1. Bulletin abstraktUmleck centrum KonviktOlomouc20.21. kvtna 2013

2. esko - slovensk psychologick konference(nejen) o doktorandech a pro doktorandy20. - 21. 5. 2013 OlomoucISBN: 978-80-244-3485-8 3. Organiztor konferenceKatedra psychologie, Filozofick fakulta, Univerzita Palackho v OlomouciPartnei konferenceContexoesk asociace student psychologie - ASP, o. sFilozofick fakulta, Univerzita Palackho v OlomouciNakladatelstv PortlPsychologick stav Akademie vd esk republiky - asopis eskoslovenskpsychologie 4. 4Programov vbor:Mgr. Ale Neusar, Ph.D.Mgr. Miroslav Charvt, Ph.D.PhDr. Martin Dolej, Ph.D.PhDr. Denisa JanekovMgr. Martin Kupka, Ph.D.PhDr. Eva MaierovPhDr. Veronika OenkovPhDr. Mgr. Roman Prochzka, Ph.D.PhDr. Martin Seitl, Ph.D.Mgr. Ondej SkopalPhDr. Jan mahaj, Ph.D.Fotografka:Kateina MankovZtitu nad letonm ronkem konference pevzali:doc. PhDr. Ji Lach, Ph.D., M.A.dkan filozofick fakulty Univerzity Palackho v Olomoucidoc. Mgr. Ji pika, Ph.D.prodkan pro vdu a vzkum filozofick fakulty Univerzity Palackho v OlomouciOrganizan vbor:PhDr. Martin Dolej, Ph.D.PhDr. Denisa JanekovLuk FrancKateina MankovKristna MedalovMgr. Lucie MoudrPhDr. Martin Seitl, Ph.D.Mgr. Ondej SkopalLucie Vavrysov 5. 5Msto konnUmleck centrum Konvikt, Univerzitn 3, Olomouc 771 80Barokn budova bvalho jezuitskho konviktu je jednou z nejstarch soustolomouck univerzity. Po jej nron a velkorys rekonstrukci zskala UniverzitaPalackho prostorn historick komplex s mnoha originlnmi prostorami. Ptumnovdnch a umnovchovnch kateder filozofick a pedagogick fakulty takdostalo nov posluchrny, ateliry, studia, reprezentativn konferenn sly promezinrodn setkn a pracovny pro sv studenty a pedagogy. Historick cent-rum Olomouce bylo souasn obohaceno o dal stedisko vzdlanosti, kultury aumn.Umleck centrum Univerzity Palackho nen jen pracovitm urenm vucea vzkumu, ale je zapojeno do kadodennho kulturnho a umleckho ivota.Osobnosti a soubory zde vystupujc jsou spojeny s odbornm zamenm zdej-ch pracovi a s jejich styky s umlci a odbornky z esk republiky i ze zahrani-. Olomouan a turist zde navtvuj filmov a divadeln pedstaven,koncertyvkoncertn sni v Kapli Boho Tla i vstavy instalovan v rozlehlch chodbch.Umleck centrum UP je oteveno i o przdninch pro konn letnch kol, diva-delnch pehldek a vtvarnch plenr.Pednkov mstnostiPhD existence III. (2013)Hlavn slMstnost slo 109 - Auditorium Maximum(1.patro)Pednkov a workshopov mstnostiMstnost slo 225 - Velk posluchrna(2.patro)Mstnost slo 226 - Mal posluchrna(2.patro) 6. 6Doprava na msto konferenceUmleck centrum Konvikt se nachz v centru Olomouce (Univerzitn 3, Olo-mouc).Z autobusovho ndra jede tramvajov linka . 4, vstupn stanice NmstRepubliky.Z vlakovho ndra jede tramvajov linka . 2, 4, 6, vstupn stanice NmstRepubliky.Pot po cca 5 minutch p chze dorazte do Umleckho centra Konvikt.Placen parkovit naleznete hned na Nmst Republiky nebo v podzemnm,krytm parkoviti Hanckho pluku 1153/4,Olomouc.Doprava k Jazz Tibet klubuOd hlavnho ndra tramvajovou linkou 2, 4, 6, vstupn stanice Koruna, kdeprobhne veern program konferenceChcete-li se nco dozvdt o pamtkch Olomouce, pouijte nsledu-jc QR cody: 7. 7Veern program pro astnky konferencePrvn den konference, v pondl 20. 5. 2013, probhne od 19:00 spoleensk pro-gram. Samotn restaurace Jazz Tibet bude otevena pro astnky konference od18:30.V Jazz Tibet klubu vystoup kapela Live music superheroes:Energick smr gypsy swingu a jazzu v podn akordeonu, housl a djembe... mu-zikanti, kter mete potkat hrajc na ulici s kloboukem, v parku pod stromemnebo na veernm jamu v hospdce. 8. 8Slovo vodemVen kolegyn, ven kolegov, mil ptel na konference,vtejte na ji tetm ronku tohoto nejen psychologickho odbornho setkn ur-enho nejen pro doktorandy. Tmto stylisticky ponkud krkolomnm vyjde-nm chceme podpoit mylenku spoluprce mezi pbuznmi obory a tak mezigeneracemi akademik. Jsme t rdi, e se nm letos opt podailo zajistit i astnkolika zahraninch host.Dky va neutuchajc aktivit a zjmu prezentovat vsledky vaeho bdn jsmemohli poskldat zajmav program. Konferenci zahajujeme dvma bloky inspiru-jcch pspvk o vzkumu v psychoterapii. Pot je v hlavn linii zaazen blok ne-souc vmluvn nzev PhD Existence, kter je uren pro reflexi samotnho stu-dia PhD. Druh den na nj navazuje tma Vzdlvn V student, kde memesdlet sv pedagogick zkuenosti s vukou a vedenm pregradulnch student.Mnoho pspvk se poskldalo do pestr palety oznaen jako Varia. I zde jsmese snaili o nalezen tematickch pojtek a podobnost tak, aby se posluchai moh-li lpe orientovat, take i v tchto tematicky rozmanitch blocch lze vysledovatlinii spe klinickou a linii spe pedagogickou. Zda se nm to podailo nebo ne,to u nechme na vem posouzen. Va pozornosti by rozhodn nemlo uniknouttrio pipravench workshop, kter zahajuje dialogick jednn s vnitnm part-nerem. Vdruhm se dozvte vce o procesu tvorby disertace a ve tetm se nauteefektivn publikovat. Druh den konference bude paraleln s stnmi pspvkyprobhat ve dvou blocch i kvalitn obsazen sout poster, jej vsledky vy-hlsme pi slavnostnm ukonen. Pokud jste jet nepispli svm vtvorem dosekce umleck tvorby inspirovan ivotem doktorand, mete to jet napra-vit tak, e bhem prvnho dne konference donesete a nahlste na registraci svdlko. Me se jednat o vtipy a komiksy, ale t o vai lyrickou i epickou poezii,grafiky, malby, plastiky, videospoty nebo dokonce performance. Ve by mlo btinspirovno tmatem PhD existence. Nvtvnci konference pak budou hlasovato nejsympatitj i nejvtipnj vtvor, kter bude takt pi slavnostnm ukon-en ocenn. 9. 9Hlavnm clem nadchzejcch dvou dn je vzjemn sdlen zkuenost a navazo-vn znmost, z nich mohou vzejt i zajmav monosti spoluprce. Vme, estejn jako v minulch dvou roncch udl organizan vbor maximum pro to,abyste se i do tetice ctili na konferenci a jejm doprovodnm veernm programuco nejlpe. Pejeme vem dobrou nladu a inspirativn zitky!Za organizan vbor konferenceMiroslav Charvt 10. 10Katedra psychologie FF UP vOlomouciKatedra psychologie Filozofick fakulty je odborn pracovit Univerzity Palack-ho, kter je druhou nejstar univerzitou v eskch zemch. Historie olomouckhovysokho kolstv zan r. 1566 zzenm jezuitsk koleje, kter o est let pozdjizskala prva jako jin evropsk univerzity. Novodob historie univerzity se da-tuje od roku 1946, kdy dolo k obnoven jej innosti. V dnen dob m univer-zita osm fakult, kter navtvuje vce ne 21 tisc student. Svm dominantnmpostavenm dv Univerzita Palackho historick Olomouci charakter typickhouniverzitnho msta. Atraktivn prosted s tarobylho msta a jeho inspirujckulturn duch se dopluj s modernmi metodami bdn, kter vdeck pracovi-t fakult nabzej.Katedra psychologie se profiluje ve tech zkladnch okruzch: vzdlvn vdecko-vzkumn aktivity praktick vukaKatedra psychologie nabz nkolik odlinch forem studia oboru psy-chologie: Bakalsk jednooborov prezenn studium; Magistersk jednooborov prezenn studium; Bakalsk kombinovan studium; Magistersk navazujc kombinovan studium; Postgraduln studium (klinick psychologie a pedagogick psycholo-gie).Vedle zkladnho vzdln v psychologickch vdch katedra nabz programyceloivotnho vzdlvn (psycholog ve zdravotnictv, psychologie pro uite-le stednch kol, prce kolnho specialisty na S a S, postgraduln vzdln 11. 11v dopravn psychologii, zklady krizov intervence pro poradensk pracovnky vekolch a dal) a kvalifikan programy (rigorzn a habilitan zen).Vsouasnosti se na katede e mimo jin tato vzkumn tmata: Adiktologie Alternativy k ptifaktorovmu modelu osobnosti Individuln a skupinov zkuenost v pracovnm prosted Inteligence a tvoivost Lidsk faktor v doprav Mobbing vR Osobnostn charakteristiky kolnho psychologa a jeho pozice ve kole Rodina a partnersk vztahy Spnek a snn Speciln diagnostick metody Speciln terapeutick techniky, terapie duevnch poruchBli informace o katede psychologie FF UP se dozvte na webovchstrnkch:www.psych.upol.czKontaktn adresa:Katedra psychologieFilozofick fakultaUniverzita Palackho v OlomouciKkovskho 10771 80 OlomoucTel: +420 585 633 501E-mail: psychologie@upol.cz 12. 12ESK ASOCIACE STUDENT PSYCHOLOGIEASP, o.s. - esk asociace student psychologie - je obansk sdruen psobcna celosttn rovni. V souasn dob m sv poboky v Praze v rmci Karlovy uni-verzity, v Brn pod Masarykovou univerzitou a v Olomouci na Univerzit Palack-ho. Svm psobenm nejen e sdruuje budouc psychology z tchto kol a dalchpidruench kateder, kte by se jinak teba ani nepotkali, ale hj i jejich zjmya podporuje jejich seberealizaci. lenov se tedy mohou rozvjet nap. prosted-nictvm vzdlvacch kurz, workshop a jinch akc, nebo i skrz vlastn iniciativuv organizaci. Dle ASP pod a podl se na organizovn mnoha udlost, au se jedn o Vnon verek, studentsk vmny nebo prv kurzy, kter jsouuren pro vechny studenty, a to nejen z oboru psychologie. Kadoron v rmciASP tak probh celosttn konference. V beznu roku 2013 se uskutenil jejjubilejn X. ronk, jeho tmatem byla Svoboda mylen s podtitulem Kreativita(ne)vednch dn. ASP vneposledn ad spolupracuje s mnoha profesionlnmipsychologickmi asociacemi jak v echch MPS, UPA a dal), tak mezinrodn(EFPA), a je tak lenem Evropsk Federace studentskch Psychologickch Aso-ciac (EFPSA). Navc, protoe praxe nen nikdy dost, dky rznm projektm dvstudentm tak monost rozvinout svou vlastn profesn zkladnu.Informace o asociaci a jej innosti naleznete na www.caspos.cz 13. 13Program konferencePondl 20. 5. 20139:30 - 9:45 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro) Slavnostn zahjen konference Modertor: Mgr. Miroslav Charvt, Ph.D. Doc. PhDr. Ji Lach, Ph.D., M.A. Dkan Filozofick Fakulty UP Doc. Mgr. Ji pika, Ph.D. Prodkan pro vdu a vzkum Filozofick fakulty UP PhDr. Mat ucha, Ph.D. Vedouc Katedry psychologie FF UP PhDr. Martin Dolej, Ph.D. Organizace konference9:45 - 11:15 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro)Vzkum v psychoterapii I.Modertor: Ale NeusarMaria Luca (60 min)Researching psychotherapy and counselling psychologyTrainee Counselling Psychologists & Psychotherapists atti-tudes & reactions to sexual attraction in therapy: A groundedtheory studyMarek VrankaBariry kritickho mylen v psychoterapii 14. 1411:15 - 11:30 Pedsl Auditoria Maxima (1. patro) Pestvka a oberstven11:30 - 13:00 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro)Vzkum v psychoterapii II.Modertor: Roman ProchzkaMaria LucaTherapeutic activities and psychological interventions by co-gnitive behavioural and psychodynamic therapists workingwith medically unexplained symptoms: A qualitative studyMichal evelek, Roman HytychRozvoj dovednost formulace ppadu u frekventant Vcvikuintegrace vpsychoterapiiMarek Mal, Martin KupkaVzkum terapie tmou - aktuln stav vzkumu Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro) Varia Modertor: Ondej Skopal Ji Tma Vznam volnoasovch aktivit na psychiku dtte Alena BerkovDiagnostick kompetence pedkolnch pedagog jako proste-dek intervence odklad koln dochzkyVeronika PlachFunkn gramotnost a jej souvislosti v pedkolnm vkuVeronika vecovPartnersk vztahy oima k se sluchovm postienm 15. 1513:00 - 14:30 Obdov pauza - Lunch14:30 - 16:00 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro)PHD Existence Modertor: Jan mahajMiroslav Charvt, Ale NeusarPhD Existence v esk republice a na SlovenskuKamila BeovO tom, ako robm PhD. o PhD. Prbeh auto/etnografickhovskumuDagmara BacovKam smeruj karirne drhy PhD. absolventov? Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro)VariaModertor: Roman ProchzkaBarbora Kiczkovuplkov teria a jej monosti vyuitia ako transteoretickhomodelu v rmci psychoterapieAlice Pulkrabkov, Denisa DokulilovRehabilitace kognitivnch funkc u neurologickch pacientMartin SlabNavozovn hypnzy pomoc fotografi Mstnost slo 226 - Mal posluchrna (2. patro)WORKSHOP I. Josef Nota, Magdalena Markov Dialogick jednn s vnitnm partnerem 16. 1616:00 - 16:15 Pedsl Auditoria Maxima (1. patro) Pestvka a oberstven16:15 - 18:00 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro) Varia Modertor: Jan mahajEstera KvrovKoncept pozitvnej devicieLenka rmkovSpokojenost s vlastn postavou a idel krsyJitka TauovZkoumn vlivu osobnostnch rys a jinch faktor na akultu-ran stresOndej Skopal, Martin DolejReere a analza osobnostnch invent a dotaznk pro do-spvajc a jejich souvislosti s rizikovm chovnm Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro) Varia Modertor: Martin DolejKlra Mach, Daniel Dostl, Olga PechovPostoje ke smrti a nboensk pesvdenGabriel BankRozvoj posttraumatickej stresovej poruchy (PTSD) pri onkolo-gickch ochoreniachKristna HaklovPorovnn resilientnch faktor u rodi dt se zrakovm po-stienm a u zrakov postiench rodi - pedstaven proble-matiky disertanho zmru 17. 17Stanislav SudaNedirektivn veden dialogickho jednn s vnitnmi partnery Mstnost slo 226 - Mal posluchrna (2. patro)WORKSHOP II. Ale Neusar Proces tvorby disertace od B do Y.19.00 Spoleensk veer v Jazz Tibet klubu 18. 18ter 21. 5. 20139:00 - 10:30 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro) Varia Modertor: Martin DolejMartina Flepov, Panajotis Cakirpalogluasov perspektiva a vnman vlastn zdatnost v procesu kari-rovho rozhodovnHana LukovMravn usuzovn v kontextu profi-volbyrka AlfldySyndrom vyhoen eskch a nmeckch manaer pracujcchv zahrani a v jejich domovskch kulturch Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro) Varia Modertor: Miroslav CharvtKarel Flaka, Panajotis CakirpalogluVliv charakteristiky hudebnch podnt na subjektivn asovouzkuenostLucia HargaovProblmov sprvanie absolventov reedukanch centier fenomenologick analzaEva Maierov, Miroslav CharvtHrsk karira a jej dopady u klient specializovanch odd-len psychiatrickch leben 19. 19 Mstnost slo 226 - Mal posluchrna (2. patro)WORKSHOP III.Michal Miovsk, Lenka ablovPlnovn a realizace vstup vzkumnho projektu: workshopk publikan teorii a praxi pro mlad zanajc akademick pra-covnky(kon 11:50)10:30 - 10:45 Pedsl Auditoria Maxima (1. patro) Pestvka a oberstven10.45 - 12:15 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro) Vzdlvn V student Modertor: Miroslav CharvtJan VotavaPota experimenttorem, vdec bez prce. Metodologick po-uen z parapsychologieEva LiterkovPrimrn zdroje ve vuce v pregradulnm studiu aneb jak pro-pojit metodologii nap celm kurikulemJan MareVeden diplomovch prac jako specifick vzkumn sebezku-enost 20. 2010.45 - 12:15 Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro) Varia Modertor: Denisa JanekovMria Jenikovavorukos, vybran osobnostn charakteristiky a figurlnatvorivos tudentov vtvarnho umeniaVladimr emaDynamick testovanie intelektovch predpokladov - princpy,monosti a limityZuzana LaluhovKreativita ako pozitvny mentlny a sociokultrny fenomn Pedsl Auditoria Maxima (1. patro)Posterov sekce I.Povinnost autor je tminutov stn prezentace poster b-hem tohoto bloku.Ivan Baglja - Uspokojujeme potreby tudentov?Veronika Blhov, Anna Kucharsk - Porozumn es-km vtm rzn gramatick komplexity u dt s rodinnm ri-zikem pro vznik dyslexie a u dt s SLI v porovnn s bn sevyvjejc populacHelena Franke - Rodinn gramotnostn prosted slovenskyhovocch dt s rznmi kognitivn-jazykovmi profilyMarta Gaparkov - Monosti mapovania sebaobrazu po-mocou psychosmantickch metdKristna Hoskov, Martin Lebych - Diagnostika inter-personln decentrace u osob se schizofreni prostednictvmTematicko apercepnho testuMiroslava Kverov - Percepcie interaknho tlu uiteovvysokokolskmi tudentmi 21. 21Zdenk Krpoun - Svt vdy a svt jej popularizace: jak sevzjemn pekrvaj a zrove odliuj z perspektivy studentpsychologieJana Krkov - zkos u det a ich subjektvn vnmanievzahov vrodineMarcel Martonik - Overenie psychometrickch vlastnostDynamickho testu profesijnch zujmov (DTPZ)V tto dob bude probhat hodnocen prezentovanch posteruv rmci soute.12:15 - 13:30 Obdov pauza - Lunch13:30 - 15:00 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro) Vzdlvn V student Modertor: Ale NeusarBirgit Leidenfrost (45 min)Supervised Orientiation Tutorial: Small group support forfirst-year studentsEva LiterkovJak uit studenty efektivn se uitJan MareRozdly ve vuce kurz pro studenty psychologie a studenty ji-nch obor Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro) Varia Modertor: Veronika OenkovMonika LikovVztah suicidlnho chovn a sociln opory 22. 22Daniel Durk, Dagmar BreznokovPorovnanie vskytu vznamnch udalost medzi osobami s de-presvnou poruchou a kontrolnm sboruJana tefnikov, Robert MthDefenzivita v MMPI-2. Prspevok k tandardizcii slovenskejverzie MMPI-2 Pedsl Auditoria Maxima (1. patro)Posterov sekce II.Povinnost autor je tminutov stn prezentace poster b-hem tohoto bloku.Mria Podmajersk - Overovanie psychometrickch cha-rakteristk slovenskej verzie dotaznka ERI (EnvironmentalResponse Inventory)Eva Reichelov - Predikcia kolskho vkonu statickm a dy-namickm zisovanm inteligencie a kognitvnych schopnostZuzana Sedlkov, Jn Prako - Osobnost depresivnch jedin-c v remisiGabriela ebokov, Denisa ukolov - Percipovanfunknos rodinnho systmu u adolescentov v kontexte veku,pohlavia a vierovyznaniaZita Kitty irilov - Sebapokodzovanie a vnmanie vlastn-ho telaJan mahaj, Ester romov - Self rozumov nadanch dta teoreticko-vzkumn rozmrPavla Tekov - Karirov poradenstvo pre vysokokolkov- diagnostika a rozvoj potenciluJana Turzkov, Tom Sollr, Gabriela VrsovAspekty validity sebavpovede a pozorovania zkosti u paci-entovV tto dob bude probhat hodnocen prezentovanch posteruv rmci soute. 23. 2315:00 - 15:15 Pedsl Auditoria Maxima (1. patro) Pestvka a oberstven15:15 - 16:15 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro) Varia Modertor: Eva MaierovAlena PikhartovSvatba? Jo, ale pro...Romana ihlavnkov, Ivan H. TufJa som predsa dobr lovek! - vplyv objektvneho sebauvedo-movania na morlne rozhodovanie Mstnost slo 225 - Velk posluchrna (2. patro) Varia Modertor: Veronika OenkovTereza Kuerov, Anna Kucharsk, Klra pakovRodinn riziko dyslexieMagdalna Gorkov, Ji afrMechanismy rozvoje dtskho tenstv a tensk gramot-nosti vrodin16:15 - 16:30 Mstnost slo 109 - Auditorium Maximum (1. patro)Slavnostn ukonen konference PHD existence IIIa vyhlen vsledk sout o nejlep komix a posterMartin Dolej & Miroslav Charvt & Ale NeusarOrganizan vbor si vyhrazuje prvo na ppadn zmny vprogramu. 24. AnotaceWorkshopyPIHLAOVN NA WORKSHOPY BUDE PROBHAT VDEN KONNKONFERENCE NA REGISTRACI. 25. 25WORKSHOP IDialogick jednn s vnitnm partnerem(Acting with the inner partner)Josef Nota, Magdalena MarkovJihoesk univerzitaDialogick jednn s vnitnm partnerem je disciplna, kter m performan cha-rakter, jedn se o experiment v oteven situaci. Studenti Jihoesk univerzityj prochzej v rmci ppravnho vzdlvn pro budouc pedagogickou profesi,piem zkladn tez je, e pedagogika je - podobn jako herectv - jednnm(Vyskoilov). Smyslem tto disciplny je vybudovn uritho stupn tzv. psy-chosomatick kondice. Dle prof. Vyskoila se jedn o jistou zralost, pipravenost,pohotovost a nkdy i potebu a chu veejn vystupovat, jednat, chovat se, pro-vat pmo, bezprostedn, spontnn, kreativn a produktivn, svobodn a odpo-vdn - ve zptn vazb zcela kvalitn. V dialogickm jednn nen lovk stavndo pedem pipravench situac, v nich mus jednat (nap. hran rol, inscenanpostupy apod.), nbr situaci svm jednnm sm vytv. Nsledn cel procesreflektuje formou psan a odevzdvan sebereflexe. Z odevzdvanch sebereflexlze usuzovat na to, jak subjekt tento zpsob studia vnm.dialogick jednn, experimentln vukaWORKSHOP IIProces tvorby disertace od B do Y(The process of dissertation production from B to Y)Ale NeusarFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucClem workshopu je inspirovat astnky k sepsn kvalitn disertace pi zdrnmpeit vech zastnnch osob. Dozvte se napklad: jak disertaci strukturovat;jak vst argument; jak napsat tak dlouh kus textu; jak spolupracovat a nemt 26. 26z toho problmy; jak nezapomenout na sv blzk; jak rozpoznat, e u to sta;jak ve spn dothnout; jak uiten software mete (ne)pouvat.psan disertace, struktura disertace, forma disertace, monosti argumentace, ti-me-managementWORKSHOP IIIPlnovn a realizace vstup vzkumnho projektu: workshop k pub-likan teorii a praxi pro mlad zanajc akademick pracovnky(Planning and implementation of outcomes of the research project:a workshop on the theory and practice of publishing for young begi-nning academics)Michal Miovsk, Lenka ablovKlinika adiktologie, 1 LF UK a VFN, PrahaWorkshop je uren pro studenty postgradulnho studia a mlad zanajc aka-demick pracovnky. Jeho clem je naznait jednoduch rmec pro lep vhleda orientaci v problematice asopiseckho publikovn. Tma bude rozvjeno jakz hlediska pravidel, kter jsou dnes v R oficiln dan (nap. RIV systm) a vy-adovan pro vkaz prce vdeckho pracovnka, tak z hlediska pravidel, kter nevdy jsou znm, jasn a srozumiteln zejmna u mladch vzkumnk. Clembude lep pochopen jak zachzet s plnovanm lnkem a dle eho se orientovatp vbru asopisu. Druh st workshopu bude vnovna praktickm aspektmaplikace zkladnch pravidel asopiseckho publikovn. Tet st se zam napraktick ukzky jednotlivch typ lnk a diskuzi nad konkrtnmi problmyv tto oblasti.Grantov podpora: NETAD (Sovn vdecko-vzkumnch kapacit a clen roz-voj spoluprce mezi vysokmi kolami, veejnou sprvou,soukromm a nezisko-vm sektorem v adiktologii, reg. . CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK)publikovn, typy lnk, normy asopis, etika vzkumu 27. Anotacestn sdlen 28. 28Bariry kritickho mylen v psychoterapii(Barriers to critical thinking in psychotherapy)Marek VrankaFilozofick fakulta Univerzita Karlova, PrahaPspvek v prvn sti obecn identifikuje faktory, kter brn dsledn aplikacivdeck metody a princip kritickho mylen v oblasti psychoterapie. Tyto fak-tory existuj jak na stran klient odmtajcch smit se s neexistenc spolehlivcha vysoce innch terapeutickch prostedk v ppad uritch diagnz, tak nastran terapeut podlhajcch kognitivnm zkreslenm, kter u nich vyvolvajneopodstatnnou iluzi odbornosti. Nsledn jsou tyto jevy demonstrovny napraktickch pkladech tzv. facilitovan komunikace a terapie pevnm obje-tm. Zvrem pspvku je doporuen, e akoliv je chovn klient i terapeutpochopiteln i vysvtliteln, nemlo by bt pasivn akceptovno, nbr je po-tebn vyvinout snahu o jeho korekci vhodnm zpsobem informovn klient aedukac terapeut.pseudovda, nepodloen psychoterapie, iluze odbornostiasov perspektiva a vnman vlastn zdatnost v procesu karirovhorozhodovn(Time perspective and decision-career self-efficacy)Martina Flepov, Panajotis CakirpalogluFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucClem pspvku je prezentovat mon souvislosti mezi obecnou i specifickouvnmanou zdatnost v oblasti karirovho rozhodovn a asovmi perspektiva-mi. Vnman vlastn zdatnost se zabv pesvdenm lid o vlastnch schopnos-tech uspt a kontrolovat sv fungovn a udlosti, kter se dotkaj jejich ivota.V tomto ppad se jedn o rozhodovn o budouc karie. asov perspektivyjsou tendence k mylen, ctn a jednn, kter prosazuj v na innosti, hledncl i novch zkuenost, v rozvjen mezilidskch vztah, pijmn rizik a takv opoutn nkterch pozic i v uvaovn o ztejch starostech i nadjch. V- 29. 