RickRiordan

BohovéOlympu

HÁDŮVCHRÁM

Mýmúžasnýmčtenářům:

zatenposlednínervákseomlouvám.

No,vlastněanine.HAHAHA.

Aleteďvážně–mámvásrád,lidi.

I

HAZEL

PřitřetímútokuHazelmálemspolklabalvan.

Upíralaprávězrakdomlhy,uvažovala,cojetaktěžkéhonatom,přeletětjednopitomépohoří,kdyžserozeznělypoplašnézvony.

„Musímedoleva!“zaječelNicoodpředníhostěžnělétajícílodi.

Leovzaduukormidlaprudcetrhlkolem.ArgoIIsestočilodoleva,vzdušnáveslasezařízladomrakůjakořadynožů.

Hazeludělalachybu,ževykouklapřeszábradlí.Řítilosenanicositemnéhoakulatého.Napadloji:Pročsenanásženeměsíc?

vyjeklaapraštilasebounapalubu.Nadhlavoujípřeletělobrovskýkámen,dokoncetaktěsně,žejímálemsmetlvlasyzčela.

PRÁSK!

Přednístěžeňsezhroutilaplachty,ráhnaiNicopopadalinapalubu.Balvanvelkýjakomenšínáklaďákodfrčelzpátkydotmy,jakobytammělještěněconapráci.

„Nico!“Hazelpospíchalakbratrovi,zatímcoLeovyrovnávalloď.

„Nicminení,“zamumlalNicoahrabalsezpodzáhybůplátna.

Pomohlamuvstátaspolečněklopýtalikpřídi.TentokrátHazelvyhlédladolůopatrněji.Mračnaseprávěrozestoupilaaodhalilavrcholekhorypodnimi:hrotčernéskályvybíhajícízmechovězelenýchsvahů.Natomvrškustálhorskýbůh–numinamontanum,jakhonazvalJason.Nebopořeckuourae.Aleaťsetěmtvorůmříkalojakkoli,byliprostěodporní.

Stejnějakoostatní,sekterýmisestřetli,mělitenhlejednoduchoubíloutunikuapodnítmavouadrsnou

kůžijakočedič.Měřilasitak

6

šestmetrůabylsamýsval,sdlouhýmibílýmivousy,rozčepýřenýmivlasy,vočíchmusvítilšílenývýrazjakobláznivémupoustevníkovi.

Zahřímalněco,čemuHazelnerozuměla,alelichotkatojistěnebyla.

Holýmarukamavydloublzhorydalšíkusskályazačalzníplácatkuličku.

Scénazmizelavmlze,alekdyžhorskýbůhznovuzahřímal,odpovědělmuzdálkyjinýajejichhlasyseneslyozvěnouúdolími.

„Pitomískalníbozi!“křiklLeoodkormidla.„Tojeužpotřetí,comusímměnitstožár!Tosimyslí,žerostounastromech,neboco?“

Nicosezamračil.„Stožáryjsouzestromů.“

„Tojefuk!“LeopopadljedenzovladačůsestavenýchzkonzoleNintendoWiiaškublpáčkou.Vpaluběseotevřelypadacídveřeavyjeloznichdělozbožskéhobronzu.Hazelsisotvastačilapřikrýtuši,aužvypálilodonebetucetkovovýchkoulí,zanimižsetáhlazelenáohnivástopa.Vyrazilyznichvýrůstkyjakolopatkyhelikoptéryaodvířilydomlhy.

Ochvílipozdějivhoráchzadunělasérieexplozí,následovanávzteklýmřevemhorskýchbohů.

„Chachá!“zaburácelLeo.

PopředcházejícíchdvoustřetnutíchHazelbohuželtušila,žeLeovanejnovějšízbraňskalníhobohajenrozběsnila.

Pojejichpravobokuzasvištělvzduchemdalšíbalvan.

Nicovyjekl:„Odveznásodsud!“

Leozabručelněconelichotivéhonaadresuboha,aleotočilkormidlem.Motoryzahučely.Kouzelnélanovíaplachtovísepřitáhloaloďseobrátiladoleva.ArgoIInabralorychlostadalosenaústupnaseverozápad,stejnějakopoceléuplynulédvadny.

Hazelseneuvolnila,dokudsenedostalizhor.Mlhaserozptýlila.

Ranníslunečnísvětlopodnimiozařovaloitalskoukrajinu–zvlněnézelenékopceazlatápolepodobnátěmvseverníKalifornii.Hazelmálempřipadalo,žeseplavídomůdoTáboraJupiter.

Topomyšleníjitížilo.TáborJupitersestaljejímdomovemjenomnadevětměsíců,odtédoby,cojiNicopřivedlzpátkyzpodsvětí.AlescházeljívícnežrodnýNewOrleansarozhodněvícnežAljaška,kderoku1942umřela.

7

StýskalosejípolůžkuvkasárnáchPátékohorty.Chybělojístolovánívjídelně,kdevětrníduchovéposílalitalířevzduchemalegionářivtipkovaliovojenskýchcvičeních.RádabyseprošlapoulicíchNovéhoŘíma,vodilasezarucesFrankemZhangem.Chtělabyaspoňjednouzažít,jakétojebýtnormálníholkouamítopravdového,hodnéhoamiléhokluka.

Azevšehonejvícsechtělacítitvbezpečí.Užjiunavovalověčněseděsitastrachovat.

Stálanazadníčástipaluby,NicosivytahovaltřískystěžnězrukouaLeomačkaltlačítkanalodníkonzoli.

„No,totedabylohustý,“zafunělLeo.„Nemámvzbuditostatní?“

Hazelbynejradějipřisvědčila,alezbytekposádkymělzasebounočníslužbuazasloužilsiodpočívat.Obranalodivšechnyvyčerpávala.Jakobynějakářímskánestvůrakaždýchpárhodinusoudila,žeArgoIIvypadájakochutnésousto.

PředněkolikatýdnybyHazelnevěřila,žesedáprospatútokhorskéhoboha,aleteďchápala,žekamarádivpodpalubíklidněpochrupují.Kdykolimohlasamazalehnout,spalajakovkómatu.

„Potřebujíodpočívat,“zavrtělahlavou.„Musímenějakoucestuvymysletsami.“

„Hm.“Leosemračilnamonitor.Vpotrhanépracovníkošiliaumaštěnýchdžínáchvypadal,jakobyseprávěporvalslokomotivouaprohrál.

Odchvíle,kdysejejichkamarádiPercyaAnnabethzřítilidoTartaru,dřelskorobezpřestávky.Bylještěvzteklejšíaumíněnějšínežpředtím.

Hazelonějmělastarost.Alezároveňsejíitrochuulevilo.

KdykoliseLeousmálazavtipkoval,strašněmocjípřipomínalSammyho,svéhodědečka…Hazelinaprvníhoklukatehdyvroce1942.

Sakra,pročmusímíttakkomplikovanýživot?

„Nějakoucestu,“opakovalponíLeo.„Tyoněčemvíš?“

NamonitorusemurozzářilamapaItálie.StředemzeměvetvaruholínkysetáhlopohoříApeniny.ZelenátečkaArgaIIblikalanazápadnístraně,několiksetkilometrůseverněodŘíma.Mělatobýtjednoducháplavba.PotřebovalisedostatdořeckéhoEpiruanajít

8

starýpaláczvanýHádůvchrám(neboPlutonův,jakmuříkaliŘímané–nebopodleHazelchrámnejhoršíholajdáckéhotátynasvětě).

AbysedostalidoEpiru,stačiloputovatpřímonavýchod–přesApeninyaJaderskémoře.Jenomžetonešlo.JakmilesepokusilipřekonatpáteřItálie,zaútočilinaněhorštíbohové.

Uplynulédvadnyplulinasever,snažilisebezpečněproklouznout,alenedařilose.Numinamontano,bylisynovéGaii,Hazelinynejneoblíbenějšíbohyně.Atímpádemtobylituzezarputilínepřátelé.ArgoIInemohloplouttakvysoko,abysejejichútokůmvyhnulo,aanisevšemisvýmiobrannýmisystémynedokázaloúzemímproniknout.Rozmlátilibyhonakusy.

„Tojenaševina,“povzdechlasiHazel.„Nikovaamoje.Tihorštíbohovénáscítí.“

Podívalasenanevlastníhobratra.Odtédoby,cohozachránilipředGiganty,semuzačalavracetsíla,alepořádbylzoufalehubený.

Černákošileadžínymuplandalynakostnatépostavě.Dlouhétmavévlasylemovalyvpadléoči.Olivovápleťnabralanezdravýzelenobílýodstínjakomízastromů.

Počítánolidskýmirokymubylosotvačtrnáct,jenorokvícnežHazel,aletonicneznamenalo.StejnějakoonapocházelNicodiAngelozjinééry.Vyzařovaljakousistarouenergii–melancholii,kterávycházelazvědomí,žedomoderníhosvětanepatří.

Hazelhomocdlouhoneznala,alechápalajehosmutek,dokoncehotakycítila.Hádovyděti(neboPlutonovy–tojefuk)málokdyžilyšťastnýživot.Apodletoho,cojíNicosvěřilpředchozívečer,jejichnejvětšíúkolnastane,teprveažsedostanoudoHádovachrámu.

Zapřísahalji,abyotomnikomuneříkala.

Nicosevřelrukojeťsvéhomečezestyxskéhoželeza.„Zemníduchovénesnášejídětizpodsvětí.Tojepravda.Zalézámejimpodkůži–doslova.Alejámyslím,žemiminabytuhleloďstejněvycítili.

VezemeAthénuParthenónskou.Tavěcjejakokouzelnýmaják.“

Hazelseotřáslaapomyslelanaobřísochu,kterázabíralavětšinunákladníhoprostoru.Obětovalitohomoc,abyjizachránilizjeskyněpodŘímem.Jenženemělitušení,cosisnípočít.Zatímknimjedinělákaladalšínestvůry.

9

LeopřejelprstempomapěItálie.„Takžepřeshorynemůžeme.

Potížjevtom,žesetáhnoudalekodovšechstran.“

„Cotřebanadmoře,“navrhlaHazel.„ObeploutItáliizjihu.“

„Tojedlouhácesta,“namítlNico.„Navícnemáme…“Hlasmuselhal.„No,vítekoho…Percyho,našehomořskéhoexperta.“Tojménozůstalovisetvevzduchujakoblížícísebouřka.PercyJackson,synPoseidóna…polobůh,kteréhoHazelobdivovalaasinejvíczevšech.PřivýpravěnaAljaškujímnohokrátzachránilživot.JenžekdyžpakvŘíměpotřebovalHazelinupomoc,zklamalaho.Celábezmocnásedívala,jaksesAnnabethřítídopropasti.

Hazelsezhlubokanadechla.PercyaAnnabethjsounaživu.Cítilatosrdcem.Ještěpořádjimmůžepomoct,pokudsedostanedoHádovachrámu,jestlipřežijeúkol,předkterýmjiNicovaroval…

„Acopokračovatdálnasever?“zeptalase.„Vtěchhoráchmusíbýtnějakáprůrvaneboněcotakového.“

LeocosikutilsbronzovouArchimédovoukoulí,kterouinstalovalnařídicíkonzoli–sesvounejnovějšíanejnebezpečnějšíhračkou.

Hazelstačilosenatuvěcpodívatavyschlojívpuse.Mělastrach,žeLeonakoulinavolínějakoušpatnoukombinacianešťastnounáhodoujevšechnyodpálízpaluby,vyhodícelouloďdopovětříneboproměníArgoIIvobříopékačtopinek.

Naštěstísetonestalo.ZkoulesevysunulačočkaapromítlanadkonzolitrojrozměrnýobrazApenin.

„Jánevím.“Leozkoumalhologram.„Nevidímtamnaseverunic,cobysehodilo.Alelíbísemitovícnežsevracetnajih.Římamámažpokrk.“

Protitomunikdonicnenamítal.SŘímemnemělidobrouzkušenost.

„Každopádně,“ozvalseNico,„musímepospíchat.Každýden,cojsouAnnabethaPercyvTartaru…“

Nemuseltoanidoříct.Mohlijendoufat,žePercyaAnnabethpřežijíanajdoubránuSmrtizestranyTartaru.Pak,pokudseovšemArgoIIdostanekHádovuchrámu,sejimmožnápovedeotevřítbránuzesmrtelnéstrany,zachránitkamarádyauzavříttenprůchod,zabránitGaiinýmsilámznovuaznovuožívatvesvětěsmrtelníků.

Jasně…natomplánusenicnemůžepokazit.

10

Nicosezakabonilnaitalskoukrajinupodnimi.„Možnábytochtěloprobuditostatní.Torozhodnutísetýkánásvšech.“

„Ne,“zavrhlatoHazel.„Nějakéřešenínajdeme.“

Samanevěděla,pročjeotomtakpřesvědčená,aleodopuštěníŘímaposádkanějakztrácelasoudržnost.Zrovnasezačínaliučitpracovatjakotým,apakšup…ajejichdvanejdůležitějšíčlenovéspadlidoTartaru.Percyhobralijakooporu,dodávaljimsebedůvěru,kdyžplulipřesAtlantikadoStředozemníhomoře.AAnnabeth–tabylavlastněvedoucívýpravy.ÚplněsamazachránilaAthénuParthenónskou.Bylaznichsedminejchytřejší,navšechnoznalaodpověď.

KdybyHazelbudilacelouposádkupřikaždémproblému,zasbysejenomhádaliačímdálvícbyztrácelinaději.

Musísesnažit,abynaniPercysAnnabethbylipyšní.Musípřevzítiniciativu.Nechtělosejívěřit,žemávtétovýpravějenroli,přednížjiNicovaroval–odstranitpřekážku,kteránaněčekávHádověchrámu.Zahnalatumyšlenku.

„Musímenaněcopřijít,“naléhala.„Najítjinoucestupřeshorynebovymyslet,jakseschovatpředhorskýmibohy.“

Nicosipovzdechl.„Býtsám,takcestujustíny.Alesceloulodíbytonešlo.Aupřímně,aninevím,jestlimámještěsílupřepravovatijenomsebe.“

„Třebabypomohlanějakákamufláž,“uvažovalLeo.„Cotakhleudělatkouřovouclonu,conásschovávmracích…“Aleneznělotomocoptimisticky.

Hazelsedívaladolůnazvlněnouzemědělskoukrajinuamyslelanato,coležípodní–říšejejíhootce,vládcepodsvětí.SetkalasesPlutonemjenomjednou,atehdyjívůbecnedošlo,kdotoje.

Rozhodněodnějnikdynečekalapomoc–kdyžbylanaživupoprvé,cobyduchvpodsvětíanikdyžjiNicopřivedlzpátkydosvětaživých.

OtcůvsluhaThanatos,bůhsmrti,naznačil,žejetoodPlutonamožnálaskavost,žesiHazelnevšímá.Koneckonců,nemělabybýtnaživu.Kdybyjizaznamenal,možnábyjimuselvrátitdoříšemrtvých.

11

Atoznamenalo,žeobracetsenaPlutonasprosbouopomocneníradno.Apřece…

Prosím,otče,přistihlase,jakžebrá.JámusímnajítcestudotésvatyněvŘecku,doHádovachrámu.Jestlijsitamdole,ukažmi,comámdělat.

Vzadunaobzorujiupoutaljakýsipohyb–něcomaléhoabéžovéhosešílenourychlostíhnalopopolíchanechávalozaseboukondenzačnístopujakoletadlo.

Hazelnevěřilavlastnímočím.Netroufalasidoufat,alemuseltobýt…„Arion.“

„Co?“nechápalNico.

Leošťastnězavýskl,zatímcosekotoučprachublížil.„Tojejejíkůň,člověče!Oceloutuhlelegracijsipřišel.VidělijsmehonaposledvKansasu!“

Hazelsepoprvézaněkolikdnírozesmála.Bylotomocpříjemné,vidětzasstaréhokamaráda.

Asimílinasevertamalábéžovátečkaobkroužilakopecazastavilasenavršku.Bylastěžíkrozeznání,alekdyžsekůňvzepjalnazadníchazařehtal,doneslsetenzvukažkArguII.Hazelnepochybovala–jetoArion.

„Musímekněmu,“vyhrkla.„Přišelnámnapomoc.“

„Jo,jasně.“Leosepoškrábalnahlavě.„Jenomže,no,domluvilijsmese,žeužnebudemepřistávatnazemi,pamatuješ?Víš,kdyžnáschceGaiazničitatak.“

„Jenommědostaňblížajáslezupoprovazovémžebříku.“Hazelbušilosrdce.„Myslím,žemichceArionněcoříct.“

12

II

HAZEL

Hazelještěnikdynebylatakšťastná.No,možnátehdyvečernaoslavěvítězstvívTábořeJupiter,kdyždalapoprvépusuFrankovi…

aletohlebylohnedzatím.

Jakmileslezlanazem,rozběhlasekArionoviavrhlasemukolemkrku.„Stýskalosemi!“Přitisklakonitvářnateplýbokvonícípomořskésoliajablkách.„Kdesbyl?“

Arionzařehtal.Hazellitovala,ženeumíkoňštinujakoPercy,alesmyslpochopila.Arionznělnetrpělivě,jakobyříkal:Neníčasnanostalgii,holka!Pojďme!

„Chceš,abychstebouněkamjela?“hádala.

Arionpokývalhlavouazatančilnamístě.Tmavěhnědéočisemunetrpělivěleskly.

Hazelsepořádnechtělověřit,žejevážnětady.Umělběhatpokaždémpovrchu,dokonceipomoři.Alebálase,žedoantickýchzemísniminepůjde–Středomoříbylopropolobohyajejichspojencemocnebezpečné.

Nedorazilby,kdybyhoHazeldoopravdynepotřebovala.

Avypadaltaknervózní…Kdyžněcotoliklekaloneohroženéhokoně,pakbysetohomělaHazelpřímoděsit.

Jenžeonabylanaopakradostíbezsebe.Užjiunavovalotrpětmořskounemocíaleteckounemocí.NapaluběArgaIIsecítilaužitečnáasijakobednasezátěží.Bylaráda,žesezasdostalanapevnouzem,ikdyžtobyloGaiinoteritorium.Mělachuťsizajezdit.

„Hazel!“zavolalNicozlodi.„Coseděje?“

13

„Všechnovpořádku.“Sklonilaseavytáhlazezemězlatývaloun.

Tuhleschopnostuždocelazvládala.Drahokamykolemnínevyskakovalynáhodněavylovitzlatobylahračka.

NakrmilaArionavalounem…jehooblíbenoudobrotou.PakseusmálanahorunaNikaaLea,kteříjipozorovalizvýškyasitřicetimetrů.„Arionměchceněkamodvézt.“

Tidvasivyměnilinervóznípohled.

„Hm…“Leoukázalnasever.„Řeknimi,prosím,žetěnepovezedotoho?“

HazelsetaksoustředilanaAriona,žesiničehonevšimla.Asimíliodnichsenahřebeninejbližšíhokopcesbíralabouřenadstarýmikamennýmirozvalinami–možnátobylypozůstatkyřímskéhochrámunebopevnosti.Nálevkovitýmrakseplazilznebekekopcijakočernýinkoustovýprst.

Hazelvyschlovpuse.PodívalasenaAriona.„Chcešjettam?“

Arionzaržál,jakobychtělříct:Nojasně!

Noprima…Hazelžádalaotceopomoc.Mátosnadbýtjehoodpověď?

Doufala,žeano,alevycítila,ževtébouřimáprstyještěněcojiného…něcotemného,mocnéhoamožnánezrovnapřátelského.

Přestotobylašancepomoctkamarádům–vést,nenechatsevláčetvzávěsu.

SevřelapopruhjezdeckéhomečezimperiálníhozlataavyšplhalaseArionovinahřbet.

„Nicseminestane!“zavolalavzhůrunaNikaaLea.„Zůstaňtetuačekejtenamě.“

„Jakdlouho?“chtělvědětNico.„Acokdyžsenevrátíš?“

„Nebojse,vrátím,“slibovalaadoufala,žeseneplete.

PobídlaArionaavyraziliposoušipřímodonarůstajícíhotornáda.

14

III

HAZEL

Bouřespolklakopecvířícímkuželemčernýchpar.

Arionvyrazilpřímodoněj.

Hazelzjistila,žejenavršku,alepřipadalasijakovnějakéjinédimenzi.Světztratilbarvy.Stěnybouřeobklopilykopectemnoučerní.Oblohašeděvřela.Rozpadajícíseruinybylytakvybledlé,žeskorozářily.DokonceiArionovasrstseproměnilazkaramelověhnědénatemnýodstínpopele.

Vokubouřesevzduchnehýbal.Hazelmrazilaabrnělakůže,jakobysidonívetřelalihovétonikum.Klenutýprůchodpřednívedlskrzstěnyporostlémechemdojakéhosiuzavřenéhoprostoru.

Vtomšerutohomocneviděla,alecítila,žeuvnitřněcoje.

Připadalasijakokusželezapřitahovanýsilnýmmagnetem.Nedalosetomuodolat,táhlojitodovnitř.

Apřecezaváhala.PřitáhlaArionoviuzduaonnetrpělivěpřešlapoval,zemmupodkopytypraskala.Kamkolistoupl,tráva,hlínaikamenyzbělely,jakobyjepokrylajinovatka.

HazelsivzpomnělanaledovecHubbardnaAljašce,jakpodnimipovoloval.VybavilasidnopříšernéjeskyněvŘímě,kteréserozpadlonaprachavtáhloPercyhoaAnnabethdoTartaru.

Doufala,žesepodníčernobílývršekkopcetakynerozsype.

Usoudila,ženejlípbudejetdál.

„Takběž,chlapče.“Jejíhlaszněltlumeně,jakobymluviladopolštáře.

Arionklusemproběhlkamennýmprůchodem.Zhroucenézdilemovalyčtvercovénádvořívelkéasijakotenisovýkurt.Vkaždéze

15

třídalšíchzdíbylabrána,vedlynasever,navýchodanazápad.

Uprostřednádvořísekřížemprotínalydvěcestyzkočičíchhlav.Vevzduchuviselyrozmazanébíléchumáčemlhy,svíjelyseavlnilyjakoživé.

Toneníjentaknějakámlha,uvědomilasiHazel.Jetokouzelnámlha.

Pocelýživotslýchalaonadpřirozenémzávoji,kterýhalísvětmýtůpředpohledemsmrtelníků.Dokážepopléstdokonceipolobohy,takževidínestvůryjakoneškodnázvířatanebobohyjakonormálnílidi.

Hazelsinikdynemyslela,žejetoopravdovýkouř,alejakhotakvidělakroutitsekolemArionovýchnohouaproplouvatpobořenýmiklenbamizničenéhonádvoří,ježilysejíchloupkynarukou.Vycítila,žetabílávěcječirámagie.

Vdálcezavylpes.Arionsejentakněčehonelekl,aleteďsevzepjalanervóznězařehtal.

„Tonic.“Hazelhopoplácalapokrku.„Jsmeparťáci.Sesednu,ano?“

SklouzlazArionovahřbetu.Kůňseokamžitěobrátiladalsenaútěk.

„Arione,poč–“

Aleužzmizeltam,odkudpřišli.

Toparťáctvíjimdlouhonevydrželo.

Vzduchprořízlodalšízavytí–tentokrátzazněloblíž.

Hazelpopošladostředunádvoří.Mlhasejídrželajakomrazničky.

„Haló?“zavolala.

„Haló,“odpovědělnějakýhlas.

Vseverníbráněseobjevilapostavabledéženy.Ne,počkat…

stálavevýchodníbráně.Kdepak,vzápadní.Třipostavystejnéženysejakojednavydalydostředutrosek.Bylyrozmazané,mlžné,azanimisetáhlydvamenšípramínkykouře,drželysejimzapatamijakonějakázvířata,jakoochočenímazlíčci.

Ženydošlydostředunádvoříatřipostavysplynulyvjednumladouženuvtmavýchšatechbezrukávůasezlatýmivlasy,svázanýmidokoňskéhoohonuvysokonahlavě,jaksenosilove

16

starémŘecku.Šatymělatakhebounké,ažtovypadalo,žesečeří,jakobyjízramenstékalinkoust.Vypadalasotvanadvacet,aleHazelvěděla,žetonicneznamená.

„HazelLevesqueová,“oslovilajitažena.

Bylakrásná,alesmrtelněbledá.KdysidávnovNewOrleansuseHazelmuselazúčastnitbděníuzemřeléspolužačky.Pamatovalasimrtvétělomladédívkyvotevřenérakvi.Obličejmělapěkněupravený,jakobyodpočívala,cožHazelděsilo.

Tatoženajítudívkupřipomněla–jenočimělaotevřenéaúplněčerné.Kdyžnaklonilahlavu,jakobysezaserozdělilanatřipostavy…mlžnépaobrazy,kterésplývalyjakorozmazanáfotografieněkohovpohybu.

„Kdojste?“Hazelsevřelaprstynarukojetimeče.„Myslím…

kterábohyně?“

Nepochybovalaotom,žejetobohyně.Tahleženavyzařovalasílu.Všechnokolemnich–vířícímlha,jednobarevnábouře,strašidelnázářruin–,tovšechnobylokvůliní.

„Ach.“Ženapokývalahlavou.„Trochutiposvítím.“

Zvedlaruce.Najednoudrželadvěstaréhořícírákosovélouče.

Mlhaustoupilakokrajůmnádvoří.Usandálůseženězhmotniladvěhebkázvířátka.Jednobyločernýlabrador.Druhédlouhýchlupáčsšedousrstíasbíloukresbounatváři.Žebylasička?

Ženasepoklidněusmála.

„JsemHekaté,“představilase.„Bohyněkouzel.Jestlisemášdožítdnešníhovečera,musímetohospoustuprobrat.“

17

IV

HAZEL

Hazelbynejradšiutekla,alenohyjakobyjívrostlydozemě.

Naoboustranáchkřižovatkyvyrazilyzezeměstojanyztmavéhokovujakostéblarostlin.Hekatédonichupevnilalouče,pakpomaluobešlaHazelaměřilasiji,jakobybylypartnerkyvnějakémděsivémtanci.

Černýpesalasicesejíkradlivpatách.

„Jsijakotvojematka,“usoudilaHekaté.

Hazelsestáhlohrdlo.„Vyjstejiznala?“

„Jistěže.Mariebylavěštkyně.Zabývalasekouzly,prokletímiagris-gris.Ajájsembohyněkouzel.“

TyčernočernéočiHazelpřitahovaly,jakobyseznípokoušelyvysátduši.ZajejíhoprvníhoživotavNewOrleansuveškoleSvatéAgnesjispolužácikvůlimatcešikanovali.TvrdilioMariiLevesqueové,žeječarodějnice.Jeptiškysišeptalyněcootom,žeseHazelinamatkapaktujesďáblem.

Pokudsetyjeptiškyděsilymojímámy,pomyslelasiHazel,cobyasiřeklynatuhlebohyni?

„Mnozíseměbojí,“proneslaHekaté,jakobyjíčetlamyšlenky.

„Alemagienenídobráanizlá.Jetonástroj,jakotřebanůž.Jesnadnůžzlý?Zlýmůžebýtjenomten,kdohotřímá.“

„Moje-mojemáma,“vykoktalaHazel,„onanakouzlanevěřila.

Doopravdyne.Jenomjepředstírala,propeníze.“

Lasičkazaštěbetalaaodhalilazuby.Pakvydalatáhlýzvukzadnímkoncem.Zajinýchokolnostíbybylaprdícílasičkalegrační,

18

aleHazelsenezasmála.Rudéočišelmičkynanizlověstnězíralyjakodrobnéuhlíky.

„Klid,Gale,“napomenulazvířeHekaté.Omluvněpokrčilarameny.„Galeneradaslyšíonevěřícíchapodvodnících.Abysvěděla,samakdysibylačarodějka.“

„Vašelasičkabylačarodějka?“

„Jetovlastnětchořice,“opravilajiHekaté.„Aleano,Galekdysibývalaprotivnálidskáčarodějka.Byladostnaštírushygienouamělahrozné–no,trávicíproblémy.“Hekatésizamávalarukoupřednosem.

„Fajn.“Hazelsesnažilanedívatsenatozvíře.Jehotrávicíproblémyjivážněnezajímaly.

„Zkrátka,“pokračovalaFlekaté,„jsemjiproměnilanatchoře.

Jakotchořjemnohemlepší.“

Hazelpolkla.Podívalasenačernéhopsa,kterýláskyplněožužlávalbohyniruku.„Atenvášlabrador…?“

„No,tojeHekabé,bývalákrálovnaTroje,“odtušilaHekaté,jakobytobylajasnávěc.

Peszavrčel.

„Mášpravdu,Hekabé,“přikývlabohyně.„Nemámečasnadlouhéúvody.Jdeoto,HazelLevesqueová,žeikdyžtvámatkaprohlašovala,ženamagiinevěří,veskutečnostijiovládala.

Nakonecsitouvědomila.Kdyžpátralapokouzle,kterýmbypřivolalabohaPlutona,tojájsemjíhopomohlanajít.“

„Vy…?“

„Ano.“HekatédálobcházelaHazel.„Poznalajsemvetvématcepotenciál.Aještěvětšípotenciálvidímvtobě.“

Hazelsetočilahlava.Vzpomnělasinamatčinopřiznání,těsněnežumřela:jakpřivolalaPlutona,jaksedonízamilovalajaksekvůlijejímulačnémupřánídceranarodilaprokletá.Hazelumělapřivolatpokladyzezemě,alekaždý,kdojepoužíval,trpělazemřel.

Ateďjítahlebohynětvrdí,žetovšechnozpůsobilaona.

„Mojemámakvůlitémagiitrpěla.Celýmůjživot–“

„–byneexistovalbezemě,“dokončilaHekatékategoricky.„Natvůjvzteknemámčas.Anityne.Bezmojípomociumřeš.“

Černýpeszavrčel.Tchořklaplzubyavypustilplyn.

19

Hazelpřipadalo,jakobysejíplíceplnilyhorkýmpískem.

„Jaképomoci?“zeptalase.

Hekatézvedlabledépaže.Vetřechbranách,jimižpřišla–severní,východníazápadní–zavířilamlha.Zazářiltamazablikalpřívalčernobílýchscénjakozestarýchněmýchfilmů,kterésehrályvkinechvdobáchHazelinamládí.

Vzápadníbráněspolubojovaliřímštíařečtípolobohovévplnézbrojinasvahupodvelkouborovicí.Trávabylaposetázraněnýmiaumírajícími.Hazelvidělasamasebe,jakjedenaArionovi,prodírásetoumelouakřičí,pokoušísetonásilízastavit.

VbráněvedoucínavýchodspatřilaArgoIIklesajícíponebinadApeninami.Lanaaplachtymělovplamenech.Dozadníčástipalubyudeřilbalvan,dalšíproraziltrup.Loďserozletělajakoshnilátykevamotorexplodoval.

Obrazyvseverníbráněbylyještěhorší.HazelvidělaLea–vbezvědomínebosnadmrtvého–,jakpadámraky.ZjevilsejíFrank,klopýtalsámtemnýmtunelem,svíralsipaži,tričkonasáklékrví.AHazelspatřilaisamusebevrozlehléjeskyniplnépaprskujakosvětelnýchpavučin.Snažilasejíprobít,zatímcovzaduučernostříbrnýchkovovýchdveříleželinehybněnazemiPercyaAnnabeth.

„Možnosti,“pravilaHekaté.„Stojíšnakřižovatce,HazelLevesqueová.Ajájsembohyněkřižovatek.“

ZemuHazelinýchnohouzaduněla.Shlédlaavidělaleskstříbrnýchmincí…tisícestarýchřímskýchdenárů,kterévyrazilynapovrchvšudekolemní,jakobysecelývršekkopcevařil.Tyvidinyvbranáchjitakrozrušily,žepřivolalakaždýkousekstříbrazeširokazdaleka.

„Natomtomístějeminulostblízkopodpovrchem,“konstatovalaHekaté.„Vantickýchdobáchsetukřižovalydvěvelkéřímskécesty.

Předávalysetuzprávy.Pořádalysetrhy.Přátelésesetkávalianepřátelébojovali.Celéarmádysimuselyvybratsměr.Křižovatkyjsouodjakživamístemrozhodnutí.“

„Jako…jakoJanus.“HazelsivzpomnělanasvatyniJanusenaChrámovémpahorkuvTábořeJupiter.Polobohovésetamchodilirozhodovat.Házelisimincí,hlavaneboorel,adoufali,žejebůh

20

sdvěmatvářemisprávněpovede.Hazeltomístoodjakživanenáviděla.Nikdynechápala,pročkamaráditakochotněpředávajíodpovědnostzarozhodováníbohů.Povšem,comělaHazelzasebou,věřilabožskémoudrostiasitakjakohernímuautomatuvNewOrleans.

Bohyněkouzelznechuceněsykla.„Janusatyjehodveře.

Nakukalbyti,ževšechnyvolbyjsoučernobílé,ano,nebone,dovnitř,neboven.Veskutečnostitotakjednoduchénení.Kdykolidojdešnakřižovatku,mášminimálnětřicesty,kterýmisedát…

ačtyři,pokudpočítášituzpátky.Teďsesocitlanatakovékřižovatce,Hazel.“

Hazelsiznovupohledemzměřilatřivířícíbrány:válkupolobohů,zničeníArgaII,pohromuproniajejípřátele.„Všechnytyvolbyjsoušpatné.“

„Všechnyvolbynesousvárizika,“opravilajibohyně.„Alejakýmášcíl?“

„Cíl?“Hazelmáchlabezmocněrukou.„Nicztoho.“

PesHekabézavrčel.TchořiceGalecupitalakolemnohoubohyně,smrdělaaskřípalazuby.

„Můžešsevrátit,“navrhlabohyně,„vrátitsedoŘíma…aleGaiinysílynatočekají.Nikdozvásnepřežije.“

„Takže…comiradíte?“

Hekatépřistoupilaknejbližšílouči.Nabralahrstohněatvarovalaplameny,ažsejívrukouobjevilamalá

reliéfnímapaItálie.

„Můžešjítnazápad.“Hekatéodtáhlaprstodohnivémapy.

„VrátitsedoAmerikysesvoukořistí,AthénouParthenónskou.Tvíkamaráditamdoma,ŘekovéaŘímané,stojínaprahuválky.Vydejsetamhnedamožnázachráníšspoustuživotů.“

„Možná,“opakovalaHazel.„AleGaiasemáprobuditvŘecku.

TamseshromažďujíGiganti.“

„Pravda.Gaiastanoviladatumnaprvníhosrpna,nasvátekSpes,bohyněnaděje,tehdychcepovstatachopitsemoci.PotomDninadějehodláveškerénadějezničit.IkdybystesedotédobydostalidoŘecka,zastavíteji?Jánevím.“HekatépřejelaprstempřesvrcholkyApenin.„Můžetesevydatnavýchod,přeshory,aleGaia

21

udělácokoliv,abyvámzabránilapřejítItálii.Povolalaprotivámhorskébohy.“

„Tojsmesivšimli,“ušklíblaseHazel.

„KaždýpokuszdolatApeninypřinesezničenívašílodi.Ironiíosudubytomohlobýtnejbezpečnějšířešeníprotvouposádku.

Předvídám,žetenvýbuchvšichnipřežijete.Jemožné,ikdyžnepravděpodobné,žesedostanetedoEpiruazavřetebránuSmrti.

MožnánajdeteGaiuazabránítejípovstat.Aledotédobybudouobatáborypolokrevnýchzničeny.Nebudetesemítkamvrátit.“Hekatéseusmála.„Pravděpodobnějšíaleje,žepohaváriilodiuvíznetevhorách.Budetoznamenatkonecvašívýpravy,avšaktoběatvýmpřátelůmtoušetříspoustubolestiautrpení.VálkasGigantysevyhraje,čiprohrajebezvás.“

Vyhraje,čiprohrajebezvás.

Malou,proviniloučástHazeltolákalo.Toužilabýtzasenormálníholka.Nechtělaprosebeaniprokamarádydalšíbolestautrpení.

Měliužtohozaseboumoc.

PodívalasezaHekatédoprostředníbrány.VidělaPercyhoaAnnabeth,bezmocněležícípředtěmičernostříbrnýmidveřmi.Nynísenadnimityčilamohutnátemnásilueta,kterávzdáleněpřipomínalačlověka,azvedalanohu,jakobychtělaPercyhorozdrtit.

„Acooni?“zeptalaseHazelchabě.„PercyaAnnabeth?“

Hekatépokrčilarameny.„Západ,východnebojih…stejnězemřou.“

„Tonikdy,“prohlásilaHazel.

„Vtompřípaděmášjenomjedinoucestu,tunejnebezpečnější.“

HekatépřejelaprstyminiaturníApeninyavykreslilavrudýchplamenechbíloulinku.„Tadynaseverujetajnýprůsmyk,místo,kdepanujijá,kudykdysiprošelHannibal,kdyžtáhlnaŘím.“

Bohyněopsalaprstemširokousmyčku…kvrškuItálie,paknavýchodkmořiadolůpozápadnímpobřežíŘecka.„Ažzdoláteprůsmyk,poputujetenaseverdoBoloněapakdoBenátek.OdtamtudpoplujetepoJadranukesvémucíli,sem:doEpiruvŘecku.“

Hazelsevzeměpisemocnevyznala.Netušila,kdejeJaderskémoře.NikdyneslyšelaoBoloniaoBenátkáchvědělajenněco

22

neurčitéhookanálechagondolách.Jednojíalebylojasné.„Tojestrašnězruky.“

„AprotoGaianebudečekat,žesetamtudyvydáte,“přikývlaHekaté.„Mohuvašeputovánítrochuzakrýt,alezdartécestybudezávisetnatobě,HazelLevesqueová.Musíšsenaučitpoužívatmlhu.“

„Já?“Hazelpřipadalo,jakobyjísrdcepropadlohrudnímkošemdolů.„Jakpoužívat?“

HekatéuhasilamapuItálie.MáchlarukoukčernémupsoviHekabé.Labradoraobalilamlha,ažseúplněztratilvbílémkokonu.

Ozvalosepuff!amlhaserozptýlila.Namístě,kdestálpředchvílípes,bylonaštvaněsetvářícíkotěsezlatýmaočima.

„Mňau,“postěžovalosi.

„Jsembohyněmlhy,“vysvětlilaHekaté.„Mámnastarostiudržovánízávoje,kterýoddělujesvětbohůodsvětasmrtelníků.Médětiseučívyužívatmlhu,vytvářetiluze,působitnamysllidí.

Zvládnoutoijinípolobohové.Atysetomusíšnaučit,Hazel,máš-lipomocipřátelům.“

„Ale…“Hazelsepodívalanakočku.Věděla,žejetoveskutečnostiHekabé,černýlabrador,aleodpohledubytomunevěřila.

Takočkavypadalamocskutečná.„Tonedokážu.“

„Tvámatkamělatalent,“tvrdilaHekaté.„Atymášještěvětší.

CobyPlutonovodítě,kterésevrátilozmrtvých,rozumíšzávojimezisvětylípnežvětšinaostatních.Tymlhudokážešovládat.Ajestline…no,tvůjbratrNicotěužvaroval.Duchovémuleccosnašeptali,prozradilimutvoubudoucnost.AžsedostanešdoHádovachrámu,střetnešsesestrašlivouprotivnicí.Nedásepřekonatsilouanimečem.Můžešjiporazitjenomtysamaabudetovyžadovatmagii.“

Hazelseroztřáslakolena.VzpomnělasinazachmuřenouNikovutvář,nato,jakjízarývalprstydopaže.Nesmíštoříctostatním.Ještěne.Sjejichodvahoujetoužtakdostnahnuté.„Kdo?“zachraptělaHazel.„Kdojetennepřítel?“

„Jejíjménoneřeknu,“zavrtělahlavouHekaté.„Tobyjiktoběpřilákalo,nežsenanistačíšpřipravit.Běžnasever,Hazel.Apocestěsicvičpřivolávánímlhy.AždorazíšdoBoloně,vyhledejdvatrpaslíky.Odvedoutěkpokladu,kterýtipomůžepřežítvHádověchrámu.“

23

„Nerozumím.“

„Mňau,“připomnělosekotě.

„Ano,ano,Hekabé.“Bohyněznovumávlarukouakočkazmizela.Najejímmístěseobjevilzasčernýlabrador.

„Porozumíštomu,Hazel,“slíbilajíbohyně.„ČasodčasupošluGale,abyzkontrolovalatvépokroky.“

Tchořicezasyčela,korálkovárudáočkazasvítilazlobou.

„Nosuper,“zamumlalaHazel.

„NežsedostanešdoEpiru,musíšbýtpřipravená,“nabádalajiHekaté.„Pokuduspěješ,snadseznovusetkáme…vposledníbitvě.“

Posledníbitva,pomyslelasiHazel.Čímdállepší.

Uvažovala,jestlidokážezabránitobrazům,kterévidělavmlze–jakseLeořítíoblohou,Frankklopýtátmou,sámasmrtelnězraněný,PercyaAnnabethležívydanínamilosttemnéobřípostavě.

Nesnášelahádankybohůajejichnejasnérady.Azačínalanesnášetikřižovatky.

„Pročmipomáháte?“chtělavědět.„VTábořeJupiterseříkalo,ževposledníválcejstestálanastraněTitánů.“

Hekatésezalesklytmavéoči.„ProtožejsemTitánka–dceraPerseaaAsterie.Vládlajsemmlzeuždlouhopředtím,nežseOlympanédostalikmoci.PřestojsemsevprvníválcesTitány,předtisíciletími,přidalanaDiovustranuprotiKronovi.UvědomovalajsemsiKronovukrutost.Doufalajsem,žezDiabudelepšívládce.“

Tišeahořcesezasmála.„KdyžDémétérztratilasvoudceruPersefonu,unesenoutvýmotcem,vedlajsemjinejtemnějšínocísvýmiloučemi,pomáhalajíhledat.AkdyžpoprvépovstaliGiganti,znovujsempomáhalabohům.BojovalajsemprotisvémuarcinepříteliKlytiovi,kteréhoGaiavytvořila,abypohltilaporazilveškeroumoumagii.“

„Klytiovi.“Hazeltojménonikdyneslyšela,alezjehozvukujítěžklynohy.Podívalasenaobrazyvseverníbráně–mohutnoutemnousiluetutyčícísenadPercymaAnnabeth.„OnjetahrozbavHádově

chrámu?“

„No,čekátamnatebe,“potvrdilaHekaté.„Alenejdřívmusíšporazittučarodějnici.Pokudsetitonepovede…“

24

Lusklaprstyavšechnybrányzčernaly.Mlhaserozplynulaaobrazyzmizely.

„Všichnimusímevolit,“řeklabohyně.„KdyžKronospodruhépovstal,udělalajsemchybu.Podpořilajsemho.Užměunavovalo,žesimětakzvaníhlavníbohovénevšímali.Navzdoryletůmvěrnýchslužebminevěřili,odmítliměusaditvesvésíni…“

TchořiceGalevzteklezapištěla.

„Natomužnezáleží.“Hekatésipovzdychla.„ZasejsemsesOlympemusmířila.Ateď,kdyžsebohovédržízpátkyajejichřeckéařímskéstránkyspoluzápasí,jimpomůžu.ŘekovéneboŘímané,jábylavždyckyjenomHekaté.PomohutiprotiGigantům,pokudprokážeš,žesitozasloužíš.Takženyníjetonatobě,HazelLevesqueová.Uvěříšmi,nebosemivyhneš,jaktočastodělávaliolympštíbohově?“

Hazelhučelovuších.Můževěřittétotemnébohyni,kterádalamatcekouzlo,ježjízničiloživot?Pardon,totedane.Nezamlouvalsejíanitenpesasmradlavýtchoř.

Alezároveňvěděla,ženemůženechatPercyhoaAnnabethumřít.

„Půjdunasever,“rozhodlase.„Tímvašímtajnýmprůchodemvhorách.“

Hekatépřikývlaavetvářisejíobjevilynepatrnéstopyspokojenosti.„Vybralasisdobře,ikdyžtacestanebudesnadná.

Povstanekolemtebemnohonestvůr.DokonceiněkteřízmýchvlastníchpomocníkůsepřidalinastranuGaii,chtějízničittvůjsmrtelnýsvět.“

Bohyněvzalaloučezestojanů.„Připravse,dceroPlutonova.

Uspěješ-liprotičarodějce,zasesesetkáme.“

„Uspěju,“slibovalaHazel.„Avíteco,Hekaté?Jásinevybírámvašicestu.Volímsisvouvlastní.“

Bohyněpovytáhlaobočí.Tchořicesenahrbilaapeszavrčel.

„Najdemezpůsob,jakzastavitGaiu,“prohlásilaHazel.

„ZachránímepřátelezTartaru.UdržímeposádkualoďpohromaděaktomuzabránímeTáboruJupiteraTáborupolokrevných,abysepustilydoválky.Zvládnemetovšechno.“

Bouřezahučelaatemnéstěnynálevkovitéhomrakuserozvířilyrychleji.

25

„Zajímavé,“poznamenalaHekaté,jakobyHazelbylanečekanývýsledeknějakéhovědeckéhoexperimentu.„Takovékouzlobystálozavidění.“

Světzahalilavlnatemnoty.KdyžseHazelrozkoukala,bouře,bohyněajejípomocnícizmizeli.Hazelstálanasvahukopcevrannímslunečnímsvětle,samameziruinamiažnaAriona,kterýpřešlapovalvedleníanetrpělivěržál.

„Mášpravdu,“obrátilasekněmuHazel.„Vypadnemeodsud.“

„Cosestalo?“spustilLeo,sotvaHazelvylezlanapalubuArgaII.

Hazelseještětřáslyruceporozhovorusbohyní.PodívalasepřeszábradlíavidělaprachvArionověstopětáhnoucísepoitalskýchkopcích.Doufala,žesepřítelzdrží,alenemohlamuvyčítat,žechtělodsudzmizetconejrychleji.

Krajinajiskřila,slunceseodráželoodrannírosy.Nakopcisebíleatišetyčilyrozvaliny–anistopypoprastarýchcestách,pobohyníchanipoplynatýchtchořicích.

„Hazel?“ozvalseNico.

Podlomilasejíkolena.NicoaLeojipopadlizapažeapomohlijínaschodypřednípaluby.Cítilasetrapně,žesezhroutilajakopohádkováprinceznička,aledošlyjísíly.Vzpomínkanazářícíscénynakřižovatcejinaplnilahrůzou.

„SetkalajsemsesHekaté,“podařilosejíhlesnout.

Nevypovědělajimvšechno.Pamatovalasi,cojířeklNico:Sjejichodvahoujetoužtakdostnahnuté.Alesvěřilasejimstajnýmsevernímprůsmykemhoramiasoklikou,kterousepodleHekatédostanoudoEpiru.

Kdyžbylaukonce,vzaljiNicozaruku.Vočíchmělstarost.

„Hazel,setkalasessHekaténakřižovatce.To…jevěc,kterouspoustapolobohůnepřežije.Akdoano,užnikdynenístejný.Vážněmyslíš,žejsi–“

„Jsemvpořádku,“stálanasvém.

Alevěděla,ženení.Vzpomínalasi,jakhrděavzdorněsecítila,kdyžodseklabohyni,žesinajdevlastnícestuavšechnodokáže.Teďjítochvástánípřipadaloabsurdní.Odvahajiopustila.

26

„CokdyžnásHekatéošidí?“napadloLea.„Tacestamůžebýtpast.“

Hazelzavrtělahlavou.„Kdybytobylapast,mluvilabyonítak,abyměnalákala.Aletonedělala,tomivěř.“

Leosivytáhlzopaskunanářadíkalkulačkuavyťukalpárčísel.

„Toje…zajížďkaasitakpětsetkilometrů,nežsedostanemedoBenátek.ApakmusímezpátkypoJadranu.Acožetobylostěmitrpaslíky?“

„TrpaslícivBoloni,“vysvětlovalaHazel.„Myslím,žeBoloňajeměsto.Alepročtammámenajíttrpaslíky…tonevím.Nějakýpokladnámprýpomůžesvýpravou.“

„Hm,“protáhlobličejLeo.„Teda,protipokladůmnejsem,ale–“

„Jetonašenejlepšímožnost.“NicopomohlHazelvstát.„Musímedohnatztracenýčasaploutconejrychleji.MožnánatomzávisíživotPercyhoaAnnabeth.“

„Conejrychleji?“Leosezakřenil.„Tobychzvládl.“

Přispěchalkekonzoliazačalmačkattlačítka.

NicovzalHazelpodpažiaodvedljizdoslechu.„CoještěříkalaHekaté?Něcoo–“

„Jánemůžu,“přerušilahoHazel.Obrazy,kteréviděla,jimálemzničily:PercyaAnnabethbezmocníutěchtemnýchkovovýchdveří,tmavýobr,kterýsenadnimityčil,Hazeluvězněnávzářícímbludištisvětla,neschopnájimpomoct.

Musíšporazitčarodějnici,řeklaHekaté.Jentysamajimůžešporazit.Pokudsetitonepodaří…

Konec,pomyslelasiHazel.Všechnybrányseuzavřou.Všechnynadějesezničí.

Nicojivaroval.Komunikovalsmrtvými,slyšelješeptatnáznakyobudoucnosti.DvědětipodsvětívejdoudoHádovachrámu.Budoučelitnepředstavitelnémunepříteli.AkbráněSmrtisedostanejenomjedenznich.

Hazelsenedokázalapodívatbratrovidoočí.

„Povímtitopak,“slíbilaasnažilase,abysejínetřáslhlas.„Teďsimusímeodpočinout,dokudtojde.DnesvečerpřekročímeApeniny.“

27

V

ANNABETH

Devětdní.

Jaktakpadala,myslelaAnnabethnaHésioda,staréhořeckéhobásníka,kterýsoudil,žepádzezemědoTartarutrvádevětdní.

Doufala,žesepletl.Ztratilaužpřehled,jakdlouhosPercymklesají–hodiny?Den?Připadalojítojako

věčnost.Odtédoby,cosezhroutilidopropasti,sedrželizaruce.TeďsijiPercypřitáhlpevněksobě,zatímcoseřítiliabsolutnítmou.

Annabethhvízdalvušíchvítr.Vzduchbylteplejšíavlhčí,jakobyletělihrdlemobrovskéhodraka.Vnedávnozlomenémkotníkujítepalo,ikdyžnevěděla,jestlihomápořádobalenýpavoučímisítěmi.

TaprokletánestvůraArachné.Přestožebylachycenádovlastnísítě–prstolapu,kterýsamautkala–rozmačkanáautemasraženádoTartaru,stejněsetapavoučídámapomstila.JejívláknachytilaAnnabethnohu,stáhlajipřesokrajdopropastiaPercyhosní.

Annabethsinedovedlapředstavit,žejeArachnépořádnaživu,někdetampodnimivetmě.Nechtělasestounestvůroupotkat,aždopadnounadno.Alepokudtamvůbecjenějakédno,obasepřidopadunejspíšrozmáznounaplacku,takžesobřímipavoukysinemusídělatvůbecžádnéstarosti.

ObjalaPercyhoasnažilasenebrečet.Nikdynečekala,žebudemítlehkýživot.Většinapolobohůumíralamladávbojíchsestrašnýminestvůrami.Taktochodiloužodantickýchdob.Řekovévynalezlitragédii.Věděli,ženejvětšíhrdinovénekončídobře.

28

Apřestotonebylofér.Toliktohodokázala,abyzískalasochuAthény.Azrovnakdyžsejítopodařilo,kdyžtozačalovypadatdobřeakdyžseznovupotkalasPercym,řítíseksmrti.

Anisamotníbohovébynevymyslelitakstrašnýosud.

AleGaianebylajakoostatníbohové.Matkazeměbylastarší,surovější,krvežíznivější.Annabethsijidovedlapředstavit,jaksesměje,zatímcoonipadajídohlubin.

PřitisklartyPercymukuchu.„Milujutě.“

Nevědělajistě,jestlijislyší–alejestliumřou,chtěla,abytobylajejíposledníslova.

Zoufalesepokoušelavymysletnějakýplán,kterýbyjezachránil.

ByladceraAthény.VchodbáchpodŘímemsejídařilo,spoustuúkolůzvládladíkysvébystrosti.Alenenapadaljižádnýzpůsob,jakzvrátitnebotřebajenzastavitpád.

Létatneumělianijeden–narozdílodJasona,kterýovládalvítr,neboFranka,kterýsedovedlproměnitvokřídlenézvíře.Jestlitouvražednourychlostídopadnounadno…no,dovedlasispočítat,žetobudevážněvražedné.

Zrovnauvažovalaotom,jestlibysenedalvyrobitztričekpadák–takzoufaláužbyla–,kdyžseněcokolemnichzměnilo.Temnotanabralašedorudýnádech.Uvědomilasi,ževidíPercyhovlasy,jakhoobjímá.Hvízdánívušíchseproměnilovhřmot.Vzduchzačalbýtnesnesitelněhorký,prosycenýpachemzkaženýchvajec.

Najednousetunel,jímžseřítili,rozšířilvrozsáhloujeskyni.AsitakmílidolezahlédlaAnnabethdno.Nachvílijitotakomráčilo,žejítonemyslelo.DotéjeskyněbysevešelcelýostrovManhattan,atojiještě

nevidělacelou.Vevzduchuviselyrudémrakyjakoodpařenákrev.Krajina–aspoňto,cozníviděla–bylykamenitéčernépláněsrozeklanýmihoramiaohnivýmiroklemi.Polevéruceklesalazemvřaděútesůjakoobříschodyvedoucíhloubějidopropasti.

Vpachusírysešpatněsoustředilo,aleAnnabethsezaměřilapřímodolůauvidělastužkulesknoucísečernétekutiny–řeku.

„Percy!“zaječelamudoucha.„Voda!“

Horečnězagestikulovala.Percyhotvářbylavtlumenémrudémsvětlenečitelná.Vypadalotřesenýazděšený,alepřikývl,jakobyrozuměl.

29

Percyumělovládatvodu–pokudtopodnimiovšembylavoda.

Možnábydovedlpádnějakzmírnit.Annabethsamozřejměslyšelahrůznéhistorkyořekáchvpodsvětí.Mohlyčlověkusebratvzpomínkynebomuspálittěloadušinapopel.Alerozhodlasenatonemyslet.Tohlejejejichjedinášance.

Řekasejimřítilavstříc.VposlednívteřiněPercyvzdorovitězaječel.Vodapropuklavmohutnýgejzírajednímdouškemjespolkla.

30

VI

ANNABETH

Dopadjinezabil,alemocnechybělo.

Ledovávodajívyrazilavzduchzplic.Končetinyjíztuhly,pustilasePercyhoapotopilase.Vušíchjíznělopodivnékvílenímilionůhlasů,jakobyřekouproudildestilovanýsmutek.Tyhlasybylyještěhoršínežchlad.Tížilyjiaochromovaly.

Jakýmásmyslbojovat?namlouvalyjí.Stejnějsimrtvá.Nikdyseodsudnedostaneš.

Mohlabyklesnoutnadnoautopitse,nechatřeku,abyodneslajejítělo.Tobybylolehčí.Stačilobyzavřítoči…

Percyjichňaplzarukuastrhlzpátkydoreality.Vkalnévoděhoneviděla,alenajednousejínechtěloumřít.Společněvyrazilinahorunadhladinu.

Annabethlapalapodechu,vděčnázavzduch,byťsirný.Vodasekolemnichtočilaajídošlo,žePercyvytvořilvír,abyjenadnášel.

Ikdyžkolemsebenicneviděla,věděla,žejsouvřece.Ařekymajíbřehy.

„Země,“zachroptěla.„Musímenasouš.“

Percyvypadalskoromrtvývyčerpáním.Vodahoobvykleposilovala,aletahlene.Ovládatjihojistěstálovšechnysíly.Vírzačínalopadat.AnnabethpopadlaPercyhojednourukoukolempasuabránilaseproudu.Řekapracovalaprotiní.Tisícekvílícíchhlasůjíšeptalydoušíavkrádalysejídomozku.

Životjezoufalství,říkaly.Všechnojemarnost,nakoneczemřeš.

„Marnost,“zamumlalPercy.Zubymucvakalyzimou.Přestalplavatazačalklesat.

31

„Percy!“vyjekla.„Tařekatilezenamozek.JetoKókýtos–řekazármutku.JezčiréhoZoufalství!“

„Zoufalství,“souhlasil.

„Braňse!“

Šlapalavoduabojovala,snažilasejeobaudržetnahladině.DalšíkolosálnívtippropobaveníGaii:Annabethumírápřipokusuzachránitsvéhopřítele,synaPoseidonova,předutopením.

Tosenestane,tybabizno,pomyslelasiAnnabeth.

SevřelaPercyhotěsnějiapolíbilaho.„ŘeknimioNovémŘímě,“

pobídlaho.„Costopronásplánoval?“

„NovýŘím…pronás…“

„Jo,Chaluhovýmozečku.Říkaljsi,žetammámebudoucnost!

Povězmiotom!“

Annabethnikdynenapadlo,žebyopustilaTáborpolokrevných.

Byltojedinýopravdovýdomov,jakýkdyměla.AlepředněkolikadnynapaluběArgaIIjíPercyřekl,žesijejichbudoucnostpředstavujemeziřímskýmipolobohy.VNovémŘíměseveteránilegiemohoubezpečněusadit,jítnavysokou,vzítse,dokoncemítděti.

„Architektura,“zašeptalPercy.Očisemuzačínalyrozjasňovat.

„Asibysetilíbilytydomy,parky.Jetamjednauliceplnáparádníchfontán.“

Annabethzačínalapostupovatprotiproudu.Připadalojí,žemánohyjakopytleplnévlhkéhopísku,alePercyjíteďpomáhal.Vidělatemnouliniipobřeží,bylavzdálená,cobykamenemdohodil.

„Vysoká,“zalapalapodechu.„Můžemetamspolu?“

„J-jo,“přisvědčiltrochujistěji.

„Cobyschtělstudovat,Percy?“

„Nevím,“přiznal.

„Mořskévědy,“navrhla.„Oceánografii?“

„Surfování?“napadloho.

Zasmálaseatenzvukprojelvodoujakonárazovávlna.Kvíleníustoupilo.Annabethuvažovala,jestliseněkdoněkdyvTartaruzasmál–čistým,prostým,radostnýmsmíchem.Pochybovalaotom.

32

Nasadilaposlednízbytkysílynato,abysedostalikebřehu.Nohysejízabořilydopísečnéhodna.Vylezlinabřeh,třáslisealapalipodechu,paksezhroutilidotemnéhopísku.

AnnabethbysenejradšischoulilavedlePercyhoazdřímlasi.

Chtělazavřítočiadoufat,žetovšechnobyljenomzlýsen,žeseprobudíabudezasenalodi,bezpečněspřáteli(no…takbezpečně,jakjenpolobohovémohoubýt).

Alene.VážněbylivTartaru.UnohousejimvalilařekaKókýtos,proudtekutéhozoufalství.SirnývzduchbodalAnnabethdoplicamravenčiljinakůži.Kdyžpohlédlanaruce,viděla,žejínaskočilaošklivávyrážka.Pokusilaseposaditavzdychlabolestí.

Plážnebylapísečná.SedělinapoliostrýchstřepůčernéhosklaaněkteréseteďAnnabethzarývalydodlaní.

Vzduchbylkyselý.Vodačirézoufalství.Půdarozbitésklo.

Všechnotubylopředurčenozraňovatazabíjet.Annabethseroztřeseněnadechlaanapadloji,jestlityhlasyvKókýtunemělypravdu.Možná,žebojovatzapřežitíjezbytečné.Dohodinybudoustejněmrtví.

Percysevedlenírozkašlal.„Smrdítotujakomůjbývalýnevlastnífotr.“

Annabethsepovedlslabýúsměv.NikdyseseSmraďochemGabemnesetkala,aleslyšelatohooněmdost.BylaPercymuvděčná,žesejisnažírozveselit.

Napadloji,žekdybyspadladoTartarusama,mělabytospočítané.Povšem,čímsiprošlapodŘímem,ponalezeníAthényParthenónské,bylotohleužmoc.Schoulilabyseabrečela,dokudbyseznínestalduchanerozplynulasevřeceKókýtos.

Alenenísama.MáPercyho.Atoznamená,žetonemůževzdát.

Přinutilasezhodnotitsituaci.Nohumělapořádobalenouprovizornídlahouzkusudřevaabublinkovoufóliízapletenoudopavučin.Alekdyžsnípohnula,nebolelaji.Ambrózie,kterousnědlavchodbáchpodŘímem,jízřejměkostikonečněvyléčila.

Jejíbatohzmizel–ztratilsepřipádu,možnáhotospláchlovřece.Netěšiloji,žepřišlaoDaidalůvlaptopsevšemifantastickýmiprogramyadaty,alemělahoršíproblémy.Chybělajídýkazbožskéhobronzu,zbraň,kteroupřisoběnosilaodsedmilet.

33

Kdyžsitouvědomila,málemjitozničilo,alenemohlasidovolitsetímmoczabývat.Natruchleníbudečaspozději.Comajíkdispoziciteď?

Žádnéjídloanivodu…vlastněvůbecžádnézásoby.

Uf.Slibnýzačátek.

AnnabethsepodívalanaPercyho.Vypadal,žejenatomdostzle.

Tmavévlasymělnalepenénačele,tričkorozervanénacáry,prstyodřenédokrveodtoho,jaksepokoušeludržetnařímse,nežsezhroutili.Anejhoršínatombylo,žesetřáslartymumodraly.

„Musímedál,jinaksepodchladíme,“usoudilaAnnabeth.„Můžešvstát?“

Přikývl.Obasevyhrabalinanohy.Annabethhoobjalajednourukoukolempasu,ikdyžvlastněnevěděla,kdopodpírákoho.Přejelapohledemokolí.Nadhlavounevidělažádnéstopypotunelu,kterýmsemspadli.Nevidělaanistropjeskyně–jenomkrvavémrakyplujícívmlhavémšedémvzduchu.Bylotojakohledětdořídkésměsirajsképolévkyacementu.

Plážzčernéhosklasetáhlaasipětatřicetmetrůodřekyapaknásledovalokrajútesu.Annabethnetušila,cojedole,aleútespoblikávalrudýmsvětlem,jakobyhoosvětlovalyobříohně.

Přepadlajivzdálenávzpomínka–něcooTartaruaohni.Nežsenadtímmohlapořádnězamyslet,Percyseprudcenadechl.

„Koukej.“Ukázalpoproudu.

Asisedmdesátmetrůodnichtrčelopředkemvpískupovědomébleděmodréitalskéauto.Vypadalopřesnějakotenfiat,kterýnarazildoArachné,ažsezřítiladopropasti.

Annabethdoufala,žeseplete,alekolikitalskýchsportovníchautmůžebýtvTartaru?Něčemuvnísenechtělokněmuanipřiblížit,alemuselatozjistit.SevřelaPercymurukuaspolečněklopýtalikvraku.

JednapneumatikaupadlaavznášelasevtišiněstojatévodyKókýtu.

Oknafiatusevysypala,světléstřepyvypadalynatmavéplážijakonámraza.Podrozbitoukapotouspočívalyroztrhanélesknoucísepozůstatkyobříhohedvábnéhokokonu–past,kterouAnnabethpřimělaArachnéutkat.Nebylopochybotom,žejeprázdná.Stopyvpískusměřovalypodélřeky…jakobyněcotěžkéhoamnohonohéhoodcupitalodotmy.

34

„Onažije.“Annabethtotakvyděsilo,nespravedlnosttohovšehojitakrozhořčila,ažsejíchtělozvracet.

„JetoTartar,“pokrčilramenyPercy.„Nestvůryjsoutudoma.

Možnásetadydolenedajízabít.“

StřelilpoAnnabethrozpačitýmpohledem,jakobymudošlo,žetímtýmovoumorálkumocnepodpořil.„Nebobylatěžcezraněnáaodplazilaseněkamumřít.“

„Tohleberu,“souhlasilaAnnabeth.

Percysepořádtřásl.AniAnnabethnebyloomoctepleji,navzdoryhorkémulepkavémuvzduchu.Řeznéránynarukoujípořádkrvácely.Nebylanatozvyklá,obvyklesehojilarychle.

Dýchalačímdálnamáhavěji.

„Tohlemístonászabíjí,“vyhrkla.„Teda,jakoženáschcedoslovazabít,pokud…“

Tartar.Oheň.Rozmazanávzpomínkasezaostřila.Zahledělaseodřekysměremkútesu,osvětlenémuplamenyzezdola.

Byltoabsolutněšílenýnápad.Alemožnájejichjedinášance.

„Pokudco?“pobídljiPercy.„Mášnějakýgeniálníplán,žejo?“

„Plántoje,“zabručelaAnnabeth.„Alejestligeniální,tonevím.

Musímenajítřekuohně.“

35

VII

ANNABETH

Kdyžsedostalikokraji,vědělaAnnabeth,žejimpodepsalarozsudeksmrti.

Útesklesalpětadvacetmetrůdolů.NadněsetáhlaverzeGrandCanyonuznočníchmůr:řekaohněprodírajícíserozeklanýmiobsidiánovýmirozsedlinami.Planoucírudýproudvysílalhrůznéstínynaskalnístěny.

Inavrškukaňonubyltenžárpříšerný.AnnabethpořádcítilavkostechmrázřekyKókýtos,aletvářjiteďbolelaapálila.Každýnádechbylnamáhavější,jakobymělaplíceplnékouskůpolystyrenu.

Šrámynarukoukrvácelyvíc.Noha,kterásepředtímužskorozahojila,jakobysinajednouvzpomnělanasvézranění.Annabethlitovala,žesisundalanouzovoudlahu.Přikaždémkrokusebouškubla.

Ikdybysedostalidolůkohnivéřece,očemžpochybovala,působiljejíplánnaprostošíleně.

„Uf…“Percysiprohlíželútes.Ukázalnadrobnouprasklinu.

„Můžemezkusittuhletuřímsu.Možnáponíslezeme.“

Neřeklrovnou,žejetosebevražda.Podařilosemutopodattak,žetoznělopovzbudivě.Annabethmubylavděčná,alezároveňsebála,žehovededozáhuby.

Jistě,pokudtadyzůstanou,stejněumřou.NarukoujimzačalynaskakovatpuchýřezevzduchuTartaru,toprostředíbylozdravéasijakozónajadernéhovýbuchu.

Percyšelprvní.Římsabylaširokástěžítak,abysetamdalozachytitšpičkounohy.Rukamašmátralipokaždépukliněvehladké

36

skále.Pokaždé,kdyžAnnabethpřeneslaváhunanemocnounohu,málemvyjekla.Utrhlasirukávytričkaaovázalasijimikrvavédlaně,aleprstymělastejněslabéaklouzalyjí.

PárkrokůpodníPercyheklasáhlpodalšímzáchytu.„Takže…

jaksejmenujetaohnivářeka?“

„Pyriflegethón,“odpověděla.„Aradšisesoustřeďnasestup.“

„Pyriflegethón?“Percydálšplhalpoútesu.Mělizasebouzhrubatřetinucestydolů–pořádještěbylidostvysoko,abysezabili,kdybyspadli.„Tozní,jakokdyžsinemůžešodkašlat.“

„Prosím,nerozesmávejmě,“postěžovalasi.

„Jenomsesnažímudržetnáladu.“

„Díky,“zabručelaanemocnounohoumálemminulařímsu.

„Zřítímseaumřu,aleaspoňsúsměvemnartech.“

Postupovalidálkrůčekzakrůčkem.Annabethpálilvočíchpot.

Rucesejítřásly.Alekjejímuúžasusenakonecdostalipodsráz.

Kdyžsestoupilanazem,škobrtlaaPercyjizachytil.Poplašiloji,jakhorečnatoumákůži.Natvářimunaskákalyčervenévřídky,vypadaljakonemocnýneštovicemi.

Onasamavidělarozmazaně.Připadalojí,žemákrksamýpuchýř,žaludeksejísvíralpevnějinežpěst.

Musímepospíchat,pomyslelasi.

„Jenomkřece,“oznámilaPercymuasnažilase,abytoneznělovyplašeně.„Tozvládneme.“

Klopýtalipřeskluzkéskalnířímsy,kolemobříchbalvanů,vyhýbalisestalagmitům,kterébyjepropíchly,

kdybyjentrochuuklouzli.Zrozedranéhooblečenísejimkouřiložáremzřeky,alepostupovalidál,ažsesvezlinakolenanabřehuPyriflegethónu.

„Musímesenapít,“hleslaAnnabeth.

Percypolklapřivřeloči.Chvílimutrvalo,nežodpověděl:„Uf…

napítseohně?“

„PyriflegethóntečezHádovyříšedoTartaru.“Annabethskoronemohlamluvit,hrdlosejísvíraložáremakyselýmvzduchem.„Tařekasepoužívalaktrestáníhříšníků.Aletaky…některélegendyjinazývajířekauzdravování.“

„Některélegendy?“

37

Annabethpolklaasnažilaseudržetpřivědomí.„Pyriflegethónudržovalhříšníkyvkondici,abymohlipodstupovatmučenínaTrestnýchpolích.Podlemě…jetoněcojakoambrózieanektarpodsvětí.“

Percysebouškubl,kdyžsezřekyrozlétlyuhlíkyaprohnalysemukolemtváře.„Alejetooheň.Jakmůžeme–“

„Takhle.“Annabethponořilarucedořeky.

Bylatopitomost?Jasně,alebylapřesvědčena,žejimnicjinéhonezbývá.Jestlibudouotálet,omdlíaumřou.Lepšíjezkusitnějakoupitomostadoufat,ževyjde.

Připrvnímdotekuoheňnebolel.Působilchladně,cožmohloznamenat,žejetakžhavý,ažjípřetížilsmysly.Nežsitostačilarozmyslet,nabralaohnivoutekutinudodlaníazvedlasijikústům.

Čekala,žetobudechutnatjakobenzin.Bylotomnohemhorší.

KdysivjednérestauracivSanFranciskuudělalachybuazkusilapálivoučilipapričku,kterásepodávalasindickýmjídlem.Jendoníkousla,alemyslela,žejíimplodujedýchacíústrojí.PítzPyriflegethónubylojakopolykatkoktejlzčilipapriček.Dutinysejínaplnilytekutýmohněm.Vpusemělapocit,jakobysesmažila.

Zočíjívyhrklyvařícíslzyavšechnypóryvkůžisejíotevřely.

Zhroutilase,obracelsejížaludek,celétělosejídivocetřáslo.

„Annabeth!“Percyjipopadlzaruceazastavil,nežseskutáleladořeky.

Křečepominuly.Rozechvělesenadechlaapovedlosejíposadit.

Cítilasepříšerněslabáabylojínazvracení,aledýchalosejílíp.

Puchýřenapažíchmizely.

„Fungujeto,“zachraptěla.„Percy,musíšsenapít.“

„Já…“Obrátiločivsloupasvezlsenani.

Zoufalenabraladodlanědalšíoheň.Bolestisinevšímala,nalilatekutinuPercymudopusy.Nereagoval.

Zkusilatoznova,vpravilamudokrkucelouhrst.Tentokrátpolklarozkašlalse.Annabethhodržela,zatímcosetřáslamagickýoheňmuprotékaltělem.Horečkaklesla.Vřídkyzmizely.Nakonecseposadilaolízlsipusu.

„Uf,“vydechl.„Ostré,alehnusné.“

38

Annabethsezasmála.Taksejíulevilo,ažjípřipadalo,žesejítočíhlava.„Jo,tosdocelavystihl.“

„Zachránilajsinás.“

„Prozatím,“krotilaho.„Problémje,žejsmepořádvTartaru.“

Percyzamrkalarozhlédlse,jakobymutoteprvedocházelo.

„UsvatéHéry.Nikdybychsinemyslel…Noaninevím,cojsemsimyslel.Možná,žejeTartarprázdnota,bezednájáma.Aletohlejeopravdovémísto.“

Annabethsivzpomnělanakrajinu,kterouviděla,kdyžpadali–sériiplošinvedoucínížaníždošera.

„Ještějsmenevidělivšechno,“varovalaho.„Tohlemůžebýtteprveprvnímaláčástpropasti,jakopředníschody.“

„Rohožka,“poopraviljiPercy.

Obavzhlédlikekrvavýmmrakůmvířícímvšedémoparu.

Rozhodněnebudoumítsíluvyléztpoútesuzpátkynahoru,ikdybychtěli.Zbývalyjimjenomdvěmožnosti:vydatsepoprouduřekyneboprotiproudu,pobřehuPyribegethónu.

„Najdemecestuven,“ujistiljiPercy.„BránuSmrti.“

Annabethseotřásla.Pamatovalasi,coPercyřekltěsněpředtím,nežspadlidoTartaru.PřimělNikadiAngeloslíbit,žezavedeArgoIIdoEpiru,nasmrtelnoustranubránySmrti.

Sejdemesetam,řeklPercy.

Tamyšlenkajípřipadalaještěšílenějšínežpitíohně.JakbysamidvamohlivTartarunajítbránuSmrti?Sotvasevtomhleprostředídopotácelipárdesítekmetrůamálemumřeli.

„Musíme,“tvrdilPercy.„Nejenomkvůlisobě.Provšechny,comámerádi.Bránasemusízavřítzoboustran,jinakjíbudounestvůrydálprocházet.Gaiinysílyovládnousvět.“

Annabethvěděla,žemápravdu.Apřece…kdyžsepokoušelapředstavitsinějakýschůdnýplán,netušila,jaktoprovést.Neměliponětí,jakbránuobjevit.Nevěděli,kolikčasutozabere,anijestličasvTartaruvůbecběžístejněrychle.Jakmůžousynchronizovatschůzkuspřáteli?ANicomluvilotom,ženastraněTartaruhlídábránulegienejsilnějšíchGaiinýchnestvůr.DotěchseAnnabethsPercymjentakpustitnemůžou.

39

Rozhodlasenicztohonepřipomínat.Obavěděli,ževyhlídkyjsoubledé.Kromětoho,pokoupelivřeceKókýtosmělaAnnabethkvíleníasténánídostnazbytekživota.Umínilasi,žesiužnikdynebudestěžovat.

„Fajn.“Zhlubokasenadechla,vděčnáaspoňzato,žejinebolíplíce.„Kdyžsebudemedržetuřeky,mámezpůsob,jakseuzdravit.

Pokudpůjdemepoproudu–“

Stalosetotakrychle,žebýtAnnabethsama,nepřežilaby.

PercyzaostřilnaněcozaníaAnnabethseprudceobrátila.Řítilasenanimohutnátemnásilueta–vrčícínestvůrnákoulesdlouhýmachlupatýmanohamaalesknoucímaseočima.

Mělajenčassipomyslet:Arachné.Alebylaztuhláhrůzou,smyslypřidušenéodporněsladkýmpachem.

PakuslyšelaznáméCINK,jaksePercyhoperoproměnilovmeč.

Čepeljímáchlanadhlavou,opsalazářivýbronzovýoblouk.

Kaňonemserozlehlostrašlivézakvílení.

Annabethtamstálaceláomráčenáakolemnípršelžlutýprach–pozůstatkyArachné–jakopylzestromů.

„Jsivpořádku?“Percypřejíždělpohledemútesyabalvany,pátralpodalšíchnestvůrách,aleneobjeviloseužnic.Zlatýpavoučíprachseusadilnaobsidiánovýchskalách.

AnnabethvúžasuhledělanaPercyho.BožskýbronzjehomečezářilvšeruTartaruještějasněji.Jakprojíždělhorkýmhustýmvzduchem,vzdorněsyčeljakopodrážděnýhad.

„Ona…onabymězabila,“vykoktalaAnnabeth.

Percyrozkoplprachnaskáleatvářilsezachmuřeněanespokojeně.„Umřelamocsnadno,nato,jaksetěnatrápila.

Zasloužilasihoršísmrt.“

ProtitomunemohlaAnnabethnicnamítat,aletvrdéostřívPercyhohlasejiznepokojilo.Ještěnikdyneviděla,žebyseněkdokvůlinípodobněpomstychtivěrozzuřil.Skorobylaráda,žeArachnéumřelarychle.„Jakto,žestakrychlezareagoval?“

Percypokrčilrameny.„Musímesipřecehlídatzáda,ne?Takže,costoříkala…poproudu?“

Annabethpřikývla,pořádještěomámená.Žlutýprachsenakamenitémpobřežírozptýlil,vypařilse.Aspoňteďvěděli,žese

40

nestvůryvTartarudajízabít…ikdyžnetušila,jakdlouhozůstaneArachnémrtvá.Annabethsetunemínilazdržettakdlouho,abytozjistila.

„Ano,poproudu,“vypravilazesebe.„Pokudřekatečezhorníchúrovnípodsvětí,mělabytécthloubějidoTartaru…“

„Takževededonebezpečnějšíhoúzemí,“dokončilPercy.„Atamnejspíšbudetabrána.Tomámealekliku.“

41

VIII

ANNABETH

Urazilijenompársetmetrů,kdyžAnnabethuslyšelahlasy.

Plahočilasenapůlotupěláapokoušelasevymysletnějakýplán.

CobydceraAthénybymělabýtnaplányexpert;aletěžkoplánovatstrategii,kdyžjednomukručívžaludkuapálíhovkrku.OhnivávodaPyriflegethónujisiceuzdravilaaposílila,alehladanižízeňneuhasila.Řekaneníodtoho,abysečlověkcítildobře,usoudilaAnnabeth.Jenomhodádohromady,abymohlzakusitještěmučivějšíbolest.

Hlavajízačínalaklesatvyčerpáním.Pakjeuslyšela–ženskéhlasy,kteréseocosihádaly–abylaokamžitěvestřehu.

Zašeptala:„Percy,dolů!“

Stáhlahozanejbližšíbalvanasamasevklínilatakblízkokebřehu,žesenohamaskorodotýkalaohněvřece.Nadruhéstraně,naúzkéstezcemeziřekouaútesy,vrčelyhlasyasílily,jakseblížilyprotiproudu.

Annabethsesnažiladýchatpravidelně.Tyhlasyznělyzhrubalidsky,aletonicneznamenalo.Předpokládala,ževTartarujsouvšichnijejichnepřátelé.Netušila,pročsijichještěnevšimli.Kromětoho,nestvůrypolobohyvycítí–zvlášťtysilné,jakojePercy,synPoseidóna.Annabethpochybovala,žebyjimstačiloschovatsezabalvan,kdybyjeněkdovyčenichal.

Přestosehlasyblížilyanijaksenezměnily.Nepravidelnékroky–škráb,dus,škráb,dus–nezrychlily.

„Užtambudem?“zeptalasejednanestvůrachraplavě,jakobysizrovnavykloktalavodouz

Pyriflegethónu.

42

„Uvšechbohů!“ozvalsedalšíhlas.Znělmnohemmladějialidštěji,jakobymluvilasmrtelnápuberťačka,kterásehádáskamarádkamivnákupnímstředisku.Annabethtokdovípročznělopovědomě.„Vyjstealetááákotravné!Řeklajsemvám,žejetoasitřidnyodsud.“

PercychytilAnnabethzazápěstí.Podívalsenanipoplašeně,jakobyiontenhlaspoznal.

Následovalchórvrčeníareptání.Titvorové–jejichtakpůltuctu,tipovalaAnnabeth–sezastavilipřímonadruhéstraněbalvanu,alepořádtonevypadalo,žezachytilipachpolobohů.Annabethnapadlo,jestlitřebapolokrevnínevonívTartarujinaknebojestlijinépachynejsoutaksilné,žejejichaurupřekryjí.

„Napadámě,“zazněltřetíhlas,chraplavýaprastarýjakotenprvní,„žetucestutřebaanineznáš,mladice.“

„Alejdi,nevětrejsitesáky,Serefóno,“obořilasenanějtaholkaznákupáku.„Kdytyjsinaposledutekladosmrtelnéhosvěta?Játambylapředpárlety.Cestuznám!Kromětoho,jávím,conástamčeká.

Tynemášanipáru!“

„Matkazemětinesvěřilavedení!“zakrákalčtvrtýhlas.

Dalšísyčení,vřískotaskučení,jakobysepralyobřítoulavékočky.NakonectajménemSerefónavyjekla:„Dost!“

Rvačkautichla.

„Prozatímsenechámevést,“svolilaSerefóna,„alepokudnásnepovedešdobře,jestlizjistíme,žejsiotompředvoláníGaiilhala–“

„Jánelžu!“vyštěklaholkaznákupáku.„Věřtemi,mámdobrýdůvodzapojitsedotébitvy.Musímspolykatpárnepřátelavysipošmáknetenakrvihrdinů.Jenomjednospeciálnísoustíčkonechtepromě–soustojménemPercyJackson.“

Annabethmělacodělat,abytakynezavrčela.Nastrachzapomněla.Nejradšibyvyskočilazpozabalvanuarozsekalanestvůrynaprachsvýmnožem…jenomžeužhoneměla.

„Dejtenamě,“pokračovalaholkaznákupáku,„Gaianáspovolalaamysiužijemespoustulegrace.Nežtahleválkaskončí,smrtelníciapolobohovéserozklepoustrachy,sotvazaslechnoumojejméno:Kelli!“

43

Annabethmálemvyjeklanahlas.PodívalasenaPercyho.

IvnarudlémsvětlePyriflegethónusvítilajehotvářbílejakosvíce.

Empúsy,naznačilapusou.Vampýrky.

Percyzachmuřeněpřikývl.

NaKellisipamatoval.PřededvěmarokynaúvodnímshromážděníveškolehoskamarádkouRachelDareovounapadlyempúsymaskovanézaroztleskávačky.JednaznichbylaKelli.

PozdějinaněstejnáempúsazaútočilavDaidalovědílně.Annabethjibodladozadaposlalajisem…doTartaru.

Nestvůrysešouralydálajejichhlasyslábly.Annabethsepřikradlakekrajibalvanuaodvážilasevykouknout.Nojistě,pětženvrávoralonanesourodýchnohou–levýchmechanickýchabronzových,pravýchchlupatýchaskopyty.Vlasymělyzohně,kůžibíloujakokost.Většinaznichbylaoblečenádopotrhanýchstarořeckýchšatů,ažnavůdkyniKellivpopálenéapotrhanéblůzeakrátkéskládanésukýnce–úboruroztleskávačky.

Annabethzaťalazuby.Zatyrokysesetkalasespoustounestvůr,aleempúsypatřilyknejnenáviděnějším.

Kroměohavnýchspárůatesákůdokázalyzdatněpracovatsmlhou.Umělyměnittvaraovládalyčaromluvu,dovedlysmrtelníkyošiditafalešněukolébat.Zvlášťohroženíbylimuži.

Oblíbenoutaktikouempúsbylopřimětněkterého,abysedonichzamiloval,pakmuvypilykrevazhltlymaso.Jakoprvnírandenicmoc.

KelliPercyhomálemzabila.AovládlaLukea,nejstaršíhokamarádaAnnabeth,nutilahopáchatstáletemnějšíčinyvejménuKrona.

Annabethvážnělitovala,žeužnemádýku.

Percysezvedl.„MíříkbráněSmrti,“zahučel.„Víš,cotoznamená?“

Annabethotomnechtělauvažovat,aletahlepartamasožravýchstrašidelnýchženskýchmožnábylatímnejvětšímštěstím,jakéjetadyvTartarupotkalo.

„Ano,“přikývla.„Musímezanimi.“

44

IX

LEO

LeocelounoczápasilsdvanáctimetrovouAthénou.

Odtédoby,covtáhlisochunapalubu,muvrtalohlavou,jakfunguje.Přísahalby,žemánějakézvláštnísíly.Někdesemusíschovávatvypínač,tlačítkonebotakněco.

Mělbysevyspat,aleprostěnemohl.Celéhodinysepotulovalkolemsochy,kterázabíralavětšinuspodní

paluby.Athéninynohytrčelydoošetřovny,takžesečlověkmuselprotáhnoutkolemslonovinovýchprstů,kdyžsichtělvzítprášeknaboleníhlavy.Jejítělozabíralocelouchodbunalevoboku,nataženárukatrčeladostrojovnyanabízelapostavuNikévživotnívelikosti,kteroumělanadlani,jakobychtělaříct:Hele,mámtuvítězství!Athéninapoklidnátvářzaujímalavětšinustájípropegasenazádi,naštěstíprázdných.

KdybybylLeokouzelnýkůň,nechtělbyžítněkde,kdenanějcivípřerostlábohyněmoudrosti.

Sochatrčelavklíněnávchodbě,takžeLeomuselpřeléztpovrškuaprotáhnoutsepodjejímikončetinami,kdyžpátralpopáčkáchatlačítkách.

Jakoobyčejněnenašelnic.

Leccosotésoševyzkoumal.Věděl,žejezdutédřevěnékostrypokrytéslonovinouazlatem,cožvysvětlovalo,pročjetaklehká.

Bylavdostdobrémstavunato,žebylavícneždvatisíceletstará,bylaukradenazAthén,odvezenadoŘímaatajněuschovánavpavoučíjeskyni.Leosoudil,žejitaknedotčenouudrželakouzlaavážnězručnářemeslnápráce.

45

Annabethříkala…No,snažilsenaAnnabethnemyslet.Pořádsecítilprovinilekvůlitomu,žesPercymspadlidoTartaru.Leověděl,žejetojehovina.MělvšechnybezpečnědostatnapalubuArgaII,nežsepustildozajišťovánísochy.Mělsiuvědomit,žepodlahatéjeskynějenestabilní.

AlesmutněbloumatsematamjimPercyhoaAnnabethnevrátí.

Musísesoustředitnato,jaknapravitto,conapravitdovede.

Každopádně,Annabethříkala,žetasochajeklíčemkporážceGaii,urovnáspormeziřeckýmiařímskýmipolobohy.Leosoudil,ževtombudeněcovícnežjenomsymbolika.Možná,žeAthéninyočivysílajílaserynebohadzajejímštítemplivejed.AtřebaožijetamalápostavaNikéapředvedepárchvatůbojovníkůnindža.

Leanapadalynejrůznějšílegrácky,jakébytasochadokázala,kdybyjivyrobilonsám,alečímvícjizkoumal,tímbylotrávenější.

ZAthényParthenónskésálalamagie.Tocítilion.Alenedělalanickroměpůsobivéhodojmu.

Loďsenaklonila,udělalaúhybnýmanévr.Leomělstochutírozběhnoutsekekormidlu,aleodolal.SlužbudrželiJason,PiperaFranksHazel.Zvládnouvšechno.KromětohoHazeltvrdila,žesechopíkormidlaanavedejetímtajnýmprůsmykem,okterémjířeklabohyněkouzel.

Leodoufal,žeHazelstoudlouhouoklikounaseverudělaladobře.TéženskéHekaténevěřil.Nechápal,pročbysetakděsivábohyněnajednourozhodlajimpomáhat.

No,vlastněnevěřilcelémagii.ProtoměltakovéproblémysAthénouParthenónskou.Nemělažádnépohyblivéčásti.Aťdělácokoli,zřejmětofungujenazákladěčirýchčar…atoseLeovinezamlouvalo.

Chtěl,abytodávalosmysljakoustroje.

Nakonecužbylmocvyčerpanýnato,abymutomyslelo.

Schoulilsesdekouvestrojovněaposlouchalkonejšivýhukotgenerátorů.MechanickýstolekBufordstálvrohuvklidovémrežimu,tišepochrupovalaodfukovalpáru:sss,pufff,sss,pufff.

Leomělrádsvoukajutu,alenejbezpečnějisecítiltadyvsrdcilodi–vmístnostiplnémechanismů,kteréumělovládat.Anavíc,kdyžsebudemotatkolemAthényParthenónské,možnánakonecodhalíjejítajemství.

46

„Jetokdoskoho,obřídámo,“zamumlalapřitáhlsidekukbradě.„Nakonecnámpomůžeš.“

Zavřeločiausnul.Bohuželtoznamenalosny.

Hnalsejakooživotmatčinoustaroudílnou,vekterézemřela,kdyžmubyloosm.

Nevěděl,cohohoní,alecítil,žesetorychleblíží–něcovelkého,tmavéhoanenávistného.

Vráželdopracovníchstolů,bouralskříněnanářadíazakopávaloelektrickékabely.Zahlédlvýchodauhánělkněmu,alenajednousepřednímvztyčilapostava–ženavróbězvířícíhlíny,tvářpokrytouzávojemprachu.

Kampak,malýhrdino?zeptalaseGaia.Zůstaňaseznamsesmýmoblíbenýmsynem.

Leosevrhldoleva,alesmíchbohynězeměhonásledoval.

Tunoc,kdytvámatkazemřela,jsemtěvarovala.Řeklajsemtehdy,žemisudičkynedovolítězabít.Aleteďsissámvybralcestu.

Tvásmrtjeblízko,LeoValdezi.

Leovrazildorýsovacíhostolu,bývaléhomáminapracoviště.

Stěnazanímbylaozdobenájehokresbičkami.Zoufalevzlyklaobrátilse,aletavěc,kteráhopronásledovala,muteďstálavcestě–obříbytostzhrubalidsképostavyzahalenástíny,hlavasemálemdotýkalastropušestmetrůnahoře.

Leovizahořelyruce.Mrštilpoobrovioheň,aletmaplamenypohltila.Leosáhlpoopaskusnářadím.Kapsymělzašitéanedostalsedonich.Pokusilseněcoříct–cokoli,cobymuzachrániloživot–,alenedokázalvydatanihlásku,jakobymuzplicuniklvšechenvzduch.

Můjsyndnesvečernepřipustížádnýoheň,ozvalaseGaiazhlubinskladiště.Onjeprázdnota,kterápohltíveškeroumagii,chlad,kterýstrávívšechenoheň,ticho,kteréspolknevšechnyřeči.

Leovisechtělovykřiknout:Ajázasdámvšechnozato,abychseodsuddostal!

Hlasmualenefungoval,atakvsadilnanohy.Vyrazildoprava,vyhnulsechňapajícímrukámtemnéhoobraaproběhlnejbližšímidveřmi.

47

NajednouseobjevilvTábořepolokrevných,jenžetenbylvtroskách.Zesrubůzbylyohořelékostry,spálenápoledoutnalavměsíčnímsvětle.Jídelnípavilonsezhroutil,zbylaznějjenhromadabílýchsutin.Hlavníbudovahořelaajejíoknazářilajakoočidémona.

Leoběželdál,přesvědčený,žetentemnýobrjepořádzaním.

Proplétalsemezitělyřeckýchařímskýchpolobohů.Chtělzkontrolovat,jestlijsounaživu.Chtěljimpomoct.Aletušil,žemudocházíčas.

Hnalsekjedinýmživýmlidem,kteréviděl–skupiněŘímanůstojícíchuvolejbalovéhohřiště.Dvacenturioniseležérněopíraliokopíaklábosilisvysokýmhubenýmsvětlovlasýmklukemvefialovétóze.Leoklopýtl.ByltotengrázlOktavián,augurzTáboraJupiter,kterýdychtilpoválce.

Oktaviánsekněmuobrátil,alevypadaljakovtransu.Tvářmělochablou,očizavřené.PromluvilGaiinýmhlasem:Tomuhlesenedázabránit.ŘímanétáhnouzNewYorkunavýchod.Blížísektvémutáboruanicjenezpomalí.

LeobynejradšipraštilOktaviánadonosu.Alemístotohoběželdál.

VystoupalnaVrchpolokrevných.Bleskrozčíslobříborovicinahoře.

Znejistělazastavilse.Zadníčástkopcezmizela.Celýsvětzaníseztratil.Leonevidělnicnežmrakyhlubokodole–převalujícísestříbrnýkoberecpodtemnouoblohou.

Ozvalseostrýhlas:„No?“

Leosebouškubl.

Uzničenéborovice,uvchodudojeskyně,kterýseotevřelmezikořenystromu,klečelažena.

NebylatoGaia.VypadalaspíšjakooživláAthénaParthenónská,mělastejnouzlatouróbuaholéslonovinovépaže.Kdyžsezvedla,Leomálemškobrtlaspadlpřesokrajsvěta.

Tvářmělapanovnickykrásnou,svýraznýmilícnímikostmiavelkýmatmavýmaočima.Vlasybarvylékořicebylyspletenydopracnéhořeckéhoúčesu,ozdobenéhospirálousmaragdůadiamantů,

48

ažtoLeovipřipomnělovánočnístromek.Sálalzníčirývztek.Rtysejíprohýbaly,noskrčil.

„Tyjsidítětohodráteníka,“ušklíblasenenávistně.„Nicodtebenehrozí,alemápomstakoneckoncůmusíněkdezačít.Vybersi.“

Leosepokusilpromluvit,alemálemvyskočilzkůžehrůzou.

Netušil,cosipočítstounenávistnoukrálovnouaobrem,kteréhomávpatách.

„Brzytadybude,“varovalahožena.„Můjtemnýpříteltinedopřejeluxusvolby.Buďútes,nebojeskyně,chlapče!“

Leonajednoupochopil,jaktomyslí.Bylzahnanýdokouta.

Můžeskočitzútesu,aletoserovnalosebevraždě.Ikdybypodtěmimrakybylanějakázem,připádubyseonirozmlátil.Anebobymožnápadalapadalnavěky.

Aletajeskyně…Hledělnatemnývstupmezikořenystromu.

Páchlototamhnilobouasmrtí.Slyšel,jakvetměštrachajínějaképostavy,šeptajíhlasy.

Tajeskynějedomovemmrtvých.Pokudsevydádolů,nikdysenevrátí.

„Ano,“přisvědčilatažena.Kolemkrkujíviselzvláštníbronzovýasmaragdovýpřívěsek,připomínalkruhovýlabyrint.Očimělavztekléjakoočizuřivéhošílence.Tuhledámumuselanenávistpřipravitorozum.„Hádůvchrámčeká.Tybudešprvníčerv,kterýzahynevmémbludišti.Mášjenomjednušancinaúnik,LeoValdezi.

Využijji.“

Ukázalakútesu.

„Vyjstesezcvokla,“vyrazilzesebe.

Stímpřestřelil.Popadlahozazápěstí.„Možnábychtěmělazabíthned,ještěneždorazímůjtemnýpřítel.“

Kopcemotřáslykroky.Obrseblížil,zahalenýstíny,obrovský,těžkýaodhodlanýkvraždě.

„Užjsislyšeloumíránívesnu,chlapče?“zeptalasežena.

„Zrukoučarodějnicejetomožné!“

Leovisezačalokouřitzruky.Dotektéženybyljakokyselina.

Pokoušelseosvobodit,alesvíralahoocelovýmstiskem.

Nadechlse,abyvykřikl.Nadnímsetyčilamohutnásiluetaobra,zahalenávrstvamičernéhokouře.

49

Obrzvedlpěstadosnusezařízlhlas.

„Leo!“Jasonmutřáslramenem.„Hej,člověče,cotuprovádíšstouNiké?“

Leoprudceotevřeloči.TulilseksoševAthéniněruce.Muselsebouvespánkupořádněházet.Tisklsekbohynivítězství,stejnějakokdysivdětstvísvíralpolštář,kdyžmělzlésny.

(Avpěstounskýchdomácnostechtobylpěknýtrapas.)Odlepilseodbohyně,sedlsiapromnulsitvář.

„Tonic,“zamumlal.„Jenomjsmesemazlili.Coseděje?“

Jasonsemuneposmíval.TohohlesiLeonakamarádovicenil.

Jasonovyledověmodréočibylyklidnéavážné,drobnájizvanartuseboucukala,jakovždycky,kdyžneslzlézprávy.

„Dostalijsmesepřeshory,“oznámilmu.„JsmeskorovBoloni.

Mělbysjítzanámidojídelny.Nicopronásmánějakouzprávu.“

50

X

LEO

Leozkonstruovalstěnyjídelnytak,abyukazovaly,coseprávědějevTábořepolokrevných.Zpočátkusimyslel,žejetosupernápad.

Teďužbyzatorukudoohněnedal.

Scénytamzdomova–zpěvutáborovéhoohně,večeřevjídelnímpavilonu,volejbalovézápasypředhlavníbudovou–kamarádyjenomrozesmutňovaly.ČímvícsevzdalovaliodLongIslandu,tímtobylohorší.ČasovézónysepořádměnilyaLeopřímocítiltuvzdálenost,kdykolisenastěnypodíval.TadyvItáliiprávěvyšloslunce.

VTábořepolokrevnýchvládlanoc.Loučeudveřídosrubůprskaly.

NavlnáchzálivuuLongIslanduseleskloměsíčnísvětlo.Plážbylaplnášlépějí,jakobyponíprávěprošeldavlidí.

Leosisleknutímuvědomil,ževčera–tedyuplynulounoc–bylčtvrtýčervenec.Prošvihlikaždoročnítáborovouslavnostnaplážisparádnímiohňostroji,kteréchystalijehosourozencizesrubučíslodevět.

Rozhodlsenezmiňovatseotompředposádkou,aledoufal,žesivtábořeužilipořádnouoslavu.Ionipotřebovalipozvednoutnaduchu.

Vzpomnělsinavidinyzesna–táborvtroskách,posetýtěly,OktaviánstojícíuvolejbalovéhohřištěanenuceněmluvícíhlasemGaii.

Upíralpohleddovajíčekseslaninou.Litoval,žeobrazynastěnáchnejdouvypnout.

„Takže,“začalJason.„Teď,kdyžjsmetady…“

51

Sedělvčelestolu,jaksiautomaticky.Odtédoby,copřišlioAnnabeth,snažilseJasonskupinuvést.Bylnatozvyklý,vTábořeJupiterbývalprétorem,aleLeopoznal,žejenapjatý.Očimělvpadlejšíasvětlévlasynezvyklerozcuchané,jakobysijezapomnělučesat.

Leosizměřilostatníustolu.IHazelhledělakalnýmaočima,aletabylacelounocvzhůruanavádělaloďskrzhory.Kudrnatévlasyskořicovébarvymělavzadusvázanéšátkem.Vypadalatrochujakozpřepadovéhooddílu,cožLeovipřipadalosuper–ahnedsezastyděl.

VedleníseděljejípřítelFrankZhangvčernýchteplácíchaturistickémtričkuzŘímasnápisemCIAO!.Mělnaněmpřipíchnutýstarýcenturionskýodznakipřesto,žepolobohovézArgaIIbyliteďvTábořeJupiterveřejnýminepřáteličíslojednaažsedm.Zachmuřenývýrazještěposilovaltennešťastnývzhledzápasníkasumo.PaktambylHazelinnevlastníbratrNicodiAngelo.

Teda,ztohoklukaLeovinaskakovalahusíkůže.Sedělvkoženéleteckébundě,černémtričkuadžínsech,spříšernýmstříbrnýmprstenemslebkounaruceastyxskýmmečempoboku.Chumáčečernýchvlasůmunahlavětrčelyjakomalánetopýříkřídla.Očimělsmutnéajaksiprázdné,jakobynahlédlydohloubekTartaru–cožbylapravda.

ZpolobohůchybělajenomPiper.MělaslužbuukormidlastrenéremHedgem,satyrem,kterýjimdělalgarde.

Leolitoval,žetuPipernení.SvýmkouzlemAfrodítydokázalazklidnitkaždousituaci.ALeovibysepotěchnočníchsnechtrochakliduhodila.

Nadruhoustranubylomožnádobře,ženapaluběhlídájejichhlídače.Teď,kdyžseocitlivantickýchzemích,museliseudržovatvestřehu.Leobybylnervózní,kdybynechalitrenéraHedgealetětsamotného.Satyrbyltrochusplašenýaukormidlapoblikávalaspoustanebezpečnýchtlačítek,kterábydokázalaodpálitmalebnéitalskévesničkypodnimi.

Leo,ponořenývúvahách,sianineuvědomil,žeJasonpořádmluví.

„–Hádůvchrám,“říkalzrovna.„Nico?“

52

Nicosepředklonil.„Včeravnocijsemmluvilsotcem.“Oznámiltojentak,jakobyřekl,žedostalesemeskuodkámoše.

„Dozvěděljsemsevícotom,conásčeká,“pokračovalNico.„ZastarýchčasůbývalHádůvchrámhlavnímcílemřeckýchpoutníků.

Přicházelisipovídatsmrtvýmiauctívatsvépředky.“

Leosezamračil.„Tomipřipomínásvátekdušiček.MojetetaRosabralatyhlevěcivážně.“

Vzpomnělsinato,jakhovláčelanamístníhřbitovvHoustonu,kdepakčistilihrobypříbuznýchakladlinaněobětiny–limonádu,koláčeaafrikány.TetaRosaLeanutilazůstattaminapiknik,jakobypobytmezimrtvýmipodporovalchuťkjídlu.

Frankzahučel:„Číňanémělitakyněcotakového–uctívánípředků,jarníuklízeníhrobů.“PodívalsenaLea.„TvojetetaRosabysismoubabičkourozuměla.“

LeovisevduchuzjevilstrašlivýobrázektetyRosyanějakéstaréČíňankyvzápasnickýchúborech,jakspolubojujísokovanýmipalicemi.

„Jo,“přikývl.„Určitěbybylynejlepšíkámošky.“

Nicosiodkašlal.„Spoustakulturmásezonnítradicekuctěnímrtvých,aleHádůvchrámfungovalpocelýrok.Poutnícipřicházelidoopravdymluvitsduchy.VŘeckusetakovémumístuříkaloNekromanteion,orákulumsmrti.Prošlijsterůznýmipatrychodeb,nechalitamobětiavypilispeciálníelixíry–“

„Speciálníelixíry,“opakovalLeo.„Mňam.“

Jasonponěmstřelilpohledem:Tobystačilo,kámo.„Pokračuj,Nico.“

„Poutnícivěřili,žekaždépodlažíchrámujepřivedeblížkpodsvětíanakonecsepřednimiobjevímrtví.Pokudjepotěšilyobětiny,odpovědělijimnaotázky,možnádokoncepředpovědělibudoucnost.“

Frankpoklepalnasvůjhrnekhorkéčokolády.„Akdyžjenepotěšily?“

„Někteřípoutnícinenašlinic,“odpovědělNico.„Jinísezbláznilineboumřeli,kdyžodešlizchrámu.Dalšíztratilicestuvchodbáchanikdoužjenikdyneviděl.“

53

„Jdeoto,“skočilmuJasonrychledořeči,„žeNicoobjeviljistouinformaci,kterábynámmohlapomoct.“

„Jo.“Nicosenetvářilmocnadšeně.„Tenduch,sekterýmjsemmluvilvčeravnoci…bylbývalýknězHekaté.Potvrdilto,cobohyněřeklaHazelvčeranakřižovatce.VprvníválcesGigantybojovalaHekaténastraněbohů.JednohoGigantazabila–toho,kterýbylstvořenjakoantiHekaté.JmenovalseKlytios.“

„Temnápostava,“dovtípilseLeo.„Zahalenávestínech.“

Hazelsekněmuobrátilaspřimhouřenýmazlatýmaočima.„Jaktovíš,Leo?“

„Měljsemtakovýsen.“

Nikdosenetvářilpřekvapeně.Většinupolobohůtrápilyživénočnímůryotom,cosedějevesvětě.

VšichninapjatěposlouchaliLeovovyprávění.SnažilsenedívatnaobrazyzTáborapolokrevných,když

líčil,jakbylvtroskách.ŘekljimotemnémobroviaodivnéženěnaVrchupolokrevných,kterámunabídlasmrtpodlepřání.

Jasonodsebeodstrčiltalířspalačinkami.„TakžetenobrjeKlytios.Podleměnanásbudečekat,budehlídatbránuSmrti.“

Franksivzalpalačinkuazačaljižvýkat.Nenechalsinadcházejícísmrtíkazitpořádnousnídani.„AtaženavLeověsnu?“

„Tojemůjproblém.“Hazelsipohrávalasdiamantemmeziprstyjakoeskamotér.„HekatémluvilaohroznémnepřítelivHádověchrámu–očarodějce,kteroumůžuporazitjedinějá,atokouzly.“

„Tysevyznášvkouzlech?“podivilseLeo.

„Zatímne.“

„Aha.“Snažilsevymysletněcopovzbudivého,alepřipomnělsivztekléočitéženy,jejíocelovýstisk,podnímžsemuzačalokouřitzruky.„Mámepáru,cojezač?“

Hazelzavrtělahlavou.„Jenom…“PodívalasenaNikaaproběhlameziniminějakáněmáválka.Leomělpocit,žetidvaspoluvedlisoukromédebatyoHádověchrámuažejimotomneřeklivšechno.

„Jenom,žejetěžkéjiporazit.“

„Alemámeidobrouzprávu,“hlásilNico.„Tenduch,sekterýmjsemmluvil,popisoval,jakHekatéporazilaKlytiavprvníválce.

54

Loučemimuzapálilavlasy.Uhořel.Jinýmislovy,jehoslabostíjeoheň.“

VšichnisepodívalinaLea.

„Aha,“zafuněl.„Nofajn.“

Jasonpovzbudivěpřikývl,jakobytobylaskvělázpráva–jakobyčekal,žeLeopřiklušekténebetyčnémasetemnoty,hodíponípárohnivýchkoulíavyřešízaněvšechnyproblémy.Leobyhoneradzklamal,alevduchupořádslyšelGaiinhlas:Onjeprázdnota,kterápohltíveškeroumagii,chlad,kterýstrávívšechenoheň,ticho,kteréspolknevšechnyřeči.

Leotušil,žebytochtělopěknýchpársirek,abytenobrvzplál.

„Jetodobrévodítko,“tvrdilJason.„Aspoňvíme,jakobrazabít.

Atačarodějnice…No,kdyžsiHekatémyslí,žejiHazelporazí,takjájívěřímtaky.“

Hazelsklopilaoči.„TeďužsejenomdostatdoHádovachrámu,probojovatsicestuGaiinýmisilami–“

„Abandouduchů,“doplniljiNicozachmuřeně.„Tivtomchrámuasinebudoumocmilí.“

„–anajítbránuSmrti,“pokračovalaHazel.„PokudsetamovšemdostanemevestejnoudobujakoPercyaAnnabethazachránímeje.“

Frankspolklkuspalačinky.„Mytozvládneme.Musíme.“

Leoobdivovaloptimismustohokolohnáta.Takybysemuhodil.

„Takžeodhaduju,“uvažoval,„žestouhleoklikounámbudetrvatčtyřipětdní,nežsedostanemedoEpiru,pokudnásnezdrží,no,víte,útokynestvůratak.“

Jasonsemrzutěusmál.„Jo.Tosenestane.“

LeosepodívalnaHazel.„Hekatétiřekla,žeGaiaplánujetensvůjvelkýprobouzecímejdannaprvníhosrpna,co?Nasvátekčeho?“

„Spes,“odpovědělaHazel.„Bohyněnaděje.“

Jasonobracelvrucevidličku.„Tonámteoretickydávádostčasu.

Jeteprvepátéhočervence.DoprvníhosrpnastihnemezavřítbránuSmrti,objevit,kdesídlíGiganti,azabránitjímprobuditGaiu.“

„Teoretickyano,“přisvědčilaHazel.„Alestejněbymězajímalo,jakprojdemeHádovýmchrámemanezbláznímesenebopřitomneumřeme.“

55

Nikdonepřišelsžádnýmnápadem.

Frankodložilsrolovanoupalačinku,jakobymunajednouzhořkla.„Jepátéhočervence.Páni,mněaninedošlo,že…“

„Tonic,člověče,“uchechtlseLeo.„JsiKanaďan,ne?JáodtebedárečekkeDninezávislostianinečekal…Ledažebysistonemohlodpustit.“

„Otonejde.Mojebabička…Vždyckymiříkala,žesedmičkajenešťastnéčíslo.Jetočísloduchů.Nelíbilosejí,kdyžjsemjířekl,ženásnavýpravěbudesedm.Ačervenecjesedmýměsíc.“

„Tojo,ale…“Leonervózněpoklepalprstyostůl.Uvědomilsi,ževyťukávámorseovkouMámtěrád,stejnějakotodělávalsmámou.Bylbypořádnýtrapas,kdybyněkdozkamarádůtomukódurozuměl.„Aletojejenomnáhoda,jasný?“

Frankůvvýrazhoneuklidnil.

„TamvČíně,“spustilFrank,„sezastarýchčasůříkaločervenciměsícduchů.Tehdysisvětduchůasvětlidíbylynejblíž.Živíamrtvímohlipřecházetsematam.Netvrďtemi,žejetonáhoda,žehledámebránuSmrtivměsíciduchů.“

Nikdonicneřekl.

Leobysirádmyslel,žestaráčínskávíranemůžemítsŘímanyaŘekynicspolečného.Tojsouhruškyajablka,none?AleFrankovaexistencedokazovala,žekulturyspolusouvisí.ZhangovarodinapocházelaažzantickéhoŘecka.NašlasicestuŘímemaČínouanakoneczakotvilaažvKanadě.

LeovitakynešlozhlavysetkánísbohyníodplatyNemesisuVelkéhosolnéhojezera.Nemesismuřekla,žejesedmékolouvozu,člověk,kterýjenavýpravěnavíc.Nemyslelasedmývtomdušímsmyslu,žene?

Jasonsevřelpodručkykřesla.„Soustřeďmesenavěci,sekterýmisiporadíme.BlížímesekBoloni.Možnádostanemevícodpovědí,ažnajdemetytrpaslíky,kteréHekaté–“

Loďsezakymácela,jakobynaraziladoledovce.Leůvtalířsklouzlpostole.Nicospadlpozpátkuzežidleapraštilsehlavoudopříborníku.Svezlsenazemasesypalasenanějhromadamagickýchpohárůatalířů.

„Nico!“Hazelmuběželanapomoc.

56

„Coje–?“Franksepokusilvstát,aleloďsebouškublaopačnýmsměrem.VrazildostoluavletělpohlavědoLeovatalířemíchanýchvajíček.

„Koukejte!“Jasonukázalnastěny.ObrazyTáborapolokrevnýchpoblikávalyaměnilyse.

„Topřecenejde,“zalapalpodechuLeo.

Bylovyloučeno,abyčarovnézdiukazovalyněcojinéhonežscényztábora,alestěnunalevobokunajednouvyplnilaobrovskázkroucenátvář:křivéžlutézuby,rozčepýřenérudévousyadvěnesourodéoči–jednomnohemvětšíavýšpoloženéneždruhé.Tatvářjakobysesnažilaprokousatdomístnosti.

Ostatnístěnyzablikalyaukázalyscényzpalubynahoře.Piperstálaukormidla,aleněcobylošpatně.Odramendolůbylaobalenálepicípáskou,vpusemělaroubíkanohypřipoutanékřídicímupanelu.

TrenérHedgetrčelpodobněspoutanýaumlčenýroubíkemuhlavníhostěžně.Tančilakolemnějprapodivněvyhlížejícíbytost,kombinaceskřítkaašimpanzesžalostnýmmódnímvkusem.

Zaplétalamuvlasydodrobnýchcopánkůsrůžovýmigumičkami.

Tavelikáhnusnátvářnastěněvlevocouvla,takžejiLeouvidělcelou–byltodalšítrpasličíšimpanzvještěšílenějšímúboru.Začalskákatpopaluběacpátvěcidoplátěnéhopytle:dýkuPiper,LeovyovladačeWii.PakvypáčilzřídicíhopaneluArchimédovukouli.

„Tone!“zaječelLeo.

„Uhmmm,“zasténalNicozezemě.

„Piper!“vykřiklJason.

„Opice!“houklFrank.

„Tonejsouopice,“zavrčelaHazel.„Podlemětojsoutitrpaslici.“

„Kradoumivěci!“zakvílelLeoarozběhlsekeschodům.

57

XI

LEO

Leonejasněvnímal,jakHazelkřičí:„Běžte!JásepostarámoNika!“

JakobyLeováhal.Jistě,doufal,žejediAngelovpořádku,alemělsvéstarosti.

HnalseposchodechnahoruaJasonaFrankzaním.

Situacenapaluběbylaještěhorší,nežseobával.

TrenérHedgeaPipersenapínalivesvýchlepicíchpoutech,zatímcojedenďábelskýopičítrpaslíktancovalpopalubě,sbíralvšechno,conebylopřivázáno,acpalsitodopytle.Mohlměřittakmetrdvacet,bylještěmenšínežtrenérHedge,mělkřivénohy,šimpanzíchodidlaatakkřiklavéoblečení,ažseztohoLeovitočilahlava.Zelenékostkovanékalhotysidolezašpendliladrželyjejasněčervenékšandypřesrůžovočernoudámskoublůzku.Oběrucemuobepínalopůltuctuzlatýchhodinek,nahlavěmusedělkovbojskýklobouksezebřímvzoremacenovkouvisícízkrempy.Tělomupokrývalarozčepýřenáčervenásrst,aledevadesátprocentochlupenísesoustředilovmohutnémobočí.

Leazrovnanapadlo:Kdejetendruhýtrpaslík,kdyžzasebouuslyšelcvaknutíadošlomu,žezavedlkamarádydopasti.

„Dolů!“Praštilsebouopalubuadoušísemuopřelaexploze.

Propříště,pomyslelsiLeoomámeně,nenechávatkrabicekouzelnýchgranátůtam,kdeseknimmůžoudostattrpaslíci.

Aspoňžebylnaživu.LeoužexperimentovalsnejrůznějšímizbraněmizaloženýminaArchimédověkouli,kterouzískalvŘímě.

