Tác dụng chữa bệnh của cây Mã đề

Tên Latinh Tên Anh Tên Séc

Plantaginaceae. Plantago major Jitrocel větší

(trang về các cây cỏ của Séc chứng minh: cây Mã đề, Jitrocel větší, Plantago major là một loại cây nên có thể dùng được, http://mirda2.atlasweb.cz/Jitrocel%20vetsi.htm + http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/jitrocel.htm )

Jitrocel větší

Jitrocel většíPlantago major

Řád: krtičníkokvěté (Scrophulariales)Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae)

Rostlina vytrvalá, 10 - 30 cm vysoká. Listy v přízemní růžici okrouhle vejčité, náhle až srdčitě zúžené v řapík. Stvol přímý nebo krátce

vystoupavý. Květní klas úzce válcovitý, velmi dlouhý, často delší než stvol.

1

Koruny hnědavé, nitky tyčinek bělavé. Tobolky víčkaté. Kvete od června do října. Roste velmi hojně na pastvinách, polích, rumištích a podél cest od

nížin do hor, místy obecně.

  

 

 

 

 

Jitrocel větší (širokolistý) Plantago major L.

  19920714

Lidové názvy:

Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel, skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).

Výskyt: Je rozšířený v Evropě a v Asii; u nás hojně na polích, u cest, na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Někdy se také pěstuje.

2

Popis: Jitrocel je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Z růžice přízemních listů vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým klasem malých obojakých květů. Kalich je čtyřdílný, koruna čtyřcípá barvy bledě fialové, 4 tyčinky s dlouhými, bílými nitkami, které z květu vyčnívají. Semeník je dvoupouzdrým plodem je tobolka s osmi semeny. Jitrocel kopinatý má listy kopinaté, celokrajné, nezřetelně zoubkované, ponenáhlu zúžené v řapík. Klásek je krátký, před rozkvětem zašpičatělý. Jitrocel větší má listy vejčité, celokrajné s podélnou nirvaturou. Klásek je dlouhý až 6 cm.

Sbíraná část: List (Folium plantaginis)

Sbíráme: od června do srpna.

Sběr: Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Droga se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Má být zelená až zelenonahnědlá. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a poněkud svíravou chuť.

Účinné látky: Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky fytoncidní (rostlinná antibiotika).

Použití:

Čaj (nálev): usnadňuje odkašlávánía uvolňuje hlen (expektorancia),upravuje stolici,užívá se při dýchacích nemocech se siným zahleněním,při chronickém kataru průdušek,kašli,černém kašli,plicním astmatu,tuberkulóze plic,při poruchách trávení provázeném zácpou,zahlenění plic,zahlenění žaludku,  zahlenění střev ,čistí krev,čistí plíce,čistí žaludek,při zánětu ledvin močového měchýře,při hemoroidech,chrlení krve,krvavém močení .Je nepostradatelný pro lidi, kteří mají špatnou krev,málo krve,

3

slabé plíce  ledviny,bledý vzhled,kteří dostávají vyrážkya lišeje,pokašlávají,chraptía jsou celí pohublí.

Zevně: na špatně se hojící rány,vředy,pohmožděniny,spáleniny,omrzliny,bodnutí od vos nebo včel,na potírání při zánětech očí,mírní bolesti hlavypoužívá se jako kloktadlo při zánětech a otocích mandlí.

Čaj z mateřídoušky a jitrocele: (Směs na bronchiální astma)

1 díl mateřídoušky,1 díl jitrocele.Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 - 5x denně.S citrónem pomáhá připři onemocnění jatera močového měchýře,zánětu průdušek,astmatui při černém kašli.Tento čaj účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.

Kořen se žvýká při bolesti zubů.

Obklady: z rozmačkaných listů se používají namokvavé lišeje,špatně se hojící rány,tj. při bodných i tržných ranách,při bodnutí hmyzem, dně,krvácení z hemoroidů,z nosu (s octem),z dělohy (s octem),při pokousání psem nebo hadem,při zhoubných onemocněních žláz (je dobré nejdříve místo potřít majoránkovým olejem a potom přiložíme jitrocelové listy a zavážeme ručníkem),při bércových vředech (jakkoli dlouho starých),ztvrdlých uzlinách

4

a při trombóze.Listy se solí léčí strumu (vole) na krku.List vložený do obuvi odstraňuje puchýřea opuchliny nohou.

Sirup: čistí krev od všech nečistot a chorobných látek,proti kašli a nachlazení.Užíváme jednu polévkovou lžíci před jídlem, (děti pouze čajovou).

Tinktura: používá se jitrocel větší (širokolistý); užívá se 3x denně 8 kapek přibolestech zubů i prudkých,neuralgii obličeje,nočním pomočování,nervových bolestech v oblasti obličeje,při zánětu trojklaného nervu,úniku moče,nucení k častému močení,slabosti svěračů močového měchýře,bolestech ušía zánětu středního ucha (tinktura se míchá s glycerinem pro přímé použití - nalije se do zvukovodu).

Obklady z listů jitrocele:

Čerstvě natrhané listy jitrocele omyjeme a semeleme na masovém mlýnku nebo válečkem na nudle je rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.

Jitrocelový sirup I:

Asi 400 g jitrocelových listů,hrst nových smrkových výhonkůa jednu třezalkuvložíme do 4l láhve od okurek a zalijeme vodou s 2 lžícemi kyseliny citrónové. Druhý den slijeme přes plátýnko a přidáme 3 kg cukru. Vše svaříme do zhoustnutí a nalijme do sklenic a uložíme do chladničky.

Jitrocelový sirup II:

Čtyři vrchovaté hrsti listů jitrocele semeleme na masovém mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího medu. Za stálého míchání všechno vaříme na slabém ohni, až vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji naplníme do sklenic a uložíme do chladničky.

Jitrocelový sirup III:

Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi zkvasí cukr s listy na sirup. Po třech měsících sklenici vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík), převaříme, naplníme do láhví a dobře uzavřeme.

Jitrocelový Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy

5

sirup IV: doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. Sklenici necháme stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u dna. i takto získaný sirup dobře převaříme.

Jitrocelový sirup V:

2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujeme s 250g medu a 1 dl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce, nejlépe do čaje.

Smažený jitrocel:

2 vejce,2 lžíce mléka,3 lžíce výběrové mouky,trochu soli,špetka kypřícího prášku,moučkový cukr,skořice.Sbíráme jen mladé svěží lístky jitrocele. Dobře je omyjeme, osušíme, obalíme v hladké mouce a namáčíme do těstíčka. Smažíme na rostlinném tuku, sypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako teplý moučník.

JITROCEL VĚTŠÍ (Plantago major) - Obyčejný jitrocel je známá rostlina se širokými listy, která roste snad všude v trávě, na polích, podél cest. Jeden léčitel jí dal přídomek "indiánská náplast", pravděpodobně proto, že má přirozené antiseptické vlastnosti. Projeví se, když položíte rozmačkaný čerstvý list na ránu. Čerokíjové žvýkali malý kousek čerstvého kořene této speciální léčivé byliny proti bolestem zubů. Také vařili čaj z listů jako prostředek ke zklidnění žlučníkových potíží a u záchvatů vyvolaných gastrointestinálními vředy. Čaj se připravuje z čajové lžičky čerstvých nebo sušených listů v šálku vařící vody.

(nguồn: http://bylinky.doktorka.cz/aloe-cibule-cesnek-okurka/)http://www.google.com.vn/images?um=1&hl=vi&tbs=isch:1&sa=1&q=Jitrocel+větší&btnG=Tìm+kiếm&aq=f&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=

Jitrocel větší

(nguồn: http://www.vitejdoma.cz/zdravi/zdravi.4/jitrocel.7043.html)

Listy jitrocelu většího sbíráme dřív než se objeví květní stvoly (červen-srpen). Na sušení

je to jedna z nejchoulostivějších

Jitrocel větší

Jitrocel se u nás hojně vyskytuje, ať již jako plevelná rostlina, nebo jako farmaceuty

pěstovaná bylina. Jitrocel větší roste na výživných hlinitopísčitých půdách. Najdeme ho

na loukách a pastvinách.

Povědomí lidu

6

Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel,

skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).

Sklízení jitrocele

Listy jitrocelu většího sbíráme dřív než se objeví květní stvoly (červen-srpen). Na

sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách

nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak

tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké

listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Listy jitrocelu

kopínatého se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Měli by být

zelené až zelenonahnědlé. Jsou téměř bez pachu a mají mírně hořkou a poněkud svíravou

chuť.

Obsah minerálních látek

Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín

C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin,

uhlohydrát xylin a látky

fytoncidní (rostlinná antibiotika).

Jitrocel a jeho kořen

Kořen jitrocele většího se žvýká při bolesti

zubů.

