SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Renata Doskočilová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Alois Konečný

Znojmo, duben 2010

Poděkování:

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Bc. Aloisi Konečnému za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování bakalářské práce. Současně děkuji vedení analyzované společnosti za poskytnutí informací a údajů nezbytných k vypracování této práce.

Abstrakt

Bakalářská práce na téma „Finanční analýza vybrané společnosti“ hodnotí finanční

situaci konkrétní společnosti. Informace získané prostřednictvím finanční analýzy jsou

využitelné jak interními, tak externími uživateli.

Teoretická část je zaměřena na popis jednotlivých metod finanční analýzy. Následně jsou

některé z metod prakticky aplikovány při finanční analýze malé společnosti za pět

zdaňovacích období.

V praktické části je průběžně prováděno hodnocení dílčích výsledků a závěrem

je provedeno komplexní hodnocení finančního zdraví společnosti.

Abstract

The Bachelor work on the topic of “Financial analysis of chosen company” evaluates the financial situation of a specific company. The information won by the means of the financial analysis can be used by both internal and external users.

The theoretical part focuses on the description of particular methods of the financial analysis. Subsequently some of the methods are applied in the financial analysis in five taxation periods.

The practical part is engaged in evaluation of partial results and the summary is devoted to complex evaluation of the company’s financial health.

Klíčová slova

Finanční analýza

Analýza absolutních ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů

Analýza soustav ukazatelů

6

OBSAH1. Úvod 9

2. Cíl práce a metodika 10

3. Teoretická část 11

3.1. Historický vývoj a účel finanční analýzy 11

3.2. Zdroje finanční analýzy 13

3.3. Metody finanční analýzy 14

3.3.1. Analýza absolutních ukazatelů 15

3.3.2. Analýza fondů finančních prostředků 16

3.3.3. Analýza poměrových ukazatelů 17

3.3.4. Analýza soustav ukazatelů 22

3.4. Benchmarkingový diagnostický systém 27

4. Praktická část 29

4.1. Historie a stručný popis analyzované společnosti 29

4.2. Analýza absolutních ukazatelů 29

4.2.1. Horizontální analýza rozvahy 29

4.2.2. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 32

4.2.3. Vertikální analýza rozvahy 35

4.3. Analýza fondů finančních prostředků 38

4.3.1. Analýza čistého pracovního kapitálu 38

4.3.2. Analýza čistých peněžně pohledávkových fondů 38

4.4. Analýza poměrových ukazatelů 39

4.4.1. Ukazatele likvidity 39

4.4.2. Ukazatele finanční stability 40

4.4.3. Ukazatele aktivity 41

4.4.4. Ukazatele rentability 42

4.5. Analýza soustav ukazatelů 44

4.5.1. Altmanovo Z – skóre 44

4.5.2. Index důvěryhodnosti 457

4.5.3. Tafflerův model 46

4.5.4. Du Pont – pyramidový rozklad rentability 48

4.6. Benchmarkingový diagnostický systém 51

4.7. Závěrečné zhodnocení společnosti ABC a návrh opatření na zlepšení 53

5. Závěr 56

6. Použité zdroje 57

Seznam tabulek 59

Seznam grafů 60

Seznam schémat 60

Seznam zkratek 61

Přílohy 62

8

1. ÚvodV 90. letech minulého století dochází v naší zemi k radikálním změnám, které s sebou přinášejí rozvoj podnikání. V souvislosti s těmito změnami vznikají nové právní formy podnikání, rozvíjí se tržní hospodářství. V této době je více než kdy před tím důležité, aby se podnikatel orientoval na trhu, aby dokázal posoudit finanční situaci, v jaké se nachází. Nezbytnou součástí každodenního života podnikatele se stává finanční řízení a s tím související cíle zaměřené na udržení finanční stability, dosažení trvalé likvidity a maximalizace zisku.

Nástrojem finančního řízení, které slouží k hodnocení a srovnávání finanční situace, je finanční analýza. Finanční analýza poskytne svému uživateli mnoho informací, které mohou být natolik užitečné, že mohou odvrátit i hrozící bankrot. Schopný analytik dokáže z údajů získaných prostřednictvím finanční analýzy nejen odhalit silné a slabé stránky firmy, ale je schopen posoudit i možnosti dalšího vývoje. Je tedy zřejmé, že finanční analýza přináší internímu uživateli velmi cenné informace, které mu mohou pomoci předejít případným problémům ve finanční oblasti.

Informace, které poskytne finanční analýza, jsou ale přínosem nejen pro interní uživatele. Neméně cenné mohou být i pro uživatele externí. Z pohledu dodavatelů je jedním z nejdůležitějších ukazatelů likvidita, tj. schopnost hradit včas své závazky. Bankovní instituce využívají při rozhodování o poskytnutí úvěru bonitní modely.

Protože finanční analýzu lze zpracovat na základě veřejně dostupných údajů, je přínosem i pro konkurenci. Bylo by tedy přinejmenším vhodné, aby podnikatel věděl o své situaci minimálně tolik, kolik o něm ví konkurence. Je zde proti konkurenci ve značné výhodě, protože konkurence se zpravidla dostane pouze k údajům z finančního účetnictví. Veřejně nepřístupné údaje z manažerského účetnictví, firemních statistik a plánů mohou zkonkretizovat obraz o skutečné situaci podnikatele.

Údaje z finanční analýzy může v neposlední řadě využít každý, kdo má k tomu potřebné alespoň minimální znalosti, každý, koho tato oblast finančního hospodaření jakýmkoliv způsobem zajímá.

Úkolem finanční analýzy není jen identifikace problémů a slabých stránek, ale také odhalení silných stránek, které kladně přispívají k rozvoji podnikání. Tato pozitiva je vhodné dále rozvíjet a stavět na nich další vývoj podnikatelských aktivit.

Finanční analýza je nástrojem velmi užitečným, ale vždy záleží především na samotném analytikovi, jak dokáže získaná data posoudit a zda je dokáže využít ve svůj prospěch. I sebelepší analýza se může stát v rukách špatného analytika jen změtí bezcenných čísel a údajů.

9

2. Cíl práce a metodika

Cílem mé bakalářské práce je nejprve se seznámit s běžně používanými metodami finanční analýzy a naučit se vybrané metody aplikovat na konkrétních údajích vybrané společnosti.

Pro seznámení se s teoretickou stránkou problematiky je nutné nastudovat odbornou literaturu věnující se finanční analýze, přičemž prioritně bude věnována pozornost literatuře vydané v několika posledních letech.

Dílčím cílem je následně výběr vhodné společnosti pro analýzu. Kritériem pro výběr je především bližší znalost konkrétní společnosti a dostupnost účetních dat a dalších údajů.

Následně je nutné na základě získaných poznatků vybrat metody, které budou použity pro aplikaci teoretických znalostí v praxi.

Stěžejním cílem bakalářské práce je provedení finanční analýzy konkrétní společnosti, následné posouzení jednotlivých ukazatelů a doporučení do budoucnosti.

Při zpracování finanční analýzy lze využít rozsáhlou škálu metod, počínaje metodami elementárními až k vyšším metodám matematicko – statistickým a metodám nestatistickým. Vzhledem ke značné náročnosti a požadavkům na technickou vybavenost nebudou vyšší metody v práci použity. Využité metody budou průřezem metod elementárních.

V praktické části bude úvodem provedena analýza absolutních ukazatelů a to jak ve vertikální, tak v horizontální podobě. Cílem analýzy absolutních ukazatelů je zjistit vývoj položek výkazů v časovém horizontu a stanovení poměru jednotlivých položek k celkovému objemu aktiv, pasiv nebo k celkovému obratu.

Analýza fondů finančních prostředků bude zastoupena analýzou čistého pracovního kapitálu, z níž lze odvodit strategii financování a dále bude provedena analýza čistých peněžně pohledávkových fondů.

Pomocí poměrových ukazatelů bude zhodnocena likvidita, tj. okamžitá schopnost hradit závazky. S využitím ukazatelů aktivity bude určena doba obratu zásob, doba obratu pohledávek a obrat celkových aktiv. Výnosnost vloženého kapitálu bude zhodnocena prostřednictvím ukazatelů rentability.

Analýza soustav ukazatelů bude zastoupena indexem důvěryhodnosti a Tafflerovým modelem, které slouží ke zhodnocení situace podniku z hlediska možného bankrotu. Závěrem bude pro jednotlivé roky proveden Du Pont pyramidový rozklad rentability.

10

3. Teoretická část

3.1. Historický vývoj a účel finanční analýzy

Pojem „finanční analýza“ pochází z angličtiny, v kontinentální Evropě se spíše používá

výraz „bilanční analýza“. Na počátku 20. století se s pojmem „bilanční analýza“

setkáváme i v české odborné literatuře (pojem „bilanční“ použil ve své práci „Bilance

akciových společností“ prof. dr. Pazourek), ale po 2. Světové válce a zvláště pak po roce

1989 se u nás začal používat pojem „finanční analýza“.

Při hledání historických kořenů finanční analýzy bychom se dostali až do období vzniku

samotných peněz. Za kolébku moderních metod finanční analýzy jsou považovány

Spojené státy americké. V USA bylo napsáno mnoho teoretických prací na toto téma

a také praktická aplikace jednotlivých metod došla v USA nejdál. Většina publikací

na našem trhu je ovlivněna názory autorů z anglosaské oblasti (MRKVIČKA, KOLÁŘ,

2006, str. 13).

Finanční analýza je v ekonomicky rozvinutých zemích nástrojem pro zhodnocení reálné

ekonomické situace podniku. Nejinak tomu je v posledních letech i v České republice.

Prostřednictvím finanční analýzy můžeme s pomocí nejrůznějších kritérií zhodnotit

postupný vývoj firmy až do současnosti a zároveň nám získané údaje slouží jako základ

pro finanční plánování budoucnosti.

V odborné literatuře najdeme nespočet interpretací pojmu „finanční analýza“. Uveďme

například definici, která říká, "že finanční analýza představuje systematický rozbor

získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy

v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích

finančních podmínek“ ( RŮČKOVÁ, 2010, str. 9).

Finanční analýza slouží čtyřem hlavním zájmovým skupinám: krátkodobí věřitelé,

dlouhodobí věřitelé, akcionáři a management (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ, 1996,

str. 36). Předmětem zájmu krátkodobých věřitelů je především likvidita - tj. schopnost

podniku splácet včas své závazky. V jejich případě není věnována až tak velká pozornost

ziskovosti podniku, ale jde spíše o solventnost podniku, čili o přebytek hodnoty aktiv

nad hodnotou pasiv.

11

Dlouhodobí věřitelé, půjčující peníze na několik let, analyzují očekávanou finanční

budoucnost a hodnotí stabilitu peněžních toků a budoucích příjmů v dlouhém časovém

horizontu. Akcionáři se zaměřují na odhad budoucích očekávaných výnosů na vlastní

jmění. Management sleduje platební schopnost podniku, strukturu zdrojů a finanční

nezávislost. Důležitou položkou finanční analýzy pro potřeby managementu je ziskovost

a sledování likvidity. Podle cílové skupiny, pro kterou se finanční analýza zpracovává,

je zvolen postup vypracování.

Finanční analýza v obecném slova smyslu není jen analýzou podniku, ale podle objektu

zkoumání lze rozlišit analýzu mezinárodní, analýzu národního hospodářství, analýzu

odvětví a analýzu podniku.

Mezinárodní analýzou se zabývají specializované instituce. Předmětem analýzy jsou zde

aspekty nadnárodního charakteru. Mezinárodní analýzy hodnotí ekonomiky jednotlivých

států. Obecný náhled na investiční možnosti dané země poskytuje ratingové hodnocení.

