74
1 BUĎ FIT léto 2015 TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA) STRAHOV UND(RE-) CONSTRUCTION

Buď FIT léto 2015

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Časopis Fakulty informačních technologií ČVUT, léto 2015

Citation preview

Page 1: Buď FIT léto 2015

1

BUĎ FIT léto 2015

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

STRAHOV UND(RE-) CONSTRUCTION

Page 2: Buď FIT léto 2015

2

ÚVOD

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)Adaptivní hudba v počítačových hrách 14Institut intermédií (IIM) 19Barva čísel 22AR mobilní aplikace: rozšířená realita v kapse 26Videomapping 29Motion capture 32Klíčování a virtuální studio 34

AKTUÁLNÍ DĚNÍÚspěch DatalabBirds 5Letní IT škola 9

POZVÁNKY 110. Narozeniny FIT uvítají nový semestr 10Testování IQ na FITu aneb není Mensa jako Menza 10

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEMAbsolventi FITu nacházejí uplatnění v pražské pobočce SUSE 44HP: Jak jsem prošla Assessment centrem 47Bronzoví partneři 74

OSOBNOSTESET chce spolupracovat s univerzitami 36

TECHNOLOGIELaboratoř SAGElab 40

Mensa ČR Vás zve na

TESTOVÁNÍ IQ

Kde? Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze,

učebna TH:A1247 Budova A, Thákurova 7/2077, Praha 6

Kdy? 13. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

14. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

Za kolik? 190 Kč studenti do 26 let 290 Kč pro dospělí sleva 50 Kč, pokud v on­line testu Mensy ČR obdržíte výsledek IQ nad 130. Pro uplatnění slevy je potřeba na testování přinést vytištěnou stránku s výsledkem.

Přihláška? Na testování se prosím přihlaste na www.mensa.cz/testovani­iq.

Co s sebou? Psací potřeby, občanský průkaz, studenti studentský průkaz, peníze.

Proč? Pokud dosáhnete IQ nad 130, bude Vám nabídnuto členství v Mense. Ale hlavně je to docela zajímavé zjistit, jak na tom jste. ☺

Dotazy? Ptejte se na [email protected], 721 21 61 08

Page 3: Buď FIT léto 2015

3

ÚVOD

TIRÁŽŠéfredaktor: Kamila PětrašováZástupce šéfredaktora: Veronika DvořákováRedaktoři: Zdeněk Kasner, Tomáš Nováček, Richard HolajGrafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim PetrovJazyková korektura: Kamila PětrašováFotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak.

http://fit.cvut.cz/[email protected]

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

ZÁVĚREMTipy na hry 68Tipy na filmy 69Knižní recenze: Stručná historie času 70Mensa úlohy 71

TVORBAStrahov UND(RE-) CONSTRUCTION 60Thai food nebo thai suit? 64Stockholm – souostroví klidu a pohody 66

Mensa ČR Vás zve na

TESTOVÁNÍ IQ

Kde? Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze,

učebna TH:A1247 Budova A, Thákurova 7/2077, Praha 6

Kdy? 13. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

14. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

Za kolik? 190 Kč studenti do 26 let 290 Kč pro dospělí sleva 50 Kč, pokud v on­line testu Mensy ČR obdržíte výsledek IQ nad 130. Pro uplatnění slevy je potřeba na testování přinést vytištěnou stránku s výsledkem.

Přihláška? Na testování se prosím přihlaste na www.mensa.cz/testovani­iq.

Co s sebou? Psací potřeby, občanský průkaz, studenti studentský průkaz, peníze.

Proč? Pokud dosáhnete IQ nad 130, bude Vám nabídnuto členství v Mense. Ale hlavně je to docela zajímavé zjistit, jak na tom jste. ☺

Dotazy? Ptejte se na [email protected], 721 21 61 08

STALO SESeznamovák s odstupem roku a několika kroků 48Ajťákem za tři dny 50 20 let Stringologie v Praze 52Muzejní noc 2015 53Letošní září bylo opět ve znamení vědy 54Praxe SPŠE na FITu 55

FIŤÁCKÉ PROJEKTY10 lží, které vám nakecali o startupech 56

Page 4: Buď FIT léto 2015

4

ÚVOD

Vážené kolegyně, vážení kolegové,dovolte, abych vás pozdravil na prahu nového akademického roku, pro naši fakultu již sedmého. Naše fakulta má již stabilizovaný puls, cyklus akademické-ho roku má svou pravidelnost, ale žád-ný rok není stejný jako ten předchozí. Letos o prázdninách např. pilotně běžel projekt VýLeT, VÝzkumné LÉto na fiTu. Zanedlouho nás čekají promoce a ima-trikulace a rozjede se výuka. Téma toho-to čísla fakultního časopisu se týká vzta-hu umění a  počítačů. Na tento vztah se lze dívat z mnoho úhlů pohledu, ale v každém případě je mezi informatikou a uměním vztah mnohem užší a důvěr-nější, než by si člověk připustil např. při pohledu do odlidštěné hučící serverov-ny. Není náhodou, že prof. D. Knuth ze stanfordské university, autor zřejmě nejznámějších učebnic o  algoritmech a  programování, nazval svoji doposud tetralogii The Art of Computer Pro-gramming. Vymyslet algoritmus, napsat „hezký“ kód a  zkontrolovat, že správ-ně řeší daný problém, vyžaduje stejně jako v  klasickém umění dávku intuice a abstrakce, nápad, soustředění, obvyk-le i  velké úsilí . To jsou vše stavy, které zažívají umělci při tvorbě, a  to úměrně velikosti (a  následně životnosti) umě-leckého díla. Zatímco jeden člověk se při pohledu na popis algoritmu zastaví v  úžasu, jiný člověk zůstává nepohnut, podobně jako v  obrazárně. V  časopise Communications of ACM vycházel dlou-ho sloupek Programming Pearls, který následně vyšel jako samostatná kniha. Je to skutečně sbírka krásných abstraktních perel. Přeji čtenářovi, aby v tomto čísle našel mnoho inspirace a naučil se v  informatice nacházet estetické prvky a  sám obje-voval další dimenze světa počítačů v umění a prvky umění ve světě počítačů.

Pavel Tvrdík – děkan fakultyFoto: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT

Page 5: Buď FIT léto 2015

5

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Úspěch DatalabBirds

Minulý rok na konci srpna se během konference, která nesla název Eu-ropean Conference on Artificial Intelligence, a  která proběhla v  Praze, odehrála soutěž s názvem Angry Birds AI Competition (aibirds.org). Cílem účastníků soutěže bylo vytvořit takovou umělou inteligenci, která by byla schopna hrát populární hru Angry Birds, a která by v nejlepším případě byla schopna dosáhnout lepšího celkového skóre ve vybraných kolech, než lidský hráč.

Angry Birds je počítačová hra postavená na simulaci interakce objektů, které podléhají fyzikálním záko-nům. Cílem hráče je zničit všechna prasátka, která jsou rozmístěna v hrací ploše, často ve složitých kon-strukcích, jež jsou tvořeny různě velkými dřevěnými, kamennými a  ledovými bloky. Toho lze docílit vy-mršťováním omezené zásoby rozzuřených opeřenců z  praku. Organizátoři poskytli účastníkům soutěže

software, skrze jehož rozhraní bylo možné hru ovlá-dat a  provádět základní rozpoznání stavu herního světa. Software byl schopný dodat informace o po-zici, rotaci a typu herního objektu, a přijmout pokyn k odpálení opeřence tak, aby proletěl daným bodem.

Náš tříčlenný tým, ve složení Tomáš Borovička, lídr týmu a vedoucí laboratoře datových věd na Fa-kultě informačních technologií, Karel Rymeš a Radim

Page 6: Buď FIT léto 2015

6

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Špetlík, v té době oba studenti prvního ročníku baka-lářského studia, začal na umělé inteligenci pracovat na začátku června.

Začali jsme rešerší. Ta vyřadila hned několik přístupů, o  kterých jsme původně uvažovali. Jako neefektivní se například ukázalo snažit se odhadnout výsledek interakce objektů herního světa provede-ním vlastní fyzikální simulace. Tento přístup neměl šanci na úspěch ze dvou důvodů. Za prvé kvůli tomu, že data o pozicích a rotacích herních objektů získa-ná skrze rozhraní softwaru dodaného organizátory nebyla přesná. Díky tomu nebyly přesné ani výstupy simulace. Druhým důvodem bylo to, že umělá inteli-gence měla časový limit, během něhož musela dané kolo odehrát, a doba potřebná k provedení potřeb-ného počtu zmíněných simulací byla příliš vysoká. Z rešerše též vyplynulo, že vzhledem k nízkému po-čtu trénovacích kol, nemá smysl pokoušet se posta-

vit jádro naší umělé inteligence na strojovém učení. Organizátoři totiž pro účely soutěže každý rok připra-vují zcela nová herní prostředí, která se v běžně do-stupných variantách hry nevyskytují. Nedávalo tedy smysl snažit se strojově naučit našeho agenta na tak-to omezené množině nám dostupných herních kol.

Začali jsme tedy přemýšlet, na čem postavíme jádro naší umělé inteligence. Shodli jsme se na tom, že bude nejlépe, pokud se bude co nejvíce podobat inteligenci skutečné, tedy pokud její herní styl bude, pokud možno, co nejvíce připomínat způsob, jakým hraje člověk. Zjistili jsme, že člověk řeší herní situace v  Angry Birds jejich abstrakcí a  převedením dosud neviděného případu na takový, s  nímž se již setkal a  jehož abstraktní řešení si uchoval v  paměti. Tyto obecné vzory řešení herních situací jsme označili jako meta-strategie. Příkladem takového zobecnění může být meta-strategie „shoď na prasátko nejbližší

Page 7: Buď FIT léto 2015

7

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

konstrukci“. Konstrukce se mohou lišit způsobem, jakým jsou sestaveny, stejně tak se může lišit vzájem-ná pozice prasátka a konstrukce, ale z hlediska me-ta-strategie jde o herní situaci, kterou lze víceméně jednoznačně rozpoznat, a jejíž řešení je známé.

Pozastavme se nyní u  našeho konceptu meta--strategie a  osvětleme si rozdíl mezi ní a  mezi tím, co označujeme za strategii. Zatímco meta-strategie je obecným popisem sestavení herní situace, jemuž přísluší obecný popis jejího řešení, strategie přiná-ší konkrétní postup, jak danou herní situaci vyřešit, a  v  jejím rámci se uplatňuje lokální optimalizace. Uveďme si příklad. Mějme dřevěnou konstrukci a ve-dle ní prasátko. Naše umělá inteligence označí tuto herní situaci za případ meta-strategie „shoď na pra-sátko nejbližší konstrukci“. To však nestačí. Nyní je třeba určit způsob, jakým bude konstrukce shozena. Způsobů, jak toho docílit, je více a volba toho kon-krétního závisí hned na několika skutečnostech. Je prasátko nalevo nebo napravo od konstrukce? Jak daleko od ní je? Jak je konstrukce široká a  vysoká? Z  jakého materiálu jsou bloky, které konstrukci tvo-ří? To všechno jsou otázky, které je třeba zohlednit, a které v našem případě vedou na dvě strategie. Cí-lem první bude konstrukci na prasátko povalit; tako-vá strategie se hodí v případě, že prasátko je napravo od konstrukce a  při vhodném zásahu do její horní části se na něj svalí. Cílem druhé bude poškodit zá-klady konstrukce tak, aby se sesula směrem doleva; taková strategie se hodí v případě, že prasátko je na-levo od konstrukce a poškození jejích základů v levé spodní části bude mít za následek pád herních bloků

přímo na něj. V rámci jedné meta-strategie jsme tedy našli dvě strategie.

Avšak co je hlavním určujícím znakem strategie? Vraťme se k našemu příkladu a ke strategii, při níž se snažíme konstrukci povalit směrem doprava. I  když jde již o  poměrně přesný popis toho, co chceme udělat, stále je zde spousta nejasností ohledně kon-krétního provedení dané akce. Nyní se již neptáme, jakým způsobem chceme konstrukci na prasátko shodit, ptáme se, kam přesně chceme konstrukci zasáhnout, aby se náš záměr podařil. Přesné místo zásahu se liší podle toho, jakým způsobem a z bloků jakého typu je konstrukce sestavená. Toto místo je tedy třeba hledat individuálně, pro každou konstruk-ci zvlášť. Vidíme, že hlavním určujícím znakem strate-gie je lokální optimalizace.

Kromě již uvedené meta-strategie používá naše umělá inteligence několik dalších. Jmenujme například jednoduchou, ale často velmi účinnou meta-strategii „stref napřímo co nejvíce prasátek najednou“ nebo velmi úzce definovanou meta-stra-tegii „uvolni kulatý herní blok tak, aby se rozkutálel a přejel prasátko“. Každá z těchto meta-strategií opět obsahuje několik strategií.

Jak ovšem naše umělá inteligence pozná, jakou meta-strategii, potažmo strategii, má pro momen-tální herní situaci vybrat? Před každým výstřelem rozzuřeného opeřence z praku oznámí všechny me-ta-strategie, kolik odhadují, že nahrají bodů, budou-li použity. Nestačí ovšem vybrat tu z nich, která vypadá nejslibněji, co do počtu strefených prasátek. Ope-řenci nejsou všichni stejní a jejich schopnosti se liší.

Page 8: Buď FIT léto 2015

8

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Paderborn či univerzitu se sídlem v  Argentině, UTN Facultad Regional Santa Fe. I  když se nám podařilo zvítězit v  soutěži Angry Birds AI Competition 2014 i Angry Birds AI Competition 2015 (ta se letos ode-hrála v  Buenos Aires v  Argentině) člověk stále umí hrát Angry Birds o něco lépe. A proto cílem pro příští rok je vylepšit naše řešení do takové míry, abychom byli schopni porazit lidského hráče.

Radim ŠpetlíkFoto: Ondřej Hlaváč, VIC ČVUT

Někteří zvládají skvěle prorážet dřevo, ale neporadí si s  ledem, jiní dokáží prorazit led, ale proti blokům z ostatních materiálů jsou bezmocní. Vybírat je tedy třeba i  s  ohledem na dostupné opeřence a  na typy bloků, které bude třeba prorazit. Jakmile je proveden výběr meta-strategie, je odeslán pokyn rozhraní, kte-ré ovládá hru, a tah je odehrán.

Z výsledků letošního i minulého ročníku soutě-že lze vyčíst, že našemu týmu se podařilo vytvořit umělou inteligenci, která obstojí v konkurenci týmů z univerzit z celého světa; jmenujme např. rakouskou Technische Universität Wien, německou Universität

Page 9: Buď FIT léto 2015

9

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Letní IT školaPoslední týden prázdnin některá děvčata „obětova-la“ volný čas a zúčastnila se letního tábora na půdě ČVUT v Praze. Většinu času dívky strávily na FITu, ale podívaly se i  na FEL. Od pondělí do pátku student-ky středních škol docházely do učeben, kde jinak pobývají vysokoškoláci, aby se seznámily se základy programování, html jazykem a počítačovou grafikou. Aby to nebylo jenom o sezení za počítačem, podívaly se i do laboratoří. Navštívily Institut intermédií, SAGE-lab a měly možnost vyzkoušet si roboty.

Letní IT školy se letos zúčastnilo 40 děvčat z  celé republiky. Mimopražské dívky měly zajištěné ubyto-vání na koleji v Dejvicích. Byl to tábor se vším všudy včetně bojovky, kterou absolvovaly ve středu večer, jelikož měly za úkol pomocí geolokátoru se zoriento-vat po Praze a jejích památkách.

I  když byl program náročný, děvčata odjížděla nadšená.

Ukázalo se, že IT není jenom klučičí obor!

Ilona PrausováFoto: Tereza Kadidlová

Page 10: Buď FIT léto 2015

10

POZVÁNKY

110. Narozeniny FIT uvítají nový semestrJiž tradiční oslava fakultních narozenin se bude letos konat v pátek 16. října v Ateliéru D sousední Fakulty stavební. Šesté narozeniny letos poprvé spojujeme s vítáním nového semestru a studentů akademické-ho roku 2015/2016.

Oslavy zahájí a nové studenty uvítá osobně pan děkan prof. Ing. Pavel Tvrdík. Těšit se můžete také na již tradiční vyhlášení FIŤáků roku pro akademický rok

2014/2015 a na hudební doprovodný program, kde se například představí matematikář Jan Starý se svou perkusní kapelou Barrel Battery.

Přijďte oslavit 6. narozeniny naší fakulty, pobavit se se spolužáky i zaměstnanci a zjistit trochu víc o li-dech a dění na vaší fakultě!

Veronika Dvořákova

https://fit.cvut.cz/narozeniny/2015

Testování IQ na FITu aneb není Mensa jako MenzaBaví tě logické úlohy, ať ty, co máme u nás v časopi-se, nebo jiné, které mají otestovat tvou inteligenci? Chtěl bys vědět, jaké IQ doopravdy máš? Nebo nevíš, jaký je rozdíl mezi Mensou a Menzou? Ať jsi na před-chozí otázky odpověděl jakkoliv, srdečně tě zveme na 13. a 14. října od 18:00 a 19:00 hodin do učebny TH:A1247 bude dnech probíhat testování IQ pořá-

dané Mensou ČR. Obědy za studentské ceny vás sice nečekají, ale dostanete studentskou cenu 190/Kč na samotné testování. Přeji hodně úspěchů všem, kteří se nebudou bát tuto jedinečnou výzvu přijmout!

Tomáš Nováček

Na testování se v případě zájmu musíte přihlásit nahttp://www.mensa.cz/testovani-iq/.

Mensa ČR Vás zve na

TESTOVÁNÍ IQ

Kde? Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze,

učebna TH:A1247 Budova A, Thákurova 7/2077, Praha 6

Kdy? 13. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

14. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

Za kolik? 190 Kč studenti do 26 let 290 Kč pro dospělí sleva 50 Kč, pokud v on­line testu Mensy ČR obdržíte výsledek IQ nad 130. Pro uplatnění slevy je potřeba na testování přinést vytištěnou stránku s výsledkem.

Přihláška? Na testování se prosím přihlaste na www.mensa.cz/testovani­iq.

Co s sebou? Psací potřeby, občanský průkaz, studenti studentský průkaz, peníze.

Proč? Pokud dosáhnete IQ nad 130, bude Vám nabídnuto členství v Mense. Ale hlavně je to docela zajímavé zjistit, jak na tom jste. ☺

Dotazy? Ptejte se na [email protected], 721 21 61 08

Page 11: Buď FIT léto 2015

11

Mensa ČR Vás zve na

TESTOVÁNÍ IQ

Kde? Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze,

učebna TH:A1247 Budova A, Thákurova 7/2077, Praha 6

Kdy? 13. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

14. října 2015 od 18.00 nebo od 19.00

Za kolik? 190 Kč studenti do 26 let 290 Kč pro dospělí sleva 50 Kč, pokud v on­line testu Mensy ČR obdržíte výsledek IQ nad 130. Pro uplatnění slevy je potřeba na testování přinést vytištěnou stránku s výsledkem.