Mnohé využití jitrocelu

Jitrocel větší pomáhá při zánětu ledvin, zánětu močového měchýře, při krvavém

močení, při hemeroidech, chronickém kataru průdušek, kašli, černém kašli, plicním

astmatu , tuberkulóze plic, při poruchách trávení provázeném zácpou. Jitrocel větší

usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hlen (expektorancia) a upravuje stolici. Dále také

jitrocel větší pomahá při hojení ran,omrzlin a spálenin.

Jitrocel větší

7

Jitrocel se u nás hojně vyskytuje, ať již jako plevelná rostlina, nebo jako farmaceuty

pěstovaná bylina. Jitrocel větší roste na výživných hlinitopísčitých půdách. Najdeme ho

na loukách a pastvinách.

Povědomí lidu

Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel,

skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).

Sklízení jitrocele

Listy jitrocelu většího sbíráme dřív než se objeví květní stvoly (červen-srpen). Na

sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách

nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak

tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké

listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Listy jitrocelu

kopínatého se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Měli by být

zelené až zelenonahnědlé. Jsou téměř bez pachu a mají mírně hořkou a poněkud svíravou

chuť.

Obsah minerálních látek

Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín

C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin,

uhlohydrát xylin a látky

fytoncidní (rostlinná antibiotika).

Jitrocel a jeho kořen

Kořen jitrocele většího se žvýká při bolesti

zubů.

Mnohé využití jitrocelu

Jitrocel větší pomáhá při zánětu ledvin, zánětu močového měchýře, při krvavém

močení, při hemeroidech, chronickém kataru průdušek, kašli, černém kašli, plicním

astmatu , tuberkulóze plic, při poruchách trávení provázeném zácpou. Jitrocel větší

usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hlen (expektorancia) a upravuje stolici. Dále také

jitrocel větší pomahá při hojení ran,omrzlin a spálenin.

8

Pampeliška a Jitrocel

Pampeliška a Slunce. Foto: A.R.X.

Při jakých problémech nám může pomoci pampeliška a jitrocel? Co cenného v sobě ukrývají tyto dvě

„obyčejné“ byliny? Přečtěte si náš článek o sušení, skladování a pomoci, které v sobě skrývá jitrocel a

pampeliška...

Pampeliška neboli Smetánka lékařská

Že je pampeliška dobrá leda tak na uvití věnce? Chyba! Tahle bylinka, která nejen krásně

vypadá, dokáže také významně pomoci našemu zdraví. Smetánka lékařská je jako léčivá

bylina známá už od pradávna. Dají se využít všechny její části, to znamená list, květ a

kořen. Květy se stávají častým cílem včel, které z nich sbírají nektar. Pak vzniká velmi

oblíbený pampeliškový med. Kromě medu se vyrábí z pampelišek také sirup. Oba tyto

produkty jsou pro lidský organismus zdravé. Oceníme je zejména při chřipce, angíně

apod., pozitivně totiž působí na onemocnění dýchacího ústrojí a usnadňují odkašlávání.

9

Jsou jak prevencí, tak lékem. Květy pampelišky se nám nabízejí relativně dlouho, rostlina

kvete v období května až října, květy však nejsou určeny k sušení. Jak již bylo zmíněno,

nejčastěji se pampelišky zpracovávají na med nebo sirup, které lze pak konzumovat na

libovolný způsob.

Bohatství v listech pampelišky

Listy v sobě ukrývají hodně vitaminu A, B, C, D, dále betakaroten, křemík, draslík,

vápník a železo. Mimochodem, železa zde najdeme dvakrát víc než v samotném špenátu.

Čerstvé pampeliškové listy jsou výborné do salátů. Listy bychom mohli chutí přirovnat k

čekance, jsou mírně hořké. Pokud chceme listy spotřebovat přímo, bez nejrůznějšího

tepelného zpracování, pak je nejlépe si vybrat mladé listy, které neobsahují tolik bílého

mléka. Listy pampelišky jsou jako stvořené pro detoxikační kúru. Recept je jednoduchý:

po dobu 14 dnů jezte každý den pár čerstvých lístků pampelišky. Nejenže to představuje

očistu pro naše tělo, ale zásobíme se i potřebnými vitaminy. Dosáhneme pročištění

trávicího ústrojí, ledvin, jater, ale měl by se zlepšit i stav naší kůže a pleti. Pozor-

těhotným ženám může konzumace pampelišky uškodit! Vyšší dávky pampelišky dokáží

vyvolat menstruaci. Pampeliška (její list i kořen) bojuje proti kožním problémům,

ekzémům, akné apod., přičemž se může aplikovat vnitřně i zevně jako tonikum na

pokožku. Listy (čerstvé nebo sušené) lze přidat třeba do polévky.

Kořen pampelišky a jeho léčivé síly

Lze říci, že v kořeni najdeme ještě více látek, než v listu. Pampeliška je vhodná zejména

pro osoby trpící žlučníkovými a trávicími obtížemi. Ovlivňuje produkci žluči a pozitivně

působí na trávení. Dokáže léčit i zánětlivá onemocnění žaludku. Zbavuje tělo škodlivých

látek, čemuž by měli věnovat pozornost především kuřáci a pijani. Má blahodárné účinky

na játra, ledviny a slinivku břišní. Je vhodná pro lidi s diabetem, jelikož má schopnost

snížit hladinu cukru v krvi. Mimo to navíc snižuje cholesterol v krvi, krevní tlak,

pampeliška posiluje klouby, chrupavku a tak pomáhá u kloubních nemocí, revma, dně

apod.

Nepodceňujme správný sběr pampelišky

10

Květ i list byliny sbírejme vždy pouze v neznečištěném prostředí. Vyhněme se blízkosti

silnic, parkům, kde se venčí psi apod. Následně bylinku sušíme a skladujeme uzavřenou v

temné místnosti. Pokud se rozhodneme sbírat kořen, musíme se připravit na trochu

složitější postup. Sběr kořene provádíme buď na jaro, nebo na podzim. Jakmile kořen

dostaneme z půdy, opereme jej, očistíme, nařežeme na menší části a sušíme. Skladujeme

taktéž v uzavřené nádobě a v suchu.

Nenápadná bylinka jménem Jitrocel

Ačkoliv je jitrocel přítomný na loukách, pasekách, u cest, někdy si ho člověk ani

nevšimne. Může se sice jevit docela nenápadně, ale zato umí doslova zázraky! Jitrocelem

se léčilo už v antice, takže nás provází už pěkně dlouho. Jitrocel je vděčná bylinka, snáší

se velmi dobře, nevyvolává doprovodné reakce a nevadí mu žádné jiné léky. Je tedy

vhodný i pro dlouhodobější pravidelné užívání. Údajně by si ale na jitrocel měly dát

pozor ženy v době těhotenství- tehdy se nedoporučují vyšší dávky nebo delší užívání této

byliny. Jitrocel se využívá i v kosmetice, a to nejčastěji jako přísada do pleťové vody.

Jitrocel kopinatý a Jitrocel větší

V našich podmínkách rozlišujeme dva typy jitrocele, a to Jitrocel kopinatý a Jitrocel

větší. Jitrocel kopinatý má dlouhé tenké listy, zato Jitrocel větší se vyznačuje listy

kulatějšími a kratšími. Oba druhy jsou léčivé, jen obsahují některých látek méně anebo

více. Jitrocelu kopinatému se přezdívá ranocel, myší ouško, celník hojílek, volský jazyk,

jazýček.

Jitrocel - jeho sběr a sušení

Doba sběru jitrocelových listů probíhá od května do srpna. Sběr je vhodné provádět ještě

před samotným kvetením, jelikož v této době jsou léčivé látky nejsilnější. Sběr i sušení

musí být precizní, protože jitrocel by mohl ztratit své cenné účinky. Zejména dbejme na

to, aby nedošlo k zapaření listů, které by později zčernaly. Sušení jitrocele by mělo

proběhnout co nejrychleji, tento způsob je specifická právě pro tuto bylinku. Při sušení s

11

rostlinkou nijak nemanipulujeme, neprotřepáváme apod. usušenou bylinku volně

naskládáme do nádoby, přičemž bylinka musí mít dostatek místa, takže ji tam netlačíme.

Jak pomáhají listy jitrocele

Čerstvé listy jsou známé svou schopností zastavit krvácení, mají dezinfekční a hojivé

účinky, takže se přikládají na nejrůznější rány (odtud právě přezdívka ranocel). Tato

výjimečná léčivá síla jitrocele se využívala především v minulosti ve válkách, bitvách a

vůbec všude tam, kde bylo potřeba. Návod: čerstvé listy by se měly omýt, trochu rozdrtit

a přiložit na ránu. Listy jitrocele jsou tedy něčím jako první pomocí, nicméně je vhodné

je aplikovat průběžně i v době hojení. Čerstvé listy však pomáhají i lidem, kteří trpí

ekzémem.