Sestrojilgranáty,kteréchrlilykyselinu,oheň,šrapnelynebočerstvý

58

máslovýpopcorn.(Noco,člověknikdyneví,kdymuvbitvěvyhládne.)Souděpodletoho,jakLeovizvonilovuších,odpáliltrpaslíkzábleskovýgranát,naplněnývzácnouampulkoučiréhotekutéhovýtažkuApollónovyhudby.Nezabíjel,aleLeomělpocit,jakobyprávěskočilplacákadovody.

Pokusilsezvednout.Končetinyhoneposlouchaly.Někdohotáhlzapas.Možnásemuněkterýkamarádsnažípomoct?Kdepak.

Kamarádinesmrdíjakoopičíklecezlitévoňavkou.

Pokusilseobrátit.Vidělrozostřeněarůžově,jakobysesvětponořildojahodovéhoželé.Tyčilsenadnímrozšklebenýgroteskníobličej.Trpaslíkshnědousrstíbyloblečenýještěhůřnežtendruhý,mělzelenýkloboukjakoirskýskřítek,visacídiamantovénáušniceačernobílýdresfotbalovéhosudího.Pochlubilsekořistí,kterouprávěukradl–Leovýmopaskemnanářadí–,aodtančil.

Leosehopokusilchytit,alemělotupěléprsty.Trpaslíkodkvačilknejbližšíbalistě,kteroujehodruhsčervenýmkožichempřipravovalkpalbě.

Hnědýtrpaslíksevyšvihlnastřelu,jakobytobylskateboard,

ajehokumpánhoodpálildonebe.

RudýkožichdotancovalktrenéruHedgeovi.Vlepilsatyrovimlaskavoupusunatvářaskočilkzábradlí.PoklonilseLeovi,smeklkovbojskýkloboukaudělalpřemetvzadpřesboklodi.

Leovisepodařilovstát.Jasonužbylnanohou,klopýtaladovšehovrážel.Frankseproměnilnagorilíhosamce(proč,toLeonetušil;snadabysestrpasličímiopičákydomluvil?),alezábleskovýgranáthotvrdězasáhl.Leželroztaženýnapalubě,jazykmuviselztlamyagorilíočimělobrácenévsloup.

„Piper!“Jasondovrávoralkekormidluaopatrnějívytáhlroubíkzpusy.

„Semnousenezdržuj!“vyjekla.„Běžzanimi!“

TrenérHedgeustožáruzamumlal:„H-mmmmmm-mmmmmm!“

Leosoudil,žetoznamenalo:„Zabijteje!“Nebylototěžkétlumočit,protoževětšinatrenérovýchvětobsahovalaslůvkozabít.

Leopohlédlnařídicíkonzoli.Archimédovakoulebylapryč.Sáhlsikpasu,kdemělmítopaseksnářadím.Vhlavěsemuzačínalo

59

rozjasňovatapomalusevněmvařilvztek.Tihletrpaslícinapadlijeholoď.Aukradlimunejcennějšímajetek.

PodnímserozkládaloměstoBoloňa–mozaikabudovsčervenýmistřechamivúdolílemovanémzelenýmikopci.Pokudtytrpaslíkyneobjevíněkdevbludištiulic…Ne.Nezdarnepřicházívúvahu.Aničekánínato,ažsekamarádivzpamatují.

ObrátilsekJasonovi.„Cítíšsenato,abysovládlvítr?Potřebujusvézt.“

Jasonsezamračil.„Jasně,ale–“

„Fajn,“přerušilhoLeo.„Musímechytitpáropičáků.“

JasonsLeempřistálinarozlehlémnáměstílemovanémsprávnímibudovamizbíléhomramoruavenkovnímikavárnami.Okolníulicebylyucpánykolyaskútry,alenáměstísamozeloprázdnotouažnaholubyapárstarcůpopíjejícíchespreso.

Nikdozmístníchsinevšímalmohutnéřeckéválečnélodivznášejícísenadnáměstímanitoho,žeJasonaLeoprávěslétlidolů,JasontřímázlatýmečaLeo…no,Leovlastněnemělnic.

„Kamteď?“zeptalseJason.

Leonanějjenhleděl.„Člověče,tojánevím.Moment,vytáhnusizopaskudžípíeskunahledánítrpaslíků…Jé,počkat!Jážádnoudžípíeskunatrpaslíkynemám–aniopaseksnářadím!“

„Fajn,“zabručelJason.Vzhlédlklodi,jakobysevzpamatovával,apakukázalpřesnáměstí.„Balistaodpálilaprvníhotrpaslíkatamtímsměrem,myslím.Pojďme.“

Přebrodilisemořemholubů,namířilisitobočníuličkousobchodysoblečenímasezmrzlinou.Chodníkylemovalybílésloupypočmáranégraffiti.Páržebrákůjepoprosiloodrobné(Leosiceitalskyneuměl,aletohlepochopilnaprostojasně).

Pořádsisahalkpasu,doufal,žesemutampásmagickyobjeví.

Nic.Snažilsenepanikařit,alepostupněsinanějnavyklspoléhatskorovevšem.Připadalomu,jakobymuněkdoukradljednuruku.

„Myhonajdeme,“ujišťovalhoJason.

JindybytoLeauklidnilo.Jasonsidovedlvkrizizachovatchladnouhlavuaužhovytáhlzespoustymalérů.AlednesdokázalLeomysletjenomnatenpitomýkoláčekštěstí,kterýsiotevřeltamvŘímě.BohyněNemesismuslíbilapomocadostalji:kódkaktivaci

60

Archimédovykoule.TehdyLeonemělnavybranou,muselhopoužít,abyzachránilpřátele.Nemesishoalevarovala,žejejípomocnebudezadarmo.

Leouvažoval,jestlitucenuvůbeckdysplatí.PercyaAnnabethbylipryč.Loďseodchýlilastovkykilometrůzkurzuamířízanesplnitelnýmúkolem.KamarádinaLeaspoléhají,žeporazíděsivéhoGiganta.AteďnemásvůjpásaniArchimédovukouli.

Takseráchalvsebelítosti,žeaninepostřehl,kdejsou,dokudhoJasonnepopadlzaruku.„Koukej.“

Leovzhlédl.Ocitlisenamenšímnáměstí.NadnimisetyčilamohutnábronzovásochaúplněnahéhoNeptuna.

„Jejda.“Leoodvrátiloči.Vážněnepotřebovaltakhlebrzoránovidětbožskéslabiny.

Bůhmořestálnavelkémmramorovémpodstavciuprostřednefungujícífontány(cožbylatrochuironie).PooboustranáchNeptunasedělimalíokřídleníandílciatvářilisejaksivyjeveně.

Neptun(nekoukejmudotohoklína)vystrkovalbokjakoElvisPresleypřizpěvu.Vpravérucedrželvolnětrojzubecalevounatahoval,jakobyLeovižehnalnebosesnímpokoušellevitovatjakoeskamotér.

„Nějakánápověda?“zeptalseLeo.

Jasonsezamračil.„Možnáano,možnáne.PoceléItáliijsousochybohů.RadšibychnarazilnaJupitera.NebonaMinervu.

VlastněnakaždéhokroměNeptuna.“

Leovlezldovyschléfontány.Položilrukunapodstavecsochyašpičkamiprstůmuprojelnávalpocitů.

Cítilsoukolízbožskéhobronzu,kouzelnépáčky,pružinyapísty.

„Jetomechanickávěc,“oznámil.„Možnávchoddotajnéhotrpasličíhodoupěte!“

„Ale!“zaskřehotalnějakýhlaspoblíž.„Dotajnýhodoupěte?“

„Jáchcitajnýdoupě!“vyjekldalšíhlasseshora.

Jasoncouvlstasenýmmečem.Leosimálemvyvrátilhlavu,jaksesnažildívatnadvěmístanajednou.Trpaslíksčervenýmkožichemvkovbojskémkloboukusedělasiodesetmetrůdálunejbližšíhostolkuvkavárněaupíjelzešálkuespresa,kterýdrželvopičínoze.

61

TenshnědýmkožichemvzelenémkloboukutrůnilnamramorovémpodstavciunohouNeptunahnednadLeovouhlavou.

„Míttaktajnýdoupě,“zasnilseČervenýkožich,„taktamchcityčjakovhasičárně.“

„Avodnískluzavku!“nadchlseHnědýkožich,kterýnamátkouvytahovalvěcizLeovapásuaodhazovalhasáky,kladivaanastřelovacípistole.

„Nechtoho!“Leosepokusilpopadnouttrpaslíkazanohy,alenedosáhlnavršekpodstavce.

„Mocmalej,co?“politovalhoHnědýkožich.

„Tyříkášmně,žejsemmalej?“Leoserozhlédl,cobyponěmhodil,alenebylotamnicnežholubiapochyboval,žebynějakéhochytil.„Vraťmimůjpás,typitomečku–“

„Ale,ale!“napomenulhoHnědýkožich.„Ještějsmeseaninepředstavili.JájsemAkmon.Atamhlebrácha–“

„–jekrasavec!“Červenýkožichzvedlsvůjšálek.Souděpodlerozšířenýchzorničekašílenéhošklebumělkofeinuprávětakdost.

„Passalos!Zpěvákpísní!Pijákkávy!Zlodějlesklýchvěciček!“

„Alejdi!“zaskřehotaljehobratrAkmon.„Jákradumnohemlípnežty.“

Passalossiodfrkl.„Tysiumíšukrástledatakchvilkuspánku!“

Vytáhlnůž,kterýpatřilPiper,azačalsesnímšťouratvzubech.

„Hej!“ozvalseJason.„Tojenůžmojíholky!“

VrhlsekPassalosovi,aletrpaslíkbylrychlý.Vyskočilzežidle,odrazilseodJasonovyhlavy,udělalpřemet,přistálvedleLeaaobjalhochlupatýmaprackamakolempasu.

„Zachráníšmě?“zaprosil.

„Nechměbýt!“Leosehopokusilsetřást,alePassalosudělalsaltovzadapřistáldalekozaním.Leovisesvezlykalhotykekolenům.

ZůstalhledětnaPassalose,kterýsekřeniladrželmalýpásekkovu.NějaksemupodařiloukrástzippřímozLeovýchkalhot.

„Vraťmi–tenzatracený–zip!“vykoktalLeoasnažilsehrozitpěstíapřidržovatsikalhotysoučasně.

„Alene,máloseblejská.“Passaloshoodhodil.

62

Jasonzaútočilmečem.Passalosvyrazilpřímonahoruanajednousedělnapodstavcisochyvedlebratra.

„Řeknimi,ženejsemšikovnej,“naparovalse.

„Takjo,“pochválilhoAkmon.„Jsišikovnej.“

„Pff!“ušklíblsePassalos.„Dejmitenpás.Chcisepodívat.“

„Ne!“Akmonhoodstrčilloktem.„Tysdostalnůžalesklejmíč.“

„Jo,tenlesklejmíčjefajn.“Passalossisundalkovbojskýklobouk.Jakokdyžkouzelníkvytahujekrálíka,vylovilznějArchimédovukouliazačalserýpatvestarověkýchbronzovýchčíselnících.

„Nechtoho!“zaječelLeo.„Tojejemnýmechanismus.“

Jasonkněmupřistoupilazabodlsepohledemdotrpaslíků.„Kdovydvavlastnějste?“

„Kerkópové.“AkmonsiJasonazměřilpřimhouřenýmaočima.

„TyjsiJupiterůvkluk,co?Vždyckytopoznám.“

„StejnějakoČernázadnice,“přisvědčilPassalos.

„Černázadnice?“Leoodolalnutkáníznovusevrhnoutnatrpaslíky.Čekal,žePassaloskaždouchvíliArchimédovukoulizničí.

„No,Hérakles.“Akmonsezašklebil.„ŘíkalijsmemuČernázadnice,protožemělvezvykuchoditnahatej.Atakseopálil,že–“

„Aspoňmělsmyslprohumor!“vpadlmudořečiPassalos.„Chtělnászabít,kdyžjsmehookradli,alepustilnás,protožesemulíbilynašefórky.Nejakovydva.Bručouni,mrzouti!“

„Hele,jámámsmyslprohumor,“zavrčelLeo.„Vraťtenámnaševěciajávámřeknuvtip,žesepotrháte.“

„Fajnpokus!“Akmonvytáhlzpásumaticovýklíčaroztočilhojakořehtačku.„Super!Tohlesirozhodněnechám!Dík,Modrázadnice!“

Modrázadnice?

Leosepodívaldolů.Kalhotymuzasesklouzlykekotníkůmaodhalilymodréspodky.„Adost!“zařval.„Dejtesemmojevěci!

Okamžitě.Nebovámukážu,jakjelegračníhořícítrpaslík.“

Rucemuvzplály.

„Teďzačínározumnářeč.“Jasonvyhodilmečdonebe.Nadnáměstímsezačalysbírattemnémraky.Zadunělhrom.

„Tojeděsný!“vyjeklAkmon.

63

„Jasně,“souhlasilPassalos.„Škoda,ženemámetajnýdoupě,kambysmeseschovali.“

„Jenomžetahlesochanejsoudveředotajnýhodoupěte,“dodalAkmon.„Sloužíkněčemujinýmu.“

VLeovisevšechnosevřelo.Ohněmuvdlaníchuhasly,uvědomilsi,ženěcojemocšpatně.Vykřikl.„Past!“avrhlsepohlavězfontány.Jasonmělbohuželmocprácespřivolávánímbouře.

LeosepřekulilnazádaazprstůNeptunovysochyvyrazilopětzlatýchšňůr.Jednahojentaktakminula.ZbytekpřistálnaJasonovi,obalilhojakokrávunarodeuavytáhlhozanohynahoru.

BleskodpálilzubyNeptunovatrojzubceaobloukyelektřinypřejelposoše,aleKerkópovéužzmizeli.

„Bravo!“zatleskalAkmonodnejbližšíhokavárenskéhostolku.

„Jeztebeprvotřídnílampion,synuJupitera!“

„Tojo!“přidalsePassalos.„Víš,Héraklestakyjednouviselhlavoudolů.Bože,pomstajetaksladká!“

Leovytvořilohnivoukouli.HodiljinaPassalose,kterýsepokoušelžonglovatsedvěmaholubyaArchimédovoukoulí.

„Jú!“Trpaslíkuskočilpředexplozí,pustilkoulianechalholubyuletět.

„Jenačasezmizet!“usoudilAkmon.

Smeklkloboukahrnulsepryč,přeskakovalzestolunastůl.

PassalossepodívalnaArchimédovukouli,kterásekoulelaLeoviknohám.

Leosinachystaldalšíohnivoustřelu.„Takpojď,“zavrčel.

„Nazdárek!“Passalosudělalsaltodozaduarozběhlsezabratrem.

LeosebralArchimédovukouliapospíchalzaJasonem,kterýpořádviselhlavoudolů,ovázanýjakomumie,ažnarukusmečem.

Pokoušelsezlatýmostřímpřeřezatšňůry,alemarně.

„Počkej,“zarazilhoLeo.„Najdu,jaksetouvolňuje–“

„Běž!“zavrčelJason.„Ažseztohodostanu,půjduzatebou.“

„Ale–“

„Aťsetineztratí!“

Poslední,počemLeotoužil,byloosamětsopičímitrpaslíky,aleKerkópovéužmizelizaprotějšímrohemnáměstí.LeonechalJasonavisetarozběhlsezanimi.

64

XII

LEO

Trpaslícisemunijakzvlášťnesnažilizmizet,atobyloLeovipodezřelé.Drželisenadohled,pelášilipočervenýchtaškovýchstřechách,sráželiokennítruhlíky,výskali,hulákaliatrousilizaseboušroubkyahřebíkyzLeovaopasku–skorojakobychtěli,abyjeLeosledoval.

Hnalsezanimiazaklelpokaždé,kdyžsemusvezlykalhoty.

Zahnulzarohauviděldvěprastarékamennévěžetyčícíseknebi,mnohemvyššínežvšechnokolem.Snadnějakéstředověképozorovatelny?Naklánělysejakořadicípákyvzávodnímautě.

Kerkópovévyšplhalinavěžvpravo.Kdyžsedostalinahoru,zalezlidozaduazmizeli.

Vlezlidovnitř?Leotamvidělmaláokénkazakrytákovovýmimřížkami,alepochyboval,žebytotrpaslíkyzastavilo.Chvílihlídal,aleKerkópovéseneobjevili.Atoznamenalo,žemusítamnahoruanajítje.

„Paráda,“zamumlal.Neměltužádnéholétajícíhokamaráda,kterýbyhovynesl.Loďbyladalekonato,abysijizavolalnapomoc.SnadbydovedlproměnitArchimédovukoulinanějakélétajícízařízení,alejediněkdybymělpássnářadím–atenneměl.

Pátralkolemsebeapokoušelseuvažovat.Opůlblokudálseotevřelydvojitéskleněnédveřeavyšouralasestarápanísigelitkami.

Obchodspotravinami?Hmmm…

Leosepoplácalpokapsách.Kvlastnímupřekvapenínašelpáreurovýchbankovek,zbylýchzpobytuvŘímě.Tipitomítrpaslícimusebralivšechnoažnapeníze.

65

Rozběhlsekobchodu,jakjenmutokalhotybezzipudovolovaly.

Pátralmeziregályobchoduahledal,cobymohlpoužít.Nevěděl,jakseitalskyřekneNazdárek,kdetuprosímmátenebezpečnéchemikálie?Alemožnátobylojenomdobře.Neradbyskončilvitalskémvězení.

Čístštítkynaštěstínepotřeboval.Stačilomuvzítdorukyzubnípastuapoznal,jestliobsahujedusičnandraselný.Našeldřevěnéuhlí.

Objevilcukrajedlousodu.Vobchoděprodávaliizápalky,sprejprotihmyzuahliníkovoufólii.Skorovšechno,copotřeboval,aktomuprádelníšňůru,kterásemuhodilamístoopasku.Přidaliněconasvačinu,abyzamaskovaltenpodezřelýnákup,avyložilkošíkupokladny.Okatápokladnísehozeptalananěco,čemunerozuměl,alepodařilosemuzaplatit,dostaltaškuapospíchalven.

Schovalsedonejbližšíchdveří,odkudmělvýhlednavěže,apustilsedopráce.Přivolaloheň,abyvysušilsurovinyapovařilje,cožbyjinaktrvaloněkolikdní.

Každouchvílikontrolovalpohledemvěž,alepotrpaslícíchanividu,anislechu.Mohljenomdoufat,žejsoupořádtamnahoře.

Připravitarzenálmuzabralosotvapárminut–takdobrývtombylalepřipadalomutojakohodiny.

Jasonseneukázal.MožnábylpořádsvázanýuNeptunovyfontánynebopátralvulicíchpoLeovi.Nikdojinýzlodinapomocnepřišel.AsiještěvyplétalitrenéruHedgeovityrůžovégumičkyzvlasů.

Toznamenalo,žeLeoměljenomsámsebe,pytlíksjídlemapárimprovizovanýchzbranívyrobenýchzcukruazubnípasty.Jo,aArchimédovukouli.Tabylahodnědůležitá.Doufal,žejinezničil,kdyžjinaplnilchemickýmpráškem.

Doběhlkvěžianašelvchod.Pustilsenahorupotočitýchschodech,zastavilsejenupokladnyshlídačem,kterýsenanějrozječelitalsky.

„Vážně?“řeklLeo.„Koukejte,člověče,mátevtésvézvonicitrpaslíky.Ajájsemderatizátor.“Zvedlsprejprotihmyzu.„Vidíte?

DeratizátorMoltoBuono.Střik,střik.Aúúúú!“Sehráltrpaslíka,jaksevhrůzerozpouští,čemužItalkupodivuneporozuměl.

Prostějennatáhlrukupropeníze.

66

„Sakra,chlape,“zabručelLeo.„Zrovnajsemutratilvšechnyprachyzadomácívýbušniny.“Zalovilvpytlíkusjídlem.„Nechceteněco…hm…tadyztoho?“

ZvedlžlutočervenýpytlíksnápisemFonzies.Zřejmětobylynějakéchipsy.Kjehopřekvapeníhlídač

pokrčilramenyapytlíksivzal.„Avanti!“

Leostoupaldál,alezapsalsizauši,abysityhlebrambůrkyopatřildozásoby.VItáliibylyzřejmělepšímplatidlemnežeura.

Schodyvedlypořáddáladál,jakobycelávěžbylajenomzáminkoukestavběschodiště.

Zastavilsenaodpočívadle,zhroutilseuúzkéhozamřížovanéhookénka,pokoušelsechytitdech.Potilsejakoblázenasrdcemubušilodožeber.PitomíKerkópové.Leočekal,žeažsedostanenahoru,opičáciprostěodskáčou,nežstačínasaditsvézbraně.Alenezbývalomunežtozkusit.

Lezldál.

Nakonec,kdyžužmělpocit,žemístonohoumápřevařenénudle,sedostalnahoru.

Místnostpřipomínalakomorunakošťatasezamřížovanýmioknynavšechčtyřechstranách.Vrozíchsevršilypytlespoklady,všudepopodlazeseválelylesklépředměty.LeozahlédlnůžPiper,starouknihuvázanouvkůži,párzajímavýchmechanickýchvynálezůatolikzlata,žebyztohoHazelinakoněrozbolelobřicho.

Zpočátkusimyslel,žetrpaslícizmizeli.Paksepodívalnahoru.

AkmonaPassalosviselihlavamidolůnatrámechzašimpanzínohyahráliantigravitačnípoker.KdyžuviděliLea,vyhodilikartydovzduchujakokonfetyaroztleskalise.

„Játiříkal,žetoudělá!“vyjeklAkmonpotěšeně.

Passalospokrčilrameny,vzaljednyzesvýchzlatýchhodinekapodaljebratrovi.„Vyhráljsi.Jánečekal,žebudetakhloupej.“

Obasespustilinazem.Akmonmělkolembřichapřipevněnýopaseksnářadím.Byltakblízko,žetoLeasváděloponěmskočit.

Passalossinarovnalkovbojskýkloboukarozkoplmřížkunanejbližšímokně.„Kamhovytáhnemeteď,brácho?NakopulisvatýhoLukáše?“

Leobytrpaslíkynejradšiuškrtil,alepřinutilseusmát.

67

„Páni,toznídobře!Alenežpůjdeme,pánové,zapomnělijstenaněcolesklého.“

„Tonenímožný!“Akmonsezamračil.„Námnicneujde.“

„Vážně?“Leozvedlsvůjpytelzobchodu.

Trpaslícipopošliblíž.JakLeodoufal,zvědavostjimnedovolilaodolat.

„Podívejte.“Leovytáhlsvouprvnízbraň,hroudupráškovýchchemikáliízabalenouvhliníkovéfólii,a

rukoujizapálil.

Věděl,žesemusíodvrátit,kdyžvybuchne,aletrpaslícizíralipřímonani.Zubnípasta,cukrasprejnahmyzseApollónověhudběrovnatnemohly,alestačilynaslušnýzábleskovýgranát.

Kerkópovézakvíleliachytilisezaoči.Potácelisekoknu,aleLeoodpálilprimitivnípetardy–rozházeljekolembosýchnohoutrpaslíků,abyjevyvedlzrovnováhy.AktomuještěnastavilciferníkynaArchimédověkouli.Vypustilaoblaknepříjemnébílémlhyatanaplnilamístnost.

Leovidýmnevadil.Bylvůčiohniimunní,stávalpřímovkouřícíchplamenech,přežildračídechamnohokrátčistilžhavévýhně.Zatímcotrpaslícikašlaliasípali,sebralAkmonovisvůjopasek,sklidemznějvytáhlelastickýprovazatrpaslíkysvázal.

„Mojeoči!“kašlalAkmon.„Můjpás!“

„Mojenohyvohni!“kvílelPassalos.„Tonenílesklý!Tovůbecnenílesklý!“

KdyžseLeoujistil,žejsouKerkópovépevněspoutaní,odtáhljedorohuazačalseprohrabovatjejichpoklady.SebraldýkuPiper,párprototypůgranátůadalšíchvěcí,kterétrpaslíciukořistilinapaluběArgaII.

„Prosím!“kvílelAkmon.„Nebernámnašeblýskavky!“

„Dohodnemese!“navrhovalPassalos.„Dostanešdesetprocent,kdyžnáspustíš!“

„Aninápad,“odvětilLeo.„Teďjetovšechnomoje.“

„Dvacetprocent!“

Vtuchvílijimnadhlavamizadunělhrom.Zableskloseamříženanejbližšímokněserozletěly,roztavenékusykovuzasyčely.

DovnitřvlétlJasonjakoPeterPan,kolemnějjiskřilaelektřinaazezlatéhomečesemukouřilo.

68

Leouznalehvízdl.„Člověče,tobyloparádníčíslo.“

Jasonsezamračil.VšimlsispoutanýchKerkópů.„Coto–“

„Tovšechnojásám,“pochlubilseLeo.„Vtomjsemdobrej.Jakjsiměnašel?“

„No,totenkouř,“hleslJason.„Aslyšeljsemrány.Mělijstetupřestřelku?“

„Takněco.“LeomuhodildýkuPiperadálseprohrabávalpytlitrpasličíchpokladů.Vzpomnělsi,coříkalaHazelonalezenémpokladu,kterýjimpomůžesvýpravou,jenženevěděl,covlastněhledá.Bylytammince,zlaténugety,šperky,kancelářskésvorky,fólie,manžetovéknoflíčky.

Pořádsevracelkedvěmavěcem,kteréjakobytamnepatřily.

Jednabylstarýbronzovýnavigačnípřístrojpodobnýlodnímuastrolábu.Bylpořádněpoškozenýazřejměmuchybělynějakédíly,aleLeastejněfascinoval.

„Vezmisito!“nabízelPassalos.„VyrobiltoOdysseus,abysvěděl!Vezmisitoapusťnás.“

„Odysseus?“zpozornělJason.„TenOdysseus?“

„Jasně!“kvičelPassalos.„SestaviltojakostařecnaIthace.Jedenzjehoposledníchvynálezůamymuhočmajzli!“

„Jaktofunguje?“zajímalseLeo.

„No,nefunguje,“pokrčilramenyAkmon.„Chybítamnějakejkrystalčico.“Podívalsenabratra,abymunapověděl.

„‚Ménejvětšícokdyby,‘“zarecitovalPassalos.„‚Měljsemvzítkrystal.‘Tosiblábolilzespanítunoc,kdyžjsmemutosebrali.“

Pokrčilrameny.„Nemámtucha,cotímmyslel.Aletablýskavávěcjevaše!Užmůžemejít?“

Leovlastněaninevěděl,pročtenastrolábchce.Byločividněpokaženýajehonenapadalo,cobymělipodleHekaténajít.Přestosihovsunuldokouzelnékapsyvopasku.

Zaměřilsenadalšípodivnýkousektrpasličíkořisti–knihuvázanouvkůži.Přednístranabylazlatáavjazyce,kterémuLeonerozuměl,alenicjinéhonatéknizeleskléhonebylo.AnavelkéčtenářeKerkópynetipoval.

„Cojetohle?“Zašermovalsknihoupředtrpaslíky,kteřímělipořáduslzenéočiodkouře.

69

„Nic!“zakňouralAkmon.„Jenomknížka.Mělahezkouzlatouobálku,atakjsmemujivzali.“

„Komu?“zeptalseLeo.

AkmonaPassalossivyměnilinervóznípohled.

„Jednomudrobnějšímubohovi,“odpovědělPassalos.

„VBenátkách.Vážně,nictonení.“

„VBenátkách.“JasonsezamračilnaLea.„Nemámetamteďjet?“

„Jo.“Leoprohlíželknihu.Textunerozuměl,alevidělspoustuilustrací:kosy,různérostliny,obrázekslunce,skupinuvolůtáhnoucíchvůz.Netušil,jaktomůžebýtdůležité,alejestliknihapatřilamenšímubohovizBenátek–dalšíhomísta,kterémělipodleHekaténavštívit–,paktomusíbýtto,cohledají.

„Kdepřesněnajdemetohodrobnějšíhoboha?“zeptalseLeo.

„Ne!“zavřískalAkmon.„Nemůžetemujipřinéstzpátky!Kdybyzjistil,žejsmemujičmajzlimy–“

„Zničilbyvás,“tipovalJason.„Atosvámiudělámetaky,pokudnámtoneřeknete,amyjsmemnohemblíž.“PřitisklhrotmečekAkmonověchlupatémuhrdlu.

„Fajn,fajn!“pištěltrpaslík.„LaCasaNera!CalleFrezzeria!“

„Tomábýtadresa?“chtělvědětLeo.

Obatrpaslícihorlivěpřikyvovali.

„Prosím,neříkejte,žejsmejistopilimy,“žebralPassalos.„Onnenívůbechodnej!“

„Kdojeto?“chtělvědětJason.„Kterýbůh?“

„To-tonemůžuříct,“koktalPassalos.

„Tobysaleměl,“varovalhoLeo.

„Ne,“kviklPassalosutrápeně.„Teda,játovážněnejsemschopnejříct.Nedovedutovyslovit!Tr-tri-jetotěžký!“

„Tru-,“pokoušelseAkmon.„Tru-toh–mátomocslabik!“Obaserozbrečeli.

Leonevěděl,jestlijimKerkópovénelžou,alenafňukajícítrpaslíkysenedovedlzlobit,ikdyžbylitakotravníanahastrošení.

Jasonsvěsilmeč.„Cosnimimášvplánu,Leo?PoslatjedoTartaru?“

70

„Prosím,ne!“kvílelAkmon.„Trvalobynámtotejdny,nežbysmesevrátilizpátky.“

„PokudbynásGaiavůbecpustila!“popotáhlPassalos.„OnateďovládábránuSmrti.Budemítnanásžízeň.“

Leosepodívalnatrpaslíky.Užbojovalsespoustounestvůranikdymunevadilojezničit,aletohlebyloněcojiného.Museluznat,žetydvaopičíchlapíkytaktrochuobdivuje.Prováděliparádnírošťárnyamilovalilesklévěci.ToLeodokázalpochopit.Kromětoho,PercyaAnnabethjsouteďvTartaru,snadpořádnaživu,aputujíkbráněSmrti.Představa,žetyhleklukypošlevstřícstejnénočnímůře…no,tomuprostěnesedělo.

Představilsi,jakseGaiasmějejehoslabosti–jemocdobráckýpolobůhnato,abyzabilnestvůry.VzpomnělsinasenoTábořepolokrevnýchvtroskách,otělechŘekůaŘímanůrozesetýchpokrajině.VzpomnělsinaOktaviánamluvícíhohlasembohynězemě:ŘímanétáhnouzNewYorkunavýchod.Blížíseketvémutáboruanicjenezpomalí.

„Nicjenezpomalí,“dumalnahlasLeo.„Zajímalobymě…“

„Co?“zeptalseJason.

Leosepodívalnatrpaslíky.„Udělámedohodu.“

Akmonoviserozsvítilyoči.„Třicetprocent?“

„Nechámevámvšechnyvašepoklady,“prohlásilLeo,„ažnato,copatřínám,naastrolábaknihu,kterouodnesemezpátkytomuchlapíkovidoBenátek.“

„Aleonnászničí!“zakvílelPassalos.

„Neřeknememu,odkudjsmejivzali,“slíbilLeo.„Anezabijemevás.Pustímevás.“

„Ty,Leo…?“ozvalseJasonnervózně.

Akmonvyjeklradostí.„Jávěděl,žejsimazanýjakoHérakles!

BudutiříkatČernázadnicejunior!“

„Děkuju,nechci,“odmítlLeo.„Alenaoplátkuzato,žeušetřímevašeživoty,pronásmusíteněcoudělat.Pošluvásněkam,kdemůžetelidiveseleokrádat,týratje,ztěžovatjimživot,jaksevámzlíbí.Alemusíteudělatpřesněto,covámřeknu.PřísahejtepřiřeceStyx.“

71

„Přísaháme!“vyhrklPassalos.„Okrádatlidi,tojenašespecialitka!“

„Obtěžovánímiluju!“rozplývalseAkmon.„Kampůjdeme?“

Leosezašklebil.„SlyšelijsteněkdyoNewYorku?“

72

XIII

PERCY

Percyužvzalsvoudívkunapárromantickýchprocházek.Aletahleknimnepatřila.

VleklisepodélřekyPyrifiegethón,klopýtaličernýmskelnýmterénem,přeskakovalitrhlinyaschovávalisezaskalami,kdykolivampýrkypřednimizpomalily.

Bylouměnídržetsetakdaleko,abyjeneviděly,azároveňtakblízko,abyvtomtemnémzamlženémvzduchuudrželiKelliajejíkamarádkyvdohledu.ŽárzřekypálilPercymukůži.Přikaždémnádechujakobynabíraldoplicsírověpáchnoucískelnouvatu.Kdyžsepotřebovalinapít,mohliusrknoutjenposilujícítekutýoheň.

Jasně.Percyrozhodněvěděl,jakstrávitpříjemnérande.

AspoňžeseAnnabethkotníkočividněhojil.Užskoronekulhala.

Různéškrábanceašrámysezacelily.Světlévlasysisvázaladozadupáskemdžínoviny,utrženýmznohavic,avrudémsvětleřekyjíšedéočihořely.Přestožebylazbitá,umazanáaoblečenájakobezdomovec,Percymupřipadalanádherná.

Takžeconatom,žejsouvTartaru?Conatom,žemajímizernoušancinapřežití?Byltakrád,žejsouspolu,žesekupodivuusmíval.

Ifyzickysecítillíp,ikdyžvypadal,jakobyprošelhurikánemstřepů.Bylhladový,žíznivýavystrašenýjakokrálík(tímseAnnabethchlubitnemínil),aleaspoňsezbavilbeznadějnéhochladuřekyKókýtos.Ohnivávodasicechutnalahnusně,zřejměvšakposilovala.

Čassetěžkoodhadoval.Vleklisedáladálpodélřeky,kterásezařezávaladonevlídnékrajiny.Empúsynaštěstínebylyzdatní

73

chodci.Šinulysenabronzovýchaoslíchnohou,syčelyahádalyse,očividněkbráněSmrtinepospíchaly.

Jednoutydémonkynadšenězrychlilyahrnulysekněčemu,covypadalojakovyvrženámršinanabřehu.Percynetušil,cotoje–padlánestvůra?Nějakézvíře?Empúsysedotohoschutípustily.

KdyžsevydalydálaPercysAnnabethpakdorazilinatomísto,nenašlinicnežpárúlomkůkostíaleskléskvrnyzasychajícívžáruřeky.Percytušil,žebyempúsysestejnýmgustemzhltlyipolobohy.

„Pojďmedál.“JemněAnnabethodtáhlodtéscény.„Aťjeneztratíme.“

Jaktakšli,myslelnato,jakpoprvébojovalsempúsouKellinaúvodnímshromážděnínaGoodeověstředníškole,kdyžsRachelElizabethDárcovouuvízlivhudebně.TenkrátmutopřipadalojakobeznadějnásituaceTeďbydalcokolizato,kdybyměltakjednoduchýproblém.Tehdybylaspoňvesvětěsmrtelníků.Odsudnebylokamutéct.

Páni.PokudvzpomínánaválkusKronemjakonastarédobréčasy,jetozoufalství.Pořáddoufal,žesesnímaAnnabethvšechnozlepší,alejejichživotbylpořádnebezpečnějšíanebezpečnější,jakobyjimsudičkyspřádalyosudzostnatéhodrátumístozvláknaazkoušely,koliktohotidvapolobohovésnesou.

Podalšíchněkolikamílíchempúsyzmizelyzahřebenem.KdyžsetamPercysAnnabethdostali,zjistili,žeseocitlinaokrajidalšíhomohutnéhoútesu.ŘekaPyriflegethónseřinuladolůrozeklanýmistupniohnivýchvodopádů.Démonkyslézalyzútesu,přeskakovalyzřímsynařímsujakohorskékozy.

Percymuvyskočilosrdceaždokrku.IkdybysesAnnabethdostalidolůživí,nemělisetamnacotěšit.Krajinabylapustápopelavápláňježícísečernýmistromyjakoštětinamihmyzu.Zembylaposetápuchýři.Každouchvíliseněkterábublinavzedmula,prasklaavychrlilanestvůrujakolarvuzvajíčka.

Percyhonajednoupřešelhlad.

Všechnytynověnarozenénestvůryseplazilyabelhalystejnýmsměrem–khradběčernémlhy,která

spolklaobzorjakobouřkováfronta.Pyriflegethónplynulstejnýmsměremasitakdopolovinypláně,tamsestékalsdalšířekoutemnévody,snadtobylKókýtos?

74

Tydvatokydohromadyvytvořilykouřícívroucívodopádablížilysekčernémlze.

ČímdélesePercydívaldotemnébouře,tímmíňsemutamchtělojít.Mohlosevnískrývatcokoli–oceán,bezednájáma,armádanestvůr.AlejestlibránaSmrtiležítímsměrem,jetojedinášance,jaksedostatdomů.

Nakouklpřesokrajútesu.

„Škoda,ženeumímelítat,“zamumlal.

Annabethsipromnulapaže.„VzpomínášnaPukeovylétajícítenisky?Zajímalobymě,jestlitadydoleještěněkdejsou.“

Percysinaněpamatoval.Tybotybylyprokleté,abystáhlysvéhonositeledoTartaru.MálemdostalyjehonejlepšíhokamarádaGrovera.„Mněbystačilorogalo.“

„Tomožnánenínejlepšínápad.“Annabethukázalanakrvavěrudémrakynadnimi,jimižprolétalytemnéokřídlenésiluety.

„Lítice?“podivilsePercy.

„Nebonějacíjinídémoni,“pokrčilaramenyAnnabeth.„VTartarujsoujichtisíce.“

„Aněkteříurčitěžerourogala,“tipovalPercy.„Fajn,notakpolezeme.“

Empúsyuždoleneviděl.Zmizelyzajednímhřebenem,alenatomnezáleželo.Bylojasné,kamjetřebajít.Stejnějakotynestvůrnélarvy,plazícísepopláníchTartaru,zamíříktemnémuobzoru.Percyztohobylnadšenímcelýbezsebe.

75

XIV

PERCY

Kdyžsevydalidolůzútesu,soustředilsePercynabezprostředníúkoly:udržetse,vyhýbatseskalnímsesuvům,kterébynaněmohlyempúsyupozornit,asamozřejměsepostarat,abysesAnnabethnezřítilianezabilise.

AsivpůlcecestyzesrázuseAnnabethozvala:„Zastavímese,ano?Jenomkrátkoupauzu.“

Nohysejítaktřásly,ažsePercyproklínal,žetenodpočineknenařídildřív.

Posadilisenařímsuvedlehřmícíhoohnivéhovodopádu.ObjalAnnabethkolemramenaonaseonějopřelaacelásetřáslavyčerpáním.

Nebylnatomomoclíp.Připadalomu,žesemužaludeksmrsklnavelikostželatinovéhobonbonu.Mělpocit,žekdybynarazilinadalšímršinunestvůry,vrhlbysenanistejnělačnějakoempúsy.

AspoňžemáAnnabeth.SpolunajdoucestuvenzTartaru.Musí.

Nedalmocnaosudyaproroctví,alevjednověřil:Annabethaonmajíbýtspolu.Nezažilitohotolikjenomproto,abyseteďnechalizabít.

„Mohlotobýtještěhorší,“ozvalaseAnnabeth.

„Vážně?“Percysitonedovedlpředstavit,alesnažilsemluvitoptimisticky.

Přitulilasekněmu.Vlasyjívonělypokouři,akdyžzavřeloči,skoromupřipadalo,žesedíutáborákuvTábořepolokrevných.

„MohlijsmespadnoutdořekyLéthé.Apřijítovšechnyvzpomínky.“

76

Percymunaskočilahusíkůže,jenomnatopomyslel.Ztrátypamětiměluždostnacelýživot.Byltoteprveměsíc,comuHéravymazalavzpomínkyapřesunulahomeziřímsképolobohy.PercydoklopýtaldoTáboraJupiteravůbecnetušil,kdojeaodkudpochází.

ApárletpředtímbojovalsjednímTitánemnabřehuřekyLéthé,blízkoHádovapaláce.Zalilhovodouzřekyaúplněmuvymazalpaměť.„Jo,Léthé,“zabručel.„Tunemámvlásce.“

„JaksetenTitánjmenoval?“zeptalaseAnnabeth.

„Hm…Iapéthos.Říkal,žetoznamenáNapichovačneboco.“

„Ne,jámyslímtojméno,cosmudal,kdyžztratilpaměť.Steve?“

„Bob,“vzpomnělsiPercy.

Annabethsepodařiloslabězasmát.„TitánBob.“

Percyměltakvyprahlérty,žehosmíchbolel.Uvažoval,cosestalosIapéthempotom,cohonechalvHádověpaláci…Jestlijeznějpořádspokojený,přátelský,šťastnýanicnetušícíBob.Percydoufal,žeano,alepodsvětíjakobyvkaždémvyvolávalotonejhorší–vnestvůrách,hrdinechibozích.

Zahledělsepřespopelavépláně.OstatníTitániasibudoutadyvTartaru,možnáspoutanívřetězech,snadsebezcílněploužípokrajiněneboseschovávajívtemnýchpuklinách.PercyajehospojencizničilinejhoršíhoTitánaKrona,aleijehopozůstatkynejspíšspočívajíněkdetadydole–miliardakousíčkůvztekléhoTitánaplujícívkrvavýchmracíchnebočíhajícívtétemnémlze.

Percyserozhodlnatonemyslet.PolíbilAnnabethnačelo.

„Chcešseještěnapítohně?“

„Fuj.Obejdusebezněj.“

Vyškrábalisezasenanohy.Zbytekútesuvypadalneschůdně,jakokřižovatkadrobnýchříms,alestejnělezlidál.

Percyhotělopřešlonarežimautopilota.Doprstůhochytalakřeč.

Cítil,jakmunakotnícíchnaskakujípuchýře.Třáslsehladem.

Uvažoval,jestlitímhlademumřounebojestlijimvystačíohnivávoda.VzpomnělsinatrestTantala,kterýnavěčnosttrčelvjezírkuvodypodovocnýmstromem,alenedosáhlnaovoceaninavodu.

Páni,naTantalaPercynepomyslelceléroky.Tohopitomcenačaspropustiliztrestu,abyřídilTáborpolokrevných.MožnáužjezpátkynaTrestnýchpolích.Percymutohohňupanikdydřívnebylolíto,ale

77

teďsnímzačínalsoucítit.Dovedlsipředstavit,jakétoje,mítpořádvětšíavětšíhlad,anemoctsenajíst.

Lezdál,napomenulse.

Cheeseburgery,odpovědělžaludek.

Sklapni,pomyslelsi.

Shranolky,postěžovalsižaludek.

MiliarduletpotéashromadounovýchpuchýřůnanohousePercydostalnadno.PomohlAnnabethdolůaspolečněsezhroutilinazem.

Přednimisetáhlymílepustiny,bublajícílarvaminestvůrastromyjakoštětinamihmyzu.PojejichpravérucesePyriflegethóndělilnaramenazarývajícísedopláněarozlévalsedodoutnajícíohnivédelty.Naseveru,podélhlavníhotoku,bylazemprovrtanájeskyněmi.Tuatamvyráželyzezeměskalnívěžejakovykřičníky.

PůdapodPercyhorukoubylaznepokojivětepláahladká.Pokusilsejinabratdohrsti,pakpoznal,žepodtenkouvrstvouhlínyasutisetáhnerozsáhlámembrána…jakokůže.

Málemsemuzvedlžaludek,alepřekonalto.Stejněvněmnemělnicnežoheň.

Annabethotomneřekl,alezačalmítpocit,žejeněcopozoruje–něcovelikéhoazlovolného.Nemohlsenatozaměřit,bylotovšudekolemnich.A“pozoruje“,tonebylopravéslovo.Znamenalobyto,žetentvormáoči,aletahlevěcjeprostěvnímala.Hřebenynadnimiužtoliknepřipomínalyschody,spíšřadymohutnýchzubů.Askalnívěževypadalyjakozlomenážebra.Ajestlijetazeměkůže…

Percytymyšlenkyudusil.Prostěhototadyděsí,tojevšechno.

Annabethsezvedlaaotřelasisazeztváře.Zahledělasektemnotěnaobzoru.„Budemeúplněnechránění,ažpůjdemepřestupláň.“

Neceloustovkumetrůpřednimizezeměvyrazilpuchýř.Dralaseznějnestvůra…lesknoucísetelchinskluzkýmkožichem,lachtanímtělemazakrslýmilidskýmikončetinami.Podařilosemukousekodlézt,kdyžtuznejbližšíjeskyněněcovyrazilotakrychle,žePercyzaznamenaljenomtmavězelenouplazíhlavu.Nestvůrachňaplakvílejícíhotelchinadotlamyatáhlahodojeskyně.

78

ZnovuzrozenvTartarunadvěvteřinyahnedzasesežrán.Percypřemýšlel,jestlisetelchinobjevínanějakémjinémmístěajakdlouhomutobudetrvat.

Spolklkyseloupachuťtekutéhoohně.„Nojo.Budetopsina.“

Annabethmupomohlavstát.Naposledysepodívalnaútes,alecestazpátkynebyla.Dalbytisíczlatýchdrachem,abytuteďsseboumělFrankaZhanga–staréhodobréhoFranka,kterýsevždyckyobjevil,kdyžhobylonejvíctřeba.Dovedlbyseproměnitvorlanebodrakaapřeneslbyjepřestuhlepitomoupustinu.

Vydalisenacestu,snažilisevyhýbatústímjeskyní,drželiseubřehuřeky.

Zrovnaobcházelijednuvěž,kdyžPercyzachytilzábleskjakéhosipohybu–něcosekradlomeziskalamipojejichpravici.

Sledujejenějakánestvůra?NebojetojenomnáhodnápříšeraputujícíkbráněSmrti?

Najednousivzpomněl,pročsevydalitoutocestou,aztuhlnamístě.

„Empúsy.“PopadlAnnabethzaruku.„Kdejsou?“

Annabethseobrátilakolemdokolaapátralapokrajině,šedéočijípoplašeněsvítily.

Možnádémonkyuchvátiltenhadzjeskyně.Kdybybylypřednimi,muselibyjeněkdenaplánividět.

Pokudseneschovávají…

Percyvytasilmeč,alebylopozdě.

Empúsysevynořilyzpozaskalvšudekolemnich–jejichpěticejeobklíčila.Dokonalápast.

Kellidokulhaladopředunasvýchnesourodýchnohou.OhnivévlasyjínaramenouplályjakozmenšenývodopádřekyPyrifiegethón.RozedranéoblečeníroztleskávačkymělaplnérezavěhnědýchflekůaPercyvěděl,žekečuptonebude.Upřelananějkrvavěrudéočiaodhalilatesáky.

„PercyJacksone,“zavrkala.„Tojeparáda!Nemusímseanivracetdosvětasmrtelníků,abychtězničila!“

79

XV

PERCY

Percysipamatoval,jaknebezpečnábylaKelli,kdyžspolunaposledbojovalivlabyrintu.Inavzdorytěmnestejnýmnohámdovedlabýtzatraceněrychlá,kdyžchtěla.Vyhýbalasejehomečiabylabymusežralaobličej,kdybyjitehdyAnnabethneprobodlazezadu.

Ateďsseboumělačtyřikamarádky.

„AjetuitvápřítelkyněAnnabeth!“zasyčelaKellisesmíchem.

„Jo,jo,natusidobřevzpomínám.“

Sáhlasinahrudníkost,odkudjívyjelhrotdýky,kdyžjiAnnabethbodladozad.„Copakje,dceroAthény?Nemášssebounožík?Tojealemrzuté.Bylabychtěsnímzabila.“

Percysepokoušelmyslet.StálisAnnabethbokpobokustejnějakomnohokrát,připravenikboji.Jenžetentokrátanijedenznichnebylvkondici.Annabethnemělazbraň.Bylivbeznadějnémenšině.

Nemělikamutéct.Ažádnápomocnepřicházela.

Percychvilkuuvažoval,žepřivoláPaníO’Learyovou,svoukamarádkupekelnoufenu,kterádovedlacestovatstíny.Ikdybyhoslyšela,dostalabysedoTartaru?Semchodínestvůryumírat.Kdybyjizavolal,mohlobyjitozabítneboproměnitzpátkydopřirozenéhostavuzabijáckénestvůry.Ne…tosvémupejskovinemohludělat.

Takžežádnápomoc.Abojovatbybyloriziko.

ZbývalajimtedyoblíbenátaktikaAnnabeth:klamat,mluvit,odkládat.

„Takže…,“začalPercy.„Asitězajímá,codělámetadyvTartaru.“

Kellisezahihňala.„Anine.Chcitěprostězabít.“

80

Tímbytoskončilo,alezasáhlaAnnabeth.

„Toješkoda,“řekla.„Protoženetušíš,cosedějevesmrtelnémsvětě.“

Ostatníempúsyjeobklopilyadávalypozor,kdydáKellisignálkútoku.BývalároztleskávačkaalejenomvrčelaakrčilasemimodosahPercyhomeče.

„Vímetohodost,“odsekla.„Gaiapromluvila.“

„Mířítekveliképorážce.“Annabethtořeklastakovýmpřesvědčením,žetozapůsobiloinaPercyho.Změřilasiostatníempúsy,jednupodruhé,apakvyčítavěukázalanaKelli.„Tahletatvrdí,ževásvedekvítězství.Lže.Kdyžbylanaposledyvesmrtelnémsvětě,mělazaúkolzařídit,abymůjkamarádLukeCastellanzachovalvěrnostKronovi.Lukehonakoneczavrhl.

Obětovalživot,abyKronazničil.Titánipadlikvůlitomu,žeKelliselhala.Ateďváschcezatáhnoutdodalšíhomaléru.“

Ostatníempúsyněcozamumlalyastísněněpřešláply.

„Dost!“Kelliinynehtyvyrostlyaproměnilysevdlouhéčernépařáty.NasupenězíralanaAnnabeth,jakobysijipředstavovalarozkrájenounakousíčky.

Percybylpřesvědčený,žeseKellidoCastellanazakoukala.Luketosholkamiuměl–dokonceisvampýrkamisoslímanohama–aPercysinebyljistý,jestlibylotaktickéoněmzačítmluvit.

„Taholkalže,“prohlásilaKelli.„Noco,takTitániprohráli.Fajn!

TeďmatkazeměajejíGigantizničísmrtelnýsvětamysipořádněpochutnámenapolobozích!“

Ostatnívampýrkynadšenězaskřípalyzuby.Percysekdysiocitluprostředhejnažralokůvevoděplnékrve.Bylotoděsivéskorostejnějakoteď,kdyžseempúsychystalykrmit.

Připravovalsekútoku,alekolikjichzničí,nežhopřemůžou?

Nebudetostačit.

„Polobohovésespojili!“vykřiklaAnnabeth.„Radšisitodobřerozmyslete,nežsedonáspustíte.ŘímanéaŘekovésesvámibudoubítspolečně.Nemátešanci!“

Empúsynervózněcouvlyazasyčely.„Římané.“

Percysedovtípil,žemajísDvanáctoulegiísvézkušenosti,aneprávěpříjemné.

81

„Jo,tosevsaďte,žeŘímané.“Percysiodhalilpředloktíaukázaljimznačku,kterouzískalvTábořeJupiter–písmenaSPQR

aNeptunůvtrojzubec.„SmícháteŘekyaŘímany,acodostanete?

PRÁSK!“

Duplnohouaempúsyklopýtlydozadu.Jednasesvalilazbalvanu,nakterémdřepěla.

TosePercymuzamlouvalo,alevampýrkyserychlevzpamatovalyazaseseblížily.

„Silnéřečičky,“odfrklasiKelli,„nadvapolobohyztracenévTartaru.Dejpryčtenmeč,PercyJacksone,ajátězabijurychle.

Jsouhoršívěcinežumřítzrovnatady.“

„Počkat!“zkusilatoznovuAnnabeth.„NejsouempúsypomocniceHekaté?“

Kelliseušklíbla.„Noaco?“

„Jenomto,žeHekatéjeteďnanašístraně,“vykládalaAnnabeth.

„MásrubvTábořepolokrevných.Párjejíchpolobožskýchdětíjsoumíkamarádi.Jestlisnámibudetebojovat,naštvese.“

PercybyAnnabethnejradšiobjal,jakjechytrá.

Jednazempúszavrčela:„Jetopravda,Kelli?UzavřelanašepanímírsOlympem?“

„Držzobák,Serefóno!“vyjeklaKelli.„Uvšechbohů,vyjstealeotravní!“

„JánepůjduprotiTemnépaní.“

Annabethsetohohnedchopila.„MělybysteposlechnoutSerefónu.Jestaršíamoudřejší.“

„Ano!“zavřísklaSerefóna.„Poslechnětemě!“

Kellizaútočilatakrychle,žePercynemělčasanizvednoutmeč.

Naštěstísinevzalanamuškujeho.VrhlasenaSerefónu.Napůlvteřinyseobědémonkyproměnilyvrozmazanouskvrnusekajícíchdrápůatesáků.

Pakbylopovšem.KellistálavítězněnadhromádkouprachuazdrápůjíviselypotrhanécárySerefóninýchšatů.

„Máještěněkdoproblém?“vyštěklaKellinasestry.„Hekatéjebohyněmlhy!Jejícestyjsouzáhadné.Kdoví,nakteréstraněstojídoopravdy?Jetakybohyněkřižovatekačekáodnás,žesebudeme

82

rozhodovatsamy.Jásivolímcestu,kteránámpřinesenejvíckrvepolobohů!VolímsiGaiu!“

Jejíkamarádkysouhlasnězasyčely.

AnnabethsepodívalanaPercyhoatenviděl,žejídošlynápady.

Udělala,cosedalo.PřimělaKelli,abyzničilajednuzesvých.Teďužnezbývalonicnežbojovat.

„Dvarokyjsemseplácalavprázdnotě,“vykládalaKelli.„Víš,jakjetootravné,kdyžsevypaříš,AnnabethChaseová?Pomalusedávatdohromady,připlnémvědomí,vprudkýchbolestech,měsícearoky,jaktirostetělo,pakprolomitkrustutohohleďábelskéhomístaaprodratsezpátkynadennísvětlo?Atovšechnojenomproto,žetěnějakáholčinabodladozad?“

UpíralazlýpohlednaAnnabeth.„Uvažuju,cosestane,kdyžpolobůhumřevTartaru.Podleměsetoještěnestalo.Zjistímeto.“

PercypřiskočilaširokýmobloukemmáchlAnaklusmem.Jednudémonkupřeseklvpůli,aleKellisevyhnulaavrhlasenaAnnabeth.

ZbývajícídvěempúsyzaútočilynaPercyho.Jednahopopadlazapažismečem.Jejíkamarádkamuskočilanazáda.

PercysesnažilnevšímatsijichavrávoralkAnnabeth,rozhodnutýpadnoutpřijejíobraně,kdyžbudetřeba.AleAnnabethsivedladobře.Odkulilasenabok,vyhnulaseKelliinýmspárůmavztyčilaseskamenemvruce.PraštilajímKellidonosu.

Kellizakvílela.Annabethnabralaštěrkahodilahoempúsedoočí.

Percyseboumezitímházelzestranynastranu,snažilseshodittoklíštězezad,aledrápyempúsysemuzarývalyhloubějidoramenou.

Druhámuviselanapažiabránilamupoužítmeč.

Koutkemokaviděl,jakKellivyrážíamáchápoAnnabethdrápy.

Tavykřiklaaspadla.

Percysekymácelkní.Vampýrkanazádechmuzabořilatesákydokrku.Tělemmuprojelapalčivábolest.Podlomilasemukolena.

Držse,nabádalse.Musíšjeporazit.

Pakhodruhávampýrkakousladopažesmečemazbraňmuvypadlanazem.

83

Abylkonec.Štěstíhodefinitivněopustilo.KellisetyčilanadAnnabethavychutnávalasisvouvítěznouchvilku.ZbylédvěempúsyobklíčilyPercyho,slintalyatěšilysenadalšísousto.

NajednounaPercyhopadlstín.Odkudsiseshorazaburáceltemnýbojovývýkřik,rozlehlseozvěnoupoplániTartaruanabitevnímpolipřistálTitán.

84

XVI

PERCY

Percymupřipadalo,žemáhalucinace.Nebyloprostěmožné,abyseznebesneslaobrovskástříbřitápostavaarozmačkalaKellinaplacku,proměnilajivhromádkunestvůříhoprachu.

Alepřesnětosestalo.TenTitánbyltřimetryvysoký,mělrozčepýřenéstříbrnéeinsteinovskévlasy,ryzístříbrnéočiasvalnatépažečouhajícízodranémodrésprávcovskéuniformy.Vrucedrželobřísmeták.Bylotoneuvěřitelné,alenacedulcesejménemstálo:BOB.

Annabethvyjeklaapokusilaseodplazit,aleobřídomovníkseoninezajímal.Obrátilsekedvěmazbylýmempúsám,kteréstálynadPercym.

Jednabylatakšílená,žezaútočila.Vrhlasenanějrychlostítygra,alenemělašanci.ZkonceBobovasmetákuvyrazilhrotkopí.

Jedinýmsmrtícímmáchnutímjipropíchlaproměnilvprach.

Poslednívampýrkasepokusilautéct.Bobhodilsmetákemjakomohutnýmbumerangem.ProjelvampýrkouavrátilseBobovidoruky.

„ZAMETENO!“Titánsepotěšenězašklebiladalsedovítěznéhotanečku.„Zameteno,zameteno,zameteno!“

Percynebylschopenslova.Nechtělosemuvěřit,žesevážněstaloněcodobrého.Annabethvypadalašokovanáúplněstejně.

„J-jak…?“vykoktala.

„Percymězavolal!“prohlásildomovníkspokojeně.„Ano,taktobylo.“

85

Annabethpřilezlaokousekblíž.Pažejíošklivěkrvácela.

„Zavolaltě?On–počkat.TyjsiBob?TenBob?“

DomovníksivšimlAnnabethinýchranazamračilse.„Jauvajs.“

Annabethsebouškubla,kdyžsikleklvedlení.

„Tonic,“konejšiljiPercy,pořádještězpitomělýbolestí.„Onjehodný.“

Vzpomnělsi,jaktobylopřiprvnímsetkánísBobem.TitánvyléčilošklivouránunaPercyhoramenijentím,žesejídotkl.

Atakyžeano,domovníkpoplácalAnnabethpopředloktíatoseokamžitězahojilo.

Bobsezasmál,potěšenýsámsebou,paksesklonilkPercymuanapravilmukrvácejícíkrkapaži.Titánovyrucebylypřekvapivětepléajemné.

„Čímdáltímlíp!“prohlásilBobapotěšeněpřimhouřilstříbrnéoči.„JsemBob,Percyhokamarád!“

„No…jo,“vypravilzesebePercy.„Díkyzapomoc,Bobe.Vážnětěmocrádzasevidím.“

„Ano!“souhlasildomovník.„Bob.Tojsemjá.Bob,Bob,Bob.“

Šouralsekolem,očividněspokojenýstímjménem.„Jápomáhám.

Slyšeljsemsvojejméno.TamnahořevHádověpaláciBobanikdonezavolá,ledakdyžjetřebaněcouklidit.

Bobe,zameťtykosti.Bobe,smeťtymučenéduše.Bobe,vjídelněvybuchlazombie.“

AnnabethvěnovalaPercymutázavýpohled,aležádnévysvětleníneměl.

„Apakjsemuslyšel,jakměpřítelvolá!“rozzářilseBob.„Percyřekl:Bob!“

PopadlPercyhozapažiazvedlhodostoje.

„Tojesuper,“usmálsePercy.„Doopravdy.Alejakjsi–“

„No,tosiřeknemeažpak.“Bobzvážněl.„Musímejít,nežtěnajdou.Oniseblíží.Ano,jetotak.“

„Oni?“opakovalaAnnabeth.

Percypřejelpohledemobzor.Nevidělžádnéblížícísenestvůry,jennehostinnoušedoupustinu.

„Ano,“potvrdilBob.„AleBobznácestu.Pojďte,kamarádi!Tosepobavíme!“

86

XVII

FRANK

Frankseprobudiljakokrajta,cožhozmátlo.

Proměnavezvířenebylanicdivného.Todělalpořád.Aleještěnikdydřívseneproměnilzjednohozvířetevedruhévespánku.Bylsiskorojistý,ženeusnuljakohad.Obyčejněspávalvpodoběpsa.

Zjistil,ženocpřečkámnohemlíp,kdyžsestočínalůžkuvtělebuldoka.Bůhvípročhotakzlésnytolikneobtěžovaly.Neustáléječenívhlavěskoropominulo.

Netušil,pročseznějstalakrajtamřížkovaná,alevysvětlovalotojehosenotom,jakpomalupolykákrávu.Ještěhoztohobolelasanice.

Soustředilseaproměnilsezpátkyvčlověka.Prudkábolesthlavyseokamžitěvrátilaasníihlasy.

Bojujsnimi!ječelMars.Převezmituloď!BraňŘím!

NatohouklArésůvhlas:ZabijŘímany!Krevasmrt!Obříděla!

VeFrankověhlavěnasebeječelyřeckáařímskápodobaFrankovaotcenapozadízvukůbitvy–výbuchů,

poloautomatickýchpušek,řvoucíchproudovýchmotorů–všechnototepaloFrankovizaočimajakoreproduktor.

Posadilsenapostelicelýomámenýbolestí.Stejnějakokaždéránosezhlubokanadechlahledělnalampunastole–nadrobnýplamínek,kterýhořeldneminocí,napájenýkouzelnýmolivovýmolejemzeskladiště.

Oheň–Frankůvnejvětšístrach.Mítvkajutěotevřenýoheňhoděsilo,alezároveňmutopomáhalovsoustředění.Zvukvhlavěustoupildopozadíaumožnilmupřemýšlet.

87

Trochusetozlepšilo,alecelédnybylskorokničemu.JakmilevTábořeJupiterpropuklboj,dvahlasybohaválkysezačalynepřetržitěpřekřikovat.OdtédobyseFrankpotáceljakovomámení,málemnebylschopenfungovat.Chovalsejakošílenecačekal,kdysikamarádivšimnou,ženemávšechpětpohromadě.

Nemohljimříct,coseděje.Stejněbystímnicnenadělaliazjejichřečísoudil,žetakovýproblémnemají,žejimjejichbožštírodičenehulákajídouší.

TojenomFrankměltakové„štěstí“,alemuseltopřekonat.Jehopřáteléhopotřebují–zvlášťteď,kdyžzmizelaAnnabeth.

Tasekněmuchovalahezky.Ikdyžbyltakmimo,žejednaljakokašpar,neztrácelatrpělivostapomáhalamu.ZatímcoAréspokřikoval,žeseAthéninýmdětemnedávěřit,aMarsburácel,aťzabijevšechnyŘeky,FrankAnnabethobdivovalčímdálvíc.

Teď,kdyžseocitlibezní,bylnejlepšímvojenskýmstratégemskupinyonsám.Budouhonadalšícestěpotřebovat.

Vstalaobléklse.NaštěstísemupodařilokoupitsipředněkolikadnyvSieněnovéoblečeníanahraditto,coLeonechalodletětspolusestolkemBufordem.(Tobybylonadlouhépovídání.)Natáhlsidžínyavojenskyzelenétričkoasáhlprosvůjoblíbenýsvetr,aleuvědomilsi,žehonepotřebuje.Byloteplo.Ahlavněnepotřebovalkapsy,abyschovalkouzelnýkousekdřeva,kterýovládaljehoživot.

HlídalamuhoHazel.

Možnábyztohomělbýtnervózní.Kdybytodřevoshořelo,Frankbyumřelabylbykonec.AleHazelvěřilvícnežsámsobě.

Věděl,žestřežíjehonejvětšíslabost,aulevilosemu–jakobysizapnulbezpečnostnípáspředzběsilouhoničkouvautech.

Přeszádasipřehodillukatoulec.Okamžitěseproměnilyvnormálníbatoh.Franktomiloval.Nikdybyhonenapadlo,žemajítakovoukamuflážníschopnost,kdybymutoLeonepředvedl.

Leo!běsnilMars.Tenmusízemřít!

Uškrťho!křičelArés.Uškrťvšechny!Okomžetomluvíme?

TidvanasebezasezačalipokřikovatpřeszvukbombvybuchujícíchveFrankověhlavě.

Opřelseozeď.CelédnyužposlouchaltyhlasyžádajícísmrtLeaValdeze.

88

Koneckonců,toLeovyvolalválkusTáboremJupiter,kdyžvypálilbalistounaFórum,jistě,byltehdyposedlý,aleMarsstejněžádalpomstu.Leotovšechnojenomzhoršovaltím,žeFrankapořádpopichoval,aAréschtěl,abyseFrankpomstilzakaždouurážku.

Franktyhlasypotlačoval,alešlotoztuha.

PocestěpřesAtlantikřeklLeoněco,coFrankovinešlozhlavy.

Kdyžzjistili,žeďábelskábohynězeměGaiavypsalaodměnunajejichhlavy,zajímaloLea,koliktočiní.

Chápu,ženejsemtakcennýjakoPercyneboJason…alejsemzadvanebozatřiFranky!

ByltojenomdalšízLeovýchhloupýchvtípků,aletapoznámkatrefiladočerného.NaArguIIseFrankrozhodněcítiljakonejméněcennýhráč.Jistě,dovedlseproměnitvezvířata.Noaco?Jehonejvětšízásluhazatímbyla,kdyžseproměnilvlasičkuauniklzpodzemnídílny,aitobylLeůvnápad.FranksevícproslaviltímfiaskemsobřízlatourybičkouvAtlantěavčerejšíproměnouvdvoumetrákovougorilu,kterásehnednechalaomráčitzábleskovýmgranátem.

Leoještěsžádnýmgorilímvtípkemnajehoadresunepřišel.Aletobylajenomotázkačasu.

Zabijho!

Mučho!Apakhozabij!

DvěstránkybohaválkyjakobyseveFrankověhlavěkopalyamlátilyavnitřekjeholebkypoužívalyjakozápasnickoužíněnku.

Krev!Zbraně!

Řím!Válka!

Uklidnětese,nařídiljimFrank.

Hlasyhokupodivuposlechly.

Takfajn,pomyslelsiFrank.

Možná,žekonečnědostalotravnéječícíminibohypodkontrolu.

Třebadneskabudedobrýden.

Tanadějesesesypala,jakmilevylezlnapalubu.

„Cojsouzač?“ptalaseHazel.

ArgoIIkotvilovrušnémpřístavu.Pojednéstraněsetáhlasitakpůlkilometruširokýlodníkanál.Nadruhéserozkládaloměsto

89

Benátky–střechyzčervenýchtašek,kovovékupolekostelů,věžeavížkyasluncemvybledlébudovyvevšechbarváchvalentýnskýchcukrářskýchsrdíček–červené,bílé,okrové,růžovéaoranžové.

Všudetrůnilysochylvů–napodstavcích,nadedveřmi,nasloupořadíchunejvětšíchdomů.Bylojichtolik,ažFrankovidošlo,želevmusíbýtsymbolemměsta.

Tam,kdemělybýtulice,setáhlykanályzelenévodyplnémotorovýchčlunů.Chodníkyupřístavišťpřetékalyturistynakupujícímiustánkůtrička,valícímisezobchodůapovalujícímisepovenkovníchkavárnáchjakoskupinkylachtanů.AtosiFrankmysleloŘímě,žejepřecpanýturisty.Tohlemístobylošílené.

Hazelaostatníkamarádisitohoalenevšímali.Shluklisenapravobokuazíralinadesítkypodivnýchchlupatýchnestvůrmísícíchsemezidavy.

Každábylavelkáasijakokrávaamělaprohnutýhřbetjakozlomenýkůň,střapatýšedýkožich,hubenénohyačernározeklanákopyta.Hlavyvypadalypřílištěžkénakrky,kteréjenesly.Dlouhéčenichypřipomínajícímravenečníkyviselykzemi.Přerostlášedáhřívajimúplnězakrývalaoči.

Franksedíval,jaksejednotostvořenísunepopromenádě,čenicháaolizujedlouhýmjazykemchodník.Turistésemuvyhýbalianedivilisemu.Několikjichhodokoncepoplácalo.Franksedivil,jakmůžoubýtsmrtelnícitakklidní.Pakseobrazténestvůryzamihotal.Naokamžikseproměnilavestaréhotlustéhobígla.

Jasonzabručel:„Smrtelnícijepovažujízatoulavépsy.“

„Nebozamazlíčkynaprocházce,“doplnilaPiper.„MůjtátajednounatáčelvBenátkáchfilm.Pamatujusi,jakříkal,žejsoutupsivšude.Benátčanijemilují.“

Franksezamračil.Pořádzapomínal,žeotecPiperjeTristanMcLean,filmováhvězdaprvnívelikosti.Moconěmnemluvila.NadítěvychovanévHollywoodubyladocelanormální,cožFrankovivyhovovalo.Poslední,cobynatéhlevýpravěpotřebovali,bylipaparazziovédokumentujícíFrankovykolosálnímaléry.

„Alecojsouzač?“zopakovalHazelinuotázku.„Vypadajíjako…

hladovéstřapatékrávyvkožichuovčáckýchpsů.“

Čekal,žehoněkdopoučí.Nikdosektomuneměl.

90

„Možnájsouneškodní,“mínilLeo.„Smrtelníkůsinevšímají.“

„Neškodní!“GleesonHedgesezasmál.Satyrmělnasoběsvéobvyklésportovnítrenýrky,tričkoatrenérskoupíšťalku.Tvářilsenevrlejakovždycky,alevevlasechmuzůstalajednarůžovágumičkaodnezbednýchtrpaslíkůzBoloně.Frankovisehonechtělonatoupozorňovat.„Valdezi,kolikneškodnýchnestvůrjsmeužpotkali?

Namířímenaněprostěbalistuapakseuvidí!“

„Uf,tone,“zamítltoLeo.

FrankprotentokrátsouhlasilsLeem.Těchnestvůrbylomoc.

Nešlobyvzítsinamuškujednuanenapáchatškodyvdavechturistů.

Kromětoho,kdybysenestvůrysplašilyaněkohoušlapaly…

„Musímeprostězanimiadoufat,žejsoumírumilovné,“ozvalseaužteďsemutopomyšlenínelíbilo.„Jedinětakobjevímemajiteletéknihy.“

Leovytáhlzpodpažesvazekvkůži.Poplácallepicípapíreknaobalusadresou,kteroumudalitrpaslícivBoloni.

„LaCasaNera,“přečetl.„CalleFrezzeria.“

„Černýdům,“přeložilNicodiAngelo.„CalleFrezzeriajeulice.“

Franksesnažilsebouneškubnout,kdyžsiuvědomil,žemáNikavedlesebe.Tenklukbyltaktichýazamyšlený,žetoskorovypadalo,jakobyseodhmotnil,kdyžmlčel.ZpátkyzmrtvýchsevrátilaHazel,aleNicopřipomínalduchamnohemvíc.

„Tyumíšitalsky?“zeptalseFrank.

Nicoponěmstřelilvarovnýmpohledem,jakobychtělříct:Dejsipozor,nacoseptáš.Promluvilaleklidně:„Frankmápravdu.

Musímenajíttuadresu.Ajedinácestajeprojítměsto.Benátkyjsoubludiště.Musímeriskovattydavyatamty…aťjeto,cochce.“

Najasnémletnímnebizadunělhrom.Předchozínocpropluliněkolikabouřkami.Franksimyslel,žeužjetopryč,aleteďsinebyljistý.Vzduchmupřipadalhustýateplýjakovsauně.

Jasonsezachmuřenězahledělnaobzor.„Možnábychmělzůstatnapalubě.Vtébouřivčeravnocibylaspoustaventů.Kdybysepokusilizasezaútočitnaloď…“

Nemuseltoanidoříct.Všichnimělizkušenostisevzteklýmivětrnýmiduchy.Jasonbyljediný,komusejakžtakždařilosnimibojovat.

91

TrenérHedgezafuněl:„No,játotakyodpískám.JestlisevyrozmazleníholoubcichcetecouratBenátkamiatychlupáčetamdoleaninepraštitdohlavy,taknamězapomeňte.Nuda,natoměneužije.“

„Jasně,trenére.“Leosezakřenil.„Stejněmusímeopravitpřednístěžeň.Apakbudupotřebovat,abystemipomohlvestrojovně.Mámnápadnanovézařízení.“

Frankovisenelíbilo,jakseLeovilesknouoči.Odtédoby,conašelArchimédovukouli,zkoušelspoustu„novýchzařízení“.

Obyčejněvybuchlanebovychrlilakouř,kterýseneslnahorudoFrankovykajuty.

„No…“Piperpřešlápla.„Ten,kdopůjde,bytomělumětsezvířaty.Já…no,přiznávám,žesiskrávamimocneporadím.“

Frankmělpodezření,žesezatoupoznámkouskrývánějakázkušenost,alerozhodlseneptat.

„Jápůjdu,“přihlásilse.

Aninevěděl,pročtoudělal–možnáchtělbýtprozměnutrochuužitečný.Nebomožnánechtěl,abyhodotohoněkdonutil.Zvířata?

Frankseumíměnitvezvířata!Pošlemejeho!

Leohopoplácalporameniapodalmuknihu.„Super.Ažpůjdeškolemželezářství,vezmimipárlatěkagalontéru,jo?“

„Leo,“napomenulahoHazel,„onsenevypravujenanákup.“

„JápůjdusFrankem,“promluvilNico.

Frankovizačalocukatoko.Hlasyválečnýchbohůsevystupňovaly:Zabijho!Tuřeckouspodinu!

Ne!Jářeckouspodinumiluju!

„Hm…tysiporadíšsezvířaty?“zeptalse.

Nicoseneveseleusmál.„Vlastněměvětšinazvířatnenávidí.Cítízeměsmrt.Alenatomhleměstějeněco…“Zatvářilsezasmušile.

„Spoustasmrti.Nepokojníduchové.Kdyžpůjdu,možnájeudržímvšachu.Kromětohoumímitalsky,jaksisvšiml.“

Leosepoškrábalnahlavě.„Spoustasmrti,říkáš?No,jáosobněsespoustěsmrtisnažímvyhýbat,alevysito,pánově,užijte!“

Franknevěděl,cohoděsívíc:střapatékravskénestvůry,hordyneklidnýchduchůnebojítněkamsámsNikemdiAngelo.

92

„Jápůjdutaky.“HazelsezavěsiladoFranka.„Navýpravupolobohůjetrojkanejlepšípočet,none?“

Franksepokoušelnedatnasoběznát,jakmocsemuulevilo.

NechtělNikaurazit.AlepodívalsenaHazelařekljíočima:Díky,díky,díky.

Nicohledělnakanály,jakobyuvažoval,jakénovéazajímavédruhyďábelskýchduchůtamasičíhají.„Takfajn.Pojďmenajítmajiteletéknihy.“

93

XVIII

FRANK

FrankovibyseBenátkymožnálíbily,kdybynebylolétoaturistickásezonaakdybyjenezamořilitivelcíchlupatítvorové.Chodníkymeziřadamistarýchdomůakanálůbylyužtakdostúzképrodavy,kterésestrkalyazastavovalyse,abymohlypoříditfotku.Nestvůrytoještězhoršovaly.Vleklyseshlavamisvěšenými,naráželydosmrtelníkůaočichávalydlažbu.

Jednazřejměobjevilanakrajikanáluněco,cosejízamlouvalo.

Oždibovalaaolizovalaprasklinumezikameny,ažsevníobjevilnazelenalýkořen.

Nestvůrahospokojenězhltlaašouralasedál.

„No,jsoutobýložravci,“všimlsiFrank.„Tojefajn.“

Hazelmuvsunularukudodlaně.„Pokudsinevylepšujíjídelníčekpolobohy.Doufejme,žene.“

Frankatakpotěšilo,žejidržízaruku,žemudavyahorkoanestvůrynajednounepřipadalytakzlé.Cítilsepotřebný–užitečný.

NežebyHazeljehoochranupotřebovala.Každý,kdojividělhnátsenaArionovistasenýmmečem,věděl,žeseosebeumípostarat.ApřeceseFrankovilíbilobýtvedleníapředstavovatsi,žejejejístrážce.Kdybysejínějakátanestvůrapokusilaublížit,Frankbysesradostíproměnilvnosorožceasraziljidokanálu.

Zvládlbynosorožce?Nikdydřívtonezkoušel.

Nicosezastavil.„Tam.“

Zahnulidomenšíuličkyakanálnechalizasebou.Přednimiserozkládalonáměstíčkolemovanépětipodlažnímidomy.Bylotamzvláštněpusto–jakobysmrtelnícivycítili,žetomístonení

94

bezpečné.Uprostředdvorkuskočičímihlavamičenichaltucetchlupatýchkravskýchtvorůumechemobrostléhopodstavcestarékamennéstudny.

„Spoustakravnajednou,“poznamenalFrank.

„Jo,alepodívejsezatamtenprůchod,“upozornilhoNico.

Muselmítlepšíoči.Franktamzamžoural.Nadruhémkoncináměstívedlkamennýprůchodsvytesanýmilvydoužšíuličky.

Ajedendůmhnedzaobloukembylčerný–jedináčernábudova,kterouFrankzatímvBenátkáchviděl.

„LaCasaNera,“uhodl.

Hazelmusevřelaprstypevněji.„Tonáměstíseminelíbí.

Působí…chladně.“

Franknevěděl,cotímmyslí.Sámsepořádpotiljakoblázen.

AleNicopřikývl.Studovaloknatohodomu,většinouzakrytádřevěnýmiokenicemi.„Mášpravdu,Hazel.Jetotuplnélemurů.“

„Lemurů?“opakovalFranknervózně.„AsinemyslíštychlupáčezMadagaskaru?“

„Vztekléduchy,“vysvětlovalNico.„Lemurovépocházejízřímskýchdob.Potloukajísepospoustěitalskýchměst,alenikdyjsemjichnecítiltoliknajednommístě.Mojemámamiříkala…“

Zaváhal.„VyprávělamihistorkyodušíchzBenátek.“

FrankznovuuvažovaloNikověminulosti,alebálsezeptat.

ZachytilHazelinpohled.

Dotoho,jakobyhopobízela.Nicosepotřebujecvičitvrozhovorechslidmi.

ZvukvojenskýchpušekaatomovýchbombveFrankověhlavězesílil.MarsaAréssepokoušelinavzájempřezpívatpomocíjižanskéDixieapísničkyoJohnuBrownovi.Franksetozevšechsilsnažilpotlačit.

„Nico,tvámámabylaItalka?“zeptalse.„PocházelazBenátek?“

Niconeochotněpřikývl.„SeznámilasesHádemtady,vetřicátýchletech.Jakseblížiladruhásvětová,uteklasmousestrouasemnoudoAmeriky.Teda…sBiankou,smoudruhousestrou.NaItáliisimocnepamatuju,alejazykpořádumím.“

Franksesnažilvymyslet,conatoříct.Tojeprimamuktomumocnesedělo.

95

Potloukalsenesjedním,alesedvěmapolobohy,kteřížilimimočas.Technickyvzatobyliobaasitakosedmdesátletstaršínežon.

„Tomuselobýtprotvoumámutěžké,“vysoukalzesebe.„Alekdyžmámeněkohorádi,udělámepronějvšechno.“

Hazelmuvděčněstisklaruku.Nicohledělnakočičíhlavyvdlažbě.„Jo,“přisvědčilhořce.„Asijo.“

Franknetušil,nacoNicomyslí.Těžkosidovedlpředstavit,žebyNicodiAngelodělalněcozláskykněkomu,snadkroměHazel.Alesosobnímiotázkamiužsidálzajítnetroufal.

„Takže,tiLemuři…“Polkl.„Jaksejimvyhneme?“

„Užnatompracuju,“oznámilNico.„Posílámjimvzkaz,žesemajídržetdálanevšímatsinás.Doufejme,žetostačí.Jinak…bysetomohlozkomplikovat.“

Hazelnašpulilarty.„Pojďmedál,“navrhla.

Vpůlicestypřesnáměstísevážněvšechnozkomplikovalo.Alesduchytonemělocodělat.

Zrovnaobcházelistudnuuprostředapokoušelisedržetdálodkravskýchnestvůr,kdyžHazelzakoplaouvolněnýkámenvdlažbě.

Frankjizachytil.Šestnebosedmvelkýchšedýchtvorůseobrátiloazměřilosijepohledem.Frankpodjednouhřívouzahlédlplanoucízelenéokoaokamžitěsemuzačalzvedatžaludek,jakobysepřejedlsýranebozmrzliny.

Titvorovévydalihlubokéhrdelnízvukyjakovzteklémlhovésirény.

„Hodnékravky,“chlácholiljeFrank.Postavilsemezikamarádyanestvůry.„Lidi,podleměodsudmusímepomaluvycouvat.“

„Jájsemalenemehlo,“zašeptalaHazel.„Promiňte.“

„Nemůžešzato,“omlouvaljiNico.„Podívejsenasvojenohy.“

Frankshlédlazadrželdech.

Dlažebníkamenysejimpodnohamahýbaly–zpuklinvyráželyúponkyostnatýchrostlin.

Nicoucouvl.Kořenyseplazilyzaním,snažilysehonásledovat.

Úponkysílilyavypouštělyzelenoupárupáchnoucípovařenémzelí.

„Tykořenyasimajípolobohyrády,“poznamenalFrank.

Hazelzajelarukoukjílcimeče.„Akrávymajírádykořeny.“

96

Celéstádonyníhledělojejichsměrem,bučelojakomlžnésirényadupalokopyty.Frankrozumělzvířecímuchovánídostdobřenato,abypochopiltenvzkaz:Stojítenanašemjídle.Takžejstenepřátelé.

Franksepokoušeluvažovat.Nestvůrbylomocnato,abysesnimidalobojovat.Navíctyjejichdivnéočischovanézachundelatouhřívou…Frankovibylonazvracení,jenomsedonichpodíval.Mělnepříjemnýpocit,žejestlinanějkrávyzpřímapohlédnou,čekáhoněcohoršíhonežjenomnevolnost.

„Nekoukejtesejimdoočí,“varovalkamarády.„Jájeodlákám.

Vydvapomalucouvejtektomučernémudomu.“

Krávysenapjaly,chystalysekútoku.

„Anebone,“rozmyslelsitoFrank.„Utíkejte!“

Jakseukázalo,Franksevnosorožceproměnitnedokázal,akdyžseotopokoušel,ztratildrahocennýčas.

NicoaHazelvyrazilikbočníuličce.Franksepostavilpřednestvůryadoufal,žejezaměstná.Řvalzplnýchplic,představovalsisámsebejakonebojácnéhonosorožce,alevhlavěmuječeliArésaMarsaonsenedokázalsoustředit.Zůstalnormálním,starýmFrankem.

DvěkravskénestvůryseoddělilyodstádaapustilysezaNikemaHazel.

„Ne!“křičelzanimiFrank.„Namě!Jájsemnosorožec!“

Zbytekstádahoobklíčil.Nestvůryvrčelyaodnozderjimstoupalsmaragdovězelenýplyn.Frankcouvl,abysemuvyhnul,aletenpuchhomálemporazil.

Fajn,taknosorožecne.Něcojiného.Frankvěděl,žemájenompárvteřin,nežhonestvůryušlapounebootráví,alenemyslelomuto.

Nedokázaludržetvhlavěobrazžádnéhozvířetenatakdlouho,abyseproměnil.

PakzvedločikjednomubalkonuauviděldokamenevytesanýsymbolBenátek.

VnásledujícímokamžikubylzFrankavzrostlýlev.Vyzývavězařval,vyskočilzprostředkastádanestvůrapřistáloosmmetrůdálnavrškustarékamennéstudny.

97

Nestvůryzavrčely.Třiznichnajednouvyrazily,aleFranktočekal.Lvíreflexybylystavěnynarychlostvboji.

Prvnídvěnestvůryrozpáraldrápynaprach,třetízabořiltesákydokrkuaodhodiljistranou.

Zbývalojichsedmplustydvě,kteréhonilykamarády.Vyhlídkynicmoc,aleFrankmuseludržetvětšinu

stádasoustředěnounasebe.

Zařvalnanestvůry,ažcouvly.

Mělypřesilu,toano.AleFrankbylnejvyššípredátorastádonestvůrtovědělo.Takyzrovnavidělo,jakposlaltřijejichdruhydoTartaru.

Využiltévýhodyaseskočilzestudny,tesákypořádobnažené.

Stádocouvlo.

Kdybysejimdokázalnějakvyhnout,otočitseauhánětzaNikemaHazel…

Vedlsidobře,dokudneudělalprvníkrokpozpátkukprůchodu.

Jednakráva,buďnejodvážnější,nebonejhloupější,topochopilajakoznámkuslabosti.Vyrazilakněmuazasáhlahodoobličejezelenýmplynem.

Rozsekljinaprach,aleužsenedalonicdělat.Nutilsenedýchat,přestocítil,jaksemupálíkožichnačumáku.Vočíchhoštípalo.

Pozpátkuzavrávoral,napůlslepýaomámený,ajenmatněvnímal,ženanějNicokřičí.

„Franku!Franku!“

Snažilsezaostřit.Bylzpátkyvlidsképodobě,zvedalsemužaludekakymácelse.Mělpocit,žesemuodlupujeobličej.Mezinímastádemsevznášelzelenýmrakplynu.Zbývajícíkrávysihoostražitěměřily,nejspíšuvažovaly,jestlimávrukávuještěnějakétrumfy.

Ohlédlsezasebe.NicostálpodkamennýmprůchodemsčernýmmečemzestyxskéhoželezaaukazovalFrankovi,aťsipospíší.

Unohouměldvětemnékaluže–jistěpozůstatkydvoukravpronásledovatelek.

AHazel…seopíralaozeďzabratrem.Nehýbalase.

Frankzapomnělnastádoarozběhlseknim.ProhnalsekolemNikaapopadlHazelzaramena.Hlavasejísvezlanaprsa.

98

„Dostaladávkutohozelenéhoplynurovnoudoobličeje,“hleslNiconešťastně.„Nebyl-nebyljsemdostrychlý.“

Franknevěděl,jestliHazelvůbecdýchá.Zápasilyvněmvztekazoufalství.VždyckyseNikaděsil.TeďbytohoHádovasynanejradšiskopldonejbližšíhokanálu.Možnátonebylofér,alenatoFrankkašlal.Inatydvaválečnébohy,kteřímukřičelivhlavě.

„Musímejidostatzpátkynaloď,“houkl.

Stádokravskýchnestvůrseopatrněpřiplížilokprůchodu.

Zabučelojakomlhovésirény.Zokolníchulicjimodpovědělydalšínestvůry.Polobohybrzyobklopídobytčíposily.

„Pěškytonezvládneme,“uvažovalNico.„Franku,proměňsevobříhoorla.Oměsenestarej.OdnesjinaArgoII!“

Franknetušil,jestlisestouhořícítváříahlasyřvoucímivhlavědovedeproměnit,alechystalsektomu,kdyžtusezanimiozvalhlas:„Vašipřátelévámnepomohou.Neznajísprávnouléčbu.“

Frankseprudceobrátil.Naprahučernéhodomustálmladýmužvdžínáchadžínovékošili.Mělkudrnatéčernévlasyamileseusmíval,aleFrankpochyboval,žejetopřítel.Nejspíštonebylaničlověk.

Vtuchvílimutoalebylofuk.

„Vyjidovedetevyléčit?“zeptalse.

„Jistě,“přisvědčiltenmuž.„Aleradšisipospěštedovnitř.

Myslím,žejstenaštvalivšechnykatoblepasyvBenátkách.“

99

XIX

FRANK

Dovnitřsedostalitaktak.

Sotvajejichhostitelzastrčilzávorunadveřích,kravskénestvůryzabučelyanarazilydonich,ažseotřáslyvpantech.

„No,dovnitřsenedostanou,“ujišťovaljemužvdžínovém.„Teďjstevbezpečí!“

„Vbezpečí?“opakovalFrank.„Hazelumírá!“

Jejichhostitelsezamračil,jakobysemunelíbilo,žemuFrankkazídobrounáladu.„Ano,ano.Odnestejitudy.“

FrankneslHazelzamužemdáldodomu.Nicosenabídl,žemupomůže,aleFranktonepotřeboval.HazelnevážilaskoronicaFrankovicelétělovibrovaloadrenalinem.Cítil,jaksedívkachvěje,takžeaspoňvěděl,žejenaživu,alekůžimělajakoled.Rtyzískalynazelenalýodstín–nebotobylojenjehozamlženýmviděním?

Očihopořádpálilyodvýparůnestvůry.Připadalomu,jakobysenadýchalhořícíhozelí.Nevěděl,pročnanějplynnezapůsobiltolikjakonaHazel.Možnáhonasáladoplicvíce.

Dalbyvšechnonasvětězato,abysitosnímohlvyměnit,pokudbytoznamenalo,žejizachrání.

VhlavěmukřičelyhlasyAréseaMarta,pobízelyho,aťzabijeNika,tohochlapavdžínovémakaždého,nakohonarazí,aleFranktenhlukpotlačil.

Přednípokojdomutvořiljakýsiskleník.Kolemstěnstálystolyananichnádobyskvětinamipodzářivkami.Vzduchčpělpohnojivech.MožnáBenátčanézahradničíuvnitř,kdyžjsouobklopeni

100

vodoumístopůdou.Franknetušil,jaktoje,alemocsistímhlavunelámal.

Zadnípokojvypadaljakokombinacegaráže,studentskéubytovnyapočítačovélaboratoře.Levoustěnulemovalahradbaserverůalaptopů,naobrazovkáchnaskakovalyspořičesobrázkyoranýchpolíatraktorů.Ustěnyvpravostálajedinápostel,zaneřáděnýpsacístůl,otevřenáskříňplnádžínovéhooblečeníahromadyzemědělskéhonářadíjakovidlíahrábí.

Zadnístěnutvořilavelkágarážovávrata.Vedlenichstálčervenozlatýotevřenývozíksjednounápravou,podobnýtěm,nakterýchFrankzávodilvTábořeJupiter.Zestrantrupuvyráželaobříkožnatákřídla.Kolemráfkulevéhokolaleželastočenákropenatákrajtaahlasitěpochrupovala.

Franknevěděl,žekrajtyumějíchrápat.Doufal,žeonsámvtépodoběminulounocspaldecentněji.

„Položkamarádkusem,“ukázalmumužvdžínovém.

FrankjemněsložilHazelnapostel.Vzaljímečasnažilsejíudělatpohodlí,alebylaochablájakohadrovápanenka.Ajejípleťjednoznačnězezelenala.

„Cojsoutykravskévěcizač?“chtělvědětFrank.„Acojíprovedly?“

„Katoblepasové,“odpovědělhostitel.„Katoblepasznamenáten,kdohledíkzemi.Jmenujísetak,protože–“

„Pořádkoukajínazem.“Nicoseplácldočela.„Jasně.Užsivzpomínám,žejsemonichčetl.“

Franksedonějzabodlpohledem.„Teďsisvzpomněl?“

Nicosvěsilhlavuskorojakokatoblepas.„No,hm…kdyžjsembylmenší,hrávaljsemtakovoupitomoukaretníhru.Mýtomagii.

Katoblepasbylvyobrazennajednézkaret.“

Frankzamrkal.„JájsemtakyhrálMýtomagii.Aletakovoukartujsemnikdyneviděl.“

„BylavrozšířeníAfrickéextrémy.“

„Aha.“

Jejichhostitelsiodkašlal.„Užjsteskončili,vydva,jaksetoříká,geekové?“

101

„Jasně,pardon,“omlouvalseNico.„Zkrátka,katoblepasovémajíjedovatýdechajedovatýpohled.Mysleljsem,žežijíjenomvAfrice.“

Mužvdžínovémpokrčilrameny.„Tojejejichdomovina.

NáhodoubylipředstovkamiletpřivezenidoBenátek.SlyšelijsteosvatémMarkovi?“

Frankovisechtělokřičetzoufalstvím.Nechápal,jaknatomvšemzáleží,alepokudjejichhostiteldokážeuzdravitHazel,budeasinejlepšísnažitsehonenaštvat.„Svatí?Tidořeckémytologienepatří.“

Mužvdžínovémsezasmál.„Tone,alesvatýMarekjepatronemtohotoměsta.ZemřelvEgyptě,užpěknědávno.KdyžBenátčanézískalimoc…no,tehdyvestředověkubylypozůstatkysvatýchvelkáturistickáatrakce.BenátčanéserozhodliukrástMarkovyostatkyapřivéztjedosvéhovelkéhochrámuSvatéhoMarka.Propašovalijehotělovsudunaloženéhovepřového.“

„Toje…hrůza,“pohoršilseFrank.

„Ano,“přisvědčilmužsúsměvem.„Problémjevtom,žeseněcotakovéhonedáudělatbeznásledku.BenátčanénevědomkypřivezlizEgyptainěcojiného–katoblepasy.Dostalisesemnapalubětélodiaodtédobysemnožíjakokrysy.Milujíkouzelnéjedovatékořeny,kteréturostou–smradlavébažinnérostliny,coseplazízkanálů.Tímjejejichdechještějedovatější!Smrtelníkůsitynestvůryobyčejněnevšímají,alepolobohů…no,zvlášťpolobohů,kteřísejimpřipletoudocesty…“

„Jasně,“vyštěklFrank.„Vyléčíteji?“

Mužpokrčilrameny.„Možná.“

„Možná?“Frankmělcodělat,abyseudrželatohochlapaneuškrtil.

PřiložilrukuHazelpodnos.Necítil,žebydýchala.„Nico,prosímtě,řeknimi,žejevtakovémtransu,jakojsibyltyvtébronzovénádobě.“

Nicoseušklíbl.„Jánevím,jestlitoHazeldovede.JejíotecjetechnickyvzatoPluto,neHádes,takže–“

102

„Hádes!“vykřikljejichhostitel.CouvlaznechuceněsiNikaprohlížel.„Takžetohlezváscítím.Dětizpodsvětí?Kdybychtověděl,takvásdovnitřnikdynevezmu!“

Franksezvedl.„Hazeljehodná.Slíbiljste,žejípomůžete!“

„Jánicneslíbil.“

Nicovytasilmeč.„Jetomojesestra,“zavrčel.„Nevím,kdojste,alejestlijidovedetevyléčit,musítetoudělat,jinakpřísahámpřiřeceStyx,že–“

„Blablabla!“Mužmáchlrukou.Namístě,kdestálNico,senajednouocitlaasipůldruhéhometruvysokárostlinavkvětináčisesvěšenýmizelenýmilisty,chumáčivlákenapůltuctemzralýchžlutýchkukuřičnýchklasů.

„Tak,“obořilsenanimužazahrozilprstem.„DětiHádovyminebudourozkazovat!Mělbysmíňmluvitavícposlouchat.“

Frankzakoplopostel.„Cojsteto–proč–?“

Mužpovytáhlobočí.Frankvykvikl,cožnebylomocodvážné.

TaksezaměřilnaHazel,žezapomněl,comuLeonalodipovídalotomhledanémmuži.„Vyjstebůh,“vzpomnělsi.

„Triptolemos.“Bůhseuklonil.„ProkamarádyTrip,takževymitakříkatnebudete.AjestlijsidalšíHádovoděcko–“

„Martovo!“vyhrklFrankrychle.„Martovo!“

Triptolemossiodfrkl.„No…toneníomoclepší.Alemožnásizasloužíšbýtněcovícnežkukuřice.Cotřebačirok?Tojehezkárostlinka.“

„Počkejte!“zaprosilFrank.„Jsmetunamírovévýpravě.Přineslijsmevámdárek.“Pomaluaopatrněsáhldobatohuavytáhlknížkuvázanouvkůži.„Jetovaše?“

„Můjalmanach!“Triptolemossezašklebilapopadlknihu.

Prolistovalstránkyazačalsepohupovatnamístě.„Notojeparáda!

Kdejstehonašli?“

„Hm,vBoloni.Utakových–“Franksivzpomněl,ženemámluvitotrpaslících,„–strašlivýchnestvůr.Riskovalijsmeživoty,alevíme,žejeprovásdůležitý.Takžebystetřebamohl,víte,proměnitNikazpátkyavyléčitHazel?“

103

„Hmm?“Tripvzhlédlodknihy.Nadšeněsipředčítalřádky–něcoopěstebnímplánutuřínu.Franklitoval,žetuneníharpyjeElla.Tabysistímhlechlapíkemrozuměla.

„Hm,uzdravitje?“Tripnespokojenězamlaskal.„Zatuknížkujsemvděčný,jasně.Ateberozhodněpustím,synuMarta.AlesHádemmámuždlouhoproblémy.Koneckonců,zasvoubožskoumocvděčímDémétér!“

Franksilámalhlavu,alebylototěžké,kdyžmuvníkřičelyhlasyatočilasemuzjedukatoblepasů.

„Aha,Démétér,“přikývl,„bohyněrostlin.Ona…onanemárádaHáda,protože…“Najednousemuvybavilastaráhistorka,kterouslyšelvTábořeJupiter.„Jejídcera,Proserpina–“

„Persefona,“opravilhoTrip,„jádávámpřednostŘekům,jestlititonevadí.“

Zabijho!ječelMars.

Tenchlapsemizamlouvá!reagovalArés.Alestejněhozabij!

Frankserozhodl,žeseneurazí.Nechtělsenechatproměnitvčirok.

„Jasně.HádesuneslPersefonu.“

„Přesnětak!“potvrdilTrip.

„Takže…Persefonabylavašepřítelkyně?“

Tripsiodfrkl.„Tenkrátjsembyljenomsmrtelnýprinc.Persefonabysiměaninevšimla.AlejejímatkaDémétérsejivydalahledat,pátralapocelézemi,skoronikdojínepomohl,jenHekatéjívnocisvítilanacestuloučemi.Ajá…no,kdyžDémétérpřišladoméčástiŘecka,ubytovaljsemji.Utěšovaljsemji,daljsemjíjídloanabídlpomoc.Tehdyjsemnevěděl,žejetobohyně,alemůjdobrýskuteksevyplatil.PozdějiměDémétérodměnilaaudělalazeměbohazemědělství!“

„Páni,“podivilseFrank.„Zemědělství.Togratuluju.“

„Jávím.Úžasné,že?Zkrátka,DémétérsHádemnikdynevycházela.Takžechápeš,žemusímpřirozeněstátnastraněsvébohyně.Hádovyděti–natozapomeň!Vlastnějednoznich,tenskythskýkráljménemLynkos,zabilmoupravoukrajtu,kdyžjsemsesnažilučitjeholidzemědělství!“

„Vaši…pravoukrajtu?“

104

Tripdošelkokřídlenémuvozíkuaskočildoněj.Zatáhlzapákuakřídlazamáchala.Kropenatákrajtanalevémkoleotevřelaoči.

Začalasekroutitaovíjetsekolemnápravyjakopružina.Vozíksedaldopohybu,alepravékolosenehýbalo,takžeseTriptolemostočilvkruzích,vůzplácalkřídlyaposkakovaljakovadnýkolotoč.

„Vidíš?“postěžovalsi.„Jetonanic!Odtédoby,cojsempřišelopravoukrajtu,nemůžuvyučovatzemědělství–aspoňneosobně.

Museljsemseuchýlitkonlinekurzům.“

„Co?“SotvatoFrankvyhrkl,užlitoval,žesezeptal.

Tripseskočilzvozíku,kterýsepořádtočil.Krajtazpomalila,zastavilaseazačalazasepochrupovat.Tripsevrhlkřaděpočítačů.

Naťukalněconaklávesnicíchamonitoryožily,předvedlywebovoustránkukaštanověhnědéazlatébarvysobrázkemspokojenéhozemědělcevtózeareklamníkšiltovce,jakpózujesbronzovoukosouvpoli

pšenice.

„Triptolemovafarmářskáuniverzita!“oznámilhrdě.„Zapouhýchšesttýdnůzískáštitulbakalářevevzrušujícíadynamickékariéřebudoucnosti–farmaření!“

Frankcítil,jakmupotvářitečestružkapotu.Celýtenhlebláznivýbůh,jehokrajtoupoháněnývůzapočítačovýkurzmubylyukradené.AleHazelzelenalačímdálvíc.ANicotrčelvkvětináčijakokukuřice.Aonzůstalsám.

„Koukejte,“pokusilse.„Přineslijsmevámpřecetenalmanach.

Amojipřáteléjsouvážněhodní.NejsoujakotyHádovyděti,kteréjstepotkal.Takžejestliexistujenějakácesta–“

„Aha!“Triplusklprsty.„Užvím,kammíříš!“

„Ehm…vážně?“

„Jasně!KdyžvyléčímtvoukamarádkuHazelatotodruhého,Nicholase–“

„Nika.“

„Jestlihoproměnímzpátky…“

Frankzaváhal.„Ano?“

„Typakzatozůstanešsemnouapustíšsedofarmaření!Martovodítějakomůjučeň!Dokonalé!Budeztebevýbornýmluvčí.

Přetavímemečenaradliceaužijemesispoustulegrace!“

105

„No,vlastně…“Franksezoufalesnažilvymysletnějakýplán.

ArésaMarsmuvhlavěječeli:Meče!Pistole!Výbuchy!

Franksoudil,žekdybyodmítlTripovunabídku,urazilbyhoaskončiljakočirok,pšenicenebonějakájináplodina.

Býttojedinácesta,jakzachránitHazel,pakano,přijalbyTripovypožadavkyastalsefarmářem.Alenemůžetobýtjedinácesta.Frankodmítalvěřit,žehosudičkyvybralynatutovýpravujenomproto,abyseujalpočítačovýchkurzůpěstovánítuřínu.

Zabloudilpohledemkezničenémuvozíku.„Mámlepšínabídku,“

vyhrkl.„Umělbychtospravit.“

Tripůvúsměvserozplynul.„Spravit…můjvozík?“

Frankbysenejradějinakopl.Jaksitopředstavuje?NenípřeceLeo.Nezjistilani,jakfungujepitomýčínskýprstolap.Dokáženanejvýštakvyměnitbaterkyvteleviznímovladači.Kouzelnývozíkspravitneumí!

Aleněcomunapovídalo,žejetojehojedinášance.ŽeTriptolemosdoopravdychcejentenvozík.

„Přijdunato,jakhospravit,“spustil.„AvynaoplátkuspravíteNikaaHazel.Anechátenásvkliduodejít.A–apomůžetenámporazitGaiinysíly,jakjendovedete.“

Triptolemosserozesmál.„Pročsimyslíš,ževámstímhledovedupomoct?“

„ŘíkalatoHekaté,“prohlásilFrank.„Poslalanássem.Ona–serozhodla,žeHazeljejejíoblíbenkyně.“

Tripovivyprchalaztvářevšechnabarva.„Hekaté?“

Frankdoufal,žemocnepřehání.Nepotřeboval,abysenanějnaštvalaještěiHekaté.AlejestlijsouTriptolemosaHekatépřáteléDémétér,možnátoTripapřesvědčí,abyjimpomohl.

„BohyněnásdovedlakvašemualmanachuvBoloni,“vykládalFrank.„Chtěla,abychomvámhovrátili,protože…no,určitěvěděla,ževíteněco,conámpomůžeprojítHádovýmchrámemvEpiru.“

Trippomalupřikývl.„Ano.Aha.Vím,pročvásHekatéposlalazrovnazamnou.Dobrá,synuMarta.Běžvyzkoumat,jakmispravitvozík.Kdyžsetitopodaří,udělámvšechno,copomněchceš.

Ajestline–“

„Jávím,“zabručelFrank.„Mojipřáteléumřou.“

106

„Přesnětak,“přisvědčilTripvesele.„Aztebebudeparádnípolíčkočiroku!“

107

XX

FRANK

Frankvyklopýtalvenzčernéhodomu.Dveřezanímzapadlyaonsezhroutilnazeď,zničenývinou.Katoblepasovéužnaštěstízmizeli,jinakbytamprostějentaksedělanechalseudupat.Niclepšíhosinezasloužil.NechalHazeluvnitř,umírajícíabezmocnou,namilostanemilostšílenémubohufarmaření.

Zabijfarmáře!křičelmuArésvhlavě.

VraťseklegiiabojujsŘeky!vyzývalhoMars.Pročtrčímetady?

Zabíjímefarmáře!ječelArés.

„Sklapněte!“vyjeklFranknahlas.„Držteužzobáky!“

Dvěstarédámy,kteréseprávěšinulykolemsnákupnímitaškami,zahuhňalyněcoitalskyašlydál.

FrankzoufalehledělnaHazelinjezdeckýmeč,kterýmuleželunohouvedlebatohu.MohlbyserozběhnoutzpátkynaArgoIIapřivéstLea.Tenbymožnávozíkspravil.

AleFrankjaksitušil,žetoneníproblémproLea.Jetojehoúkol.

Musítodokázatsám.Kromětoho,tenvozíknenítakdocelapolámaný.Nejdeomechanickýproblém.Prostěmuscházíhad.

Frankseumělproměnitvkrajtu.Možnátobyloznameníodbohů,žesetoránoprobudilvpodoběobříhohada.Nechtělstrávitzbytekživotaotáčenímkolafarmářskéhovozu,alekdybytoznamenalozáchranuHazel…

Ne.Musíbýtnějakájinácesta.

Hadi,pomyslelsiFrank.Mars.

108

Máotecnějakéspojeníshady?Martovoposvátnézvířejedivokýmedvěd,nehad.ApřecesibylFrankjistý,žejednouněcoslyšel…

Napadalahojenomjednaosoba,kterésemohlzeptat.Neochotněpootevřelmyslhlasůmválečnéhoboha.

Potřebujuhada,řekljim.Jak?

Haha!vyjeklArés.Nojasně,hada!

JakotenděsnýKadmos,ozvalseMars.Potrestalijsmehozato,žezabilnašehohada!

Obaserozkřičeli,ažmělFrankpocit,žesemumozekrozpadnenadvěpůlky.

„Nechtetoho!“

Hlasyzmlkly.

„Kadmos,“mumlalFrank.„Kadmos…“

Vybavilasemutahistorka.PolobůhKadmoszabilobrovskéhohada,kterýbylshodouokolnostíArésovodítě.Jaksestalo,žeArészplodilhada,toFrankradšianinechtělvědět.AlecobytrestpakArésproměnilvhadaisamotnéhoKadmose.

„Takževyumíteproměňovatnepřátelevhady,“spustilFrank.

„Přesnětopotřebuju,najítnějakéhonepřítele.Apakbystehomělproměnitvhada.“

Tysimyslíš,žetoprotebeudělám?zadunělArés.Ještějsinedokázal,žesitozasloužíš!

Takovoulaskavostmůžežádatjenomnejvětšíhrdina,pravilMars.

HrdinajakoRomulus!

Tenjemocřímský!houklArés.SpíšDiomédes!

Tonikdy!odseklMars.TenzbabělecprohrálsHéraklem!

NotakHoratiusJednooký,navrhlMars.

Arészmlkl.Frankvycítil,žeseneochotněshodli.

„HoratiusJednooký,“opakoval.„Fajn.Pokudjetřebatohle,takdokážu,žejsemstejnědobrýjakoon.Hm…coudělal?“

Domozkusemunahrnulyobrazy.Vidělosaměléhoválečníkastojícíhonakamennémmostěačelícíhoceléarmáděútočníků.

Obětovalsetam,abyzabránilbarbarůmpřejítřekuTiberu.Tím,žedalsvýmdruhůmŘímanůmčasdobudovatobranu,zachránilrepubliku.

109

Benátkyjsouzamořené,ozvalseMars,stejnějakobudebrzyŘím.Vyčistije!

Zničjevšechny!nakazovalArés.Pobijje!

Franktyhlasyzatlačildopozadí.Shlédlsinaruceapodivilse,žesemunetřesou.

Poprvézacelédnyuvažovaljasně.Přesněvěděl,comusíudělat.

Jenomnetušil,jaktoprovést.Byloskorojisté,žepřitomumře,alezkusittomusí.ZávisínatomživotHazel.

Připevnilsijejímečkopasku,proměnilbatohnalukatoulecarozběhlseknáměstí,kdebojovalskravskýminestvůrami.

Jehoplánměltřifáze:nebezpečnou,pořádněnebezpečnouašíleněnebezpečnou.

Franksezastavilustarékamennéstudny.Žádníkatoblepasovénebylivdohledu.VytasilHazelinmečavypáčiljímpárdlažebníchkostek,odhalilvelkýchumelostnatýchkořenů.Úponkyserozpletly,vypustilysmradlavouzelenoupáruaplazilyseFrankoviknohám.

Vdálceseozvalozabučeníkatoblepasejakomlhovásiréna.Zevšechstransekněmupřidalidalší.Franknetušil,jaknestvůrypoznaly,žesklízíjejichoblíbenoupochoutku–možnáprostěmělyvýbornýčich.

Teďmuselpostupovatrychle.Usekldlouhýchumáčrostlinyaprovléklsihopoutkemupásku.Ruceho

pálilyasvědily,alenedbalnato.Zanedlouhomělzářícísmradlavýopasekzjedovatýchrostlin.Hurá.

Nanáměstísepřišouraloprvníchpárkatoblepasů.Vzteklebučeli,podhřívoujimplanulyzelenéoči.Dlouhéčenichyvydechovalyoblakyplynujakochlupatéparnístroje.

Franknasadilšípdotětivy.Nachvílihopřepadlprovinilýpocit.

Nebylytotynejhoršínestvůry,jakékdypotkal.Mělpředsebouspíšnevinnádobytčata,čirounáhodoujedovatá.

Hazelkvůlinimumírá,připomnělsi.

Vypustilšíp.Nejbližšíkatoblepassezhroutilarozpadlsenaprach.Frankvypálilznovu,alezbytekstádaužbylskorouněj.Dalšízvířatasehrnulananáměstízopačnéstrany.

110

Frankseproměnilvelva.Vzdornězařvalaskočilsměremkprůchodu,přímonadhlavamidruhéhostáda.Dvěskupinykatoblepasůsesrazily,alerychlesevzpamatovalyapustilysezaním.

Franknevěděl,jestlikořenyještěpořádpáchnou,kdyžseproměnil.Jehošatyavěciseobvyklejaksivsáklydozvířecípodoby,aleteďočividnědálsmrděljakolahodnéjedovatésousto.Pokaždé,kdyžseprohnalkolemnějakéhokatoblepase,zvířevzteklezařvaloapřidalosekvolnésoutěžiZabijFranka!

Zabočildovětšíuliceaprodíralsedavyturistů.Netušil,cosmrtelnícividí–kočkupronásledovanousmečkoupsů?LidéFrankaproklínaliasitaktuctemrůznýchjazyků.Kornoutyzmrzlinyjimlétalyzrukou.Jednaženarozsypalahromadukarnevalovýchmasek.

Nějakýchlapíkspadldokanálu.

KdyžseFrankohlédl,vidělzasebounejménědvatuctynestvůr,alepotřebovaljichvíc.PotřebovalvšechnynestvůryzBenátekatyzaseboumuseludržetnaštvané.

Objevilskulinuvdavuaproměnilsezpátkyvčlověka.VytáhlHazelinuspathu–nebylatojehooblíbenázbraň,alebyldostvelkýasilnýnato,abymumohutnýjezdeckýmečnevadil.Vlastněbylvděčnýzatenextradosah.Máchlzlatýmostřím,zničilprvníhokatoblepaseadalšínechal,abysepřednějnahrnuli.

Snažilseodvracetoči,alecítil,jaksedonějpropalujípohledem.

Odhadoval,žekdybynanějvšechnatazvířatanarázdýchla,jedovatýmrakbyhoroztavilnakaluž.Nestvůrysetlačilydopředuanaráželydosebe.

Frankzaječel:„Chcetemojejedovatékořínky?Notakpojďteavezmětesije!“

Proměnilsevdelfínaaskočildokanálu.Doufal,žekatoblepasovéneumějíplavat.Rozhodněsejimzanímnechtělo,anemohljimtovyčítat.Kanálbylnechutný,smradlavý,slanýateplýjakopolévka,aleFranksijímrazilcestu,vyhýbalsegondolámamotorovýmčlunům,občassezastavilazapištělpárdelfíníchnadáveknanestvůry,kterésezanímtáhlypochodnících.Kdyždorazilknejbližšímupřístavišti

gondol,proměnilsezpátky

111

včlověka,probodlzaspárkatoblepasů,abyjerozběsnil,arozběhlse.

Ataktošlodáladál.

PochvíliFrankupadldojakéhositransu.Přilákalnovénestvůry,rozprášildalšídavyturistůavedlsvůjteďužmohutnýdavkatoblepasůklikatýmiuličkamistaréhoměsta.Kdykolipotřebovalrychleuniknout,skočildokanálujakodelfínneboseproměnilvorlaavyrazilknebi,alenikdysesvýmpronásledovatelůmmocnevzdaloval.

Kdykolisemuzdálo,ženestvůryztrácejízájem,zastavilseněkdenastřešeaodstřelilpárkatoblepasůzprostředkastáda.

Zamávalopaskemzjedovatýchrostlinapozuráželjejichsmradlavýdech.Ahnalsedál.

Vracelse.Bloudil.Jednouzahnulzarohanarazilnazadníkonecvlastníhostádanestvůr.Mělbybýtvyčerpaný,alenějakvsoběnašelsílupokračovat–cožbylodobře.Tonejtěžšíhoteprvečekalo.