To přináší uživatelům mimo jiné informace o schopnosti a ochotě hodnoceného subjektu

dostát včas svým závazkům. Ratingové hodnocení České republiky nalezneme například

na portálu Ministerstva financí ČR v sekci Veřejné finance.

Z analýzy národního hospodářství získáváme údaje o míře ekonomického růstu, míře

inflace, nezaměstnanosti, úrokové míře, údaje o vývoji cen a o vývoji devizových kurzů.

Odvětvová analýza slouží k posouzení odbytových možností, importní náročnosti,

či stavu nasycenosti trhu. Je důležitá pro vzájemné srovnání podniků. Hlavními ukazateli

jsou rentabilita, likvidita, aktivita a zadluženost (RŮČKOVÁ, 2010, str. 15).

Předmětem zájmu analýzy společnosti je zhodnocení stavu společnosti a její

předpokládaný vývoj, ať už z hlediska kvalitativního, tak z hlediska kvantitativního.

Analýza kvalitativní sleduje image firmy, kvalitu managementu a úroveň řízení, ekologii,

strukturu vlastnictví a likviditu akcií. Kvalitativní analýza nevychází z finančních

informací firmy. Z účetních výkazů podniku vychází analýza kvantitativní, která je také

předmětem této bakalářské práce.

12

3.2. Zdroje finanční analýzy

Kvalita informací, které poskytuje finanční analýza, je podmíněna kvalitními zdroji,

z  nichž se při hodnocení finančního zdraví podniku vychází. Základním zdrojem

informací pro finanční analýzu jsou bezesporu účetní výkazy. Veřejně dostupné finanční

účetní výkazy tvoří základ informací pro finanční analýzu, ale k přesnějším výsledkům

vede použití výkazů vnitropodnikového účetnictví. Při zpracování finanční analýzy jsou

důležité zejména následující účetní výkazy:

- rozvaha

- výkaz zisku a ztráty

- výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků – cash flow

Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty je závazně stanovena Ministerstvem financí,

které upřesňuje obsah výkazů vyhláškami publikovanými ve Sbírce zákonů.

Rozvaha zachycuje na straně aktiv stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

a na straně pasiv zdroje financování majetku. Umožní nám získat obraz o majetkové

situaci podnikatele, ať už z hlediska druhů majetků, opotřebení, složení… Při hodnocení

zdrojů financování je předmětem zájmu výše vlastních a cizích zdrojů a jejich struktura.

Rozvaha poskytuje uživateli také informaci o finanční situaci podnikatele – jakého zisku

bylo dosaženo, jakým způsobem byl zisk rozdělen, či zda je podnik schopen dostát svým

závazkům (RŮČKOVÁ, 2010, str. 22).

Strukturu rozvahy předepisuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Rozvaha zobrazuje stav na základě historických cen, poskytuje informace o hodnotách

v daném okamžiku, nevypovídá tedy o dynamice podnikatele.

Výkaz zisku a ztráty zachycuje výnosy a náklady a výsledek hospodaření za určité

období. Stěžejní položkou výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření z provozní

činnosti. Výkaz zisku a ztráty se na rozdíl od rozvahy vztahuje k určitému časovému

intervalu. Nepodává ale informaci o toku peněžních prostředků, a proto dosažený zisk

ještě neukazuje na dostatek peněžních prostředků a jejich ekvivalentů. Z tohoto důvodu je

vhodné sestavovat výkaz cash flow.

13

Výkaz o tvorbě a využití peněžních prostředků – cash flow je v podmínkách České

republiky velmi mladý. Podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků

a peněžních ekvivalentů (RŮČKOVÁ, 2010, s. 34). Výkaz cash flow se sestavuje dvěma

způsoby. Podstatou metody přímé je evidence všech příjmů a výdajů. Podstatou metody

nepřímé je úprava výsledku hospodaření o transakce, které nejsou peněžním příjmem

nebo výdajem a o transakce, které neovlivňují výsledek hospodaření, ale vedly k příjmu

nebo výdeji peněžních prostředků (BŘEZINOVÁ, ŠTOHL, 2008, s. 92). Běžně je

upřednostňována metoda nepřímá.

Účetní výkazy jsou stěžejním, ale ne jediným zdrojem informací pro finanční analýzu.

Finanční analytik může využít ke své činnosti také výroční zprávu, prospekty cenných

papírů, pololetní zprávu emitenta kótovaného cenného papíru, novinové články, analýzy

v odborných časopisech, zprávy z tiskových konferencí a jiné informace.

3.3. Metody finanční analýzy

V ekonomii se obvykle rozlišují dva základní přístupy hodnocení podniků – analýza

fundamentální a analýza technická. Fundamentální analýza předpokládá dobrou znalost

poměrů v podniku a vyžaduje vysoké nároky na kvalifikaci analytika. Fundamentální

analýza pracuje s kvalitativními údaji. Technická analýza využívá především metody

matematické a statistické a zpracovává kvantitativní ekonomická data.

Finanční analýza nabízí velké množství elementárních a vyšších metod. Vzhledem

ke složitosti vyšších metod, nebudou tyto součástí analýzy prováděné v praktické části

této práce. V literatuře je uváděno několik členění elementárních metod finanční analýzy.

Pro naše potřeby využijeme členění podle Mrkvičky a Koláře (MRKVIČKA, KOLÁŘ,

2006, s. 44).

Níže uvedené členění dle Mrkvičky a Koláře odpovídá přístupu obvyklému v našich

podmínkách:

14

Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů:

- horizontální analýza (analýza trendů)

- procentní (vertikální) analýza

Analýza fondů finančních prostředků:

- analýza čistého pracovního kapitálu

- analýza čistých pohotových prostředků

- analýza čistých peněžně pohledávkových fondů

Analýza poměrových ukazatelů:

- analýza ukazatelů likvidity

- analýza ukazatelů finanční stability

- analýza ukazatelů aktivity

- analýza ukazatelů rentability

- analýza ukazatelů založených na cash flow

- analýza ukazatelů kapitálového trhu

Analýza soustav ukazatelů

3.3.1. Analýza absolutních ukazatelů

Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje analýzu horizontální a analýzu vertikální.

Horizontální analýza sleduje změny jednotlivých položek v časové posloupnosti.

Za určitých podmínek a s velkou opatrností je možné ze získaných údajů odvodit

i pravděpodobný vývoj ukazatelů do budoucnosti. Z pohledu matematicko – statistického

je horizontální analýza jednoduchá:

absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t-1

procentní změna =

(MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 54, 55)

15

Vertikální analýza poměřuje jednotlivé položky rozvahy k celkové sumě aktiv či pasiv,

v případě analýzy výkazu zisku a ztrát k celkovému obratu.

3.3.2. Analýza fondů finančních prostředků

Za absolutní ukazatele lze považovat také rozdílové ukazatele, které získáme jako rozdíl

dvou ukazatelů absolutních. Rozdílové ukazatele bývají označovány jako fondy

finančních prostředků, případně finanční fondy.

Analýza čistého pracovního kapitálu

Čistý pracovní kapitál představuje sumu volných peněžních prostředků, které zůstanou

podnikateli po úhradě všech krátkodobých závazků. K výpočtu čistého pracovního

kapitálu můžeme použít následující vztah:

NWC (Net Working Capital) = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva

Z velikosti čistého pracovního kapitálu lze usuzovat na platební schopnost podnikatele.

Čím je hodnota čistého pracovního kapitálu vyšší, tím by měla být vyšší schopnost hradit

finanční závazky. Předpokladem je dostatečná likvidnost jednotlivých složek čistého

pracovního kapitálu.

Pokud hodnota NWC (čistého pracovního kapitálu) 0 hovoříme o konzervativní

strategii financování. Jde o situaci, kdy je dlouhodobými zdroji financován i krátkodobý

majetek podniku. Tato strategie je sice bezpečná, ale relativně drahá.

V případě, že NWC 0 se jedná o agresivní strategii financování, která je orientována

na zdroje krátkodobé. Agresivní strategie je levná, ale poměrně riskantní.

Zlaté pravidlo financování, které říká, že dlouhodobá aktiva mají být financována

dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva zdroji krátkodobými, dokonale respektuje

strategie neutrální, kdy NWC = 0 (KALOUDA, 2009, s. 86 – 87).

16

Analýza čistých pohotových prostředků

Tento ukazatel vypočítáme ze vztahu:

čisté pohotové prostředky = pohotové finanční prostředky – okamžitě splatné závazky,

přičemž pohotové finanční prostředky jsou chápány ve dvou rovinách:

a) peníze v pokladně a peníze na běžných účtech

b) peníze v pokladně, peníze na běžných účtech, šeky, směnky, cenné papíry

s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze,

zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů

Při výpočtu ukazatele s použitím charakteristiky a) dospějeme k vyjádření nejvyššího

stupně likvidity. Pro externího uživatele není výpočet čistých pohotových prostředků

realizovatelný z důvodu nedostatku vstupních údajů. Kompromisem výpočtu je vztah

pro čistý peněžně pohledávkový fond:

čistý peněžně pohledávkový fond = oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky –

krátkodobé závazky

(MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 63-64)

3.3.3. Analýza poměrových ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů má rozhodující význam mezi jednotlivými metodikami.

Je nejběžnějším nástrojem finanční analýzy. Jedná se o vhodný způsob srovnání

aktuálních finančních informací daného podniku s daty historickými, nebo s daty jiných

společností. Tak jak je poměrová finanční analýza na jedné straně významná, tak může

být na straně druhé zneužitelná. Některému ukazateli může být přikládán příliš velký

význam, jiný může být podhodnocen. Proto je nutné učinit analýzu z několika hledisek.

Management užívá poměrové ukazatele ke kontrole hospodaření firmy a k rozhodování,

která ovlivní budoucí hospodaření. Bankovní sektor využívá poměrovou analýzu

k posouzení solventnosti. Z hlediska ekonomů na kapitálových trzích je důležité

posouzení efektivnosti a spolehlivosti případné investice (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ,

1996, s. 51-52).17

Ukazatele likvidity

Likvidita vyjadřuje schopnost podniku včas uhradit své závazky. Nedostatečná likvidita

může znamenat platební neschopnost a v krajním případě může vést až k bankrotu. V této

oblasti se zpravidla používají tři základní ukazatele:

1) likvidita 1. stupně =

V literatuře bývá tato likvidita označována například jako okamžitá likvidita. Ideální

hodnota ukazatele je 1, minimální hodnota by neměla klesnout pod 0,2.

2) likvidita 2. stupně =

Alternativním termínem je zde například výraz pohotová likvidita a pro její zachování

by hodnota neměla klesnout pod 1,0.

3) Likvidita 3. stupně, někdy označována jako běžná likvidita, je vyjádřena vztahem:

likvidita 3. stupně =

Typická hodnota této likvidity se pohybuje v rozmezí 2,0 – 2,5

(KALOUDA, 2006, s. 129).

Ukazatele finanční stability

Při analýze finanční stability jsou využívány ukazatele odvozené z rozvahy. Ukazatele

finanční stability jsou určeny především akcionářům a poskytují informaci, do jaké míry

je majetek podniku kryt vlastními zdroji. Do této skupiny ukazatelů patří:

Ukazatel věřitelského rizika = × 100

Cizí zdroje zde představují rezervy + krátkodobé závazky + dlouhodobé závazky +

bankovní úvěry a výpomoci + časové rozlišení na straně pasiv.

18

Koeficient samofinancování = × 100

Ukazatel vyjadřuje podíl, v jakém jsou celková aktiva podniku financována z vlastních

zdrojů. Součet ukazatelů věřitelského rizika a koeficientu samofinancování činí 100%.

