zabrnilo perst v blzkost duchovn. Tyto preventivn snahy maj nejastji charakter nelibosti a otevenho neptelstv. Vtinou se ukazuje, e bariry vytvoen z pedpojatosti jsou mnohem innj ne ty nejtlust kamenn zdi. Aktivnmu vyhbn se kontaktu vytrvale napomh strach, e se lovk od tch, kdo slou", ale nejsou jako my", nakaz. Nad vm, co se d s cizinci spojovat, se rozlv z: nad jejich zpsobem mluvy, oblkn, rituly, uspodnm rodinnho ivota, a dokonce i nad pachem jejich oblbenho jdla. K tomu se pidv jejich zjevn nechu zapojit se do pirozenho du spoleenskch vztah. Zatmco my" musme nst odpovdnost za sv iny, oni takovou odpovdnost odmtaj. Rd, kter takovou situaci vytvoil, se nezpochybuje. Na vin je jejich osobn" neschopnost dret se jeho oividn logiky.Segregace a pohyb ve mstZatm jsme pedpokldali, e skupiny jsou oddleny, i kdy jsme poukzali i na nejednoznanost a spornost hranic mezi nimi. Kdo ke kter skupin nle, nebylo pedmtem sporu. Nen vak tk si vimnout, e s takto jednoduchou situac, kter s sebou pinela jasn vymezen kol, se ve spolenosti naeho typu setkvme jen zdka. Spolenost, v n vtina z ns ije, je mstsk: lid ij vedle sebe pi vysok hustot osdlen, hodn cestuj a pi vyizovn svch kadodennch zleitost se dostvaj do rozmanitch oblast obydlench rozmanitmi lidmi. Ve vtin ppad si nememe bt jisti, zda lid, je potkvme, ct nae normy. Tm na kadm kroku na ns to nov obrazy a zvuky, je pln nechpeme, a co h, nemme vlastn ani as se zastavit, zamyslet a poctiv se pokusit novm lidem a mstm porozumt. ijeme mezi cizinci a sami jsme cizinci mezi nimi.53V takovm svt nen mon cizince vykzat do uritch hranic i je dret v patinch mezch.To neznamen, e v interakcch v rmci msta jsou ve popsan praktiky pln oputny. Uplatuj se metody segregace, kter se projevuj napklad noenm npadnch, snadno viditelnch odznak skupinov pslunosti. Skupin pisouzen vzezen me bt nazeno zkonem, take vydvat se 7a nkoho jinho" se trest. asto toho vak lze doshnout, ani je teba se uchylovat k zkonu. Lid, kte maj vt pjem ne jin, si napklad mohou dovolit oblkat se uritm stylem; obleen pak funguje jako kd k zaazen lovka do urit kategorie podle ndhery, ubohosti i vstednosti jeho vzezen. Dnes se vak v masovm mnostv podle ablony obdivovanch a vysoce hodnocench vzor vyrbj pomrn levn odvy, kter tyto rozdly znejasuj. aty tedy mohou teritoriln pvod a mobilitu tch, kdo je vlastn a nos, spe skrvat, ne aby je prozrazovaly. To ale neznamen, e vzhled odvu lidi neodliuje; aty se stvaj veejnm prohlenm o referenn skupin, ji si lid vybrali. Volbou odvu meme tak rznm zpsobem zastrat svj pvod, a tak sabotovat i naruit spoleensky vnucen zaazen. Informan hodnota vzezen se jako takov sniuje.Jak se problematizuje praktick hodnota segregace podle vzezen, na vznamu nabv segregace podle prostoru. Teritorium spolenho mstskho prosted se rozdluje na oblasti, v nich jeden druh lid najdeme s vt pravdpodobnost ne ostatn. Hodnoty, ji maj segregovan oblasti pro usmrovn naeho chovn a oekvn, se dosahuje rutinnmi zpsoby exkluze, selektivnho, tedy omezenho pstupu. Jednm z pklad tohoto jevu jsou exkluzivn rezidenn oblasti steen soukrommi bezpenostnmi agenturami. Lid s finannmi prostedky z nich vyluuj ty, kdo jejich monosti, vyplvajc z pjmu a bohatstv, nemaj.Symboly exkluze nejsou pouze stre u bran luxusnch obytnch tvrt, ale tak hldai ve velkch nkupnch centrech, kde se mrh asem v aktech okzal spoteby - phodn tomu napomh i relativn absence hodin. K dalm symbolm exkluze pat pokladny a recepce. Kritria selekce jsou tu rzn. V ppad pokladny jsou nejdleitjm kritriem penze, avak vstupenku je mono odmtnout vydat i osob nevyhovujc nkterm dalm54poadavkm napklad nem-li odpovdajc bor i sprvnou barvu pleti. Kritria oprvnnosti nastoluj situaci, kdy je vstup upen vem, pokud zstvaj absolutnmi cizinci, pokud se neidentifikuj. Rituln akt identifikace promuje anonymnho pslunka ediv, nerozlien kategorie cizinc v konkrtn osobu", j je uznno prvo na vstup. Nejistota situace, kdy je lovk v ptomnosti osob, kter mohou bt kmkoliv", se tak pro lidi, kte se na takovch mstech vyskytuj, by jen lokln a doasn redukuje.Pravomoc odmtnout vstup, tedy vyznait hranice na zklad akceptovanch charakteristik tch, kdo je mohou pekroit, se vyuv k zajitn relativn homogenity. Clem tchto praktik je snit ambivalentnost vybranch prostor v hust zalidnnm anonymnm svt mstskho ivota. V malm mtku uplatujeme tuto pravomoc, kdy hldme vstup do prostor, jim kme soukrom. Vme vak, e jin lid vyuij svou pravomoc poskytnout nm podobnou slubu ve vtm mtku v enklvch, mezi nimi se bn pohybujeme. as strven v pechodovch oblastech - napklad cestovn z jednoho psn steenho prostoru do druhho - se vtinou sname zredukovat na minimum. Jasn to dokld pohyb v izolaci hermeticky uzaven ulity soukromho vozu, kdy si stujeme na dopravn zcpu.Kdy se pohybujeme v tchto oblastech a na och cizincm, kte by mohli naruit n pocit identity, jedin, co meme dlat, je pokusit se psobit nenpadn a hlavn nebudit pozornost. Podle Ervinga GorFmana zaujm takov zdvoil nevmavost prvoad msto mezi technikami umoujcmi ivot ve mst, mezi cizinci. Zdvoil nevmavost, kter spov v tom, e lovk umn pedstr, e se nedv a e neposlouch, nebo e pinejmenm zaujm pozici, v n se zd, e nevid a nesly, co ostatn kolem dlaj, a pedevm jej to nezajm, se rutinizuje. Npadn se projevuje ve vyhbn se kontaktu z o do o, kter by, kulturn vzato, mohl bt vzvou k zahjen konverzace mezi cizinci. Pedpokld se, e toto nejvednj z gest by znamenalo vzdt se anonymity. Vbec se nedvat vak nen mon, protoe u pouh prchod ulic, kter je pln lid, vyaduje, abychom cestu do jist mry monitorovali, nem-li dojt ke stetu s jinmi. lovk zkrtka mus dvat pozor, a pitom pedstrat, e se nedv a e nen vidt.55Lid, kte nejsou uvykl ivotu ve mst, jsou takovmi praktikami asto pekvapeni. Mohou je vnmat jako zvltn neitelnost a chladnou lhostejnost obyvatel mst. Lid jsou si fyzicky tak muiv blzko, a pesto jsou duchovn vzdleni. lovk ztracen v davu se ct odkzn jen sm na sebe, a tedy osaml. Osamlost je, jak se zd, cenou za nae soukrom. Zt s cizinci je umn s hodnotou stejn dvojznanou jako cizinci sami. Tato zkuenost m vak jet jinou strnku.Anonymita me znamenat osvobozen od otravnho a rozilujcho dozoru a zasahovn ze strany jinch, kte by v kontextech mench rozmr a osobnjho charakteru mohli ctit oprvnn bt zvdav a vmovat se nm do ivota. Msto skt monost zdrovat se na veejnm mst, a pitom si uhjit sv soukrom. Neviditelnost, ji umouje uplatovn zdvoil nevmavosti, nabz mru svobody za jinch okolnost nemyslitelnou. Mstsk prosted je ivnou pdou pro intelekt. Jak zdraznil vynikajc nmeck sociolog Georg Simmel, mstsk ivot a abstraktn mylen navzjem souzn a vyvjej se pospolu. Abstraktnmu mylen napomh ohromn bohatost mstsk zkuenosti, ji nelze ve v jej kvalitativn rozmanitosti uchop