Jitrocelový čaj

Čaj, připravený z jitrocele, pomáhá při onemocnění dýchacích cest, kašli, nachlazení,

chřipce, angíně, u astma. Jitrocel rozpouští hleny, ničí bakterie, pomáhá chránit sliznici a

tlumí podráždění v důsledku kašle. Měli by jej pít i kuřáci, jelikož je očistou pro jejich

plíce a průdušky. Účinkuje také při problémech s trávením, je vhodný na detoxikační

kúry (pročišťuje vylučovací soustavu, orgány, odvádí z těla toxiny), užívá se u zánětů

močového měchýře a ledvin.

Jitrocelový nálev

Používá se ve formě kloktadla, a to na záněty dutiny ústní, záněty dásní, bolest v krku,

záněty mandlí apod. Nálev také pomáhá při kožních problémech a poranění, namočený

obvaz se přikládá při popálení, pobodání hmyzem či poškrábání.

Závěrem

Pampeliška a Jitrocel. Dvě rostlinky, které mnoho z nás považuje pouze za plevel.

Najdeme je téměř všude okolo nás, a přesto jejich léčivé síly takřka nevyužíváme. Možná

12

bychom se v dnešní uspěchané době měli obrátit zpět k přírodě a vzít si alespoň kousek z

toho, co nám nabízí.

 

Zdroj: ©A.R.X. Veronia

Cây Mã Đề(http://www.uphcm.edu.vn/caythuoc/index.php?q=node/93)Loài Mã Đề(Plantago major L)

Tên

Tên khác: 

Xa tiền, Bông mã đề, Suma (Tày), Nhả én dứt (Thái)

Tên khoa học: 

Plantago major L.

Họ: 

Plantaginaceae

Tên nước ngoài: 

Broad – leaved plantain, Ripple grass, Cart – tract plan, Plantain ribwort, Great platain,

Large plantain (Anh), Plantain majeur, Plantain commun, Grand plantain, Plantain des

oiseaux (Pháp)

Mẫu thu hái tại: 

Mẫu thu mua vào tháng 04 năm 2009 tại chợ Nguyễn Tri Phương, quận 10, thành phố Hồ

Chí Minh.

13

Cỏ cao 24 - 45 cm, thân rất ngắn gần như không có. Rễ mọc thành chùm. Lá đơn mọc từ

gốc, hình thìa, kích thước 10-15 x 5-7 cm, mép phiến lá có răng cưa nhỏ thưa; màu xanh

lục đậm ở mặt trên, nhạt ở mặt dưới. Gân lá hình cung với 5 gân chính nổi rõ ở mặt dưới.

Cuống lá hình lòng máng màu xanh lục nhạt, dài 9-12 cm, gốc rộng có màu trắng hoặc

tím. Cụm hoa: dạng bông, trục cụm hoa dài 28 – 46 cm, xuất phát từ kẽ lá. Hoa đều,

lưỡng tính, mẫu 4, không cuống. Lá bắc hình bầu dục, kích thước 1,5 x 1 mm, ở giữa dày

màu xanh, 2 mép mỏng hơn màu trắng, có gân giữa, bề mặt có những nốt sần. Lá đài 4,

đều, rời, hình bầu dục, kích thước 2 x 1 mm, ở giữa dày màu xanh, 2 mép mỏng hơn màu

trắng. Tiền khai: 1 ngoài, 1 trong, 2 xen kẽ. Đài tồn tại. Cánh hoa 4, đều, dính nhau ở

phía dưới tạo thành ống cao 1,5 mm, màu trắng xanh; phía trên chia 4 thùy hình tam giác

mỏng, màu vàng nhạt. Tiền khai cánh hoa giống tiền khai lá đài. Nhị 4, đều, rời, đính trên

ống tràng xen kẽ cánh hoa. Chỉ nhị dạng sợi, màu trắng. Bao phấn hình đầu tên màu

vàng, đầu nhọn, dài 1 mm, 2 ô, nứt dọc, hướng trong, đính đáy. Hạt phấn m. Lá noãn 2, vị

trí trước sau, bầu trên 2 ô, mỗi ô 2hình quả trám màu vàng, rời, có 1- 2 rãnh dọc, kích

thước 25 – 37,5  noãn, đính noãn trung trụ, giá noãn lồi. 1 vòi nhụy hình sợi, dài 3 mm;

1/4 phía dưới màu trắng nhẵn; 3/4 phía trên màu đỏ nâu, có nhiều lông dài. 1 đầu nhụy

dạng điểm, có rất nhiều lông dài. Quả hộp nhỏ mang đài tồn tại, hình bầu dục, dài 3,5 – 4

mm, màu xanh khi non, màu hơi ngà khi già, mở theo đường nứt ngang. Hạt 8 – 12, hình

thoi dẹp, dài 1,5 – 2 mm, màu xanh khi non, màu nâu đen bóng khi già

Đặc điểm giải phẫu: 

Lá: Gân giữa: mặt dưới lồi tương ứng với những đường gân. Biểu bì tế bào hình chữ nhật

hoặc hơi đa giác, lớp cutin có răng cưa, rải rác cólỗ khí và ít lông tiết chân đơn bào, đầu 2

tế bào. Mô dày trònMô mềm khuyết bên dưới cung libe gỗ, 4 – 5 lớp tế bào hình gần tròn

hoặc hơi đa giác xếp thẳng hàng, tế bào kích thước to; vùng mô mềm khuyết còn lại tế

bào gần tròn hay đa giác xếp lộn xộn, tế bào kích thước nhỏ hơn. 3 bó libe m.gỗ lớn có

cấu tạo: gỗ ở trên, libe ở dưới; mô dày tròn tế bào hình đa giác ở phía trên gỗ (4 -8 lớp tế

bào), ở phía dưới libe ( 4 -6 lớp tế bào); ngoài cùng là vòng nội bì khung caspary gồm 1

lớp tế bào hình chữ nhật. Trong lớp tế bào nội bì khung caspary hay trong mô mềm

khuyết có ít hạt tinh bột hình gần tròn hoặc hơi đa giác, kích thước 2,5- 5  Thịt lá: tế

bào biểu bì trên lớn hơn tế bàobiểu bì dưới, lớp cutin có răng cưa, rải rác có lỗ khí và

ít lông tiết chân đơn bào, đầu 2 tế bào. Mô mềm khuyết, tế bào hơi đa giác hoặc gần tròn

kích thước không đều nhau. Trong mô mềm khuyết có 4 – 6 bó gân phụ với gỗ ở trên,

14

libe ở dưới, xung quanh là vòng nội bì khung caspary.

Cuống lá: mặt trên lõm, mặt dưới có 5 gân lồi. Biểu bì tế bào hình chữ nhật hoặc đa giác

xếp khít nhau, rải rác có lỗ khí nhiều ở mặt dưới. Mô dày góc không liên tục, tế bào hơi

đa giác; 1- 4 lớp ở mặt dưới, nhiều ở các gân lồi; 2 - 9 lớp ở 2 mép cuống lá. Mô mềm

khuyết tế bào gần tròn hoặc đa giác, kích thước không đều nhau. 3 – 4 lớp mô mềm

khuyết dưới bó libe gỗ và 8-10 lớp ở phần lõm mặt trên xếp thành từng dãy thẳng hàng,

kích thước lớn hơn vùng mô mềm khuyết còn lại. Có 5 bó libe gỗ lớn cấu tạo giống bó

libe gỗ lớn ở vi phẫu lá. 2 bó libe gỗ nhỏ hơn ở gần mép cuống lá và nhiều bó libe gỗ rất

nhỏ có cấu tạo giống bó libe gỗ nhỏ ở vi phẫu lá. Có nhiều hạt tinh bột trong vòng nội bì

và mô mềm khuyết xung quanh các bó libe gỗ

Đặc điểm bột dược liệu: 

Bột toàn cây màu xanh nâu nhạt.Thành phần: mảnh biểu bì trên và dưới của lá, tế bào vách mỏng uốn lượn mang lỗ khí kiểu hỗn bào. Mảnh mô mềm, tế bào hình hơi đa giác vách mỏng. Lông tiết chân đơn bào, đầu 2 tế bào. Mảnh mạch xoắn, mạch mạng, mạch vạch. Hạt tinh bột hình cầu hay hình đa giác tễ rõ hay không rõ. Mảnh nội nhũ, tế bào hình đa giác, kích thước đều nhau.

Phân bố, sinh học và sinh thái: 

Phân bố ở các vùng nhiệt đới và cận nhiệt đới ở các châu lục.Ở Việt nam, Mã đề mọc hoang ở vùng núi. Mùa hoa quả: tháng 5-8.

Bộ phận dùng: 

Phần cây trên mặt đất – Herba plantaginis, thường gọi là Xa tiền thảo và hạt – Semen Plantaginis, thường gọi là Xa tiền tư.