Přihláška? Na testování se prosím přihlaste na www.mensa.cz/testovani­iq.

Co s sebou? Psací potřeby, občanský průkaz, studenti studentský průkaz, peníze.

Proč? Pokud dosáhnete IQ nad 130, bude Vám nabídnuto členství v Mense. Ale hlavně je to docela zajímavé zjistit, jak na tom jste. ☺

Dotazy? Ptejte se na [email protected], 721 21 61 08

Page 12: Buď FIT léto 2015

12

Page 13: Buď FIT léto 2015

13

Page 14: Buď FIT léto 2015

14

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Adaptivní hudba v počítačových hráchHudba je již tradiční součástí většiny počítačových her. Pomáhá ustavit žánr, prezentovat emoční úroveň, nastavit očekávání úrovně obtížnosti a měla by odrážet typ herní mechaniky (gameplay).

Hudba je ve hrách již od dob, kdy technické možnosti počítačů umož-ňovaly produkci zvuků, ze kterých bylo možné sestavit alespoň neúplnou hudební stupnici, jak tomu bylo například u počítače Atari 2600. Kompo-nování hudby pro takový stroj připomíná hraní na klavír, ze kterého někdo vytrhal většinu černých kláves a neponechal ani některé bílé [1].

Vývoj počítačů postupně umožňoval kvalitnější a  sofistikovanější syntézu hudby ve videohrách. V  90. letech byly počítače PC běžně vybaveny zvu-kovými kartami, které umožňovaly FM či PCM syn-tézu, tj. techniky syntézy zvuku běžné na levnějších i  profesionálních syntezátorech té doby. Vzhledem k omezené kapacitě záznamových zařízení v té době bylo běžné, že hudba byla syntetizována na základě definovaného předpisu (MIDI, moduly, atd.). Společ-nost LucasArts vyvinula systém iMUSE, který obsah hudby sestavoval na základě kontextu a použil ji ve hře Monkey Island 2: LeChuck‘s Revenge [2]. Hráč při změně lokace mohl slyšet plynulé pře-chody z  jedné skladby do druhé. Kvalita hudby byla omezena architekturou pou-žitých syntezátorů.

S vývojem velikosti paměti bylo stále snadnější pouštět celé, předem vyprodu-kované skladby v high-fidelity digitálním formátu, jejichž kvalitě již nebyly klade-ny žádné technické meze. Vznikaly první soundtracky nahrané živým orchestrem. Vzhledem k  tomu, že manipulace s  ob-sahem hotového digitálního zvukové-ho signálu je výpočetně velmi náročný problém, byla hudba přehrávána, tak jak byla vyprodukována, což znemožnilo její interaktivitu.

Mnoho her nepřítomností adaptivní hudby nikterak netrpí. Hry, které mají pevné časování jednotlivých levelů či které mají ostré předěly mezi jednotlivými hernímy stavy, mohou přehrávat hotové skladby bez dalších úprav, zastavovat je a místo nich pouštět jiné. Mnoho her má proto svůj soundtrack organizován, jak je ukázáno na obr. 1. Hudba k menu je přerušena, když hráč začne hrát, a hraje smyčka pro první level. Vyhraje-li hráč, dostane se přes vítěznou znělku do levelu 2, atd., a to dokud se mu daří. Když prohraje, ozve se hudba ke Game Over.

Obr. 1: Typická struktura statického soundtracku.

Page 15: Buď FIT léto 2015

15

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Naproti tomu design her typu open-world, kde hráč chodí otevřenou krajinou, často vyžaduje, aby hráč neviděl žádné technické předěly mezi prostou chůzí po krajině, soubojem, obchodováním, atd. a  hudba tomu má odpovídat.

ADAPTIVNÍ HUDBAAdaptivní hudba (též označována jako dynamická či interaktivní) plynule reaguje na stav hry přehráváním svých částí tak, aby změny v přehrávání dávaly „hu-dební smysl”: aby skladba nenásilně přešla z  klidné do dramatické části při příchodu nepřátel či aby se plynule změnila instrumentace při přechodu z loka-ce do jiné lokace.

Hypotetická hra se závodním autem, které bě-hem levelu postupně projíždí poli a  lukami, lesním porostem a nakonec městskou zástavbou (obr. 2), by tyto změny v  prostředí měla odrazit ve svém soundtracku. Proto je však potřeba, aby byla hud-ba schopna smysluplné reakce kdykoliv během hry, neboť není předem známo, kdy ke změně prostředí dojde.

Design adaptivní hudby je dán zaprvé hudeb-ním prostorem, zadruhé přiřazením dramaturgic-kých prvků částem tohoto prostoru a  zatřetí tech-nickými prostředky, které jsou pro její přehrávání k dispozici. Design adaptivní hudby však musí jít ruku v ruce s kompozicí samotného obsahu. Designér činí rozhodnutí dle představ skladatele a naopak.

DRAMATURGIE ADAPTIVNÍ HUDBY – HUDEBNÍ PROSTORStav hry je možné chápat jako bod v  prostoru vy-mezeném vybranými stavovými proměnnými dané hry. Různým intervalům stavových proměnných je pak možné přiřadit různé vlasnosti hudby. V  přípa-

dě závodní arkády mohou být těmito proměnnými souřadnice v  prostoru, kde se právě auto nachází, a různým oblastem přiřadit náladu, dynamiku, tem-po, instrumentaci, vedení hlasů, atd.

V  případě souboje hráče a  simulovaného pro-tihráče (NPC) můžeme uvažovat stav zdraví hráče a  stav zdraví NPC (obr. 3). Na začátku hry mají obě postavy maximální zdraví. Hudba by měla být sviž-ná, ale neutrální. Začne-li hráč vyhrávat (jeho zdraví je vyšší než zdraví oponenta), měla by znít vítězná hudba. Je-li situace nerozhodná a  zdraví obou po-stav minimální, měla by znít dramatická hudba, aby se podtrhl stav „kdo s koho”.

V případě strategické hry, ve které dva hráči sou-peří o uzemí, může znít hudba podle toho, jak jsou rozmístěné jednotky hráče a  oponenta a  kdo má zrovna převahu v místě, které je zobrazeno na obra-zovce (obr. 4). Každá z obou stran může být reprezen-tována hudebním motivem, který se projevuje více či méně dle vývoje situace.

Obr. 2: Hudební prostor závodního simulátoru.

Obr. 3: Hudební prostor ve hře typu player--vs-player.

Page 16: Buď FIT léto 2015

16

TECHNICKÉ PROSTŘEDKY ADAPTIVNÍ HUDBYExistuje řada prostředků, jak modelovat adaptivitu hudby. V tomto odstavci zmíníme několik základních.

Reorchestrace je technika založená na existenci většího množství stop, které obsahují různé melodic-ké, harmonické i rytmické komponenty. Hudba může reagovat velmi rychle na změny herní situace a při-tom zachovává konzistenci obsahu. Příkladem může být hra The Space Game [3], kde se k  základnímu harmonickému „polštáři” přidá rytmická stopa, je-li hráč napaden. (Princip přidávání synchronních stop byl využit již např. při konstrukci elektrofonického nástroje Optigan na konci 60. let.)

Synchronní cross-fading je variantou reorchestrace. Je založen na existenci několika verzí stejné skladby, které se synchronně streamují z  disku a  dynamicky se mění jejich hlasitost přehrávání podle toho, která z verzí má v daný okamžik znít. Této techniky bylo vy-užito například ve hře Fallout: New Vegas [4].

Resequencing je technika založená na řazení předem připravených úseků hudby za sebe tak, že bezešvě navazují. Jednotlivé úseky jsou označeny, aby bylo zřejmé, v jakých bodech hudebního prosto-ru je možné daný úsek vybrat. Hudební systém do-káže reagovat na vývoj hry tak, že vybírá části hud-by přiřazené konkrétní situaci. Pokročilejší varianty resequencingu mají definované úseky, které hrají při přechodech mezi situacemi, aby byly tyto přechody plynulejší. Prvky obou těchto přístupů byly přítomny v již zmíněném systému iMUSE.

V  akčních hrách je běžné, že zvukový signál s hudbou, která hraje při akci, bývá modifikován zvu-kovými filtry. Příkladem může být hra Payday 2 [5]. Je-li hráčova postava ve hře vystavena účinkům zá-bleskového granátu (stun grenade), vyplní obrazov-ku bílá a  ztlumí se zvuk, včetně hudby, která se po chvíli vrátí, nejprve s potlačenými výškami.

Samostatnou kategorií je algoritmická hudba. Jedná se o  souhrnné označení technik strojového generování hudebního obsahu. Namátkou jmenuj-me Markovovy řetězce, genetické algoritmy, fraktální geometrii či celulární automaty. Adaptivita hudby je docílena dynamickou změnou parametrů těchto ge-nerátorů v čase. Soundtrack převážné většiny počíta-čových her je však komponován a produkován lidmi.

HUDBA V  KINGDOM COME: DELIVE-RANCEKingdom Come: Deliverance je připravovaná RPG (hra na hrdiny) v otevřeném světě, s pohledem „první osoby”, zobrazující oblast řeky Sázavy během počát-ku 15. století (obr. 5). Vývojový tým se snaží o auten-ticitu všeho, co hru tvoří: Historický kontext příběhu, architektura staveb, souboje sečnými zbraněmi, de-mografie postav, ale i hudba musí odpovídat tomu, „jak to tehdy bylo”.

Historické prameny však popisují pouze hudbu liturgickou, u  které se neočekává, že by zněla vždy a  všude. Prameny popisující hudbu světskou z  té doby prakticky neexistují. Hlavní hudební skladatel projektu, Jan Valta, stál před úkolem definovat žánr hudby pro tuto hru tak, aby hudba „zněla staře”. Vzhledem k tomu, že potřeboval větší dramaturgic-ké rozpětí, než by měl k  dispozici s  využitím pouze dobových hudebních prostředků, rozhodl se pro stří-dání ansámblů o malých obsazeních, které se mohly sejít k improvizacím v hospodách, a velkého symfo-nického orchestru, který hraje hudbu filmového cha-

Adam SporkaTwitter: @adam_sporka

Katedra počítačové grafiky a inte-rakce, ČVUT FEL

http://dcgi.felk.cvut.cz

Warhorse Studioshttp://kingdomcomerpg.com

Obr. 4: „Křížky” vedou v aktuálním výřezu mapy.

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Page 17: Buď FIT léto 2015

17

Obr. 5: Grafika hry Kingdom Come: Deliverance. Použito se svolením Warhorse Studios.

rakteru. Využívá však staré církevní tóniny, stylizaci liturgického zpěvu v melodii, střídání taktů a vyhýbá se novodobé dualitě dur/moll.

Hudba má výrazné změny dynamiky, plnou šká-lu harmonie, časté změny rytmu i tempa a ravelovské vedení hlasů. Jedná se proto o materiál, pro který se hodí resequencing.

Jednotlivé sklaby ve hře nezní od začátku do konce. Jsou svázány s  chováním hráče. Hudba se skládá z jednotlivých scén – hotových skladeb, uzpů-sobených k přehrávání adaptivním systémem. Scény jsou základní stavební prvky soundtracku a stojí na úrovni jednotlivých písniček na CD.

Obr. 6 ilustruje vnitřní strukturu jedné scény v explorativní hudbě, jejímž cílem je reagovat na po-zvolné změny polohy hráče v  herním světě, počasí

či nálady daného místa. Každá scéna má svůj vlastní začátek, kterým je zahájeno přehrávání hlavní stopy scény, pokud před tím bylo ticho. Hlavní stopa scény bývá dlouhá jednu až čtyři minuty.

Je-li v průběhu času zaznamenán požadavek na změnu scény a má se přejít do jiné scény, přejde při nejbližší příležitosti přehrávání do odbočky, která plynule převezme tok hudby z hlavní stopy scény. Na jejím konci má hudba takovou dynamiku a harmonii (tzv. alef, ℵ), aby bylo možné na konec posledního taktu této odbočky přímo a bez mezery navázat prv-ním taktem intra scény cílové, které má stejný alef ℵ. Rozhodli jsme se mít celkem tři alefy, ℵ1, ℵ2, ℵ3, a tomu odpovídají tři množiny odboček, kompatibil-ní s odpovídajícími třemi typy inter. Odbočky umis-ťujeme přibližně každých 10 až 15 vteřin. K  těmto

Obr. 6: Ukázka vnitřní struktury jedné scény.

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Page 18: Buď FIT léto 2015

18

ZDROJE[1] Slocum, Paul: Atari 2600 Music And Sound Programming Guide. 2003. Available online from http://www.qotile.net/files/2600_music_guide.txt; 6 September 2015.[2] LucasArts: Monkey Island 2: LeChuck‘s Revenge. Video game. 1991.[3] The Casual Collective: The Space Game. Video game. 2008.[4] Obsidian Entertainment: Fallout: New Vegas. Video game. 2010.[5] 505 Games: Payday 2. Video game. 2013.

přechodům dochází zejména v  explorativní hudbě, tj. během hráčova procházení krajinou.

Případné zpoždění 15 vteřin přechodu mezi scé-nami nijak neohrozí dramaturgii explorativní části soundtracku. V případě přechodu a pohybu v rámci akční hudby by ale takové prodlevy byly na závadu. Není např. možné, aby hudba otálela čtvrt minuty s reakcí na případné napadení hráčovy postavy. Pro-to podporujeme i rychlé přechody, kde synchronně s následujícím koncem taktu ztlumíme právě hrající scénu a začneme přehrávat obsah scény cílové. Celý

přechod překryjeme cinelem „cinematickým ele-mentem”: zpravidla virblem na zavešeném činelu, který vyvrcholí v nástupu další scény.

Tento systém je již implementován a  prvních několik takových skladeb bude s největší pravděpo-dobností v  nadcházející iteraci Tech Alpha 0.5 naší hry, dostupné přes službu Steam pro backery pro-jektu.

Adam SporkaFoto: Autor (pokud není uvedeno jinak)

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Příprava instalace Laboratoř ticha pro mezinárodní výstavu Expo 2015 v Miláně. Ve spolupráci s Full Capacity.

Page 19: Buď FIT léto 2015

19

Institut intermédií (IIM)Institut intermédií, který sídlí na ČVUT FEL v  Dej-vicích, vznikl v  roce 2007. Založil ho nynější ředitel Roman Berka spolu s  historikem umění Milošem Vojtěchovským a  architektem Pavlem Bednářem. Institut intermédií je společné pracoviště ČVUT a AMU, kde se vzájemně setkávají technické a umě-lecké profese. Vytvářejí se zde nejenom atraktivní studentské projekty, ale i  ty na vysoké profesionál-ní úrovni ve spolupráci s  předními českými umělci (Petr Nikl, David Vrbík, a  další). Dále zde probíhají zajímavé workshopy, přednášky s odborníky různých profesí, které mají mezioborový přesah. Náplní IIM je také pravidelná výuka, která propojuje technologie a  uměleckou tvorbu. Toto multifunkční pracoviště navštěvují studenti nejenom z partnerských univer-zit (ČVUT a  AMU=FAMU+DAMU+HAMU), ale také VŠUP, UK a UJEP v Ústí na Labem. Studenti v IIM pra-

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Příprava instalace Laboratoř ticha pro mezinárodní výstavu Expo 2015 v Miláně. Ve spolupráci s Full Capacity.

cují v rámci předmětů orientovaných na multimédia, design, světelný design a  scénografii a  společného dvousemestrálního předmětu Intermediální tvorba a  technologie organizovaného společně pedagogy z ČVUT a AMU.

IIM se profiluje v  oblasti multimédií a  audiovi-zuální tvorby. V rámci výukových aktivit se angažuje v  oblasti vývoje technologií pro scénografické a  ta-neční projekty, světelný design, zvukový design, spe-ciální projekce, vizualizace ve virtuální realitě a vývoj řídící techniky pro interaktivní a kinetické instalace se silným přesahem do oblasti architektury a designu.

IIM jako jedinečná česká mezioborová platforma pro technologicko-uměleckou spolupráci se posled-ní dobou věnuje projektům, které jsou k vidění přímo na vysokoškolské půdě, ale i mimo ní.

Kurz zaměřený na videomapping v rámci předmětu Intermediální tvorba a technologie, 2015.

Page 20: Buď FIT léto 2015

20

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Úspěšný studentský projekt AIRGROUND – Sylvia-Nicolaides ve spolupráci s  uskupením Nového cirkusu La Putyka, 2014.

Z  posledních projektů stojí za zmínku obsáhlá in-teraktivní výstava Zpráva o  knize, která probíhala v  renesanční stavbě Letohrádku Hvězda v  Praze a byla připravená k 50. výročí soutěže o nejkrásněj-ší českou knihu roku. Projekt probíhal ve spolupráci s  Památníkem národního písemnictví a UMPRUM. IIM zde vyhrálo soutěž na technické řešení softwarové části expozice.

Institut také spolupracoval na projektech, které do konce října 2015 reprezentují Českou republiku na světové výstavě EXPO2015 v  Miláně. Jedná se o projekt Laboratoř ticha realizovaný studenty Fakul-ty architektury ČVUT (Ústav interiérů a  výstavnictví pod vedením Vladimíra Soukenky a  Ústav průmys-lového designu vedený Marianem Karlem) a projekt PET(B)RICK, jehož autorkou je Kateřina Nováková z PETMAT (FA ČVUT).

V  červnu proběhla letní škola multimedií PUL-SEE, která představuje úspěšnou spolupráci s jednou z  nejprestižnějších univerzit na světě – Massachu-ssetts Institute of Technology (MIT), odkud byl hlavní lektor Bozkurt Karasu. Studenti během dvoutýdenní intenzivní školy pracovali s jednotlivými složkami in-termédií, například se světlem, zvukem, sensory, vi-deem, či se softwarem, který umožnil efektivně syn-chronizovat všechny tyto složky, a pak je využít pro

fyzickou akci na jevišti. Letní školy se zúčastnil výběr studentů uměleckých škol z celého světa, ve kterém nechyběli ani zástupci z ČR. Jejich konečné výstupy byly přístupné veřejnosti a celý workshop byl oficiál-ně zakončen na lodi Tajemství bratří Formanů, kde se setkali světelní designéři a další umělci z oboru. Celý happening pořádal spřátelený Institut světelného designu a velká nadnárodní firma Robe.

Nejnovější projekt, na kterém se IIM podílí, je prezentace ateliéru skla Ronyho Plesla z  UMPRUM v Praze na londýnském veletrhu Tent.

Kateřina Kordíkováfoto: Archiv IIM

Multimediální představení „17“ u příležitosti vý-ročí 17. listopadu - spolupráce s výtvarníky Ma-rianem Karlem a  Josefem Šafaříkem (FA ČVUT), 2014.

Page 21: Buď FIT léto 2015

21

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Page 22: Buď FIT léto 2015

22

Barva číselTÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Výpočetní možnosti počítačů umožňují matematikům zobrazovat a pro-zkoumávat mnohé systémy, které by jinak zůstaly lidským očím skryty. Výsledné obrázky nemusí mít pouze praktický význam, ale často jsou umělecky zajímavé samy o sobě. V tomto textu si ukážeme čtyři příklady výpočtů se zajímavými vizualizacemi, které by bez použití počítače neby-lo prakticky možné vytvořit.

