Bojov stelba - TAKTIKA A BOJOV CHOVN Bojov stelba mus bt rychl a pesn. Druh stelby zvis pedevm na vzdlenosti cle. Pi neekanm toku ze vzdlenosti do 7 m stlme co nejrychleji 2 rny z rovn pasu. Pi vzdlenosti od 7 m do 15 m stlme z rovn o. Zsah je jistj ne v pedelm ppad. Na vt vzdlenost m vznam pouze men stela, dle monosti obouru a s oporou. Vlastn kryt je jednm ze zkladnch poadavk. Pokud to situace dovoluje, kryjeme se za pekkou a hledme pleitost k men rn. Jinak v bojov situaci ihned padneme k zemi, kde sktme men cl. Sname se dle mnit msto (nap. pevalovnm), abychom poskytovali cl co nejkrat dobu. Kvli inku a jistot zsahu stlme vdy srii dvou ran. Revolver se stl dvojitou funkc, obdobn prvn rna z pistole. Zbra mus stelec dokonale ovldat, umt ji i ve tm nabjet. Je ivotu nebezpen zapomenout nathnout zvr, odjistit, nedorazit zsobnk - co jsou nejastj chyby v boji. Soust bojovho chovn mus bt dvra ve vlastn schopnosti a zbra, zaloen na intenzivnm a tvrdm vcviku ze vech poloh na stabiln i pohybliv cle. Stelec v bojov situaci nesm propadnout panice, mus stlet rychleji a pesnji ne protivnk, Nerozhodnost a opodn reakce me znamenat ztrtu nebo ohroen vlastnho ivota, i ohroen dalch osob. Vtz ten, kdo je rychlej, rozhodnj a lpe vycvien. Letm vstel z rovn pasu Tento zpsob stelby se pouv na krtkou vzdlenost 5 - 7 m pi boji zblzka nebo pekvapivm toku. Z asovho hlediska je to metoda nejrychlejho vstelu. Provd se tak, e stelec po objeven cle zaujme ton postoj poklesnutm v kolenou, ve kterm je rovnovha zajitna irokm rozkroenm, ppadn nkter z nohou je nakroena vped. Po vytaen z pouzdra stelec uke zbran jako prodlouenm ukazovkem na cl a vystel 2 rny rychle za sebou. Pitom je vak poteba dodret nkolik zsad. Instinktivn men se provd celm tlem a stelec se proto mus postavit proti cli vdy osou svho tla. Do tto pomysln osy prochzejc stedem tla, mezi obma otevenma oima a smujc na cl je poteba umstit i ruku (nebo ob) se zbran. Ruka je pokren, pedlokt rovnobn se zem, zmrn jde od pupku pes hlave na cl. Za tchto podmnek, kdy je zajitna koordinace tla, o a zbran do jedn osy smujc na cl, bude v tto ose pi sprvnm odplen rny (bez strhnut) i zsah na cli. Pi zmn cle vlevo nebo vpravo, se mus otet cel tlo pomoc nohou proti cli, aby mohly bt i v tchto ppadech dodreny ve uveden zsady. Stelbu z ve pasu je mono provdt jednou rukou nebo obouru, co je vhodnj. Pi dren zbran obouru je stelba mnohem jistj, dren zbran pevnj a podmnka umstn zbran na sted tla je snze dodrena. Letm vstel z rovn o Tento zpsob stelby je o nco pomalej (desetiny sek.) ne vstel z rovn pasu, protoe zbra je nutno zvednout do ve o. Stelba je vak pesnj, s vt jistotou zsahu a pouv se na vt vzdlenost 10 - 15 m. Stelec po objeven cle zaujme ton postoj podobnm zpsobem jako pi stelb od pasu tak, aby byla opt zajitna koordinace tla, o a zbran do jedn osy smujc na cl. Zbra se vak pi tomto zpsobu stelby po vytaen z pouzdra zvedne a do ve o (rovn o), ruka je v konen fzi napjata v lokti.