Thành phần hóa học: 

-D-glucopyransoyl-5,6,3’,4’-trihydroxyflavon). Bên cạnh đó Mã đề còn chứa nhiều chất khác như aicd cimaric, acid p. coumaric, acid ferulic, acid cafeic, acid clorogenic, caroten, vitamin K, vitamin C.Lá Mã đề chứa iridoid (aucubosid, catalpol), acid phenoic và este phenylpropanoic của glycosid, majorosid. Lá còn chứa chất nhày với hàm lượng 20%. Hạt chứa chất nhày giàu D-galactose, L-arabinose và có khoảng 40% acid uronoic, dầu béo trong đó có acid 9-hydroxy-cis-11-octadecenoic. Ngoài ra Mã đề còn có nhiều flavonoid: apigenin, quercetin, scutelarein, baicalein, hispidulin ( 5,7,4’-trihydroxy-6-methoxyflavon), luteolin-7-glucosid, luteolin-7-glucoronid, homoplantaginin(=7- O-

Tác dụng dược lý - Công dụng: 

Thường dùng chữa: sỏi niệu và nhiễm trùng đường niệu. Viêm kết mạc, viêm gan.Mã đề dùng để chữa ho lâu ngày, viêm phế quản, viêm bàng quang, bí tiểu tiện, tiểu tiện ra máu hoặc sỏi, phù thũng, đau mắt sưng đỏ, lỵ, chảy máu cam, ra nhiều mồ hôi. Lá Mã đề tươi đắp làm mụn nhọt chóng vỡ và mau lành. Ở Trung Quốc, hạt Mã đề sắc uống

15

chữa bệnh đái tháo đường, ho, vô sinh. Ở Ấn Độ, cây Mã đề dùng cầm máu và trị vết thương, bỏng và viêm các mô. Lá dùng làm mát, lợi tiểu, làm săn và hàn vết thương, nước hãm lá trị tiêu chảy và trĩ. Rễ Mã đề có tác dụng làm săn, chữa sốt và ho. Hạt làm dịu viêm, lợi tiểu, bổ, trị lỵ và tiêu chảy. Trong y học cổ truyền Nhật bản, nước sắc của Mã đề trị ho hen, bệnh tiết niệu tiêu thũng, tiêu viêm. Ở Thái Lan, toàn cây hoặc lá dùng lợi tiểu, sốt, hạt nhuận tràng chống viêm và đầy hơi. Ở Triều tiên dùng Mã đề trị bệnh về gan. Ở Haiti nhân dân dùng Mã đề chữa choáng thần kinh và đau mắt.

‹ Loài Mã Đề(Plantago major L)

Mã đề

Mã đề - Plantago major L, thuộc họ Mã đề - Plantaginaceae.

Mô tả: Cây thảo sống lâu năm cao 15-20cm, có thân ngắn. Lá mọc thành cụm ở gốc, có cuống rộng ngắn hơn phiến, phiến hình thìa hay hình trứng, có 2-3 gân hình cung. Hoa nhỏ màu trắng xếp thành bông dài, mọc đứng. Quả hộp nhỏ hình cầu, chứa 6-18 hạt. Hạt nhỏ trong hay bầu dục, to 1-1,5mm màu đen bóng.

Mùa hoa quả tháng 5-8.  

Bộ phận dùng: Phần cây trên mặt - Herba Plantaginis, thường gọi là Xa tiền thảo và hạt - Semen Plantaginis, thường gọi là Xa tiền tử.

Nơi sống và thu hái: Cây của vùng Âu     Á ôn đới nay trở thành cây toàn thế giới. Mọc hoang và thường được trồng. Trồng bằng hạt nơi đất ẩm mát và mùa xuân. Vào tháng 7-8, lúc quả chín, thu hái toàn cây đem về phơi khô, đập quả lấy hạt, rồi phơi khô cất dành.

16

Thành phần hoá học: Toàn cây chứa một glucosid là aucubin hay rinantin. Lá có chất nhầy, chất đắng, caroten, sinh tố C, K, T, acid citric. Trong hạt có nhiều chất nhầy, acid plantenolic, adenin và cholin.

Tính vị, tác dụng: Mã đề có vị ngọt, tính mát, có tác dụng tiêu viêm, lợi tiểu, lợi phế, làm long đờm.

Công dụng: Thường dùng chữa: 1. Sỏi niệu và nhiễm trùng đường niệu, viêm thận, phù thũng; 2. Cảm lạnh ho, viêm khí quản; 3. Viêm ruột, lỵ; 4. Viêm kết mạc cấp, viêm gan; 5. Ðau mắt đỏ có màng. Dùng toàn cây 15-30g, hạt 5-10g dạng thuốc sắc. Dùng ngoài, giã cây tươi đắp mụn nhọt.

Ở Thái Lan, toàn cây được dùng lợi tiểu, trị viêm họng và dùng ngoài trị viêm mủ da, sâu bọ cắn và dị ứng.

Cách dùng: Lá sắc hoặc nấu cao uống làm thuốc thông tiểu, chữa ho lâu ngày, viêm khí quản, tả lỵ, mắt đỏ đau. Cả cây nấu cao đặc bôi trị bỏng. (Lấy bông nhúng thuốc đắp lên chỗ bỏng băng lại, mỗi ngày thay 1 lần). Cây tươi sắc nước uống chữa huyết áp cao. Lá tươi sắc uống chữa lỵ cấp tính và mạn tính. Lá tươi giã nát đắp mụn nhọt, làm mụn nhọt chóng vỡ mủ và mau lành

http://chothuoc24h.com/caythuoc/?ctid=M&ccthuoc=1164&Mã%20đềM=57961.4059667587&filethuoc=Mã%20Ä‘á» �

Để chữa sỏi đường tiết niệu, lấy mã đề 20 g, kim tiền thảo 30 g, rễ cỏ tranh 20 g. Ba thứ trên sắc uống ngày một thang hoặc hãm chè uống nhiều lần trong ngày.

Cây mã đề mọc ở khắp nơi trên đất nước ta, thường thấy ở các bãi đất hoang, khu vườn trống, nơi đất có độ ẩm ướt cao. Cây rất dễ mọc, phát triển mạnh thành từng cụm, bãi. Mã đề thuộc loài rau, lá hình bầu dục, mỗi lá có 5 cái gân nhóm lại, hình lá khum như cái muỗng. Trồng cây độ 3 tháng thì có hoa, hoa nở nụ đỏ tía, hoa nhỏ có từng chuỗi, trong có rất nhiều hột sắc màu vàng sậm, sao vàng có mùi thơm. Cả rễ, thân, lá cây mã đề đều được dùng làm thuốc.Cây mã đề có tính hàn, vị ngọt không độc, có công dụng làm mát huyết, thanh nhiệt, cầm máu, sáng mắt, tiêu bướu, thông tiểu tiện, bổ âm, dưỡng tinh dịch.

Mã đề được dùng trong các bài thuốc Nam để chữa một số loại bệnh sau:

Chữa sốt xuất huyết: Mã đề tươi 50 g, củ sắn dây 30 g. Hai thứ trên rửa sạch đun trong 1 lít nước, sắc kỹ còn một nửa, chia làm 2 lần uống lúc đói trong ngày. Có thể cho thêm đường, uống liền trong 3 ngày.

Chữa viêm gan siêu vi trùng: Mã đề 20 g, nhân trần 40 g, chi tử 20g, lá mơ 20 g. Tất cả thái nhỏ sấy khô, hãm như chè để uống, ngày uống 100-150 ml.

BS Nguyễn Văn Tuấn, Sức Khỏe & Đời Sống

http://vietbao.vn/Suc-khoe/Cay-ma-de-lam-thuoc/10896304/248/

17

Chữa viêm gan vàng da bằng cây mã đề

Đơn thuốc & cách dùng:

Cây mã đề( còn gọi là cây xa tiền ) tươi lượng vừa phải, rửa sạch, dã lấy nước, mỗi lần dùng 100-150ml, thêm rượu nóng vào( bao nhiêu rượu thì căn cứ vào tửu lượng của người bệnh ) đắp chăn cho ấm, ra mồ hôi là có hiệu quả, uống liền 5-7 ngày

http://www.chothuoc24h.com/Default.aspx?mod=ThuocNam&action=Detail&LoaiID=19&LangID=vn&ID=287

Rau Mã Đề vị thuốc nam tuyệt diệu

Mã đề, tên khoa học Plantago asiatica, họ mã đề (Plantaginaceae). Mã đề có nơi gọi là

bông mã đề lá mã đề thảo... tên chữ Hán là xa tiền thảo, xa tiền thái. Hạt mã đề gọi là

xa tiền tử. Chuyện xưa kể rằng sở dĩ có tên mã đề vì loạt cây này thường mọc hoang ở

những vết chân ngựa kéo xe nên đặt tên là xa tiền.