Vidělpármostů,alenebylytopravé.Jedenbylvyvýšenýaúplněkrytý,dotohobynestvůrynedostal.Dalšípřetékalturisty.Ikdyžsijichdobytčatanevšímala,jedovatýplynbylidemneprospěl.Čímvětšíbylostádo,tímvícsmrtelníkůmohloodstrčit,srazitdovodyneboušlapat.

KonečněFrankuvidělněco,cobysemohlohodit.Přímopředním,zarozlehlýmnáměstím,sepřesjedenznejširšíchkanálůtáhldřevěnýmost.Tvořilhomřížovýobloukzedřeva,něcojakostaromódníhorskádráha,abylasipadesátmetrůdlouhý.

SeshoraorelFranknevidělnadruhéstraněžádnénestvůry.

VšichnikatoblepasovézcelýchBenáteksepřidalikestáduatlačiliseulicemizaním,zatímcoturistéječeli,rozbíhaliseamožnásimysleli,žesepřipletlikhoničcetoulavýchpsů.

Namostěnebyližádníchodci.Dokonalé.

Franksestřemhlavsneslkzemiaproměnilsezasedolidsképodoby.Doběhldoprostředmostu–dopřirozenéhostrategickéhobodu–ahodilsvounávnaduzjedovatýchkořenůzasebe.

Kdyžsepředekstádakatoblepasůdostalnazačátekmostu,vytasilFrankHazelinuzlatouspathu.

112

„Takpojďte!“zaječel.„Chcetevědět,cojezačFrankZhang?Jendotoho!“

Uvědomilsi,ženekřičíjenomnanestvůry.Vybíjelsitýdnystrachu,vztekuazášti.HlasyMartaaAréseječelyspolusním.

Nestvůryvyrazily.Frankzačalvidětrudě.

Zpětněsinevzpomínalnapodrobnosti.Sekalnestvůry,ažvězelpokotníkyhlubokovežlutémprachu.Kdykolihopřekonalyazačalhodusitoblakvýparů,proměnilse–stalseslonem,drakem,lvem.

Každátaproměnajakobymupročistilaplíceadodalamučerstvýnávalenergie.Střídaltypodobyužtakplynule,žemohlzačítútokvlidskémtělesmečemadokončithojakolev,kterýdrásátlapoučumákkatoblepase.

Nestvůrykopalykopyty,funělyjedovatýplynaupíralyjedovatéočipřímonaFranka.Mělbyzemřít.Mělbybýtudusán.Alebůhvíjaksedrželnanohounezraněnýadálrozpoutávalhurikánnásilí.

Nijakhotonetěšilo,alenadruhéstraněanineváhal.Probodljednunestvůruadalšíuseklhlavu.Proměnilsevdrakaapřekouslkatoblepasevpůlce,pakseproměnilveslonaarozdupaltři

najednou.Ještěpořádvidělruděadošlomu,žehoočineklamou.

Doopravdyzářil–bylobklopenýrůžovouaurou.

Nerozuměltomu,alebojovaldál,ažzbylajedinánestvůra.

Franksejípostavilstasenýmmečem.Bylcelýudýchaný,zpocenýapokrytýprachemnestvůr,alebezúhony.

Katoblepaszabučel.Nebyltožádnýmyslitel.Několikstovekjehobratřípřednímprávězahynulo,aleonnecouvl.

„Marte!“vykřiklFrank.„Osvědčiljsemse.Teďpotřebujutohohada!“

Frankpochyboval,žebyněkdyněkdovysloviltakovouprosbu.

Bylatoprapodivnážádost.Znebesnedostalžádnouodpověď.

Ahlasyvhlavězrovnateďmlčely.

Katoblepasovidošlatrpělivost.VyrazilkupředuaFranknemělnavybranou,muselseknoutmečem.Jakmilesečepeldotklanestvůry,zmizelkatoblepasvzábleskukrvavěrudéhosvětla.KdyžseFrankovirozjasnilpohled,kroutilasemuunohouskvrnitáhnědábarmskákrajta.

„Dobrápráce,“ozvalseznámýhlas.

113

PárkrokůodnějstáljehootecMarsvrudémbaretuavolivovéuniforměseznakyitalskýchspeciálníchjednotek,přesramenomuviselapoloautomatickápuška.Tvářměltvrdouahranatouanaočíchtmavéslunečníbrýle.

„Otče,“vypravilzesebeFrank.

Nechtělosemuvěřit,cozrovnaudělal.Hrůzahozačaladohánětažteď.Bylomudobreku,alevycítil,žepředMartembymutoneposloužilo.

„Mítstrachjepřirozené.“Hlasbohaválkybylpřekvapivěvřelý,plnýpýchy.„Všichnivelcíbojovnícimajístrach.Jenomhlupáciabláznisenebojí.Aletysessvémustrachupostavil,synu.Udělaljsi,cosmusel,stejnějakoHoratius.Tohlebyltvůjmostatyjsihoubránil.“

„Já–“Franknevěděl,comáříct.„Já…zkrátkajsempotřebovalhada.“

Martovizacukalykoutkyúst.„Ano.Ateďhomáš.Tvéhrdinstvísjednotilomépodoby,řeckouařímskou,ikdyžjennachvíli.Běž.

Zachraňsvépřátele.Aleposlouchej,Franku.Tvénejvětšízkouškyteprvepřijdou.AžbudeščelitGaiinýmarmádámvEpiru,tvévedení–“

Bůhsenajednousehnulachytilsezahlavu.Jehopostavasezamihotala.Uniformaseproměnilavtógu,pakvmotorkářskoubunduadžíny.Zpuškysestalmečanatoraketomet.

„Agonie!“zaburácelMars.„Běž!Pospíchej!“

Franksenanicnevyptával.Navzdoryvyčerpánínabralpodobuobříhoorla,popadlkrajtudomohutnýchspárůavyrazilknebi.

Kdyžseohlédl,vyrazilzprostředkamostumalýhřibprachu,ohnivéprstenceadvahlasy–MartůvaArésůvječely:„Néééé!“

Franknetušil,cosetotamstalo,alenemělčasnadtímuvažovat.

Letělnadměstem,nyníúplnězbavenýmnestvůr,amířilkTriptolemovědomu.

„Tysnašelhada!“zaradovalsebůhfarmaření.

Franksihonevšímal.VtrhldoLaCasaNera,krajtutáhlzaocasjakoprázdnýSantaClausůvpytelasložiljivedlepostele.

KleklsikHazel.

114

Bylaještěživá–zelenáatřáslase,sotvadýchala,aležila.AcoseNikatýkalo,tenbylkukuřicejakopředtím.

„Uzdravteje,“žádalFrank.„Honem.“

Triptolemossizaložilruce.„Jakmámvědět,žetenhadbudefungovat?“

Frankzaťalzuby.Odvýbuchunamostěmuhlasybohaválkyvhlavěumlkly,alepořádcítil,jakvněmvřejejichspolečnývztek.

Ifyzickysecítiljinak.NezmenšilsenáhodouTriptolemos?

„TenhadjedarodMarta,“zavrčelFrank.„Budefungovat.“Jakonazavolanousebarmskákrajtadoplazilakvozuaovinulasekolempravéhokola.Druhýhadseprobudil.Navzájemseprozkoumali,dotklisetlamamiapakspolečněroztočilikola.Vozíksepohnulkupředu,křídlazamávala.

„Vidíte?“vyhrklFrank.„Ateďuzdravtekamarády!“Triptolemossipoklepalnabradu.„No,zatohohadadíky,alenevím,jestlisemilíbítvůjtón,polobože.Možnátěproměnímv–“

Frankbylrychlejší.VrhlsenaTripaanarazilhonastěnu,prstymusevřelkolemhrdla.

„Rozmysletesi,coteďřeknete,“varovalhosvražednýmklidem.

„Nebomístoabychpřetavilmečnapluh,vrazímvámhodohlavy.“

Triptolemospolkl.„No,víš…myslím,žejeuzdravím.“

„PřísahejtepřiřeceStyx.“

„PřísahámpřiřeceStyx.“

Frankhopustil.Triptolemossiosahalkrk,jakobysechtělpřesvědčit,žehotampořádmá.VěnovalFrankovinervózníúsměv,obešelhoširokýmobloukemapospíchaldopředníhopokoje.

„Jenom–jenomsijduprobylinky!“

Franksedíval,jakbůhsbírálistyakořenyatřejevehmoždíři.

VyrobilzelenoukuličkuvelkoujakopilulkaapřispěchalkHazel.

Vložiljíkuličkupodjazyk.

Okamžitěseotřásla,posadilaseazačalakašlat.Prudceotevřelaoči.Zelenýnádechkůžezmizel.

Popleteněserozhlížela,dokudneuvidělaFranka.„Coto–?“

Frankseknívrhlasevřeljidonáruče.„Budešvpořádku,“ujistiljivroucně.„Všechnojevpořádku.“

115

„Ale…“Hazelmusevřelaramenaapřekvapenénanějhleděla.

„Franku,cosetosteboustalo?“

„Semnou?“Vstalanajednousecítilrozpačitě.„Jáne…“

Podívalsenasebeadošlomu,cotímmyslela.Triptolemossenescvrkl.ToFrankbylvyšší.Břichosemuzmenšilo.Hruďvypadalamohutněji.

Frankuždřívrostlnárazově.Jednouseprobudilodvacentimetryvyšší,nežkdyžšelspát.Aletohlebylošílené.Jakobyvněmzůstaloněcozdrakaalva,ikdyžsevrátildolidsképodoby.

„Hm…jánevím…možnásetospraví.“

Hazelsepotěšenězasmála.„Proč?Vypadášvýborně!“

„J-jo?“

„Teda,ipředtímtitoslušelo!Alevypadášstaršíavyššíatakovýhrozivý–“

Triptolemossipřehnaněpovzdechl.„Jo,tobudenějaképožehnáníodMarta.Gratuluju,blablabla.Ajestlijsmetuužskončili…“

Franksedonějzabodlpohledem.„Neskončili.UzdravteNika.“

Bůhfarmařeníobrátiločikestropu.Ukázalnakukuřici,PRÁSK!

avzáplavěšustíseobjevilNicodiAngelo.

Vyplašeněserozhlédl.„Páni–měljsemstrašnýsenopopcornu.“

ZamračilsenaFranka.„Jakto,žejsivyšší?“

„Nicseneděje,“ujistilhoFrank.„Triptolemossenámprávěchystáříct,jakpřežijemevHádověchrámu.Že,Tripe?“

Bůhzemědělstvízvedlznovuočikestropu,jakobychtělříct:Pročzrovnajá,Démétér?

„Nojo,“prohlásil.„AždorazítedoEpiru,nabídnouvámpohár,abysteseznějnapili.“

„Kdonámhonabídne?“chtělvědětNico.

„Tojefuk,“vyštěklTrip.„Hlavněsizapištezauši,žebudeplnýsmrtelnéhojedu.“

Hazelseotřásla.„Takžetonemámepít.“

„Kdepak!“zabručelTrip.„Vyhomusítevypít,jinaksepřeschrámnikdynedostanete,tenjedvásspojísesvětemmrtvých,dovolívámvstoupitdonižšíchpater.Tajemství,jakpřežít,je–“vočíchmuzajiskřilo,„–ječmen.“

116

Franknanějjenzíral.„Ječmen.“

„Vpřednímpokojisinabertetrochuméhospeciálníhoječmene.

Udělejteznějkoláčky.Tysnězte,nežvejdetedoHádovachrámu.

Ječmenpohltívětšinujedu,takženavásbudepůsobit,alenezabijevás.“

„Tojevšechno?“zeptalseNico.„HekaténásposlalapřespůlkuItálie,abystenámřekl,žemámesnístječmen?“

„Hodněštěstí!“Triptolemosserozběhlpřespokojaskočildovozu.„AFrankuZhangu,odpouštímti!Máškuráž.Jestlisitoněkdyrozmyslíš,mojenabídkapořádplatí.Mocrádbychviděl,jakzískáštitulzfarmaření!“

„Jo,“zamumlalFrank.„Díky.“

Bůhzatáhlzapáčkuvevozíku.Hadíkolaseroztočila.Obříkožnatákřídlazamávala.Garážovávratavzaduvyjelanahoru.

„Páni,zasemobilní!“vykřiklTrip.„Toliknevědomýchzemí,kterépotřebujíméznalosti.Naučímjevýhodámorby,zavlažování,hnojení!“Vozíksevznesl,vyrazilzdomuaTriptolemosvolalkobloze:„Do

světa,míhadi!Dosvěta!“

„Tojealepodivín,“vykulilaočiHazel.

„Výhodyhnojení.“Nicosismetlzramenezrníčkokukuřice.

„Můžemeužodsudvypadnout?“

HazelpoložilarukuFrankovinarameno.„Vážnějsivpořádku?

Zachrániljsinámživot.CojsimuselproTriptolemaudělat?“

Franksepokoušeludržet.Proklínalse,žesecítítakslabý.Čelilarmáděnestvůr,aletvářívtvářHazeliněnězebysenejradšisložilarozplakal.„Tykravskénestvůry…katoblepasové,kteřítěotrávili…

museljsemjezničit.“

„Tobyloodvážné,“uznalNico.„Vtomstádějichzůstalomožnášestnebosedm.“

„Ne.“Franksiodkašlal.„Všechny.Vyhubiljsemvšechnyvcelémměstě.“

NicoaHazelnanějhleděliaohromenímztratiliřeč.Frankdostalstrach,žemutonebudouvěřit,žesemuvysmějí.Koliknestvůrzabiltamnatommostě–dvěstovky?Třistovky?

Alepoznaljimnaočích,žemuvěří.Bylytodětipodsvětí.Možnávycítilysmrtamasakr,kterévyvolal.

117

Hazelhopolíbilanatvář.Muselasipřitomstoupnoutnašpičky.

Očimělanevýslovněsmutné,jakobysiuvědomila,žeseněcoveFrankovizměnilo–něcomnohemdůležitějšího,nežžepovyrostl.

Franktověděltaky.Nikdyužnebudestejný.Jenomnetušil,jestlijetodobré.

„Tak,“přerušilnapětíNico,„víteněkdo,jakvypadáječmen?“

118

XXI

ANNABETH

Annabethusoudila,žejinestvůrynezabijí.Anijedovatáatmosféra,anizrádnákrajinasesvýmijámami,útesyarozeklanýmiskalami.

Kdepak.Nejspíšumřenapředávkovánípodivnostmi,zekterýchjívybuchnemozek.

Především,onaaPercymuselipítoheň,abyseudrželinaživu.

Pakjenapadlostádovampýrek,vedenéroztleskávačkou,kterouAnnabethpřededvěmarokyzabila.AnakonecjezachrániltitánskýúdržbářjménemBobseinsteinovskýmivlasyastříbrnýmaočima,fantastickyzručnýskoštětem.

Jasně.Pročne?

NásledovaliBobapustinou,šlipodéltokuPyriflegethónuablížilisektemnébouřkovéstěně.Tuatamsezastavili,abysenapiliohnivévody,kterájeudržovalanaživu,aleAnnabethztohomocnadšenánebyla.Krkjipálil,jakobykloktalakyselinuzbaterií.

JedináútěchapronibylPercy.Každouchvílisenanipodíval,usmálsenebojístisklruku.Muselbýtstejněvyděšenýazoufalýjakoona,apřestosejisnažilpozvednoutnaduchu.Milovalahozato.

„Bobví,codělá,“ujišťovalji.

„Mášzajímavékamarády,“zabručela.

„Bobjezajímavý!“Titánseobrátilazašklebilse.„Ano,díky!“

Tenkolohnátměldobréuši.TobysimělaAnnabethzapamatovat.

„Takže,Bobe…“Snažilasemluvitpřirozeněapřátelsky,cožnebylolehké,kdyžjikrkpálilpotekutémohni.„JaksesdostaldoTartaru?“

119

„Skočiljsem,“pokrčilrameny,jakobyonicnešlo.

„SkočiljsidoTartaru,“opakovala,„protožePercyřekltvojejméno?“

„Potřebovalmě.“Stříbrnéočisevetmězaleskly.„Tonic.Užměnebavilověčnězametattenpalác.Pojďte!Jsmeskoronaodpočívadle.“

Naodpočívadle.

Annabethsinedovedlapředstavit,cotaslovaznamenajívTartaru.Pamatovalasidoby,kdysLukemaThaliípřežívalinadálničníchodpočívadlech,kdyžsesnažiliprotlouctjakopolobohovébezdomova.

AťjeBobvedekamkoli,doufala,žetambudoučistézáchodyaautomatsobčerstvením.Mělacodělat,abysenezahihňala.Ano,rozhodněužjítotadylezenamozek.

Belhalasedálasnažilaseignorovatkručenívbřiše.HledělanaBobovazádapostupujícíktétemnéstěně,kteráužbylajenompársetmetrůpřednimi.Modrouúdržbářskoukombinézumělmezilopatkamiroztrženou,jakobysehoněkdopokusilprobodnout.

Zkapsymučouhalyhadry,uopaskuposkakovalaláhevsrozprašovačemavníhypnotickyšplouchala

modrátekutina.

AnnabethsipamatovalaPercyhopříběhosetkánístímhleTitánem.ThaliaGraceová,NicodiAngeloaPercyBobaspojenýmisilamiporazilinabřezíchLéthé.Kdyžmuvymazalipaměť,nemělitosrdcehozabít.Stalseznějtakněžný,milýaochotnýchlapík,žehonechalivHádověpaláci,aPersefonaslíbila,žetamnanějdohlédnou.

Králakrálovnapodsvětísizřejměpojem„dohlížet“

představovalitak,žemudajíkoštěapřinutíhouklízet.Annabethuvažovala,jakmůžebýtHádestaknecitelný.NikdydřívžádnéhoTitánanelitovala,alenepovažovalazasprávnévzítnesmrtelnéhosvymytýmmozkemaudělatznějneplacenéhoúdržbáře.

Nenítomůjkamarád,připomínalasi.

Děsilasetoho,žesiBobnajednounavšechnovzpomene.DoTartarusenestvůrychodíregenerovat.Cokdyžmutovrátípaměť?

KdybyseznějstalznovuIapéthos…no,Annabethviděla,jakzatočil

120

stěmiempúsami.Nemělazbraň.AnebylisPercymvkondici,abymohlibojovatsTitánem.

NervózněsizměřilarukojeťBobovakoštěteanapadloji,jakdlouhobudetrvat,nežznějvyrazíšpičkakopíanamířínani.

JítzaBobemTartarembylobláznivériziko.Bohuželjilepšíplánnenapadal.

Razilisicestupopelavoupustinouajedovatémrakynadjejichhlavamikřižovalyrudéblesky.Dalšíkrásnýdenvžalářitvoření.

Annabethskrzoparneviděladalekodopředu,alečímdélešli,tímsibylajistější,žecelákrajinasměřujedolů.

SlýchalarůználíčeníTartaru:žejetobezednájáma,pevnostobklopenámosaznýmistěnami,nicnežnekonečnáprázdnota.

Jedenpopistvrdil,žejetoopakoblohy–obrovskádutápřevrácenáskalníkupole.Tojípřipadlonejpřesnější,alepokudjeTartarkupole,pakAnnabethsoudila,žesepodobánebi–nemáskutečnédno,tvoříhospoustavrstev,jednatemnějšíanehostinnějšíneždruhá.

Aanitonebylacelá,strašlivápravda…

Minulipuchýřvzemi–kroutícíseprůhlednoubublinuvelkoujakomenšídodávka.Uvnitřsechoulilonapůlzformovanétělodrákona.Bobsetamanipořádněnepodívalabodl.Vyvalilsegejzírkouřícíhožlutéhoslizuadrákonserozpadlnaprach.

Bobkráčeldál.

NestvůryjsouuhrynakůžiTartaru,pomyslelasiAnnabeth.

Otřáslase.Občaslitovala,žemátakdobroupředstavivost,protožeteďužsibylajistá,žeputujípoživoucíbytosti.Celátatopodivnákrajina–kupole,jámanebobůhvíco–jetělobohaTartara,nejstaršíhovtěleníďábla.StejnějakoGaiaobývápovrchzemě,Tartarsídlívjámě.

Jestlisitenbůhvšimne,žesemuprocházejípokůžijakomouchynapsovi…Dost.Uvažováníbystačilo.

„Tady,“oznámilBob.

Zastavilisenavrškuhřebene.Podnimivchráněnémdolíkujakoměsíčnímkráterustálkolemtmavéhokamennéhooltářekruhrozbitýchmramorovýchsloupů.

„Hermovasvatyně,“vysvětlilBob.

121

Percysezamračil.„HermovasvatyněvTartaru?“

Bobsepotěšenězasmál.„Ano.Kdysidávnosemodněkudspadla.

Možnázesmrtelnéhosvěta.MožnázOlympu.Každopádně,nestvůryseodnídržídál.Většinou.“

„Jakjsivěděl,žejetady?“zeptalaseAnnabeth.

Bobaúsměvopustil.Vočíchsemuobjevilprázdnývýraz.

„Nemůžusivzpomenout.“

„Tonic,“řeklrychlePercy.

Annabethbysenejradšinakopla.NežseBobstalBobem,byltoTitánIapéthos.StejnějakoostatnítrčelcelévěkyvTartaru.Jistěževěděl,jaktotadychodí.Pokudsivzpomnělnatutosvatyni,možnásizačnevybavovatidalšídetailysvéhostaréhovězeníadávnéhoživota.Tobynebylodobré.

Sestoupilidokráteruavešlidokruhusloupů.Annabethsesvezlanaulomenoumramorovoudesku,vyčerpanátak,ženebylaschopnadalšíhokroku.Percyzůstalstátochranitelskynadníapozorovalokolí.Inkoustovětemnábouřkováfrontaužbylanecelýchtřicetmetrůvzdálenáakrylavšechnopřednimi.Okrajkráterublokovalvýhleddopustiny.Bylitudobřeschovaní,alekdybynaněnestvůrynáhodounarazily,bylobytobezvarování.

„Říkaljsi,ženásněkdostíhá,“vzpomnělasiAnnabeth.„Kdo?“

Bobzametalkoštětemkolemoltáře,občassesklonilastudovalzem,jakobyněcohledal.„Sledujínás,ano.Vědí,žejsmetady.

GigantiaTitáni.Poražení.Onitovědí.“

Poražení…

Annabethsesnažilaovládnoutstrach.KolikGigantůaTitánůsPercymzatyrokyporazili?Akaždýznichvypadaljakonezvládnutelnýúkol.PokudjsouvšichnitadydolevTartaruajestliponichjdou…

„Pročsetedazastavujeme?“zeptalase.„Mělibychomjítdál.“

„Brzypůjdeme,“přikývlBob.„Alesmrtelnícipotřebujíodpočívat.Atadyjedobrémísto.Nejlepšímístona…no,jetodlouhá,dlouhácesta.Jáváspovedu.“

AnnabethsepodívalanaPercyhoavyslalakněmutajnývzkaz:Bože,tone.UžbýtvpřítomnostiTitánabylodostzlé.Ausnout,když

122

člověkahlídáTitán…nemuselabýtanidceraAthény,abyvěděla,žejetostoprocentnípitomost.

„Tysevyspi,“pobídljiPercy.„AjásivezmuprvníhlídkusBobem.“

Bobzahučelnasouhlas.„Ano,dobře.Ažseprobudíš,budetadyjídlo!“

Annabethinžaludekudělalpřizmínceojídlekotrmelec.Netušila,jakBobseženeněcoksnědkuuprostředTartaru.Možnájekroměúdržbářeiposlíček.

Nechtělausnout,aletělojizradilo.Víčkamělajakozolova.

„Percy,vzbuďměnadruhouhlídku.Nedělejhrdinu.“

Věnovaljídomýšlivýúsměv,kterýnaněmtolikmilovala.„Kdo,já?“

Políbiljivyprahlýmiahorečnatěteplýmirty.„Spi.“Annabethsipřipadala,jakobybylavHypnosověsrubuvTábořepolokrevnýchapřekonávalajimátožnost.Schoulilasenatvrdézemiazavřelaoči.

123

XXII

ANNABETH

Pozdějisidalapředsevzetí:užNIKDYneusínejvTartaru.

Snypolobohůbývajívždyckyzlé.Dokonceivbezpečísvéholůžkavtábořemívalanočnímůry.AvTartarubylyještětisíckrátživější.

NejprvebylazasemaláholkaasnažilasevyléztnaVrchpolokrevných.LukeCastellanjidrželzarukuatáhljissebou.JejichprůvodcesatyrGroverUnderwoodnervózněposkakovalnahořeakřičel:„Honem!Honem!“

ZanimistálaThaliaGraceováasvýmhrůzyplnýmštítemAegisemzadržovalaarmádupekelnýchpsů.

ZvrškukopcevidělaAnnabethtáborvúdolípřednimi,teplásvětlasrubů,útočiště.Klopýtla,vyvrtlasikotníkaLukejizvedldonáručeaneslji.Kdyžseohlédli,nestvůrybylyjenpármetrůodnich–desítkyjichobkličovalyThalii.

„Běžte!“křičelaThalia.„Jájezadržím.“

Zamávalakopímasmečkounestvůrprojelrozeklanýblesk.Alesotvapekelnípsipadli,najejichmístonastoupilijiní.

„Musímeutíkat!“zařvalGrover.

Postupovaldotáborajakoprvní.ZanímšelLukeaneslAnnabeth,kterábrečela,mlátilahodoprsouakřičela,ženenecháThaliisamotnou.Alebylopozdě.

Scénasezměnila.

AnnabethbylastaršíastoupalanaVrchpolokrevných.NamístěposledníbitvyThalieteďrostlavysokáborovice.Nadhlavouzuřilabouře.

124

Údolímotřáslhrom.Udeřilblesk,rozpoltilstromažkekořenůmaodhalilkouřícíprasklinu.VtemnotědolestálaReyna,prétorkaNovéhoŘíma.Mělaplášťjasněrudébarvy,zlatázbrojsejíleskla.

VzhlédlavelitelskouaodměřenoutváříapromluvilaAnnabethpřímododuše.

Vedlasisdobře,řekla,alebyltohlasAthény.ZbytekméhoputovánímusíbýtnakřídlechŘíma.

Tmavéočiprétorkyzešedlyjakobouřkovámračna.

Musímstáttady,oznámilajíReyna.Římanéměmusípřinést.

Kopecseotřásl.Zeměsezavlnilaatrávaseproměnilavzáhybyhedvábí,šatyobrovskébohyně.NadTáborempolokrevnýchsezvedlaGaia–spícítvář,velikájakohora.

Pokopcíchsehrnulipekelnípsi,zpláževyraziliGiganti,šestirucízplozencizeměadivocíKyklopové,strhlijídelnípavilon,zapálilisrubyahlavníbudovu.

Pospěš,ozvalsehlasAthény.Jetřebaposlattenvzkaz.

ZeměunohouAnnabethseotevřelaaonasepropadladotemnoty.

Prudceotevřelaoči.VykřiklaapopadlaPercyhozaruce.PořádbylavTartaru,uHermovysvatyně.

„Tonic,“konejšiljiPercy.„Zlésny?“

Celétělojibrnělohrůzou.„Mám–mámteďhlídat?“

„Ne,ne.Všechnojevpořádku.Nechaljsemtěspát.“

„Percy!“

„Tonevadí.Anavícjsemmocnadšený,nežabychusnul.

Koukej.“

TitánBobsedělsezkříženýmanohamauoltářeaspokojeněžvýkalkuspizzy.

Annabethsiprotřelaočiauvažovala,jestlináhodouještěnespí.

„Taje…spapričkami?“

„ZápalnéobětiHermovizesmrtelnéhosvěta,myslím,“

vysvětlovalPercy.„Objevujísevoblakukouře.Mámetupůlkupárkuvrohlíku,trochuhroznů,talířhovězípečeněabalíčekarašídovýchM&M’s.“

„M&M’sproBoba!“nadchlseBob.„Hm,nevadíto?“

125

Annabethnicnenamítala.Percyjípřinesltalířmasaaonahozhltla.Většípochoutkuvživotěnejedla.HovězíbyloještěhorkéamělopřesněstejnoupikantnísladkouomáčkujakovTábořepolokrevných.

„Jávím,“poznalPercy,načmyslí.„PodlemětojezTáborapolokrevných.“

PřitompomyšleníseAnnabethzatočilahlavasteskempodomově.Přikaždémjídletábornícispáliličástjídlanapočestsvýchbožskýchrodičů.Kouřmělbohypotěšit,alecosestanesobětinami,otomAnnabethnikdyneuvažovala.MožnáseobjevujínaoltáříchbohůnaOlympu…nebodokonceitady,uprostředTartaru.

„BurákovéM&M’s,“řeklaAnnabeth.„ConnorStollvždyckypáliluvečeřebalíčekprosvéhotátu.“

PomyslelanasezenívjídelnímpavilonuapozorovánízápadusluncenadzálivemuLongIslandu.Tobyloprvnímísto,kdesesPercymdoopravdylíbali.Vočíchjizaštípalyslzy.

Percyjípoložilrukunarameno.„Notak,tonic.Pravádomácíbašta,ne?“

Přikývla.Dojedlimlčky.

Bobskřoupalposledníbonbon.„Musímejít.Budoutuzapárminut.“

„Zapárminut!“Annabethsáhlapodýceapaksiuvědomila,žežádnounemá.

„Ano…no,myslím,žeminut…“Bobsepoškrábalvestříbrnýchvlasech.„VTartarujetosčasemsložité.Nenístejný.“Percysepřiplížilkokrajikráteru.Vykouklsměrem,kterýmpřišli.„Nevidímnic,aletomocneznamená.Bobe,okterýchGigantechsetobavíme?

OkterýchTitánech?“

Bobzabručel:„Jménanevím.Jejichšest,možnásedm.Cítímje.“

„Šestnebosedm?“Annabethsinebylajistá,jestliudržípečenivžaludku.„Aonizasvycítítebe?“

„Nevím,“tvrdilBob.„Bobjejiný!Alepolobohyonivycítí,toano.Vydvajstecítithodněsilně.Příjemně.Jako…hmm,jakohoustičky!“

„Houstičky,“opakovalaAnnabeth.„No,tojefajn.“

126

Percysevrátilkoltáři.„JemožnézabítGigantavTartaru?Teda,kdyžnemámeboha,abynámpomohl?“

PodívalsenaAnnabeth,jakobymunatodovedlaodpovědět.„Jánevím,Percy.PutovatTartarem,bítsetusnestvůrami…toseještěnikdynestalo.MožnábynámBobpomohlzabítGiganta?MožnáseTitánpočítázaboha?Jáprostěnevím.“

„Jo,“přikývlPercy.„Jasně.“

Vidělamuvočíchstarost.Celérokysespoléhalnajejíodpovědi.

Ateď,kdyžjipotřebovalnejvíc,mupomoctnemohla.Nenávidělase,žejetakbezradná,alenaTartarjinepřipravilonic,cosenaučilavTábořepolokrevných.Bylasijistájenomjedním:musídál.Nesmísenechatchytitšestinebosedminepřátelskýminesmrtelnými.

Vstala,pořádještědezorientovanázténočnímůry.Bobsedaldouklízení.Navršilodpadkynahromádku,použilláhevsrozprašovačemaotřeloltář.

„Kamteď?“zeptalaseAnnabeth.

Percyukázalnabouřkovouhradbutemnoty.„Bobříká,žetam.

BránaSmrtizřejmě–“

„Tysmutořekl?“Annabethtonechtělavyštěknouttakostře,alePercysebouškubl.

„Kdyžjsispala,“přiznal.„Annabeth,Bobnámpomůže.

Potřebujemeprůvodce.“

„Bobpomůže!“potvrdilBob.„Dotemnýchkrajů.BránaSmrti…

no,jítpřímokní,tobybylozlé.Shromažďujesetamspoustanestvůr.AniBobjichtoliknezamete.TybyPercyhoaAnnabethzabilyzadvěvteřiny.“Titánsezamračil.„No,myslím,žezadvěvteřiny.VTartarujetosčasemsložité.“

„Jasně,“zabručelaAnnabeth.„Aexistujejinácesta?“

„Schovatse,“prohlásilBob.„Mrtvámlhabyvásschovala.“

„Aha…“AnnabethsenajednouvestínuTitánacítilahrozněmalá.

„Hm,cojetomrtvámlha?“

„Nebezpečnávěc,“vysvětlovalBob.„Alejestlivámpanídámrtvoumlhu,mohlobyvástozamaskovat.PokudsevyhnemeNoci.

PaníjehodněblízkoNoci.Tojezlé.“

„Paní,“opakovalPercy.

„Ano.“Bobukázalpřednědoinkoustovétmy.„Musímeužjít.“

127

PercysepodívalnaAnnabeth.Očividnědoufal,žehonějakpoučí,alenedočkalse.Myslelanasvounočnímůru–naThaliinstromrozštípnutýbleskem,naGaiupovstávajícínasvahukopceavysílajícísvénestvůrydoTáborapolokrevných.

„Takdobře,“souhlasilPercy.„Asizajdemezatoupaníprokousekmrtvémlhy.“

„Počkat,“zarazilahoAnnabeth.

Vhlavějíhučelo.MyslelanasenoLukeoviaThalii.Vzpomnělasinahistorky,kteréjíLukevyprávělosvémotciHermovi–bohupoutníků,průvodcidušímrtvých,bohukomunikace.

Hledělanačernýoltář.

„Annabeth?“ozvalsePercyustaraně.

Došlakhromaděodpadkůavytáhlapoměrněčistýpapírovýubrousek.

VzpomnělasinasvouviziReynystojícívdoutnajícípraskliněpodzbytkyThaliinyborovice,jakříkáhlasemAthény:Musímstáttady.Římanéměmusípřinést.

Pospěš.Jetřebaposlattenvzkaz.

„Bobe,“obrátilasenaTitána.„Obětinyspálenévesmrtelnémsvětěseobjevínatomtooltáři,že?“

Bobseúzkostlivězakabonil,jakobysenatakovézkoušenínecítil.„Ano?“

„Acosestane,kdyžspálímněcotadynaoltáři?“

„Hm…“

„Tonic.Nevíšto.Nevítonikdo,protožesetoještěnikdynestalo.“

Existujealešance,pomyslelasi,nepatrnášance,žeseobětinaspálenánaoltářiobjevívTábořepolokrevných.

Jetopochybné,alekdybytotakfungovalo…

„Annabeth?“ozvalsezasPercy.„Tysisněcousmyslela.NasadilajsitensvůjpohledMámněcozalubem“

„Nenasadila.“

„Alejo,nasadila.Svraštíšobočíastisknešrtya–“

„Mášpero?“zeptalaseho.

„Dělášsilegraci,že?“VytáhlAnaklusmos.

„No,aledásesnímtakypsát?“

128

„To–tonevím,“připustil.„Nikdyjsemtonezkoušel.“

Otevřelpero.Jakoobvyklevyrostlodopodobymeče.Annabethhotohleviděladělatstokrát.Kdyžsechystalkboji,prostěsundalčepičkuzpera.Pozdějisemuvždyckyzaseobjevilovkapse,jakbylopotřeba.Kdyžsedotklčepičkouhrotumeče,smrsklsezpátkydopodobypera.

„Cokdyžsetoučepičkoudotknešopačnéhokoncemeče?“

zeptalaseAnnabeth.„Jakokdyžsijitamnasadíš,kdyžchcešdoopravdypsát.“

„No…“Percysetvářilpochybovačně,aleudělalto.Anaklusmossesmrskldopodobypera,alepsacíhrotbylteďobnažený.

„Můžu?“Annabethmuhovyškublazruky.Vyrovnalaubrouseknaoltářiazačalapsát.Inkoustzářilbožskýmbronzem.

„Cotoděláš?“chtělvědětPercy.

„Posílámvzkaz,“odpovědělaAnnabeth.„Jenomdoufám,žehoRacheldostane.“

„Rachel?“zeptalsePercy.„MyslíšnašiRachel?Rachel,delfskéorákulum?“

„Přesnětak.“Annabethpotlačilaúsměv.

KdykolisezmínilaoRachel,bylPercyrozpačitý.Rachelsnímjednudobuchtělachodit.Bylotouždávno,teďsezRachelaAnnabethstalydobrékamarádky.AleAnnabethnevadilo,kdyžPercyhomaličkovyvedlazmíry.Neškodídržethotrochunapochybách.

Dopsalavzkazasložilaubrousek.Zvenčínapsala:Connore,dejtohleRachel.Tonenívtip.

Neblbniafaktjítodej.

Mějse,

Annabeth

Zhlubokasenadechla.ŽádalaRachelDareovou,abyprovedlaněcoabsurdněnebezpečného,alepodlenítobylajedinácesta,jaksedomluvitsŘímany–jedinácesta,kterábymohlazabránitkrveprolití.

„Teďtoještěpotřebujuspálit,“řekla.„Máněkdosirky?“

129

ZrukojetiBobovakoštětevyrazilašpičkakopí.Kříslaooltářastříbrněserozhořela.

„Jo,díky.“Annabethzapálilaubrousekapoložilahonaoltář.

Dívalase,jakserozpadánapopel,auvažovala,jestlisenáhodounezbláznila.MužesetenkouřvážnědostatzTartaru?

„Užmusímejít,“naléhalBob.„Fakt.Nežnászabijou.“

Annabethzíralanatemnoustěnupřednimi.Někdetamjepanívládnoucímrtvémlze,kterájemůžeschovatpřednestvůrami.AtenplánjimdoporučilTitán,jedenznejhoršíchnepřátel.Dalšídávkapodivnosti,zekteréjímálemexplodovalmozek.

„Fajn,“vydechla.„Jsempřipravená.“

130

XXIII

ANNABETH

OdruhéhoTitánaAnnabethdoslovazakopla.

Ponořilisedobouřkovéfrontyavleklisedáladálsnadceléhodiny,řídilisesvětlemPercyhomečezbožskéhobronzuaBobem,kterýslabězářilvetmějakonějakýšílenýúdržbářskýanděl.

Annabethvidělataknapůldruhéhometrupředsebe.TatemnákrajinajípodivněpřipomínalaSanFrancisko,kdežiljejíotec–letníodpoledne,kdysevalilymlhovéstěnyjakochladnývlhkýbalicípapírapolykalyčtvrťPacificHeights.JenžetadyvTartarubylamlhainkoustová.

Skályvystupovalyznicoty.UnohousejimotevíralyjámyaAnnabethmělacodělat,abydoněkterénespadla.Vtemnotěserozléhalřevnestvůr,aleAnnabethnetušila,odkudpřichází.Jistásibylajenomtím,žeseterénneustálesvažuje.

JítdolůbylzřejmějedinýpovolenýsměrvTartaru.PokudAnnabethojedinýkrokcouvla,hnedsi

připadalaunavenáatěžká,jakobystouplagravitaceabránilajívsestupu.JestlijecelátajámavážněTartarovotělo,pakmělaAnnabethnepříjemnýpocit,žemupostupujípřímohrdlem.

Takotomuvažovala,žetudíruúplněpřehlédla.

Percyvykřikl:„Pr!“Popadljizapaži,aleužpadala.

Naštěstítobylajenommělkájáma.Většinujívyplňovalpuchýřsnestvůrou.Přistálaměkcenaněčemteplémaživémapomyslelasi,žemáštěstí–dokudneotevřelaočianezjistila,žehledískrzzářivouzlatoumembránudoobříhoobličeje.

131

Vyjeklaazačalamáchatrukama,svezlaseztohopahorkudolů.

Srdcesejívhrudisplašilo.

Percyjípomohlvstát.„Jsivpořádku?“

Nevěřilasi,žedokážeodpovědět.Kdybyotevřelapusu,možnábyzasenedůstojněvyjekla.Atonechtěla–jedceraAthény,žádnáupištěnáholka,oběťvhororovémfilmu.

Aleuvšecholympskýchbohů…vtémembránovébubliněpředníbylschoulenýplnězformovanýTitánvezlatézbroji,skůžíbarvynaleštěnýchmincí.Očimělzavřené,alemračilse,jakobysechystalvyrazithrůzostrašnýbojovýpokřik.IskrztenpuchýřvidělaAnnabethžárvycházejícízjehotěla.

„Hyperion,“hleslPercy.„Jakjátohochlapanesnáším.“

Annabethnajednourozboleloramenozestaréhozranění.PřibitvěoManhattanPercystímtoTitánembojovalvjezeře–vodaprotiohni.Bylotopoprvé,copovolalhurikán,nacožAnnabethdosmrtinezapomene.„Myslelajsem,žehoGroverproměnilvjavor.“

„Ano,“potvrdilPercy.„Možnátenjavoruhynulaonskončilzasetady.“

Annabethsipamatovala,jakprudkéexplozeHyperionvyvolalakoliksatyrůanymfzničil,nežhoPercysGroveremzastavili.

Užužsechystalanavrhnout,abyHyperionovubublinuzničili,nežseprobudí.Vypadaloto,žesektomuchystákaždýmokamžikem,apakzačnepálitnauhelvšechno,cosemupostavídocesty.

PodívalasenaBoba.StříbřitýTitánsiHyperionaprohlíželasoustředěněsemračil–možnáhopoznal.Bylisivetvářitakpodobní…

Annabethspolklazaklení.Jistěžesesoběpodobalijakobratři.

Hyperionbyltitánskývládcevýchodu.Iapéthos,Bob,ovládalzápad.

KdybyseBobovisebralokoštěaúdržbářskákombinéza,nasadilosemubrněníaostříhalyvlasy,

stříbrnouvystřídalazlatá,bylbyskoroknerozeznáníodHyperiona.

„Bobe,“pobídlaho.„Musímejít.“

„Zlato,nestříbro,“porovnávalBob.„Alevypadájakojá.“

„Bobe,“houklPercy.„Hej,člověče,tadyjsem.“

Titánseneochotněobrátil.

132

„Jsemtvůjkamarád?“zeptalsehoPercy.

„Ano.“Bobmluvilnebezpečněnejistě.„Jsmekamarádi.“

„Víš,ženěkterénestvůryjsouhodné,“vykládalmuPercy.

„Aněkterézlé.“

„Hmm,“přisvědčilBob.„Třeba…tymilédušídámy,kterésloužíPersefoně,jsouhodné.Ničivézombiejsouzlé.“

„Přesnětak,“potvrdilPercy.„Aněkteřísmrtelnícijsouhodníajinízasezlí.No,apřesnětostejnéplatíiproTitány.“

„Titány…“Bobsenadnimityčilamračilse.Annabethsibylajistá,žejejíklukprávěudělalstrašlivouchybu.

„ATitánjsiity,“pokračovalPercyklidně.„TitánBob.Jsihodný.

Vlastnějsiúžasný.AleněkteříTitánine.Tadytenhle,Hyperion,tenjestoprocentnězlý.Pokusilsemězabít…pokusilsezabítspoustulidí.“

Bobzamrkalstříbrnýmaočima.„Alevypadá…tenjehoobličejjetak…“

„Vypadájakoty,“přisvědčilPercy.„JetotakyTitán.Aleneníhodnýjakoty.“

„Bobjehodný.“Prstysemusevřelynarukojetikoštěte.„Ano.

Vždyckyjeaspoňjedenhodný–unestvůr,uTitánů,uGigantůtaky.“

„No…“Percysezašklebil.„UGigantůtedanevím.“

„Aleano,“tvrdilBobpřesvědčeně.

Annabethcítila,žejsounatomhlemístěuždlouho.

Pronásledovatelésejistěblíží.

„Mělibychomjít,“pobídlaje.„Coudělámes…?“

„Bobe,“spustilPercy,„jetonatobě.Hyperionjetvéhodruhu.

Můžemehonechatbýt,alejestliseprobudí–“

Bobovokopízkoštětesepustilodopráce.KdybymířilonaAnnabethneboPercyho,bylobyjerozseklovpůlce.Bobhozabodldopuchýřeaztohovyrazilgejzírhorkéhozlatéhobahna.

Annabethsitotitánskésvinstvosetřelazočí.Tam,kdebývalHyperion,zbyljenomkouřícíkráter.

„HyperionbylzlýTitán,“oznámilBobsezachmuřenýmvýrazem.„Teďužmýmkamarádůmneublíží.BudesemusetznovunaroditněkdejindevTartaru.Snadtopotrváhodnědlouho.“

133

Titánovyočivypadalyjasnějšínežpředtím,jakobysechystalplakatrtuť.

„Díky,Bobe,“vydechlPercy.

Jakto,žetozvládltakklidně?Annabethžaslanadtím,jakmluvilsBobem…amožnáztohobylaitrochunervózní.JestliPercymyslelvážně,ženechávolbunaBobovi,paksejínezamlouvalo,jakmoctomuTitánovivěří.AjestliBobaktévolbězmanipuloval…no,pakAnnabethohromilo,jakdokážebýtrafinovaný.

Podívalsejídoočí,alejehovýraznerozluštila.Atojítakydělalostarost.

„Radšipojďmedál,“pobídlje.

VydalisezaBobem,kterémunaúdržbářskéuniformězářilyskvrnyzlatéhobahnazHyperionovyprasklébubliny.

134

XXIV

ANNABETH

PochvíliAnnabethpřipadalo,žemánohyjakoztitánskéhobahna.

ŠladálzaBobemaposlouchalajednotvárnéšplouchánítekutinyvjehorozprašovacíláhvi.

Zůstaňvestřehu,nabádalase,alebylototěžké.Myšlenkymělaotupěléstejnějakonohy.ČasodčasujiPercyvzalzarukunebořeklněcopovzbudivého,alemělapocit,žehotmavákrajinadeptástejnějakoji.Pohledmělkalný,jakobyznějpomaluvyprchávalelán.

SkočildoTartaru,abybylstebou,ozvalsehlasvjejíhlavě.

Jestliumře,budetotvojevina.

„Nechtoho,“zahučelanahlas.

Percysezamračil.„Cože?“

„Ne,tyne.“Pokusilasepovzbudivěusmát,alemocsejítonedařilo.„Mluvímprosebe.Tohlemísto…sisemnouhraje.

Vnucujemitemnémyšlenky.“

VráskykolemPercyhoočíbarvymořskézeleněseprohloubily.

„Hej,Bobe,kamtopřesnějdeme?“

„Kpaní,“hlásilBob.„Promrtvoumlhu.“

Annabethsezeptala.„Alecotoznamená?Kdojetapaní?“

„Mámříctjejíjméno?“Bobseohlédl.„Tonenídobrýnápad.“

Annabethsipovzdechla.Titánmělpravdu.JménavsoběneslasíluaříkatjenahlastadyvTartarubybyloriziko.„Můžešnámaspoňříct,jakjetodaleko?“zeptalase.

„Jánevím,“přiznalBob.„Játojenomcítím.Počkáme,ažtmaještězhoustne.Pakzahneme.“

„Zahneme,“zabručelaAnnabeth.„Jasně.“

135

Lákalojitopožádatoodpočinek,alenechtělasezastavovatnatakchladnématemnémmístě.Černámlhasejívpíjeladotěla,dělalazkostívlhkýpolystyren.

Rádabyvěděla,jestlisejejívzkazdostanekRachelDareové.

KdybyseRachelnějakpovedlopřednéstjejínávrhReyněanenechatsepřitomzabít…

Absurdnínaděje,odbyljitenhlasvhlavě.JenomjsiRachelohrozila.IkdybyŘímanynašla,pročbytimělaReynavěřitpotomvšem,cosestalo?

Annabethbytenhlasnejradějiokřikla,aleubránilase.Možná,žezačínábláznit,alenechtěla,abytakivypadala.

Zoufalepotřebovalaněconapozvednutíducha.Doušekopravdovévody.Zábleskslunečníhosvětla.Teploupostel.Laskavémáminoslovo.

Bobsenajednouzastavil.Zvedlruku:Počkat.

„Coje?“zašeptalPercy.

„Psst,“varovaljeBob.„Přednámi.Něcosetamhýbe.“Annabethnapínalazrak.Odněkudzmlhyvycházelohlubokéhučeníjakovolněběžícímotorvelkéhostavebníhostroje.Cítilatyvibraceskrzpodrážky.

„Obklíčímeto,“zašeptalBob.„Jdětezestrankolemmě.“

Annabethužpomiliontézalitovala,ženemádýku.Sebralakusostréhočernéhoobsidiánuakradlasedoleva.Percysevydalzpravastasenýmmečem.

Bobšeluprostřed,hrotkopízářilvmlze.

Hučenízesílilo,štěrkuAnnabethinýchnohousechvěl.

Vycházelotoodněkudpřímopřednimi.

„Připraveni?“zašeptalBob.

Annabethsepřikrčilaanachystalasekvýpadu.„Natři?“

„Jedna,“zašeptalPercy.„Dvě–“

Vmlzeseobjevilapostava.Bobzvedlkopí.

„Počkat!“vyjeklaAnnabeth.

Bobztuhlprávěvčas,hrotkopísezarazilkousíčeknadhlavoudrobnétříbarevnékočky.

„Vrrr?“vyrazilazesebekočka.Jejichútočnýplánjiočividněneohromil.DrclahlavouBobovidonohyahlasitězapředla.

136

Zdálosetonemožné,aletohlubokéduněnívážněvycházeloztohohlezvířátka.Jakpředlo,zeměvibrovalaakamínkytancovaly.

KočkaupřelažlutéočijakolucernynakamínekpřímomeziAnnabethinýmanohamaavrhlaseponěm.

Mohltobýtdémonnebonějakástrašlivámaskovanápříšerazpodsvětí.AleAnnabethsinemohlapomoct.Sehnulaseavzalajidonáruče.Tvorečekbylpodkožichemkostnatý,alejinakpůsobilnormálně.

„Jak…?“Nedovedlazformulovataniotázku.„Codělá…?“

Kočkutopřestalobavitadralasejízrukou.Sžuchnutímpřistálanazemi,došlakBoboviazačalazasepřístaotíratsemuoboty.

Percysezasmál.„Mášctitelku,Bobe.“

„Budetohodnánestvůra.“Bobnervózněvzhlédl.„Že?“

Annabethcítilavkrkuknedlík.KdyžvidělaobrovskéhoTitánasmaloukočičkou,cítilasenajednouvesrovnánísrozlehlostíTartarubezvýznamná.Totomístonemělorespektpředničímdobrým,zlým,malým,velkým,moudrýmaninemoudrým.TartarpolykalTitány,polobohyakočkybezrozdílu.

Bobsikleklavzaltuchlupatoukuličku.Dokonalesemuvešladodlaně,alerozhodlaseproprůzkum.VylezlaTitánovipopažiauvelebilasemunarameni,zavřelaočiapředlajakobuldozer.

Najednousejíkožešinazamihotala.Vzábleskusvětlasekočkaproměnilavpřízračnoukostru,jakobyvlezladorentgenu.Ahnedznízasebylanormálnímicka.

Annabethzamrkala.„Vidělijste–?“

„Ano.“Percynakrčilčelo.„Páni,člověče…jájiznám.JetojednaztěchzmuzeaSmithsonian.“

Annabethsetopokoušelapochopit.VmuzeuSmithsoniansPercymnikdynebyla…Paksivzpomněla,jakjipředněkolikaletyzajalTitánAtlas.PercyaThaliavedlivýpravunajejízáchranu.Pocestěviděli,jakAtlasvypěstovalkostlivéválečníkyzdračíchzubůvmuzeuSmithsonian.

PodlePercyhotehdyprvníTitánůvpokusnevyšel.Špatnězasadiltygřízubydozeměazhlínysevynořilasmečkakočičíchkostlivců.

„Tojejednaznich?“žaslaAnnabeth.„Jaksesemdostala?“

137

Percybezradněrozhodilrukama.„Atlasřeklsvýmslužebníkům,abysetěchkočekzbavili.MožnájezničiliaonyseznovunarodilytadyvTartaru.Faktnevím.“

„Jeroztomilá,“rozněžnilseBobakočkamuočichalaucho.

Titánjipoškrábalpodbradou.Annabethnevěděla,jestlijetomoudré,vláčetsseboukočkuvypěstovanouzprehistorickéhozubu,aleteďužtobylostejnějedno.Titánatozvířátkomezisebounavázalipouto.

„BudujíříkatBobík,“rozhodlseBob.„Jetohodnánestvůra.“

Tímdiskuseskončila.Titánsechopilkopíapostupovalidáldokalnétmy.

Annabethkráčelajakovesnáchasnažilasenemysletnapizzu.

Abysezabavila,sledovalaBobíka,jakseprocházíBoboviporamenouapřede,občasseproměnívzářícíkočičíkostruazaszpátkyvtrojbarevnoukuličkuchlupů.

„Tady,“oznámilBob.

Zastavilsetakprudce,žedonějAnnabethmálemvrazila.

Bobupíralzrakdoleva,jakobybylhlubocezamyšlený.

„Tohlejetomísto?“zeptalaseAnnabeth.„Tadyzahneme?“

„Ano,“přisvědčilBob.„Většítma,pakzahnout.“

Annabethnevěděla,jestlijevážnětemněji,alevzduchpůsobilchladnějiahustěji,jakobyvešlidojinéhomikroklimatu.ZnovusivzpomnělanaSanFrancisko,kdečlověkpřejdezjednéoblastidodruhéateplotaklesneiodesetstupňů.Uvažovala,jestliTitánipostavilisvůjpalácnaMountTamalpaiskvůlitomu,žejimoblastkolemzálivupřipomínalaTartar.

Takovádepresivnímyšlenka.JenomTitánimohlipovažovattakkrásnémístozapobočkupropasti,svéhoďábelskéhodomova.

Bobsevydaldolevaaonizaním.Vzduchturozhodněochladl.

AnnabethsetisklakPercymu,abysezahřála,aonjiobjalkolemramen.Bylounějpříjemně,aleuvolnitsenedokázala.

Vešlidojakéhosilesa.Vetměčnělaspoustavysokánskýchstromůsdokonalekulatýmikmenybezvětví,připomínalynestvůrnévlasovéváčky.Zeměbylahladkáabledá.

138

Snašísmůlou,pomyslelasiAnnabeth,právěprocházímepodpažímTartaru.

Najednouvšechnyjejísmyslyzbystřily,jakobyjiněkdostřelilgumičkou.Položilarukunakmennejbližšíhostromu.

„Coje?“Percyzvedlmeč.

Bobseobrátilanechápavěsenanědíval.„Zastavujemese?“

Annabethzvedlaruku,abymlčeli.Nevěděla,cojirozrušilo.

Všechnovypadalojakopředtím.Paksiuvědomila,žesekmenchvěje.Napadloji,jestlitoneníkočičímpředením,alemalýBobíknaramenivelkéhoBobausnul.

Okousekdálserozechvěldalšístrom.

„Něcosehýbenadnámi,“zašeptalaAnnabeth.„Pojďtesem.“

BobaPercysepřiblížiliapostavilisezádyksobě.

Annabethnapínalaoči,snažilaseněconadnimizahlédnout,alenicsetamnehýbalo.

Užskorousoudila,žesejítojenomzdálo,kdyžsejennecelédvametryodnichspustilanazemprvnínestvůra.

Annabethnejdřívnapadlo:Lítice.

Tentvorvypadalskoropřesněstejně:vrásčitábabiznasnetopýřímikřídly,mosaznýmispáryaplanoucímarudýmaočima.

Mělanasoběpotrhanéšatyzčernéhohedvábíatvářsejíkroutilahladem.Vypadalajakodémonickábabička,kterámáchuťzabíjet.

Bobhekl,kdyžpřednímdopadladruhá,atřetípřistálapředPercym.Zachvilkujeobklopilošestbab.Adalšísyčelynastromechnadnimi.

TakžetonemohlybýtLítice.Tyjsoujenomtřiatyhleokřídlenébabiznynemělybiče.Annabethtoalemocneuklidnilo.Jejichdrápyvypadalyhodněnebezpečně.

„Cojstezač?“chtělavědět.

Arae,zasyčelhlas.Kletby!

Annabethsepokoušelazjistit,kdotomluví,aležádnézdémoneksenepohybovalaústa.Jejichočivypadalymrtvé,výrazyzmrzléjakouloutek.Hlasseprostěvznášelkdesinahořejakohlasfilmovéhovypravěče,jakobyvšechnytytvoryovládalajedinámysl.

„Co–cochcete?“zeptalaseAnnabethasnažilaseudržetsebejistýtón.

139

Hlaszlomyslnězakdákal:Proklítvás,cojiného!TisíckrátvászničitvejménumatkyNoci!

„Jenomtisíckrát?“zabručelPercy.„Nofajn…ajáužsimyslel,žemámemalér.“

Kruhdémoneksekolemnichzačalstahovat.

140

XXV

HAZEL

Všechnopáchlopojedu.DvadnypoopuštěníBenátekještěpořádcítilavnosejedovatýpacheaudekatoblepas.

Aještěktomumořskánemoc.ArgoIIseplavilopoJaderskémmoři,nádhernélesknoucísemodrédálavě,aleHazeltonedovedlaocenitkvůlineustálémuhoupánílodi.Napaluběsepokoušelaupíratočinaobzor,nabíléútesy,kterésepořádzdálybýtasitakmílinavýchod.Cojetozazemě,Chorvatsko?Nevěděla.Jenomtoužilamítzasepevnoupůdupodnohama.

Anejvícsejízvedalžaludekztéchlupatépotvory.

MinulounocsevjejíkajutěobjevilmazlíčekHekatéGale.Hazelseprobudilazezléhosnuspomyšlením:Cojetozasmrad?Zjistila,žejínaprsoutrůníchlupatézvířeazíránanikorálkovýmačernýmaočima.

Nenílepšíprobuzenínežječení,skopánídekaposkakovánípokajutěspištícíaprdícítchořicípobíhajícípodnohama.

Kamarádisepřiběhlipodívat,cosesníděje.Těžkosetovysvětlovalo.Hazelviděla,jakmocseLeosnažínevtipkovat.

Ráno,kdyžvzrušenípominulo,seHazelrozhodlazajítzatrenéremHedgem,protožeumělmluvitsezvířaty.

Dveřejehokajutynašlaotevřené,trenéraslyšelauvnitř.Zněloto,jakobysněkýmmluviltelefonem–jenženapaluběžádnéneměli.

MožnáposílámagickývzkazpoIris?Hazelslyšela,žetoŘekovéčastodělávají.

141

„Jasně,zlato,“říkalHedge.„Jo,jávím,holka.Ne,tojevýbornázpráva,ale–“Hlassemuzlomilcitem.Hazelsenajednoustrašněstyděla,žeposlouchá.

Mohlazacouvat,aleGalejízapatamizakvičela.Hazelzaklepalanatrenérovydveře.

Hedgevystrčilhlavu,mračilsejakoobyčejně,aleočimělčervené.

„Coje?“zavrčel.

„Hm…pardon,“omlouvalaseHazel.„Nenívámnic?“

Trenérsiodfrklaotevřeldveře.„Cojetozaotázku?“

Nikdojinývpokojinebyl.

„Já…“Hazelsesnažilavzpomenoutsi,pročpřišla.„Chtělajsemsezeptat,jestlibystesenedomluvilsmou…lasičkou.“

Trenérpřimhouřiloči.Snížilhlas.„Tomábýtkód?Mámenapaluběvetřelce?“

„No,dásetotakříct.“

GalevykouklazpozaHazelinýchnohouazačalašvitořit.

Trenérsezatvářilpohoršeně.Odpověděltchořicistejně.Chvílivedliněco,coznělojakoprudkáhádka.

„Coříkala?“chtělavědětHazel.

„Spoustusprosťáren,“zabručelsatyr.„Alehlavníje,žesepřišlapodívat,jaktotadyjde.“

„Jakjdeco?“

TrenérHedgeduplkopytem.Jaktomámvědět?Jetotchoř!Tinikdynedajípřímouodpověď!Ateď,jestli

měomluvíš,mámtu,hm,něco…

Zavřeljídveřepřednosem.

PosnídaniseHazelpostavilakzábradlínalevobokuasnažilaseuklidnitžaludek.VedlenípobíhalasematamGaleavypouštělaplyn,alesilnývítrzJadranusistímporadil.

Hazeluvažovala,cosestrenéremHedgemděje.ZřejměsněkýmmluvilprostřednictvímIris,alejestlidostalvýbornouzprávu,jakříkal,pročvypadaltakzničeně?Ještěnikdyhonevidělatakotřeseného.Pochybovala,žebypožádalopomoc,kdybyjipotřeboval.Nebylzrovnavřelýaotevřenýtyp.

142

Hledělanabíléútesyvdálceauvažovalaotom,pročzaníHekatéposlalatchořiciGale.

Přišlasepodívat,jaktojde.

Něcosechystá.Hazelčekázkouška.

Nechápala,jaksemánaučitmagiibezvýcviku.Hekatéčeká,žeporazínějakousupermocnoučarodějku,ženuvezlatýchšatech,kteroupopisovalLeozesvéhosnu.Jenžejak?

NatoseHazelpokoušelapřijítvkaždévolnéchvilce.Hledělanasvouspathuasnažilasejizamaskovatjakovycházkovouhůl.

Pokoušelasepřivolatmrakazakrýtúplněk.Soustředilase,ažskorošilhalaavušíchjípraskalo,alenicsenestalo.Smlhoumanipulovatnedovedla.

Posledníchněkoliknocísejejísnyzhoršily.OcitlaseznovanaAsfodelovýchpolích,bezcílněsetoulalameziduchy.PaksedostaladoGaiinyjeskyněnaAljašce,kdesmatkouzahynuly,vidělařítitsestropaslyšelavzteklékvíleníbohynězemě.StálanaschodechmatčinabytuvNewOrleansutvářívtvářotciPlutonovi.Studenýmiprstyjísvíralpaži,látkačernéhovlněnéhooblekusesvíjelauvězněnýmidušemi.Upřelnanitemnérozzlobenéočiařekl:Mrtvívidíto,očemvěří,žeuvidí.Aživíjakbysmet.Tojetotajemství.

Veskutečnémživotějínikdynictakovéhoneřekl.Nemělatušení,cotoznamená.

Nejhoršínočnímůrypůsobilyjakozábleskybudoucnosti.Hazelklopýtalatemnouchodbouakolemnízaznívalženskýsmích.

Ovládnitohle,jestlitodokážeš,dítěPlutonovo,posmívalasejítažena.

ApokaždéseHazelzdáloovýjevech,kterévidělanakřižovatceHekaté:Leopadajícízoblohy,PercysAnnabethležícívbezvědomí,možnámrtví,předčernýmikovovýmidveřmianadnimisetyčízahalenápostava–GigantKlytiosobalenýtemnotou.

Galevedleníuzábradlínetrpělivězaštěbetala.Hazelmělastochutísrazittupitomoutchořicidomoře.

Nedoveduovládnoutanivlastnísny,chtělosejízaječet.Jakmámovládnoutmlhu?

Bylojítakmizerně,žesianinevšimlaFranka,dokudnestálvedlení.

143

„Cítíšselíp?“zeptalsejí.

Vzaljizarukuaprstyúplněpřikryljejídlaň.Nechtělosejívěřit,jakmocvyrostl.Proměnilseužvtolikzvířat,nechápala,jakjijednadalšíproměnamůžetolikpřekvapit…alenajednoudorostldosvéváhy.Nikdoužoněmnebudetvrdit,žejezavalitýneboroztomilýtlouštík.Vypadaljakohráčamerickéhofotbalu,pevnýasilnýchlapík,snověnalezenýmtěžištěm.Ramenasemurozšířila.Krokměljistější.

To,coFrankdokázalnamostěvBenátkách…Hazeltopořádohromovalo.Nikdoznichtubitvunavlastníočineviděl,alenikdoonínepochyboval.ZměniloseceléFrankovovystupování.DokonceiLeopřestalvtipkovatnajehoúčet.

„Já–jemilíp,“vypravilazesebeHazel.„Acoty?“

Usmálseavkoutcíchočísemuudělalyvrásky.„Jsem,hm,vyšší.Alejinakjo.Jsemvpořádku.Doopravdy,víš,uvnitř,tamjsemsenezměnil…“

Vhlasemuznělotrochustarýchpochybnostíarozpaků.ByltohlasjejíhostaréhoFranka,kterýsevěčněbál,žejenemehloavšechnozkazí.

Hazelseulevilo.Tohlesejínaněmlíbilo.Zpočátkujijehonovývzhledšokoval.Mělastrach,žesezměnilipovahou.

Teďseuklidnila.Frankzůstalstejněmilýmklukem.Pořádbylzranitelný.Pořádjísvěřovalsvounejvětšíslabost–kousekkouzelnéhodřeva,kterénosilavkapsebundynasrdci.

„Jávímajsemráda.“Stisklamuruku.„Vlastně…vlastněsenebojímotebe.“

Frankzabručel:„JakjenatomNico?“

Myslelasebe,neNika,alesledovalaFrankůvpohlednavršekpředníhostěžně,kdenaráhněsedělNico.

Bratrtvrdil,žeráddržíhlídky,protožemádobréoči.Hazelvěděla,žetímtonení.Vršekstěžněbyljednímzmálamístnapalubě,kdemělsoukromí.Ostatnímunabízeli,abysizabralPercyhokabinu,protožePercybyl…no,pryč.Nicozatvrzeleodmítal.

Většinučasutráviltamnahoře,kdesenemuselbavitsezbytkemposádky.

144

Odtédoby,cosevBenátkáchproměnilvkukuřici,seznějstalještěvětšísamotářamrzout.

„Jánevím,“připustilaHazel.„Mátohozaseboumoc.ChytilihovTartaru,drželihouvězněnéhovté

bronzovénádobě,viděl,jakPercysAnnabethpadají…“

„Aslíbil,ženásdovededoEpiru.“Frankpřikývl.„Mámpocit,žesiNicosostatnímimocnerozumí.“

Franksenapřímil.Mělnasoběbéžovétričkosobrázkemkoněaslovy:PALIODISIENA.Koupilsihoteprvepředněkolikadny,aleužmubylomalé.Kdyžsenarovnal,vykouklomubřicho.

Hazelsepřistihla,ženanějhledí.Rychleuhnulapohledem,celázrudlá.

„Nicojemůjjedinýpříbuzný,“povzdechlasi.„Neníjednoduchéhomítrád,ale…díky,žejsinanějhodný.“

Frankseusmál.„Hele,potkalasessmoubabičkouveVancouveru.Víšněcootom,jakneníjentakmítněkohorád.“

„Tvoubabičkujsemsioblíbila!“

PřiběhlaknimtchořiceGale,ulevilasiautekla.

„Uf.“Frankzamávalrukou,abytenpuchrozehnal.„Cotadytozvířevlastnědělá?“

Hazelbylaskororáda,ženenínapevnézemi.Zrozčileníbyjíteďkolemnohouvyskákalydrahokamy.

„HekatéposlalaGalenapozorování.“

„Napozorováníčeho?“

HazelsesnažilazklidnitFrankovoupřítomností,jehonovouauroustabilityasíly.

„Jánevím,“povzdychlasinakonec.„Asinějakézkoušky.“Loďsebounajednouškubladopředu.

145

XXVI

HAZEL

SFrankemosebezakopli.Hazelsekoncemmečeneúmyslněšťouchladobřicha,jakobysamasobědalaHeimlichůvhmat.

Zkroutilasenapalubě,sténalaavykašlávaladozvukyjedukatoblepasů.

Skrzzávojbolestislyšela,jaklodnífigura,bronzovýdrakFestus,poplašeněskřehotáachrlíoheň.

Hazelsiomámeněpomyslela,jestlisnadnenarazilidoledovce–alenaJadranuauprostředléta?

Loďsenakloniladolevazamohutnéhorachotu,jakokdyžselámoutelegrafnísloupy.

„Kšáááá!“ozvalseLeokdesizaní.„Tapotvoranámžerevesla!“

Cojeto?užaslaHazel.Pokusilasevstát,alenohyjívězniloněcovelkéhoatěžkého.Uvědomilasi,žejetoFrank,kterýsesklenímpokoušívyprostitzhromadyprovazů.

Ivšichniostatnísehrabalizpátkynanohy.Jasonjepřeskočilstasenýmmečem,hnalsenazáď.Piperuž.bylavzadníčástipaluby,chrlilajídlozesvéhorohuhojnostiaječela:„Hej!HEJ!Nažersetohohle,tyželvopitomá!“

Želvo?

FrankpomohlHazelnanohy.„Jsivpořádku?“

„Ano,“zalhalaHazeladrželasezabřicho.„Běž!“

Franksehnalnahoruposchodech,přitomsistáhlbatoh,kterýseokamžitěproměnilvlukatoulec.Jakmilesedostalkekormidlu,vypálilšípadruhýnasazovaldotětivy.

146

Leohorečněpracovalnaovládánílodi.„Veslasenezatahují.

Zažeňtetuvěc!Zažeňteji!“

NahořenastěžniNikoviztuhlatvářšokem.

„UStyxu–jetoobrovské!“vykřikl.„Doleva!Plujdoleva!“

TrenérHedgesedostalnapalubujakoposlední.Vynahradiltonadšením.Vyřítilseposchodech,máchalbaseballovoupálkou,bezváhánísvýmkozímkrokemvtrhlnazáďapřehouplsepřeszábradlísevzrušeným:„Hahá!“

Hazelvrávoraladozaduzapřáteli.Loďseotřásala.PraskladalšíveslaaLeokřičel:„Ne,ne,ne!Zatracenáslizkápotvora!“Hazelsedostalanazáďanechtělavěřitvlastnímočím.Kdyžzaslechlaslovoželva,představilasimaléhoroztomiléhotvoravelikostitalíře,sedícíhonaskáleuprostředrybíhojezírka.Kdyžslyšelavelkáželva,pokusilasetovduchuupravit.Dobrá,možnájetoněcojakogalapážskáželva,jakoujednouvidělavzoo,skrunýřemtakvelkým,žebysenaněmdalojezdit.

Nepředstavovalasitvoravelkéhojakoostrov.Kdyžvidělatuobříkopulisdrsnýmihnědýmiačernýmičtverci,slovoželvakníprostěnesedělo.Jejíkrunýřbylspíšjakopevnina–kopce,leskláperleťováúdolí,lesyzchaluhamechu,řekyzmořskévodystékajícídrážkamikrunýře.

Napravobokulodisezvodyjakoponorkavynořiladalšíčástténestvůry.

Uvšechřímskýchlárů–tomábýthlava?

Zlatéočimělavelkéjakobrouzdaliště,stmavýmipříčnýmiškvíramizorniček.Kůžesejílesklajakomokrávojenskákamufláž–hnědáseskvrnamizelenéažluté.RudábezzubátlamabyjednímsoustemsluplacelouAthénuParthenónskou.

PředHazelinýmaočimatavěcuhryzlapůltuctuvesel.

„Nechtoho!“zakvílelLeo.

TrenérHedgesešplhalpokrunýři,marnědonějmlátilbaseballovoupákouaječel:„Tumáš!Aještě!“

Jasonvylétlzezáděapřistáltvorovinahlavě.Vrazilmuzlatýmečpřímomezioči,alečepelsklouzla,jakobyželvíkůžebylaznamazanéoceli.Frankbezúspěchupálilšípynestvůředoočí.

Želvapodivněpřesněmrkalaprůsvitnýmivnitřnímivíčkyaodrážela

147

každoustřelu.Piperchrliladovodymelouny,ječela:„Žer,typitomáželvo!“AletasizřejměumínilaposvačitArgoII.

„Jakto,žesedostalatakblízko?“chtělavědětHazel.

Leovzteklerozhodilrukama.„Musítobýttímkrunýřem.Asijeneviditelnýnasonaru.Jetozatracenáutajenáželva!“

„Můželoďletět?“zeptalasePiper.

„Spolovinouveselvháji?“LeozmáčklpártlačítekaotočilArchimédovoukoulí.„Musímvyzkoušetněcojinýho.“

„Tamhle!“vykřiklNicoseshora.„Dostanešnásdotamtéúžiny?“

Hazelsepodívala,kamukazuje.Asipůlmílenavýchodserovnoběžněspobřežnímiútesytáhldlouhýpáspůdy.Zdálkytonebylojasněvidět,alevypadaloto,ževodamezinimijejenpatnáctdvacetmetrůširoká–dostnato,abyjíproklouzloArgoII,alerozhodněneširokáprokrunýřobříželvy.

„Jo.Jo.“Leoočividněpochopil.PootočilArchimédovoukoulí.

„Jasone,zmizjízhlavy!Mámnápad!“

Jasonpořádsekalželvědotváře,alekdyžuslyšel,jakLeoříká,žemánápad,udělaljedinoumožnouchytrouvěc.Dalsenaústup,jaknejrychlejimohl.

„Trenére,pojďte!“křiklnaHedgea.

„Ne,játozvládnu!“řvalsatyr,aleJasonhopopadlkolempasuavzneslse.Trenérsebohuželtakbránil,žeJasonovivylétlmečzrukyaspadldomoře.

„Trenére!“vyjeklnanějJason.

„Coje?“rozčilovalseHedge.„Naklepávaljsemji,abyzměkla!“

Želvašťouchlahlavoudotrupuamálemsrazilacelouposádkuzlevoboku.Hazeluslyšelapraskání,jako

byselámalkýl.

„Ještěminutku,“slibovalLeoarucemulétalypořídicíkonzoli.

„Minutkumožnánevydržíme!“Frankvypálilposledníšíp.

Piperzaječelanaželvu:„Táhni!“

Nachvilkutovážnězabralo.Želvaseodvrátilaodlodiaponořilahlavupodvodu.Alepaksezasevynořilaašťouchladonichještěsilněji.

JasonatrenérHedgepřistálinazádi.

„Jstevpořádku?“zeptalasePiper.

„Jasně,“zahučelJason.„Bezezbraně,alevpořádku.“

148

„Paldokrunýře!“vykřiklLeoamáchlovladačemWii.

Hazelmělapocit,žeexplodovalazáď.ZanimivyrazilyproudyohněaprohnalyseželvěpřeshlavuLoďsebouškublakupředuaHazelsezaszřítilanapalubu.

Zvedlaseaviděla,žeseloďženeneuvěřitelnourychlostípovlnáchachrlíoheňjakoraketa.Želvaužbylaskorostometrůzanimi,ožehnutáhlavajídoutnala.

Nestvůravzteklezařvalaavyrazila,nohyjakopádlamáchalyvodoutakovousilou,žejezačaladohánět.Vjezddoúžinymělipořádještěpársetmetrůpředsebou.

„Něčímjirozptýlit,“uvažovalLeo.„Nezvládnemeto,pokudjiněčímnezabavíme.“

„Nezabavíme,“opakovalaHazel.

Soustředilaseapomyslelasi:Arione!

Netušila,jestlitovyjde.Alevtuchvílizahlédlanaobzoruzáblesksvětlaapáry.HnalosetopohladiněJadranu.ZaokamžikstálArionnapalubě.

Uvšecholympskýchbohů,pomyslelasiHazel.Játohokoněmiluju.

Arionsiodfrkl,jakobychtělříct:Jasněžemiluješ.Nejsipitomá.

Vylezlamunahřbet.„Piper,hodilabysemitvoječaromluva.“

„Kdysidávnojsemmělaželvyráda,“mumlalaPiperapřijalapomocnouruku.„Stímjekonec!“

HazelpobídlaAriona.Kůňpřeskočilboklodiavplnémtryskusedotklhladiny.

Želvabylazdatnýplavec,alesArionovourychlostísoupeřitnemohla.HazelaPiperjísvištělykolemhlavy,HazeljibodalamečemaPipervykřikovalapovelyjako:„Dolů!Doleva!Koukejzasebe!“

Mečnicnezmohl.Každýpovelfungovaljenomokamžik,alepovedlosejimželvupořádněnaštvat.Arionposměšnězařehtal,kdyžponěmchňapla,alechytilajenplnoutlamuvzduchu.

NestvůranaArgoIIbrzyúplnězapomněla.Hazeljípořádútočilanahlavu,Piperječelapovelyabombardovalajíbulvykokosovýmiořechyapečenýmikuřatyzrohuhojnosti.

149

JakmileArgoIIvplulodoúžiny,nechalArionželvunapokoji,vyrazilizalodíazaokamžikužbylizasenapalubě.

Raketovýpohonsevypnul,ArgoIIsevleklokupředupodplachtami,alekouřícíbronzovévýfukypořádtrčelyzezádi.Plánsevyplatil.Ocitlisevbezpečnémútočištiúzkýchvod,sdlouhýmskalnatýmostrovemnapravobokuaholýmibílýmiútesynapevniněvlevo.Želvasezastavilauústíúžinyazlenanězírala,alenezkoušelajepronásledovat.Jejíkrunýřbyločividněmocširoký.

HazelsesedlaaFrankjinadšeněobjal.„Dobrápráce!“pochválilji.

Začervenalase.„Díky.“

Pipersklouzladolůvedlení.„Leo,odkdymámeproudovýpohon?“

„No,víš…“Leosepokoušeltvářitskromněanonšalantně.„Tojsemjenomtaksplácalvevolnémčase.Mohlototrvatdýl,aleaspoňnástodostaloodtamtud.“

„Aopeklotoželvěhlavu,“ocenilJasonuznale.„Takcoteď?“

„Zabít!“vyhrkltrenér.„Musíšsevůbecptát?Jsmedostdaleko.

Mámebalistu.Nabijteazamiřte,holoubci!“

Jasonsezamračil.„Trenére,především,kvůlivámjsempřišelomeč.“

„Noco!Jásetěoevakuacineprosil!“

„Zadruhé,myslím,žebalistabynicnezmohla.Tenkrunýřjejakokůženemejskéholva.Ahlavaneníonicměkčí.“

„Takjítovpálímerovnoudokrku,“horovaltrenér,„jakojstetoudělalistouobříkrevetouvAtlantiku.Zapálittumrchuzevnitř.“

Franksepoškrábalnakrku.„Tobymohlovyjít.Alepakbyvámpětmilionůkilotěžkáželvímrtvolablokovalavjezddoúžiny.Kdyžstěmizlomenýmiveslynemůžemeletět,jaksepakdostanemeven?“

„Takprostěpočkámeaveslaspravíme!“vyhrkltrenér.„Nebovyplujemevendruhoustranou,krutibrko.“

Franksezatvářilpopleteně.„Cojetokrutibrko?“

„Lidi!“zavolalNicozestožáru.„Vyploutdruhoustranou?Topodleměnepůjde.“

Ukázalzapříď.

150

Čtvrtmílepřednimisedlouhýskalnatýpászeměstáčelkútesům.KanálkončilúzkýmV.

„Nejsmevúžině,“oznámilJason.„Aleveslepéuličce.“

Hazelcítila,jakjizebouprstynanohouinarukou.GalepanáčkovalauzábradlívlevoasočekávánímhledělanaHazel.

„Jetopast,“shrnulatoHazel.

Ostatnísenanipodívali.

„Alene,tonic,“ozvalseLeo.„Stávajísehoršívěci,toopravíme.

Možnátobudetrvatpřesnoc,alespravímtoaloďbudezaselítat.“

Želvauústízátokyzaburácela.Nevypadala,žebychtělazmizet.

„No…“Piperpokrčilarameny.„Aspoňženástaželvanedostane.

Jsmetuvbezpečí.“

Takovouvěcbyžádnýpolobůhnemělnikdyvypustitzpusy.

Sotvatořekla,zabodlsedohlavníhostožárupatnáctčíselodjejíhlavyšíp.

PosádkaserozprchladoúkrytůažnaPiper.Tastálaztuhlánamístěahledělanašíp,kterýjímálemprojelnosem.

„Piper,dolů!“zasyčelJason.

Aležádnédalšístřelynepřiletěly.

Franksiprohlédlúhelšípuvestožáruaukázalkvrškuútesů.

„Tamnahoře,“hlásil.„Jedinýstřelec.Vidíteho?“

Hazelmžouraladoslunce,alezahlédladrobnoupostavustojícínavrškuútesu.Zalesklosebronzovébrnění.

„Kdotosakraje?“chtělvědětLeo.„Apročnanásstřílí?“

„Lidi,“špitlaslaběPiper.„Jetamvzkaz.“

Hazelsitohopředtímnevšimla,alekšípubylupevněnýsvitekpergamenu.Nevědělaproč,alerozčililojito.Přihnalasekněmuauvolnilaho.

„Ty,Hazel?“ozvalseLeo.„Víšjistě,žejetobezpečné?“

Přečetlatenvzkaznahlas.„Prvnířádek:Peníze,neboživot!“

„Cotomáznamenat?“stěžovalsitrenérHedge.„Tovypadámejakotakovípracháči?“

„Jetadyještěněco,“pokračovalaHazel.„Tohlejepřepadení.

Pošletedvazvásnahorunaútessevšímcenným.Nevícneždva.

Tohokouzelnýhokoněne.Žádnýlítání.Žádnýtriky.Prostěvylezete.“

151

„Kudy?“zeptalasePiper.

Nicoukázal.„Tamtudy.“

Doútesubylyvytesányúzkéschody,vedlynavrchol.Želva,kanálseslepouuličkou,útes…Hazelmělapocit,žetonenípoprvé,kdytadypisateldopisupřepadlnějakouloď.

Odkašlalasiadálčetlanahlas:„Amyslímvšeckycennosti.Jinakvásjáamáželvazničíme.Mátepětminut!“

„Nasaďtekatapulty!“vykřikltrenér.

„P.S.,“četlaHazel,„Aťvásaninenapadnenasaditkatapulty.“

„Sakra!“ulevilsitrenér.„Tenchlapjeeso.“

„Jetopodepsané?“zeptalseNico.

Hazelzavrtělahlavou.VTábořeJupiterjednouslyšelanějakouhistorku,cosiolupiči,kterýpracujesobříželvou.Alejakoobvykle,kdyžtuinformacipotřebovala,trčelaumíněněkdesihlubokovpaměti.

Tchořicejipozorovalaačekala,coudělá.

Toještěnenítazkouška,pomyslelasiHazel.

Rozptýlitželvunestačilo.Hazelzatímneprokázala,jakumíovládatmlhu…hlavněproto,žejiovládatnedovedla.

Leostudovalvršekútesuamumlalsiprosebe:„Tonenídobrátrajektorie.Ikdybychstačilnabítkatapult,nežnástenchlapprovrtášípy,nedostřelímtam.Jsoutodesítkymetrů,skoropřímonahoru.“

„Jo,“zabručelFrank.„Můjlukjetakykničemu.Tenchlapmávelkouvýhodu,kdyžjetaknadnámi.Nedostřelímnaněj.“

„A,hm…“Piperšťouchladošípu,trčícíhozestěžně.„Mámpocit,žejedobrýstřelec.Asiměnechtělzasáhnout.Alepokudano…“

Nemuselatorozvádět.Aťbyltenstřeleckdokoli,dokázalzasáhnoutcílzpořádnédálky.Mohlbyjevšechnyzlikvidovat,nežbystačilimrknout.

„Jápůjdu,“přihlásilaseHazel.

Nelíbilosejíto,alebylasijistá,žetonastrojilaHekatéjakonějakouzvrácenouzkoušku.Čekalanani–toonateďmusízachránitloď.AjakobynapotvrzeníproběhlaGalekolemzábradlíaskočilajínarameno,připravenavyrazit.

Ostatnínanijenhleděli.

152

Franksevřelluk.„Hazel–“

„Ne,poslouchejte,“naléhala.„Tenlupičchcecennosti.Vylezutamnahoruapřivolámzlato,drahokamy,cobudechtít.“

Leopovytáhlobočí.„Myslíš,ženásvážněnechájít,kdyžsevyplatíme?“

„Mocmožnostínemáme,“ozvalseNico.„Stímchlapematouželvou…“

Jasonzvedlruku.Ostatnízmlkli.

„Jápůjdutaky,“oznámil.„Vdopisestojí‚dvalidi‘.OdveduHazelnahoruapostarámse,abysevrátila.Kromětohoseminelíbítyschody.KdybyHazelspadla…No,můžunasaditvítrazachránitnás,aťsenezhroutímedolů.“

Arionzařehtalnaprotest,jakobychtělříct:Jdetebezemě?Tosidělátesrandu,ne?

„Játammusím,Arione,“obrátilasekněmuHazel.„Jasone…

ano.Asimášpravdu.Jetonejlepšíplán.“

„Jenomškoda,ženemámmeč.“Jasonsezabodlpohledemdotrenéra.„LežíněkdenadněmořeanemámePercyho,abyhopřinesl.“

JménoPercynadnimiprojelojakomrak.Náladanapaluběještěpotemněla.

Hazelnatáhlaruku.Neuvažovalaotom,jensesoustředilanavoduavolalaksoběimperiálnízlato.

Pitomýnápad.Tenmečbylmocdaleko,nejspíšdesítkyistovkymetrůpodvodou.Aleucítilaškubnutívprstech,jakokdyžzabereryba,Jasonovačepelvyletělazvodyapřistálajívruce.

„Tumáš,“podalamuji.

Jasonvykuliloči.„Jak…tobyloskorokilometrdaleko!“

„Trénovalajsem,“pokrčilarameny,ikdyžtonebylapravda.

Doufala,žesnadnáhodouJasonůvmečneproklela,kdyžhopřivolala,stejnějakosetostávalosdrahokamyavzácnýmikovy.

Aletušila,žezbranějsouněcojiného.KoneckoncůvytáhlaspoustunástrojůzimperiálníhozlatazezálivuGlacierBayarozdalajePátékohortě.Tamtovyšlo.

Rozhodlase,žesetímnebudezatěžovat.MělatakovývzteknaHekatéabylatakunavenátím,jaksnimibohovémanipulují,žese

153

nemínilanechatbrzditmalichernýmiproblémy.„Takžejestlinejsoudalšínámitky,mámerandesbanditou.“

154

XXVII

HAZEL

Hazelmělarádavenkovníaktivity,alešplhatnašedesátimetrovýútesbezzábradlísmrzutoutchořicínarameni,toužtaksupernebylo.ZvlášťkdyžbytammohlazapárvteřinvyjetnaArionovi.

Jasonstoupalzaní,abyjimohlchytit,kdybypadala.Hazelsitohocenila,aleprudkýsvahjiprotoneděsilonicmíň.

Podívalasedoprava,cožbylachyba.Málemjíuklouzlanoha,rozlétlasesprškaštěrku.Galepoplašeněvypískla.

„Jsivpořádku?“zeptalseJason.

„Ano.“Hazelbušilosrdcedožeber.„Jasně.“

Nemělaprostornato,abyseotočilaapodívalasenaněj.Muselaseprostěspolehnout,žejinenecháspadnoutazabítse.Uměllétatabyltakjedinálogickázáloha.PřestobyzaseboumělaradšiFranka,Nika,PiperneboLea.Nebodokonce…nodobře,trenéraHedgeaasine.AlevJasonuGraceoviseHazelnevyznala.

Slýchalaoněmrůznéhistorkyodtédoby,codoraziladoTáboraJupiter.TábornícimluvilisúctouosynuJupitera,kterýsevypracovalzřadovýchčlenůPátékohortyastalseprétorem,dovedljekvítězstvínaMountTamalpaisapakseztratil.Iteď,povšechtěchudálostechposledníchtýdnů,jíJasonpřipadalspíš

jakolegendanežjakočlověk.Nedovedlahobrátbezprostředně,stěmajeholedověmodrýmaočimaaodtažitýmpřístupem,jakobysipromýšlelkaždéslovo,nežhovypustízpusy.Anavícmunemohlazapomenout,jakbylochotenodepsatjejíhobratra,kdyžzjistili,žejevězněnývŘímě.

155

Jasonsimyslel,žeNicojenávnadaproléčku.Mělpravdu.Teď,kdyžseNikapovedlozachránit,Hazeldocelachápala,žeJasonovovarováníbylonamístě.Přestopořádnevěděla,cosimáotomklukovimyslet.CokdyžsetamnahořenaútesedostanoudonějakéhomaléruaJasonusoudí,žezachránitHazelnenívzájmuvýpravy?

Vzhlédla.Odsudtohozločinceneviděla,alevycítila,žečeká.

Věřilasi,žedovedepovolatdostdrahokamůazlata,abyudělaladojeminanejlačnějšíholupiče.Uvažovala,jestlicennosti,kterépovolá,pořádnosísmůlu.Netušila,jestlisekletbazlomila,kdyžzahynula.Tohlevypadalojakodobrápříležitosttozjistit.Každý,kdookrádánevinnépolobohysobříželvou,zasluhujepárodpornýchprokletí.

Galejíseskočilazrameneapelášiladopředu.Pakseohlédlaadychtivěštěkla.

„Rychlejitonezvládnu,“zabručelaHazel.

Nemohlasezbavitdojmu,žebytchořicerádaviděla,jakspadne.

„Tavěc,hm,stímovládánímmlhy,“ozvalseJason.„Užsetitodaří?“

„Ne,“přiznalaHazel.

Neradavzpomínalanasvénezdary–naracka,kteréhonedovedlaproměnitvdraka,nabaseballovoupálkutrenéraHedgea,kteráseumíněněodmítalastátpárkemvrohlíku.Nedovedlapřesvědčitsamasebe,žejetovůbecmožné.

„Tytozvládneš,“prohlásilJason.

Jehotónjipřekvapil.Nebylatojentaknějakápoznámkazezdvořilosti.Mluvil,jakobytomupevněvěřil.Lezladál,alepředstavovalasi,jaksijiměřípronikavýmamodrýmaočima,sesebejistěvystrčenoubradou.

„Jaktomůžešvědět?“zeptalase.

„Prostěvím.Máminstinktnato,colididokážou–tedapolobohové.Hekatébysitěnevybrala,kdybytinevěřila.“

Možnásepotommělacítitlíp.Alenecítila.

Ionaměladobrýinstinktnalidi.Chápala,comotivujevětšinujejíchkamarádů–dokonceibratraNika,kterýnebylsnadnočitelný.

156

AleJason?Nemělatušení.Všichnioněmříkali,žejetopřirozenývůdce.Věřilatomu.Teďjítadydodávápocit,žejecennýmčlenemtýmu,říkájí,žejeschopnáčehokoli.AlečehojeschopnýJason?

Otěchpochybáchsinemohlapromluvitsnikým.Frankmělpřednímposvátnouúctu.Piper,tasedonějzakoukalaažpouši.Leobyljehonejlepšíkamarád.DokonceiNicovypadal,žejehovedenípřijímábeznámitek.

Hazelalenemohlazapomenout,žeJasonbylHéřinprvnítahveválceprotiGigantům.VládkyněOlympupřesunulaJasonadoTáborapolokrevnýchatozahájilocelýtenhleřetězecudálostínazastaveníGaii.PročzačalaJasonem?Hazelněconapovídalo,žejezákladnípilíř.Abudetakypředstavovatzávěrečnýtah.

Světmustpadnout,aťvohničihromu.Takzněloproroctví.

IkdyžseHazelohněbála,bouřekseděsilaještěvíc.AJasonGracedovedlvyvolatsakrasilnébouře.

Podívalasenahoruaviděla,žeokrajútesujeužjenomkouseknadní.

Dostalasetam,celáudýchanáazpocená.Dovnitrozemísetáhlodlouhésvažujícíseúdolí,posetédivokýmiolivovníkyavápencovýmibalvany.Pocivilizacianistopa.

Hazelsetřáslynohyzvýstupu.Galevypadalaceládychtivázkoumatokolí,štěkala,smrdělaaprolézalakřoví.ArgoIIhlubokopodnimivypadalojakodětskálodička.Hazelnechápala,jakněkdodovedetakpřesněstříletztakovévýškyvzhledemkvětruaodrazusluncenahladině.Uústízátokysejakonablýskanámincelesklmohutnýželvíkrunýř.

Jasonzanídorazilnahoru.Nevypadal,žebyhovýstupunavil.

Začal:„Kde–“

„Tady!“ozvalsehlas.

Hazelsebouškubla.Jentřimetryodnichsezjevilčlověkslukematoulcempřesramenoasedvěmaprastarýmipistolemiskřesacímizámkyvrukou.Mělnasoběvysokékoženéboty,krátkékoženékalhotyapirátskoukošili.Kudrnatéčernévlasyvypadaly,jakobymujeostříhaloděcko,ajiskřivézelenéočihledělydocelapřátelsky,alespodníčástobličejemuzakrývalčervenýšátek.

157

„Vítejte!“křikltenbanditaanamířilnaněpistole.„Peníze,neboživot!“

Hazelsibylajistá,žetamvteřinupředtímnebyl.Prostěsezjevil,jakobyvystoupilzpozazávěsuneviditelnosti.

„Kdojsi?“zeptalaseHazel.

Mužíksezasmál.„Skeirón,kdojiný!“

„Cheirón?“přeslechlseJason.„Tenkentaur?“

Banditaobrátiločiknebi.„Skei-rón,přítelíčku.SynPoseidóna!

Výtečnýlupič!Povšechstránkáchúžasnýmaník!Aleotonejde.

Nevidímžádnýcennosti!“vykřikl,jakobytobylaskvělázpráva.

„Znamenátosnad,žesipřejeteumřít?“

„Počkej,“zarazilahoHazel.„Cennostimáme.Alekdyžtijedáme,jakvíme,ženásnechášjít?“

„Nojo,tohlejezajímávždycky“povzdechlsiprosebeSkeirón.

„SlibujuvámpřiřeceStyx,žejakmilemiodevzdáte,cochci,nezastřelímvás.Pošluvásrovnouzpátkydolůztohoútesu.“

HazelvyslalakJasonovivarovnýpohled.Styxnestyx,tenhleslibjínaklidunepřidal.

„Cokdyžbudemebojovat?“zeptalseJason.„Nemůžešsesnámibítapřitomdržetnašiloďvšachu–“

PRÁSK!PRÁSK!

Stalosetotakrychle,žeHazelinmozekpotřebovalchvíli,abytostrávil.

ZestranyJasonovyhlavysevinulkouř.Těsněnadlevýmuchemsemuvevlasechobjeviladrážkajakoozdobnýlampas.JednazeSkeirónovýchpistolímupořádmířilanatvář.Druhásměřovaladolůpřesbokútesu,protožedruhýbanditůvvýstřelsměřovalnaArgoII.

Hazelsestáhlkrkopožděnýmleknutím.„Cojsitoprovedl?“

„Aletonic!“rozesmálseSkeirón.„Kdybystedohlídlitakdaleko–cožnedohlídnete–,takbystevidělidíruvpaluběmezinohamatohovašehoobříka,tohoslukem.“

„Frank!“

Skeirónpokrčilrameny.„Kdyžtoříkáte.Tohlebylajenomukázka.Bohuželbytomohlobýtmnohemvážnější.“

Zatočilsvýmipistolemi.KohoutkyseznovunatáhlyaHazelmělapocit,žesezbraněprávěkouzlemnabily.

158

SkeirónpovytáhlobočínaJasona.„Takže!Abychodpovědělnatvouotázku–jasně,můžuzaútočitnavásdvaapřitomdržetvšachuvašiloď.Střílímbožskýmbronzem.Tenjepropolobohypořádněvražedný.Vydvabystezemřeliprvní–prásk,prásk.Apaksizgustnunavašichkamarádechtamnalodi.Střelbanacíl

jemnohemvětšízábava,kdyžterčepobíhajíaječí!“Jasonsisáhlnabrázdu,kteroumukulkavyrylavevlasech.Teďužnevypadalmocsebejistě.

Hazelsetřáslynohy.Frankbylnejlepšílukostřelec,jakéhoznala,aletenhlekřivákSkeirónbylažnelidskydobrý.

„TyjsisynPoseidóna?“vypravilazesebe.„Podletoho,jakstřílíš,bychtětipovalaspíšnaApollóna.“

Vráskysmíchukolemočísemuprohloubily.„Nodík!Aletodělácvik.Díkysvýmupůvodumámtuobříželvu.Takovýzvířesijentakneochočíte,kdyžnejstesynPoseidóna!Mohlbychvašiloďpřemoctpřílivovouvlnou,jistě,aletojestrašnádřina.Azdalekanetakovázábavajakopřepadatlidizezálohyastříletponich“

Hazelsepokoušeladátdohromadymyšlenky,získatčas,alemocjítonešlo,kdyžmělapředočimadoutnajícíhlavnědvoupistolí.

„Hm…apročmáštenšátek?“

„Abyměnikdonepoznal!“prohlásilSkeirón.

„Alepředstavilsesnám,“podivilseJason.„JsiSkeirón.“Banditavykuliloči.„Jakjste–aha.Nojo,užtotakbude.“Svěsiljednuzbraňadruhousepoškrábalnaspánku.„Tojsemodflákl.Pardon.Bohuželjsemtrochuvyšelzecviku.Tojetímnávratemzmrtvýchatak.

Vezmutoještějednou.“

Namířilpistole.„Peníze,neboživot!Jsemanonymníbanditaavámjehoubypotom,jaksejmenuju!“

Anonymníbandita.Hazelněconaskočilovpaměti.„Théseus.

Jednoutězabil.“

Skeirónsvěsilramena.„Ale,ale,pročjsioněmmuselazačínat?

Bylijsmespolutakzadobře!“

Jasonsezamračil.„Hazel,tyznášpříběhtohohlečlověka?“

Přikývla,ikdyžjídetailysplývaly.„ThéseushopotkalnacestědoAthén.Skeirónhochtělzabít,hm…“

Něcoseželvou.Hazelsinemohlavzpomenout.

159

„Théseusbylstrašnýpodvodník!“stěžovalsiSkeirón.„Nechciseoněmbavit.Teďjsemzpátkyzmrtvých.Gaiamislíbila,žemůžuzůstatnapobřežíaokrádatvšeckypolobohy,jaksemizlíbí,atotakybududělat!Takže…kdejsmetopřestali?“

„Chystalsesnáspustit,“zkusilatoHazel.

„Hmmm…,“zamyslelseSkeirón.„Ne,taktourčitěnebylo.Jo,užvím!Peníze,neboživot.Kdemátecennosti?Nemáte?Taktobudumuset–“

„Počkej,“zarazilahoHazel.„Jájemám.Nebojeaspoňmůžuopatřit.“

SkeirónnamířilpistoliJasonovinahlavu.„Notak,mojemilá,šupsemsnima,nebotvůjkamarádpřijdeovícnežjenomovlásky!“

Hazelseaninemuselasoustředit.Bylataknervózní,žezeměpodnízadunělaaokamžitěvydalavelikouúrodu–vzácnékovyvyskakovalynapovrch,jakobysehlínanemohladočkat,ažsejichzbaví.

Zjistila,žestojípokolenavhromaděpokladů–římskýchdenárů,stříbrnýchdrachem,starýchzlatýchšperků,lesknoucíchsediamantů,topazůarubínů.Bylotohotolik,žebytonaplniloněkolikpytlů.

Skeirónsenadšenězasmál.„Jakjsitoprovšechnonasvětěprovedla?“

Hazelneodpověděla.Myslelanamince,kteréseobjevilynakřižovatceHekaté.Tadyjichbyloještěvíc,skrytépokladyzacelástaletízevšechříší,kterésikdyzabralytotoúzemí–řecké,římské,byzantskéamnohadalších.Potěchpanstvíchužbylaveta,zbylojenholépobřežíprobandituSkeiróna.

Přitompomyšlenísecítilamaláabezmocná.

„Taksivezmitenpoklad,“pobídlaho.„Anechnásjít.“

Skeirónsezasmál.„Jenomžejájsemřeklvšeckyvašecennosti.

Amámdojem,ženatélodičcemáteněcospeciálního…jistousochuzeslonovinyazlata,asitak,řekněme,dvanáctimetrovou?“

PotnaHazeliněkrkuzačínalusychatapozádechjípřejelmráz.

Jasonpopošeldopředu.Nedbalnapistoli,kterámumířiladotváře,očiměltvrdéjakosafíry.„Otésošesejednatnebude.“

„Mášpravdu,nebude!“souhlasilSkeirón.„Prostěsijivezmu!“

„ŘeklationíGaia,“uhodlaHazel.„Anařídilati,abysjizískal.“

160

Skeirónpokrčilrameny.„Možná.Aleprýsijimůžunechat.

Takovánabídkaseneodmítá!Nemínímznovaumřít,přátelémoji.

Mámvplánužítdlouhýživotjakozazobanec!“

„Tasochatinicdobréhonepřinese,“varovalahoHazel.„KdyžGaiazničísvět.“

HlavněSkeirónovýchpistolísezachvěly.„Cože?“

„Gaiatězneužívá,“spustilaHazel.„Jestlinámvezmeštusochu,nedokážemeGaiuporazit.Plánuje,ževyhladívšechnysmrtelníkyapolobohyzpovrchuzeměanechátotusvýmGigantůmanestvůrám.Takže,kdebudešutrácetsvézlato,Skeiróne?PokudtěGaiavůbecnechánaživu.“

Hazelseodmlčela,abymutodošlo.Soudila,žeSkeirónporozumířečemopodrazu,kdyžjesámbandita.

Nachvíliseodmlčelapaksemuvetvářizasobjevilyvráskysmíchu.

„Notakjo!“škublrameny.„Semnoujerozumnářeč.Tusochusinechte.“

Jasonzamrkal.„Můžemejít?“

„Jenomjednavěc,“dodalSkeirón.„Vždyckyvyžadujuprojevúcty.Nežnechámobětiodejít,chci,abymiumylynohy.“

Hazelnevěděla,jestlihodobřeslyšela.AletoužSkeirónskoplkoženéboty,jednupodruhé.Jehobosénohybylytonejodpornější,coHazelkdyviděla…ažeužviděladostpořádnýchsvinstev.

Bylyoteklé,vrásčitéabíléjakotěsto,jakobypársetletplavalyveformaldehydu.Zkaždéhopokřivenéhoprstuvyráželychumáčehnědýchchlupů.Roztřepenénehtymělzelenéažlutéjakokrunýřtéželvy.

Pakjizasáhlpach.Hazelnevěděla,jestlivotcověsídlevpodsvětímajízáchodkyprozombie,alepokudano,pakmuselysmrdětjakoSkeirónovynohy.

„Tak!“Skeirónzavrtělnechutnýmiprsty.„Kdosidálevouakdopravou?“

Jasonovatvářzbělelaskorostejnějakotynohy.„Tosi…dělášlegraci.“

161

„Alekdepak!“zazubilseSkeirón.„Umyjteminohyaskončilijsmespolu.Pošluvászpátkydolůzútesu.SlíbiljsemtopřiřeceStyx.“

Vysloviltenslibtaklehce,žesevHazelrozeznělypoplašnézvony.Nohy.Pošledolůzútesu.Želvíkrunýř.

Historkasejívynořilazpaměticeláavšechnychybějícíkouskyzapadlynamísto.Vzpomnělasi,jakSkeirónzabíjelsvéoběti.

„Můžemeseporadit?“zeptalasebandity.

Skeirónpřimhouřiloči.„Očem?“

„No,jetotěžkérozhodnutí,“zamračilase.„Levánoha,pravánoha.Musímetoprobrat.“

Tušila,žesepodšátkemusmívá.

„Jakjelibo,“dovoliljim.„Jsemtakštědrý,ževámdámdvěminuty.“

Hazelsevyhrabalazhromadypokladů.OdvedlaJasonaconejdál,jaksijentroufla–asitakpatnáctmetrůadoufala,žejsouzdoslechu.

„Skeirónskopávásvéobětizútesu,“zašeptala.

Jasonsezamračil.„Cože?“

„Kleknešsi,abysmuumylnohy,“vysvětlovalaHazel,„aontězabije.Kdyžjsirozhozený,zpitomělýztohosmradu,skopnetěpřesokraj.Spadnešpřímodotlamyobříželvy.“

Jasonovichvílitrvalo,nežtopochopil.Podívalsepřesútes,kdesehnedpodhladinoulesklmohutnýželvíkrunýř.

„Takžemusímebojovat,“usoudil.

„Skeirónjemocrychlý,“namítlaHazel.„Obanászabije.“

„Připravímsekletu.Ažměnakopne,sletímdopůlkyútesu.Aažsrazítebe,chytímtě.“

Hazelzavrtělahlavou.„Jestlitěnakopnetvrděarychle,omráčítěanedokážešletět.Aikdybyano,Skeirónmázrakstřelce.Budesedívat,jakpadáš.Jestlizůstanešvisetvevzduchu,prostětěsestřelí.“

„Tak…“Jasonsevřeljílecmeče.„Doufám,žemášnějakýjinýnápad.“

KousekodnichsezkřovívynořilatchořiceGale.ZaskřípalazubyacivělanaHazel,jakobychtělaříct:No?Takmášnějaký?

162

Hazelsezklidnila,snažilasenevysávatzezemědalšízlato.

Vzpomnělasinasenootci.Plutonůvhlasřekl:Mrtvívidíto,očemvěří,žeuvidí.Aživíjakbysmet.Tojetotajemství.

Chápala,comusíudělat.Nenávidělatennápadještěvícnežsmradlavoutchořici,ještěvícnežSkeirónovynohy.

„Bohuželano,“přikývla.„MusímenechatSkeirónavyhrát.“

„Co?“nechápalJason.

Hazelmuvypovědělasvůjplán.

163

XXVIII

HAZEL

„Nokonečně!“křiklSkeirón.„Tobylovícneždvěminuty!“

„Promiň,“omlouvalseJason.„Bylototěžkérozhodnutí…kterounohu.“

HazelsepokoušelavyjasnitsimyslavidětsituaciSkeirónovýmaočima…počemtouží,cočeká.

Tohlejetenklíčknasazenímlhy.Nemůženikohopřinutit,abyvidělsvětjejímzpůsobem.NemůžepřimětSkeirónavěřitněčemu,čemunechce.Alekdybymuukázala,cotoužísámvidět…no,byladítěPlutona.Celádesetiletístrávilasmrtvými,poslouchala,jaktoužípominulýchživotech,kterésipamatovalijennapůl,překroucenénostalgií.

Mrtvívidíto,očemvěří,žeuvidí.Aživíjakbysmet.

Plutobylvládcempodsvětí,bohembohatství.Možná,žetydvěsféryvlivujsouspojenyvíc,nežsiHazeldosuduvědomovala.Nenívelkýrozdílmezitouženímalačností.

Pokuddokážepřivolatzlatoadiamanty,pročneijinébohatství–vidinusvěta,jakýlidéchtějívidět?

Samozřejmě,žesemůžemýlit.VtompřípaděsesJasonemproměnívželvíkrmení.

Drželasirukunakapsebundy,Frankovokouzelnédřevojitížilovícnežobvykle.Neopatrovalateďjenomjehozáchrannélano.Viselynaníživotyceléposádky.

Jasonpopošeldopředuarozpřáhlrucenaznameníporážky.

„Půjduprvní,Skeiróne.Umyjutilevounohu.“

164

„Výtečnávolba!“Skeirónzakroutilchlupatýmimrtvolnýmiprsty.

„Možnájsemdoněčehošlápl.Jakobymivbotěčvachtalo.Aletymijiurčitěpořádněvypucuješ.“

Jasonovizčervenalyuši.Podletoho,jaksemunapínalkrk,Hazelpoznala,žemástochutínechattéšarádyazaútočit–jednorychléšvihnutíčepelízimperiálníhozlata.AleHazelvěděla,žekdybytozkusil,neuspěje.

„Skeiróne,“ozvalase,„mášvodu?Mýdlo?Jaktimámeumýt–“

„Takhle.“Skeirónzatočillevoupistolí.Proměnilasevestříkacíláhevahadr.HodiljeJasonovi.

Jasonzašilhalnacedulku.„Mámtimýtnohyčistidlemnaskla?“

„Jistěžene!“Skeirónsezachmuřil.„Stojítam,žejetonanejrůznějšípovrchy.Amojenohyrozhodnějsounejrůznějšípovrch.

Kromětohojetoantibakteriální.Topotřebuju.Věřtemi,vodanatyhletydrobečkynestačí.“

Skeirónzakroutilprstyadovzduchusevznesldalšísmradzombií.

Jasonovisezvedlžaludek.„Uvšechbohů,tone…“

Skeirónpokrčilrameny.„Ještěpořádsimůžešvybratto,comámvdruhýruce.“Zvedlpravoupistoli.

„Ontitynohyumyje,“prohlásilasmířlivěHazel.

Jasonsenanizaškaredil,aleHazeltensoubojpohledůvyhrála.

„Fajn,“zamumlal.

„Výborně!Ateď…“Skeirónpřiskočilknejbližšímukusuvápence,kterýbylvelkýpřesnějakopodnožka.Obrátilsekvoděavystrčilnohudopředu,takževypadaljakovýzkumník,kterýprávěvzneslnároknaobjevenouzemi.„Tymibudešdrhnoutmozolyajápřitombudupozorovatobzor.Taktobudemnohempříjemnější.“

„Jasně,“přikývlJason.„Tosevsadím.“

Kleklsipředbanditunaokrajútesu,kdebylsnadnýmcílem.

Stačíjedenkopanecazhroutísedolů.

Hazelsesoustředila.PředstavilasisebesamotnouvkůžiSkeiróna,vůdcelotrů.Shlížídolůnaubohésvětlovlasédítě,kterépronějneznamenávůbecžádnouhrozbu–jendalšíporaženýpolobůh,budoucíoběť.

165

Vduchuviděla,cosestane.Povolalamlhu,přizvalajizhlubinzemě,stejnějakotodělalasezlatem,stříbremneborubíny.

Jasonvystříkltekutinuzláhve.Doočímuvstoupilyslzy.OtřelhadremSkeirónůvpalecaodvrátilse,jaksemudělalozle.Hazelsenatonemohlaanidívat.Kdyždošlokekopanci,málemhopropásla.

SkeirónnakoplJasonadoprsou.Tensesvalilpozpátkuzútesu,máchalrukamaakřičel.Těsněpředtím,neždopadldovody,vynořilasezníželva,spolklahojakomalinuazasseschovalapodhladinu.

NaArguIIserozeznělypoplašnézvony.Hazelinikamarádisehnalinapalubukekatapultům.InatudálkuHazelslyšela,jakPiperkvílí.

Bylototakdramatické,žeHazelmálemztratilaschopnostsesoustředit.Nutilamysl,abyserozdělilanadvěčásti–jednaseintenzivněsoustředilanasvůjúkol,druháhrálaroli,kterouSkeirónpotřebovalvidět.

Vzteklevyjekla:„Costoudělal?“

„Ach,mádrahá…“Skeirónmluvilsmutně,aleHazelmělapocit,žesepodšátkemveselešklebí.„Ujišťujutě,žetobylanehoda.“

„Mojikamaráditěteďzabijí?!“

„Jenaťsitozkusí,“odbyljiSkeirón.„Alemezitímjenačase,abysmiumyladruhounohu.Věřmi,mámilá,moježelvajeteďsytá.

Tebenechce.Nicsetinestane,pokudneodmítneš.“

Namířiljípistolinahlavu.

Zaváhala,abyviděl,jakjesklíčená.Nemohlasouhlasitjentak,jinakbyjínevěřil,žejeporažená.

„Nekopejdomě,“zafňukala.

Očisemurozzářily.Přesnětohlečekal.Jezlomenáabezmocná.

Skeirón,synPoseidóna,znovuvyhrál.

Hazelseaninechtělověřit,žetenhlechlapmástejnéhootcejakoPercyJackson.Paksivzpomněla,žePoseidónjestejněproměnlivýjakomoře.

Možnásetoodrážíivjehodětech.PercyjedítěPoseidónovylepšípovahy–silný,alemilýaochotnýjakomoře,kterébezpečněženelodědovzdálenýchzemí.SkeirónazplodilaPoseidonovadruhástránka–mořeneoblomněbičujícíbřeh,ažserozsype,moře

166

unášejícínevinnéodbřehuatopícíje,rozbíjejícíloděanemilosrdněvraždícíceléposádky.

Popadlaláhev,kterouJasonupustil.

„Skeiróne,“zavrčela,„tynohy,tojenatoběještětonejmíňnechutné.“

Zelenéočimuztvrdly.„Nemelapracuj.“

Kleklasiasnažilaseignorovatsmrad.Poposunulasenabok,přinutilaSkeiróna,abyseknínatočil,alevduchusipořáddrželaobrázek,žemámořezazády.Posunulaseještědál.

„Takužzačni!“rozkázalSkeirón.

Hazelsevduchuusmívala.PřinutilaSkeirónaotočitseostoosmdesátstupňů,aleonpředsebouvidělvodu,zaseboutušilzvlněnoukrajinu.

Pustilasedotoho.

Hazeldělávalaspoustuodpornépráce.VTábořeJupiteruklízelastájejednorožců.Čistilalatrínylegie.

Tohlenicnení,říkalasi.Alemělacodělat,abysejípřipohledunaSkeirónovyprstynezvedalžaludek.

Kdyžpřišelkopanec,odlétladozadu,alenedaleko.Přistálanazadkuvtrávěokusdál.

Skeirónnanizůstalhledět.„Ale…“

Světsenajednouzměnil.IluzeserozplynulaaSkeirónbylúplněpaf.Mořemělvzádech.PodařilosemuHazelodkopnoutdálodútesu.

Svěsilpistoli.„Jak–“

„Peníze,neboživot,“houklaHazel.

ZoblohypřímonadjejíhlavousesneslJason,šťouchldobandityasrazilhodomoře.

Skeirónvpáduječel,divocepálilzpistole,aletentokrátnezasáhlnic.Hazelsezvedla.Došlakútesuprávěvčas,abyjíneušlo,jakželvavyrazilaachňaplaSkeirónavevzduchu.

Jasonsezašklebil.„Hazel,tobylabomba.Vážně…Hazel?Hej,Hazel!“

Hazelsenajednouzatočilahlava.Svezlasenakolena.