MANDELBROTOVA MNOŽINAPovídání o  umělecky zajímavých výsledcích mate-matických výpočtů nelze nezačít pravděpodobně nejznámějším příkladem, Mandelbrotovou množi-nou. Benoit Mandelbrot (1924–2010), matematik polského původu, byl jedním z prvních propagátorů využití počítačové grafiky k  zobrazování fraktálních útvarů. Otázka, kterou se zabýval, je velmi snadno formulovatelná.

Pro komplexní číslo c uvažme zobrazení

Mc : ℂ → ℂ : z ↦ z2 + c.

Vezměme bod z = 0 ∈ ℂ a opakovaně na něj aplikuj-me Mc. Ptáme se, zda-li takto vzniknuvší posloupnost komplexních čísel je omezená, nebo neomezená. Pokud je omezená, tak c patří do Mandelbrotovy množiny.

Výše popsaný výpočet samozřejmě nemůžeme doslova provést ani pomocí počítače. Potřebovali by-chom totiž vypočíst nekonečný počet členů zmíněné posloupnosti. Není ani možné analyticky rozhod-nout, které komplexní c do Mandelbrotovy množiny patří a které ne. Uchýlíme se proto k přibližnému vý-počtu.

Programu předepíšeme poloměr a  maximální počet iterací zobrazení Mc. Pokud všechny povolené iterace nejsou od počátku dále než předepsaný polo-měr, prohlásíme c za prvek Mandelbrotovy množiny. Naopak, pokud vzdálenost členu posloupnosti od počátku přeroste uvažovaný poloměr, pak bod c do Mandelbrotovy množiny nepatří.

Tento proces opakujeme pro všechny body jisté-ho obdélníku v komplexní rovině, který jsme rozdělili

Při tvorbě všech zde uvedených obrázků byl použit programovací jazyk Julia. Pro případné zájemce jsou k dispozici zdrojové kódy ve volně dostupném GitHub repozitáři https://github.com/kalvotom/julia-examples.Lze tedy s obrázky dále snadno experimentovat.

Obrázek 1: Mandelbrotova množina, zvýrazněna bílou barvou.

Page 23: Buď FIT léto 2015

23

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

na pixely dle předepsaného rozlišení. Bodu pak přiřa-díme barvu podle toho kolik iterací jsme museli pro-vést, aby iterace opustily předepsaný poloměr. Volba barvy je čistě na naší libovůli a fantazii. Bodům, které patří do Mandelbrotovy množiny pak přiřadíme od-lišnou barvu, v našem případě bílou.

Na obrázku 1 je zobrazen celkový pohled na Mandelbrotovu množinu (bílá oblast). Je velmi pře-kvapivé, že z tak jednoduchého pravidla může vznik-nout tak komplikovaná množina. Na obrázcích 2 a 3 jsou pak zobrazeny zajímavé výřezy a přiblížení Man-delbrotovy množiny.

ČÍSLO ΠČíslo π označuje poměr délky obvodu libovolného kruhu ku jeho průměru, nebo alternativně poměr ob-sahu kruhu ku kvadrátu jeho poloměru. Lidé ho zna-jí, používají a  studují nejen kvůli jeho praktickému významu již od antiky. Jedná se o iracionální a tran-scendentní číslo s nekonečným neperiodickým dese-tinným rozvojem. Jeho několik prvních, čtenáři jistě dobře známých, cifer je 3.14159… V Čechách je toto číslo známo i  jako Ludolfovo číslo. K  výpočtu cifer

čísla π totiž přispěl i německý matematik Ludolf van Ceulen (1540–1610), který vypočetl jeho prvních 35 cifer. V době psaní tohoto článku je hodnota π známa s přesností na 13 300 000 000 000 cifer.

Hodnotu čísla π lze vizualizovat různými způso-by. Na desetinný rozvoj čísla π se lze dívat jako na po-sloupnost cifer, tedy čísel 0,1,…,9. Rozdělme obvod

Obrázek 2: Mandelbrotova množina, údolí mořských koníků v okolí bodu −0.75 + 0.1i.

Obrázek 3: Mandelbrotova množina, trojitá spirála v okolí bodu −0.088 + 0.654i.

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Obrázek 4: Cifry čísla π.

Page 24: Buď FIT léto 2015

24

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

kruhu na deset částí a každé části oblouku přiřaďme jednu cifru a barvu. Pokud spolu v desetinném roz-voji dvě čísla sousedí, spojme odpovídající oblouky barvou danou cifrou více vlevo.

Výsledek tohoto procesu je na obrázku 4, kde jsem vzali do úvahy prvních 2 000 cifer čísla π. Ten-to obrázek samozřejmě nemá přílišný praktický vý-znam. Zvídavý čtenář si může zkusit představit, jak by vypadal diagram stejného typu pro čísla s perio-dickým desetinným rozvojem.

FERMIHO-ULAMŮV MODELPředchozí ukázky vycházely z poměrně abstraktních příkladů (iterace jistého zobrazení v  komplexní ro-vině, velké množství cifer čísla π). Nyní si ukážeme zajímavé obrázky pocházející ze simulací dynamiky relativně jednoduchého fyzikálního systému.

V první polovině minulého století se italský fyzik Ernico Fermi (1901–1954) snažil vysvětli vznik vysoce energetických částic dopadajících na Zemi z vesmíru. Jádro jeho myšlenky spočívalo v představě o náhod-ném urychlovaní a zpomalovaní elektricky nabitých částic pomocí magnetických polí při jejich cestě ves-mírným prostorem. Polský matematik Stanislav Ulam (1909–1984) model značně zjednodušil a  umožnil tak jeho zkoumání pomocí v  té době dostupných počítačů.

Představte si jednorozměrný hmotný bod, jehož pohyb je omezen mezi dvěma stěnami, z nichž jedna

Obrázek 5: Fázový prostor Fermiho-Ulamova modelu, celkový pohled.

Obrázky 6 a 7: Fázový prostor Fermiho-Ulamova modelu, výřez.

Page 25: Buď FIT léto 2015

25

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

periodicky kmitá. Mezi stěnami se pohybuje rovno-měrně přímočaře a  velikost jeho rychlosti se mění pouze při odrazu na pohyblivé stěně, kde se může urychlit nebo zpomalit, podle toho, na kterou stranu se zrovna stěna při dopadu pohybuje.

Na obrázku 5 je znázorněn tzv. fázový portrét tohoto modelu. Ve vodorovném směru je vynášen čas modulo perioda oscilace pohyblivé stěny a  ve svislém směru velikost rychlosti částice při odrazu na nepohyblivé stěně. V barvě je pak kódována přísluš-nost bodu k jedné trajektorii. Představte si, jak se bod

postupně odráží na nepohyblivé stěně a  informace o jeho stavu při odrazu vždy jednou barvou vynese-me jako bod do obrázku.

Z  obrázku vidíme, že systém se může chovat dvěma rozdílnými způsoby. Buď je jeho energie ome-zena (křivky připomínající elipsy a vlnovky), nebo se může chaoticky měnit (oblasti zaplněná mnohoba-revnými puntíky). Na obrázcích 6 a 7 jsou pak zobra-zeny zajímavé výřezy fázového portrétu.

ČÁSTEČNÝ SOUČETPředchozí ukázky mohu čtenáři připadat příliš kom-plikované. Text proto uzavřeme zajímavou ukázkou tematicky patřící do předmětu z  prvního ročníku BI-ZMA (Základy matematické analýzy).

Objekt, jehož vlastnosti budeme studovat, budiž následující částečný součet komplexní řady

Tato posloupnost částečných součtů (a tedy i odpo-vídající řada) není konvergentní. Pozorný čtenář si jistě všiml, že libovolný z jejích sčítanců má absolut-ní hodnotu rovnu jedné a není proto splněna nutná podmínka konvergence řady.

Na obrázku 8 je zobrazeno prvních 50 000 čás-tečných součtů v  komplexní rovině. Křivka, kterou vytvářejí, má poměrně zajímavý a neočekávaný tvar.

Tomáš Kalvodafoto: autor

Obrázek 8: Ilustrace krásy částečných součtů jedné divergentní řady. zn =

n

k=1

e2πiuk, n = 1, 2, 3, . . .

kde uk = k log(k ) 2, k = 1, 2, 3, . . .

Page 26: Buď FIT léto 2015

26

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

AR mobilní aplikace: rozšířená realita v kapseZatímco brýle Google Glass se po zdlouhavém začátku ztratily na čas z do-hledu, jejich konkurent Microsoft HoloLens především předvádí zajímavá demo videa a jejich vzdálený příbuzný Oculus Rift si buduje svůj vlastní izolovaný svět, virtuální realita si do té naší našla snazší cestu. Jak? Jed-noduše – usadila se v mobilních telefonech. Na první pohled to vypadá, že tam nemá moc dobré vyhlídky do budoucnosti, ale zase zde dispo-nuje jedním žolíkem, který ostatní zařízení nemají: širokou uživatelskou základnou. Jinak řečeno, už jste si také prohlíželi skřítky, jak vám lezou po posteli?

JAK K TOMU DOŠLOPřekotný vývoj mobilních telefonů za posledních dvacet let neminul nikoho. Původní telefony ve tvaru utrženého sluchátka z Macha a Šebestové se zmen-šovaly a zmenšovaly, až už to dále nešlo (od té doby se zase zvětšují), firmy a  značky vznikají a  zanikají, poměr cena/výkon se neustále zlepšuje a klávesnice ustoupily ploše displeje. Navíc v posledních několika letech také nenápadně skončil jeden fenomén: mo-bilní telefony přestaly dostávat do vínku nové funkce.

„Jé, barevný displej!” „Cože, ty můžeš na inter-net?” „Pošli mi to přes infraport...” „Já mám i  Blue-tooth!” „Počkej, chytám GPSku!” Co asi řeší děti na základních školách se svými mobily teď, když je jed-na placka jako druhá? (pozn. to byla pouze řečnická otázka – všichni totiž víme, že Facebook a Instagram). Až na několik drobností se totiž v  oblasti hardwaru mobilních telefonů za posledních pět let příliš ne-dělo. Jedna věc však ano – roste výkon. Tento trend je prozatím spolehlivý a  určuje směr současného vývoje. Softwaráři, od přírody tak trochu líní optima-lizovat, ke svému hraní potřebují výkon co nejvyšší, a tímto dostali volné hřiště, na kterém mohou vymýš-

let, co se jim zachce. A  proto nyní vznikají aplikace pro virtuální realitu jako houby po dešti. Není na ně potřeba vysoký výkon, je to potřeba především „upo-čítat”. Jaký je jejich přínos? Posuďte sami.

LAYARMezi aplikacemi, většinou určené k  jednomu nebo několika málo účelům, Layar vyniká svými univer-zálními možnostmi použití. V  současnosti jedna z  nejznámějších augmented reality aplikací nabízí možnost zažít pocit podobný tomu, který mají kou-zelníci ve světě Harryho Pottera, když se dívají na pohyblivé fotky v novinách a nástěnných obrazech. Díky Layar můžete přivést k životu téměř cokoliv. Vy-tváříte vizitku, snažíte se zaujmout plakátem nebo dáváte reklamu do časopisu? Layar vám umožní při-dat i k průměrně graficky vyvedenému a z podstaty nudnému 2D objektu novou multimediální vrstvu. Jakmile někde uvidíte logo této aplikace, stačí ji spus-tit, zamířit hledáčkem a objekt obživne, alespoň tedy na displeji vašeho telefonu. A  ano, je potřeba také mít dostatečně rychlé internetové připojení – kouzla se zatím v našem světě nedějí.

Page 27: Buď FIT léto 2015

27

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Opravdu to vypadá tak působivě? Vcelku ano, pře-hrávaný multimediální obsah „drží” na správném místě a  vše působí věrohodně a  profesionálně. Po-kud chcete aplikaci vyzkoušet a nemáte v okolí žád-ný vhodný objekt, můžete si její schopnosti otestovat na jednom z mnoha příkladů, které jsou vystaveny na oficiálním webu https://www.layar.com/features/inspiration/. Samotná aplikace do mobilních telefo-nů je zdarma, tvorba obsahu přes nástroj Layar Crea-tor je pak zpoplatněna podle rozsahu využití. Aplika-ce je podporována na Androidu a iOS.

GOOGLE GOGGLESJednu z poněkud méně známých aplikací od Googlu lze označit za švýcarský nožík pro rozšířenou realitu. Na rozdíl od předchozí aplikace pracuje s  běžnými objekty ze světa kolem nás – dokáže rozpoznávat znaky, číst a  překládat texty z  různých jazyků, po-dobně jako přímo k  tomuto účelu určená aplikace

Google Translate, číst čárové a  QR kódy, rozpozná-vat z fotografií známá místa v okolí (v tomhle směru trochu „cheatuje” a pomáhá si údaji z GPS senzoru), obrazy, CD a DVD, knihy a další 2D objekty a dokonce by i  měla umět řešit sudoku. Poslední jmenovanou funkci se mi bohužel vyzkoušet nepodařilo. Analýzu fotografií doprovází zajímavý skenovací efekt s  roz-poznáváním hran, díky kterému si při jejím používání budete připadat trochu jako v  nějakém sci-fi filmu. Aplikace existuje pro Android a je zdarma.

https://www.layar.com/mobile-download/

h t t p s : / / p l a y. g o o g l e. c o m / s t o r e / a p p s / details?id=com.google.android.apps.unveil

Page 28: Buď FIT léto 2015

28

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

WIKITUDEWikitude nabízí rozšířenou realitu „v základní podo-bě”. Na základě údajů z GPS, kompasu a senzoru po-lohy dokáže prakticky a  interaktivně zobrazit doda-tečné informace o objektech ve vašem okolí – může tedy například zobrazit popis přímo u  památky, na kterou namíříte fotoaparát nebo navigovat k nejbliž-ší restauraci šipkou přímo na displeji telefonu. Pokud jste v neznámém městě, stačí se pouze rozhlédnout kolem sebe (tedy s mobilním telefonem v ruce, ale to se přece dnes rozumí samo sebou) a zjistíte vše, co potřebujete vědět. A k tomu možná ještě i něco na-víc – aplikace totiž dokáže ukázat i aktuální akční na-bídky nebo recenze z webů Trip Advisor, Facebook, Twitter a Yelp.

Wikitude již získala několik ocenění, jako jedna z  mála je k  dispozici na všechny tři nejrozšířeněj-ší mobilní platformy a  rozběhnete ji dokonce i  na BlackBerry.

SONY AR EFFECTPokud vlastníte mobilní telefon od Sony, je docela možné, že máte tuto aplikací pro rozšířenou realitu vestavěnou ve vašem telefonu jako jednu ze součástí fotoaparátu. Jestli už začínáte nadávat na všudypří-tomný bloatware, bohužel, máte plnou pravdu. Tato aplikace totiž neslouží k žádnému praktickému úče-lu (pokud nepočítám zabavení zlobivých dětí). Na-leznete v ní pouze spoustu různých efektů, kterými můžete „ozdobit” své fotografie. Ovšem na rozdíl od podobných aplikací, které dokáží pouze přidat růz-né zábavné rámečky, masky nebo paruky, Sony AR Effect pracuje s obrazovými daty z fotoaparátu velmi zručně – dokáže rozpoznat hrany, objekty, ploché povrchy a na jejich základě přidává efekty do obrazu v reálném čase. A tak si můžete prohlédnout skřítky, kteří vám lezou po noze, ryby, které proplouvají vedle vaší hlavy, nebo si užít pohled na Jurský park s dino-saurem, který stojí přímo ve vašem pokoji.

Ačkoliv aplikace slouží čistě k  zábavě, algoritmy, které jsou v ní použité, jistě najdou široké uplatnění kdekoliv při pokročilém rozpoznávání obrazu. Je zají-mavé pozorovat, jak dobře dokáže aplikace s realitou pracovat. Pokud máte telefon s Androidem, nemáte Sony AR Effect předinstalovaný a  chcete ho přesto vyzkoušet, můžete ho doinstalovat přes Google Play.

h t t p s : / / p l a y. g o o g l e. c o m / s t o r e / a p p s / details?id=com.wikitude

https://itunes.apple.com/us/app/wikitude/id329731243?mt=8

https://www.microsoft.com/cs-cz/store/apps/wikitude/9wzdncrfj4k4

h t t p s : / / p l a y. g o o g l e. c o m / s t o r e / a p p s / details?id=com.sonymobile.androidapp.cameraaddon.areffect

Page 29: Buď FIT léto 2015

29

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

INGRESSNa závěr se chci zmínit o další aplikaci sloužící pře-devším k  zábavě, která je ovšem v  tomto případě o  mnoho sofistikovanější. Ingress je virtuální realita sama o sobě s rozsáhlou komunitou hráčů po celém světě a propracovaným herním systémem, navíc jde zároveň o jeden z nejlepších příkladů využití rozšíře-né reality. Princip Ingressu má velice blízko geoca-chingu, na rozdíl od skrytých hmatatelných schrá-nek ovšem pracuje s  existujícími objekty v  reálném světě. V  podstatě každá památka, důležitá budova nebo významný bod ve vašem okolí může figurovat jako tzv. portál, který se snaží přivlastnit (hacknout) jedna ze dvou herních frakcí. Pro hru jsou podstat-né především údaje z GPS senzoru – s portály totiž můžete pracovat pouze v  případě, že se nacházíte

v jejich bezprostřední blízkosti. Protože jsou portály v  obydlených oblastech rozmístěny poměrně hustě a ke všem jsou k dispozici přímo v aplikaci dodatečné informace, jde také o zajímavý způsob, jak si rozšířit povědomí o svém okolí.

Ingress naleznete na Google Play a  iOS App Store.

Zdeněk Kasnerfoto: autor, layar.com

https://www.ingress.com/

VideomappingObyčejná projekce, pokročilá technologie… nebo snad dokonce umění?

O  videomappingu již většina lidí alespoň slyšela a mnozí ho měli i příležitost vidět v akci na vlastní oči. V  našich končinách se dostal do povědomí hlavně díky pražskému SIGNAL Festivalu, který existuje te-prve třetím rokem, na interaktivní světelné projekce na historické památky v centru Prahy ale zatím vždy nalákal tisíce lidí. Proto bývá videomapping často spojovaný právě s projekcí na budovy.

Tato technologie ovšem umožnuje mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Její princip je při-tom velmi jednoduchý. Určitě jste už někdy stáli před projektorem a viděli, jak na vaše tělo dopadá promí-taný obraz a přetváří se v závislosti na nerovnostech povrchu. Videomapping je v  podstatě jakákoliv po-dobná projekce obrazu z  projektoru na 3D objekt, ovšem s  důrazem na „mapování” – tedy na využití

Page 30: Buď FIT léto 2015

30

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

povrchu k docílení výsledného efektu, který má čas-to velmi blízko k optické iluzi. Pouhá hra světel pak vyvolává dojem, že objekt mění svou formu.