Theo Đông y mã đề có vị ngọt, tính lạnh đi vào các kinh, can, thận và bàng quang. Tác

dụng chữa đái dắt, ho lâu ngày, viêm khí quản, tả, lị, nhức mắt, đau mắt đỏ nước mắt

chảy nhiều, lợi tiểu dùng ngoài đắp làm mụn nhọt chóng vỡ mủ, mau lên da non. Dùng

cả cây (bỏ rễ), lá và hạt - liều trung bình từ 6g - 12g/ngày - Dùng dạng sắc. Các trường

hợp không dùng như âm hư mà không thấp nhiệt đi tiểu quá nhiều, táo bón...

Sách Ban thảo bị yếu ghi rằng: Mã đề có tác dụng mát máu, khừ nhiệt ngưng chảy máu

cam, tiêu tắc nghẽn, giúp sáng mắt, thông mồ hôi, làm sạch phong nhiệt tại gan phổi -

chữa chứng thấp nhiệt ở bàng quang, lợi tiểu mà không chạy khí - khiến cường âm, ích

tinh... :

Nam dược thần hiệu có chép hạt mã đề (xa tiền tử) vị ngọt khí lạnh, lợi niệu, ngừng ỉa

tả, thông đái dắt, trừ tê thấp ích tinh khí, giúp dễ sinh - Liều dùng thông thường của xa

tiền từ 2g đến 12g.

Để tiện sử dụng, xin giới thiệu một số phương thuốc mà các tài liệu xưa và nay đã

hướng dẫn trị liệu các chứng sau:

Chữa chứng phổi nóng ho dai dẳng :

Theo Dã thái trị bách bệnh dân gian liệu pháp có ghi cách chữa này: Lấy khoảng

20g -50g (một nắm) rau mã đề tươi rửa sạch cho vào siêu (đổ nước nửa nồi sắc

18

nhỏ lửa lấy 1 bát) sắc kỹ, chia làm 3 lần uống hết trong ngày -cách 3 giờ uống

một lần nhớ uống nóng - khi đang dùng phương thuốc này cần kiêng ăn các thức

cay nóng như tiêu, ớt, đồ rán và tôm, cua, cá biển.

Chữa chảy máu cam: Hái một nắm lá rau mã đề tươi, rửa sạch, giã nát, tẩm thêm ít

nước, vắt lấy nước cất uống. Người bệnh nằm yên trên giường gối cao đầu -còn bã mã

đề đắp lên trán - nếu chảy máu nhiều cần lấy bông sạch nút mũi bên chảy - uống chừng

vài ngày như vậy sẽ khỏi.

Chữa chứng nóng gan mật và người nổi mụn: Theo Thực liệu kỳ phương thì lấy một

nắm mã đề tươi rửa sạch, nấu với một miếng gan lợn to bằng bàn tay -hai thứ thái nhỏ,

cho mắm muối vừa ăn để dùng vào buổi cơm trưa dùng liên tục 6 - 7 ngày sẽ khỏi. Có

thể lấy một ít rau mã đề tươi giã nát nhuyễn đắp vào nơi có mụn, lấy băng dính lại. Khi

dùng thức ăn này cần kiêng các thuốc cay nóng, không uống rượu, cà phê.

Chữa chứng đau mắt đỏ: lấy một nắm to mã đề, rửa sạch, vảy hết nước, thái sợi nhỏ

nấu với 2 con cá diếc to cỡ bàn tay, cho vừa mắm muối - ăn liền ba ngày như vậy -

đồng thời lấy một ít lá mã đề tươi rửa sạch để ráo nước giã với muối nhuyễn cho vào

vải sạch mỏng chườm nhẹ bên ngoài mắt - cần kiêng các thức ăn cay nóng.

Chữa chứng bí tiểu tiện: Dùng 12g hạt mã đề sắc uống làm nhiều lần trong ngày - có

thể sắc cùng một ít lá mã đề uống cũng tốt.

Chữa viêm phế quản: Mỗi ngày dùng 6 - 12g hạt mã đề hay dùng cả cây sắc uống

nhiều lần trong ngày.

Chữa bỏng loét nhiễm trùng: lấy bằng mã đề 12g, kim ngân hoa 12g, sài đất 12g, lá

cối xay 12g, nước 900ml sắc kỹ còn 300ml chia làm 2 - 3 lần uống trong ngày.

Chữa chốc lở ở trẻ nhỏ: Dùng một nắm rau mã đề tươi, rửa sạch thái nhỏ - nấu với

100g đến 150g giò sống cho trẻ ăn liền trong nhiều ngày sẽ khỏi. Nếu trẻ nhỏ ăn canh

này thường xuyên phòng được chốc lở.

Chữa chứng nhiệt lị: Mã đề, dây mơ lông, cỏ seo gà mỗi thứ 20g - sắc uống trong

ngày. Chữa chứng trẻ sơ sinh bị uớt rốn: Lấy một ít hạt mã đề, Sao cháy sém, tán thành

bột rắc vào rốn bị ướt có hiệu nghiệm.

Chữa chứng đau lưng do thấp: Rau mã đề (để cả rễ) lấy 7 cây - hành tăm cả củ và rễ,

gốc, táo 7 quả - rượu ngon từ 1 - 2 lít-nấu chúng để uống dần sẽ công hiệu.

Chữa chứng sốt xuất huyết: Mã đề tươi 50g - củ sắn dây 30g -nước 1 lít sắc còn lại

một nửa chia 2 lần uống vào lúc đói trong ngày - uống như vậy 3 ngày các ngày sau mỗi

ngày uống 1 lần.

Chữa vàng da: lấy một nắm to hạt mã đề, xát bỏ vỏ ngoài, sao qua, tán thành bột -

ngày uống nhiều lần bột mã đề cùng với nước cơm hoặc nước đun sôi để nguội còn ấm

19

- uống liền vài ngày sẽ có hiệu nghiệm.

Chữa tiểu tiện ra máu: Dùng rau mã đề một nắm to rửa sạch giã nát vắt lấy nước cốt

uống vào lúc đói bụng - có thể thêm cỏ mực hai thứ bằng nhau cũng làm như trên và

uống lúc đói sẽ có hiệu quả sau vài ngày.

Chữa chứng tiểu ra máu, cơ thể nhiệt ở người già: Dùng hạt mã đề (một vốc) giã nát

bọc vào khăn vải sạch đổ 2 bát nước, sắc còn một bát, bỏ bã, đổ vào nước ấy 3 vốc hột

kê và nấu thành cháo ăn khi đói - ăn nhiều mắt sáng làm người mát.

Chữa bí tiểu tiện ở người già: Theo Nam Dược Thần hiệu: lấy cành và lá mã đề, rửa

sạch giã nát vắt lấy một chén nước hòa vào một ít mật ong uống vào sẽ có tác dụng

ngay.

Chữa trẻ bị sởi gây tiêu chảy: Dùng hạt mã đề, sao qua, sắc uống - nếu bí tiểu tiện thì

thêm mộc thông - có thể dùng hạt mã đề với rau dừa nước lượng như nhau, sắc uống

nếu như không có mộc thông.

Chữa chứng ngứa đau ở bộ phận sinh dục: Lấy một nắm to hạt mã đề nấu lấy nước

ngâm rửa thường xuyên sẽ khỏi (theo Nam Dược Thần hiệu).

Chữa chứng lạnh cửa mình: Dùng 200 - 300g hạt mã đề, xát bỏ vỏ ngoài, sao lên, tán

thành bột -mỗi lần uống 1 đồng cân là 3,75g - ngày uống 2 lần (có thể lấy tròn là 4g).

Tác dụng của râu ngô, mã đề và cây artiso14/12/2006 09:47 GMT+7

* Râu ngô có tác dụng lợi niệu (tăng 3-5 lần lượng nước tiểu) tăng tiết mật và giảm lượng bilirubin trong máu. Nhân dân ta từ lâu đã biết dùng nó để chữa các bệnh sỏi thận, phù thũng, viêm túi mật, viêm gan.

Liều dùng: Mỗi ngày lấy 10-20g râu ngô (chọn loại già, dai, màu nâu đen hoặc hung, vị ngọt) sắc lấy nước uống. Có thể chế thành cao lỏng, mỗi ngày

uống 2-3 lần, mỗi lần 30-40 giọt, dùng trước bữa ăn.

* Mã đề có tác dụng lợi tiểu, kháng sinh, chữa ho và chữa lỵ. Dân gian vẫn dùng nó làm thuốc lợi tiểu theo cách sau: Hạt mã đề 10g, cam thảo 2g, nước 600ml, đun sôi trong nửa giờ. Chia 3 lần uống trong ngày.