167

Zdálkyslyšela,jakkamarádinalodijásají.Jasonstálnadní,alepohybovalsepomalu,vidělahorozmazaně,místořečislyšelajenšum.

Poskaláchatrávěkolemserozlézalmráz.Hromadapokladů,kterépovolala,sevsáklazpátkydozemě.Zavířilamlha.

Cojsemtoudělala?pomyslelasizděšeně.Něcosenepovedlo.

„Ne,Hazel,“ozvalsehlubokýhlaszaní.„Vedlasisdobře.“

Málemsinetroufaladýchat.Tenhlasdosudslyšelajenomjednou,alevduchusihopřehrávalatisíckrát.

Obrátilaseazjistila,ževzhlížíkotci.

Byloblečenývřímskémstylu,tmavévlasymělnakrátkoostříhané,bledouhranatoutvářhladceoholenou,nasobětunikuatóguzčernévlny,vyšívanézlatýminitěmi.Vlátcesehýbalytvářemučenýchduší.Okrajtógyměllemovanýrudějakosenátorneboprétor,čeřilse,podobnýkrvavéřece.Naprsteníčkumusvítilmasivníopáljakokusnaleštěnéztuhlémlhy.

Snubníprsten,pomyslelasiHazel.AlejejímatkusiPlutonikdynevzal.Bohovésesesmrtelníkynežení.TenprstenbudeznamenatmanželstvísPersefonou.

TopomyšleníHazeltakrozčililo,žesetřáslaomámeníavstala.

„Cochceš?“zeptalase.

Doufala,žemutímtónemublíží–bodnehozavšechnutubolest,kteroujízpůsobil.Alejemunartechzahrálúsměv.

„Mádcero,“promluvil.„Jsemohromen.Vypěstovalasissílu.“

Tvázásluhatonení,chtělosejíříct.Nechtělamítzjehopoklonyradost,alevočíchjistejněštípalo.

„Myslelajsem,ževyhlavníbohovéjstevyřízení,“vypravilazesebe.„Vašeřeckéařímskéstránkyspolubojují.“

„Toano,“přisvědčilPluto.„Aletysesmědovolávalataksilně,žesmiumožnilasezjevit…ikdyžjennachvíli.“

„Jájsemsetěnedovolávala.“

Aleužkdyžtovypustilazpusy,věděla,žetonenípravda.Poprvévědoměpřijalasvůjpůvod.Pokusilaseporozumětotcovýmsilámavyužítjenaplno.

„AžpřijdešdoméhochrámuvEpiru,“spustilPluto,„musíšbýtpřipravena.Mrtvítěneuvítajísnadšením.AčarodějnicePásifaé,ta

168

senenecháošidittaksnadnojakoSkeirón.“Plutonovyočiselesklyjakosopečnýkámen.„Vprvnízkoušcejsiuspěla,alePásifaémávúmysluznovupostavitsvouříši,cožohrozívsechnypolobohy.

PokudjivHádověchrámunezastavíš…“

Jehopostavasezamihotala.Nachvilkuseproměnilvevousatéhomuževřeckémúborusvavřínovýmvěncemvevlasech.Zezeměujehonohouvyrazilykostlivéruce.

Bůhzaťalzubyazamračilse.

Jehořímskápodobasezaseustálila.Pažekostlivcůzajelyzpátkypodzem.

„Nemámemocčasu.“Vypadaljakočlověk,kteréhopřepadlavážnánemoc.

„Víš,žebránaSmrtijevnejnižšímpatřeNekromanteionu.MusíšPásifaépřimět,abyvidělato,cochcevidět.Mášpravdu.Tojetajemstvívšímagie.Alenebudetolehké,ažseocitnešvjejímbludišti.“

„Cože?Vjakémbludišti?“

„Pochopíšto,“ujistilji.„Aposlyš,HazelLevesqueová…

nebudešmitověřit,alejsemnatvousílupyšný.Někdy…někdysemůžuosvédětistaratjedinětak,žeseodnichdržímdál.“

Hazelspolklaurážku.Plutobylprostělajdáckýbožskýtatík,kterýsehloupěvymlouvá.AlenadjehoslovyJsemnatvousílupyšnýsejírozbušilosrdce.

„Běžzakamarády,“pobídlji.„Budoumítstarost.NacestědoEpiruvásještěčekáhodněhrozeb.“

„Počkej,“zadrželahoHazel.

Plutopovytáhlobočí.

„KdyžjsemsesetkalasThanatem,“začala,„víš…seSmrtí…

řeklmi,ženejsemnaseznamuduší,kterémázajmout.Říkal,žemožnáprotosiudržuješodstup.Kdybyseskemněpřihlásil,muselbysměvzítzpátkydopodsvětí.“

Plutočekal.„Anacoseptáš?“

„Teďjsitady.Pročměneodnesešdopodsvětí?Nevrátíšměmezimrtvé?“

169

Plutonovapostavasezačalarozplývat.Usmálse,aleHazelnepoznala,jestlismutně,nebopotěšeně.„Možnátohlenechcividětzasejá,Hazel.Možnájsemtunikdynebyl.“

170

XXIX

PERCY

Percymuseulevilo,kdyžjetydémonskébábyobkličovalyachystalysejezabít.

Jistě,děsilohoto.Nelíbilysemuvyhlídkytříprotiněkolikadesítkám.Alebojováníaspoňrozuměl.Zputovánítmouačekánínato,ažjeněkdonapadne,ztohopomalušílel.

Kromětoho,onaAnnabethužspolubojovalimnohokrát.AteďmajípobokuiTitána.

„Zpátky.“Percybodlmečemponejbližšíscvrklébabizně,aletasijenomodfrkla.

Jsmearae,ozvalsetendivnýhlasvpozadí,jakobymluvilcelýles.Nemůžešnászničit.

Annabethsemupřitisklakrameni.„Nedotýkejsejich,“varovalaho.„Jsoutoduchovékleteb.“

„Bobneradkletby,“usoudilBob.KočičíkostlivecBobíkmuzmizelněkdevkombinéze.Chytrákočička.

Titánseširocerozmáchlkoštětem,přinutilduchycouvnout,alevrátilisezpátkyjakopříliv.

Sloužímezahořklýmaporaženým,řeklyarae.Sloužímezavražděným,kteřísesposlednímvýdechemmodliliopomstu.

Mámemnohoprokletí,okterásesvámimůžemepodělit.

TekutýoheňvPercyhožaludkusezačalplazithrdlemnahoru.

Litoval,žeTartarnemálepšínápojovémenuneboaspoňstrom,nakterémbyrostlajedlásoda.

„Vážímsiténabídky,“prohlásil.„Alemamčaminakázala,abychsinebralprokletíodcizích.“

171

Nejbližšídémonkavyrazila.Spárysejíprotáhlyjakokostlivévystřelovacínože.Percyjirozseklnadvakusy,alejakmilesevypařila,sevřelsePercymuhrudníkbolestí.Zakymácelseapřitisklsirukunažebra.Prstymělnajednouvlhkéačervené.

„Percy,tykrvácíš!“vykřiklaAnnabeth,aletoužvtuchvílivěděltaky.„Uvšechbohů,naoboustranách.“

Bylatopravda.Levýapravýokrajpotrhanéhotričkaměllepkavýodkrve,jakobyjímprojeloštěp.

Nebošíp…

Záchvatnevolnostihomálemsrazilnazem.Prokletíodzavražděných.

VrátilasemuvzpomínkanastřetnutívTexasupředdvěmaroky–bojsnestvůrnýmfarmářem,kterýsedalzabítjenomtehdy,probodla-lisemuvšechnatřitělasoučasně.

„Géryonés,“zašeptalPercy.„Takhlejsemhozabil…“

Duchovéodhalilitesáky.Zčernýchstromůseskákalydalšíaraeamáchalykožnatýmikřídly.

Ano,přisvědčily.Cítíšbolest,kteroujsizpůsobilGéryonovi.Bylanatebenamířenaspoustakleteb,PercyJacksone.Nakterouzahyneš?Vybersi,nebotěroztrháme!

Nějaksemupodařiloudržetsenanohou.Krevpřestalatéci,alepořádmubylo,jakobymuvžebrechvězelarozžhavenátyčnazáclony.Pažismečemměltěžkouaslabou.

„Játonechápu,“zamumlal.

Bobůvhlasjakobysekněmuneslzdruhéstranydlouhéhotunelu.„Jakněkterouzabiješ,proklejetě.“

„Alejestlijenezabijeme…“vydechlaAnnabeth.

„Takonyzabijínás,“uhodlPercy.

Vybersi!křičelyarae.ChcešbýtrozdrcenýjakoKampe?Neborozprášenýjakotimladítelchini,kteréjsipovraždilpodhorouSt.

Helens?Napáchaljsispoustuzlaautrpení,PercyJacksone.Nynísetipomstíme!

Okřídlenébabiznysetlačilyblížisesvýmzkaženýmdechemaočimaplanoucímanenávistí.VypadalyjakoLítice,alePercysoudil,žejsouještěhorší.TřiLíticeaspoňovládalHádes.Tyhlevěcibylydivokéapořádsemnožily.

172

Pokudvážněneslyprokletíkaždéhoumírajícíhonepřítele,kteréhoPercyzabil…pakmělpořádnýmalér.Střetlsesespoustounepřátel.

JednazdémonekzaútočilanaAnnabeth,kterásejíinstinktivněvyhnula.Praštilatustaroudámukamenemdohlavyarozdrtilajinaprach.

Nežebysimohlavybírat.Percybyudělaltotéž.AleAnnabethhnedpotompustilakámenapoplašeněvykřikla.

„Nevidím!“sáhlasinatvářadivoceseotáčeladokola.Očimělamléčněbílé.

Percyseknívrhl,zatímcoaraekrákaly.

ProkleltěPolyfemos,kdyžjsihooklamalasvouneviditelnostívMořinestvůr.PředstavilasesjakoNikdo.Neviděltě.Atyteďneuvidíšsvéútočníky.

„Mámtě,“ujistiljiPercy.ChytilAnnabethkolemramen,alenevěděl,jakjeobaubrání.Araepostupovalyblížablíž.

Zevšechstransenaněvrhltucetnestvůr,aleBobzařval:„JÁJE

SMETU!“

Percymuzasvištělonadhlavoujehokoště.Celáútočnáliniearaeseskáceladozadujakokuželky.

Kupředuvyrazilydalší.Bobpraštiljednustvůrudohlavyadalšíprobodl,rozprášiljenaprach.Ostatnícouvly.

Percyzadrželdech.Čekal,žekamarádaTitánasrazínějakástrašlivákletba,aleBobvypadalvpořádku–mohutnýstříbrnýbodyguard,kterýdržísmrtvšachunejstrašlivějšímúklidovýmprostředkemnasvětě.

„Bobe,jsivpořádku?“zeptalsePercy.„Žádnéprokletí?“

„ŽádnéprokletíBoba!“potvrdilBob.

Araevrčely,kroužilyaměřilysikoště.TenTitánužjeprokletý.

Pročhomučitještěvíc?Toty,PercyJacksone,jsimuzničilpamět.

Bobovokopípokleslo.

„Bobe,neposlouchejje,“vyhrklaAnnabeth.„Jsouzlé!“

Čassezpomalil.Percyuvažoval,jestliseněkdepoblížnáhodouvznášíKronůvduch,vířívtemnotěavychutnávásituchvíli,přejesi,abytrvalavěčně.Percymubylopřesnětakjakovedvanáctiletech,

173

kdyžbojovalsArésemnaplážiuLosAngelesaprvněponěmpřejelstínvládceTitánů.

Bobseobrátil,jehorozčepýřenébílévlasyvypadalyjakovybuchlásvatozář.„Mojepamět…tosbylty?“

Proklejho,Titáne!nabádalyhoaraearudéočisejimleskly.

Přidejseknám!

Percymusesrdcetlačiloažklopatkám.„Bobe,tojesložitávěc.

Nechtěljsem,abysbylmůjnepřítel.Zkusiljsemztebeudělatkamaráda.“

Tím,žetiukradlživot,pravilyarae.NechaltěvHádověpalácidrhnoutpodlahy!

AnnabethstisklaPercymuruku.„Kudy?“zašeptala.„Pokudbudetřebazmizet…“

Pochopil.JestlijeBobnebudechránit,zbývájimjedinášance–utéct.Ikdyžtovlastněžádnášancenebyla.

„Bobe,poslouchej,“zkusiltoznova.„Tyaraetěchtějínaštvat.

Rodísezezahořklýchmyšlenek.Neposlouchejje.Myjsmevážnětvíkamarádi.“

Užkdyžtoříkal,připadalsiPercyjakolhář.NechalBobavpodsvětíaanijednousinanějnevzpomněl.Pročbymělibýtkamarádi?Proto,žehoteďPercypotřebuje?Sámvždyckynenáviděl,kdyžhobohovévyužívaliprosvézáležitosti.OnteďsBobemjednalúplněstejně.

Vidíšjehotvář?vrčelyarae.Tenklukneumípřesvědčitanisámsebe.Navštíviltěněkdyodtédoby,cotiukradlpaměť?

„Ne,“vzpomínalBob.Spodníretsemuzachvěl.„Aletendruhýano.“

Percyhomyšlenkysetáhlyjakomed.„Druhý?“

„Nico.“Bobsenanějzahledělublíženýmaočima.„Nicoměnavštívil.VyprávělmioPercym.Řekl,žePercyjehodný.Řekl,žejetopřítel.ProtomuBobpomohl.“

„Ale…“Percymuselhalhlas,jakobyhoněkdozasáhlčepelízbožskéhobronzu.Nikdyseještěnecítiltakmalýanečestný,taknehodnýpřátelství.

AraezaútočilyatentokrátjeBobnezastavil.

174

XXX

PERCY

PercytáhlAnnabethaprosekávalsemeziarae,abyjimudělalcestu.Nejspíšnasebepřivolaltucetkleteb,alezatímjenecítil,atakutíkaldál.

Bolestvhrudisešířilaskaždýmkrokem.KličkovalmezistromyavleklssebouAnnabeth,ikdyžbylaslepá.

Percysiuvědomil,jakmocmuvěří,žejiztohodostane.Nemůžejizklamat,alejakjizachránit?Ajestliosleplanatrvalo…Ne.

Potlačilnávalpaniky.Nato,jakjivyléčit,přijdepak.Nejdřívmusíuniknout.

Vevzduchunadnimimáchalakožnatákřídla.Vzteklésyčeníacupitánínohousdrápymunapovídalo,žemajídémonkyvpatách.

Jaksetakhnalikolemjednohozčernýchstromů,seklmečempokmeni.Uslyšel,jaksekácí,apakpříjemnékřupnutíněkolikatuctůarae,kterétorozmačkalo.

Jestlivlesepadnestromarozdrtídémona,vysloužísitakyprokletí?

Percysrazildalšístromy.Získalipárvteřin,alenestačiloto.

Temnotapředniminajednouzhoustla.Percymunaposledníchvílidošlo,cotoznamená.ZadrželAnnabethokamžikpředtím,nežseobazhroutilizútesu.

„Coje?“vykřikla.„Cojeto?“

„Útes,“zalapalpodechu.„Velkýútes.“

„Kudyteď?“

Percyneviděl,jakjevysoký.Možnátřimetrynebotakytřistovkymetrů.

175

Těžkoříct,cočíhánadně.Mohliskočitadoufatvnejlepší,alevTartaruv“nejlepší“mocnevěřil.

Takžezbývalydvěmožnosti:doleva,nebodopravapoútesu.

Chystalsevybratsisměr,kdyžsepřednímobjevilaokřídlenádémonka.Vznášelasenadprázdnotounasvýchnetopýříchkřídlech,těsnězdosahumeče.

Užilijstesipěknouprocházku?zeptalsekolektivníhlas,rozeznělsezevšechstran.

Percyseobrátil.Araesehrnulyzlesaadělalykolemnichpůlkruh.JednaznichpopadlaAnnabethzapaži.Tavzteklezaječelaajudistickýmchvatemsenanivrhla.Přistálajínakrku,celousvouváhuvložiladoúderuloktem,zakterýbysenemuselstydětžádnýzápasník.

Démonkaserozplynula,alekdyžseAnnabethzvedla,bylanejenslepá,aleiomráčenáaustrašená.

„Percy?“zavolalaadohlasusejívkrádalapanika.

„Jsemhnedtady.“

Chtěljípoložitrukunarameno,alenestálatam,kdesimyslel.

Zkusiltoznovuazjistil,žejeokusdál.Bylotojakozkoušetlapitněcovnádrživody,kdeobraznahladiněklame.

„Percy!“Annabethsezlomilhlas.„Pročjsiměopustil?“

„Neopustil!“Obrátilsenaaraeapažesemutřáslyvztekem.„Cojstejítoprovedly?“

Mynic,odpovědělydémonky.Tvámiláuvolnilaspeciálníkletbu–zahořkloumyšlenkuněkohoopuštěného.Potrestaljsinějakounevinnouduši,nechaljsijivjejímosamění.Teďseuskutečnilojejínejstrašnějšípřání:Annabethcítítozoufalství.Ionazahynesamaaopuštěná.

„Percy?“Annabethrozpřáhlaruceapokoušelasehonajít.Araecouvlyanechalyjiposlepuklopýtatmezisebou.

„Kohojsemopustil?“chtělvědětPercy.„Jájsemnikdy–“

Najednousemuzhouplžaludek,jakobyvážněletělzútesu.

Vhlavěmuznělaslova:nevinnáduše.Samaaopuštěná.

Vzpomnělsinaostrov,jeskyniosvětlenouměkcezářícímikrystaly,najídelnístůlnaplážiobsluhovanýneviditelnýmivětrnýmiduchy.

176

„Tobyneudělala,“stálsizasvým.„Onabyměnikdyneproklela.“

Očidémonekseslilydohromadyjakojejichhlasy.Percymuzatepalovbocích.Bolestvhrudisezhoršila,jakobyvněmněkdopomaluobraceldýkou.

Annabethbloudilameziaraeazoufalehovolala.Percysezanítoužilrozběhnout,alevěděl,žetodémonkynedovolí.Jedinýdůvod,pročjiještěnezabily,bylten,žesivychutnávalyjejízoufalství.

Percyzaťalzuby.Bylomujedno,kolikkletebutrpí.Musísepostarat,abysetykožnatéstaréježibabyzaměřilynaněj,achránitAnnabeth,jakdlouhotopůjde.

Vzteklezaječelazaútočilnaněnavšechny.

177

XXXI

PERCY

ChvílisiPercyoptimistickymyslel,ževyhrává.Jehomečseprosekávalřadamiarae,jakobybylyzmásla.Jednazpanikařilaanaběhlapřímodostromu.Dalšívyjeklaapokusilaseodletět,alePercyjíuseklkřídlaaposlaljispiráloudopropasti.

Pokaždé,kdyžsedémonkarozpadla,cítilPercyvětšíavětšíděs,jaknaněmpřistáladalšíkletba.Některébylykrutéabolestné:bodnutídobřicha,pálení,jakobyhopřejelapájecílampa.Jinépůsobilyslaběji:mrazenívkrvi,neovladatelnýtikvpravémoku.

Páni,kdosiasitaksposlednímvýdechempomyslí:Kéžbyticukalooko!

Percyvěděl,žezabilspoustunestvůr,alezjejichpohleduotomvlastněnikdyneuvažoval.Teďhozalilaveškerájejichbolest,vztekahořkostavysávalymusílu.

Araesehrnulypořáddál.Zakaždou,kterouzničil,jakobysevynořilošestdalších.

Pažesmečemmuochabovala.Tělohoboleloapohledserozmazával.PokoušelsejítzaAnnabeth,alebylatěsnězdosahu,volalajehojménoabloudilameziduchy.

ZatímcosekníPercypotácel,jednadémonkazaútočilaazaťalamuzubydostehna.Percyzařval.Rozprášilji,alehnedpotomsesvezlnakolena.

Pusahopálilavíc,nežkdyžpolykalohnivouvoduPyriflegethónu.Zkroutilse,třáslseaobracelsemužaludek,jakobysemujícnempropracovávaloklubkoohnivýchhadů.

178

Vybralsis,ozvalsehlasarae,Fíneovioprokletí…velmibolestivousmrt.

Percysesnažilněcoříct.Cítilse,jakobysemujazykopékalvmikrovlnce.VzpomnělsinastaréhoslepéhokrálezPortlandu,kterýlovilharpyjekřovinořezem.Percyhovyzvalksoutěžiaporaženývypilampulkusesmrtícíkrvígorgony.Percysineuvědomoval,žebystarýslepecvyslovilnějaképrokletí,alekdyžseFíneusrozplynulavrátilsedopodsvětí,nejspíšnepřálPercymudlouhýaspokojenýživot.

TehdyhoGaiavarovala:Nepokoušejštěstí.Ažpřijdetvojesmrt,slibujiti,žebudemnohembolestnějšínežzkrvegorgony.

AteďbylvTartaru,umíralnakrevgorgonyadalšíspoustumučivýchprokletíapřitomsedíval,jakjehodívkaklopýtákolem,slepáabezmocná,přesvědčená,žejiopustil.Sevřelmeč.Zkloubůsemuzačalokouřit.Zpředloktísevinulbílýdým.

Takhleneumřu,umínilsi.

Nejenkvůlitébolestiastrašlivéostudě,aleiproto,žehoAnnabethpotřebuje.Jakmilebyzemřel,zaměřilybysedémonkynani.Nemůžejinechatsamotnou.

Araesenahrnulykolemněj,hihňalyseasyčely.

Nejdřívmuvybuchnehlava,míniljedenhlas.

Ne,odpovědělmuhlaszdruhéstrany.Znenadáníshoří.

Stvůrysesázelyoto,jakzahyne…jakývypálenýflekponěmzůstanenazemi.

„Bobe,“zachraptěl.„Játěpotřebuju.“

Beznadějnáprosba,málemjísámnerozuměl.PročbymělBobvyslyšetjehovolánídvakrát?TenTitánužví,jaktobylo.Percyneníjehokamarád.

Naposledyzvedloči.Kolemnějjakobytozablikalo.Nebezačalovřítanazemiseudělalypuchýře.

Percysiuvědomil,žeto,covidělzTartaru,bylajenomzředěnáverzejehopravýchhrůz–jento,comozekpolobohadovedlzpracovat.Nejhoršízůstávaloskryto,stejnějakomlhakrylanestvůrypředpohledemsmrtelníků.Teď,kdyžPercyumíral,odhalovalasemupravda.

179

VzduchbyldechTartaruavšechnytynestvůrykrevníbuňkycirkulujícíjehotělem.To,coPercydosudviděl,byljensenvmyslitemnéhobohapropasti.

TakhlemuselvidětTartarNicoamálemhotopřipraviloorozum.

Nico…jedenzmnohalidí,kekterýmsePercynezachovaldobře.

SAnnabethsedostaliTartaremtakhledalekojedinědíkytomu,žeseNicodiAngelozachovaljakoBobůvpravýpřítel.

Vidíštuhrůzujámy?ozvalysearaemírně.Vzdejse,PercyJacksone.Nenísmrtlepšínežsnášettotomísto?

„Omlouvámse,“zašeptalPercy.

Onseomlouvá!Araepotěšeněvyjekly.Litujesvéhozkaženéhoživota,svýchzločinůvůčidětemTartaru!

„Ne,“pokračovalPercy.„Omlouvámsetobě,Bobe.Měljsemktoběbýtupřímný.Prosím…odpusťmi.OchraňAnnabeth.“

Nečekal,žehoBobuslyšínebovyslyší,alepotřebovalulehčitvlastnímusvědomí.Nemohlzesvýchpotížívinitnikohojiného,bohy,Boba,dokonceaniKalypsó,dívku,kterounechaltrčetsamotnoutamnaostrově.MožnázahořklaazezoufalstvíproklelaPercyhopřítelkyni.Apřece…Percyseonimělpostarat,zařídit,abyjibohovéuvolnilizvyhnanstvínaÓgygii,jakslíbili.NezachovalsekníoniclípnežkBobovi.Mocnanianinemyslel,ikdyžjejíměsíčníkrajkovístálekvetlovmáminětruhlíku.

Stálohotovšechnyzbývajícísíly,alezvedlse.Zceléhotělamustoupalapára.Nohysemutřásly.Vnitřnostisemuvzdouvalyjakosopka.

Aspoňzahynevboji.NapřáhlAnaklusmos.

Alenežstačilzaútočit,všechnyaraepřednímexplodovalyarozpadlysevprach.

180

XXXII

PERCY

Bobtoskoštětemvážněuměl.

Sekalsematam,ničildémonyjednohopodruhém,kočkaBobíkmusedělanarameni,ježilahřbetasyčela.

Zapárvteřinbylapoaraeveta.Většinasejichvypařila.Tychytřejšíodlétlydotmyaječelyhrůzou.

PercychtělTitánovipoděkovat,alehlashoneposlouchal.Nohysemupodlamovaly.Vušíchmuzvonilo.SkrzrudouzářibolestividělAnnabeth,jakokusdálposleputápekekrajiútesu.

„Ne!“zavylPercy.

Bobsledovaljehopohled.PřihnalsekAnnabethazvedlji.

Křičelaakopala,bušilaBobovidobřicha,aletomutozřejměnevadilo.OdnesljikPercymuajemnějisložilnazem.

Titánjísáhlnačelo.„Bebínko.“

Annabethsepřestalabránit.Pohledsejívyjasnil.„Kde–co–?“

UvidělaPercyhoapotvářijípřejelasérievýrazů–úleva,radost,otřes,hrůza.„Cosemustalo?“vykřikla.„Cosestalo?“

Svíralamuramenaabrečelamudovlasů.

Percyjíchtělříct,ženic,alerozhodnětoněcobylo.Necítilužanivlastnítělo.Jehovědomíbylojakomalýheliovýbalon,volněuvázanýkvrškuhlavy.Neměložádnouváhu,žádnousílu.Pořádseroztahovalo,bylolehčíalehčí.Věděl,žebrzyvybuchnenebosetospojenípřetrhneajehoživotodplyne.

Annabethmuvzalatvářdodlaní.Políbilahoapokoušelasemusetřítprachipotzočí.

181

Bobsetyčilnadnimi,koštězaraženédozemějakovlajku.Tvářmělnečitelnou,vetmězářivěbílou.

„Spoustaprokletí,“promluvilBob.„Percyprovádělzlévěcinestvůrám.“

„Umíšhovyléčit?“prosilaAnnabeth.„Jakojsivyléčilmouslepotu?UzdravPercyho!“

Bobsezamračil.Dloubldocedulkysejménemnasvéuniformě,jakobytobylstrup.

Annabethtozkusilaznova.„Bobe–“

„Iapéthos,“zachraptělBobhlubokýmhlasem.„PředBobemtobylIapéthos.“

Vzduchsenehýbal.Percysecítilbezmocný,jentaktakspojenýsesvětem.

„Bobamámraději.“Annabethmluvilapřekvapivěklidně.

„Kteréhomášrádty?“

Titánsijiměřilčirýmastříbrnýmaočima.„Užnevím.“

SehnulsevedleníaprohlíželsiPercyho.Jehotvářvypadalaztrhanáaustaraná,jakobynajednoucítilváhuvšechstaletí,kterámělzasebou.

„Slíbiljsemto,“zamumlal.„Nicoměpožádalopomoc.IapéthosaniBobneradineplnísliby.“SáhlPercymunačelo.

„Bebínko,“zabručel.„Mocvelkébebínko.“

Percyvklouzlzpátkydosvéhotěla.Zvoněnívušíchpřestalo.

Pohledsemurozjasnil.Pořádsecítil,jakobyspolklfritovacíhrnec.

Vnitřnostimubublaly.Cítil,žesejedjenomzpomalil,nezmizel.

Alebylnaživu.

PokoušelsepodívatBobovidoočí,dátnajevovděk.Hlavasemusvezlanaprsa.

„TohleBobnedokáževyléčit,“povzdechlsiTitán.„Spoustajedu.

Spoustaprokletínajednou.“

AnnabethsevřelaPercymuramena.Chtělříct:Tohlecítím.Au.

Mocmědrtíš.

„Comůžemedělat,Bobe?“naléhalaAnnabeth.„Jetuněkdevoda?Vodabymusnadpomohla.“

„Žádnávoda,“zavrtělhlavouBob.„Tartarjezlý.“

Tojsemsivšiml,chtěloseječetPercymu.

182

AspoňžesiTitánříkáBob.IkdyžvyčítalPercymu,žemusebralpaměť,možnábypojehosmrtiAnnabethpomohl.

„Ne,“stálanasvémAnnabeth.„Ne,musíbýtnějakácesta.Něco,cohouzdraví.“

BobpoložilrukuPercymunaprsa.Pohrudisemušířilochladnébrněníjakoeukalyptovýolej,alejakmileBobzvedlruku,úlevapominula.Percymuzasepřipadalo,žemávplicíchhorkoulávu.

„Tartarzabíjípolobohy,“zasmušilseBob.„Uzdravujenestvůry,alevysemnepatříte.TartarPercyhoneuzdraví.Jámavásnesnáší.“

„Tojemifuk,“vyjeklaAnnabeth.„Itadymusíbýtmísto,kdesiodpočine,nějakáléčba.MožnátamuHermovaoltářenebo–“

Vdálcezaburácelhlubokýhlas.Percyhobohuželpoznal.

„CÍTÍMHO!“řvalGigant.„MĚJSENAPOZORU,SYNU

POSEIDÓNA!JDUSIPROTEBE!“

„Polybotes,“ušklíblseBob.„NesnášíPoseidónaajehoděti.Jeužhodněblízko.“

AnnabethsesnažilavytáhnoutPercyhonanohy.Nesnášelsezato,žejítotakztěžuje,alepřipadalsijakopytelkulečníkovýchkoulí.

IkdyžAnnabethneslaskoroceloujehováhu,taktakseudrželnanohou.

„Bobe,jájdudál,stebou,nebobeztebe,“oznámila.„Pomůžešmi?“

KočičkaBobíkzamňoukalaazačalapříst,třelaseBoboviobradu.

BobsepodívalnaPercyhoatenlitoval,ženedokážerozluštitjehovýraz.Jerozzlobený,nebojenomzamyšlený?Plánujepomstu,nebosejencítíublížený,protožemuPercylhal,žejejehopřítel?

„Existujejednomísto,“svěřilseBobnakonec.„ExistujejedenGigantatenmožnáví,codělat.“

AnnabethPercyhomálemupustila.„Gigant.Víš,Bobe,Gigantijsouzlí.“

„Jedenjehodný,“tvrdilBob.„Věřmiajátětamodvedu…

pokudnásPolybotesatidalšídřívnechytí.“

183

XXXIII

JASON

Jasonusnuluprostředakce.Tobylozlé,protožesezrovnanacházeltřistametrůvevzduchu.

Dalosetočekat.ByloránopostřetusbanditouSkeirónemaJasonmělslužbu,bojovalsdivokýmiventy,kteříohrožovaliloď.

Kdyžproťalposledního,zapomnělzadržetdech.

Pitomáchyba.Kdyžserozpadnebouřkovýduch,vytvořívakuum.Apokudneníčlověkvestřehu,vysajemutovzduchzplic.

Tlakvevnitřnímuchupoklesnetakrychle,žeztratívědomí.

PřesnětosestaloJasonovi.

Aještěhůř,okamžitěsepohroužildosnu.Kdesivpodvědomísipomyslel:Tosnadne!Teď?

Věděl,žesemusíprobudit,jinakzemře,alenedokázalsetémyšlenkydržet.Vesnuseobjevilnastřešenějakévysokébudovy,kolemsetáhlonočnípanoramaManhattanu.Oblečenímmuškubalchladnývítr.

OněkolikblokůdálsenadEmpireStateBuilding–vstupemnahoruOlymp–sbíralymraky.Míhalyseblesky.Vzduchkovověčpělnadcházejícímdeštěm.Vršekmrakodrapuzářiljakoobvykle,alezdálose,žesvětlavypovídajíslužbu.Blikalaodfialovékoranžové,jakobybarvysoupeřilyovedení.

NastřešeJasonovybudovystálikamarádizTáboraJupiter,skupinapolobohůvbojovézbroji,zbraněaštítyzimperiálníhozlataselesklyvetmě.VidělDakotuaNathana,LeiluaMarcuse.KousekstranoulelkovalbledýahubenýOktavián,očičervenénevyspánímnebovztekem,upasušňůruobětníchplyšovýchzvířátek.Na

184

fialovémtrikuamaskáčovýchkalhotáchmělnavlečenoubílouróbuaugura.

UprostředřadybylaReynaasníjejídvakovovípsiAurumaArgentum.KdyžjiJasonviděl,silněhobodlavina.Nechaljivdomnění,žebymezinimimohloněcobýt.Nikdydonínebylzamilovanýanikdyjikničemunesváděl…alenadruhéstraněanineodrazoval.

Zmizelanechaljiřídittáborsamotnou.(Nodobře,tosisámneusmyslel,alestejně…)PaksevrátildotáborasnovoupřítelkyníPiperaceloubandouřeckýchkamarádůnaválečnélodi.VypálilinaFórum,zmizelianechaliReyněnastarostiválku.

Vtomsnuvypadalaunavená.Jiníbysitohomožnánevšimli,aleonsnípracovaldostdlouho,abyzaznamenalúnavuvočích,napětívramenoupodpásybrnění.Tmavévlasymělavlhké,jakobysizrovnadalarychlousprchu.

Římanéhledělinadveřevedoucínastřechu,jakobynaněkohočekali.

Kdyžseotevřely,objevilysedvěpostavy.Jednabylafaun–ne,pomyslelsiJason,satyr.NaučilsetenrozdílvTábořepolokrevnýchatrenérHedgehovždyckyopravoval.Římštífaunovésejenpoflakovali,žebraliajedli.Satyrovébyliochotnější,vícsezapojovalidozáležitostípolobohů.Jasonmělpocit,žetohotokozlíkaještěneviděl,alebylsijistý,žepocházízřeckéstrany.ŽádnýfaunbysetakodhodlaněnepřiblížilkeskupiněŘímanůuprostřednoci.

Mělnasobězelenétričkoochráncůpřírodysobrázkyohroženýchvelrybatygrů.Chlupaténohyakopytasinezakrýval.Mělhustoukozíbradku,kudrnatéhnědévlasynacpanédorastačapkyanakrkupíšťalu.Popotahovalsilemtrička,alepodletoho,jaksiŘímanyprohlížel,hodnotiljejichpostojazbraně,Jasonsoudil,žetenhlesatyružvbojibyl.

Vedlenějstálazrzavádívka,kterouJasonznalzTáborapolokrevných–jejichorákulum.RachelElizabethDareová.Měladlouhékadeřavévlasy,jednoduchoubíloublůzuaručněpomalovanédžínsy.Svíralamodrýplastovýkartáčjakotalismanproštěstíanervózněsisnímpoklepávalaostehno.

185

Jasonsipamatoval,jakutáborovéhoohněodříkalaveršeproroctví,kteréposlalojeho,PiperaLeanaprvníspolečnouvýpravu.Bylatonormálnísmrtelnádospívajícíholka–nepolobůhalezdůvodů,kteréJasonnikdynepochopil,sijiduchDelfvybralzasvéhohostitele.

Nabízelaseotázka:CodělátadysŘímany?

PopošladopředuaupřelaočinaReynu.„Dostalajsimůjvzkaz.“

Oktaviánsiodfrkl.„Tojejedinýdůvod,pročjstesedostaliživíažsem,Řekové.Doufám,žejstepřišlidojednatpodmínkykapitulace.“

„Oktaviáne…,“varovalahoReyna.

„Aspoňjeprohledej!“žádal.

„Tonenítřeba,“zamítlatoReynaaměřilasiRachelDareovou.

„Mátezbraně?“

Rachelpokrčilarameny.„Jenomtenhlekartáč.JednoujsemsnímpraštilaKronadooka.Jinaknic.“

Římanévypadali,žeztohonejsoumoudří.Tasmrtelnicesenetvářila,žesidělálegraci.

„Atvůjkamarád?“Reynapokývlaksatyrovi.„Myslelajsem,žepřijdešsama.“

„TojeGroverUnderwood,“představilahoRachel.„Vůdcerady.“

„Jakérady?“vyštěklOktavián.

„Radykopytnatýchstarších,člověče.“Groverůvhlaszněltenceapisklavě,jakobymělnahnáno,aleJasontušil,žesatyrjekurážnější,neždávánajevo.„Páni,vyŘímaninemátepříroduastromyatyhle

věci?Nesuvámzprávy,cosimusíteposlechnout.

Anavícjsemkvalifikovanýochránce.Jsemtu,abychchránilRachel.“

Reynavypadala,jakožesesnažínesmát.„Alezbraněnemáš?“

„Jenompíšťalu.“Groversezatvářilteskně.„Percyvždyckyříkal,žebychnasvojepodání‚BorntoBeWild‘potřebovalzbrojnípas,alepodlemětoažtakzlýnení.“

Oktaviánsiodfrkl.„DalšíkámošPercyhoJacksona.Vícanislyšetnemusím.“

Reynazvedlaruku,abysizjednalaticho.Jejízlatýastříbrnýpesčenichalivevzduchu,alezůstávalivkliduapozornípojejímboku.

186

„Našihostézatímmluvípravdu,“promluvila.„Dejtesipozor,RachelaGrovere.Jestlizačnetelhát,nedopadneprovástenrozhovordobře.Vyklopte,cojstenámpřišliříct.“

Rachelvylovilazkapsydžínkuspapíru,něcojakoubrousek.

„Vzkaz.OdAnnabeth.“

Jasonsinebyljistý,jestlidobřeslyšel.AnnabethjepřecevTartaru.Nemůžeposílatzprávunaubrousku.

Možnájsemspadldovodyaumřel,ozvalosejehopodvědomí.

Tohleneníopravdové.Jenomnějakáposmrtnáhalucinace.

Aletensenpůsobilvelmiskutečně.Cítilvítrvanoucípostřešeabouřkuvznášejícísevevzduchu.NadEmpireStateBuildingseblýskalo,ažsetoodráželoodbrněníŘímanů.

Reynasivzalavzkaz.Četlahoakabonilase.Šokovaněotevřelapusu.NakonecvzhlédlakRachel.„Tomábýtvtip?“

„Kéžbytomutakbylo,“povzdechlasiRachel.„OnijsouvážněvTartaru.“

„Alejak–“

„Jánevím,“odpovědělaRachel.„Tenvzkazseobjevilvobětnímohnivnašemjídelnímpavilonu.JetopísmoAnnabeth.Chtělavyslovenětebe.“

Oktaviánsepohnul.„Tartar?Jaktomyslíš?“

Reynamupodaladopis.

Oktaviánsimumlalnahlas:„Řím,Arachné,Athéna–AthénaParthenónská?“Rozhořčeněserozhlédl,jakobyčekal,ženěkdopopře,cočte.„Nějakýřeckýpodfuk!Řekovéjsousvýmipodfukypověstní!“

Reynasivzalavzkazzpátky.„Pročtochcezrovnaodemě?“

Rachelseusmála.„Protožejemoudrá.Věří,žetodokážeš,ReynoAviloRamírez-Arellanová.“

Jasonovipřipadalo,jakobydostalfacku.NikdonikdynepoužilceléReyninojméno.Neradahokomukoliprozrazovala.Jasonhořeklnahlasjenomjednou,kdyžsehoučilsprávněvyslovit,azměřilasihovražednýmpohledem.TobylojménotémaléholkyvSanJuanu,vyštěklananějtehdy.Nechalajsemhotam,kdyžjsemodešlazPortorika.

Reynasezamračila.„Jakjsi–“

187

„Páni,“vložilsedotohoGroverUnderwood.„TymášiniciályR.

A.R.A.?“

Reyninarukasjelakdýce.

„Aletojefuk!“vyhrklsatyrrychle.„Koukej,kdybychomnevěřiliAnnabethinýminstinktům,nicneriskujemeanechodímesem.Onaví,cobyzabrániloválce:římskývůdcevracejícínejdůležitějšířeckousochudoTáborapolokrevných.“

„Nenítožádnýpodfuk,“dodalaRachel.„Mynelžeme.Zeptejsesvýchpsů.“

Kovovíchrtinereagovali.ReynazamyšleněpohladilaAurumapohlavě.„AthénaParthenónská…Takžetalegendajepravdivá.“

„Reyno!“zakvílelOktavián.„Tohlenemůžešmysletvážně!

Ikdybytasochaještěexistovala,vidíš,codělají.Chystámesejenapadnout–zničittyhnusnéŘekyjednouprovždycky–aonisivymyslítakovouhlepitomost,abytězaměstnali.Chtějítěposlatnasmrt!“

OstatníŘímanézabručeliazabodlisepohledemdonávštěvníků.

Jasonsivzpomněl,jakpřesvědčivýumíbýtOktavián.Pomaluzískávaldůstojníkynasvoustranu.

RachelDareovásiaugurazměřila.„Oktaviáne,synuApollóna,mělbystobrátvážněji.IŘímanéuznávajídelfskéorákulumtvéhootce.“

„Haha!“vyprsklOktavián.„Tyjsidelfskéorákulum?Jasně.AjájsemcísařNero!“

„Nerobylaspoňdobrýhudebník,“neodpustilsiGrover.

Oktaviánzaťalpěsti.

Najednousevítrzměnil.ZavířilkolemŘímanůazasyčeljakohnízdohadů.RachelDareováserozzářilazelenouaurou,jakobysenanizaměřilsmaragdovýreflektor.Pakvítrustalazávojserozplynul.

ŠklebzOktaviánovytvářezmizel.Římanéstísněněpřešlápli.

„Rozhodnutíjenavás,“pokračovalaRachel,jakobysenicnestalo.„Nemámprovásžádnéspeciálníproroctví,alevidímzábleskybudoucnosti.VidímAthénuParthenónskounaVrchupolokrevných.Vidím,jakjipřinášíona?“UkázalanaReynu.„AEllaodříkávalaveršezvašichSibylskýchknih–“

188

„Cože?“přerušilajiReyna.„Sibylskéknihybylyzničenypředstovkamilet!“

„Játověděl!“Oktaviánsipraštilpěstídodlaně.„Taharpyje,cosijipřineslizvýpravy–Ella.Jávěděl,žemeleproroctví.Teďtochápu.Nějak–nějaksizapamatovalaSibylskéknihy.“

Reynanevěřícnězavrtělahlavou.„Jakjetomožné?“

„Nevíme,“přiznalaRachel.„Aleano,asijetotak.Ellamádokonaloupaměť.Milujeknihy.Někdesipřečetlavašiřímskouknihuproroctví.Teďjejejichjedinýzdroj.“

„Tvíkámošilhali,“obořilsenaniOktavián.„Prýžesiharpyjejenomněcodrmolí.Ukradliji!“

Groverrozhořčenězafuněl.„Ellanenívášmajetek!Jetosvobodnábytost.KromětohochcebýtvTábořepolokrevných.

Chodísjednímmýmkamarádem,sTysonem.“

„StímKyklopem,“vzpomnělasiReyna.„HarpyjechodísKyklopem…“

„Tojefuk!“spustilOktavián.„Taharpyjemácennářímskáproroctví.JestlijiŘekovénevrátí,vezmemesijakorukojmíjejichorákulum!Stráže!“

Předstoupilidvacenturionisnapřaženýmkopím.Groversizvedlpíšťalukpuse,zahrálrychloumelodiiazbraněsejimproměnilyvevánočnístromky.Strážejepřekvapeněupustily.

„Tostačilo!“naštvalaseReyna.

Nezvyšovalahlasčasto.Alekdyžtoudělala,všichniposlechli.

„Odbočilijsmeodtématu,“chopilaseslova.„RachelDareová,tymitvrdíš,žeAnnabethjevTartaru,apřecenašlacestu,jakposlatvzkaz.Chcepomně,abychdopravilasochuzantickýchkrajůdovašehotábora.“

Rachelpřikývla.„JenomŘímanjimůževrátitanastolitmír.“

„ApročbyměliŘímanéstátomír,“zeptalaseReyna,„potom,covašeloďnapadlanašeměsto?“

„Tyvíšproč,“změřilasijiRachel.„Abychomsevyhnuliválce.

Usmířiliřeckéařímskéstránkybohů.Musímespolupracovat,aťporazímeGaiu.“

Oktaviánpopošeldopředuachtělněcoříct,aleReynamuvěnovaladrtivýpohled.

189

„PodlePercyhoJacksona,“prohlásila,„sebitvasGaiouvybojujevantickýchkrajích.VŘecku.“

„Ano,tamjsouGiganti,“přisvědčilaRachel.„Aťplánujíjakákolikouzla,jakékolirituálykprobuzenímatkyzemě,cítím,žesetostanevŘecku.Ale…no,našeproblémyseneomezujínaantickékraje.

ProtojsempřivedlaGrovera,abysisvámipromluvil.“

Satyrsezatahalzakozíbradku…„Jo…koukejte,posledníchpárměsícůjsemmluvilsesatyryapřírodnímiduchypocelémkontinentu.Všichnitvrdítotéž.Gaiaseprobouzí–chciříct,žejetoužúplněnaspadnutí.Našeptáválžinajádám,snažísejezískat.

Vyvolávázemětřesení,vyvracístromydryád.Jenomzaminulýtýdenseobjevilavlidsképodoběnadesetirůznýchmístechapármýchkámošůvyděsilaksmrti.VColoraduvyrostlazhoryobřípěstarozpláclazábavníkoníkyjakomouchy.“

Reynasezamračila.„Zábavníkoníky?“

„Tonemámečasvysvětlovat,“mávlarukouRachel.„Hlavníje,žeGaiapovstanevšude.Užseprobouzí.Nikdenebudebezpečno.

Amyvíme,žejejímprvnímcílembudoutáborypolokrevných.Chcenászničit.“

„Spekulace,“odseklOktavián.„Rozptylování.Řekovésebojínašehoútoku.Pokoušísenásošidit.Jetodalšítrojskýkůň!“

ReynaotočilastříbrnýmprstenemsesymbolymečeapochodněsvématkyBellony,kterýnesundávalazprstu.

„Marcusi,“rozkázala,„přiveďzestájíScipia.“

„Tone,Reyno!“zaprotestovalOktavián.

ObrátilasekŘekům.„UdělámtoproAnnabeth,vzájmumírumezinašimitábory,alenemysletesi,žejsemzapomnělanaurážkuTáboraJupiter.Vašeloďpálilananašeměsto.Tovyjstevyhlásiliválku–nemy.Ateďjděte.“

Groverduplkopytem.„Percybynikdy–“

„Grovere,“varovalahoRachel.„Musímejít.“

Jejítónnapovídal:nežbudepozdě.

Kdyžzmizelinaschodech,obrátilseOktaviánkReyně.

„Zbláznilases?“

„Jsemprétorkalegie,“zdůraznilaReyna.„Asoudím,žejetovnejlepšímzájmuŘíma.“

190

„Nechatsezabít?Porušitnašenejstaršíprávaavydatsedoantickýchkrajů?Jaktujejichloďvůbecnajdeš,pokudpřežiješcestu?“

„Jájeobjevím,“tvrdilaReyna.„JestliseplavídoŘecka,známmísto,kdeseJasonzastaví.AbymohlčelitduchůmvHádověchrámu,budepotřebovatarmádu.Ajejenomjedinémísto,kdemůžetakovoupomochledat.“

Jasonovisevesnubudovazhouplapodnohama.Vzpomnělsinarozhovor,kterýsReynouvedlpředlety,naslib,kterýsidali.Věděl,očemmluví.

„Jetošílenost,“bručelOktavián.„Užteďnanásútočí.Musímepodniknoutprotiútok!Tichlupatískrčcinámkradouzásoby,ničínašezvědyjávím,žejeposlaliŘekové.“

„Možná,“připustilaReyna.„Alebezméhovědomínespustíšžádnýútok.Dálhlídejnepřátelskýtábor.Zajistisvépozice.Posbírej,kolikspojencůdokážeš,ajestlichytíštrpaslíky,smýmpožehnánímjepošlizpátkydoTartaru.AlenaTáborpolokrevnýchnezaútočíš,dokudsenevrátím.“

Oktaviánpřimhouřiloči.„Kdyžbudešpryč,jenejvyššímdůstojníkemaugur.Velímjá.“

„Jávím.“Reynatímočividněnebylanadšená.„Alemášmérozkazy.Slyšelijstejevšichni.“Přejelapohledemtvářecenturionů,jakobyjevybízela,abysitrouflijíodporovat.

Pakodspěchala.Fialovýplášťzanívlálapsijíšlivpatách.

Sotvazmizela,obrátilseOktaviánkcenturionům.„Sebertevšechnyvyššídůstojníky.Chcisvolatschůzi,jakmileReynaodjedenatusvoušílenouvýpravu.Nastanepárzměnvplánechlegie.“

Jedenzcenturionůsenadechl,abyněcořekl,aleznějakéhodůvodupromluvilhlasemPiper:„PROBUĎSE!“

Jasonprudceotevřeločiaviděl,jaksemuřítívstříchladinamoře.

191

XXXIV

JASON

Jasontopřežil–alejentaktak.

Kamarádimupakvylíčili,žehozahlédlipadatzoblohyažvposlednívteřině.Nebylčasnato,abyseFrankproměnilvorlaachytilho;nebylčasvymysletzáchrannýplán.

ŽivotmuzachránilajenompohotovostačaromluvaPiper.

ZaječelaPROBUĎSE!stakovýmdůrazem,ažJasonovipřipadalo,jakobydostalránudefibrilátorem.Mělmilisekundunato,abypovolalvítranestalsepolobožskýmmastnýmflekemplovoucímnahladiněJadranu.

NapaluběsivzalLeastranouanavrhlmuzměnukurzu.Leomunaštěstívěřilanevyptávalseproč.

„Divnýmístonaprázdniny,“zašklebilsejenom.„Aleco,tyjsišéf!“

Teď,kdyžJasonsedělskamarádyvjídelně,cítilsetakprobuzený,jakobynemělusnoutještětýden.Nevěděl,cosrukama.

Pořádsimuselpoťukávatnohou.Mělpodezření,žetakhlesecítíLeoceloudobu,jenžetentobereshumorem.

Potom,coJasonvidělvesnu,mudovtipkovánínebylo.

Přiobědějimvylíčilsvůjsen.Kamarádimlčelitakdlouho,žetrenérHedgemezitímdojedlburákovémásloabanánovýsendvičaskřoupalkeramickýtalíř.

LoďseplavilapoJadranuaskřípala,zbyláveslabylapoútokuobříželvymimoprovoz.JednouzačassezreproduktorůozvalopískáníavrzánífiguryFestuse,hlásícístavautopilotavtomdivnémstrojnímjazyce,kterémurozuměljenomLeo.

192

„ZprávaodAnnabeth.“Piperužaslezavrtělahlavou.„Nechápu,jakjetomožné,alepokudano–“

„Takžije,“dořeklLeo.„Díkybohůmasemspálivouomáčkou.“

Franksezamračil.„Cotomáznamenat?“

Leosiotřeldrobkyzpusy.„Toznamená,abysmipodalpálivouomáčku,Zhangu.Mámještěhlad.“

Frankmupodalnádobku.„Nechcesemivěřit,ženásReynazkusínajít.Doantickýchkrajůsenesmí.Přijdeoprétorství.“

„Pokudpřežije,“připomnělaHazel.„Ipronásbylafuškasesemdostat,atojenássedmamámebitevníloď.“

„Amě.“TrenérHedgesiříhl.„Nezapomínejte,holoubcimoji,žemátevýhodusatyra.“

Jasonsemuselusmát.TrenérHedgebylobčaslegrační,aleJasonbylstejněrád,žejelsnimi.Myslelnasatyra,kteréhovidělvesnu,naGroveraUnderwooda.Nedovedlsipředstavitkozla,kterýbyseodtrenéraHedgeališilvíc,alepřitomobapůsobilistatečně,každýposvém.

JasonuvažovalofaunechvTábořeJupiter–jestlibybylitakytakoví,kdybyodnichřímštípolobohové

čekalivíc.Dalšívěc,kteroubysimělpřipsatdoseznamu…

Doseznamu.Aždosudsineuvědomoval,ženějakýmá,aleodtédoby,coopustilTáborpolokrevných,uvažovalotom,jakudělatTáborJupitervíc…řecký.

VyrostlvTábořeJupiter.Vedlsitamdobře.Alevždyckysechovaltrochujinaknežostatní.Pravidlahorozčilovala.

VstoupildoPátékohorty,právěprotožehoodtohovšichnizrazovali.Varovaliho,žejetonejhoršíjednotka.Ataksipomyslel:Fajn,udělámznítunejlepší.

Jakmilesestalprétorem,prosazovalpřejmenováníDvanáctélegienaPrvníjakosymbolnovéhozačátkuŘíma.Tamyšlenkamálemvyvolalavzpouru.NovýŘímstálnatradicíchaodkazu,pravidlaseneměnilajentak.Jasonsestímnaučilžít,adokoncesedostalažnavrchol.

Aleteď,kdyžvidělobatábory,nemohlsezbavitpocitu,ževTábořepolokrevnýchbysemožnánaučilněcovícsámosobě.

193

PokudpřežijeválkusGaiouavrátísedoTáboraJupiterjakoprétor,dokážezměnitvěciklepšímu?

Jetojehopovinnost.

Takpročhotapředstavaděsí?Cítilseprovinile,ženechalReynuvevedenísamotnou,alestejně…něcovněmbyserádovrátilodoTáborapolokrevnýchsPiperaLeem.Mělpocit,žejehroznývůdce.

„Jasone?“zeptalseLeo.„ArgoIIJasonovi.Přepínám.“

Uvědomilsi,žesenanějkamarádidívajísočekáváním.

Potřebovaliuklidnit.AťužseJasonpoválcedostanedoNovéhoŘímanebone,teďmusíjednatjakoprétor.

„Pardon.“Sáhlsinarýhu,kteroumubanditaSkeirónvyseklvevlasech.„DostatsepřesAtlantik,tojetvrdácesta,jasně.AlenaReynusimůžetevsadit.Jestlitoněkdodokáže,takjetoona.“

Piperkroužilalžícívpolévce.Jasonapořádtrochuznervózňovalo,jestlinaReynunežárlí,alekdyžvzhlédla,věnovalamuúsměv,spíšprovokativnínežnejistý.

„No,jáReynuzasmocrádauvidím,“prohlásila.„Alejaknásmánajít?“

Frankzvedlruku.„NedásejíprostěposlatvzkazIris?“

„Haprujeto,“vložilsedohovorutrenérHedge.„Příjemjenanic.

Přísahám,žebychtuduhovoubohynikaždývečernejradšinakopl…“

Odmlčelse,rudýjakorak.

„Trenére?“Leosezašklebil.„Komuvolátekaždývečer,vystarýkozle?“

„Nikomu!“vyštěklHedge.„Nictonení!Jenomjsemchtělříct–“

„Chtělříct,žejsmetoužzkoušeli,“zasáhlaHazelatrenérjívěnovalvděčnýpohled.„Rušítonějakámagie…možnáGaia.

AkontaktovatŘímanyjeještětěžší.Podleměsenějakkryjí.“

JasonsepodívalzHazelnatrenéraauvažoval,cosetosesatyremdějeajakotomHazelví.Kdyžnatoteďmyslel,napadloho,žesetrenéruždlouhonezmínilosvépřítelkyni,oblačnénymfěMellii…

Frankzabubnovalprstydostolu.„Reynaasinemámobil,co?Ne.

Nevadí.NapegasuletícímpřesAtlantikbystejněmělamizernýsignál.“

194

JasonpomyslelnaputováníArgaIIpřesoceán,nadesítkystřetů,kteréjemálemzabily.Kdyžsipředstavil,žeReynapodnikátucestusama,nevěděl,jestliseděsí,nebožasne.

„Onanásnajde,“ujistilvšechny.„Vtomsnuseoněčemzmínila.

Čeká,žesecestoudoHádovachrámuzastavímnajednommístě.Já–jájsemnatovlastnězapomněl,alemápravdu.Tomístomusímnavštívit.“

Pipersekněmunaklonilaakaramelovýcopjíspadlpřesrameno.

Jejímnohobarevnéočimuztěžovalyuvažování.

„Akdejetomísto?“zeptalase.

„No…jmenujeseSpik.“

„Spik.“Vonělamocpříjemně,jakokvetoucízimolez,„Hm,jo.“Jasonuvažoval,jestlinanějPipernepůsobínějakýmAfrodítinýmkouzlem.Třebažepokaždé,kdyžJasonvyslovíReyninojméno,popletemuhlavutak,ženeníschopenmysletnanicjinéhonežnaPiper.Nepřipadalomutojakonejhoršípomsta.

„Vlastněsetamužpomalublížíme.Leo?“

Leozmáčkltlačítkopalubníhotelefonu.„Jaktojdetamnahoře,kámo?“

DrakFestuszaskřípalavychrlilpáru.

„Prýtomámedopřístavuasitakdesetminut,“hlásilLeo.

„Počkat,“ozvalaseHazel.„PročplujemedoChorvatska?“

Jasonsivšiml,žeseostatníjejímupohleduvyhýbají.OdtohotrikusmlhouabanditouSkeirónembyli

Jasonvjejíblízkostitrochunervózní.Věděl,žetovůčiHazelnenífér.Stačilo,žejePlutonovodítě,aletamnaútesunavícpředvedlaopravdovoumagii.ApaksejíprýzjevilsámPluto.TakovévěciŘímanépovažovalizazláznamení.

Leoodsunulhranolkyaomáčku.„No,technickyvzatojsmenachorvatskémúzemíužasiden.Celétopobřeží,cokolemnějplujeme,patříChorvatsku,alevřímskýchdobáchsemuříkalo…jaktobylo,Jasone?“

„Dalmácie,“ozvalseNico,ažJasonnadskočil.

UsvatéhoRomula…JasonbynejradšiuvázalNikovikolemkrkuzvonec,abymělnapaměti,žetamtenklukje.Nicomělprotivnýzvykpostávatvrohujakomyšasplývatsestíny.

195

TeďpopošeldopředuaupřeltemnéočinaJasona.Odtédoby,cohozachránilizbronzovénádobyvŘímě,spalNicojenmaličkoajedlještěmíň,jakobybylpořádživzesemínekgranátovýchjablekzpodsvětí.Jasonoviažmocpřipomínaljednohomasožravéhoghúla,sekterýmkdysibojovalvSanBernardinu.

„ChorvatskobývaloDalmácie,“pokračovalNico.„Hlavnířímskáprovincie.ChcešnavštívitDiokleciánůvpalác,že?“

TrenérHedgesiznovumohutněodříhl.„Čípalác?ADalmácie,tojetomísto,odkudpocházejídalmatini?Tenfilm,101dalmatinů,ztohomámještěteďzlýsny.“

Franksepoškrábalnahlavě.„Proč?“

TrenérHedgevypadal,žesechystáspustitproslovohrůzáchfilmovýchhafanů,aleJasonserozhodl,žetonechceslyšet.

„Nicomápravdu,“spustilhonem.„MusímjítdoDiokleciánovapaláce.TamzamíříReynanejdřív,protoževí,žetampůjdu.“

Piperpovytáhlaobočí.„ApročsitoReynamyslí?Protožetěodjakživašíleněfascinovalachorvatskákultura?“

Jasonhledělnasvůjnedojedenýsendvič.Těžkosemumluviloovlastnímživotě,nežmuJunovymazalapaměť.RokyvTábořeJupitermupřipadalyneskutečné,jakobytobylfilm,vekterémhrálpředdesítkamilet.

„SReynoujsmesikolikrátoDiokleciánovipovídali,“

vysvětloval.„Obajsmesihotrochuidealizovalijakovůdce.Shodlijsmese,žebychomsemocrádipodívalidojehopaláce.

Samozřejmějsmevěděli,žetonejde.Doantickýchkrajůnikdonesměl.Alestejnějsmesedohodli,žepokudsetamněkdypodíváme,musímedojehochrámu.“

„Dioklecián…“Leootomjménuuvažoval,pakzavrtělhlavou.

„Nicměnenapadá.Pročjetakdůležitý?“

Franksezatvářildotčeně.„Byltoposlednívelkýpohanskýcísař!“

Leoprotočilpanenky.„Pročměnepřekvapuje,žetovíš,Zhangu?“

„Pročbychtonevěděl?Bylposlední,kdouctívalolympskébohy,nežpřišelKonstantinapřijalkřesťanství.“

196

Hazelpřikývla.„Takysinaněcovzpomínám.SestryuSvatéAgnesnásučily,žeDiokleciánbylvelkýpadouch,stejnějakoNeroaCaligula.“PodívalasepochybovačněnaJasona.„Pročjstehozbožňovali?“

„Onnebylúplnýpadouch,“líčilJason.„Ano,pronásledovalkřesťany,alejinaktobyldobrýpanovník.Vstoupildolegieavypracovalsezničeho.Jehorodičebylibývalíotroci…neboaspoňmáma.Polobohovévědí,žebylsynJupitera–poslednípolobůh,kterývládlŘímu.Atakyprvnícísař,kterýsevzdalmoci,tedadobrovolně.PocházelzDalmácie,protosetamvrátilapostavilsipalácdovýslužby.KolemvyrostloměstoSplit…“

Odmlčelse,kdyžsepodívalnaLea,kterýdělal,žesineviditelnoutužkouzapisujepoznámky.

„Pokračujte,profesoreGracei!“zašklebilseazakouleločima.

„Chciztéprověrkydostatjedničku.“

„Sklapni,Leo.“

Piperusrkladalšílžícipolévky.„AčímjeDiokleciánůvpaláctakzvláštní?“

Nicosenaklonilautrhlsikuličkuvína.Nejspíštobylojehojedinéjídlozacelýden.„PrýtamstrašíDiokleciánůvduch.“

„ByltosynJupiterajakojá,“pokračovalJason.„Jehohrobkuzničilipředstovkamilet,alesReynoujsmeuvažovali,jestlibyšlonajítDiokleciánovaduchaazeptatseho,kdejepohřbený…totiž,podlelegendsnímbylopochovánojehožezlo.“

Nicosenanějpousmál.Nahánělotohrůzu.„Á…tahlelegenda.“

„Jakálegenda?“chtělavědětHazel.

Nicoseobrátilksestře.„Diokleciánovožezloprýdokážepovolatduchyřímskýchlegií,všechny,kteříuctívalistarébohy.“

Leohvízdl.„No,takteďkamětozačínázajímat.Bylobyfajnmítnapomoctvrďáckouarmádupohanskýchzombíků,ažnaklušemedoHádovachrámu.“

„Takhlebychtoasineřekl,“zabručelJason,„alejetotak.“

„Nemámemocčasu,“upozorniljeFrank.„Užjedevátéhočervence.MusímesedostatdoEpiru,zavřítbránuSmrti–“

„Kterouhlídákouřovýobr,“doplnilaHazel,„ačarodějka,kteráchce…“Zaváhala.„No,vlastněnevímco.AlepodlePlutonaplánuje

197

znovuvybudovatsvouříši.Aťtoznamená,cochce,jetozlé,kdyžotecpovažovalzanutnévarovatměosobně.“

Franksiodfrkl:„Ajestlitovšechnopřežijeme,takještěmusímezjistit,kdeGigantiprobouzejíGaiu,adostatsetampředprvnímsrpnem.Kromětoho,čímdýlbudouPercyaAnnabethvTartaru–“

„Jávím,“přikývlJason.„VeSplitusenezdržímedlouho.Aletožezlostojízapokus.Ažsedostanemedopaláce,nechámetamvzkazReyně.Popíšemejícestu,kterousevydámedoEpiru.“

Nicopřikývl.„Diokleciánovožezlobyhodnězmohlo.Budešpotřebovatmojipomoc.“

Jasonsesnažilnedatnajevo,jakjemutonepříjemné,alepřipředstavě,žebyšelněkamsámsNikemdiAngelo,muběhalmrázpozádech.

PercymuoNikovivyprávělpárznepokojivýchhistorek.Nebylovždyckyjasné,načístraněstojí.Prožilvícčasusmrtvýminežseživými.JednouvHádověpalácivlákalPercyhodopasti.Možnátoodčinil,kdyžpomohlŘekůmprotiTitánům,alestejně…

Pipermustisklaruku.„No,toznídobře.Jdutaky.“

Jasonovisechtělovykřiknout:Díkybohům!

AleNicozavrtělhlavou.„Tynemůžeš,Piper.MůžetobýtjenomJasonajá.DiokleciánůvduchsezjevísynoviJupitera,alejinípolobohovébyho…no,vyplašili.Ajájsemjediný,kdosnímdokážemluvit.AniHazeltonezvládne.“

Nikoviselesklyočitouvýzvou.Vypadaloto,žejezvědavý,jestliJasonsvolí,nebone.

Rozeznělselodnízvon.Festuszaskřípalazachrčelzreproduktorů.

„Jsmenamístě,“zahlaholilLeo.„Veleváženédámyapánové,vítejteveSplitu.“

Frankzaúpěl.„NemůžemenechatValdezevChorvatsku?“

Jasonvstal.„Franku,mášnapovelobranulodi.Leo,tysepusťdooprav.Vyostatní,pomozte,kdejetřeba.MysNikem…“ObrátilsekHádovusynovi.„Musímenajítducha.“

198

XXXV

JASON

ÚplněnejdřívsiJasonvšimltohoandělauzmrzlinářskéhovozíku.

ArgoIIzakotvilovzálivuvedlešestinebosedmivýletníchlodí.

Smrtelnícisijakoobyčejnětrirémyvůbecnevšímali;aleJasonsNikemjenprovšechnypřípadynaskočilinajedenzturistickýchčlunů,abyvypadalijakosoučástdavu,kdyžseblížilikpobřeží.

Splitpůsobilnaprvnípohledjakobezvadnémísto.Podélpřístavusevinuladlouhápromenádalemovanápalmami.Vkavárnáchnachodnícíchlelkovalaevropskámládež,brebentilarůznýmijazykyavychutnávalasislunečnéodpoledne.Vzduchvonělpogrilovanémmaseačerstvěřezanýchkvětinách.

Městozahlavnímbulvárembylomíchanicístředověkýchhradníchvěží,římskýchzdí,vápencovýchdomůsčervenýmitaškovýmistřechamiamoderníchkancelářskýchbudov,tovšechnonamačkanéksobě.Vdálcesetáhlyšedozelenékopcekhorskémuhřebeni.Jasonztohobyltrochunervózní.Pořádpokukovalpotépříkréskalnístěněačekal,žesevjejíchstínechobjevíGaiinatvář.

ŠlisNikempopromenáděaJasonzahlédltohochlapíkaskřídly,kterýsikupovalnanukupouličníhovozíku.Prodavačkasetvářilaznuděněavracelamudrobné.Turistéobcházelijehomohutnákřídlaaaninemrkli.

JasonštouchldoNika.„Vidíšto?“

„Jo,“přisvědčilNico.„Asibychomsimělikoupitzmrzku.“

BlížilisekvozíkuaJasonmělstrach,abytenokřídlenýchlapíknebylsynseverníhovětruBoreáse.Anděloviviselubokustejný

199

zubatýbronzovýmečjakoboreásovcůmaJasonovoposlednístřetnutístěmidvěmanedopadlomocslavně.

Aletentochlapíkvypadalspíšhřejivěnežmrazivě.Mělnasoběčervenétílko,bermudyapáskovésandály.Křídlahrálasměsicíčervenohnědýchodstínůjakoukohoutanebopřiospalémzápaduslunce.ByltemněopálenýačernévlasysemukroutilyskorojakoLeovi.

„Nenítoduch,kterýsevrátil,“zamumlalNico.„Anibytostzpodsvětí.“

„Ne,“přisvědčilJason.„Pochybuju,žetyjedínanukyvčokoládě.“

„Takcojezač?“uvažovalNico.

Dostalisekněmunadesetmetrůaokřídlenýmužsepodívalpřímonaně.Usmálse,ukázalnanukempřesramenoarozplynulse.

Jasonhopřímoneviděl,aleměldostzkušenostísvětrem,abydokázalsledovatjehostopu–teplýpramínekrudéazlatéproplétajícíseulicí,vířícípochodníkuasmetávajícípohlednicezestojanůpředturistickýmiobchody.Vítrmířilkekoncipromenády,kdesetyčilavelkástavba,něcojakopevnost.

„Vsadímse,žetojetenpalác,“ukázalJason.„Pojďme.“

IpodvoutisíciletíchpůsobilDiokleciánůvpalácpořádmajestátně.Vnějšízeďbylajenomskořápkazrůžovéžulysrozpadajícímisesloupyaklenutýmiobloukyprázdnýchoken,aletáhlaseskoronedotčenástovkymetrůdodálkyadvacetažpětadvacetmetrůdovýše,tyčilasenadmodernímiobchodyadomyschoulenýmipodní.Jasonsipředstavoval,jaktenpalácasimuselvypadat,kdyžbylnový,pohradbáchseprocházelycísařskéstrážeanazídkáchselesklizlatířímštíorli.

Tenvětrnýanděl–nebocobylzač–prolétloknyzrůžovéhomramoruazmizelnadruhéstraně.Jasonpátralpofasáděpaláce,hledalvstup.Jediný,kterýviděl,byloněkolikblokůdál,sfrontouturistůnavstupenky.Natoneměličas.

„Musímehodohnat,“prohlásil.„Držse.“

„Ale–“

JasonpopadlNikaavylétlsnímdovzduchu.

200

Nicotlumenězaprotestoval,kdyžsevzneslinadzdianadnádvoříspotulujícímiseafotícímituristy.

Nějakémalédítěnaněnevěřícněhledělo,kdyžpřistávali.Paksemuočizakalily,potřáslohlavou,jakobyzahánělohalucinacizpřemírydžusu.Nikdojinýsijichnevšiml.

Nalevéstraněnádvořípodpíralařadasloupůzvětraléšedéoblouky.Napravostálabílámramorovábudovasřadamivysokýchoken.

„Peristyl,“ozvalseNico.„TobylvstupdoDiokleciánovysoukromérezidence.“ZamračilsenaJasona.„Aabysvěděl,jánemámrád,kdyžnaměněkdosahá.Užtolaskavěnikdynedělej.“

Jasonsenapjal.Mělpocit,ževtomzaslechlpodtónhrozby,něcojako:Pokudnechceš,abychtivrazilstyxskýmečdonosu.„No,jasně.

Promiň.Jakvíš,jaksetotadyjmenuje?“

Nicopřejíždělpohledematrium.Soustředilsenaschodyvrohuvzadu,vedoucídolů.

„Užjsemtadybyl.“Očiměltemnéjakosvoučepel.„SmatkouasBiankou.VíkendovývýletzBenátek.Kolikmitobylo…šest?“

„Akdy…vetřicátýchletechminuléhostoletí?“

„Roktřicetosmnebotak,“odpovědělNiconepřítomně.„Pročseotostaráš?Vidíštuněkdetoho

okřídlenéhochlapa?“

„Ne…“JasonsepořádpokoušelstrávitNikovuminulost.

Vždyckysesnažilbudovatsidobrévztahyslidmivesvémtýmu.

Tvrděsepoučilotom,žekdyžmáčlověkuněkdokrýtvbojizáda,jelíp,kdyžmajíspolečnézájmyanavzájemsivěří.AleNikovinebylolehképorozumět.„Jenom…neumímsipředstavit,jakétoje,přijítzjinédoby.“

„Tojistěneumíš.“Nicohledělnakamennoupodlahu.Zhlubokasenadechl.„Koukej…jáotomneradmluvím.Mezinámi,Hazeljenatompodleměhůř.Vícsipamatuje,jakbylamalá.Muselasevrátitzpátkyzmrtvýchapřizpůsobitsemodernímusvětu.Já…jáaBianca,myjsmetrčelivhoteluLotus.Častamběželhrozněrychle.

Měljsemtenpřechodlehčí.“

„Percymiotommístěvyprávěl,“přikývlJason.„Sedmdesátlet,abylotojakoměsíc?“

201

Nicozatínalpěst,ažmubělelyklouby.„Jo.Percytiomněurčitěvšechnořekl.“

Hlasměltěžkýhořkostí–víc,nežbylJasonschopenpochopit.

Věděl,žeNicodřívPercymuvyčítal,žedopustilsmrtjehosestryBianky,aleprýtoužpřekonali.APipersezmínilaotom,žeseNikovilíbilaAnnabeth.Možnátostímsouviselo.

Apřece…Jasonnechápal,pročodsebeNicodruhéodstrkuje,pročsenikdynezdržívžádnémtáboře,pročdávápřednostmrtvýmpředživými.Vážněnechápal,pročNicoslíbil,žepovedeArgoIIdoEpiru,kdyžPercyhotaknenávidí.

Nicopřejelpohledemoknanadnimi.„Všudejsoutuřímštímrtví…Lárové.Lemurové.Dívajíse.Jsounaštvaní.“

„Nanás?“Jasonovizajelarukakmeči.

„Navšechno.“Nicoukázalkmalékamennébudověnazápadnímkoncinádvoří.„TohlebývalJupiterůvchrám.Křesťanéztohoudělalibaptistérium.Římskýmduchůmsetonezamlouvá.“

Jasonsedívalnatemnývchod.

NikdysesJupiteremnesetkal,alemyslelnaotcejakonaživoubytost–namuže,kterýsezamilovaldojehomatky.Samozřejměvěděl,žejeotecnesmrtelný,aledoopravdyanaplnomutodošloažteď,kdyžhledělnadveře,jimižpředtisícovkamiletprocházeliŘímané,abyuctilijehootce.Přitompomyšlenísemumálemrozskočilahlava.

„Atamhle…“Nicoukázalnavýchodnašestiúhelníkovoubudovuobklopenouvolněstojícímisloupy.„To

bývalocísařovomauzoleum.“

„Alejehohrobkaužtamnení,“tipovalJason.

„Užstovkyletne,“potvrdilNico.„Popáduříšeseztébudovystalakřesťanskákatedrála.“

Jasonpolkl.„TakžejestlijeDiokleciánůvduchještěněkdetady–“

„Taknebudemocspokojený.“

Vítrzašumělaprohnallistíiobalyodjídlapoperistylu,Jasonzachytilkoutkemokanějakýpohyb–červenozlatýzáblesk.

Kdyžseotočil,přistávalonaschodechvedoucíchdolůrezavépírko.

202

„Tamtudy,“ukázalJason.„Tenokřídlenýchlap.Kammyslíš,žetyschodyvedou?“

Nicovytasilmeč.Kdyžseusmíval,bylještěděsivější,nežkdyžsemračil.„Podzem,“odpověděl.„Tamtomámrád.“

Jasontopodzemírádneměl.

OdvýpravypodŘímsPiperaPercymaodbojesedvěmaGigantyvhypogeupodKoloseemsevětšinajehonočníchmůrtočilakolemsklepů,padacíchdveříaobříchběhacíchkolprokřečky.

ANikovapřítomnostmunaklidunepřidávala.Jehozbraňzestyxskéhoželezavšechnystínyještěprohlubovala,jakobytenďábelskýkovnasávalsvětloateplozevzduchu.

Kradliserozlehlýmsklepenímsmohutnýmisloupypodpírajícímiklenutýstrop.Vápencovéblokybylytakstaré,žepostoletíchvlhkasplynulyavypadalototamjakovpřírodníjeskyni.

Semdolůsinetrouflžádnýturista.Očividněbylichytřejšínežpolobohové.

Jasonvytáhlsvůjgladius.Postupovalipodnízkýmiprůchodyajejichkrokyseodráželyozvěnounakamennépodlaze.Vršekjednéstěnylemovalazamřížovanáoknavúrovniulice,aletímskleppůsobilještěklaustrofobněji.Paprskyslunečníhosvětlavypadalyjakošikmévězeňskémříže,vířilvnichprastarýprach.

Jasonminuljedennosník,podívalsedolevaamálemdostalinfarkt.PřímonanějhledělamramorovábustaDiokleciánaajehovápencovátvářplanulaodporem.

Jasonsepřinutilzhlubokadýchat.Připadalomutojakodobrémísto,kdenechatvzkazproReynuspopisemtrasydoEpiru.Tahleskrýšbylamimodavyturistů,alevěřil,žejiReynasesvýmiinstinktylovcenajde.Vsunulvzkazmezibustuapodstavecaustoupil.

Diokleciánovymramorovéočihoznervózňovaly.NeubránilsevzpomíncenaTerminuse,mluvícísochu

bohavNovémŘímě.

Doufal,ženanějDiokleciánnajednounevyštěknenebosenepustídozpěvu.

„Ahoj!“

203

NežstačilJasonzaznamenat,žetenhlasvycházíodjinud,zpanikařilauseklcísařihlavu.Bustaseskácelaaroztříštilasenazemi.

„Tonebylomochezké,“proneslhlaszanimi.

Jasonseobrátil.Okřídlenýmužodstánkusnanukyseopíralonejbližšísloupanenuceněsipohazovalmaloubronzovouobručí.

Unohoumustálproutěnýpiknikovýkošíkplnýovoce.

„Páni,“hvízdl,„cotiDiokleciánudělal?“

KolemJasonovýchnohouzavířilvítr.Úlomkymramorusespojilydominiaturníhotornáda,doplulyzpátkykpodstavciasestavilysezpátkydobusty.Vzkazzůstalzastrčenýpodní.

„Uf–“Jasonsvěsilmeč.„Tobylanehoda.Vyděsiljstemě.“

Okřídlenýchlapíkseuchechtl.„JasoneGracei,západnímuvětruseříkárůzně…teplý,mírný,životodárnýapekelněpohledný.Aleděsivý,tomiještěnikdoneřekl.Takovépošetiléchovánípřenechávámsvýmbouřlivýmbratřímzeseveru.“

Nicookousekcouvl.„Západnívítr?Chceteříct,žejste–“

„Favonius,“uvědomilsiJason.„Bůhzápadníhovětru.“

Favoniusseusmálauklonilse.Očividněhopotěšilo,žehopoznali.„Můžetemiříkatmýmřímskýmjménem,samozřejmě,aneboZefyros,pokudjsteŘekové.Mnějetojedno.“

Nicovypadal,žemutorozhodnějednonení.„Pročnenívašeřímskáařeckástránkavkonfliktujakouostatníchbohů?“

„No,občasměpobolíváhlava.“Favoniuspokrčilrameny.

„Někdyseránoprobudímvřeckémchitónu,apřitomvímjistě,žejsemšelspátvpyžamuSPQR.Alejinaksemětomocnetýká.Víte,jsemdrobnějšíbůh,nikdyjsemnebylzvlášťpopulární.Typotyčkymezivámipolobohymězastakmocneberou.“

„Takže…“Jasonsinebyljistý,jestlimáschovatmeč.„Cotadyděláte?“

„Několikvěcí!“odpovědělFavonius.„Poflakujuseskošíkemovoce.Vždyckymámsseboukošíkovoce.Nechcetehrušku?“

„Anine.Díky.“

„Adál…předchvílíjsemsidalnanuk.No,ateďsipohazujutímhlekroužkem.“Favoniuszatočilbronzovouobručínaukazováčku.

204

Jasonnetušil,pročtodělá,alesnažilsezůstatsoustředěný.

„Myslímtím,pročjstesenámzjevil?Pročjstenásodvedlsemdosklepa?“

„Aha!“Favoniuspřikývl.„Diokleciánůvsarkofág.Ano.Tohlebylomístojehoposledníhoodpočinku.Křesťanéhovystěhovalizmauzolea.Apaknějacíbarbařizničilirakev.Chtěljsemvámjenomukázat–smutněrozpřáhlruce,žeto,cohledáte,tadynení.Vzaltomůjpán.“

„Vášpán?“JasonsivzpomnělnaplovoucípalácnadhorouPikesPeakvColoraduananávštěvu(cosotvapřežil)ušílenéhometeorologa,kterýtvrdil,žejevládcevšechvětrů.„Prosím,řekněte,žetenvášpánneníAiolos.“

„Tentupec?“Favoniussiodfrkl.„Ne,jistěžetoneníon.“

„MyslíEróse,“řeklNiconervózně.„VlatiněKupidaneboAmora.“

Favoniusseusmál.„Výborně,NicodiAngelo.Mimochodem,rádtězasvidím.Užjetodlouho.“

Nicosezamračil.„Nikdyjsemsesváminesetkal.“

„Nikdyjsiměneviděl,“opravilhobůh.„Alejájsemtěsledoval,kdyžjsisempřišeljakomalýchlapec,aodtédobyněkolikrát.Věděljsem,žesenakonecvrátíš,abyspohlédldotvářemémupánovi.“

Nicozbledlještěvícnežobyčejně.Očimutěkalypoprostoru,jakobysezačínalcítitvpasti.

„Nico?“zeptalseJason.„Očemtomluví?“

„Jánevím.Oničem.“

„Oničem?“vykřiklFavonius.„Ten,okohostojíšnejvíc…

spadnedoTartaru,atysipořádnepřiznášpravdu?“

Jasonovinajednoupřipadalo,žeposlouchá,conemá.

Ten,okohostojíšnejvíc.

Vzpomnělsi,comuPiperřeklaoNikověslabostiproAnnabeth.

Jehocitysahalyzřejměmnohemhloubějinežkpouhéslabosti.

„PřišlijsmejenomproDiokleciánovožezlo,“vyhrklNico,jistěchtělzměnittéma.„Kdeje?“

„A…“Favoniussmutněpokývalhlavou.„Myslelsis,žetobudetaksnadné,jenomsesetkatsDiokleciánovýmduchem?

205

Obávámse,žene,Nico.Vašeúkolybudoumnohemtěžší.Abysvěděl,dlouhopředtím,nežsetostaloDiokleciánovýmpalácem,tobylabránakedvoruméhopána.Sídlímtadyužcelévěkyavodímty,kdohledajílásku,keKupidovi.“

Jasonovisenelíbilazmínkaotěžkýchúkolech.Tomuhledivnémubohuskroužkem,křídlyakošíkemovocenevěřil.Alevpamětisemuvynořilajednastaráhistorka–něco,coslyšelvTábořeJupiter.

„TřebaPsyché.Přenesljstejidotohotopaláce.“

Favoniovizasvítilyoči.„Výborně,JasoneGracei.PřímoodsudjsemodneslPsychépovětruadopraviljidokomnatsvéhopána.

Totomístobylovždyckypoctěnojemnýmzápadnímvětrem.“

Rozpřáhlruce.„Jetooázaklidualáskyvbouřlivémsvětě.KdyžbylDiokleciánůvpalácvyrabován–“

„Sebraljstežezlo,“hádalJason.

„Doúschovy,“přisvědčilFavonius.„JetojedenzmnohaKupidovýchpokladů,upomínkanalepšíčasy.Jestlihochcete…“

FavoniusseobrátilkNikovi.„Musítesesetkatsbohemlásky.“

Nicohledělnaslunečnísvětloprocházejícíokny,jakobytoužiltěmiškvíramiuniknout.

Jasonnevěděl,coponichFavoniuschce.alepokudsetkánísbohemláskyznamenápřinutitNikakpřiznání,kteréděvčesemulíbí,nepřipadalomutotakzlé.

„Nico,tozvládneš,“podpořilho.„Možnátobudetrapné,alejdeožezlo.“

Niconevypadal,žebyhotopřesvědčilo.Vlastněvypadal,žemujezle.Alenapřímilseapřikývl.„Mášpravdu.Já–jásebohaláskynebojím.“

Favoniusserozzářil.„Výborně!Nedátesisvačinku,nežpůjdete?“Vzalzkošíkuzelenéjablkoazamračilsenaněj.„Ach,běda.Pořádzapomínám,žemůjsymboljekošnezraléhoovoce.

Pročpaksejarnívítrnedočkávícuznání?Všechnusmetanuslízneletnívítr.“

„Takjo,“řeklNicorychle.„OdnestenáskeKupidovi.“

FavoniusroztočilkruhnaprstuaJasonovotěloserozplynulovevzduchu.

206

XXXVI

JASON

Jasonletělpovětruužmnohokrát.Alebýtvětremznamenaloněcojiného.

Neovládalse,myšlenkysemurozsypaly,hranicemezijehotělemazbytkemsvětaserozplynula.Napadloho,jestlisetakhlecítínestvůry,kdyžjsouporaženy–rozsypousenaprach,bezmocnéabeztvaré.

Jasoncítil,žejeNicopoblíž.ZápadnívítrjevyneslnanebenadSplit.Společněsehnalipřeskopce,přesřímskéakvadukty,silniceavinice.Jakseblížilikhorám,uvidělJasonruinyřímskéhoměstavúdolídole:rozpadajícísezdi,pravoúhlézáklady,popraskanécesty,tovšechnozarostlétrávou,takžetovypadalojakoobrovskáhracídeskapokrytámechem.

Favoniusjesložiluprostředrozvalinuzlomenéhosloupuvelkéhojakosekvoj.

Jasonovotělosezhmotnilo.Chvilkumubyloještěhůřnežveforměvětru,jakobymuněkdonavléklolověnýkabát.

„Ano,smrtelnátělajsoustrašlivětěžkopádná,“poznamenalFavonius,jakobymučetlmyšlenky.Bůhvětrusesesvýmkošíkemovoceusadilnablízkézídcearozprostřelčervenohnědákřídlanaslunci.„Upřímněřečeno,nevím,jaktodennodenněvydržíte.“

Jasonsiprohlíželokolí.Toměstomuselobýtkdysiveliké.

Rozeznalzbytkychrámůalázní,napůlpohřbenýamfiteátr,prázdnésokly,nanichžzřejměstávalysochy.Řadysloupůsetáhlydoprázdna,zdistaréhoměstasevinulyposvahujakokamennánitzelenoulátkou.

207

Některámístavypadala,jakobysetamprovádělyarcheologickévýzkumy,alevětšinapůsobilaprostěopuštěně,jakobyminulédvatisíceletzůstalanapospasživlům.

„VítejtevSaloně,“zazpívalFavonius.„VhlavnímměstěDalmácie!VrodištiDiokleciana!Aleještěpředtím,dávnopředtím,tobyldomovKupida.“

Tojménoserozezněloozvěnou,jakobyhošeptalyhlasyvruinách.

PůsobilotoještěděsivějinežskleppaláceveSplitu.JasonsioKupidovialiasAmorovinikdynemyslelnicmoc.Arozhodněbyhonenapadlo,žejeděsivý.Iuřímskýchpolobohůtojménovyvolávaloobrázekpřihloupléhookřídlenéhodětátkaslukemašípemnahraní,kterésipoletujevplínkáchnasváteksvatéhoValentýna.

„Kdepak,takovýonnení,“namítlFavonius.

Jasonseboutrhl.„Vymičtetemyšlenky?“

„Aninemusím.“Favoniusvyhodilbronzovýkruhdovzduchu.

„VšichnimajínesprávnoupředstavuoKupidovi…dokudsesnímnesetkají.“

Nicoseopřelosloup,bylovidět,jaksemutřesounohy.

„Notak,člověče…“Jasonkněmupopošel,aleNicomávlrukouazadrželho.

TrávauNikovýchnohouzhnědlaazvadla.Mrtváskvrnaserozšiřovala,jakobysemuzpodrážekbotšířiljed.

„Á…“Favoniussoucitněpokývalhlavou.„Nevyčítámti,žejsinervózní,Nico.Víš,jaksestalo,žejsemjáskončilvKupidověslužbě?“

„Jánesloužímnikomu,“zamumlalNico.„AKupidoviužvůbecne.“

Favoniuspokračoval,jakobyhoneslyšel.„KdysijsemsezamilovaldosmrtelníkajménemHyakinthos.Bylnaprostovýjimečný.“

„On…?“Jasonbylještětumpachovýztohovětrnéhoputování,takžemuchvílitrvalo,nežtostrávil.„Aha.“

„Ano,JasoneGracei.“Favoniuspovytáhlobočí.„Zamilovaljsemsedomuže.Šokujetěto?“

208

Upřímně,Jasonaninevěděl.Snažilsenehloubatnadmilostnýmživotembohů,natožnadtím,kdosezamilovaldokoho.

Koneckonců,jehootecJupiternebylzrovnavzorsprávnéhochování.

VesrovnánísněkterýmimilostnýmiskandályOlympanů,okterýchslyšel,muzamilovánízápadníhovětrudosmrtelníkanepřipadalojakoskandál.„Anine.Takže…Kupidovászasáhlšípemavyjstesezamiloval.“

Favoniussiodfrkl.„Mluvíšotom,jakobytobyloněcojednoduchého.Bohužel,láskanenínikdyjednoduchá.Víš,bůhApollónmělHyakinthatakyrád.Tvrdil,žejsoujenompřátelé.Jánevím.Alejednohodnejsemjepřistihl,jakspoluhrajíkruhy–“

„Hrajíkruhy?“

„Totrefování,“vysvětlilNico,alehlasmělkřehký.„Jakokdyžseházípodkovaminakůl.“

„Taknějak,“přikývlFavonius.„Každopádnějsemzačalžárlit.

Místoabychzjistilpravdu,změniljsemvítrazanesljsemtentěžkýkovovýkruhpřímonaHyakinthovuhlavua…byloto.“Bůhvětrusipovzdechl.„KdyžHyakinthoszemřel,proměnilhoApollónvkvětinu,hyacint.Apollónbysemijistěstrašlivěpomstil,aleKupidominabídlochranu.Provedljsemstrašnouvěc,alebyljsemšílenýláskou,atakměušetřilpodpodmínkou,žemubudunavždyckysloužit.“

KUPIDO.

Tojménoserozeznělorozvalinami.

„Á,znamení,žemámpadat.“Favoniussezvedl.„Pořádněsirozmysli,couděláš,Nico.Kupidovinemůžešlhát.Jestlisenechášovládnoutvztekem…no,budešmítještěsmutnějšíosudnežjá.“

Jasonmělpocit,jakobysemumozekzaseměnilvevítr.

Nechápal,očemtoFavoniusmluvíanipročNicovypadátakotřesený,alenemělčasotomuvažovat.Bůhvětruzmizelvevírurudéazlatébarvy.Letnívzduchbylnajednoudusný.ZeměsezachvělaaJasonsNikemtasilimeče.

Takže.

TenhlassepřehnalkolemJasonovauchajakokulka.Obrátilse,anikdotamnebyl.

209

Přišlijstesiprožezlo.

NicostálzaJasonematenbylvýjimečněvděčnýzajehospolečnost.

„Kupido,“zavolalJason.„Kdejste?“

Hlassezasmál.Rozhodnětoneznělojakoroztomilýandílek.Byltohlubokýasytýhlas,aleihrozivý–jakochvěnípředmohutnýmzemětřesením.

Tam,kdeměnejméněčekáte,odpovědělKupido.Takjetosláskouvždycky.

NěcodoJasonanaraziloapovalilohonazem.Skutálelsezeschodůapřistálnapodlazeodkrytéhořímskéhosuterénu.

Mysleljsemsi,žesiporadíšlépe,JasoneGracei.Kupidůvhlaskolemnějvířil.Nakonecjsinašelpravoulásku.Neboosoběstálepochybuješ?

Nicozanímpospíchaldolů.„Jsivpořádku?“

Jasonpřijaljehorukuazvedlse.„Jenomjsemsenechalpřekvapit.“

Páni,tyjsičekal,žebuduhrátfér?Kupidoserozesmál.Jsembůhlásky.Nikdynehrajufér.

TentokrátseJasonnedalzaskočit.Ucítil,jakserozechvělvzduch,kdyžsezhmotnilšípahnalsekNikověhrudi.

Jasonhozasáhlmečemaodhodilstranou.Šípnarazildonejbližšízdiazasypaljekouskyvápence.

Vyběhliposchodechnahoru.JasonstrhlNikastranouadalšínáporvětrusrazilsloup,kterýbyhobylrozmačkal.

„TenchlapjeLáska,neboSmrt?“zavrčelJason.

Zeptejsesvýchpřátel,uchechtlseKupido.Frank,HazelaPercysesetkalismýmprotějškem,Thanatem.Mocseodsebenelišíme.

Smrtjenbýválaskavější.

„Mychcemejenomtožezlo!“houklNico.„SnažímesezastavitGaiu.Jstenastraněbohů,nebone?“

DruhýšípzasáhlzemmeziNikovýmanohamaarozžhavilsedoběla.VybuchldogejzíruplamenůaNicoklopýtldozadu.

Láskastojínastraněvšech,hlásalKupido.Anikoho.Neptejtese,coprovásláskamůžeudělat.

„Paráda,“povzdechlsiJason.„Chrlícitátyjakzblahopřání.“

210

Něcosezanímpohnulo.Jasonseotočilabodlmečemdovzduchu.Čepelzasáhlaněcopevného.Uslyšelheknutíarozmáchlseznova,aleneviditelnýbůhbylpryč.Nadlažběsezalesklajenstopazlatéhoichoru–krvebohů.

Výborně,Jasone,pochválilhoKupido.Aspoňževycítíšmoupřítomnost.Iletmýdotekpravéláskyjevíc,nežzažijevětšinahrdinů.

„Takžeteďdostanutožezlo?“zadoufalJason.

Kupidosezasmál.Tyhobohuželtřímatnemůžeš.Jendítěpodsvětísmípřivolatmrtvélegie.Amůžejevéstjenřímskýdůstojník.

„Ale…“Jasonzaváhal.Onbyldůstojník.Bylprétor.Paksivybavilsvérozpakynadtím,kamvlastněpatří.VNovémŘíměnabídl,žesevzdásvéhopostaveníveprospěchPercyhoJacksona.

Nenísnadkvůlitomuhodenvéstlegiiřímskýchduchů?

Rozhodlsetořešit,ažnastanečas.

„Nechtetoprostěnanás,“zahučel.„Nicomůžepovolat–“

Přesramenomuprosvištěltřetíšíp.Nestačilhozastavit.ZarylseNikovidorukysmečem,ažhekl.

„Nico!“

Hádůvsynzavrávoral.Šípserozplynul,nezbylaponěmkrevanividitelnárána,aleNikovatvářsesevřelavztekemabolestí.

„Tohohraníužbylodost!“rozkřiklseNico.„Ukažtese!“

Tojenáročnávěc,mínilKupido,pohlédnoutpravéláscedotváře.

Zhroutilsedalšísloup.Jasonsemuklidilzcesty.

MámanželkaPsychéseotompoučila,pokračovalKupido.Bylasempřinesenapředdávnýmivěky,kdyžtubývalmůjpalác.Scházelijsmesejenomvetmě.Dostalavarování,abysenaměnikdynedívala,apřecetézáhaděneodolala.Bálase,žejsemnestvůra.

Jednouvnocizapálilasvíčkuaspatřilamoutvář,kdyžjsemspal.

„Tojstebyltakšeredný?“Jasonmělpocit,ževysledoval,odkudvycházíKupidůvhlas–zokrajeamfiteátruasipatnáctmetrůodnich–,alechtělseujistit.

Bůhsezasmál.Obávámse,žejsembylažmochezký.Smrtelníknemůžespatřitpravoutvářbohabeznásledků.MámatkaAfrodíta

211

Psychéproklelazajejínedůvěru.Máuboháláskabylamučena,odsouzenadovyhnanství,muselaplnitstrašlivéúkoly,abyobstála.

Putovaladokoncenavýpravudopodsvětí,abyprokázalasvouoddanost.Vysloužilasicestuzpátkykemně,alezacenunesmírnéhoutrpení.

Amámtě,pomyslelsiJason.

Bodlmečemdonebeaúdolímotřáslhrom.Vmístě,odkudznělhlas,vyrazilbleskdozeměkráter.

Rozhostiloseticho.Jasonsiprávěpomyslel:Páni,tofaktvyšlo,kdyžhonějakáneviditelnásílasrazilanazem.Mečmuvyletělzruky.

Dobrýpokus,zaznělKupidůvhlasodkudsizdálky.Aleláskasenedáchytittaksnadno.

Vedlenějsezhroutilazeď.Jasonovisetaktakpodařiloodkulitstranou.

„Nechtetoho!“zaječelNico.„Chcetepřecemě.Jehonechtebýt!“

Jasonovizvonilovuších.Bylomámenýztoho,jakhotosmetlo.

Vpusemělpachuťvápencovéhoprachu.Nechápal,pročseNicopovažujezahlavnícíl,aleKupidosnímzřejměsouhlasil.

ChudákuNicodiAngelo.Vbohověhlaseseozývalozklamání.

Víšvůbec,cochcešsám,natož,cochcijá?MámilovanáPsychériskovalaproláskuvšechno.Bylatojedinácesta,jakodčinitnedůvěru.Aty–cojsityriskovalvmémjménu?

„ByljsemvTartaruazasesevrátil,“zavrčelNico.„Měnevyděsíte.“

Děsímtě,amoc.Postavsemi.Buďupřímný.

Jasonsevyškrábalnanohy.

KolemNikasepohnulazem.Trávauvadalaakamenypraskaly,jakobyseněcopohybovalopodzemíasnažilosetoprotlačitnapovrch.

„DejtenámDiokleciánovožezlo,“vypravilzesebeNico.

„Nemámečassihrát.“

Hrát?KupidozaútočilasrazilNikanažulovýpodstavec.Láskanenížádnáhra!Nenítožádnákvětinkováhebkost!Jetořehole–putování,kterénikdyneskončí.Vyžádásiodtebevšechno–zvlášťpravdu.Jediněpaktivyneseodměnu.

212

Jasonsebralsvůjmeč.PokudjetenneviditelnýchlapíkLáska,paksiJasonzačínalmyslet,žeseláskapřeceňuje.VícsemuzamlouvalaverzePiper–pozorný,laskavýaněžnýcit.Afrodíta,térozuměl.Kupidomupřipadalspíšjakozlosyn,násilník.

„Nico,“zavolal,„coodtebetenchlapchce?“

Řeknimuto,NicodiAngelo,ozvalseKupido.Řeknimu,žejsizbabělec,žesebojíšsámsebeasvýchcitů.Řeknimutenpravýdůvod,pročjsiuteklzTáborapolokrevnýchapročjsipořádsám.

Nicozaječelažzhloubkyhrdla.Zemujehonohouseotevřelaalezlizníkostlivci–mrtvíŘímanéschybějícímarukamaarozbitýmilebkami,polámanýmižebryavykloubenýmičelistmi.

Některýmzbylypozůstatkytóg.Jinýmviselynahrudilesklékusybrnění.

Schovášsemezimrtvými,jakotodělášvždycky?popichovalhoKupido.

ZHádovasynasevyvalilyvlnytemnoty.KdyžzasáhlyJasona,málemztratilvědomí–přemoženýnenávistíastrachemistudem…

Vhlavěmuproblesklyobrazy.VidělNikaajehosestrunazasněženémútesuvMaine,kdyžjePercychránilpředmantichorouajehomečselesklvetmě.Byltoprvnípolobůh,kteréhokdyNicovidělvakci.

Později,vTábořepolokrevnýchvzalPercyNikapodpažiaslíbilmu,žesepostaráobezpečíjehosestryBianky.Nicomuvěřil.

Podívalsemudoočí,zelenýchjakomoře,apomyslelsi:Jakbyměmohlzklamat?Jetopravýhrdina.ByljakoNikovaoblíbenáhra,Mýtomagie,přenesenádoživota.

Jasonspatřilchvíli,kdysePercyvrátilaoznámilNikovi,žejeBiancamrtvá.Nicokřičelanevěřilmu.Cítilsezrazený,alestejně…

kdyžzaútočilikostlivíválečníci,nedovoliljim,abyPercymuublížili.

Povolalzemi,abyjespolkla,apakutekl–zděšenývlastnísilouavlastnímicity.

JasonuviděltucetdalšíchscénzNikovaúhlupohledu…Azůstaljakoomráčený,neschopnýslovaanipohybu.

MezitímseNikoviřímštíválečnícihrnuliazápolilisněčímneviditelným.Bůhsebránil,odráželmrtvé,lámalžebraalebky,alekostlivcisehrnulidáladálapřidržovalimuruce.

213

Zajímavé!podivilsebůh.Žebyspřecejenmělsílu!

„OdešeljsemzTáborapolokrevnýchkvůlilásce,“hleslNico.

„Annabeth–ona…“

Pořádseskrýváš,přerušilhoKupidoarozmačkaldalšíkostrunakousky.Nemášsílu.

„Nico,“vypravilzesebeJason.„Tonic.Jáužtomurozumím.“

Nicoseohlédlavetvářisemumihlabolestazoufalství.

„Ne,nerozumíš,“zamračilse.„Tomunemůžešrozumět.“

Takžezaseutíkáš,popichovalhoKupido.Předsvýmikamarády,předsebou.

„Jánemámkamarády!“zaječelNico.„OdešeljsemzTáborapolokrevných,protožetamnepatřím!Nikdytamnebudupatřit!“

KostlivciteďKupidapřišpendlilikzemi,aleneviditelnýbůhsesmáltakkrutě,žebyJasonnejradějipřivolaldalšíblesk.Bohuželpochyboval,žetodokáže.

„Nechtehobýt,Kupido,“zachraptěl.„Tonení…“

Hlasmuselhal.Chtělříct,žetoneníKupidovavěc,aledošlomu,žejetopřesnějehověc.Vušíchmuhučeloněco,cořeklFavonius:Šokujetěto!

HistorkasPsychémukonečnědávalasmysl–pročsemohlasmrtelnádívkatolikbát.Pročriskovala,porušilapravidlaapohlédlabohuláskydotváře.Bálase,žejenetvor.

Psychémělapravdu.Kupidojenetvor.Aláskajetennejsurovějšínetvorzevšech.

Nikůvhlaszněljakoskleněnéstřepy.„Já–jánebylzamilovanýdoAnnabeth.“

„Tysnanižárlil,“doplnilJason.„Protojsinechtělbýtsní.

Ahlavnějsinechtělbýts…ním.Dávátonaprostýsmysl.“

Nikajakobynajednouopustilveškerývzdorabojovnost.Tmaserozptýlila.Římštímrtvíserozsypalina

hromádkykostíarozpadlisenaprach.

„Nenáviděljsemsámsebe,“zašeptalNico.„NenáviděljsemPercyhoJacksona.“

Kupidosezviditelnil:štíhlý,svalnatýmladýmužsesněhobílýmikřídly,rovnýmičernýmivlasy,vjednoduchýchbílýchdámskýchšatechadžínsech.Lukatoulec,kterémuviselypřesrameno,nebyly

214

hračky,aleválečnézbraně.Očimělrudéjakokrev,jakobysevšechnavalentýnskásrdíčkazceléhosvětavysušilanaprachasoustřediladojedinéjedovatésměsi.Tvářmělhezkou,alekrutouzároveň–atěžkosedonídalopohlédnout,stejnějakodoreflektoru.

MěřilsiNikasuspokojením,jakobyobjevilmístoprosmrtelnýzásahpříštímšípem.

„ZamilovaljsemsedoPercyho,“vyhrklNico.„Takovájepravda.

Tojetovelkétajemství.“

ZabodlsepohledemdoKupida.„Užjstešťastný?“

Kupidosepoprvézatvářilúčastně.„No,neřeklbych,želáskaděláčlověkavždyckyšťastným.“Jehohlaszněltišeji,lidštěji.

„Někdyjsiznínesmírněnešťastný.Aleaspoňsestomuteďpostaviltvářívtvář.Tojejedinýzpůsob,jakměporazit.“

Kupidoserozplynulvevětru.

Nazemi,kdepředtímstál,leželaskorometrdlouháhůlzeslonoviny,zakončenátemnoukoulízleštěnéhomramoru,velkouasijakobaseballovýmíček,usazenounahřbetechtřízlatýchřímskýchorlů.Diokleciánovožezlo.

Nicosikleklavzalho.ZměřilsiJasona,jakobyčekalútok.

„Jestlitozjistíostatní“

„Jestlitozjistíostatní,“navázalJason,„takmášmnohemvíclidí,kteřítěbudoupodporovat.Apustísedokaždého,kdotěbudetrápit.“

Nicosezamračil.Jasonznějpořádcítilodporavztek.

„Alezáležítonatobě,“dodal.„Rozhodnešsesám,jestlitořekneš,nebone.Můžutijenompovědět–“

„Užjetopryč,“přerušilhoNico.„Chciříct…VzdaljsemtosPercym.Byljsemmladý,citlivýa…“

HlassemuzlomilaJasonmělpocit,žesebrzorozpláče.AťužtoNicosPercymvzdal,nebone,Jasonsinedokázalpředstavit,jakétopronějbylo:celérokyudržovattajemství,kterébylovečtyřicátýchletechnemyslitelnéprozradit,popírat,kdoje,cítitsetaknaprostosám,ještěizolovanějšínežostatní

polobohové.

„Nico,“pronesljemně,„jáužjsemvidělhodněstatečnýchkousků.Aleto,cojsizrovnaudělal,byloasinejstatečnějšízevšeho.“

Niconejistěvzhlédl.„Musímesevrátitnaloď.“

„Jasně.Můžunástamodnéstvzduchem–“

215

„Ne,“prohlásilNico.„Tentokrátpocestujemestíny.Větrumámzrovnateďplnézuby.“

216

XXXVII

ANNABETH

Přijítozrakbylozlé.OddělitseodPercyhobylostrašlivé.

Aleteď,kdyžhozasevidělaamuselasedívat,jakpomaluumíránajedkrvegorgonyaonastímnemůženicudělat–tobylonejvětšíprokletízevšech.

BobsiPercyhopřehodilpřesramenojakopytelsportovníhonáčiní,kočičíkostlivecBobíksemustočilnazádechapředl.BobvyrazilrychlýmtempeminaTitána,takžemuAnnabethsotvastačila.

Vplicíchjíchřestilo.Nakůžijízačalyzasenaskakovatpuchýře.

Nejspíšsepotřebovalanapítohnivévody,aleřekuPyriflegethónnechalizasebou.Tělomělatakdobitéabolavé,žeužzapomněla,jakétoje,kdyžjinicnebolí.

„Užtambudeme?“zasípala.

„Ještěasine,“zavolalBob.„Alemožnáano.“

Tomipomůže,pomyslelasiAnnabeth,alenedostávalosejídechu,abytořeklanahlas.

Krajinasezasezměnila.Pořádšlizkopce,cožbyměloputováníusnadnit.Jenžezeměsesvažovalapodnesprávnýmúhlem–mocpříkránaběh,moczrádnánato,abysejennachvilkupřestaldávatpozor.Někdybylvolnýštěrk,někdyslizovitámísta.Annabethsevyhýbalaštětinám,ostrýmtak,žebyjíprobodlynohu,ashlukům…

no,kamenytotakdocelanebyly.Spíšbradavicevelkéjakomelouny.

Kdybymělahádat(atorozhodněnechtěla),tipovalaby,žejiBobvedeTartarovýmtlustýmstřevem.

217

Vzduchzhoustlapáchlposplašcích.Tmaužmožnánebylatakintenzivní,aleBobavidělajenomdíkyzábleskůmjehobílýchvlasůašpičkykopí.Všimlasi,žehopobitvěsaraenezatáhlzpátkydokoštěte.Tojínaklidunepřidávalo.

Percysekymácelakočkasemumuselauhnízditvkříži.ObčaszasténalbolestíaAnnabethbylo,jakobyjísrdcesvíralavelkápěst.

VybavilasičajovýdýcháneksPiper,HazelaAfrodítouvCharlestonu.Uvšechbohů,připadalojí,žejetocelávěčnost.

Afrodítasitehdypovzdechlaasnostalgiívzpomínalanastarédobréčasyobčanskéválky–jakválkaaláskajdouvždyckyrukuvruce.

PakbohyněhrděukázalanaAnnabethjakonapříkladproostatnídívky:Kdysijsemjíslíbila,žeudělámjejímilostnýživotzajímavý.

Aneudělalajsem?

Annabethbybohyniláskynejradějiuškrtila.Tohozajímavéhosiužilavícneždost.Teďjendoufalavešťastnýkonec.Jistějemožnýipřesto,colegendytvrdíotragickýchhrdinech.Musípřeceexistovatvýjimky,ne?Pokudutrpenívynášíodměnu,paksisPercymzasloužívelkoucenu.

PomyslelanaPercyhovidinuNovéhoŘíma–jaksetamspoluusadí,budouchoditnavysokou.Představa,žebyžilameziŘímany,jizpočátkuděsila.Nesnášelajezato,žejíPercyhovzali.

Teďbypotépříležitostinadšeněskočila.

Jenkdybytohlepřežili.JenkdybyReynadostalajejívzkaz.Jenkdybyvyšelmiliondalšíchvěcí.

Nechtoho,vynadalasi.

Musísesoustředitnapřítomnost,klástjednunohupředdruhou,putovattímsvažujícímsetlustýmstřevemodjednébradavicekedruhé.

Kolenamělahorkáatřaslavá,jakodrátěnévěšákyohýbajícísekprasknutí.Percyzasténalazamumlalněco,čemunerozuměla.

Bobsenajednouzastavil.„Koukej.“

Přednimivetměklesalazemědotemnébažiny.Vevzduchuviselasírověžlutámlha.Ibezslunečníhosvětlaturostlyshlukyrákosu,hubenéstromybezlistí,dokoncepárnezdravěvypadajícíchkvětinvblátě.Mezibublajícímiasfaltovýmijámamisevinuly

218

mechovécestičky.PřímopředAnnabethsevbažiněrýsovalyšlépějevelikostivíkodpopelnics

dlouhýmišpičatýmiprsty.

Annabethbohuželpřesněvěděla,komupatří.„Drákon?“

„Ano.“Bobsenanizašklebil.„Tojefajn!“

„Uf…jakto?“

„Protožejsmeblízko.“

Bobvkráčeldobažiny.

Annabethbysenejradširozječela.Nenávidělato,žejevydánanamilostTitánovi–zvlášťtakovému,kterémusepomaluvracípaměťavedejeza„hodným“Gigantem.Nesnášelapomyšlení,žepůjdedobažiny,dorejdištědrákona.

AleBobmělPercyho.Jestlizaváhá,ztratísejívetmě.Pospíchalazaním,přeskakovalazjednohomechovéhopolíčkanadruhéamodlilasekAtheně,abynespadladonějakéjímky.

AspoňžeterénpřinutilBobazpomalit.KdyžhoAnnabethdohnala,mohlajítpřímozanímadohlížetnaPercyho,kterýsibláznivěcosibrblalajehožčelonebezpečněhořelo.NěkolikrátzabručelAnnabethaonapotlačilavzlyk.Kočkazapředlahlasitějiapřitulilasekněmu.

Konečněsežlutámlharozestoupilaaodhalilabažinatoupasekujakoostrovvmočále.Tuatamznívyráželyzakrsléstromyakopečkybradavic.Uprostředsetyčilavelkáklenutáboudapostavenázkostíazelenkavékůže.Zdírynahořestoupalkouř.

Vchodbylpokrytýzávěsyzešupinatéplazíkůžeapostranáchžlutěplálydvěloučezobrovskýchstehenníchkostí.

CoaleAnnabethdoopravdyupoutalo,tobylalebkadrákona.

Opětatřicetmetrůdálnapasece,asivpůlicestykboudě,vyráželzezemězešikmamohutnýdub.Kmenobepínalyčelistilebkydrákona,jakobystrombyljazykmrtvénestvůry.

„Ano,“oddechlsiBob.„Tojemocfajn.“

Annabethnatommístěnepřipadalofajnvůbecnic.

Nežstačilaněconamítnout,Bobíknahrbilhřbetazasyčel.

Zbažinyzanimiserozlehlmohutnýřev–zvuk,kterýAnnabethslyšelanaposledvbitvěoManhattan.

Obrátilaseauviděla,jakseknimřítídrákon.

219

XXXVIII

ANNABETH

Cojínatompřipadalonejparadoxnější?

Tendrákonbylasinejhezčívěc,jakouAnnabethvidělaodchvíle,kdyspadladoTartaru.Hřbetmělzeleněažlutěkropenatý,jakokdyžslunceprosvítázávojemlistí.PlazíočineslyAnnabethinoblíbenýodstínmořskézelené(stejnějakoPercyho).Akdyžsemukolemhlavyroztáhlkožovitýlímec,Annabethsinemohlapomoci,pomyslelasi,žesejichystázabítkrálovskyúchvatnánestvůra.

Byladlouhánejmíňjakovagonmetra.Mohutnédrápysezatínalydobahna,jaksetáhlakupředu,ocasbilzestranynastranu.Drákonsyčel,plivalproudyzelenéhojedu,kterýnamechovépůděkouřilarozpalovaloheňvasfaltovýchjímkách,plnilvzduchpachemčerstvéboroviceazázvoru.Tanestvůradokonceivonělapříjemně.

Stejnějakovětšinadrákonůnemělakřídla,byladelšíahadovitějšíneždrakavypadalahladově.

„Bobe,“hleslaAnnabeth.„Cototumáme?“

„Maeonskéhodrákona,“řeklBob.„ZMaeonie.“

Tojímocpomohlo.NejradšibyBobapraštiladohlavyjehovlastnímkoštětem,kdybyhouzvedla.„Můžemehonějakzabít?“

„My?“zeptalseBob.„Ne.“

Drákonzařval,jakobytochtělpotvrdit,vypustildalšíborovicovo-zázvorovýjed,zekteréhobybylvýbornýosvěžovačvzduchudoauta.

„OdnesPercyhodobezpečí,“zavelelaAnnabeth.„Jáhozaměstnám.“

220

Netušila,jaktoudělá,alenemělanavybranou.NemůženechatPercyhoumřít,dokudmáještěsíluudržetsenanohou.