A co vše se dá tímto způsobem přivést k životu? Například…

…jednoho člověka, pokoj a pár krabic…

…Toyotu Auris…

Page 31: Buď FIT léto 2015

31

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Platí, že obrázek sice vydá za tisíc slov, ale 24 obrázků za sekundu – to je teprve šrumec. Proto zde je i od-kaz, kde se si můžete zmíněné projekce společně s  několika ostatními přehrát na videu: http://blog.tomaskorinek.com/10-remarkable-videoma-pping-projects/.

Všechny tyto projekty ukazují, že videomapping je nejen o technické dokonalosti a zručnosti, ale hlav-ně o zajímavých nápadech. Pomáhá i tomu samotná technologie, díky které mohou tvůrci pracovat s ob-razem a  3D objekty zcela originálním a  neotřelým způsobem.

Kdyby vás náhodou napadlo, že si chcete video-mapping sami vyzkoušet, potřebujete především dostatečně silný projektor. To není zrovna levná záležitost. Pokud se vám ovšem nějaký vhodný kus dostane do ruky, máte z  poloviny vyhráno. Pak už

…jednoho člověka, pokoj a pár krabic…

…Toyotu Auris…

…rotující lahev Becherovky Lemond (pro-jekt z dílny české společnosti CIANT Lab)…

…nebo klidně i samotný projektor.

musíte najít jen vhodný objekt, kterému vytvoříte animaci šitou na míru, a software, kterých je k dispo-zici celá řada na všechny platformy (přehled nalez-nete například na http://projection-mapping.org/software/). Pokud jde o objekt, začít můžete klidně i  s  obyčejnou krychlí: https://www.youtube.com/watch?v=cL3TRGHSfc4. V řadě programů pro tvor-bu videomappingu jsou efekty připraveny rovnou k  použití, takže pokud si alespoň trochu rozumíte s vrstvami, maskami a animacemi, můžete se klidně pustit i do složitějších objektů. Že pak ani na tvorbě videomappingové sekvence pro budovu nic není, dokazuje tento krátký tutorial – https://www.you-tube.com/watch?v=4ykQLKOYqko.

Samozřejmě, předchozí odstavec je třeba brát trochu s nadsázkou. Aby projekce vypadala opravdu profesi-onálně, je potřeba spousta zdlouhavé a titěrné práce, která zahrnuje fotografování objektu, tvorbu masek, měření vzdáleností laserem, přesnou kalibraci, nasta-

Page 32: Buď FIT léto 2015

32

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

vování, vyvažování a ochranu proti nechtěným vibra-cím. Navíc je nutné pamatovat i na tvorbu zvukového doprovodu, který také tvoří velkou část výsledného dojmu z celé projekce. Výsledek ale pak většinou stojí za to.

Videomapping si mezi způsoby audiovizuální tvorby vybudoval své pevné místo. Díky němu je možné vdechnout obyčejným objektům špetku ži-

vota, uvést je do pohybu a popustit přitom uzdu své fantazii; měnit barvu, tvar, formu i jednotlivé součás-ti. Videomapping tím tak trochu překračuje hranice surrealismu a  představuje nápaditý způsob, jak při tvorbě naplno využít moderní technologie.

Zdeněk Kasnerfoto: autor

SIGNAL FESTIVAL15.–18. 10. 2015

Projekce, světelné a  interaktivní instalace, které již třetí rok po sobě prozáří centrum Prahy – to je čes-ký festival videomappingu SIGNAL. Letos se můžete těšit například na monumentální nafukovací ku-poli Sphere, která během festivalu vyroste na Klárově, oblíbenou projekci na kostel sv. Ludmily na ná-městí Míru, 3D anaglyfovou projekci na Letohrádek Kinských a  17 dalších instalací a  světelných show. Poprvé bude v  rámci festivalu probíhat také program pro odborníky – konference SIGNAL Future Forum a  vzdělávací platforma TRANSMIT. SIGNAL Festival je členem International Lightfestival Organisation (http://www.international-lightfestivals.org/), která sdružuje na patnáct podobných festivalů v městech po celém světě.

Motion captureJAK ROZPOHYBOVAT ANIMACI?Viděli jste nějaký animovaný film? Pak jste nejspíš vi-děli výsledek práce s motion capture systémem. Mo-tion capture systém převádí pohyby člověka či zvířat do digitální podoby. Začněme ale úplně od začátku. Pojem „motion capture“ (zkráceně též „mocap“) defi-noval již v  roce 1995 Scott Dyer, Jeff Martin a  John Zulauf takto:

„Motion capture zahrnuje měření polohy a  ori-entace objektů, osob, obličejových výrazů, pozic kamer či dalších součástí scény v prostoru a násled-né převedení této informace do digitální podoby. Jakmile jsou data převedena do digitální podoby, mohou je animátoři použít ke kontrole objektů v po-čítačem vygenerované scéně.“

Zkráceně řečeno se jedná o převod nejen pohy-bů člověka z reálného světa do světa digitálního.

Tyto systémy mohou být real-time (zařízení pracující v  reálném čase jsou schopna využít data interaktivně s minimálním přenosovým zpožděním) a non real-time (je vyžadováno následné zpracování dat, aby mohla být využita pro animaci).

Rozdíl mezi klasickou animací a animací pomocí motion capture je především v  tom, že při klasické animaci jsou atributy a cesty ovládány explicitně (na-

příklad přes klíčové snímky) či pomocí numerických simulačních technik. Animace založená na motion capture využívá nahrané pohyby k  rozpohybování objektů ve scéně. Málokdy jsou však získaná data do-statečně kvalitní, proto je animace velmi zřídka čistě na bázi motion capture.

V praxi se používá několik typů mocap systémů:

MECHANICKÉ SYSTÉMYMechanické motion capture systémy přímo sledují úhly mezi klouby na těle, často jsou označovány jako exo-skeleton systémy, neboť se na osobu připevní struktura podobná kostře, která je tvořena pevnými částmi (kovovými či plastovými) odpovídající jed-notlivým končetinám, které jsou propojeny s  po-tenciometry. Měří se relativní pohyb dané osoby. Tyto systémy pracují v  reálném čase, mají relativně nízké náklady a nabízí i neomezený dosah snímání. Mezi nevýhody patří, že technologie nebere v úvahu zem – není možné snímat například skákání, snímaná osoba je omezená v pohybu, je nutná častá kalibra-ce, nejsou známy absolutní pozice a lze snímat pouze lidské tělo (nikoliv zvířata a předměty).

Page 33: Buď FIT léto 2015

33

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

MAGNETICKÉ SYSTÉMYTyto systémy se používají tehdy, kdy není možné vy-užít optické systémy z  důvodu velkého světelného rušení. Fungují na základě vypočítání polohy a  ori-entace pomocí relativního magnetického toku tří na sebe kolmých cívek, které jsou umístěny na vysílači a na každém přijímači (používá se 6 až 11 či více sen-zorů pro snímání pohybu lidského těla). Výhodou je, že tu nevzniká problém se zakrytím některého senzo-ru – nedojde tak k přerušení sledované pozice a ori-entace daného objektu. Další výhodou je, že poloha je získávána absolutní, je třeba minimální kalibrace zařízení (vzdálenost i  rotace je měřena vzhledem k zdroji – jednomu objektu), pracují v reálném čase a jsou levnější, než optické systémy. Mezi nevýhody patří omezený prostor pro pohyb kvůli propojení osoby a zdroje kabely, příliš malá vzorkovací frekven-ce na většinu sportovních pohybů, rušení způsobené železnými předměty v okolí či magnetické zkreslení, ke kterému dochází s větší vzdáleností.

OPTICKÉ SYSTÉMYU  tohoto systému se ke zjištění pozice a  orientace snímaného objektu používají kamery, které jsou u většiny systémů umístěny ve fixních pozicích a sní-maný objekt se pohybuje uvnitř prostoru pokrytého zorným úhlem všech kamer. Počet kamer není přesně dán, běžně se používá od čtyř po desítky kamer (zále-ží na situaci a velikosti snímaného prostoru). Kamery jsou rozestavěny tak, aby každá zabírala snímaný ob-jekt z jiné perspektivy. Výsledné souřadnice markerů se vypočítají triangulací jejich relativních poloh.

Markery tohoto systému mohou být dvojího typu. Aktivní markery – nejčastěji se používají LED diody, které se připevní na snímaný objekt. Tyto

markery vyzařující své vlastní světlo, a tak ke snímání není zapotřebí infračervených kamer. Dále pak pa-sivní markery, kdy se na snímaný objekt připevní od-razové kuličky (tzv. retroflexivní markery), které mají velikost v  řádech milimetrů až centimetrů) a  jsou pokryty odrazovou páskou. Polohu těchto bodů pak snímají infračervené kamery. Funguje to tak, že od markeru se odrazí světlo z kamery a vrací se zpět do zdroje, čímž se zjistí jeho poloha vůči kameře. Pro ur-čení polohy markeru je třeba, aby byl v zorném poli nejméně dvou kamer.

Před každým snímáním je třeba provést kalibra-ci, během níž se určí přesná poloha a natočení každé kamery. Při snímání snímá každá z kamer obraz scény snímkovací frekvencí 30 až 2000 snímků za sekundu. V  těchto obrazech je následně určena 2D pozice každého ze snímaných markerů a  tyto souřadnice, které jsou různé pro každý obraz, jsou v kombinaci se znalostí přesného umístění dané kamery v prostoru použity k výpočtu 3D souřadnic snímaných bodů.

Mezi výhody patří možnost volného pohybu snímané osoby (systém není propojen kabely), je možné snímat větší množství objektů či postav, data jsou čistá, bez šumu a velmi detailní, vysoká frekven-ce snímání vhodná pro většinu sportovních pohybů (30 až 2000 snímků za sekundu), může být snímána oblast libovolně veliká. Nevýhodou je především vysoká cena (tyto systémy jsou jedny z nejdražších), náchylnost systému na světelné rušení a citlivost na odrazy. Problémem je také možnost zakrytí sníma-nou osobou nebo nějakým předmětem a také to, že snímaná osoba na sobě musí mít oblek s markery či je musí mít připevněné na těle. Nutná je také kalibra-ce před každým snímáním.

Pavel BakovskýFoto: autor

Page 34: Buď FIT léto 2015

34

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Klíčování a virtuální studioJak se dělají ČVUToviny?

V dnešní moderní době již není nutné stavět drahé kulisy, aby se natočilo, co je třeba. Mnoho věcí se dnes přidává digitálně a platí to i o televizních studiích. Jsou dvě technologie, které se používají.

KLÍČOVÁNÍ (ČI GREENSCREEN)Klíčování spočívá v kompozici dvou obrazových vrs-tev do jednoho výsledného obrazu. Jednou z nich je pozadí, druhou osoba/předmět/scéna před speciál-ním klíčovacím pozadím, které je většinou zelené či modré (tyto barvy jsou nejvzdálenější barvě lidské kůže). Klíčování spočívá v  odstranění jedné určité barvy z obrazu a nahrazením této barvy průhlednou. Následně se k obrazu připojí dané pozadí. Velmi dů-ležité je nasvícení, aby barva klíčovacího pozadí byla co nejvíce rovnoměrná. Většinou je v tomto případě statický záběr, neboť trackovat výsledný obraz by bylo velmi časově i výpočetně náročné. Tuto techni-ku používáme také v ČVUTOVINÁCH.

VIRTUÁLNÍ STUDIOVirtuální studio je nadstavba klíčování a  často se používá ve spojení s  pohybem kamery či zoomem.

I v tomto případě se daná osoba či předmět klíčuje, ale počítač podle přesné znalosti polohy a natočení kamer (mají jak pohybové, tak gyroskopické senzo-ry) dopočítá, jak by se mělo pozadí, které se vkládá do scény, změnit, aby výsledek působil přirozeně. To znamená, že pokud se kamera pootočí doprava, musí se také změnit pohled na pozadí (tj. musí se obraz pozadí pootočit doprava).

Virtuální studia jsou velmi nákladná, neboť je třeba, aby kamery měly velmi citlivé senzory. Oproti tomu klíčování si může zkusit opravdu každý. Stačí zelené či modré pozadí, kamera nebo foťák a nějaký program, který umí klíčovat, což umí skoro každý au-diovizuální program. Co s klíčováním zvládnete vy?

Pavel BakovskýFoto: AVC ČVUT

ČVUTOVINY jsou studentské zprávy, které připravuje Audiovizuální centrum studentů ČVUT. Jsou plné zajímavých informací, reportáží z akcí a také pozvánek na události. A navíc se vysílají z vlastního zpra-vodajského studia.

Chceš se na této činnosti podílet? [email protected]

Page 35: Buď FIT léto 2015

35

TÉMA: IT A UMĚNÍ (MULTIMÉDIA)

Page 36: Buď FIT léto 2015

36

OSOBNOST

ESET chce spolupracovat s univerzitami

Chceme mít stejně úspěšnou spolupráci s  FIT pražské Techniky, jako máme s  řadou univerzit ve světě, říká Juraj Malcho, ředitel pro výzkum společnosti ESET.

ESET podporuje FIT ČVUT ve výuce Re-verzního inženýrství – jaké další plány na spolupráci s FIT máte?Počítáme s tím, že budeme tuto spolupráci postup-ně rozšiřovat. Nabízí se řada možností, ale chceme jít kupředu postupnými kroky. Jedním z takových kroků byla má dubnová přednáška. A  počítáme s  tím, že já nebo někdo z  kolegů z  naší bratislavské centrály bude mít přednášku o  trendech v  informační bez-pečnosti každý semestr – nad rámec toho, že kolega Martin Jirkal vede cvičení předmětu Reverzní inže-nýrství.

Samozřejmě, že naším cílem je spolupráci s  FIT postupně prohlubovat. Ostatně, spolupráce s  vyso-kými školami je pro nás jednou z priorit.

V  Bratislavě ESET sponzoruje nové vý-zkumné centrum počítačové bezpeč-nosti – můžete nám ten projekt přiblí-žit?Jde o společný projekt společnosti ESET a Slovenské technické univerzity a Univerzity Komenského v Bra-tislavě - mimochodem, už jenom tím je ten projekt unikátní, že se nám podařilo překonat přirozenou rivalitu mezi velkými univerzitami z  jednoho města. Smyslem Centra je podpora výuky počítačové bez-

pečnosti: naši experti zajišťují přednášky i cvičení vo-litelného předmětu Základy reverzního inženýrství. Také poskytujeme konzultace při přípravě vědeckých prací a dáváme prostor pro realizaci praktických ex-perimentů.

Jaká byla motivace ESETu pro tuto spo-lupráci? Jednak je to pro projev společenské odpovědnosti. Chceme podporovat vzdělanost - a  kde jinde, než v oblasti, v níž působíme? Hlavně nám však jde o hle-dání talentů a podporu jejich rozvoje. S tím, že těm nejlepším pak samozřejmě nabídneme možnost pra-covat u nás.

A proč reverzní inženýrství, to je jasné. V ESETu používáme reverzní inženýrství především k  odha-lení skryté činnosti virů a  dalšího škodlivého kódu. Je však využitelné i v jiných oblastech informačních technologií, například na analýzu či optimalizaci kva-lity a spolehlivosti kódu.

Kolik studentů máte ve vašem brati-slavském kurzu?Limitovali jsme počet studentů na 24. Jednak proto, že naši lidé mají omezenou kapacitu – celou výuku totiž ESET zajišťuje svými odborníky. A  taky proto, že jsme se báli, jestli o kurz bude dostatečný zájem.

Page 37: Buď FIT léto 2015

37

OSOBNOST

A abych byl upřímný, měli jsme obavy také z kvality zájemců.

Ale byli jsme příjemně překvapeni. Na první přednášku dorazilo 50 lidí. Tak jsme udělali dvoutý-denní rekapitulaci základů informatiky – programo-vání v Assembleru a podobně – a potom jsme jim dali test. Ten nám docela přesně pomohl vybrat těch 24 studentů.

Se slovenskou Technikou spolupracu-jete už dlouho – vedou tam vaši experti diplomové práce? A  jsou v  tom směru nějaká omezení, třeba se zveřejňová-ním?Diplomových prací vedou naši experti jen řádově jednotky. A co se týče omezení - snažíme se hledat taková témata, kde se zveřejněním není problém. Vzpomínám si na jedinou diplomku - šlo o parsová-ní PDF formátu - kde jsme nechtěli zveřejnit kódy. Zveřejnění samotné diplomové práce jsme však ani v tom případě nebránili.

A co podklady – poskytujete diploman-tům ostrá data?No, to není jednoduché. Jsou opravdu citlivá data, která by se rozhodně neměla dostat do nepovo-laných rukou. Například malware, tedy samotný škodlivý kód. Ten jsme nikdy nechtěli dávat z rukou, protože jsme se obávali reputačního rizika. Celá an-tivirová branže totiž byla od počátku obviňována, že firmy malware tvoří, aby jej pak mohly chytat. Ale atmosféra se už naštěstí mění k lepšímu. Takže si už

můžeme dovolit těm nejserióznějším klientům – na-příklad bezpečákům v bankách, pokud s nimi máme dlouhodobý vztah – dávat vzorky malware, který jde po jejich klientech nebo přímo po jejich systémech.

Tato data asi studenti nedostanou, že? Zatím ne. Ale za dva roky – kdo ví? Co jsem tím chtěl říci, je, že doba se mění, posouvá se hranice mezi ak-tuálním a zastaralým.

A  hlavně se časem vybuduje větší míra důvěry mezi námi a školou. Důvěra přitom samozřejmě musí na něčem stát – a to něco jsou v první řadě odbor-né schopnosti pedagogů. Jde o schopnost pracovat s malware, a to v širším kontextu. Jinak by hrozilo – neúmyslně, čistě nedopatřením – ohrožení veřejnos-ti. Což opravdu nechceme; nic ve zlém, ale ochrana veřejnosti je pro nás větší prioritou.

Proces budování důvěry jsme zažili v  případě montrealské École Polytechnique, což byla první univerzita, s  níž ESET navázal opravdu systémovou spolupráci. Tam je daleko spolupráce jak s námi, tak třeba s  expertní laboratoří, kterou má montrealská policie ve svém oddělení pro kybernetickou krimi-nalitu.

To je pěkný příklad zapojení studen-tů…To sice ano, ale na konkrétní výsledky té spolupráce si ještě budeme muset počkat. Možnosti jsou jedna věc, a jejich využití pak druhá.

Ale máme i další příklady. Hodně daleko je spolu-práce s jedním z pedagogů na University of Alabama. Ten dokonce zapojuje studenty do reálných forenz-ních analýz. Mimochodem, výsledkem jeho práce se studenty už jsou i společné patenty, například na phishingovou detekci.

Juraj Malcho je absolventem Fakulty informa-tiky a  informačních technologií Slovenské tech-nické univerzity v Bratislavě. V ESETu pracuje od roku 2004; od roku 2011 ředitelem pro výzkum. Vede tedy oddělení, které je zodpovědné za de-tekci malwaru, stejně jako návrh, vývoj a údržbu technologií ESET. Juraj je uznávaným odborní-kem na reverzní inženýrství. Pravidelně přednáší v  prestižních mezinárodních institucích (např. NATO), i  na univerzitách, především na Sloven-sku, v České republice a Kanadě.