Ukazatel finanční páky = × 100

S podílem cizích zdrojů na celkovém financování roste ukazatel finanční páky

(MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 88-89).

Kromě těchto tří základních ukazatelů finanční stability se lze setkat i s mnoha dalšími.

Za všechny jmenujme například: míra finanční samostatnosti, ukazatel úrokového krytí,

ukazatel úrokového zatížení a další.

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity přebírají vstupní údaje z Rozvahy i z Výkazu zisku a ztráty. Mají

podobu buď ukazatele poměrového, který udává, kolikrát se daná složka majetku přemění

ve sledovaném období v peněžní prostředky, nebo vyjadřuje dobu obratu jednotlivých

složek majetku.

Ukazatele aktivity, někdy označované též jako ukazatele obratovosti nebo vázanosti

kapitálu, slouží k posouzení schopnosti podniku hospodařit se svými aktivy. Analytik

může pomocí těchto ukazatelů posoudit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv

přiměřená k hospodářským aktivitám podnikatele. Je-li aktiv více, než je účelné, zvyšuje

to zbytečně náklady a snižuje zisk. Naopak nedostatek aktiv vede ke ztrátě tržeb, které by

podnik mohl získat. Nejkomplexnějším ukazatelem v této skupině je obrat celkových

aktiv:

Obrat celkových aktiv = (ŽIVĚLOVÁ, 2007, s. 62-63)

Výše uvedený vztah vyjadřuje rychlost obratu, čili počet obrátek aktiv za dané období.

K nejvýznamnějším ukazatelům aktivity patří i obrátkovost, čili rychlost obratu aktiv 19

za sledované období. Doba obratu udává průměrný počet dní, po který trvá jedna obrátka.

Pro zjištění doby obratu zásob využijeme následující vztah:

Doba obratu zásob = , kde denní spotřeba =

(KISLINGEROVÁ HNILICA, 205, s. 34)

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability poměřují zisk z podnikání s výší vlastních zdrojů použitých

k dosažení zisku. K nejdůležitějším ukazatelům patří ukazatel rentability vloženého

kapitálu ROI:

ROI =

Ukazatel ROA – rentability celkových vložených aktiv – poměřuje zisk s celkovými

aktivy investovanými do podnikání, bez ohledu na zdroj financování. Ukazatel je vhodný

k porovnání podnikatelů s rozdílnými daňovými podmínkami.

ROA =

Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE je zdrojem informací pro akcionáře,

zda investovaný kapitál přináší dostatečný výnos. Je-li hodnota ROE dlouhodobě nižší

nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem, bude se investor

pravděpodobně snažit investovat jiným, výnosnějším způsobem:

ROE =

Dalším z ukazatelů rentability je ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů:

ROCE =

Tento ukazatel je vhodný pro mezipodnikové srovnání a poskytuje informaci

o výnosnosti dlouhodobých zdrojů.

20

Ukazatel ROS – ukazatel rentability tržeb – charakterizuje zisk vztažený k tržbám.

Uznání výsledků práce podnikatele na trhu vede k vytvoření zisku.

ROS =

(Sedláček, 2009, s. 56-59)

Ukazatele na bázi cash flow

Celosvětově se stále více prosazuje názor, že ukazatele sestavované na bázi peněžních

toků mají pro finanční analýzu vyšší vypovídací schopnost, než ukazatele sestavované

tradiční metodou. Argumentuje se především tím, že výkazy peněžních toků vylučují

problémy s akruálním účetnictvím. Výkazy peněžních toků také vylučují případné

manipulace se ziskem, protože zobrazují zisky, které jsou doprovázené přírůstkem

peněžních prostředků. Příkladem může být tvorba rezerv, která zvyšuje provozní náklady

a důsledkem je žádoucí výše výsledku hospodaření.

Výkazy cash flow lze sestavit metodou přímou nebo nepřímou. Přehled o peněžních

tocích zahrnuje peněžní toky z provozní a mimořádné činnosti, z investiční činnosti

a z finanční činnosti. Nejčastěji používaným peněžním tokem pro výpočet ukazatelů na

bázi cash flow je peněžní tok z provozní činnosti (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 97).

Ukazatel rentabilita obratu vyjadřuje finanční výkonnost podnikatele, obrat zde

představuje příjmy z běžné činnosti.

Rentabilita obratu =

Ukazatel stupeň oddlužení vypovídá o schopnosti podniku vyrovnávat vzniklé závazky

z vlastní finanční síly.

Stupeň oddlužení =

Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu z cash flow doplňuje ukazatel rentability vlastního

kapitálu, ale není ovlivněn odpisy a tvorbou dlouhodobých rezerv.

21

Rentabilita vlastního kapitálu =

3.3.4. Analýza soustav ukazatelů

V předešlém textu bylo zmíněno mnoho různých ukazatelů, ale jednotlivé ukazatele samy

o sobě mají omezenou vypovídací schopnost. Abychom mohli posoudit celkovou

finanční situaci podniku, vytváří se soustavy ukazatelů.

Soustavy ukazatelů se člení na:

a) soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů – do této skupiny řadíme

pyramidové soustavy

b) účelové výběry ukazatelů – podle účelu použití se dělí na modely bonitní

a bankrotní

Pyramidové soustavy ukazatelů

Nejznámějším rozkladem, který využívá poměrové ukazatele, je Du Pont – pyramidový

rozklad rentability. Jde o rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu a její závislost

na ziskovém rozpětí, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu

kapitálu. Diagram byl publikován v několika podobách a sestavuje se na základě zisku

před zdaněním nebo po zdanění.

Na levé straně diagramu je odvozena rentabilita tržeb, pravá strana pracuje s položkami

rozvahovými. Základem celého rozkladu je Du Pont rovnice.

= ×

Schéma rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu je uvedeno v příloze č. 1.

Bonitní a bankrotní modely

22

Při zvažování žádosti o úvěr je pro bankovní instituce důležité posouzení finanční situace.

Proto si bankovní domy vytvářejí systém hodnocení bonity firem, který posoudí míru

rizika v případě poskytnutí úvěru. Využívaných metod pro hodnocení bonity a předvídání

bankrotu je mnoho. K nejjednodušším patří ukazatelové soustavy přidělující body

(KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2005, s. 76).

Bankrotní modely řeší otázku, zda je podnik ohrožen v dohledné době bankrotem.

Do skupiny bankrotních modelů patří Altmanovo Z-skóre, index důvěryhodnosti

(model IN) a Tafflerův model.

Bonitu hodnoceného podniku posuzují bonitní modely. Do skupiny bonitních modelů

patří mimo jiné např. Tamariho model a Kralickův Quicktest.

Altmanovo Z-skóre

Profesor Edward I. Altman analyzoval v 60. a 80. letech několik desítek zbankrotovaných

a nezbankrotovaných firem. Ve svých analýzách se zabýval výrobními podniky, jejichž

akcie byly veřejně obchodované. Výsledkem jeho analýzy je tzv. rovnice důvěryhodnosti,

nazývaná Z-skóre:

Z = 1,2(X1) + 1,4(X2) + 3,3(X3) + 0,6(X4) + 1,0(X5)

kde

X1 = …………………tento ukazatel posuzuje schopnost podnikatele

hradit své závazky a lze z něj usuzovat na možnost úpadku

X2 = ………………………u více zadlužených firem je hodnota X2 nižší

a je u nich vyšší riziko bankrotu

X3= …………hodnota X3 vypovídá o schopnosti vydělávat

peníze

X4 = ……………ukazatel solventnosti

23

X5= ………………………………ukazatel obratu celkových aktiv

Čím větší je výsledný Z index, tím je podnik finančně zdravější. Dle zjištění Altmana

byly podniky s indexem Z větším než 2,99 finančně stabilní, podniky s indexem Z nižším

než 1,81 dříve či později ve valné většině případů zbankrotovaly. Z – skóre v rozmezí

mezi hodnotami 1,81 – 2,99 označuje šedou zónu a posouzení podniku z hlediska

možného bankrotu je tedy nejisté (http://www.provenmodels.com/597/z-score/edward-i.-

altman).

Nevýhodou tohoto původního modelu je skutečnost, že byl sestaven pro podniky

kótované na kapitálovém trhu. Z tohoto důvodu jej Altman později upravil tak, aby byl

použitelný i pro podniky neobchodované na trhu:

Z '= 0,717(X1) + 0,847 (X2) + 3,107 (X3) + 0,420 (X4) + 0,998 (X5)(http://pages.stern.nyu.edu/~ealtman/Zscores.pdf)

kde

X4=

Podniky s minimální pravděpodobností bankrotu mají Z0 ˃ 2,70, podniky náchylné

k bankrotu mají Z0 ˂ 1,20.

O modifikaci Altmanova modelu pro podmínky českých podniků se pokusili Inka a Ivo

Neumaierovi přidáním proměnné, která postihuje problematiku platební neschopnosti

českých podniků:

Z = 1,2ˑx1 + 1,4ˑx2 + 3,3ˑx3 + 0,6ˑx4 + 1,0ˑx5 + 1,0ˑx6

Kde

X6 =

(MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 148)

24

Index důvěryhodnosti IN

U zrodu tohoto indexu stáli Inka a Iva Neumaierovi. Úmyslem autorů bylo najít postup,

který by byl schopný využít vstupů z českých účetních výkazů a současně respektovat

zvláštnosti ekonomické situace v České republice.

IN95 = V1 + V2 + V3 + V4 + V5 +V6

kde

A – aktiva

CZ – cizí zdroje

EBIT – výsledek hospodaření před zdaněním a úroky

U - nákladové úroky

T – výnosy

OA – oběžná aktiva

KZ – krátkodobé závazky

KBU – krátkodobé bankovní úvěry

ZPL – závazky po lhůtě splatnosti

Symboly V1 – V6 představují koeficienty, které se liší podle odvětví ekonomiky.

Pokud: IN95 ˃ 2 podnik se těší dobrému finančnímu zdraví

IN95 ˃ 1 ˄ ˂ 2 jde o podnik s potenciálními finančními problémy

IN95 ˂ 1 podnik je finančně nestabilní

(MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 148 – 149)

25

Tafflerův model

Tafflerův model je variantou Altmanova modelu a byl publikován v roce 1997. Model

využívá čtyři poměrové ukazatele:

R1 =

R2 =

R3 =

R4 =

T = 0,53 ˑ R1 + 0,13 ˑ R2 + 0,18 R3 + 0,16 ˑ R4

Tafflerův model je založen na ukazatelích odrážejících klíčové charakteristiky platební

schopnosti podnikatele. Ukazatel R1 vyjadřuje ziskovost, R2 pozici pracovního kapitálu,

R3 finanční riziko a R4 je ukazatelem likvidity (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 151).

Tamariho model

Model byl vytvořen v roce 1996. Je založen na bodovém hodnocení úrovně vypočtených

poměrových ukazatelů. Bonita podniku je stanovena na základě celkového počtu bodů.

Pokud je součet bodů vyšší, než 60 jde o podnik s malou pravděpodobností bankrotu,

součtu nižší než 30 ukazuje na vyšší pravděpodobnost bankrotu (MRKVIČKA, KOLÁŘ,

2006, s. 152).

Kralickův Quicktest

P. Kralicek používá k přidělování bodů čtyři ukazatele:

26

kvóta vlastního kapitálu = (vypovídá o finanční síle podniku)

doba splácení dluhu z cash flow = (ukazuje dobu,

potřebnou pro splacení dluhů)

cash flow v tržbách =

ROA =

Stupnici hodnocení ukazuje následující tabulka:

Tab. 1: Kralickův test – stupnice hodnocení ukazatelů

Ukazatel Výborně Velmi dobře Dobře Špatně Ohrožení1 2 3 4 5

Kvóta vlastního kapitálu ˃ 30 % ˃ 20 % ˃ 10 % ˃ 0 % negativníDoba splácení dluhu z CF ˂ 3 roky ˂ 5 let ˂ 12 let ˃ 12 let ˃ 30 letCash flow v tržbách ˃ 10 % ˃ 8 % ˃ 5 % ˃ 0 % negativníROA ˃ 15 % ˃ 12 % ˃ 8 % ˃ 0 % negativníZdroj: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005.

str. 77.