„Tonemusíš,“namítlBob.„Každouchvíli–“

„GRRRRR!“

AnnabethseotočilaazchatrčesevynořilGigant.

Bylasitakšestimetrový–běžnávýškauGigantů–,horníčástměllidskouašupinatéplazínohyjakodvounohýdinosaurus.Zbraňneviděla.Místobrněnívězelvkošilisešitézovčíchkůžíazeleněkropenatékůže.Pleťměltřešňověrudou,vousyavlasybarvyrezavéhoželeza,propletenéchumáčitrávy,listíakvětinzbažiny.

Vyzývavězařval,alenaštěstísenedívalnaAnnabeth.Bobjiodtáhlzcesty,zatímcoseGigantrozběhlkdrákonovi.

Srazilisejakovnějakébláznivébitvěpanáčkůnasemaforu–červenáversuszelená.Drákonplivaljed.Gigantsevrhldostrany.

Popadldubavyrvalhozezeměiskořeny.Starálebkaserozsypalanaprach,kdyžGigantnapřáhlstromjakobaseballovoupálku.

DrákonůvocasseomotalGigantovikolempasu,přitahovalhoblížkeskřípajícímzubům.Alejakmileseobrocitlvdosahu,zarazilstromnestvůřepřímodohrdla.

Annabethdoufala,žetakstrašlivousituaciužnikdyneuvidí.

Stromprorazildrákonovijícenapřišpendlilhokzemi.Kořenyzačalyrůst,zavrtávalysedozemě,jakmilesejídotkly,aukotvilydub,ažvypadal,jakobynatommístěstálstovkylet.Drákonsetřáslamlátilsebou,alebyluvězněnpevně.

Gigantpraštilobřípěstídrákonadokrku.KŘUP.Nestvůraochabla.Začalaseztrácet,zbylyponíjenkousíčkykostí,masa,hřbetuanoválebka,jejížčelistilemovalykmendubu.

Bobzabručel:„Parádníkousek.“

Kočkasouhlasnězapředlaazačalasiolizovatpacky.

Gigantnakoplostatkydrákonaazkoumavěsijeprohlížel.„Kostijsoukničemu,“postěžovalsi.„Potřebujunovouvycházkovouhůl.

Uf.Alekůžesehodínalatrínu.“

Servalkusjemnékůžedrákonovizlímceuhlavyazastrčilsijizaopasek.

221

„Ehm…“Annabethbyzajímalo,jestliGigantvážněpoužívákůžizdrákonajakotoaletnípapír,aleradšitonechalaplavat.„Bobe,nechcešnáspředstavit?“

„TojeAnnabeth…“BobpoplácalPercyhonohy.„TohlejePercy.“

Annabethdoufala,žesiTitánjendělálegraci,aleBobovatvářtomunenasvědčovala.

Zaťalazuby.„MyslelajsemtohoGiganta.Slibovaljsi,ženámpomůže.“

„Sliboval?“Gigantvzhlédlodsvépráce.Přimhouřiločipodhustýmrudýmobočím.„Tojevelkávěc,takovýslib.PročbyBobsliboval,ževámpomůžu?“

Bobpřešlápl.Titánibyliděsiví,aleAnnabethještěžádnéhonevidělavedleGiganta.VesrovnánísezabijákemdrákonůvypadalBobjakodrobeček.

„DamasenjehodnýGigant,“prohlásilBob.„Mírumilovný.Umíléčitjedy.“

AnnabethzíralanaGigantaDamasena,kterýteďholýmarukamarvalkrvavémasozdrákonovymrtvoly.

„Mírumilovný,“opakovala.„Hm,tovidím.“

„Dobrémasonavečeři.“DamasensenapřímilaprohlíželsiAnnabeth,jakobybyladalšípotenciálnízdrojproteinu.„Pojďtedovnitř.Dámesidušenémaso.Apakseuvidí,costímslibem.“

222

XXXIX

ANNABETH

Útulné.

Annabethsinikdynemyslela,žebytímslovempopsalaněcovTartaru,alepřestožebylaGigantovachatrčvelkájakoplanetáriumapostavenázkostí,blátaakůžedrákonů,rozhodnětakpůsobila.

Uprostředhořeloheňzesmůlyakostí,alekouřbylbílýanepáchl,stoupalvzhůrudírouvestřeše.Podlahupokrývalasuchámočálovátrávaašedévlněnékoberečky.Najednomkoncistálomohutnélůžkozovčíchrounadrákoníkůže,nadruhémstojanyověšenésušícímiserostlinami,vydělanoukůžíaněčím,covypadalojakopásydrákoníhomasa.Vonělototampodušenémmase,kouři,bazalceatymiánu.

Jediné,codělaloAnnabethstarosti,bylostádoovcívohraděvzaduvchatrči.

VzpomnělasinajeskyniKyklopaPolyfema,kterýjedlpolobohyiovce.Uvažovala,jestliGigantimajípodobnéchutě.

Něčemuvnísechtěloutéct,aleBobužuložilPercyhodoGigantovypostele,kdesemálemztratilmezivlnouakůžemi.Bobíkznějseskočil,válelsevpřikrývkáchapředltakhlasitě,žesepostelchvělajakomasážnílůžko.

Damasensepřivleklkohni.Hodilmasodrákonadozavěšenéhokotlíku,kterývypadaljakolebkanějakénestvůry,chopilsenaběračkyazačalmíchat.

Annabethsenetoužilastátdalšípřísadouvtédušenésměsi,alepřišlasemzjednohodůvodu.PořádněsenadechlaadošlakDamasenovi.„Můjkamarádumírá.Dokážešhovyléčit,nebone?“

223

Hlassejízadrhlnaslověkamarád.Percybylpronimnohemvícnežto.Anipřítelbynestačilo.Prožilitohospolutolik,žePercyteďbylsoučástíjísamé–někdydostotravnou,tojistě,alerozhodněsoučástí,bezkterébyseneobešla.

Damasennanizamrkalzpodhuňatéhorudéhoobočí.Annabethseužsetkalasobrovskýmiděsivýmitvorypodobnýmilidem,aleDamasenjiznervózňovaljinak.Nepůsobilnepřátelsky.Vyzařovalznějsmutekahořkost,jakobybyltakponořendovlastníhotrápení,žesenaAnnabethnaštve,kdyžsehopokusínasměrovatjinam.

„TyhletyslovavTartaruneslýchám,“zabručelGigant.

„Kamarád.Slib.“

Annabethsizaložilarucenaprsou.„Acokrevgorgony?Umíštovyléčit,nebotěBobpřechválil?“

Naštvatšestimetrovéhozabijákadrákonůasinebylamoudrástrategie,alePercyumíral.Nadiplomaciinezbývalčas.

Damasensenanizamračil.„Typochybuješomémumění?

Polomrtvýsmrtelníkzabloudíkemnědobažiny,anevěřímémunadání?“

„Ano,“potvrdila.

„Hm.“DamasenpodalnaběračkuBobovi.„Míchej.“

ZatímcoseBobstaralomaso,Damasenprobralstojanyasesbíralrůznélistyakořínky.Vrazilsijichplnouhrstdopusy,sežvýkaljeavyplivldokusukožešiny.

„Hrnekvývaru,“nařídil.

Bobnaliltrochupolévkydomělkévydlabanédýně.PodaljiDamasenovi,tendoníponořilsežvýkanoukuličkuazamíchalprstem.

„Krevgorgony,“mumlalsi.„Tojepromějakonic.“

PřivleklsekposteliajednourukounadzvedlPercyho.Bobíkočichalvývarazasyčel.Zaškrábaldopřikrývek,jakobysedonichchtělzavrtat.

„Tímhlehochcešnakrmit?“zeptalaseAnnabeth.

Gigantsedonízabodlpohledem.„Kdojetuléčitel?Ty?“

Annabethzavřelapusu.Dívalase,jakGigantnutíPercyhoupíjettekutinu.Damasensnímnakládalpřekvapivějemně,pronášelpovzbudiváslova,kterýmnerozuměla.

224

SkaždýmdouškemsePercymuvylepšovalabarvavobličeji.

Vyprázdnilnádobkuaotevřeloči.Zmateněserozhlédl,spatřilAnnabethaopileckysenanizašklebil.„Jemibezva.“

Obrátiločikestropu,padlpozpátkunapostelazačaloddechovat.

„Párhodinseprospí,“pokývalhlavouDamasen.„Abudejakonový.“

Annabethvzlyklaúlevou.

„Děkujuti,“vyhrkla.

Damsennanismutněhleděl.„Alene,neděkujmi.Stejnějsteodsouzeníkezkáze.Ajáchcizasvéslužbyodměnu.“

Annabethvyschlovpuse.„A…jakou?“

„Historku.“Gigantovisezalesklyoči.„TadyvTartarujenuda.

Vypovíšmivášpříběhpřijídle,ano?“

Annabethsecítilastísněně,kdyžsemělaGigantovisvěřovatsjejichplány.

AleDamasenbyldobrýhostitel.ZachránilPercyhoajehodušenédrákonímasochutnalovýborně(zvlášťvesrovnánístekutýmohněm).VjehochatrčibyloteploapříjemněaAnnabethmělapoprvévTartarupocit,žesemůžeuvolnit.Pořádnáironieosudu,vzhledemktomu,ževečeřelasTitánemaGigantem.

PovědělaDamasenoviosvémživotěadobrodružstvíchsPercym.

Vysvětlila,jaksePercysetkalsBobem,vymazalmupaměťvřeceLéthéanechalhovHádověpéči.

„Percychtěludělatdobrouvěc,“ujišťovalaBoba.„Nevěděl,žeHádesbudetakhrozný.“

Anijísamotnétoneznělopřesvědčivě.Hádesbylvždyckyhrozný.

Myslelanato,cořeklyarae–žeNicodiAngelojakojedinýnavštívilBobavHádověpaláci.Nicobyljedenznejnepřístupnějších,nejménědružnýchpolobohů,jakéAnnabethznala.ApřecesekBobovizachovallaskavě.Přesvědčilho,žePercyjepřítel,atímjimnevědomkyzachránilživot.Annabethuvažovala,jestlitomuklukovivůbecněkdyporozumí.

Bobvzalstříkacíláhevahadraumylmisku.

Damasenmáchllžící.„Vyprávějdál,AnnabethChaseová.“

225

LíčilajejichvýpravuvArguII.Kdyžsedostalaktomu,jakzabránitGaievprobuzení,zarazilase.„Onaje…onajetvojemáma,že?“

Damasenvyškrábalmisku.Natvářimělstaréspáleninypojedech,šrámyajizvy,takževypadalajakopovrchasteroidu.

„Ano,“přisvědčil.„ATartarjemůjotec.“Ukázalpochatrči.„Jakvidíš,byljsemprorodičezklamání.Čekaliodemě…víc“

Annabethjaksinešlodohlavy,žepojídápolévkusšestimetrovýmkolohnátemsještěrčímanohama,jehožmámaatátajsouzeměajámatemnoty.

Iolympštíbohovésedalitěžkovnímatjakorodiče,aleaspoňpřipomínalilidi.KdežtostaráprapůvodníbožstvajakoGaiaaTartar…Jakmápotomekopustitdomácíhnízdoapostavitsenavlastnínohy,kdyžrodičedoslovapředstavujícelýsvět?

„Takže…,“zamyslelase.„Toběnevadí,žebojujemestvoumámou?“

Damasensiodfrkljakobýk.„Přejuhodněštěstí.Aleteďbysesmělabátspíštáty.Kdyžsetipostavíon,nemáššancipřežít.“

Annabethnajednoupřešelhlad.Odložilamiskunazem.Bobíksepřiblížil,abyjiprozkoumal.

„Jaksenámpostaví?“zeptalase.

„Tímhlevším.“Damasenzlomilkostdrákonaazačalsejíšťouratvzubech.„Všechno,covidíškolem,jetěloTartaru,neboaspoňukázka.Onví,žejstetady.Snažísevámzmařitpostupnakaždémkroku.Míbratřivásloví.Zvláštní,žejstepřežilitakdlouho,isIapéthovoupomocí.“

Bobsezamračil,kdyžslyšelsvéjméno.„Poraženínásloví,ano.

Teďužbudoublízko.“

Damasenvyplivlpárátko.„Můžunějakoudobukrýtvašestopy,nežsiodpočinete.Vtéhlebažiněvládnujá.Alenakonecváschytí.“

„KamarádisemusídostatkbráněSmrti,“naléhalBob.„Jetocestaven.“

„Nemožné,“zabručelDamasen.„Tajemocdobřehlídaná.“

Annabethsenapjatěpředklonila.„Alevíš,kdeje,že?“

„Jistě.VšechnovTartaruplynedolůnajednomísto:kjehosrdci.

BránaSmrtijetam.AlejenomsIapéthemsetamživínedostanete.“

226

„Takpojďsnámi,“přesvědčovalahoAnnabeth.„Pomoznám.“

„HAHA!“

Annabethnadskočila.Percyzespánkubláznivěopakoval:„Hahaha!“

„DítěAthény,“povzdechlsiGigant.„Jánejsemvášpřítel.Jednoujsemsmrtelníkůmpomohlavidíš,kammětodostalo.“

„Tyjsipomohlsmrtelníkům?“Annabethznalahodněřeckýchlegend,aležádnou,kdebyvystupovalDamasen.„Já–tomunerozumím.“

„Zlýpříběh,“vysvětlovalBob.„HodníGigantimajízlépříběhy.

Damasenbylstvořen,abysepostavilArésovi.“

„Ano,“přisvědčilGigant.„Stejnějakovšichnibratřijsembylstvořen,abychčelilněkterémubohu.AleArésjebůhválky.Takžejá–“

„Jsijehoopak,“uhodlaAnnabeth.„Jsimírumilovný.“

„AspoňnaGiganta.“Damasensipovzdychl.„PutovaljsempokrajíchMaeonie,dnessejíříkáTurecko.

Pásljsemovceasbíralbylinky.Byltodobrýživot.Alesbohyjsemnebojoval.Matkaaotecmězatoprokleli.Apakjsemjeurazilještěvíc.Jednohodnemaeonskýdrákonzabillidskéhopastýře,méhopřítele,ajátohonetvorachytilazabil,vraziljsemmustrompřímodotlamy.Použiljsemsíluzeměanechalznovavyrůstkořeny,zasadiljsemdrákonapevnědozemě.Postaraljsemse,abynemohllidemvícubližovat.TomiGaianemohlaodpustit.“

„Žejsiněkomupomohl?“

„Ano.“Damasensezatvářilzahanbeně.„Gaiaotevřelazemapohltilamě.DostaljsemsedovyhnanstvítadydobřichaotceTartara,kdesesbírajíneužitečníztroskotanci–všechnyvýtvory,okterénestojí.“Gigantsivylovilzvlasůkvětinuanepřítomněsijiprohlížel.„Nechaliměžít,staratseoovce,sbíratbylinky,abychpoznal,jakzbytečnýživotjsemsizvolil.Každýden–neboto,cojedennatomhlemístěbezesvětla–semaeonskýdrákonznovustvoříanapadnemě.Zabíjetho,tojemůjnekonečnýúkol.“

Annabethserozhlíželapochatrčiapředstavovalasi,kolikvěkůtuDamasentrčívevyhnanství,vraždídrákona,beresijehokosti,kůžiamasoaví,ženásledujícídenzaútočíznova.Nedovedlasi

227

představit,žebypřežilavTartarutýden.Avyhnatsemvlastníhosynanacelástaletí,tojekolosálníkrutost.

„Zlomtoprokletí,“vyhrkla.„Pojďsnámi.“

Damasensemrzutězasmál.„Kéžbytobylotakjednoduché!

Nemyslíš,žejsemzkoušelodejít?Nejdeto.Aťsevydám,kamsevydám,skončímzasetady.Bažinajejedinávěc,kterouznám–jedinýcíl,kterýsiumímpředstavit.Ne,malápolobožská.Méprokletímědostalo.Nemámužžádnounaději.“

„Žádnounaději,“opakovalBob.

„Musíbýtnějakýzpůsob.“AnnabethsenemohlasmířitsvýrazemnaGigantovětváři.Připomínaljívlastníhootce,kdyžpřednípárkrátpřipustil,žepořádmilujeAthénu.Vypadaltehdyhrozněžalostněaporaženecky,toužilponěčemavěděl,žejetonedosažitelné.

„Bobmáplán,jaksedostatkbráněSmrti,“přesvědčovalahodál.

„Prýsemůžemeschovatvnějakémrtvémlze.“

„Mrtvémlze?“DamasensenaBobazamračil.„TyjechcešvzítkAchlys?“

„Jinaktonejde,“bránilseBob.

„Zemřete,“povzdechlsiDamasen.„Bolestně.Vtemnotě.Achlysnikomunevěříanikomunepomůže.“

Bobvypadal,žebychtělněconamítnout,alemístotohostisklrtyamlčel.

„Jenějakájinácesta?“chtělavědětAnnabeth.

„Ne,“zavrtělhlavouDamasen.„Mrtvámlha…tojenejlepšíplán.

Bohuželjestrašný.“

Annabethsipřipadala,jakobyzaseviselanadpropastí,neschopnásevytáhnoutnahoru,neschopnáseudržet.Nezbývalojižádnédobréřešení.

„Alenestojítozazkoušku?“zeptalase.„Vrátilbysesdosvětasmrtelníků.Vidělbyszaseslunce.“

Damasenovyočipřipomínalyjamkyvdrákonovělebce–temnéavpadlé,bezevšínaděje.Odhodilzlomenoukostdoohněavztyčilsedosvéplnévýšky,mohutnýrudýválečníkvovčíchkožešináchakůžidrákona,suschlýmibylinamiakvětinamivevlasech.

AnnabethvněmvidělaantiArése.Arésbylnejhoršíbůh,divoký

228

akrutý.DamasenbylnejlepšíGigant,laskavýaochotný…azatohoproklelikvěčnýmmukám.

„Vyspise,“pobídljiGigant.„Jávámpřipravímzásobynacestu.

Jemilíto,alevícudělatnemůžu.“

Annabethchtělaněconamítnout,alepřislovechvyspisejitělozradilo,navzdoryodhodláníužnikdyvTartaruneusnout.Mělaplnébřicho.Oheňpříjemněpraskal.VůněbylinekvevzduchujípřipomínalakopcekolemTáborapolokrevnýchvlétě,kdysatyrovéanajádyvlínýchodpolednechsbíraliplanérostlinky.

„Možnáchvilku,“souhlasila.

Bobjivzaldonáručejakohadrovoupanenku.Nebránilase.

UložiljivedlePercyhonaobřípostelaonazavřelaoči.

229

XL

ANNABETH

Annabethseprobudilaspohledemnatancujícístínynastropěchatrče.Nezdálsejíjedinýsen.Bylototaknezvyklé,žezapochybovala,jestlijevůbecvzhůru.

Jaktamtakležela,PercyvedleníoddechovalaBobíkjípředlnabřiše,uslyšelaBobaaDamasenazabranédohovoru.„Tysjítoneřekl,“promluvilDamasen.

„Ne,“připustilBob.„Užtakjevystrašená.“

Gigantzabručel.„Tobytakymělabýt.AcokdyžjenedokážešprovéstkolemNoci?“

Damasentovysloviljakonějakéjméno–zléjméno.

„Musím,“řeklBob.

„Proč?“divilseDamasen.„Coztěchpolobohůmáš?Vymazalitvéstaréjá,všechno,cojsibyl.TitániaGiganti…mámebýtnepřátelébohůajejichdětí.Anejsme?“

„Takpročjsiuzdraviltohokluka?“

Damasensipovzdechl.„Sámsedivím.Možnáměpopletlanebo…mitidvapolobohovépřipadajízajímaví.Jsouodolní,kdyžsedostalitakdaleko.Obdivuhodné.Alejakjimmůžemevícpomoct?

Nenítonášosud.“

„Možnáne,“uznalBobstísněně.„Ale…toběsetvůjosudzamlouvá?“

„Cojetozaotázku?Copakseněkomuzamlouvávlastníosud?“

„MněselíbilobýtBob,“přiznalseBob.„Nežjsemsizačalvzpomínat…“

„Pff.“Ozvalosešustění,jakDamasennacpávalkoženýpytel.

230

„Damasene,“zeptalseTitán.„Pamatuješsenaslunce?“

Šustěnípřestalo.Annabethslyšela,jakGigantvydechl.„Ano.

Byložluté.Kdyžsedotkloobzoru,krásněbarvilooblohu.“

„Chybími,“postesklsiBob.„Ahvězdytaky.Rádbychjezasepozdravil.“

„Hvězdy…“Zněloto,jakobyDamasenzapomněl,cotoznamená.„Ano.Dělalynanočníoblozestříbrnévzory.“Hodilněconazem,ažtožuchlo.„Pche.Tyhleřečičkyjsoukničemu.

Nemůžeme–“

Vdálcezařvalmaeonskýdrákon.

Percyseprudceposadil.„Co?Co–kde–co?“

„Tonic.“Annabethhovzalazaruku.

Kdyžzjistil,žejsouvposteliGigantaskostlivoukočkou,zatvářilseještěpopleteněji.„Tenzvuk…kdetojsme?“

„Koliksitohopamatuješ?“zeptalase.

Percysezamyslel.Očiměljasné.Všechnyrányzmizely.Ažnapotrhanéoblečeníapárvrstevšpínyvypadal,jakobyaninespadldoTartaru.

„Tyďábelskébáby–apak…užnicmoc.“

UposteleseobjevilamohutnápostavaDamasena.„Neníčas,malísmrtelníci.Drákonsevrací.Mámstrach,žejehořevpřilákáostatní–mébratry,kteřívásstíhají.Budoutuzapárminut.“

Annabethsezrychlilpulz.„Cojimřekneš,ažsesemdostanou?“

Damasensezašklebil.„Coby?Nicdůležitého,pokudužbudetepryč.“

Hodiljimdvapytlezdrákoníkůže.„Šaty,jídlo,pití.“

Bobmělpodobný,alevětšívak.OpíralseokoštěahledělnaAnnabeth,jakobypořádzvažovalDamasenovaslova:Coztěchpolobohůmáš?Jsmejejichnepřátelé,jejichvěčnínepřátelé.

NajednouAnnabethnapadlamyšlenka,ostráajasnájakočepelodsamotnéAthény.

„Proroctvísedmi,“vyhrkla.

Percyužslézalzposteleabralsipytel.Zamračilsenani.„Cojesním?“

AnnabethpopadlaDamasenazaruku,ažseGigantvyděsil.

Zamračilse.Kůžimělhruboujakosmirkovýpapír.

231

„Tymusíšjítsnámi,“zaprosila.„ProroctvíříkánepřítelvezbranipředbranouSmrti.Myslelajsem,žetoznamenáŘímanyaŘeky,aletaktonení.Tenveršznamenánás–polobohy,TitánaaGiganta.

Potřebujemetě,abychomzavřelibránuSmrti!“

Drákonvenkuřval,užblíž.Damasenjíjemněvyvléklruku.

„Ne,dítě,“zamumlal.„Méprokletíjetady.Nemůžumuuniknout.“

„Aleano,můžeš,“přesvědčovalahoAnnabeth.„Nebijsesdrákonem.Vymyslinějakoucestu,jakprolomittencyklus!Uvidíšzasslunceahvězdy.“

Zeměsezachvěla.Drákonbylužblízko,dusalbažinou,sráželstromyaničilmechsvoujedovatousprškou.OkusdálslyšelaAnnabethhlasGigantaPolybota,jakpobízísvédruhykupředu.

„SYNBOHAMOŘE!JEBLÍZKO!“

„Annabeth,“ozvalsePercynaléhavě,„tojeznamení,žemámezmizet.“

Damasenvzalněcoodsvéhoopasku.Vjehomohutnérucevypadaltenbílýúlomekjakopárátko,alekdyžhopodalAnnabeth,uvědomilasi,žejetomeč–čepelzkostidrákonasjednoduchýmkoženýmúchytem.

„PoslednídarprodítěAthény,“zadunělGigant.„Nenechámvásjítnasmrtneozbrojené.Ateďběžte!Nežbudepozdě.“

Annabethbylodobreku.Vzalasimeč,alenepřimělaseanipoděkovat.Věděla,žeGigantmábojovatnajejichstraně.Tobylořešení–aleDamasenseodvrátil.

„Musímejít,“pobízeljeBob,zatímcomukočkalezlanarameno.

„Mápravdu,Annabeth,“přidalsePercy.

Rozběhlisekevchodu.Annabethseneohlédla,kdyžsehnalazaPercymaBobemdobažiny,aleslyšelazasebouDamasena,jakbojovněpokřikujenablížícíhosedrákona.Hlassemulámalzoufalstvím,zatímcoznovučelilstarémunepříteli.

232

XLI

PIPER

PipertohomocoStředozemínevěděla,alebylasijistá,žebytamvčervencimrznoutnemělo.

DvadnyplavbyodSplituzahalilyoblohušedémraky.Vlnysezačalyvzdouvat.Palububičovalchladnýdeštík,tvořilnámrazunazábradlíchanalanech.

„Tojetímžezlem,“vysvětlovalNicoazvedlprastarývladařskýnástroj.„Musítobýttím.“

Pipertonechápala.Odtédoby,coseJasonaNicovrátilizDiokleciánovapaláce,chovalisenervózněazdrženlivě.Stalosetamněcovýznamného–něco,cojíJasonnemohlprozradit.

Možnátuzměnupočasívážněvyvolaložezlo.Černákoulenavrškujakobypohlcovalabarvyzevzduchu.Zlatíorlipodníchladnězářili.Žezloprýdovedloovládatmrtvéarozhodněvysílalošpatnévibrace.TrenérHedgesenatuvěcjenompodíval,zbledlaoznámil,žejdedokajutyutěšovatsefilmysChuckemNorrisem.(AlePipermělapodezření,ževeskutečnostiposílápoIrisvzkazydomůsvépřítelkyniMellii;poslednídobouzníbyltrenérmocnervózní,ikdyžsePipernesvěřil,coseděje.)

Takžeano…extrémníbouřismrznoucímdeštěmmožnávyvolávaložezlo.AlePipertomunevěřila.Bálase,žesedějeněcojiného.Horšího.

„Tadynahořemluvitnemůžeme,“rozhodlJason.„Tuporaduodložíme.“

233

Všichniseshromáždilivzadníčástipaluby,abyprobralistrategii,jaksetakblížilikEpiru.Teďale

očividněnebylavhodnáchvíle.Vítrhnalmrázpopalubě.Mořesepodnimičeřilo.

Pipervlnytoliknevadily.Houpáníakymáceníjípřipomínalosurfovánísotcemukalifornskéhopobřeží.Aleviděla,žeHazelnatomnenídobře.Chudákholkatrpělamořskounemocíivklidnýchvodách.Vypadala,jakokdyžsepokoušíspolknoutkulečníkovoukouli.

„Potřebuju–“škytlaHazelaukázaladolů.

„Jo,běž.“Nicojídalpusunatvář,cožPiperpřekvapilo.Nikdysenedopouštělžádnýchláskyplnýchgest,dokonceanivůčisestře.

Zdálose,žefyzickýkontaktnesnáší.Teď,kdyždávalpusuHazel…

jakobysesníloučil.

„Odvedutědolů.“FrankobjalHazelkolempasuapomohljíkeschodům.

Piperdoufala,žesekamarádkavzpamatuje.Posledníchpárvečerů,odtohobojeseSkeirónem,sispolupříjemněpopovídaly.

Cobyjedinédvědívkynapalubětonemělylehké.Vyměňovalysihistorky,stěžovalysinaneotesanostklukůatrochusipoplakalyproAnnabeth.Hazelsejísvěřila,coobnášíovládatmlhu,aPiperpřekvapilo,jakmoctopřipomínánasazeníčáromluvy.Nabídlase,žejípomůže,kdyžtopůjde.Hazelnaoplátkuslíbila,žejibudeučitšermovatmečem–včemžPiperkolosálněpokulhávala.Připadalojí,žezískalanovoukamarádku,cožbyloskvělé…pokudovšempřežijítakdlouho,abysitokamarádstvíužily.

Nicosismetlledzvlasů.ZamračilsenaDiokleciánovožezlo.

„Mělbychtuvěcuklidit.Jestlivážněovlivňujepočasí,možnápomůžedátjidopodpalubí…“

„Jistě,“přikývlJason.

NicosepodívalnaPiperaLea,jakobymělstrach,cosibudoupovídat,ažodejde.Pipercítilajehoobrannémechanismy,vduchusechoulildoklubíčka,stejnějakopřešeldosmrtelnéhotransutamvtébronzovénádobě.

Kdyžzamířildolů,studovalaPiperJasonovutvář.Očimělustarané.CosetotamvChorvatskujenomstalo?

234

Leovytáhlzopaskušroubovák.„Takževalnáhromadasenekoná.

Vypadáto,žejsmezbylizasjenmytři.“

Zasjenmytři.

PipersivzpomnělanaprosincovývětrnýdenvChicagu,kdyžspolečněpřistálivParkumilénianasvé

prvnívýpravě.

Leoseodtédobymocnezměnil,jensizvyklbýtdítětemHéfaista.Odjakživajímlomcovalanervózníenergie.Teďkonečněvěděl,jakjivyužít.Rucemělneustálevpohybu,vytahovalzopaskunástroje,ovládalřízení,vrtalsevesvémilovanéArchimédověkouli.

DnesjisundalzovládacíhopaneluaodpojilfiguruFestuse–prýabypředělalelektrickéobvodyprocesoruaupgradovalmotorovýpohonprostřednictvímkoule,aťtoznamenalocokoli.

CosetýkaloJasona,tenvypadalštíhlejší,vyššíaustaranější.

Vlasyteďnosiloprotidřívějšímukrátkémuřímskémusestřihudelšíarozcuchanější.Rýha,kteroumuSkeirónzpůsobilstřelounalevéstraně,vypadalazajímavě,jakonějakýrebelskýproužek.

Ledověmodréočipůsobilystarší,plnéstarostíaodpovědnosti.

Pipervěděla,cosikamarádioJasonovišeptají:prýjemocdokonalý,mocupjatý.Pokudtoněkdyplatilo,takteďužne.

Putováníhootlouklo,anejenfyzicky.Strádáníhoneoslabilo,spíšošlehaloazjemnilojakokůži–jakobysestalpříjemnějšíverzísebesama.

APiper?Mohlasijenompředstavovat,cosiLeoaJasonpomyslí,kdyžsenanipodívají.Rozhodněsenecítilastejnájakovzimě.

Připadalojí,žesevýpravanazáchranuHéryodehrálapředstovkamilet.Toliksetohozměnilozasedmměsíců…Napadloji,jaktobohovévydrží,žíttisícelet.Kolikzměnužviděli?Možnánenídivu,žeOlympanépůsobítrochupotrhle.KdybyPiperžilatřitisícelet,jistěbyjípřeskočilo.

Hleděladostudenéhodeště.Dalabycokolizato,abyseocitlazpátkyvTábořepolokrevných,kdejepočasířízenoivzimě.Tyobrazy,kterévidělaposlednídobouvnoži…Podlenichsenebylonacotěšit.

Jasonjístisklrameno.„Notak,tosespraví.UžjsmeblízkoEpiru.Dennebodva,pokudseNiconeplete.“

235

„Jo.“Leosipohrávalskoulí,mačkalapostrkávaljedendrahokamnajejímpovrchu.„DozítřkadoránasedostanemekzápadnímupobřežíŘecka.Pakhodinudovnitrozemíaprásk–Hádůvchrám!Pořídímsitampamětnítričko!“

„Jasně,“zamumlalaPiper.

Netěšilasenato,jaksezaseponořídotemnoty.PořádještěmělazlésnyonymfeuahypogeupodŘímem.VčepeliKatoptrisspatřilavýjevypodobnétomu,coLeoaHazelpopisovalizesvýchsnů:bledoučarodějkuvezlatýchšatech,jejížrucesplétajízlatésvětlovevzduchujakohedvábínastavu,Gigantazahalenéhostíny,kráčejícíhodlouhouchodboulemovanouloučemi.Jakmilenějakouminul,zhasla.Vidělavelkoujeskyniplnounestvůr–Kyklopů,šestirukýchobrůaještědivnějšíchvěcí–,jakjispřáteli

obkličujíaonijsouvbeznadějnémenšině.

Pokaždé,kdyžvidělatyobrazy,opakovaljíhlasvhlavěpořáddokolajedno.

„Kluci,“začala.„UvažovalajsemoProroctvísedmi.“

Nebylojentak,abyseLeoodtrhlodpráce,aleteďsetostalo.

„Cojesním?“zeptalse.„Teda…něcodobrýho,doufám?“

Upravilasipopruhrohuhojnosti.Někdyjípřipadaltaklehký,ženanějskorozapomínala.Jindyjitížiljakokovadlina,jakobyjímříčníbůhAchelóosposílalzlévěci,pokoušelsejitrestatzato,žemuhosebrala.

„Vdýce,“pokračovala,„pořádvidímGigantaKlytia–tohoobalenéhostíny.Vím,žejehoslabostjeoheň,alevtěchvizíchzhasínáplameny,kamvstoupí.Veškerésvětloprostěvsajejehomraktemnoty.“

„TomipřipomínáNika,“uchechtlseLeo.„Myslíš,žejsoupříbuzní?“

Jasonsezamračil.„Hej,člověče,Nikaztohovynech.Tak,Piper,cosimyslíšotomGigantovi?“

VyměnilasisLeemtázavýpohled,něcojako:OdkdyJasonbráníNikadiAngelo?Rozhodlasetonekomentovat.

„Pořádminejdezhlavytenoheň,“uvažovalaPiper.„Čekáme,žeKlytiaporazíLeo,protožeje…“

236

„Nažhavenej?“zašklebilseLeo.

„No,řekněmezapálený.Každopádně,dělámistarostitenveršproroctví:světmusípadnout,aťvohničihromu.“

„Jo,toznámevšichni,“ujišťovaljiLeo.„Chcešříct,žejájsemtenoheň.AtadyJasonjehrom.“

Piperneochotněpřikývla.Věděla,žeotomvšichnineradimluví,alejistěcítili,žejetotak.

Loďsezhouplanapravobok.Jasonsezachytilzmrzléhozábradlí.

„Takžemášstrach,žejedenznásohrozívýpravuamožnánechtěnězničícelýsvět?“

„Tone,“zavrtělahlavouPiper.„Myslím,žetenveršchápemenesprávně.Svět…tojezemě.Vřečtinětozní…“

Zaváhala,nechtělatoslovoříctnahlasanitadynamoři.

„Gaia.“Jasonovisezalesklyočináhlýmzájmem.„Chcešříct,žeGaiamusípadnoutvohninehohromu?“

„Páni…“Leosezašklebilještěvíc.„Abysvěděla,tatvojeverzesemimoczamlouvá.ProtožejestliGaiapadnekvůlimně,panuOhniváči,taktobudeabsolutněsuper.“

„Nebokvůlimně…hromu.“Jasonjívlepilpusunatvář.„Piper,tojeparáda!Jestlimášpravdu,takjetobomba!Stačíjenomzjistit,kdoznásGaiuzničí.“

„Možná.“Cítilasestísněněztoho,žejetakpovzbuzuje.„Ale,víte,jetooheňčihrom…“

VytáhladýkuKatoptrisapoložilajinařídicípult.ČepelokamžitězablikalaaukázalatemnýobrysGigantaKlytiapostupujícíhochodbouazhášejícíholouče.

„DělámistarostiLeoabojsKlytiem,“svěřilase.„Tenveršproroctvízní,jakobymohluspětjenomjedenzvás.Ajestlitenoheňčihromsouvisísetřetímveršem,sposlednímvýdechempřísahadrtí…“

Nedořekla,alezJasonovaaLeovavýrazupoznala,žejipochopili.Pokudsitoproroctvívyložilasprávně,buďLeo,neboJasonporazíGaiu.Tendruhýzemře.

237

XLII

PIPER

Leohledělnadýku.„Beruzpět…tentvůjnápadmězastakmocnebere.PodletebejedenznásporazíGaiuadruhýumře?Nebojedenznásumře,kdyžjibudeporážet?Nebo–“

„Lidi,“vložilsedotohoJason.„Jestlisinadtímbudemelámathlavu,zbláznímese.Víte,jaktochodísproroctvím.Vždyckyjemalér,kdyžsehopokusíteobejít.“

„Jo,“souhlasilLeo.„Atobysenámfaktnelíbilo,nějakejmalér.

Zvlášťkdyžjsmenatomzrovnateďtaksuper.“

„Víš,jaktomyslím,“napomenulhoJason.„Tostímposlednímvýdechemnemusíbýtspojenésohněmahromem.Amydvanejsmejedinýoheňahrom.Percytakydokáževyvolathurikány.“

„AvždyckymůžuudělatpochodeňztrenéraHedgea,“přidalseLeo.„Pakbudeonoheň.“

Představaplanoucíhosatyra,ječícího„Chcípni,typarchante!“

aútočícíhonaGaiu,málemPiperrozesmála–málem.

„Doufám,žesepletu,“ozvalaseopatrně.„Aletavýpravazačalaunás:našlijsmeHéruaprobudilivládceGigantůPorfyrióna.Mámpocit,žecelouválkuskončímetakymy.Dobřenebošpatně.“

„No,“mínilJason,„mněosobněmyvyhovuje.“

„Jasně,“přidalseLeo.„Myjsoumíoblíbenci.“

Pipersepodařilousmát.Vážněmělatyhleklukyráda.Litovala,ženemůžepoužítčaromluvunasudičky,vylíčitjimšťastnýkonecapřinutitje,abyhosplnily.

Bohuželsitenšťastnýkonecnedovedlapředstavitpřivšechtemnýchmyšlenkách,kteréjíkroužilyhlavou.Mělastrach,žesejim

238

GigantKlytiospostavídocesty,abyvyřídilLea.Apokudano,pakseGaiapokusízničitiJasona.Bezhromuaohnějejichvýpravanemůžeuspět.

Astarostjídělaloitomrazivépočasí…Bylasijistá,žehovyvolaloněcovícnežjenDiokleciánovožezlo.Chladnývítr,směsleduadeštěnanipůsobilyjakoživýnepřítelazároveňjíbylyjaksipovědomé.

Tavůněvevzduchu,tasilnávůně…

Pipertomělonapadnoutdřív,alevětšinuživotastrávilavKaliforniianezažilavelkézměnypočasí.Nevyrostlastouvůní…

vůnínadcházejícíhosněhu.

Všechnysvalyvtělesejínapjaly.„Leo,spusťpoplach.“

Anisineuvědomila,ženasadilačaromluvu,aleLeookamžitěodložilšroubovákastiskltlačítkosirény.Zamračilse,kdyžsenicnestalo.

„Aha,jetorozpojené,“vzpomnělsi.„Festusjevypnutý.Dejmiminutku,nežnahodímsystém.“

„Nemámeminutku!Oheň!Potřebujemenádobkysřeckýmohněm.Jasone,povolejvítr.Teplýjižnívítr.“

„Počkat,co?“Jasonnanizmateněhleděl.„Coseděje,Piper?“

„Tojeona!“Piperpopadladýku.„Onasevrátila!Musíme–“

Nežtodořekla,loďsenaklonilanalevobok.Teplotakleslatakrychle,žeplachtypopraskalyledem.Bronzovéštítypodélzábradlívybuchlyjakonapěněnéplechovkyscolou.

Jasonvytasilmeč,alebylopozdě.Přejelaponěmvlnaledovýchúlomků,pokrylahojakopolevakoblihu,zmrzlnamístě.Očimělpodvrstvouleduvykulenéúžasem.

„Leo!Plameny!Dělej!“kvílelaPiper.

Leovivzplálapraváruka,alezavířilkolemnějvítrauhasilji.

SvíralArchimédovukouliatrychtýřovitýmrakdeštěsesněhemhozvedldovzduchu.

„Hej!“křičel.„Hej!Pusťtemě!“

Pipersekněmurozběhla,alenějakýhlasvbouřipronesl:„Ó

ano,LeoValdezi.Pustímtě.“

Leovyrazilknebijakovystřelenýzkatapultu.Ztratilsevmracích.

239

„Ne!“Pipernapřáhlanůž,alenebylonakohozaútočit.Zoufalehledělakeschodišti,doufala,žeuvidíkamarádyženoucísenapomoc,alepoklopzapečetilblokledu.Celáspodnípalubaužnejspíšzmrzlanakost.

Potřebovalanějakoulepšízbraň,vícnežjenhlas,pitomouvěšteckoudýkuarohhojnostichrlícíšunkuačerstvéovoce.

Napadloji,jestlisestihnedostatkbalistě.

PaksezjevilinepřáteléaPiperdošlo,žežádnézbraněstačitnebudou.

Uprostředlodistanuladívkavrozevlátýchšatechzbíléhohedvábí,shřívoučernýchvlasůsepnutoudozadudiamantovýmkroužkem.Jejíočimělybarvukávy,alechybělajimvřelost.

Zanístálijejíbratři–dvamladíciskřídlyzfialovéhopeří,nepoddajnýmibílýmipačesyazubatýmimečizbožskéhobronzu.

„Mocrádatězasevidím,machére,“ušklíblaseChioné,bohyněsněhu.„Nastalčasnavelmichladnéznovushledání.“

240

XLIII

PIPER

Piperneplánovalastříletborůvkovýmimuffiny.Rohhojnostimuselsámvycítitjejízoufalstvíausoudil,žecelésešlostipřijdetoteplépečivovhod.

Zrohuvyrazilpůltucetkouřícíchmuffinůjakobroky.Cobyofenzívanicmoc.

Chionéjednodušeuhnula.Většinamuffinůprolétlakolemníapřeszábradlí.Jejíbratřiboreásovcisipojednomchytiliapustilisedoněj.

„Muffin,“zafuněltenvětší.Pipersivzpomněla,žesejmenujeKal,jakoKalais.ByloblečenýpřesněstejnějakovQuébeku–vkopačkách,teplákáchačervenéhokejovémikině–aměltmavéočiapárulámanýchzubů.„Muffinjefajn.“

„Á,merci,“promluviltenhubenějšíbratr–Zétés,vzpomnělasi–,stojícínapodstavcikatapultusroztaženýmifialovýmikřídly.Bílévlasymělpořádsestříhanédostrašnéhodiskoúčesu,nahořekrátké,doledlouhé.Znáprsníhokrunýřemuvykukovallímechedvábnékošile.Žlutozelenépolyesterovékalhoty

mělkomickyupnutéaaknésemuještězhoršilo.Přestozašermovalobočímazaculilsejakozkušenýsňatkovýpodvodník.

„Jávěděl,žetéhezulibuduchybět.“Mluvilquébeckoufrancouzštinou,kterousiPiperbezproblémůpřekládala.DíkymatceAfroditěmělajazykláskyvrozený,aleseZétésemsejímbavitnechtěla.

„Cotoprovádíte?“zeptalase.Čaromluvoudodala:„Pusttemékamarády.“

241

Zétészamrkal.„Musímetvékamarádypustit.“

„Tojo,“přisvědčilKal.

„Ne,vyidioti!“utrhlasenaněChioné.„Mluvíčaromluvou.

Použijtemozky.“

„Mozky…“Kalsezakabonil,jakobynevěděl,cotoje.„Muffinjelepší.“

Nacpalsihocelýdopusyažvýkal.

Zétéssebralzesvéhoborůvkuazlehkajioždiboval.„Ach,mákrásnáPiper…takdlouhojsemčekal,ažtězaseuvidím.Bohužel,sestramápravdu.Nemůžemetvékamarádypustit.VlastnějemusímeodnéstdoQuébekuatambudounavěkyprosmích.Jemimoclíto,aletakovémámerozkazy.“

„Rozkazy…?“

OdzimyPiperčekala,žeChionédřívnebopozdějizasukážesvůjzmrzlýobličej.KdyžbohynisněhuporaziliveVlčímdoměvSonomě,přísahalajimpomstu.AlecotudělajíZétésaKal?

VQuébekupůsobiliboreásovciskoropřátelsky–aspoňvesrovnánísesvoumrazivousestřičkou.

„Poslouchejte,kluci,“zkusilatoPiper.„VašesestraneposlechlaBoreáse.PomáhalaGigantům,snažilaseprobuditGaiu.Plánovala,žepřevezmeotcůvtrůn.“

Chionésetišeachladnězasmála.„DraháPiperMcLeanová.

Chcešmanipulovatsmýmislaboduchýmibratrykouzlemjakopravádcerabohynělásky.Jsizdatnálhářka.“

„Lhářka?“vykřiklaPiper.„Totysesnáspokusilazabít!Zétési,onapracujeproGaiu!“

Zétéssebouškubl.„Bohužel,krasavice.VšichniteďpracujemeproGaiu.Obávámse,žetyrozkazypocházejíodnašehootce,samotnéhoBoreáse.“

„Cože?“Pipersetomunechtělověřit,aleChionindomýšlivýúsměvjíprozradil,žejetopravda.

„Oteckonečněpochopil,jakmoudréjsoumérady,“zapředlaChioné,„nebotoaspoňchápaldotédoby,

nežjehořímskástranazačalabojovatsřeckou.Naneštěstíjeteďindisponovaný,alepředalmivelení.NařídilnasaditsílyseverníhovětrudoslužebvládcePorfyriónaasamozřejmě…matkyzemě.“

242

Piperpolkla.„Jakto,žejstevůbectady?“Ukázalanaledvšudekolemlodi.„Jeléto!“

Chionépokrčilarameny.„Našesílaroste.Zákonypřírodysestavějínahlavu.Jakmilesematkazeměprobudí,předělámesisvětpodlesvého!“

„Ahokej,“zamumlalKalpořádsplnoupusou.„Apizzu.

Amuffin.“

„Ano,ano.“Chionéseušklíbla.„Muselajsemtomuvelkémuprostáčkovislíbitpárvěcí.AZétésovi–“

„No,semnoujetojednoduché.“ZétéssiuhladilvlasyazamrkalnaPiper.„Měljsemsitěnechatvnašempaláci,užkdyžjsmesepotkali,mádraháPiper.Alebrzysetamocitnemezase,spolu,ajásitěbuduhezkyhýčkat.“

„Děkuji,nechci,“odseklaPiper.„AteďpusťJasona.“

VložiladotěchslovveškerousíluaZétésposlechl.Lusklprsty.

Jasonokamžitěrozmrzl.Zhroutilsenapalubu,lapalpodechuakouřilosezněj,aleaspoňbylživý.

„Tyimbecile!“ChionémáchlarukouaJasonzasezmrzl,roztaženýnapalubějakomedvědíkůže.ObrátilasekZétésovi.

„Jestlichceštuholkujakoodměnu,musíšdokázat,žejiovládneš.Nenaopak!“

„Jo,jasně.“Zétéssezatvářilrozhořčeně.

„AcosetýčeJasona…“Chioninyhnědéočizaplály.„OnazbytektvýchkamarádůsepřidáknašemudvoruledovýchsochvQuébeku.JasonGracebudegraciózníozdobaméhotrůnníhosálu.“

„Chytré,“zabručelaPipper.„Tuvětusisvymýšlelacelýden?“

Aspoňteďvěděla,žeJasonžije,atrochumíňpanikařila.Tozmrznutípomine.Takžekamarádivpodpalubíjsounejspíštakyživí.

Scházíužjenplán,jakjeosvobodit.

BohuželnebylaAnnabeth,neumělatakdobřevymýšletplányzapochodu.Potřebovalačasnarozmyšlenou.

„AcoLeo?“vyhrkla.„Kamjstehoposlali?“

SněhovábohynělehkýmkrokemobešlaJasonaaprohlíželasiho,jakobybylobraznamalovanýna

chodníku.

„LeoValdezsizasloužíspeciálnítrest,“mínila.„Poslalajsemhonamísto,odkudsenemůženikdyvrátit.“

243

Pipersenemohlanadechnout.ChudákLeo.Pomyšlení,žeužhonikdyneuvidí,jimálemzničilo.Chionéjítomuselavidětvetváři.

„Bohužel,mádraháPiper!“Vítězoslavněseusmála.„Alebudetoprodobrověci.Leanemínímsnášetanijakoledovousochu…

potom,coměurazil.Tenblázenodmítlpanovatpomémboku!

Ajehomocnadohněm…,“zavrtělahlavou.„Nepřípustné,abysedostaldoHádovachrámu.Obávámse,ževládceKlytiosmáoheňještěmíňrádnežjá.“

Pipersevřeladýku.

Oheň,pomyslelasi.Díky,žesmihopřipomněla,tyčarodějnice.

Pátralapohledempopalubě.Jakhorozdělat?Bedýnkasnádobkamiřeckéhoohněbylaupevněnaupředníbalisty,mocdaleko.Ikdybysetamdostalaanezmrzla,řeckýoheňbyspálilvšechno,včetnělodiajejíchkamarádů.Musíexistovatnějakájinácesta.Zabloudilapohledemnapříď.

Aha.

FiguraFestusedovedlachrlitpořádnéplameny.BohuželjiLeovypnulaPipernetušila,jakdrakazprovoznit.Nikdynemělačasprozkoumattapatřičnátlačítkanalodníkonzoli.Nejasněsivzpomínala,jakseLeovrtalvdrakověbronzovélebceabrblalněcooovládacímdisku.AleikdybysePiperdostalanapříď,netušilaby,codělat.

Přestojínějakýinstinktnapovídal,žeFestusjejejínejlepšíšance.

Jenkdybypřesvědčilasvévěznitele,abyjikněmupustiliblíž…

„Tak!“přerušilaChionéjejímyšlenky.„Obávámse,ženášspolečnýčasskončil.Zétési,kdybyslaskavě–“

„Počkat!“přerušilajiPiper.

Byltojednoduchýrozkazazafungoval.BoreásovciaChionésenanizamračiliačekali.

Pipertušila,žeobabratryčaromluvouovládne,aleproblémbylaChioné.Čaromluvamocnefunguje,pokudtodotyčnéhoktoběnepřitahuje.Anamocnébytostijakobohystejněnijakzvlášťnezabírá.Ajekničemu,kdyžoníoběťvíamásepřednínapozoru.

UChionétoplatilovšechnosoučasně.

CobyudělalaAnnabeth?

Zdržovat,pomyslelasiPiper.Kdyžsinevíšrady,mluv.

244

„Bojíšsemýchpřátel,“spustila.„Takpročjeprostěnezabiješ?“

Chionésezasmála.„Nejsibohyně,jinakbystochápala.Smrtjetakrychlá,tak…neuspokojivá.Vašetitěrnédušičkysiodlétnoudopodsvětí,acopak?Můžudoufatnanejvýšvto,žesedostanetenaTrestnápolenebodoAsfodelu,alevypolobohovéjstenesnesitelněušlechtilí.SpíšpůjdetedoElyseaazrodítesevnovémživotě.Pročbychmělachtíttvépřáteletakhleodměňovat?Proč…kdyžjemůžunavěkytrestat?“

„Acojá?“zeptalasePiper,ačnerada.„Pročjsemještěživáarozmrzlá?“

Chionénevrlepohlédlanabratry.„Napříkladproto,žesitěvyžádalZétés.“

„Umímúžasnělíbat,“ujišťovaljiZétés.„Všaktopoznáš,krásko.“

PřitépředstavěsePiperobrátilžaludek.

„Aletoneníjedinýdůvod,“pokračovalaChioné.„Hlavněproto,žetěnenávidím,Piper.Hluboceaopravdově.Nebýttebe,zůstalbyJasonsemnouvQuébeku.“

„Trpíšhalucinacemi,co?“

Chioninyočiztvrdlyjakodiamantynajejímkroužkuvevlasech.

„Jsivšetečná,dcerozbytečnébohyně.Cozmůžešsama?Nic.Zevšechsedmipolobohůnemášžádnýsmyslexistence,žádnoumoc.

Chci,abyszůstalanatétolodi,unášenáproudemabezmocná,zatímcoGaiapovstaneasvětskončí.Ajenomabychseujistila,žejsibezpečnězcesty…“

UkázalanaZétése,kterýsebralněcozevzduchu–zmrzloukoulivelkouasijakomíčeknasoftball,pokrytouledovýmiostny.

„Bomba,“vysvětlilZétés,„zvlášťprotebe,málásko.“

„Bomba!“Kalserozesmál.„Primaden!Bombaamuffin!“

„Uf…“Pipersvěsiladýku,kterájíteďpřipadalaještězbytečnějšínežjindy.„Úplněbystačilakytice.“

„Alene,mourozkošnoudívenkutonezničí.“Zétéssezamračil.

„No…aspoňdoufám.Alekdyžsetahlekřehkánádobarozbije,za…

no,zhrubazanedlouho…uvolníplnousíluseverníchvětrů.Loďtoodnesehodnědalekozkurzu.Hodně,hodnědaleko.“

245

„Jistě.“Chioninhlaspřetékalfalešnoulítostí.„Tvékamarádyvezmemesseboudosbírkysoch,uvolnímevítrapopřejemetišťastnoucestu!Můžešsledovatkonecsvětaz…no,zkoncesvěta!

Používejsičaromluvunarybyakrmseztohosvéhopitoméhorohuhojnosti.Choďsipopalubětéhleprázdnélodiasledujnaševítězstvívčepelidýky.AžGaiapovstaneasvět,jakhoznáš,budemrtvý,paksemůžeZétésvrátitaodvéstsitějakosvoumanželku.Couděláš,abysnászastavila,Piper?Tyhrdinko?Haha!Jsilegračnípostavička.“

Taslovabodalajakozmrzlýdéšť,hlavněproto,žesiPipermyslelatotéž.Comůžeudělat?Jakmázachránitkamarádystím,comá?

Nechybělomocabylabyztratilanervy,zuřivěsevrhlananepřáteleanechalasezabít.

ZměřilasiChioninsamolibývýrazadošlojí,žepřesněvtobohynědoufá.Chce,abysePipersložila.Chcesiužíttuzábavu.

Pipersepáteřproměnilavocel.Vzpomnělasinaholky,kterésiznídělávalylegraciveškoleWilderness.VzpomnělasinaDrew,krutoubývalouhlavnílektorkuAfrodítinasrubu,anaMédeiu,kteráočarovalaJasonaaLeavChicagu.AnaJessiku,tátovuminulouasistentku,tasnívždyckyjednalajakosbeznadějnýmspratkem.

CelýživotPiperněkdopřehlížel,říkaljí,žejekničemu.

Nikdytonebylapravda,zašeptaldalšíhlas–hlas,kterýzněljakomatčin.Všichnitěshazovali,protožesetěbáliazáviděliti.AChionétaky.Využijtoho!

Pipernebylodosmíchu,alepodařilosejízasmátse.Zkusilatoznovuašlotosnáz.Zanedlouhoužseprohýbalasmíchy,hihňalaseasupěla.

Kalaíssepřidal,dokuddonějZétésnestrčilloktem.

Chionéopustilúsměv.„Co?Cojetutaklegračního?Odsoudilajsemtě!“

„Odsoudila!“Piperseznovarozesmála.„Ach,uvšechbohu…

pardon.“Trhaněsenadechlaasnažilasezarazithihňání.„No,páni…

fajn.Tysivážněmyslíš,žejsembezmocná?Vážněsimyslíš,žejsemzbytečná?Uvšecholympskýchbohů,tosetimuselzavařitmozek.

Neznášmojetajemství,co?“

246

Chionépřimhouřilaoči.

„Nemášžádnétajemství,“prohlásila.„Lžeš.“

„No,jakmyslíš,“pokrčilaramenyPiper.„Takjo,běžavezmisimékamarády.Anechmětady…zbytečnou.“Popotáhla.„Jo.Gaiaztebebudemítvážněradost.“

Kolembohynězavířilsníh.ZétésaKalaíssenasebenervózněpodívali.

„Sestro,“ozvalseZétés,„jestlimádoopravdynějakétajemství–“

„Pizza?“dumalKal.„Hokej?“

„–taksetomusímedozvědět,“pokračovalZétés.

Chionénatoočividněneskočila.Pipersepokoušelaudržetvážnoutvář,aleočijírošťáckyaveselesvítily.

Takdotoho,pobídlasamasebe.Odkryjkarty.

„Jakétajemství?“chtělavědětChioné.„Prozraďnámto!“

Piperpokrčilarameny.„Jakjelibo.“Ukázalaledabylenapříď.

„Račtezamnou,sněhuláci.“

247

XLIV

PIPER

Protlačilasemeziboreásovci,cožbylojakoprolézatmrazákem.

Vzduchkolemnichbyltakstudený,žejipálildotváře.Připadalojí,jakobyvdechovalačistýsníh.

SnažilasenedívatsenaJasonovoztuhlétělo,kdyžhomíjela.

ZkoušelanemysletnakamarádyvpodpalubíaninaLea,odpálenéhonamísto,odkudnenínávratu.Aužvůbecnenaboreásovceasněhovoubohyni,kteříšlizaní.

UpíralaočinahlavuFestuse.

Loďsejípodnohamazahoupala.ChladempronikljedinýnáporletníhovzduchuaPipersehonadechla,vzalatojakodobréznamení.

Kolempořádvládneléto.Chionéajejíbratřisemnepatří.

Pipervěděla,ženemůževyhrátpřímýbojprotiChionéadvěmaokřídlenýmmladíkůmsmeči.Nebyla

chytrájakoAnnabethaneumělařešitproblémyjakoLeo.Alesíluvážněměla.Ahodlalajipoužít.

MinulývečerpřirozhovorusHazelsiuvědomila,žetajemstvíčaromluvyhodněpřipomínápoužitímlhy.DřívsePiperčaromluvačastonedařila,protoženařizovalanepřátelům,abydělali,cochceona.KřičelaNezabíjejtenás,kdyžsinestvůranepřálanicjinéhonežjezničit.Vkládaladohlasuvšechnusvousíluadoufala,žepřekonávůlinepřítele.

Občastovyšlo,alebylotovyčerpávajícíanespolehlivé.Afrodítasinepotrpělanapříméstřety.Sázelanarafinovanost,záludnostakouzlo.Piperpochopila,ženemůžechtítpoostatních,abydělali,cochceona.Musíjetlačitktomu,abydělali,cochtějísami.

248

Teorietobylavýborná,teďještě,jestliseosvědčí…

ZastavilasetipředníhostěžněaobrátilasekChioné.„Páni,zrovnamidošlo,pročnástaknenávidíš,“proneslahlasemplnýmsoucitu.„TamvSonomějsmetěhrozněponížili.“

Chionésezalesklyočijakoledovéespreso.Střelilastísněnýmpohledempobratrech.

Pipersezasmála.„Nojasně,tysjimtoneřekla!“dovtípilase.„Játitonevyčítám.MělajsinasvéstraněvládceGigantůplusarmáduvlkůašestiruké,astejnějsinásneporazila.“

„Ticho!“zasyčelabohyně.

Vzduchsezamlžil.Pipercítila,jaksejímrázusazujenařasáchamrazíjíušníkanálky,alepředstíralaúsměv.

„Jakchceš.“ZamrkalanaZétése.„Alebylatopořádnápsina.“

„Takrásnáholkaurčitělže,“zabručelZétés.„ChionéveVlčímdoměnebylaporažená.Řekla,žetobyl…jakže?Taktickýúnik.“

„Únik?“zeptalseKal.„Hokej.“

Piperhravěštouchlakolohnátadoprsou.„Ne,Kale.Chceříct,žetvojesestraprostězdrhla.“

„Nezdrhlajsem!“zavřískalaChioné.

„CožetootoběHéraříkala?“zamyslelasePiper.„Jo–déčkovábohyně!“

Znovuserozesmálaajejípobaveníbylotakupřímné,žeseiZétésaKalrozchechtali.

„Trèsbon!“hýkalZétés.„Sestřičkazdrhla!Haha!“

ZChioninýchbílýchšatůsezačalokouřit.ZétésoviaKaloviseobjevilnapusáchledazavřeljimje.

„Ukažnámtosvojetajemství,PiperMcLeanová,“zavrčelaChioné.„Apaksemodli,abychtěnechalanatéhlelodibezúhony.

Jestlisisnámizahráváš,předvedutihrůzyomrzlin.Pochybuji,žeotebeZétésbudeještěstát,ažnebudešmítprsty…možnáaninosauši.“

ZétésaKalvyplivliledovéroubíky.

„Beznosubytaroztomiláholkanebylatakroztomilá,“připustilZétés.

Pipervidělafotkylidísomrzlinami.Tahrozbajiděsila,alenemohlatodátnajevo.

249

„Takpojďte.“Vedlajenapříďabroukalasi„Summertime“,jednuztátovýchoblíbenýchpísní.

Položiladrakovirukunakrk.Bronzovéšupinychladily.Nezněložádnéstrojníbzučení.Rubínovéočizíralykalně.

„Vzpomínášsinanašehodraka?“zeptalasePiper.

Chionéseuchechtla.„Tosnadnenítotvétajemství.Drakjerozbitý.Nemáoheň.“

„No,tosiceano…“PiperpohladilaFestusepočenichu.

NemělaLeovumocroztočitsoukolíaninahoditobvody.Dovedlajenommluvitsrdcemaříctdrakovito,cochtělnejvícslyšet.„AleFestusjevícnežjenomstroj.Jetoživábytost.“

„Absurdní,“vyštěklabohyně.„Zétési,Kale–sebertetyzmrzlépolobohyzpodpalubí.Pakodpálímekoulisvětrem.“

„Toklidněudělejte,kluci,“zaculilasenaněPiper.„AlepakneuvidíteChionépokořenou.Jávím,žebysevámtozamlouvalo.“

Boreásovcizaváhali.

„Hokej?“zeptalseKal.

„Skorostejnědobré,“slibovalaPiper.„VyjstebojovalinastraněIásónaaArgonautů,že?Napodobnélodi,naprvnímArgu.“

„Ano,“přisvědčilZétés.„NaArgu.Bylodostpodobnétomuhle,aledrakajsmeneměli.“

„Neposlouchejteji!“křiklaChioné.

Pipercítila,jaksejínartechtvoříled.

„Můžešměumlčet,“vyhrkla.„Alechcešodhalittajemstvímésíly–jakzničímtebe,GaiuaGiganty.“

Chionévřelvočíchvztek,alemrázzadržela.

„Ty–nemáš–žádnou–sílu,“prohlásiladůrazně.

„Toříkádéčkovábohyně,“uchechtlasePiper.„Kterounikdynikdonebralvážně,kterávěčněchcevícsíly.“

ObrátilasekFestusoviapodrbalahozakovovýmaušima.„Jsidobrýkamarád,Festusi.Nikdotěnemůžedoopravdydeaktivovat.Jsivícnežjenstroj.Chionétomunerozumí.“

Obrátilasekboreásovcům.„Abystevěděli,anivássineváží.

Myslísi,ževámmůžerozkazovat,protožejstepolobohové,neplnoprávníbohové.Nechápe,žejstemocnýtým.“

250

„Tým,“zachrochtalKal.„JakoKa-na-ďa-ni.“Muselstímslovembojovat,protožemělovícneždvěslabiky.Zašklebilseavypadalmocspokojenýsámsesebou.

„Přesnětak,“přikývlaPiper.„Jakohokejovýtým.Celekjevícnežčásti.“

„Jakopizza,“dodalKal.

Pipersezasmála.„Tyjsialechytrý,Kale!Dokonceijájsemtěpodcenila.“

„Počkat,počkat,“protestovalZétés.„Jájsemtakychytrý.

Adobřevypadám.“

„Mocchytrý,“přisvědčilaPiperatenvzhledradšipřeskočila.

„Takdejpryčtuvětrnoubombuapodívejse,jakbudeChionéponížená.“

Zétéssezašklebil.Sehnulsearozkutálelledovoukoulipopalubě.

„Tyblázne!“vyjeklaChioné.

Nežsebohyněstačilavrhnoutpokouli,vykřiklaPiper:„Našetajnázbraň,Chioné!Mynejsmejenombandapolobohů.Jsmetým.

StejnějakoFestusnenísbírkasoučástek.Ježivý.Jetomůjpřítel.

Akdyžmajípřáteléproblémy,zvláštLeo,dokážeseprobuditúplněsám.“

Vložiladohlasuveškerépřesvědčení,všechnuláskukekovovémudrakovizato,coproněudělal.

Jejíracionálníjávědělo,žejetomarné.Copaksedácitemnastartovatmechanismus?

AleAfrodítanebylaracionální.Vládlaprostřednictvímemocí.

BylanejstaršíanejpůvodnějšízOlympanů,zrozenázkrveÚranapěnícísevmoři.JejísílabylastaršínežsílaHéfaista,Athény,dokonceiDia.

Strašlivouchvílisenedělonic.Chionénanizlostněhleděla.

Boreásovcisezačaliprobíratzomámeníatvářilisezklamaně.

„Kašletenanášplán,“zavrčelaChioné.„Zabijteji!“

Jakmileboreásovcinapřáhlimeče,kovovákůžedrakapodrukouPiperserozehřála.Dívkaseuklidilazcestyaskočilasměremkbohynisněhu,zatímcoFestusobrátilhlavuostoosmdesátstupňů

251

avypařilboreásovcenamístě.ZnějakéhodůvoduzůstalušetřenZétésůvmeč.Zazvonilopalubuaještěseznějkouřilo.

Pipersevyhrabalananohy.Zahlédlavětrnoukoulidoleupředníhostěžně.Rozběhlasekní,alenežseknídostala,zjevilasepředníChionévmrazivémvíru.Kůžejízářilatakjasně,žetomohlovyvolatsněžnouslepotu.

„Tyubožačko,“zasyčela.„Myslíšsi,žemůžešporazitmě–bohyni?“

FestuszaPiperzařvalavychrlilpáru,alePipervěděla,ženemůževydechnoutoheň,abyjipřitomtakynezasáhl.

Asitakšestmetrůzabohynízačínalaledovákoulepraskatasyčet.

Piperužnemělačasnajemnůstky.Zařvala,napřáhladýkuavrhlasenabohyni.

Chionéjipopadlazazápěstí.Piperserozlezlpopažimráz.ČepelKatoptriszbělela.

Tvářbohyněbylajenomkousíčekodjejí.Chionéseusmála,věděla,ževyhrála.

„DítěAfrodíty,“popíchlaji.„Nejsinic.“

Festusznovuzaskřípal.Piperbypřísahala,žesejipokoušípovzbudit.

Najednoujizahřálonahrudi–nebylotovztekemanistrachem,aleláskouktomudrakovi,kJasonovi,závislémunajejípomoci,akpřátelům,uvězněnýmdole.AtakykLeovi,kterýjeztracenýapotřebujeji.

Láskasemožnánevyrovnáledu…alePiperjejípomocíoživilakovovéhodraka.Smrtelnícisevjednomkusepřekonávajívejménulásky.Matkyzvedajíauta,abyzachránilyděti.APiperbylavícnežjenomsmrtelník.Bylapolobůh.Hrdina.

Lednajejíčepeliserozpustil.ZrukypodChioninýmsevřenímsekouřilo.

„Pořádměpodceňuješ,“oznámilaPiperbohyni.„Mělabysnatomvážnězapracovat.“

Chioninsamolibývýrazserozplynul,kdyždívkamáchladýkou.

252

ČepelsedotklahrudibohyněaChionéserozprsklanaminiaturnísněhovoubouři.Pipersezhroutila,omámenátímchladem.Slyšela,jakFestusrachotíapřede,spouštípoplašnésirény.

Tabomba.

Piperseroztřesenězvedla.Koulebylatřimetryodní,syčelaatočilase,jaksevnívítrzačínalhýbat.

Piperseponívrhla.

Sevřelakolemníprsty,zrovnakdyžseledrozsypalavítrexplodoval.

253

XLV

PERCY

Percymusestýskalopobažině.

Nikdybyhonenapadlo,žemubudechybětspanívGigantověkoženépostelivchatrčizkostídrákonaveshniléžumpě,alezrovnateďmutoznělojakoElysium.

SpolusAnnabethaBobemklopýtalitmou,hustýmastudenýmvzduchem,nazemisestřídalyšpičatéskályatůňkybahna.Terénjakobybylstvořenýtak,abyPercynemohlaninachvilkupolevitvpozornosti.Ušeltřimetryaměltohoplnézuby.

KdyžPercyvyrazilzGigantovychatrče,cítilsezasesilný,hlavuměljasnou,žaludekplnýdrákoníhomasa.Teďsemunohyunavily.

Bolelhokaždýsval.Přesroztrhanétrikosipřetáhlnouzovoutunikuzkůžedrákona,alenezahřálsetímanitrochu.

Soustředilsenapůdupředsebou.NeexistovalonickroměníaAnnabethvedleněj.

Kdykolisecítil,žebytonejradšivzdal,pláclsebounazemaumřel(asitakkaždýchdesetminut),natáhlseapohladiljiporuce,jenomabysipřipomněl,žejenasvětětakynějakéteplo.

PoAnnabethiněrozhovorusDamasenemonimělPercystrach.

Nepropadalazoufalstvíjentak,aleteďsiotíralaslzyzočíasnažilase,abytoPercyneviděl.Věděl,ženesnáší,kdyžjejíplánynevycházejí.Usoudila,žepotřebujíDamasenovupomoc,aleGigantjenevyslyšel.

Percymusetrochuulevilo.Dělalomustarostiužto,žebudoumítpobokuBoba,ažsedostanoukbráněSmrti.Nebylsijistý,jestli

254

chcenapomocještěiGiganta,byťtenobrdokážepřipravitvýbornédušenémaso.

Zajímalobyho,cosestalo,kdyžopustilijehochatrč.Celéhodinynezaslechlpronásledovatele,alecítiljejichnenávist…zvlášťPolybotovu.Gigantbylněkdezanimi,stíhaljeatlačilhloubějidoTartaru.

Percysesnažilmysletnapříjemnévěci,abysepozvedlnaduchu–najezerovTábořepolokrevných,nato,jakpodvodoupolíbilAnnabeth.PředstavovalsijedvaspoluvNovémŘímě,jakseprocházejípopahorcíchadržísezaruce.AleTáborJupiteriTáborpolokrevnýchmupřipadalyjakosen.Zdálosemu,žeexistujejenomTartar.Tohlejereálnýsvět–smrt,tma,chlad,bolest.Všechnoostatníjenpředstavy.

Otřáslse.Ne.Tokněmupromlouvalajáma,podrývalajehoodhodlání.Uvažoval,jaktadymohlNicopřežítanezbláznitse.Tenklukvsoběmávícsíly,nežsiPercymyslel.Čímdálputovali,tímtěžšíbylosesoustředit.

„TadyjetohoršínežřekaKókýtos,“zabručel.

„Ano,“zavolalBobvesele.„Mnohemhorší!Znamenáto,žejsmeblízko.“

Blízkočemu?uvažovalPercy.Alenemělsílusezeptat.Všimlsi,žeseBobíkzaseschovalvBobověkombinéze.Tohojenujistilo,žetakočkajenejchytřejšíčlenvýpravy.

Annabethsisnímpropletlaprsty.Vesvětlebronzovéhomečezahlédljejíkrásnoutvář.

„Jsmespolu,“připomnělamu.„Mytozvládneme.“

Taksestaral,abyjipozvedlnaduchu,azatímonauklidňujejeho.

„Jo,“přisvědčil.„Vpohodě.“

„Alepříště,“povytáhlaobočí,„chcinarandeněkamjinam.“

„TřebadoPaříže,tambylofajn,“vzpomnělsi.

Povedlosejíusmátse.Předněkolikaměsíci,nežPercyztratilpaměť,tamjednoudíkyHermovipovečeřeli.Zdálosemu,žetobylovnějakémjinémživotě.

„StačilbymiiNovýŘím,“povzdechlasi.„Jenomkdyžbudešsemnou.“

255

No,páni,Annabethjeprostěúžasná.Percysinachvilkupřipomněl,jakétojecítitsešťastný.Máúžasnoudívku.Třebaječekáspolečnábudoucnost.

Paksesmohutnýmpovzdechemjakoposlednímvýdechemumírajícíhobohatemnotapřednimirozptýlila.Objevilasepaseka–pusté,prašnéakamenitépole.Uprostřed,asitakopatnáctmetrůdál,klečelahrůznáženskápostavavpotrhanýchšatech,sochablýmikončetinamiazelenoukůží.Hlavumělaskloněnou,tiše

štkalaatenzvukrozehnalveškeréPercyhonaděje.

Uvědomilsimarnostživota.Všechnybojejsoukničemu.Taženaplakala,jakobytruchlilazasmrtceléhosvěta.

„Jsmetady,“oznámilBob.„Achlysnámpomůže.“

256

XLVI

PERCY

JestlimělBobpocit,žejimtenvzlykajícíghúlnějakprospěje,pakPercysoudil,žeotupomocnestojí.

Bobpřestopopošeldál.Percymupřipadalo,žemusízaním.

Tahleoblastbylaaspoňmíňtemná–nebylotupřímosvětlo,alevícřídkébílémlhy.

„Achlys!“zavolalBob.

StvořenízvedlohlavuaPercyhožaludekzaječel:Pomoc!

Užtěloměladostpříšerné.Připomínalaoběťhladomoru–končetinyjakohůlky,oteklákolenaasukovitélokty,šatyvcárech,ulámanénehtynanohouarukou.Nakůžijízasychalprachavršilsejínaramenou,jakobysidalasprchuvpřesýpacíchhodinách.

Tvářmělanaprostozničenou,zvpadlýchavodnatýchočíselilyslzy.Znosujíkapalojakozkohoutku.Provázkovitévlasyspočívalynalebcevmastnýchchomáčích,tvářemělapropadléakrvavé,jakobysijerozdrásala.

Percysejínedokázaldívatdoočí,ataksklopilpohledníž.

Nakolenoujíleželstarýštít–obitýkruhzedřevaabronzuspodobiznouAchlysdržícíštítsvlastnímobrazem,takžesetenobrázekopakovaldáladál,menšíamenší.

„Tenštít,“upozornilaPercyhoAnnabeth.„Tenjejeho.Myslelajsem,žejetojenbáchorka.“

„Ach,ne,“zakvílelatastaráčarodějnice.„Héraklůvštít.

Namalovalmětam,abymějehonepřátelévidělivesvýchposledníchchvílích–bohyniZoufalství.“Rozkašlalasetaktěžce,ažPercyho

257

zabolelonaprsou.„JakobyHéraklesznalpravézoufalství.Nevystihlanipodobu!“

Percypolkl.KdyžsesHéraklemsetkalvgibraltarskéúžině,nedopadlotodobře.Neobešlosetobez

křiku,výhrůžeksmrtíavysokorychlostníchananasů.

„Cotudělájehoštít?“zeptalse.

Bohyněnanějupřelavlhkémléčnéoči.Ztváříjíodkapávalakrevnapotrhanéšaty,ažbylycelékropenaté.„Onužhonepotřebuje,ne?

Dostalsesem,kdyžbyloHéraklovosmrtelnétělospáleno.Nejspíšjakopřipomínka,žežádnýštítnestačí.Zoufalstvívásnakonecovládnevšechny.DokonceiHérakla.“PercypopošelblížkAnnabeth.Pokoušelsevzpomenoutsi,pročjsoutady,alezoufalstvímubránilouvažovat.KdyžslyšelAchlysmluvit,užsenedivil,žesirozškrábalatváře.Tabohyněvyzařovalačiroubolest.

„Bobe,“hlesl.„Semjsmenemělichodit.“

OdněkudznitraBobovyuniformysouhlasnězamňoukalkočičíkostlivec.

Titánpřešláplaškublsebou,jakobyhoBobíkškrábalvpodpaží.

„Achlysovládámrtvoumlhu,“tvrdil.„Můževásschovat.“

„Schovatje?“Achlysvydalajakýsiklokotavýzvuk.Buďtobylsmích,nebopředsmrtnéchrčení.„Pročbychtodělala?“

„MusísedostatkbráněSmrti,“vysvětlovalBob.„Avrátitsedosvětasmrtelníků.“

„Nemožné!“odbylahoAchlys.„ArmádyTartaruvásnajdou.

Azabijívás.“

Annabethobrátilačepelsvéhomečezkostidrákona.Percymuseluznat,žesnímvypadáhrozivěasuperjakonějakábarbarskáprincezna.„Takžetavašemrtvámlhajeúplněnanic,“zahučela.

Bohyněodhalilapolámanéžlutézuby.„Nanic?Kdojsi?“

„DceraAthény.“Annabethmluvilaneohroženě–alejaktodělala,toPercynetušil.„NepřešlajsempůlkuTartaru,abymiteďnějakádrobnábohyněříkala,cojenemožné.“

Hlínasejimunohouzachvěla.Kolemzavířilamlhaaúzkostnězakvílela.

„Drobnábohyně?“ZkroucenénehtyAchlyssezarylydoHéraklovaštítu,vyrylyvkovušrámy.„Bylajsemstará,ještěnežse

258

zrodiliTitáni,tynevědoméděvče.Bylajsemstará,kdyžsepoprvézrodilaGaia.Utrpeníjevěčné.Zrodilajsemseztěchnejstarších–zChaosuaNoci.Bylajsem–“

„Ano,ano,“skočilajídořečiAnnabeth.„Smutekazoufalství,blablabla.Alestejněnemátesílu,abystetousvoumrtvoumlhouschovaladvapolobohy.Jakříkám:nanic.“

Percysiodkašlal.„Hm,Annabeth–“

Střelilaponěmvarovnýmpohledem:Spolupracuj.Došlomu,jakjevystrašená,alenemůžejinak.Tohlejenejlepšícesta,jakbohynirozhoupatkčinu.

„Teda…Annabethmápravdu!“přidalse.„Bobnáspřivedlažsem,protožesimyslel,ženámpomůžete.Alepodleměmátemocprácescivěnímdoštítuasbrekem.Anisevámnevidím.Jstesivněmpodobná.“

AchlyszakvílelaazabodlasepohledemdoTitána.„Pročjsimisempřivedltaotravnáděcka?“

Bobzesebevydalněcomezizabručenímazafňukáním.„Jámyslel–jámyslel–“

„Mrtvámlhaneníkpomáhání!“zavřískalaAchlys.„Obalísmrtelníkyzoufalstvím,kdyžjejichdušeputujídopodsvětí.JetosámdechTartaru,smrti,zoufalství!“

„Super,“přikývlPercy.„Můžemesijiobjednatdvakrát?“

Achlyszasyčela.„Požádejteonějakýrozumnějšídar.Jsemtakybohynějedů.Můžuvámdátsmrt–tisícezpůsobů,jakzemřítméněbolestivěnežto,cojstesivybrali,kdyžjstenakráčelidosrdcejámy.“

Kolembohyněvprachurozkvětlykvětiny–temněfialové,oranžovéarudékvětysotravněnasládlouvůní.Percymusezatočilahlava.

„Rulík,“nabízelaAchlys.„Bolehlav.Blín,strychnin.Doveduvámrozpustitvnitřnosti,uvařitkrev.“

„Tojeodvásmochezké,alenajedenvýletužmámjedupokrk,“

bránilsePercy.„Takco,dovedetenásschovatvtésvémrtvémlze,nebone?“

„Jo,budetolegrace,“podpořilahoAnnabeth.

Bohyněpřimhouřilaoči.„Legrace?“

259

„Jasně,“potvrdilaAnnabeth.„Pomyslete,jaktobudeskvělé,jestlineuspějeme.Můžeteseradovatznašichduší,kdyžzemřemevagonii.Navěčnéčasysimůžeteopakovat:Jávámtoříkala.“

„Anebojestlitozvládneme,“dodalPercy,„představtesivšechnotoutrpení,kterézpůsobítenestvůrámtamdole.ChcemeuzavřítbránuSmrti.Topřinesespoustukvíleníasténání.“

Achlyssenadtímzamyslela.„Utrpeníměbaví.Kvílenítakyneníkzahození.“

„Takjsmedohodnutí,“kulPercyžhavéželezo.„Udělejtenásneviditelné.“

Achlyssevyhrabalananohy.Héraklůvštítseodkutálelazastavilsevpolíčkujedovatýchrostlin.„Takjednoduchétonení,“oznámila.

„Mrtvámlhanastupujevechvíli,kdyseocitnetenejblížkonci.

Teprvetehdysevámzastřezrak.Světserozplyne.“

Percymuvyschlovpuse.„Fajn.Ale…schovánástopřednestvůrami?“

„Toano,“přisvědčilaAchlys.„Jestlitopřežijete,projdetenepovšimnutimezivojskyTartaru.Jetobeznadějné,samozřejmě,alejestlijsteserozhodli,pojďte.Ukážuvámcestu.“

„Kampřesně?“optalaseAnnabeth.

Bohyněseužšinuladotmy.

Percyseobrátil,abysepodívalnaBoba,aleTitánzmizel.Jaksemůžejentakztratittřímetrovýstříbrnýchlapshlučnoukočkou?

„Hej!“zavolalPercynaAchlys.„Kdejenáškamarád?“

„Toutocestoujítnemůže,“odpovědělabohyně.„Nenísmrtelník.

Pojďte,blázínkové.Pojďtezažítmrtvoumlhu.“

Annabethvydechlaachňaplahozaruku.„No…copaktomůžebýttakzlé?“

Znělototakabsurdně,žesePercyrozesmál,ikdyžhoztohobolelyplíce.„Jasně.AlepříštírandebudevečeřevNovémŘímě.“

Vydalisevprašnýchstopáchbohyněmezijedovatýmikvětinamihloubějidomlhy.

260

XLVII

PERCY

PercymuchybělBob.

Zvyklsinato,žemátohoTitánapoboku,žejimosvětlujecestustříbrnýmivlasyahrůzostrašnýmbojovýmkoštětem.

Jejichjedinýmprůvodcemteďbylatavychrtláženaspošramocenýmsebevědomím.

Jaksetakplahočilipřesprašnoupláň,mlhatakzhoustla,žemělPercynutkánírozhánětjirukama.Achlysdokázalsledovatjendíkytomu,žejívpatáchvyráželyjedovatérostliny.

Percyuvažoval,žepokudjsoupořádnatěleTartaru,musítobýtněkdenajehochodidlech–nahrubé,zrohovatěléplošesnejnechutnějšímrostlinnýmživotem.

Nakonecdorazilinaokrajpalce.AspoňtaktoPercymupřipadalo.

Mlhaserozptýlilaaonizjistili,žeseocitlinapoloostrově,vybíhajícímdočernočernéprázdnoty.

„Jsmetady.“Achlysseobrátilaapodívalasenaně.Krevztváříjíkapalanašaty.Mdléočivypadalyvlhkéaoteklé,alezároveňijaksinadšené.Můžezoufalstvívypadatnadšeně?

„No…paráda,“řeklPercy.„Kdetoje…tady?“

„Naprahukonečnésmrti,“prohlásilaAchlys.„KdeseNocstřetávásprázdnempodTartarem.“

Annabethpopošladopředuanakouklapřesútes.„Jámyslela,žepodTartaremužnicnení.“

„Jistěžeje.“Achlyszakašlala.„DokonceiTartarmuselodněkudpovstat.Totojeokrajnejprvotnějšítemnoty,cožbylamámatka.Pod

261

níležíříšeChaosu,méhootce.Tadyjstenejblížnicotě,kamsekdysmrtelníkdostal.Necítíteto?“

Percyvěděl,cotímmyslí.Toprázdnojakobyhopřitahovalo,vysávalomuvzduchzplicakyslíkzkrve.PodívalsenaAnnabethaviděl,žemámodrérty.

„Tadynemůžemezůstat,“otřáslse.

„Jistěžene!“pokývlaAchlys.„Cítítemrtvoumlhu?Ateďsedívejte!“

KolemPercyhonohouseshromáždilbílýdým.Jaksemuvinulpotěle,uvědomilsi,žehoneobklopuje.Vycházelzněj.Celétělosemurozpouštělo.Natáhlruceazjistil,žejsourozmazanéanejasné.

Nevidělani,kolikmáprstů.Doufal,žepořáddeset.

ObrátilsekAnnabethamálemvyjekl.„Tyjsi–uf–“

Nedokázaltoaniříct.Vypadalajakomrtvá.

Kůžimělanažloutlou,očnídůlkytmavéavpadlé.Krásnévlasyjíseschlyapřipomínalypřadenapavučin.Vypadala,žedesítkylettrčelavnějakémstudeném,chladnémmauzoleuapomaluchřadlajakovyschlýlusk.Kdyžseobrátilaapohlédlananěj,jejípostavasenaokamžikproměnilavmlhu.

Krevmuztuhlavžilách.

Celérokymělhrůzuztoho,žeAnnabethumře.Upolobohůjetojaksisamosebou.Většinapolokrevnýchnežijedlouho.Vždyckyvědí,žepříštínestvůra,sekterouseutkají,můžebýtjejichposlední.

AlevidětAnnabethtakhlehoboleloažmoc.RadějibytrčelvřecePyriflegethón,čelilútokuaraenebosenechalrozdupatGiganty.

„Uvšechbohů,“vzlyklaAnnabeth.„Percy,tyvypadáš…“

Percysiprohlíželruce.Viděljenomchumáčebílémlhy,alesoudil,žeAnnabethhovidíjakomrtvolu.Popošelpárkroků,ikdyžtodalofušku.Tělomupřipadalonehmotné,jakosmíchanézheliaacukrovévaty.

„Užjsemvypadalilíp,“připustil.„Nemůžusepořádněhýbat.

Alejinakvpohodě.“

Achlyssezasmála.„Kdepak,rozhodněvpohoděnejsi.“

Percysezamračil.„Ateďprojdemeaneuvidínás?DostanemesekbráněSmrti?“

262

„No,možnábystesetamdostali,“mínilabohyně,„pokudsetohodožijete,cožsenestane.“

Achlysroztáhlapokroucenéprsty.Kolemokrajejámyvykvetlydalšírostliny–bolehlav,rulíkaoleandrsetáhlykPercyhonohámjakosmrtícíkoberec.„Víte,mrtvámlhaneníjenommaskování.Jetostavbytí.Nemohlabychvámdáttendar,pokudbynenásledovalasmrt.Opravdovásmrt.“

„Jetopast,“hleslaAnnabeth.

Bohyněsezahihňala.„Vyjstenečekali,ževászradím?“

„Čekali,“odpověděliPercyaAnnabethsoučasně.

„No,paktopřecenebylapast!Spíšnevyhnutelnost.Zoufalstvíjenevyhnutelné.Bolestje–“

„Jasně,jasně,“zavrčelPercy.„Taksetedapojďmebít.“

Vytasilmeč,alečepelbylazdýmu.KdyžseklpoAchlys,projelajízbraňjakojemnývánek.

Nevzhlednáústabohyněsezkřivilaúsměškem.„Tojsemvámneřekla?Teďjstejenommlha–předsmrtnýstín.Možná,kdybysteměličas,snadbystesenaučilitonovétěloovládat.Alevyčasnemáte.Nemůžetesemědotknout,takžeseobávám,ževeškerýbojsezoufalstvímbudesilnějednostranný.“

Znehtůjívyrostlydrápy.Čelistsevykloubilaažlutézubyseproměnilyvtesáky.

263

XLVIII

PERCY

AchlyssevrhlanaPercyhoatensinazlomekvteřinypomyslel:Noco,jsemjenomkouř.Nemůžesemědotknout,ne?

PředstavilsisudičkynahořenaOlympu,jaksesmějíjehotoužebnémupřání:Páni,tojealepitomeček!

Drápybohyněmuprojelypohrudiazabolelyjakovroucívoda.

Percyklopýtldozadu,alenebylzvyklýnakouřovétělo.Nohysemupohybovalymocpomalu.Ruceměl

jakohedvábnýpapír.

VzoufalstvípoAchlyshodilsvůjvak,myslelsi,žesetřebazhmotní,kdyžhopustízruky,aletakovéštěstíneměl.Pytelsměkkýmžuchnutímspadlnazem.

Achlyszavrčelaapřikrčilasekeskoku.BylabyPercymuukouslaobličej,kdybyAnnabethnevyrazilaanezaječela„Hej!“

bohynipřímodoucha.

Achlyssebouškublaaobrátilasezatímzvukem.

OhnalasepoAnnabeth,aletazvládlapohyblípnežPercy.

Možnásenecítilatakkouřováneboprostěmělavícbojovéhotréninku.VTábořepolokrevnýchžilaodsvýchsedmilet.Nejspíšabsolvovalalekce,třebaJaksebítvkouřovémtěle.

Annabethsevrhlapohlavěmezinohybohyně,udělalakotrmelecavyskočilananohy.Achlysseobrátilaazaútočila,aleAnnabethsejíznovuvyhnulajakomatador.

Percybyltakomráčený,žeztratilpárcennýchvteřin.HledělnamrtvoluAnnabethzahalenoumlhou,alepohybujícísestejněrychleasebejistějakodřív.Pakmudošlo,pročtodělá:abyjimzískalačas.

Atoznamenalo,žejímusípomoct.

264

Horečněuvažoval,vymýšlelzpůsob,jakporazitZoufalství.Jakbojovat,kdyžsenemůženičehodotknout?

PřitřetímútokuAchlysAnnabethopustiloštěstí.Pokusilasesklouznoutstranou,alebohynějipopadlazazápěstíatrhlasní,ažserozpláclaozem.

NežstačilaAchlysudeřit,vrhlsePercykupředu,řvalamáchalmečem.Pořádsipřipadalpevnýjakopapírovýkapesníček,alevztekmupomáhalkrychlejšímupohybu.

„Hej,štístko!“zavolal.

AchlysseprudceobrátilaapustilaAnnabethzápěstí.„Štístko?“

opakovalazmateně.

Sehnulse,kdyžsemuohnalapohlavě.„Jstevyloženáoptimistka!“

„Grrr!“Znovuvyrazila,alevyvedlojitozrovnováhy.Percyustoupilbokemacouvl,odvádělbohyniodAnnabeth.

„Příjemná!“volal.„Rozkošná!“

Bohyněvrčelaaškubalasebou.KlopýtalazaPercym.Každálichotkajizasáhlajakohrstpískudotváře.

„Zabijutěpomalu!“vyhrožovala,očianosmokré,ztváříjíodkapávalakrev.„RozsekámtěnakouskyaobětujuNoci!“

Annabethsezvedlananohy.Začalaseprohrabovatvakem,jistěhledalaněco,cojimpomůže.

Percyjíchtěldátvícčasu.Onajemozekvýpravy.JemustačíodrážetútokaAnnabethzatímvymyslínějakývychytralýplán.

„Roztomilá!“křičel.„Měkoučká,teploučká,přímokpomazlení!“

Achlyszachrčelaazakašlalajakokočka,kdyžsedusíchlupy.

„Pomalousmrt!“zaječela.„Smrtztisícejedů!“

Kolemnívyrostlyjedovatérostlinyavybuchlyjakoprasklébalony.Vyrazilaznichzelenobílámíza,stékaladojezírekaplazilasepozemisměremkPercymu.Zesladcevonícíchparsemuzačínalamotathlava.

„Percy!“Annabethinhlaskněmudoléhalodněkudzdálky.„Hej,slečnoSkvělá!Radost!Úsměvy!Tadyjsem!“

AlebohynězoufalstvíseteďsoustředilanaPercyho.Pokusilsezasecouvnout.Bohuželteďvšudekolemtekljedovatýichor,zezeměsekouřiloavzduchžhnul.Percyzjistil,žeuvízlnaostrůvku

265

hlínyonicvětšímnežštít.Okousekdáldoutnaljehovakarozpouštělsenakalužbláta.Percynemělkamjít.

Padlnakoleno.ChtělříctAnnabeth,abyutekla,alenemohlmluvit.Krkmělvyprahlýjakosuchélistí.

Přálsi,abytuvTartarubylavoda–příjemnéjezírko,kambyskočilauzdravilse,nebotřebařeka,kteroubyovládl.Alestačilabymuilahvičkaminerálky.

„Budetepotravaprověčnoutemnotu,“zasyčelaAchlys.„ZemřetevrukouNoci!“

Matněsiuvědomoval,jakAnnabethkřičíaházípobohynikouskydrákoníhomasa.Zelenobílýjeddálproudil,pramínkyvytékalyzrostlinajedovatéjezerokolemnějrostloarostlo.

Jezero,pomyslelsi.Prameny.Voda.

Nejspíšsemujenomsmažilmozekztěchjedovatýchvýparů,alechraplavěsezachechtal.Tenjedjetekutina.Pokudsepohybujejakovoda,musívoduobsahovat.

Vzpomnělsinanějakouvědeckoupřednáškuotom,želidskétělojevětšinouvoda.Vzpomnělsi,jakvŘíměvytahovalvoduJasonovizplic…Kdyžzvládltohle,pročnejinétekutiny?

Šílenýnápad.Poseidónjebůhmoře,nevšechmožnýchanemožnýchkapalin.

Nadruhoustranu,Tartarmávlastnípravidla.Oheňsetudápít.

Zemějetělotemnéhoboha.Vzduchjekyselýapolobohovésedajíproměnitvmlžnémrtvoly.

Takpročtonezkusit?Nemácoztratit.

Zabodlsepohledemdojedovatéhojezírka,kteréhoobklopovalozevšechstran.Soustředilsetak,ažvněmněcoprasklo–jakobysemuvbřišerozsypalakřišťálovákoule.

Projelojímhorko.Přívaljedusezastavil.

Páryodplulysměremodněj,zpátkykbohyni.Jedovatéjezerosekníhrnulodrobnýmivlnkamiapotůčky.

Achlysvyjekla:„Cotomábýt?“

„Jed,“poučiljiPercy.„Tojevašespecialita,ne?“

Vztekvněmhořelčímdálprudčeji.Jakseproudjeduvalilkbohyni,začalazjehoparkašlat.Očisejírozslzelyještěvíc.

Dobře,pomyslelsiPercy.Vícvody.

266

Představilsi,jaksejínosakrkplnívlastnímislzami.

Achlysškytla.„Já–“Proudjedusejídostalknohám,syčeljakokapkyrozžhavenéhoželeza.Zakvílelaacouvla.

„Percy!“křiklaAnnabeth.

Stáhlaseažnakrajútesu,ikdyžnanijedneútočil.Znělavyděšeně.Percymuchvílitrvalo,nežmudošlo,žeseděsíjeho.

„Přestaň…,“zaprosilachraplavě.

Nechtělpřestávat.Chtěltuhlebohyniudusit.Chtělsedívat,jaksetopívevlastnímjedu.Chtělzjistit,jakzoufalémůžebýtZoufalství.

„Percy,prosím…“Annabethinatvářbylapořádbledáamrtvolná,aleočimělastejnéjakoobvykle.TamukavnichrozehnalaPercyhovztek.

Obrátilsekbohyni.Přiměljed,abyustoupil,vytvořildrobnouústupovoucestičkupřiokrajiútesu.

„Zmizte!“zaburácel.

NavyhladověléhoghúlasebouumělaAchlyspěkněmrsknout,kdyžchtěla.Hrabalasepocestičce,upadlanatvářazasesezvedla,skvílenímserozběhladotmy.

Jakmilezmizela,kalužejedusevypařily.Rostlinyseschlynaprachaodlétlypryč.

Annabethkněmuklopýtala.Vypadalajakomrtvolaobalenádýmem,alekdyžhochytilazapaže,působilapevně.

„Percy,prosím,užnikdy…“Hlassejízlomil,vzlykla.„Některévěcisenedajíovládnout.Prosím.“

Celétělomubrnělosilou,alevztekpomíjel.Střepyvněmsezačínalyohlazovat.

„Jo,“zabručel.„Jo,jasně.“

„Musímepryčodtohoútesu,“naléhalaAnnabeth.„JestlinássemAchlyspřivedlajakooběť…“

Percysepokoušelpřemýšlet.Užsizvykalnapohybsmrtvoumlhou.Cítilsepevnější,vícsámsebou.Alepořádmupřipadalo,žemámozekvycpanývatou.

„Říkalaněcootom,ženáminakrmínoc,“vzpomnělsi.„Cotoměloznamenat?“

Teplotaklesla.Propastpřednimijakobyvydechla.

267

PercychytilAnnabethacouvalsníodokraje,zatímcosezprázdnavynořilabytost–postavatakobrovskáatmavá,ažmupřipadalo,žepoprvéplněchápevýznamslovatemný.

„Myslím,“proneslatatemnotaženskýmhlasem,měkkýmjakovýstelkarakve,„žemyslelaNocsvelkýmN.Koneckonců,jájsemjediná.“

268

XLIX

LEO

Leovipřipadalo,ževícčasutrávívolnýmipádynežletem.

Kdybyseudělovalydiplomyzahavárie,dostalbysejistěnaplatinovouúroveň.

Vědomísemuvrátilo,kdyžseřítildolůmraky.Nejasněsivybavoval,jaksemuChionéposmívátěsněpředtím,nežhoodpáliladonebe.Vlastnějianineviděl,alehlastésněhovéčarodějkysipamatovaldobře.Netušil,jakdlouhostoupal,alevnějakouchvílimuselztratitvědomízchladuanedostatkukyslíku.Teďbylnacestědolůasměřovalkesvéživotnísrážce.

Mrakysekolemnějrozestupovaly.Hluboko,hlubokopodsebouviděllesknoucísemoře.PoArguIIanistopa.Nebylovidětpobřeží,známéanineznámé,jendrobnýostrůveknaobzoru.

Leoneuměllétat.Zbývalomuvnejlepšímpřípaděpárminut,nežnarazínahladinuarozmáznesejakomoucha.

Usoudil,žesemutakovýkonecimpozantníbaladyoLeovinelíbí.

PořádsvíralArchimédovukouli,cožhonepřekvapovalo.Aťužbylpřivědomínebone,nikdybysvůjnejcennějšímajeteknepustil.

Strochoumanévrovánísemupovedlovytáhnoutzopaskulepicípáskuapřipevnitsikoulinaprsa.VypadaljakoimitaceIronMana,aleaspoňměloběrucevolné.Pustilsedopráce,horečněsehrabalvkouli,vytahovalzkouzelnéhoopaskuvšechno,cobysemumohlohodit:krycíplachtu,kovovénástavce,provazyapoutka.

Vpáduseskoronedalopracovat.Vušíchmuburácelvítr.

Neustálemurvalnástroje,šroubkyaplátnozrukou,alenakonecLeo

269

zkonstruovalprovizorníkostru.Otevřeldvířkavkouli,odhalildvadrátkyapřipojiljekpříčnémubřevnu.

Kolikčasumuzbývá,nežnarazínahladinu?Minuta?

Otočilovládacímčíselníkemkouleatasbzučenímspustila.

Vyrazilyznídalšíbronzovédrátky,samyodsebevycítily,coLeopotřebuje.Šňůrypřivázalyplátno.Kostrazačalasamaodseberůst.

Leovytáhlkanystrpetrolejeagumovoutrubiciaupevniljeknovémužíznivémumotoru,kterýmukoulepomohlasestavit.

Nakonecsivyrobilprovazovouohlávkuaposunulsetak,abymělkřížovýrámpřipevněnýkzádům.Mořeseblížiločímdálvíc–lesknoucíseplochajistésmrti.

Vzdornězaječelastiskltlačítkonakouli.

Motorzachrchlalaožil.Provizornírotorsespustil.Plátěnélopatkyseroztočily,alemocpomalu.Leovahlavamířilapřímodolůdomoře,donárazuchybělonějakýchtřicetvteřin.

Aspoňžeutohonikdonení,pomyslelsihořce,jinakbychbylnavždyckyprosmích.Cobylaposlednívěc,kteráprojelaLeovihlavou?Středozemnímoře.

Koulenahrudisemunajednouzahřála.Lopatkyseroztočilyrychleji.MotorkašlalaLeosenatočilahnalsevzduchem.

„Juchů!“křičel.

Podařilosemusestrojitnejnebezpečnějšíosobníhelikoptérunasvětě.

Vyrazilsměremkostrovuvdálce,alepořádrychleklesal.

Lopatkyseotřásaly.Plátnokvílelo.

Břehbyljenpársetmetrůdaleko,kdyžsekoulerozpálilajakolávaahelikoptéravybuchla,metalaplamenydovšechstran.NebýtLeoimunnívůčiohni,dávnobyseznějstaluhlík.Takhlemutaexplozezřejmězachránilaživot.Výbuchjímmrštilstranou,zatímcovětšinajehoplanoucíhovynálezunarazilaplnourychlostínabřehsmohutnýmPRAAÁSK!

Leootevřeločiadivilse,žežije.Sedělvkráterupísku,velkémjakovana.Kousekodnějseknebivinulslouphustéhočernéhokouřezmnohemvětšíjámy.Plážokolobylaposetákouskyhořícíchtrosek.

270

„Mákoule.“Leosiosahalhruď.Nictamnebylo.Lepicípáskaaprovazserozpadly.

Snámahouvstal.Zdálose,ženemániczlomeného,cožbylofajn,alenejvícsestrachovaloArchimédůvvynález.Jestlisitenpřevzácnýartefaktzničilkvůlihořícítřicetivteřinovéhelikoptéře,taksitupitomousněhovoubohyniChionénajdeaumlátíjifrancouzákem.

Klopýtalpoplážiauvažoval,pročnejsouvdohledužádníturisté,hotelyanilodě.Ostrovsezelenomodrouvodouajemňoučkýmbílýmpískemvypadaljakodokonaléprázdninovéletovisko.Možnájeještěneprozkoumaný.Jsouvůbecještěnasvětěneprozkoumanéostrovy?

TřebahoChionéodpálilazeStředomoříněkampryč.KlidněmohlbýtnaBoraBora.

Většíkráterbylasidvaapůlmetruhluboký.Lopatkyhelikoptérynadněsepořádsnažilyotáčet.Motorchrlilkouř.Rotorkvákaljakorozšlápnutážába,alecotakychtítodtakkvapnépráce?

Helikoptérazřejmědoněčehonarazila.Kráterbylposetýrozbitýmdřevěnýmnábytkem,rozmlácenýmiporcelánovýmitalíři,napůlroztavenýmicínovýmipoháryahořícímiplátěnýmiubrousky.

Leonetušil,covšechnataparádadělalanapláži,aleaspoňtoznamenalo,žejeostrovpřecejenosídlený.

KonečnězahlédlArchimédovukouli–ožehnutouadoutnající,alejinaknedotčenou.Nespokojeněcvakalauprostředtrosek.

„Koule!“křikl.„Pojďktatínkovi!“

Skočildokráteruapopadlji.Svezlsenazem,sedlsisezkříženýmanohamaakolébalvynálezvnáruči.Bronzovýpovrchžhnul,aleLeovitobylojedno.Koulezůstalacelá,atoznamenalo,žejimůžedálpoužívat.

Teďužjenstačízjistit,kdejeajaksedostanezpátkyzakamarády…

Vduchusisestavovalseznamnástrojů,kteréktomubudepotřebovat,kdyžhopřerušildívčíhlas:„Cototuprovádíš?.Zničiljsimijídelnístůl!“

Leosinejprvepomyslel:Uff.

271

Potkalužspoustubohyní,aletahledívka,kterásihopřísněměřilazokrajekráteru,doopravdyvypadalajakobohyně.

Mělanasoběbíléšatyvřeckémstylubezrukávůazlatemlemovanýpás.Dlouhé,rovnéazlatavěhnědévlasyneslyskorostejnoubarvuskořicovýchtoustůjakoHazeliny,aletímveškerápodobnostmezinimidvěmakončila.Tatodívkamělamléčněbledoutvářstmavýmamandlovětvarovanýmaočimaanašpulenýmiústy.

Vypadalataknapatnáct,zhrubaLeůvvěk,ajistě,bylapěkná;aletímvzteklýmvýrazemmupřipomínalavšechnyprimadonytřídnavšechškolách,kamkdychodil–dělalysiznějlegraci,pomlouvalyho,myslelysi,jaknejsouskvělé,avzásadědělaly,comohly,abymuznepříjemnilyživot.

Leojizačalokamžitěnesnášet.

„Takpardon!“spustil.„Zrovnajsemspadlznebe.Vevzduchujsemsivyrobilhelikoptéru,vpůlcecestyzačalhořet,havarovalataktaktopřežil.Aletonic–bavmeseotvémjídelnímstole!“

Popadlnapůlroztavenýpohár.„Kterýmagorsipostavíjídelnunapláži,kamsemůžouzřítitnevinnípolobohové?Kdobydělaltakovoupitomost?“

Dívkazaťalarucevpěst.Leoužčekal,ženapochodujedokráteruavrazímufacku.Místotohovzhlédlaknebi.

„JETOMOŽNÉ?“zaječeladotéprázdnémodři.„Chcetemitoprokletíještězhoršit?Die!Héfaiste!Herme!Nestydítese?“

„Uf…“Leozaznamenal,žesikvýčitkámvybralatřibohyajedenznichjejehootec.Nevypadalotojakodobréznamení.

„Pochybuju,žeposlouchají.Víš,tavěcsrozštěpenímosobnosti–“

„Ukažtese!“ječeladívkanaoblohuaLeadokonaleignorovala.

„Nestačívám,žejsemvevyhnanství?Nestačívám,žejstemisebralitěchpárdobrýchhrdinů,kteréjstemidovolilipotkat?Myslítesi,žejelegračníposlatmitohle–tohohleopečenéhozakrslíka,abymirušilklid?ToNENÍVTIPNÉ!Vemtesihozpátky!“

„Hej,sluníčko,“ozvalseLeo.„Víš,jájsemhnedtady.“

Zavrčelajakozvířezahnanédokouta.„Neříkejmisluníčko!

Vypadniztéjámyapojďsemnou,aťtěmůžuvyhoditzesvéhoostrova!“

„No,kdyžmětakpěkněprosíš…“

272

Leonevěděl,cotutrhlouholkutakžere,alevlastněmunatomnezáleželo.Jestlimupomůževypadnoutzostrova,budenaprostospokojený.Sevřeložehnutoukouliavylezlzkráteru.Kdyžsedostalnahoru,dívkasiužvykračovalapopobřeží.Rozběhlse,abyjidohnal.

Znechuceněukázalanahořícítrosky.„Bylatonedotčenápláž!

Apodívejse,jakvypadá.“

„Jasně,mojechyba,“zabručelLeo.„Měljsemsezřítitnajinýostrov.Alepočkej–tadypřecežádnýnení!“

Něcozavrčelaakráčeladálkolemvody.Leozachytilzávanskořice–snadjejíparfém?Nežebyhotozajímalo.Vlasysejíkouzelněpohupovalypozádech,cožmusamozřejměbylotakyúplněukradené.

Pátralpohledempomoři.Jakzaznamenalužpřipádu,ažkobzorunebylavidětžádnápevninaanilodě.Podívalsenaostrovaviděltravnatékopceposetéstromy.Hájemcedrůsevinulastezka.

Leouvažoval,kamasivede:nejspíšdodívčinatajnéhodoupěte.Tamsiopékánepřátele,abyjepakmohlapovečeřetusvéhodrahocennéhostolunapláži.

Zabralsedomyšlenekaanisinevšiml,žesedívkazastavila.

Narazildoní.

„Pfff.“Otočilaseapřidrželasehozapaži,abynespadladopříboje.Stiskmělasilný,jakobysinaživobytívydělávalarukama.

DěvčatazLeovasrubuvtábořetakydovedlataksevřít,onaalenaHéfaistovudcerunevypadala.

Zlostněsihoměřila,mandlovéočijenkousekodjeho.Skořicovávůněmupřipomnělababiččinbyt.Páni,natomístosinevzpomnělužceléroky.

Dívkahoodstrčila.„Fajn.Tadybytošlo.Teďřekni,žechcešpryč.“

„Co?“Leůvmozekbylještětrochupopletenýztohonouzovéhopřistání.Nevěděl,jestlijidobřeslyšel.

„Chcešodejít?“naléhala.„Jistěněkammusíš!“

„No…jo.Kamarádimajímalér.Musímsevrátitnasvouloďa–“

„Fajn,“vyštěkla.„Prostěřekni:ChciodejítzOgygie.“

273

„Hm,jasně.“Leonevědělproč,alejejítónhotrochubolel…Cožbylapitomost,protožemubyloúplněfuk,cositaholkamyslí.„Chciodejít–jakjsitoříkala.“

„ZO-gy-gi-e.“Dívkatovyslovilapomalu,jakobybylpětiletéděcko.

„ChciodejítzO-gy-gi-e,“opakoval.

Vydechlaaočividněsejíulevilo.„Fajn.Zachvíliseobjevíkouzelnývor.Odvezetě,kambudešchtít.“

„Kdojsi?“

Zdálose,žesechystáodpovědět,alezarazilase.„Conatom.

Brzobudešpryč.Očividnějsiomyl.“

Auvajs,pomyslelsiLeo.

Dlouhoudobusiosoběsámmyslel,žejeomyl–jakopolobůh,natétovýpravě,vživotěvšeobecně.Nepotřeboval,abyhootomujišťovalanějakánáhodnábláznivábohyně.

Vzpomnělsinařeckoulegenduodívcenaostrově…Nemluviliotomkamarádi?Aleco,tojefuk.Jenkdyžhonecháodejít.

„Každouchvíli…“Dívkavyhlíželanavodu.

Žádnýkouzelnývorseneobjevil.

„Možnátrčíněkdevzácpě,“nadhodilLeo.

„Tojezlé.“Zaškaredilasenanebe.„Tojestrašnězlé!“

„Takže…plánbé?“zeptalseLeo.„Máštelefonnebo–“

„Pfff!“Dívkaseobrátilaahnalasedovnitrozemí.Kdyžsedostalanastezku,rozběhlasekhájkustromůazmizela.

„Jasně,“povzdechlsiLeo.„Nebomůžešprostězdrhnout.“

VytáhlzkapesopaskuprovazaskobuapřipevnilsikněmuArchimédovukouli.

Zadívalsenamoře.Kouzelnývorpořádnikde.

Mohltamstátačekat,alemělhlad,žízeňabylunavený.Aztohopádutakydostpomlácený.

Nechtělosemujítzatoušvihlouholkou,ikdybyvonělabůhvíjakhezky.

Nadruhéstraně,nevěděl,kamjít.Taholkamělastůl,takžemánejspíšijídlo.Avypadaloto,žejiLeorozčiluje.

„Tojeprémienavíc,“usoudil.

Vydalsezanídokopců.

274

L

LEO

„UsvatéhoHéfaista,“hleslLeo.

Stezkahozavedladoténejkrásnějšízahrady,jakoukdyviděl(nežebytrávilmocčasuvzahradách!).Hrušněsčervenozlatýmovocemúžasněvonělyvhřejivémslunci,pečlivěprořezanývinohradpřetékalhrozny,altánkysjasmínemaspoustoudalšíchrostlin,kteréLeoanineumělpojmenovat.

Napravosetáhlyúhlednézáhonkysezeleninouabylinkami,uspořádanéjakopaprskykolemvelkétryskajícífontány,kdebronzovísatyrovéchrlilivodudoústřednínádrže.

Vzaduvzahradě,kdestezkakončila,sevtravnatémsvahuotevíraloústíjeskyně.Vesrovnánísesrubemčíslodevětvtábořebylvchodmalý,alesvýmzpůsobempůsobivý.Veskálepooboustranáchbylyvytesányzářivéřeckésloupy.Navrškuleželabronzovátyčsbílýmihedvábnýmizávěsy.

NaLeůvnoszaútočilypříjemnévůně–cedr,jalovec,jasmín,broskveačerstvébylinky.Vůněvycházejícízjeskyněhovážnědostala.Jakokdyžsedusíhovězí.

Vydalsekevchodu.Vážně,jakbymohlodolat?Všimlsidívkyazastavilse.Klečelavesvézeleninovézahrádcezádykněmu.Něcosiprosebemumlalaavzteklerylavzemizahradnickoulopatkou.

Leoseknípřiblížilzboku,abyhoviděla.Nemíniljipřekvapit,kdyžbylavyzbrojenátímostrýmzahradnickýmnářadím.

Dálstarořeckyklelaakopaladozemě.Ruce,tvářašatymělaodhlíny,aleočividnějítonevadilo.

275

ToLeodovedlocenit.Skapkoublátajítoslušelovíc–vypadalamíňjakokrálovnakrásyavícjakonormálníčlověk,kterýsenebojíušpinitsiruce.

„Podlemějsituhlínuužvytrestaladost,“prohodil.

Zamračilasenanějčervenýmaavlhkýmaočima.„Běžpryč.“

„Tybrečíš,“řeklhloupěnahlasto,cobylojasné.Alekdyžjitakviděl,vzalomutotakříkajícvítrzlopatekhelikoptéry.Jetěžkézlobitsenaněkoho,kdopláče.

„Dotohotinicnení,“odsekla.„Jetovelkýostrov.Prostě…sinajdivlastnímísto.Aměnechbýt.“Mávlaneurčitěkjihu.„Běžtřebatam.“

„Takžekouzelnývorsenekoná.Jinaksezostrovadostatnedá?“

vyzvídal.

„Zřejměne!“

„Acomámtedadělat?Dřepětnadunách,dokudneumřu?“

„Tobybylofajn…“Dívkaodhodilalopatkuaobořilasenanebe.

„Ažnato,žeontadyumřítnemůže,co?Die!Tohlenenílegrace!“

Nemůžetadyumřít?

„Počkat.“Leovisetočilahlavajakoklikováhřídel.Nedovedlsipořádněpřeložit,cotaholkaříká–jakokdyžslyšelŠpanělyneboJihoameričanymluvitšpanělsky.Ano,trochutomurozuměl,aleznělotojinak,skorojakojinýjazyk.