* Cây artiso chứa hoạt chất Xynarin giúp tăng tiết mật, nhuận gan, tăng bài tiết nước tiểu và lượng urê được đào thải trong nước tiểu. Nhiều loại tân dược được chế từ cây này như Chophytol (Pháp), cao lỏng artiso... ở miền Nam, người ta

Cây mã đề có tác dụng lợi tiểu, kháng sinh, chữa ho và chữa lỵ.

20

còn bán cả thân và rễ cây artiso (thái mỏng, phơi khô) để sắc uống chữa bệnh. Nên dùng theo hướng dẫn của thầy thuốc.

Cây Mã Đề

Cây mã đề mọc ở khắp nơi trên đất nước ta, thường thấy ở các bãi đất hoang, khu vườn trống, nơi đất có độ ẩm ướt cao. Cây rất dễ mọc, phát triển mạnh thành từng cụm, bãi. Mã đề thuộc loài rau, lá hình bầu dục, mỗi lá có 5 cái gân nhóm lại, hình lá khum như cái muỗng. Trồng cây độ 3 tháng thì có hoa, hoa nở nụ đỏ tía, hoa nhỏ có từng chuỗi, trong có rất nhiều hột sắc màu vàng sậm, sao vàng có mùi thơm. Cả rễ, thân, lá cây mã đề đều được dùng làm thuốc.Cây mã đề có tính hàn, vị ngọt không độc, có công dụng làm mát huyết, thanh nhiệt, cầm máu, sáng mắt, tiêu bướu, thông tiểu tiện, bổ âm, dưỡng tinh dịch.

Mã đề được dùng trong các bài thuốc Nam để chữa một số loại bệnh sau:

Chữa sốt xuất huyết: Mã đề tươi 50 g, củ sắn dây 30 g. Hai thứ trên rửa sạch đun trong 1 lít nước, sắc kỹ còn một nửa, chia làm 2 lần uống lúc đói trong ngày. Có thể cho thêm đường, uống liền trong 3 ngày.

Chữa viêm gan siêu vi trùng: Mã đề 20 g, nhân trần 40 g, chi tử 20g, lá mơ 20 g. Tất cả thái nhỏ sấy khô, hãm như chè để uống, ngày uống 100-150 ml.

21

Chữa viêm dạ dày, cao huyết áp bằng cây mã đề Bạn có thể trồng hoặc mua mã đề, một loại cây dễ kiếm, để cải thiện nhiều chứng bệnh như viêm loét dạ dày - tá tràng, tiểu buốt, cao huyết áp...Sau đây là một số cách ứng dụng:Viêm ruột, tiêu chảy, lỵ: Mã đề, hoa hòe lượng bằng nhau, sao vàng, tán bột, mỗi lần uống 8 gr, ngày uống hai lần.Viêm loét dạ dày, tá tràng: Dùng lá mã đề tươi ép nước hoặc sắc uống mỗi ngày.

Cây mã đề.

Cao huyết áp: 

Sắc lá mã đề tươi non, uống ngày ba lần.

Tiểu đường: 

Mã đề, sơn thù du, phục linh, sinh địa, hoài sơn lượng bằng nhau, sắc uống lâu dài.

Ho, ho có nhiều đờm: 

Mã đề, bách bộ, mạch môn, cát cánh lượng bằng nhau, sắc uống đến khi khỏi bệnh.

Tiểu buốt, tiểu rắt, nước tiểu vàng, thẫm màu: 

Bông mã đề 12 gr, cao ban long 20 gr, rễ cỏ tranh 12 gr, nhục quế 4 gr, sắc uống đến khỏi bệnh.

Sỏi tiết niệu gây sung huyết, chảy máu: 

Mã đề 20 gr, kim tiền thảo 40 gr, ý dĩ 16 gr, ngưu tất 12 gr, đại phúc bì, kê nội kim, đào nhân, uất kim, chỉ xác mỗi thứ 8 gr, sắc uống ngày một thang cho đến khi khỏi bệnh.

http://database.prota.org/dbtw-wpd/exec/dbtwpub.dll?AC=QBE_QUERY&BU=http://database.prota.org/search.htm&TN=PROTAB~1&QB0=AND&QF0=Species+Code&QI0=Plantago+major&RF=Webdisplay

http://dictionary.bachkhoatoanthu.gov.vn/default.aspx?param=15DAaWQ9MTc3MTEmZ3JvdXBpZD0ma2luZD1zdGFydCZrZXl3b3JkPW0=&page=1

Aloe, cibule, česnek, okurka a další byliny v indiánské medicíně

22

7.3.2001 00:00

Bylinky

Aloi, cibuli, česnek, okurku, mátu, kostival, pampelišku, meduńku, zázvor, jitrocel a lopuch -

tradiční byliny čerokíjské medicíny - můžeme i my s úspěchem použít k pročištění organismu

a při různých zdravotních problémech a poraněních.

ALOE (Aloe vera) - Přestože aloe nemá svůj původ v Americe, našlo si cestu mezi

léčebné prostředky indiánské medicíny. Snadno se pěstuje a dobře se rozmnožuje. Čerstvá

šťáva je výbornou hojivou mastí na popáleniny. Slizovité želé uprostřed listu - aloový gel -

proniká lidskou kůží téměř čtyřikrát rychleji než voda a je pro pokožku vynikajícím

zvlhčovačem.

CIBULE (Allium cepa) - Zvlášť užitečná je pro zlepšení zažívání a uklidnění žaludku a střev,

snižuje rovněž krevní tlak. Jestliže vás bolí v krku, zkuste smíchat šťávu z rozmačkané

cibule s citronem a medem a užijte půl až celou polévkovou lžíci směsi. Čerokíjové sbírají

divokou cibuli neboli "ramp" jako "jarní tonikum a čisticí prostředek" i jako jídlo. Je bohatá na

vitamíny B a C a také se považuje za vynikající antiseptikum pro vnější použití na kůži. Cibuli

jezte syrovou nebo dejte lžičku pokrájené cibule do šálku s vodou a nechte přes noc

vyluhovat. Potom ji použijte jako lék.

ČESNEK ( Allium sativum) - Má sice mnoho použití jako vnitřní dezinfekce a při nachlazení.

Také pomáhá omezit množství cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak a chrání před

bakteriálními a plísňovými infekcemi. Česnek obsahuje alicin - původce charakteristického

pachu. Podle některých vědců při jeho konzumaci dochází k okysličování, což z něj činí

prospěšnou potravinu s mnoha aktivními složkami.

JITROCEL VĚTŠÍ (Plantago major) - Obyčejný jitrocel je známá rostlina se širokými

listy, která roste snad všude v trávě, na polích, podél cest. Jeden léčitel jí dal přídomek

"indiánská náplast", pravděpodobně proto, že má přirozené antiseptické vlastnosti. Projeví

se, když položíte rozmačkaný čerstvý list na ránu. Čerokíjové žvýkali malý kousek čerstvého

kořene této speciální léčivé byliny proti bolestem zubů. Také vařili čaj z listů jako prostředek

ke zklidnění žlučníkových potíží a u záchvatů vyvolaných gastrointestinálními vředy. Čaj se

připravuje z čajové lžičky čerstvých nebo sušených listů v šálku vařící vody.

KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ (Symphytum officinale) - Kostival je pravá léčivá bylina, používá se

mnoha způsoby a k více účelům - od léčení zraněné kůže po léčení interních neduhů.

Čerokíjové ji používali jako prostředek na léčbu zlomených kostí. Obsahuje alantoin, který

hojí při zevním použití kostivalu kožní vyrážky. Kostival smíchaný se šťávou z listu

širokolistého jitrocele je dobrou kožní mastí na urychlení zacelování poranění kůže.

23

LOPUCH VĚTŠÍ (Arctium lappa) - Toto je jedna z nejlepších "vodiček" na ošetřování různých

bolístek a odřenin kůže a na vyrážku. Dříve lidé v zemědělství hodně namáhali ruce a obešli

by se bez ní jen těžko. Lopuch přináší dobro i dnes, kdy se míchá s kostivalem a získá se

tak jemná vodička na ruce. Po jejím nanesení se ruce potřou jemným zvlhčujícím krémem,

který ošetření dokončí. Čerokíjové používali čaj z lopuchu k vypuzení jedů ze žaludku a na

povzbuzení vylučování žluči k vyčištění jater. Jemný čaj je dobrý na pokažený žaludek.

Připravíte jej ze lžičky pomletého kořene rozmíchaného v jednom šálku studené vody. Směs

nechejte přes noc vyluhovat, pak přidejte dva šálky destilované vody a čaj přiveďte do varu.

Zchlaďte a máte svou "vodičku".