„Pár nadaných studentů se zaujetím a  vizí dokáže zázra-ky  – samotný ESET je krásným příkladem.“

Page 38: Buď FIT léto 2015

38

OSOBNOST

Page 39: Buď FIT léto 2015

39

To je v případě FITu asi sci-fi…V současné době samozřejmě ano. Ale výhledově to není nemožné. Pár nadaných studentů se zaujetím a vizí dokáže zázraky – vždyť samotný ESET je krás-ným příkladem, ne?

Se zaujetím a  pílí… Ale to jsou dost přísné požadavky. Pozorujete hodně studentů, kteří by je splňovali?To je asi všude stejné. Studenti jsou určitě schopní – už jenom díky o  mnoho lepším podmínkám pro studium, než byly dřív – ale často nemají snahu po-

OSOBNOST

O SPOLEČNOSTI ESETSpolečnost ESET již od roku 1987 vyvíjí bezpeč-nostní software, který drží rekordní počet oceně-ní a  díky němuž může víc než 100 milionů uži-vatelů bezpečně objevovat možnosti internetu. Široké portfolio produktů ESET pokrývá všechny populární platformy a nabízí firmám i  spotřebi-telům maximální proaktivní ochranu při mini-málních nárocích.

Společnost ESET má celosvětovou centrálu v  Bratislavě a  disponuje rozsáhlou sítí partnerů ve více než 180 zemích světa. Jedno ze čtyř ev-ropských výzkumných center ESET pro detekci malware je v Praze. Pražská laboratoř – mimo jiné se specializuje na hrozby na platformě Mac – má v současnosti šest expertů a plánuje další růst.

souvat se dál. Typický uchazeč o práci není schopen předvést výsledky své práce. Třeba nerozumím tomu, proč studenti ve volném času aspoň neprogramují nějaké domácí projekty, když tvrdí, že to umějí a že je to baví. Pokud je hlavní motivací pro studium, že v daném oboru jsou dobré platy, tak to je hodně sla-bá motivace…

Pojďme se ještě vrátit k  diplomovým pracím: napadá Vás nějaký příklad zají-mavého tématu z oblasti IT bezpečnos-ti?Obecně je potřeba říci, že najít vhodné téma oprav-du není jednoduché, a nejde přitom jen o nedostup-nost dat. Ale zajímavé téma by mohla být například analýza kryptoměnových systémů. Stálo by za pokus zjistit, co všechno se dá vyčíst z dat o - například – bit-coinových transakcích. Jestli tam někde nejsou k na-lezení nějaké otisky prstů, podle nichž by bylo možné získat o těch transakcích víc informací, než je na první pohled patrné.

Kdy první diplomant obhájí nějakou práci na téma od ESETu a pod vedením někoho z vaší společnosti?Jak jsem říkal, chceme jít postupnými kroky. Nechce-me na začátku spolupráce vyhlašovat bombastické plány, abychom pak zjistili, že něco je jinak. Ale počí-táme s tím, že při prohlubování spolupráce na vedení diplomových prací nevyhnutelně dojde.

Petr Blažekfoto: Archiv ESET

Page 40: Buď FIT léto 2015

40

TECHNOLOGIE

Laboratoř SAGElabPro výuku, výzkum síťových a multimediálních technologií a studentské projekty

Laboratoř SAGElab vybavená zobrazovacím zařízením s rozlišením 8K+ je společným pracovištěm CESNET, FIT ČVUT a FEL ČVUT. Nachází se v po-sledním patře budovy A, v místnosti A-1452, Thákurova 7. Laboratoř je pří-stupná studentům a zaměstnancům ČVUT i dalších vysokých škol. Můžete se přijít seznámit s moderními technologiemi, poslechnout si přednášku během některého z Grafických čtvrtků ve vysokém rozlišení nebo se pří-mo aktivně zapojit do činnosti studentské skupiny Grafit nebo dokonce získat atraktivní téma bakalářské či diplomové práce.

Laboratoř SAGElab vznikla instalací LCD stěny slože-né ze 16 monitorů v Institutu intermédií na FEL ČVUT v roce 2013, na základě spolupráce sdružení CESNET, FEL ČVUT a FIT ČVUT. V roce 2014 byla LCD stěna pře-sunuta do samostatných prostor v budově A na FIT ČVUT a rozšířena na 20 monitorů.

OBRAZ S ROZLIŠENÍM 8K+LCD stěna má rozlišení 9600 x 4320 bodů, označo-vané jako 8K+. Je tvořena speciálními LCD monitory s velmi tenkými rámečky, kde vzdálenost mezi dvě-ma sousedními pixely na dvou monitorech je pouze 6 mm. Zásadní výhodou je možnost vizuální analýzy velkých modelů, datových souborů a  fotografií tak, že současně můžeme sledovat celkový pohled po-skytující kontext i jemné detaily v libovolném místě, bez nutnosti změny rozlišení nebo výběru částí obra-zu. Stěna umožňuje také sledovat až čtyři 4K videozá-znamy souběžně. Modely, data a aplikace pro jejich zpracování mohou být umístěny kdekoliv na světě, kam vede dostatečně rychlá síť. Zobrazení výstupů programů běžících na lokálních nebo vzdálených po-čítačích na LCD stěně řídí software SAGE2 (Scalable

Amplified Group Environment). Jde o druhou gene-raci software, která je založena na webových techno-logiích (HTML5, Websockets, kód v jazyce Javascript). Software SAGE2 byl vyvinut převážně na Univerzitě v Illinois v Chicagu (UIC). CESNET a FIT ČVUT se podílí na jeho rozvoji, do kterého se mohou zapojit i  stu-denti. Pro zpracování a ukládání dat je možné využít výpočetní a úložné kapacity e-infrastruktury CESNET. Dodavatelem LCD stěny byla firma AV Media, a. s. Jedná se o nejmodernější zařízení tohoto typu v Čes-ké republice. Více se o laboratoři SAGElab můžete do-zvědět na stránkách http://sage.fit.cvut.cz.

GRAFIT A  GRAFICKÉ ČTVRTKY VE VY-SOKÉM ROZLIŠENÍGrafit je skupina studentů se zájmem o grafiku, gra-fické aplikace a vizualizace. Jednou z aktivit skupiny Grafit je pořádání tzv. Grafických čtvrtků ve vyso-kém rozlišení. Zpravidla každý druhý čtvrtek večer se v laboratoři SAGElab konají přednášky odborníků s  využitím grafických materiálů. Doposud jsme se tak mohli dozvědět zajímavosti například o elektro-nových mikroskopech, makrofotografii, mapových

Page 41: Buď FIT léto 2015

41

TECHNOLOGIE

Ve spolupráci s uměleckými školami probíhají v SAGElab i distribuovaná kulturní představení.

Vizualizační stěna s  velkým rozlišením umožňuje zobrazení více aplikací současně, jež mohou být spuštěny na vzdálených počítačích kdekoliv ve světě.

Page 42: Buď FIT léto 2015

42

TECHNOLOGIE

aplikacích, 3D skenování památek nebo odborné zajímavosti o slunci z pohledu astronoma. Informace o akcích skupiny Grafit je možné nalézt na Facebooku na stránce https://facebook.com/GrafitCVUT.

ZPRACOVÁNÍ A  PŘENOSY VIDEA, IN-TERAKTIVNÍ APLIKACELaboratoř SAGElab je vybavena technikou a softwa-rovými nástroji také pro zpracování a  přenos videa o  vysokém rozlišení i pro tvorbu interaktivních gra-fických a síťových aplikací. K dispozici je 4K televizor,

3D autostereo monitor pro pozorování stereoskopic-kého obrazu bez brýlí, 4K kamera a různé interaktivní nástroje jako např. Kinect nebo gyroskopická myš.

SDRUŽENÍ CESNETSdružení CESNET se zabývá výzkumem a vývojem in-formačních a komunikačních technologií a provozu-je a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET pro vědu, výzkum a vzdělávání. Tato e-infrastruktura zahrnuje celorepublikovou vysokorychlostní síť, výpočetní a  úložné kapacity a  prostředky pro distanční spo-

Během grafických čtvrtků se můžete dozvědět zajímavosti o elektronové mikroskopii…

Page 43: Buď FIT léto 2015

43

TECHNOLOGIE

KONTAKT: Ing. Jiří Chludil, [email protected], tel.: 224 357 968

Dr. Ing. Sven Ubik, [email protected], tel.: 224 355 235

Během grafických čtvrtků se můžete dozvědět zajímavosti o elektronové mikroskopii…

…nebo jak probíhá 3D skenování památek.

lupráci jako například videokonference. Laboratoř SAGElab je připojena k síti CESNET linkou o kapacitě 10 Gb/s. V případě potřeby je možné kapacitu zvýšit na několik desítek Gb/s. Prostřednictvím sítě CESNET je možné komunikovat vysokou rychlostí s partner-skými pracovišti v Evropě přes evropskou akademic-kou síť GÉANT a přes další mezinárodní linky i s pra-covišti v dalších částech světa.

ZAPOJTE SE DO BUDOVÁNÍ LABORA-TOŘE SAGELABLaboratoř SAGElab je přístupná pro práci studentů, doktorandů a zaměstnanců ČVUT i dalších vysokých

škol, výzkumných institucí a  pracovišť připojených k  e-infrastruktuře CESNET. Zájemci o  využití a  spo-lupráci při dalším rozvoji a  využití laboratoře jsou vítáni. Studenti mohou získat zajímavé téma bakalář-ské nebo diplomové práce nebo se zapojit do spolu-práce na projektech s některým z partnerů v oblasti výzkumu nebo průmyslu. Po dohodě je pracoviště k dispozici i pro komerční aktivity firem.

Sven Ubikfoto: archiv SAGElab

Page 44: Buď FIT léto 2015

44

Absolventi FITu nacházejí uplatnění v pražské pobočce SUSE

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – STŘÍBRNÝ PARTNER

Kristýna Streitová, jedna z  prvních absolventek Fakulty informač-ních technologií ČVUT v  Praze, začala svou kariéru v  pražské pobočce mezinárodní firmy SUSE, která se zabývá linuxovým řešením pro podniky. V rozhovoru vám Kristýna přiblíží „zákulisí“ podniku a zajímavosti ze své dosavadní praxe.

Ahoj, Kristýno. Ty jsi FIT vystudovala, jak na něj vzpomínáš? Na FIT jsem nastupovala v  roce 2009 jako jedna z prvních studentek a studentů nové fakulty a  jsem ráda, že jsem mohla pozorovat postupné vytváření její současné podoby. První roky nové fakulty sice sa-mozřejmě měly i své nedostatky, ty však byly obvykle napravovány. Myslím, že právě díky aktivní snaze ve-dení nedokonalosti odstraňovat a  zároveň přinášet různá vylepšení, má fakulta před sebou zajímavou budoucnost.

Studium jako takové bylo poměrně náročné, ze-jména pokud jste se nespokojili s „éčkama“ a snažili jste se odnést si z daného předmětu co nejvíce. Ráda ale vzpomínám právě i na těžší, nicméně výborně při-pravené předměty, jako byly například Matematika pro informatiku, Kombinatorická teorie her, Efektivní algoritmy či mé oblíbené Grafové algoritmy a zákla-dy teorie složitosti.

Jak ses rozhodovala, co budeš dělat dál? Proč sis vybrala SUSE?Linuxu jsem se začala věnovat již velmi dávno a v průběhu let jsem si ho natolik oblíbila, že pro mě bylo téměř nepředstavitelné pracovat na jiné platfor-mě. Proto jsem se samozřejmě poohlížela po firmách, které mají s Linuxem něco společného. Takových je v  současné době v  ČR poměrně málo a  ještě méně je takových, kde můžete být součástí open source komunity a pracovat přímo na vývoji distribuce. Ta-kovými firmami jsou prakticky pouze pražské SUSE a  brněnský Red Hat. A  jelikož jsem prozatím chtěla zakotvit v naší metropoli, jít to zkusit do SUSE bylo jednoduché rozhodnutí.

Co vlastně v SUSE děláš?V  SUSE aktuálně pracuji v  takzvaném Packagers týmu. Jeho členové (tzv. packageři či balíčkáři) mají na starosti desítky až stovky RPM balíčků pro SLES (SUSE Linux Enterprise Server) či openSUSE a starají

Page 45: Buď FIT léto 2015

45

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – STŘÍBRNÝ PARTNER

se o jejich správné fungování. To třeba znamená za-jišťování aktualizací, bezpečnostních oprav, řešení nejrůznějších chyb, přidávání nových funkcí a další.

Tato práce je velmi různorodá, jelikož současně pracujete na více problémech v  různých balíčcích, což značně rozšiřuje vaše obzory. Dostanete se také ke spoustě zdrojových kódů a vaše práce je ihned vi-ditelná všem uživatelům, kteří si balíček nainstalují či aktualizují.

Řekni nám o SUSE něco víc. Dělá SUSE jenom Linux nebo i další věci?Hlavním produktem SUSE je již zmíněný SUSE Linux Enterprise Server, na jehož vývoji se velkou měrou podílí právě i pražská pobočka, a který firma neustá-le vyvíjí a obohacuje o novinky, jako jsou například Kernel Live Patching, Machinery nebo Full System Rollback. Kromě podnikových řešení se snažíme při-spívat i  do komunitních projektů a  podílíme se tak například na vývoji distribuce openSUSE či nástroje pro automatické testování openQA. Mimo samotný Linux se zaměřujeme také na SUSE OpenStack Cloud nebo třeba na software-defined storage postavenou na projektu Ceph.

Co všechno dělá SUSE v Praze?V SUSE v Praze pracuje zhruba stovka vývojářů v růz-ných týmech, které jsou velmi často mezinárodní a jejich členové jsou tak rozprostřeni po celém světě. Zjednodušeně lze říct, že v Praze máme kromě balíč-kářů například také lidi věnující se QA, L3 supportu, SUSE Labs, kteří se starají o kernel a gcc, Systems Ma-nagement, kteří se zabývají instalátorem a  nástroji pro správu systému nebo také například SLEPOS tým, který vyvíjí rozšíření nad SLESem pro POS termi-nály, které lze občas vidět v obchodech.

Kdo jsou SUSE uživatelé a zákazníci?SUSE má desítky tisíc zákazníků po celém světě. Vět-šinou se jedná o velké kritické systémy v průmyslu, superpočítače (např. NASA Pleiades) a  společnosti využívající SAP. V  Česku byste naše produkty našli třeba na Ministerstvu vnitra, České poště či ve Ško-dě Auto. A na Slovensku třeba ve společnostech jako jsou Tepláreň Košice nebo Konferencia Biskupov Slo-venska.

Page 46: Buď FIT léto 2015

46

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – STŘÍBRNÝ PARTNER

Jsi také v kontaktu se zahraničními po-bočkami?Hlavní zahraniční vývojářské pobočky SUSE sídlí v  Norimberku, Provu (USA) a  Pekingu a  s  tamními kolegy samozřejmě spolupracujeme vzdáleně. Mlu-víme-li o osobním kontaktu, je poměrně běžné, že je člověk někam pracovně vyslán (zejména do nejbliž-šího Norimberku), avšak já jsem zatím cizí pobočku nenavštívila. Do těchto poboček je také možné se podívat v rámci výměnného programu, který umož-ňuje v dané lokaci strávit například dva týdny, během kterých se můžete od zahraničních kolegů učit o je-jich práci či jim povědět o té vaší.

S  kolegy z  Norimberku jsme díky geografické poloze v  osobním kontaktu nejvíce. Kromě poměr-ně častých návštěv z vedení máme také každoroční SUSE Event, kdy se norimberská a pražská pobočka schází na dvoudenním team buildingu. Mimocho-dem, letošní téma je „Galactic Mission“, inspirované nejslavnějšími sci-fi příběhy :)

Máme samozřejmě i další akce. Jednou z nejoblí-benějších je například dvakrát do roka pořádaný Ha-

ckweek, což je týden, během kterého se všichni vý-vojáři mohou naplno věnovat nějakému existujícímu nebo i úplně novému open source projektu.

Co bys doporučila studentům FIT, kteří se teď rozhodují kam dál?Těm, kteří ještě stále studují, bych doporučovala, aby se kromě školy věnovali také třeba nějakému projek-tu, na kterém mohou později u pohovoru prezento-vat své schopnosti a aktivitu. Pokud byste se napří-klad hlásili k nám, libovolný open source projekt by vám jistě nějaké ty body přidal :)

A pokud ještě nevíte, čím přesně byste se chtěli zabývat, doporučuji už na škole nahlížet do nejrůz-nějších oblastí – například zapisovat si předměty z různých oborů. Nikdy nevíte, co vás zaujme.

Miroslav Kořenfoto: Archiv SUSE

Page 47: Buď FIT léto 2015

47

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – STŘÍBRNÝ PARTNER

Jak jsem prošla Assessment centremNa univerzitním jobfairu jsem nechávala svůj kontakt společnosti Hewlett–Packard a nedlouho poté se mi ozvali s pozvánkou na Assessment centrum. Měla jsem si předem připravit několikaminutovou prezentaci o své bakalářce, diplomce nebo nějakém projektu, kterým jsem se během studia zabývala a dostavit se ve společenském oděvu.

Na Assessment centru se nás sešlo odha-dem 15 absolventů, studentů i  již pracují-cích a pak několik organizátorů z personál-ního oddělení i  z  řad manažerů, který nás měli celý den hodnotit. Program dne byl bohatý a pestrý, začínalo se v 9 ráno a kon-čilo kolem páté odpoledne.

Začali jsme vzájemným představová-ním, respektive klasickou hříčkou, která rozdělí účastníky do dvojic, pak dostanete pár minut na to, abyste se seznámili a pak máte toho druhého představit ostatním.

Asi nejzábavnější částí byl týmový úkol, kde jsme řešili analyticko-organizační úkol.

Vyslechli jsme prezentace o  firmě a  pracovních příležitostech, které se nám nabízí. Došlo i na naše připravené prezen-tace. Naštěstí jsme nemuseli přednášet pro všechny účastníky, ale jen pro organizáto-ry. Zatímco se jedna půlka střídala v  pre-zentování, zbylí uchazeči vyplňovali IQ test a  znalostní test z  programování, databází, sítí a podobně.

Moc hezké je na Assessment centrech, že v závěru dne dostanete zpětnou vazbu a hned víte na čem jste. Může se vám stát, že vám rovnou nabíd-nou pracovní pozici, nebo že vás pozvou do dalšího kola výběrového řízení. A i když to nevyjde, tak se to dozvíte hned.

V  HP pracuji v  oddělení HP Software Security, kde se zabývám vývojem v oblasti bezpečnosti sítí.

Myslím si, že k  úspěšnému projití Assessment centrem mi pomohlo pár let strávených ve skautu

a jedna dobrá rada k prezentacím, kterou jsem dosta-la od jisté hostující profesorky z USA: „Do prezentace patří obrázky, obrázky, obrázky. Důkazy nikdo vidět nechce, protože jim stejně nikdo nerozumí. Lepší než formální definice je ilustrativní příklad.“ Přeji hodně štěstí!