„Tohlepotřebujumalinkovysvětlit,“spustil.„Nechceš,abychsetimotalpodnosem,toberu.Anijátadynechcibýt.Alenepůjduumřítněkamdokřoví.Musímseztohohleostrovadostat.Musíbýtnějakýzpůsob.Každýproblémmářešení.“

Hořcesezasmála.„Jestlitomuještěpořádvěříš,taknejsinasvětěmocdlouho.“

Ztoho,jaktořekla,mupřejelpozádechmráz.Vypadalastejněstarájakoon,alezajímalobyho,kolikjíjedoopravdy.

„Říkalajsiněcooprokletí,“ponouklji.

Protáhlasiprsty,jakobysiprocvičovalaškrticíchvat.„Ano.

NemůžuopustitÓgygii.MůjotecAtlasbojovalprotibohůmajámupomáhala.“

„Atlas,“opakovalLeo,„jakotenTitán?“

276

Dívkaobrátilaočiknebi.„Ano,tynemožnýmrňavý…“Aťsechystalaříctcokoli,spolklato.„Bylajsemuvězněnátady,kdenemůžuOlympanůmnijakuškodit.Asitakpředrokem,podruhéválcesTitány,sebohovézapřisáhli,žeodpustísvýmnepřátelůmanabídnoujimamnestii.Percyjeprýpřiměl,abyslíbili–“

„Percy,“skočiljídořečiLeo,„jakoPercyJackson?“

Pevnězavřelaoči.Potvářijísteklaslza.

No,páni,pomyslelsiLeo.

„Percytubyl,“uhodl.

Zarylaprstydohlíny.„Myslela–myslelajsem,žebuduosvobozena.Dovolilajsemsidoufat…alejsempořádtady.“

Leosiužvzpomněl.Tenpříběhmělbýttajemstvím,alesamozřejměsejakopožárrozšířilpocelémtáboře.PercytořeklAnnabeth.Opárměsícůpozději,kdyžsePercyztratil,toAnnabethsvěřilaPiper.PipertopovědělaJasonovi…

Percyvyprávěl,jakbylnatomtoostrově.Setkalsesbohyní,kterásedonějpoušizamilovalaachtěla,abyzůstal,alenakonechonechalajít.

„Tyjsitaholkapojmenovanápokaribskéhudbě.“

Očisejívražednězaleskly.„Pokaribskéhudbě?“

„Jo.Reggae?“Leozavrtělhlavou.„Merengue?Počkej,jánatopřijdu.“

Lusklprsty.„Kalypsó!AlePercyříkal,žejsibylaúžasná.Hrozněmiláaochotná,ne,hm…“

Vyskočila.„Co?“

„Alenic,“nemělseLeokodpovědi.

„Tybysbylmilý“spustila,„kdybybohovézapomnělinaslib,žetěpropustí?Bylbysmilý,kdybysetivysmáliaposlalitidalšíhohrdinu,aletakového,kterývypadájako–jakoty?“

„Tojenějakákvízováotázka?“

„Diimmortales!“Obrátilaseahrnulasedojeskyně.

„Počkej!“Leoserozběhlzaní.

Sotvavešeldovnitř,zapomněl,cochtělříct.Stěnybylyzpestrobarevnýchkrystalů.Bílézávěsydělilyjeskyninajednotlivéprostoryspohodlnýmipolštáři,tkanýmikoberečkyatácyčerstvého

277

ovoce.Vkoutězahlédlharfu,vedruhémtkalcovskýstavavelkýkotel,vněmžbublalomasoaplnilojeskynilahodnouvůní.

Aconatombylonejdivnější?Prácesevykonávalysamy.

Ručníkyplulyvzduchem,skládalyse,vršilydoúhlednýchhraniček.

Lžíceseumývalyvměděnémdřezu.TascénaLeovipřipomínalaneviditelnévětrnéduchy,kteřímunaservírovaliobědvTábořeJupiter.

Kalypsósepostavilakumyvadluasmývalasihlínuzrukou.

DálsenaLeamračila,aleužnanějnekřičela,abyšelpryč.

Vypadaloto,žeužsevyvztekala.

Leosiodkašlal.Jestlimáodtéhleženskézískatnějakoupomoc,musísechovatmile.„No…jáchápu,žemášvztek.Asijsiužžádnéhopolobohanechtělaanividět.Zničilotěto,když,hm,kdyžtěPercyopustil–“

„Tenbyljenomposlední,“zavrčela.„PřednímpřišeltenpirátDrake.ApřednímOdysseus.Všichnibylistejní!Bohovémipošlounejvětšíhrdinyajásinemůžupomocta–“

„Azamiluješsedonich,“dovtípilseLeo.„Aonitěpakopustí.“

Roztřáslasejíbrada.„Tojemojeprokletí.Doufalajsem,žesehoužzbavím,aletrčímtadynaÓgygiitřitisícelet.“

„Třitisícelet.“Leovimravenčilovpuse,jakobysidonídalmocšuměnek.„No,natřitisíceletnevypadáššpatně.“

„Ateď…největšíurážkazevšech.Bohovésemivysmějí,pošloumitebe.“

VLeovizabublalvztek.

Jasně,jakoobyčejně.KdybytubylJason,Kalypsóbysedonějhnedzamilovala.Prosilabyho,abyzůstal,aleonbybylšlechetný,vrátilbysekesvýmpovinnostemanechalbytuKalypsósezlomenýmsrdcem.Pronějbytenkouzelnývorurčitěpřiplul.

AleLeo?Jejenomotravnývetřelec,kteréhosenemůžezbavit.

Nikdybysedonějnezamilovala,jenaprostopodjejíúroveň.Nežebymunatomzáleželo.Stejněneníjehotyp.Jemocotravná,mockrásnáa–no,tojefuk.

„Fajn,“odfrklsi.„Nechámtěbýt.Postavímsiněcosámadostanuseztohopitoméhoostrovabeztvojípomoci.“

278

Smutnězavrtělahlavou.„Tytonechápeš,co?Bohovésenámoběmavysmívají.Kdyžsevorneobjevil,znamenáto,žeÓgygiiuzavřeli.Uvízneštustejnějakojá.Nikdyseodsudnedostaneš.“

279

LI

LEO

Prvníchpárdníbylonejhorších.

Leospalvenkunapostelizkrycíchplachetpodhvězdami.Vnociseochladilo,dokonceinatéletnípláži,alerozdělávalsiohnězezbytkůjídelníhostoluKalypsó.Tohomalinkopozvedlonaduchu.

Zadneobcházelostrovkolemdokola,alenenašelniczajímavého–pokudsičlověknepotrpínaplážeanekonečnémořekolemdokola.

PokoušelseposlatvzkazpoIrisvduzevytvořenézmořskéspršky,alemarně.Neměldrachmu,kteroubymohlobětovat,aomaticeašroubybohyněIrisočividněnestála.

Nezdálysemuanisny,cožunějbylonezvyklé–stejnějakoukaždéhopoloboha–,takženetušil,cosedějevesvětěvenku.

ZbavilisekamarádiChioné?Pátrajíponěm,neboplujídáldoEpirudokončitvýpravu?

Nevědělanipořádně,vcomádoufat.

Sen,kterýmělnaArguII,mukonečnědávalsmysl–kdyžmuďábelskáčarodějkařekla,abybuďskočilzútesudomraků,nebosešeldotemnéchodbysšeptajícímipřízračnýmihlasy.TachodbamuselapředstavovatHádůvchrám,kterýužLeonikdyneuvidí.

Místotohosivybralútes–spadlznebenatenhlepitomýostrov.Alevtomsnuaspoňdostalnavybranou.Veskutečnostivolbuneměl.

Chionéhoprostěvyhodilazlodiaodpálilanaoběžnoudráhu.

Totálněnefér.

Acobylonejhoršínatom,žetadymusítrčet?Ztrácelponětíočase.Jednouránoseprobudilanevěděl,jestlijenaOgygiitřinebočtyřinoci.

280

Kalypsómuvtommocnepomohla.Leosejínatoptalvzahradě,alejenzavrtělahlavou.„Sčasemjetotadysložité.“

Nosuper.VreálnémsvětěmohloklidněuplynoutstoletaválkasGaioumezitímnějakskončila.NebomožnástrávilnaOgygiipětminut.Prožijetucelýživot,akamarádinaArguIImezitímposnídají.

Každopádněsezostrovamusídostat.

Kalypsósenadnímtrochuslitovala.Posílalasvéneviditelnésluhy,abymunechávalimiskysmasemapoháryjablečnéhocidrunakrajizahrady.Dokoncemuvěnovalapárnovýchkouskůoblečení–jednoduchénebarvenéplátěnékalhotyakošile,kterézřejměutkala.

Padlymutakdobře,ažseLeodivil,kdevzalajehomíry.MožnáprostěpoužilastandardnímodelHUBEŇOUR.

Každopádněbylrád,žemánovéoblečení,protožetostaréuždostsmrděloabyloohořelé.Leoobvyklešatyuchránil,kdyžvzplál,alechtělotosoustředění.Občas,kdyžnatonemyslelapracovalužhavévýhněvtáboře,senasebepodívalauvědomilsi,žemuoblečeníshořeloažnakouzelnýopaseksnářadímadoutnajícíspodky.Dosttrapné.

IpřestydarysesnímKalypsóočividněnechtělavídat.Jedinkrátstrčilhlavudojeskyněaonazačalavyvádět,ječetaházetmunahlavuhrnce.

Jo,tatedarozhodněpatřiladoLeovatýmu.

Nakonecsivybudovaltrvalejšítábořištěpoblížstezky,kdeseplážsetkávalaskopci.Byldostblízko,abysimohlbrátjídlo,aleKalypsóhonemuselavídatadostávattyhrncovézáchvaty.

Vybudovalsipřístřešekzvětvíaplátna.Vykopalsijámunaoheň.

Podařilosemudokoncepostavitsilaviciapracovnístůlznaplavenéhodřevaasuchýchcedrovýchvětví.CeléhodinyspravovalArchimédovukouli,čistiljiaobnovovalobvody.Vyrobilsikompas,alestřelkasebláznivětočila,aťtozkoušel,jaktozkoušel.

Pochopil,žebymutadybylakničemuiGPS.Tentoostrovmělsouzenobýtmimomapy,neopustitelný.

Vzpomnělsinastarýbronzovýastroláb,kterývzalvBoloniakterýpodletrpaslíkůvyrobilOdysseus.Mělpodezření,žeOdysseusmyslelnatentoostrov,kdyžhovyráběl.JenžeLeoho

281

bohuželnechalnalodisestolkemBufordem.Kromětohotrpaslícitvrdili,ženefunguje.Něcoschybějícímkrystalem…

Chodilpoplážiauvažoval,pročhosemChionéposlala–pokudtopřistánítadynebylanáhoda.Pročhoprostěnezabila?Možnáchtěla,abybylnavždyckyzapomenutý.Asivěděla,žejsoubohovémocvyřízení,nežabymyslelinaÓgygii,amagieostrovatakbylazlomena.MožnáprototadyKalypsópořádtrčíakouzelnývorproLeanedorazil.

Anebomagietohotomístafungujenaopakažmocdobře.BohovétrestaliKalypsótím,žejíposílaliúžasnéodvážnéchlapíky,kteříodcházeli,jakmilesedonichzamilovala.Možnávtomjetenproblém.Do

LeaseKalypsónikdynezamiluje.

Chce,abyodjel.Takžetadyobatrčívtékrutésmyčce.PokudmělatohleChionézalubem…No,páni.Mazanostprvníhostupně.

Jednohoránaněcoobjevilavšechnosezkomplikovaloještěvíc.

Leoseprocházelpokopcích,šelpodélpotůčku,kterýprotékalmezidvěmacedry.Tuhleoblastmělrád–bylotojedinémístonaOgygii,kdenevidělmoře,takžesimohlnamlouvat,ženeuvízlnaostrově.Vestínustromůmuskoropřipadalo,žejezasevTábořepolokrevnýchamířílesemkbunkručíslodevět.

Přeskočilpotok.Alemístoabypřistálnaměkképůdě,zasáhlnohouněcomnohemtvrdšího.

CINK.

Kov.

Leorozčileněrylvhlíně,ažuvidělzábleskbronzu.

„No,páni.“

Pochechtávalsejakošílenec,kdyžvykopávaltyzbytky.

Neměltušení,kdesetuvzaly.Héfaistosodjakživaodhazovalzkaženéčástizesvébožskédílnyznebesasvětbylposetýkouskykovu,alejakábylapravděpodobnost,ženěcospadnezrovnanaÓgygii?

Leonašelhrstdrátů,párpokřivenýchsoukolí,píst,kterýmožnáještěfungoval,aněkolikukovanýchplátůbožskéhobronzu.

Nejmenšíbylvelkýasijakopivnítácek,největšíjakobitevníštít.

282

Nebylotohomocvesrovnánísbunkremčíslodevět,dokonceanisezásobaminapaluběArgaII.Alelepšínežjenpísekakamení.

Vzhlédlkeslunciprobleskujícímuvětvemicedrů.„Tati?Jestlijsimitosemposlal–takdík.Ajestline…no,takstejnědík.“

Posbíralpokladyaodvleklsijedotábořiště.

Potommudnyubíhalyrychlejiamnohemhlučněji.

Nejprvesivyrobilvýheňzhliněnýchcihel,každouvypálilvlastnímarukama.Našelvelkýkámen,kterýmohlpoužítjakozákladprokovadlinu,apaktahalhřebíkyzesvéhoopasku,ažjichměltolik,žejemohlroztavitnaplátnakování.

Jakmileměltohlehotovo,začalpracovatnakouscíchbožskéhobronzu.Každýdenzvonilojehokladivonabronzu,dokudsemukovadlinanerozlomila,neohnulysekleštěnebonedošlodřevonaoheň.

Každývečersezhroutil,propocenýaumouněnýodsazí,alecítilseskvěle.Aspoňněcodělal,snažilsevyřešitproblém.

KdyžsenanějKalypsópoprvépřišlapodívat,chtělasipostěžovatnarámus.

„Kouřaoheň,“obořilasenaněj.„Celýdenmlátíšdokovu.

Plašíšvšechnyptáky!“

„Ach,bože,ptáky!“parodovaljiLeo.

„Cochcešvyrobit?“

Vzhlédlamálemsirozdrtilpaleckladivem.Hledělnakovadoohnětakdlouho,žeužzapomněl,jakjeKalypsókrásná.Otravněkrásná.Stálatamseslunečnímsvětlemvevlasech,bílásuknějívlálakolemnohou,podjednoupažídrželakošshroznyačerstvěupečenýmchlebem.

Leosesnažilnevnímat,jakmukručívbřiše.

„Doufám,žesedostanuztohohleostrova,“zavrčel.„Topřecechceš,ne?“

Kalypsósezamračila.Odložilakoškjeholůžku.„Uždvadnyjsinemělanisousto.Dejsipauzuanajezse.“

„Dvadny?“Leositohoaninevšiml,cožhopřekvapilo,protožejídlomiloval.Ještěvíchopřekvapilo,žesitohovšimlaKalypsó.

„Díky,“zabručel.„Já,no,zkusímdotohomlátittiše.“

„Hm.“Asijitonepřesvědčilo.

283

Odtédobyužsinakouřaninahluknestěžovala.

Kdyžhonavštívilapříště,provádělLeoposledníúpravynasvémprvnímprojektu.Nevšimlsi,žeseblíží,dokudsemuneozvalazazády.

„Přineslajsemti–“

Leonadskočilapustildráty.„Doprčic,holka!Takhleměnepřepadávej!“

Tentokrátbylaoblečenávčervené–vLeověoblíbenébarvě.Aletobylofuk.Vtéčervenéjítovážněslušelo.Itobylofuk.

„Játěnepřepadávám,“bránilase.„Přineslajsemtitohle.“

Ukázalamuoblečení,kteréneslasloženépřesruku:novédžínsy,bílétričko,vojenskoumaskovacíbundu…Počkat,vážnějebooblečení,ažnato,žetonemohlabýtpravda.Jehopůvodnívojenskábunda

shořelapředněkolikaměsíci.Neměljinasobě,kdyžpřistálnaOgygii.Alesvršky,kteréKalypsódržela,vypadalypřesnějakoty,comělnasobě,kdyžpoprvédorazildoTáborapolokrevných–jenžetýhlevypadalyvětší,abymulépeseděly.

„Jak?“zeptalse.

Kalypsómupoložilaoblečeníknohámacouvlajakopřednebezpečnýmzvířetem.„Abysvěděl,umímtrochučarovat.Pořádsipropaluješoblečení,kteréjsemtidala,takměnapadlo,ževyrobímněcomíňhořlavého.“

„Tohleneshoří?“Vzaldžínsy,alepůsobilyjakoúplněobyčejnýdenim.

„Jsounaprostoohnivzdorné,“ujišťovalahoKalypsó.„Udržujísečistéarostou,abytipadly,kdybysesněkdynáhodouzbaviltévychrtlosti.“

„Díky.“Mělotoznítsarkasticky,aleveskutečnostitonanějzapůsobilo.Leodokázalvyrobitspoustuvěcí,alenehořlavésamočisticíoblečeníne.„Takže…jsiudělalapřesnoukopiiméhooblíbenéhošatstva.Tosisměvygooglovala,neboco?“Zamračilase.

„Toslovoneznám.“

„Vyhledalasismě,“vysvětlil.„Skorojakobysesomězajímala.“

Nakrčilanos.„Zajímámseoto,abychtinemuselakaždýdenvyrábětnovéoblečení.Zajímámseoto,abysnesmrdělanepotulovalsepomémostrověvdoutnajícíchhadrech.“

284

„Nojasně.“Leosezašklebil.„Faktnaměletíš.“

Zčervenala.„Tyjsitanejnesnesitelnějšíosoba,jakoujsemkdypotkala!Jenomtioplácímslužbu.Spraviljsimifontánu.“

„Myslíštuprkotinu?“Leoserozesmál.Tenproblémnestálzařeč,užnanějskorozapomněl.Jedenzbronzovýchsatyrůsezačalstáčetbokematlakvodyklesal,takžezačalvydávatprotivnýtikavýzvuk,poskakovalachrlilvodupřesokrajnádržky.Leovytáhlpárnástrojůaspraviltoasitakzadvěminuty.„Tobylahračka.Nemámrád,kdyžvěcinefungují,jakmají.“

„Acotyzávěsyuvchodudojeskyně?“

„Tyčnebylarovně.“

„Amojezahradnickénářadí?“

„Podívej,jenomjsemtinabrousilnůžky.Zastřihovatvínostupýmnástrojemjerisk.Ataprořezávačkapotřebovalanaolejovalvpantecha–“

„Jo,jasně,“napodobilaKalypsódostslušnějehohlas.„Faktnaměletíš.“

Leovidošlařeč.Kalypsósezalesklyoči.Věděl,žesiznějstřílí,alenějakmutonevadilo.

Ukázalanajehopracovnístůl.„Cotostavíš?“

Podívalsedobronzovéhozrcadla,kterézrovnapřipojilkArchimédověkouli.Jehoodrazhopřekvapil.Vlasyměldelšíakudrnatější,tvářštíhlejšíaostřeřezanou,asiproto,žepořádněnejedl.Kdyžseneusmíval,svítilymuočitmavěatrochudivoce,vypadaljakoTarzanvezmenšenémlatinskoamerickémvydání.

NemohlKalypsóvyčítat,žepřednímcouvla.

„No,jetoprohlížečka,“vysvětloval.„NěcopodobnéhojsmenašlivŘímě,vArchimédovědílně.Jestlitozprovozním,možnázjistím,cojeskamarády.“

Kalypsózavrtělahlavou.„Vyloučeno.Tentoostrovjeskrytý,odříznutýodsvětasilnoumagií.Aničastuneběžístejně.“

„No,musíšpřecemítnějakýkontakt.Jakbysjinakzjistila,žejsemnosilvojenskoubundu?“

Zkroutilasipramínekvlasů,jakobyjitaotázkauvedladorozpaků.„Vidětminulostjejednoduchámagie.Současnostnebobudoucnost,tojejinávěc.“

285

„Jo,jasně,“uchechtlseLeo.„Zírejaučse,sluníčko.Jenompřipojímtyhledvaposlednídrátya–“

Bronzovýplátzajiskřil.Zkoulesevyvalildým.Leovivyjelporukávuzábleskohně.Stáhlsikošili,hodiljinazemaduplnani.

Tušil,žeseKalypsósnažínesmát,alecelásetímúsilímchvěla.

„Anislovo,“varovalji.

Podívalasenajehonahouhruď,zpocenou,hubenouaplnoujizevodnehodpřivýrobězbraní.

„Nictunestojízařeč,“ujistilaho.„Jestlichceš,abytenpřístrojfungoval,možnábysmělzkusithudbu.“

„Nojasně!“ušklíblse.„Vždycky,kdyžminefungujemotor,zastepujusikolemněj.Stoprocentnětovyjde.“

Zhlubokasenadechlaadalasedozpěvu.

Jejíhlashozasáhljakochladnývánek,jakoprvnístudenáfrontavTexasu,kdyžsekonečnězlomíletnívedroačlověkzačnevěřit,ženastanoupříjemnějšíčasy.SlovůmLeonerozuměl,alepíseňbylaplačtiváasladkobolná,jakobyKalypsópopisovaladomov,kamsenikdynevrátí.

Tenzpěvbyljistěkouzelný.AlenepůsobiljakoMedeiinhlas,kterývyvolávaltrans,anijakočaromluvaPiper.Nicodnějnechtěl.

Jenomvněmvyvolávaltynejlepšívzpomínky–jaksmámoukutilvjejídílně,vysedávalnasluníčkuskamarádyvtáboře.Začalosemustýskat.

Kalypsópřestalazpívat.Leosepřistihl,ženanizírájakoidiot.

„Povedlose?“zeptalase.

„Hm…“Přinutilsepodívatnabronzovézrcadlo.„Nic.Alepočkat…“

Obrazovkaserozzářila.Vevzduchunadníožilyholografickéobrazy.

LeopoznallidivTábořepolokrevných.

Obrazbylněmý,aleClarisseLaRueovázArésovasrubuječelarozkazynatáborníkyastavělajedořad.Leovidruhovézesrubučíslodevětmělinapilno,přidělovalikaždémubrněníarozdávalizbraně.

286

DokonceikentaurCheirónbylvystrojenýkboji.Pobíhalkolemformací,helmaschocholemsemuleskla,koňskétělokrylybronzovéchrániče.Jehoobvyklýpřátelskýúsměvzmizel,vystřídalohozasmušiléodhodlání.

VdálcevzálivuLongIslandplulyřeckétrirémy,vyzbrojenédoválky.Nakopcíchčekalykatapulty.Napolíchhlídkovalisatyrovéanadhlavamijimkroužilijezdcinapegasech,dávalipozornaútokyzevzduchu.

„Tvípřátelé?“zeptalaseKalypsó.

Leopřikývl.Tvářmělstrnulou.„Chystajísedoválky.“

„Protikomu?“

„Koukej,“vybídljiLeo.

Scénasezměnila.Měsícemosvětlenýmivinicemipochodovalafalangařímskýchpolobohů.NaosvětlenécedulivdálceStálo:VINAŘSTVÍGOLDSMITH.

„Tuceduliužjsemviděl,“povzdechlsiLeo.„NenítodalekoodTáborapolokrevných.“

Najednouvřímskýchšicíchzavládlchaos.Polobohovéserozprchlidovšechstran.Štítypadaly,kopídivocemáchala,jakobycelájednotkanapochodovaladotermitiště.

Měsíčnímsvětlempobíhalydvěmaléchlupatépostavičkyvyparáděnévpestrésměsicioblečeníanevkusnýchklobouků.Zdálose,jakobybylyvšudenajednou–práskalyŘímanydohlav,kradlyjimvěci,přeřezávalyopasky,ažjimkalhotypadalykekotníkům.

Leoseneubránilúsměvu.„Tojsoutiparádnímalígrázlíci!

Dodrželislib.“

KalypsósenaklonilaaprohlíželasiKerkópy.„Tojsoutvíbratranci?“

„Haha,“urazilseLeo.„Párektrpaslíků,potkaljsemjevBoloni.

Poslaljsemje,abyzdrželiŘímany,aonitodělají.“

„Alejakdlouhoještě?“zeptalaseKalypsó.

Dobráotázka.Scénasezasezměnila.LeovidělOktaviána–tohoblonďatéhomizeruaugura.Stálnaparkovištibenzinky,obklopenýčernýmiSUVařímskýmipolobohy.Drželdlouhoutyčobalenouplátnem.Rozbaliljianahořesezablesklzlatýorel.

„No,tojemalér,“povzdechlsiLeo.

287

„Římskástandarda,“všimlasiKalypsó.

„Jo.APercytvrdí,žemetáblesky.“

JakmileLeovyslovilPercyhojméno,užtoholitoval.KouklnaKalypsó.Viděljínaočích,jakmocbojuje,snažíseukočírovatcitydoúhlednýchřadjakovláknanatkalcovskémstavu.Leanejvícpřekvapilnávalrozčilení,kterýhopřepadl.Nebylatojenomzlostnebožárlivost.MělnaPercyhovztek,žetéhledívceublížil.

Zasesesoustředilnaholografickéobrazy.Teďvidělosaměléhojezdce–Reynu,prétorkuzTáboraJupiter–,jakprolétábouřínahřbetěsvětlehnědéhopegase.Tmavévlasyjívlályvevětru.Fialovýplášťsetřepetalapodnímprobleskovalobrnění.Krvácelazešrámůnapažíchanatváři.Očijejíhopegasebylydivoké,tlamazpěněnázezběsiléjízdy,aleReynavytrvaleupíralaočidobouřepředsebou.

PředLeovýmaočimasezmrakůvynořildivokýgryf.SekldrápypožebrechkoněamálemReynushodil.Popadlamečanestvůrusetnula.Zapárvteřinseobjevilitřiventové–temnívzdušnídémonivířícíjakominiaturnítornádaprošpikovanáblesky.Reynavzdornězařvalaazaútočilananě.

Pakbronzovézrcadloztemnělo.

„Ne!“vyjeklLeo.„Ne,teďne.Ukažmi,coseděje!“Praštildoněj.„Kalypsó,můžešzasezazpívatneboněco?“

Zabodlasedonějpohledem.„Tobudetvojeholka,co?TvojePenelopa?TvojeAlžběta?TvojeAnnabeth?“

„Co?“Leosevtéženskénevyznal.Polovinětoho,coříkala,nerozuměl.„TojeReyna.Nenítomojeholka!Musímvidětvíc!

Musím–“

MUSÍM,zaburácelhlasvzemipodjehonohama.Leosezakymácel,najednousipřipadaljakona

trampolíně.

MUSETjezneužívanéslovo.Zpískuvyrazilarozvířenálidskápostava,Leovanejneoblíbenějšíbohyně,vládkyněbahna,princeznabláta,Gaiaosobně.

Leoponíhodilkleštěmi.Bohuželnebylahmotnáakleštějípropadly.Očimělazavřené,alenevypadala,žespí.Ďábelskáhliněnátvářseusmívala,jakobynapjatěnaslouchalasvéoblíbenépísni.

PísečnáróbasehýbalaaskládalaaLeovitopřipomnělovlnícíse

288

ploutvepitomékrevetínestvůry,sekteroubojovalivAtlantiku.AleGaiasemuzdálaještěhnusnější.

Chcešžít,proneslaGaia.Chcešsepřidatkesvýmpřátelům.Alenemusíštoudělat,můjmilýhochu.Nictonezmění.Tvípřáteléstejnězemřou.

Leoviseroztřáslynohy.Nesnášelto,alekdykolisetahlečarodějniceobjevila,cítilsezasnaosmlet,uvězněnývmáminědílně,kdyžposlouchalGaiinkonejšivýďábelskýhlas,zatímcomáma,zamčenávhořícímskladu,umíralažáremakouřem.

„Cofaktnemusím,“zavrčel,„tojsoutytvojelži,hliněnko.Řeklajsimi,žemůjpradědaumřelvšedesátýchletech.Pitomost!Řeklajsimi,ženezachránímkamarádyvŘímě.Zasepitomost!Nakukalajsimispoustuvěcí.“

Gaiinsmíchpřipomínaltichéšustění,jakokdyžsezkopcesypoudrobnékamínky,předzvěstlaviny.

Snažilajsemsetipomocilépevybírat.Mohlseszachránit.Alevzpírášseminakaždémkroku.Postaviljsiloď.Přidalsesktébláznivévýpravě.Ateďjsiuvězněnýtady,bezmocný,zatímcosmrtelnýsvětumírá.

Leovyrucevzplály.NejradšibyroztavilGaiinupísečnoutvářnasklo.PakucítilnaramenirukuKalypsó.

„Gaio.“Mluvilapřísněaklidně.„Nejsituvítaná.“

LeobyrádmluviltaksebejistějakoKalypsó.Paksivzpomněl,žetaotravnápatnáctiletáholkajeveskutečnostinesmrtelnádceraTitána.

Á,Kalypsó.Gaiarozpřáhlaruce,jakobyjichtělaobejmout.

Pořádjsitady,jakvidím,ipřestyslibybohů.Pročmyslíš,žetotakje,mádrahávnučko?JsousnadOlympanézlomyslní,kdyžtětunechalisamotnou,jenstímnedorostlýmšílencem?Nebonatebeprostězapomněli,protožejimnestojíšzaztrátučasu?

KalypsóhledělapřesvířícíGaiinutvářkhorizontu.

Ano,hleslaGaiasoucitně.Olympanéjsounespolehliví.Nedávajídruhéšance.Pročjsidoufala?Podporovalajsisvéhootce,Atlase,vjehovelkéválce.Vědělajsi,žebohyjetřebazničit.Pročteď

váháš?Nabízímtišanci,jakoutiZeusnikdynedá.

289

„Kdejsibylaposlednítřitisícelet?“obořilasenaniKalypsó.

„Pokudtitakležínasrdcimůjosud,pročměnavštěvuješažteď?“

Gaiaobrátilarucedlaněmivzhůru.Zeměseprobouzípomalu.

Válkapřijdevpravýčas.Alenemyslisi,žetětadynaOgygiimine.

Ažpřestavímsvět,padneitotovězení.

„Ogygiabudezničena?“Kalypsózavrtělahlavou,jakobysinedovedlapředstavittaslovavjednévětě.

Nemusíšbýttady,ažsetostane,přesvědčovalajiGaia.Připojsekemně.Zabijtohokluka.Rozlijjehokrevpozemiapomozmiseprobudit.Osvobodímtěasplnímtikaždépřání.Svobodu.Pomstubohům.Dokonceiprémii.Pořádbysještěstálaotohopoloboha,PercyhoJacksona?Ušetřímhoprotebe.VytáhnuhozTartaru.Budetvůj,můžešsihopotrestatnebomilovat,jaklibo.Jenomzabijtohohlevetřelce.Dokažsvouoddanost.

Leoviprojelohlavouněkolikscénářů–ažádnýznichnebyldobrý.Čekal,žehoKalypsónamístěuškrtínebonařídísvýmneviditelnýmvětrnýmsluhům,abyznějnadělalipyré.

Pročbytoneudělala?Gaiajídáváneodolatelnounabídku–zabítotravnéhoklukaamístoněhodostathezkého!

KalypsómáchlakeGaiegestem,kteréLeoznalzTáborapolokrevných:starořeckáochranapředzlem.„Tohleneníjenommévězení,babičko.Jetomůjdomov.Avetřelecjsitadyty.“

VítrrozneslGaiinupostavu,ažznínicnezbylo,rozfoukalpísekkmodréobloze.

Leopolkl.„Víš,nebertošpatně,alenezbláznilases,žesměnezabila?“

Kalypsódoutnalyočivztekem,aletentokrátmělLeopocit,žetoneníkvůliněmu.„Tvípřátelétějistěpotřebují,jinakbyGaianežádalatvousmrt.“

„Já–hm,jo.Asijo.“

„Takžemámepráci,“prohlásila.„Musímetědostatzpátkynaloď.“

290

LII

LEO

Leosipředtímmyslel,žepilněpracuje.AlekdyžsiKalypsóvzalaněcodohlavy,bylajakostroj.

Zajedinýdennashromáždilazásobynatýdenníputování–jídlo,láhvesvodou,bylinkovélékyzesvézahrádky.Utkalaplachtupromaloujachtuaprovazynacelélanoví.

Dodruhéhodnetohozvládlatolik,žesezeptalaLea,jestlinepotřebujepomoctsesvýmprojektem.

Vzhlédloddeskystištěnýmispoji,kteroupomaludávaldohromady.„Kdybychtěneznal,ještěbychsipomyslel,žesenemůžešdočkat,ažsemězbavíš.“

„Tobudeprémienavíc,“uznala.Obléklasedopracovního,měladžínsyaumouněnébílétričko.Kdyžsejínatuzměnuúboruzeptal,prohlásila,žejídošlo,jakjepraktické,kdyžmuvyrábělaoblečení.

Vdžínsechtoliknepřipomínalabohyni.Natričkumělaflekyodhlínyatrávy,jakobyprávěproběhlavířícíGaiou.Bylabosá.

Karamelovévlasysisvázaladozaduamandlovéočitakvypadalyještěvětšíanápadnější.Narukoumělamozolyapuchýřeodpráceslany.

KdyžsenaniLeodíval,všechnosevněmsevřelo.Nedovedlsitopořádněvysvětlit.

„Takžeco?“ponouklaho.

„Co…co?“

Kývlakjehopráci.„Můžutipomoct?Jaktojde?“

„Hm,dobře.Myslím.Jestlituhlevěcičkupřipojímklodi,můžujinavigovatzpátkydosvěta.“

291

„Teďužpotřebuješjenomtuloď.“

Pokoušelserozluštitjejívýraz.Nebylsijistý,jestlisezlobí,žejeLeoještětady,nebolituje,žesamatakyneodjede.Paksepodívalnavšechnyzásoby,kterénashromáždila–napárdníbytoprodvalidiklidněstačilo.

„CotoříkalaGaia…,“zaváhal.„Otom,žebysmělajítpryčztohohleostrova.Nechceštozkusit?“

Zamračilase.„jaktomyslíš?“

„No…neříkám,žetobudezábava,míttěssebou,kdyžsibudešvěčněstěžovatamračitsenaměatak.Alejestlitochcešzkusit,třebatovydržím.“

Malinkozjihla.

„Jakšlechetné,“zabručela.„Alene,Leo.Kdyžsepokusímodjetstebou,nemělbysužanitumaličkoušanci,žesetopovede.Bohovénatenhleostrovseslalistarobyloumagii,abymětuudrželi.Hrdinamůžeodjet.Jáne.Anejdůležitějšíjeosvobodittě,abyszastavilGaiu.Nežebymišlootebe,“dodalarychle.

„Alevsázcejeosudsvěta.“

„Apročtijdeoněj?“nechápal.„Teda,kdyžjsitakdlouhomimo?“

Povytáhlaobočí,jakobysedivila,žejípoložilrozumnouotázku.

„Asiseminelíbí,kdyžminěkdodiktuje,comámdělat–GaianebokdokolijinýNěkdysicebohynenávidím,alezatytřitisíceletjsemzjistila,žejsoulepšínežTitáni.ArozhodnělepšínežGiganti.

Bohovésemnouaspoňtrochuudržujíkontakty.Hermésbylkemněvždyckymilý.AtvůjotecHéfaistosměčastonavštěvuje,jehodný“

Leonevěděl,cosimámysletotomzasněnémtónu.Znělotoskoro,jakobymyslelananěj,nenaotce.

Natáhlaseazavřelamupusu.Anisineuvědomil,žemupokleslačelist.

„Takco,“ozvalasezasKalypsó,„jaktimůžupomoct?“

„No…“Hledělnasvoupráci,alepakvyhrklmyšlenku,kterásevněmformovalaodtédoby,comudalanovéšatstvo.„Pamatuješnatoohnivzdornéoblečení?Myslíš,žebysmiztélátkymohlavyrobitpytlík?“

292

Popsaljírozměry.Kalypsómáchlanetrpělivěrukou.„Tozaberejenompárminut.Pomůžetitonavýpravě?“

„Jo,možnátozachráníživot.A,hm,mohlabysmiodseknoutkousekkrystaluusebevjeskyni?Nepotřebujuhomoc.“Zamračilase.„Tojedivnážádost.“

„Udělejtopromě.“

„Dobře.Máštomít.Ohnivzdornývakvyrobímvečernastavu,ažseumyju.Alecomůžudělatteď,dokudmámšpinavéruce?“

Zvedlamozolnatéumouněnéprsty.Leosinemohlpomoct,napadloho,ženenínicúžasnějšíhonežholka,kterásenebojíumazat.Alemysleltosamozřejměvšeobecně.NevztahovalosetokonkrétněkeKalypsó.Kdepak.

„No,“uvažoval.„Mohlabyskroutitbronzovécívky.Aletojetakováspecializovaná–“

Vecpalasevedlenějnalaviciapustilasedopráce.Jejírucestáčelybronzovédrátkyrychleji,nežbytodokázalsám.„Jetojakotkaní,“pokrčilarameny.„Nictěžkého.“

„Hm,“přikývlLeo.„Teda,jestliseněkdydostanešzostrovaabudešchtítpráci,dejmivědět.Známivětšínemehla.“

Domýšlivěseuculila.„Práci,jo?Dělatutvékovářskévýhně?“

„Ne,můžemesizaložitvlastnídílnu,“vyhrklLeoapřekvapiltímsámsebe.Tobylodjakživajedenzjeho

snů,alenikdyoněmnikomuneřekl.„GarážLeaaKalypsó:autoopravnaamechanickénestvůry.“

„Čerstvéovoceazelenina,“navrhlaKalypsó.

„Cideradušenémaso,“dodalLeo.„Amůžemlidiibavit.Tybudešzpívatajátřebaobčaspředvedupochodeň.“

Kalypsósezasmálajasným,šťastnýmsmíchem,přikterémLeoviposkočilosrdce.

„Jasně,“zahučel.„Jsemsměšnej.“

Podařilosejízmlknout.„Nejsisměšný.Ateďzpátkydopráce,jinaknebudecideranimaso.“

„Rozkaz,madam,“zasalutoval.Pracovalimlčkybokpobokupozbytekodpoledne.

Odvěnocipozdějibylařídicíkonzolehotová.

293

LeoaKalypsósedělinaplážiblízkomísta,kdeLeozničiljídelnístůl,apořádalipiknik.Úplněkbarvilvlnynastříbrno.Oheňvysílaldonebeoranžovéjiskry.Kalypsómělačistébílétričkoadžínsy,ukterýchseočividněrozhodlazůstat.

Zanimivpískuleželypečlivězabalenéapřipravenézásoby.

„Teďužnámchybíjenomloď,“prohlásila.

Leopřikývl.Pokoušelsenevšímatsitohomnožnéhočísla.

Kalypsódalajasněnajevo,ženejede.

„Zítrazačnudělatprkna,“oznámil.„Zapárdníjichbudedostnamalýtrup.“

„Užjsijednuloďpostavil,“vzpomnělasiKalypsó.„ArgoII“

Leopřikývl.Myslelnavšechnytyměsíce,pokteréjivyráběl.

StvořitloďkuproplavbuzOgygiemukupodivupřipadalojakotíživějšíúkol.

„Takžezajakdlouhovypluješ?“Kalypsómluvilalehce,alevyhýbalasejehopohledu.

„No,jánevím.Zatýden?“Sotvatořekl,trochuseuklidnil.Kdyžsesemdostal,nemohlsedočkat,ažsedostanepryč.Teďjerád,žemáještěpárdní.Divné.

Kalypsópohladiladokončenoupalubnídesku.„Tohletrvalodlouho.“

„Dokonalostsenedáuspěchat.“

Koutkyjízacukaly.„Ano,alebudetofungovat?“

„Naodplutíano,“soudilLeo,„alenanávratbudupotřebovatFestusea–“

„Cože?“

Leozamrkal.„Festuse.Tojemůjbronzovýdrak.Ažpřijdunato,jakhoznovupostavit,tak–’“

„Oněmjsimipovídal,“přerušilahoKalypsó.„Alecojsimysleltímnanávrat?“

Leosenervóznězašklebil.„No…abychsesemdostalzpátky.

Otomjsemurčitětakymluvil.“

„Totedarozhodněne.“

„Játětadynenechám!Potom,cojsimipomohlaatovšechno?

Jistěžesevrátím.AžpostavímFestuse,zvládnezdokonalenýnaváděcísystém.Mámtenastroláb,co,no…“Zarazilse,usoudil,že

294

budelípnemluvitotom,žehopostavilajednázjejíchstarýchlásek,„…cojsemhonašelvBoloni.Zkrátka,myslím,žesestímkrystalem,cosmidala…“

„Nemůžešsevrátitzpátky,“tvrdilaKalypsó.

Leovisesevřelosrdce.„Protožemětunechceš?“

„Protoženemůžeš.Jetonemožné.ŽádnýmužnenajdeÓgygiidvakrát.Tojepravidlo.“

Leoobrátiločiknebi.„No,možnásisužvšimla,žejánapravidlakašlu.Vrátímsesemsesvýmdrakemazachránímetě.Odvezemetě,kambudešchtít.Tojejenomfér.“

„Fér…,“opakovalaKalypsómálemneslyšně.

Vesvětleohněvypadalyjejíočitaksmutné,žetoLeonemohlvydržet.Myslísisnad,žejílže,jenomabyjiukonejšil?Považovalzahotovouvěc,žesevrátíaosvobodíjiztéhletramtárie.Jakbytomohlneudělat?

„Přecesinemyslíš,žezaložímautoopravnuuLeaaKalypsóbezKalypsó?“zeptalse.„Neumímdělatcideradušenémasoazpívatužvůbecne.“

Hleděladopísku.

„No,každopádně,“spustilzaseLeo,„zítrasevrhnunataprkna.

Azapárdní…“

Zahledělsenavodu.Něcosetampohupovalonavlnách.Leonevěřícnězíral,jakpřílivnesevelký

dřevěnývoratenpřistávánapláži.

Leobylmocomámený,nežabysepohnul,aleKalypsóvyskočila.

„Pospíchej!“Přeběhlapláž,popadlapárpytlůsezásobamiahnalasesnimizpátkykvoru.„Nevím,jakdlouhotuzůstane!“

„Ale…“Leovstal.Připadalomu,jakobymunohyvrostlydozemě.Zrovnapřesvědčilsámsebe,žemuzbýváještětýdennaOgygii.Ateďnemáčasanidojístvečeři.„Tojetenkouzelnývor?“

„Jasně!“volalaKalypsó.„Možnábudefungovat,jakmá,aodnesetě,kamchceš.Alenevímetojistě.Magieostrovajenestabilní.Musíštamnamontovattensvůjnavigačnípřístroj.“

Chňaplakonzoliautíkalasníkvodě,cožuvedloLeadopohybu.

Pomohljíhoupevnitkvoruapřipojitdrátkykmalémukormidluna

295

zádi.Vorbylvybavenstěžněm,takžeLeosKalypsóodvleklinapalubuplachtuapustilisedoprácenalanoví.

Činilisebokpobokuvdokonaléshodě.AnimeziHéfaistovýmitáborníkyLeonikdynepracovalsněkýmtakvnímavým,jakobylatahlenesmrtelnázahradnickáholka.Zanedlouhoměliplachtunamístěavšechnyzásobynapalubě.LeozmáčkltlačítkanaArchimédověkouliaproneslmodlitbukotciHéfaistovi.Konzolezbožskéhobronzuožila.

Lanasenapjala.Plachtasenatočila.Vorzačalklouzatpískemkvlnám.

„Jeď,“pobídlahoKalypsó.

Leoseobrátil.Bylatakblízko,ažknesnesení.Vonělaposkořiciakouřizedřevaaonsipomyslel,žeužnikdynictakpříjemnéhoneucítí.

„Takževornakonecdorazil,“řekl.

Kalypsósiodfrkla.Zdálose,žemáčervenéoči,alevesvětleměsícetonebylojasněvidět.„Páni,tysishoužvšiml?“

„Alejestlipřijíždíjenomprokluky,kterémášráda–“

„Nebuďmoctroufalý,LeoValdezi,“zarazilaho.„Stejnětěnenávidím.“

„Jasně.“

„Azpátkysenevrátíš,“tvrdila.„Takžeminedávejžádnéprázdnésliby.“

„Acotakhleplnýslib?“ušklíblse.„Protožejsemrozhodně–“

Vzalamuobličejdodlaníapolíbilaho,cožhospolehlivěumlčelo.

NavzdoryvšemuvtipkováníapopichováníLeonikdydřívdívkunepolíbil.No,dostávalsestersképusynatvářodPiper,aletosenepočítalo.Tohlebylaopravdová,pořádnápusa.KdybymělLeovmozkusoukolíadrátky,jistěbysemuteďzkratoval.

Kalypsóhoodsebeodstrčila.„Tosenestane.“

„Jasně.“Jehohlasznělooktávuvýšnežobyčejně.

„Zmizosud.“

„Jasně.“

Obrátilase,prudcesiotřelaočiarozběhlasepoplážipryč,vítrjícuchalvlasy.

296

Chtělnaniněcozavolat,aleplachtazachytilaplnýnáporvětruavorvyplulzpláže.Leosesnažilseříditnaváděcíkonzoli.Kdyžseohlédl,proměnilseostrovOgygiajenvtmavoulinkuvdálceajejichoheňpulzovaljakomaléoranžovésrdce.

Rtyhopořádbrnělyzpolibku.

Tonenímožné,říkalsi.Přecejsemsenezamilovaldonesmrtelnéholky.Aonaserozhodněnemohlazakoukatdomě.Tojenesmysl.

Jaktakjehovorklouzalpovoděaunášelhozpátkydosmrtelnéhosvěta,konečněchápalveršzproroctví–sposlednímvýdechempřísahadrtí.

Pochopil,jaknebezpečnémohoubýtpřísahy.Alebylomutojedno.

„Jáseprotebevrátím,Kalypsó,“slíbilnočnímuvětru.„PřísahámpřiřeceStyx.“

297

LIII

ANNABETH

Annabethsetmynikdynebála.

Alenormálnětatmanebyladvanáctmetrůvysoká.Nemělačernákřídla,bičspletenýzhvězdastínovývozíktaženýkoňmi-vampýry.

BohyněnociNyxbylatrochumocvelkésoustonato,abysedalastrávit.Tyčilasenadpropastí,vířícípostavazpopeleakouře,velkájakosochaAthényParthenónské,alenaprostoživá.Jejíšatybylačernáprázdnota,smíchanásbarvamivesmírnénebuly,jakobysezjejíhoživůtkustvořilygalaxie.Tvářse

skoronedalazahlédnout,ažnaočijakošpendlíkovéhlavičky,zářícíjakokvasary.Kdyžzamávalakřídly,přelilysepřesútesyvlnytemnotyaAnnabethsecítilatěžkáaospalá,zraksejízačínalklížit.

Vozíktébohyněbylzestyxskéhoželeza,stejnějakomečNikadiAngelo,atáhlihodvamohutníkoně,celíčerní,kroměšpičatýchstříbrnýchtesáků.Nohysejimvznášelynadpropastí,ajaksehýbaly,měnilysezpevnýchnakouřové.

KonězavrčeliavytasilitesákynaAnnabeth.Bohyněprásklabičem–tenkýmpáskemhvězdjakodiamantovýmostnatýmdrátem–akoněsevzepjalinazadní.

„Ne,Stíne,“okřiklajebohyně.„Dolů,Šero.Tyhlemalédobrůtkynejsouprovás.“

Percysiměřilřehtajícíkoně.Pořádbylobalenýmrtvoumlhou,takževypadaljakorozmazanámrtvola.Annabethztohopukalosrdcepokaždé,kdyžsenanějpodívala.Asitonebylatanejlepšíkamufláž,kdyžjeNyxviděla.

298

AnnabethnedovedlapořádněrozluštitvýraznaPercyhopřízračnétváři.Zřejměsemunelíbilo,cotikoněříkali.

„Hm,takžejimnedovolítenássežrat?“zeptalsebohyně.

„Protožebytomocrádiudělali.“

Nyxinyočizkvasarůzahořely.„Jistěžene.Nedovolím,abyvássežralimojekoně,anedovolímtoaniAchlys.Takovápříjemnákořist!Kvůliníseobtěžujuzabítsama!“

Annabethsinepřipadalazvlášťduchaplnáaniodvážná,aleinstinktjínapovídal,abysechopilainiciativy,jinaktobudedostkrátkýrozhovor.

„Alene,nezabíjejtese!“vykřikla.„Takděsivínejsme.“

Bohyněsklonilabič.„Co?Ne,játomyslela–“

„No,todoufám!“AnnabethsepodívalanaPercyhoapřinutilasezasmát.„Nechcemetuhlepaníděsit,žene?“

„Haha,“hleslPercychabě.„Totedane.“

Upírštíkoněsetvářilipopleteně.Vzpínalise,frkaliastrkalidosebetmavýmihlavami.Nyxpřitáhlaotěže.

„Víte,kdojájsem?“zeptalase.

„No,podlemějsteNoc,“odpovědělaAnnabeth.„Teda,myslímproto,žejstetemnáatak,alevletákutohoovásmocnení.“

Nyxpřekvapenězamrkala,„Vjakémletáku?“

Annabethsepoplácalapokapsách.„Sakra,někdejsmehotuměli,ne?“

Percysiolízlrty.„Hm-mm.“Pořádpozorovalkoně,svíralrukojeťmeče,aleměldostrozumunato,abyhráljejíhru.Muselajenomdoufat,žetosamavšechnonezhorší…ikdyž,upřímně,nevěděla,jakbysetodaloještězhoršit.

„No,zkrátka,“pokračovala,„podleměvtomletákuovásmocnení,protoženejstelákadlotéhleexkurze.MámevidětřekuPyriflegethón,Kókýtos,arae,jedovatoupasekuAchlys,dokoncepárnáhodnýchTitánůaGigantů,aleNyx…no,vásjakoatrakcineuvádějí.“

„Atrakci?Lákadlo?“

„Jasně,“přidalsePercy,kteréhotennápadnadchl.„PřišlijsmesemdolůnaokružnícestupoTartaru–takováexotickádestinace,víte?Podsvětí,toužjenuda.AhoraOlympjesamýturista–“

299

„Uvšechbohů,přesnětak!“potvrdilaAnnabeth.„AtakjsmesiobjednaliprohlídkuTartaru,alenikdonámneřekl,žepotkámeNyx.

Páni.No,prima.Asisimyslí,ženejstetakvýznamná.“

„Ženejsemvýznamná!“Nyxzapráskalabičem.Jejíkoněvyhazovalikopytyaskřípalistříbrnýmitesáky.ZpropastisevalilyvlnytemnotyaAnnabethseměnilyvnitřnostinarosol,alenesměladátstrachnajevo.

StrčilaPercymudorukysmečemapřinutilaho,abysklonilzbraň.Tahlebohyněznamenalavícnežvšechno,sčímsekdystřetli.

NyxbylastaršínežOlympané,TitániiGiganti,dokoncenežsamaGaia.Dvapolobohovénaninestačí–aspoňnesilou.

Annabethsepřinutilapodívatsedomohutnétemnétvářebohyně.

„No,kolikdalšíchpolobohůsenaváspřišlopodívat?“zeptalasenevinně.

Nyxinarukanaotěžíchochabla.„Žádný.Anijeden.Tojenepřijatelné!“

Annabethpokrčilarameny.„Možnájetoproto,žejstevlastněneudělalanic,abystesedostaladopopředí.Tartar,tenjedůležitý,tochápu!Celésetotujmenujeponěm.Nebopotkatsetaksbohynídne–“

„Páni,“přidalsePercy.„Tobybylaparáda.Tubychchtělvážněvidět.Možnábysemipodepsala.“

„Sbohynídne!“Nyxsevřelazábradlísvéhočernéhovozíku.Celýserozechvěl.„MyslíteHémeru?Tojemojedcera!Nocjemnohemmocnějšínežden!“

„Hm,“zamyslelaseAnnabeth.„Jámámradšiarae,možnáiAchlys.“

„Tojsoutakymojeděti!“

Percypotlačilzívnutí.„Mátejichspoustu,co?“

„Jájsemmatkavšechhrůz!“křičelaNyx.„Samotnýchsudiček!

Hekaté!Staroby!Bolesti!Spánku!Smrti!Avšechprokletí!Hleďte,jakjsemvýznamná!“

300

LIV

ANNABETH

Nyxznovuprásklabičem.Temnotakolemníztuhla.Naoboustranáchseobjevilyarmádystínů:dalšíaraestmavýmikřídly,cožAnnabethzrovnanepotěšilo;scvrklýdědek,zřejměGeras,bůhstaroby;amladšíženavčernétózeslesknoucímaseočimaaúsměvemmasovéhovraha–jistěEris,bohyněstřetů.Objevovalisedalší,desítkydémonůadrobnějšíchbohů,všichnipotomciNoci.

Annabethsechtěloutéct.Čelilatakhrůznérodince,žebyztohočlověkpřišelorozum.Alekdybysedalanaútěk,zemřelaby.

Percyvedlenízačalrychleoddychovat.IpřestopřízračnémaskováníAnnabethpoznala,žejenahranicipaniky.Muselatoustátzanězaoba.

JsemdceraAthény,pomyslelasi.Ovládámsvoumysl.

Představilasirámečekkolemvšeho,coviděla.Namlouvalasi,žejetojenomfilmjasně,horor,aleublížitjínemůže.Ovládáse.

„No,nenítošpatné,“uznala.„Možnásiudělámefotkudoalba,alenevím,nevím.Jstetakoví…temní.Nevím,jakbytovyšlo,ikdybychnatovzalablesk.“

„Jo,“vypravilzesebePercy.„Anejstemocfotogeničtí.“

„Vy–ubozí–turisté!“syčelaNyx.„Jaksidovolujetesepředemnounetřáststrachy!Jaksidovolujetenefňukataneprositměopodpisafotkudotohosvéhoalba!Chceteněkohodůležitého?MůjsynHypnosjednouuspalDia!AkdyžhoZeuspronásledovalposvětěachtělsepomstít,schovalseHypnosvmémpaláciaZeussitamnetroufl.IvládceOlympuseměbojí!“

301

„Hm-mm.“AnnabethseobrátilakPercymu.„No,užjedostpozdě.Třebasenaobědvámevněkterérestauraci,kteroudoporučujívprůvodci.PaknajdemebránuSmrti.“

„Ha!“zařvalaNyxtriumfálně.Jejítemnépotomstvosepohnuloaopakovalo:„Ha!Ha!“

„VychcetevidětbránuSmrti?“burácelaNyx.„TaležívsamémsrdciTartaru.Smrtelnícijakovyseknínikdynedostanou,ledabyprošlichodbamiméhopaláce–sídlaNoci!“Ukázalazasebe.

Vpropastiasitakostometrůnížsevznášelydveřezčernéhomramoruvedoucídonějakéhorozlehléhoprostoru.

Annabethbušilosrdcetaksilně,žetocítilaažvprstechnanohou.

Tohlebylacestadál–alebylotomochluboko,skočitsetamnedalo.

Kdybysenetrefili,spadlibydoChaosuarozsypalisedonicoty,dokonečné,nenapravitelnésmrti.Aikdybyskokzvládli,stálajimvcestěbohyněNociajejínejstrašlivějšídětičky.

Annabethsisleknutímuvědomila,cosemusístát.Stejnějakovšechno,cokdyudělala,tobyloriziko.Jistýmzpůsobemjitouklidnilo.Šílenýnápadtvářívtvářsmrti?

Fajn,jakobyprohlásilojejítěloauvolnilose.Tohlejeznámápůda.

Podařilosejíotráveněsizívnout.„No,jedensnímečeksiuděláme,aleskupinováfotkapodleměnevyjde.Nyx,cotakhlevysjednímoblíbenýmděckem?Kterétoje?“

Potomstvosezahemžilo.NaNyxseupřelydesítkypříšernýchplanoucíchočí.

Bohyněstísněněpřešlápla,jakobysejívozíkrozehřívalpodnohama.Stínovíkoněbručeliahrabalikopytydoprázdna.

„Méoblíbenéděcko?“opakovala.„Všechnymojedětijsouděsivé!“

Percysiodfrkl.„Vážně?Jásesetkalsesudičkami.SThanatem.

Tinebylitakstrašní.Určitěmátetadyvtébanděněkohohroznějšího.“

„Tohonejtemnějšího,“napovídalaAnnabeth.„Kterýsevyvedlnejvícpovás.“

„Jájsemnejtemnější,“syčelaEris.„Bojearozepře!Jázpůsobilasmrtnavšechnyzpůsoby!“

302

„Jájsemještětemnější!“vrčelGeras.„Zakalujupohledimozek.

Každýsmrtelníksebojístaroby!“

„Jasně,jasně,“vyhrklaAnnabethasnažilaseignorovatdrkotajícízuby.„Alenevidímtudosttemnoty.Páni,jstepřecedětiNoci!

Ukažtemitmu!“

Hordaaraezakvílela,zamávalakožnatýmikřídlyarozvířilaoblakatemnoty.Gerasroztáhlvysušenéruceacelápropastztemněla.

Erisvydechladoprázdnotysprškučernýchbroků.

„Jájsemnejtemnější!“syčeljedendémon.

„Ne,já!“

„Kdepak!Koukejtenamoutemnotu!“

Kdybytisícobřícholihnínajednouvypustiloinkoustnadnětohonejtmavšího,nejhlubšíhomořskéhopříkopu,nezavládlabyvětšítma.

Annabethmohlaklidněoslepnout,aanibytonepoznala.PopadlaPercyhozarukuaobrnilase.

„Počkat!“vykřiklanajednoupoplašeněNyx.„Jánicnevidím.“

„Ano!“ozvalosehrdějednozjejíchdětí.„Tojsemudělaljá!“

„Ne,já!“

„Pitomci,tobylajá!“

Vtemnotěsehádalydesítkyhlasů.

Koněpoplašenězařehtali.

„Nechtetoho!“ječelaNyx.„Číjetohlenoha?“

„Erisdoměstrčila!“vřískalněkdo.„Mami,řeknijí,aťdoměnestrká!“

„Játonebyla!“kvílelaEris.„Au!“

Zvukyrvačkyzesílily.Tmaještězhoustla,pokudtovůbecšlo.

Annabethserozšířilyzorničky,ažmyslela,žejívypadnouzhlavy.

StisklaPercymuruku.„Připraven?“

„Naco?“Pochvilcenešťastnězahučel:„UPoseidónovýchspoďárů,tonemyslíšvážně.“

„Dejteminěkdosvětlo!“křičelaNyx.„Sakra!Nechcesemivěřit,cojsemtozrovnařekla!“

„Jetotrik!“ječelaEris.„Polobohovéutíkají!“

„Mámje,“vyjeklajednazarae.

„Ne,tojemůjkrk!“zachrčelGeras.

„Skoč!“pobídlaAnnabethPercyho.

303

Vrhlisedotmyanamířilisitokedveřímhluboko,přehlubokodole.

304

LV

ANNABETH

OprotipádudoTartarubytěchstometrůdosídlaNocimělobýtjakonic.

AleAnnabethpřipadalo,žesejízpomalilosrdce.Mezijednotlivýmiúderyměladostčasusestavitvlastnínekrolog.

AnnabethChaseovázemřelavevěkusedmnáctilet.

BUCH.

(PokudovšemzajejíhopobytuvTartaruužnastaldvanáctýčervenec,jejínarozeniny;samanemělatušení.)BUCH.

Zemřelanavážnázranění,kdyžjakoidiotskočiladopropastiChaosuarozmázlasenapodlazevstupníhalysídlaNyx.

BUCH.

Zarmoucenýotec,nevlastnímatkaadvanevlastníbratři,kteříjiskoroneznali.

BUCH.

MístokvětinzašletelaskavěpříspěvekTáborupolokrevných,pokudhoovšemGaiaužnevyhladila.

Dotklasenohamapevnézemě.Vystřelilajídonichbolest,aleklopýtlaarozběhlase,Percyhotáhlazasebou.

NadnimivetměseNyxajejídětirvalyaječely:„Mámje!Tojemojenoha!Nechtoho!“

Annabethběželadál.Stejněnicneviděla,atakzavřelaoči.

Zapojilaostatnísmysly–poslouchala,jestliuslyšíozvěnuotevřenéhoprostoru,dávalapozor,jestliucítínatvářizávanvzduchu,čichala,zdaucítínáznaknebezpečí,kouř,jednebopachdémonů.

305

Nebylotopoprvé,kdysevrhladotemnoty.Představilasi,žejezasvchodbáchpodŘímemapátrápoAthéněParthenónské.ZpětnějíputovánídojeskyněArachnépřipadalojakovýletdoDisneylandu.

HašteřeníNyxinýchdětísevzdalovalo.Tobylodobré.Percypořádběželvedleníadrželjizaruku.Totakypomáhalo.

VdálcevpředuzaslechlaAnnabethnějakébušení,jakobysetamodráželtlukotjejíhosrdce,takzesílený,ažsepodlahapodnohamachvěla.Tenzvukvnívyvolávalsmutek,takžesoudila,žetomusíbýtsprávnácesta.Běželazaním.

Bušenízesílilo,ucítilakouřauslyšelapraskáníloučípooboustranách.Poznala,žetambudesvětlo,alejakésimravenčenínakrkujivarovalo,ženemáotvíratoči.

„Nedívejse,“řeklaPercymu.

„Toměaninenapadlo,“odpověděl.„Cítíšto,že?JsmepořádvsídleNoci.Nechcitovidět.“

Chytrýkluk,pomyslelasiAnnabeth.KdysisePercymuposmívala,žejehloupý,alemuselauznat,žemádokonalepřesnéinstinkty.

AťsevsídleNociskrývajíjakékolihrůzy,nejsouurčenysmrtelnýmočím.SpatřitjebybylomožnáhoršínežpohlédnoutdotvářeMedúzy.Lépejeběžetposlepu.

Tepánízesíliloarozvibrovalojíceloupáteř.Jakobyněkdobušilnadnosvětaachtělbýtvpuštěndovnitř.Vycítila,žesestěnypojejichstranáchrozestupují.Vzduchbylčerstvější–neboaspoňmíňsirný.Aozývalsetamještějinýzvuk,blížnežtohluboképulzování…tekoucívoda.

Annabethbilosrdcejakosplašené.Věděla,ževýchodjeblízko.

JestlisedostanouzesídlaNoci,možnátétemnérodincedémonůuniknou.

Rozběhlaserychleji,cožbyznamenalojejísmrt,kdybyjiPercynezastavil.

306

LVI

ANNABETH

„Annabeth!“Percyjistáhlzpátky,zrovnakdyžsenohoudotklaokrajesrázu.Málemsezřítiladobůhvíčeho,alePercyjipopadldonáruče.

„Tonic,“konejšilji.

Tisklamutvářdotričkaadrželaočipevnězavřené.Třáslase,alenejenstrachem.Percyhoobjetíbylotaktepléakonejšivé,žesejíchtělozůstattaknavždycky,vbezpečíachráněná…alenešloto.

Nemohlasidovolitseuvolnit.NemohlaseopíratoPercyhovíc,nežužtodělala.Ionpotřebovalji.

„Díky…“Jemněsemuvyvléklaznáruče.„Tušíš,cojepřednámi?“

„Voda,“soudil.„Pořádseještěnedívám.Podlemětoneníbezpečné.“

„Souhlasím.“

„Cítímřeku…nebomožnápříkop.Blokujenámtocestu,tečetozlevadopravakorytemveskále.Protějšístranajeasiošestmetrůdál.“

Annabethsivduchunadávala.Slyšelatekoucívodu,alenenapadloji,žebysedonímohlavřítit.

„Jetamnějakýmostnebo–?“

„Nemyslím,“odpovědělPercy.„Anatévodějeněcodivného.

Poslouchej.“

Annabethsesoustředila.Vhučícímproudukřičelytisícehlasů–ječelyvagonii,prosilyoslitování.

Pomoc!sténaly.Bylatonehoda!

307

Tabolest!kvílelyhlasy.Zastavteto!

Annabethaninepotřebovalaoči,umělasituřekupředstavit:temnýslanýproudplnýzmučenýchduší,unášenýchhloubějiahloubějidoTartaru.

„ŘekaAcherón,“uhodla.„Pátářekapodsvětí.“

„Pyriflegethónsemizamlouvávíc,“zabručelPercy.

„Jetořekabolesti.Nekonečnýtrestdušímprokletých,zvlášťvrahů.“

Vrahů!zakvílelařeka.Ano,jakovy!

Přidejteseknám,zašeptaldalšíhlas.Nejsteoniclepšínežmy.

Annabethsedohlavynahrnulyobrazyvšechnestvůr,kterézatyrokyzabila.

Tonebylyvraždy,namítla.Bránilajsemse!

Obrazyvjejíhlavěsezměnily.UkázalyjíZoeVečernici,zabitounaMountTamalpais,protožepřišlazachránitAnnabethpředTitány.

VidělaNikovusestru,BiankudiAngelo,jakumírápřizhrouceníkovovéhoobraTalose,protožesetakypokoušelazachránitAnnabeth.

MichaelYewaSilenaBeauregardová…kteřízemřelivbitvěoManhattan.

Mohlajsitomuzabránit,promluvilařekakAnnabeth.Mělajsinajítlepšícestu.

Anejbolestnějšíobrazzevšech:LukeCastellan.Annabethsivzpomnělanajehokrevnasvédýce,kdyžseobětoval,abyzabránilKronovizničitOlymp.

Mášnarukoujehokrev!kvílelařeka.Mělabýtnějakájinácesta!

Annabethstoumyšlenkouzápasilaužmnohokrát.Snažilasepřesvědčitsamasebe,žezaLukeovusmrtnemůže.Apřece…

nevěděla,jestlijehodušenašlaklidvpodsvětí,jestliseznovuzrodilnebojestlibylzasvézločinyvtažendoTartaru.Klidněmohljakojedenztěchzmučenýchhlasůzrovnateďploutkolemnich.

Tyshozavraždila!křiklařeka.Skočasdílejjehotrest!

Percyjipopadlzaruku.„Neposlouchejto.“

„Ale–“

308

„Jávím.“Jehohlasznělmrazivějakoled.„Mnětoříkajítaky.

Myslím…myslím,žetenpříkopbudehranicepanstvíNoci.Jestlisedostanemepřesněj,jsmevpohodě.Musímeskočit.“

„Říkaljsi,žejetošestmetrů!“

„Jo.Musíšmivěřit.Chyťseměkolemkrkuadržse.“

„Jakmůžeš–“

„Tam!“vykřiklhlaszanimi.„Zabijtetynevděčnéturisty!“

DětiNyxjeobjevily.AnnabethovinularucePercymukolemkrku.„Honem!“

Sezavřenýmaočimamohlajenomodhadovat,jaksemutopovedlo.Možnánějakvyužilsíluřeky.Neboseprostěksmrtivyděsilapohánělhoadrenalin.Percyskočilsvětšísilou,nežbyčekala.Proplachtilivzduchemařekapodnimivířilaakvílela,pocákalaAnnabethholékotníkypáchnoucívodou.

Apak–ŽUCH.Přistálizasenapevnézemi.

„Můžešotevřítoči,“zasupělPercy.„Alenebudesetilíbit,couvidíš.“

Annabethzamrkala.PotemnotěNyxjioslepovalaitlumenárudázářTartaru.

Přednimisetáhloúdolítakvelké,žebysedonějvešelSanfranciskýzáliv.Duněnívycházeloodevšad,jakobyznělozpodzemě.Podjedovatýmimrakysefialovělesklazvlněnákrajinastemněrudýmiamodrýmišrámy.

„Vypadátojako…“Annabethsesnažilapotlačithnus.„Jakoobřísrdce.“

„SrdceTartaru,“přisvědčiltišePercy.

Středúdolípokrývaljemnýčernýpovlakzjednotlivýchbodů.

Bylytakdaleko,žeAnnabethchvílitrvalo,nežsiuvědomila,žehledínaarmádu–natisíce,možnádesítkytisícnestvůr,shromážděnýchkolemústředníhotemnéhomísta.Bylotomocdaleko,abyrozeznalaněcovíc,aleAnnabethvěděla,cotoje.Izokrajeúdolícítila,jakjítasílapřitahujeduši.

„BránaSmrti.“

„Ano.“Percymluvilchraplavě.Pořádměltubledou,nemocnou,mrtvolnouplet…cožznamenalo,ževypadalzhrubatak,jakseonasamacítila.

309

Uvědomilasi,žeúplnězapomnělanapronásledovatele.„CosestalosNyx…?“

Obrátilase.Nějaksestalo,žepřistálipársetmetrůodbřehuAcheronu,protékajícíhokorytemvčernýchvulkanickýchkopcích.

Zatímnebylonicnežtemnota.

Anistopatoho,žebyjeněkdohonil.PomocníciNocizřejměneradipřekračovaliAcherón.

ZrovnasechtělaPercyhozeptat,jaksemupovedloskočittakdaleko,kdyžuslyšelakamínkyklouzajícízkopcůpojejichlevici.

Tasilamečzkostidrákona.PercynapřáhlAnaklusmos.

Zahřebenemseobjevilakšticezářivýchbílýchvlasůaponíznámýrozšklebenýobličejsestříbrnýmaočima.

„Bobe?“Annabethmělatakovouradost,žesiposkočila.„Uvšechbohů!“

„Kamarádi!“Titánsevleklzanimi.Štětinykoštětemělspálené.

Údržbářskáuniformaneslačerstvéstopypodrápech,aletvářilsepotěšeně.KočkaBobíkmunaramenipředlaskorostejněhlasitějakopulzujícísrdceTartaru.

„Našeljsemvás!“Bobjeobasevřeldomedvědíhoobjetí.

„Vypadátejakokouřovímrtvílidé.Tojedobře!“

„Uf,“zafunělPercy.„Jaksessemdostal?SkrzsídloNoci?“

„Ne,ne.“Bobhorlivěvrtělhlavou.„Tomístojemocděsivé.

Jinoucestou–jedinoudobrouproTitányapodobné.“

„Buduhádat,“řeklaAnnabeth.„Šeljsioklikou.“

Bobsepoškrábalnabradě,očividněmuchybělaslova.„Hmm.

Ne.Víc…zešikma.“

Annabethsezasmála.OcitlisevsrdciTartaruapředseboumělineuvěřitelnouarmádu–muselaseradovatzkaždémaličkosti.Bylaažabsurdněšťastná,žemajíTitánaBobazasessebou.

Vlepilamupusunanesmrtelnýnos,ažzamrkal.

„Teďužzůstanemespolu?“chtělvědět.

„Ano,“přisvědčilaAnnabeth.„Nastalčaszjistit,jestlitamrtvámlhafunguje.“

„Ajestline…“Percyvětunedořekl.

Nemělosmyslnadtímdumat.Chystalisevkráčetpřímodořadarmádynepřátel.Jestlijezahlédnou,jsoumrtví.

310

IpřestoseAnnabethusmála.Cílmělinadohled.KtomuTitánaskoštětemahlučnoukočkou.Toužněcoznamenalo.„BránoSmrti,“

křikla,„jsmetady.“

311

LVII

JASON

Jasonsinebyljistý,vcomádoufat:jestlivbouři,nebovoheň.

Jaktakčekalnasvoudenníaudienciuvládcejižníhovětru,pokoušelserozhodnout,kterázosobnostítohoboha,římskánebořecká,jehorší.Alepopětidnechvpaláciužvěřiljenomjedinému:onajehoposádkaseodsudasiživínedostanou.

Opřelseozábradlínabalkoně.Vzduchbyltakhorkýasuchý,žemuvysávalvlhkostzplic.Zaposlednítýdenmupleťztmavla.Vlasymuvybledlyjakokukuřičnéšustí.Kdykolisepodívaldozrcadla,vylekalsesvéhodivošskéhoazároveňprázdnéhopohledu,jakokdybyosleplpřiputovánívpoušti.

Otřicetmetrůnížsevpůlkruhuplážečervenéhopískulesklzáliv.

ByliněkdenasevernímpobřežíAfriky.Vícmuvětrníduchovéneprozradili.

Pooboustranáchodnějsetáhlpalác–bludištěchodebatunelů,balkonů,kolonádarozlehlýchmístnostívytesanýchdopískovcovýchútesů,tovšechnourčenovětru,abyjimimohldoutanadělatconejvětšírámus.NeustálézvukyjakoodpíšťalovýchvarhanJasonovipřipomínalyvznášejícíseAiolovodoupěvColoradu,ažnato,žetadyvítrzřejměnikamnepospíchal.

Atobylasoučástproblému.

Vesvýchnejlepšíchdnechbylijižníventovépomalíalíní.Vtěchnejhoršíchbouřlivíavzteklí.ArgoIIuvítali,protožekaždýnepřítelBoreásebylpřítelemjižníhovětru,alezřejměnasvépolobožskéhostyzapomněli.Ventybrzypřestalobavitpomáhatopravovatloď.

Análadajejichkrálesehoršilakaždýmdnem.

312

JasonovikamarádidolevpřístavupracovalinaArguII.Hlavníplachtabylaopravená,lanovínahrazeno.Teďsespravovalavesla.SesložitějšímičástmiloděsibezLeanikdonevědělrady,dokonceanispomocístolkuBufordaaFestuse(kterýbylteďdíkyčaromluvěPiperneustálevzhůru–atomutakynikdoznichnerozuměl).Alesnažilisedál.

HazelaFrankstáliukormidlaavrtalisevřízení.PiperpředávalajejichpovelytrenéruHedgeovi,kterýviselpřesboklodiavyklepávaldůlkyveveslech.Nabušenívšehodruhusehodil.

Nevypadaloto,žemocpostupují,alevzhledemktomu,comělizasebou,bylzázrak,želoďzůstalacelá.

Jasonseotřásl,kdyžsivzpomnělnaChioninútok.Vyřídilaho–zmrazilahonakostnejednou,alehneddvakrát,zatímcoLeavystřeliladonebe.Pipermuselavšechnyzachránitúplněsama.

DíkybohůmzaPiper.Vyčítalasi,ženezabránilavýbuchuvětrnébomby,alepravdabyla,žeušetřilacelouposádkupředosudemledovýchsochvQuébeku.

Podařilosejítakynasměrovatexploziledovékoule,takžeikdyžtoloďsmetlopřespůlStředomoří,utrpělarelativněmáloškod.

DolevpřístavuHedgezaječel:„Zkustetoteď!“

HazelsFrankemzatáhlizanějaképáčky.Veslavlevosezbláznila,máchalanahorudolůadělalavlny.TrenérHedgesejimsnažilvyhnout,alejednohopraštilodozadkuavymrštilodovzduchu.Sjekotempřistáldolevevodě.

Jasonsipovzdechl.Kdyžtotakpůjdedál,nebudouschopnivyplout,ikdybyjimtojižníventovédovolili.NěkdenaseveruReynaletísměremkEpiru,pokudsivyzvedlajehozprávuvDiokleciánověpaláci.Leojeztracenýavmaléru.APercysAnnabeth…no,snadžijíamíříkbráněSmrti.Jasonjenemůžezklamat.

Uslyšelnějakéšustěníaobrátilse.VestínunejbližšíhosloupustálNicodiAngelo.Sundalsibunduazůstaljenvčernémtričkuačernýchdžínsech.PostranáchopaskumuviselmečaDiokleciánovožezlo.

Aniběhemdnůstrávenýchnaslunciseneopálil.Naopakvypadalještěbledší.Tmavévlasymupadalydo

očí.Tvářmělpořádvyhublou,alerozhodněbylvlepšímstavu,nežkdyžopustili

313

Chorvatsko.Přibralaužnevypadaljakopohladomoru.Napažíchsemukupodivunapínalysvaly,jakobytýdenšermoval.Jasonabynepřekvapilo,kdybysipomocíDiokleciánovažezlapřivolávalduchyatrénovalsnimi.PovýpravěveSplituužbyhonepřekvapilonic.

„Cokrál?“zeptalseNico.

Jasonzavrtělhlavou.„Každýdensimězvepozdějiapozději.“

„Musímeodplout,“naléhalNico.„Brzo.“

Jasonsitomysleltaky,alekdyžtoslyšelříkatNika,napjalseještěvíc.„Cítíšněco?“

„Percyjeblízkobráně,“odpovědělNico.„Budenáspotřebovat,jestlimáprojítživý.“

Jasonpostřehl,žesenezmíniloAnnabeth.Rozhodlsetonechatbýt.

„Dobře,“přikývl.„Alejestlineopravímeloď–“

„Slíbiljsem,ževásdovedudoHádovachrámu,“přerušilhoNico.„Anějaktoudělám.“

„Nemůžešcestovatstínysnámisevšemi.Amusímebýtvšichni,abychomsedostalikbráněSmrti.“

KoulenakonciDiokleciánovažezlasefialověrozzářila.

Vypadaloto,žesevminulémtýdnuřídíNikovýmináladami.Jasonnevěděl,jestlijetodobré,nebone.

„Takmusíšpřesvědčitvládcejižníhovětru,abynámpomohl.“

Nikůvhlaspřetékalvztekem.„Nedostaljsemseažsem,neutrpěltolikponížení…“

Jasonsemělcodržet,abynesáhlpomeči.KdykoliseNiconaštval,všechnyJasonovyinstinktykřičely:Nebezpečí!

„Podívejse,Nico,“prohlásilsmířlivě.„Jestlisichcešpopovídat,víš,otom,cosestalovChorvatsku,takklidně.Jáchápu,jakjetotěžké–“

„Nechápešnic.“

„Nikdotěnebudeodsuzovat.“

Nikovaústasezkroutila.„Vážně?taktobybylopoprvé.JsemHádůvsyn,Jasone.Lidisemnoujednají,jakobychsevyválelvkrvinebovesplašcích.Nikamnepatřím.Nejsemaniztohohlestoletí.Aleještěanitonestačilo.Musímktomubýt–být–“

„Člověče!Tysispřecenemohlvybrat.Takovýprostějsi.“

314

„Takovýjsem…“Balkonsezachvěl.Vkamennépodlazezavířilyobrazy,jakobysenapovrchdralykosti.„Toběsetolehkořekne.Tyjsizlatoušekprovšechny,synáčekJupitera.Jedinýčlověk,kterýměkdyuznával,bylaBianca,ataumřela!Jásinicztohonevybral.

Otce,city…“

Jasonsesnažilvymyslet,coříct.ChtělsesNikemspřátelit.

Věděl,žejetojedinýzpůsob,jakmupomoci.AleNicomutoneusnadňoval.

Zvedlruce,jakožesevzdává.„Jo,jasně.Jenže,Nico,můžešsivybrat,jakprožiješživot.Chcešněkomuvěřit?Možnábysmělriskovat,žejsemvážnětvůjpřítelažetěpřijmu,jakýjsi.Jetolepšínežseschovávat.“

Zemmezinimizapraskala.Puklinazasyčela.VzduchkolemNikasezamihotalpřízračnýmsvětlem.

„Schovávat?“Nikůvhlasznělvražednětiše.

Jasonasvrbělyprstyatoužilsáhnoutpomeči.Potkalužspoustuděsivýchpolobohů,alezačínalomudocházet,žeNicodiAngelo–ačvypadátakbledýavyzáblý–jemožnánadjehosíly.

Přestočeliljehopohledu.„Ano,schovávat.Utekljsizoboutáborů.Taksebojíšodmítnutí,žetoaninezkusíš.Možnájenačasevyléztzestínu.“

Kdyžužzačínalobýtnapětínesnesitelné,sklopilNicooči.

Trhlinavpodlazebalkonuseuzavřela.Přízračnésvětlopohaslo.

„Dodržímsvůjslib,“ozvalseNicosotvaslyšitelně.„OdveduvásdoEpiru.PomůžuvámzavřítbránuSmrti.Apakkonec.Odejdu–navždycky.“

Dveřetrůnníhosáluzanimiserozlétlyavyvalilseparnývzduch.

Jakýsihlasbeztělaoznámil:VládceAustertěnynípřijme.

Jasonsetohosetkáníbál,aleteďsemuulevilo.DohadováníspotrhlýmbohemvětrumunajednoupřipadalobezpečnějšínežpřátelenísesnaštvanýmHádovýmsynem.Obrátilse,abysesNikemrozloučil,aletenzmizel–rozplynulsezasedotmy.

315

LVIII

JASON

Takžetobylbouřkovýden.ZasedalAuster,římskáverzejižníhovětru.

PředchozídvadnyJasonjednalsNotusem.Zatímcobohovařeckástránkabylaprudkáarychleserozzlobila,aspoňtoprobíhalorychle.Auster…no,stímtotakjednodušenešlo.

Trůnnísíňlemovalybíločervenémramorovésloupy.HrubápískovcovápodlahapodJasonovýmanohamadoutnala.VevzduchuviselapárajakovlázníchvTábořeJupiteražnato,ževlázníchobvyklenezuřilynastropěbouřkyaneoslepovalymístnostoslnivýmizáblesky.

Sínívířilijižníventovévoblacíchrudéhoprachuarozžhavenéhovzduchu.Jasonsidávalpozoradrželseodnichdál.Prvnídensenáhodouojednohootřelrukou.Odneslsitolikpuchýřů,žemělprstyjakochapadlachobotnice.

Nakoncimístnostistáltennejdivnějšítrůn,jakýkdyJasonviděl–vyrobenýstejnýmdílemzohněavody.Stupínektvořiloheň.

Plamenyakouřsevinulynahoruatvořilysedadlo.Zádakřeslatvořilvířícíbouřkovýmrak.Područkysyčely,kdyžsevlhkostřetlosohněm.Nevypadalotomocpohodlně,alebůhAustersitamposedával,jakobysechystaltrávitklidnéodpoledneasledovatfotbal.

Kdybyvstal,bylbyasitaktřimetryvysoký.Rozčepýřenébílévlasymuvěnčilakorunazpáry.Vousymělzmračen,neustálepraskajícíchbleskyadštícíchvodunabohovuhruď,smáčejícíchtógupískovébarvy.Jasonuvažoval,jestlisetakovábouřkovábrada

316

dáholit.Připadalomutootravné,věčněnasebepršet,aleAusternevypadal,žemutovadí.PřipomínalJasonovipromáčenéhoSantuClause,spíšlínéhonežbodrého.

„Takže…“Božíhlaszaduněljakoblížícísebouřkováfronta.

„SynJupiterasevrací.“

Austertoříkal,jakobymělhostzpoždění.Jasonmělstochutítomupitomémuvětrnémubohovipřipomenout,žekaždýdenčekáceléhodinyvenku,ažbudepovolán,alejenomseuklonil.

„Můjpane,“začal.„Dostaljstenějakouzprávuodméhopřítele?“

„Přítele?“

„LeaValdeze.“Jasonsesnažilzůstattrpělivý.„Odtoho,kteréhoodneslvítr.“

„Aha…ano.Nebospíšne.Žádnézprávynemáme.Neodneslhomůjvítr.JistětobylapráceBoreásenebojehopotomka.“

„No,ano.Tovíme.“

„Tojesamozřejmějedinýdůvod,pročjsemvássempřijal.“

Austerovoobočívyjelokvěncipáry.„Boreásovijetřebačelit!

Severnívítrmusíbýtpotlačen!“

„Ano,můjpane.AleabychommohliBoreásovičelit,vážněpotřebujemedostatnašiloďzpřístavu.“

„Loďzpřístavu!“Bůhsezaklonilazasmálse,zvousůsemuřinuldéšť.„Víš,kdynaposledpřiplulydoméhopřístavuloděsmrtelníků?KrálLibye…Psyollossejmenoval.Vinilmězhorkýchvětrů,kterémuspálilyúrodu.Věřilbystomu?“

Jasonzaťalzuby.Užzjistil,žeseAusternenechápopohnat.Vesvédešťovépodoběbyllíný,řečnýanepředvídatelný.

„Aspáliljstetuúrodu,můjpane?“

„Jistěžeano!“Austersedobromyslněusmál.„AlecoPsyollosčekal,kdyžsizasadilrostlinynakrajiSahary?Tenblázennaměvyrazilscelouflotilou.Chtělzničitmouzákladnu,abyjižnívítružnikdynemohlvát.Samozřejmějsemmujizlikvidoval.“

„Samozřejmě.“

Austerpřimhouřiloči.„TynejsiodPsyolla,žene?“

„Ne,vládceAustere.JsemJasonGrace,syn–“

„Jupitera!Ano,jistě.SynyJupiterovymámrád.Alepročjsiještěpořádvmémpřístavu?“

317

Jasonpotlačilpovzdech.„Nemámepovoleníodplout,můjpane.

Anavícjenašeloďpoškozená.Potřebujemenašehomechanika,LeaValdeze,abyopravilmotor,pokudneznátenějakoujinoucestu.“

„Hmm.“Austerzvedlprstyanechalmezinimiproběhnoutpísečnývírjakoobušek.„Víš,lidémivyčítají,žejsemnevypočitatelný.Některédnyjsemhorkývítr,ničitelúrody,širokkozAfriky!Jinédnyzasjemný,předznamenávámtepléletnídeštíkyachladivémlhyjižníhoStředomoří.AvmimosezoněmámjednoúžasnémístečkovCancúnu!Každopádně,zastarýchčasůseměsmrtelnícibáliazároveňměmilovali.Ubohamůžeznamenatnepředvídatelnostsílu.“

„Pakjstetedydoopravdysilný,“uznalJason.

„Děkuji!Ano!Aleupolobohůtoneplatí.“Austersenaklonildopředu,takblízko,žeJasoncítildeštěmnasáklápolearozpálenépísečnépláže.„Připomínášmimévlastníděti,JasoneGracei.Jsivláčenzmístanamísto.Jsinerozhodný.Měníšsedenodedne.

Kdybysovládalvětrnýpytel,kterýmsměrembyvál?“

Jasonovistékalamezilopatkamikapkapotu.„Prosím?“

„Prýpotřebuješnavigaci.Amépovolení.Játvrdím,ženepotřebuješanijedno.Jenačasezvolitsisměr.Vítr,kterývanebezcíle,nenínikomukničemu.“

„Já…jávámnerozumím.“

Aleveskutečnostirozuměl.Nicomluvilotom,ženikamnepatří.

Tenalenemážádnézávazky.Můžesichodit,kamchce.

Jasonceléměsícebojovalsrozhodnutím,kampatří.OdjakživahorozčilovalytradiceTáboraJupiter,hryomoc,rivalitu.AleReynajedobrýčlověk.Potřebujejehopomoc.Kdybysekníobrátilzády…

někdojakoOktaviánbysemohlchopitmociazničitvšechno,coJasonnaNovémŘímědoopravdymiloval.Dokázalbybýttaksobeckýaodejít?Užjenpřitépředstavěhodrtilyvýčitky.

AlevsrdcichtělbýtvTábořepolokrevných.Měsíce,kterétamstrávilsPiperaLeem,mupřipadalypříjemnější,správnějšínežvšechnyrokyvTábořeJupiter.Kromětoho,vTábořepolokrevnýchbylaaspoňšance,žesejednohodnesetkásotcem.VTábořeJupitersebohovémálokdyzastavínakusřeči.

318

Jasonserozechvělenadechl.„Ano.Známsměr,kterýmsechcidát.“

„Výborně!Atoje?“

„Hm,pořádpotřebujemeopravitloď.Neexistuje–?“

Austerzvedlukazováček.„Dálčekášvedeníodvětrnýchvládců?

SynJupiterabysimělumětporadit.“

Jasonzaváhal.„Odjíždíme,vládceAustere.Dnes.“

Větrnýbůhsezašklebilarozpřáhlruce.„Konečněoznamuješsvůjzáměr!Paktedymášmépovoleníodjet,ikdyžhonepotřebuješ.

Ajaksebudeteplavitbeztohomechanika,bezspravenýchmotorů?“

Jasoncítil,jakkolemnějkroužíjižnívětry,vyzývavěřehtajíjakotvrdohlavímustangovéatestujíjehovůli.

Celýtýdenčekal,doufal,žeseAusterrozhoupeapomůžemu.

CeléměsícesidělalhlavuohledněsvýchzávazkůkTáboruJupiter,doufal,žesemuvyjasnícesta.Teďmudošlo,žesiprostěmělvzít,cochtěl.Mělovládnoutvítr,nenaopak.

„Pomůžetenám,“prohlásil.„Vašiventovéseumějíproměnitvkoně.Dátenámstádo,kteréodtáhneArgoII.Odvlečenástam,kdejeLeo.“

„Úžasné!“rozzářilseAusteravousymuzasvítilyelektřinou.

„Ateď…dostojíštěmsmělýmslovům?Zvládnešto,ocožádáš,neboztohobudešrozpolcený?“

Bůhzatleskal.Kolemjehotrůnuzavířilyvichryavzalynasebepodobukoní.NebylichladníatemníjakoJasonůvkamarádBlesk.

Konějižníhovětrutvořiloheň,písekažhavábouře.ČtyřiproběhlikolemajejichžársežehlJasonovichlupynarukou.Hnalisekolemmramorovýchsloupů,plivaliplameny,řehtalijakopískovacítrysky.

Čímvícběhali,tímbylidivočejší.ZačalisiměřitJasona.

Austersipohladildešťovoubradu.„Víš,pročseventovémohouzjevovatjakokoně,chlapče?My,bohovévětru,tuatamputujemepozemivkoňsképodobě.Jsmepověstnítím,žeobčaszplodímenejrychlejšízevšechkoní.“

„Díky“zamumlalJason,ikdyžmuzubydrkotalystrachem.„Tojeažmocinformací.“

JedenventserozběhlkJasonovi.Tenseořivyhnulaoblečenímupotomtěsnémúnikudoutnalo.

319

„Někdy,“pokračovalAustervesele,„smrtelnícipoznajínašibožskoukrev.Pakříkají:Tenkůňběžíjakovítr.Amajípravdu.Stejnějakotinejrychlejšíhřebcijsouventové,našeděti!“

VětrníkonězačaliJasonaobkličovat.

„JakomůjpřítelBlesk,“odvážilseříct.

„No…“Austersezakabonil.„Obávámse,žetenjeBoreásovýmdítětem.Nikdynepochopím,jaksishodovedlzkrotit.Tohlejsoumípotomci,dobrýtýmjižníchvětrů.Ovládnije,JasoneGracei,aoniodtáhnoutvouloďzpřístavu.“

Ovládnije,pomyslelsiJason.Nosuper.

Pobíhalisematamadivočili.Stejnějakojejichpánjižnívítrpředstavovaliprotiklad–napůlhorkýsuchýširokko,napůlbouřkovékupovitémračno.

Potřebujurychlost,pomyslelsiJason.Potřebujuzáměr.

PředstavilsiNotuse,řeckouverzijižníhovětru,žhavou,alevelmirychlou.

VtuchvílisivybralŘeky.SpojilsvésílysTáborempolokrevných–akoněsezměnili.Bouřkovémrakysespálily,zbyljenrudýpísekachvějícísežárjakofatamorgananaSahaře.

„Dobrápráce,“pochválilhobůh.

NatrůněteďsedělNotus,stařecsbronzovoupletívohnivémřeckémchitónu,hlavuověnčenouvěncemzdoutnajícíhoseschléhoječmene.

„Nacočekáš?“pobídlho.

Jasonseobrátilkohnivýmvětrnýmořům.Najednousejichužnebál.

Natáhlruku.Knejbližšímukonivyrazilvírpísku.Laso–provazzvětru,pevnějšínežkaždétornádo–sekoniovinulkolemkrku.

Vytvořilohlávkuapřinutilzvíře,abysezastavilo.

Jasonpřivolaldalšívětrnýprovaz.Přivázaldalšíhokoně,podrobilhosvévůli.Zanecelouminutuovládlvšechnyčtyřiventy.

Přitáhlje,koněpořádřehtaliavyhazovali,aleJasonovalanapřetrhnoutnedokázali.Bylotojakopouštětčtyřidrakynajednouvsilnémvětru–těžké,toano,alenenemožné.

„Výborně,JasoneGracei,“pochválilhoNotus.„JsisynJupitera,apřecesisvybralvlastnícestu–jakotopředtebouudělalivšichni

320

největšípolobohové.Nedokážešovlivnitsvůjpůvod,alemůžešsivybratsvůjodkaz.Ateďjdi.UvažstádokpřídianasměrujhokMaltě.“

„KMaltě?“Jasonsepokoušelsoustředit,alezežárusálajícíhozkonísemutočilahlava.OMaltěnevědělnic,jennějakounejasnouhistorkuomaltézskémsokolovi.Nevynalezlitamnáhodoumaltu?

„JakmiledorazítedoměstaValetta,“oznámilNotus,„tykoněužpotřebovatnebudete.“

„Chceteříct…žetamnajdemeLea?“

Bůhsezamihotalapomalusezačalrozplývatdovlnžáru.„Tvůjosudsevyjasňuje,JasoneGracei.Aždojdezasenavolbu–hromčioheň–vzpomeňsinamě.Ažádnoubeznaděj.“

Dveřetrůnníhosáluserozletěly.Koněucítilisvoboduavyrazilikvýchodu.

321

LIX

JASON

Všestnáctisespoustalidítrápínacvičovánímparkování,dělánímřidičákuatím,jaksehnatauto.

Jasonatížilo,jakzvládneskupinuohnivýchkonínavětrnýchprovazech.

Kdyžsepostaral,abysepřátelénalodiliabezpečněseschovalidopodpalubí,uvázalventykpřídiArgaII(zčehožFestusnebylzrovnanadšený),osedlalsifigurudrakaahoukl:„Hyjé!“

Ventovésehnalivlnami.NebylitakrychlíjakoHazelinkůňArion,alevydávalimnohemvíctepla.Táhlsezanimitakovývějířpáry,ažJasonskoroneviděl,kamplují.LoďvyrazilazezálivuaAfrikasezanedlouhoproměnilajennazamlženoulinkunaobzoruvzadu.

OvládánívětrnýchlansivyžádaloplnouJasonovupozornost.

Koněsenapínali,snažiliseosvobodit.Všachujeudržovaljenomvůlí.

NaMaltu,nařídiljim.PřímoucestounaMaltu.

Kdyžsevdálcekonečněobjevilazemě–kopcovitýostrovposetýnízkýmikamennýmibudovami–bylužJasonpropocený.Ruceměljakorosol,jakobyceloudobudrželpředsebouvzpěračskoučinku.

Doufal,žetrefilisprávně,protožeužnedokázalkonědáludržet.

Pustilvětrnéotěže.Ventovéserozpadlinakousíčkypískuapáry.

VyčerpanýJasonslezlzpřídě.OpřelseoFestusůvkrk.Drakseobrátilašťouchlhodobrady.

„Díky,kamaráde,“usmálseJason.„Pernýden,co?“

Prknapalubyzanímzaskřípala.

322

„Jasone?“zavolalaPiper.„Proboha,tvojeruce…“

Nevšimlsitoho,alekůžimělsamýpuchýř.

Piperrozbalilačtverečekambrózie.„Snězto.“

Žvýkal.Vpusesemurozvinulachuťčerstvýchčokoládovýchsušenek–jehooblíbenépochoutkyzpekárenvNovémŘímě.

Puchýřesemuzdlaníztratily.Sílasemuvrátila,alesušenkováambróziemupřipadalahořčínežobvykle,jakobyvytušila,žeseJasonobrátilzádykTáboruJupiter.Nebylatoužpronějpříchuťdomova.

„Díky,Piper,“vydechl.„Jakdlouhojsembyl–?“

„Asišesthodin.“

Páni,pomyslelsi.Nenídivu,žejecelýrozbolavělýahladový.

„Coostatní?“

„Vpořádku.Užjenebavítrčettamdole.Mámjepustitzpátkynapalubu?“

Jasonsiolízlsuchérty.Ipřestuambróziisipřipadalroztřesený.

Nechtěl,abyhoostatnítakhleviděli.

„Dejmichvilku,“poprosil.„Jenomchytímdech.“

Piperseopřelavedleněho.Vzelenémtílku,béžovýchšortkáchaturistickýchbotáchvypadala,jakobysechystalazléztnějakouhoru–anavrškuseutkatsarmádou.Upasumělapřipevněnoudýku.Přesjednoramenojíviselrohhojnosti.Zvyklasinositzubatýbronzovýmeč,kterýsebralaboreásovciZétésovi.Vypadaljenomálohrozivějšínežpoloautomatickápuška.

ZapobytuvAusterověpaláciJasonpřihlížel,jakPiperaHazelceléhodinyšermují–ocožPipernikdydřívnemělazájem.OdsetkánísChionévypadalamnohemneklidnější,napjatájakonataženýkatapult,jakobysiumínila,žeseužnikdynenechápřistihnoutnepřipravená.

Jasontomupociturozuměl,alemělstarost,žejenasebemoctvrdá.Nikdonemůžebýtneustálepřipravennavšechno.Sámtovědělnejlíp.Posledníbojpřetrpětjakozmrzlýkobereček.

Asinanizamyšlenězíral,protožesevědoucněušklíbla.„Poslyš,jájsemvpohodě.Myjsmevpohodě.“

Stouplasinašpičkyapolíbilaho,cožbylopříjemnéjakotaambrózie.Vočíchmělaskvrnkytolikabarev,žebysedonichJason

323

dovedldívatcelýdenastudovattyměnícísevzory,jakokdyžselididívajínapolárnízáři.

„Mámštěstí,žetěmám“zašeptal.

„Jo,totedamáš.“Jemněhošťouchladoprsou.„Ateď,jaktuloďdostanemedopřístavu?“

Jasonsezamračilnavodu.Bylipořádještěhezkýchpársetmetrůodostrova.Netušil,jestlidokážourozběhnoutmotory,použítplachty…

NaštěstíjeposlouchalFestus.Obrátilsedopředuavychrliloblakohně.Motorlodizarachotilazahučel.Znělotojakoobrovskýbicyklsespadlýmřetězem–alešinulisekupředu.ArgoIIpomalumířilokpobřeží.

„Hodnýdráček.“PiperpoplácalaFestusepokrku.

Drakovyrubínovéočisezaleskly,jakobybylpotěšensámsebou.

„Připadámijinýodtédoby,coshoprobudila,“uvažovalJason.

„Víc…živý.“

„Tojejenomdobře.“Piperseusmála.„Podleměkaždýpotřebujetrochuprobuditodněkoho,kdohomárád.“

Jasonstálvedleníabylomutakdobře,žesiskorodovedlpředstavitjejichspolečnoubudoucnostv

Tábořepolokrevných,ažválkaskončí–pokudjiovšempřežijíapokudzůstanenějakýtábor,kambysemohlivrátit.

Azdojdezasenavolbu,řeklNotus,hromčioheň–vzpomeňsinamě.Ažádnoubeznaděj.

ČímvícseblížilikŘecku,tímvětšístrachseJasonoviusazovalnaprsou.Začínalsimyslet,žePipermápravdustímveršemshromemčiohněmzproroctví–jedenznich,JasonneboLeo,seztétocestynevrátíživý.

AprotomusínajítLea.IkdyžJasonsvůjživotmiloval,nemohlkvůlisoběnechatumřítpřítele.Stouvinoubynedokázalžít.

Samozřejmědoufal,žesemýlí.Věřil,žeseobavrátízvýpravyvpořádku.Alejestline,musíbýtpřipravený.OchránípřáteleazastavíGaiu.Zakaždoucenu.

Ažádnoubeznaděj.

Jasně.Tosenesmrtelnémubohulehkořekne.

324

Jakseostrovblížil,vidělJason,žesepřístavježíplachtami.Naskalnatémpobřežísezvedalyzdipevnosti,nejméněpatnáctmetrůvysoké.Nadtímserozkládalostředověcevyhlížejícíměstoskostelnímivěžemi,kupolemianakupenýmibudovamizestejnéhozlatéhokamene.ZJasonovypozorovatelnytovypadalo,jakobyměstopokrývalokaždýkousíčekostrova.

Přejelpohledemloděvpřístavu.Necelýchstometrůpřednimibylnakoncinejdelšíhomolauvázánprimitivníprámsjednoduchýmstěžněmačtvercovouplátěnouplachtou.Kormidlovzadubylospojenosnějakýmpřístrojem.IztédálkyJasonrozeznalleskbožskéhobronzu.

Veselesezašklebil.Jenomjedinýpolobůhbysivyrobiltakovéplavidloazakotvilhovsamotnémpřístavu,kdesihonikdozArgaIInemůženevšimnout.

„Zavolejostatní,“oznámilPiper.„JetuLeo.“

325

LX

JASON

Leaobjevilinavrškuměstskýchhradeb.Sedělvevenkovníkavárně,koukalnamořeapilkávu,oblečenýv…no,páni.Časovádiskontinuita.Leůvúborbylstejnýjakoto,comělnasobě,kdyžpoprvédorazildoTáborapolokrevných–džínsy,bílétričkoastarávojenskábunda.Jenžetabundamupřededvěmaměsícishořela.

Piperhoobjala,ažhomálemshodilazežidle.„Leo!Uvšechbohů,kdesbyl?“

„Valdezi!“TrenérHedgesezakřenil.Paksivzpomněl,žesimusíudržovatautoritu,aschválněsezamračil.„Jestliještěněkdytakhlezmizíš,tychuligánejeden,taktěvykopnu,žepřistanešažvpříštímměsíci!“

FrankpoplácalLeapozádechtaksilně,ažsebouškubl.DokonceiNicomupotřáslrukou.

Hazelhopolíbilanatvář.„Myslelijsme,žejsimrtvý!“

Leoseslaběusmál.„Čau,lidi.Ne,ne,jsemvpohodě.“Jasontušil,ževpohoděnení.Leosejimnedívaldoočí.

Rucemuklidněspočívalynastole.Leovyrucenikdynebylyklidné.Aleteďznějvšechnatanervózníenergievyprchalaanahradiljijakýsitesknýsmutek.

Jasonuvažoval,pročmutenvýrazpřipadápovědomý.Paksiuvědomil,žeNicodiAngelovypadalstejněpotom,cosevruináchSalonysetkalsKupidem.

Leabolísrdce.

Zatímcosiostatníbraližidleodvedlejšíchstolů.Jasonsekekamarádovinaklonilastisklmurameno.

326

„Člověče,“zašeptal.„Cosestalo?“

Leopřejelpohledemskupinku.Bylojasné,cochceříct:Tadyne.

Předevšemine.

„Zkysljsemnapustýmostrově,“odpovědělLeo.„Tojenadlouho.Acovy,lidi?CosestalosChioné?“

TrenérHedgesiodfrkl.„Cosestalo!Pipersestala!Povímti,člověče,taholkamákoule!“

„Trenére…,“zaprotestovalaPiper.

Hedgesepustildovyprávění,alevjehopodánísezPiperstalkung-fuzabijákaboreásovciserozmnožili.

Zatímcotrenérvyprávěl,JasonsistarostlivěprohlíželLea.Leomuselzkavárnyvidět,jakArgoIIpřiplouvá.Apřecetuseděl,pilkávu–kterouaninemělrád–ačekal,ažhonajdou.Tosemuanitrochunepodobalo.Taloďbylanejdůležitějšívěcvjehoživotě.

Kdyžjividěl,jakhopřiplouvázachránit,mělserozběhnoutdolůdopřístavuapovykovatzplnýchplic.

TrenérHedgezrovnapopisoval,jakPiperporazilaChionékopemsotočkou,kdyžhojehohrdinkapřerušila.

„Trenére!“okřiklaho.„Taksetovůbecnestalo.NicbychnedokázalabezFestuse.“

Leopovytáhlobočí.„Aletenbyldeaktivovaný.“

„No,víš,“přiznalasePiper,„jáhotaktrochuprobudila.“

Vyložilamusvouverziudálostí–jakspustilakovovéhodrakapomocíčaromluvy.

Leozaťukalprstyostůl,kousekzbývaléenergiejakobysemuvrátil.

„Tobynemělojít,“divilse.„Ledabymuupgradováníumožniloreagovatnahlasovépovely.Alejestlijeaktivovanýnastálo,toznamená,ženavigačnísystémakrystal…“

„Krystal?“zeptalseJason.

Leosebouškubl.„Alenic.Zkrátka,cosestalo,kdyžvybuchlatavětrnábomba?“

VyprávěníseujalaHazel.Přišlaservírkaapřineslajimjídelníčky.

Zachvilkuseužkrmilisendviči,pilicoluavychutnávalisislunečnýdenskorojakoběžnáskupinkamládeže.

327

Frankpopadlturistickýletáčekzastrčenýpodstojánkemnaubrouskyazačetlsedoněj.PiperpoplácalaLeaporuce,jakobynemohlauvěřit,žejevážnětady.Nicostálnakrajiskupinkyaměřilsimíjejícíchodce,pátralponepřátelích.TrenérHedgežvýkalsolničkuapepřenku.

Navzdorytomutošťastnémusetkáníbylivšichnizaraženějšínežobyčejně–jakobysenakaziliLeovounáladou.Jasonoviteprveteďdošlo,jakdůležitýjeproněLeůvsmyslprohumor.IvsupervážnýchsituacíchsenaLeamohlivždyckyspolehnout,ževšechnozlehčí.

Teďsezdálo,žecelýtýmkonečnězakotvil.

„TakžepakJasonspoutalventy,“dokončilaHazel,„ajsmetady.“

Leohvízdl.„Konězežhavýhovzduchu?Super,Jasone.TakžejsivlastnězadržovalvětryceloucestuažnaMaltuatadyjsijevypustil.“

Jasonsezamračil.„Víš,kdyžtoříkáštakhle,neznítomochrdinsky.“

„Nojo.Nahorkývzduchjsemjáexpert.Pořáduvažuju,pročMalta?Skončiljsemtusvorem,alejestlitobylanáhoda,nebo–“

„Možnátobylokvůlitomuhle.“Frankpoklepalnaletáček.

„Píšoutu,ženaMaltěžilaKalypsó.“

Leovivyprchalaztvářekrev.„Co-cože?“

Frankpokrčilrameny.„PodletohohlepůvodněsídlilanaostrověGozoseverněodsud.Kalypsópatřído

řeckýchmýtů,že?“

„Nojo,řeckýmýty!“TrenérHedgesizamnulruce.„Možnásníbudemebojovat!Nedostanemesektomu?Protožejájsempřipravený.“

„Ne,“zabručelLeo.„Ne,sníbojovatnemusíme,trenére.“

Pipersezamračila.„Leo,coseděje?Vypadáš–“

„Nicseneděje!“Leovyskočil.„Hej,musímejít.Mámepráci!“

„Ale…kdejsibyl?“zeptalaseHazel.„Kdejsivzaltohleoblečení?Jak–“

„Sakra,dámy!“zaraziljeLeo.„Cenímsitépéče,aledvědalšímámynepotřebuju!“

Pipersenejistěusmála.„Ano,ale–“

328

„Musímespravitloď!“vyhrklLeo.„Zkontrolovatdraka!

Namlátittébohynizemě!Nacočekáme?Leojezpátky!“Rozpřáhlruceazašklebilse.

Byltostatečnýpokus,aleJasonviděl,jakmuvočíchsedísmutek.Něcosemustalo…asouvisítosKalypsó.

Jasonsesnažilvzpomenoutsinajejípříběh.Bylatočarodějka,něcojakoMédeianeboKirké.Alejestliuniklzdoupětezléčarodějnice,pročvypadátaksmutně?Pozdějisisnímmusípromluvit,ujistitse,žejekamarádvpořádku.ZrovnateďaleLeonevypadalnato,žebysechtělsvěřovat.

Jasonsezvedlapoplácalhoporameni.„Leomápravdu.Musímejít.“

Všichnisedalinaodchod,balilisijídloadopíjelipití.

NajednouHazelzalapalapodechu.„Lidi…“

Ukázalanaseverovýchod.ZpočátkuJasonnevidělnicnežmoře.

Pakdovzduchujakočernýbleskvystřelilproudtemnoty–jakobysedodneprodíralačiránoc.

„Jánicnevidím,“zabručeltrenérHedge.

„Anijáne,“zavrtělahlavouPiper.

Jasonpřejelpohledemtvářekamarádů.Většinasetvářilanechápavě.Nicobylzřejmějedinýdalší,kdosivšimltohočernéhoblesku.

„Tonemůžebýt…,“nevěřiltomuNico.„Řeckojeještěstovkykilometrůodnás.“

Temnotavystřelilaznovaanachvilkuvysálabarvuzobzoru.

„Myslíš,žejetoEpirus?“Jasonabrnělocelétělo,stejnějakokdyžhozasáhlotisícvoltů.Nevěděl,pročbymělviděttytemnézáblesky.Nebyldítěpodsvětí.Alemělztohomocšpatnýpocit.

Nicopřikývl.„Hádůvdůmseotevírá.“

Opárvteřinpozdějiknimdolehlotemnéduněníjakovzdálenákanonáda.

„Začínáto,“hleslaHazel.

„Co?“zeptalseLeo.

PřidalšímzábleskuHazelinyzlatéočiztemnělyjakohliníkováfólievohni.„Gaiinzávěrečnýútok,“oznámila.„BránaSmrtisenapíná.Jejísílymasověvstupujídosvětasmrtelníků.“

329

„Nedokážemeto,“hleslNico.„Ažsetamdostaneme,budetammocnestvůr.“

Jasonzaťalzuby.„Myjeporazíme.Adostanemesetamrychle.

MámezpátkyLea.Onnámdodárychlost,jakoupotřebujeme.“

Obrátilsenakamaráda.„Nebojsoutojenomkecy?“

Leosezvládlušklíbnout.Jehoočijakobyříkaly:Díky.

„Jenačaseletět,dámyapánové,“zavelel.„StrýčekLeomávrukávechještěpártriků!“

330

LXI

PERCY

Percyještěnebylmrtvý,aleužbylunavenýjakomrtvola.

JaksetakvlekliksrdciTartaru,pořádsenasebedívalauvažoval,jakmutohletělomůžepatřit.Rucevypadalyjakoodbarvenákůženataženánatyčkách.Kostlivénohysekaždýmkrokemrozpouštělynakouř.Naučilsevmrtvémlzepohybovatvíceméněnormálně,alepořádsivtomkouzelnémpláštipřipadal,jakobybylobalenývoblakuhelia.

Mělstrach,žesekněmumrtvámlhanalepínavždycky,ikdybysejimnějakpodařilopřežítTartar.NechtělzbytekživotapobíhatposvětějakostrašákzeŽivýchmrtvých.

Snažilsesoustředitnaněcojiného,aleneexistovalbezpečnýsměr,kamsedívat.

Zempodnohamasemuodporněfialověleskla,pulzovalasítížilek.Annabethvtomtlumenémčervenémsvětlekrvavýchmrakůavmrtvémlzevypadalajakočerstvěprobuzenázombie.

Apřednimiserozkládalnejdepresivnějšíobrázekzevšech.

Kobzorusetáhlaarmádanestvůr–stádaokřídlenýcharae,tlupypomalusesunoucíchKyklopů,shlukyvznášejícíchseďábelskýchduchů.Tisícepadouchů,možnádesítkytisíc,všichniseneklidněpohybovali,tlačilisenasebe,vrčeliabojovalioprostor–jakopředvyučovánímuskříněkškolyplnénevrlýchapořádněsmradlavýchmutantů.

Bobjevedlkokrajitéarmády.Nijaksenepokoušelschovávat,stejněbymutokničemunebylo.Kdyžjstetřimetryvysocíastříbrnězáříte,mocseneskryjete.

331

AsidvacetmetrůodnejbližšíchnestvůrseBobobrátilkPercymu.

„Mlčteajdětezamnou,“poradiljim.„Onisivásnevšimnou.“

„Todoufáme,“hleslPercy.

BobíknaTitánověrameniseprobudilzespánku.Zapředljakozemětřeseníanahrbilhřbet,proměnilsevkostruapakzasevtrojbarevnoukočku.Aspoňonnevypadalnervózní.

Annabethsiprohlíželasvojerucezombie.„Bobe,jestlijsmeneviditelní…jakto,ženásvidíš?Teda,technickyvzatojsi,víš…“

„Ano,“přikývlBob.„Alemyjsmepřátelé.“

„Nyxajejídětinástakyviděly,“namítlaAnnabeth.

Bobpokrčilrameny.„Tobylovjejíříši.Tohlejejiné.“

„Hm…dobře.“Annabethnevypadala,žebyjitopřesvědčilo,aleužsenedalonicdělat.Nezbývalojimnežtozkusit.

Percyhledělnazástupděsivýchnestvůr.„No,aspoňsenemusímebát,žetadynáhodoupotkámenějakéjinépřátele.“

Bobsezakřenil.„Ano,tojedobře!Ateďpojďte!Smrtjeblízko.“

„BránaSmrtijeblízko,“opravilahoAnnabeth.„Pozornaslova.“

Vmísilisedodavu.Percysechvěltakmoc,ažmělstrach,žezesebemrtvoumlhusetřese.Mrakynestvůrnevidělpoprvé.BilsesceloujejicharmádouvbitvěoManhattan.Aletohlebyloněcojiného.

Kdykolivesmrtelnémsvětěbojovalsnestvůrami,vědělaspoň,žebránísvůjdomov.Tomudodávaloodvahu,jakkolimarnébylyvyhlídky.Tadybylvetřelcemon.Nepatřilmezituspoustunestvůronicvíc

nežMínótaurusnanádražívešpičce.