29zkumn soubor: 120 student psychologie. Metody: CZ-ZTPI, CDSES-SF, DOVE.Vsledky: Ze vech sledovanch subkl se jako nejvznamnj projevila budoucasov perspektiva. Tato subkla toti pozitivn korelovala nejen s obecnm vn-manou vlastn zdatnost, ale tak tm se vemi subklami a celkovm specific-kou vnmanou zdatnost v oblasti profesnho rozhodovn. Zd se, e lid z naehosouboru, kte maj dobe rozvinutou budouc asovou perspektivu, v ve svuplatnn v oblasti budouc profese vce ne jin. Mon implementace do praxebudou diskutovny.asov perspektiva, vnman vlastn zdatnost, karirn rozhodovn, time per-spective, self efficacy, carrier decisionDefenzivita v MMPI-2. Prspevok k tandardizcii slovenskej verzieMMPI-2(Defensiveness in MMPI-2. Adaptation of MMPI-2 on Slovak norma-tive sample)Jana tefnikov, Robert MthFilozofick fakulta Univerzita Komenskho, Katedra psycholgie, BratislavaPrspevok predstavuje vsledky iastkovho vskumu projektu tandardizcie slo-venskej verzie MMPI-2. Autorka sa venuje interpretcii vybranch validizanchkl a ich konfigurcim v kontexte pouitia MMPI-2 u vzenskej populcie. Za-meriava sa na obraz defenzvnych a simulanch tendenci v protokoloch MMPI-2. Rzne profily zmernho skresovania vsledkov testu porovnva s profilminormatvnej vzorky slovenskej populcie. alej sa venuje monostiam vyuitiadotaznka MMPI-2 v oblasti vzenstva v SR.Grantov podpora: Grant UK/265/2013MMPI-2, tandardizcia, kly validity, simulcia, disimulcia 30. 30Diagnostick kompetence pedkolnch pedagog jako prostedek in-tervence odklad koln dochzky(Diagnostics competence of pre-primary teachers as the means of po-stponement of compulsory school attendance intervention)Alena BerkovPedagogick fakulta Univerzita Palackho, Katedra primrn a preprimrnpedagogiky, OlomoucZahjen povinn koln dochzky pedstavuje klov obdob v ivot dtte. Dtse dostv do zcela novch rol, s nimi souvis nov situace a koly. M-li dtroli kolka zvldnout bez vtch problm, je teba, aby bylo na kolu piprave-n. V poslednm desetilet se stle setkvme s vysokou etnost odklad povinnkoln dochzky, tm se dostv dan problematika nejenom do pozornosti od-bornk, ale i Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy esk republiky. Ped-kladatel projektu pmo navazuj na vsledky vzkumu realizovanho v rmciprojektu GA R hl. eitelky Evy melov Pipravenost dt k zahjen povinnkoln dochzky v kontextu souasnho kurikula. (2009 - 2012). Vzkum ukzalmimo jin i monosti een dan problematiky, jednou z nich je zamen se navasnou pedagogickou diagnostiku v podmnkch matesk koly. Hlavnm clemtohoto projektu je navrhnout metodick (pedagogicko-diagnostick) materil sezamenm na pipravenost dt k zahjen povinn koln dochzky a eliminacippadnch problm, kter by mohly bt monmi pinami odklad povinnkoln dochzky.Grantov podpora: Podpoeno grantem SGS-IGA PdF_2013_028odklad povinn koln dochzky, povinn koln dochzka, dt pedkolnhovku, pedkoln pedagog, uitel primrn/elementrn koly, pedagogicko-psy-chologick poradna, diagnostick kompetence pedkolnho pedagoga, pedago-gick diagnostika 31. 31Dynamick testovanie intelektovch predpokladov- princpy, monosti a limity(Dynamic testing of intellectual assumptions- the principles, possibilities and limitations)Vladimr emaFilozofick fakulta Preovsk univerzita, Intitt psycholgie, PreovPrspevok poskytuje vhad do problematiky dynamickho testovania intelekto-vch predpokladov a jeho princpov sptnej vzby a citlivosti na pomoc. Dyna-mick testovanie porovnva s klasickm, statickm testovanm a poukazuje namonosti a limity dynamickho testovania intelektovch predpokladov v sas-nosti. Princp sptnej vzby definuje vkontexte dynamickho testovania a pre-zentuje zsady poskytovania sptnej vzby v krtkodobch dynamickch testoch.Na zklade analzy sasnch modelov a trendov v poskytovan sptnej vzbyprezentuje nov monosti skmania, chpania a jej poskytovania v dynamickomtestovan. Princp citlivosti na pomoc analyzuje z hadiska jeho reflektovania la-tentnej uebnej schopnosti, poukazuje na aktulne problmy a prezentuje mo-nosti alieho skmania tohto kontruktu.Grantov podpora: Tto prca bola podporovan Agentrou na podporu vsku-mu a vvoja na zklade zmluvy . LPP-0099-09dynamick testovanie, uebn schopnos, sptn vzba, citlivos na pomocFunkn gramotnost a jej souvislosti v pedkolnm vku(Functional literacy and its context in preschool age)Veronika PlachPedagogick fakulta Jihoesk univerzita, esk BudjoviceV pspvku pedstavm st svho disertanho vzkumu, kter je zamen nazjiovn funkn gramotnosti (pesnji funkn pre-gramotnosti) u dt ped-kolnho vku. Vchozm bodem je metodick materil vzkumu PISA (lohy promen tensk, matematick a prodovdn gramotnosti), kter je pouit pro 32. 32tvorbu zkouky funkn gramotnosti (FG) u pedkolk. Vlastn zkouka je po-stavena na prci s obrzky, nikoli s textem, ale struktura otzek bude analogicks testem PISA. Zamme se na zjiovn rovn dovednost zskvat informacez textu/obrzk, dovednost interpretovat prohldnut obrzek a dovednost ob-razov materil posoudit z obsahovho a formlnho hlediska a dt jej do souvis-losti s poznatky zskanmi z jinch zdroj. Stanoven rovn hodnocen zkoukybude oveno v pilotn studii. Vzkum bude mapovat ir souvislosti funkn gra-motnosti, zejmna pak rodinn a sociln zzem dt. Je plnovna druh fze ato zkouka FG na konci prvn tdy.funkn gramotnost, pre-gramotnost, zkouka, PISA, pedkoln vk, obrzekHrsk karira a jej dopady u klient specializovanch oddlen psy-chiatrickch leben(Gambling career and its impact on clients of specialised psychologi-cal sanatoriums department)Eva Maierov, Miroslav CharvtFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucPspvek pedstav design v souasn dob realizovanho vzkumu, jeho hlav-nm clem je nalezen souvislost mezi patologickm hrstvm a poruchami osob-nosti a vztahov vazby u hr. Dalm clem vzkumu je zmapovat zvanosta dsledky patologickho hrstv v oblasti psychologick, zdravotn, socilni trestn prvn. Vzkumn soubor t cca 100 klient ze t specializovanchoddlen psychiatrickch leben Krom, Opava a Bohnice. Autoi pedstavpedbn analzy dl sti dat zskvanch pomoc strukturovanch rozhovor.Pjde zejmna o specifick profily hrskch karir se zamenm na prbh hra-n, uvn dalch nvykovch ltek pi hran, vnmn prosted hernch mst, so-cilnho zzem hr a dal s tmto problmem zce souvisejc charakteristiky.hrsk karira, sociln a psychologick dopady, patologick hrstv, pobytovlba 33. 33Jak uit studenty efektivn se uit(How to teach students to learn effectively)Eva LiterkovFilozofick fakulta Masarykova univerzita, Psychologick stav, BrnoVme, jakm zpsobem se studenti u? Nejastji tak, e si opakovan za sebouprotaj uebn ltku, vn maj ppadn podtren pase, kter povauj zadleit. Nkdy si tak vytvej mylenkov mapy, shrnuj obsah ltky, nebo senavzjem s ostatnmi studenty zkouej. Vtina z nich vak povauje za neje-fektivnj metodu prv opakovan protn ltky. Navc, pokud jsou studentizkoueni jednou a dvakrt za semestr, a u se jedn o stn zkouku nebo test,studium obvykle probh nrazov v obdobch, kdy se sna vkrtkm ase naltdo hlavy co nejvce informac. Podporuje vak takov zpsob studia dlouhodobuchovn nabytch znalost? A jak jsou vbec rozdly mezi jednotlivmi uebn-mi styly napklad zhlediska nsledn schopnosti pout vdomosti vjinm kon-textu? Clem pspvku je pedstavit hlavn modely efektivnho uen a navrhnoutzpsoby, jakmi lze efektivn uen student podporovat.uebn strategie, modely efektivnho uen, podpora efektivnho uen studentJa som predsa dobr lovek! - vplyv objektvneho sebauvedomovaniana morlne rozhodovanie(Im a good person though! - Effect of objective self-awareness ontransgression)Romana ihlavnkov, Ivan H. TufFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucV ivote robme aj skutky, za ktor by sme sa hanbili. Pred inmi, ale aj pred se-bou sammi. Mono prve upriamenie pozornosti na svoje tandardy v momentekonania by mohlo znamena rozdiel medzi tm, i rozporupln skutok vykonme,alebo nie. Teria objektvneho sebauvedomovania (objective self-awarenes) ho-vor prve o procese, kedy na seba upriamen pozornos (self focused attention)vedie ku procesu sebaevalucie. Sebaevalucia (self-evaluation) me by induko- 34. 34van rznymi initemi, medzi ktor patr aj zrkadlo. Cieom tohto vskumu bolozisti, i prtomnos zrkadla me zni poetnos poruovania pravidla. Celkom82 participantom bolo povedan, e si mu s vzia jednu odmenu, ako poa-kovanie za vyplnenie vkonovho testu. Odmeny sa nachdzali v druhej, przd-nej miestnosti so skrytou kamerou. Kamera bola nastaven tak, aby osoby nebolomon rozpozna. V polovici prpadov sa v blzkosti nachdzalo nstenn zrkadlo.Zvideozznamu sme analyzovali, koko odmien si dan osoba v skutonosti vzala.Vsledky ukzali, e v prtomnosti zrkadla bola signifikantne niia poetnos po-ruovania danho pravidla (p=0,004), priom sme nezaznamenali rozdiely medzichovanm muov a ien (p=0,125). Tieto vsledky naznauj, e zrkadlo by mohloby vyuvan na zniovanie drobnej kriminality aj v benom ivote.objektvne sebauvedomovanie, dospel, poruovanie pravidla, zrkadloKam smeruj karirne drhy PhD. absolventov?(Where are the career paths of PhD. graduates going?)Dagmara BacovIntitt socilnych akultrnych tdi, Centrum vedy avskumu, Univerzita Ma-teja Bela, Bansk BystricaDoktorandsk ivot sa kadmu raz skon, ai u smiernou melanchliou, stra-chom, ale mnoh aj s nedokavosou vykroia vpred do sveta praxe. Ako sa dardriteom doktortov zo socilnych ahumanitnch vied zaradi do sveta mimoakademickej pdy, ale aj do nej samotnej na pozcich vedecko-vskumnch, ipedagogickch pracovnkov? Cieom prspevku je prezentova niekoko parcil-nych vsledkovkvalitatvneho vskumu vrmci medzinrodnho projektu PO-CARIM, ktor m za cie zmapova karirne drhy driteov doktortov zo soci-lnych ahumanitnch vied. Vprspevku odznie niekoko nzorov asksenostsdoktorandskm tdiom, akm spsobom doktorandi vyuvali monosti refor-movanho doktorandskho tdia, aako ahko/ako sa im dar uplatova svojevysokokolsk vzdelanie atitul vpraxi mimo akademickho prostredia.Grantov podpora: POCARIM (7. rmcov program)karira, PhD., spoloensk ahumanitn vedy, absolvent 35. 35Koncept pozitvnej devicie(Concept of positive deviance)Estera Kvrovstav vskumu socilnej komunikcie Slovenskej akadmie vied, BratislavaPrspevok sa zameriava na koncept pozitvnej devicie, ktor organizuje projektmojej dizertanej prce a je tie jednm z metodologickch vchodsk pre vskum,ktor budem v rmci svojho PhD realizova. Vo svojej prednke by som chcelapribli zaiatky svojho skmania, ktor som realizovala v konkrtnej marginali-zovanej komunite, kde psobm ako dobrovonk. Pozitvna devicia je koncepci-ou, ktor hovor o socilnej zmene. Ide o zvldnutie konkrtneho socilneho pro-blmu bez pouitia externch zdrojov. Rieenia je mon njs vo vntri komunitya to je to, o rob tento koncept pre ma pralivm. Zkladnm predpokladomje, e v kadej komunite sa nachdzaj udia alebo rodiny, ktorch praktiky asprvanie im umouj zvlda akosti, ktor ostatn lenovia aj napriek prstu-pu k tm istm zdrojom zvlda nedoku. Takto lenovia komunity sa potomnazvaj pozitvne deviantnmi. Tento prstup je pre ma zaujmav preto, leboby mohol sli ako nstroj pre pochopenie a rieenie problmov marginalizova-nch rmskych komunt.Grantov podpora: VEGA 2/0015/12pozitvna devicia, marginalizovan rmske komunity, vskumKreativita ako pozitvny mentlny a sociokultrny fenomn(Creativity as a positive mental and socio-cultural phenomenon)Zuzana Laluhovstav vskumu socilnej komunikcie Slovenskej akadmie vied, BratislavaPrspevok predstavuje kreativitu ako spoloensk fenomn, ktor sa stal teromnie len psychologickho bdania. o je vlastne kreativita? Existuje vbec? Akexistuje, ako ju rozpoznme, ak s jej prejavy? Sasn veda je presveden, eje schopn analyzova jej vvoj, podstatu i prejavy. Prspevok predstavuje kre- 36. 