Výsledná známka je následně stanovena jako prostý aritmetický průměr hodnocení

jednotlivých ukazatelů. Výhodou testu je jeho jednoduchost.

3.4. Benchmarkingový diagnostický systém

Pokud má podnikatel zájem o porovnání svých výsledků s nejlepšími firmami v odvětví,

může využít benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů, dostupný

například na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Systém je

výsledkem spolupráce ministerstva průmyslu a obchodu s Doc. Ing. Inkou Neumaierovou

a Ing. Ivanem Neumaierem. Podnikatel může s pomocí tohoto systému identifikovat

27

přednosti a silné stránky svého podnikání a využít je ve svůj prospěch. Na druhé straně

pomůže systém odhalit významné problémy podnikatele a být prvním krokem k jejich

odstranění.

Benchmarkingový diagnostický systém umožňuje trojí pohled na srovnání podniku

s odvětvím. Nejjednodušší verze je určena zájemcům o porovnání vybraných ukazatelů

podnikatele s ukazateli za OKEČ. Rozšířená verze umožní uživatelům vidět vztahy mezi

ukazateli a porovnat celkový stav výkonnosti podnikatele se situací za OKEČ.

Profesionální benchmarking pracuje s individuálně nastavenými hodnotami modelu

pro odhad rizika.

Vstupními daty jsou údaje získané především z účetních výkazů, pro podrobnější

zhodnocení se využívají i údaje interní, například údaje o počtu zákazníků, počtu

objednávek, údaje o kvalifikaci zaměstnanců a další. Podnikatel si na základě výsledků

vytvoří celkový obraz o výsledcích v daném roce v porovnání s odvětvím a s premianty

odvětví. Smyslem benchmarkingu je srovnání s konkurencí, zjištění vlastní pozice na trhu

a následné potlačení vlastních nedostatků a využití předností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu shromažďuje data za podniky v průmyslu, stavebnictví,

obchodu a službách a tím vznikla databáze umožňující aplikaci benchmarkingu.

Nejjednodušší model, který bude následně použit v praktické části, vyžaduje vyplnění

několika základních údajů z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy pro dané období.

Podnikatel si následně může libovolně vybrat analýzy, které jsou předmětem jeho zájmu.

Nejvyšší analýzou je hodnocení úrovně podnikové výkonnosti. Hierarchicky níže je

analýza rentability vlastního kapitálu a hodnocení úrovně rizika. Na nejnižší úrovni jsou

tři analýzy: hodnocení provozní oblasti, hodnocení finanční politiky a hodnocení úrovně

likvidity (www.mpo.cz).

Smyslem této práce ovšem není podrobný popis a rozbor benchmarkingového

diagnostického systému. Jeho rozbor by byl natolik obsáhlý, že by mohl být tématem

samostatné bakalářské práce. Jde zde pouze o nastínění existence a možnosti využití

tohoto systému.

28

4. Praktická část

4.1. Historie a stručný popis analyzované společnosti

K finanční analýze jsem si zvolila společnost s ručením omezeným, která působí

v Královéhradeckém kraji. Na žádost jednatele a z důvodu ochrany citlivých údajů

nebudu v práci uvádět název firmy, pro potřeby práce bude dále používáno označení

společnost ABC.

Podle statistického pojetí společnost ABC řadíme mezi malé firmy, tj. firmy do 20

zaměstnanců. Společnost ABC je bez jakékoliv zahraniční majetkové účasti. Byla

založena v roce 1994 a v současné době ji vlastní dva společníci. Statutárním orgánem je

jeden jednatel. Původní náplní činnosti společnosti ABC byl prodej osobních

automobilů. V roce 1995 byl otevřen autoservis a oblast  podnikání se rozšířila o opravy

osobních automobilů. V současné době jsou hlavní náplní činnosti opravy osobních a

nákladních automobilů, doplňující činností je prodej nových osobních automobilů. Od

roku 2009 je společnost ABC držitelem certifikátu ISO 9001.

Pro finanční analýzu byly použity účetní výkazy, tedy Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty

a příloha k účetní závěrce z let 2005 – 2009. Veškeré údaje v tabulkách jsou uváděny

v tis. Kč. Struktura rozvahy za analyzovaná období je uvedena v příloze č. 2, struktura

výkazu zisku a ztráty v příloze č. 3.

4.2. Analýza absolutních ukazatelů

V rámci analýzy absolutních ukazatelů byla v následující části provedena horizontální

analýza rozvahy, vertikální analýza rozvahy a horizontální analýza výkazu zisku a ztráty.

4.2.1. Horizontální analýza rozvahy

29

U jednotlivých položek jsem analyzovala jejich vývoj v čase a to jak z hlediska změny

absolutní hodnoty, tak z hlediska změn relativních.

Tab. 2: Horizontální analýza rozvahy - aktiva

2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

Aktiva celkem 210 4,77% -43 -93,36% 585 12,82% 4104 79,72%Dlouhodobý majetek 122 53,51% 11 3,14% 161 44,60% -116 -22,22%

DHM 122 53,51% 11 3,14% 161 44,00% -116 -22,22%Oběžná aktiva 145 3,61% 5 0,12% 445 10,67% 4194 90,88%

Zásoby -228 -11,42% 31 1,75% 598 33,24% 544 22,69%Dlouhodobé pohledávky 1 25,00% -5 -100,00% 0 0,00% 1 0,00%Krátkodobé pohledávky 43 2,53% 128 7,35% -365 -19,53% 3017 200,60%Finanční majetek 329 102,17% -149 -22,89% 212 42,23% 632 88,52%Ostatní aktiva -57 -38,51% -59 -64,84% -21 -65,63% 26 236,36%Zdroj: Práce autora

Z horizontální analýzy aktiv je patrné snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku,

naopak se postupně zvyšuje hodnota oběžných aktiv. Analýza ukazuje trend zvyšování

zásob. Velmi výrazně dochází v roce 2009 ke zvýšení krátkodobých pohledávek. Otázkou

zůstává, jak budou tyto pohledávky likvidní a zda nezpůsobí následné finanční problémy

společnosti ABC. Z účetnictví společnosti ABC jsem získala informaci, že většina těchto

pohledávek není po lhůtě splatnosti a nelze tedy zatím zhodnotit jejich vliv na platební

schopnost. Finanční majetek nejprve kolísá, v posledních letech zaznamenává růst.

30

Tab. 3: Horizontální analýza rozvahy - pasiva

2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

Pasiva celkem 210 4,78% -43 -0,93% 585 12,82% 4104 79,72%

Vlastní kapitál 379 -123,05% -198 -278,87% 1247 -981,00% 1013 184,85%

Základní kapitál 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00%

Kapitálové fondy 0 0,00% 0 0,00% 1698 0,00% 0 0,00%

Fondy ze zisku 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00%

VH minulých let -301 257,26% 379 90,67% -161 412,82% -488 244,00%

VH běžného období 680 -225,91% -577 -152,24% -290 146,46% 1501 -307,58%

Cizí zdroje -169 3,59% 155 3,42% -664 14,16% 3091 76,76%

Dlouhodobé závazky 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 2355 0,00%

Krátkodobé závazky -175 -3,82% 96 2,18% -673 -14,96% 1703 44,52%

Krátk. fin. Výpomoci 6 4,72% 59 44,36% 9 4,69% 2439 1213,43%

Ostatní pasiva 0 0,00% 0 0,00% 2 0,00% 0 0,00%Zdroj: Práce autora

V analýze pasiv stojí za povšimnutí značný nárůst vlastního kapitálu v roce 2008, který

byl způsoben navýšením kapitálových fondů. Souvisí to zejména se snížením

krátkodobých závazků, ke kterému došlo kapitalizací půjček od společníků, o které

rozhodla valná hromada. V roce 2009 způsobil nárůst vlastního kapitálu příznivý

výsledek hospodaření. V oblasti cizích zdrojů je patrný značný nárůst v roce 2009 a to jak

31

v oblasti dlouhodobých závazků, tak i v oblasti závazků krátkodobých a v oblasti

nebankovních půjček.

Graf 1: Porovnání podílu vlastního kapitálu a cizích zdrojů

Zdroj: Práce autora

Z uvedeného grafického znázornění je jasně patrný převažující podíl cizích zdrojů. Tuto

skutečnost přisuzuji především ztrátám v jednotlivých účetních obdobích (viz. Graf č. 4).

S tím souvisí záporné zůstatky na účtu výsledek hospodaření minulých let v jednotlivých

účetních obdobích. Pokud se společnost ABC dostala v některém účetním období do

zisku, nestačil tento zisk na úhrady ztrát z let minulých. Proto musí krýt větší část aktiv

z cizích zdrojů. Ke zvýšení hodnoty vlastního kapitálu dochází v letech 2008 a 2009

z výše uvedených důvodů.

4.2.2. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

Při horizontální analýze výkazu zisku a ztráty je věnována pozornost především

výsledkům hospodaření v jednotlivých oblastech činnosti a následně samozřejmě

32

celkovému výsledku hospodaření. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty je uvedena

v příloze č. 4.

Stěžejní činností společnosti ABC je prodej zboží a s ním související prodej služeb.

Tržby v těchto oblastech vykazují postupný nárůst, výjimku tvoří pouze rok 2007,

kdy dochází k poklesu tržeb za služby a tržby za prodej zboží v souvislosti s tímto faktem

vzrostly v menší míře, než v ostatních letech. K výraznějšímu nárůstu tržeb dochází

v roce 2009 a to především v oblasti prodeje zboží. Tuto skutečnost lze odůvodnit

zvýšeným prodejem osobních automobilů a to hned ze dvou důvodů. V roce 2008

společnost ABC otevřela pro zákazníky nový autosalon, který je umístěn v centru města,

přímo u hlavní silnice. Zvýšenému prodeji automobilů přispěla paradoxně i hospodářská

krize. V jejím důsledku došlo ke značnému poklesu cen automobilů a tato skutečnost

přilákala nové zákazníky. S růstem tržeb za zboží rostou logicky i náklady na prodané

zboží a tedy i obchodní marže. Také rozšíření služeb v oblasti servisní činnosti má svůj

nezanedbatelný podíl na zvýšení tržeb.

Graf 2: Porovnání vývoje absolutních změn nákladů na prodané zboží a tržeb za zboží

Zdroj: Práce autora

Zajímavý je také vývoj výkonů a výkonové spotřeby v roce 2009, kdy i přes nárůst

výkonů o 31% oproti roku 2008, dochází k poklesu výkonové spotřeby o 9%. Z výkazu

zisku a ztráty je vidět v roce 2009 úspory ve spotřebě materiálu a energií. Vývoj osobních

nákladů v podstatě kopíruje vývoj počtu zaměstnanců v analyzovaných letech.

33

Graf 3: Porovnání vývoje absolutních změn výkonů a výkonové spotřeby

Zdroj: Práce autora

Hospodářský výsledek společnosti ABC za jednotlivá účetní období je nestabilní,

společnost zaznamenávala jak zisk, tak ztráty. Příznivý vývoj v roce 2009 byl popsán

výše. Ztrátu v letech 2007 a 2008 lze přičítat mimo jiné také skutečnosti, že v těchto

letech byla přerušena činnost v prodeji osobních automobilů a společnost ABC neměla

vlastní autosalon. Stěžejní činností v těchto letech byly opravy osobních a nákladních

vozidel a prodej náhradních dílů. Významně k této skutečnosti přispělo i to, že v letech

2007 a 2008 byly investovány značné finanční prostředky do rozvoje autoservisu. V roce

2008 se autoservis stává autorizovaným servisem, což přispívá k pozitivním výsledkům

roku 2009.