Ludmila Divišová

Page 48: Buď FIT léto 2015

48

STALO SE

Seznamovák s odstupem roku a několika krokůS koncem srpna na mě již podruhé přišla známá nevolnost – typický syn-drom toho, že se blíží něco důležitého. Před rokem to bylo začlenění se do nového kolektivu většího kalibru (přeci jen devadesát lidí není „parta, se kterou chodím na pivo“) a letos tomu mělo být velmi podobně. Je také možné, že to mohl být doznívající vliv nepřirozeného vlnivého pohybu paluby holandské plachetnice, ale to by se mi moc do krámu nehodilo.

A  tak jsem tedy někdy kolem půl desáté dobíhal – řádně zpocen - do haly Hlavního nádraží v Praze ově-šen nákladem všech druhů a rozměrů. Chvíli jsem se zmateně snažil přijít na to, co jsem to měl vlastně dě-lat dál, ale pak mi pár rukou a dva kopance naznačily

správnou cestu směrem ke skupince sympatických lidí ve fakultních tričkách.

Je to tu. Z padawana se stává mistr, z účastníka se stává organizátor. Jako jeden ze tří šťastlivců jsem byl vybrán, abych se letos stal členem týmu organizátorů

Page 49: Buď FIT léto 2015

49

STALO SE

Seznamováku, kde jsem ještě loni byl jako vystrašený prvák. Letos jsem tu jako vystrašený novopečený „or-gík“, a doufám, že ostatní nezklamu...

Zato České dráhy nezklamaly a vlak přijel na naši konečnou stanici téměř přesně – tj. s dvacetiminuto-vým zpožděním. Závěrečná etapa našeho putování za nějakým místem, kde už konečně budeme moct sundat batohy, také neměla chybu, vždyť není lepší způsob, jak si protáhnout nohy po dlouhé cestě vla-kem, než dvoukilometrovým výletem.

Při průchodu branou areálu Haul se mi vrátily všechny ty vzpomínky z mého Seznamováku s tako-vou silou, že mi až slzy do očí vyhrkly – které jsem pak velmi prozřetelně svedl na alergii, abych se v  očích mých nových kamarádů neshodil. Všechny ty zajíma-vé hry, které zpravidla vyžadovaly vědomosti, které mi gymnázium nedalo, večerní programy, na které mi chyběla baterka, skvělé jídlo – zde nutno dodat, že třikrát za den je dost málo a hlad je skvělý kuchař.

Do této chvíle jsem si letošní Seznamovák mohl užívat stejně, jako účastníci a  s  jednoročním odstu-pem plně si vychutnával každou chvíli (dokonce jsem si zahrál i pár seznamovacích her a přežil seznamova-cí kolečko). To všechno se ale mělo změnit. S ubýva-jícím světlem začaly přicházet mé nové povinnosti, a tak se stalo, že jsem už o půl deváté seděl na sta-novišti první noční hry a sledoval budoucí spolužáky, jak se snaží vymyslet, kolik je odmocnina z třiceti šesti plus jedna.

První nesrovnalosti v mých vzpomínkách přišly dru-hého rána. Nepamatuji si, že bych býval tak nevyspa-lý a také musím přiznat, že červené trenýrky – které jsem sháněl celou věčnost – a bílé tílko sice napomo-hou k otužilosti, ovšem ne člověku s rýmou. Navíc mi těch pět minut, během kterých jsem ve svém skvě-lém úboru venku mrznul a čekal, než všichni účast-níci vstanou (nebo se budou tvářit alespoň částečně živě), nádherně vysvětlilo, proč měl organizační tým na našem turnusu tak protáhlé obličeje, když jsme po deseti minutách konečně vylezli (neb kdo by dokázal vstát rychleji?).

Druhým podstatným závěrem, který jsem po týdnu v  Plasech vydedukoval, je, že Progtest mimo jiné urychluje člověka v čase. To by vysvětlovalo jak neschopnost stihnout vypracovat všechny úlohy v  rozumném čase (čtyři hodiny před uzávěrkou je také rozumný čas), tak to, že oproti mým vzpomín-kám čas ubíhal nesrovnatelně rychleji. Člověk se ani nestihl nadát a první turnus už se balil. To, že se sbalili, dosvědčit nemůžu, neb mě předchozí večer posedla touha stát se pingpongovým šampionem, a  tudíž jsem celé dopoledne dne výměny turnusů strávil trénováním. Každopádně odpoledne už na je-jich místech byli úplně jiní lidé.

To se může zdát jako relativně přirozená a pláno-vaná věc, ale já jsem na to připraven nebyl. Celé dlou-hé dva dny jsem si dával práci, abych si zapamatoval alespoň pár šťastlivců – tímto bych chtěl pozdravit

Page 50: Buď FIT léto 2015

50

STALO SE

Heřmana -, a  najednou to byla nová várka a  já měl začít nanovo? To je na jednoho novopečeného dru-háka docela nefér, vezmeme-li v  potaz, že většině účastníků stačilo si zapamatovat n nových lidí, kde n je přirozené číslo mezi nulou a dvaceti.

Druhý turnus byl ve většině věcí stejný jako ten první až na: chladnější počasí, kratší schůze, počet dívek (ano, pro všechny, kdo ještě pochybují, toto je velmi žhavé téma, kterým se prváci zabývají každo-ročně), více buřtů, méně hudby, vyřvané hlasy a upo-vídanou organizátorku Šárku.

Co napsat, když už nevím, co dál napsat? Snad jen to, že bych chtěl ještě jednou smeknout všem mým spoluorganizátorům, neb při příležitosti „podí-

vat se sám sobě skrz stěnu času do očí“ jsem doznal, že za celou organizací (jak už to bývá) je neuvěřitelná spousta práce, jak před Seznamovákem, tak při akci samotné, a i já – ačkoliv jsem měl na starosti jenom drobnosti a fungoval jsem spíš jako hlavní kytarista, než že bych měl něco důležitějšího na starosti – jsem toho měl takříkajíc plné brejle. Taktéž doufám, že se nám podařilo neodradit úplně všechny nastávající FIŤáky a že si to s námi užili.

Především však doufám, že se mi podaří se prod-rat do dalšího ročníku, abych se mohl do Plas u Plzně podívat i za rok.

Matěj Sháněl

Ajťákem za tři dnyBylo první zářijové ráno a budík mi nekompromisně zvonil v půl šesté. Tentokrát ovšem z jiného důvodu, než u ostatních studentů. Zatím co oni vstávali otrá-veni, protože jim opět začalo desetiměsíční období úkolů, učení a dennodenní docházky do školy, já se na to brzké ranní probuzení těšil. Nečekal mě první školní den, ale Seznamovák FIT 2015, konkrétně jeho druhý turnus.

Po příjezdu do Prahy jsem se vydal na místo, kde to všechno začalo – na pražské hlavní nádraží. Sot-va jsem se stačil rozkoukat, už jsme všichni seděli ve vlaku do Plzně, odkud se dále pokračovalo do Plas. Seznamovák mohl začít!

První den uběhl jako voda. Celé odpoledne jsme hráli úvodní seznamovací hry a k pozdnímu večeru si pro nás organizátoři připravili „Šifrovačku“, kde jsme řešili různé šifry a logické hádanky. Své kouzlo tomu dodávalo i počasí, protože po celý večer pršelo. Když

Page 51: Buď FIT léto 2015

51

STALO SE

jsme dosoutěžili, sedli jsme si k večernímu občerst-vení, u kterého jsme si vydrželi povídat až do ranních hodin. Poté následoval zasloužený spánek. Jenže…

Nikdo neměl ani ponětí o  tom, jaký ďábelský plán si pro nás organizátoři přichystali. Bylo pár minut po půl osmé a  areálem se začínal rozléhat nepříjemný zvuk píšťalky a  slovo „rozcvička“. Babič-ka si totiž hned po ránu pořídila nový počítač a my jsme jí – jako jediní ajťáci v rodině – museli pomoci. Po běhu k ní jsme jí museli počítač zapojit, zapnout, vyčistit displej, nebo jí pohrozit za koukání na „ne-mravné filmy“. Ranní budíček a rozcvičku jsme zajedli snídaní a poté se vrhli do přednáškového pásma, kdy nám současní studenti povídali o předmětech, které nás v prvním semestru čekají a neminou. Večer jsme

si prošli „Stezku správného ajťáka“, kdy různá stanoviště reprezentova-la vždy jeden předmět. Pokud jsme vše uhádli, vyvázli jsme ven bez trestu. Problém byl, pokud tomu tak nebylo. To jsme odcházeli po-malovaní, přivázaní k sobě za nohu, nebo předvádějíc slona se zvukem jiného zvířete.

Také další den se hrály různé hry. Závěrečná bojovka celého tur-nusu bylo běhání po stanovištích, kde jsme například trénovali hod šipkami, hráli hledání min, nebo jsme se snažili udržet vodu co nej-déle v  lahvi s  dírami skrz na skrz. A pokud měl někdo zájem, mohl si „vymáchat“ obličej ve slané vodě, kávě, nebo mouce při lovení kuli-

ček. Večer jsme se všichni sešli u táboráku, kde jsme opékali buřty a  zpěvem známých písní hraných na kytaru se loučili s vydařeným Seznamovákem.

Poslední den byl už jen o balení a cestě domů. Nebyl jsem sám, komu se odtud nechtělo. Celá akce byla i přes místy nevydařené počasí skvělá a rozhod-ně ji doporučím každému, kdo se bude hlásit na FIT. Během těch pár dní jsem poznal několik fajn lidí, což byl hlavní důvod, proč jsem jel. Organizátoři svoji ne-lehkou úlohu zvládli na jedničku a patří jim obrovský dík za tuto akci.

Milan Kurka

Page 52: Buď FIT léto 2015

52

STALO SE

20 let Stringologie v PrazeV roce 1995 publikoval prof. Melichar první článek [1] v oboru Stringolo-gie, což je věda o zpracování řetězců a posloupností. O rok později byla založena vědeckovýzkumná skupina The Prague Stringology Club a  ta zorganizovala první stringologickou konferenci v Praze. Od té doby zaží-vá tento obor (nejen) na naší škole velký rozvoj. Na konci srpna pořádala FIT ČVUT v  Praze další ročník konference s  názvem Prague Stringology Conference 2015 (PSC 2015). Tato konference se konala již po devatenácté a patří mezi uznávané mezinárodní konference v oboru.

Další událostí, která se na konci srpna konala, je workshop StringMasters 2015. Jedná se o sérii workshopů organizovaných na různých místech svě-ta v  různou dobu. Na těchto workshopech vědečtí pracovníci z různých koutů světa společně pracují na řešení problémů z oblasti Stringologie a příbuzných oborů. Na worskhopu v Praze se sešlo 17 vědců z 5 kontinentů. Pro vzájemnou spolupráci je velmi důle-žité osobní setkání, kde si přesně zadefinují problém, a mohou velmi efektivně probrat různá řešení. Poté je již možné pokračovat v práci na dálku.

Více se o tématech ze Stringologie a příbuzných oborů můžete dozvědět v  magisterských předmě-

tech Efektivní vyhledávání (MI-EVY), Komprese dat (MI-KOD) a Automaty ve vyhledávání (MI-AVY).

Vědeckovýzkumná skupina The Prague Stringo-logy Club nabízí studentům doktorského, magister-ského ale i  bakalářského studia možnost zapojit se do špičkového výzkumu v  této oblasti. Kromě zají-mavých teoretických prací nabízí i řadu aplikačně za-měřených. Několik magisterských prací získalo různá ocenění či dokonce bylo publikováno na mezinárod-ních konferencích.

Jan Holub

LITERATURA[1] Melichar, B.: Approximate String Matching by Finite Automata. CAIP ‘95, Computer Analysis of

Images and Patterns, LNCS 970, Springer-Verlag, pp. 342–349, 1995.

ODKAZYPrague Stringology Club: http://www.stringology.org

StringMasters: http://www.stringmasters.org/

Page 53: Buď FIT léto 2015

53

STALO SE

Muzejní noc 201513. června 2015 se konal již 12. ročník Pražské muzej-ní noci, do jehož organizace se zapojilo 48 institucí, 80 muzeí, galerií a  dalších kulturních objektů. Jako tradičně byla v  rámci akce k  vidění expozice ČVUT v  Národním technickém muzeu. Za FIT ČVUT byly v  rámci expozice k  vidění praktické ukázky z  labo-ratoře 3D tisku a z  laboratoře bezpečnosti čipových

karet Jirky Bučka. Letošní ročník Pražské muzejní noci navštívilo téměř sto padesát tisíc návštěvníků a celá akce se jako každý rok setkala s velkým ohlasem.

Filip ŠtěpánekFoto: Jirka Ryszawy, VIC ČVUT

Page 54: Buď FIT léto 2015

54

STALO SE

Letošní září bylo opět ve znamení vědyI v roce 2015 se naše fakulta připojila k populari-začním akcím vědy. Stejně jako v minulém roce se ve stejný den konal Vědecký jarmark a Den vědy na pražským vysokých školách a poslední pátek v září se odehrál ve znamení Noci vědců.

Ve středu 9. 9. jsme hned z rána vyslali fití posád-ku na dejvický Kulaťák. Návštěvníci se tak u nás měli možnost dozvědět podrobnosti o 3D tisku a mohli si také prohlédnout čerstvě vytisknuté výrobky. O po-zornost se dělili s kolegy z Laboratoře bezpečnosti čipových karet, kteří pro změnu se zájemci probírali třeba to, jak uchránit úspory na platebních kartách před nezvanými hosty. V prostorách Nové budovy ČVUT čekal na obdivovatele náš oblíbenec původem z Francie, humanoidní robot NAO.

Budiž noc a budiž světlo! Slogan si připravili or-ganizátoři letošní Noci vědců, plzeňská Techmania Science Centre, a my jsme se k akci rádi podruhé připojili. Ve své laboratoři prezentovali zástupci ze SAGElab a znovu se ke slovu dostal robot NAO.

Pokud jste na některou z akcí dorazili, věříme, že se vám u nás líbilo a poznali jste, že věda a technika nejsou žádná nuda!

Kamila PětrašováFoto: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT

Page 55: Buď FIT léto 2015

55

STALO SE

Praxe SPŠE na FITuBylo nebylo, v Ječné ulici v Praze 2 je SPŠE (Střední průmyslová škola elektrotechnická), kde studenti druhých a  třetích ročníků rok co rok opouštějí svůj milovaný ústav, vždy v  době maturit, aby nedělali po škole „neplechu”, vyučující mohli být v  komisích a aby se seznámili s „praxí“, kterou si nejlépe mají za-jistit sami. Firmy obvykle o  studenty nemají zájem, obzvláště v  případě, že by studenti ve firmě pobyli pouhých 14 dnů. Komu se to podaří, má štěstí. Ti, co zbyli, byli dříve odsouzení dva týdny sedět ve škol-ních dílnách, kde se čučelo na filmy nebo vynášeli svinčík ze sklepa do kontejneru.

A protože jsem loajální „Ječňák“, i dále po maturi-tě jsem navštěvoval staré známé tváře z profesorské-ho sboru, zejména Ing. Slabého, mého bývalého tříd-ního, který vyučoval „Počítačové systémy“, což byly naše SAPy a některé části OSY (stránkování paměti, souborové systémy). Dokázal to skvěle podat, a  to je ten hlavní důvod, proč spousta lidí z Ječné u nás studuje/studovalo počítačové inženýrství, protože spoustu z toho už studenti uměli/znali z průmyslov-ky.

Během několika příležitostí při návštěvách jsem byl nucen konstatovat: Studenti se bojí studovat VŠ, a když už si troufnou na informatiku, tak zkusí univer-zitu, kde je informatika jen jedním z  mnoha oborů. Proto vznikl v mojí hlavě nápad, že musíme studen-ty přesvědčit jít studovat vysokou školu na úrovni, odpovídající jejich potenciálu, a  nejlépe FIT, proto-že z nich budou skvělí počítačoví inženýři (hardwa-ráři). A  jak jinak to udělat, než že jich pozveme co

nejvíce (35 celkem s  jednou slečnou), ukážeme jim ochutnávku ČAO, SAP, PSI a 3D tisku, aby viděli, jak se používá moderní přístrojové a programové vyba-vení v  kombinaci s  moderními výukovými postupy. Cílem bylo studentům ukázat smysluplnost předmě-tů z průmyslovky, které dnes nepřipadají studentům “dostatečně cool”.

Ředitel Ing. Vondra byl z této možnosti nadšený (protože studenti přestanou mrhat potenciálem na méně specializovanou školu). Za necelé dva měsíce se studenti shromáždili před budovou A v dejvickém kampusu a  začalo dvoutýdenní hlídání, které jste měli možnost pozorovat z  bezprostřední blízkosti. Zájem byl obrovský. Propagační letáky, kterými jsme lákali na praxi na FITu, jsme zanechali ve třídě při naší návštěvě. Před zavřením dveří jsme jenom utrousili větu, že si je mají rozebrat. Bezprostředně po zavře-ní dveří se ozval takový rachot, že studenti museli učebnu zbourat, jak se hrnuli pro letáky. Raději jsme to však s Martinem Novotným nekontrolovali.

Určitě bychom rádi zorganizovali další ročník, tentokrát už pod hlavičkou IEEE (a  její studentské sekce). Největší překážkou bude nový harmonogram akademického roku, protože letos maturitní týdny připadly na první dva týdny zkouškového, kdy je vět-šina místností volná. Zkouškové období dle nového harmonogramu však zřejmě nebude kompatibilní s rozvrhem středních škol, protože první týden matu-rit se bude krýt se „zápočtovým” týdnem.

Matěj Bartík

Page 56: Buď FIT léto 2015

56

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

10 lží, které vám nakecali o startupech

Poté, co jsem se konečně rozhodl začít podnikat (po zhruba deseti před-chozích případech, kdy jsem se na to vykašlal), mi byla důrazně vyvrácena celá řada mýtů, která o startupech koluje. Takže jsem se rozhodl sepsat deset těch nejnaivnějších a nejmylnějších.

MÝTUS PRVNÍ: „STAČÍ MÍT DOBRÝ NÁ-PAD – OSTATNÍ JSOU JENOM DETAILY.”Tohle bývá asi jedno z  nejčastějších přesvědčení o tom, co je to startup. Přijdete s nápadem a všechno ostatní se nějak vyřeší. Jakožto vizionáře vás přece nemusí zajímat takové sprosťárny jako návratnost investice, cashflow nebo marketing.

Nechci vás zklamat, ale je to přesně naopak – startup je sice takový hezký moderní pojem, ale neza-pomínejte, že každý startup je především firma, a to z vás dělá podnikatele. Podnikatel není člověk, který namaluje hezký obrázek a pověsí si ho v  obýváku na stěnu. Podnikatel je ten, kdo ho prodá za tolik, že mu i po tom, co si koupí nové barvy a plátno, ještě něco zbyde. A ano, v téhle větě je nejdůležitější slovo prodá. Takže nápad nestačí, chce to spoustu dřiny a schopnost dívat se na věci i jinak než technik.