Okusdálrvalatlupaempúsnakusymrtvolugryfa,zatímcodalšígryfovélétalikolemavztekleřvali.Šestirukýalaistrygonskýobrposoběházelibalvany,ikdyžPercynetušil,jestlibojují,nebosejentak

pošťuchují.Temnýpramínekkouře–Percysoudil,žetomusíbýteidolon–pronikldojednohoKyklopa,přinutilnestvůrupraštitsedoobličeje,apakodlétlnajítsidalšíoběť.

Annabethzašeptala:„Koukej,Percy.“

Cobykamenemdohodil,práskalchlapíkvkovbojskémúborubičemkoněchrlícíoheň.Namastnýchvlasechmusedělstetson,mělextravelkédžínsyačernékoženéboty.Zbokuvypadalnačlověka–

332

dokudseneotočilaPercyneuviděl,žemáhorníčásttělarozdělenounatřitrupy,každývewesternovékošilijinébarvy.

MuseltobýtGéryonés,kterýsePercyhopokusilzabítpředdvěmarokyvTexasu.Tenďábelskýrančersiočividnětoužilpoříditnovéstádo.Připomyšlení,žesetenchlapvyřítíbranouSmrtidosvěta.Percyhozaserozbolelbok.Žebramutepalavmístě,kdearaetamvlesevyvolalyGéryonovusmrtelnoukletbu.Nejradšibypřišelktrojbřichémurančerovi,vlepilmufackuakřikl:Díkymoc,vidláku!

Bohuželtoudělatnemohl.

Kolikdalšíchstarýchnepřáteljevtomtosvětě?Percysizačínaluvědomovat,žekaždábitva,jakoukdyvyhrál,bylajenomdočasnévítězství.Bezohledunato,jakbylsilnýnebojakémělštěstí,bezohledunato,koliknestvůrzničil,nakonecprohraje.Jejenomsmrtelník.Zestárne,zeslábne,ochabne.Azemře.Kdežtotyhlenestvůry…jsoutunavěky.Budousepořádvracet.Možnájimpotrváměsíceneboroky,nežseznovuvytvoří,snaddokoncestaletí.Alevrátíse.

KdyžjePercyvidělshromážděnévTartaru,cítilstejnoubeznadějjakoduševřeceKókýtos.Conatom,žejehrdina?Conatom,jestlivykonalněcoodvážného?Zlojetupořád,regenerujese,bublápodpovrchem.Percyneníprotynesmrtelnétvorynicvícneždrobnánepříjemnost.Jimstačísipočkat.JednohodnejimmožnábudoumusetčelitPercyhosynovénebodcery.

Synovéadcery.

Tamyšlenkahorozrušila.Takrychle,jaksehobeznadějzmocnila,sezaserozplynula.PodívalsenaAnnabeth.Pořádvypadalajakomlžnámrtvola,alepředstavilsijiveskutečnosti–šedéočiplnéodhodlání,světlévlasystaženédozadušátkem,tvářunavenouaumouněnou,alekrásnoujakovždycky.

Jasně,nestvůrysemožnánavěkyvracejí.Alepolobohovétaky.

Táborpolokrevnýchpřežívágeneracipogeneraci.ATáborJupitertaky.Udrželyse,ikdyžkaždýzvlášť.Ateď,jestliseŘekovéaŘímanédokážouspojit,budouještěsilnější.

Nadějepořádžije.AsAnnabethsedostaliažsem.BránuSmrtimajískoronadosah.

333

Synovéadcery.Zvláštnímyšlenka.Aúžasná.Percysepřímotady,uprostředTartaru,veselezašklebil.

„Coseděje?“zašeptalaAnnabeth.

PodmrtvoumlhouPercynejspíšvypadal,jakobysešklebilbolestí.

„Tonic,“vyhrkl.„Jenomjsem–“

Někdepřednimizaburácelhlubokýhlas:„IAPETHE!“

334

LXII

PERCY

HrnulseknimnějakýTitánanenuceněodkopávaldrobnějšínestvůryzcesty.

BylzhrubastejněvysokýjakoBob,mělnasoběpropracovanébrněnízestyxskéhoželeza,uprostřednáprsníhoplátumuzářiljedinýdiamant.Očimělmodrobíléjakokusyledovceazrovnatakstudené.

Vlasystejnébarvybylyostříhanévevojenskémstylu.Podpažísidrželbitevnípřilbuvetvarumedvědíhlavy.Upasumuviselmečvelikostisurfovacíhoprkna.

Přesjizvyzbitevmělpohlednouazvláštněpovědomoutvář.

Percybylpřesvědčený,žesesnímnesetkal,aletyočiaúsměvmuněkohopřipomínaly…

TitánsezastavilpředBobemapoplácalhoporameni.„Iapéthe!

Neříkejmi,ženepoznávášvlastníhobratra!“

„Ne,“vypravilzesebeBobnervózně.„Totineřeknu.“

Titánzaklonilhlavuarozchechtalse.„Doslechljsemse,žetěhodilidoLéthé.Tomuselbýtpříšernýzážitek!Alenikdoznásnepochyboval,žesetonakonecspraví.JájsemKoios!Koios!“

„Jasně,“přikývlBob.„Koios,Titán…“

„Severu!“doplnilKoios.

„Jávím!“vykřiklBob.

Obasezasmáliazlegracesešťouchalidopaží.

Bobík,kteréhotastrkaniceočividněnamíchla,sivylezlBobovinahlavuazačalsibudovathnízdovTitánověstříbrnéčupřině.

„UbohýIapéthe,“politovalhoKoios.„Muselitidátvážnězavyučenou.Jenomsenasebepodívej!Koště!Uniformasluhy!Kočka

335

vevlasech!Zatraceně,zatohleHádeszaplatí!Kterýztěchpolobohůtiuzmulpaměť?Spoluhoroztrhámenakousky,tyajá,viď?“

„Haha.“Bobpolkl.„No,jasně.Roztrhámehonakousky.“

Percysevřelprstykolempera.TenhleBobůvbráškasemunezamlouvalibeztohotrhánínakousky.VesrovnánísBobovýmjednoduchýmvyjadřovánímmluvilKoios,jakobyrecitovalShakespeara.UžtoPercyhorozčilovalo.

BylpřipravenýotevřítAnaklusmos,kdybymusel,alezatímsihoKoioszřejměnevšiml.ABobjezatímnezradil,ikdyžmělspoustupříležitostí.

„Páni,tojemilézastěvidět…“Koioszabubnovalprstynasvoumedvědíhelmu.„Vzpomínášsi,jakouzábavujsmezažilizastarýchdobrýchčasů?“

„Jasně,“přisvědčilBob.„Kdyžjsme,hm…“

„TýralinašehotátuÚrana,“dopovědělKoios.

„Jo!Mocrádijsmestátouzápasili…“

„Drželijsmehochyceného.“

„Tojsemchtělříct!“

„ZatímcohoKronossekalsrpemnakousky.“

„Jo,haha.“Bobvypadal,jakobymubylozle.„Tobylapsina.“

„Jaksivzpomínám,chytiljsitátuzapravounohu,“uchechtlseKoios.„AÚranostěkopldoobličeje,kdyžsebránil.Ajakjsmesitěpakkvůlitomudobírali!“

„Tojsembylalemoula,“přikývlBob.

„NašehobratraKronabohuželzničilitidrzípolobohové.“Koiossipovzdechl.„Kouskyjehopodstatyzůstávají,alenedásetosestavitdohromady.Myslím,ženěkterázraněnínedokážezahojitaniTartar.“

„Škoda!“

„Alemyostatnímámedalšíšancizazářit,co?“Spikleneckysekněmunaklonil.„TihleGigantisimožnámyslí,žepovládnou.AťsiklidnědělajíúdernéjednotkyazničíOlympany–promězamě.Alejakmileseprobudímatkazemě,vzpomenesi,žemyjsmejejínejstaršíděti.Pamatujnamáslova.Titániještěovládnouvesmír.“

„Hmm,“poznamenalBob.„ToseGigantůmlíbitnebude.“

„Kašlunato,coselíbíjim,“rozhořčilseKoios.„KaždopádněužprošlibranouSmrtizpátkydo

smrtelnéhosvěta.Polybotesbyl

336

poslední,aninepředpůlhodinou,pořádbručel,žemuuniklakořist.

ZřejměšelponějakýchpolobozíchasluplamujeNyx.Tyužnikdonikdyneuvidí,tosevsadím!“

AnnabethsevřelaPercymuzápěstí.Skrzmrtvoumlhudostdobřeneviděl,jaksetváří,alevidělvjejíchočíchpoplach.

JestliGigantiužprošlibranouSmrti,aspoňnebudoupástvTartarupoPercymaAnnabeth.Bohuželtozároveňznamenalo,žekamarádivesvětěsmrtelníkůbudouvještěvětšímnebezpečí.

VšechnydosavadníbojesGigantybylymarné.Nepřátelésezrodiliznovuastejněsilníjakopředtím.

„Tak!“Koiosvytasilsvůjobřímeč.ZčepelesálalvětšíchladnežzledovceHubbard.„Musímjít.Létóseužjistěobnovila.Přesvědčímji,abyšlabojovat.“

„Jasně,“přitakalBob.„Létó.“

Koiossezasmál.„Tyjsizapomnělinamoudceru?Asiužtobudedlouho,cosjividělnaposled.Těmmírumilovnýmjakoonatrvávždyckynejdéle,nežsevrátí.TentokrátalebudeLétójistéchtítpomstu.JaksekníZeuszachoval,kdyžmudalatahezkádvojčata,tobylděs!“

Percymálemhlasitěvyjekl.

Dvojčata.

VzpomnělsinajménoLétó:matkaApollónaaArtemis.Koiosmupřipadalpovědomý,protožemělchladnéočiArtemisaApollónůvúsměv.TenhleTitánbyljejichděd,otecLétó.Percyhoztohopomyšlenírozbolelahlava.

„Nazdar!Uvidímesevesmrtelnémsvětě!“KoiosšťouchldoBobaamálemmusrazilkočkuzhlavy.„Abychnezapomněl,dalšídvanašibratřihlídajítuhlestranubrány,takžesesnimibrzopotkáš!“

„Vážně?“

„Tosevsaď!“KoiosodspěchalamálempřitomzakoploPercyhoaAnnabeth,kteřísemutaktakstačiliodkliditzcesty.

Neždavnestvůrzaplniltoprázdnémísto,kývlPercynaBoba,abysekněmusklonil.

„Jsivpohodě,člověče?“zašeptalPercy.

337

Bobsezamračil.„Jánevím.Cojetopohodamezitímhle?“

ukázalkolem.

Dobrápoznámka,pomyslelsiPercy.

AnnabethsezadívalakbráněSmrti,ikdyžjimvýhledblokovaldavnestvůr…„Slyšelajsemdobře?VýchodhlídajídvadalšíTitáni?

Tonenídobré.“

PercysepodívalnaBoba.Dělalmustarostijehonepřítomnývýraz.

„VzpomínášsinaKoiose?“zeptalsehoměkce.„Anatovšechno,očemmluvil?“

Bobsevřelkoště.„Kdyžotommluvil,vzpomínaljsemsi.

Podávalmimouminulostjako…jakokopí.Alejánevím,jestlisijimámvzít.Jetopořádmojeminulost,kdyžjinechci?“

„Ne,“prohlásilaAnnabethpevně.„Jsiteďjiný,Bobe.Lepší.“

KočkaseskočilaBobovizhlavy.Obešlahoašťouchalamuhlavoudomanžetukalhot.Bobsitohoaninevšiml.

PercybybylrádtakpřesvědčenýjakoAnnabeth.ChtělbyříctBobovisabsolutníjistotou,žemánaminulostzapomenout.

AlePercyjehozmatkurozuměl.Pamatovalsinaden,kdyseprobudilveVlčímdoměvKaliforniiaHéramuvymazalapaměť.

Kdybynanějtehdyněkdočekal,přesvědčilho,žesejmenujeBobažejepřítelTitánůaGigantů…věřilbytomu?Cítilbysepodvedený,ažbyzjistil,kdojedoopravdy?

Tohlejeněcojiného,říkalsi.Myjsmedobří.

Alejetovážnětak?SámnechalBobavHádověpalácinamilostnovémupánovi,kterýhonesnášel.Nepřipadalomu,žemáteďprávoříkatBobovi,comádělat–ikdybynatomzáviselyjejichživoty.

„Jámyslím,žesimůžešvybrat,Bobe,“odvážilsePercy.„VzítsičástiIapéthovyminulosti,kterésichcešnechat.Azbyteknechbýt.

Jdeobudoucnost,natézáleží.“

„Budoucnost…,“dumalBob.„Tojevěcsmrtelníků.Jásepřecenemámměnit,kamarádePercy.“Rozhlédlsepohordáchnestvůr.

„Myjsmestejní…navždycky.“

„Kdybystebylistejní,“namítlPercy,„jsmesAnnabethuždávnomrtví.Možnájsmenemělibýtpřátelé,alejsme.Atyjsitennejlepšíkamarád,jakéhojsmesimohlipřát.“

338

Bobovystříbrnéočivypadalyvětšínežobyčejně.NatáhlrukuaBobíkmudonískočil.Titánsenapřímil.„Takpojďmedál,kamarádi.Užtonenídaleko.“

ŠlapatposrdciTartarunebylatakoválegrace,jakbytomožnáznělo.

Nafialovělápůdabylakluzkáaneustálepulzovala.Zdálkyvypadalarovná,alezblízkajitvořilyzáhybyahřebeny,kterésepřekonávalyčímdálhůř.ZkroucenézduřeninyčervenýchtepenamodrýchžilPercymusloužilyjakoopora,kdyžmusellézt,alepostupovalipomalu.

Anestvůrybylysamozřejměvšude.Popláníchseploužilysmečkypekelnýchpsů,vyly,vrčelyanapadalykaždounestvůru,kterásinedalapozor.Nadhlavamikroužilyaraenakožnatýchkřídlechamalovalypřízračnétemnésiluetyvjedovatýchmracích.

Percyklopýtl.Rukousedotklčervenétepnyapažímuprojelobrnění.„Jetamvoda,“vyhrkl,„opravdovávoda.“

Bobzabručel:„Jednazpětiřek.Jehokrev.“

„Jehokrev?“Annabethuskočilaodnejbližšíhopletencežil.„Jávěděla,žesevšechnyřekypodsvětívlévajídoTartaru,ale…“

„Ano,“souhlasilBob.„Všechnymutečousrdcem.“

Percypřejeldlaníposítikapilár.ProudímupodrukouvodaStyxunebosnadLéthé?Kdybyněkterážílapraskla,kdyžnanišlápne…Percyseotřásl.Uvědomilsi,žesevydalnaprocházkuponejnebezpečnějšímkrevnímoběhuvevesmíru.

„Musímepospíchat,“naléhalaAnnabeth.„Jestlinestačíme…“

Hlassejívytratil.Vzduchpřednimiprotínalyklikatéproudytemnoty,připomínalyblesky,jenúplněčerné.

„Brána,“oznámilBob.„Asizrovnaprocházínějakávelkáskupina.“

Percymělvpusepachuťkrvegorgony.IkdybysepřátelůmzArgaIIpodařilonajítbránuSmrti,jakbymohlibojovatsvlnaminestvůr,kteréjíprocházejí,zvlášťkdyžnaněužčekajívšichniGiganti?

„DostanousenestvůrydoHádovachrámu?“zeptalse.„Jakvelkétotamje?“

339

Bobpokrčilrameny.„Možnájetopošleněkamjinam,kdyžprojdou.Hádůvchrámjenazemi,ne?JetoGaiinaříše.Můžesvojepomocníkypřesunout,kamchce.“

Percyzmalomyslněl.NestvůryprocházejícíbranouSmrti,kteréohrozíkamarádyvEpiru–užtojedostzlé.Ktomusipředstavilzemnasmrtelnéstranějakojednuvelkoupodzemku,kterározvážíGigantya

dalšípotvoryvšude,kdejechceGaiamít–doTáborapolokrevných,doTáboraJupiternebodocestyArguII,ještěnežsedostanedoEpiru.

„JestlimáGaiatakovoumoc,“zeptalaseAnnabeth,„neovládneito,kdeskončímemy?“

Percytuotázkupřímonenáviděl.Někdybyuvítal,kdybyAnnabethnebylatakzvídavá.

Bobsepoškrábalnabradě.„Vynejstenestvůry.Svámijetomožnájinak.“

Nosuper,pomyslelsiPercy.

Netěšilahopředstava,ženaněnadruhéstraněčíháGaiaachystásejeteleportovatněkamdoprostředhory.AlebránaaspoňznamenalamožnostdostatsezTartaru.Žádnoulepšíneměli.

Bobjimpomohlpřesvršekdalšíhohřebene.NajednousejimvevýhleduobjevilabránaSmrti–volněstojícíobdélníktmynavrškudalšíhokopcezesrdečnísvaloviny,pársetmetrůpřednimi.

Obklopovaljidavnestvůrtakhustý,žebyjimsnadmohlipřejítpohlavách.

Bránabylapořádmocdalekonato,abyviděliněcovíc,aleTitánypojejíchstranáchdobřeznali.Tenvlevoměllesklézlatébrnění,kterésemihotaložárem.

„Hyperion,“zabručelPercy,„tenchlapprostěnezůstanemrtvý.“

Titánnapravoměltmavěmodrébrněníazestranpřilbymuvyráželyberanírohy.Percyhozatímviděljenomvesnech,alebyltourčitěKríos,Titán,kteréhoJasonzabilvbitvěoMountTamalpais.

„DalšíBobovibratři,“hleslaAnnabeth.Mrtvámlhasekolemnízamihotalaanaokamžikjíproměnilatvářvrozšklebenoulebku.

„Bobe,jestlisnimibudešmusetbojovat,udělášto?“

340

Bobzvedlkoště,jakobysechystalnazvlášťšpinavouúklidovoupráci.„Musímepospíchat,“prohlásilaPercymuneušlo,žetovlastněnebylaodpověď.„Pojďtezamnou.“

341

LXIII

PERCY

Kamuflážníplánsmrtvoumlhouzatímfungoval.AtakPercysamozřejměčekal,žetovšechnovposledníchvílivybouchne.

PatnáctmetrůodbránySmrtisAnnabethztuhli.

„Ach,uvšechbohů,“zasténalaAnnabeth.„Onajestejná.“

Percyvěděl,cotímmyslí.Magickýportálmělvrámuzestyxskéhoželezavsazenyvýtahovédveře–dvastříbrnéačernépanelysvyrytýmiornamentyartdeco.Ažnato,žebarvybylyobráceny,vypadalydveřepřesnějakovýtahvEmpireStateBuilding,vstupnaOlymp.

KdyžtoPercyviděl,zastesklosemutak,ažsenemohlnadechnout.NechybělmujenomOlymp.Scházelomuvšechno,coopustil:NewYork,Táborpolokrevných,mámaanevlastníotec.Očihopálily.Netroufalsipromluvit.BránaSmrtimupřipadalajakoosobníurážka,připomínkatoho,conemůžemít.

Kdyžpřekonalpůvodníšok,všimlsidalšíchdetailů:mrazušířícíhoseodspodkubrány,nafialovělézářevevzduchukolemníařetězů,kteréjidržely.

Pooboustranáchrámusetáhlyprovazcečernéhoželezajakopodpůrnálanavisutéhomostu.Bylyupevněnykhákůmzasazenýmdomasitézemě.UkotvišťstálinastrážitidvaTitáni,KríosaHyperion.

PředPercyhoočimasecelýrámbrányotřásl.Koblozevylétlčernýblesk.ŘetězysechvělyaTitánisezapřelinohouoháky,abyjezajistili.Dveřeseodsunulyaodhalilypozlacenýinteriérkabinyvýtahu.

342

Percysenapjal,připravenývyrazit,aleBobhochytilzaramenoazadrželho.„Počkej,“varovalho.

Hyperionkřikldookolníhodavu:„SkupinaA-22!Pohnětese,lenoši!“

KupředuvyraziltucetKyklopů,všichnimávalirudýmilístkyanadšeněpokřikovali.Dodveřílidskévelikostisenemohlivejít,alesotvaseknimpřiblížili,tělasejimzdeformovala,smrsklaabránaSmrtijenasáladovnitř.

TitánKríoszmáčkltlačítkoNAHORUpopravéstranědveří.Tysezasunuly.

Rámseznovuotřásl.Temnésvětloserozplynulo.

„Vidíš,takhletofunguje,“vysvětlovalBob.Mluvilkekočcenasvédlani,možnáproto,abyostatnínestvůrynebádaly,skýmžesitopovídá.„Pokaždé,kdyžsebránaotevře,snažísepřemístitněkamjinam.TakjivyrobilThanatos,abyjinašeljenonsám.Aleteďjepřipoutaná.Nemůžezmizet.“

„Taktyřetězypřesekneme,“zašeptalaAnnabeth.

PercysepodívalnaplanoucípostavuHyperiona.KdyžstímTitánemnaposledbojoval,stálohotoveškerésíly.Užtehdymálemumřel.AteďtubylidvaTitániavzálozeněkoliktisícnestvůr.

„Tonašemaskování,“uvažoval,„nezmizí,kdyžudělámeněcoagresivního,třebapřeseknemeřetězy?“

„Tojánevím,“oznámilBobkočce.

„Mňau,“řeklBobík.

„Bobe,musíšjenějakzabavit,“plánovalaAnnabeth.„MysPercymseproplížímekolemTitánůapřeseknemeřetězyzezadu.“

„Jo,jasně,“přikývlBob.„Alejevtomháček.Ažprojdetebranou,někdomusízůstatvenku,mačkattlačítkoabránitho.“

Percysepokusilpolknout.„Co…bránittlačítko?“

Bobpřikývlaškrábalkočkupodbradou.„NěkdomusítisknouttlačítkoNAHORUdvanáctminut,jinakjízdaneskončí.“

PercysepodívalnabránuSmrti.Ano,KríosmělpořádpalecpřimáčknutýnatlačítkuNAHORU.Dvanáctminut…JetřebaTitánynějakdostatodedveří.PakBob,PercyneboAnnabethmusídvanáctdlouhýchminuttisknouttlačítko,přímouprostředarmádynestvůr

343

vsrdciTartaru,zatímcozbylídvaodjedoudosmrtelnéhosvěta.

Nesplnitelnýúkol.

„Pročdvanáctminut?“zeptalsePercy.

„Tonevím,“přiznalBob.„PročjedvanáctOlympanůnebodvanáctTitánů?“

„Nojo,“zamumlalPercy,alecítilvpusehořkoupříchuť.

„Costímmyslel,žejízdaneskončí?“chtělavědětAnnabeth.„Cosepakstanescestujícími?“

Bobneodpověděl.ZjehobolestnéhovýrazuPercyusoudil,ženechcebýtvevýtahu,kdybykabinauvízlameziTartaremasmrtelnýmsvětem.

„Ajestlitotlačítkoudržímedvanáctminut,“začal,„ařetězysepřeříznou–“

„Takbránazmizí,“potvrdilBob.„Taktobylopůvodněvymyšleno.ZtratísezTartaru.Objevíseněkdejinde,kdejiGaianemůževyužít.“

„Thanatossijimůžepovolat,“doplnilaAnnabeth.„Smrtsevrátíknormáluanestvůrypřijdouozkratkudosvětasmrtelníků.“

Percyvydechl.„Brnkačka.Ažna…no,navšechno.“

Bobíkzapředl.

„Játotlačítkopodržím,“hlásilseBob.

VPercymvířilasměspocitů–žal,smutek,vděčnostaprovinilostvněmzhoustlyjakocitovýcement.„Bobe,topotoběnemůžemechtít.Takychcešprojítbranou.Chcešzasevidětnebeahvězdya–“

„Tobychrád,“přisvědčilBob.„Aleněkdotenknoflíkmusímačkat.Aažseřetězypřeseknou…míbratřibudoubojovat,abyvámpřekazilijízdu.Nechtějí,abybránazmizela.“

Percyhledělnanekonečnouhordunestvůr.IkdybynechalBobaseobětovat,jakbysesámTitándvanáctminutbrániltakovépřesileaceloudobudrželprstnatlačítku?

TencementtížilPercyhovžaludku.Odzačátkutušil,jaktohleskončí.Nezbývámunežtuzůstat.ZatímcobudeBobodrážetarmádu.Percypodržítlačítkovýtahuapostaráse,abyseAnnabethdostaladobezpečí.

344

Jenjimusínějakpřesvědčit,abyodjelabezněj.Pokudsedostanedobezpečíabránazmizí,onsámaspoňzemřesvědomím,žeudělalněcodobrého.

„Percy…?“Annabethsihoměřilaavhlasejíznělopodezření.

Bylaažmocbystrá.Kdybysejípodívaldoočí,poznalabypřesně,nacomyslí.

„Jednopodruhém,“vydechl.„Nejdřívpřeseknemetyřetězy.“

345

LXIV

PERCY

„Iapéthe!“zaburácelHyperion,„tak,tak.Užjsemmyslel,žesekrčíšněkdepodkýblem.“

Bobseštrachalkupředuamračilse.„Jáseneschovával.“

Percysekradlkpravéstranědveří.Annabethseprosmýklanalevo.Titánisijízřejměnevšimli,alePercynicneriskoval.

Anaklusmosvpodoběperadrželpřipravenývruce.Sehnulseanašlapovalconejtišeji.DrobnějšínestvůryseodTitánůdrželydál,takžekolembránybylodostmanévrovacíhoprostoru.Percysialemocdobřeuvědomovalvrčícídav,kterýmělvzádech.

Annabethserozhodlavzítsistranu,kterouhlídalHyperion,protožetenhleTitánbymohlPercyhovycítit.Koneckoncůbylposlední,kdohovesmrtelnémsvětězabil.Percymutovyhovovalo.

Potom,cobyltakdlouhovTartaru,senemohlanipodívatnaHyperionovoplanoucíbrnění,abysemunedělalymžitkypředočima.

NaPercyhostranědveřístáltemnýamlčenlivýKríosstvářízakrytoupřilbousberanímirohy.JednounohoupodpíralkotvuřetězuapalecdrželnatlačítkuNAHORU.

Bobstanulpředbratry.Přivolalkopíasnažilsevypadattaknelítostně,jaktojenskočkounaramenišlo.

„HyperioneaKríosi,pamatujusivásoba.“

„Fakt,Iapéthe?“ZlatýTitánsezasmálapodívalsenaKríose,abysesnímpodělilotušvandu.„No,torádslyším.PrýztebePercyJacksonudělalslužtičku.Jaktětopřejmenoval…Betty?“

„Bob,“zavrčelBob.

346

„No,tojedost,žesesobjevil,Bobe.Kríosajátutrčímeužcelýměsíce–“

„Týdny,“opravilhoKríostemnýmhlasemzpodpřilby.

„Tojefuk!“odbylhoHyperion.„Pěknánuda,hlídattydveře,popohánětnestvůrypodleGaiinýchrozkazů.Kríosi,cozaskupinujeteďvůbecnařadě?“

„Dvojitárudá,“oznámilKríos.

Hyperionsipovzdechl.Plamenynaramenousemurozpálilyještěvíc.„Dvojitárudá.Jakto,žepoA-22jdeDvojitárudá?Cojetozasystém?“ZlostněsezahledělnaBoba.„Tohleneníprácepromě–vládcesvětla!Titánavýchodu!Pánasoumraku!Pročmámtrčetvetmě,kdyžsiGigantimašírujídobitvyaschlamstnouvšechnuslávu?

ŽejetadyKríos,tochápu–“

„Jásivždyckyvyžerutonejhotší,“zamumlalKríosspalcempořádnatlačítku.

„Alejá?“rozčilovalseHyperion.„Absurdní!Tohlemělabýttvojepráce,Iapéthe.Tak,vystřídejměnachvilku.“

Bobsedívalnabránu,alepohledmělvzdálený–ztracenývminulosti.„MyčtyřijsmedrželinašehootceÚrana,“vzpomínal.

„Koios,jáavydva.Kronosnámslíbilvládunadčtyřmikoutyzemě,kdyžmustouvraždoupomůžeme.“

„Jasně,“potvrdilHyperion.„Ajátosradostíudělal!Chopilbychsesrpusám,kdybychmělšanci!Alety,Bobe…Tebezabíjenínikdynebralo,viď?MěkkýTitánzápadu,něžnýjakozápadslunce!Nikdynepochopím,pročtěrodičepojmenovaliPropichovač.SpíšbysektoběhodiloFňukna.“

Percysedostalkekotvě.OtevřelperoaAnaklusmosvyrostldoplnédélky.Kríosnereagoval.SoustředilseneochvějněnaBoba,kterýprávěpřiložilhrotkopíHyperionovinaprsa.

„Pořádještěumímpropichoval,“oznámiltichýmavyrovnanýmhlasem.„Mocsechlubíš,Hyperione.Jsichytrýadivoký,alePercyJacksontěstejněporazil.PrýztebebylhezkýstromekvCentralParku.“

Hyperionovizaplályoči.„Opatrně,bráško.“

347

„Práceúdržbářejeaspoňpoctivá,“pokračovalBob.„Uklízímpojiných.Nechaljsempalácvlepšímstavu,nežkdyžjsempřišel.TysslepěnásledovalKrona.TeďtizasvelíGaia.“

„Jetonašematka!“zahřímalHyperion.

„NevzbudilasenanašiválkunaOlympu,“vzpomnělsiBob.„Máradšisvoudruhouvárkudětí,Giganty.“

Kríossiodfrkl.„Tojefakt.Děckazjámy.“

„Držteobahubu!“ZHyperionovahlasuznělstrach.„Nikdynevíte,kdyposlouchá.“

Výtahcinkl.VšichnitřiTitániselekli,ažposkočili.

Toužuběhlodvanáctminut?Percyztratilpojemočase.Kríossundalprstztlačítkaazavolal:„Dvojitárudá!Kdejsoudvojitírudí?“

Hordynestvůrsepohnulyastrkalyse,aledálnepopošelnikdo.

Kríossipovzdechl.„Jájimříkal,abysitylístkyopatrovali.

Dvojitárudá!Přijdeteopořadí!“

Annabethužbylanamístě,hnedzaHyperionem.Napřáhlamečzkostidiákonakzákladněřetězů.VprudkémsvětleTitánovabrněnívypadalavesvémpřízračnémmaskováníjakoplanoucíghúl.

Zvedlatřiprsty,chystalaseodpočítávat.Musípřetnoutřetězy,nežsedalšískupinapokusínastoupitdovýtahu,alezároveňjetřebaconejvícrozptýlitTitány.

Hyperiontišezaklel.„Noparáda.Tonámúplnězpřeházíprogram.“ZašklebilsenaBoba.„Vybersi,brácho.Buďsnámibojuj,nebonámpomoz.Natvojepřednáškynemámčas.“

BobsepodívalnaAnnabethanaPercyho.Tensipomyslel,žeseTitánnejspíšpustídoboje,aleBobzvedlhrotkopí.„Dobře.

Pohlídámbránu.Kdozváschcepauzujakoprvní?“

„Já,samozřejmě,“hlásilseHyperion.

„Já!“vyštěklKríos.„Držímtenčudlíktakdlouho,žemipomaluupadnepalec.“

„Játutrčímdýl,“vrčelHyperion.„Vydvapohlídejtebránuajásiskočímnahorudosvěta.Musímsepomstítpársmrtelníkům!“

„Totedane!“stěžovalsiKríos.„TenřímskýklukjenacestědoEpiru–ten,comězabilnahořeOthrys.Mělnáhodouštěstí.Teďjeřadanamně.“

348

„Pche!“Hyperionvytasilmeč.„Totědřívvykuchám,beraníhlavo!“

IKríospozvedlmeč.„Jensitozkus,alejáužvtéhlesmradlavédíředáltrčetnebudu!“

AnnabethzachytilaPercyhopohled.Naznačilapusou:Raz,dva–Nežstačilzaútočitnařetězy,zabodlosemudoušívysokézakvílení,jakobyseknimblížilaraketa.Sotvasistačilpomyslet:Asakra.Paksvahemotřáslvýbuch.VlnahorkasrazilaPercyhodozadu.KríoseaHyperionarozpáraltmavýšrapnelazničiljesnadnojakodřívívdrtičce.

PrýSMRADLAVÁDÍRA.Popláníchsepřevalildutýhlasaotřáslteploumasitoupůdou.

Bobsevrávoravězvedl.Explozehokupodivunezasáhla.Máchlpředseboukopím,pokoušelsenajítzdrojtohohlasu.KočkaBobíkmuzalezladokombinézy.

Annabethpřistálaasišestmetrůodbrány.Kdyžvstala,Percymusetakulevilo,žemuzpočátkuaninedošlo,žeužjesizasepodobná.

Mrtvámlhamuselavyprchat.

Shlédlnavlastníruce.Ijehomaskovánízmizelo.

TITÁNI,pronesltenhlaspřezíravě.PODŘADNÍTVOROVÉ.

NEDOKONALÍASLABÍ.

VzduchpředbranouSmrtiztemnělazhoustl.Bytost,kteráseobjevila,bylatakmohutnáavyzařovalatakčirouzlobu,žebysePercynejradějiodplížilaněkamsizalezl.

Místotohopřinutiločisledovatbohovupostavuodčernýchželeznýchbot,velkýchjakorakve.Nohymupokrývalytmavéoharky,tělomělsamýmohutnýfialovýsvaljakozeměpodjejichnohama.Obrněnoukošilitvořilytisícezčernalýchzkroucenýchkostí,spletenýchdohromadyjakočlánkyřetězu,adrželjiopasekzpropletenýchnestvůrnýchpaží.

VnáprsnímkrunýřitohoválečníkaseobjevovalyazasemizelytemnétvářeGigantů,Kyklopů,gorgonadrákonů,všechnysetisklykbrnění,jakobysepokoušelydostatven.

Tenbojovníkmělholépaže–svalnaté,fialovéaleskléarucevelkéjakolžícebagru.

349

Nejhoršízevšehoalebylahlava:přilbazpokroucenéhokovuakamenebezkonkrétníhotvaru,jenježatéhrotyapulzujícípolíčkalávy.Celátvářbylavír–dovnitřsměřujícíspirálatemnoty.ZatímcosePercydíval,válečníkůvjícenvsálposledníčástečkyTitánůHyperionaaKríose.

Percymusenějakpovedlonajíthlas.„Tartare.“

Tvorvydalzvuk,jakokdyžselámehoranapůlky:jestliřev,nebořehot,toPercynevěděl.

Tatopodobajejenommaláukázkamésíly,zaburácelbůh.Alestačínato,abychsevypořádalsvámi.Nezasahujumocčasto,polobůžku.Jepodmouúroveňjednatstakovýmkomárem,jakojsity.

„Hm…“Percymuhrozilo,žesepodnímpodlomíkolena.„No…

víte…neobtěžujtesesnámi.“

Projevilsesjakodosthouževnatý,hřmělTartar.Zašeljsimocdaleko.Nemůžudáljentaknečinněpřihlížet.

Tartarrozpřáhlruce.Tisícenestvůrvcelémúdolízakvílelyazařvaly,zachřestilyzbraněmiavítěznězaburácely.BránaSmrtisevesvýchřetězechotřásla.

Bertetojakopoctu,polobůžci,prohlásilbůhjámy.DokonceaniOlympanéminikdynestálizaosobnípozornost.AlevászničísámTartar!

350

LXV

FRANK

Franksetěšilnaohňostroje.

NeboaspoňnavelkoucedulisnápisemVÍTEJDOMA!

Předvícenežtisícemletsejehořeckýpředek–starýdobrýměnivecPeriklymenos–plavilsArgonauty.Ostovkyletpozdějisloužilijehopotomcivevýchodníchřímskýchlegiích.PakposériíchnehodskončilajehorodinavČíněanakonec,vedvacátémstoletí,emigrovaladoKanady.AteďseFrankocitlzpátkyvŘecku,atoznamenalo,žeZhangovarodinaobešlacelouzeměkouli.

Tobymělbýtdůvodkoslavě,alejedinýuvítacívýbortvořilohejnodivokýchhladovýchharpyjí,kterénapadlyloď.Frankneměldobrýpocit,kdyžjesestřelovalšípy.PořádmuselmysletnaEllu,jejichzrůdněchytroukamarádkuzPortlandu.AletytoharpyjenebylyElla.RádybyFrankovisežralyobličej.Atakjerozprášilnaoblakaprachuapeří.

Řeckákrajinapodnimipůsobilastejněnehostinně.Kopcebylyposetybalvanyazakrslýmicedry,všechnosemihotalovzamlženémvzduchu.Sluncepražilo,jakobysepokoušelovytepatzkrajinyštítzbožskéhobronzu.DokonceiztřicetimetrovévýškyslyšelFrankbzukotcikádbzučícíchvestromech–ospalýtajuplnýzvuk,přikterémmutěžklavíčka.Ihádajícísehlasybohaválkyvjehohlavějakobyusnuly.Odtédoby,covplulidoŘecka,houžneobtěžovaly.

Pokrkumuteklpot.Potom,cohovpodpalubízmrazilatašílenásněhovábohyně,simyslel,žeseužnikdynezahřeje;aleteďměltričkonazádechúplněpropocené.

351

„Horkoaparno!“Leoseukormidlazašklebil.„AžsemistýskápoHoustonu!Cotynato,Hazel?UžchybíjenomobřímoskytiabudetozrovnajakouMexickýhozálivu!“

„Děkujupěkně,Leo,“zavrčelaHazel.„Teďnásnejspíšnapadnenějakástarořeckákomářínestvůra.“

Franktydvasledovalatišežaslnadtím,jakmezinimizmizelonapětí.AťseLeoviběhemjehopětidenníhoexilupřihodilocokoli,změnilohoto.Vtipkovalsicedál,aleFrankovipřipadalo,žejenějakýjiný–jakoloďsnovýmkýlem.Člověkhosicenevidí,alevíoněmpodletoho,jakloďbrázdívlny.

Vypadaloto,žeužhotoliknelákánavážetsedoFranka.SHazelmluviluvolněněji–pryčbylytymelancholické,toužebnépohledy,zekterýchbylFrankvždyckynesvůj.

HazelseFrankovisvěřilasesvoudiagnózou:„Někohopotkal.“

Nechtěltomuvěřit.„Jak?Kde?Jaktomůžešvědět?“

Hazelseusmála.„Prostětovím.“

JakobybyladítěVenuše,nePlutona.Franktonechápal.

Samozřejměsemuulevilo,žeLeoužtoliknepopichujejehoholku,alezároveňonějměltrochustrach.Jistě,vevšemsinerozuměli,alepovšem,cospoluprožili,byFrankneradvidělLeasezlomenýmsrdcem.

„Tam!“NikůvhlasFrankavytrhlzezamyšlení.DiAngelojakoobyčejněhřadovalnahořenastěžni.Ukazovalnalesknoucísezelenouřeku,plazícísemezihoramiokilometrdál.„Nasměrujnástam.Užjsmeblízkochrámu.Hodněblízko.“

Jakonapotvrzeníproťalnebečernýblesk,ažseFrankoviudělalymžitkypředočimaachlupynarukousemuzježily.

Jasonsipřipevnilopaseksmečem.„Všichnisivezmětezbraně.

Leo,připlujblíž,alenepřistávej–žádnýkontaktsezemí,kdyžtonebudenutné.Piper,Hazel,uchopteuvazovacílana.“

„Rozkaz!“křiklaPiper.

HazelvlepilaFrankovipusunatvářaběželapomáhat.

„Franku,“zavolalnanějJason,„zajdidolůanajditrenéra.“

„Jasně!“

SlezlposchodechazamířildoHedgeovykajuty.Kdyžseblížilkedveřím,zpomalil.Nechtělsatyrapřekvapithlasitýmizvuky.

352

Trenérmělvezvykuvtrhnoutnachodbusesvoubaseballovoupálkou,jakmilemělpocit,žejsounapaluběútočníci.Frankpárkrátpocestěnazáchodmálempřišelohlavu.

Zvedlruku,abyzaklepal.Paksiuvědomil,žedveřejsoumaličkopootevřené.SlyšeltrenéraHedgeauvnitřmluvit.

„Notak,kotě!“říkaltrenér.„Víš,žetotaknení!“

Frankztuhl.Nechtělposlouchat,alenevěděl,codělat.Hazelříkala,žemáotrenérastarost.Tvrdila,žehoněcotrápí,aleFrankotomdosudmocneuvažoval.

Nikdyneslyšeltrenéramluvittakněžně.Jedinézvuky,jakékdyslýchalzjehokajuty,bylysportovnízprávyvtelevizineboječení„Jo!Mášje!“,kdyžsledovalsvéoblíbenéfilmyobojovýchuměních.

Frankbylpřesvědčen,žeChuckuNorrisovibytrenérkotěneříkal.

Ozvalsedalšíhlas–ženský,alesotvaslyšitelný,jakobypřicházelzpořádnédálky.

„Jasně,spolehnise,“slíbiltrenérHedge.„Ale,hm,jdemedobitvy,“odkašlalsi,„amožnátobudezlý.Tyseprostědržvbezpečí.

Vrátímse.Fakt,žejo.“

Frankužtonevydržel.Hlasitězaklepal.„Hej,trenére!“

Hlasyutichly.

Franknapočítaldošesti.Dveřeserozletěly.

StálvnichHedgeatvářilsejakočert,očimělpodlitékrví,jakobytopřehnalskoukánímnatelevizi.Mělsvouobvykloubaseballovoučepiciasportovnítrenky,koženýpancířpřestričkoanakrkumuviselapíšťalka,snadkdybypotřebovalodpískatfaulvůčiarmádámnestvůr.

„Zhangu.Cochceš?“

„No,chystámesedobitvy.Potřebujemevásnapalubě.“

Trenérovisezachvělakozíbradka.„Jo,jasně,žeměpotřebujete.“

Zdálose,žehovyhlídkanabojkupodivunenadchla.

„Jánechtěl–teda,no,slyšeljsemvás,jaktumluvíte,“vykoktalFrank.„PosílaljstevzkazpoIris?“

Hedgesetvářil,jakobyseFrankovichystalvlepitfackuneboaspoňhlasitězapískatnapíšťalku.Paksvěsilramena.Povzdechlsiaobrátilsedovnitř.Frankzůstalstátrozpačitěvedveřích.

353

Trenérseboupláclnalůžko.Opřelsibradudodlaněamrzutěserozhlíželpokajutě.Vypadalototamjakovestudentskéubytovněpohurikánu–pozemiseválelošatstvo(možnájehooblečení,možnájehojídlo;usatyrůčlověknikdyneví)adévédéčka,kolemtelevizenaprádelníkusevršilyšpinavétalíře.Pokaždé,kdyžseloďnaklonila,svezlasepopodlazenesourodásměsicesportovníhovybavenífotbalové,

basketbalové,baseballovémíče,adokonceiosamocenákulečníkovákoule.Vzduchempoletovalychumáčechlupůavchuchvalcíchsesbíralypodnábytkem.Prachovékozíchumáče?Nadýchaníkrálíčci?

Natrenérověnočnímstolkustálamiskasvodou,sloupečekzlatýchdrachem,baterkaaskleněnýhranolnavytvářeníduhy.TrenérseočividněpřipravilnanáruživoukomunikaciprostřednictvímIris.

Franksivzpomněl,comuPiperřeklaotrenérověpřítelkyni–větrnénymfě,kterápracovalaprojejíhootce.Jakjensejmenovala…

Melinda?Millicent?Ne,Mellie.

„Hm,tavašepřítelkyněMelliejevpořádku?“trouflsipoložitotázku.

„Potomtijehouby!“vyštěkltrenér.

„Notaknic.“

Hedgeobrátiločikestropu.„Jasně!Kdyžtětotakzajímá–jo,mluviljsemsMellií.Aleužtonenímojepřítelkyně.“

„Ale…“Frankovipokleslosrdce.„Rozešlijstese?“

„Ne,typitomče!Vzalijsmese!Jetomoježena!“

Frankatoohromilovíc,nežkdybymutrenérvrazilfacku.„Páni,toje–tojesuper!Kdy–jak–?“

„Potomtijetakyhouby!“zaječelzase.

„No…jasně.“

„Nakoncikvětna,“přiznaltrenér.„Těsněpředtím,nežArgoIIvyplulo.Nechtělijsmekolemtohodělatcirkus.“

Frankmělpocit,jakobyseloďzasenakláněla,alemuselosemutojenomzdát.Tasportovnísměskasedrželatizdi.

Trenérjeceloutudobuženatý?Přestožejenovomanžel,vydalsedobrovolněnatuhlevýpravu.Nenídivu,žetakčastovoládomůažejerozmrzelýapopudlivý.

354

Apřece…Frankcítil,žejevtomněcovíc.TrenérůvtónvevysíláníIrisnaznačoval,žeřešilinějakýproblém.

„Nechtěljsemvásposlouchat,“ujišťovalho.„Ale…jevpořádku?“

„Tobylsoukromýrozhovor!“

„Jasně.Mátepravdu.“

„Takjo!Řeknutito.“Trenérsismetlpárchlupůzestehnaanechaljepoletovatvzduchem.„DalasipauzuztýprácevL.A.

ašlanalétodoTáborapolokrevných,protožejsmesiříkali…“Hlasmuselhal.„Říkalijsmesi,žetotambudebezpečnější.TeďtamtrčíaŘímanénaněmajízaútočit.Dost…sebojí.“

FranksinaléhavěuvědomilodznakcenturionanasvémtričkuapísmenaSPQRnapředloktí.

„No,“zamumlal,„alekdyžjevětrnávíla,nemohlabyprostě…

víte,odlítnout!“

Trenérsevřelprstynarukojetibaseballovépálky.„Normálnějo.

Ale…jevchoulostivýmstavu.Riskovalaby.“

„Vchoulostivém…“Frankvykuliloči.„Onabudemítdítě.Vybudetetáta?“

„Nechcešještětrochuvíckřičet?“zavrčelHedge.„VChorvatskutěještěvšichnineslyšeli.“

Frankseneubránil,muselsezašklebit.„Aletrenére,tojebomba!

Malýsatyrek?Nebonymfátko?Budezvásparádnítáta.“

Franksámnevěděl,pročsitomyslí,přitrenérověláscekbaseballovýmpálkámakopůmsotočkou,alenepochybovalotom.

TrenérHedgesezakabonilještěvíc.„Blížíseválka,Zhangu.

Nikdeneníbezpečno.MělbychpomáhatMellii.Jestliněkdeumřu–“

„Alejděte,nikdoumíratnebude,“přerušilhoFrank.

Hedgesemupodívaldoočí.Frankpoznal,žemunevěří.

„OdjakživajsemmělslabostproArésovyděcka,“zabručelHedge.

„NeboMartovy–tojefuk.Asiprototěnezbouchám,žetakvyzvídáš.“

„Alejájsemne–“

355

„Takjo,játitovyklopím!“Hedgesizasepovzdechl.„NasvýprvnípátračskývýpravějsembylažvArizoně.PřivedljsemtuholkuClarisse.“

„Clarisse?“

„Tvousestru,“vysvětlilHedge.„Arésovuholku.Divokou.

Krutou.Slibnoubojovnici.Zkrátka,kdyžjsembylnacestě,zdálosemiomámě.Ona–onabylaoblačnávílajakoMellie.Vtomsnumělamalérarychlepotřebovalapomoct.Alejásiřekl:Alehouby,jetojenomsen.Kdobyubližovalhodnýoblačnývíle?Musímdostatdobezpečítuhlepolokrevnou.AtakjsemdokončilvýpravuapřivedlClarissedoTáborapolokrevných.Apakjsemsevypravilhledatmámu.Bylopozdě.“

Franksedíval,jaksechomáčkozíchchlupůusazujenabasketbalovémmíči.„Cosejístalo?“

Hedgepokrčilrameny.„Cojávím?Užjsemjinenašel.Možná,žekdybychbylsní,kdybychsevrátildřív…“

Frankhochtělnějakutěšit,alenevěděljak.SámpřišelomámuvAfghánistánuavěděl,jakprázdněznějíslova:Tojemialelíto.

„Dělaljstesvoupráci,“snažilsehopovzbudit.„Zachrániljsteživotpolobohyni.“

Hedgezahučel.„Ateďkajevnebezpečímoježenaanenarozenec,nadruhýstraněsvěta,ajájimnemůžupomoct.“

„Alevypřecepomáháte,“namítlFrank.„PřišeljstesemzastavitGiganty,abyneprobudiliGaiu.Tojenejlepšízpůsob,jaksepostaratobezpečínašichkamarádů.“

„Jo.Jo,asimášpravdu.“

FrankbyrádudělalněcovícapozvedlHedgeanaduchu,alejehořečiivněmsamémvyvolalystrachoty,kdozůstalidoma.Uvažoval,kdobráníTáborJupiter,kdyžlegievytáhlanavýchod,zvlášťkdyžGaiachrlíbranouSmrtitoliknestvůr.BálseokamarádyzPátékohorty,uvažoval,jakjimmuselobýt,kdyžjimOktaviánpřikázaltáhnoutnaTáborpolokrevných.Frankbysetamrádvrátilužjenproto,abytomuodpornémuaugurovinacpaldokrkuplyšovéhomedvídka.

Loďsenakloniladopředu.Směssportovníhonáčinísezakutálelapodtrenérovupostel.

356

„Klesáme,“všimlsiHedge.„Mělibysmejítnahoru.“

„Takjo,“přisvědčilFrankchraplavě.

„TyjsialedotěrnýŘíman,Zhangu.“

„Ale–“

„Jdeme,“přerušilhoHedge.„Anikomuanimuk,tydrbno.“

Zatímcoostatníupevňovalivzdušnákotevnílana,popadlLeoFrankaaHazelvpodpaží.Odtáhljekbalistěnazádi.„Plánjetakový.“

Hazelpřimhouřilaoči.„Játytvojeplánynenávidím.“

„Potřebujutokouzelnýdřívko,“oznámilLeo.„Afofrem!“Franksemálemkousldojazyka.Hazelcouvlaainstinktivněsisáhlanakapsubundy.„Leo,tonemůžeš–“

„Objeviljsemřešení.“LeoseobrátilkFrankovi.„Jetonatobě,kámo,alemůžutěochránit.“

Frankpomyslelnato,kolikrátvidělLeovyprstyvzplanout.JedenneopatrnýpohybaLeobymohlzapálitkousekdřeva,kterývyměřovalFrankůvživot.

Alekdovípročnemělstrach.Odtédoby,cočelilkravskýmnestvůrámvBenátkách,nasvůjkřehkýživotmocnemyslel.Ano,itennejdrobnějšíoheňbyhodokázalzabít.Alezároveňpřežildostneuvěřitelnýchvěcíaotecnanějbylhrdý.Frankserozhodl,žeaťbudejehoosudjakýkoli,nebudesisnímdělathlavu.Uděláprostě,cosedá,abypomohlkamarádům.

Kromětoho,Leomluvilvážně.Vočíchmělpořádtupodivnoumelancholii,jakobybylnadvoumístechsoučasně,alenicvjehotvářinenaznačovalo,žesejednáovtip.

„Dejmuto,Hazel,“pokývljíFrank.

„Ale…“Hazelsezhlubokanadechla.„Dobře.“VytáhlakusdřevaapodalahoLeovi.

Vjehorukounevypadalomocvětšínežšroubovák.Najednomkoncibylještěočouzenýztoho,jakjímFrankpropalovalledovéřetězy,kterévěznilybohaThanatanaAljašce.

Leovytáhlzkapsyopaskubílýhadřík.„Koukejte!“

Franksezamračil.„Kapesník?“

„Bílávlajka?“hádalaHazel.

357

„Ne,vytupouni!“uchechtlseLeo.„Tohlejeváčekutkanýzesuperlátky–dárečekodjednékamarádky.“

Leovsunuldřevodopytlíkuapřitáhlhobronzovýmvláknem.

„Tušňůrku,tujsemvymyslelsám,“pochlubilse.„Bylatofuška,všítjitam,aleváčekseneotevře,pokudnebudešsámchtít.Talátkajeprodyšnájakonormálnítkanina,takžedřevonebudeonicvícuzavřené,nežbybylovkapseuHazel.“

„Hm…,“měřilasitoHazel.„Avčemjetedazlepšení?“

„Podržsito,aťtěnetrefíšlak.“LeohodilváčekFrankovi,kterýhomálemnechytil.

Pakrozdělalvpravérucekoulidobělarozžhavenéhoohně.

Přidrželsilevézápěstínadplamenyašklebilse,zatímcomuolizovalyrukávbundy.

„Vidíte?“zaculilsejakoměsíček.„Nehoří!“

Frankseneradhádalschlapíkem,kterýdržíohnivoukouli,alepoznamenal:„No…toběpřeceoheňnicneudělá.“

Leoprotočilpanenky.„Jasně,alemusímsesoustředit,kdyžnechci,abymishořelooblečení.Ateďsenesoustředím,žene?Tohlejetotálněohnivzdornálátka.Atoznamená,žetvojedřevovtompytlíkuneshoří.“

Hazelsetvářilanedůvěřivě.„Jaktomůžešvědětjistě?“

„Pssst,váženépublikum.“Leouhasiloheň.„Asijejenomjednacesta,jakváspřesvědčit.“NatáhlrukukFrankovi.

„No,tone.“Frankcouvl.Všechnyhrdinnémyšlenkyosmířenísesosudemhonajednouopustily.„Játivěřím,Leo.Díky,alejá–jánemůžu–“

„Člověče,spolehnisenamě.“

Frankoviserozbušilosrdce.SpolehlbysenaLea?No,jasně…

svěřilbymumotor.Uvěřilbymukanadskýžertík.Alevydatmudorukouvlastníživot?

Vzpomnělsinaden,kdyuvízlivpodzemnídílněvŘímě.Gaiajimvyhrožovala,žetamzahynou.Leoslíbil,žeFrankaaHazelztépastidostane.Audělalto.

TeďLeomluvilsestejnousebejistotou.

„Dobře.“Frankmupodalváček.„Zkusměnezabít.“

Leovarukavzplála.Pytlíknezčernalanineshořel.

358

Frankčekal,žeseněcostrašlivěpokazí.Počítaldodvaceti,alebylpořádnaživu.Připadalomu,jakobysemupodžaludkemrozpouštělkusledu–nějakýztuhlýstrach,nakterýsitakzvykl,žesihodosudanineuvědomoval.

Leouhasiloheň.PovytáhlnaFrankaobočí.„Takco,kdojetvůjnejlepšíparťák?“

„Natoneodpovídej,“zarazilahoHazel.„AleLeo,tobylaparáda.“

„Byla,co?“přisvědčilLeo.„Takžekdochcetenhlenovýultrabezpečnýklacek?“

„Jásihovezmu,“ozvalseFrank.

Hazelnašpulilarty.Sklopilapohled,snadabyFranknevidělublíženývýrazvjejíchočích.Uchránilapronějtodřevovmnohatěžkýchbitvách.Bylotoznamenídůvěrymezinimi,symboljejichvztahu.

„Hazel,toneníkvůlitobě,“domlouvaljíFranknejjemněji,jakdokázal.„Neumímtovysvětlit,ale–mámpocit,žemámnějakzasáhnout,ažbudemevHádověchrámu.Musímsinéstvlastníbřemeno.“

Hazelinyzlatéočipřetékalystarostí.„Játochápu.Jenom…sebojím.“

LeohodilFrankoviváčekatensihopřivázalkopasku.Připadalomudivnénositsvouosudovouslabosttakotevřeně,kdyžjitolikměsícůukrýval.

„ALeo,“dodal,„díky.“

Zdálosemutozatendarmálo,aleLeosezašklebil.„Odčehojsougeniálníkámoši?“

„Hej,lidi!“zavolalananěPiperzpřídě.„Pojďtesem.Tohlemusítevidět.“

Objevilizdrojtěchtmavýchblesků.

ArgoIIsevznášelopřímonadřekou.Opársetmetrůdálnavrškunejbližšíhokopceserozkládalyruiny.Nevypadalynicmoc–jenbortícísezdikolemvápencovýchskořápekhrstkybudov–,aleodněkudzevnitřsevinulyknebipramínkyčernéhoéteru,jakooliheňvykukujícízjeskyně.PředFrankovýmaočimavyrazildovzduchu

359

náportmavéenergie,rozkoléballoďavyslalpokrajiněchladnounárazovouvlnu.

„Nekromanteion,“oznámilNico.„Hádůvchrám.“

Frankseopřelozábradlí.Věděl,žejepozděnavrhovat,abysevrátili.Začínalosemustýskatponestvůrách,sekterýmibojovalvŘímě.Sakra,proháněttyjedovatékrávyBenátkamibylaprotitomuhlezábava.

Piperseobjalapažemi.„Připadámi,žejsmebezbranní,kdyžsetutakvznášíme.Nedosednemeradšinařeku?“

„Jábychtonedělala,“varovalajeHazel.„JetořekaAcherón.“

Jasonzašilhaldoslunečníhosvětla.„Jámyslel,žeAcherónjevpodsvětí.“

„Takyžeje,“potvrdilaHazel.„Alepramenívesmrtelnémsvětě.

Paktečepodzem,přímodoříšePlutona–teda,Háda.Přistátslodíplnoupolobohůnatakovéřece–“

„Jo,zůstanemetadynahoře.“rozhodlLeo.„Nechcinatrupusvojíloděžádnouvoduzombíků.“

Opůlkilometrudálpoprouduplulopárrybářskýchlodí.Franksoudil,žeohistoriitéhleřekynicnevědínebojejimtojedno.Musítobýtkrásné,žítsijakonormálnísmrtelník.

NicodiAngelovedlenějzvedlDiokleciánovožezlo.Jehokoulezasvítilafialovýmsvětlemjakobyzesolidaritystemnoubouří.TožezlodělaloFrankovistarosti,aťužtobylařímskápamátka,nebone.

Jestlivážnědovedepovolatlegiimrtvých…No,Franknevěděl,jestlijetonejlepšínápad.

Jasonmukdysiřekl,žeMartovydětidokážouněcopodobného.

Frankbyteoretickymohlpovolatpřízračnévojákyporaženéstranykaždéválky,abymusloužili.Alenikdysemutomocnevedlo,asiprotožehotaschopnostděsila.Mělstrach,žebysesámmohlstátjednímztěchduchů,pokudtuhleválkuprohrají–navěkyodsouzenýpykatzasvéneúspěchy,pokudbyovšemzbylněkdo,kdobyhomohlpřivolat.

„Takco,Nico…“Frankukázalnažezlo.„Naučilsestuvěcovládat?“

„Tozjistíme.“Nicosedívalnapramenytemnotyvlnícísezruin.

„Nemínímtozkoušet,dokudnebudememuset.BránaSmrtiuž

360

pracujenaplno,vypouštíGaiinynestvůry.Ještědalšíprobuzenímrtvýchabránabysemohlanavždyckyrozbítanechatvesmrtelnémsvětětrhlinu,kteránepůjdeuzavřít.“

TrenérHedgezafuněl.„Nesnášímtrhlinyvesvětě.Pojďmerozmlátitšiškupárnestvůrám.“

Franksivšimlsatyrovazasmušiléhovýrazu.Najednoudostalnápad.„Trenére,vybystemělzůstatnapaluběajistitnásbalistou.“

Hedgesezamračil.„Zůstatvzadu?Já?Jsemnejlepšívoják!“

„Vzdušnápodporabysenámhodila,“tvrdilFrank.„StejnějakovŘímě.Tamjstenámzachránilzadky.“

Nedodal:Anavícbychvásráddostalzpátkykmanželceadítětiživého.

Hedgetoočividněpochopil.Rozjasniltvář,objevilasemuvníúleva.

„No…,“zabručel.„Někdovámzadkyzachraňovatmusí.“

Jasonpoplácaltrenéraporameni.PakpokývlFrankovi,žetoschvaluje.„Takžejsmedomluveni.Všichniostatní–jdemedoruin.

JenačasepřekazitGaietenmejdan.“

361

LXVI

FRANK

Navzdorypolednímužáruazuřícíbouřivražednéenergieprolézalaruinyskupinaturistů.Naštěstíjichnebylomocapolobohůsinevšímali.

PodavechvŘíměsiFrankpřestaldělatstarostioto,jestlijeněkdouvidí.Pokudmohlivletětsválečnou

lodíspálícíbalistoupřímodořímskéhoKolosea,ažádnýřidičkolemaninezpomalil,soudil,žejimprojdevšechno.

Nicošelvčele.Navrškukopcepřelezlipřesstarouzeďdoarcheologickéhonaleziště.Nakonecdorazilikekamennémuvstupuvedoucímupřímodobokukopce.Vražednábouřejakobyvznikalapřímonadjejichhlavami.Frankvzhlédlkvířícímchapadlůmtemnotyapřipadalomu,jakobyuvízlvprávěsplachovanézáchodovémíse.Tomuvážněnaklidunepřidalo.

Nicoseobrátilkeskupině.„Odteďtobudedrsné.“

„Paráda,“ozvalseLeo.„Protožezatímtobylčajíček.“

Nicosedonějzabodlpohledem.„Uvidíme,jakdlouhotitenhumorvydrží.Pamatujte,semsichodilipoutnícipromlouvatsmrtvýmipředky.Podzemímožnáuvidítevěci,nakterésebudetěžkodívat.Uslyšítehlasy,budousevásvchodbáchsnažitsvéstzcesty.Franku,máštysušenkyzječmene?“

„Co?“Frankzrovnamyslelnababičkuanamámuauvažoval,jestlisemunáhodounezjeví.PoprvézacelédnysemuvhlavězačalyzasedohadovathlasyAréseaMarta,probíralysvéoblíbenézpůsobynásilnésmrti.

362

„Jájemám,“hlásilaseHazel.Vytáhlakouzelnésušenkyvyrobenézobilí,kteréjimdalTriptolemosvBenátkách.

„Snězteje,“nařídilNico.

Frankžvýkalsvousušenkusmrtiamělcodělat,abysemunezvedlžaludek.Připadalomu,ževníjsoupilinymístocukru.

„Mňam,“zahučelaPiper.DokonceaniAfrodítinadceraseneubránilaazašklebilase.

„Fajn.“Nicospolklzbyteksušenky.„Tobynásměloochránitpředjedem.“

„Předjedem?“zeptalseLeo.„Nepropásljsemho?Protožejájedymiluju.“

„Dočkášse,“slibovalmuNico.„Držteseusebeamožnáseneztratímeanezešílíme.“

StoupříjemnoupředstavoujeNicoodvedlpodzem.

Chodbasevinulamírnědolů,stroppodpíralybílékamennéoblouky,kteréFrankovipřipomínalyhrudníkošvelryby.

Jaktakšli,přejelaHazelrukoupozdivu.„Tohlenebylasoučástchrámu,“zašeptala.„Bylto…sklepnějakéhopanskéhodomu,postavenéhovpozdějšíchřímskýchdobách.“

Frankovipřipadaloděsivé,žetohoHazeltolikvíopodzemnímchrámujendíkytomu,žesevněmocitla.Věděl,žesenikdynemýlí.

„Panskéhodomu?“zeptalse.„Prosím,neříkejmi,žejsmetušpatně.“

„Hádůvchrámjepodnámi,“ujistilhoNico.„AleHazelmápravdu,tyhlehornívrstvyjsoumnohemnovější.Kdyžtotadyarcheologovépoprvézkoumali,myslelisi,ženašliNekromanteion.

Pakpoznali,žeruinyjsoumocnové,atakusoudili,žejetošpatnémísto.Zpočátkupostupovalidobře.Jenomprostěnekopalidosthluboko.“

Zahnulizarohazastavilise.Chodbapřednimikončilavmohutnémblokukamene.

„Zával?“zeptalseJason.

„Zkouška,“opravilhoNico.„Hazel,mohlabys?“

Hazelpopošladopředu.Položilarukunakámenacelýbalvanserozsypalnaprach.

363

Chodbaseotřásla.Postropěsešířilypraskliny.Frankanachvílipřepadlhrůznýstrach,žejerozdrtítunyzemě–trapnýzpůsobsmrtipotomvšem,čímsiprošli.Pakrachotumlkl.Prachseusadil.

Schodysezařezávalyhloubějidozemě,válcovýstroppodpíralydalšísloupy,tentokrátblížusebeazčernéholeštěnéhokamene.

Frankoviseztěchsloupůmotalahlava,jakobysedívaldozrcadlasnekonečnýmiodrazy.Stěnyzdobilyhrubéobrázkyčernéhodobytkasestupujícíhodolů.

„Jákrávyvážněnemusím,“neodpustilasiPiper.

„Souhlas,“přidalseFrank.

„TojeHádůvdobytek,“vysvětlovalNico.„Jetojenomsymbol–“

„Koukejtese,“ukázalFrank.

Naprvnímschodusezalesklzlatýpohár.Frankbypřísahal,žetamještěpředchvilkounestál.Bylplnýtmavozelenétekutiny.

„Hurá,“zajásalLeovlažně.„Tobudenášjed.“

Nicovzalpohár.„StojímeuprastaréhovchodudoNekromanteionu.SempřišelOdysseusadesítkydalšíchhrdinů,hledaliraduodmrtvých.“

„Poradilijim,abyprásklidobot?“zajímalseLeo.

„Tobychbrala,“přiznalaPiper.

NicosenapilzpoháruapodalhoJasonovi.„Chtěljsipomnědůvěruvnebezpečí?No,taktadymáš,synuJupitera.Jakmocmivěříš?“

Franknetušil,očemtoNicomluví,aleJasonnezaváhal.Vzalpoháranapilse.

Podávalisihokolemakaždýsenapiljedu.ZatímcoFrankčekalnasvůjpříděl,snažilseovládnout,abysemunetřáslynohyaneobracelžaludek.Napadloho,cobyasiřeklababička,kdybyhoviděla.

Tytroubo.FaiZhangu!vynadalabymuasi.Kdyžvšichnipijíjed,tytouděláštaky?

NaFrankapřišlařadanaposled.Zelenátekutinamupřipomínalazkvašenýjablečnýdžus.Dopilpohár.Proměnilsemuvrukouvdým.

Nicopokývalhlavou,očividněspokojený.„Gratuluju.Pokudnástenjednezabije,najdemecestuprvníúrovníNekromanteionu.“

364

„Jenomprvníúrovní?“zeptalasePiper.

NicoseobrátilkHazelaukázalnaschody.„Ažpotobě,sestřičko.“

NetrvalodlouhoaFranksipřipadalnaprostoztracený.Schodištěsedělilodotřísměrů.JakmileHazeljedenvybrala,rozděliloseznova.

Proplétalisespletitýmichodbamiahruběvytesanýmipohřebnímikomorami,kterévypadalystejně–dostěnvytesanéprašnévýklenky,vekterýchkdysimožnábývalatěla.Naobloucíchnadvstupybylynamaloványčernékrávy,bílétopolyasovy.

„Jámyslel,žesovajesymbolMinervy,“podivovalseJason.

„SýčekjejednozHádovýchposvátnýchzvířat,“vysvětlovalNico.„Jehokřikjezléznamení.“

„Tudy.“Hazelukázalanadveře,kterévypadalypřesněstejnějakoostatní.„Tajejediná,kterásenanásnezřítí.“

„Taktojsivybraladobře,“poznamenalLeo.

Frankovizačalopřipadat,žeopouštísvětživých.Kůžehobrněla,uvažoval,jestlijetovedlejšíúčinekjedu.Váčeksedřevemmuupasuztěžkl.Vestrašidelnézářikouzelnýchzbranívypadalikamarádijakopoblikávajícípřízraky.

Otvářsemuotřelchladnývzduch.ArésaMarsvjehohlavězmlkli,aleFrankovisezdálo,žeslyšívbočníchchodbáchšeptatjinéhlasy,zvoucího,abyodbočilzcesty,přišelblížaposlechlsi,coříkají.

Konečněsedostalikprůchoduvytesanémudotvarulidskýchlebek–nebotomožnábylylidskélebkyzasazenédoskály.PrázdnéočnídůlkyvefialovémsvětleDiokleciánovažezlajakobymrkaly.

Frankmálemvyskočilkestropu,kdyžmuHazelpoložilarukunapaži.

„Tohlejevstupdodruhéúrovně,“oznámila.„Radšisetamnejdřívpodívámsama.“

Franksianineuvědomil,žesepřesunulpředvchod.

„Jo,jasně…“Ustoupilapustilji.

Hazelpřejelaprstypovytesanýchlebkách.„Necítímžádnépasti,ale…Jetuněcodivného.Můjpodzemnísmyslje…popletený,jakobyněcopracovaloprotimněatajilo,cojepřednámi.“

365

„Třebatačarodějnice,předkteroutěvarovalaHekaté?“tipovalJason.„Ta,kterouLeovidělvesnu?Jaksejmenovala?“

Hazelsekousladortu.„Lepšíbudeneříkattojménonahlas.Aledávejtepozor.Jednovímjistě:odtétochvílejsoumrtvísilnějšínežživí.“

Franknetušil,jaktoví,alevěřiljí.Hlasyvtemnotějakobyšeptalyhlasitěji.Zachytilnáznakypohybuvestínech.Ztoho,jakkamaráditěkaliočimakolem,poznal,žeioniněcovidí.

„Kdejsounestvůry?“zeptalse.„Mysleljsem,žeGaiinubránuhlídáceláarmáda.“

„Jánevím,“odpovědělJason.Jehobledápleťvypadalazelenájakojedvpoháru.„Zrovnateďbychradšipřímýboj.“

„Pozornato,cosipřeješ,člověče.“LeosivyvolalnadlaniohnivoukouliaFrankbyltentokrátrád,ževidíplameny.„Játedadoufám,ženenínikdodoma.Přijdemetam,najdemePercyhoaAnnabeth,zničímebránuSmrtiahurázpátky.Možnásezastavímevkrámusesuvenýry.“

„Jo,“uchechtlseFrank.„Toberu.“

Chodbaseotřásla.Zestropusezačalysypatsutiny.

HazelpopadlaFrankazaruku.„Tobyloblízko,“leklase.„Tyhlechodbyuždlouhonevydrží.“

„Bránasmrtiseprávěznovuotevřela,“ohlásilNico.

„Jetoasitakcočtvrthodiny,“všimlasiPiper.

„Každýchdvanáctminut,“opraviljiNico,alenevysvětlil,jaktoví.„Musímepospíchat.PercyaAnnabethjsoublízko.Avnebezpečí.

Cítímto.“

Jaktakpostupovalidál,chodbyserozšiřovaly.Stropyvyrostly,tyčilysešestmetrůvysoko,azdobilyjepropracovanémalbysovvevětvíchbílýchtopolů.DíkytomuprostorubysemělFrankcítitlíp,aledokázalmysletjenomnataktickousituaci.Chodbybylydostvelkénato,abypojalyvelkénestvůry,dokonceiGiganty.Všudesaméslepérohy,dokonalámístaproútokzezálohy.Jejichskupinubymohlněkdosevřítzedvoustranneboiúplněobklíčit.Nemělibyšancinaústup.

VšechnyinstinktyFrankovinapovídaly,abyztěchchodebzmizel.Pokudžádnénestvůrynejsouvidět,znamenátojen,žese

366

schovávajíačekají,nežjepřepadnou.IkdyžtoFrankvěděl,nemohlstímnicmocdělat.BránuSmrtimusínajít.

Leopřidržovaloheňblízkoustěn.Franksivšimlstarořeckéhograffitivyškrábanéhodokamene.Neumělvtomjazycečíst,aletipoval,žejdeomodlitbyneboúpěnlivéprosbypoutníkůpředtisícovkamilet.Zemvchodběbylaposetákeramickýmistřepyastříbrnýmimincemi.

„Oběti?“hádalaPiper.

„Ano,“potvrdilNico.„Kdyžjsichtěla,abysetizjevilpředek,muselajsipřinéstoběť.“

„Mytodělatnebudeme,“navrhlJason.

Nikdonicnenamítal.

„Odsudjechodbanestabilní,“varovalajeHazel.„Podlahamůže…No,zkrátkapojďtezamnou.Šlapejtepřesnětam,kamjá.“

Kradlasedál.Frankšelhnedzaní–nežebybyltakstatečný,alechtělbýtHazelnablízku,kdybypotřebovalapomoct.Vhlavěsemuzasedohadovalyhlasybohaválky.Cítilnebezpečí–aužhodněblízko.

FaiZhangu.

Ztuhlnamístě.Tenhlas…tonebylArésaniMars.Zdálose,žetovycházítěsněvedleněj,jakobymuněkdošeptaldoucha.

„Franku?“ozvalsezanímtišeJason.„Hazel,počkejchvilku.

Franku,coseděje?“

„Nic,“zabručelFrank.„Jenom–“

Pylos,řekltenhlas.ČekámnatebevPylosu.

Frankovibylo,jakobymujedvybublávalkrkemzpátky.Užmnohokrátmělstrach.Setkalsedokoncesbohemsmrti.

Aletentohlashoděsiljinak.Rezonovalmuaždokostí,jakobyoněmvědělvšechno–jehoprokletí,zážitky,budoucnost.Babičkasivždyckypotrpělanauctívánípředků.Bylatočínskázáležitost.

Duchyjetřebakonejšit,brátjevážně.

Frankodjakživapovažovalbabiččinypověryzahloupost.Teďsitorozmyslel.Nepochybovalotom,že…

tenhlas,kterýkněmupromluvil,patříněkomuzjehopředků.

„Franku,nehýbejse,“ozvalaseHazelvyplašeně.

Shlédlauvědomilsi,žesechystaldošlápnoutmimo.

367

Abyspřežil,musíšvést,pokračovaltenhlas.Ažbudepříležitost,musíšsechopitvedení.

„Véstkam?“zeptalse.

Pakhlaszmizel.Frankcítil,žejepryč,jakobynajednoupokleslavlhkostvevzduchu.

„Člověče,“zabručelLeo.„Můžešnáslaskavěpřestatděsit?

Děkujupěkněpředem.“

Frankovikamarádinanějstarostlivěhleděli.

„Nicminení,“podařilosemuříct.„Jenom…nějakýhlas.“

Nicopřikývl.„Varovaljsemvás.Budetočímdálhorší.Mělibychom–“

Hazelzvedlaruku,abysizjednalaklid.„Počkejtetady,všichni.“

Frankovisetonelíbilo,alepustilasedálsama.Napočítaldotřiadvaceti,nežsevrátilasnapjatouazamyšlenoutváří.

„Jetamdoststrašidelnýprostor,“varovalaje.„Neleknětese.“

„Tonejdemocdohromady,“zamumlalLeo.AlevešlizaHazeldojeskyně.

Vypadalajakokruhovákatedrálastakvysokýmstropem,ažseztrácelvetmě.Vedlznítucetdalšíchchodebrůznýmisměryavkaždézaznívalypřízračnéhlasy.Frankaznervózňovalahlavněpodlaha.Tvořilajipříšernámozaikazkostíadrahokamů–lidskéstehenníkosti,kyčleažebra,zkroucenéaspojenédohladkéhopovrchu,posetédiamantyarubíny.Kroutilysejakokostlivíhadímužiaženy,abyochránilyvzácnékameny–tanecsmrtiabohatství.

„Ničehosenedotýkejte,“varovalajeHazel.

„Toměaninenapadlo,“vyhrklLeo.

Jasonsiprohlíželvýchody.„Kudyteď?“

Nicosetentokráttvářilnejistě.„Tohlebymělbýtprostor,kdekněžívyvolávalinejmocnějšíduchy.Jednachodbavedehloubějidochrámu,dotřetíúrovněaksamotnémuHádověoltáři.Alekterá?“

„Tahle.“Franknaniukázal.Vprůchodunaopačnéstraněnaněkývalpřízračnýřímskýlegionář.Tvářměl

zamlženouanejasnou,aleFrankovisezdálo,žeseduchdívápřímonaněj.

Hazelsezamračila.„Pročta?“

„Tynevidíštohoducha?“zeptalseFrank.

„Ducha?“podivilseNico.

368

Fajn…jestliFrankvidíducha,adětipodzemíne,pakjeněcorozhodněšpatně.Zdálosemu,jakobypodnímvibrovalazemě.Pakmudošlo,ževážněvibruje.

„Musímesedostatktomuvýchodu,“zavelel.„Rychle!“

Hazelsenanějmuselamálemvrhnout,abyhozadržela.„Počkej,Franku!Tazemnenístabilníapodní…no,jáaninevím,cojepodní.Musímnajítbezpečnoustezku.“

„Takhonem,“pobídlji.

StáhlsizezadlukapopohánělHazel,jakjensitroufal.Leoklopýtalzanímasvítil.Ostatníhlídalivzadu.Franktušil,žekamarádyděsí,alenemohlsipomoci.Cítilvkostech,žemajíjenompárvteřin,než…

Duchlegionářepřednimisevypařil.Jeskyněserozezvučelařevemnestvůr–desítek,snadstoveknepřátel,blížícíchsevšemisměry.Frankpoznalhrdelníduněníšestirukých,vřískánígryfů,hlubokýválečnýpokřikKyklopů–všechnytyzvukysipamatovalzbitvyoNovýŘím,jenznělypodzemísilnějiadunělymuvhlavěještěhlasitějinežhlasyválečnéhoboha.

„Hazel,nezastavujse!“nabádaljiNico.VytáhlodopaskuDiokleciánovožezlo.PiperaJasontasilimečeadojeskyněsenahrnulynestvůry.

Prvníliniešestirukýchobrůvypálilasprškukamenů,kteréotřáslypodlahouzkostíadrahokamůjakoledovoukrou.UprostředjeskyněseobjevilatrhlinaapostupovalapřímokLeoviaHazel.

Naopatrnostnezbývalčas.Franksevrhlnakamarádyavšichnitřisklouzlipřesprostor,přistálinakrajichodbyanadhlavamijimpřeletělokameníaoštěpy.

„Běžte!“křičelFrank.„Běžte,běžte!“

HazelaLeosehrnulidochodby,kterábylazřejmějakojedinábeznestvůr.Franknevěděl,jestlijetodobréznamení.

Kdyžbylidvametryuvnitř,Leoseobrátil.„Hej,dělejte!“

Celájeskyněseotřásla.Frankseohlédlajehoodvahaserozsypalanaprach.Jeskyniteďrozdělovalapatnáctmetrůširokápropast,přeskterousetáhlyjendvavratképásypodlahyzkostí.

Většinavojskanestvůrbylanadruhéstraně,zklamaněvylaaházela

369

vším,cojípřišlopodruku,včetněsvýchdruhů.Někteřísepokoušelizdolatmosty,kterépodjejichvahouskřípalyapraskaly.

Jason,NicoaPiperstálinabližšístraněpropasti,cožbylodobře,aleobklopovaljekruhKyklopůapekelnýchpsů.Zpostranníchchodebsepořádvalilydalšínestvůry,nadhlavamikroužiligryfové,kterýmhroutícísepodlahanevadila.

Zbylítřipolobohovésedochodbynikdynestihnoudostat.

IkdybysetamsnimiJasonpokusildoletět,srazilybyjenestvůryzevzduchu.

Franksivzpomnělnahlassvéhopředka:Ažbudepříležitost,musíšsechopitvedení.

„Musímejimpomoct,“naléhalaHazel.

Frankhorečněuvažoval,vduchuprovádělstrategicképropočty.

Vědělpřesně,cosestane–kdeakdybudoukamarádipřemoženi,jakcelájejichšesticezahynevtéhlejeskyni…pokudonsámturovnicinezmění.

„Nico!“křikl.„Tožezlo.“

NicozvedlDiokleciánovožezloavzduchvjeskynisefialovězamihotal.Zpuklinysezačalidrátduchové,pronikalizezdí–celářímskálegievplnébitevnízbroji.Nabíralifyzickoupodobujakooživlémrtvoly,alepůsobilizmateně.Jasonkřičellatinsky,nařizovaljim,abysezformovaliazaútočili.Nemrtvísealejenmotalimezinestvůrami,nachvílivyvolalizmatek,alenevydrželotodlouho.

FrankseobrátilnaHazelaLea.„Vydvajdětedál.“

Hazelvykulilaoči.„Co?Tone!“

„Musíte.“Bylatotanejtěžšívěc,jakoukdyFrankudělal,alevěděl,žejimnicjinéhonezbývá.„Najdětebránu.ZachraňteAnnabethaPercyho.“

„Ale–“LeoseohlédlFrankovipřesrameno.„Kzemi!“

Franksevrhldolůanadhlavamijimproletělasprškakamení.

Kdyžsemuvzáchvatukašleaspokrývkouprachupovedlozvednout,vstupdochodbybylpryč.Celáčáststěnysezhroutilaazbylajenhromadakouřícíchtrosek.

„Hazel…“Frankazradilhlas.Nezbývalomuneždoufat,žejesLeemnaživunadruhéstraně.Nedovolilsimysletnicjiného.

370

Vprsousemuvzedmulvztek.Obrátilseavrhlsenaarmádunestvůr.

371

LXVII

FRANK

Franknebylžádnýodborníknaduchy,aletimrtvílegionářimuselibýtpolobohové,protožerozhodnětrpěliporuchoupozornosti.

Drápalisezjámyabezcílněsemotalikolem,bezdůvodněvráželijedendodruhého,shazovalisenavzájemdopropasti,střílelišípydovzduchu,jakobysepokoušelizastřelitmouchy,aobčasčirounáhodouhodilikopím,mečemnebospolubojovníkemnanepřítele.

Armádanestvůrzatímhoustlaabylačímdálvzteklejší.Šestirucímetalisprškykamení,kterézasahovalylegionářskézombieakosilyjejakopapír.Démonkysnesourodýmanohamaaohnivýmivlasy(Franktipoval,žejsoutoempúsy)skřípalytesákyavykřikovalyrozkazynajinénestvůry.TucetKyklopůpostupovalpobortícíchsemostechalachtanílidé–telchini,jakéFrankvidělvAtlantě–házelipřespropastnádobkysřeckýmohněm.Vtésměsicibylidokonceidivocíkentauři,stříleliplanoucímišípyaudupávalidrobnějšíspojencepodkopyty.

Vlastnětovypadalo,ževětšinanepřáteljevyzbrojenanějakýmiohnivýmizbraněmi.Frankovitoipřeszázračnýnehořlavýváčekhrozněvadilo.

ProtlačilsedavemmrtvýchŘímanů,sestřelovalnestvůry,dokudmunedošlyšípy,pomalupostupovalkpřátelům.

Ažpozdě–sakra–siuvědomil,žesemělproměnitvněcovelkéhoasilného,třebavmedvědanebodraka.Sotvahotonapadlo,zabolelahopaže.Klopýtl,shlédlnanianevěřícněhledělnašíp,kterýmutrčelzlevéhobicepsu.Rukávmělnasáklýkrví.

372

Ztohopohledusemuzatočilahlava.Ahlavněsenaštval.Pokusilseproměnitvdraka,alenepovedlosemuto.Bolestmubránilavsoustředění.Možnábysenemělproměňovat,kdyžjeraněný.

Paráda,pomyslelsi.Natopřijduzrovnateď.

Pustillukasebralmečjednomupadlému…no,vlastněsinebyljistý,cotobylo–nějakáplazíválečniceshadímitělymístonohou.

Prosekávalsekupředu,snažilseignorovatbolestakrevskapávajícípopaži.

AsipětmetrůpřednímseNicojednourukouohánělčernýmmečemadruhoudrželvevýšiDiokleciánovo

žezlo.Křičelrozkazynalegionáře,aletisihonevšímali.

Jistěžene,uvědomilsiFrank.JetoŘek.

JasonaPipersedrželizaNikem.Jasonpřivolalnáporyvětru,abyodráželykopíašípy.Odpálilnádobkuřeckéhoohněpřímodochřtánujednohogryfa,kterývzplálavespirálesezřítildojámy.

Piperseohánělanovýmmečemadruhourukourozhazovalajídlozrohuhojnosti–šunky,kuřata,jablkaapomerančejakostřely.

Vzduchnadpropastíseproměnilvohňostrojplanoucíchstřel,výbušnýchraketačerstvýchpotravin.

PřestoseFrankovikamarádinemohliudržetnavěky.Jasonoviužstékalpotpotváři.Pořádkřičellatinsky:„Zformujtese!“Alemrtvílegionářineposlouchalianijeho.Některézombiepomáhalyjentím,žestályvcestě,překáželynestvůrámaschytávalypalbu.Kdybyaledálpadaly,nezbylobyjichdost,abysemohlyzorganizovat.

„Zcesty!“houklFrank.Kjehopřekvapenísepřednímmrtvílegionářirozestoupili.Tinejbližšíseobrátiliahledělinanějprázdnýmaočima,jakobyčekalidalšírozkazy.

„Nosuper…,“vyhrklFrank.

VBenátkáchhoMarsvaroval,ženadcházíopravdovázkouškajehovůdcovství.Apřízračnýpředekhonabádal,abyseujalvelení.

AlejestlitihlemrtvíŘímanéignorujíJasona,pročbyměliposlouchatjeho?ProtožejeMartovodítěnebosnadprotože…

Najednoumutodošlo.JasonužnenítakdocelaŘíman.ZměnilahodobastrávenávTábořepolokrevných.Reynatopoznala.Amrtvílegionářizřejmětaky.ApokudJasonuždálnevydávátysprávnévibraceneboauruřímskéhovůdce…

373

Franksedostalkekamarádůmvechvíli,kdysedonichpustilavlnaKyklopů.Zvedlmeč,abyodrazilpalicijednohoznich,pakbodlnestvůrudonohyaposlaljipozpátkudojámy.Zaútočiladalší.

Frankovisepodařilojiprobodnout,alezeztrátykrvezačínalslábnout.Viděnísemurozmazalo.Vušíchmuzvonilo.

MarněsiuvědomovalJasonaposvélevici,jakodrážíblížícísestřelyvětrem,Piperpopravici,křičícípovelyčaromluvou.Nabádalanestvůry,abysenapadalynavzájemnebosidopřálypříjemnýskokdojámy.

„Budetoprima!“přesvědčovalaje.

Párjichposlechlo,aleempúsyjejímpovelůmvzdorovaly.

Očividnětakyovládalyčaromluvu.NestvůrysekolemFrankataknakupily,žesemálemnemohlrozmáchnoutmečem.Pachjejichdechuatělhoskorouspal,ibezšípu,kterýmutepalvruce.Cožetoměludělat?Matněsivybavovalnějakýplán,alemyšlenkysemuzamlžovaly.

„Pitomíduchové!“křiklNico.

„Neposlouchají!“přidalseJason.

Tojeono.Frankjemusídonutitposlouchat.

Sebralvšechnusíluazaburácel:„Kohorty–semknoutštíty!“

Zombiekolemnějsepohnuly.SeřadilysepředFrankemaspojilyštítyksoběvchatrnéobrannéformaci.Alepohybovalysepomalujakonáměsíčnícianajehohlasjichzareagovalojenpár.

„Jakjsitoudělal,Franku?“křiklJason.

Frankovisemotalahlavabolestí.Nutilseneomdlít.„Jsemslužebněnejvyššířímskýdůstojník,“vysvětlil.„Hm–no,tebenepoznávají,promiň.“

Jasonsezašklebil,alenevypadal,žebyhotozvlášťpřekvapilo.

„Jaktimůžemepomoct?“

Frankbyrádznalnějakouodpověď.Nadhlavoumupřeletělgryfamálemmujiurazilspáry.NicohopraštilDiokleciánovýmžezlemanestvůratonapáliladostěny.

„Orbemformate!“nařídilFrank.

Poslechlyhoasitakdvatuctyzombií,snažilysevytvořitkolemFrankaajehokamarádůobrannýkruh.Dopřálotopolobohůmkrátký

374

oddech,alehrnulosenaněpřílišmnohonepřátel.Většinapřízračnýchlegionářůpořádbloumalavjakémsiomámení.

„Mojehodnost,“uvědomilsiFrank.

„Cojesní?“vyjeklaPiper,zatímcobodladivokéhokentaura.

„Jsemjenomcenturion.“

Jasonlatinskyzaklel.„Toznamená,ženemůževeletcelélegii.

Nemádostvysokouhodnost.“

Nicoseohnalčernýmmečempodalšímgryfovi.„Notakhopovyš!“

Frankmělmozekjakokaši.Nechápal,cotoNicoříká.

Povýšitho?Jak?

Jasonzaburácelsvýmnejlepšímvelitelskýmhlasem:„FrankuZhangu,já,JasonGrace,prétorDvanáctélegieFulminata,tidávámsvůjposlednírozkaz:vzdávámsesvéhodnostiaudělujitinouzovépovýšenívpolinaprétorasplnýmipravomocemitohopostavení.

Ujmisevelenítétolegie!“

Frankmělpocit,jakobyseněkdevHádověchrámuotevřelydveřeapustilydovnitřčerstvývzduch,kterýzaválchodbami.Šípvpažimunajednounevadil.Myšlenísemuvyjasnilo.Pohledzaostřil.VhlavěmupromluvilyhlasyMartaaArése,silnéajednotné:Zničje!

Frankmálemnepoznávalvlastníhlas,kdyžzařval:„Legie,agmenformate!“

Každýmrtvýlegionářvjeskynitasilmečazvedlštít.DralisekFrankovi,odstrkovaliasekalinestvůrystojícívcestě,ažstáliramenovedleramenesesvýmidruhy,vyrovnanídočtvercovéformace.Kamení,kopíaoheňnaněpořádpršely,aleFrankteďměldisciplinovanouobrannouformaci,kterájekrylazazdízbronzuakůže.

„Střelci!“zadunělFrank.„Eiaculareflammas!“

Nedělalsivelkénaděje,žetenpovelvyjde.Lukyzombiínemohlybýtvdobrémstavu.Alekjehopřekvapeníněkoliktuctůpřízračnýchbojovníkůjakojedennasadilyšípydotětiv.Jejichšpičkysamyodsebezahořelyaplanoucívlnasmrtivylétlaobloukemnadobrannouliniípřímonanepřítele.Kyklopovépadali.Kentauři

375

klopýtali.Jedentelchinječelamotalseshořícímšípemzaraženýmdočela.

Frankzasebouuslyšelsmích.Ohlédlseanechtělosemuvěřitvlastnímočím.NicodiAngelosevážněsmál.

„Toužjelepší,“pochválilhoNico.„Spusťútok!“

„Cuneumformate!“zaječelFrank.„Skopímivpřed!“

Formacezombiuprostředposílilaavytvořilaklín,kterýmělproniknoutřadaminepřítele.Vojácisnížilikopídoježícíselinieapostupovalikupředu.

Šestirucíkvíleliametalibalvany.Kyklopovémlátilipěstmiapalicemidospojenýchštítů,alelegionářiužnebylijenpapírovécíle.Mělinadlidskousílu,nezakolísalianipodnejprudšímiútoky.

Brzybylapodlahapokrytaprachemznestvůr.Liniekopíseprokousávalanepřítelemjakoobřízuby,sráželaobry,hadíženyipekelnépsy.Frankovilučištnícisestřelovaligryfyzevzduchuavyvolávalichaosvcentrunepřátelskéarmádynadruhéstraněpropasti.

Frankovysílyzačínalyovládatsvoustranujeskyně.Jedenzkamennýchmostůsezhroutil,alepodruhémpořádproudilydalšínestvůry.Franktomuselzastavit.

„Jasone,“křikl.„Můžešpřenéstpárlegionářůpřespropast?Levékřídlonepřítelejeslabé–vidíš?Využijtoho!“

Jasonseusmál.„Sradostí.“

TřimrtvíŘímanésevzneslidovzduchuapřeletělipropast.Pakjenásledovalitřidalší.NakonecsezanimivydalsámJasonajehojednotkasezačalaprobíjetpřekvapenýmitelchinyašířitstrachmezinepřátelskýmijednotkami.

„Nico,“obrátilsenanějFrank,„snažsedálprobouzetmrtvé.

Potřebujemejichvíc.“

„Provedu.“NicozvedlDiokleciánovožezloatozazářiloještětmavšífialovoubarvou.StěnamiseprodíralidalšíŘímané,abysepřidalidoboje.

Nadruhéstraněpropastikřičelyempúsyrozkazyvjazyce,kterýFrankneznal,alepodstatabylajasná.Pokoušelysepovzbuditspojence,abysedálpouštělipomostě.

376

„Piper!“vykřiklFrank.„Braňsetěmempúsám!Potřebujemetrochuchaosu!“

„Užjsemsimyslela,žetoneřekneš.“Rozječelasenadémonky:„Mášrozmazanýmejkap!Tvákamarádkaříkala,žejsišeredná!Dělánatebezazádyopičky!“Brzysevampýrkytakzaměstnalybojemmezisebou,ženemělyčaskřičetrozkazy.

Legionářipostupovalikupředuazvyšovalitlak.Museliobsaditmost,nežbudeJasonpřemožen.

„Jenačaseujmoutsevedení,“rozhodlseFrank.Zvedlvypůjčenýmečasjekotemsevrhldoboje.

377

LXVIII

FRANK

Franksianineuvědomil,žezáří.Jasonmupozdějiřekl,žehoMartovopožehnáníobalilorudýmsvětlemstejnějakovBenátkách.

Oštěpysehoaninedotkly.Kamenysemujaksivyhýbaly.Dokonceistímšípem,kterýmutrčelzlevéhobicepsu,secítilnabitýenergiíjakonikdypředtím.

PrvníKyklop,sekterýmsestřetl,padltakrychle,ažtobyloksmíchu.Frankhorozseklodrameneažk

pasuakolohnátserozpadlvprach.DalšíKyklopnervózněcouvl,Frankmupodťalnohyaposlalhodojámy.

Zbývajícínestvůrynajejichstraněpropastisechtělydátnaústup,alelegiejeodřízla.

„Formacetetsubo!“houklFrank.„Vřadězasebou,kupředu!“

Franksevydalnamůstekjakoprvní.Mrtvíhonásledovali,štítyspojenénaoboustranáchanadhlavami,odráželivšechnyútoky.

Jakmilepřešelposlední,kamennýmostsezhroutildotemnoty,alevtuchvíliužtobylojedno.

Nicodálpovolávallegionáředoboje.ZadlouhouhistoriiříšesloužilyazemřelyvŘeckutisíceŘímanů.Ateďsevrátily,přivolányDiokleciánovýmžezlem.

Franksehrnulkupředu,ničilvšechno,comustálovcestě.

„Játěspálím!“zapištěljedentelchinazoufalemáchallahvičkousřeckýmohněm.„Mámoheň!“

Franksnímudělalkrátkýproces.Jaknádobkadopadalakzemi,odkopljipřesútes,nežstačilaexplodovat.

378

JednaempúsasekladrápyFrankovipohrudi,alenicnecítil.

Rozsekaldémonkunaprachapostupovaldál.Bolestpronějnicneznamenala.Neúspěchbylvyloučen.

Teďvelellegii,dělalto,kčemusezrodil–bojovalsnepřáteliŘíma,nesldálsvůjodkaz,chránilživotypřáteladruhů.BylprétorFrankZhang.

Jehosílysmetalynepřátele,likvidovalykaždýpokussezformovat.JasonaPiperbojovalivedlenějavyzývavěječeli.Nicopostupovalposlednískupinoušestirukýchačernýmstyxskýmmečemznichdělalhromádkyvlhkéhlíny.

NežseFrankvzpamatoval,bylopobitvě.Piperrozsekalaposledníempúsuatasesmučivýmkvílenímvypařila.

„Franku,“všimlsiJason,„tyhoříš.“

Shlédl.Nakalhotymumuselodopadnoutpárkapekoleje,protožezačínalydoutnat.Frankponichplácal,ažpřestalykouřit,alenijakzvlášťhotoneznepokojovalo.DíkyLeoviseužohněbátnemusel.

Nicosiodkašlal.„Hmm…atakytizrukyčouhášíp.“

„Jávím.“Frankhopopadlavytáhlsihozrány.Cítiljenzatáhnutíapakteplo.„Tonic.“

Pipermudalasnístkousekambrózie.Kdyžmuovazovalaránu,prohlásila:„Franku,tyjsibylúžasný.Úplněstrašlivý,aleúžasný.“

Franktaslovanějaknedovedlstrávit.Strašlivý,tokněmunesedělo.BylpřecejenomFrank.

Adrenalinznějpomaluvyprchával.Rozhlédlsekolemapodivilse,kamsepodělivšichninepřátelé.Jedinýminestvůrami,kterézbyly,bylijehovlastnínemrtvíŘímané,strnulestojícíseskloněnýmizbraněmi.

Nicozvedlžezlostemnouanečinnoukoulí.„Mrtvítuuždlouhonezůstanou,kdyžjepobitvě.“

Frankseobrátilkesvýmjednotkám.„Legie!“

Zombiesepostavilydopozoru.

„Bojovalijstedobře,vojáci,“pochváliljeFrank.„Teďsimůžeteodpočinout.Odchod.“

Zhroutilisenahromádkykostí,brnění,štítůazbraní.Pakserozplynulyity.

379

Franksecítil,jakobyseměltakyrozsypat.Ipřesambróziimuvezraněnépažizačínalotepat.Víčkamutěžklavyčerpáním.PožehnáníMartavyprchaloapřepadlahoúnava.Alejehopráceještěneskončila.

„HazelaLeo,“vypravilzesebe.„Musímejenajít.“

Jehopřátelésezahledělipřespropast.Chodbunadruhéstranějeskyně,vekterézmizeliHazelaLeo,pohřbilytunysutin.

„Tamtudynemůžeme…“hleslNico.„Možná…“

Najednousezakymácel.Bylbyspadl,kdybyhoJasonnezachytil.

„Nico!“vykřiklaPiper.„Cotije?“

„Brána,“zasípalNico.„Něcoseděje.PercyaAnnabeth…

musímejíthned.“

„Alejak?“zeptalseJason.„Tachodbajepryč.“

Frankzaťalzuby.Nedošeltakdaleko,abyteďbezmocněpostával,zatímcojsoupřátelévmaléru.„Nebudetožádnálegrace,“

zasupěl.„Aleexistujejinácesta.“

380

LXIX

ANNABETH

ZahynoutrukouTartara,tonevypadalonavelkoučest.

Annabethhleděladojehotemnévířícítvářeausoudila,žebyradšiumřelaméněvýznačnýmzpůsobem–třebaspadlazeschodůneboodešlavespánkuvosmdesátiletech,poklidnémpokojnémživotěsPercym.Ano,toneznělošpatně.

Nebylotopoprvé,coAnnabethčelilanepříteli,kteréhonemohlaporazitsilou.NormálněbysesnažilahrátočasnějakýmidůvtipnýmiřečmivestyluAthény.

Jenžehlasjineposlouchal.Nebylaschopnaanizavřítpusu.

Tušila,žeslintástejnějakoPercyvespánku.

Jennejasněsiuvědomovala,jakkolemnívíříarmádanestvůr,alepoprvnímtriumfálnímzařvánítahordazmlkla.AnnabethiPercyužmělibýtdávnorozsápáninakousky.Alenestvůrysiudržovalyodstup,čekaly,couděláTartar.

Bůhjámysiprotáhlprsty,prohlédlsinaleštěnéčernédrápy.

Nemělvetvářižádnývýraz,alepotěšeněsenapřímil.

Jefajnmíttělo,pronesl.Těmahlerukamavásmůžuvykuchat.

Jehohlaszněljakopozpátkupuštěnánahrávka,jakobytaslovavtahovalvírjehotváře,jakobynevycházelaven.Vlastněsezdálo,žejevšechnopřitahovánoktvářitohoboha–tlumenésvětlo,jedovatémraky,podstatanestvůr,dokonceiAnnabethinakřehkáživotnísíla.

Rozhlédlasekolemazaznamenala,ževšechnonatéhlerozlehléplánizískalojakýsimlžnýocaskometyatensměřujekTartaru.

381

Annabethvěděla,žebymělaněcoříct,aleinstinktyjínapovídaly,abyseschovala,nedělalanic,čímbyksoběpřitáhlabohovupozornost.

Kromětoho,coasitakmůžeříct?Tohlevámjenomtakneprojde?

Nebylatopravda.SPercympřežilitakdlouhojediněproto,žesiTartarvychutnávalsvounovoupodobu.Chtělsidopřáttopotěšeníafyzickyjeroztrhatnakousky.Annabethnepochybovala,žekdybychtěl,dokázalbyzhltnoutjejíexistencijedinýmpomyšlením,taklehce,jakovypařilHyperionaaKríose.Dásepotomnějakznovunarodit?Annabethtonechtělazjišťovat.

Percyvedleníudělalněco,cohoještěnikdynevidělaudělat.

Upustilmeč.Jentakmuvypadlzrukyazadunělozem.Tvářužmunezakrývalamrtvámlha,alekůžimělpořádmrtvolnou.

Tartarznovuzasyčel–nejspíšsesmál.

Vášstrachúžasněvoní,libovalsibůh.Chápu,jakjepříjemnémítfyzickétělostolikasmysly.SnadmámojemilovanáGaiapravdu,kdyžsechceprobuditzespánku.

NatáhlmohutnoufialovoupažiabylbyuškublPercyhojakoplevel,alezasáhlBob.

„Zmiz!“Titánnamířilnabohakopí.„Nemášsedotohocoplést!“

Plést?Tartarseobrátil.Jájsemvládcevšechtvorůtemnoty,tytitěrnýIapéthe.Můžusidělat,cosemizlíbí.

Jehočernýcyklonzavířilrychleji.Hučeníznělotakstrašlivě,žeAnnabethpadlanakolenaasevřelasiuši.Bobsezakymácel,chumáčovitýocaskometyjehoživotnísílyseprotáhl,jakhotovtahovaloktvářiboha.

BobvzdornězařvalazaútočilkopímTartarovinaprsa.Nežsejichstačilodotknout,smetlTartarBobastranoujakootravnýhmyz.

Titánpřistálnazemi.

Pročsenerozplyneš?uvažovalTartar.Nejsinic.jsiještěslabšínežKríosaHyperion.

„JsemBob,“prohlásilBob.

Tartarzasyčel.Cojeto?CojeBob?

„ZvoliljsemsibýtvícnežIapéthos,“oznámilmuTitán.

„Neovládášmě.Nejsemjakomíbratři.“

382

Límeckombinézysemuvyboulil.VyskočilBobík.Kočkapřistálanazemipředsvýmpánem,nahrbilazádaazasyčelanavládcejámy.

Annabethužaslesledovala,jakBobíkzačínárůst,jehopostavapoblikává,ažsekočičkaproměnilavevzrostléhoprůhlednéhokostlivéhošavlozubéhotygra.

„Ataky,“dodalBob,„mámhodnoumicku.“

Bobík,kterýužnebylmalákočička,skočilnaTartaraazaťalmudrápydostehna.Vylezlmuponozenahoru,přímopodkroužkovousuknici.Tartarzadupalazavyl,fyzickápostavasemunajednouužtoliknezamlouvala.MezitímmuBobzarazilkopídobokupřímopodbrnění.

Tartarzařval.PláclpoBobovi,aleTitáncouvlzjehodosahu.

KopísesamovytrhlozbohovamasaavlétloBobovizpátkydoruky,ažAnnabethužaslepolkla.Nikdysinepředstavovala,žekoštědokážetolikužitečného.BobíkseskočilzpodTartarovysukně.

Doběhlkesvémupánoviazezubůmuodkapávalzlatýichor.

Tyzemřešprvní,Iapéthe,rozhodlseTartar.Paksitvoudušipřidámdobrněníatamsebudepomalurozpouštět,znovaaznova,vevěčnýchmukách.

Tartarsepraštilpěstídobrnění.Mléčnétvářevkovuzavířilyamlčkyječely,žechtějíven.

BobseobrátilkPercymuaAnnabeth.Titánsezašklebil.

Annabethbynahrozbuvěčnéagonieasitakhlenereagovala.

„Jdětedobrány,“nařídiljim.„JátosTartaremvyřídím.“

Tartarzaklonilhlavuazaburácel–vytvořiltaksilnévakuum,žetonejbližšílétajícídémonyvtáhlodojehorozvířenétvářearoztrhalojetonacucky.

Vyřídíštosemnou?posmívalsebůh.JsijenomTitán,podřadnějšídítěGaii!Zatudrzosttěnechámtrpět.Acosetýčetvýchdrobounkýchsmrtelnýchkamarádů…

Tartarmáchlrukoukarmáděnestvůrapobídljekupředu.

ZNIČTEJE!

383

LXX

ANNABETH

ZNIČTEJE.

Annabethslýchalataslovatakčasto,žejivytrhlazomámení.

Pozvedlamečazaječela:„Percy!“

PopadlAnaklusmos.

Annabethskočilakřetězům,kterédrželybránuSmrti.Jejíčepelzkostidrákonajedinýmúderemproseklakotvištěnalevéstraně.

Percyzatímodrazilprvnívlnunestvůr.Bodlduchaaraeavyjekl:„Pche!Pitomékletby!“Pakskosilpůltuctutelchinů.Annabethskočilazanějapřeťalařetězynadruhéstraně.

BránasezachvělaaspříjemnýmCink!seotevřela.

BobajehošavlozubýparťáksedálproplétaliTartarovikolemnohou,útočiliavyhýbalisejehospárům.Nevypadaloto,žemumocubližují,aleTartarvrávoral,očividněnebylzvyklýnabojvlidskémtěle.Ohnalseaminul,znovuseohnalazaseminul.

Kbráněsevrhlydalšínestvůry.Annabethprolétlokolemhlavykopí.Obrátilase,probodlabřicho

empúseaspěchalakbráně,kterásezačínalazavírat.

Bojovalaapřitomzapřeladveřenohou.Obrácenázádykekabiněvýtahuseaspoňnemuselabátútokůzezadu.

„Percy,sem!“zaječela.

Dorazilkní,ztvářemuodkapávalpot,zněkolikarankrev.

„Jsivpořádku?“zeptalaseho.

Přikývl.„Jennějakákletbabolestiodarae“Rozseklvevzduchugryfa.„Bolíto,alenezabijeměto.Nastup.Jápodržímtlačítko.“

384

„Totak!“Rukojetímečeplácladočenichumasožravéhokoně,ažsesplašilarozběhlsedavem.„Slíbiljsimi,Chaluhovýmozečku,žeužsenikdynerozdělíme!Užnikdy!“

„Tyjsialenemožná!“

„Takytěmiluju!“

CelýšikKyklopůzaútočil,odkopávalmenšínestvůryzcesty.

Annabethsoudila,žejesníkonec.„AzrovnaKyklopové!“

Percyzesebevyrazilbojovývýkřik.UnohouKyklopůseotevřelazemapostříkalanestvůrytekutýmohněmzPyrifíegethónu.

Tavodasicesmrtelníkyléčila,aleKyklopůmneprospívala.Shořelivpřívalovévlněohně.Žílasesamazacelila,aleznestvůrnezbylonicnežřadaspálenýchskvrn.

„Annabeth,musíšjít!“naléhalPercy.„Nemůžemetuzůstatoba!“

„Ne!“křikla.„Dolů!“

Neptalseproč.Přikrčilse,Annabethhopřeskočilaabodlamečemdohlavypotetovanéhoobra.

StálisPercymvedlesebevedveříchvýtahuačekalinadalšínápor.Taexplodujícížílanestvůrynachvilkuzadržela,alenebudetrvatdlouho,nežsivzpomenou:Počkat,násjepřecepětasedmdesátbambilionů,aonijenomdva.

„Takjo,“hleslPercy.„Amášnějakýlepšínápad?“

Annabethsipřála,kéžbyano.

BránuSmrtimělihnedzasebou–svůjvýchodztétonočnímůry.

Alenemohlijipoužít,pokudněkdodlouhýchdvanáctminutnepodržítlačítko.Kdybynastoupili,nechalidveřezavřítanikdotenknoflíknemačkal,nedopadlobytodobře,otomAnnabethnepochybovala.Ajestliznějakéhodůvoduodedveříustoupí,jistěsezavřouazmizí.

Bylatotakžalostněsmutnásituace,žejípřipadalaskoroksmíchu.

Davnestvůrzvolnapostupovalkupředu,vrčelasbíralodvahu.

Bobovyútokymezitímslábly.Tartarseučilzvládatsvénovétělo.

ŠavlozubýBobíksevrhalnabohaaTartarhoodrážel.Bobútočil,vzteklehřměl,aleTartarchňapljehokopíavytrhlmuhozruky.

SkoplBobazesvahuasraziljímřadutelchinůjakokuželkyzmořskýchsavců.

385

VZDEJSE!zadunělTartar.

„Aninápad,“odseklBob.„Nejsimůjpán.“

Taksivtomsvémvzdoruumři,obořilsenanějbůhjámy.VyTitániproměnejstenic.MédětiGigantibylyvždyckylepší,silnějšíakrutější.Tyudělajízesvětanahořetemnémísto,jakojemojeříše!

Tartarpřelomilkopínapůlky.Bobbolestnězařval.ŠavlozubýBobíkmupřiskočilnapomoc,zavrčelnaTartaraaodhaliltesáky.

Titánsesnažilvstát,aleAnnabethviděla,žejekonec.Inestvůryseobrátily,abysepodívaly,zřejměvycítily,žesejejichpánTartarchystáudělatněcovelkolepého.SmrtTitánastálazavidění.

PercysevřelAnnabethruku.„Zůstaňtady.Jámupůjdunapomoc.“

„Percy,tonemůžeš,“zachraptěla.„STartaremsenedábojovat.

Nedokážemeto.“

Věděla,žejetotak.Tartarbyltřídasamaprosebe.BylmocnějšínežbohovéneboTitáni.Apolobohovépronějneznamenalivůbecnic.KdybysePercyvydalBobovinapomoc,rozmáčklbyhojakomravence.

AleAnnabethzároveňvěděla,žejiPercyneposlechne.NemohlnechatBobaumřítsamotného.NebylbytoprostěPercy–atobyljedenzmnohadůvodů,pročhomilovala,ikdyžtonaněmbylotakhrozněotravné.

„Půjdemespolu,“rozhodlaseAnnabeth.Věděla,ženadcházíjejichposledníbitva.Jestlisevzdálíodbrány,nikdysenedostanouzTartaru.Aspoňalezemřouvbojibokpoboku.

Chystalaseříct:Teď.

Vojskemprojelpoplašenýnával.Annabethuslyšelazdálkyječení,výkřikyavytrvalébum,bum,bum,

přílišrychlénato,abytobyltlukotsrdcevzemi–spíšsezdálo,žeseplnourychlostíženeněcovelikéhoatěžkého.Dovzduchuvyletělšestirukýobr,jakobyhoněcovyhodilo.Nadhordunestvůrsevznesloblakjasnězelenéhoplynujakosprškazjedovatéhovodníhoděla.Všechno,comustálovcestě,serozpadlo.

PřesvyprázdněnousyčícípůduspatřilaAnnabethpříčinurozruchu.Začalaseusmívat.

386

Maeonskýdrákonroztáhllímecazasyčel,jehojedovatýdechnaplnilbojištěpachemboroviceazázvoru.Vztyčilsvétřicetimetrovétělo,máchlzeleněgrošovanýmocasemazničilbatalionobrů.

NazádechmujelGigantsčervenoukůžíaskvětinamivzrzavýchcopech,vevestězezelenékůžeasmečemzdrákoníkostivruce.

„Damasene!“vykřiklaAnnabeth.

Gigantpokývl.„AnnabethChaseová,daljsemnatvouradu.

Zvoliljsemsinovýosud.“

387

LXXI

ANNABETH

Cotomáznamenat?zasyčelbůhjámy.Pročjsipřišel,můjsynuvnepřízni?

DamasensepodívalnaAnnabeth,vočíchjasnývýraz:Běžte.

Honem.

ObrátilsekTartarovi.Maeonskýdrákonzadupalazavrčel.

„Přálsisvhodnějšíhosoupeře,otče?“zeptalseDamasenklidně.

„JsemjedenzGigantů,nakteréjsitakhrdý.Chtěljsi,abychbylbojovnější?Možnázačnutím,žetězničím!“

Damasenzvedlkopíazaútočil.

Nahrnulasekněmuarmádanestvůr,alemaeonskýdrákonsrovnalsezemívšechno,comustálovcestě,máchalocasemarozstřikovaljed,zatímcoDamasensekalpoTartarovianutilbohaustupovatjakolvazahnanéhodokouta.

Bobodvrávoralzbitvysesvoušavlozuboukočkoupoboku.

Percyjekryl,jakjenmohl,nutilžílyvzemivybuchovatjednupodruhé.Některénestvůryvypařila

styxskávoda.JinédostalysprškuzKókýtuazazoufaléhokvílenísezhroutily.DalšísmáčelavodaLéthé,zíralynechápavěkolemsebe,netušily,kdejsou,adokonceanikdojsou.

Bobdokulhalkbráně.Zrannapažíchanaprsoumuvytékalzlatýichor.Údržbářskoukombinézumělnacáry.Bylzkroucenýasehnutý,jakobyTartarspoluspřelomenímkopízlomiliněcovněm.Přestovšechnoseusmívalastříbrnéočimuspokojenězářily.

„Běžte,“nařídiljim.„Jápodržímtenknoflík.“

Percynanějzůstalhledět.„Bobe,tynejsivestavu–“

388

„Percy.“Annabethhrozilo,žesejízlomíhlas.Nenávidělasamasebezato,žetochcenechatBobaudělat,alevěděla,žejetojedinácesta.„Musíme.“

„Nemůžemejejentakopustit!“

„Musíš,kamaráde.“BobpoplácalPercyhopopažiamálemhosrazilnazem.„Tenknoflíkještěudržím.Amámfajnkočku,taměpohlídá.“

ŠavlozubýBobíksouhlasnězavrčel.