Graf 4: Vývoj hospodářského výsledku v letech 2003 – 2009 (v tis. Kč)

34

Zdroj: Práce autora

4.2.3. Vertikální analýza rozvahy

Základnou pro výpočet je celková suma aktiv, k níž jsou vztaženy procentní podíly

jednotlivých položek.

Z níže uvedené analýzy aktiv je zcela jasně vidět převažující podíl oběžných aktiv. V této

kategorii aktiv mají nejvýraznější podíl zásoby v podobě zboží a dále potom krátkodobé

pohledávky. Menší podíl patří krátkodobému finančnímu majetku. Následující grafické

znázornění podílu jednotlivých položek oběžných aktiv tuto skutečnost zcela jasně

potvrzuje.

Tab. 4: Vertikální analýza rozvahy - aktiva

AKTIVA

2005 2006 2007 2008 2009procentní podíl

procentní podíl

procentní podíl

procentní podíl

procentní podíl

Aktiva celkem 100% 100% 100% 100% 100%Dlouhodobý majetek 5,19% 7,90% 7,91% 10,14% 4,39%

DHM 5,19% 7,60% 7,91% 10,14% 4,39%

Oběžná aktiva 91,74% 92,08% 92,08% 89,86% 95,61%

Zásoby 45,40% 38,38% 39,51% 46,77% 31,99%

Zboží 44,67% 35,73% 39,51% 46,77% 31,99%Poskytnuté zálohy na zásoby 0,73% 2,65% 0,00% 0,00% 0,00%Dlouhodobé pohledávky 0,09% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00%

35

Krátkodobé pohledávky 38,93% 37,80% 41,30% 29,22% 48,97%

Finanční majetek 7,32% 15,89% 11,27% 13,87% 14,65%

Časové rozlišení 3,37% 0,02% 0,01% 0,00% 0,00%Zdroj: Práce autora

Graf 5: Podíl významných položek oběžných aktiv na celkové sumě oběžných aktiv

Zdroj: Práce autora

Podíl dlouhodobého majetku, který je tvořen výhradně dlouhodobým hmotným

majetkem, vykazuje během let spíše rostoucí tendenci, ale k výraznému poklesu dochází

v roce 2009. Z výkazu zisku a ztráty vidíme, že část dlouhodobého hmotného majetku

byla v daném roce prodána. Touto skutečností můžeme vysvětlit pokles této položky.

Položka přechodných účtů aktiv má na celkovém podílu aktiv význam zanedbatelný.

Stejně jako byla provedena vertikální analýza aktiv, provedu následně vertikální analýzu

pasiv. Základnou pro výpočet je celková suma pasiv, k níž jsou vztaženy procentní podíly

jednotlivých položek.

Tak jako vyplynulo z horizontální analýzy, že ve společnosti ABC značně převažuje

podíl cizích zdrojů (viz. Graf č. 1), vertikální analýza tuto skutečnost beze zbytku

36

potvrzuje. Pokud bychom se blíže zabývali strukturou cizích zdrojů, tak

v letech 2005 až  2009 zcela jasně převažují krátkodobé závazky, v roce 2009 nastává

značná změna v rozložení podílu jednotlivých položek cizích zdrojů. Vidíme zde

poměrně velkou vyrovnanost mezi dlouhodobými závazky, krátkodobými závazky

a krátkodobými finančními výpomocemi, přičemž posledně jmenovaná položka mírně

převažuje. Tato změna je způsobena přehodnocením závazků z hlediska časového při

uzavírání účtů za období 2009. Část krátkodobých závazků byla z důvodu věrnější

vypovídací schopnosti účetnictví přesunuta do kategorie závazků dlouhodobých.

Na zvýšení podílu krátkodobých finančních výpomocí má vliv přijetí krátkodobé půjčky

od jiné společnosti. Pokud by společnost ABC nepřijala tuto půjčku, snížil by se podíl

cizích zdrojů v porovnání s lety 2005 až 2008 přibližně na poloviční hodnotu.

Tab. 5: Vertikální analýza rozvahy - pasiva

PASIVA

2005 2006 2007 2008 2009procentní podíl

procentní podíl

procentní podíl

procentní podíl

procentní podíl

Pasiva celkem 100% 100% 100% 100% 100%

Vlastní kapitál -7,00% 1,54% -2,78% 21,76% 23,05%

Základní kapitál 2,27% 2,17% 2,19% 1,96% 1,08%

Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 32,98% 18,35%

Fondy ze zisku 0,23% 0,22% 0,22% 0,19% 0,11%

VH minulých let -2,66% -9,08% -0,85% -3,89% -7,44%VH běžného období -6,84% 8,23% -4,34% -9,48% 10,95%

Cizí zdroje 107,00% 98,46% 102,78% 78,21% 76,93%Dlouhodobé závazky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 25,45%Krátkodobé závazky 104,11% 95,57% 98,57% 74,31% 22,95%Krátkodobé financ. výpomoci 2,89% 2,89% 4,21% 3,90% 28,53%

Ostatní pasiva 0,00% 0,00% 0,00% 0,03% 0,02%Zdroj: Práce autora

37

Stejným způsobem, jako byla provedena vertikální analýza rozvahy, by byla provedena

vertikální analýza výkazu zisku a ztráty. Základnou, ke které bychom poměřovali

jednotlivé položky, je v tomto případě celkový obrat. Při správném provedení vertikální

analýzy výkazu zisku a ztráty by se závěry shodovaly se závěry, které jsem vyvodila

z analýzy horizontální.

4.3. Analýza fondů finančních prostředků

Tato kategorie je v práci zastoupena analýzou čistého pracovního kapitálu a analýzou

čistých peněžně pohledávkových fondů. Protože analýza čistých pohotových prostředků

využívá údaje, které nelze získat z publikovaných údajů účetních závěrek, nebyla tato

analýza v praktické části práce provedena.

4.3.1. Analýza čistého pracovního kapitálu

Pro analýzu čistého pracovního kapitálu potřebuji znát hodnotu oběžného majetku

a krátkodobých závazků.

Tab. 6: Výpočet hodnot čistého pracovního kapitálu

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009Zásoby 1996 1768 1799 2397 2941Krátkodobé pohledávky 1698 1741 1869 1504 4521Finanční majetek 322 651 502 714 1346Časové rozlišení aktiv 148 91 32 11 37Oběžný majetek celkem 4164 4251 4202 4626 8845Krátkodobé závazky 4577 4402 4498 3825 2122Krátkodobé finanční výpomoci 127 133 192 201 2640Krátkodobé závazky celkem 4704 4535 4690 4026 4762Čistý pracovní kapitál -540 -284 -488 600 4083Zdroj: Práce autora

Hodnota čistého pracovního kapitálu vykazuje v letech 2005 – 2007 záporné hodnoty,

což ukazuje na agresivní strategii financování, orientovanou na zdroje krátkodobé. Jak už

38

jsem uvedla v teoretické části práce, je tato strategie levnější, ale poměrně riskantní.

K obratu dochází v roce 2008, kdy čistý pracovní kapitál nabývá kladných hodnot, které

svědčí o konzervativní strategii financování.

4.3.2. Analýza čistých peněžně pohledávkových fondů

Jelikož ukazatel čistých peněžně pohledávkových fondů patří k rozdílovým ukazatelům

likvidity, lze ze získaných výsledků usuzovat na schopnost hradit závazky. Jak uvidíme

v tabulce níže, byly hodnoty čistého peněžně pohledávkového fondu společnosti ABC

v letech 2005 – 2008 záporné. Společnost ABC proto mohla zaznamenávat problémy

s likviditou. K příznivému obratu dochází v roce 2009.

Tab. 7: Výpočet hodnot ukazatele čistého peněžně pohledávkového fondu

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009Oběžný majetek 4164 4251 4202 4626 8845Zásoby 1996 1768 1799 2397 2941Krátkodobé závazky 4704 4535 4690 4026 4762Čistý peněžně pohledávkový fond -2536 -2052 -2287 -1797 1142Zdroj: Práce autora

4.4. Analýza poměrových ukazatelů

Z poměrových ukazatelů jsem si pro praktickou aplikaci zvolila ukazatele likvidity,

ukazatele finanční stability, ukazatele aktivity a ukazatele rentability.

4.4.1. Ukazatele likvidity

Výpočet jednotlivých likvidit jsem provedla podle vztahů uvedených v kapitole 1.3.3.1.

Tab. 8: Ukazatele likvidity

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009

Běžná likvidita 0,85 0,92 0,89 1,15 1,85

39

Pohotová likvidita 0,43 0,53 0,51 0,55 1,23Okamžitá likvidita 0,07 0,14 0,11 0,18 0,28Zdroj: Práce autora

Optimální hodnota běžné likvidity se pohybuje v rozmezí 2 – 2,5 (KALOUDA, 2006,

s. 129). Ve společnosti ABC běžná likvidita postupně vzrůstá, ale nedosahuje typických

hodnot. Ke zvýšení ukazatele na typickou hodnotu by mohlo vést zvýšení zásob zboží,

ale při současné pružnosti dodavatelů by to byl dle mého názoru krok zbytečný.

Již z předchozích rozborů je navíc vidět rostoucí množství zásob. To je způsobeno

pravděpodobně dvěma faktory. Na prvním místě je to nutnost mít obrátkové zboží

neustále k dispozici na skladě, aby zákazník neodešel k pružnější konkurenci. Zvýšené

množství zásob je dáno také skutečností, že společnost ABC je autorizovaným

autoservisem, z čehož vyplývá povinnost trvale držet skladem určitý objem náhradních

dílů.

Hodnota pohodové likvidity by neměla klesnout pod 1,00. V analyzované společnosti

se hodnota pohybuje v doporučené výši až v roce 2009, v letech předchozích je pod touto

hranicí. Pohotová likvidita, na rozdíl od běžné likvidity, nezahrnuje zásoby. Ukazatel

mohou využít věřitelé při rozhodování o poskytnutí krátkodobého úvěru. Z tohoto

pohledu se společnost ABC jeví problematicky v letech 2005 – 2008, kdy by

pravděpodobně podnik nebyl schopen uhradit své dluhy, aniž by prodal zásoby. Obrat

k lepšímu nastává v roce 2009.

Ideální hodnota okamžité likvidity je 1, současně se doporučuje, aby hodnota neklesla

pod 0,2. Hodnota okamžité likvidity vychází z nejlikvidnějšího finančního majetku, a je

tedy signálem k posouzení schopnosti společnosti krýt její běžné potřeby. Podle mého

názoru se velká část společností na konci roku snaží zvýšit výdaje, pro účely snížení

základu daně. To může znamenat přechodný pokles krátkodobého finančního majetku

na konci roku a následně ovlivnění hodnoty nejen okamžité, ale v podstatě kterékoliv

likvidity.

4.4.2. Ukazatele finanční stability

40

Ukazatele finanční stability slouží ke zhodnocení podílu cizího kapitálu. Podnikatelé

zpravidla preferují vyšší zadluženost, protože cizí kapitál je levnější. Věřitelé

upřednostňují nižší zadluženost, protože je spojena s nižším rizikem, že přijdou o své

peníze.