MÝTUS DRUHÝ: „ZA TOHLE TI INVES-TOŘI UTRHAJÍ RUCE!”S  vidinou vašeho geniálního nápadu přichází před-stava investorů, kteří se po vás vrhají s tlustými štosy bankovek a  přetahují se o  desetiprocentní podíl ve vaší firmě, která je v  obchodním rejstříku dva dny. Stačí, když přijdete a podělíte se s nimi o váš nápad a miliony jsou vaše.

Tak na tuhle představu hodně rychle zapomeň-te, obzvlášť pokud se řídíte předchozí větou. Proto-že přesně ty „sprostý slova” bude to první, co po vás bude investor chtít. A na to, že si je vycucáte z prstu, můžete rovnou zapomenout. Počítejte s tím, že nad pilováním business plánu, marketingové strategie,

plánování cash flow a pilování prezentace pro inves-tory strávíte hodiny a hodiny času a i tak budete mu-set oslovit celou řadu investorů, abyste měli vůbec šanci první investici získat.

MÝTUS TŘETÍ: „NEBUDEME DĚLAT ZAKÁZKY, ZA TŘI MĚSÍCE VYVINEME PRODUKT, KTERÝ PŘINESE ZISKY.”Když vidíte, jak spousta startupů kolem musí čas roz-dělovat mezi práci na zakázkách a na produktu, urči-tě si říkáte: „My takoví nebudeme. Vyvineme rychle produkt a  peníze získáme z  prodeje”. Hezká před-stava. A  je pravda, že oproti těm ostatním se může stát i skutečností (pokud v tom už umíte chodit nebo máte velké štěstí).

Obvykle ale zhruba po těch třech měsících, kdy žijete o čínských polívkách na kolejním pokoji z pe-něz, které dostanete každý měsíc za to, že jste ne-zapomněli na okurku, nastane okamžik, kdy situaci přehodnotíte. Právě v  tu chvíli, kdy začnete být přesvědčeni, že startup je klamavý pojem a správný název by měl být starveout, se rozhodnete vzít první zakázku. Není to zlo, musíte přežít, když neseženete investici, ale stanovte si jasné hranice, pokud chcete, aby váš produkt někdy spatřil světlo světa.

MÝTUS ČTVRTÝ: „DNESKA STARTUP ZALOŽÍŠ HNED A VLASTNĚ ZADARMO, VŽDYŤ JE S. R. O. ZA KORUNU.”I  tahle pověra je hodně populární. Určitě jste nedočkavě čekali, až bude uveden v  platnost nový

Page 57: Buď FIT léto 2015

57

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

občanský zákoník, který vám umožní s. r. o. zalo-žit s počátečním kapitálem 1 Kč. Zní to skvěle. To je vlastně bez rizika, založené to bude hned a když to nevyjde, korunu oželím.

Ale, jako obvykle, je v tom háček. Všechno papí-rování kolem založení vás přijde nejméně na patnáct tisíc (pokud si všechno oběháte sami). A pokud ne-koupíte ready-made společnost, tak si alespoň dva týdny počkáte kvůli administrativě kolem. Nemluvě o  problémovém účetnictví korunové společnosti a  vnímání ze strany potenciálních klientů. Vy bys-te věřili někomu, kdo byl ochotný postoupit riziko v ceně 1 Kč?

MÝTUS PÁTÝ: „NEJLEPŠÍ BUDE, KDYŽ DO TOHO PŮJDEME PADE NA PADE.”Pokud nejste sami a máte parťáka, který je v projek-tu s vámi asi přišla řeč na „porcování medvěda”, jako dobří kamarádi jste si určitě řekli, tak ať je to fér, pů-jdeme do toho „pade na pade”.

Pokud jste si to zatím jenom řekli a nic nezalo-žili, máte štěstí. Rozdělení podílů na dvě poloviny je něco, čím většinou odlákáte těch pár investorů, kteří ještě s hrůzou neutekli při pohledu na váš business plán. Ani jeden z vás totiž nemůže rozhodovat a pro-

vozuschopnost firmy je závislá na tom, že se vždycky nějak dohodnete, a to – ať jste sebelepší kamarádi – není nikdy dobrý nápad.

MÝTUS ŠESTÝ: „POKUD CHCEŠ BÝT ÚSPĚŠNÝ V  PODNIKÁNÍ, MĚL BY SES VYKAŠLAT NA ŠKOLU.”Pouštíte si jako adepti na nový startup roku projev Steva Jobse na Standfordské univerzitě jako večer-níček a Social network je váš oblíbený film? Pak jste si určitě aspoň jednou řekli, že je vlastně studium to jediné, co vám brání v  úspěchu. Všechny ty úkoly, zkoušky, přednášky…

Je důležité si ale uvědomit, že tohle není Ameri-ka, kde platíte statisícové poplatky za semestr. Uni-verzita má minimálně dva obrovské přínosy, kvůli kterým je hloupost se na studium vykašlat. Tím prv-ním jsou kontakty, protože málokde seženete lepší budoucí kolegy než při studiu na univerzitě. Druhou jsou pak zkušenosti, které můžete získat od předních odborníků v oboru, za které byste jinak platili obrov-ské částky.

Page 58: Buď FIT léto 2015

58

MÝTUS SEDMÝ: „MÁM SUPER NÁPAD, ALE NEMŮŽU O NĚM NIC ŘÍCT, PROTO-ŽE BY MI HO NĚKDO UKRADL.”Co je nejdůležitější, když už máte ten opravdu pravý nejlepší a  nejoriginálnější nápad za milion dolarů? Přeci nikomu o  tom neříct, dokud ho nemáte do-končený! Tak asi taková u nás panuje představa. Kdy-byste se přeci o něj podělili, tak vám ho první fikaný studentík přebere a realizuje ho dřív než vy a miliony jsou v tahu!

Je krásné mít produkt, který vám, vaší rodině a  nejbližším přátelům (kdokoliv jiný je přeci poten-ciální zloděj) přijde geniální. Bohužel je dost možné, že potom co strávíte rok utajovanou prací na jeho realizaci a konečně ho zveřejníte, všem ostatním při-jde k ničemu – BAZINGA. Na jedné přednášce jsem dostal na otázku na tohle téma výbornou odpověď, o kterou se s vámi rád podělím: „Pokud někdo zvlád-ne váš nápad udělat líp než vy a vydělá na tom, tak jste na to neměli a  on si ty peníze zasloužil víc.” Ve výsledku totiž nejde zdaleka o nápad, ale především o to, jak ho zužitkujete.

MÝTUS OSMÝ: „JAKMILE NÁŠ PRO-DUKT UVIDÍ VELKÁ FIRMA, TAK NÁS URČITĚ ZA VELKÝ PENÍZE KOUPÍ!”Pokud jste fanoušci seriálu Sillicon Valley, určitě máte jasnou představu o dalším vývoji vašeho „garážové-ho” podnikání. Jakmile realizujete váš geniální nápad velké firmy se budou přetahovat o to, aby vás koupili a vy budete mít vystaráno.

Nebudu vám tvrdit, že pokud opravdu hodně uspějete, nemůže se to stát (stačí si vzpomenout na WhatsApp), ale mnohem pravděpodobnější je, že jakmile si začnete víc „vyskakovat”, místo koupě se vás velké firmy pokusí okopírovat a  odstranit jako konkurenci. Takže raději nespoléhejte na pohodlný důchod ve třiceti za miliardy od Facebooku.

MÝTUS DEVÁTÝ: „TEĎ SI TO ODPRACU-JU, A  PAK UŽ JENOM BUDU BRÁT PO-DÍL ZE ZISKU A VÁLET SE NA PLÁŽI.”Častá motivace, proč začít podnikat. Představa, že po třicítce si budete létat po světě soukromým tryská-čem a  většinu času trávit v  Karibiku, je pro někoho určitě lákavá, ale k realitě úspěšného startupisty má celkem daleko.

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Page 59: Buď FIT léto 2015

59

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Samozřejmě to udělat můžete, pokud si vyděláte dostatek peněz. Problém je, že firma bez dobrého vedoucího nemá zrovna růžové vyhlídky, je to trochu jako když někomu při běhu zavážete oči – může bez-pečně doběhnout do cíle, ale taky si to může zamířit přímo proti sloupu pouličního osvětlení.

MÝTUS DESÁTÝ: „NEMÁ TO CENU, STEJNĚ UŽ JE VŠECHNO VYMYŠLENÝ.”Všech devět předchozích mýtů bylo vcelku idealistic-kých a jejich vyvrácení vám možná tak trochu zbořilo některé idealistické představy o startupech. Existuje ale také jeden velice častý pesimistický mýtus, který bych chtěl vyvrátit a  naopak vás motivovat k  tomu pustit se do podnikání navzdory tomu, že to možná není tak snadné, jak jste mysleli.

Tradiční věta: „Nemá to cenu ani zkoušet, vždyť už je stejně všechno vymyšlený,” je totiž možná největší omyl ze všech deseti mýtů.

Téměř každý den vidíme, že někdo přišel s něčím novým. Nové generace podnikatelů staví na tom, s  čím přišly ty předchozí. Věci, které byly včera ne-možné jsou dnes už „jenom” trochu hůř představitel-né. Žijeme v době, kdy vidíme neuvěřitelný rozkvět lidské vynalézavosti, kreativity a odhodlání. Položím vám tedy nakonec jednu otázku. Chcete jen pozo-rovat, nebo se přidáte a pomůžete tenhle obrovský mýtus zbořit?

Richard Holajfoto: autor

Page 60: Buď FIT léto 2015

60

TVORBA

StrahovUND(RE-) CONSTRUCTION

„Vazeny studente, vazena studentko, dovoluji si Vas informovat o skutecnosti zahajeni akce Zatepleni koleji Strahov. (…) Samotna akce sebou nese spoustu negativnich skutecnosti (…) Zcela chapu Vase obavy o ztratu sou-kromi pri studium na zkousky ci traveni volneho casu. Verim ale, ze pochopite aktualni stav veci a svym ptristupem ulehcite samotnemu postupu v konani potrebneho.”

„Vrm- vrm- vrrrrrrr…” Mé ospalé oči mžourají do světla propadajícího skrz otrhané závěsy. Na budíku je 7:00, samotný budík ještě ale v poklidu spí. To jen nějaká osamělá vrtačka ucítila výkyv v rovnováze vesmíru a pro-budila se, aby připomněla poklidně spícímu strahovskému kopečku, že rekonstrukce je stále v plném proudu. A pak zase hned ztichla. Vždyť je přece neděle.

Otáčím se v posteli, dávám si do uší sluchátka a pokouším se znovu usnout. Bude to rychlé, povídali. Tři dny nepohodlí, povídali. Hehehe… Nějaká sbíječka pod okny, která se rozhodla, že v tom svou kamarádku vrtačku jen tak nenechá, vytváří další melodickou linku heavy metalu v mých uších a zesiluje nápor na moje bubínky natolik, že se mi nedaří znovu zabrat. Myšlenky mi poletují hlavou jak polystyreny ve větru. Přemýšlím, jak to vlastně celé začalo? Že by jedním mailem?

Jasně, tohle bylo to překvapení, které jednoho krásného únorového dne přistálo ve schránce všech strahováků. Anglické verzi, vytažené přímo z auto-matického překladače, nejspíš nerozuměl ani jeho samotný autor. Tou dobou už všichni ale naštěstí něco tušili díky neoficiálnímu mailu od Silicon Hillu. A hned potom se ale rozjela řada velkých… moment, co to povídám? Nerozjelo se nic. Pak byl měsíc klid a pohoda. Na webu se objevil předběžný harmono-gram, k tomu několik FAQs (otázek, které se měly ča-sem stát frekventovanými), byla založena facebooko-vá skupina Rekonstrukce Strahova a v kuloárech se začalo šeptat, že stavební firma má zpoždění a že se o měsíc harmonogram celé rekonstrukce posouvá.

Na tváři se mi objevuje úsměv. Jó, „rekonstruk-ce”. To nám určitě všichni závidějí. Teda, kompletní rekonstrukci strahovských kolejí si nedokáže před-stavit ani sebelepší spisovatel fantasy románů, ale zá-zraky se občas dějí i v naší kotlině uprostřed Evropy, a tak se všichni dočkají alespoň výměny oken (což ocení ti, co mají v okně místo skla alobal) a kom-pletního zateplení (to ocení obzvlášť ti, co bydlí na Strahově i přes zimu). Tedy až na obyvatele bloku 11 a 12, na které se nějak zapomnělo. Nějaké peníze se v tomto případě našly přímo v pokladnicích Evrop-

Page 61: Buď FIT léto 2015

61

TVORBA

ské unie, což pro všechny ubytované, náhodné ko-lemjdoucí, projíždějící auta, cestující prolétající nad kopcem letadlem a družice na oběžné dráze hlásá bílo-modro-zelená tabule u zastávky.

Neodbytné ťukání a stín zakrývající výhled na sestavu antén z protějšího bloku mě nutí zvednout hlavu a podívat se, co se děje za oknem. Aha, to jsou jen nohy dělníka, který tam něco zatlouká kladivem. Házím letmý pohled na zbytek lešení a ujišťuji se, že je zde zcela sám, jako obvykle. V hlavě mi zní ozvěna kladiva a slova „asi už bych měl pomalu vstávat” a le-hám si zase do postele. Ještě chvíli to tady vydržím.Semestr byl v plném proudu a místní obyvatelé s

hlavou plnou povinností už dávno skoro na vše za-pomněli, když vtom se najednou mezi bloky objevily ploty a zábrany, po chodbách začali chodit dozorci. Strahov se tím začal podobat věznici Pankrác ještě více, než na známém srovnávacím obrázku. Prvním obyvatelům také začali chodit na pokoj dělníci měnit okna. Tedy, občas pouze vyndavat ta původní, jako jednomu šťastlivci, který kolem desáté večer zjišťo-val, jestli je ještě šance, že mu přes noc nezůstane jen otvor ve zdi. S okny si vůbec spousta strahováků užila pořádnou porci zábavy. Někdo například získal zdarma zabezpečení před vypadnutím z okna – přes lištu na závěsy nešlo otevřít vůbec, a tak musela lišta pryč (a závěsy s ní). Dobrý fór ve stylu Pata a Mata se dělníkům také povedl v několika koupelnách na hor-ních patrech. Okna tam namontovali otočená o 90 °,

Page 62: Buď FIT léto 2015

62

TVORBA

takže se po otevření vyklápěla směrem dolů. Ideální recept na několik pořádných boulí. Několik dobrovol-níků, kteří si v dobré víře nechali namontovat testo-vací nová okna ještě před rekonstrukcí, čekala stude-ná sprcha, protože se zjistilo, že byla namontována špatně, a vše je tím pádem čekalo znovu. A nakonec nebyli ušetřeni ani ti s plastovým oknem z dřívějších let – i oni si ho museli nechat vyměnit za nové, aby byl dodržen „jednotný technologický postup”.

Technologické postupy ovšem zanedlouho do-staly samy o sobě pořádnou ránu a společně s nimi i několik nešťastně umístěných parkujících aut, pár stojících kontejnerů a poslední zbytek nadějí v jed-noduchý a bezproblémový průběh celé rekonstruk-ce.

Chcete vyprávět pohádku? Bylo nebylo, jednu noc na konci března se na strahovském kopci roz-foukal velmi silný vítr. Ten vítr byl tak silný, že to ne-vydržely kusy izolačních polystyrenů, které se do té doby jen tak povalovaly na střechách bloků, a proto-že také podléhaly fyzikálním zákonům proudění, tak se rozlétly po širokém okolí. Rány v noci zněly, jako kdyby padaly celé strahovské koleje. Dělníci byli ráno pořádně zděšení a když viděli tu spoušť, tak se pustili hned do práce. Všechny polystyreny poctivě posbíra-li, vytáhli je opět na střechu… a nechali je tam ležet. Vítr se jenom zlomyslně zasmál pod vousy a řekl si: „Ach, ti jsou ale naivní.” A zadul znovu. Nuže, zbytek pohádky už znají všichni, co o strahovské rekonstruk-ci slyšeli aspoň z doslechu. Polystyreny se ze střech proletěly znovu, tentokrát za bílého dne, a na Straho-vě to vypadalo jako za pořádné sněhové vánice. Blo-ky zasypaly cesty, chodníky i celé staveniště a na do-kreslení atmosféry ozdobily kusy igelitu stromeček před menzou. Je to ale správná pohádka – nikomu

živému se nic nestalo a kus polystyrenu, který doletěl dokonce až k letohrádku Kinských, tam nejspíš žije šťastně až dodnes.

K dělníkům na lešení se přidal ještě hluk z chod-by. Asi už budu muset opravdu vstávat… Pomalu jdu ke stolu a roztahuji závěsy.

Novým plastovým oknem dopadají dovnitř první sluneční paprsky (ztěžka, protože déšť upravil jeho vzhled tak, že vypadá znovu jako to předchozí – jako by ho padesát let nikdo nemyl) a já si uvědomu-ji, že tu jsem pořád rád. Jako mnoho dalších obyva-tel, co na Strahově tento půlrok vydrželi, jsem si na každodenní budíčky a další porci pořádně okořeně-né zábavy zvykl. I přesto, že i v mém pokoji nejprve namontovali dělníci špatně kliku na okně. Že násled-né „tři dny nepohodlí” znamenaly tři dny strávené v NTK místo na pokoji. Přesto, že při nanášení nové omítky jsem nemohl pět dní větrat, protože jsem měl okna přelepené igelitem. A že výsledná podoba ho-tových bloků není zrovna zázrak moderní architektu-ry, což ani být nemůže kvůli nějakému zvrácenému architektonickému záměru vizuálně ladit s protějším polorozpadlým monstrózním stadionem. Těším se, až vše skončí, zábrany zmizí a naše koleje budou znovu připraveny na plnohodnotný studentský život. Třeba hned na začátku října, kdy si novou podobu strahov-ských kolejí budou moci všichni prohlédnout během Strahov OpenAir, který i letos určitě naláká spoustu lidí k tomu, aby nešli první středeční odpoledne se-mestru do školy.

„Vrrrrr, vrrrrr…” Končí naše komedie, přátelé, já mizím!

Zdeněk Kasnerfoto: autor

Page 63: Buď FIT léto 2015

63

TVORBA

ODKAZYhttp://www.ksh-architekt.cz/koleje-strahovhttps://www.facebook.com/groups/rekonstrukce.strahov/http://www.lidovky.cz/studenti-kritizuji-rekonstrukci-koleje-strahov-fbf-/zpravy-domov.spx?c=A150401_153530_ln_domov_jzl

Page 64: Buď FIT léto 2015

64

TVORBA

Thai food nebo thai suit?

Cestování mě baví. Cestuji rád a cestuji hodně, abych se na chvíli odpou-tal od programovací rutiny, a protože mě už stereotypní evropské země omrzely, vydal jsem se letos s rodinkou do slunného Thajska za Thajkami, Thajci a...něčím mezi. Cestou jsem zažil spoustu zajímavých věcí, ale pro potřeby časopisu se pokusím vypíchnout jen to nejzajímavější.

Náš trip začíná v Bangkoku, rušném hlavním městě plném lidí spících na tvrdém chodníku, místních taxí-ků zvaných tuktuků a bohatého nočního života.