Clov linie jde od koene nosu, pes nataenou pai a zbra k cli. Kam se stelec dv, bude mit i jeho zbra. Jakmile se zbra ocitne mezi obma oima, vystel stelec dv rny rychle za sebou, ani by pouil midel. Cel tento pohyb opt provede tak, e zbran uke na cl jako ukazovkem. To, e zbra je prodlouenm ukazovku namenm na sprvn smr, je typick pro vechny druhy instinktivn stelby. Pi zmn cle je nutno zmnit opt cel postoj. Pi tto metod stlme bu jednou rukou nebo obouru, co je opt vhodnj. Stelba obouru je povaovna za nejoptimlnj zpsob instinktivn stelby bez pouit midel. Od tohoto zpsoby stelby z ve o pak lze velmi snadno pejt k men stelb za pouitm midel v ppad, e je na stelbu dost asu a svtla. Zsady chovn pi ohroen stelnou zbran na krtkou vzdlenost do 15 m - Pi ohroen je nejvhodnj poklesnout do podepu nebo padnout na zem a poskytovat tak protivnkovi co nejmen cl. - V okamiku ohroen stelnou zbran musme okamit reagovat skokem, poklesnutm do podepu, padnutm na zem se souasnm tasenm vlastn zbran a stelbou na protivnka. Nae reakce mus bt okamit, naprosto automatick. Nesmme propadnout panice, zavhat, protoe kad vteina zavhn me znamenat ohroen vlastnho ivota. Peije ten, kdo neudl chybu a je rychlej. - Okamit tasit vlastn zbra a optovat stelbu. - Protivnk je ohroen na stelbou, znemoujeme mu klidn zamen a nutme ho ke kryt. Pokud jsme na zemi, pevalujeme se do stran za souasn stelby. Zbra pitom drme obma rukama. Pi neoekvanm stetnut s ozbrojenm pachatelem na krtkou vzdlenost do 15 m je nejinnj instinktivn stelba. - Nikdy neutkat smrem od stlejcho protivnka (stvme se tak snadnm clem). Zsady chovn pi ohroen stelnou zbran na vt vzdlenost 15 - 50 m - Pi ohroen stelnou zbran nebo po neoekvanm vstelu na svoji osobu je opt nejvhodnj padnout ihned k zemi na bicho. elem je poskytovat tonkovi co nejmen cl po co nejkrat dobu. - Zjistit odkud bylo vysteleno a co nejrychleji hledat vhodn kryt. - Pi hledn krytu nebet nikdy pmo proti tonkovi nebo od nho. To by mu usnadovalo stelbu, protoe v takovm ppad pro dal innou upravuje pouze vku zamen ve stejnm smru. Utkme pokud mono vdy do stran, vlevo nebo vpravo. tonk pak m zamen zteno, mus ho mnit do stran, potat s pedsazenm a stl na stranou bc, tedy men cl. Do krytu se pesunujeme rychlmi krtkmi pskoky po dobu max. 3 sek., dle plenm nebo pevalovnm. - Po dosaen krytu optovat stelbu. - Volit pokud mono kryt, kter se ned prostelit. Jste-li za nzkou nebo polovysokou pekkou, neoprat o n zbra shora. K pesnmu zamen muste pli vysunout hlavu. V takovm ppad je vhodnj stlet ze strany krytu.

Stelba v noci - V nonm boji je pro tnu vtinou nemon pout pi stelb midel, vjimku tvo pouze ppady, kdy pouvme zbran speciln upraven pro non stelbu. Stlme z toho dvodu vtinou instinktivn na ramot, hluk nebo zblesk bez pouit midel. - Stanovit protivnka lze urit podle tvaru zblesku po vstelu. M-li zblesk kulat tvar, stl neptel ve smru na ns. M-li naopak sov zblesk podlouhl, prothl tvar, stl jinm smrem. - Protoe i protivnk v nonm boji stl vdy na zblesk nebo svtlo, doporuuje se dret kapesn svtilnu co nejdle od tla. Svtilnu pitom pouvme jen krtce k vyhledvn cle. Z toho dvodu m bt vybavena tlatkem, aby ji bylo mono co nejrychleji zhasnout. - Nejvhodnj je pouvat osvtlovacch raket, kter neprozrad nae stanovit. Velmi innou metodou vlastn obrany je mnit po vstelu stanovit. - Hlavnm taktickm zmrem nonho boje je dostat protivnka na osvtlen msto a sm zstat ve