Tab. 9: Ukazatele finanční stability

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009Cizí zdroje 4704 4535 4690 4026 7117Vlastní kapitál -308 71 -127 1120 2133Celková aktiva 4396 4606 4563 5148 9252Ukazatel věřitelského rizika 107,01% 98,46% 102,78% 78,22% 76,94%Koeficient samofinancování -7,01% 1,54% -2,78% 21,78% 23,06%Ukazatel finanční páky -1427,27% 6487,32% -3592,91% 459,64% 433,76%

Zdroj: Práce autora

Množství cizího kapitálu k celkovým aktivům poměřuje ukazatel věřitelského rizika.

V případě společnosti ABC je zřejmý vysoký podíl cizích zdrojů, čili vysoká zadluženost.

Jde tedy o hodnotu z hlediska věřitelů nepříznivou. V případě, že by se hodnota ukazatele

pohybovala kolem 50%, respektoval by podíl cizích a vlastních zdrojů zlaté pravidlo

financování.

Doplňkovým ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika je koeficient samofinancování,

jejich součet je 100%. Ukazatel vyjadřuje velikost podílu vlastních zdrojů k celkovým

aktivům. Logicky s rostoucí hodnotou ukazatele věřitelského rizika klesá hodnota

koeficientu samofinancování a naopak. Z této skutečnosti usuzuji, že hodnota koeficientu

samofinancování společnosti ABC je nízká.

Převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování je ukazatel finanční páky. Použití

cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu v případě, že úroková míra je nižší

než výnosnost aktiv. Protože neznám velikost úrokové míry cizího kapitálu, nemohu

na tomto místě posoudit výnosnost kapitálu vlastního.

41

4.4.3. Ukazatele aktivity

V následující tabulce je vyčísleno, kolikrát se za účetní období přemění aktiva a jaká je

doba obratu zásob a doba obratu pohledávek společnosti ABC.

Tab. 10: Ukazatele aktivity

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009Průměrná hodnota

Obrat celkových aktiv 2,43 2,73 2,61 2,64 2,10 2,502

Doba obratu zásob 68 51 55 64 55 58,6Doba obratu pohledávek 58 51 57 40 85 58,2Zdroj: Práce autora

Z tabulky je zřejmé, že aktiva se za účetní období přemění v průměru 2,5 krát. Průměrná

doba obratu zásob, stejně jako průměrná doba obratu pohledávek je 58 dní. Z vývoje

hodnoty doby obratu zásob lze vyčíst skutečnost, že ačkoliv se v roce 2009 znatelně

zvýšilo množství zásob, jejich doba obratu poklesla. Je tedy zřejmé, že zvýšení zásob

nebyl krok, který by přinesl negativní důsledky. I přes tuto skutečnost by bylo vhodné

pokusit se dobu obratu zásob snížit. Zrychlení obratu zásob vede ke snížení finančních

zdrojů vázaných v podniku. Ty mohou být následně využity jiným způsobem, například

k investiční činnosti. Ideálním stavem je minimalizace prostředků investovaných

do zásob a současné uspokojení požadavků zákazníka.

4.4.4. Ukazatele rentability

Pro analýzu ukazatelů rentability jsem vybrala ukazatel ROA (rentabilita aktiv), ukazatel

ROE (rentabilita vlastního kapitálu) a ukazatel ROS (rentabilita tržeb). Postup výpočtu

jednotlivých ukazatelů je uveden v kapitole 1.3.3.4. a výsledky zachycuje následující

tabulka.42

Tab. 11: Ukazatele rentability

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009

Rentabilita aktiv ROA -6,85% 8,23% -4,34% -9,48% 10,95%Rentabilita vlastního kapitálu ROE 97,73% 533,80% 155,91% -43,57% 47,49%

Rentabilita tržeb ROS -2,82% 3,01% -1,66% -3,59% 5,20%Zdroj: Práce autora

Výnosnost celkového kapitálu ROA vykazuje kolísající tendenci a v některých letech

se dokonce dostává do záporných hodnot. O výnosnosti můžeme hovořit v letech 2006

a 2009. Ukazatel ROA je využitelný také k určení přijatelné mezní úrokové sazby,

za kterou může analyzovaná společnost přijmout úvěr. Společnost ABC by v roce 2006

mohla přijmout úvěr, který by nepřesáhl úrokovou míru 8,23% a v roce 2009 úvěr

s maximální úrokovou mírou 10,95%.

Pokud se zaměříme na ukazatel ROE, zjistíme, že výnosnost majetku, který vložili

majitelé do společnosti, je vysoká. Výjimku tvoří pouze rok 2008, kdy se ukazatel

dostává do záporných hodnot. V roce 2008 dochází ke značnému zvýšení hodnoty

vlastního kapitálu, ale na druhé straně je společnost ve ztrátě, proto není v tomto roce

vlastní kapitál výnosný. Výnosnost vlastního kapitálu v jednotlivých letech je vyšší než

výnosnost celkového kapitálu, což svědčí o skutečnosti, že společnost ABC využívá

efektivně cizí zdroje. Výjimku tvoří pouze rok 2008. I zde obecně platí, že čím je

hodnota ROE vyšší, tím je majetek výnosnější.

Ukazatel rentability tržeb ROS vykazuje kolísající tendence. Jeho nízké, až záporné

hodnoty vypovídají o vysoké nákladovosti. Proto by bylo pro společnost ABC vhodné

zaměřit se na snižování nákladů. Pozitivní situace by se vyznačovala postupnou rostoucí

tendencí ukazatele.

Graf 6: Ukazatele rentability

43

Zdroj: Práce autora

4.5. Analýza soustav ukazatelů

V této části bude provedena analýza vybraných soustav ukazatelů. Vzhledem k tomu,

že společnost ABC nesestavuje výkazy cash flow, nebude proveden Kralickův Quicktest,

který využívá hodnoty z cash flow. Bankrotní modely zastupuje v praktické části

Altmanovo Z – skóre, Index důvěryhodnosti IN 95 a Tafflerův model.

4.5.1. Altmanovo Z – skóre

Protože společnost ABC není emitentem akcií, využila jsem pro výpočet ukazatele model

upravený pro podniky neobchodované na trhu.

Tab. 12: Altmanovo Z – skóre

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009Čistý pracovní kapitál -540 -284 -488 600 4083Nerozdělený zisk -301 379 -198 -488 1013Zisk před úroky a zdaněním -301 414 -198 -488 1018Vlastní kapitál -308 71 -127 1120 2133Cizí zdroje 4704 4535 4690 4026 7117Tržby 10688 12476 11892 13593 19265Aktiva celkem 4396 4606 4563 5148 92520,717 * x1 -0,088 -0,044 -0,077 0,084 0,3160,847 * x2 -0,058 0,070 -0,037 -0,080 0,0933,107 * x3 -0,213 0,279 -0,135 -0,295 0,3420,420 * x4 -0,028 0,007 -0,011 0,117 0,126

44

0,998 * x5 2,426 2,703 2,601 2,635 2,078Z - skóre 2,040 3,015 2,341 2,461 2,955

Zdroj: Práce autora

Z výsledků analýzy vyplývá, že v letech 2005, 2007 a 2008 se společnost ABC nachází

v intervalu, pro který není statisticky průkazná prognóza. V roce 2006 a 2009

se společnost ABC řadí svými výsledky mezi společnosti s minimální pravděpodobností

bankrotu. Jak je zřetelné z následujícího grafického znázornění, i v letech,

kdy se společnost ABC nachází v neutrální zóně, se svými výsledky blíží spíše oblasti

s minimální pravděpodobností bankrotu. Výsledky analýzy Altmanova Z – skóre

vyznívají pro společnost ABC spíše pozitivně.

Jelikož hodnoty předešlých ukazatelů ukazovaly spíše na problémy, bude zajímavé

porovnat, jak se bude společnost ABC jevit na základě další analýzy soustav ukazatelů.

Graf 7: Vývoj hodnoty ukazatele Altmanova Z - skóre

Zdroj: Práce autora

4.5.2. Index důvěryhodnosti

Dle OKEČ jsem společnost ABC zařadila do kategorie G – obchod a opravy motorových

vozidel. Pro tento obor činnosti jsou hodnoty indexu důvěryhodnosti následující:

Tab. 13: Koeficienty indexu důvěryhodnosti pro obchod a opravy motorových vozidel

45

Koeficient V1 V2 V3 V4 V5 V6Hodnota koeficientu 0,33 0,11 9,70 0,28 0,10 28,32

Zdroj: Sestaveno podle: MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 149

K výpočtu ukazatele použijeme již zmiňovaný vzorec:

IN95 = V1 + V2 + V3 + V4 + V5 +V6

Jednotlivé položky vzorce jsou vysvětleny v kapitole 3.3.4.

Tab. 14: Ukazatel IN95

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009závazky po lhůtě splatnosti 933 543 606 902 1 113X1 = V1 * (A/CZ) 0,32 0,34 0,32 0,42 0,43X2 = V2 * (EBIT/U) -0,21 0,53 -0,09 -0,76 1,89X3 = V3 * (EBIT/A) -0,44 1,10 -0,19 -0,78 1,16X4 = V4 * (T/A) 0,21 0,24 0,20 0,21 0,16X5 = V5 * [OA/(KZ+KBU)] 0,09 0,10 0,90 0,12 0,19X6 = V6 * ZPL/T 7,88 3,68 5,38 6,51 5,95Hodnota ukazatele IN95 8,32 6,51 7,05 6,25 10,20

Zdroj: Práce autora

Hodnota ukazatele IN95 ve všech sledovaných obdobích vykazuje hodnoty vyšší než 2.

Z tohoto výsledku lze usuzovat, že společnost ABC se těší dobrému finančnímu zdraví.

Rozhodující váhu má v ukazateli IN95 koeficient V6, který značně přispívá

k pozitivnímu výsledku společnosti. Paradoxně při zvyšujících se závazcích po lhůtě

splatnosti se zvyšuje hodnota X6 a to má vliv na příznivou hodnotu ukazatele IN95.

Pokud se ale na druhou stranu budou zvyšovat tržby, hodnota X6 klesne a tím i hodnota

ukazatele IN95. Index IN95 je zaměřen na pohled věřitele a jeho hodnoty u společnosti

ABC poměrně významně ve všech letech překračují hodnotu šedé zóny. Společnost ABC

by tedy neměla mít problémy s plněním svých závazků.

4.5.3. Tafflerův model

46

Stejně jako předešlý ukazatel, patří i Tafflerův model mezi bankrotní modely. Pokud je T

˃ 0,3, jedná se o podnik s malou pravděpodobností bankrotu. U podniku, jehož hodnota

T ˂ 0,2 je pravděpodobnost bankrotu vyšší (SEDLÁČEK, 2009, s. 113).

Tab. 15: Tafflerův model

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009R1 -0,07 0,09 -0,04 -0,11 0,48R2 0,85 0,92 0,89 1,15 1,24R3 1,04 0,96 0,99 0,74 0,23R4 1,67 1,84 1,89 1,88 1,530,53*R1 -0,0371 0,0477 -0,0212 -0,0583 0,25440,13*R2 0,1105 0,1196 0,1157 0,1495 0,16120,18*R3 0,1872 0,1728 0,1782 0,1332 0,04140,16*R4 0,2672 0,2944 0,3024 0,3008 0,2448T 0,5278 0,6345 0,5751 0,5252 0,7018

Zdroj: Práce autora

Z hodnot uvedeného ukazatele, které jsou ve všech sledovaných obdobích vyšší než 0,3,

můžeme usuzovat na malou pravděpodobnost bankrotu. Výsledky této analýzy jsou

z hlediska společnost ABC pozitivní, stejně jako tomu bylo u předešlého ukazatele IN95.