36ativitu ako komplexn a multidisciplinrny problm. Jednoznan vymedzeniepojmu kreativity je problematick, prspevok sa preto poksi analyzova tvorivosvo viacerch rovinch. Najm filozofickej a psychologickej, s cieom njs ich vz-jomn syntzu ako kov element edukanho procesu. Kladie si za cie odpo-veda na otzky, ak pozciu hr kreativita v sasnej kole a edukanom procese.Je kreativita jednm z hlavnch cieov, ktor edukcia sleduje? Mala by nm by?Ako sa kreativita prejav v aplikcii novch a neobvyklch rieeniach edukanhoprocesu?kreativita, edukan proces, sociokultrny fenomnavorukos, vybran osobnostn charakteristiky a figurlna tvorivostudentov vtvarnho umenia(Left-handedness, some personality characteristics and figural creati-vity of fine art students)Mria JenikovFilozofick fakulta Preovsk univerzita, Intitt psycholgie, PreovPrspevok pojednva o vskume zameranom na avorukos, osobnostn typol-gie a figurlnu tvorivos. Realizovan vskum mal dva ciele. Prvm bolo overenievzahov zloiek figurlnej tvorivosti- fluencie, flexibility, elaborcie a originalitya avorukosti, pravorukosti, extraverzie, introverzie, emocionlnej stability a ne-stability. Druhm bolo overenie rozdielov v skre figurlnej tvorivosti fluencie,flexibility, elaborcie a originality u avkov, pravkov, extravertov, introvertov,emocionlne stabilnch a nestabilnch jedincov. Pre zozbieranie dajov bola po-uit Skka laterality, Eysenckov osobnostn dotaznk EPQ-R - skrten verzia aTorranceho test figurlnej tvorivosti. Vskumn sbor tvorili tudenti vtvarnhoumenia v kombincii s estetikou a tie so slovenskm jazykom. Vsledky otvrdilitatisticky vznamn zporn vzah avorukosti a elaborcie a taktie tatistickyvznamn kladn vzah pravorukosti a fluencie.lateralita, avorukos, osobnostn charakteristiky, figurlna tvorivos 37. 37Mechanismy rozvoje dtskho tenstv a tensk gramotnosti vrodin(Mechanisms of reading in childhood and reading literacy develop-ment depending on home environment)Magdalna Gorkov1, Ji afr2Pedagogick fakulta Univerzita Karlova, Katedra Psychologie, Praha1; Sociologic-k stav AV R, v.v.i2tensk nvyky a vztah ke knize se formuj ji v pedkolnm vku a v tomtoohledu rodina stle pedstavuje primrn instituci v edukanm a socializanmprocesu rozvoje tenstv a tensk gramotnosti. Pspvek sleduje mechani-smus utven tenskch kompetenc dt ve tvrt td Z (vk 9 a 10 let)s vyuitm dat za R z mezinrodnho vzkumu PIRLS 2011. Zvltn pozornostje vnovna vlivu kognitivnho rozvoje dtte v pedkolnm vku (ran ten-sk socializaci), tj. vchovnm aktivitm rodi (pedtn, zpvn, ten znak,slovn hry apod.) a sociokulturnho zzem rodiny (vzdln, povoln rodi spo-lu s tenskm zzemm a preferencemi rodi) i jejich vzjemn provzanosti.Grantov podpora: GA UK1130313tensk gramotnost, ran tensk socializace, dtsk tenstv, ran kogni-tivn rozvojMravn usuzovn v kontextu profi-volby(Moral reasoning in the context of career-choice)Hana LukovPedagogick fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, PrahaKognitivista E. Turiel rozliuje ti domny lidskho rozhodovn: osobn, kon-venn a morln. Profi-volba zgymnzia je podle veho primrn volbou osobn.Je vak zjevn, e zbyl dv domny jsou vn tak zastoupeny a hraj svou dle-itou roli. Clem tohoto disertanho projektu je pedevm najt mon odpovdina otzky, jak se me projevovat mravn usuzovn vprofi-volb a jak se proje- 38. 38vuje vdanch domnch. Pspvek bude vprvn ad prezentac vybranch kva-litativnch analz rozhovor sgymnazisty. Nezbytnou soust vzkumu je takodborn diskuse, kter spov pedevm vuchopen mravnho usuzovn. Jak setoti ukzalo, gymnazist vprofi-volb nee klasick morln dilemata ve smyslutradinho pojet morlky, jak ji popisuje nap. L. Kohlberg. Bylo tedy potebnvrmci kognitivismu nalzt teorii, kter roziuje pojet morlky nap. tak o zod-povdnost ksob sammu. Vsledky prvnch analz jsou tak konfrontovny mimojin tak steori R.A. Shwedera, kter prv stmto rozenm pojetm morlkypracuje.mravn usuzovn, adolescenti, morlka, profi-volba, kognitivismusNavozovn hypnzy pomoc fotografi(Evoking hypnosis using photografies)Martin SlabPsychiatrick lebna, KromTeoreticky vychzm ze strategick terapie Miltona H. Ericksona, kter vyuvalzejmna prolnn hypnzy a nehypnotick psychoterapie. Draz kladl na indivi-dualizaci a pozitivn orientaci, roli podvdom, nepm sugesce a neobvykl ko-ly. Pomoc hypnzy se snail ovlivnit nevdom roviny fungovn sclem oslabitbn vedn nastaven a zbavit klienta jeho rigidnch nauench vzorc mylena chovn. Erickson i jeho pokraovatel vymleli rzn individualizovan tech-niky navozen a rozvjen hypnotickho stavu. Ve sv praxi asto navazuji hypn-zu pomoc vybranch fotografi sclem potenho zmaten klienta a navozendisociace dky nevdommu hledn minulch zitk pipomnajc jm vybranmotiv obrzku. Ktomuto elu vyuvm sbrku fotografi, ve kterch dominujzejmna rozosten podnty, pedmty ve vzjemnm vztahu v prostoru a bodyfixujc pozornost klienta. Vzvru lnku nastiuji monost kvalitativnho v-zkumu pro oven innosti tohoto pstupu.hypnza, Milton H. Erickson, role podvdom, nepm sugesce, navozen transu 39. 39Nedirektivn veden dialogickho jednn s vnitnmi partnery(Non-directive guidance of dialogical acting with the inner partner)Stanislav SudaPedagogick fakulta Jihoesk univerzita, Katedra pedagogiky a psychologie,esk BudjovicePspvek na ppadovch studich objasuje (s pouitm sebereflex a videoz-znam), pro o disciplin mluvme jako o nedirektivn. Dialogick jednn neob-sahuje hodnocen ve znm podob. Hodnocen se neodehrv na kle vborna nevyhovl. Student je neustle veden a podporovn k vlastnmu experimen-tlnmu a veejnmu jednn v nepipraven situaci. Tma pokus nepodlhhodnocen - zkuenost nastv a zveejnnm jednn, mylenek a nslednoureflex. Student je podporovn k psan sebereflex (vetn vekerch pochybnost,nejasnost) a nslednmu poskytnut tchto sebereflex k diskuzi na zklad au-torskho ten. Stejn tak i k autorskm pokusm ve form tench text i dra-matickch tvar. Dky ppadovm studim je mono sledovat kvalitativn zmnupsan sebereflexe, ve videozznamech pak zmnu utven improvizovan situacea vlastnho jednn. Podstatnm znakem se jev objev vlastn dialoginosti, feno-mnu hry a piputn experimentu jako studijnho pedpokladu.Grantov podpora: GA JUdialogick jednn s vnitnmi partnery, sebereflexe, ppadov studie, vlastn dia-loginost 40. 40O tom, ako robm PhD. o PhD. Prbeh auto/etnografickho vskumu(Doing PhD about PhD. Story of auto/ethnographic research)Kamila BeovFakulta humanitnch vied Univerzita Mateje Bela, Intitt socilnych a kultr-nych tdi, Banska BystricaDoktorandsk tdium je, vzhadom na Bolonsk proces, kontituovan ako tretstupe vysokokolskho tdia, je najvym akademickm titulom, ak monov rmci univerzitnho vzdelania zska. Zrove s doktorandi/ky, poda eurp-skych politk, povaovan za mladch vskumnkov, ktor maj hra dleitrolu pri budovan Eurpskeho vysokokolskho i vskumnho priestoru; dokto-randsk tdium je tie rozhodujcou fzou pri budovan (nielen) akademickejkariry. Avak spja sa s nm mnoho paradoxov a problematickch miest, ktorreflektuj prve socio-vedn kvalitatvne vskumy. o ak doktorandsk prbe-hy rozprvaj in prbeh ako vlda, intitcie i kolitelia? Autorka sa na pozadteoreticko-metodologickej orientcie svojho dizertanho vskumu (realizova-nho vodbore etnolgia), koncipovanho ako feministick (kritick) etnografiadoktorandskho tdia, poksi prostrednctvom autoetnografickho prstupu,o reflexiu vlastnej akademickej drhy, ako aj socio-politickch kontextov, v kto-rch dnen doktorandsk tdium na Slovensku zava/prebieha.PhD., auto/etnografia, akademick drhaPartnersk vztahy oima k se sluchovm postienm(Relationships through the eyes pupils with hearing impairment)Veronika vecovPedagogick fakulta Univerzita Palackho, stav specilnpedagogickch studi,OlomoucPspvek s nzvem Partnersk vztahy oima k se sluchovm postienm se-znamuje se zmry vzkumnho eten, kter bude realizovno v rmci projektus nzvem Inician analza podmnek inkluze u osob se specifickmi potebami.V teoretick sti pspvek kategorizuje ky se sluchovm postienm na ky 41. 41nedoslchav, ky se zbytky sluchu, ky neslyc a ky ohluchl. Dle se zabvformami vzdlvn k se sluchovm postienm s akcentem na edukaci tchtok ve kolch pro ky se sluchovm postienm, specifiky osob se sluchovmpostienm, problematikou socializace a partnerskmi vztahy osob se zdravotnmpostienm obecn. V praktick sti pspvek popisuje zmry vzkumnho et-en, etapy realizace vzkumnho eten, clovou skupinu a vzkumnou metodu.Na zvr pspvek seznamuje s dlmi vsledky.kategorie k se sluchovm postienm, k se sluchovm postienm v zkladnkole pro sluchov postien, problematika socializace osob se sluchovm posti-enm, partnersk vztahy osob se sluchovm postienmPhD Existence v esk republice a na Slovensku(PhD Existence in the Czech Republic and Slovakia)Miroslav Charvt, Ale NeusarFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucPspvek pedstav monografii na tma PhD existence, kter vyla na konci lta2012 a kjejmu sepsn vedly i vlastn zkuenosti autor s doktorandskm studi-em. Knihu lze zdarma sthnout na webu Katedry psychologie FF UP v Olomoucihttp://www.psych.upol.cz/ v sekci monografie a sbornky. Jak to je bt dokto-randem i doktorandkou? Autoi monografie na podklad dat z dotaznkovchstudi a narativnch rozhovor zachycuj reflexe, oekvn, dilemata, zvldacstrategie a dramata student doktorskch studijnch program v oboru psycho-logie. PhD existence je pro mnoh i ivobytm a ppravou na budouc profesi.Tato pprava nemus bt snadn a ani zisk Ph.D. titulu nezaruuje automatickyuplatnitelnost. Kniha se proto vnuje tak tmatm (a uitenm tipm), jak seco nejlpe pipravit na tuto cestu od pijmacho zen (kam se hlsit) pes volbutmatu a kolitele, zvyovn klovch kompetenc, jako je vuka, prezentace, od-born publikovn, psan disertace i budovn vlastn nenahraditelnosti. Autoit chtj vyzvat ppadn zjemce ke spoluprci na dalm aktualizovanm vydntto publikace tak, aby byla uitenm prvodcem pro dal generace doktorand.Ph.D., doktorsk studium psychologie, PhD existence, disertan vzkum, psandisertace 42. 42Pota experimenttorem, vdec bez prce. Metodologick pouenz parapsychologie.(Computer as an experimenator, scientist without a job. Methodologi-cal lessons from parapsychology)Jan VotavaFilozofick fakulta Masarykova Univerzita, Katedra filozofie, BrnoPrce parapsycholog (vdc snacch se zkoumat monou existenci mimosmy-slovho vnmn a psychokineze) ji nejednou vedla k rozvoji metodologickchpostup, kter byly v sousednch oborech v dan dob tm neznm (tk se tonapklad meta-analzy i jinch statistickch technik). Ani v poslednch desetile-tch parapsychologie po metodologick strnce svj progresivn charakter neztra-tila - v tomto kontroverznm oboru byla (mimo jin) brzy a s vysokou pelivostzavedena potaov kontrola experiment. Pspvek zejmna na pkladu tzv.automatizovanho ganzfeld experimentu popisuje metody, pednosti i nevhodymaximln kontroly vzkumu a nsledn zkoum, jak daleko lze v tomto smrujet zajt a zda s pomoc tto otzky nenahlme do budoucnosti vdy. Jelikov souasn vdeck praxi stle zstv mnoho nedostatk, kter lze zavedenmzven kontroly mrnit, je diskuse o parapsychologii i z tohoto dvodu inspira-tivn.parapsychologie, metodologie, experimentovn 43. 