„Kromětoho,“dodalBob,„jetisouzenovrátitsedosvěta.

SkončittoGaiinošílenství.“

NadhlavamijimpřeletělječícíKyklop,syčícípojedovatéspršce.

Opětatřicetmetrůdáldusalmaeonskýdrákondavemnestvůravydávalčvachtavézvuky,jakobyšlapalhrozny.Damasennajehohřbetěvykřikovalurážkyabodaldobohajámy,postrkovalTartaraodbrány.

Tartarsesunulzanímaželeznýmibotamivyráželkráteryvzemi.

Nemůžešmězabít!hřímal.Jsemjámasama.Toužrovnouzkus

zabítzem.Gaiaajá–myjsmevěční.Patříšnámtělemiduší!

Udeřilmohutnoupěstí,aleDamasensevyhnulavrazilkopíTartarovizbokudokrku.

Tartarzavrčel,zřejměvícrozezlennežzraněn.Obrátilvířícívakuovoutvářkobrovi,aleDamasensevyhnulvčas.Tucetnestvůrtovtáhlodovíruarozpustilo.

„Bobe,nedělejto!“vyjeklPercyaprosilhopohledem.„Zničítěnatrvalo.Nebudecestazpátky.Nebudeobnova.“

Bobpokrčilrameny.„Kdoví,cobude?Teďmusíšjít.Tartarmápravduvjednévěci.Neporazímeho.Můžemevámjenomzískatčas.“

BránasepokusilakolemAnnabethinynohyzavřít.

„Dvanáctminut,“řeklTitán.„Toprovásmůžuudělat.“

„Percy…podrždveře.“AnnabethsevrhlaTitánovikolemkrku.

Políbilahonatvář,očimělaplnéslz,ažpořádněneviděla.Bobovazarostlátvářvonělapočisticíchprostředcích–saponátuscitronovouvůníaleštěncenadřevo.

„Nestvůryjsouvěčné,“vyhrklaasnažilasenerozbrečet.

„BudemesitěaDamasenapamatovatjakohrdiny,jakonejlepšího

389

TitánaanejlepšíhoGiganta.Povímeovásnašimdětem.Udržímetuhistorkunaživu.Jednohodnesezaseobnovíte.“

Bobjípocuchalvlasy.Kolemočísemuudělalyvráskyodsmíchu.„Tojedobře.Azatím,kamarádi,zaměpozdravujtesluníčkoahvězdy.Abuďtesilní.Tohlemožnánenívašeposledníoběť,abystezastaviliGaiu.“Lehcejiodsebeodstrčil.„Užneníčas.Jděte.“

AnnabethpopadlaPercyhozapažiavtáhlahodokabinyvýtahu.

Naposledzahlédlamaeonskéhodrákona,jaktřesesjednímobremjakoshadrovoupanenkou,aDamasenabodajícíhoTartaradonohou.

BůhjámyukázalnabránuSmrtiazavrčel,připravenýdoakce.

BobzamrkalnaAnnabeth.„Přidržtebránunasvéstranězavřenou,“poradiljim.„Budesebránit.Držteji–“

Dveřesezasunuly.

390

LXXII

ANNABETH

„Percy,pomozmi!“vyjeklaAnnabeth.

Zapřelasecelýmtělemdolevéstranydveří,tlačilajedostředu.

Percydělaltotéžnapravo.Nebylytamžádnérukojeti,nic,čehobysedalodržet.Jakkabinavýtahustoupala,bránasetřáslaasnažilaseotevřít,hrozila,žejevysypeněkammeziživotasmrt.

Annabethbolelaramena.Lehkáhudbavkabiněvšechnoještězhoršovala.Pokudmuselyvšechnynestvůryposlouchattensongoláscekpinacoladěaprocházkámvdešti,nenídivu,žemělystochutímasakrovat,jakmilesedostalydosmrtelnéhosvěta.

„OpustilijsmeBobaaDamasena,“zasípalPercy.„Onikvůlinámumřou,amyjenom–“

„Jávím,“zabručela.„Uvšecholympskýchbohů,Percy,játovím.“

Annabethbylaskororáda,žemáprácisdveřmivýtahu,abyjeudrželazavřené.Hrůza,kterájíprojíždělasrdcem,jíaspoňbránilapropadnoutzoufalství.OpustitDamasenaaBobabylotonejtěžší,cokdyudělala.

CelérokyvTábořepolokrevnýchjirozčilovalo,žeostatnítábornícichodínavýpravyaonatrčínamístě.Dívalase,jaksizískalislávu…nebojakselhalianevrátilise.Odsvýchsedmiletsimyslela:Pročtakyjánemůžuprokázat,coumím?Pročneveduvýpravu?

Teďsiuvědomovala,ženejhoršízkouškaprodítěAthénynenívéstvýpravunebočelitsmrtivboji,nýbržstrategickyustoupit,nechatněkohojinéhovéstnápornebezpečí–zvlášťkdyžtaosobaje

391

kamarád.Muselasesmířitstím,ženemůžeochránitvšechny,kterémáráda.Nedokáževyřešitkaždýproblém.

Nesnášelato,alenasebelítostnemělačas.Zamrkala,abyzahnalaslzy.

„Percy,brána,“varovalaho.

Křídlasezačínalaotevíratadovnitřzavanulnápor…ozonu?

Síry?

Percyprudcezatlačilnasvéstraněaškvíraseuzavřela.Očimuvztekleplály.Doufala,žesenezlobínani,alejestliano,nemohlamutovyčítat.

Pokudhotoudržívchodu,pomyslelasi,takjenaťmávztek.

„ZabijuGaiu,“přísahal.„Roztrhámjiholýmarukama.“

Annabethpřikývla,alemyslelanaTartarovochvástání.Nejdehozabít.Gaiutakyne.ProtitakovésílejsoudokonceiTitániaGigantibeznadějněbezmocní.Apolobohové,tiužnemajívůbecžádnoušanci.

VzpomnělasitakynaBobovovarování:Tohlemožnánenívašeposledníoběť,abystezastaviliGaiu.

Cítilatupravduhlubokovkostech.

„Dvanáctminut,“zamumlala.„Jenomdvanáctminut.“ModlilasekAthéně,abyBobudrželtlačítkoNAHORUtakdlouho.Modlilasezasíluamoudrost.Uvažovala,conajdou,ažtímvýtahemvyjedounahoru.

Pokudtamkamarádinebudou,nebudouovládatdruhoustranu…

„Mytozvládneme,“ujistiljiPercy.„Musíme.“

„Jasně,“přikývlaAnnabeth.„Musíme.“

Přidržovalidveřezavřené,zatímcosekabinaotřásala,hudbahrálaaněkdepodnimiTitánsGigantemobětovaliživotzajejichúnik.

392

LXXIII

HAZEL

Hazelnebylapyšnánato,žeserozbrečela.

Poté,cosechodbazhroutila,začalakvíletaječetjakodvouletéděckovnávaluvzteku.Nedokázalapohnouttroskami,kteréjiaLeadělilyodostatních.Kdybysepůdaještěpohnula,celýkomplexbysejimzhroutilnahlavy.Přestobušilapěstmidokamenůaječelanadávky,kterébyjíveškoleSvatéAgnesvyneslynepěknétresty.

Leonanihledělsvykulenýmaočimaaoněměle.

Nechovalasekněmufér.

Naposled,kdyžseonidvaocitlispolu,hopřenesladosvéminulostiaukázalamuSammyho,jehopradědečka–Hazelinaprvníhokluka.Naložilananějcitovébřemeno,okterénestál,atakhoomámila,žejepakkvůlitomumálemzabilaobřínestvůrnákreveta.

Ateďseocitlizasesami,zatímcokamarádimožnáprávěumírajívbojisarmádounestvůraonahysterčí.

„Promiň.“Otřelasitvář.

„Poslouchej,abysvěděla…“Leopokrčilrameny.„Takyjsemsepárkrátpustildoskály.“

Těžcepolkla.„Frankje…onje–“

„Poslouchej,“přerušiljiLeo.„Franksiumíporadit.Proměnísetřebavklokanaapředvedetěmhnusákůmhopsavýdžiu-džitsu.“

Pomohljívstát.Navzdorypanice,kterávnívřela,věděla,žemáLeopravdu.Frankaostatnínejsoubezmocní.Najdousizpůsob,jakpřežít.Nejlepší,comůžousLeemudělat,jejítdál.

393

Prohlíželasiho.Vlasymělpřerostlejšíastřapatějšíatvářštíhlejší,vypadalménějakoskřítekavícjakoštíhlýelfzpohádek.

Největšírozdílbylvočích.Neustálemutěkaly,jakobysepokoušelzahlédnoutněcozaobzorem.

„Omlouvámse,Leo,“povzdechlasi.

Povytáhlobočí.„Fajn.Zaco?“

„Za…“Bezmocněmáchlarukou.„Zavšechno.Zato,žejsemsitěspletlaseSammym,žejsemtěpopletla.Teda,jánechtěla,alejestli–“

„Notak.“Stiskljíruku,aleHazelvtomgestunecítilanicromantického.„Strojemajímakat.“

„Uf,coto?“

„Podlemějevesmírvzásadějakostroj.Nevím,kdohovyrobil,jestlitobylisudičky,bohovénebobůhsvelkýmBneboco.Alevětšinoupracuje,jakmá.Jasně,občassepársoučástekpokazíaněconefunguje,alevětšinou…sevěcidějouznějakýhodůvodu.Jakožejsmesemydvasešli.“

„LeoValdezi,“žaslaHazel,„tyjsifilozof.“

„Alene,“uchechtlse.„Jsemjenommechanik.AlepodleměmůjbisabueloSammyvěděl,ocojde.Nechaltějít,Hazel.Ajájsemtimělvyřídit,žejetotakdobře.TyaFrank–vámtospoluklape.

Všichniseztohodostaneme.Doufám,žespolubudetešťastní.

Kromětoho,Zhangsibeztebeaninezavážeboty.“

„Tobylosprostý,“vyhubovalamuHazel,alepřipadalojí,jakobyvníněcopovolilo–chumáčnapětí,kterývsoběnosilacelétýdny.

Leosevážnězměnil.Hazelsizačínalamyslet,ženašladobréhokamaráda.

„Cosetosteboustalo,kdyžjsibylsám?“zeptalase.„Kohojsipotkal?“

Leovizacukalouoka.„Tojenadlouho.Jednoutitopovyprávím,alepořádještěnevím,jaksetovyvrbí.“

„Vesmírjestroj,“připomnělamuHazel,„takžetovšechnovyjde.“

„Snadjo.“

„Pokudtonenínějakýtvůjstroj,“dodalaHazel.„Protožetvéstrojenikdynedělají,comají.“

394

„Jo,haha.“Leosinechalvzplátruku.„Tak,kudyteď,slečnoPodzemnice?“

Hazelsledovalastezkupřednimi.Ponecelýchdesítimetrechsechodbarozdělovalanačtyřimenší,všechnybylystejné,jenzténalevovyzařovalchlad.

„Tudy,“usoudila.„Připadáminejnebezpečnější.“

„Užjsemcelýžhavý,“povzdechlsiLeo.

Začalisestupovat.

Jakmilesedostalikprvnímuklenutémuprůchodu,našlajesmradlaváGale.

VyběhlaHazelpotěleazkroutilasejíkolemkrku,přitomnaštvaněštěbetala,jakobychtělaříct:Kdejstebyli?Mátezpoždění.

„Tohozvířeteužmámplnýzuby,“postěžovalsiLeo.„Jestlispustíprdytadyvtomuzavřenýmprostoru,stímmýmohněmvyletímedopovětří.“

GalenaLeavyštěklanějakoutchoříurážku.

Hazeljepobízeladál.Cítilachodbupřednimi,jaksezvolnasvažujenecelýchstometrů,pakústídovelkéhoprostoru.Vtéjeskynibyloněcochladného,těžkéhoamocného.HazelněcopodobnéhocítilanaposledyvjeskyninaAljašce,kdejiGaianutilavzkřísitvládceGigantůPorfyrióna.HazeltehdyGaiepřekazilaplány,alemuselapřitomjeskynistrhnout,obětovatsvůjimatčinživot.

Odalšítakovouzkušenostnestála.

„Leo,připravse,“zašeptala.„Blížímese.“

„Kčemu?“

Chodbouserozeznělženskýhlas:„Kemně.“

Hazelzasáhltakprudkýnápornevolnosti,ažsejírozklepalakolena.Celýsvětseposunul.Jejísmyslprosměr,podzemíobvykledokonalý,seteďúplněztratil.

Připadalojí,žesesLeemaninepohnuli,anajednoubyliostometrůdáluvstupudojeskyně.

„Vítejte,“ozvalsehlastéženy.„Natohlejsemsetěšila.“

Hazelpřejelapohledempojeskyni.Neviděla,kdotomluví.

PřipomínalojítoPantheonvŘímě,ažnavýzdobuàlaHádes.

395

Doobsidiánovýchstěnbylyvytesányscénysmrti:obětinákazy,mrtvolynabitevnímpoli,mučírnyskostramivisícímivželeznýchklecích–tovšechnovyšperkovánodrahokamy,cožtuscénudělaloještěpříšernější.

StejnějakovPantheonubylaklenutástřechasestavenazčtyřhrannýchpanelů,alekaždýznichbylstéla–náhrobníkámensestarořeckýminápisy.Hazeluvažovala,jestlijsouzanimipochovánatěla.Stímnarušenýmvnímánímsinebylajistá.

Dalšívýchodyneviděla.Navrškustropu,kdebylovPantheonuokno,selesklkruhovýčirýčernýkámen,jakobymělposílitdojem,žeodsudneníúniku–místooblohyjenahořejentemnota.

Hazelzajelapohledemdostředumístnosti.

„Jo,“přitakalLeo.„Jetobrána,jasně.“

Patnáctmetrůpřednimivolněstályvýtahovédveřesrytýmistříbrnýmiaželeznýmikřídly.Pooboustranáchsetáhlařadařetězů,spojujícírámsvelikýmihákyvpodlaze.

Zemkolemdveřípokrývalyčernésutiny.Hazelsevřelvztek,kdyžsiuvědomila,žetamkdysistávalHádůvoltář.Bylzničen,abyudělalmístobráněSmrti.

„Kdejste?“křikla.

„Tynásnevidíš?“vysmívalsejíženskýhlas.„Myslelajsem,žesitěHekatévybralaprotvéschopnosti.“

Hazelprojeldalšínávalnevolnosti.Galenaramenijízaštěkalaavypustilaplyn,cožjídvakrátnepomohlo.

Dělalysejímžitkypředočima.Snažilasemrkatazbavitsejich,alejentmavly.Spojilysedošestmetrůvysokétemnépostavytyčícíseubrány.

GigantKlytiosbylobalenýčernýmkouřem,stejnějakovevizinakřižovatce,aleteďHazelnejasněrozeznalajehopostavu–dračínohyspopelavýmišupinami,mohutnoulidskouhorníčásttělavestyxskémbrnění,dlouhézapletenévlasyzkouře.KůžiměltemnoujakoSmrt(toHazelpoznalapřesně,protožeseSmrtísesetkalaosobně).Očisemuchladnělesklyjakodiamanty.Nemělzbraň,alenebyltímonicmíňděsivý.

Leohvízdl.„Teda,Klytie…natakovýhokolohnátamášpříjemnýhlas.“

396

„Idiote,“zasyčelatažena.

VpůlcecestymeziHazelaGigantemsezamihotalvzduch.

Objevilasečarodějka.

Mělanasoběelegantníšatybezrukávůztkanéhozlata,tmavévlasysivyčesaladodrdolu,ověnčenéhodiamantyasmaragdy.

Kolemkrkujíviselpřívěsekvpodoběminiaturníhobludištěnašňůrcesrubíny,kteréHazelpřipomnělykapkykrve.

Taženabylakrásnánadčasovýmpanovnickýmzpůsobem–jakosocha,kteroučlověkobdivuje,alenikdysijinezamiluje.Očijíjiskřilyzlobou.

„Pásifaé,“hleslaHazel.

Ženanaklonilahlavu.„MádraháHazelLevesqueová.“

Leosiodkašlal.„Vydvěseznáte?Jakokámoškyzpodsvětínebo–?“

„Ticho,typitomče.“HlasPásifaébylměkký,aleplnýjedu.

„Polobožštíchlapciminejsoukničemu–věčnětaknamyšlení,takdrzíaničiví.“

„Alenotak,dámo,“bránilseLeo.„Játohomocneničím.JsemHéfaistůvsyn.“

„Dráteník,“vyštěklaPásifaé.„Tojeještěhorší.ZnalajsemDaidala.Jehovynálezyminepřineslynicnežpotíže.“

Leozamrkal.„Daidala…jakotohoDaidala?No,taktobysteonásdrátenícíchmělavědětvšechno.Rádispravujeme,stavíme,občasnacpemesmradlavýzamaštěnýhadrdopusynějaképrostořekéženské–“

„Leo.“Hazelmupoložilarukunaprsa.Mělapocit,žehotačarodějkabrzoproměnívněcoodporného,jestlinezmlkne.„Játovyřídím,ano?“

„Poslechnisvoukamarádku,“pokývlaPásifaéhlavou.„Buďhodnýchlapecanechmluvitženy.“

Pásifaépřecházelapřednimi,prohlíželasijeaočimělatakplnézášti,ažHazelmravenčilocelétělo.Zčarodějkysálalamocjakohorkozvysoképece.Mělaznepokojujícíapodivněpovědomývýraz…

AleGigantKlytiosHazelznervózňovalještěvíc.

397

Stálvpozadí,mlčenlivýabezhnutí,ažnatemnýkouř.kterýmuvycházelztělaasbíralsemuunohou.Onbyltochladnécosi,coHazelpředtímvycítila–jakoobrovskéložiskoobsidiánu,taktěžký,žebysnímHazelnedovedlapohnout,mocný,nezničitelnýanaprostobezemocí.

„Váš–vášpříteltohomocnenamluví,“poznamenalaHazel.

PásifaéseohlédlanaGigantaaopovržlivěsiodfrkla.„Modlise,abymlčel,mádrahá.Gaiamiposkytlatopotěšenísestebouvypořádat,aleKlytiosjemoje,no,pojistka.Jenommezinámičarodějkamiti

prozradím,žejetuasiiproto,abyudrželmésílynauzdě,kdybychsnadzapomnělanapříkazysvénovépaní.Gaiajevtomhleopatrná.“

Hazeltosvádělonamítnout,žeonažádnáčarodějkanení.

Nechtělavědět,jaksesnimiPásifaéhodlá„vypořádat“anijakGigantudržíjejísílynauzdě.Alenapřímilaseasnažilasevypadatsebevědomě.

„Aťplánujete,cochcete,“odsekla,„nevyjdevámto.Prosekalijsmesekaždounestvůrou,kterounámGaiapostaviladocesty.Jestlijstechytrá,radšisenámvyhnete.“

TchořiceGalesouhlasnězaskřípalazuby,alenaPásifaétozřejměnezapůsobilo.

„Nevypadášnicmoc,“uvažovalačarodějka.„Aletovypolobohovénikdy.MůjmanželMínós,králKréty,bylsynemvládceDia.Odpohledubystodonějneřekla.Skorotakovýhubeňourjakotenhle.“MáchlarukoukLeovi.

„Jú,“zabručelLeo.„Mínósmuselprovéstněcofaktstrašnýho,žesivysloužilzrovnavás.“

Pásifaéseroztáhlynosnídírkyvztekem.„Tynicnevíš.Bylmochrdýnato,abypřinášelnáležitéobětiPoseidónovi,atakbohovézajehodrzostpotrestalimě.“

„Mínótaurus,“vzpomnělasinajednouHazel.

Tenpříběhbyltakodpornýagroteskní,žesiHazelvždyckyzacpávalauši,kdyžhovTábořepolokrevnýchslýchala.Pásifaébylaprokletá,abysezamilovaladoprvotřídníhobýkasvéhomanžela.

PorodilaMínótaura–napůlčlověka,napůlbýka.

398

Teď,kdyžsedoníPásifaézabodávalapohledem,siHazeluvědomovala,pročjejíjejívýraztakpovědomý.

Čarodějkamělavočíchstejnouhořkostanenávist,jakouobčasvyzařovalaHazelinamatka.MarieLevesqueovásevesvýchnejhoršíchchvílíchdívalanaHazel,jakobyonabylanestvůrnéděcko,prokletíbohů,zdrojvšechproblémů.ToprotoMinotaurůvpříběhHazeltaktrápil–nejenodpornápředstavaPásifaésbýkem,aleipomyšlení,žebysedítě,jakékolidítě,mělopovažovatzanestvůru,zatrestprorodiče,kteříhouvězníapozbytekživotanenávidí.Mínótaurusjívždyckypřipadaljakooběťtohopříběhu.

„Ano,“přisvědčilaPásifaénakonec.„Bylatonesnesitelnáostuda.

Kdyžseminarodilsynabylzavřendolabyrintu,Mínóssemnounechtělmítužnicspolečného.Prýžejsemzničilajehopověst!Avíš,cosiMínósvysloužil,HazelLevesqueová,zasvézločinyapýchu?

Stalsesoudcemmrtvýchvpodsvětí,jakobymělnějaképrávosouditjiné!TopostavenímudalHádes.Tvůjotec.“

„VlastněPluto.“

Pásifaésiodfrkla.„Tojejedno.Takžechápeš,ženesnášímpolobohystejnějakobohy.Gaiamislíbilavšechnytvédruhy,kteřípřežijíválku,abychsemohladívat,jakpomaluumírajívménovéříši.Kéžbychtakmělavícčasuvásdvapořádněmučit.Bohužel–“

BránaSmrtiuprostředmístnostipříjemněcinkla.NapravéstraněrámuserozzářilozelenétlačítkoNAHORU.Řetězyseotřásly.

„Tak,vidíš?“Pásifaéomluvněpokrčilarameny.„Bránasedaladopohybu.Dvanáctminutaotevřese.“

VHazelsevnitřnostirozechvělystejnějakotyřetězy.„DalšíGiganti?“

„Naštěstíne,“zavrtělahlavoučarodějka.„Všichniužjsounasazenizpátkyvesmrtelnémsvětě,připraveninakonečnýútok.“

Věnovalajíchladnýúsměv.„Ne,řeklabych,žebranouprocházíněkdojiný…někdoneoprávněný.“

Leopopošeldopředu.Zpěstímustoupalkouř.„PercyaAnnabeth.“

Hazelnemohlamluvit.Nevěděla,jestlitenknedlík,kterýmávkrku,jezradosti,nebozezoufalství.Jestlisekamarádidostaliažkbráně,jestlisetadyvážnězadvanáctminutobjeví…

399

„Alene,žádnýstrach.“Pásifaémávlapřezíravěrukou.„Klytiosjezvládne.Víš,ažtoznovucinkne,někdonanašístraněmusízmáčknouttlačítkuNAHORU,jinaksebránaneotevře–afrnk!Ten,kdobyluvnitř,zmizí.NebojeKlytiospustívenavyřídítosnimiosobně.Tozáležínavásdvou.“

Hazelvyschlovpuse.Nechtělaseptát,alemusela.„Jaktozáležínanás?“

„No,stačínámjenomjednadvojiceživýchpolobohů,“vysvětlilaPásifaé.„TidvašťastnípoputujídoAthénabudouobětovániGaienaslavnostinaděje.“

„Nojasně,“zahučelLeo.

„Takco,budetetovydva,nebovašikamarádivevýtahu?“

Čarodějkarozpřáhlaruce.„Uvidíme,kdopřečkádvanáct…no,vlastněužjenomjedenáctminut.“

Jeskyněseponořiladotmy.

400

LXXIV

HAZEL

Hazelinvnitřníkompassedivoceroztočil.

Vzpomnělasi,ženakoncitřicátýchletvNewOrleansu,kdyžbylamalá,jimatkavzalakzubaři,abyjívytrhlzub.Bylotopoprvéanaposled,coHazeldostalaéter.Zubařsliboval,žebudeospaláauvolněná,alepřipadalasi,jakobyodplouvalazvlastníhotěla,poplašenáabezmocná.Kdyžétervyprchal,třidnyjíbylozle.

Tohlejípřipadalojakomohutnádávkaéteru.

Něcovnívědělo,žejepořádvjeskyni.Pásifaéstálajenkousekpřednimi.KlytiostišečekalubránySmrti.

Hazelobalovalyvrstvymlhy,deformovalyjejívnímáníreality.

Popošlaokrůčekdopředuanaraziladozdi,kterátamnemělacodělat.

Leopřitisklrucenakámen.„Cotosakraje?Kdetojsme?“

Chodbasetáhladolevaadoprava.Vželeznýchnástěnnýchsvícnechplápolalylouče.Vzduchpáchlplesnivinoujakovestaréhrobce.GalenarameniHazelvzteklezaštěkalaazaťalajídrápkydoklíčníkosti.

„Ano,jávím,“zašeptalajíHazel.„Jetoiluze.“

Leozabušildozdi.„Dostpevnáiluze.“

Pásifaésezasmála.Jejíhlasznělslaběavzdáleně.„Jetoiluze,HazelLevesqueová,neboněcovíc?Nechápeš,cojsemtovytvořila?“

Hazelsecítilatakvyvedenázmíry,žesemálemneudrželananohou,natožabyjítojasněmyslelo.Pokoušelasezbystřitsmysly,prohlédnoutmlhuaobjevitzasejeskyni,alenevnímalanicnežchodbyvedoucíspoustousměrů,jennepřímodopředu.

401

Hlavousejímíhalynahodilémyšlenkyjakozlaténugetyvynořujícísenapovrch:Daidalos.ZavřenýMínótaurus.Umřetebolestněvménovéříši.

„Labyrint,“pochopilaHazel.„Onaznovutvořílabyrint.“

„Cože?“Leopoklepávalnazeďkladívkem,aleotočilseazamračilsenani.„Jámyslel,žeselabyrintzhroutilpřitébitvěvTábořepolokrevných–jakožebylpropojenýsDaidalovouživotnísilouneboco,aonpakumřel.“

OdkudsizaznělonespokojenézamlaskáníPásifaé.„Ano,alejájsempořádnaživu.PřipisuješvšechnatajemstvíbludištěDaidalovi?

Tojájsemvdechlalabyrintukouzelnoumoc.Daidalosbylnicvesrovnánísemnou–nesmrtelnou

čarodějkou,dcerouHélia,sestrouKirké!Teďsestanelabyrintmouříší.“

„Jetojenomiluze,“stálanasvémHazel.„Stačíjiprolomit.“

Ještětonedořeklaastěnyjakobyještězpevněly,pachplesnivinyzesílil.

„Pozdě,pozdě,“prozpěvovalaPásifaé.„Bludištěseužprobudilo.

Rozšířísepodkůžízeměznovu,jakmilebudevášsmrtelnýsvětsrovnánsezemí.Vypolobohové…vyhrdinové…budeteblouditpojehochodbách,pomaluumíratžízní,strachemazoufalstvím.Nebomožná,budu-limítnáladunašlechetnost,zemřeterychle,vevelkýchbolestech!“

VpodlazepodHazelinýmanohamaseotevřelydíry.ChňaplaLeaaodstrčilaho,zatímcozezeměvyrazilařadabodcůazabodlasedostropu.

„Utíkej!“zaječela.

ChodbouserozeznělsmíchPásifaé.„Kampak,mladáčarodějko?

Utíkášpřediluzí?“

Hazelneodpověděla.Mělacodělat,abyseudrželanaživu.Zanimivyráželakestropuřadazařadoubodcůsvytrvalýmlup,lup,lup.

StáhlaLeadopostranníchodby,přeskočilanástražnýdrát,klopýtlaazastavilasepředšestmetrůširokoujámou.

„Jakjetohluboké?“Leolapalpodechu.Nanozehoškráblokopí,nohavicimělrozedranou.

402

Hazelnapovídalysmysly,žetajámasahánejmíňpatnáctmetrůpřímodolůanadnějejedovatéjezírko.Můževěřitvlastníintuici?

AťužPásifaévybudovalanovýlabyrintnebone,Hazelvěřila,žejsoupořádvestejnéjeskyni,nucenipomateněběhatsematam,zatímcočarodějkasKlýtiemtopobaveněsledují.Aťužjetoiluzenebone,pokudHazelnepřijdenato,jaksezbludištědostat,pastijezabijí.

„Osmminut,“oznámilhlasPásifaé.„Vážněbychserádadočkalatoho,žepřežijete.Takprokážete,žejstevhodnéobětiproGaiuvAthénách.Alepakbychomsamozřejměnepotřebovalivašepřátelezvýtahu.“

Hazelbušilosrdce.Obrátilasekestěněpolevici.Navzdorytomu,cojínapovídalysmysly,tohlebymělbýtsměr,kterýmležíbrána.

Pásifaémusístátpřímopřední.

Hazelbynejradějiprorazilazeďačarodějniciuškrtila.DoosmiminutsesLeempotřebujídostatkbráněSmrtiapustitkamarádyven.

JenžePásifaébylanesmrtelnáčarodějkastisíciletýmizkušenostmivkouzlení.ČirousilouvůlejiHazelneporazí.ZločinceSkeirónasejípodařiloošidittím,žemuukázala,cochtělvidět.

Potřebovalazjistit,cochcePásifaénejvíc.

„Teďužjensedmminut,“bědovalaPásifaé.„Škoda,ženemámevícčasu!Jetolikmučení,kterébychvámchtěladopřát.“

Tojeono,uvědomilasiHazel.Čekájizkouškaohněm.Musítobludištěudělatnebezpečnější,působivější–donutitPásifaésoustředitsenaléčky,nenasměr,kterýmlabyrintvede.

„Leo,skočíme,“pobídlaho.

„Ale–“

„Nenítotakdaleko,jaktovypadá.Pojď!“Popadlahozarukuavrhlisepřesjámu.Kdyžpřistáli,Hazelseohlédlaanevidělažádnoupropast,jenpárcentimetrůširokouškvíruvzemi.

„Musímedál!“nutilaho.

BěželiahlasPásifaédrmolil:„Alene,mojimilí,tamtudyne.Tamnikdynepřežijete.Šestminut.“

Stropnadnimiserozlomil.Galepoplašeněvykvikla,aleHazelsipředstaviladalšíchodbuvedoucídoleva–ještěnebezpečnější,

403

vedoucíšpatnýmsměrem.Mlhasepřizpůsobilajejívůli.Objevilasechodbaaonisedonívřítili.

Pásifaésizklamaněpovzdechla.„Vtomhlevážněnejstemocdobří,mojimilí.“

AleHazelucítilajiskřičkunaděje.Vytvořilachodbu.Vraziladrobnýklíndokouzelnéhopředivalabyrintu.

Zemsepodnimirozpadla.HazelodskočilabokemaLeastáhlassebou.Představilasidalšíchodbu,stáčejícísezpátky,odkudpřišli,aleplnoujedovatéhoplynu.Bludištějiposlechlo.

„Leo,zadrždech,“varovalaho.

Vrhlisedojedovatémlhy.Hazelpřipadalo,jakobysipropláchlaočipepřovýmdžusem,aleběželadál.

„Pětminut,“oznámilaPásifaé.„Škoda!Kéžbychvásmohlapozorovatdéle,jaktrpíte.“

Vběhlidochodbysčistšímvzduchem.Leoserozkašlal.„Kéžbytakdrželahubu.“

Podlezlibronzovýostnatýdrát.HazelsipředstavilachodbupozvolnasestáčejícízpátkykPásifaé.Mlhasepřizpůsobilajejívůli.

Stěnychodbysezačalynaoboustranáchsmršťovat.Hazelsejenesnažilazastavit.Přimělajesvíratse

ještěrychleji,ažsetřáslapodlahaapraskalstrop.BěželasLeemjakooživot,prohnalisezatáčkou,kterájepřivedlablížkpředpokládanémustředujeskyně.

„Škoda,“litovalaPásifaé.„Mocrádabychzabilavásityvašekamarádyzvýtahu,aleGaiatrvánatom,žedvamusízůstatnaživuaždoslavnostinaděje,kdysevyužijevašekrev!Noano.Budusimusetnajítnovéobětilabyrintu.Vydvajstedruhořadíbřídilové.“

HazelaLeosetaktakzastavili.Přednimisetáhlaprůrvatakširoká,žeHazelaninedohlédlanadruhoustranu.Odněkudzespodazetmyvycházelosyčení–tisíceatisícehadů.

Hazelmělastochutícouvnout,alechodbazanimiseuzavíralaanechalajetrčetnamaléřímse.TchořiceGalejípřecházelaporamenouahlasitěsiulevovalastrachy.

„Takjo,“vydechlLeo.„Tystěnyjsoupohyblivé.Možnájetomechanismus.Dejmichvilku.“

„Ne,Leo,“zamítlatoHazel.„Nenícestazpátky.“

„Ale–“

404

„Chyťmězaruku,“nařídila.„Natři.“

„Ale–“

„Tři!“

„Cože?“

HazelskočiladojámyaLeastáhlassebou.Snažilaseignorovatjehojekotanafoukloutchořici,kterásejídrželazakrk.Všechnuvůlivložiladopřesměrovánímagielabyrintu.

Pásifaésepotěšenězasmála,věděla,žesekaždouchvílizabijípřidopadunebojeukousajíhadivjámě.

AleHazelsimístotohopředstavilavetměklouzačku,těsněpojejichlevici.Zkroutilasevevzduchuařítilasekní.TvrděnanisLeemdopadliasklouzlidojeskyně,přistálipřímonaPásifaé.

„Uff!“Čarodějnicesepraštilahlavoudozemě,kdyžjíLeoztěžkadosedlnahruď.

Všichnitřiistchořiciseproměnilivhromadutělakončetin.

Hazelsepokusilavytasitmeč,alePásifaésepodařiloosvobodit.

Čarodějnicecouvla,účessejínakláněljakozhroucenýdort.ŠatymělaplnémastnýchflekůodLeovaopaskusnářadím.

„Vybídníubožáčci!“zavyla.

Bludištězmizelo.OkousekdálstálzádyknimKlytiosapozorovalbránuSmrti.PodleHazelinaodhadu

měliasitaktřicetvteřin,neždorazíkamarádi.Hazelbylavyčerpanázběhubludištěmaovládánímlhy,alemuselazvládnoutještějedentrik.

PřimělaPásifaévidětto,počemtoužilanejvíc.Teďjímuselapředvéstto,čehosenejvícbojí.

„Vymusítepolobohyvážněnenávidět,“prohlásilaapokusilasenapodobitčarodějčinkrutýúsměv.„Vždyckyvásdostaneme,co,Pásifaé?“

„Nesmysl!“vyjeklaPásifaé.„Roztrhámvásnakusy!Zničím–“

„Vždyckyvásnějakzaskočíme,“litovalajiHazel.„Vášmanželvászradil.ThéseuszabilMínótauraaukradlvašidceruAriadnu.

Ateďprotivámdvadruhořadíbřídilovéobrátívaševlastníbludiště.

Alevyjstevěděla,jaktodopadne,že?Nakonecvždyckyprohrajete.“

„Jsemnesmrtelná!“kvílelaPásifaé.Ustoupilaokrokadotklasesvéhonáhrdelníku.„Mněsepostavitnemůžete!“

„Tovyuždlouhostátnebudete,“namítlaHazel.„Koukejte.“

405

Ukázalaknohámčarodějnice.PodPásifaéseotevřelypadacídveře.Sjekotemsezhroutiladobezednéjámy,kteráveskutečnostineexistovala.

Podlahazpevněla.Čarodějkabylapryč.

LeoužaslehledělnaHazel.„Jakjsito–“

Zrovnavtuchvílicinklvýtah.KlytiosnezmáčkltlačítkoNAHORU,aleustoupilodovládáníanechaljejichkamarádyzavřenéuvnitř.

„Leo!“zaječelaHazel.

Byliskorodesetmetrůodedveří,mocdalekonato,abyseknimstačilidostat,aleLeovytáhlšroubovákamrštiljímjakoházecímnožem.Nesmyslnýpokus.ŠroubovákpřeletělnadKlytiemapraštildoknoflíkuNAHORU.

BránaSmrtizasyčelaaotevřelase.Vyvalilsečernýdýmanazempohlavěvypadladvěrěla–PercyaAnnabeth,ochablíjakomrtvoly.

Hazelvzlykla.„Ach,uvšechbohů…“

VyrazilisLeemknim,aleKlytioszvedlrukunezaměnitelnýmgestem–stop.ZvedlmohutnouplazínohunadPercyhohlavu.

GigantůvkouřovýrubášsevinulnadpodlahouazahalovalAnnabethaPercyhooblakemtemnémlhy.

„Klytie,prohráljsi,“zavrčelaHazel.„Pusťje,jinakskončíšjakoPásifaé.“

Gigantnaklonilhlavu.Diamantovéočisemuzaleskly.Annabethujehonohousebouškubla,jakobysedotklaelektrickéhovedení.

Překulilasenazádaazpusysejívinulpramínekmlhy.

JánejsemPásifaé.Annabethpromluvilahlasem,kterýjínepatřil–slovaznělahlubocejakobasovákytara.Tysnevyhrálanic.

„Nechtoho!“InatěchdesetmetrůHazelcítila,jakzAnnabethvyprcháváživotnísíla,pulzseztrácí.AťznítaslovaKlytiosdostávaljakkoli,zabíjelojito.

GigantšťouchlnohouaPercyhohlavasepřekulilakestraně.

Nejsouúplněmrtví,zadunělaKlytiovaslovaPercymuzúst.

Dovedusipředstavit,jakýjetoprosmrtelnétělošok,vrátitsezTartaru.Chvílibudoumimo.

406

SoustředilsezasenaAnnabeth.Zertůsejílinuldalšíkouř.SvážujeaodnesuPorfyriónovidoAthén.Přesnětaoběť,jakoupotřebujeme.Bohuželtoznamená,žeprovásdvaužnemámvyužití.

„Ale,fakt?“zavrčelLeo.„No,tymášmožnákouř,kamaráde,alejázasoheň.“

Rucemuzaplály.VystřelildobělarozžhavenýmisloupyplamenůpoGigantovi,aleKlytiovakouřováaurajepřiprvnímdotekupohltila.Obláčkyčernéhooparusešplhalypoplamenech,udusilysvětloazahalilyLeadotmy.

Leopadlnakolenaasvíralsikrk.

„Ne!“Hazelsekněmurozběhla,aleGalejínaléhavězašvitořilanarameni,očividnějivarovala.

Tobychnedělal.TenhlastentokrátvyšelzLeovypusy.Tytonechápeš,HazelLevesqueová.Jápohlcujimagii.Ničímhlasaduši.

Mněčelitnemůžeš.

Černámlhasešířiladálpoprostoru,polykalaAnnabethaPercyhoavalilasekHazel.

Hazelzačalohučetvuších.Musíněcoprovést–aleco?JestlitenčernýkouřtakrychlevyřídilLea,jakoušancimáona?

„Oh-oheň,“vykoktalatiše.„Mášbýtslabývůčiohni.“

GigantsezasmálpomocíhlasivekAnnabeth.Sázelijstenato,co?Jepravda,žeoheňnemámrád.AleplamenyLeaValdezenejsoudostsilnénato,abymiublížily.

OdněkudzpozaHazelzaznělměkkýmelodickýhlas:„Acomojeplameny,starýkamaráde?“

Galenadšeněvykvikla,seskočilaHazelzrameneahnalasekevchodudojeskyně,kdestálasvětlovlasáženavčernýchšatechavevírumlhy.

GigantsezakymácelanarazildobránySmrti.

„Ty,“vyjeklPercyhoústy.

„Já,“přisvědčilaHekaté.Rozpřáhlaruce.Objevilysevnichplanoucílouče.„Užjsoutotisícelet,kdyjsemnaposledybojovalanastraněpoloboha,aleHazelLevesqueováprokázala,žesitozaslouží.

Takcoříkáš,Klytie?Zahrajemesisohněm?“

407

LXXV

HAZEL

Hazelbyuvítala,kdybyseGigantdalsřevemnaútěk.Pakbysivšichnioddechli.

Klytiosjizklamal.

Kdyžuvidělplanoucíloučebohyně,jakobysevzpamatoval.

Dupl,ažseotřáslazem,amálemšláplAnnabethnaruku.Rozvlnilsekolemnějčernýkouřaúplnězahalilobaležícíkamarády.HazelnevidělanicnežGigantovylesknoucíseoči.

Směláslova,promluvilKlytiosLeovýmiústy.Naněcojsialezapomněla,bohyně.Kdyžjsmesesetkalinaposled,mělajsinapomocHéraklaaDionýsa–nejsilnějšíhrdinynasvětě.Obamělipředurčenostátsebohy.Ateďmipřivádíš…tyhle?

Leovobezvědométělosezkroutilobolestí.

„Nechtoho!“zaječelaHazel.

To,cosestalopotom,nijakneplánovala.Jednoduševěděla,žemusíochránitkamarády.Představilasi,žejemázasebou,stejnějakosipředstaviladalšíchodbyvbludišti.Leoserozplynul.ZnovuseobjevilujejíchnohouisPercymaAnnabeth.

Zavířilakolemnímlha,přelilasepřeskamenyaobalilakamarády.Tam,kdesebílámlhasetkalastemnýmdýmemKlytia,kouřilaasyčelajakolávavalícísedomoře.

Leootevřeločiazalapalpodechu.„Co-co…?“

AnnabethaPercyzůstalibezhnutí,aleHazelcítila,žejimsrdcetlučousilněji,dýchajípravidelněji.

TchořiceGalenarameniHekatéuznaleštěkla.

408

Bohyněpopošladál,tmavéočisejílesklyvesvětleloučí.„Mášpravdu,Klytie.HazelLevesqueováneníHéraklesaniDionýsos,alemyslím,žetibudepřipadatstejněhrozivá.“

SkrzkouřovýzávojuvidělaHazel,jakGigantotvírápusu.

Nevyšloznínic.Klytiossizuřivěodfrkl.

Leosepokusilsednout.„Cosetoděje?Comůžu–“

„HlídejPercyhoaAnnabeth.“Hazelvytasilaspathu.„Držsezamnou.Zůstaňvmlze.“

„Ale–“

Pohled,kterýmuHazelvěnovala,muselbýtpřísnější,nežsisamauvědomila.

Leopolkl.„Jo,chápu.Bílámlhadobrá.Černýkouřšpatný.“

Hazelpopošladál.Gigantrozpřáhlruce.KlenutýstropseotřáslajeskyníserozlehlGigantůvhlas,stokrátzesílený.

Hrozivá?opakovalGigant.Zněloto,jakobymluvilskrzchórmrtvých,využívalvšechnynešťastnédušepohřbenézastéloujeskyně.Protožesetaholkanaučilatvojekouzelnétriky,Hekaté?

Protožetěmslabochůmdovolíšschovávatsevetvémlze?

Gigantoviseobjevilvrucemeč–čepelzestyxskéhoželezapodobnáNikově,alepětkrátvětší.Nechápu,pročGaiapovažujetyhlepolobohyzavhodnéoběti.Rozdrtímjejakoprázdnéskořápky.

Hazelinstrachseproměnilvevztek.Stěnyjeskynězapraskalyjakoledvteplévodě.KeGigantovisevyvalilydesítkykamenů,proráželymubrněníjakobroky.

Klytioszavrávoraldozadu.Jehohlasbeztělazahřímalbolestí.

Železnýnáprsníkrunýřmělposetýděrami.

Zránynapravépažisevyřinulzlatýichor.Jehozávojtmyzřídl.

Hazeluvidělavražednývýrazvjehotváři.

Ty,zavrčelKlytios.Tyneschopná–„Neschopná?“zeptalaseHekatétiše.„Jábychřekla,žeHazelLevesqueováznápártriků,kterébychjinenaučilaanijásama.“

Hazelstálapředkamarády,odhodlanájechránit,aleenergiejiopouštěla.Mečužjítěžklvruce,atojímještěaninemáchla.PřálasitumítAriona.Jehorychlostasílabysejíteďhodily.Koňskýkamarádjíaletentokrátnemohlpomoci.Byltvorvolnýchprostor,nepodzemí.

409

Gigantsizarylprstydoránynabicepsu.Vytáhlznídiamantaodhodilho.Ránasezacelila.

Tak,dceroPlutonova,zadunělKlytios,tyváznevěříš,žeHekatéležínasrdcitvojeblaho?JejíoblíbenkyníbylaKirké.AMédeia.

APásifaé.Ajaktyskončily,co?

HazelzasebouuslyšelaAnnabeth,jaksehýbeasténábolestí.

Percyzamumlalcosi,coznělojako:„Bobe-bobe-bobe?“

Klytiospopošeldopředu,mečdrželledabyleuboku,jakobybylidruhové,nenepřátelé.Hekatétinepřiznápravdu.Pomocníkyjakotyposílá,abypracovalizaniabralinasebevšechnoriziko.Jestliměnějakýmzázrakemvyřídíš,teprvepakměmůžespálit.Asamazatoshrábnevšechnuslávu.Slyšelas,jakseBakchusvypořádalsAlóeovýmidvojčatyvKoloseu.Hekatéjehorší.

JetoTitánka,kterázradilaTitány.Apakzradilabohy.Vážněsimyslíš,žetobězůstanevěrná?

TvářHekatébylanečitelná.

„Najehoobviněnínemůžureagovat,Hazel,“pravilabohyně.

„Tohlejetvojekřižovatka.Musíšserozhodnoutsama.“

Ano,křižovatka,ozvalseGigantůvhlas.Ránysemuskoroúplnězahojily.Hekatétinabízíneznámost,mlhavéslibymagie.JájsemantiHekaté.Játiřeknupravdu.Odstranímvolbyamagii.Odstranímmlhujednouaprovždyckyaukážutisvětvceléjehopravéhrůze.

Leosetěžcezvedlnanohy,kašlaljakoastmatik.„Tohohlechlápkamiluju,“zasípal.„Vážně,mělibysmesihonechatnainspiračnísemináře.“Rucemuvzplályjakopájecílampy.„Nebohoprostěpodpálím.“

„Leo,tone,“zarazilahoHazel.„Jsmevchrámuméhootce.Jetonamně.“

„Jo,jasně.Ale–“

„Hazel…,“zasupělaAnnabeth.

Hazeltakpotěšilo,žeslyšíkamarádčinhlas,žesemálemobrátila.

Vědělaale,ženesmíspustitočizKlytia.

„Tyřetězy…,“dostalazesebeAnnabeth.

Hazelseprudcenadechlaaproklelase,jakjehloupá.Bránasmrtibylapořádotevřená,otřásalasevřetězech,kteréjikotvily.Hazelje

410

musípřeseknout,abybránazmizelaakonečněseocitlamimodosahGaii.

Mělotojedinýháček:vcestějístálvelikýkouřovýobr.

Snadsivážněnemyslíš,ženatomášsílu,popíchljiKlytios.Couděláš,HazelLevesqueová–zasypešmědalšímirubíny?Zahrnešměsafíry?

Hazelmuodpovědělatím,ženapřáhlaspathuazaútočila.

Klytiosočividněnečekaltaksebevražednýútok.Zvedlmečpřílišpomalu.Kdyžsekl,prosmýklasemuužHazelmezinohamaazabodlamučepelzimperiálníhozlatadozadku.Takovývýpadnagluteusmaximussenadámuneslušel.JeptiškyuSvatéAgnesbytonikdyneschválily.Alefungovaloto.

Klytioszařvalaprohnulse,klátilseodní.KolemHazelpořádvířilamlha,syčela,kdyžsesetkalasGigantovýmčernýmkouřem.

Hazelsiuvědomila,žejíHekatépomáhá,dodávájísíluudržovattenobrannýzávoj.Hazeltakyvěděla,ževokamžiku,kdypřestanedávatpozoradotknesejítemnota,zhroutíse.Anebylasijistá,jestlibyvtakovémpřípaděHekatédokázala–nebochtěla–Gigantovizabránit,abyjiajejíkamarádyrozdrtil.

HazelserozběhlakbráněSmrti.Řetěznalevéstraněsepodjejíčepelírozsypal,jakobybylzledu.

Vrhlasenapravo,aleKlytioszadunělNE!

Jenšťastnounáhodouneskončilarozťatánapůlky.PlochaGigantovyčepelejizasáhladoprsouaodhodilaji.Vraziladozdiacítila,jakkřuplykosti.

Leonadruhéstranějeskyněvykřikljejíjméno.

Zamlženýmaočimauvidělazábleskohně.Hekatéstálanedalekoajejípostavasemihotala,jakobysemělarozplynout.Loučejakobypoblikávaly,alemohlotobýtitím,žeHazelzačínalaztrácetvědomí.

Nemůžetoteďvzdát.Přinutilasepostavit.Připadalojí,jakobymělabokobalenýbřitvami.Mečleželnazemiasipůldruhéhometruodní.Vrávoralakněmu.

„Klytie!“houkla.

Zamýšlelatojakochrabrouvýzvu,alevyznělotospíšjakozaskřehotání.

AspoňsesoustředilnaniaodvrátilseodLeaaostatních.

411

Kdyžviděl,jakkněmukulhá,rozchechtalse.

Dobrýpokus,HazelLevesqueová,připustil.Vedlasislíp,nežjsemčekal.Alesamamagieměporazit

nemůžeasílynemášdost.

Hekatétězradila,stejnějakonakoneczradilavšechnysvéstoupence.

Mlhakolemnísetenčila.NadruhémkoncijeskyněseLeopokoušelvpravitdoPercyhotrochuambrózie,aletenbylještědostmimosebe.Annabethseprobrala,alebylazmatená,stěžíschopnázvednouthlavu.

Hekatéstálasesvýmiloučemi,dívalaseačekala–cožHazeltakrozčililo,ževsoběvybudilaposlednínávalenergie.

Hodilamečem–nepoGigantovi,alepobráněSmrti.Řetězynapravéstraněseotřásly.Hazelsevbolestechzhroutila,vbokujipálilo,zatímcosebránazachvělaarozplynulasevzábleskufialovéhosvětla.

Klytioszařvaltakhlasitě,žezestropuspadlopůltuctustélarozbilose.

„TobylozaméhobratraNika,“zalapalapodechuHazel.„Azazničeníotcovaoltáře.“

Připravilasesoprávonarychlousmrt,zavrčelGigant.Udusímtěvtemnotě,pomaluabolestivě.Hekatétinepomůže.NIKDOtinepomůže!

Bohyněpozvedlalouče.„Býttebou,nejsemsitakjistá,Klytie.

Hazelinipřáteléjenpotřebovalitrochučasu,abyseknídostali.Atenčasjsijimdalsvýmchvástánímavychloubáním.“

Klytiossiodfrkl.Jacípřátelé?Tihleslaboši?Tiproměnejsounic.

PředHazelsezavlnilvzduch.Mlhazřídla,udělalysevnídveřeaprošlijimičtyřilidé.

Hazelvzlyklaúlevou.Frankmělzavázanoukrvácejícíránunapaži,aležil.VedlenějstálNico,PiperaJason–všichnistasenýmimeči.

„Promiň,žejdemepozdě,“omluvilseJason.„Tohlejetenchlapík,copotřebujezabít?“

412

LXXVI

HAZEL

HazelbyloKlytiaskorolíto.

Zaútočilinanějzevšechstran–Leomuvrhaloheňponohou,FrankaPiperhobodalidoprsou,Jasonlétalvzduchemakopalhodoobličeje.Hazelspýchoupozorovala,jaksiPiperosvojilajejíšermířskélekce.

Pokaždé,kdyžsekolemněkohoznichzačalplazitGigantůvkouřovýzávoj,objevilsetamNico,přesekl

hoanasáltemnotudosvéstyxskéčepele.

PercyaAnnabethužstálinanohou,vypadalislabíaomámení,alemečedrželivrukou.KdepřišlaAnnabethkmeči?Azčehožeje–zeslonoviny?Vypadali,žechtějípomoci,alenemuseli.Gigantbylobklíčen.

Klytiosvrčel,obracelsesematam,jakobysenemohlrozhodnout,kohoznichzabítprvního.Počkat!Počkejte!Ne!Au!

Mlhakolemnějseúplněrozptýlila,nechránilohoužnicnežobitébrnění.Zdesítekranprýštilichor.Ránysemuhojilyskorostejněrychle,jakvznikaly,aleHazelsezdálo,žeobrochabuje.

Jasonnanějnaposledynalétl,nakoplhodohrudníkuanáprsníkrunýřGigantaseotřásl.Klytioszavrávoral.Mečmuupadlnazem.

Zhroutilsenakolenaapolobohovéhoobklopili.

TeprvetehdypopošlaHekatéblížapozvedlalouče.KolemGigantaseovíjelamlha,syčelaabublala,kdyžsedotklajehokůže.

„Tojetedykonec,“prohlásilaHekaté.

Nenítokonec.Klytiůvhlaszaznělodněkudseshora,ztlumenýašpatněsrozumitelný.Míbratřipovstali.Gaiačekájennakrev

413

Olympu.Mojeporážkasivyžádalavásvšechny.Cosipočnete,ažmatkazeměotevřeoči?

Hekatéobrátilaloučekzemi.MrštilajimijakodýkaminaKlytiovuhlavu.Gigantovyvlasyvzplályrychlejinežtroud,plamenysešířilypohlavěapotěle,ažsebouHazelzežárutohoohněškubla.

KlytiospadlbezjedinéhohláskunatvářdotrosekHádovaoltářeajehotěloserozpadlonapopel.

Chvílinikdonicneřekl.Hazelslyšelanějakýnepravidelnýbolestnýzvukauvědomilasi,žejetojejívlastnídech.Bokjibolel,jakobyjídonějnaraziloberanidlo.

BohyněHekatésekníobrátila.„Mělabysužjít,HazelLevesqueová.Odvéstpřáteleztohotomísta.“

Hazelzaťalazubyasnažilaseovládnoutvztek.„Nicvíc?Žádné‚díky‘?Žádné‚dobrápráce‘?“

Bohyněnaklonilahlavu.TchořiceGalezašvitořila–snadtobylorozloučení,snadvarování–azmizelavzáhybechsuknísvépaní.

„Hledášvděknašpatnéadrese,“odpovědělaHekaté.„Acosetýčeté‚dobrépráce‘,toseještěuvidí.PospěštesidoAthén.Klytiosmělpravdu.Gigantipovstali–všichni–ajsousilnějšíneždřív.Gaiajenasaméhraniciprobuzení.Slavnostnadějebudeironií,pokudnaninedorazítevčasanezastavíteji.“

Jeskynězarachotila.Nazemsezhroutiladalšístélaarozsypalase.

„Hádůvchrámjenestabilní,“dodalaHekaté.„Rychleodejděte.

Ještěsesejdeme.“

Bohyněserozplynula.Mlhazmizela.

„Tajealemilá,“zabručelPercy.

OstatníseobrátilikněmuakAnnabeth,jakobysiteprveteďuvědomili,žejsoutady.

„Člověče.“JasonPercyhopevněobjal.

„ZpátkyzTartaru!“zavýskalLeo.„Tojsoutedaborci!“

PipersevrhladonáručeAnnabetharozplakalase.

FrankběželkHazel.Jemnějiobjal.„Jsizraněná,“všimlsi.

„Asizlomenážebra,“připustila.„Ale,Franku–cosetistalosrukou?“

414

Podařilosemuusmát.„Totivylíčímpak.Jsmeživí.Natomzáleží.“

Bylatakopojenáúlevou,žejíchvilkutrvalo,nežzaznamenalaNika,stojícíhoosamotě,tvářplnoubolestiarozporů.

„Ahoj,“zavolalananějazamávalamuzdravourukou.

Zaváhal,pakknídošeladaljípusunačelo.„Jsemrád,žejsivpořádku,“vydechl.„Tiduchovémělipravdu.JenomjedenznássedostalkbráněSmrti.Ty…Otecbynatebebylpyšný.“

Usmálaseajemněmupřiložilarukunatvář.„Klytiabychombeztebeneporazili.“

PřejelapalcemNikovipodokemanapadloji,jestlináhodouneplakal.Hrozněmocbychtělapochopit,cosevněmodehrává,cosesnímstalovposledníchněkolikatýdnech.Povšem,comělizasebou,bylaHazelvícneždřívvděčnější,žemábratra.

Nežtostačilaříctnahlas,stropseotřásl.Vezbývajícíchkachlíchseobjevilypraskliny.Začalysesypatsloupyprachu.

„Musímeseodsuddostat,“pobídljeJason.„Hm,Franku…?“

Frankzavrtělhlavou.„Myslím,ževícnežjednulaskavostodmrtvýchdneskanezvládnu.“

„Počkat,co?“chtělavědětHazel.

Piperpovytáhlaobočí.„TentvůjneuvěřitelnýkluksipřivolalpomocjakoMartovodítě.Pozvalduchynějakýchmrtvýchválečníkůapřimělje,abynássemdovedliskrz…no,hm,vlastněaninevím,čímtobylo.Průchodymrtvých?Jájenomvím,žetambylastrašná,strašlivátma.“

Pojejichleviciserozlomilačástzdi.Rubínovéočivytesanékamennékostryvypadlyarozkutálelysepozemi.

„Musímeprojít,“usoudilaHazel.

Nicosebouškubl.„Hazel,játoskoronezvládnuanisám.Asedmdalšíchlidí–“

„Pomůžuti.“Snažilasemluvitsebejistě.Nikdypředtímještěstínynecestovalaanetušila,jestlitodokáže:alepotéprácismlhouapozměňovánílabyrintumuselavěřit,žetovyjde.

Zestropusesesypalcelýoddíldlaždiček.

„Chyťtesevšichnizaruce!“vykřiklNico.

415

Rychleudělalikruh.Hazelsipředstavilařeckoukrajinunadnimi.

Prostorsezhroutilaonacítila,jakserozplývádostínů.

ObjevilisenasvahukopcenadřekouAcherón.Zrovnavycházeloslunce,lesklosevevoděabarvilomrakydooranžova.Chladnýrannívzduchvonělpozimolezu.

HazelsedrželazarukusFrankemnalevoaNikemnapravo.

Všichnibyliživíaskorocelí.Slunečnísvětlovestromechjípřipadalojakotonejkrásnější,cokdyviděla.Chtělabysituchvílipodržet–beznestvůr,bohůazlýchduchů.

Paksekamarádipohnuli.

Nicosiuvědomil,žedržízarukuPercyho,apustilhojakohorkýbrambor.

Leozavrávoral.„Abystevěděli…asisisednu.“

Zhroutilsenazem.Ostatníudělalitotéž.ArgoIIpořádviselonadřekoupársetmetrůodnich.Hazelvěděla,žebymělidátsignáltrenéruHedgeoviauvědomitho,žejsounaživu.Vážněstrávilivchrámucelounoc?Neboněkoliknocí?Alezrovnateďbylajejichskupinkamocunavená,dovedlajensedět,odpočívatažasnoutnadtím,žejsouvšichnivpořádku.

Začalisivyprávět,cozažili.

Frankvysvětlil,cosestaloslegiíduchůaarmádounestvůr–jakNicopoužilDiokleciánovožezloajakstatečněJasonsPiperbojovali.

„Frankjemocskromný,“prohlásilJason.„Ovládalceloulegii.

Mělijstehovidět.Jo,mimochodem…“JasonsepodívalnaPercyho.

„VzdaljsemsefunkceaudělilFrankovipovýšenívpolinaprétora.

Pokudtonechcešzpochybnit.“

Percysezašklebil.„Aninápad.“

„Prétor?“HazelzíralanaFranka.

Rozpačitěpokrčilrameny.„No…jo.Jávím,žetoznídivně.“

Pokusilasemuskočitkolemkrku,paksebouškubla,kdyžsejípřipomnělazraněnážebra.Atakhojenpolíbila.„Znítodokonale“

LeopoplácalFrankaporameni.„Gratuluju,Zhangu.TeďmůžešnaříditOktaviánovi,abynalehlnavlastnímeč.“

416

„Toměláká,“připustilFrank.ObrátilseznepokojeněkPercymu.

„Alevylidi…VTartaru,tamtoteprvemuselobýtněco.Cosetamstalo?Jakjste…?“

PercysipropletlprstysAnnabeth.

HazelsenáhodoupodívalanaNikaavšimlasibolestivjehoočích.Nebylasijistá,aleasimyslelnato,jakéštěstímajítidva,žejsouspolu.NicoprošelTartaremsám.

„Povyprávímevámto,“slíbilPercy.„Aleažpak,jo?Ještěseminechcenatomístovzpomínat.“

„Přesnětak,“přidalaseAnnabeth.„Zrovnateď…“Zahledělasekřeceaodmlčelase.„Myslím,žesenámblížísvezení.“

Hazelseobrátila.ArgoIIsestáčelonalevobok,vzdušnáveslamělovpohybu,plachtychytalyvítr.Festusovahlavaselesklaveslunečnímsvětle.IzdálkyHazelslyšela,jakjásavěskřípeařinčí.

„Tojemůjchlapík!“vykřiklLeo.

Kdyžseloďdostalablíž,uvidělaHazeltrenéraHedgeastojícíhonapřídi.

„Notojedost!“křikltrenérdolů.Zevšechsilsesnažilmračit,aleočisemuleskly,jakobybylvážněrád,žejevidí.„Covámtamtrvalotakdlouho,holoubcimoji?Čekátunavásnávštěva!“

„Návštěva?“opakovalaHazel.

UzábradlívedletrenéraHedgeaseobjevilatmavovlasádívkavefialovémpláštistvářítakumouněnouaplnoukrvavýchšrámů,žejiHazelmálemnepoznala.

DorazilaReyna.

417

LXXXVII

PERCY

PercyzíralnaAthénuParthenónskouačekal,ženanějzaútočí.

Leůvnovýmechanickýzvedákpřekvapivělehcespustilsochunasvah.DvanáctimetrovábohyněteďpoklidněhledělapřesřekuAcherónazlatéšatyvypadalyvesluncijakoroztavenýkov.

„Neuvěřitelné,“hleslaReyna.

Pořádještěmělačervenéočiodpláče.Brzopotom,copřistálanaArguII,sejejípegasScipiozhroutil,zničenýjedovatýmiškrábancipoútokugryfůpředchozínoci.Reynavysvobodilakonězutrpenísvýmzlatýmnožem,proměnilahonaprach,kterýserozptýlilvesladcevonícímřeckémvzduchu.Prolétajícíhokonětomožnánebylnejhoršíkonec,aleReynaztratilavěrnéhokamaráda.Percytušil,ževživotěpřišlaužospoustuvěcí.

PrétorkaopatrněobešlaAthénuParthenónskou.„Vypadájakonová.“

„Jasně,“přikývlLeo.„Smetlijsmepavučiny,trochujivypulírovali.Tonicnebylo.“

ArgoIIsejimvznášelopřímonadhlavami.Festuspátralpopřípadnýchhrozbáchnaradaruaceláposádkaserozhodlasnístsiobědnasvahuapřitomprobrat,codál.PoposledníchněkolikatýdnechmělPercypocit,žesitospolečnéjídlozaslouží–něcopořádného,conebylotekutýoheňanipolévkazdrákoníhomasa.

„Hej,Reyno,“zavolalaAnnabeth.„Najezse.Pojďzanámi.“

Prétorkasenaněpodívala,svraštilatmaváobočí,jakobypřesněnechápala,cotoznamenápojďzanámi.PercyReynuještěnikdynevidělbezbrnění.TozůstalonalodiastolekBufordhoprávě

418

opravoval.MělanasobědžínsyafialovétričkoTáboraJupiteravypadalaskorojakonormálnídospívajícíholka–ažnanůžupasuaobezřetnývýraz,jakobyčekalaútokzevšechstran.

„Dobře,“přikývlakonečně.

Sesedlise,abyjíudělalivkruhumísto.PosadilasedotureckéhoseduvedleAnnabeth,vzalasisendvičsesýrematrochusiukousla.

„Takže,“začala.„FrankZhang…jeprétor.“

Franksezavrtělasmetlsidrobečkyzbrady.„Jo,jasně.Povýšenívpoli.“

„Kvůlivedeníjinélegie,“poznamenalaReyna.„Legieduchů.“

HazelsedoFrankaochranitelskyzavěsila.Pohodiněnaošetřovněvypadaliobalíp.Percyalepoznal,ženevědí,cosimysletotom,žesejejichstarávelitelkazTáboraJupiterzastavilanaoběd.

„Reyno,“ozvalseJason,„mělajsihovidět.“

„Bylúžasný“přidalasePiper.

„Frankjerozenývůdce,“tvrdilaHazel.„Jetovýbornýprétor.“

ReynasidálFrankaměřila,jakobysehopokoušelazvážitpohledem.„Věřímvám,“přikývla.„Aschvalujuto.“

Frankzamrkal.„Vážně?“

Reynasesušezasmála.„SynMarta,hrdina,kterýpomohlpřinéstzpátkyorlalegie…Stakovýmpolobohemmůžuspolupracovat.

Jenomsilámuhlavu,jakpřesvědčitDvanáctoulegii.“

Franksezachmuřil.„Jo.Takyjsemotomuvažoval.“

Percypořádnemohlstrávit,jakmocseFrankzměnil.„Skokovýrůst“toanizdalekanevystihoval.Bylopěknýchpárcentimetrůvyšší,míňzavalitýavícmohutný,jakoobráncevragby.Vetvářivypadalstatnější,čelistmělostřeřezanou.Jakobyseproměnilvbýkaapakzpátkyvčlověka,aleněcoztohovněmzůstalo.

„Legietěposlechne,Reyno,“mínilFrank.„Dostalasesúplněsamaažsem,přesantickékraje.“

Reynažvýkalasendvič,jakobytobylalepenka.„Atímjsemporušilazákonylegie.“

„Caesartakyporušilzákon,kdyžpřekročilRubikon,“namítlFrank.„Velcívůdcovéněkdymusímysletzaroh.“

419

Zavrtělahlavou.„JánejsemCaesar.KdyžjsemnašlaJasonůvvzkaztamvDiokleciánověpaláci,užbylahračkavásvystopovat.

Udělalajsemjenomto,cojsempovažovalazanutné.“

Percysemuselusmát.„Reyno,jsimocskromná.PřeletětpůlkusvětanaAnnabethinuprosbu,jenprotožejsivěděla,žejetonašenejlepšíšancenamír?Tojezatracenéhrdinství.“

Reynapokrčilarameny.„Toříkápolobůh,kterýspadldoTartaruadostalsezpátky.“

„Mělpomoc,“ozvalaseAnnabeth.

„Nojasně,“přikývlaReyna.„Nebýttebe,pochybuju,žebynašelcestuzpapírovéhopytlíku.“

„Přesnětak,“potvrdilaAnnabeth.

„Hele!“zaprotestovalPercy.

Ostatníserozesmáli,alePercymutonevadilo.Bylopříjemnévidětjeusměvavé.Sakra,příjemnébyloužjensedětvesvětěsmrtelníků,dýchatnejedovatývzduch,užívatsiopravdovéslunečnísvětlovzádech.

NajednousivzpomnělnaBoba.Pozdravujtezaměsluníčkoahvězdy.

Percyhosmíchpřešel.BobaDamasenobětovaliživot,abytuPercysAnnabethmohliteďsedět,užívatsislunceasmátseskamarády.

Tonenífér.

Leovytáhlzkapsyopaskušroubováček.NabodljahoduvčokoláděapodaljitrenéruHedgeovi.Pakvylovildalšíšroubovákaukořistiljahoduiprosebe.

„Takžeotázkazadvacetmilionůpesos,“spustil.„MámetuhlepoužitoudvanáctimetrovousochuAthény.Cosní?“

ReynazašilhalanaAthénuParthenónskou.„Natomkopcijítosicesluší,alenedorazilajsemažsem,abychjiobdivovala.PodleAnnabethjimusívrátitdoTáborapolokrevnýchřímskývůdce.

Cháputodobře?“

Annabethpřikývla.„Mělajsemsen,tam…vítekde,vTartaru.

BylajsemnaVrchupolokrevnýchaAthéninhlasříkal:Musímstáttady.MusíměpřinéstŘíman.“

420

Percysistísněněprohlíželsochu.SAnnabethinoumámounikdynemělnejlepšívztahy.Pořádčekal,žetasochavelkémamkyožijeavynadámuzato,žedostaldcerudotakovýchmalérů–nebohospíšrovnoubezjedinéhoslovarozšlápne.

„Todávásmysl,“ozvalseNico.

Percysebouškubl.Znělotoskoro,jakobymuNicočetlmyšlenkyasouhlasilstím,žebyhoAthénamělarozšlápnout.

Hádůvsynsedělnadruhéstraněkruhu,nesnědlnicnežpůlgranátovéhojablka,ovocepodsvětí.Percyhonapadlo,jestlitoneníjehopojetíhumoru.

„Tasochajemocnýsymbol,“pokračovalNico.„Říman,kterýjivracíŘekům…Tobymohlozahladithistorickourozepři,možnádokoncenapravitrozštěpeníosobnostíbohů.“

TrenérHedgespolkljahoduispůlkoušroubováku.„Počkat,počkat.Jámámrádmírstejnějakovšichnisatyrové–“

„Vymírnesnášíte“opravilhoLeo.

„Hlavníje,Valdezi,žejsmejenom–kolik,párdníodAthén?

AtamnanásčekáarmádaGigantů.Dalijsmesitakovouprácisezáchranoutésochy–“

„Hlavnějá“připomnělamuAnnabeth.

„–protožetoproroctvíonímluvíjakoozhouběGigantů,“

pokračovaltrenér.„TakpročjinevzítsseboudoAthén?Třebajetonašetajnázbraň.“ZměřilsiAthénuParthenónskou.„Mněpřipadájakobalistickástřela.Možná,kdybykníValdezpřidělalmotory–“

Pipersiodkašlala.„No,tojevýbornýnápad,trenére,alespoustanásmělasnyavize,jakGaiapovstávávTábořepolokrevných…“

VytáhladýkuKatoptrisapoložilajinasvůjtalíř.Čepelchvílineukazovalanicnežoblohu,alePercymutenpohledstejněnebylpříjemný.

„Odtédoby,cojsmesedostalizpátkynaloď,“vykládalaPiper,„vídámvtomnožidostšpatnévěci.ŘímskálegieužjeodTáborapolokrevnýchskoronavzdálenostútoku.Sbíráposily:duchy,orly,vlky.“

„Oktavián,“zavrčelaReyna.„Jámunařídila,žemápočkat.“

„Ažpřevezmemevedení,“navrhlFrank,„budeprvnírozkaznabítOktaviánadonejbližšíhokatapultuavystřelithoconejdál.“

421

„Souhlas,“přikývlaReyna.„Alezatím–“

„Usmyslelsiválku,“ozvalaseAnnabeth.„Abudejimít,pokudhonezastavíme.“

Piperobrátilačepelnože.„Bohužel,tonatomnenítonejhorší.

Vidělajsemobrazymožnébudoucnosti–táborvplamenech,římskéařecképolobohymrtvénazemi.AGaiu…“Hlasjizradil.

PercysivzpomnělnabohaTartara,jaksenadnímtyčil.Ještěnikdynecítiltakovoubezmocahrůzu.Pořádsečervenalhanbou,kdyžsivzpomněl,jakmumečvyklouzlzruky.

Toužrovnouzkuszabítzem,řeklTartar.

JestlijeGaiatakmocnáamánasvéstraněarmáduGigantů,pakPercynechápal,jakjimohoupolobohovézastavit,zvlášťkdyžjevětšinabohůvyřízená.MusízadržetGiganty,nežseGaiaprobudí,jinakjevšechnoztraceno.

PokudjeAthénaParthenónskátajnázbraň,hodilobysevzítjisseboudoAthén.Sakra,PercymusezamlouvaltentrenérůvnápadpoužítjijakostřeluaodpálitGaiupořádnýmjadernýmhřibem.

Bohuželmucosinapovídalo,žemáAnnabethpravdu.SochapatřízpátkynaLongIsland,tammůžezastavitválkumezidvěmatábory.

„TakžeReynavezmesochu,“shrnulto.„AmypojedemedáldoAthén.“

Leopokrčilrameny.„Umědobrý.Alejetupárotravnýchproblémků.Mámekolik–dvatýdnydotohořímskéhosvátku,kdymáGaiapovstat?“

„Slavnostnaděje,“přikývlJason.„Tojeprvníhosrpna.Dneskaje–“

„Osmnáctéhočervence,“doplnilFrank.„Takžejo,odzítřkajetopřesněčtrnáctdní.“

Hazelsebouškubla.„NámtrvaloosmnáctdnídostatsezŘímasem.Tacestamělazabrattakdva,nanejvýštřidny.“

„Takžepřinašemštěstí,“prohlásilLeo,„možnámámečasdostatArgoIIdoAthén,najítGigantyazatrhnoutjimprobuzeníGaii.

Možná.AlejakmáReynadopravittuobrovskousochudoTáborapolokrevných,nežsedosebeŘekovéaŘímanépustí?Nemáužanitohosvýhopegase.Jé,promiň–“

422

„Tonic,“vyštěklaReyna.Sicesnimijednalaspíšjakosespojencinežjakosnepřáteli,alePercytušil,ženaLeamápořádpifku.Snadproto,ževyhodildovzduchupůlkuFóravNovémŘímě.

Zhlubokasenadechla.„Bohužel,Leomápravdu.Neumímsipředstavit,jakpřepravitněcotakvelikého.Myslelajsemsi–no,doufalajsem,žetobudetevědět.“

„Labyrint,“napadloHazel.„Teda,jestlihoPásifaéopravduznovuotevřela,ajámyslím,žeano…“SobavousepodívalanaPercyho.„Tyjsipřeceříkal,želabyrintdostanečlověkavšude.Takžemožná–“

„Ne,“vyhrkliPercyaAnnabethsoučasně.

„Nicprotitobě,Hazel,“pokračovalPercy.„Ale…“

Snažilsenajítsprávnáslova.Jakmápopsatlabyrintněkomu,kdohonikdyneprozkoumal?Daidaloshovybudovaljakoživoucíarostoucíbludiště.Běhemstaletíserozrostlojakokořenystromupodpovrchemceléhosvěta.Jistě,dokážečlověkazavéstkamkoli.

Vzdálenostivněmnicneznamenají.MůžetedonějvejítvNewYorku,ujíttřimetryavynořitsevLosAngeles–alejenkdyžnajdetespolehlivoucestu.Jinakváslabyrintošidíapokusísevásnakaždémkrokuzabít.KdyžsesíťchodebpoDaidalověsmrtizhroutila,Percymuseulevilo.Pomyšlení,žesebludištěobnovujeaproplétásezasepodzemí,tvoříprostornýnovýdomovpronestvůry…munedělalodobře.Užtakměldostproblémů.

„Především,“spustil,„chodbyvlabyrintujsounaAthénuParthenónskoumalé.Nedostanemejitamdolů–“

„Aikdybysebludištěvážněznovuotevíralo,“pokračovalaAnnabeth,„nevíme,jakéteďbude.Užpředtím,podDaidalovoukontrolou,bylodostnebezpečné,atenvynálezcenebylzlý.JestliPásifaépřestavělalabyrintposvém…“Zavrtělahlavou.„Hazel,tystímsvýmvnímánímpodzemíbysmožnáReynuprovedla,alenikdojinýnemášanci.Amytěpotřebujemetady.Kromětoho,kdybystesetamdoleztratily–“

„Mášpravdu,“přikývlaHazelzasmušile.„Tonic.“

Reynapřejelapohledemskupinu.„Dalšínápady?“

423

„Jábychmohljít,“nabídlseFrank.Alenebylovtomznátvalnénadšení.„Jestlijsemprétor,mělbychjít.Možnábysedalyvyrobitnějakésáňkynebo–“

„Ne,FrankuZhangu.“Reynamuvěnovalaunavenýúsměv.

„Doufám,žespolubudemejednouvelet,aleteďjetvojemístovposádcetéhlelodi.Jsijedenzesedmizproroctví.“

„Jánejsem,“ozvalseNico.

Všichnipřestalijíst.PercysepodívalpřesskupinkunaNikaasnažilsepoznat,jestlisidělálegraci,nebone.

Hazelodložilavidličku.„Nico–“

„JápůjdusReynou,“prohlásil.„Můžutusochudopravitstíny.“

„Uf…“Percyzvedlruku.„Teda,jávím,žejsizrovnadostalvšechnásosmnazem,atobylaparáda.Alepředrokemjsimiříkal,žeidopravovatsámsebejenebezpečnéanepředvídatelné.PárkrátjsiskončilvČíně.Vláčetdvanáctimetrovousochuadvalidipřespůlsvěta–“

„Změniljsemse,cojsemsevrátilzTartaru.“Nikovisezalesklyočivztekem–taknáruživě,žetoPercynechápal.Uvažoval,coasiprovedl,žetohoklukataknaštval.

„Nico,“zasáhlJason,„nikdonepochybujeotvésíle.Jdenámjenomoto,abysespřitomnezabil.“

„Játodokážu,“tvrdil.„Budupostupovatpomalu,pársetkilometrůnajednou.Pravda,pokaždémtomskokunebuduvestavu,abychsemohlbránitnestvůrám.PotřebujuReynu,abyměasochubránila.“

Reynaudržovalanehybnoupokerovoutvář.Prohlíželasiskupinu,přejíždělapohledemtváře,alenedávalanajevo,cosimyslí.„Nějakénámitky?“

Nikdonicneřekl.

„Dobře,“proneslasrozhodnostísoudce.Percymělpocit,žekdybymělakladívko,bylabyjímpoklepala.„Lepšířešenínevidím.

Alečekánásspoustaútokůnestvůr.Bylobyfajnmítještěněkohotřetího.Tojeprovýpravuoptimálnípočet.“

„TrenérHedge,“vyhrklFrank.

Percynanějzůstalhledět,nevěděl,jestlidobřeslyšel.„Cože,Franku?“

424

„Trenérjenejlepšívolba,“vysvětlovalFrank.„Ajedinámožná.

Jedobrýbojovník.Jeustanovenýochránce.Ontozvládne.“

„Faun,“zavrčelaReyna.

„Satyr!“vyštěkltrenér.„Ajasně,jdudotoho.Navíc,ažsedostanetedoTáborapolokrevných,budetepotřebovatněkohosestykyadiplomatickýmizkušenostmi,abysenavásŘekovénevrhli.

Jenomměnechtesiještězavolat–ehm,teda,chciříct,vzítsibaseballovoupalici.“

ZvedlseapohledemvyslalFrankovinějakývzkaz,kterémuPercynerozuměl.Ipřesto,žesetrenérzrovnadobrovolněpřihlásilnapravděpodobněsebevražednoumisi,vypadalvděčně.Doklusalkžebříkulodiaklapalkopytyjakošťastnéděcko.

Nicovstal.„Takybychměljítaodpočinoutsipředprvnímúsekem.Sejdemesezasoumrakuusochy.“

Jakmileodešel,Hazelsezamračila.„Chovásedivně.Nevím,jestlisitopořádněpromyslel.“

„Ontozvládne,“ujistiljiJason.

„Doufám,žemášpravdu.“Přejelarukounadzemí.Napovrchvyskákalydiamanty–blýskajícísemléčnádráhakamenů.„Jsmenadalšíkřižovatce.AthénaParthenónskásevydánazápad.ArgoIInavýchod.Doufám,žejsmevybralidobře.“

Percybyrádřeklněcopovzbudivého,alebylnervózní.Přestovšechno,comělizasebou,přesvšechnyvyhranébitvysepořádnepřiblížiliporážceGaii.Jistě,osvobodiliThanata.ZavřelibránuSmrti.TeďaspoňmůžouzabíjetnestvůryaposílatjenanějakoudobudoTartaru.AleGigantijsouzpátky–všichni.

„Trápímějednavěc,“přemýšlelnahlas.„JestlijeslavnostnadějezadvatýdnyaGaiapotřebujekrevdvoupolobohů,abyseprobudila–jaktoKlytiosříkal?KrevOlympu?–,neudělámepřesněto,coGaiachce,kdyžsitonamířímedoAthén?Kdyžtamnepojedemeaonanebudemítkohoobětovat,neznamenáto,žesenedokáženaplnoprobudit?“

Annabethhovzalazaruku.Vychutnávalsipohlednani,kdyžteďbylizasevesvětěsmrtelníků,bezmrtvémlhy.Líbilosemu,jakjejísvětlévlasyzachytávajíslunce–ikdyžbylapořádpohubláabledá,stejně

jakoon,ašedéočimělarozbouřenéuvažováním.

425

„Percy,proroctvífungujeoběmasměry,“upozornilaho.„Jestlisetamnevypravíme,možnápřijdemeojedinouanejlepšíšancijizastavit.NašebitvanásčekávAthénách.Nemůžemesejívyhnout.

Kromětoho,snažitsepřekazitproroctví,tonikdynevyjde.Gaianásmůžechytitněkdejindeneboprolítkrevjinýchpolobohů.“

„Jasně,mášpravdu,“uznalPercy.„Ikdyžsemitonelíbí.“

VeskupinězavládlanáladatemnájakovzduchvTartaru,dokudPiperneprolomilanapětí.

„Tak!“Zastrčiladýkuapoplácalasvůjrohhojnosti.„Primapiknik.Kdosidázákusek?“

426

LXXVIII

PERCY

PřizápadusluncenašelPercyNika,jakuvazujeprovazykolempodstavceAthényParthenónské.

„Díky,“řeklmu.

Nicosezamračil.„Zaco?“

„Slíbiljsi,žeodvedešostatnídoHádovachrámu,“odpovědělPercy.„Adokázaljsito.“

Nicosvázalkonceprovazuaudělaloprátku.„VyjstemězasdostaliztébronzovénádobyvŘímě.Zachránilimiživot.Tohlebylotonejmenší,cojsemmohludělat.“

Mluviltvrdě,odtažitě.Percybyrádzjistil,cohovede,alevěděl,žetonikdynepochopí.NicoužnebyltenpodivínskýklukzakademieWestoverskartamiMýtomagie.Aninaštvanýsamotář,kterýsledovalduchaMínóselabyrintem.Alekdojeteď?

„Ataky,“pokračovalPercy,„jsinavštívilBoba…“

VylíčilNikovijejichcestuTartarem.Soudil,žejestlijiněkdodovedepochopit,pakjetoprávěon.„PřesvědčiljsiBoba,žemimůževěřit,ikdyžjásámjsemzanímnikdynezašel.Anijsemsinanějnevzpomněl.Zachovalseskněmuhezky,atímjsinámasizachránilživot.“

„Jo,jasně,“přikývlNico.„Nemysletnadruhé…bývánebezpečné.“

„Člověče,snažímsetitupoděkovat.“

Nicoseneveselezasmál.„Ajásetisnažímříct,žetonenítřeba.

Ateďtotadymusímdodělat,jestlidovolíš.“

427

„Jo.Jo,jasně.“PercyustoupilaNicosechopilprovazů.Přehodilsijepřesramena,jakobyAthénaParthenónskábylaobrovskýbatoh.

Percysipřipadaltrochuublížený,žehoNicotakodbyl.Nadruhoustranu,Nicotohomělspoustuzasebou.PřežilsámvTartaru.

Percyzprvnírukyvěděl,koliksilhotomuselostát.

Annabethzanimivyšlanasvah.VzalaPercyhozarukuatomusehnedulevilo.

„Hodněštěstí,“popřálaNikovi.

„Jo.“Nepodívalsejídoočí.„Tobětaky.“

OminutupozdějidorazilaReynaatrenérHedgevplnézbrojisbatohynazádech.Reynavypadalazasmušileapřipravenákboji.

TrenérHedgesešklebil,jakobyčekaloslavuspřekvapením.

ReynaAnnabethobjala.„Mytozvládneme,“ujistilaji.

„Jávím,“přikývlaAnnabeth.

TrenérHedgesihodilpřesramenobaseballovoupálku.„Jo,jensenestrachujte.Jásedotáboradostanuauvidímsvojeděcko!Teda,chciříct,žedostanutohleděckodotábora!“PoplácalAthénuParthenónskouponoze.

„Dobře,“promluvilNico.„Chytněteseprovazů,prosím.Jdeme.“

ReynaaHedgetoudělali.Vzduchztemněl.AthénaParthenónskásezhroutiladovlastníhostínuazmizelaspolusesvýmitřemiprůvodci.

ArgoIIvyplulo,kdyžpadlvečer.

Vydalisenajihozápad,ažsedostalikpobřeží,tamdosedlidoJónskéhomoře.Percymuseulevilo,kdyžpodsebouzaseucítilvlny.

DoAthénbytobylokratšíposouši,alepozkušenostishorskýmiduchyvItáliiserozhodlinelétatnadGaiinýmteritoriem,kdyžnebudoumuset.

Poplujíkolemřecképevniny,stejnějakohrdinovévantickýchdobách.

ToPercymuvyhovovalo.Bylmocrád,žejezasevotcověživlu,sčerstvýmmořskýmvzduchemvplicíchaslanousprškounapažích.

Stáluzábradlínapravoboku,zavřeločiavnímalproudydole.AlevhlavěmupořádsvítilyobrazyzTartaru–řekaPyriflegethón,zpuchýřovanázemě,kdeznovurostlynestvůry,temnýlessarae

428

kroužícíminadhlavouvkrvavýchmracích.Apředevšímmyslelnachatrčvbažiněspříjemnýmohněm,policemisušenýchbylinekasdrákonímmasem.Zajímalobyho,jestlijeteďprázdná.

Annabethsepřitisklavedlenějkzábradlíakonejšilahosvýmteplem.

„Jávím,“zašeptala,kdyžviděla,jaksetváří.„Takytonemůžudostatzhlavy.“

„Damasen,“povzdychlsiPercy.„ABob…“

„Jasně.“Znělotokřehce.„Musímesepostarat,abyjejichoběťstálazato.MusímeporazitGaiu.“

Percyhledělnanočníoblohu.Rádby,kdybysenanidívalizpláženaLongIslandu,nezdruhéhokoncesvětacestounaskorojistousmrt.

Napadloho,kdejezrovnateďNico,ReynaaHedgeajakdlouhojimpotrvá,nežsevrátí–pokudpřežijí.Představilsi,jakŘímanéprávězaujímajíbojovélinieaobkličujíTáborpolokrevných.

ČtrnáctdnínacestudoAthén.Apakseceláválkarozhodne.

Leosinapřídispokojeněhvízdal,vrtalseveFestusovčmechanickémmozku,mumlalsiněcookrystaluaastrolábu.

UprostředloděsePiperaHazelcvičilyvšermování,zlatáastříbrnáčepelzvonilydonoci.JasonaFrankstáliukormidlaatišesipovídali–možnásivyměňovalihistorkyolegiinebonázorynaprétorství.

„Mámedobrouposádku,“poznamenalPercy.„Kdyžužmusímploutnasmrt–“

„Tymineumřeš,Chaluhovýmozečku,“přerušilahoAnnabeth.

„Pamatuješ,cojsmesiřekli?Nikdyužsenerozdělíme.Aažsedostanemedomů…“

„Takco?“zeptalsePercy.

Políbilaho.„Zeptejseměznova,ažporazímeGaiu.“

Usmálse,spokojený,žesemánacotěšit.„Jakmyslíš.“

Zatímcoplulidálodpobřeží,nebetemnělo,vystupovalonaněmvícavíchvězd.

Percysiprohlíželsouhvězdí–ta,kteráhoAnnabethuždávnonaučila.

„PozdravujevásBob,“vyřídilhvězdám.

429

ArgoIIplulodáldonoci.

430

SLOVNIÍCČEK

Aegis–hrozivýštítThálieGraceovéAfrodíta–řeckábohyněláskyakrásy.BylavdanázaHéfaista,alemilovalaArése,bohaválky;římskápodoba:VenušeAchelóos–potomus,říčníbůhAchlys–řeckábohynězoufalství,bohynějedů,vládkyněmrtvémlhy,dceraChaosuaNoci

Aiolos–bůhvšechvětrůAlkyoneus–nejstaršízGigantůzrozenýchGaiou,určenýkbojisPlutonem

alóeovci–dvojčataGiganti,kteřísepokusilizaútočitnaOlymptak,ženasebenavršilitřiřeckéhory.Aréssejepokusilzastavit,alebylporaženavězněnvbronzovéurně,dokudhonevysvobodilHermés.Artemispozdějipřispělakjejichzkáze,kdyžmezinimiproběhlavpodobějelena.Gigantiponěmhodilikopí,aleminuliazasáhlisenavzájem

Aquilo–římskýbůhseverníhovětru;řeckápodoba:Boreásarae–ženštíduchovéprokletí,vrásčitébabiznysnetopýřímikřídly,mosaznýmidrápyazářivýmarudýmaočima;dceryNyx(Noci)Arachné–tkadlena,kterásesvýmidovednostmivyvyšovalanadAthénu.Tobohynirozzlobiloazničilajítapiserieastav;ArachnéseoběsilaaAthénajioživilavpodoběpavoukaArés–řeckýbůhválky,synDiaaHéry,nevlastníbratrAthény;římskápodoba:Mars

Argentum–stříbro;jménojednohozedvouReyninýchkovovýchchrtů,kteřírozpoznalilež

ArgoII–fantastickáloďpostavenáLeem,kterádovedlaploutilétatajakofigurunapřídineslahlavubronzovéhodrakaFestuse;bylapojmenovánapolodiArgo,plavidleskupinyřeckýchhrdinůdoprovázejícíchIásónanajehovýpravězazlatýmrounemargonauti–vřeckémytologiiskupinahrdinů,kteříseplavilisIásónemnaArguapátralipozlatémrounuArchimédes–řeckýmatematik,fyzik,technik,vynálezceaastronom,kterýžilvletech287až212př.n.l.ajepovažován

431

zajednohozhlavníchvědcůantickýchdob;zjistil,jakvypočítatobjemkoule

Ariadna–dceraMínóse,kterápomohlaThéseoviuniknoutzlabyrintu

Arion–neuvěřitelněrychlýkouzelnýkůň,potulujesevolněasvobodně,občassealedostavínaHazelinozavolání;jehooblíbenoulahůdkoujsouzlaténugety

Asfodelovápole–částpodsvětí,kamjsouposmrtiposílánilidé,kteřínežilianidobrý,anišpatnýživot

astroláb–navigačnípřístrojfungujícínazákladěpostaveníplanetahvězd

Athéna–řeckábohyněmoudrostiřímskápodoba:MinervaAthénaParthenónská–obřísochaAthény,

nejznámějšířeckásochavšechdob

Aurum–zlato;jménojednohozedvouReyninýchkovovýchchrtů,kteřírozpoznalilež

Auster–římskýbůhjižníhovětru;řeckápodoba:NotusBakchus–římskýbůhvínaahýření;řeckápodoba:Dionýsosbalista–římskávrhacíobléhacízbraň,kteráodpalovalamohutnéstřelynavzdálenýcíl(viztakébalistaškorpión)balistaškorpión–římskávrhacízbraň,kteráodpalovalamohutnéstřelynavzdálenécíle

baráky–ubytovnyřímskýchvojákůBellona–římskábohyněválkyBlesk–Jasonůvpřítel,bouřkovýduchvpodoběkoněBoreás–bůhseverníhovětru;římskápodoba:Aquilo

boreásovci–KalaísaZétés,synovéBoreáse,bohaseverníhovětrubožskýbronz–vzácnýkovsmrtelnýpronestvůrybránaSmrti–ThanatovydveředoHádovachrámu,umístěnévTartaru;mělydvěstrany–jednuvesmrtelnémsvětě,jednuvpodsvětí

bunkrčíslodevět–skrytádílna,kterouLeoobjevilvTábořepolokrevných,plnánástrojůazbraní;bylanejménědvěstěletstaráasloužilazadobobčanskéválky

centurion–důstojníkřímskéarmádyCeres–římskábohynězemědělství;řeckápodoba:Démétér

432

čaromluva–požehnáníudělenéAfrodítoujejímdětem,kteréjimumožňujepřesvědčovatostatníhlasem

Daidalos–vřeckémytologiizkušenýřemeslník,kterývytvořillabyrintnaKrétě,vněmžbylpakdrženMínótaurus(napůlčlověk,napůlbýk)

Damasen–Gigant,synGaliiaTartaru,vytvořenjakoprotiváhaArése;odsouzenýdoTartaruzazabitídrákona,kterýsužovalzemi

Démétér–řeckábohynězemědělství,dceraTitánůRheiiaKrona,římskápodoba:Ceres

denár–nejběžnějšímincevřímskémplatebnímsystémuDioklecián–poslednívelkýpohanskýcísařaprvní,kterýseodebralpokojněnaodpočinek,polobůh,synJupitera;podlelegendydokážejehožezlopřivolatarmáduduchů

Diomédes–hlavnířeckýhrdinavtrojskéválceDionýsos–řeckýbůhvínaahýření,Diůvsyn;římskápodoba:Bakchus

drachma–stříbrnáminceantickéhoŘeckadrákon–obřížlutozelenánestvůrapodobnáhadůmsvolánemkolemkrku,plazímaočimaaobřímispáry;plivejeddryády–stromovénymfyeidoloni–duchové,kteřísezmocňujítělElysium–částpodsvětí,kamjsouposílánilidépožehnaníbohy,abyposmrtiodpočívalivevěčnémklidu

empúsa–vampýrkastesáky,drápy,bronzovoulevounohou,oslípravounohou,ohnivýmivlasyakůžíbíloujakokost;dokážemanipulovatsmlhou,měnittvar,ovládáčaromluvu,abypřilákalasmrtelnéoběti

Epirus–oblastvseverozápadnímŘeckuajižníAlbániiEris–bohyněsvárů

Eros–řeckýbůhlásky;římskápodoba:KupidočiAmorfalanga–soudržnáformacetěžcevyzbrojenýchjednotekfaun–římskýlesníbůh,dílemkozaadílemčlověk;řeckápodoba:satyr

Favonius–římskýbůhzápadníhovětru;řeckápodoba:Zefyros

433

Gaia–řeckábohynězemě,matkaTitánů,Gigantů,Kyklopůadalšíchnestvůr;římskápodoba:Terra

Geras–bůhstaroby

Géryonés–nestvůrasetřemitěly,kterouzabilHéraklesgladius–krátkýmeč

graecus–označení,kterépoužívajíŘímanéproŘekyGreaves–holenníchráničgris-gris–neworleánskávúdúpraktikanazvanápodlefrancouzskéhovýrazuprošedý(gris);smíchajísejistébylinyadalšípřísadyavložísepytlíkuzčervenéhoflanelu;tensenosínebouschová,abynastolilrovnováhumezičernýmiabílýmistránkamiživotačlověka

gryf–tvorspředníčástíorla(včetněkřídeladrápů)azadnílvaHádes–řeckýbůhsmrtiabohatství;římskápodoba:PlutoHádůvchrám–místovpodsvětí,kdeHádes,řeckýbůhsmrti,ajehomanželkaPersefonavládnoudušímzesnulých;téžstarýchrámvEpiruvŘecku

Hannibal–římskývelitel,kterýžilvletech247až183(182)př.n.l.

ajevšeobecněřazenmezinejvětšívojenskéstratégydějin;jednohoznejznámějšíchvítězstvídosáhl,kdyžtáhlsvojskemvčetněbojovýchslonůzIberskéhopoloostrovapřesPyrenejeaAlpydoseverníItálie

harpyje–okřídlenýženskýtvor,kterýkradevědHekaté–bohyněmagieakřižovatek,ovládámlhu,dceraTitánůPerseaaAsterie

Héfaistos–řeckýbůhohně,řemeselakovářů;synDiaaHéry,ženatýsAfrodítou;římskápodoba;Vulkán

Hémerá–bohynědne,dceraNociHéra–řeckábohyněmanželství,Diovamanželkaasestra;římskápodoba:Juno

Hérakles–řeckýekvivalentHerkula;synJupiteraaAlkmény,narozenýjakosilák

Hermés–řeckýbůhcestovatelů,průvodcedušímrtvých,bůhkomunikace;římskápodoba:Merkur

Hésiodos–řeckýbásník,kterýsoudil,žedopadnoutnadnoTartarutrvádevětdní

434

horaTamalpais–sídlouSanfranciskéhozálivu(vseverníKalifornii),kdesiTitánipostavilipalác

HoratiusJednooký–římskýgenerál,kterýsámzadrželhorduútočníků,obětovalsenamostě,aby

nepřátelůmzabránilpřejítřekuTiberu;tím,žesvýmdruhůmposkytlčasnadobudováníobrany,zachránilrepubliku

hotelLotus–kasinovLasVegas,kdePercy,AnnabethaGroverztratilicennýčaspřivýpravěpoté,cosnědliočarovanéleknínovékvěty

Hyperion–jedenzdvanáctiTitánů,titánskývládcevýchoduHypnos–řeckýbůhspánku;římskápodoba:Somnushypogeum–oblastpodkoloseemurčenákeskladovánívěcíapřístrojůpoužívanýchprozvláštníefekty

Chioné–řeckábohyněsněhu,dceraBoreásechitón–řeckýkusoděvu;kusplátnanebovlnybezrukávů,zajištěnýnaramenoubrožemiavpaseopaskem

Iapéthos–jedenzdvanáctiTitánů;vládcezápadu,jehojménoznamenáPropichovač-,kdyžsPercymbojovalvHádověříši,spadldořekyLéthéaztratilpaměť;PercyhopřejmenovalnaBoba

ichor–zlatátekutina,krevbohůanesmrtelnýchimperiálnízlato–vzácnýkovvražednýpronestvůry,posvěcenýnaPantheonu;jehoexistencebývalapřísněstřeženýmtajemstvímcísařů

Janus–římskýbůhdveří,začátkůapřechodů;popisovanýsedvěmatvářemi,protožesedívádominulostiidobudoucnostiJuno–římskábohyněžen,manželstvíaplodnosti,sestraamanželkaJupitera,matkaMarta;řeckápodoba:Héra

Jupiter–římskývládcebohů,nazývanýtakéJupiterOptimusMaximus(Nejlepšíanejvětší);řeckápodoba:ZeusKadmos–polobůh,kteréhoArésproměnilvhada,kdyžmuzabilsynahada

Kalypsó–bohyněnymfanamýtickémostrověÓgygia;dceraTitánaAtlase;mnoholetzdržovalahrdinuOdyssea

Kampe–nestvůrashorníčástítělaženyshadímivlasyaspodnídrákona,určenáKronemhlídatKyklopyvTartaru;Zeusjizabil

435

aosvobodilobryzvězení,abymupomohliveválceprotiTitánům

katapult–vojenskýstrojkodpalovánívěcíkatoblepas–kravskánestvůra,jejížjménoznamená„shlížídolů“;titotvorovébylináhodoudovezenizAfrikydoBenátek;živísejedovatýmikořeny,kterévyrůstajíukanálů,amajíjedovatýplynajedovatýdech

Katoptris–dýkaPiperkentaur–napůllidská,napůlkoňskárasaKerkópové–dvojicešimpanzíchtrpaslíků,kteříkradoulesklépředmětyavyvolávajíchaos

Kirké–řeckábohyněmagieKlytios–GigantstvořenýGaioukpohlcováníaodráženíveškerémagieHekaté

kohorta–jednazdesetidivizířímskéarmády,jednotkavojákůKoios–jedenzdvanáctiTitánů,titánskývládceseveruKókýtos–řekanářkůvTartaru,vytvořenázčiréhozoufalstvíKoloseum–eliptický

amfiteátruprostředŘímavItálii;Koloseum,schopnépojmoutpadesáttisícvojáků,sevyužívalokegladiátorskýmklánímaveřejnýmpředstavenímjakofingovanénámořníbitvy,honynazvěř,ztvárňováníznámýchbitevadramata

Kronos–nejmladšízedvanáctiTitánů,synÚranaaGaii,otecDia;namatčinužádostotcezabil;titánskývládceosudu,úrody,spravedlnostiačasu;římskápodoba:Saturn

Kupido–římskýbůhlásky,téžAmor;řeckápodoba:ErosKyklop–příslušníkprapůvodnírasyobrůsjedinýmokemuprostředčela

Labyrint–podzemníbludiště,původněpostavenénaostrověKrétavynálezcemDaidalemkuvězněníMínótaura(dílemmuže,dílembýka)

Laistrygonskýobr–obrovskákanibalskánestvůrazdalekéhoseveru

lár–domácíbůžek,duchpředkůlegionář–římskývojákLemurové–římskéoznačenívzteklýchduchu

436

Létó–dceraTitánaKoiose,matkaArtemisaApollóna(otcembylZeus);bohyněmateřství

Lítice–řeckébohyněodplaty;obyčejněcharakterizoványjakotřisestry–Alléktó,TísifonéaMegaira,dětiGaiiaÚrana;sídlívpodsvětíatýrajízločinceahříšníky;řeckápodoba:Erínyemantichora–tvorslidskouhlavou,lvímtělemaocasemštíraMars–římskýbůhválky,nazývanýtéžMarsUltor;patronříše,božskýotecRomulaaRema;řeckápodoba:Arés

Médeia–pomocniceHekatéajednaznejvětšíchčarodějekantickéhosvěta

Merkur–římskýposelbohů,bůhobchodu,cestování,ziskuaobchodu;řeckápodoba:Hermés

Minerva–římskábohyněmoudrosti;řeckápodoba:AthénaMínós–králKréty,Diůvsyn;každýmrokemnutilkráleAigeavybratsedmchlapcůasedmdívekaposlatjedolabyrintu,kdejemělsežratMínótaurus;posmrtisestalsoudcemvpodsvětíMínótaurus–nestvůrashlavoubýkanatělečlověkamlha–magickásíla,kterázakrývápravdupředpohledemsmrtelníkůnajády–vodnívíly

Nekromanteion–orákulumsmrtineboHádůvchrámvŘecku;mnohopatrovýchrám,kamlidéchodilirozmlouvatsmrtvýmiNeptun–římskýbůhmoře;řeckápodoba:PoseidónNotus–řeckýbůhjižníhovětru;římskápodoba:AusterNovýŘím–komunitapoblížTáboraJupiter,kdemohoužítpolobohovévklidu,bezzasahovánísmrtelníkůnebonestvůrnuminamontanum–římskýhorskýbůh(mn.č.montano)–,řeckápodoba:ourae

nymfa–ženskýbůžekpřírodynymfeum–svatyněnymfNyx–bohyněnoci,jednázestarých,základníchbohůOdysseus–legendárnířeckýhrdinazIthakyahrdinaHomérovadílaOdyssea-,římskápodoba:UlyssesÓgygia–ostrovnídomovavězenínymfyKalypsóourae–řeckýnázevhorskéhoboha;římskápodoba:numinamontanum

437

Pásifaé–manželkaMínóse,prokletáláskoukjehoprvotřídnímubýkovi,porodilaMínótaura(dílemčlověka,dílembýka),vládkyněmagickýchbylin

Pegas–vřeckémytologiiokřídlenýbožskýkůň,zplozenýPoseidónemvjehopodoběboha-koné,porodilahogorgonaMedúza;bratrChrysáóra

Periklymenos–Argonaut,syndvoupolobohůavnukPoseidóna,kterýhoobdařilschopnostíproměňovatsevrůznázvířataperístyl–vstupdocísařovysoukromérezidencePersefona–řeckávládkyněpodsvětí,Hádovamanželka,dceraDiaaDémétér;římskápodoba:Proserpina

pilum–oštěppoužívanýřímskouarmádouPluto–římskýbůhsmrtiabohatství;řeckápodoba:HádesPolybotes–obr,synGaii,matkyzeměPolyfemos–gigantickýjednookýsynPoseidónaaThoósy,jedenzKyklopů

Porfyrión–vládceGigantůvřeekeařímskémytologiiPoseidón–řeckýbůhmoře,synTitánůKronaaRheii,bratrDiaaHáda;římskápodoba:Neptun

prétor–volenýřímskýúředníkavelitelarmádyProserpina–římskávládkyněpodsvětí;řeckápodoba:PersefonaPsyché–mladásmrtelnice,kterásezamilovaladoEroseabylapřinucenajehomatkouAfrodítouzasloužitsicestuzpátkykněmu

putovánístíny–formapřesunu,kteráumožňujetvorůmzpodsvětíaHádovýmdětemputovatnajakékolimístonasvětěnebovpodsvětí,cestovatelevšakvelicevyčerpává

Pyriflegethón–řekaohně,kterástékázHádovyříšedoTartaru,udržujehříšníkyživé,abymohlipodstupovatmučenínaTrestnýchpolích

rohhojnosti–velikánádobatvarurohupřetékajícíjídlemnebobohatstvím;rohhojnostivznikl,kdyžHérakleszápasilsříčnímbohemAchelóemaulomilmujedenroh

RomulusaRemus–dvojčata,synovéMartaakněžkyRheiSylvie;jejichlidskýotecAmuliusjehodildořekyTibery,zachránilajevlčiceavychovalaje;cobydospělízaložiliŘím

438

řeckýoheň–zápalnázbraňpoužívanávnámořníchbitvách,protožedokážehořetivevodě

řekaAcheron–pátářekapodsvětí,řekabolesti,nejhoršítrestprodušezatracených

řekaLéthé–jednazpětiřekvpodsvětí;kdyžsezníčlověknapije,zapomene,kdoje

řekaTibera–třetínejdelšířekavItálii.NajejíchbřezíchbylzaloženŘím;vantickémŘíměbylidojejíchvodházeniodsouzenízločinci

Saturn–římskýbůhzemědělství,synÚranaaGaii,otecJupitera;řeckápodoba:Kronos

satyr–řeckýlesníbůžek,dílemkoza,dílemčlověk;římskýekvivalent:faun

Scipio–Reyninpegas

SenatusPopulusqueRomanus(SPQR)–neboli„Senátalidřímský“,označujevláduřímskérepublikyajepoužívánjakooficiálníemblémŘíma

Sibylskéknihy–sbírkaveršovanýchproroctvísepsanýchvřečtině;TarquiniusSuperbus,vládceŘíma,jekoupilodvěštkynějménemSibylaařídilsejimivdobáchvelkýchnebezpečísídloNoci–palácNyxSkeirón–neblazeproslulýlupič,kterýpřepadalpocestnéanutilje,abymumylinohy;kdyžsipřednějklekli,skoplsvéobětidomořeatamjepohltilaobříželva

spatha–těžkýmečpoužívanýřímskoujízdouSpes–bohyněnaděje;svátekSpes,Dennaděje,připadánaprvníhosrpna

stéla–kámensrytinamisloužícíjakopamátníkstyxskéželezo–kouzelnýkov,zakalenývřeceStyx,schopnýpohltitsamupodstatunestvůrazraňovatsmrtelníky,bohy,TitányiGiganty;máznačnýdopadnaduchyatvoryzpodsvětíšestirucí–řeckyGegeines;nestvůrysešestirukamanosícíjenbederníroušku

TáborJupiter–výcvikovéstřediskoprořímsképolobohy,ležícímeziOaklandskýmihoramiaBerkeleyskýmihoramivKalifornii

439

Táborpolokrevných–výcvikovéstřediskoprořecképolobohy,ležícínaLongIslanduvNewYorku

Tantalos–vřeckémytologiibyltentokráltakdobrýmpřítelembohů,žesměljídatujejichstolu–dokudnedonesljejichtajemstvínazem;bylposlándopodsvětí,cobyprokletýmuselzůstávatvnádrživodypodovocnýmstromem,alenikdysenemohlnapítaninajíst

Tartar–manželGaii,duchpropasti,otecGigantůtelchin–mořskýdémonsploutvemimístorukouaspsíhlavouTerminus–římskýbůhhranicamezníkůTerra–římskábohynězemě;řeckápodoba:GaiaThanatos–řeckýbůhsmrti,Hádůvslužebník;římskápodoba:LetusThéseus–vládceAthén,pověstnýmnohačiny,napříkladzabitímMínótaura

Tiberius–římskýcísařodroku14doroku34n.l.;byltojedenznejvětšíchřímskýchgenerálů,alezapsalsedodějinjakosamotářskýamelancholickývládce,kterývlastněaninechtělbýtcísařem

Titáni–rasamocnýchřeckýchbožstev,potomkůGaiiaÚrana,kterávládlazaZlatéhověkuabylasvrženageneracímladšíchbohů,Olympanů

Trestnápole–částpodsvětí,kamjsouposmrtiposílánilidé,kteříbylivživotězlí,abyčelilivěčnýmtrestůmzasvéhříchyTriptolemos–bůhzemědělství;pomohlDémétér,kdyžpátralaposvédceřiPersefoně,unesenéHádem

triréma–starářeckánebořímskáválečnáIodsetřemiřadamiveselnakaždéstraně

Trojskáválka–podleřeckémytologievedlitrojskouválkuAchájci(Řekové)protiměstuTrójapoté,coPariszTrójeuneslHelenujejímumanželuMeneláovi,králiSparty

Trojskýkůň–příběhztrojskéválkyovelikémdřevěnémkoni,kteréhopostaviliŘekovéanechalipoblížTrójistajněukrytouskupinoubojovníkůuvnitř;kdyžTrójanévtáhlikonědoměstacobyvítěznoutrofej,Řekovévnocivylezli,vpustilidoTrójezbyteksvéhovojskaazničiliměsto,čímžrozhodujícímzpůsobemukončiliválku

440

třisudičky–podleřeckémytologieužpředbohyexistovalysudičky:Klótho,kteráspřádávláknoživota,Lachesis,kteráurčuje,jakdlouhýbudeživoř,aAtropos,ježnůžkamiodstříkávávláknoživota

Úranos–otecTitánů

ventové–duchovévzduchuVenuše–římskábohyněláskyakrásy;bylavdanázaVulkána,alemilovalaMarta,bohaválky;řeckápodoba:AfrodítaVlčídům–místo,kdePercyhocvičilavlčiceLupajakořímskéhopoloboha

Vulkán–římskýbůhohně,řemeselakovářů,synJupiteraaJuno,ženatýsVenuší;řeckápodoba:Héfaistos

Zefýros–řeckýbůhzápadníhovětru;římskápodoba:FavoniusZeus–řeckýbůhnebesavládcebohů;římskápodoba:Jupiter

441

RickRiordan

BohovéOlympu

Hádůvchrám

Poprvévydalovroce2013nakladatelstvíDisneyHyperionBooksanimprintofDisneyBookGroup,114FifthAvenue,NewYork,NewYork10011-5690.

PermissionforthiseditionwasarrangedthroughtheNancyGalltLiteraryAgencyCopyright©2013byRickRiordan

CoverillustrationbySteveStone.FirstpublishedinGreatBritainintheEnglishlanguagebyBuffinBooksLtd,2013.

ZanglickéhoorigináluTheHeroesofOlympus4TheHouseofHades

přeložilaDanaChodilová.

RedakčníúpravaMarieKejvalová

JazykovákorekturaPetraPřečková

OdpovědnáredaktorkaIlonaSedláčková

TechnickáredaktorkaLucieMikešová

VydaloNakladatelstvíFRAGMENT,Pujmanové1221/4,Praha4,jakosvou2648.publikaci,1.vydání,2014.

SazbuzhotoviloNakladatelstvíFRAGMENT,s.r.o.

VytisklFinidr,s.r.o.,ČeskýTěšín

Českévydání©Fragment,2014

Translation©DanaChodilová,2014

Beletrieprodětiamládež/Fantasy,sci-fi.horory,dystopie/EdiceBohovéOlympuVšechnaprávavyhrazena.Žádnáčásttétopublikacenesmíbýtrozšiřovánabezpísemnéhosouhlasumajitelůpráv.

e-mail:fragment@fragment.cz

http://www.fragment.cz

ISBN978-80-253-2060-0(1.vydání,2014)

DocumentOutlineRickRiordanBohovéOlympuHÁDŮVCHRÁMI

HAZELII

HAZELIII

HAZELIV

HAZELV

ANNABETHVI

ANNABETHVII

ANNABETHVIII

ANNABETHIX

LEOX

LEOXI

LEOXII

LEOXIII

PERCYXIV

PERCYXV

PERCYXVI

PERCYXVII

FRANKXVIII

FRANKXIX

FRANKXX

FRANKXXI

ANNABETHXXII

ANNABETHXXIII

ANNABETHXXIV

ANNABETHXXV

HAZELXXVI

HAZELXXVII

HAZELXXVIII

HAZELXXIX

PERCYXXX

PERCYXXXI

PERCYXXXII

PERCYXXXIII

JASONXXXIV

JASONXXXV

JASONXXXVI

JASONXXXVII

ANNABETHXXXVIII

ANNABETHXXXIX

ANNABETHXL

ANNABETHXLI

PIPERXLII

PIPERXLIII

PIPER

XLIVPIPER

XLVPERCY

XLVIPERCY

XLVIIPERCY

XLVIIIPERCY

XLIXLEO

LLEO

LILEO

LIILEO

LIIIANNABETH

LIVANNABETH

LVANNABETH

LVIANNABETH

LVIIJASON

LVIIIJASON

LIXJASON

LXJASON

LXIPERCY

LXIIPERCY

LXIIIPERCY

LXIVPERCY

LXVFRANK

LXVIFRANK

LXVII

FRANKLXVIII

FRANKLXIX

ANNABETHLXX

ANNABETHLXXI

ANNABETHLXXII

ANNABETHLXXIII

HAZELLXXIV

HAZELLXXV

HAZELLXXVI

HAZELLXXXVII

PERCYLXXVIII

PERCYSLOVNÍČEK