Z  toho všeho byly nejvíc zrádné tuktuky, tedy alespoň jejich řidiči. Když nám nabídli, že nás pře-vezou přes půlku města za 40 bahtů za čtyři osoby (deset bahtů je asi 8 korun), tak nás opravdu převezli. Cestou nás odvezli asi do tří krejčovství, kde se nám snažili vnutit oblek na míru, dost často „značkový“. Všechny návštěvy krejčovství vypadaly nějak tak-to (lámanost angličtiny se nebudu snažit imitovat, stejně tak přízvuk Rajeshe Kootraphaliho z Big Bang Theory):

„Hello, my friend! I have a very good suit for you!“„No thank you, I don‘t need a suit.“„Of course you need a  suit! Do you work? You

don‘t want to go to work looking like this! Where are you from?“

„Czech republic. But I really don‘t...“ „I  see, Čeka! Do you want some košule? This is

a very good košule! See? How long will you stay in Bangkok?“

„We are leaving tomorrow morning.“„Okay, we will bring your suit to your hotel in the

morning. No problem, my friend!“„No, thank you, I already have a suit.“„You can have two! This is the best tailor shop in

Thailand!“….a tak dále, dokud se člověk nevymluvil a ne-

utekl nebo dokud si nekoupil oblek (všem oblekům jsem zdárně odolal). Jak překvapeni byli pánové

z  krejčovství, když nás k  nim další den zavezl jiný tuktukář…

Když jsme po dvou dnech opravdu odjeli z toho betonového pekla, vydali jsme se na sever, kde místo velkých měst jsou spíše historická městečka obklope-ná lesy, z velké části patřící národnímu parku. A pro-tože mám radši klid přírody než krásy velkoměsta, zařídil jsem nám dvoudenní trek místní džunglí.

Page 65: Buď FIT léto 2015

65

TVORBA

Jak se dalo čekat, nebyla to klasická hollywoodská džungle, kde bychom se museli prosekávat mačetou. Pokud taková místa ještě na světě existují, tak jich není mnoho, a rozhodně se tam nevodí turisti.

I  přesto jsem si nepřipadal jako v  českých lu-zích a  hájích. Díky místní floře a  fauně (převážně obrovským pavoukům) jsem si opravdu mohl připa-dat jako v  nějakém deštném pralese (kterým tento národní park je).

Přespávali jsme v  domorodé vesnici, kde žila rodina čítající čtyřicet lidí. Na dnešní poměry nemě-li prakticky nic. Vlastnili sice nějakou drůbež, voly a  prasata, ale vodu měli pouze tu, co jim napršela a ani dva solární panely na jedné ze střech nedělaly z jinak dřevěných budov na kůlech honosné paláce. Ani polorozpadlé skútry zde nebyly jako pěst na oko.

„Nám tady nic nechybí,“ povídá mi místní staře-šina, který vypadal tak na še-desát let. „Mně je sedmdesát, támhle babce osmdesát a  jak si tady žijeme. Ráno vstaneme, nakrmíme zvířata a odvezeme děti do školy. To trvá tak ho-dinu tam, hodinu zpátky. Dvě hodiny když prší.“

Jako dobrodruhovi mi to nedalo a  vyzkoušel jsem si, jaké je to kydat hnůj, připra-vovat pomyje prasatům a  jíst místní pochutinu přímo ze stromu: citronové mravence. Díky tomu jsem si vyzkoušel první pravidlo džungle na vlastní kůži – kousněte své jíd-lo dřív, než kousne vás!

Poslední dny našeho po-bytu jsme strávili na jihu Thaj-ska – na ostrovech. Místa, kte-rá všude vychvalují kvůli jejich krásným plážím, nás zklamala

především ošklivými plážemi. Možná to bylo tím, že bylo v té době v Thajsku o dva metry méně vody, než je normálně, nebo tím, že si jako vášnivý plavec pod pěknou pláží představuji něco jiného. Nevím. Faktem je, že všechny pláže, na které jsme tam vkročili, byly plné střepů a  odpadků, voda prvních dvacet metrů dosahovala nanejvýš ke kolenům, a pak začínaly os-tré kameny, které se nedalo ani pořádně přeplavat.

Proto jsme si na předposlední den zařídili vý-let na lodi kolem celého ostrova s  tím, že při každé možné příležitosti nám „kapitán“ naší malé kocábky zastaví, abychom mohli šnorchlovat. Tenhle výlet měl ale menší zádrhel. Neuměl jsem šnorchlovat.

Já vím, zní to divně, ale je to tak. Prostě jsem ne-byl schopen vydechovat pouze pusou, takže se mi vždy při výdechu lehce odlepily brýle od obličeje, naplnily se vodou a já se začal topit.

Takhle to šlo asi první hodinu, pak jsem tomu na-štěstí přišel na kloub a mohl jsem se kochat podmoř-ským životem ostrova Koh Samui, který byl opravdu nádherný. Ryby všech tvarů a barev se nebály připla-vat až k nám, dokonce oždibovaly kusy chleba, které jsme pro ně přinesli. Žádného ze slibovaných žraloků jsme ale bohužel (naštěstí?) neviděli.

A tak jsem se do Prahy vracel o pár zážitků bo-hatší, o pár bahtů chudší, s nulovým počtem obleků a s pocitem, že můžu s klidnou duší dobře zažité do-volené opět sednout k programování. Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží…

Tomáš Nováčekfoto: autor

Page 66: Buď FIT léto 2015

66

TVORBA

StockholmSouostroví klidu a pohodyStockholm, hlavní město Švédska, se rozkládá na čtrnácti ostrovech. Měs-to, kde se zrodily legendy jako ABBA, Roxette nebo dnes již kultovní lite-rární hrdinka, super-hackerka Lisbeth Salanderová. Je to také místo, kde se setkává historie s moderními technologiemi, vše obalené obrovským množstvím zeleně a odpočinkových zón.

Pokud chcete získat rychlý přehled o  městě, vyu-žijte některou z  nabízených plaveb. Ale můžete, pokud nemáte strach z  výšek, vyzkoušet i  atrakci SkyView (umístněné na Ericsson Globe, největší půl-kulové stravbě na světě) nebo vystoupejte do věže stockholmské radnice a budete mít před sebou měs-to jako na dlani. Za radnicí je pěkné místo u  jezera Mälaren, které úplně láká si lehnout do trávy a dát si malý chill.

Protože bydlíte v hostelovém pokoji, který je menší, než vaše pražská kuchyň v  bytě 1+1, nebudete se v něm zbytečně zdržovat a vyrazíte na celodenní po-chod. Z klasických památek a míst k navšívení bych doporučila Královský palác nebo skvělé muzeum Nordiska, které seznamuje s vývojem života ve Švéd-sku za posledních 500 let (takže fanoušci antropo-logie si budou pískat). A  další specialitkou je Vasa muzeum, ve kterém můžete obdivovat dokonale

Page 67: Buď FIT léto 2015

67

TVORBA

zachovalou loď starou více než 300 let. To bylo tak, že se Vasa měla vydat na cestu a ještě v přístavišti se potopila a přes 300 let ji nechali prostě pod vodou…

Nevynechejte průzkumnou výpravu do staré části Gamla stan (my jsme ji překřtili na Gangnam sty-le, ale nevím, zda by z toho místní měli radost). Když vás budou bolet nohy a za radnicí jste si relaxu užili už dost, můžete třeba jezdit metrem, a věřte, že se to vyplatí. Nejenže vozy jsou krásně čisté a nečakají vás tu žádné šílené davy, mnohým ze zastávek byl pone-chán původní vzhled – tedy původní skály zůstaly neopracované a  nezakryté, často jsou ale výtvarně upravené a pokud nestačí ani to, můžete narazit na různé sochy a sousoší nebo fotogalerie. S velkým údi-vem vzhledem k situaci v Česku podotýkám, že vše je krásné, nezničené, i přesto, že je vše volně přístupné.

Pokud prožíváte hysterii kolem Milénia Stiega Larsso-na (nebo pokračování v  podání Davida Lagercrant-ze), kupte si speciální Milénium mapu a vyrazte po známých místech. Můžete si taky Stockholm užít na kolech, která se dají jednoduše pronajmout a kochat se nejen městem samotným, ale i tím, že jsou všude po městě stezky. Mám tu i tip na „netradiční” dobro-družnou výpravu – do místních potravin, kde je slo-žení jídel pouze ve švédštině nebo finštině a nezapo-meňte přitom, že se tu dá všude platit kartou a někdy to ani jinak nejde.

I přesto, že je Stockholm hlavním městem, jeho tempo je poklidné. Všude kolem tatínci s  kočárky, když už tedy narazíte na matku, může se vám stát, že budete svědky pověstného ženského multi-taskingu (tlačí před sebou kočárek a  ještě u  toho stíhá kojit dítě). A kupodivu se skoro nikde nevyskytují policejní hlídky, tak se ptám, kde pořád berou severští spiso-vatelé inspiraci ke svým brutálním thrillerům… To asi ta ponurá zima.

Kamila Pětrašováfoto: autor

Detailněji můj výlet můžete číst na www.kultura21.cz.

Page 68: Buď FIT léto 2015

68

ZÁVĚREM

ARMIKROGPlastelína se vrací! Až příliš mnoho let po vydání hry The Neverhood se tvůrce Doug TenNapel vrací od červího hrdiny Earthworm Jima k úspěšné a hlavně originální tvorbě zvané claymotion (clay – hlína, mo-tion – pohyb). Ano, celá hra je vlastně svět z plaste-líny rozpohybovaný pomocí stop-motion animace, tedy focení záběrů pohyb po pohybu.

Ve hře se vžijeme do postavy Tommynauta, který se svým slepým mluvícím psem Beak-Beakem ztro-skotá se svou lodí u pevnosti Armikrog a vaším úko-lem je samozřejmě dostat se ven. Kromě vtipných gagů a  zajímavé grafiky se můžeme těšit na skvělý soundtrack, protože se o něj, stejně jako u Neverhoo-du, postará šílený Terry Scott Taylor.

Datum vydání: 8. 9. 2015Platformy: Microsoft Windows, OS X, Linux

STAR WARS BATTLEFRONTJediové všech světů, spojte se! Projekt, ve který snad ani Obi-wan Kenobi nevěřil, brzo spatří světlo světa. S novým boomem filmového a seriálového světa Hvězdných válek se konečně blíží další hra z předa-leké galaxie. Pokračování úspěšné série, kde hlavní postavou nebyl midichloriany přetékající jedi, ale vo-jáci republikových a imperiálních armád slibuje něco, starého, něco nového, ale hlavně mnoho skvělého. Prostě Star wars a hlavně Battlefront tak, jak jej máme rádi. I have a gooood feeling about this!

Datum vydání: 17. 11. 2015Platformy: Microsoft Windows, PS4, XOne

JUST CAUSE 3Takové šílenější GTA. I tak by se dala popsat série Just Cause, které se po pěti letech konečně dostalo třetí-ho dílu. V něm si opět zahrajeme za Rica Rodrigueze, který se bude zase snažit svrhnout nějakého tyrana, aby nastolil mír v  další fiktivní zemi. A  tentokrát to bude o něco osobnější, protože půjde o Medici, zemi, ze které Rico pochází.

Kromě výbušné akce se tedy můžeme těšit na návrat vystřelovací kotvičky a  padáku, ale k  výbavě nám přibude i wingsuit, takže si užijeme i další blb-nutí ve vzduchu. Už aby to tu bylo!

Datum vydání: 1. 12. 2015Platformy: Microsoft Windows, PS4, XOne

Tipy na hry

Page 69: Buď FIT léto 2015

69

ZÁVĚREM

Tipy na filmyTHE MARTIANMatt Damon se po veleúspěšném opusu Interstellar opět vrací do vesmíru! A  čeká ho velmi podobný osud – při výzkumné misi na planetě Mars se Mark Watney (Damon) oddělí od zbytku svého týmu a ten v  domnění, že Mark nežije, planetu opustil. Když Země ale po několika dnech začne přijímat Markovo nouzové volání, všechny lidské síly se upnou k  jed-nomu cíli: zachránit astronauta, který je odsouzen k osamělému a nebezpečnému životu na nehostinné planetě...

Ve filmu podle knihy Andyho Weira sekundu-je Damonovi herečka Kate Mara, která si potřebuje vylepšit pošramocenou reputaci, po diváckém i  fi-nančním propadu nejnovější reinkarnace Fantastické čtyřky.

Premiéra: 1. 10. 2015Režie: Ridley ScottObsazení: Matt Damon, Kate Mara

SPECTREBond. Další Bond. Ano, již čtyřiadvacátého filmu o agentovi 007, kterého počtvrté ztvární britský he-rec Daniel Craig, se opět zhostil Sam Mendes, režisér Skyfallu. V  nové bondovce se bude muset nejzná-mější agent jejího veličenstva postavit minulosti a za pomoci série vodítek se dostává na stopu zločinecké organizaci, která se nazývá SPECTRE. Cestu mu sa-mozřejmě budou ztěžovat různí členové organizace, jako například nájemný zabiják Mr. Hinx (Dave Bau-tista) nebo tajemný Franz Oberhauser (Christopher Waltz). Už jen díky těmto zvučným jménům to vypa-dá na pořádnou jízdu.

Premiéra: 11. 6. 2015Režie: Sam MendesObsazení: Daniel Craig, Christopher Waltz

STEVE JOBSAť jste jablíčkáři nebo ne, musíte uznat, že Steve Jobs je muž s velkým M ve světě technologií. Proto je po jeho smrti snaha zfilmovat jeho život velmi oblíbe-ným koníčkem spousty tvůrců. Poslední pokus s ná-zvem jOBS s Ashtonem Kutcherem v hlavní roli nebyl žádný velký úspěch, a tak se do vousů a brejliček pro-tentokrát vžije Michael „Magneto“ Fassbender, který v poslední době vystoupal v žebříčku slávy velmi vy-soko. Ale nejenom dobré obsazení naznačuje možný úspěch. Scénář si totiž vzal na starosti Aaron Sorkin, mág, který stojí například za facebookovským The Social Network nebo seriálovým hitem Newsroom. A to přesvědčí i mě, zarytého anti-jablíčkáře.

Premiéra: 12. 11. 2015Režie: Danny BoyleObsazení: Michael Fassbender, Kate Winslet

Page 70: Buď FIT léto 2015

70

ZÁVĚREM

Stručná historie časuStephen Hawking. Kdo by ho neznal. Kromě toho, že to je asi největší ži-jící vědec (i když měří jen asi 170 cm), tak je autorem mnoha vědeckých knih, jak odborných, tak pro laiky. Ti méně světa znalí jej můžou znát jako vedlejší postavu v  seriálu Teorie velkého třesku, ale hlavně jako hlavní postavou Oscarem oceněného filmu Teorie všeho, která vypráví právě o  Hawkingově životě.

Hawkingovi v  roce 1963 (když mu bylo 21 let) dia-gnostikovali Lou Gehringovu chorobu (amyotrofic-kou laterální sklerózu) a  předpovídali mu dva roky života... Nyní je Hawkingovi 73 let, má tři děti, dostal přes dva-cet vědeckých cen (Nobelova cena mezi nimi překvapivě není), ale dle mého názoru je jeho největším příspěvkem do vědeckého světa jeho snaha o  popularizaci vědy jako ta-kové. A  pokud někdo z  široké veřejnosti nějakou jeho práci zná, je to právě útlá knížečka Stručná historie času.

Hawking se v  knize snaží jednoduchým způsobem vy-světlit složité fyzikální principy, od Velkého třesku, přes kvarky a  gluony, až po jedenáctiroz-měrné prostory. Zaobírá se jak současnými teoriemi, tak těmi, které se později ukázaly jako nesprávné, nebo kterými se opovrhovalo již od začátku. A  jak už to je to ve vědě běž-né, tak i v Stručné historii času zůstává nějaký ten prostor pro religionistické otázky, protože kde nestačí lidské vě-dění, nastupuje Bůh.

Nejvíc mě ale z  knihy zaujal antropický princip k  vývoji vesmíru. Slabý antropický princip říká, že hodnoty základních fyzikálních konstant se nacháze-jí v takových rozmezích, které umožňují vznik inteli-gentního života. Stručně řečeno, aby se mohl někdo zeptat, proč existují ve vesmíru inteligentní bytosti, musí nejdříve existovat ve vesmíru inteligentní by-

tosti. Zato silný antropický princip zachází ještě dál a tvrdí, že vesmír se nutně vyvinul tak, aby se v něm mohly vyvinout inteligentní bytosti.

Na druhou stranu bych knize vyčetl jakousi nekonzis-tenci v tom, za jak vzdělaného považuje čtenáře. Na několika místech Hawking vysvětluje, co znamená zápis 1010, jinde ponechává docela složité poj-my nevysvětlené. Pro experta je, jak známo, velmi těžké se snížit na úroveň laika.

To je jeden z důvodů, proč mi připadá lepší například kniha od amerického profe-sora Michia Kaku s  názvem Fyzika nemožného. Autor v ní popisuje vlastně stejná téma-ta jako Hawking, ale o  něco srozumitelněji a  hlavně vždy ve vztahu k nějakému filmu či seriálu, což dělá knihu pro čte-náře zajímavější.

I  přesto je Stručná teorie času od Stephena Hawkinga dobrou volbou jak pro laiky, tak pro amatérské fyziky. Po-

kud byste ale stále váhali, pusťte si nejdřív skvělý film Teorie všeho, vyprávějící o  Hawkingově životě, s  Eddie Redmaynem v hlavní roli, nebo možná raději film Hawking, kde vědce ztvárnil tehdy ještě nezná-mý Benedict Cumberbatch. Oba filmy rozhodně stojí za to.

Tomáš Nováčekfoto: http://dokoran.cz

Page 71: Buď FIT léto 2015

71

ZÁVĚREM

Mensa úlohyCHRÁPAJÍCÍ SKAUTINa skautském táboře máme tři tábořiště, kde musíme vyřešit umístění stanů tak, aby se skauti v noci nerušili svým chrápáním. Stan musí stát vždy vedle stromu a nesmí sousedit s žádným jiným stanem, a to ani po diago-nále. Čísla na krajích udávají počet stanů v odpovídajícím řádku či sloupci.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

ÚLOHA 1 ÚLOHA 2

ÚLOHA 3

Page 72: Buď FIT léto 2015

72

ZÁVĚREM

MENSAZakreslete do diagramu cestu z levého horního rohu (označeného M v kruhu) do pravého dolního rohu (ozna-čeného A v kruhu). Cílem je, aby písmena po cestě – pokud je přečtete v pořadí, jakém je navštívíte – tvořila 13 krát slovo MENSA. Cesta může jít vodorovně, svisle nebo diagonálně a může se navzájem křížit. Každým políčkem musí procházet přesně jednou.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

ÚLOHA

Page 73: Buď FIT léto 2015

73

ZÁVĚREM

ŘešeníCHRÁPAJÍCÍ SKAUTI

MENSA

TEST

TEST1) 52) 23) 6

Page 74: Buď FIT léto 2015

74

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – BRONZOVÝ PARTNER