tm. Volme proto podle monost sv stanovit tak, aby protivnk musel stt nebo jt proti horizontu. - Nae stanovit v nonm boji me v nkterch ppadech prozradit lesk zbran nebo nevhodn zvolen odv. Povrch zbran nem bt leskl, obdobn ruce i obliej se mus ve tm ztrcet (natt sazemi, vhodnm krmem, bltem). Rovn tak je nutn podle monost volit i odv. TECHNIKA PESNHO VSTELU Nejdleitjm prstem pro oporu pistole je prostednk. Zbvajc prsty prav ruky objmaj rukoje pistole pevn, ne vak keovit. Pi men nememe vidt najednou stejn jasn zez hled, muku a cl. Stelec mus pedevm oste vidt vdy muku, mn oste hled a nejmn oste ter, kter je jakoby zamlen. Vped. postupovat zsadn jen pod palebnou ochranou, kter nut pachatele ke kryt v dob kdy jdete vped. V ppad, e tote sami, pi stdn krytu v bhu stlet ze stejnch dvod proti pachateli. Ukazovek prav ruky spov na spouti mezi kloubem a stedem prvnho lnku. Mezi ostatnmi lnky tohoto prstu a pistol je zeteln mezera. Palec je vodorovn podl zbran a nesm vykonvat na pistoli dn tlak. Pouzdro a zpsob noen mus umoovat optimln as taeni 1 - 2 sec. Uchopen zbran i oteven pouzdra m bt provediteln jednm hmatem . Ukazovk m pijt na spou a kdy zbra m na cl. Proto jsou nkter pouzdra upravena tak, e lze poloit prst na spou a kdy zbra opustila pouzdro. Pi stetnuti na ulici nepostupovat stedem ulice, vdy jen podl stn od vchodu ke vchodu, od vchodu k rohu a pod. Postupovat zsadn vdy od krytu k krytu. K postupu vped vhodn vyuvat zadn sti dom, stechy, sklepy, zahrady. Pokud to jde, mnit po nkolika vstelech postaven a ztovat tak pachateli "zastlen" do jednoho m sta. K postupu vped vhodn vyuvat dmovnic. Neopoutt kryt z t strany, ze kter jsme prv stleli vzhledem k tomu, e msto m pachatel jet v pozornosti. Nikdy nestlet pes kryt, ale z jeho stran. Stlet obouru kvli vt jistot zsahu po fyzick nmaze, zadchn, nervovm vypt. V krytu nabjet zbra, vst menou palbu, odpoinout si, vydchat se, pemlet a hodnotit situaci. Pi pesnm zamen nelze dchat. Dchn je provzeno rytmickm pohybem hrudnho koe, bicha s celho pletence panho, co zpsobuje pohyb zbran pi kterm nen mon pesn vystelit. Proto je nutn po dobu zamiovn zatajit dech a do okamiku vstelu.

Postupujeme tak, e pi zvedn pae se zbran hluboce vdechujeme. V okamiku, kdy zaneme hrub zamiovat sten vydechneme, pak zatajme dech pi souasnm upesnn zamen a plynule spustme. Podle zahraninch zkuenost je povaovno za jedno z nejvhodnjch. prov pouzdro, noen na opasku vlevo. Zbra je v pouzde drena tlakem plochho pra obitho k. Zbra je rovn mono nosit v podpanm pouzde. Pi stelb obouru tla stlejc ruka vped, druh thne mrn vzad a tm je dosaeno mimodn stability. Mimo steleck pozice vyuvme pi men stelb sten nvyky ze sportovn stelby /meni rovnou mukou, dchni, plynul spoutni a pod./. Pokud stlme menou stelbu z revolveru, nathneme na kadou rnu kohout kvli menmu odporu spout a tm vt jistot zsahu. Pouit druh ruky k podpoe zbran se vdy doporuuje. Vliv druh ruky omez chvn z tlesn nmahy a psychickho rozrueni /.pi pronsledovni pachatele a pod./ omez inek zptnho rzu po vstelu a umon pesn srovnat muku do zezu hled pi zamen. Tmto zpsobem jsou mon pesn zsahy z pistole i revolveru do 50 i vce metr. Pouijeme-li opory o podloku, bariru a pod., nesm se zbra oprat pmo, ale vdy prostednictvm druh ruky. Zbra je nutno od podloky odizolovat kvli tvrdmu a nepjemnmu penosu zptnho rzu, kter by v opanm ppad zhoroval pesnost stelby a mohl by vst i k pokozen zbran.