43Porovnn resilientnch faktor u rodi dt se zrakovm postienma u zrakov postiench rodi - pedstaven problematiky diserta-nho zmru(Comparing resilient factors in parents of children with visual impair-ment and visually impaired parents - performance issues dissertationproject)Kristna HaklovPedagogick fakulta Univerzita Palackho, stav specilnpedagogickch studi,OlomoucNarozen dtte se zrakovm postienm pedstavuje pro rodinu dozajista vzniknov, msty velmi psychosociln nron ivotn situace. Rozhodne-li se dospljedinec se zrakovm postienm zaloit rodinu, potkv jej t mnoho psychic-kch i spoleenskch zmn, obas i tkost v tto oblasti. Je tedy patrn, e sejedn o zleitost komplexnjho rzu, kter pesahuje a proln hranice psobe-n jednotlivch humanitn zamench obor.resilientn faktory, rodiovstv, zrakov postien, disertan prcePorovnanie vskytu vznamnch udalost medzi osobami s depresv-nou poruchou a kontrolnm sboru(Comparison of the occurrence of important events among individu-als with a depressive disorder and a control sample)Daniel Durk, Dagmar BreznokovFilozofick Fakulta Univerzita P. J. afrika, Katedra psycholgie, KoiceAko je znme, vzniku depresvnej poruchy asto predbieha stresov udalos. Nvskum, ktor m dve asti, sa zaober takmito udalosami. V prvej asti, bolocieom nho vskumu zisti, ak vznamn situcie, ktor meme povaovaza stresov, sa vyskytuj u osb s depresvnou poruchou. Tieto udalosti sme zis-ovali obsahovou analzou anamnz tchto osb. V druhej asti porovnvamevskyt tchto situci s kontrolnm sborom. Porovnanm tchto dvoch skupnsme chceli zisti, i sa v kontrolnom sbore vyskytuj dan situcie menej, ako 44. 44na to poukazuje teria. Takto analza prina dve uiton informcie. Jednakzisuje, i sa v ivote osb s depresvnou poruchou vyskytuj aj in dleit situ-cie, na ktor sa bene vo vskume nepamt. Takisto, porovnanm s kontrolnmsborom prina informcie, i je tchto udalost v klinickej populci skutoneviac ako na to poukazuje teria.vznamn udalosti, depresiaPostoje ke smrti a nboensk pesvden(Attitudes towards death and the religious belief)Klra Mach, Daniel Dostl, Olga PechovFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucK men postoj ke smrti byl pouit Revidovan profil postoj ke smrti (The De-ath Attitude Profile-Revised), kter zahrnuje pt dlch kl, z nich dv mpozitivn postoje ke smrti, dv se zamuj na negativn postoje ke smrti a po-sledn kla zkoum neutrln postoje. Vzkumu se zastnilo 352 respondentz dospl nestudentsk populace. Regresn analza dat prokzala, e zdaleka nej-silnjm faktorem ovlivujcm postoje ke smrti je nboensk pesvden, ktermlo statisticky vznamn vliv na ti z pti sledovanch dimenz (strach ze smrti,vyhbn se smrti a ptelsk pijet smrti). U kly ptelsk pijet smrti bylzjitn takt rozdl mezi kesany a respondenty hlscmi se k jinm nboen-stvm. V pspvku budou diskutovny dal perspektivy vzkumu v tto oblasti.Grantov podpora: Realizace vzkumu byla umonna dky elov podpoe naspecifick vysokokolsk vzkum udlen roku 2013 Univerzit Palackho v Olo-mouci Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy R.nboenstv, smrt, postoje, spiritualita 45. 45Primrn zdroje ve vuce vpregradulnm studiu aneb jak propojitmetodologii nap celm kurikulem(Primary resources in undergraduate teaching: how to connect meth-odology through the whole curriculum)Eva LiterkovFilozofick fakulta Masarykova univerzita, Psychologick stav, BrnoJednm z hlavnch cl vukyna pregradulnm stupni studia psychologie je na-uit studenty metodologii, statistiku a psychodiagnostiku (Smolk, 2012). Klovje tak rozvjet kritick mylen jako zkladn schopnost orientace vzplav psy-chologickch poznatk, teori a nzor. Optimln by studenti mli bt schopnityto poznatky uplatovat ve vech psychologickch disciplnch. Problmem vakje, e napklad metodologie zstv asto izolovna pouze vrmci vuky, kterse j pmo zabv. Studenti se pak mohou potkat spotemi napklad jaknavrhnout vzkum, zhodnotit teorii nebo psychodiagnostickou metodu. Vyuitvznamnch studi ve vuce me pomoci v propojovn znalost zve zmn-nch discipln nap studiem. Pelomov vzkumn studie jsou navc ilustracemispojen originln hypotzy a jedinen metodologie, kter vedly (a stle vedou)krozvoji psychologie jako celku. Pro studenty je tak dleit ukzka pm ap-likace zvr psychologickch vzkum, a u do sfry psychologick praxe neboobohacen teorie. Clem pspvku je pedstavit monosti vyuit etby pvodnchstudi ve vuce na pregradulnm stupni studia psychologie. Pouity jsou pitomzdroje vychzejc ze zkuenost best practice ve vuce psychologie (nap. Perl-man, McCann, & McFadden, 1999) a ukzky literatury, kterou lze ktomuto elupout (nap. Banyard & Grayson, 2008).vznamn psychologick studie, primrn zdroje ve vuce, propojen metodologies ostatnmi pedmty 46. 46Problmov sprvanie absolventov reedukanch centier fenome-nologick analza(Problem behaviour of re-education centers graduates phenome-nological analysis)Lucia Hargaovstav vskumu socilnej komunikcie Slovenskej akadmie vied, BratislavaPrspevok prezentuje as vsledkov z vskumu absolventov a absolventiek re-edukanch zariaden, ktor bol zameran na tdium zvldania prechodu docivilnho ivota. V rmci vskumu boli zrealizovan rozhovory s absolventmi aabsolventkami reedukanch zariaden a tie boli zskan informcie o prostre-d reedukanho zariadenia. Cieom prspevku je na zklade analzy prepisovrozhovorov popsa a pochopi individulne prevanie a subjektvne kontruo-van chpanie svojej osoby a sprvania sa absolventov v ich ivotnom priestore.Konkrtne sa zameriava na fenomenologick analzu spsobu, akm si tto udiapo absolvovan prevchovy retrospektvne vysvetuj priny a okolnosti svojhoproblmovho sprvania. Pohad na seba je interpretovan v kontexte ich ivot-nej situcie, i u ide o situciu pred umiestnenm do reedukanho zariadenia,poas pobytu v om alebo po odchode z reedukanho zariadenia.Grantov podpora: Projekt KomPrax Iuventareedukan zariadenie, problmov sprvanie, absolventi reedukanch centierRehabilitace kognitivnch funkc u neurologickch pacient(Rehabilitation of cognitive functions in neurological patients)Alice Pulkrabkov, Denisa Dokulilovstedn vojensk nemocnice, Praha; Filozofick fakulta Univerzita Karlova,Katedra psychologie, PrahaRehabilitace kognitivnch funkc vyuv schopnosti uen a neuroplasticitymozku. Zahrnuje speciln postupy pro vhodnou stimulaci a trnovn nervovsoustavy, aby dolo k obnoven i zlepen funkce, ppadn byla zvolena vhod- 47. 47n kompenzan technika. Rehabilitace KF je dleitm lnkem v celostn pio pacienty s deficitem v kognitivn oblasti. Pspvek pedstavuje trninkov pro-gram rehabilitace kognitivnch funkc u neurologickch pacient v stedn vo-jensk nemocnici v Praze, kter funguje od roku 2009. Primrn je uren propacienty po traumatech mozku, cvnch mozkovch phodch, ndorech mozkunebo s neurodegenerativnmi onemocnnmi. Je sledovn efekt tohoto trninkuna profil kognitivnch funkc a celkov kvalitu ivota pacient pomoc neuropsy-chologickho vyeten ped trninkovm programem a po nm.rehabilitace, kognitivn funkce, neurologick, CMP, trauma, mozek, neurodege-nerativnResearching psychotherapy and counselling psychology TraineeCounselling Psychologists & Psychotherapists attitudes & reactionsto sexual attraction in therapy: A grounded theory studyMaria LucaHead of Reflections Research Centre, Regents College, LondonLiterature is largely descriptive, fragmented and lacking in depth on the lived ex-perience and especially attitudes of therapists on sexual attraction. There is sur-prisingly little research on the lived experience of trainee counselling psycholo-gists and psychotherapists attitudes and reactions to encountering sexual attrac-tion in their work. This study looked at developing a conceptual frame that captu-res participants attitudes and reactions to sexual attraction and implications forpractice and training. We were not aiming to check, through objective measuresthis internal reality against social reality. By exploring participants perceptionsin their everydayness we hoped to increase awareness and a better psychologi-cal understanding of the inner personal and professional life of trainees in theirstruggle to work with sexual attraction, a subject of much taboo in the field. Thedata informing our study was generated from semi-structured, qualitative inter-views focusing on the subjective realities of eleven trainees at an advanced levelof training. Participants received an information leaflet explaining the study andall signed a consent form agreeing to the use of material for publication. Partici-pation was entirely voluntary and participants were aware they could withdraw 48. 48from the study at any time. Unlike quantitative methods that rely on numbers,grounded theory (the study method) and other qualitative methods acknowledgethe value and meaning that a small number of interviews can produce. Thereforedata of eleven participants experiences was sufficient to enhance our understand-ing of the lived world of trainees and identify implications for counselling psy-chology & psychotherapy. Findings highlight trainees encounter of practice whensexual attraction is at play, both in terms of client and therapist sexual attraction.We will present the analytic, conceptual frame developed through core categoriesof experience. The findings will be discussed in their implications for counsellingpsychology and psychotherapy.trainee, sexual attraction, counselling psychology, psychotherapy, groundedtheory, tabooReere a analza osobnostnch invent a dotaznk pro dospvajca jejich souvislosti s rizikovm chovnm(Research and analysis of personality inventories and questionnairesfor adolescents and their relation with risk-taking behavior)Ondej Skopal, Martin DolejFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucHlavnm clem pspvku je podat celkov obraz o souasnm stavu v oblasti v-zkumu rizikovho chovn. V pspvku budou prezentovny vsledky a zvrypilotn studie, kter je zamen na monosti vasn diagnostiky osobnostnchcharakteristik jedinc, u kterch jsou ve zven me ptomny faktory pro vznikrznch zvislost a tendenc k rizikovmu chovn. Vzkumn soubor pilotn stu-die tvo ci ve vku 12-16 let. Testov baterie obsahuje vybran poloky tchtometod: SURPS, POSIT, HSPQ, NEO, AD, HaN, KUD, SPAS, STAI, BDI, SES,AS, AQ, ZTPI, UPPS, LAP-R a dal. Zvrem pilotnho eten je porovnn data vsledk pouitch metod a konkrtnch kl (nap. impulzivita, agresivita,hostilita, pecitlivlost, zkostlivost, pvtinost, neuroticismu aj.) v souvislostis prevalennmi hodnotami tkajcch se pedevm tchto forem rizikovho cho-vn uvn nvykovch ltek (konkrtn alkohol, tabk, marihuana), ikana,problmov chovn ve kole, kriminalita. 49. 