MÁTA (Mentha piperita nebo Mentha spicata) oba druhy máty jsou karminativa (léky proti

nadýmání a plynatosti) uklidňující žaludek a zažívací systém. Používají se jako velmi dobré

bylinné čaje. Je to dobrá bylina, kterou by se děti měly naučit poznávat a vážit si jí pro její

zvláštní aroma a přínosné používání v jídlech a k přípravě čaje. Za teplého dne, než začne

rostlina kvést, utrhněte několik lístků máty. Nakrájejte lístky v množství po dvou čajových

lžičkách na šálek chladné nebo horké vody k pití. Já si rád dávám jeden lístek máty do svého

běžného čaje na zlepšení chuti.

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ (Melissa Officinalis) - Používá se jako uklidňující sedativum. Také se

nazývá citrónová meduňka. Je vhodná jako "čaj na popíjení" s trochou medu na zmírnění

nepříjemného pocitu v krku a na uklidnění organizmu. Vložte několik nasekaných lístků do

šálku s vařící vodou a pijte jako uklidňující čaj nebo přidejte pár lístků do svého oblíbeného

čaje, aby získal jemnou a uklidňující příchuť.

OKURKA (Cucumis satirus) - Dříve Čerokíjové i jiné kmeny používali okurku jako lidový lék

na srdeční a ledvinové problémy, na otoky a při léčbě ledvinových a žlučových kamenů,

protože ředí nahromaděnou kyselinu močovou. Jde o přírodní diuretikum. Je to báječná a

osvěžující svačina a pomáhá organizmu zbavit se toxinů a jedů, které se v něm hromadí,

zvláště při nachlazení nebo chřipce a po ní. Přiložte plátek okurky s aloe na bolavé místo či

spáleninu nebo si jej dejte na unavené oči, budete mít chladivý a osvěžující pocit. Používejte

dokonale zralé okurky, takové, které již začínají žloutnout.

PAMPELIŠKA (Taraxacum ofiicinale) - Mnozí Čerokíjové ji mají v oblibě, používá se do

salátů na zlepšení chuti a jako dobré "krevní tonikum". Je to rovněž vhodné přírodní

diuretikum s mnoha živinami. Staří Čerokíjové ji považovali za indiánskou přírodní plodinu

typu "jedna denně". Listy se obvykle sbírají před květem jako zelenina do salátu. Jsou

bohaté na vitamíny A a C. Listy se dříve používaly na léčení jater a žlučníku a při dalších

zažívacích potížích.

24

ZÁZVOR nebo divoký zázvor (Asarum canadense) Tuto bylinu používali původní Američané

na uklidnění žaludku a jako diuretikum. Dnes se používá jako přísada do jídel a na stimulaci

zažívání. Jak řekl jeden moudrý: "Zázvor je zvláštní rostlinka s jasně zelenými lístky, které na

vás mávají, když se procházíte po vlhkých a stinných místech v horách. Je zde proto, aby

nás učila, podněcovala naši zvídavost a chuť." K přípravě zázvorového čaje smíchejte půl

čajové lžičky mletého kořene zázvoru se lžičkou medu v šálku horké vody a pomalu upíjejte.

Volně podle knihy J.T. Garreta a Michaela Garreta - Medicína Čerokíjů,nakladatelství

Alternativa

http://mirda2.atlasweb.cz/byliny.htm

2.hodina 3.ročník 13. listopadu 2009 v 0:01 | Prof.Yuu Wasanabe |  Výuka 3.ročník

Dobrý den,omlouvám se za říjnovou pauzu.Dnes si probereme jitrocely.

Jitrocel větší

Rod:

Plantago zahrnuje přibližně 250 až 300 druhů, které rostou takřka po celém světě, jen výjimečně však v tropech, kde pouze v horských a vysokohorských oblastech.

Popis:

Vytrvalá bylina. Listy v přízemní růžici k zemi přitisklé až vzpřímené, čepel vejčitá až eliptická, celokrajná až nepravidelně zubatá, tuhá, s 3 až 11 žilkami, lysá až roztroušeně chlupatá, na vrcholu tupá, na bázi srdčitá, uťatá až klínovitá, v řapík se zužující, řapík na bázi pochvovitě rozšířený. Stvoly přímé až vystoupavé, oblé. Klasy válcovité, u vrcholu zúžené, husté, v dolní části oddálené skupiny květů. Květy nenápadné, žlutavě bílé až hnědavě bílé. Kvete v VI až X.

Stanoviště:

Rumiště, podél cest, pole, meze, kraje luk, pastviny, hráze, suti, zahrady, preferuje půdy vlhké, na živiny bohaté, hlinité, písčité až kamenité, dobře snáší sešlap i různé znečištění půdy.

Rozšíření:

V ČR hojný od nížin až po vrcholy hor (nalezen i na Sněžce). Roztroušeně roste v současnosti téměř po celém světě, hranice jeho původního rozšíření je obtížné stanovit, patrně je to ale takřka celá Evropa a Asie.

25

Léčitelství:

Rostlinu lze v léčitelství použít velmi podobně jako jitrocele kopinatého.

Jitrocel v Českém herbáři z roku 1899:

Jitrocel větší (Plantago major), dále prostřední (P. media) a kopinatý (P. lameolasa), rostou na lukách a u cest. Čerstvých listů lid užívá na chladivé obkladky na rány. Listy mají chuť trpkou, svěrací, hodí se k vydělávání kůží.

Též působí na sliznice prsní, žaludkové a střevní, a hodí se za lék proti starému katarrhu, zašlemování žaludku, průjemu a j.

Šťávy z nati dá se 2-3 lžíce do mléka nebo polévky hovězí a dá se to píti.

V cizích krajích rostou jiné druhy; tak v Africe, ve Francii, jež také více méně co léky se potřebují, a sice nať nebo semeno.

Jitrocel kopinatý

Rod:

Plantago zahrnuje přibližně 250 až 300 druhů, které rostou takřka po celém světě, jen výjimečně však v tropech, kde pouze v horských a vysokohorských oblastech.

Popis:

Vytrvalá trsnatá bylina zpravidla s několika přízemními růžicemi. Listy přízemní růžice vystoupavé až vzpřímené, čepel úzce kopinatá, celokrajná až oddáleně mělce zubatá, olysalá až hustě chlupatá, s 5 až 7 souběžnými žilkami, na vrcholu špičatá, na bázi zúžená v řapík. Stvoly přímé až obloukovité, výrazně žlábkaté, bělavě chlupaté, v počtu 3 až 15 na jedné rostlině. Klasy husté, válcovité až kulovité, po odkvětu se prodlužující. Květy oboupohlavné, hnědavé se 4 dlouhými bílými tyčinkami a žlutým prašníkem. Kvete v V až X.

Stanoviště:

Louky, meze, pastviny, výslunné stráně, trávníky, podél cest, lomy, rumiště, písčiny, parky, zahrady, pole. Preferuje půdy vlhčí, hlubší, hlinité až hlinitopísčité, zásadité až neutrální, vyskytuje se však i na stanovištích písčitých, štěrkovitých a kamenitých.

Rozšíření:

V ČR hojný od nížin až po vrcholy hor, celkově roste v Evropě včetně Islandu, na východě až po středoasijské republiky, západní Himaláj, dále v Malé Asii, Sýrii, Iráku,

26

Íránu, Pákistánu, v Africe na Kanárských ostrovech, Azorech, Madeiře a v severních oblastech Afriky. Zavlečen do mnoha dalších částí světa včetně Ameriky.

Léčitelství:

Drogou je list (Folium plantaginis), který se sbírá od června do srpna. Suší se rychle v tenkých vrstvách (do 5 cm) na slunci nebo při umělé teplotě do 50 °C nebo je možno provést předsušení na slunci a dosušení ve stínu. Jitrocelový list je velmi náročný na správné sušení, pomačkané, vlhké nebo zapařené listy černají a jako droga jsou pak bezcenné (při černání dochází k rozkladu přítomného aukubinu - viz. dále). Jitrocel vůbec patří mezi nejchoulostivější drogy: Při manipulaci nebo nevhodném skladování se snadno drobí (nutno proto sušit bez obracení), vlhne, plesniví a černá.Droga obsahuje slizové látky, glykosid aukubin (asi 2% - aukubin má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu), enzymy, třísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, soli draslíku a vápníku, xantofyl a fytoncidy.Jitrocel patří mezi nejznámější léčivé rostliny, používali jej již antičtí lékaři. Užívá se jako hojivý prostředek, dále uvolňuje hleny a upravuje stolici. J.A.Zentrich doporučuje při zánětlivých procesech v žaludku a střevech nebo při ulcerózní kolitidě či při peptickém vředu užívat 3x denně 20 minut před jídlem jednu polévkovou lžíci čerstvé jitrocelové šťávy. Nálevem lze příznivě ovlivnit bronchitidu nebo tuberkulózu a stejně tak jej lze použít i při zánětech očí. Na hojení ran se osvědčilo použití čerstvých rozmačkaných listů, kdy se má zprvu použít jitrocele většího a teprve po částečném zhojení jitrocele kopinatého, který rány "zaceluje". Je výborným krev čistícím prostředkem a tlumí silnou menstruaci a bílý výtok. Žvýkaná semena jitrocele snižují hladinu cukru v krvi, ze semen se také připravuje sliz, který se užívá jako projímadlo.Nálev se připravuje z 1 polévkové lžíce drogy vařené 10 minut ve 250 ml vody. Užívá se 2x až 3x denně. Jitrocelová mast (připravená nejlépe z jitrocele většího) hojí vředy, naběhlé žíly, záněty, popáleniny apod. Obklady z jitrocele většího hojí bércové vředy. Jitrocelový sirup je výborným preventivním prostředkem proti katarům horních cest dýchacích. Jitrocelová šťáva vkápnutá do uší zabraňuje bolestem uší, zvláště při pobytu na studeném vzduchu.Většina informací převzata z knihy: J.A.Zentrich : Byliny v prevenci (nakl. Fontána 1991).Latinské druhové jméno je odvozeno od latinského slova planta, které znamená chodidlo, a patrně souvisí s užíváním listů jako obkladu na odřené nohy.