Graf 8: Vývoj hodnot Tafflerova modelu a podíl jednotlivých ukazatelů

47

Zdroj: Práce autora

Největší váhu v tomto modelu má ukazatel ziskovosti, ale i přes záporné hodnoty

ukazatele R1 v letech 2005, 2007 a 2008 vychází Tafflerův model příznivě. Jak je zřejmé

z výše uvedeného grafického znázornění, vysoký podíl na celkové hodnotě Tafflerova

modelu má ukazatel R4 vyjadřující likviditu. Podíl ukazatele R2 má spíše rostoucí

tendenci, což svědčí o pozitivní pozici pracovního kapitálu. Naopak ukazatel R3

zohledňující finanční riziko má tendenci spíše klesající.

4.5.4. Du Pont – pyramidový rozklad rentability

Na závěr finanční analýzy společnosti ABC, jsem sestavila pyramidové rozklady

rentability podle Du Pont diagramu pro jednotlivá analyzovaná účetní období.

Schéma č. 1: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2005

48

Zdroj: Práce autora

Protože v roce 2005 se společnost ABC dostala do ztráty, pohybují se ukazatelé ROA

i ROS v záporných hodnotách. Podíl vlastních zdrojů na celkových aktivech je -7%.

Celková aktiva se v tržbách obrátila 2,43 krát.

Schéma č. 2: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2006

49

Zdroj: Práce autora

Z diagramu sestaveného na základě údajů z roku 2006 je zřetelně vidět, že dochází

ke zlepšení u všech ukazatelů. Tomu odpovídá i skutečnost, že se společnost ABC

v tomto roce dostala do zisku. Podíl vlastního kapitálu v tomto období je ale na velmi

nízké úrovni, činí pouze 1,5%, zatímco cizí zdroje tvoří zbylých 98,5%. Podíl vlastního

kapitálu je sice v porovnání s předchozím obdobím vyšší, ale přesto je zřetelně vidět

zvyšování ukazatele ROE vlivem finanční páky. Ukazatel finanční páky vyjadřuje podíl

vlastního kapitálu na celkových zdrojích. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je vyšší

podíl cizích zdrojů. Z rentability tržeb lze vyčíst, že společnost ABC z 1 Kč tržeb získala

0,03 Kč zisku. Celková aktiva se v tržbách obrátila 2,73 krát. Rentabilitu vlastního

kapitálu lze ovlivnit například zrychlením obratu kapitálu, ale i zvýšením rentability

tržeb.

Schéma č. 3: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2007

50

V roce 2007 se opakuje situace z roku 2005, společnost ABC se dostává do ztráty. Aktiva

se v celkových tržbách obrátila 2,61 krát a podíl vlastního kapitálu je -2,79%.

Schéma č. 4: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2008

Zdroj: Práce autora

Také rok 2008 je rokem ztrátovým, dochází zde ale k výraznému posunu v podílu

vlastního kapitálu. Vlastní kapitál tvoří 21,76% celkového kapitálu. Z toho vyplývá,

že podíl cizích zdrojů je ve výši 78,24%. Nárůst podílu vlastního kapitálu lze

jednoznačně přisuzovat již výše zmiňované kapitalizaci půjček od společníků. Celková

aktiva se v tržbách obrátila 2,64 krát. Vyšší podíl vlastního kapitálu se projevil v tomto

ztrátovém roce na snížení rentability vlastního kapitálu.

Schéma č. 5: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2009

51

Zdroj: Práce autora

Jak už vyplývá z předchozí analýzy, je rok 2009 rokem, kdy bylo zaznamenáno výrazné

zlepšení v situaci společnosti ABC. Z 1 Kč tržeb získává 0,07 Kč zisku, podíl vlastního

kapitálu se nepatrně zvyšuje oproti roku předchozímu na 0,23%. Pokud by si například

chtěla společnost ABC vzít v současné době úvěr, byl by pro ni výhodný v případě, že by

byla úroková míra nižší než 10,95%. Celková aktiva se v tržbách obrátila 2,1 krát.

V tomto klesajícím trendu v obratu celkových aktiv by bylo vhodné pokračovat.

4.6. Benchmarkingový diagnostický systém

Pro porovnání analyzované firmy jsem využila základní použití modelu, které nebere

ohled na vzájemné souvislosti mezi indikátory. Hodnoty jsou porovnány s hodnotami

firem, které jsou zařazeny dle OKEČ do třídy 50 - Obchod, opravy a údržba motorových

vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot. Podrobný rozbor výsledků by mohl být

tématem samostatné práce, a proto závěrem uvádím pouze srovnávací tabulku, jak se

firma jeví v porovnání s nejlepšími firmami v odvětví.

Vzhledem ke skutečnosti, že zatím nejsou k dispozici odvětvové údaje za rok 2009,

zobrazuje tabulka pouze srovnání v letech 2005 – 2008.

Tab. 16: Porovnání společnosti ABC s nejlepšími firmami v odvětví

Hodnocení výkonnosti52

2005 2006 2007 2008Rentabilita vlastního kapitálu

2005 2006 2007 2008Produkční síla (EBIT / aktiva)

2005 2006 2007 2008Obrat aktiv (Výnosy / aktiva)

2005 2006 2007 2008Marže (EBIT / výnosy)

2005 2006 2007 2008Přidaná hodnota / Výnosy

2005 2006 2007 2008Osobní náklady / Výnosy

2005 2006 2007 2008Vlastní kapitál / aktiva

2005 2006 2007 2008Likvidita L 3

2005 2006 2007 2008Likvidita L 2

2005 2006 2007 2008Likvidita L 1

2005 2006 2007 2007Zdroj: Práce autora

Pokud je vypočtená hodnota ukazatele horší, než je charakteristická hodnota za odvětví,

je vyznačena červeně. Hodnota lepší než charakteristická hodnota za odvětví je

vyznačena zeleně a žlutá barva znamená, že jde o obvyklou hodnotu a je mezi hodnotou u

nejlepších podnikatelů odvětví a charakteristickou hodnotou za odvětví. Pro roky 2005

a 2007 nebylo vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu možné provést

hodnocení finanční výkonnosti a úrovně rentability vlastního kapitálu, proto jsou

příslušná pole tabulky bez barevného zvýraznění.

Z uvedené tabulky vyplývá, že firma dosáhla nejlepších výsledků v roce 2006. Pokud se

zaměříme na jednotlivé ukazatele, je zřejmé, že výborných výsledků dosahuje firma

v obratu aktiv. Velmi pozitivní je také podíl osobních nákladů na výnosech podniku,

což svědčí o střízlivé mzdové politice vedení. Vyzdvihnout lze také likviditu L1,

jejíž hodnota je ve všech obdobích vyšší, než u nejlepších podniků odvětví a u odvětví

celkem.

53

4.7. Závěrečné zhodnocení společnosti ABC a návrh opatření na zlepšení

Po zhodnocení jednotlivých dílčích ukazatelů se společnost ABC jeví spíše jako

problémová. V jiném světle se ale ukáže, pokud provedeme analýzu pomocí soustav

ukazatelů. V tomto případě působí společnost ABC spíše pozitivním dojmem.

Z analýzy výkazu zisku a ztráty lze vyčíst pozitivní skutečnost, ke které dochází v roce

2009. Pravděpodobně z obav před negativními dopady v důsledku hospodářské krize

se podařilo snížit výkonovou spotřebu, při současném vzrůstu výkonů. Pokud společnost

ABC tento trend zachová, mohlo by to v budoucnu znamenat pozitivní vývoj

ve výsledcích hospodaření. S ohledem na tyto skutečnosti bych doporučila vedení

společnosti ABC vypracování interního systému, který by zajistil preciznější kontrolu

v oblasti nákladových položek.

Střízlivá mzdová politika se ukázala jako další kladný bod. Je ovšem na druhé straně

nutné, aby si vedení společnosti uvědomovalo, že kvalifikovaní a zkušení zaměstnanci

jsou pro firmu mnohem větším přínosem, než zaměstnanci bez dostatečné kvalifikace

a chuti do práce. Proto i v oblasti mzdové politiky je velmi důležitá obezřetnost.

Ke zvýšení zisku by sice mohlo vést zvyšování cen za služby a zboží, ale tento krok může

mít i opačné důsledky v podobě odlivu zákazníků. Zvláště nyní, v době hospodářské krize

a při současné velké konkurenci, bych tento postup společnosti ABC spíše

nedoporučovala.

Na základě analýzy čistého pracovního kapitálu bylo zjištěno, že v roce 2008 a následně

především v roce 2009 dochází k přebytkům peněžních prostředků. Společnost ABC

by tedy mohla uvažovat o jejich přechodném investování, například do krátkodobých

cenných papírů.

K určité korekci by mohlo dojít v době obratu zásob. Ta sice i přes nárůst zásob v roce

2009 klesla, ale její další pokles by byl příznivý pro vývoj společnosti ABC. Ke snížení

doby obratu zásob by bylo vhodné provést hlubší analýzu skladového hospodářství

a podle obrátkovosti jednotlivých skladových položek upravit skladbu skladových

položek.

54

Problematicky se mi jeví příliš vysoký podíl cizích zdrojů. Tento ukazatel by se měla

společnost ABC snažit vylepšit ve prospěch vlastního kapitálu zvyšováním zisku. Jako

dobrá cesta se ukazuje trend, který byl nastolen v roce 2009 - snižování výkonové

spotřeby při současném růstu výkonů.

Analýza jednotlivých poměrových ukazatelů sice v mnoha případech ukazuje spíše

na problémy společnosti ABC, ale závěry nelze vyvozovat na základě jednoho ukazatele.

Komplexnější a dle mého názoru i věrnější obraz o situaci podávají analýzy soustav

ukazatelů. Nelze opomenout skutečnost, že v letech, kdy jednotlivé ukazatele ukazovaly

spíše na nepříznivé výsledky, se společnost ABC dostávala do ztráty. Pravděpodobné

příčiny ztrát v jednotlivých letech byly objasněny. Vždy zde existovala souvislost

s investicemi do rozvoje společnosti ABC. Proto si myslím, že společnost má dobré

vyhlídky do budoucna. Následky finanční krize se pravděpodobně projeví na výsledcích

společnosti ABC v roce 2010. Předpokládám, že dojde k poklesu tržeb především

v oblasti prodeje nových osobních automobilů, protože většina zákazníků, kteří uvažovali

o koupi nového automobilu, využila výrazného snížení cen v roce 2009. Z uvedeného

důvodu očekávám pokles poptávky po nových automobilech. Předběžné výsledky

hospodaření za první čtvrtletí roku 2010 tento očekávaný trend zatím potvrzují. Pokud

se ale podaří společnosti ABC toto náročné období překonat, může v budoucnu

dosáhnout žádoucího rozvoje.

Analýzy soustav ukazatelů ukazují, že se společnost ABC těší dobrému finančnímu

zdraví a není bezprostředně ohrožena bankrotem. Pokud se vedení společnosti podaří

zachovat trend nastolený v roce 2009, má společnost ABC dobrou šanci nejen udržet se

na trhu, ale také stabilizovat své postavení.

Podle mého názoru by bylo vhodné pro zjištění věrohodnějších výsledků provádět

analýzy průběžně během roku, protože během roku zpravidla nebývají výsledky

upravovány z důvodu optimalizace základu daně.

V současné době, kdy je ekonomika negativně ovlivněna hospodářskou krizí, nebude

zcela jistě jednoduché udržet si klientskou základnu. Je proto velmi důležité,

aby společnost ABC udržovala dobré vztahy se zákazníky, protože spokojený zákazník je

nejlevnější a nejúčinnější reklamou. K naplnění tohoto požadavku by mělo vedení

společnosti vést všechny zaměstnance.55

Pro společnost je zcela jistě velmi důležitá úroveň platební morálky odběratelů, která má

bohužel v poslední době spíše negativní vývoj. Společnost ABC by měla hledat vhodné

řešení, které by zajistilo včasné úhrady od odběratelů a předešlo by tak případným

problémům s likviditou, které musí být někdy zbytečně řešeny půjčkami od společníků.