49Grantov podpora: Podpoeno grantem SGS-IGA FF_2013_012psychodiagnostick nstroje, osobnostn charakteristiky, adolescence, rizikovchovnRodinn riziko dyslexie(Family risk of dyslexia)Tereza Kuerov, Anna Kucharsk, Klra pakovPedagogick fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, PrahaSpecifick poruchy uen jsou stle velmi aktulnm tmatem nejen ve kolska poradensk praxi, ale tak ve vzkumu. Nezasahuj toti do ivota dt jenz hlediska budovn samotnch kolnch dovednost (ten, psan, potn), n-br maj dopad na emocionalitu a osobnost dt, na jejich sociln vztahy a zapoje-n do vrstevnick skupiny.V poslednch letech je zejm trend pesouvajc pozor-nost od reedukace specifickch poruch uen k jejich prevenci. Zde jedleitmokamikem identifikace potenciln ohroenho dtte specifickmi obtemi, ato jet v dob ped zahjenm koln dochzky, co umouje nslednou realizacivasnch intervenc. Klademe si otzky, jak je mon tyto dti vyhledat, zda jevyhledvn spolehliv a kter kritria jsoupro identifikaci vhodn. Existuj rz-n pstupy k identifikaci tzv. rizika dyslexie.Pspvek seznamuje s fenomnemrizika, spovajc v rodinn zti (jsou i jin zdroje specifick zte). V pojmudt s rodinnm rizikem dyslexie jsou zahrnuty jak vlivy ddinosti, tak vlivyenvironmentln. Velk prostor je pak vnovn kritrim pro rozazovn dt kritrim, podle kterch lze v konkrtnch ppadech vyslovit podezen na mo-nou specifickou poruchu uen v budoucnosti. Jak se ukzalo v rmci vzkumnchprojekt ELDEL (Enhancing Literacy Development in European Languages)a GAUK (Variabilita vvoje poten tensk gramotnosti u dt srizikem vznikuspecifickch poruch uen), nemus vdy rodie sprvn toto riziko identifikovat,navctakexistuje velk variabilita v projevech - popsny budou charakteristickznaky rodin s rizikem dyslexie prostednictvm rodinnch pslunk a jejich od-linosti od nerizikov skupiny.Grantov podpora: GA UK . 364911, 2011-2013 (Variabilita vvoje poten te- 50. 50nsk gramotnosti u dt s rizikem vzniku SPU), Grant Evropsk komise FP7Marie Curie Action INT 2008-2012 No. 215961 (ELDEL, Enhancing Literacy De-velopment in European Languages, pracovn skupina WP2)riziko dyslexie, rodinn riziko dyslexie, specifick poruchy uen, prediktory dys-lexieRozdly ve vuce kurz pro studenty psychologie a studenty jinchobor(Differences in teaching psychology courses to psychology studentsand students with different specialization)Jan MareFakulta socilnch studi Masarykova univerzita, Katedra psychologie, Brno aIVDMRDiskusn pspvek vychz z reflexe osobn zkuenosti autora s vukou kurz pe-dagogick, vvojov a sociln psychologie na tech fakultch Masarykovy univer-zity. V pspvku bude pedstaven rozdl mezi vukou v kurzech v rmci oboro-vho studia psychologie a vukou pro studenty jinch obor. V ppad neoboro-vho studia budou srovnny pstupy tzv. malho psychologickho studia (vukazkladnch psychologickch discipln na rovni vodu do problematiky) a vukyzamen problmov (integrovan vuka koncentrujc se na vytven praktickyzamench psychologickch kompetenc).pregraduln vuka, vuka psychologie, kurzy psychologie v oborovm studiu,kurzy psychologie jako soust veobecnho zkladu 51. 51Rozvoj dovednost formulace ppadu u frekventant vcviku integra-ce v psychoterapii(Development of case formulation skills in trainees of training in psy-chotherapy integration)Michal evelek, Roman HytychFakulta socilnch studi Masarykova univerzita, Katedra psychologie, BrnoPsychoterapeutick formulace ppadu me poskytovat jak strukturu, tak flexi-bilitu, je jsou potebn k vlenn specifick dovednosti nebo teorie do Osobnhoterapeutickho pstupu, kter u sebe rozvjej frekventanti psychoterapeutickchvcvik. Osobn terapeutick pstup zahrnuje jak obecnj dovednosti formula-ce, tak teoretick modely, kter si frekventanti mohou upravovat podle svch po-teb. Pedstavme analzu formulac ppadu, kter vytvoili frekventanti Vcvikuintegrace v psychoterapii. Prezentovan koncepty jsou zaloeny na dvou letechanalzy, pi n vyuvme metody zakotven teorie. Specificky se zamme navvoj, kter prodlal postup analzy, a dsledky, kter to mlo na vsledky v-zkumu. Zapojenm dalho vzkumnka do analzy vznikly dva komplementrnpohledy na rozvoj dovednost formulace ppadu: hodnocen z pozic plnosti asjednocen.Grantov podpora: GAP407/11/0141 Utven integrativn psychoterapeutickperspektivy: analza vcviku integrace vpsychoterapiipsychoterapeutick vcvik, formulace ppadu, integrace, Osobn terapeutickpstup, Vcvik integrace v psychoterapii 52. 52Rozvoj posttraumatickej stresovej poruchy (PTSD) pri onkologickchochoreniach(Development of posttraumatic stress disorder (PTSD) in cancer)Gabriel BankFilozofick fakulta Preovsk Univerzita, Intitt psycholgie, PreovV prspevku je analyzovan problematika rozvoja posttraumatickej stresovejporuchy (PTSD) u pacientov s onkologickm ochorenm. Je opsan zaradenieonkologickho ochorenia medzi traumatick udalosti, ktor mu by prinourozvoja PTSD. Zrove s opsan pecifick onkologickho ochorenia, jeho lie-by a psychologickho prispsobenia sa pacienta na toto ochorenie. V lnku jepoukazovan na zvyujcu sa prevalenciu PTSD pri tomto ochoren. Analyzovana syntentizovan s poznatky o onkologickm ochoren, jeho liebe a poznatkyo posttraumatickej stresovej poruche, priom sa autor sna poukza na spojitosich uritch charakteristk vo vzahu k rozvoju PTSD pri tomto ochoren. V zve-re je poukzan na to, preo je dleit zisova rozvoj PTSD pri onkologickchochoreniach.onkologick ochorenie, psychologick prispsobenie sa na onkologick ochore-nie, posttraumatick stresov poruchaSpokojenost s vlastn postavou a idel krsy(Body image satisfaction and ideal of beauty)Lenka rmkovFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucSebepojet je jednm z pil utven osobnosti. Slokou vrazn ovlivujc se-bepojet je fyzick vzezen jedince (Grogan, 2000). Prv na vnmn proporcpostavy je zamen nsledujc vzkum. Vzkumn vzorek 5000 lid vyplnil ano-nymn internetov sebeposuzovac dotaznk tkajc se vnmn vlastnho tla. Provzkum byla pouita kla postav modernizovan kla Stunckard (Stunckard,1983) pipravena speciln pro tento vzkum (rmkov, 2013). Respondenti dlevyplnili daje o sob (nap. vk, rodinn stav, sexuln orientaci, vku, vhu). 53. 53eten bylo na internetovch strnkch dostupn ve tyech jazycch esky,slovensky, anglicky a nmecky. Prvn rovinou prbnch vsledk je posouzenspokojenosti se sebou samm u ir veejnosti ve vztahu k sociodemografickmukazatelm a druhou rovinou je vnmn sexuln atraktivity, a to jak vlastn, takatraktivity druhch lid.Grantov podpora: Podpoeno grantem SGS-IGA FF_2013_038sebepojet, kla postav, fyzick atraktivitaSupervised Orientiation Tutorial: Small group support for first-yearstudentsBirgit LeidenfrostFaculty of Psychology, University of ViennaAbout 500 students start studying psychology at the University of Vienna eachyear, but fakulty members to support this number of students are limited. TheFaculty of Psychology pursues different strategies on how to support so many stu-dents without the possibility of increasing personnel resources. These strategiesinclude providing information online, using e-learning activities (e.g. supplyingonline learning materials, using discussion forums and self-tests) or fosteringpeer feedback and support. From winter term 2007 to summer term 2010, theFaculty of Psychology implemented a voluntary peer mentoring program for first--year students which provided orientation and support to master the transitionfrom school to university. Due to the success of the voluntary course, the mento-ring program was integrated to the compulsory course Supervised OrientationTutorial (SOT) for first-year students since winter term 2010. During the firstterm of the psychology program students pass introductory lectures and SOT.While the lecture faculty to student ratio is 1:500, the SOT faculty to student ratiois 1:40 (there are 12 parallel courses). Furthermore, first-year students are divi-ded into small groups of about eight students. These groups are led by advancedstudents who work as so called student advisors as part of a seminar. In SOT, thestudent advisors are the students first point-of-contact concerning the psycho-logy program and discuss and also practice basic learning skills (e.g. information 54. 54literacy, time management) online and face-to-face with them. In this way, first--year students benefit from the student advisors personal experiences and theirspecific knowledge about the psychology program. Therefore, less support by fa-culty members is needed.Svatba? Jo, ale pro...(Wedding? Yes, but why...)Alena PikhartovPedagogick fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, PrahaPspvek seznamuje s disertanm projektem vzkumu mravnho usuzovnv mlad dosplosti, konkrtn v oblasti provho souit. Po vzoru Piagetovy aKohlbergovy metodologie byly respondentm pedkldny dilematick situaces nzvem Svetr, Zbava, Svatba, Nevra, Nsil, Manelsk veer a Okouzlen.Jednou z otzek vzkumu je, zda se li odpovdi respondent sezdanch a nese-zdanch. Pesnji zda se li manel a partnei v hledn een - tvorb nzoruna problematickou situaci z partnerskho ivota a ve zdvodnn svho een.Vsledky zpracovn odpovd na pedkldanou situaci Svatba ukazuj postojek manelstv a podoby pojet satku. Rozdly jsou nalezeny nejen mezi skupinousezdanch a nesezdanch respondent, ale i mezi jedinci uvnit pru. Nespornzajmav je i zjitn, e me bt rozpor mezi nzorem i postojem jedince a tm,jak ve skutenosti jedinec ije.mlad dosplost, mravn usuzovn, prov souit, dilema, satek 55. 55Syndrom vyhoen eskch a nmeckch manaer pracujcch v za-hrani a v jejich domovskch kulturch(Burnout of Czech and German managers working abroad and in theirdomestic cultures)rka AlfldyFilozofick fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, PrahaCl pspvku: Clem pspvku je porovnat vskyt syndromu vyhoen u eskch anmeckch manaer vyslanch nadnrodnmi firmami na dlouhodob pracovnpobyty do zahrani. Bude posuzovno t jejich naden prac, psychick vyer-pn, lhostejnost k prci a k jejich podzenm atd. Ve bude t porovnno s es-kmi a nmeckmi manaery pracujcmi v jejich domovskch kulturch v Ra v Nmecku. Metodologie: K hodnocen syndromu vyhoen, naden prac, psy-chickho vyerpn a pracovn lhostejnosti bude uit SBI - Spanish Burnout In-ventory (Gil-Monte, 2005; Gil-Monte, Unda & Sandoval, 2009).syndrom vyhoen, dlouhodob pracovn pobyt v zahrani, psychick vyerpn,pracovn lhostejnostuplkov teria a jej monosti vyuitia ako transteoretickho mo-delu v rmci psychoterapie(Drawer theory and its applicability as transtheoretical model in psy-chotherapy)Barbora KiczkovFilozofick fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, PrahaV sasnosti je neprehliadnuten trend integrcie v psychoterapii, psobiaciv duchu njs to najlepie o kad z psychoterapeutickch smerov me ponk-nu. Je to dleit no mimoriadne nron loha. V praxi aj preto, e v sasnostineexistuje teoretick ani empirick mandt pre individualizovan prispsobenieterapie pre urit symptmy, osobnos, i hodnoty klienta. 56. 56Autorka preto sympatizuje so snahami autorov Norcrossa a Prochasku preko-nva sasn relativizmus prostrednctvom vytvrania terie psychoterapievyieho rdu, ktor uznva tak zkladn podobnosti ako aj cenn rozdiely me-dzi jednotlivmi smermi. uplkov teria je zatia pokusom a nrtom takejtotransteoretickho modelu, ktorho najvym cieom je prinies praktick vhadydo vedenia psychoterapie.psychoterapeutick systmy, integrcia, potreby, psychoterapeutick procesyTherapeutic activities and psychological interventions by cognitivebehavioural and psychodynamic therapists working with medicallyunexplained symptoms: A qualitative studyMaria LucaHead of Reflections Research Centre, Regents College, LondonAim: To explore therapeutic activities and psychological interventions used byexperienced cognitive behavioural (CBT) and psychodynamic therapists to treatclients with medically unexplained symptoms, (MUS). Method: Twelve in-depth,semi-structured, qualitative interviews with psychotherapists, recruited fromtwo British National Health Service (NHS) Departments were conducted. Inter-view transcripts were analysed using grounded theory (Charmaz, 2006). Find-ings: Therapists from two modalities share the following therapeutic activitiesand psychological interventions in their work with MUS clients: working togetherwith clients, sensitive, empathic responding & building trust, being flexible withtechniques, keeping an open mind, multi-disciplinary cooperation. They also usemodality specific interventions discussed in this paper. Even though participantsexperienced difficulties in forming alliances with MUS clients early on in theirwork, they expressed the importance of nurturing hope, empowering and engag-ing clients in jointly constructing understandings, which helps symptom manage-ment.therapeutic activities, psychological interventions, qualitative, medically unex-plained symptoms, CBT, psychodynamic 57. 