Jitrocel v Českém herbáři z roku 1899:

Jitrocel větší (Plantago major), dále prostřední (P. media) a kopinatý (P. lameolasa), rostou na lukách a u cest. Čerstvých listů lid užívá na chladivé obkladky na rány. Listy mají chuť trpkou, svěrací, hodí se k vydělávání kůží.

Též působí na sliznice prsní, žaludkové a střevní, a hodí se za lék proti starému katarrhu, zašlemování žaludku, průjemu a j.

Šťávy z nati dá se 2-3 lžíce do mléka nebo polévky hovězí a dá se to píti.

V cizích krajích rostou jiné druhy; tak v Africe, ve Francii, jež také více méně co léky se potřebují, a sice nať nebo semeno.

27

Jitrocel prostřední

Rod:

Plantago zahrnuje přibližně 250 až 300 druhů, které rostou takřka po celém světě, jen výjimečně však v tropech, kde pouze v horských a vysokohorských oblastech.

Popis:

Vytrvalá bylina s 1 až 3 přízemními listovými růžicemi. Listy přízemní růžice k zemi přitisklé až téměř přímé, čepel eliptická nebo vejčitá až obvejčitá, na vrcholu tupá, na bázi klínovitá a pozvolna v řapík zúžená, s 5 až 9 žilkami, celokrajná nebo nepravidelně oddáleně zubatá, v mládí hustě chlupatá. Stvoly pevné, v počtu 3 až 7 v jedné růžici, zejména dole jemně rýhované a zejména nahoře přitiskle chlupaté. Klasy husté, válcovité, mnohem kratší než stvol. Květy bělavé se světle fialovými tyčinkami. Kvete v V až VIII.

Stanoviště:

Louky, trávníky, okraje cest, křovin a lesů, sady, pastviny, kamenité stráně, meze, vzácněji na rumištích a železničních náspech, preferuje půdy vlhčí, s vyšším obsahem živin, hlinité až hlinitopísčité, zásadité.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně až hojně, nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, nalezen však i ve vyšších horských polohách. Celkově roste v Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, na východě po Bajkal a ostrůvkovitě až po Sachalin. Zavlečen do Ameriky, Austrálie, do Tichomoří a na Nový Zéland.

Léčitelství:

Rostlinu lze v léčitelství použít stejně jako jitrocele kopinatého.

Jitrocel v Českém herbáři z roku 1899:Jitrocel větší (Plantago major), dále prostřední (P. media) a kopinatý (P. lameolasa), rostou na lukách a u cest. Čerstvých listů lid užívá na chladivé obkladky na rány. Listy mají chuť trpkou, svěrací, hodí se k vydělávání kůží.

Též působí na sliznice prsní, žaludkové a střevní, a hodí se za lék proti starému katarrhu, zašlemování žaludku, průjemu a j.

Šťávy z nati dá se 2-3 lžíce do mléka nebo polévky hovězí a dá se to píti.

V cizích krajích rostou jiné druhy; tak v Africe, ve Francii, jež také více méně co léky se potřebují, a sice nať nebo semeno.

Za 14 dní bude test a hodiny zmizí,tak si dejte bacha!Přidat komentář

28

Pátek 23 říjen 2009Jedlé a léčivé rostliny v Backyard Nashville: Jitrocel Kategorie: Život

 

Jitrocel (Plantago major) Další názvy: Společný jitrocel, listnáče jitrocel, Velké jitrocel, větší jitrocel, Ripple Grass, Plantago Asiatica, Waybread, Waybroad, Snakeweed, kukaččím Chléb, Angličan nohou, bělocha nohou, Che Qian Zi (Čína), Breitwegerich (Němec), Tanchagem-maior (portugalsky), Llantén comun (španělsky), Llantén major (španělsky) 

Vzhled: Jitrocel roste z krátké, tvrdé podnože nebo oddenkem, který má velký počet dlouhé, rovné, nažloutlé kořeny, je bazální, růžice velkých, široce oválné, tmavě zelené, listy. 4 - 10 cm dlouhý hladký, silný, silný a vláknité listy mají 3 až 7, nebo více žebrované žíly, náhle smluvní do dlouhé, řapík (stonek list), který je načervenalá na základně. Okraj listu je Jitrocel je celé, nebo nerovnoměrně ozubený. Květiny stonky jsou vzpřímené, dlouhé, štíhlé, hustě-květovaný hroty. Každá malá květina je nahnědlý a zvonek-tvarovaný se čtyřmi tyčinkami a fialové prašníky. Květiny kvetou většinu léta. Plodem je dvou-celled kapsle a obsahují čtyři až šestnáct semen. 

Sklizeň: shromáždit mladé jedlých listů na jaře. Shromážděte Jitrocel po hrot formy květin, suché pro pozdější použití bylin. 

Jedlé: Mladé listy jedlé jako syrový salát nebo vařená jako špenát. 

Léčivé: Obsahuje Acubin, která je údajně mocný anti-toxin. Listy a semena jsou léčivé použity jako antibakteriální, protilátka, adstringentní, protizánětlivé, antiseptické, antitusika, srdeční, demulcent, diuretikum, expektorans, hemostatické, projímadlo, oční, obklad, chladiva, a vermifuge. Lékařské důkaz existuje pro potvrzení používá jako alternativní lék na astma, rozedma plic, problémy s močovým měchýřem, bronchitida, horečka, hypertenze, revmatismus a cukru v krvi kontroly. Odvar z kořenů se používá při léčbě celé řady stížností, včetně průjmu, úplavice, gastritida, peptické vředy, syndrom dráždivého tračníku, krvácení, hemeroidy, zánět močového měchýře, bronchitida, katar, zánět vedlejších nosních dutin, kašel, astma a senná rýma. To také způsobuje přirozený odpor k tabáku a je v současné době

29

používá v přípravcích přestat kouřit. Výtažky z rostlin mají antibakteriální aktivity, je to bezpečné a účinné léčby krvácení, je to rychle zastaví průtok krve a podporuje opravu poškozené tkáně. Vyhřívaný listy se používají jako mokrý obvaz na rány, kožní záněty, zhoubné vředy, střihy, štípe a otoky a řekl pro podporu hojení bez jizev. Zábal z teplé listů je vázána na kusy a zranění k tomu z trní, třísky a zánět. Root je řekl, aby byl použit jako anti-jed pro chřestýši sousta. Jitrocel semena obsahují až 30% slizu, který bobtná ve střevě, jako hromadné projímadlo a uklidňující podrážděné membrány. Semena se používají při léčbě parazitických červů. Destilovaná voda z rostliny je vynikající oko lotion. 

Recept na "terapii" bylinné čaje: při nachlazení a chřipka použití 1 tbls. suché nebo čerstvé celé Jitrocel (semena, kořeny a listy) na 1 šálek vařící vody, strmé 10 min. kmen, osladit. Pít přes den. 

Recept na hojení Salve: Ve velkém nekovový pan místo 1 libry. z celého zařízení Jitrocel nasekané a 1 hrnek sádla, kryt, vařit si na nízké teplo do všech je sentimentální a zelené. Kmen, zatímco horké, chladné a používat na popáleniny, bodnutí hmyzem, vyrážky, vředy a všechny. Poznámka: použité jako noční krém pro vrásky. 

Zdroje: alternativní povaha Online bylinné, (ND), extrahované 23.října 2009 od http://www.altnature.com/gallery/plantai.. n.htm Moonrose, Cindy. Nashville, TN. Jedlé plevelů Walk (live) 21 října 2009.

(nguồn: http://blogs.myspace.com/index.cfm?fuseaction=blog.view&friendId=155443558&blogId=515527342)

30

31