Pravidelné rozesílání upomínek a případné účtování úroků z prodlení zvláště

problematickým zákazníkům, by mohlo způsobit pozitivní posun v tomto směru.

S výsledky této bakalářské práce seznámím vedení společnosti a věřím, že budou zjištěné

údaje pro další činnost společnosti přínosem.

5. Závěr

Bakalářská práce v úvodních kapitolách představuje běžně používané metody finanční

analýzy. Úvodem je nastíněn historický vývoj finanční analýzy a vysvětlen účel,

k jakému finanční analýza slouží. Následně je čtenář seznámen se zdroji, se kterými

56

finanční analýza pracuje. Poté jsou již vysvětleny jednotlivé metody finanční analýzy.

U jednotlivých metod je uvedena vypovídací hodnota jednotlivých ukazatelů a vzorce

či postupy výpočtů daného ukazatele.

Stěžejní částí celé práce je část praktická, v níž byla provedena analýza malé firmy

do dvaceti zaměstnanců. Společnost se zabývá prodejem osobních automobilů a opravami

osobních a nákladních vozidel. Analýza sleduje vývoj v letech 2005 – 2009.

Analýza absolutních ukazatelů je zastoupena horizontální analýzou rozvahy, horizontální

analýzou výkazu zisku a ztráty a vertikální analýzou rozvahy. Z provedených analýz

absolutních ukazatelů je zřejmé, že společnost vykazuje příliš vysoký podíl cizích zdrojů

a nestabilní výsledky hospodaření související s investicemi do rozvoje.

Analýza čistého pracovního kapitálu ukazuje zpočátku na agresivní strategii financování,

později je patrný obrat ke strategii konzervativní. Analýza čistých peněžně

pohledávkových fondů naznačuje problémy společnosti ABC s likviditou.

Z analýz poměrových ukazatelů byla provedena analýza likvidity, analýza aktivity

a analýza rentability. Z analýzy likvidity vyvodíme schopnost společnosti dostát svým

závazkům. Společnost ABC vykazuje spíše hodnoty vybočující z typických hodnot.

Analýza aktivity měří efektivnost hospodaření s aktivy. Firma by měla na základě

výsledků této analýzy usilovat o snížení doby obratu zásob. Ukazatele rentability vychází

pro firmu spíše negativně.

Nezbytnou součástí finanční analýzy jsou analýzy soustav ukazatelů, které v této práci

zastupuje Index důvěryhodnosti IN95 a Tafflerův model. Protože společnost ABC

nesestavuje výkazy cash flow, nebyl využit Kralickův Quicktest. Výsledky analýz

soustav ukazatelů ukazují na skutečnost, že společnost ABC se těší dobrému finančnímu

zdraví a není v bezprostředním ohrožení bankrotem. Závěrem je v práci proveden

Du Pont pyramidový rozklad rentability v letech 2005 až 2009. Ten potvrzuje výsledky

předešlých analýz.

57

6. Použité zdroje

BLAHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, J. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha:

Management Press, 2006. 196 s. ISBN 80-7261-145-3.

58

BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL, P. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo:

SVŠE Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Aleš Čeněk, s.r.o.: Plzeň, 2009. 279 s.

ISBN 978-80-7380-174-8

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H.

Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.

KOLEKTIV AUTORŮ Účetnictví II.. 1. vyd. Praha: Institut Svazu účetních, 2004. 547 s. ISBN

80-86716-08-2.

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2.vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2.

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 3.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1.

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6.

ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

ALTMAN, E. I.: Predicting Financial Mistress of Companies: Revisitingthe Z-score and ZETA&#174; Models. [on-line]. Poslední revize 2000. [cit. 2010 – 21 - 03]. Dostupné z: < http://pages.stern.nyu.edu/~ealtman/Zscores.pdf>

Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [on-line]. Poslední revize 2005. [cit. 2010 – 07 – 04]. Dostupné z: < http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/ebita/>

Z-score/edward-i.-altman. [on-line]. Poslední revize 2010. [cit. 2010 - 18 - 03]. Dostupné z: < http://www.provenmodels.com/597/z-score/edward-i.-altman >

Seznam tabulek

Tab. 1: Kralickův test – stupnice hodnocení ukazatelů 27

Tab. 2: Horizontální analýza rozvahy – aktiva 3059

Tab. 3: Horizontální analýza rozvahy – pasiva 31

Tab. 4: Vertikální analýza rozvahy – aktiva 35

Tab. 5: Vertikální analýza rozvahy – pasiva 37

Tab. 6: Výpočet hodnot čistého pracovního kapitálu 38

Tab. 7: Výpočet hodnot ukazatele čistého peněžně pohledávkového fondu 39

Tab. 8: Ukazatele likvidity 39

Tab. 9: Ukazatele finanční stability 41

Tab. 10: Ukazatele aktivity 42

Tab. 11: Ukazatele rentability 42

Tab. 12:Altmanovo Z - skóre 44

Tab. 13: Koeficienty indexu důvěryhodnosti pro obchod a opravy motorových vozidel 45

Tab. 14: Ukazatel IN95 46

Tab. 15: Tafflerův model 47

Tab. 16: Porovnání společnosti ABC s nejlepšími firmami v odvětví 52

Seznam grafů

Graf 1: Porovnání podílu vlastního kapitálu a cizích zdrojů 32

Graf 2: Porovnání vývoje absolut. změn nákladů na prodané zboží a tržeb za zboží 33

Graf 3: Porovnání vývoje absolutních změn výkonů a výkonové spotřeby 34

60

Graf 4: Vývoj hospodářského výsledku v letech 2003 – 2009 34

Graf 5: Podíl významných položek oběžných aktiv na celkové sumě oběžných aktiv 36

Graf 6: Ukazatele rentability 43

Graf 7: Vývoj hodnoty ukazatele Altmanova Z – skóre 45

Graf 8: Vývoj hodnot Tafflerova modelu a podíl jednotlivých ukazatelů 47

61

Seznam schémat

Schéma č. 1: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2005 48

Schéma č. 2: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2006 49

Schéma č. 3: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2007 50

Schéma č. 4: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2008 50

Schéma č. 5: Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu v roce 2009 51

62

Seznam zkratek

USA Spojené státy americké

ČR Česká republika

Sb. sbírky

č. číslo

NWC – Net Working Capital čistý pracovní kapitál

DHM dlouhodobý hmotný majetek

VH výsledek hospodaření

OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností

63

Seznam příloh

Příloha č. 1 Schéma rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu 64

Příloha č. 2: Struktura položek rozvahy analyzované firmy v letech 2005 – 2009 65

Příloha č. 3: Struktura výkazu zisku a ztráty analyzované firmy v letech 2005 – 2009 66

Příloha č. 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 67

64

Příloha č. 1: Schéma rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ Účetnictví II. Praha: ISU, 2004. s. 396

65

Příloha č. 2: Struktura položek rozvahy analyzované firmy v letech 2005 – 2009

AKTIVA

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009

AKTIVA CELKEM 4396 4606 4563 5148 9252Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek 228 350 361 522 406Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek 228 350 361 522 406Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva 4020 4165 4170 4615 8809Zásoby 1996 1768 1799 2397 2941Dlouhodobé pohledávky 4 5 1Krátkodobé pohledávky 1698 1741 1869 1504 4521Krátkodobý finanční majetek 322 651 502 714 1346Ostatní aktiva 148 91 32 11 37Časové rozlišení 148 91 32 11 37

PASIVA

Účetní období 2005 2006 2007 2008 2009

PASIVA CELKEM 4396 4606 4563 5148 9252Vlastní kapitál -308 71 -127 1120 2133Základní kapitál 100 100 100 100 100Kapitálové fondy 1698 1698Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 10 10 10 10 10Výsledek hospodaření minulých let -117 -418 -39 -200 -688Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) -301 379 -198 -488 1013Cizí zdroje 4704 4535 4690 4026 7117Rezervy Dlouhodobé závazky 2355Krátkodobé závazky 4577 4402 4498 3825 2122Bankovní úvěry a výpomoci 127 133 192 201 2640Ostatní pasiva a přechodné účty 2 2Časové rozlišení 2 2

Zdroj: Práce autora – zpracováno podle rozvah společnosti ABC z let 2005 - 2009

66

Příloha č. 3: Struktura výkazu zisku a ztráty společnosti ABC v letech 2005 - 2009

Položka výkazuÚčetní období

2005 2006 2007 2008 2009Tržby za prodej zboží 7333 8480 8644 9674 14120Náklady vynaložené na prodané zboží 5787 6499 6591 7525 11329Obchodní marže 1546 1981 2053 2149 2791Výkony 3355 3996 3248 3919 5145Výkonová spotřeba 1490 1912 1843 2661 2416Přidaná hodnota 3411 4065 3458 3407 5520Osobní náklady 3166 3326 2963 3753 4361Daně a poplatky 17 19 22 16 21Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 164 230 309 305 268Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 100 200Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 53Změna stavu rezerv …… 176 Ostatní provozní výnosy 8 3 285 63Ostatní provozní náklady 9 102 188 29Provozní výsledek hospodaření -121 496 -21 -382 1051Nákladové úroky 103 108 111 62 63Ostatní finanční výnosy 2 94 24 116Ostatní finanční náklady 79 68 66 86 86Finanční výsledek hospodaření -180 -82 -177 -124 -33Daň z příjmů za běžnou činnost 35 5Výsledek hospodaření za běžnou činnost -301 379 -198 -506 1013Mimořádné výnosy 20 Mimořádné náklady 2 Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) -301 379 -198 -488 1013Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) -301 414 -198 -488 1018Zdroj: Práce autora – zpracováno podle výkazů zisků a ztráty společnosti ABC z let 2005

- 2009

67

Příloha č. 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

absolutní změna

procentní změna

Tržby za prodej zboží 1147 15,64% 164 1,93% 1030 11,92% 4446 45,96%

Náklady na prod. zboží 712 12,30% 92 1,42% 934 14,17% 3804 50,55%

Obchodní marže 435 29,30% 72 3,63% 96 4,67% 642 29,87%

Výkony 641 19,10% -748 -18,72% 671 20,66% 1226 31,28%

Výkonová spotřeba 422 28,32% -69 3,61% 818 44,38% -245 -9,21%

Osobní náklady 160 5,05% -363 10,91% 790 26,66% 608 16,20%

Daně a poplatky 2 11,76% 3 15,79% -6 -27,27% 5 31,25%

Odpisy DHM 66 40,24% 79 34,35% -4 -1,29% -37 -12,13%Ostatní provozní výnosy 8 0,00% -5 -62,50% 282 9400,00% -222 -77,89%Ostatní provozní náklady 93 1033,33% 86 84,31% -188 100,00% 29 0,00%Provozní výsledek hospodař. 617 -509,92% -517 -104,23% -361

-1719,05% 1433 -375,13%

Nákladové úroky 5 4,85% 3 2,78% -49 -44,14% 1 1,61%

Ostatní fin. výnosy 92 4600,00% -94 -100,00% 24 0,00% 92 383,33%

Ostatní fin. náklady -11 13,92% -2 2,94% 20 30,30% 0 0,00%

Finanční výsl. hosp. 98 -54,44% -95 115,85% 53 29,94% 91 -73,38%

Výsledek hospodaření 680 -225,91% -577 -152,24% -290 2,93% 1501 -307,58%Výsledek hospodaření před zdaněním 715 -237,54% -577 -139,37% -290 146,46% 1506 -147,94%

Zdroj: Práce autora

68