57Veden diplomovch prac jako specifick vzkumn sebezkuenost(Theses consultations as a specific research selfexperience)Jan MareFakulta socilnch studi Masarykova univerzita, Katedra psychologie, Brno aIVDMRPspvek vychz z reflexe osobn zkuenosti autora s konzultovnm a hodno-cenm kvalifikanch prac a jejich reflektovanm vlivem na vlastn vzkumnouaktivitu. Dle se vnuje zmnm ve zpsobu uvaovn nad vsledky vlastnchvzkum i jejich prezentaci i dsledcch tohoto posunu pro dal praxi v pozicikonzultanta a kolitele.veden diplomovch prac, vzkum, prezentace vsledk vzkumu, sebezkuenostvysokokolskho uiteleVliv charakteristiky hudebnch podnt na subjektivn asovou zku-enost(The effect of music stimuli characteristics on subjective time experi-ence)Karel Flaka, Panajotis CakirpalogluFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucAutoi studie zkoumali vliv prezentace 10 kvalitativn odlinch hudebnch uk-zek o standardn dlce 60 sekund na subjektivn asovou zkuenost u 30 dosp-lch osob ve vku 31-55 let. Jako zvisle promnn byly zaznamenvny odhaddlky trvn intervalu v sekundch a odhad rychlosti plynut asu na sedmibodovkle Likertova typu, spolu s emocionlnm hodnocenm na 15 klch smantic-kho diferencilu. Bezprostedn efekt podntu na subjektivn asovou zkuenostbyl zkoumn Friedmanovou analzou rozptylu. Dle byla provedena exploranfaktorov analza kl smantickho diferencilu. Statistick (ne)zvislost oboudruh asov zkuenosti byla ovena pomoc linern regresn analzy. Vsled-ky budou diskutovny v kontextu pedchzejcho vzkumu autor vyuvajchotent experimentln design a tyt mc nstroje. 58. 58Grantov podpora: Podpoeno grantem SGS-IGA FF_2012_066asov zkuenost, trvn, plynut, emocionalita, hudbaVzkum terapie tmou - aktuln stav vzkumu(Research of the restricted environmental stimulation technique - cu-rrent state of research)Marek Mal, Martin KupkaFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucVzkumn tm katedry psychologie filozofick fakulty Univerzity Palackho v Olo-mouci ji tetm rokem provd vzkum tzv. terapie tmou neboli speciln formymetody omezen zevn stimulace. V druhm roce vzkumu (tj. v roce 2012) bylyprobandm tdennch pobyt v Beskydskm rehabilitanm centru v eladn ad-ministrovny metody: Dotaznk pti aspekt vmavosti (DPAV), Dotaznk sub-jektivn ivotn spokojenosti, Existenciln kla, Rosenbergova kla sebehodno-cen a Nemocnin kla zkosti a deprese. Tyto metody byly probandy vyplnnyv tdnu ped pobytem a opt tden a dva po pobytu. Pspvek shrne vsledkytto vzkumn fze, kdy hlavn draz bude kladen pedevm na vrazn posunyve vmavosti (dle DPAV), kter je dvna do souvislosti nap. se zvislostnmchovnm. Budou tak nastnny dal monosti vzkumnho smovn.Grantov podpora: FPVC2013/07 Terapeutick monosti Metody omezen zevnstimulaceREST, metoda omezen zevn stimulace, terapie tmou, vmavost, zvislostnchovn 59. 59Vznam volnoasovch aktivit na psychiku dtte(Meaninh of leisure activities on childs psyche)Ji TmaVysok kola zdravotnictv a sociln prce sv. Albety Bratislava, stav sv. JanaNepomuka Neumanna, PbramV m prci se zamuji na pinu a vyuit zjm v aktivitch student zklad-nch kol mimo kolu. Z tohoto dvodu jsem se rozhodl zjistit, jak dti trv je-jich voln as, jak jsou rozdly mezi studentem v pt td a studentem devttdy zkladn koly Ludvka Kuby v eskch Budjovicch. Snail jsem se zjistit,kolik dotazovanch student trv jejich voln as pasivn, kolik aktivn a jakprocento bylo ovlivnno jejich rodii. Doel jsem k rozhodnut, e zorganizuji vol-noasov aktivity pro dti a mlde, ve kterch pomohu rozvjet vechny strnkyjejich charakteru. V m prci se ukazuje, e je nutnost neustle dtem zajiovatnabdky co nejvce monost vech aktivit, bhem kterch se mohou realizovat,k emu maj sklony a v em mohou soustedit jejich zjmy. Nejsem pesvdenponechat voln as nhod, kad kdo je zodpovdn za volnoasov aktivity byml bt partnerem, kter peliv organizuje a je schopn ukzat cestu, jak efektiv-n vyut jeho voln as.voln as, psychika, dt, sport, zkladn kolaVztah suicidlnho chovn a sociln opory(The relationship between suicidal behaviour and social support)Monika LikovFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucClem studie je zjistit, zda existuje vztah mezi suicidlnm chovnm a mrouvnman sociln opory, a popsat, jak tento vztah psob. Vzkum byl provedenpomoc dotaznkovho eten, pouit metody jsou dotaznk CASSS-CZ, mcmru vnman sociln opory, a dotaznk CASPI, kter m mru rizika sebevra-ednho chovn. Vzkumnm vzorkem je 392 adolescent ze 4 stednch kol.Zjistili jsme, e osoby se suicidlnm chovnm maj ni mru vnman socilnopory ze strany rodi a celkov sociln opory, ze strany kamard tento vztah 60. 60prokzn nebyl. U en bylo prokzno, e maj statisticky vznamn vy mrucelkov vnman sociln opory ne mui. Neprokzali jsme hypotzu o tom, eu en je statisticky vznamn vy pravdpodobnost suicidlnho chovn neu mu.sociln opora, sebevraedn chovn vadolescenciZkoumn vlivu osobnostnch rys a jinch faktor na akulturanstres(Examining the impact of personality traits and other factors on accul-turative stress)Jitka TauovFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucClem tohoto pspvku je nabdnout pehled literatury zabvajc se akulturac azmnou kulturnho prosted. Akulturan stres byl popsn v situacch, kdy lidzavaj pote souvisejc s odlinmi hodnotami, socilnmi normami a zvyklost-mi spojenmi se ivotem za hranicemi sv zem. V poslednch desetiletch dolok rapidnmu zven migrace z dvod jako je snaha najt lep prci, oprostit seod patnch ivotnch podmnek, zskat vzdln v zahrani, atd. Mnoz z tchkdo takto opustili svou zemi, se setkali s pocity deziluze, zmaten, stesku po domo-v a osamocen, co jsou vechno mon projevy akulturanho stresu. Jak rostecelosvtov migrace, zvila se i poptvka po specializovanch psychologickchslubch, co nsledn vedlo ke zven zjmu o vdeck zkoumn vztahu meziakulturac a stresem. Zaaly se tud objevovat otzky tkajc se toho, jakou rolihraje osobnost spolen s jinmi faktory v procesu spn nebo nespn akul-turace. Byl napklad popsn vztah mezi osobnostnmi rysy, tendenc k osobnost-nmu rstu a mrou provanho stresu. Byly tak zkoumny faktory, jako je dlkapobytu v ciz zemi, znalost jazyka, a zem pvodu. Tento pspvek si proto kladeza cl shrnout dosavadnm poznatky tkajc se zejmna vztahu mezi ve uvede-nmi faktory.akulturan stres, osobnostn rysy, akulturace, psychick zdrav, migrace 61. Anotace (azeno abecedn)Prezentace poster 62. 62Aspekty validity sebavpovede a pozorovania zkosti u pacientov(Anxiety in patients aspects of validity of self-report and observati-ons)Jana Turzkov1, Tom Sollr1, Gabriela Vrsov2stav aplikovanej psycholgie1,Katedra oetrovatestva2, Fakulta socilnych viedazdravotnctva Univerzita Kontantna Filozofa,Nitrazkos je prirodzenm fenomnom v prevan hospitalizovanch pacientov. Hocis znme jej nepriazniv vplyvy na stav pacienta, aj intervencie, ktormi ju monozmierova, stle neexistuj odporania pre validn a reliabiln diagnostiku z-kosti. Cieom tdie bolo overi rzne aspekty validity dajov o zkosti pacientovz dvoch zdrojov pacientom (n=97, vek v rozsahu 19-90, AM=59,13, SD=17,92)bola administrovan 7-polokov as sebavpoveovho dotaznka HospitalAnxiety and Depression Scale zameran na zkos (Zigmond, Snaith, 1983) asasne bola zkos pacienta hodnoten sestrou na 12-polokovej posudzovacejkle rove zkosti. Vsledky rznych tatistickch analz naznauj, e poui-tie sebavpoveovch metd sa spja s viacermi nevhodami. Na druhej strane,pri niej miere prevanej zkosti nie s daje z pozorovania presn. Overova-nie diagnostickej presnosti rznych typov hraninho skre pre ely diagnostic-kej praxe ukzalo, e je nutn repektova rznorodos prevania pacientov narovnakom oddelen a dokonca s rovnakou diagnzou. Vsledky tdie sasneprispievaj k procesu overovania vhodnho postupu na diagnostiku zkosti u pa-cientov sestrou.Grantov podpora: APVV-0532-10 Psychometrick analza a syntza existujcichnstrojov na diagnostikovanie zkosti a zvldania zae v oetrovatestvezkos, validita, diagnostika, oetrovatestvo 63. 63Diagnostika interpersonln decentrace u osob se schizofreni pro-stednictvm Tematicko apercepnho testu(Diagnosing interpersonal decentering in people with schizophreniawith Thematic apperception test)Kristna Hoskov, Martin LebychFilozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, OlomoucSchizofrenie je zvan psychotick onemocnn, kter s sebou nese takt pro-blmy v oblasti sociln kognice. Problematikou porozumn socilnm vztahmse zabv teorie interpersonln decentrace (ID). ID je definovna jako schopnostkoordinovat doplujc se role v socilnch situacch, rozliovat jednotliv cha-raktery a vztahy mezi nimi, je zce spojena se schopnost podvat se na socilnvztahy z vce rznch hledisek. Jedn se o konstrukt blzk znmj Teorii mysli(ToM). Operacionalizaci konstruktu ID a standardizovan pstupy k jeho posou-zen nachzme v metod Tematicko apercepnho testu (TAT). V naem vzkumujsme se zamili na zjitn mry ID u pacient se schizofreni, porovnn jejichvsledk se znmmi hodnotami zjitnmi u jin populace, a analzu jejich cel-kov produkce v metod TAT. Nezjistili jsme statisticky signifikantn souvislostimezi mrou ID a pohlavm, ptomnost partnerskho vztahu, vzdlnm ani z-vanost onemocnn. Celkov byla mra ID u pacient se schizofreni velmi nzk,co koresponduje s obecnmi problmy tchto osob v oblasti sociln kognice aodpovd vsledkm dosavadnho poznn. Pbhy k tabulm TAT byly u osobse schizofreni velmi krtk a pevn popisn, bez pevldajcho pozitivnho inegativnho emonho ladn.Grantov podpora: grant UPOL SGS FF_2013_024schizofrenie, interpersonln decentrace, psychodiagnostika, TAT 64. 64Karirov poradenstvo pre vysokokolkov - diagnostika a rozvoj po-tencilu(Career counseling for university students - psychodiagnostics andpotential development)Pavla TekovFakulta socilno-ekonomickch vied Univerzita Komenskho, BratislavaPrspevok ponka projekt dizertanej prce, ktor sa zaober karirovm pora-denstvom. Cieom vskumu dizertanej prce je pomocou psychodiagnostickchmetd skma psychologick charakteristiky tudentov 2. ronka magisterskhotdia pedagogickch kombinci (budcich uiteov) a tieto charakteristiky n-sledne porovna so psychologickmi charakteristikami uiteov v praxi. Vskumsa opiera o Hollandovu teriu karirovho vvinu, ktor rozdeuje ud do iestichpracovnch typov poda preferovanch zujmov a o Socilno-kognitvnu teriukariry, ktor sa sklad z troch modelov, ktor vysvetuj, ako udia robia roz-hodnutia tkajce sa ich kariry. Vsledkom vskumu bud vstupy pre karirovporadenstvo zameran na vysokokolskch tudentov, a konkrtne na tudentovpedagogiky, kee v sasnosti sa karirov poradentsvo zameriava hlavne natudentov strednch kl.karirov poradenstvo, vysokokolsk tudenti, uitelia, Hollandova teria, soci-lno-kognitvna teria kariryMonosti mapovania sebaobrazu pomocou psychosmantickch me-td(Possibilities for self-image mapping)Marta GaparkovFilozofick fakulta Trnavsk univerzita, Katedra psycholgie, TrnavaAutorka v prspevku predklad parcilne vsledky z vskumnho projektu, za-meranho na mapovanie sebaobrazu v dimenzionlnej perspektve. S pouitmsemiprojektvneho Testu smantickho vberu a metdy smantickho dife- 65. 65rencilu analyzuje sebaobraz a existencilno-antropologick kontanty v slades konceptom E. Lukasovej, tz. cez vnmanie obrazu o sebe, o inch uoch, o svetea o Bohu. Dta, zskan na vskumnom sbore 357 mladch dospelch, poskytujzkladn daje o psychometrickch parametroch pouitch metd (deskriptv-na tatistika, vntorn konzistentnos kl, konvergentn validita) a faktorovejtrukturcii designtov sebaobrazu. Vsledky ponkaj viacero inpirujcichpodnetov pre prcu so sebaobrazom tak vo vskumnej ako aj klinickej praxi.Grantov podpora: Prspevok rieen vrmci grantu VEGA 1/0250/12sebaobraz, test smantickho vberu, smantick diferencilOsobnost depresivnch jedinc v remisi(Personality of depressive individuals in remission)Zuzana Sedlkov1, Jn Prako2Filozofick fakulta Univerzita Palackho, Katedra psychologie, Olomouc1; Klinikapsychiatrie, Lkask fakulta Univerzita Palackho v Olomouci, Fakultn nemoc-nice Olomouc2V na studii se zabvme osobnost depresivnch jedinc v remisi a ppadnou ko-morbiditou poruchy osobnosti. Nam clem je zjitn specifickch osobnostnchcharakteristik, kter se vyskytuj u depresivnch jedinc v remisi, a prozkoumnptomnosti komorbidn poruchy osobnosti. Bude ns zajmat souvislost konkrt-nch osobnostnch rys a komorbidnch poruch osobnosti se sociodemografick-mi charakteristikami, s vvojem depresivn poruchy a prbhem jej lby (nazklad kritri: dlka trvn depresivn poruchy, dlka a poet minulch depre-sivnch fz a remis aj.). Vzkumn soubor bude tvoen minimln 70 probandy,kte trp nkterm typem depresivn poruchy, aktuln jsou vak v remisi. Sbrdat bude probhat na psychiatrick ambulanci Kliniky psychiatrie FNOL. Poteb-n data budeme zjiovat pomoc rozhovoru, studi elektronickch chorobopis ipsemn dokumentace, sociodemografickho dotaznku, Beckovy sebeposuzovackly depresivity (BDI-II), Cloningerova Dotaznku tempretamentu a charakte-ru (TCI) a strukturovanho rozhovoru IPDE-ICD-10 (International PersonalityDisorder Examination). Pedpokldme vskyt specifickch rys osobnosti u de- 66. 66presivnch jedinc v remisi a vysok vskyt komorbidn poruchy osobnosti. Dleoekvme signifikantn souvislost specifickch rys osobnosti a poruch osobnos-ti s vvojem depresivn poruchy a s prbhem jej lby.Grantov podpora: Podpoeno grantem SGS-IGA FF_2013_045depresivn porucha, sem remise, osobnostn rysy, poruchy osobnosti, vvoj de-prese, innost lbyOverovanie psychometrickch charakteristk slovenskej verzie dotaz-nka ERI (Environmental Response Inventory)(Psychometric properties of the Slovak version of ERI (EnvironmetalResponse Inventory))Mria PodmajerskFilozofick fakulta Trnavsk univerzita, Katedra psycholgie, TrnavaPrspevok pribliuje monosti mapovania environmentlnych dispozci osobnos-ti zhadiska environmentlnej psycholgie. Osobitn pozornos venuje autorkametodike Environmental Response Inventory (ERI) od McKechnieho (1974).Uveden metodika meria osem zkladnch tendenci vcharakteristikch inter-akcie jednotlivca s prostredm (Pastoralizmus, Urbanizmus, Environmentlnaadaptcia, Vyhadvanie podnetov, Environmentlna dvera, Antiqvarizmus,Potreba skromia, Mechanistick orientcia). Sasou projektu bolo pripravislovensk verziu tejto kly aoveri jej zkladn psychometrick kvality (vntor-n konzistenciu subkl, konvergentn validitu, kriterilnu validitu), vrtanediskriminanej analzy vzhadom na vybran premenn.Vskumn vber tvorilitudenti vysokch kl srznou odbornou profilciou. Vzvere prspevku autor-ka diskutuje omonostiach vyuitia skrtenej kly ERI, vychdzajc zvsledkovpsychometrickej adiskriminanej analzyjednotlivch subkl.Grantov podpora: VEGA . 1/0250/12environmentlne dispozcie osobnosti, Environmental Response Inventory, psy-chometrick kvality 67. 67Overenie psychometrickch vlastnost Dynamickho testu profesij-nch zujmov (DTPZ)(Psychometric properties of the Dynamic test of vocational interests)Marcel MartonikFilozofick fakulta Preovsk univerzita, Intitt psycholgie, PreovV prspevku je analyzovan proces overovania reliability a validity Dynamickhotestu profesijnch zujmov (DTPZ) na vzorke 175 iakov deviateho ronka z-kladnch kl. DTPZ pozostva z pretestovej, intervennej a posttestovej asti asli na meranie truktry a stability profesijnch zujmov. Overovan boli triaspekty validity, obsahov, kontruktov a kritriov validita. Vskumne bolipotvrden siln korelcie s nstrojom merajcim rovnak kontrukt, slab ko-relcie s nstrojom merajcim odlin kontrukt a pomocou interkorelci i kru-hov usporiadanie zujmovch dimenzi testu, ktor je v zhode s hexagonlnymmodelom Hollanda (1997). Dostaton sben validitu potvrdila aj 59% 70%spenos nstroja pri odhade zvolenho odboru tdia. Hodnoty reliability vet-kch troch ast nstroja boli vysok. Uveden vsledky tak umouj kontatovadobr validitu overovanho nstroja.Grantov podpora: Tto prca bola podporovan Agentrou na podporu vsku-mu a vvoja na zklade zmluvy . LPP-0099-09profesijn zujem, dynamick testovanie, reliabilita, validita 68. 68Percepcie interaknho tlu uiteov vysokokolskmi tudentmi(Perceptions of interpersonal teacher behavior among university stu-dents)Miroslava KverovFilozofick fakulta Univerzita P. J. afrika, Katedra psycholgie, KoicePrezentovan prspevok bol zameran na problematiku percepcie interaknhotlu uitea. Jeho cieom bolo zisti, i existuj rozdiely v tudentskch percepci-ch interaknho tlu uiteov poda ich spokojnosti s nimi. tudenti posudzova-li v interaknom tle vyuujceho, s ktorm boli spokojn najviac a vyuujceho,s ktorm boli spokojn najmenej. Hodnotenia oboch skupn uiteov boli nsledneporovnvan. Vskumu sa zastnilo 50 vysokokolskch tudentov. Percepcieinteraknho tlu uitea boli zisovan Dotaznkom interaknho tlu uitea,ktor umouje posdenie uitea vo smich monch spsoboch interakcie soiakmi (organiztor vyuovania, npomocn/priatesk, chpajci, vedie iakovk zodpovednosti a slobode, neist, nespokojn, trestajci a prsny). Poda v-sledkov tudenti vnmali interakn tl oboch hodnotench skupn uiteov roz-dielne na kadej z smich kl. Uitelia, s ktormi boli tudenti spokojn najviac,boli hodnoten pozitvnejie v kadom spsobe interakcie. Uitelia, s ktormi bolitudenti spokojn najmenej, boli naopak hodnoten v kadom spsobe interakcienegatvnejie.interakn tl uitea, percepcie vysokokolskch tudentov, spokojnos s ui-teom 69. 69Percipovan funknos rodinnho systmu u adolescentov v kontexteveku, pohlavia a vierovyznania(Perceived family functioning in adolescents with respect to age, gen-der and religion)Gabriela ebokov, Denisa ukolovFakulta socilnych vied a zdravotnctva Univerzita Kontantna Filozofa, Katedrapsychologickch vied, NitraCieom predkladanej tdie bolo analyzova percipovan funknos rodin-nho systmu v svislosti s vybranmi sociodemografickmi charakteristika-mi (vek, pohlavie, vierovyznanie) v obdob adolescencie. Vskumu sa zast-nilo 245 probantov vo vekovom rozmedz od 14 do 24 rokov (priemern vek18.76, 121 chlapcov, 124 dievat). Na meranie funknosti rodinnho systmu bolapouit 4. revzia kly rodinnej adaptability a kohzie - FACES IV (Olson, 2010).Na zachytenie komunikcie a spokojnosti s rodinnm systmom bola administ-rovan kla rodinnej komunikcie (Olson, Barnes, 2010) a kla rodinnej spo-kojnosti (Olson, 2010). Vsledky tatistickch analz nepotvrdili svislos medzipercipovanou funknosou rodinnho systmu a vekom adolescentov. Chlapci adievat sa lili vo vnman rodinnej kohzie dievat skrovali vyie v adap-tvnej kle kohzie, chlapci v maladaptvnych klach rodinnej kohzie. Vsledkytie naznaili, e adolescenti bez vierovyznania v porovnan s adolescentmi s kres-anskm vierovyznanm vnmali svoju rodinu ako dysfunknejiu.Grantov podpora: VEGA - 1/0903/13funknos rodinnho systmu, adolescencia, vek, pohlavie, vierovyznanie 70. 70Porozumn eskm vtm rzn gramatick komplexity u dt s ro-dinnm rizikem pro vznik dyslexie a u dt s SLI v porovnn s bnse vyvjejc populac(Sentence comprehension in children with family risk of dyslexia andchildren with SLI comparing to typically developing peers)Veronika Blhov, Anna KucharskPedagogick fakulta Univerzita Karlova, PrahaZmrem pedloen studie bylo zhodnotit rove porozumn eskm vtmrozdln gramatick obtnosti u dt s familirnm rizikem dyslexie a se speci-ficky naruenm vvojem ei (SLI). Hlavnm clem vzkumu bylo identifikovat,zda lze mezi vkony dt ze sledovanch dvou skupin experimentlnch (SLI aRodinn riziko) a ze skupiny kontroln (dti s bnm vvojem ei) detekovatstatisticky vznamn rozdly. Souboru 104 dt ve vku sedmi let byla prezentov-na adaptovan verze testu TROG-2 (Bishop, 2003). Na zklad analzy zskanchdat byly zjitny statisticky vznamn rozdly ve vkonech mezi skupinou SLI askupinou kontroln i vzjemn mezi kategoriemi SLI a Rodinn riziko, nikoli vakmezi skupinou kontroln a Rodinn riziko. Detekovn byl t trend sestupn ten-dence vkonu vdy minimln v pti ze esti prezentovanch - blocch testu.Vraznj oslaben jedinc s SLI v oblasti morfologicko-syntaktick roviny jazykav tomto ppad indikuje zvenou potebu stimulace v konkrtn oblasti selh-vn. Relevanci danch zvr ve vztahu k vysloven pravdpodobnosti vskytudyslexie ve kolnm vku vak bude teba podrobit blimu vzkumu.Grantov podpora: Vchoz daje poskytnuty z databze projektu ELDEL - WP2.Vhled kontroly vsledk s ohledem na pidlenou diagnzu je aktuln pedm-tem vzkumu (projekt GAUK . 364911).riziko dyslexie v rodin, specificky naruen vvoj ei (SLI), porozumn vtm,Test for Reception of Grammar (TROG) 71. 71Predikcia kolskho vkonu statickm a dynamickm zisovanm inte-ligencie a kognitvnych schopnost(Static and dynamic intelligence and cognitive abilities testing in pre-diction of academic achievement)Eva ReichelovFilozofick fakulta Preovsk univerzita, Intitt psycholgie, PreovSo stlou platnosou je dodnes inteligencia ako kontrukt zisovan statickmitestmi inteligencie, na zklade teri o veobecnch schopnostiach a ich trukt-re (g - faktor). Dynamick testovanie je alternatvnym diagnostickm prstupom,ktor je zameran na odkrytie relneho potencilu testovanej osoby, usiluje sao zmyslupln prepojenie s intervenciou a diagnostick zistenia vyuva k podporerozvoja danho jedinca. Najlepm jednotlivm prediktorom kolskho vkonu satradine ukazuje by IQ skre, ktor vypoved o celkovej innej inteligencii. Podstatickm vkonom skanho ale existuje latentn dynamika, ktor dynamicktestovanie odhauje, priom indikcia dynamickho testovanie je vhodn najmv prpadoch, kedy vsledky statickho testovania identifikuj negatvnu progn-zu. S to predovetkm prpady det pochdzajcich zo socilne znevhoduj-ceho prostredia. Prspevok uvdza aplikcie dynamickho testovania, ktor jepovaovan za lep prediktor kolskho vkonu prve u det zo socilne znev-hodujceho prostredia.statick testovanie, dynamick testovanie, kolsk vkon, deti zo socilne znev-hodujceho prostredia 72. 72Rodinn gramotnostn prosted slovensky hovocch dt s rznmikognitivn jazykovmi profily(HLE of Slovak-speaking children with different cognitive and lan-guage profiles)Helena FrankePedagogick fakulta Univerzita Karlova, Prah